Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz
Regulace sociálních médií b hem demonstrací Regulating Social Media During Unrest Autor: Jakub Drmola Email:
[email protected]
Abstract This paper deals with the recent phenomena of social revolutions and riots being influenced by and, more importantly, organized via proliferating social media. It explores two major events where they played a role: revolution in Egypt and riots in London (both during 2011). It also describes some measure which might theoretically be taken by impacted states (such as blocking access to selected services or even the whole internet) and their feasibility, possible consequences and subsequent reaction of population.
Keywords twitter, facebook, social media, arab spring, demonstration, internet
1 Úvod Cílem této práce je popsat a prozkoumat funkce, které plnila sociální média a komunika ní technologie v pr b hu revolucí, demonstrací a sociálních nepokoj v roce 2011. Na problematiku je nahlíženo z pohledu jak státu a jeho složek, tak z pohledu protistátních (subverzivních) sil. D ležité je tedy nejen samotné využití t chto technologií a komunika ních metod, ale i reakce, které tím byly vyvolány a následný „souboj“ o p ístup k nim.
71
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Práce sleduje dva hlavní p ípady tohoto procesu z roku 2011. Prvním je revoluce v Egypt , která pro ú ely této práce v podstat
slouží jako zástupce celého arabského
jara. Demonstrace probíhající v Káhi e totiž zp sobily z ejm nejvýrazn jší st et o kontrolu sociálních médií a p ístupu k nim. Druhým zachyceným p ípadem je tzv. „londýnské povstání“ z léta 2011, které vyvolalo silnou debatu a m že reprezentovat širší spektrum socio-ekonomických nepokoj v prost edí liberálních demokracií. Sou ástí je i snaha stru n
zhodnotit tento problém jako celek, nastínit
problematické otázky a pokusit se prozkoumat možnosti a dopady diskutovaných opat ení, pokud by k nim n kdy v budoucnu bylo p ikro eno. S tím souvisí jednak podmínky, za jakých by k nim mohlo být p ikro eno, efektivita jejich aplikace, ale hlavn následky, které by z nich plynuly pro stát, spole nost i demonstranty.
2 Metodologie V prvé ad je t eba p esn ji vymezit, ím se tato práce zabývá a naopak nezabývá. Je t eba p edem upozornit, že cílem není jakkoliv kvantifikovat podíl sociálních médií a souvisejících komunika ních technologií na vypuknutí dále rozebíraných nepokoj , demonstrací a revolucí. Po bou livém roce 2011 (zejména s ohledem na ne ekané arabské jaro) se rozproudily debaty o tom, do jaké míry tato nová média „zp sobila“ revoluce v severní Africe. Zatímco jedni tvrdili, že jejich vliv byl zcela rozhodující, jiní toto naopak odmítali, jejich význam považovali za vedlejší a p í iny hledali v dlouhodobých socio-ekonomických problémech (srov. Iskander 2011, Nash 2011, King 2012, Reardon 2012, Howard et al 2011). Tato práce se k otázce p í in revolucí a nepokoj snaží stav t neutráln a neklade si za cíl na ni odpov d t.1 1 Stojí ovšem za zmínku, že n kte í auto i upozor ují na to, že by nešlo o první vlnu sociálních revolucí pohán nou pokrokem v komunika ních technologiích a v ší ení informací mezi nespokojenou populací. Nacházejí totiž paralely mezi zmín ným arabským jarem a obdobím reformace v Evrop na po átku 16. století, kdy docházelo k masovým sociálním nepokoj m proti autorit katolické církve, k odtržení protestantství a k t icetileté válce. Tyto nepokoje m ly být pohán ny rozmachem knihtisku, který umožnil rychlé sí ení myšlenek a kontroverzních pamflet mezi lidmi (viz The Economist 2011a).
72
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Implicitn
ovšem p edpokládá, že moderní komunika ní technologie a sociální
média hrála roli p i organizaci akcí a byla užívána p i vnit ní komunikaci demonstrant . Jinými slovy bez ohledu na to, zda služby Facebook
i Twitter revoluce zp sobily, je
z ejmé, že m ly vliv na jejich pr b h. O tom sv d í i jednání tamních státních represivních a protistátních subverzivních sil, které o p ístup k t mto komunika ním kanál m vedly boje (nap . skrze státní blokování p ístupu k nim a následné obcházení t chto opat ení ze strany opozice). V jiných zemích, kde dosud nedošlo k až takovému vyhrocení situace, alespo
prob hla plamenná debata o hypotetických možnostech a dopadech takovéto
regulace. Ob strany konfliktu se tedy shodují p inejmenším v percepci, že nová média a technologie mají sv j významný dopad na sociální nepokoje (Aday et al. 2012). Hlavním t žišt m této práce jsou dv navazujících
krok
soupe ících
aktér .
p ípadové studie založené na trojici
Prvním
je
využívání
sociálních
médií
a komunika ních technologií protistátními demonstranty, p i emž hlavní d raz je kladen na jejich využívání k organizaci a k jejich vzájemné koordinaci. Druhým krokem je následná reakce a p ípadná protiopat ení státních složek, které se s touto situací musí n jak vypo ádávat. Poslední zkoumanou fází je adaptace demonstrant na tato státní opat ení a jejich snahy zavedená opat ení obejít.
3 Teorie Je-li
e
o sociálních médiích, jejich klí ovou vlastností, kterou se liší od
komunika ních médií tradi ních, je z pohledu této práce jejich decentralizace a sí ový charakter. Postrádají totiž jasný centrální bod, ze kterého by informace proudily k obecenstvu. Naopak dochází ke stírání rozdíl
obecenstvem a tím, kdo zprávy
a informace produkuje a ší í. Dochází tak k nabourávání klasické hierarchické „cesty“ mediálních informací a mediální agentury (a už ty státní i mezinárodní) tak ztrácí svoji pivotální pozici. Výsledkem je zejména narušená schopnost státu regulovat ve ejné mín ní vlastní populace. To p edstavuje problém hlavn 73
pro rychle se modernizující státy s ne
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz zcela stabilním i demokratickým režimem. Podle autorské trojice Dick, Oyieke a Bothma (2012) je vztah mezi demokrati ností režimu a jeho soužitím se sociálními médii obzvlášt d ležitý. Sociální média totiž plní ( i spíše posilují) hned n kolik funkcí, které jsou klí ové pro demokracie. T mi jsou nap íklad ve ejná participace, budování konsenzu, p ístup k informacím a hlavn svoboda slova. Dalším dopadem je i více decentralizované p edávání zpráv ze zahrani í domácímu publiku klasickými médii. Najednou totiž i samy zpravodajské agentury za ínají erpat ze sociálních médií a p echázejí tak z role producenta zpráv spíše do role distributora (Ftorek 2010). Tím se ješt
více posiluje dopad sociálních médií na formování mín ní, ší ení
politických poselství anebo na snahu o získání si podpory od dalších aktér . Informace tedy putují všemi sm ry, od kohokoliv ke komukoliv. Ve spojení s proliferací internetu a mobilních za ízení se tak jedná o prost edí nanejvýš vhodné pro ší ení informací proti v li centrální moci a pro p ímou komunikaci mezi velkým množstvím uživatel . Z pohledu teoretického rámce „4C“ (connect, create, consume, control) autor Hofmana a Novaka (2012), který se snaží mapovat funkce sociálních sítí, je to práv spojování uživatel , které má z pohledu této práce nejv tší význam. Ve fázích fyzického odporu již ale dochází i na další funkce (create a control). T mi je zejména organizace demonstrací, kdy uživatelé již vytvá ejí n co nového a ovliv ují d ní ve svém okolí. Dominantní funkci consume bychom mohli hledat nap íklad u jinak pasivních pozorovatel , kte í se sice zajímají o ostatními sdílené d ní, ale nijak na n m aktivn neparticipují. Stále je ale spojování (connect) tím hlavním cílem v rámci 4C, které ve zkoumaných p ípadech sociální sít napl ují. Zde lze také velice hrub rozd lit informace takto ší ené (a pro tuto práci relevantní). V prvé ad
jde o zprávy, které popisují n jaké události, kritizují režim, kritizují skupinu
obyvatelstva, volají po politické zm n , p sobí jako propaganda, atp. Tato komunikace je sou ástí b žného provozu a je
ist
na toleranci specifického režimu a politice
provozovatele daného média, zda jsou takové zprávy n jak regulovány. I v relativn liberálních evropských zemích je b žn zasahováno proti zprávám, které n jak „odporují
74
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz pravidl m“. Typicky jde o projevy rasismu, náboženské intolerance, podn cování nenávisti i o tzv. kyberšikanu. D ležitou rolí je i komunikace s vn jším sv tem a de facto substituce tradi ních ( asto „nep ítelem“ ovládaných nebo omezovaných) médií. Druhou, složit jší skupinou zpráv jsou ty, které slouží k organizaci fyzických akcí „na ulici“. Krom
domlouvání
asu a místa m že docházet i k p edávání informací
o aktivitách policie, koordinaci demonstrací a k výzvám k r zným kriminálním aktivitám (nap . rabování). Byla to zejména tato druhá skupina, která vyvolala nejv tší znepokojení v adách státních institucí a orgán , které se musely potýkat s lépe organizovanými demonstranty. S problematikou sociálních médii, blog potýká celá ada stát . Obzvlášt
a na nich bující kritice režim
se dnes
citlivá je tato otázka v mladých, ne zcela stabilních
demokraciích a v zemích, které zažívají prudký ekonomický a technologický rozvoj v k ehkém mezinárodním prost edí (viz výše). Jsou tak vystaveny tlaku, kdy se na jedné stran snaží zachovat vnit ní po ádek a na druhé stran ideály demokracie. Jejich limity pak testují tamní uživatelé internetu ve ejnou kritikou místních pom r , osob
i
historických a náboženských dogmat. Druhá vlny kritiky se pak obvykle strhne poté, co je n kdo za svoji kritiku odsouzen a uv zn n (obvykle pod hlavi kou „podn cování nenávisti“ i n
eho podobného). Takovéto zem lze nalézt p edevším v jihovýchodní Asii a Jižní
Americe. Jde nap íklad o Indii, Vietnam, Brazílii, Bolívii a adu dalších (Surie 2012, Timberg - Moura 2012, Dick - Oyieke - Bothma 2012, The Economist 2012c). Krom t chto konflikt zejména
stát
a jejich bezpe nostních složek a nespokojených demonstrant
se
ú astní i ada t etích stran a vedlejších aktér . Velmi viditelné bývají
zásahy
ostatních
stát ,
které
mohou
poskytnout
podporu
jedné
ze
znep átelených stran. Tato podpora nemusí být pouze materiální a m že se jednat i o podporu politickou, diplomatickou a technologickou. Podobn
se mohou angažovat
i soukromé spole nosti a mezinárodní korporace, které za nou jedné ze stran asistovat (b hem arabského jara ast ji v neprosp ch státu). V obou p ípadech se m že taková podpora dotýkat i sociálních médií, internetu a p ístupu k nim. Sociální média hrají roli
75
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz i v získávání vn jších sympatií a následn
i oné podpory od dalších aktér . K tomu
dochází skrze percepci, kterou budují (nebo nebudují) o probíhající situaci v dané zemi (nap . nahrávky policejní brutality nebo naopak rabování). Jaké informace se ší í sociálními médii (a zda v bec se n jaké ší í) tak m že znateln ovlivnit chování t etích stran a potažmo i d ní v ulicích postižené zem .
4 Káhira Tato kapitola se dotýká fenoménu tzv. arabského jara, které prob hlo po átkem roku 2011.2 Situace eskalovala extrémní rychlostí prakticky již od konce roku 2010. P estože sociální média hrála roli v mnoha zemích zasažených protesty, pro toto téma je nejzajímav jší p ípad Egypta, který byl revolu ním hnutím v plné síle zasažen na p elomu ledna a února 2011. Jeho význam spo ívá zejména v klí ové roli, kterou Egypt tradi n v oblasti hraje, a také v tom, že zde prob hl nejz eteln jší boj o kyberprostor a o sociální média. Vysoká míra využívání t chto technologií je dána relativní modernizovaností Egypta (oproti okolním zemím) a také vysokou „urbanizovaností“ celé revoluce, která se dominantn soust edila na hlavní m sto Káhiru.
4.1 Užití sociálních médií První vlivy sociálních médií byly cítit již ze samotného „cestování“ revoluce, která se ší ila z Tuniska do ostatních zemí arabského sv ta. Úsp chy v jedné zemi motivovaly demonstranty v zemích ostatních. Sociální média také pomohla budovat spole né 2 ist chronologicky by se za první „revoluci“ hnanou sociálními médii daly považovat protesty v Íránu v roce 2009, které vypukly po zpochybn ných volbách. I zde podle mnohých autor a komentátor hrála sociální média (v tomto p ípad hlavn Twitter) roli jak p i ší ení idejí, tak p i organizaci protest a v neposlední ad i p i ší ení informací o probíhajících demonstracích ven do sv ta (zejm. do Evropy a USA). Z tohoto hlediska lze íránské nepokoje považovat za jednu z prvních významn jších vlaštovek ohlašujících nastávající trend. Jejich dopad na ostatní zem ovšem nebyl p íliš velký (p inejmenším z pohledu p edm tu této práce). I tehdy, stejn jako po revolucích v roce 2011, se spustila debata o významu sociálních médií pro rozpoutávání a vedení revolucí (srov. Gladwell 2010, Weaver 2010, Quirk 2009, Grossman 2009).
76
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz pov domí o „nutnosti revoluce“ a agregovala již dlouhodob vnímané k ivdy. Výrazným zlomem bylo otev ení facebookové skupiny nazvané „Kullena Khaled Said“ (my všichni jsme Khaled Said), která upozor ovala na policejní brutalitu (skrze smrt Khaleda Saida) a stala se centrálním bodem egyptské revoluce v kyberprostoru (Vargas 2012). P i následujících pouli ních demonstracích byla sociální média využívána k jejich svolávání i k p edávání informací mezi jednotlivými skupinami. Po Facebooku i Twitteru byly zasílány i žádosti o pomoc (nap . léka skou), upozorn ní na policejní zátahy anebo i rady, jak se bránit slznému plynu. Lidé si na internetu za ali p edávat také politické pamflety a do sv ta za ali ší it (skrze YouTube) videa p ímo z protest
zachycující jak
„nadšené revolucioná e“, tak z jejich pohledu excesivní zákroky státních represivních složek, které m ly generovat sympatie u ve ejnosti domácí i zahrani ní. Jejich záb ry a zprávy byly p ebírány i mezinárodními zpravodajskými spole nostmi (tedy t mi tradi ními jako CNN, BBC, al-Jazeera, Associated Press, Reuters, apod.). Do jisté míry tak platilo, že revoluce se opravdu provád la s mobilem v ruce, nebo každý se mohl stát „zpravodajem“, ovlivnit percepci situace, jednání ostatních a tím i situaci samotnou (Ajami 2012, Beaumont 2011).
4.2 Reakce státu Na výše uvedené aktivity reagovaly egyptské státní bezpe nostní složky n kolika zp soby. Jedním z nich bylo vyhledávání a zatýkání obzvlášt „nepohodlných“ blogger a uživatel Facebooku a Twitteru. Takto mimo jiné na jedenáct dní „zmizel“ i Wael Ghonim – zakladatel výše uvedené skupiny Kullena Khaled Said a zam stnanec spole nosti Google. Druhým z ejmým krokem bylo blokování p ístupu na takto užívané webové stránky a služby. Prvními postiženými byly samoz ejm služby Twitter, Facebook a YouTube. Byla tak patrná snaha omezit možnosti demonstrant
jak ší it nežádoucí informace
o probíhajících protestech a zákrocích do zahrani í a zárove zkomplikovat jejich vnit ní koordinaci (Arthur 2011, McHugh 2011). Postupem
77
asu docházelo k výpadk m i na
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz telefonních sítích a stále se rozši oval seznam blokovaných adres. Tato snaha vyvrcholila 28. ledna ve er, kdy egyptská vláda de facto odpojila celou zemi od internetu. Ješt n kolik dní z stala jako poslední funk ní poskytovatel internetového p ipojení skupina Noor (je to sice malá spole nost, ale poskytovala služby ad významných institucí, nap . egyptské burze a centrální bance) - ta byla nakonec také odpojena 31. ledna. Takovéto plošné odpojení bylo zcela bezprecedentním krokem, ke kterému se žádný jiný stát do té doby neodhodlal (Rhoads - Fowler 2011, Cowie 2011, Zmijewski 2011).
4.3 Obcházení Demonstranti byli i p es tato opat ení odhodlaní na internet se dostat a služby sociálních médií dále využívat. Na „mizení“ populárních „revolucioná “ zpravidla reagovali informa ními kampan mi a ve ejnými požadavky na jejich propušt ní (Vargas 2012). Zajímav jší byl ale postup v
i technickým omezením3. Tradi ní blokování adres a domén
je notoricky neefektivní a prakticky ihned se objevila záplava návod obejít (nap . skrze proxy, viz http://pastebin.com/9jJUku77). Práv
jak tato omezení
díky této neefektivit
bylo z ejm p ikro eno k úplnému odpojení. Nicmén ani to nebylo úplným ešením a lidé za ali hledat cesty jak dále komunikovat. Jednou z nich bylo do asné využívání jediné funk ní sít
spole nosti Noor. Druhou bylo využívání dosud fungujících kabelových
telefonních spojení, a tak došlo i na dnes již obstarožní analogové telefonní modemy. Za aly být budovány i lokální bezdrátové sít , aby jednotliví uživatelé mohli své spojení sdílet (Duncan 2011). Do situace se za aly vm šovat i soukromé spole nosti, které cht ly demonstrant m aktivn
pomoci. Francouzská telekomunika ní spole nost FDN nabídla analogové
internetové p ipojení skrze francouzské telefonní
íslo. Google pak ve spolupráci
s Twitterem spustil službu, která umož ovala zavolat na mezinárodní telefonní íslo a zde namluvenou zprávu konvertovat na text, který pak byl zve ejn n na serveru 3 Paradoxní bylo také to, že když se lidé nemohli ú astnit revoluce “on-line”, ada z nich za ala vyrážet do ulic. Motivací byla jednak touha po participaci, vyjád ení rozho ení i prostá snaha zjistit, co se d je.
78
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Twitteru (Hachman 2011).
5 Londýn K druhým zde zkoumaným demonstracím došlo v lét
téhož roku na území
Spojeného království. Tyto protesty byly zejména socio-ekonomického rázu a m ly mnoho paralel s pozd jšími demonstracemi hnutí Occupy, které bylo nejaktivn jší na podzim roku 2011. V této kapitole by bylo možné zam it se na i na samotné protesty Occupy, které krom zemí západní Evropy siln postihly i USA a Kanadu. Tyto podzimní demonstrace rovn ž otev ely adu otázek ohledn vztahu státu k sociálním médiím – nap íklad ohledn vymáhání informací o uživatelských ú tech, jejich zprávách a ohledn
svobody slova
(viz. Baker 2011, Masnick 2012, The Economist 2012 a Ax 2012). Byly to ovšem práv letní st ety v Londýn , které spustily debatu o užívání sociálních médií a komunika ních technologií k organizaci masových násilných demonstrací.
5.1 Užití sociálních médií Primární užití bylo z v tší
ásti shodné se situací v Káhi e. Op t docházelo
k p edávání informací o místech a
asech setkání, k plánování dalších akcí (v etn
žhá ství a rabování) a p esun , i ke sdílení zpráv o aktuálních pohybech policejních po ádkových sil. Krom
již d íve zmín ných server
jako jsou Facebook, Twitter
a Youtube, byla velká pozornost v nována služb BlackBerry Messenger. Ta je sou ástí mobilních za ízení od spole nosti BlackBerry a nabízí rychlé p edávání zpráv, které navíc mohou být i šifrované. Celé protesty si tak vysloužily p ízvisko “BlackBerry Riots” (Solon 2011, The Economist 2011b). Média (ta tradi ní i sociální) byla také obvin na ze ší ení nepokoj
do ostatních
astí m sta a i mimo Londýn. Rychle se ší ící „senza ní“ záb ry (v etn
rabování
a „prohrávající“ policie) prý inspirovaly další lidi ke kopírování t chto aktivit (House of Commons 2011). 79
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz 5.2 Reakce státu Ve Spojeném království z stala reakce spíše na úrovni politických debat a k plošným zásah m proti internetu ani jeho díl ím službám nedošlo. Z ejm
nejviditeln jší byla
prohlášení p edsedy Davida Camerona, který cht l možnost takových zásahu p i budoucích podobných situacích prozkoumat. K diskuzím byli p izváni i zástupci inkriminovaných server a služeb. Ve výsledku byla tato možnost potla ena a ozna ena jako nežádoucí. Na druhou stranu bylo ale konstatováno, že tamní vláda již vlastn má ze zákona možnost k takovým opat ením p istoupit a tak není t eba zavád t novou legislativu4. V každém p ípad by ale šlo o naprosto krajní ešení (Halliday 2011). Zárove bylo upozor ováno na to, že i státní složky sociálních médií využívaly a to nap íklad k informování ve ejnosti a varování. V jejich prosp ch mluvilo i to, že byla užívána i ke komunikaci mezi lidmi neparticipujícími na násilnostech a tak suplovala místy p etížené telefonní sít
(nap . když se navzájem shán li demonstracemi odd lení
p íbuzní). Docházelo tak i ke snižování paniky. Po demonstracích bylo využito informací ze sociálních sítí a médií i p i stíhání demonstrant , kte í svoji ilegální innost paradoxn sami dokumentovali a zve ej ovali (House of Commons 2011). Vzhledem k tomu, že k žádnému reálnému omezování internetu a sociálních médií vlastn
nedošlo, nem li demonstranti ani co obcházet. Propukla však ve ejná diskuze
a kritika údajné snahy vlády a státních složek využít nepokoj jako záminky ke zp ísn ní kontrol a k cenzu e internetu (jak to bylo n kdy vnímáno). Znepokojení a varování p ed hypotetickým “vypínáním internetu” se ozývalo i z ad firem a mezinárodních spole ností (hlavn IT).
4
Jedná se o „The Civil Contingencies (http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2004/36/pdfs/ukpga_20040036_en.pdf) Communications (http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2003/21/pdfs/ukpga_20030021_en.pdf).
80
Act
2004“ a „2003 Act“
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz
6 Budoucnost P i pohledu do budoucna je z ejmé, že tento trend bude pokra ovat. Tak, jak pokra uje proliferace moderních technologií, roste i závislost spole nosti na nich. To platí jak v moderních zemích Západu, tak i v zemích rozvojových. I budoucí revoluce a násilné demonstrace budou nepochybn rozdmychávány na internetu, zprávy o nich ší eny skrze sociální média a jednotlivé akce budou koordinovány pomocí mobilních telefon s internetovým p ipojením (Schillinger 2011). I nadále bude všudyp ítomný mobilní telefon s kamerou užíván jako zbra subverzivních sil. Nahrávky p ímo z centra d ní okamžit sdílené na internetu jsou velmi silným nástrojem sloužícím k posiln ní vlastní strany, navýšení morálky, participace i v le k odporu. Stejn
siln
m že p sobit na vzdálené zahrani í a ovliv ovat tamní ve ejné
mín ní skrze záb ry excesivních odvetných akcí represivních složek. Ú innost t chto metod je ovšem závislá na mnoha faktorech (ochota státu zasáhnout silou, tolerance sv tových velmocí atp.) a jak nap íklad demonstruje p ípad Sýrie (oproti Egyptu), rozhodn se nejedná o nástroje dostate né samy o sob . Pro evropské i jiné moderní státy je z ejmé, že regulace internetu a blokování služeb a server je velice problematický postup. Každý takový krok automaticky generuje snahu opat ení obejít a situace se rychle prom
uje v hru ko ky s myší. V Evrop (oproti
arabskému sv tu) je navíc informa ní sí
mnohem hustší, s velkou redundancí
a obrovským množství p ípojek do okolních zemí. To by v kombinaci s populací, která je mnohdy velmi zdatná v otázkách IT, pravd podobn
vedlo ješt
k menší ú innosti
takových krok . K tomu lze i p ipo ítat mnohem drasti t jší dopad na ekonomiku a na životy neparticipující populace. Ob
jsou dnes již prakticky zcela závislé na informa ních
technologiích a na internetu k p enosu informací. Plošné narušení t chto služeb nebo dokonce informa ní infrastruktury by s velkou pravd podobností p ineslo více problém , než by byly p vodní demonstrace. Reáln by hrozilo ochromení ekonomiky i znep átelení dosud neutrální ve ejnosti (Harding 2011). 81
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz
7 Situace v R eská republika je na tom z pohledu závislosti na informa ních technologiích velice podobn
jako Spojené království. Ekonomika i infrastruktura jsou rovn ž již závislé na
informa ních a komunika ních technologiích a tak jakékoliv jejich plošné omezování jejich funk nosti nebo dokonce úplné odstavování by bylo skute n krajn nežádoucím ešením. Reálná funk nost takových opat ení je navíc ješt souostroví Velké Británie není území
ovlivn na tím, že na rozdíl od
eské republiky od okolních stát izolováno mo em,
které by komplikovalo snahy o z ízení improvizovaného alternativního spojení s okolním sv tem.5 eská republika rovn ž oplývá pom rn vzd lanou a “IT gramotnou” populací s jen mírn nižší percentuální penetrací internetu než má Spojené království.6 Proto by zde bylo možné o ekávat efektivní snahy o obejití p ípadných omezení a to p inejmenším v takovém rozsahu jako tomu bylo v Egypt . I procento uživatel sociálních sítí (zejména Facebooku) je relativn
vysoké a má mnohem blíže ke Spojenému království než
k Egyptu.7 Toto kupodivu neplatí o Twitteru, který se v
R doposud p íliš neprosadil.
P estože již dnes je b žné, že místní demonstrace a pochody jsou organizovány p es internet (nap . skrze facebookové skupiny), dochází zde k agitaci, politické propagaci a r zným formám aktivismu, dosud stále nedošlo k nepokoj m tak rozsáhlým, jako byly ty výše p edstavené. Jedním z možných d vod mobilizovat skute n vyhran né
by mohla být nap íklad obtížnost
široké vrstvy populace, nebo demonstrace jsou asto ideologicky
i specifické pro konkrétní výse
populace (pravicoví/levicoví radikálové,
odbory, zem d lci, atp.). Dalším d vodem m že být malý po et ú astník
nebo to, že
5 Zde by se i nabízela analýza eského právního ádu (zejména krizových zákon ) s ohledem na to, zda v R existuje legislativní rámec pro p ípadné plošné odpojení od internetu. To je ale bohužel mimo záb r tohoto textu i autora. 6 Mezinárodní statistiky využívání internetu jsou dostupné na: http://www.internetworldstats.com/stats9.htm#eu 7 Mezinárodní statistiky využívání Facebooku jsou dostupné na: http://www.socialbakers.com/countries/continent-detail/europe/?orderBy=penetration
82
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz jejich v ková a socioekonomická skladba není vhodná pro rozsáhlé užití IT. Na druhou stranu se zdá být z ejmé, že naskytla-li by se nová „p íležitost“ srovnatelná nap íklad se zasedáním Mezinárodního m nového fondu a Sv tové banky v Praze v roce 2000, do kali bychom se podobného užití informa ních a komunika ních technologií a sociálních médií ke koordinaci protest a násilností, jako tomu bylo v Londýn v roce 2011.
8 Záv r Pro záv re né zhodnocení nezbývá než konstatovat, že v této oblasti z stává celá ada nezodpov zených otázek i více než rok po eskalaci a završení výše popsaných událostí.
P inejmenším
hranice
mezi
svobodou
slova
a
podn cováním
násilí
a nesnášenlivosti nebyla ani zdaleka nalezena (pokud ji v bec nalézt lze). Dokonce ani vztah mezi sociálními médii, právem a soudní mocí nebyl ujasn n a tak se ada proces vle e i po letech dál. Podobn ošidnou otázkou je to, do jaké míry se mohou soukromé podniky vm šovat do takovýchto situací a aktivn
zasahovat ve prosp ch protistátních
demonstrant (viz Egypt). Hlavní otázkou z stává možnost budoucích státních zásah proti internetu a jeho konkrétním službám (zejména sociálním médiím) v zájmu zachování režimu nebo alespo ve ejného po ádku. Diskuze, kterou vyvolaly násilnosti v Londýn , p inejmenším ukázaly, že liberální demokracie mají patrn vyšší toleranci v
i nepokoj m a menší ochotu internet
omezovat.8 Výstupem (p inejmenším pro Spojené království) bylo také to, že: takovéto kroky jsou již teoreticky možné; jsou vyhrazeny pouze pro stavy ohrožení mnohem závažn jší, než byl ten v lét 2011 (vále ný stav, masivní kybernetická kampa proti národní infrastruktu e, atp.); existují pochybnosti o jejich reálné efektivit
(zejména kv li struktu e internetu
8 Krom jakési inherentní liberálnosti západních demokracií lze jako d vod jejich neochoty k takovým zásah m p edpokládat i pov domí o souvisejících negativních dopadech. Navíc p i porovnávání reakce Egypta a Spojeného království je t eba mít na v domí i to, že britský režim samotný nebyl ohrožen.
83
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz a obrovskému množství propojení). K tomu lze ješt
p idat p edpokládané negativní vedlejší ú inky takových krok ,
nap . poškození ekonomiky (viz minulá kapitola), které dále snižují jejich praktickou užite nost. H e odhadnutelná je potenciální reakce ve ejnosti a následné snahy obejít státní opat ení. Pokud bychom ale m li stav t na zkušenostech z Egypta, i dokonce na nedávném rozmachu tzv. hacktivismu, je pot eba rozhodn
nepodce ovat vynalézavost
lidí odhodlaných využívat internet a jím nabízených služeb. Je také t eba upozornit, že výše popsané užívání moderních technologií k organizaci i koordinaci násilných (a pochopiteln i nenásilných) demonstrací je dnes již samoz ejmostí. Státní instituce (v etn t ch eských) se tak s touto novou realitou musí nejen smí it, ale musí se na ni i p ipravit a p edem si vyjasnit svoji roli a potenciální opat ení. Bylo by neš astné, kdyby p íklady z roku 2011 nebyly ádn využity k lepšímu zvládání budoucích podobn
rozsáhlých demonstrací, revolucí a sociálních nepokoj .
Jejich propuknutí je v zásad
jen otázkou asu a opakované tápání ohledn
možných
krok , jejich dopad a v bec i role technologií a sociálních médií by bylo neomluvitelné.
Seznam použité literatury Adey, S. Et al. 2012. „New Media and Conflict after the Arab Spring.“ New Media and
Conflict
after
the
Arab
Spring.
Dostupný
z WWW:
http://www.usip.org/files/resources/PW80.pdf, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Ajami, F. 2012. The Arab Spring at One. In: Foreign Affairs. Dostupný z WWW: http://www.foreignaffairs.com/articles/137053/fouad-ajami/the-arab-spring-at-one, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
84
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Arthur, C. 2011. Egypt blocks social media websites in attempted clampdown on The
unrest.
Guardian.
Dostupný
z WWW:
http://www.guardian.co.uk/world/2011/jan/26/egypt-blocks-social-media-websites, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Ax, J. 2012. Twitter gives Occupy protester's tweets to U.S. judge. Reuters. Dostupný
z WWW:
http://www.reuters.com/article/2012/09/14/twitter-occupy-
idUSL1E8KE74020120914, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Barker, R. 2011. The summer’s riots and the Occupy movement are both protests against, and a rejection of, an economy that is no longer working for most ordinary citizens. British Politics and Policy, The London School of Economics and Political Science. Dostupný z WWW: http://blogs.lse.ac.uk/politicsandpolicy/2011/11/22/riotsand-occupy-movement/, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Beaumont, P. 2011. The truth about Twitter, Facebook and the uprisings in the Arab world.
The
Guardian.
Dostupný
z WWW:
http://www.guardian.co.uk/world/2011/feb/25/twitter-facebook-uprisings-arab-libya, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Cowie, J. 2011. Egypt Leaves the Internet. In: Renesys, blog. Dostupný z WWW: http://www.renesys.com/blog/2011/01/egypt-leaves-the-internet.shtml, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
85
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Dick, A., Oyieke, L., Bothma, T. 2012. Are established democracies less vulnerable to Internet censorship than authoritarian regimes? The social media test. Committee on Freedom of Access to Information and Freedom of Expression. Dostupný
z WWW:
http://www.ifla.org/files/assets/faife/publications/spotlights/2%20FAIFE_Dick_Oyieke _Bothma.pdf, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Duncan, G. 2011. Egyptians go old-school to get around net ban. In: Digital Trends. Dostupný
z WWW:
http://www.digitaltrends.com/computing/egyptians-go-old-
school-to-get-around-net-ban/, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Ftorek, J. 2010. Public relations a politika. Praha: Grada Publishing.
Gladwell, M. 2010. Small Change. The New Yorker. Dostupný z WWW: http://www.newyorker.com/reporting/2010/10/04/101004fa_fact_gladwell,
ove eno
ke dni 23. 2. 2013.
Grossman, L. 2009. Iran Protests: Twitter, the Medium of the Movement. Time. Dostupný z WWW: http://www.time.com/time/world/article/0,8599,1905125,00.html, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Hachman, M. 2011. Egypt's Last ISP, Noor Group, Vanishes from 'Net. PC Mag. Dostupný
z WWW:
http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2379016,00.asp,
ove eno ke dni 23. 2. 2013.
86
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Halliday, J. 2011. Government backs down on plan to shut Twitter and Facebook in Guardian.
crises.
Dostupný
z WWW:
http://www.guardian.co.uk/media/2011/aug/25/government-plan-shut-twitterfacebook, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Harding, N. 2011. Could the UK Government shut down the web? The Independent. Dostupný
http://www.independent.co.uk/life-style/gadgets-and-
z WWW:
tech/features/could-the-uk-government-shut-down-the-web-2235116.html, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Hoffman, D., Novak, T. 2012. Why Do People Use Social Media? Empirical Findings and a New Theoretical Framework for Social Media Goal Pursuit. University of California. Dostupný z WWW: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm? abstract_id=1989586, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
House of Commons. 2011. Policing Large Scale Disorder: Lessons from the disturbances of August 2011. House of Commons, Home Affairs Committee, Sixteenth
Report
of
Session
2010–12.
Dostupný
z WWW:
http://www.parliament.uk/documents/commons-committees/home-affairs/HC %201456-I%20Final%20Report.pdf, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Howard, P. et al. 2011. Opening Closed Regimes. Project on Information Technology & Political Islam. Dostupný z WWW: http://pitpi.org/?p=1051, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
87
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Iskander, E. 2011. Connecting the National and the Virtual: Can Facebook Activism Remain Relevant After Egypt’s January 25 Uprising? International Journal of Communication
1225–1237.
5:
Dostupný
z WWW:
http://eprints.lse.ac.uk/38165/1/Connecting_the_national_and_the_virtual_ %28LSERO%29.pdf, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
King, M. E. 2012. Egypt’s revolution began long before 2011. Waging Nonviolence. Dostupný z WWW: http://wagingnonviolence.org/2012/02/egypts-revolution-beganlong-before-2011/, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Masnick, M. 2012. Twitter Hands Over Info After Judge Makes It Almost Impossible For
It
Not
Techdirt.
To.
Dostupný
z WWW:
http://www.techdirt.com/articles/20120914/15220420387/twitter-hands-over-infoafter-judge-makes-it-almost-impossible-it-not-to.shtml, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
McHugh, M. 2011. As Egyptian protests escalate, government restricts Facebook, blocks
Twitter.
Digital
Trends.
Dostupný
z WWW:
http://www.digitaltrends.com/computing/as-egyptian-protests-escalate-governmentrestricts-facebook-blocks-twitter/, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Reardon, S. 2012. Was the Arab Spring really a Facebook revolution? New Scientist
–
Tech.
Dostupný
z WWW:
http://www.newscientist.com/article/mg21428596.400-was-the-arab-spring-really-afacebook-revolution.html, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Nash,
V.
2011.
Facebook
revolutions?
Trinity
23.
Dostupné
z:
https://www.oxfordtoday.ox.ac.uk/page.aspx?pid=1132, ove eno ke dni 23. 2. 2013. 88
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Quirk, P. 2009. Iran's Twitter Revolution. Foreign Policy in Focus. Dostupný z WWW:
http://www.fpif.org/articles/irans_twitter_revolution,
ove eno
ke
dni
23. 2. 2013.
Rhoads, C., Fowler, G. 2011. Egypt Shuts Down Internet, Cellphone Services. The Wall
Street
Journal.
Dostupný
z WWW:
http://online.wsj.com/article/SB10001424052748703956604576110453371369740. html, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Schillinger, R. 2011. Social Media and the Arab Spring: What Have We Learned? The Huffington Post. Dostupný z WWW: http://www.huffingtonpost.com/raymondschillinger/arab-spring-social-media_b_970165.html, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Solon, O. 2011. Why Has BlackBerry Been Blamed for the London Riots? The Wired.
Dostupný
z WWW:
http://www.wired.com/business/2011/08/blackberry-
london-riots/, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Sourie, M. D. 2012. Facebook Arrests Ignite Fury over Internet Regulation in India. The
Asia
Foundation.
Dostupný
z WWW:
http://asiafoundation.org/in-
asia/2012/12/05/facebook-arrests-ignite-fury-over-internet-regulation-in-india/, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
The Economist. 2011a. How Luther went viral. The Economist. Dostupný z WWW: http://www.economist.com/node/21541719, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
The Economist. 2011b. The Blackberry Riots. The Economist. Dostupný z WWW: http://www.economist.com/node/21525976, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
89
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz The Economist. 2011c. Against the tide. The Economist. Dostupný z WWW: http://www.economist.com/node/21526885, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
The Economist. 2012. Free to choose. The Economist. Dostupný z WWW: http://www.economist.com/node/21564198, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Timberg, C. – Moura, P. 2012. Governments in young democracies fret over social media.
The
Independent.
Dostupný
z WWW:
http://www.independent.co.uk/news/world/americas/governments-in-youngdemocracies-fret-over-social-media-8197105.html, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Vargas, J. A. 2012. Spring Awakening. The New York Times. Dostupný z WWW: http://www.nytimes.com/2012/02/19/books/review/how-an-egyptian-revolutionbegan-on-facebook.html, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Weaver, M. 2010. Iran's 'Twitter revolution' was exaggerated, says editor. The Guardian. Dostupný z WWW: http://www.guardian.co.uk/world/2010/jun/09/irantwitter-revolution-protests, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
Zmijewski, E. 2011. Egypt’s Net on Life Support. Renesys, blog. Dostupný z WWW: http://www.renesys.com/blog/2011/01/egypts-net-on-life-support.shtml, ove eno ke dni 23. 2. 2013.
90
