Charles University in Prague The Faculty of Pedagogy The Department of the English Language and Literature

Charles University in Prague The Faculty of Pedagogy The Department of the English Language and Literature

2015

Jakub Svoboda

John William’s Stoner: translation and stylistic analysis of two chapters Překlad a analýza dvou kapitol z knihy Stoner od Johna Williamse Jakub Svoboda

Supervisor: Mgr. Jakub Ženíšek Study programme: Specialization in Education - Pedagogy B (7507R036, 7501R008) AJ – PG

2015

I hereby declare that this bachelor thesis, called “Translation and Analysis of the two chapters of the book Stoner by John Williams and the Comparative Analysis with the translation of Jiří Popel” is my own work and all sources that I used for the intention to compile this bachelor thesis are acknowledged in the bibliography. I declare that this thesis has not been used to obtain another or the same academic title. Prague, 4 December 2015

I would hereby like to thank to Mgr. Jakub Ženíšek for his time, patience and academic support regarding this compilation of the bachelor thesis.

I would also like to thank to my family and friends, especially to my parents for their constant support, time, confidence and all the means that provided to me to help me finish this bachelor thesis. …………………………………….. podpis

Abstract: This bachelor thesis consists of three parts. The first is a translation of the two chapters from the book Stoner. The next part focuses on an analysis of these two chapters, especially on lexical equivalence, cultural- dependent allusions and geographical and proper names. The last one is dedicated to the comparative analysis of the two chapters, comparing my translation with the translation of Jiří Popel. My analysis and comparison of the translation are based on theoretical works of Dagmar Knittlová, Jiří Levý, Daniela Müglová a Georges Mounin. Key words: Stoner, translation, analysis, comparative analysis, equivalence, overtranslation, undertranslation, cultural – dependent perceptions of a language and the world, cultural allusions and references, language typology, lexicology, translation miscellaneous techniques/ methods

Abstrakt: Tato bakalářská práce se skládá ze tří částí. V první části najdete překlad dvou kapitol z knihy Stoner. Druhá z částí je zaměřena na teoretický rozbor těchto dvou kapitol. Je v nich věnována pozornost lexikální ekvivalenci, kulturně vázaným narážkám/ odkazům v textu a překlad vlastních jmen a místopisných názvů. Poslední část se zabývá srovnávací analýzou již zmíněných dvou kapitol. Bude zde porovnán překlad v této práci s překladem Jiřího Popela. Klíčová slova: Stoner, překlad, analýza, srovnávací analýza, ekvivalence, přidávání informací, ubírání informací, kulturně vázané vnímání jazyka a světa, kulturní odkazy a narážky, jazyková typologie, lexikologie, rozdílné překladatelské techniky a metody.

Table of Contents 1. Introduction………………………………………………. …………………7 2. Translation……………………………………….......................................... 8 3. Analysis…………………………………………………...............................75 3.1.Theoretical introduction…………………………………………............76 3.2.Functional equivalence…………………………………………………. 83 3.3.Lexical equivalence……………………………………………………...85 4. Conclusion…………………………………………………………………...96 5. Bibliography………………………………………………………………... 97

1. Introduction When it was finally time for me to choose at what department I am going to write my bachelor thesis, I was not exactly sure to be honest. It caught me a little bit unprepared. After a certain time trying to make a decision, the only thing I knew was that I would like my thesis be written in English language. The reason is clear and simple. I take great pleasure from working with the language, both Czech and English. I am keen on reading and learning as much as I possibly can to explore the wonders and richness of these both languages with the intention of improving my skills on every level. But at that time, the thing I was in two minds about, was the theme of my work. But soon the motivation finally found me. Two coincidental events caused I took general interest in translation. A few weeks later I resolved that I would love to try and translate a book in order to get more familiar with all the translation process. Once, a close friend of mine, asked me to do him a favour of translating a transfer agreement for the UEFA Association. Then a few days later, some friend of my mother at work needed to translate some academic medical paper for her thesis and turned to me to do it. Without much previous experience with translation, not to mention with the specific fields such as the law and medicine, I agreed to help them and was ready to give the work all my effort, zeal and time. Surprisingly, both translations were received great and that boost my confidence and confirm me in the resolution to try to translate some book, I am not afraid to admit the fact that the thesis was, at some point, a real challenge for many reasons. The most obvious one was that translating a prose was something unknown to me as well as the theory required. I could not assume what this kind of work involves. As I went along with my translation I step by step started discovering the peculiarities of translation from English to Czech and how much problems may occur during the process and must be deal with. But at the same time as I was making progress I grew to enjoy it. As a last note to this introduction, it should be mentioned that the translation of the introduction of the book Stoner is included for the benefit of a reader to get acquainted with the general atmosphere, register and the story of the book.

7

2.

Translation Stoner

8

Předmluva

Introduction

Na prvních stránkách tohoto klasického

On the opening page of this classic novel

díla

of university life, and the life of the heart

Stoner ještě působil na univerzitě, jeho

esteem when he was alive, speak of him

kolegové k němu nechovali nijak zvlášť

rarely now; to the older ones his name is a

valnou úctu či respekt a dnes se o něm

reminder of the end that awaits them all, and

zmiňují zřídkakdy. Starším kolegům je jeho

to the younger ones it is merely a sound that

jméno jen připomínka té šedé, bezbarvé

evokes no sense of the past and no identity

budoucnosti, ten hořký konec, který je

with which they can associate themselves or

všechny čeká a ti mladší, pokud uslyší jeho

their careers." In plain prose, which seems

jméno, si nedokážou představit nic, co by je

able to reflect effortlessly every shade of

spojovalo

thought and feeling, Williams proceeds to

kariérou

či

jejich

opravdu jen jméno bez minulosti, bez

bringing Stoner, and everything linked to

duše.“ Kniha je psána jasným, prostým

him—the time, the place, the people —

jazykem,

vividly to life, the passion of the writing clarity

s jejich

budoucími plány. Je to pro ně pouze

subvert that familiar worldly judgment by

and

se

odkaz po sobě Stoner zanechal: „Když

colleagues, who held him in no particular

coolness

kde

John Williams bez obalu konstatuje, jaký

the mark Stoner left behind: "Stoner's

by

prostředí,

střetávají síly i slabiny rozumu a srdce,

and the mind, John Williams states bluntly

masked

z univerzitního

ovšem

zároveň

také

velmi

bohatým a hravým, který dokáže vystihnout

of

i

intelligence.

ty

nejjemnější

odlišnosti

v každé

myšlence či pocitu té či oné postavy, a právě

tento

jazyk

je

jeho

hlavním

nástrojem, kterým vše v tomto příběhu přivádí k životu - čas, místa, lidé, v tomto díle se nádherně skloubí autorova vášeň a Stoner's origins were as humble as the

cit pro jazyk, který je jasný a srozumitelný

earth his parents worked. In the beginning

na povrchu, ale velmi emoční, procítěný

they are shown as hardly more animate than

ve své hloubce. 9

their own clay, but in vivid scenes, such as

Stoner pocházel z chudé farmářské

their attendance at Stoner's wedding to a

rodiny, stejně tak chudé jako půda kterou

banker's daughter, their innate dignity and

pomáhal svým rodičům obdělávat. Na

gentleness contradict that easy judgment,

začátku může mít čtenář pocit, že jeho

and towards the novel's end Stoner himself

rodiče jsou citově velmi chladní, ovšem

seems to acquire their mute, patient strength.

zdání klame a tam, kde opravdu cítí potřebu vyjádřit svou láskyplnost a pokoru ke svému synovi, jako například na jeho

Stoner was an only child, and though

svatbě s dcerou jednoho bankéře, se naplno

good at school had no other expectation than

ukáže, že jejich odtažitost je jen maska,

to one day take over the fields he was

kterou nosí jako zbraň, aby se dokázali

already helping to work. One evening after

vypořádat s každodenními strastmi své

the day's toil his father said, "Country agent

prosté existence, dřinou jejich prostého,

came by last week... Says they have a new

farmářského života. Stoner se na konci

school at the University of Columbia. They

tohoto příběhu rozhodne kráčet v jejich

call it a college of agriculture. Says he

stopách a více se uzavírá do sebe, ví, že

thinks you ought to go."

lépe je mlčet a slova jsou zbytečná. Stoner byl jedináček a ačkoliv se ve

At the university he earns his bed and

škole učil poměrně dobře, měl svůj osud

board by working on a nearby farm owned

tak trochu předem daný a bylo jasné, že

by a first cousin of his mother. This is bare

bude také jednou farmář, stejně jako jeho

board and hard, brutal work, but he gets

otec. Ostatně už jako malý kluk mu

through it stoically, in much the same way

pomáhal na poli. Jednoho večera, když se

as he gets through the science courses at the

oba vrátí po celodenní dřině na poli, mu

university.

otec povídá: „Minulej tejden se tu stavil okresní správce. Na univerzitě v Kolumbii prej otevíraj novou fakultu a říkají jí zemědělská. Myslí si, že bys tomu měl dát šanci.“ Blízko univerzity pracuje na farmě u svého bratrance z matčiny strany, kde si

"The course in soil chemistry caught his

během studia alespoň vydělá na střechu nad

interest in a general way... But the required 10

survey of English literature troubled and

hlavou a něco teplého do žaludku. Jídlo a

disquieted him in a way nothing had ever

ubytování bohužel za moc nestojí a práce,

done before." The instructor Archer Sloane

kterou musí dělat, je vskutku náročná.

changes his life. He abandons science to

Ovšem vše bere tak, jak to je, nestěžuje si,

study literature. At the prompting of his

usilovně pracuje a stejným trpělivým

mentor, he stays on at the university,

přístupem se prokousává i svým studiem na

laboring

univerzitě.

on

the

cousin's

farm

while

obtaining his Master of Arts. At his

Kurz o chemickém složení půdy vcelku

graduation he tries to tell his parents that he

vzbudil jeho obecný zájem, což se ale nedá

will not be returning to their farm when they

říci

come to attend the degree ceremony. "If you

literatury, z kterého mu jde hlava kolem a

think you ought to stay here and study your

necítí se ve své kůže, je to pocit, s kterým

books, then that's what you ought to do," his

se doposud nesetkal. Život se mu změní,

father concludes towards the end of that

když potká profesora Archera Sloana.

moving scene.

Opustí

o

povinném

katedru

přehledu

zemědělství

anglické

a

začne

studovat literaturu. Na jeho popud zůstane na

univerzitě

a

dokončuje

zde

svůj

magisterský titul ze společenských věd, zatímco se stále lopotí na statku svého bratrance. Když se vidí se svými rodiči po The novel then details the outwardly undistinguished

career

of

an

jeho promoci, snaží se jim naznačit, že se

assistant

už k nim na farmu nehodlá nikdy vrátit.

professor of English within the walls of the

„Pokud tady chceš zůstat a číst si ty svoje

university: his teaching, his reading and his

knihy, je to tvoje věc, klidně si tu zůstaň“

writing, his friendships, his falling in love

smutně, ale s klidným hlasem praví otec

with an idealized woman, his slow and bitter

Stonerovi při této dojemné chvíli.

discovery of that person once they marry,

Tento

and how their gentle, pliable daughter

román

poté

velmi

detailně

popisuje život vcelku zdánlivě nevýrazného

becomes the wife's chosen battleground.

asistenta

Outside the marriage, stoner's affair with a

profesora

anglické

literatury

v útrobách akademické půdy a vše co

young teacher becomes entwined in bitter,

k tomu patří - čtení knih, přednášení a

vindictive university politics.

psaní, kamarádi i známý, jeho aférka s vysněnou dívkou a náhlé prozření během

11

two

manželství, kde se jejich hodňoučká,

intelligent people is brought to life with a

nevinná dcerka stane svědkem i nástrojem

rare delicacy. A healthy sensuality is set

boje mezi svými rodiči. Stoner

against their vulnerability as they discover

poměr s mladou učitelkou se stane trnem

the glory of the first day of the world. "The

v oku jeho zahořklým kolegům i jeho

life they had together was one that neither of

pomstychtivé manželce.

This

love

affair

between

a jeho

them had really imagined. They grew from

Tento vztah mezi dvěma inteligentními

passion to lust to a deep sensuality that

lidmi je popsán s jistou mírou vzácné

renewed itself from moment to moment."

útlocitnosti a jemnosti. Neškodná smyslnost

They study, they converse, they play. "They

je zde kladena proti jejich zranitelnosti,

learned to be together without speaking and

když oba vlastně objeví, o čem je skutečně

they got the habit of repose." Not only did

život, jaký je doopravdy. „To, co spolu

they find pleasure in one another but

prožili,

meaning, which is drawn with playful,

nepředstavoval. Jejich vášeň, kterou k sobě

affectionate irony. "Like all lovers, they

chovali, najednou přerostla v chtíč a poté

spoke much of themselves, as if they might

v hlubokou smyslnost, která bez ustání

thereby understand the world which made

nabírala na síle. Četli si spolu, povídali si a

them possible."

společně i dováděli. Dovedli být spolu, aniž

si ani

jeden z nich ve snu

by prohodili jediné slovo, rozuměli si tak dobře, že spolu častokrát

odpočívali.

Integral as it is to the plot, the love

Nejenže v sobě nalezli zalíbení a potěšení,

affair serves more importantly in the overall

ale také v sobě nalezli smysl, jenž je nám tu

vision as a source of light in the darkness of

vylíčen s hravou a vřelou ironií. „Jako

Stoner's marriage, a powerful suggestion of

všichni milenci se častokrát bavili o sobě,

the happiness that might have been.

mysleli, že jim patří svět, je tu jen pro ně a oni mu rozumí.

Stoner's wife is a type that can be glimpsed

in

through

such

much

American

Jejich poměr tu v celé knize plní

writing, as

důležitou úlohu, nejen jako zápletka, je

O'Neill, Tennessee Williams, Faulkner,

jako světlo na konci tunelu ve Stonerově

Scott Fitzgerald — beautiful, unstable,

nepovedeném manželství, ale též jako

educated to observe the surfaces of a

znamení, zrníčka štěstí, co jim patrně

privileged and protected society — but

protekla mezi prsty.

different

sensibilities

Jeho žena je přesně ten americký typ

never can that type of wife have been 12

osobnosti,

revealed as remorselessly as here:

jakými

events that life might thrust in her way, and

byl

např.

O‘neill,

Tennessee

Williams, Faulkner, Scott Fitzgerald -

upon the premise that she had no other duty

krásná, rozporuplná, vzdělána natolik, aby

than to be a graceful and accomplished

si uvědomovala nadřazenost své vlastní

accessory to that protection, since she

třídy nad ostatními a spoléhala na její

belonged to a social and economic class to

ochranu před všemi chmury obyčejného

which protection was an almost sacred

všedního života. Myslela si, že nebude mít

obligation … Her moral training both at the

jiné povinnosti, než být stále tak půvabnou

schools she attended and at home, was

a oku lahodící společnicí. Byla si prostě

negative in nature, prohibitive in intent, and The

možnost

tak významných a rozdílných autorů,

that she would be protected from the gross

entirely sexual.

máme

nahlédnout i v mnoha známých knihách u

She was educated upon the premise

almost

kterou

vědoma svého postavení, to ji mělo sloužit

sexuality,

jako ochranný štít před všemi nástrahami.

however, was indirect and unacknowledged;

Co se týče jejího mravního výcviku, který

therefore it suffused every other part of her

probíhal doma i ve škole, nebyl příliš valný,

education, which received most of its energy

spíše převážně negativní a hlavně sexuální

from that recessive and unspoken moral

a záměrně dosti omezený. Nicméně to byla

force. She learned that she would have

sexualita nepřímá, která zůstala přehlížena.

duties towards her husband and family and

To se také promítlo do všech oblastí jejího

that she must fulfill them... Her needlepoint

dalšího vzdělání, které čerpalo energii

was delicate and useless, she painted misty

právě

landscapes of thin water-color washes, and

z této

nevyřčené

morální

síly.

Dozvěděla se, že jako manželka bude mít

she played the piano with a forceless but

ke své rodině a manželovi určité povinnosti

precise hand; yet she was ignorant of her

a bude je muset plnit. Vyšívala obrazce

own bodily functions, she had never been

s jistou pečlivostí, ale téměř k žádnému

alone to care for her own self one day of her

účelu.

life, nor could it ever have occurred to her

Vodovými

barvami

malovala

zamlžené krajinky. Její hra na piano byla

that she might become responsible for the

skoro bezchybná, ale nehrála od srdce.

well-being of another... Upon that inner

Nikdy

privacy William Stoner now intruded.

si

ale

nebyla

vědoma

svých

fyzických potřeb, ani neměla příležitost je objevit, byla totiž málokdy o samotě, a tak ji ani nenapadlo, že by měla někdy

They marry without knowledge of 13

one another and with nothing in common

uspokojovat sexuální touhy někoho jiného

but desire. Their sexual incompatibility is

či být odpovědná za blahobyt druhých. A

described with the same chasteness as the

Stoner bude právě tím, kdo zanedlouho

deep sensuality of the lovers:

naruší tento její vnitřní klid a pohodlí. Vzali se, aniž by trochu poznali toho

When he returned, Edith was in bed

druhého. Neměli společného nic, kromě

with the covers pulled to her chin, her face

touhy. Jejich rozdíly v pojetí sexuality jsou

turned upward, her eyes closed, a thin frown

popsány se stejnou cudností jako hluboká

creasing her forehead. Silently, as if she

smyslnost obou milenců.

were asleep, Stoner undressed and got into

Když

Stoner

vrátil,

Edith

ležela

bed beside her. For several moments he lay

v posteli, přikrývku měla nataženou až

with his desire, which had become an

k bradě, dívala se nad sebe, oči měla

impersonal thing, belonging to himself

zavřené, její čelo bylo svraštěné, jak se

alone. He spoke to Edith, as if to find a

mračila. Jako kdyby spala, Stoner se velmi

haven for what he felt; she did not answer.

potichu svlékl a lehl si do postele vedle ní.

He put his hand upon her and felt beneath

Na několik okamžiků tam jen tak ležel,

the thin cloth of her nightgown the flesh he

potlačoval svou touhu, stalo se z toho něco

had longed for. He moved his hand upon

neosobního, jež patřilo jen jemu. Promluvil

her; she did not stir; her frown deepened.

směrem k Edith, jakoby čekal, že najde

Again he spoke, saying her name to silence;

porozumění pro to, co právě pociťoval.

then he moved his body upon her, gentle in

Neodpověděla. Položil na ní ruku, cítil, jak

his clumsiness. When he touched the

se pod její slabounkou noční košilí rýsuje

softness of her thighs she turned her head

její tělo, po kterém tolik hořel touhou. Poté

sharply away and lifted her arm to cover her

sjel rukou do jejího lůna, neucukla. Její čelo

eyes. She made no sound.

se ještě více svraštilo. V tom tichu na ní promluvil znovu a zašeptal její jméno. Pak se na ní celým tělem položil a dával si

Her sexuality then changes violently

pozor, aby jí nepřivodil bolest ve své

when she decides she wants a child and

neohrabanosti. Když se dotknul hebké kůže

ceases completely as soon as she is

jejích stehen, prudce otočila hlavou a

pregnant. Soon after their daughter is born,

zvedla ruku, aby si zakryla oči. Nevydala

the child becomes the focus of the mother's

ani hlásku.

inner turmoil, her unresolved hatred of 14

Stoner. If the portrait has a flaw, it is in its

Jakmile se ale rozhodne, že chce mít

remorselessness, yet such is the clarity of

dítě, její sexuální život se otočí vzhůru

the understanding that we come to accept it

nohama. Teprve když dosáhne svého a

simply as the way things are, in the same

otěhotní, všechna touha, zvídavost a vášeň

way as the love affair becomes the way

je pryč, jako lusknutím prstu. Ihned poté,

things ought to have been.

co se jim narodí dítě, dcera, stává se terčem matčina vnitřního zmatení a nevyjasněné

In the many minor portraits the

nenávisti, kterou chová vůči Stonerovi.

touch is equally sure and psychologically

Pokud má nějaká naše představa vadu na

astute: "Like many men who consider their

kráse, je to proto, že život je prostě krutý a

success incomplete, he was extraordinarily

nemilosrdný. Ovšem je nad slunce jasnější,

vain and consumed with a sense of his own

že většina z nás prostě přijme věci, tak jak

importance. Every ten or fifteen minutes he

jsou, stejně jako poměr dvou milenců, který

removed a large gold watch from his vest

dopadne

pocket, looked at it, and nodded to himself."

jinak,

než

jak

si

ho

oba

vykreslovali.

There are Stoner's friends, the brilliant

I v dalších situacích je Stoner sebejistý,

David Masters, who gives voice to some of

precizní a prozíravý: „Jako každý druhý

John Williams's own views on the nature of

muž má pocit, že jeho úspěch není úplný.

a university, goes to the war and is killed in

Je nesmírně marnivý a užírá ho pocit své

France; the worldly Gordon Finch who

vlastní důležitosti. Každých deset nebo

returns from the war with military honors to

patnáct minut vytáhne z kapsy své vesty

the university, where he rises to be dean of

velké zlaté hodinky, zkontroluje čas a

the faculty. Finch remains Stoner's loyal if

pokývá hlavou.“ Pak jsou tady Stonerovi

sometimes exasperated ally and protector

přátelé, skvělý David Masters, jehož názory

within the university, and his uncomplicated

na to, jaký účel by měla univerzita

friendship is there for the whole of Stoner's

naplňovat,

life. We witness, too, the slow decline of

plně

reflektují

Williamsovi

názory. Masters jde do války a umírá ve

Stoner's mentor, Archer Sloane, and the rise

Francii. Světoběžník Gordon Finch se vrací

of his replacement, Hollis Lomax, who

po válce zpět na univerzitu s několika

becomes Stoner's implacable enemy. In a

vojenskými poctami a zaujme místo děkana

novel of brilliant portraits, that of Hollis

fakulty. Finch je na univerzitě i nadále

Lomax is the most complex. Some of the

Stonerovým věrným přítelem, občas tak

scenes of conflict are almost unbearable in

trochu rozhořčeným spojencem a po celou

15

dobu nad ním drží ochrannou ruku. Spolu

their intensity.

mají velmi dobrý vztah, který jim vydrží až po zbytek jejich života. Jsme také svědky postupného úpadku jeho učitele a poradce Archer Sloanea a vzestup jeho nástupce Hollise Lomaxe, který se poté stane Stonerovým

úhlavním

a

neúprosným

Stoner is also a novel about work, the

nepřítelem. Postava Holliho Lomaxe je zde

hard unyielding work of the farms; the work

vykreslena asi tím nejvíce uceleným a

of living within a destructive marriage and

složitým způsobem. Některé jeho roztržky

bringing

se Stonerem jsou popsány velmi intenzivně,

up

a

daughter

with

patient

až s nesnesitelnou vášní.

mutability in a poisoned household; the

Stoner je ale také příběh o práci, tvrdé,

work of teaching literature to mostly Williams

neúnavné farmářské dřině, o snaze přestát

manages to dramatize this almost impossible

zhoubné manželství a výchově dcery ve

material is itself a small miracle

zkaženém rodinném prostředí, které zažívá

unresponsive

students.

How

neustále nějaké zvraty. Je to též příběh

.

učitele, který je nucen učit letargické, až In a rare interview given late in life,

necitlivé studenty, To, jak je Williams

John Williams says of Stoner:

schopen

přetvořit

takovéto

prosté,

jednoduché, monotónní prostředí a postavy téměř v drama, je prostě skoro až malý

I think he's a real hero. A lot of people

zázrak.

who have read the novel think that Stoner

V jednom z rozhovorů, který vzácně

had such a sad and bad life. I think he had a

poskytl na sklonku svého života, se ke své

very good life. He had a better life than most

knize vyjadřuje takto:

people do, certainly. He was doing what he

Myslím, že je to vlastně tak trochu

wanted to do, he had some feeling for what

hrdina. Mnoho lidí, kteří mou knihu četli,

he was doing, he had some sense of the

mají dojem, že Stoner měl velmi smutný a

importance of the job he was doing. He was

nešťastný život. Já jsem naopak toho

a witness to values that are important... The

názoru, že vedl spokojený život. Měl se

important thing in the novel to me is

vlastně lépe, než se má většina lidí. Dělal

Stoner's sense of a job. Teaching to him is a

svoji vysněnou práci, která ho bavila, měl

job — a job in the good and honorable sense 16

of the word. His job gave him a particular

k ní vztah a bral ji vážně a to je velmi

kind of identity and made him what he

důležité. Zvláště pro práci učitele. Měl

was... It's the love of the thing that's

příležitost poznat ty pravé hodnoty. Práce

essential. And if you love something, you're

z něho udělala tím, čím byl, dala mu

going to understand it. And if you

osobnost, charakter. Je to láska k něčemu a

understand it, you're going to learn a lot.

to je, oč tu jde. Pokud něco milujete,

The lack of that love defines a bad teacher...

začnete tomu rozumět a pokud tomu

You never know all the results of what you

rozumíte, hodně se naučíte. Nedostatek

do. I think it all boils down to what I was

takovéto lásky z vás dělá špatného učitele.

trying to get at in Stoner. You've got to keep

Nikdy nevíte, jestli se všechno udělali

the faith. The important thing is to keep the

správně. Co je ale důležité, je to, že si

tradition going, because the tradition is

musíte udržet naději, musíte věřit. To je

civilization.

také to, co jsem se v této knize snažil vyjádřit.

Musíte

pokračovat

v tradici,

protože tradice je civilizace. John Williams is best known for his novels, Nothing But the Night, Stoner,

John Williams je známý hlavně díky

Butcher's Crossing, and Augustus, for which

svým románům Nothing But the Night a

he won the National Book Award in 1973.

Butcher‘s Crossing, Stoner a Augustus, za

He also published two volumes of verse and

který dostal v roce 1973 literární ocenění

edited a classic anthology of English

National Book Award. Také vydal dvě

Renaissance poetry. The novels are not only

sbírky veršů a spolupodílel se na vydání

remarkable for their style but also for the

souboru

diversity of their settings. No two novels are

Romány nejsou jedinečné jen svým stylem,

alike except for the clarity of the prose; they

ale také pestrostí a rozmanitostí svých

could easily pass for the work of four

prostředí. Každé dílo je trochu jiné a někdo

different writers. In the course of the long

by je dokonce mohl považovat za díla čtyř

and fascinating interview that Williams gave

naprosto odlišných autorů. Mají však přeci

to Brian Wooley from which I have quoted

jen jedno společné, a to je srozumitelnost a

his remarks about Stoner, it grows clear that

jasnost

of the four novels Stoner is the most

Williams tento rozhovor, z něhož jsem zde

personal, in that it is closely linked to John

použil některá jeho vlastní slova, kterými

Williams's own life and career, without in

popisuje svou knihu, věnoval Brianu

17

anglické

jazyka,

renesanční

kterým

jsou

poezie.

napsány.

The

Woolymu. Je jasné, že ze všech románů je

interview was given in 1985, the year

Stoner asi nejblíže podobný životu, který

Williams retired as Professor of English

Williams sám vedl, ovšem toto dílo není ani

from the University of Denver where he had

v nejmenším,

taught for thirty years. Pressed towards the

Rozhovor byl pořízen roku 1985, v tom

end of the interview he complains about the

samém roce, kdy Williams zrovna končil

change away from pure study within the

svou kariéru jako profesor literatury na

universities, the results of which cannot be

univerzitě v Denveru, kde učil po třicet let.

predicted, towards a purely utilitarian,

Na konci rozhovoru si postěžuje, jak je

problem-solving way of doing things more

dnes vše děláno s ohledem převážně na

efficiently, both in the arts and sciences, all

užitek, vše se řeší do detailů a všude se dělá

of which can be predicated and measured.

hrozný poprask kvůli maličkostem. Vše se

Then,

Williams

dá změřit, spočítat a zapomnělo se na

complains about the changes in the teaching

prosté učení z knih, kde se nedají výsledky

of literature and the attitude to the text "as if

předem určit. Tento negativní rys, kladení

a novel or poem is something to be studied

na vše měřítko užitečnosti a praktičnosti,

and understood rather than experienced. "

dnes bohužel postupně prosakuje i

Wooley then suggests playfully, "It's to be

jiných oblastí umění a vědy. Poté se ale

exegeted, in other words." "Yes. As if it

výhradně obrací na literaturu. Způsobem,

were a kind of puzzle." "And literature is

jakým se dnes učí, se mu moc nezamlouvá.

written

Wooley

Ani celkové změny v přístupu k textu jako

suggests again, "Absolutely. My God, to

takovému se mu nelíbí „ Jakoby román či

read without joy is stupid."

báseň bylo něco, čemu se dá porozumět, či

any

way

being

more

to

be

autobiographical.

specifically,

entertaining?"

dílem

autobiografickým.

do

být studováno, to se musí prostě prožít.“ Wooly poté žertovně naznačuje „Takže jinými slovy mají udělat rozbor a poté výklad díla“ „Ano, přesně, jako kdyby to byla nějaká hádanka.“ „A literatura má být zábavná?“, ptá se Wooly znovu, „No jak jinak, je holý nesmysl, abyste něco četli, pokud v tom nenacházíte radost.“

There is entertainment of a very high

Kniha nabízí spoustu zábavných pasáží

order to be found in Stoner, what Williams

a to, co Williams sám označuje jako „útěk

himself describes as "an escape into reality" 18

as well as pain and joy. The clarity of the

do reality“. Stejně tak nabízí dostatek

prose is in itself an unadulterated joy. Set a

bolesti i radosti. Krása je už v jazyce

generation back from Williams's own, the

samém a je radost ho vnímat a naslouchat

novel is distanced not only by this clarity

mu. Vezměte si dobu o jednu generaci

and intelligence but by the way the often

starší, do které je také román zasazen, a

unpromising

rozdíl v logice a jasnosti jazyka vám bude

material

is

so

coolly the

patrný. To samé ale také platí o jeho umění

university opens out to war and politics, to

proměnit často nudné a nezáživné události

the years of the Depression and the millions

v opravdové napětí a drama. Malý svět

who "once walked erect in their own

uvnitř jedné univerzity se najednou otevře

identities," and then to the whole of life.

válce a politice, době ekonomické krize a

dramatized.

The

small

world

of

milionům těm „kteří dříve kráčeli s hlavou vztyčenou a věděli, kdo jsou“ a vlastně celému okolnímu světu. Pokud

If the novel can be said to have one

se

pokusíme

najít

nějaké

central idea, it is surely that of love, the

společné téma této knihy, nejspíše to bude

many forms love takes and all the forces that

láska. Láska se vším co k ní patří a všechny

oppose it. "It [love] was a passion neither of

podoby, které na sebe může vzít. Všechny

the mind nor of the heart, it was a force that

překážky co se jí můžou připlést do cesty.

comprehended them both, as if they were

„Nebyla to láska z rozumu a ani tak

but

z vášně, byla to jistá síla, která je k sobě

the

matter

of

love,

its

specific

přitahovala, jakoby oni sami byli esencí

substance."

této lásky a být spolu, znamenalo být —JOHN MCGAHERN

v jednotě, porozumět tomu, co je to vlastně ta láska.“

John Mcgahern

19

Stoner

STONER Tuto knihu věnuji mým přátelům a bývalým kolegům z katedry anglického jazyka na Missourské univerzitě. Okamžitě This book is dedicated to my friends

zajisté poznají, že se jedná o dílo fiktivní.,

and former colleagues in the Department of

žádná z postav, která zde figuruje, nemá

English at the University of Missouri. They

podobu kterékoliv osoby, živé či mrtvé, a

will recognize at once that it is a work of

že žádná z událostí nemá protějšek ve

fiction — that no character portrayed in it is

skutečnosti, kterou jsme znali na univerzitě

based upon any person, living or dead, and

v Missouri. Také si jistě povšimnou, že

that no event has its counterpart in the

jsem si zde dovolil pozměnit jak fyzické,

reality we knew at the University of

tak

Missouri. They will also realize that I have

univerzity, aby se i ona stala místem

taken certain liberties, both physical and

fiktivním.

historické

události,

týkající

se

historical, with the University of Missouri, I

so that in effect it, too, is a fictional place.

William Stoner nastoupil poprvé na univerzitu v Missouri roku 1910 ve věku

I

devatenácti let. O osm let později, když byla první světová válka skoro u konce, na William Stoner entered the University of

té samé univerzitě, kde získal doktorát

Missouri as a freshman in the year 1910, at

z filozofie, přijal místo jako učitel a

the age of nineteen. Eight years later, during

vyučoval zde až do své smrti roku 1956.

the height of World War I, he received his

Nikdy však nedosáhl statusu úplného

Doctor of Philosophy degree and accepted

profesora, byl spíše odborným asistentem a

an instructorship at the same University,

studenti, kteří docházeli na jeho přednášky,

where he taught until his death in 1956. He

si ho pamatují jen matně. Po jeho smrti,

did not rise above the rank of assistant

jeho kolegové na jeho počest, obstarali

professor, and few students remembered

středověký rukopis a darovali ho místní

him with any sharpness after they had taken 20

his courses. When he died his colleagues

univerzitní knihovně. Tento rukopis je stále

made a memorial contribution of a medieval

k vidění a je součástí vzácné sbírky, kde je

manuscript to the University library. This

psáno: „Darováno jeho spolupracovníky

manuscript may still be found in the Rare

univerzitní knihovně v Missouri, fakulta

Books Collection, bearing the inscription:

anglického jazyka, jako vzpomínka na

"Presented to the Library of the University

Williama Stonera.“ Pokud někdo ze studentů narazí na

of Missouri, in memory of William Stoner,

jméno Stoner, většina z nich se na chvíli jen

Department of English. By his colleagues."

zarazí a snaží se ledabyle zapátrat v paměti,

An occasional student who comes

ovšem tady jejich zvídavost končí a pokud

upon the name may wonder idly who

se nezadaří, už na to více nemyslí. William

William Stoner was, but he seldom pursues

Stoner pro své starší kolegy byl symbol

his curiosity beyond a casual question.

toho, co je všechny čeká a nemine a u těch

Stoner's colleagues, who held him in no

mladších jeho jméno nevyvolávalo žádné

particular esteem when he was alive, speak

hodnoty jim blízké, či spojitost s jejich

of him rarely now; to the older ones, his

vlastním studiem.

name is a reminder of the end that awaits them all, and to the younger ones it is merely a sound which evokes no sense of

Narodil se na skromném statku roku

the past and no identity with which they can 1891

associate themselves or their careers.

v Missouri,

nedaleko

vesnice

Booneville, což je asi šedesát kilometrů od

He was born in 1891 on a small farm

města Kolumbie, kam také docházel na

in central Missouri near the village of

stejnojmennou univerzitu. Když se Stoner

Booneville,

from

narodil, jeho rodiče byli mladí - otci bylo

Columbia, the home of the University.

okolo pětadvaceti, matce sotva dvacet let.

Though his parents were young at the time

Ačkoliv byli oba takto mladí, Stoner už si

of his birth — his father twenty-five, his

jako malý kluk myslel, že jsou staří. Když

mother barely twenty — Stoner thought of

otci bylo třicet let, vypadal spíše na

them, even when he was a boy, as old. At

padesát. Bylo to zřejmě tou úmornou prací

thirty his father looked fifty; stooped by

na poli, která si pomalu vybírala svou daň.

labor, he gazed without hope at the arid

Chodíval celý shrbený a oči měl upřené na

patch of land that sustained the family from

ten kousek pole, co je každým rokem držel

one year to the next. His mother regarded

nad vodou. V jeho očích ale nebyla žádná

some

forty

miles

21

her life patiently, as if it were a long

naděje. Jeho matka svůj život snášela

moment that she had to endure. Her eyes

v poklidu, jako kdyby to byla jen dlouhá,

were pale and blurred, and the tiny wrinkles

nepříjemná chvíle, kterou musí přestát.

around them were enhanced by thin graying

Trpělivost byla jejím klíčem. Její tvář byla

hair worn straight over her head and caught

bledá, oči měla nevýrazné a její zrak už

in a bun at the back.

nebyl nejlepší. Okolo očí měla vrásky, které vynikali proti jejím šedivým vlasům ještě výrazněji, vepředu jí padaly do čela a vzadu je nosila svázané do malého culíku. Už jako malý kluk měl spoustu povinností. V šesti letech už chodíval ráno

From the earliest time he could

podojit krávy, dal prasatům, která chovali

remember, William Stoner had his duties. At

nedaleko, a když jim přálo štěstí, posbíral

the age of six he milked the bony cows,

od vyzáblých slepic i pár vajec. I přesto, že

slopped the pigs in the sty a few yards from

později začal chodit do školy, kterou měl

the house, and gathered small eggs from a

asi třináct kilometrů od domova, od

flock of spindly chickens. And even when

rozbřesku až do setmění měl neustále něco

he started attending the rural school eight

na práci. V sedmnácti už měl ze vší té práce

miles from the farm, his day, from before

bolavá záda a začal se hrbit.

dawn until after dark, was filled with work of one sort or another. At seventeen his Byla to trochu osamělá domácnost,

shoulders were already beginning to stoop

jejíž hlavní starost, jenž je ale spojovala,

beneath the weight of his occupation.

byla práce, která pro ně byla nezbytná.

It was a lonely household, of which

Večer se všichni tři scházeli v kuchyni u

he was an only child, and it was bound

jídelního stolu, ozářený světlem z jediné

together by the necessity of its toil. In the

lampy, do kterého všichni hleděli. Když

evenings the three of them sat in the small

byli všichni po večeři a nastal čas jít na

kitchen lighted by a single kerosene lamp,

kutě, často nebylo slyšet ani špendlík

staring into the yellow flame; often during

spadnout. Jen občas bylo slyšet jemné

the hour or so between supper and bed, the

vrznutí židle, jak se někdo pohnul, či

only sound that could be heard was the

zaskřípání staré dřevěné podlahy, která už

weary movement of a body in a straight 22

si zažila své.

chair and the soft creak of a timber giving a

Dům byl postaven přibližně do tvaru

little beneath the age of the house.

čtverce. Trámy, které byly nenatřené, se

The house was built in a crude

okolo dveří a verandy prohýbaly. Za ta léta

square, and the unpainted timbers sagged

už chytly barvu okolní vyprahlé půdy. Na

around the porch and doors. It had with the

jedné straně domu byl menší salonek, jeho

years taken on the colors of the dry land —

zařízení bylo velmi prosté, s dvěma židlemi

gray and brown, streaked with white. On

a pár ručně tesaných stolečků a kuchyň, kde

one side of the house was a long parlor,

jako rodina trávily svůj vzácný volný čas.

sparsely furnished with straight chairs and a

Na druhé straně se nacházely dvě ložnice,

few hewn tables, and a kitchen, where the

kde každá z nich měla železnou postel,

family spent most of its little time together.

natřená na bílo, dvě židle a stůl, na kterém

On the other side were two bedrooms, each

stála lampa a umyvadlo. Podlaha byla jen

furnished with an iron bedstead enameled

z prken, bezbarvá a křivá, a samým stářím

white, a single straight chair, and a table,

už praskala. Skrze ni se vířil prach, který

with a lamp and a wash basin on it. The

jeho matka každý den smetala zase zpět.

floors were of unpainted plank, unevenly spaced and cracking with age, up through

Stoner

which dust steadily seeped and was swept

se

stavěl

k učení

jako

k pracím, které dělal doma či na poli, jako

back each day by Stoner's mother.

by to byl jen o něco méně další pracný úkol

At school he did his lessons as if

navíc. Když v roce 1910 dokončil střední

they were chores only somewhat less

školu, očekávalo se od něj, že bude otci

exhausting than those around the farm.

více pomáhat na poli. Jeho otec mu

When he finished high school in the spring

připadal, že posledních pár měsíců už není,

of 1910, he expected to take over more of

kým býval, docházeli mu síly.

the work in the fields; it seemed to him that his father grew slower and more weary with

Jednoho jarního večera, kdy se oba vrátili

the passing months.

domů po celém dni stráveném na poli, se

But one evening in late spring, after

posadili v kuchyni. Poté co je nádobí

the two men had spent a full day hoeing

uklizeno ze stolu, se na něho obrátí otec a

corn, his father spoke to him in the kitchen,

povídá mu. „Stavil se tady okresní správce, asi

after the supper dishes had been cleared

před tejdnem“.

away. 23

"County agent come by last week."

William zdvihl hlavu od stolu, ale neřekl ani slovo.

William looked up from the red-and-

„Prý v Kolumbii na univerzitě otevíraj

white-checked oilcloth spread smoothly

novou fakultu, snad zemědělskou nebo co

over the round kitchen table. He did not

to. Možná bys to tam měl jít zkusit, je to na

speak.

čtyři roky. "Says they have a new school at the

„Čtyři roky“ vyhrkl William „Co to

University in Columbia. They call it a

bude stát?“

College of Agriculture. Says he thinks you

„Můžeš pracovat u bratrance tvé

ought to go. It takes four years."

matky na statku, je kousek za městem, dají ti pokoj a stravu“ hlesne otec a dodá „Snad

"Four years," William said. "Does it

má i nějaké knihy. Můžu ti posílat tak dva

cost money?"

nebo tři dolary měsíčně.“ "You could work your room and

William si ze široka položil ruce na

board," his father said. "Your ma has a first

ubrus, na který dopadalo tlumené světlo

cousin owns a place just outside Columbia.

z petrolejové

There would be books and things. I could

lampy.

Stoner

se

nikdy

nevzdálil od domova na více než dvacet tři

send you two or three dollars a month."

kilometrů, kde leží ona vesnice Boneville. Polkl a promluvil poklidným hlasem –

William spread his hands on the

„Myslíte, že to tady zvládnete beze

tablecloth, which gleamed dully under the

mne?“ zeptal se.

lamplight. He had never been farther from

„Myslím, že to s tvojí matkou zmákneme.

home than Booneville, fifteen miles away.

Zasel jsem pšenici dopředu na horší časy, to

He swallowed to steady his voice.

nám nějaký ten pátek vydrží.“

"Think you could manage the place

William se otočil k matce.

all by yourself?" he asked.

„Maminko?“ zeptal se. "Your ma and me could manage. I'd

„Udělej, co ti tatínek říká“ pronesla suše.

plant the upper twenty in wheat; that would

“Opravdu chcete, abych šel, vážně to

cut down the hand work."

chcete?“ zeptal se znovu, jakoby doufal, že si to ještě rozmyslí.

William looked at his mother. "Ma?"

Otec si poposedl na židli. Podíval se na

he asked.

své mohutné, tvrdou prací zpuchřelé a

She said tonelessly, "You do what

opuchlé ruce, sůl a půda se mu zažrala do

24

kůže, že

your pa says."

už ani kartáč by to nespravil.

Složil si ruce k sobě tak, jakoby se zdálo, že

"You really want me to go?" he

se modlí.

asked, as if he half hoped for a denial. "You really want me to?"

„Nejsem

moc

študovanej

člověk“,

His father shifted his weight on the

pořád se dívaje na své ruce. „Dřel jsem na

chair. He looked at his thick, callused

statku už od svých šesti. Jako dítě jsem té

fingers, into the cracks of which soil had

škole moc nedal. Možná, že teď bych tam

penetrated so deeply that it could not be

chodil. Každým rokem je půda suší a suší,

washed away. He laced his fingers together

není tak úrodná jak bývala, když jsem byl

and held them up from the table, almost in

kluk, je to čím dál větší makačka. Krajský

an attitude of prayer.

poradce povídal, že tě tam naučej věci,

"I never had no schooling to speak of," he

nový, lepší postupy. Možná má pravdu.

said, looking at his hands. "I started working

Občas když pracuju na poli, se na moment

a farm when I finished sixth grade. Never

občas

held with schooling when I was a young 'un.

odmlčel. Prsty si ještě více zaklesl do sebe

But now I don't know. Seems like the land

a

gets drier and harder to work every year; it

„Přemejšlim….“ Zamračeně se podíval

ain't rich like it was when I was a boy.

opět na své ruce a zakroutil hlavou.

County agent says they got new ideas, ways

„Úderem

of doing things they teach you at the

Matka a já si vystačíme“.

zapřemejšlím…“

ruce

nechal

Najednou

spadnout

podzimu

pomažeš

na

se stůl.

študovat.

University. Maybe he's right. Sometimes

Takhle dlouhý proslov ještě Stoner od

when I'm working the field I get to

svého otce neslyšel. Ten podzim se tedy

thinking." He paused. His fingers tightened

zapsal Stoner na univerzitu v Kolumbii,

upon themselves, and his clasped hands

jako nový student zemědělské fakulty.

dropped to the table. "I get to thinking—" He scowled at his hands and shook his head. Do

"You go on to the University come fall.

Kolumbie

dorazil

v novém

černém obleku, který si objednal ze

Your ma and me will manage."

známého amerického obchodního domu, It was the longest speech he had ever

Sears & Roebuck. Zaplatil za něj snad

heard his father make. That fall he went to

vším, co měli doma - za peníze co matka

Columbia and enrolled in the University as a

utržila za vejce, odraný velký zimní kabát,

25

který byl po otci, pár semišových modrých

freshman in the College of Agriculture.

kalhot, které nosil vždy jednou za měsíc do

He came to Columbia with a new

metodistického kostela v Booneville, dvě

black broadcloth suit ordered from the

bílé košile, náhradní pracovní oblečení, a

catalogue of Sears & Roebuck and paid for

dvacet pět dolarů v hotovosti, které otec

with his mother's egg money, a worn

obdržel od souseda výměnou za podzimní

greatcoat that had belonged to his father, a

sklizeň pšenice. Z Booneville vyrazil pěšky,

pair of blue serge trousers that once a month

kde ho rodiče, kteří jeli povozem taženým

he had worn to the Methodist church in

osli, časně ráno vysadili.

Booneville, two white shirts, two changes of

Byl teplý, podzimní den. Cesta byla

work clothing, and twenty-five dollars in

prašná. Byl na cestě asi hodinu, když v tom

cash, which his father had borrowed from a

vedle něho zastavil obchodní vůz a řidič mu

neighbor against the fall wheat. He started

nabídl, že ho sveze. Přikývl a naskočil si.

walking from Booneville, where in the early

Kalhoty měl od prachu červené až po

morning his father and mother brought him

kolena. Jeho sluncem opálený a větrem

on the farm's flat-bed, mule-drawn wagon.

ošlehaný obličej měl celý umazaný od

It was a hot fall day, and the road

hlíny. Po tváři mu stékal pot, který se mísil

from Booneville to Columbia was dusty; he

s prachem od cesty. Cesta byla dlouhá, po

had been walking for nearly an hour before

celou dobu se snažil seškrábat špínu

a goods wagon came up beside him and the

z kalhot rukama, které měl celé upocené a

driver asked him if he wanted a ride. He

zaprášené, a chvíli co chvíli si s nimi zajel

nodded and got up on the wagon seat. His

do jeho rovných, nazrzlých vlasů, aby si je

serge trousers were red with dust to his

upravil.

knees, and his sunand wind-browned face was caked with dirt, where the road dust had

Dorazili

do

Kolumbie

pozdě

mingled with his sweat. During the long ride

odpoledne. Řidič ho vysadil na předměstí a

he kept brushing at his trousers with

utrousil „Támhle to je, tam budeš chodit do

awkward hands and running his fingers

školy“ a ukázal mu na skupinu budov, která

through his straight sandy hair, which would

byla částečně zastíněna vysokými jilmy.

not He flat on his head. They got to Columbia in the late

Několik minut poté co povoz odjel,

afternoon. The driver let Stoner off at the

Stoner zůstal stát bez hnutí, zíral na ten

outskirts of town and pointed to a group of

shluk budov. Ještě nikdy neviděl nic tak

26

buildings shaded by tall elms. "That's your

majestátního. Budovy byli z červených

University," he said. "That's where you'll be

cihel a rozpínaly se po celé ploše travnaté

going to school."

zeleně,

která

byla

občas

přerušena

kamennými kostkovanými cestičkami, či

For several minutes after the man

menšími záhonky. Při jeho úžasu se ho

had driven off, Stoner stood unmoving,

najednou také zmocnil jakýsi pocit bezpečí,

staring at the complex of buildings. He had

jistoty a klidu. Bylo sice už pozdě, ale

never before seen anything so imposing. The

několik minut se procházel před branami

red brick buildings stretched upward from a

univerzity a jen se kochal, jako kdyby ani

broad field of green that was broken by

neměl právo vstoupit.

stone walks and small patches of garden.

Už byl skoro večer, když se konečně

Beneath his awe, he had a sudden sense of

zeptal náhodného kolemjdoucího na cestu k

security and serenity he had never felt

Ashley Graves, silnice, která ho měla

before. Though it was late, he walked for

zavést přímo na statek bratrance jeho

many minutes about the edges of the

matky, Jima Foota, pro kterého měl

campus, only looking, as if he had no right

pracovat. K domu se dostal až za tmy. Byl

to enter.

to dvoupatrový, dřevěný bílý dům, který se

It was nearly dark when he asked a

měl teď stát jeho domovem. Ještě nikdy se

passer-by directions to Ashland Gravel, the

s nimi nesetkal a tak mu připadalo trochu

road that would lead him to the farm owned

podivné se u nich ukázat v takovouto

by Jim Foote, the first cousin of his mother

pozdní hodinu.

for whom he was to work; and it was after

Přivítali ho pokývnutím a řádně si ho

dark when he got to the white two-storied

prohlíželi. Stoner postával po celou tu dobu

frame house where he was to live. He had

ve dveřích, bylo mu to trochu trapné. Po

not seen the Footes before, and he felt

nějaké chvíli ho Jim Foote pobídl, ať jde

strange going to them so late.

dál. Zavedl ho do jednoho pokoje, který byl celý

They greeted him with a nod,

potemnělý,

tmavý

a

zaskládaný

inspecting him closely. After a moment,

nábytkem až k prasknutí. Po stolech, které

during which Stoner stood awkwardly in the

házely lehký třpyt, se válelo nejrůznější

doorway, Jim Foote motioned him into a

harampádí. Zůstal stát. „Co takhle večeře?“, prohodil

small dim parlor crowded with overstuffed

najednou pan Foote.

furniture and bric-a-brac on dully gleaming

„Ještě jsem nejedl“ odvětil Stoner.

tables. He did not sit. 27

Paní

"Et supper?" Foote asked.

Footeová

odkráčela

směrem

do

kuchyně a prstem naznačila Stonerovi ať jí

"No, sir," Stoner answered.

následuje.

Po

cestě

minuli

několik

Mrs. Foote crooked an index finger

místností. Stoner se posadil přesně tam,

at him and padded away. Stoner followed

kam mu paní Footeová ukázala, postavila

her through several rooms into a kitchen,

před něho džbán s mlékem a talíř s několika

where she motioned him to sit at a table. She

kousky

kukuřičného

chleba.

put a pitcher of milk and several squares of

mléko,

ale

se

cold cornbread before him. He sipped the

Vzrušením mu vyschlo v puse.

milk, but his mouth, dry from excitement,

chleba

ani

Usrkával nedotkl.

Pan Foote přišel do kuchyně a stoupl si

would not take the bread.

vedle manželky. Byl malého vzrůstu,

Foote came into the room and stood

nemohl mít více jak sto šedesát centimetrů,

beside his wife. He was a small man, not

obličej měl kulatý se špičatým nosem.

more than five feet three inches, with a lean

Manželka měla o pár centimetrů více, byla

face and a sharp nose. His wife was four

postavou statnější než její muž. Přes její

inches taller, and heavy; rimless spectacles

brýle bez obrouček jí nebylo vidět do očí.

hid her eyes, and her thin lips were tight.

Rty měla tenké a pevně sevřené. Oba se teď

The two of them watched hungrily as he

hladově dívali na Stonera, jak usrkává

sipped his milk.

mléko. „Ráno nakrmíš a napojíš dobytek a dáš

"Feed and water the livestock, slop

nažrat prasatům“, vyklopil na něj Foote.

the pigs in the morning," Foote said rapidly. Stoner

looked

at

him

Stoner se na něho podíval s nechápavým výrazem v očích.

blankly.

„Cože to“

"What?"

„To tě čeká ráno, než půjdeš do školy a

"That's what you do in the morning,"

večer to samé. K tomu ještě posbíráš vejce

Foote said, "before you leave for your

a podojíš krávy. Pokud si najdeš volnou

school. Then in the evening you feed and

chvíli,

slop again, gather the eggs, milk the cows.

naštípej

dřevo.

O

víkendech

pomůžeš s čímkoliv, co bude potřeba.

Chop firewood when you find time.

„Jasné“, odvětil Stoner.

Weekends, you help me with whatever I'm

Pan Foote si ho chvíli měřil pohledem.

doing."

„Takže vysoká jo“ pravil, Foote a zakroutil "Yes, sir," Stoner said.

nevěřícně hlavou.

28

Po devět měsíců se tedy staral o

Foote studied him for a moment.

dobytek tak, jak mu bylo řečeno a za to

"College," he said and shook his head.

dostával najíst a nocleh. K tomu všemu

So for nine months' room and board

také oral pole, vytrhával kořeny (v zimě se

he fed and watered the livestock, slopped

někdy musel protloukat až třicet centimetrů

pigs, gathered eggs, milked cows, and

tlustým ledem), stloukal máslo pro paní

chopped firewood. He also plowed and

Footeovou, která vše pozorovala s hlavou

harrowed fields, dug stumps (in the winter

skloněnou

breaking through three inches of frozen

na

stranu

a

souhlasně

přikyvovala a dívala se, jak máslo šplouchá

soil), and churned butter for Mrs. Foote,

v máselnici.

who watched him with her head bobbing in

Pokoj měl v horním patře, který předtím

grim approval as the wooden churner

sloužil jako skladiště. Byla tam jen černá,

splashed up and down through the milk.

postarší kovová postel, na ní matrace,

He was quartered on an upper floor

polorozpadlý

stoleček

s petrolejkou,

that had once been a storeroom; his only

rozviklaná židle a velká truhla, kterou

furniture was a black iron bedstead with

používal jako psací stůl. Jediné teplo, které

sagging frames that supported a thin feather

mu bylo v zimě dopřáno, se k němu dostalo

mattress, a broken table that held a kerosene

skrze podlahu z pokojů pod ním. Musel si

lamp, a straight chair that sat unevenly on

dýchat na prsty, aby si vůbec mohl obracet

the floor, and a large box that he used as a

stránky, aniž by je roztrhl. Celý se balil do

desk. In the winter the only heat he got

několika přikrývek, aby se zahřál.

seeped up through the floor from the rooms below; he wrapped himself in the tattered

Ke studiu měl stejný přístup jako

quilts and blankets allowed him and blew on

k práci - vše prováděl svědomitě a nic

his hands so that they could turn the pages

neodflákl, neměl z toho potěšení, ale ani

of his books without tearing them.

soužení. Na konci prvního ročníku měl

He did his work at the University as

výsledky lehce nadprůměrné. Byl rád, že to

he did his work on the farm — thoroughly,

není nic horšího, ale s vylepšením známek

conscientiously, with neither pleasure nor

si moc velkou hlavu nelámal. Byl si vědom,

distress. At the end of his first year his grade

že se naučil spoustu věcí, co předtím

average was slightly below a B; he was

neznal. Pro něj to ovšem znamenalo jen to,

pleased that it was no lower and not

že by si snad mohl vést v dalším ročníku

concerned that it was no higher. He was

podobně, jako v tom letošním.

29

aware that he had learned things that he had

Po skončení prvního ročníku, se v létě

not known before, but this meant to him

vrátil k rodičům na farmu a pomáhal se

only that he might do as well in his second

sklizní. Když se ho otec jedenkrát zeptal,

year as he had done in his first.

jak se mu líbí ve škole, odvětil, že je tam spokojen. Vícekrát se spolu na toto téma

The summer after his first year of

nebavili.

college he returned to his father's farm and

Teprve, když se vrátil na začátku druhého

helped with the crops. Once his father asked

semestru

him how he liked school, and he replied that

na

uvědomovat

he liked it fine. His father nodded and did

univerzitu,

důvod,

proč

si šel

začal vlastně

studovat.

not mention the matter again.

Ve druhém ročníku už byl na univerzitě

It was not until he returned for his

celkem známá postava. Pokaždé, ať bylo

second year that William Stoner learned

horko nebo zima, nosil svůj černý plstěný

why he had come to college.

kabát, bílou košili a dlouhou kravatu, vázanou částečně na způsob motýlku. Z rukávů mu vykukovalo zápěstí a kalhoty

By his second year he was a familiar

mu plandaly. Vypadalo to, jako nějaká

figure on the campus. In every season he

uniforma, co už kdysi nosil někdo před

wore the same black broadcloth suit, white

ním.

shirt, and string tie; his wrists protruded

Protože

from the sleeves of the jacket, and the

manželé

Footeovi

trochu

zpohodlněli, Stoner teď měl víc práce než

trousers rode awkwardly about his legs, as if

předtím. Po večerech se věnoval studiu. Byl

it were a uniform that had once belonged to

na nejlepší cestě, aby dokončil školu a

someone else.

získal bakalářský titul. První semestr

His hours of work increased with his

druhého ročníku pokračoval ve studiu a

employers' growing indolence, and he spent

docházel na přednášky o chemickém

the long evenings in his room methodically

složení půdy, jen s jediným rozdílem.

doing his class assignments; he had begun

Musel si nechtěně, ale povinně, jako

the sequence that would lead him to a

všichni

Bachelor of Science degree in the College of

přehledu anglické literatury.

ostatní

studenti,

zapsat

kurz

Agriculture, and during this first semester of his second year he had two basic sciences, a

Po několika týdnech ale začal mít

course from the school of Agriculture in soil

s oběma předměty malinko problémy. Bylo

30

chemistry, and a course that was rather

toho

dost

a

věcí,

které

si

musel

perfunctorily required of all University

zapamatovat, zdá se nebraly konce. Kurz

students — a semester survey of English

půdní chemie mu vcelku padl do oka.

literature.

Nikdy ho totiž nenapadlo, že ta nahnědlá věc, se kterou celý život pracoval, je něco

After the first few weeks he had little

více, než si po celou dobu myslel. Začínal

difficulty with the science courses; there

mít pocit, že by se jeho znalosti přece jen

was so much work to be done, so many

mohly nakonec hodit, až se vrátí zpět na

things to be remembered. The course in soil

farmu k rodičům. Kurz anglické literatury

chemistry caught his interest in a general

v něm naopak vzbuzoval neklid a trápení.

way; it had not occurred to him that the brownish clods with which he had worked

Jeho

for most of his life were anything other than

jméno

bylo Archer

Sloane,

profesor, který vedl přednášky anglické

what they appeared to be, and he began

literatury. Byl to muž postaršího věku, táhlo

vaguely to see that his growing knowledge

mu přibližně na padesát. K profesi učitele

of them might be useful when he returned to

přistupoval se špetkou opovržení a trochou

his father's farm. But the required survey of

povýšenosti. Měl totiž pocit, že mezi tím,

English literature troubled and disquieted

co ví a tím, co svým studentům může sdělit,

him in a way nothing had ever done before.

zeje tak vysoká propast, že se ani

The instructor was a man of middle

neobtěžoval ji překlenout.

U většiny

age, in his early fifties; his name was Archer

studentů byl spíše neoblíbený, pravda byla

Sloane, and he came to his task of teaching

taková, že se ho spíše bály. On na to

with a seeming disdain and contempt, as if

reagoval posměšnou, lhostejnou ironií. Byl

he perceived between his knowledge and

asi střední výšky s dlouhým vrásčitým

what he could say a gulf so profound that he

obličejem, hladce oholený. Měl ve zvyku si

would make no effort to close it. He was

prsty zajet do svých šedých, vlnitých vlasů

feared and disliked by most of his students,

a netrpělivě si s nimi pohrávat. Jeho hlas

and he responded with a detached, ironic

byl monotónní, nevýrazný, bez intonace a

amusement. He was a man of middle height,

bez náznaku emocí. Skoro nepohyboval rty.

with a long, deeply lined face, cleanly

Avšak jeho dlouhé prsty se pohybovaly při

shaven; he had an impatient gesture of

jeho výkladu s takovou grácií, jakou jeho

running his fingers through the shock of his

hlas postrádal, jakoby měli za úkol dávat

gray curling hair. His voice was flat and dry,

jeho slovům potřebný význam.

31

and it came through barely moving lips without expression or intonation; but his

Ať dělal cokoliv, pracoval na statku či

long thin fingers moved with grace and

se hrbil ve svém pokoji bez oken nad

persuasion, as if giving to the words a shape

knihami v šedém světle lampy, v hlavě měl

that his voice could not.

před sebou neustále jen jeden obraz. Byla to právě postava Archera Sloanea. Bylo to zvláštní, ale nic jiného si nedokázal vybavit, žádné detaily ostatních profesorů

Away from the classroom, doing his

či ostatních předmětů. Neustále však musel

chores about the farm or blinking against the

myslet na onoho profesora, jehož hlas, jak

dim

recituje pasáže z děl od Chaucera či

lamplight

as

he studied in

his

windowless attic room, Stoner was often

předčítá

verše

aware that the image of this man had risen

jedenáctého století, velmi známe anglické

up before the eye of his mind. He had

bájné básně o statečném rytíři, jménem

difficulty summoning up the face of any

Beowulf. Docházelo

other of his instructors or remembering

z nejstarší,

mu,

že

patrně

kurz

už

anglické

anything very specific about any other of his

literatury mu bude patrně trnem v oku.

classes; but always on the threshold of his

Ačkoliv si pamatoval autory a díla, která

awareness waited the figure of Archer

napsali, všechna data a jejich přínos, u

Sloane,

první

and

his

dry voice,

and

his

zkoušky málem

proletěl.

Další

contemptuously offhand words about some

zkouška se nesla ve stejném stylu. Četbu,

passage from Beowulf, or some couplet of

kterou dostávali za úkol, četl znovu a

Chaucer's.

znovu, pořád dokola, na úkor ostatních předmětů. A přesto to byly pouhá slova na

He found that he could not handle

papíře, bez významu. Neviděl žádný smysl

the survey as he did his other courses.

v tom, co dělá.

Though he remembered the authors and

Neustále se zamýšlel nad slovy, která

their works and their dates and their influences,

he

nearly

failed

his

zazněla během přednášek, a doufal, že pod

first

tím hlasem, nezáživným, otupělým hlasem

examination; and he did little better on his

Archera Sloanea, se mu přece jen podaří

second. He read and reread his literature

najít nějaký smysl, něco co by mu

assignments so frequently that his work in

napovědělo, kudy vede cesta k pochopení.

other courses began to suffer; and still the

Trochu se nahrbil směrem dopředu na

words he read were words on pages, and he 32

lavici, protože židle, na které seděl, byla

could not see the use of what he did.

totiž tak malá, že měl pocit, že z ní co

And he pondered the words that

nevidět spadne. Aby se tak nestalo, pevně

Archer Sloane spoke in class, as if beneath

se přitom držel okrajů stolu, tak pevně, až

their flat, dry meaning he might discover a

mu klouby na rukou jeho snědé pleti začaly

clue that would lead him where he was

blednout. Upřeně se mračil a kousal si

intended to go; he hunched forward over the

spodní ret. Ale protože pozornost třídy byla

desk-top on a chair too small to hold him

pod bod bodem mrazu ve snaze pochopit

comfortably, grasping the edges of the desk-

látku, Archer Sloane začínal být malinko

top so tightly that his knuckles showed

napružený a jeho pohrdání čím dál více

white against his brown hard skin; he

rostlo. Najednou se toto pohrdání změnilo

frowned intently and gnawed at his underlip.

v hněv, který byl namířen na samotného

But as Stoner's and his classmates' attention

Williama Stonera.

grew more desperate, Archer Sloane's contempt grew more compelling. And once that contempt erupted into anger and was directed at William Stoner alone.

Třída se předtím věnovala dvěma hrám

The class had read two plays by

Williama Shakespeara a na konci týdne

Shakespeare and was ending the week with

nyní končila hodinu čtením jeho sonetů.

a study of the sonnets. The students were

Studenti byli zmatení a v rozpacích, napůl

edgy and puzzled, half frightened at the

vystrašeni napětím, které ve třídě rostlo

tension growing between themselves and the

mezi žáky samotnými a shrbenou postavou,

slouching figure that regarded them from

která je pozorně sledovala zpoza katedry.

behind the lectern. Sloane had read aloud to

Sloane jim nahlas četl sonet sedmdesátý

them the seventy-third sonnet; his eyes

třetí, od Williama Shakespeara, jedním

roved about the room and his lips tightened

okem přejížděl po třídě a rty měl sevřené a

in a humorless smile.

posměšně se šklebil.

"What does the sonnet mean?" he

„Věděl by někdo, co je ústřední téma

asked abruptly, and paused, his eyes

tohoto sonetu?“ ucedil stroze, chvíli mlčel a

searching the room with a grim and almost

očima pátravě přejížděl po studentech,

pleased hopelessness. "Mr. Wilbur?" There

téměř potěšen jejich beznadějí.

was no answer. "Mr. Schmidt?" Someone

„Pan Wilbur třeba?“ Neodpověděl nic. „tak

coughed. Sloane turned his dark bright eyes

třeba Pan Schmidt bude vědět?“ Někdo

33

upon Stoner. "Mr. Stoner, what does the

zakašlal. Sloane upřel svoje černě jasné oči

sonnet mean?"

na Stonera. „Pane Stonere, sdělte nám své postřehy k tomuto sonetu. Co si myslíte

Stoner swallowed and tried to open

vy?“

his mouth.

Stoner polknul a snažil se ze sebe něco

"It is a sonnet, Mr. Stoner," Sloane

vypravit.

said dryly, "a poetical composition of fourteen lines, with a certain pattern I am

„Je to sonet, pane Stonere“, pravil

sure you have memorized. It is written in the

Sloane odevzdaně. „Je to literární útvar

English language, which I believe you have

složený ze čtrnácti veršů, jdoucí po sobě

been speaking for some years. Its author is

v určitém sledu a podle jistého schématu,

William Shakespeare, a poet who is dead,

který jste si jistě už zapamatoval. „Báseň je

but who nevertheless occupies a position of

napsána v jazyce anglickém, kterým, jak

some importance in the minds of a few." He

pevně věřím, už delší dobu hovoříte.

looked at Stoner for a moment more, and

Autorem je William Shakespeare, který

then his eyes went blank as they fixed

dnes už není mezi námi, kterému se

unseeingly beyond the class. Without

nicméně i po jeho smrti dostává značného

looking at his book he spoke the poem

uznání a respektu mnoha lidí. „Ještě chvíli

again; and his voice deepened and softened,

zůstal hledět na Stonera, poté měl na chvíli

as if the words and sounds and rhythms had

v očích prázdný výraz a obrátil svou

for a moment become himself:

pozornost na třídu. Aniž by pohlédl do knihy, opět začal přeříkávat báseň. Jeho hlas byl hluboký a procítěný. Jakoby na

"That time of year thou mayst in me

okamžik s básňí zcela splynul a ztratil se

behold

v jejím kouzlu.

When yellow leaves, or none, or few, do hang Upon those boughs which shake against the cold,

„Ten roční čas, je vidíš, na mně znát,

Bare ruin'd choirs where late the sweet birds sang.

kdy žluté listy těch pár posledních,

In me thou see'st the twilight of such

na větvích visí, jimiž třese chlad -

day As after sunset fadeth in the west;

34

v těch kůrech ptačí zpěv už ztich.

Which by and by black night doth take away,

Smrákání toho dne už ve mně uvidíš,

Death's second self, that seals up all in rest.

co po západu slunce skomírá.,

In me thou see'st the glowing of such fire,

černá noc kradmo unáší ho pryč – That on the ashes of his youth doth

lie,

ta pečet klidu, smrti druhé já. As the death-bed whereon it must

expire,

Ve mně už vidíš žár se tetelit,

Consumed with that which it was nourisht by.

co na popelu svého mládí leží

This thou perceivest, which makes thy love more strong,

jak v poslední své žhavé posteli.,

To love that well which thou must leave ere long."

čím plál, tím dohořel – teď doutná stěží. Když tohle vidíš, rozhoříš se touhou, Milovat víc, co ztratíš zanedlouho.“

In a moment of silence, someone cleared his throat. Sloane repeated the lines,

(translated by., Martin Hilský)

his voice becoming flat, his own again.

"This thou perceivest, which makes thy love more strong,

Do naprostého ticha si někdo odkašlal. Poté Sloane zopakoval znovu poslední dva

To love that well which thou must

verše jeho typickým, fádním hlasem.

leave ere long." Sloane's eyes came back to William

„Když tohle vidíš, rozhoříš se touhou,

Stoner, and he said dryly, "Mr. Shakespeare

Milovat víc, co ztratíš zanedlouho.“

speaks to you across three hundred years, Mr. Stoner; do you hear him?" William Stoner realized that for

Sloan se opět očima upřel na Stonera u suše

several moments he had been holding his

pronesl,

35

„

Pan

Shakespeare

k vám

breath. He expelled it gently, minutely

promlouvá z doby před tři sta lety, pane

aware of his clothing moving upon his body

Stonere, slyšíte ho vůbec?“

as his breath went out of his lungs. He looked away from Sloane about the room. Light slanted from the windows and settled upon the faces of his fellow students, so that the illumination seemed to come from within them and go out against a dimness; a student blinked, and a thin shadow fell upon

William Stoner si najednou uvědomil,

a cheek whose down had caught the

že nějakou dobu zadržoval dech. Pomalu

sunlight. Stoner became aware that his

vydechnul, když tak učinil, cítil, jak se mu

fingers were unclenching their hard grip on

oblečení hýbe spolu s hrudí. Rozhlédl se po

his desk-top. He turned his hands about

třídě. Světlo dopadající skrze okna třídy

under

their

poletovalo po tvářích studentů, až se zdálo,

brownness, at the intricate way the nails fit

že snad vychází přímo z nich, utvářející

into his blunt finger-ends; he thought he

jasnou zář,

could feel the blood flowing invisibly

Jeden student zamrkal. Na jeho tvář dopadl

through

arteries,

tenký stín, jenž pomalu mizel, utíkajíc před

throbbing delicately and precariously from

paprsky slunce. Stoner si byl po chvíli

his fingertips through his body.

vědom, že znovu pevně svírá okraje lavice.

his

the

gaze,

tiny

marveling

veins

and

at

prostupující potemnělost třídy.

Dal si ruce před sebe, zírajíc na jejich

Sloane was speaking again. "What

nahnědlou barvu, na tu dokonalost, jak

does he say to you, Mr. Stoner? What does

nehty perfektně pasují do jeho oblých

his sonnet mean?"

konečků prstů. Cítil, jak mu v žilách a

Stoner's eyes lifted slowly and

tepnách po celém těle proudí krev, pulzuje

reluctantly. "It means," he said, and with a

tam a zase zpět do konečků jeho prstů.

small movement raised his hands up toward the air; he felt his eyes glaze over as they sought the figure of Archer Sloane. "It means," he said again, and could not finish

Sloane k němu opět promluvil „Co

what he had begun to say.

vám asi chce Shakespeare sdělit, pane Stonere, skrze tento sonet?“ Stoner pomalu,

Sloane looked at him curiously. Then

ale zdráhavě zvedl hlavu.

he nodded abruptly and said, "Class is 36

„No, chce vyjádřit…“ zamumlal a přitom

dismissed." Without looking at anyone he

trochu zdvihl ruce nad sebe. Jeho oči,

turned and walked out of the room.

přimhouřené,

William Stoner was hardly aware

pošilhávajíc,

hledající

postavu Archera Sloanea. „Chce nám

of the students about him who rose

sdělit…“, zahuhňal znovu, ale nedokázal už

grumbling and muttering from their seats

větu dokončit.

and shuffled out of the room. For several minutes after they left he sat unmoving,

Sloane se na něho s podivem podíval,

staring out before him at the narrow planked

pak náhle přikývl a vyštěkl „Konec

flooring that had been worn bare of varnish

hodiny“. Ihned poté se obrátil směrem ke

by the restless feet of students he would

dveřím

never see or know. He slid his own feet

a odkráčel

pryč, o

studenty

pohledem ani nezavadil.

across the floor, hearing the dry rasp of wood on his soles, and feeling the roughness

William Stoner si hemžení svých

through the leather. Then he too got up and

spolužáků, kteří si, jak odcházeli ze třídy,

went slowly out of the room.

hlasitě jeden přes druhého něco mumlali,

The thin chill of the late fall day cut

vůbec nevšímal. Když všichni odešli,

through his clothing. He looked around him,

Stoner stále seděl v lavici, ani se nehnul,

at the bare gnarled branches of the trees that

zíral před sebou na prkennou podlahu, která

curled and twisted against the pale sky.

díky šoupání nohou studentů za ta léta

Students, hurrying across the campus to

ztratila svoji barvu a lesk. Natáhl si nohy a

their classes, brushed against him; he heard

přitom uslyšel zaskřípání prken o podrážku

the mutter of their voices and the click of

svých bot. Poté se konečně zvedl a odešel.

their heels upon the stone paths, and saw their faces, flushed by the cold, bent

I přes své oblečení ucítil chlad téhož

downward against a slight breeze. He looked

pozdního podzimního večera. Rozhlédl se

at them curiously, as if he had not seen them

kolem sebe. Zaujal ho strom, jehož holé

before, and felt very distant from them and

větvě, zakleštěné do sebe, se kroutily a

very close to them. He held the feeling to

vlnily až k modré, průzračně čisté obloze.

him as he hurried to his next class, and held

Studenti, pospíchajíc na své hodiny, do

it through the lecture by his professor in soil

něho sem tam omylem malinko strčili.

chemistry, against the droning voice that

Mohl slyšet bzučení jejich slov, cvakání

recited things to be written in notebooks and

jejich bot o kamenný chodník. Viděl, jak

37

remembered by a process of drudgery that

sklání svoje chladem ošlehané tváře, aby

even now was becoming unfamiliar to him.

unikli mrazivému podzimnímu větříku. S úžasem je pozoroval, jako by je předtím

In the second semester of that

nikdy neviděl, cítil k nim jakýsi odstup, ale

school year William Stoner dropped his

také zároveň jistou blízkost. Během cesty

basic science courses and interrupted his Ag

na přednášku i během hodiny půdní chemie

School sequence; he took introductory

si tento pocit nechal pro sebe. Musel

courses in philosophy and ancient history

přetrpět profesorův uspávající hlas, jak jim

and two courses in English literature. In the

diktoval poznámky k zápisu a všechny věci,

summer he returned again to his parents'

které se musí naučit zpaměti, jako když

farm and helped his father with the crops

bičem mrská. Tušil, že takovéto biflování,

and did not mention his work at the

mu bude proti srsti.

University.

Ten samý rok se ve druhém semestru

When he was much older, he was to

odhlásil z přírodovědných přednášek a na

look back upon his last two undergraduate

chvíli přerušil své studium zemědělství.

years as if they were an unreal time that

Místo nich si zapsal kurz filosofie a historie

belonged to someone else, a time that

starověku. K tomu začal ještě chodit na

passed, not in the regular flow to which he

další dvě přednášky anglické literatury.

was used, but in fits and starts. One moment

V létě se opět shledal s rodiči. O tom, jak se

was juxtaposed against another, yet isolated

mu daří na univerzitě, se nezmínil.

from it, and he had the feeling that he was removed from time, watching as it passed before him like a great unevenly turned

Když se ohlédl zpět, byl starší, ale ty

diorama.

dva poslední roky se mu zdály, jakoby to byl čas, kterého se nezúčastnil, který nepatřil jemu. Čas mu plynul, ne tak, jak

He became conscious of himself in a

byl zvyklý nebo jak ho vnímal nyní, ale

way that he had not done before. Sometimes

jinak, spíše jako kousek po kousku se na

he looked at himself in a mirror, at the long

sebe nesoustavně nabaloval. Jeden okamžik

face with its thatch of dry brown hair, and

byl jako druhý, ale přece se zdály být

touched his sharp cheekbones; he saw the

naprosto odlišné. Měl pocit, že existuje

thin wrists that protruded inches out of his

mimo tento čas, čas, který se před ním míhá

coat sleeves; and he wondered if he

jako nerovnoměrné obrácené dioráma.

appeared as ludicrous to others as he did to 38

Uvědomoval si sám sebe, jako ještě

himself.

nikdy předtím. Díval se do zrcadla, na svůj

He had no plans for the future, and

protáhlý obličej, na své suché, neupravené

he spoke to no one of his uncertainty. He

vlasy. Poté se dotkl svých ostrých lícních

continued to work at the Footes' for his

kostí. Podíval se na své hubené zápěstí,

room and board, but he no longer worked

vykukující z rukávů jeho kabátu. Podivil se,

the long hours of his first two years at the

zda i ostatním připadá tak směšný nebo se

University. For three hours every afternoon

baví jen on sám nad svým absurdním

and for half a day on the weekends he

vzhledem.

allowed himself to be used as Jim and

Neměl žádné plány do budoucna a

Serena Foote desired; the rest of the time he

s nikým o tom nemluvil. Nadále pracoval

claimed as his own.

na statku u Footeových, aby si zajistil

Some of this time he spent in his

alespoň pokoj a stravu. Práce bylo trochu

little attic room atop the Foote house; but as

méně než ty první roky na univerzitě.

often as he could, after his classes were over

Večery často trávil ve svém podkrovním

and his work at the Footes' done, he returned

pokoji. Odpoledne chvíli pomáhal okolo

to the University. Sometimes, in the

statku. Pro zbytek dne si tento čas vyhradil

evenings, he wandered in the long open

jen pro sebe.

quadrangle, among couples who strolled together and murmured softly; though he did

Po přednáškách a práci na farmě, se

not know any of them, and though he did

nejradši zdržoval ve svém kamrlíku, ale

not speak to them, he felt a kinship with

jindy se potloukával kolem univerzity, tak

them. Sometimes he stood in the center of

často, jak to jen šlo. Rád bloumal po

the quad, looking at the five huge columns

nádvoří, kde pozoroval, jak se kolem něho

in front of Jesse Hall that thrust upward into

mihotají lidé a něco si vzájemně špitají.

the night out of the cool grass; he had

Ačkoliv je neznal a nikdy s nimi nezapředl

learned that these columns were the remains

rozhovor, cítil, že jim rozumí a oni rozumí

of the original main building of the

jemu. Někdy zase zůstal stát uprostřed

University, destroyed many years ago by

kampusu a díval se na pět obrovitých

fire. Grayish silver in the moonlight, bare

sloupů před Jesseho budovou, které se

and pure, they seemed to him to represent

tyčily z vlhké, studené trávy vysoko k nebi.

the way of life he had embraced, as a temple

Dozvěděl se, že tyto sloupy jsou pozůstatky

represents a god.

hlavní budovy, která tu předtím stála a která

39

In the University library he wandered

byla zničena požárem před mnoha lety.

through the stacks, among the thousands of

Tyto sloupy, v měsíčním světle až skoro

books, inhaling the musty odor of leather,

stříbrné s lehce šedým odstínem, zdá se pro

cloth, and drying page as if it were an exotic

něho představovaly způsob života, pro

incense.

který se rozhodl, stejně jako je palác symbol bohů.

Sometimes he would pause, remove a volume from the shelves, and hold it for a

V univerzitní knihovně se toulal mezi

moment in his large hands, which tingled at

regály, nasával její atmosféru, tisíce starých

the still unfamiliar feel of spine and board

knih, jejich zatuchlou vůni, aroma kůže a

and unresisting page. Then he would leaf

látky, usychající stránky. Skoro jako nějaké

through the book, reading a paragraph here

exotické kadidlo.

and there, his stiff fingers careful as they turned the pages, as if in their clumsiness

Sem tam vzal nějakou knihu z regálu a

they might tear and destroy what they took

chvíli ji převaloval v rukách, cítil lehké

such pains to uncover.

mravenčení v prstech, stále nebyl ještě

He had no friends, and for the first

zvyklý na vazbu a obal knihy, její poddajné

time in his life he became aware of

stránky. Poté knihou prolistoval, tu a tam si

loneliness. Sometimes, in his attic room at

přečetl pár řádků, prsty měl v křeči,

night, he would look up from a book he was

obracejíc stránky. Dával si pozor, aby

reading and gaze in the dark corners of his

žádnou nepomačkal či neroztrhl svou

room, where the lamplight flickered against

neohrabaností. Věděl, že to, co skrývají, je

the shadows. If he stared long and intently,

vzácné.

the darkness gathered into a light, which

Neměl žádné přátele a poprvé v životě

took the insubstantial shape of what he had

začínal chápat, co je to samota. Večer, když

been reading. And he would feel that he was

byl ve svém pokojiku a četl knihu,

out of time, as he had felt that day in class

najednou zvedl hlavu a začal zírat do

when Archer Sloane had spoken to him. The

tmavých koutů oné místnosti, kde se

past gathered out of the darkness where it

mihotalo

stayed, and the dead raised themselves to

dostatečně dlouho a soustředěně, mohl si

live before him; and the past and the dead

všimnout, jak světlo a tma se prolínají a

flowed into the present among the alive, so

vytvářejí mlhavý obraz toho, co právě čte.

that he had for an intense instant a vision of

Octnul se mimo čas a prostor, vybavila se

40

světlo

z lampy.

Když

civěl

denseness into which he was compacted and

mu chvíle, kdy na něho Archer Sloane,

from which he could not escape, and had no

promluvil

wish to escape. Tristan, Iseult the fair,

Najednou se vynořila minulost z temnoty,

walked before him; Paolo and Francesca

mrtví se ocitli mezi živými a Stoner měl

whirled in the glowing dark; Helen and

před sebou pronikavou, hutnou clonu, jejíž

bright

with

byl součástí a ze které nemohl utéct a ani se

consequence, rose from the gloom. And he

mu nechtělo. Zjevili se před ním Tristan

was with them in a way that he could never

s Isoldou, Paulo a Francesca poletovali

be with his fellows who went from class to

v kruzích pod rouškou záře a stínů, Helena

class, who found a local habitation in a large

a Paris se vynořili z přítmí, se zatrpklými

university in Columbia, Missouri, and who

výrazy, věděli, co zapříčinili. Cítil se vedle

walked unheeding in a midwestern air.

nich tak, jako to nikdy předtím nedokázal

Paris,

their

faces

bitter

poprvé

během

přednášky.

mezi svými kolegy na univerzitě, neustále

In a year he learned Greek and Latin

chodící na přednášky, procházející bez

well enough to read simple texts; often his

povšimnutí.

eyes were red and burning from strain and lack of sleep. Sometimes he thought of himself as he had been a few years before and was astonished by the memory of that strange figure, brown and passive as the

Za rok se naučil řecky a z latiny

earth from which it had emerged. He

pochytil dost na to, aby si přečetl nějaké

thought of his parents, and they were nearly

jednoduché texty. Oči ho pálily a měl je

as strange as the child they had borne; he

pořád zarudlé. Moc toho teď nenaspal.

felt a mixed pity for them and a distant love.

Přemýšlel o sobě a o tom, kolik se toho za

Near the middle of his fourth year at

ta poslední dvě léta změnilo, co vše prožil.

the University, Archer Sloane stopped him

Vzpomínka

one day after class and asked him to drop by

nahnědlé barvy, pasivní, stejně jako půda,

his office for a chat.

ze které vzešel, ho přivedla v úžas. Myslel

na

postavu,

vystrašenou,

It was winter, and a low damp

na rodiče. Nyní mu připadali stejně podivní

midwestern mist floated over the campus.

jako dítě, které přivedli na svět. Choval

Even at midmorning the thin branches of the

k nim smíšený pocit lítosti a odměřené

dogwood trees glistened with hoarfrost, and

lásky. Téměř v polovině čtvrtého ročníku na

the black vines that trailed up the great 41

columns before Jesse Hall were rimmed

univerzitě, jednou po konci hodiny, se za

with iridescent crystals that winked against

ním zastavil Archer Sloane, a řekl mu, aby

the grayness. Stoner's greatcoat was so

za ním přišel na okamžik do kabinetu, na

shabby and worn that he had decided not to

kus řeči.

wear it to see Sloane even though the

Byla zima a vlhko. Nad univerzitou se

weather was freezing. He was shivering as

snášela mlha. Dokonce ještě dopoledne se

he hurried up the walk and up the wide stone

na tenkých větvích svídy držela jinovatka.

steps that led into Jesse Hall.

Okolo velkých sloupů Jesseho budovy se vinuly listy psího vína, pokryté malými

After the cold, the heat inside the

stříbrnými krystalky hrající všemi barvami.

building was intense. The grayness outside

Stonerův kabát byl tak obnošený a

trickled through the windows and glassed

ošuntělý, že se raději rozhodl si ho nebrat

doors on either side of the hall, so that the

na své setkání s Archerem Sloanem, a to i

yellow tiled floors glowed brighter than the

přesto, že byl tuhý, třeskutý mráz. Třásl se

gray light upon them, and the great oaken

zimou a tak přidal do kroku, kráčel po

columns and the rubbed walls gleamed from

kamenných, širokých schodech směrem ke

their dark. Shuffling footsteps hissed upon

Sloaneově pracovně.

the floors, and a murmur of voices was

Uvnitř bylo naopak děsné horko. Po obou

muted by the great expanse of the hall; dim

stranách budovy byla okna a prosklené

figures moved slowly, mingling and parting;

dveře, kterými dovnitř pronikalo světlo,

and the oppressive air gathered the smell of

šedivé sluneční

the oiled walls and the wet odor of woolen

paprsky dopadaly na

podlahu ze žlutých kachliček, která nyní

clothing. Stoner went up the smooth marble

zářila jasněji než šedivý svit, vkrádající se

stairs to Archer Sloane's second-floor office.

do budovy ze všech stran. Velké sloupy

He knocked on the closed door, heard a

z dubového dřeva a opleskané stěny se nyní

voice, and went in.

taktéž rozjasnily. Bylo slyšet, jak se mraky

The office was long and narrow,

studentů pomalu šourají ven a dovnitř, tam

lighted by a single window at the far end.

a zase zpět. Protože byla hala vskutku

Shelves crowded with books rose to the high

ohromná, bylo slyšet jen slabé štěbetání

ceiling. Near the window a desk was

lelkujících či loudajících se studentů.

wedged, and before this desk, half turned

Vzduch se zdál být těžký, vydýchaný a nesl

and outlined darkly against the light, sat

odér olejových nátěrů na zdech a vlnitého

Archer Sloane.

zvlhlého oblečení. Stoner dále stoupal po

42

"Mr. Stoner," Sloane said dryly, half

schodech z hladkého mramoru. Zastavil se

rising and indicating a leather-covered chair

v druhém patře, kde měl Archer Sloane,

facing him. Stoner sat down.

svoji kancelář. Zaklepal na dveře, uslyšel nějaký hlas a tak vstoupil.

"I have been looking through your

Kancelář

records." Sloane paused and lifted a folder

osvětlena

from his desk, regarding it with detached

byla

pouze

dlouhá světlem,

ale

úzká,

které

sem

dopadalo skrze jediné okno na úplném

irony. "I hope you do not mind my

konci místnosti. Police byly napěchované

inquisitiveness."

knihami až ke stropu. Kousek od okna byl

Stoner wet his lips and shifted on the

psací stůl a za ním seděl, v šeru, napůl

chair. He tried to fold his large hands

otočený ke Stonerovi zády, Archer Sloane.

together so that they would be invisible.

„Pane Stonere“, řekl suše, trochu se

"No, sir," he said in a husky voice.

nadzvedl a gestem ruky mu pokynul směrem ke kožené židli, aby se posadil.

Sloane nodded. "Good. I note that

Stoner si sedl.

you began your course of studies here as an

„Procházel jsem si vaše záznamy“.

agriculture student and that sometime during your sophomore year you switched your

Sloane

se na chvíli odmlčel a zvedl ze

program to literature. Is that correct?"

stolu jakousi složku a pohlédl na ní s jistou dávkou ironie. Doufám, že vám nevadí

"Yes, sir," Stoner said.

moje přehnaná zvídavost?“

Sloane leaned back in his chair and

Stoner si oblízl rty a zavrtěl se v židli.

gazed up at the square of light that came in

Snažil se založit své velké ruce k sobě tak,

from the high small window. He tapped his

aby je nebylo vidět.

fingertips together and turned back to the

„Ne, pane profesore“ odpověděl malinko

young man who sat stiffly in front of him.

chraplavým hlasem.

"The

official

purpose

of

Sloane přikývl. „To jsem rád. Pokud čtu

this

dobře, na škole jste začínal jako student

conference is to inform you that you will

zemědělství a poté jste přešel na studium

have to make a formal change of study program,

declaring

your

intention

literatury. Je to tak správně?“

to

„Ano, je pane profesore“ přikývl Stoner.

abandon your initial course of study and

Sloane se opřel v křesle a zadíval se na

declare your final one. It's a matter of five

odraz světla, které sem svítilo skrze vysoké

minutes or so at the registrar's office. You

okno pracovny. Poklepával si prsty o stůl,

43

po chvíli se opět otočil ke Stonerovi, který

will take care of that, won't you?"

seděl v křesle přímo naproti stolu jak

"Yes, sir," Stoner said.

přikovaný.

"But as you may have guessed, that

„Účel této naší malé schůze je vás

is not the reason I asked you to drop by. Do

informovat o tom, že si budete muset

you mind if I inquire a little about your

zažádat o zrušení původního plánu studia a

future plans?"

nahlásit nový studijní program, který

"No, sir," Stoner said. He looked at

budete dále plnit. Bude to tak pětiminutová

his hands, which were twisted tightly

záležitost na podatelně. Postaráte se o to,

together.

viďte?“ „Ano, zařídím to“, hlesl Stoner.

Sloane touched the folder of papers

“Ale určitě jste tušil, že toto není

that he had dropped on his desk. "I gather

hlavní důvod, proč jsem si vás k sobě

that you were a bit older than the ordinary student

when

you

first

entered

zavolal. Nebude vám vadit, když se trochu

the

poptám na vaše plány do budoucna?“

University. Nearly twenty, I believe?"

„Nebude, pane profesore“ odvětil nejistým hlasem. Stoner se zahleděl na své

"Yes, sir," Stoner said.

ruce, které měl křečovitě sevřené.

"And at that time your plans were to

Sloane, se natáhl pro složku, kterou

undertake the sequence offered by the

předtím hodil na stůl. „Pokud se nemýlím,

school of Agriculture?"

byl jste o něco starší než většina studentů, "Yes, sir."

když jste nastoupil na univerzitu, Bylo vám

Sloane leaned back in his chair and

okolo dvaceti, mám pravdu?“

regarded the high dim ceiling. He asked

„Máte, pane profesore.“

abruptly, "And what are your plans now?"

„A na univerzitu jste poprvé

Stoner

was

silent.

This

nastoupil se záminkou studovat na katedře

was

zemědělství,

something he had not thought about, had not

škola

v té

době

otevírala?“

wanted to think about. He said at last, with a

„Je to tak, pane profesore“ ujistil

touch of resentment, "I don't know. I haven't

ho Stoner.

given it much thought." Sloane said,

kterou

Sloane, se opřel ve svém křesle a "Are

you looking

zvrátil hlavu vzhůru, chvíli hleděl na strop

forward to the day when you emerge from

potemnělého kabinetu. Poté na Stonera

44

vyhrkl „ A jaké jsou vaše plány nyní?“

these cloistered walls into what some call the world?" Stoner

grinned

through

Stoner zůstal potichu. Byla to otázka, nad

his

kterou se ještě moc nezamýšlel a nejmenší

embarrassment. "No, sir."

chuť se do toho nyní pouštět. Nakonec ze

Sloane tapped the folder of papers on

sebe vypravil s trochou dávkou nelibosti.

his desk. "I am informed by these records

„Opravdu nevím, ještě jsem nad tím

that you come from a farming community. I

nepřemýšlel.“

take it that your parents are farm people?"

Sloane reagoval slovy „Už se jistě těšíte na to, až budete moci utéct z této kamenné

Stoner nodded.

klece a vrátit se do toho, čemu ostatní říkají "And do you intend to return to the

svět?“

farm after you receive your degree here?"

Stoner se rozpačitě zazubil. „Ne, pane profesore“

"No, sir," Stoner said, and the decisiveness of his voice surprised him. He

Sloane poklepal prsty na složku, jenž

thought with some wonder of the decision

měl na stole „Ze spisu jsem se dočetl, že

he had suddenly made.

pocházíte

z farmářské

komunity.

Vaši

rodiče jsou tedy farmáři?“

Sloane nodded. "I should imagine a

„Ano, jsou pane profesore“

serious student of literature might find his

„A po ukončení studia se k nim na

skills not precisely suited to the persuasion

farmu hodláte vrátit?“

of the soil."

„Ne,

pane

profesore,

to

nehodlám“

"I won't go back," Stoner said as if

odpověděl Stoner a zarazilo ho, s jakou

Sloane had not spoken. "I don't know what

rozhodností se vyslovil o tak důležité

I'll do exactly." He looked at his hands and

záležitosti, teď a tady.

said to them, "I can't quite realize that I'll be

Sloane, souhlasně pokýval hlavou.

through so soon, that I'll be leaving the

„Podivil bych se, kdyby se tak vážený

University at the end of the year."

student literatury jako vy, který to myslí se studiem vážně, chtěl se svými schopnostmi

Sloane said casually, "There is, of course, no absolute need for you to leave. I

vůbec zaobírat něčím, jako je farmaření.“

take it that you have no independent

„Nevrátím se na farmu“ vyštěkl najednou

means?"

Stoner, jakoby si ani nepovšiml, že Sloane ještě neskončil. „Ještě přesně nevím, co

45

budu dělat“. Pohlédl na své ruce a

Stoner shook his head. "You

have

an

promluvil

excellent

k nim.

„Nedovedu

si

moc

představit, že bych zde tak brzo skončil, že

undergraduate record. Except for your" —

na konci roku opustím univerzitu.“

he lifted his eyebrows and smiled—"except

Sloane prohodil nenuceně „Není

for your sophomore survey of English

žádný důvod, abyste opouštěl univerzitu.

literature, you have all A's in your English

Žádnou práci tedy nemáte?“

courses; nothing below a B elsewhere. If

Stoner zakroutil hlavou.

you could maintain yourself for a year or so

„Máte vynikající výsledky, kromě“-

beyond graduation, you could, I'm sure,

poťouchle zdvihl obočí a usmál se „kromě

successfully complete the work for your

kurzu

Master of Arts; after which you would

anglické

literatury.

Z

většiny

předmětů máte za jedna, z těch ostatních

probably be able to teach while you worked

nejhůře za dvě. Pokud tu ještě nějaký rok

toward your doctorate. If that sort of thing

po promoci zůstanete a udržíte si takto

would interest you at all."

vynikající prospěch, mohl byste zde na

Stoner drew back. "What do you

univerzitě získat i magisterský titul, poté tu

mean?" he asked and heard something like

nějaký čas vyučovat a zároveň pracovat na

fear in his voice.

svém doktorátu. Jestli byste měl o něco takového vůbec zájem?“

Sloane leaned forward until his face

Stoner se trochu odtáhl ve své židli.

was close; Stoner saw the lines on the long thin face soften, and he heard the dry

„Co tím myslíte“ zeptal se, a uslyšel ve

mocking

svém hlase slabý záchvěv strachu.

voice

become

gentle

and

Sloane se k němu naklonil tak, že

unprotected.

mu nyní Stoner viděl do tváře, vrásky na "But don't you know, Mr. Stoner?"

jeho obličeji začaly pomalu mizet a jeho

Sloane asked. "Don't you understand about

suchý, posměšný hlas dostal příjemné,

yourself yet? You're going to be a teacher." Suddenly

Sloane

seemed

přátelské a něžné zabarvení. „Cožpak

very

nevíte?“,

zeptal

se,

distant, and the walls of the office receded.

Sloane „To jste to ještě nepochopil? Bude

Stoner felt himself suspended in the wide

z vás učitel.“ Stoner najednou viděl Sloanea

air, and he heard his voice ask, "Are you

jako v dáli, zdi pracovny zmizely. Zdálo se

sure?"

mu, že se vznáší ve vzduchu, poté uslyšel

46

svůj hlas. „Jste si jistý?“

"I'm sure," Sloane said softly.

„Naprosto“ řekl Sloane tiše.

"How can you tell? How can you be

„Jak to můžete vědět. Jak si

sure?"

můžete být tak jist?“ "It's love, Mr. Stoner," Sloane said

„Je

to

láska,

pane

Stonere“

cheerfully. "You are in love. It's as simple as

prohodil nadšeným hlasem. „Zamiloval jste

that."

se. Jednoduché jako facka“ It was as simple as that. He was

Bylo to tak jednoduché. Stoner věděl,

aware that he nodded to Sloane and said

že přikývl, a směrem k Sloaneovi něco

something inconsequential. Then he was

nesmyslně

walking out of the office. His lips were

z kabinetu mu brněly rty a skoro necítil

tingling and his fingertips were numb; he

ruce. Šel pomalým krokem, skoro jako

walked as if he were asleep, yet he was

náměsíčný, ovšem pořád si byl plně vědom

intensely aware of his surroundings. He

svého okolí. Na chodbě se jemně opíral o

brushed against the polished wooden walls

dřevěné obložení zdí, a měl dojem, že cítí

in the corridor, and he thought he could feel

teplo a stáří onoho dřeva. Pomalu scházel

the warmth and age of the wood; he went

po schodech a s údivem hleděl na žíhaný

slowly down the stairs and wondered at the

chladný mramor, který mu pod nohama

veined cold marble that seemed to slip a

lehce podkluzoval. V tom lomozu a chaosu

little beneath his feet. In the halls the voices

různých hlasů, najednou začal rozpoznávat

of

and

jednotlivá slova, najednou slyšel vše jasně a

individual out of the hushed murmur, and

čistě. Obličeje mu najednou přišli známé,

their faces were close and strange and

zdály se být blízko a tak trochu zvláštní.

familiar. He went out of Jesse Hall into the

Vyšel z Jesseho budovy, bylo krásné, svěží

morning, and the grayness no longer seemed

dopoledne. Mlhavý závoj, který se vznášel

to oppress the campus; it led his eyes

předtím nad univerzitou, se rozplynul.

outward and upward into the sky, where he

Podíval se nyní vzhůru k té jasné, čité

looked as if toward a possibility for which

obloze, zdálo se mu, že tam někde na něj

he had no name.

něco čeká, nějaká příležitost, jen ještě

the

students

became

distinct

zamumlal.

Při

odchodu

nevěděl přesně, co to je. In the first week of June, in the year

Na začátku června roku 1914, William

1914, William Stoner, with sixty other

Stoner a s ním asi okolo dalších šedesát

young men and a few young ladies, received

chlapců

his Bachelor of Arts degree from the 47

a

několik

dívek,

obdrželo

bakalářský titul z humanitních věd na

University of Missouri.

univerzitě v Missouri.

To attend the ceremony, his parents

Aby Stonerovi rodiče stihli synovu

— in a borrowed buggy drawn by their old

promoci, vydali se na cestu o den dříve ve

dun mare — had started the day before,

vypůjčeném voze, tažený jejich starou

driving overnight the forty-odd miles from

šedou kobylou. Cesta byla dlouhá, jeli

the farm, so that they arrived at the Footes'

celou

shortly after dawn, stiff from their sleepless

light

and

awaited

kilometrů.

rozedněním. Z té cesty byli nesmírně

meet them. They stood side by side in the morning

šedesát

K Footeovým chtěli dorazit ještě před

journey. Stoner went down into the yard to

crisp

noc,

unavení, vůbec nezamhouřili oka. Stoner

his

sešel dolů po schodech před dům, aby je

approach.

pozdravil. Stáli

Stoner and his father shook hands

vedle sebe v štiplavě

chladném, raním světle, a čekali na příchod

with a single quick pumping action, not

svého syna.

looking at each other.

Stoner si s otcem krátce a rychle potřásli rukou, aniž by se podívali jeden na

"How do," his father said.

druhého. His mother nodded. "Your pa and me

„Jak žiješ?“ zeptal se otec.

come down to see you graduate."

Jeho matka přikývla na pozdrav a řekla „S tatínkem jsme se přijeli podívat

For a moment he did not speak. Then

na tvůj ceremoniál.

he said, "You'd better come in and get some

Stoner chvíli mlčel, poté pronesl

breakfast"

„Pojďte dovnitř si nejdříve dát něco k

They were alone in the kitchen; since

snídani.“

Stoner had come to the farm the Footes had

V kuchyni byli sami. Od té doby co

got in the habit of sleeping late. But neither

Stoner přišel na statek, Footeovi měli ve

then nor after his parents had finished

zvyku si trochu přispat. Stoner ale nenašel

breakfast could he bring himself to tell them

ani teď, když už jeho rodiče dosnídali,

of his change of plans, of his decision not to

odvahu a kuráž jim říci o změně jeho plánů,

return to the farm. Once or twice he started

totiž, že se s nimi na farmu už nevrátí.

to speak; then he looked at the brown faces

Několikrát už to měl na jazyku, ovšem

that rose nakedly out of their new clothing,

když pohlédl na své rodiče, ty snědé tváře

and thought of the long journey they had

v nových zářivých šatech a pomyslel na

made and of the years they had awaited his 48

return. He sat stiffly with them until they

cestu, kterou kvůli němu museli urazit, a na

finished the last of their coffee, and until the

všechna ta léta, kdy na něho čekali, až se

Footes roused themselves and came into the

vrátí domů, nezmohl se na nic. Seděl

kitchen. Then he told them that he had to go

strnule vedle nich, až dopíjí poslední šálek

early to the University and that he would see

kávy a Footeovi konečně vstanou a přijdou

them there later in the day, at the exercises.

do kuchyně. Rodičům řekl, že dnes musí být na univerzitě o něco dříve a uvidí se

He wandered about the campus,

s nimi později při ceremoniálu.

carrying the black robe and cap that he had

Bloumal po univerzitním areálu, v rukách

hired; they were heavy and troublesome, but

nesl vypůjčený černý talár a hranatou čepici

he could find no place to leave them. He

na slavnostní udělování diplomů. Neměl

thought of what he would have to tell his

žádné místo, kde by si je mohl uložit. Talár

parents, and for the first time realized the

byl těžký a špatně se nesl. Vrtalo mu

finality of his decision, and almost wished

hlavou, co má říct rodičům. Poprvé si

that he could recall it. He felt his inadequacy

uvědomil, že se doopravdy a jednoznačně

to the goal he had so recklessly chosen and

rozhodl a skoro si přál, aby své rozhodnutí

felt the attraction of the world he had

mohl vzít zpět. Pociťoval, že cíl, který si

abandoned. He grieved for his own loss and

určil, možná není v jeho silách a cítil, jak

for that of his parents, and even in his grief

ho táhne k sobě svět, který se rozhodl

felt himself drawing away from them.

opustit. Truchlil pro to, co ztrácí a pro to, o

He carried this feeling of loss with

co přijdou jeho rodiče. I přes svůj zármutek

him throughout the graduation exercises;

však cítil, že se jim vzdaluje.

when his name was spoken and he walked

Svůj zármutek v sobě držel po celou

across the platform to receive a scroll from a

dobu ceremoniálu. Když na něho přišla

man faceless behind a soft gray beard, he

řada a zaznělo jeho jméno, vstoupil na

could not believe his own presence, and the

pódium, aby si převzal diplom od muže

roll of parchment in his hand had no

s obličejem schovaným za velkým šedým

meaning. He could only think of his mother

plnovousem. Zdálo se mu, že je duchem

and father sitting stiffly and uneasily in the

nepřítomen a svitek, který dřímal v rukou,

great crowd.

pro něho nic neznamenal. V tu chvíli myslel jen na matku a otce, kteří toporně,

When the ceremonies were over he

celý rozpačití, seděli mezi tou masou lidí.

drove with them back to the Footes', where

Když bylo po promoci, vrátil se

they were to stay overnight and start the 49

s rodiči zpět k Footeovým na statek, kde

journey home the following dawn.

měly strávit noc a vyrazit na cestu domů

They sat late in the Footes' parlor.

dalšího dne za rozbřesku.

Jim and Serena Foote stayed up with them

Večer všichni seděli v salonu. Manželé

for a while. Every now and then Jim and

Footeovi s nimi chvíli zůstali. Jim si

Stoner's mother would exchange the name

s matkou občas vyměnili nějaké informace

of a relative and lapse into silence. His

o příbuzných a poté zase mlčeli. Jeho otec

father sat on a straight chair, his legs spread

seděl předkloněný, nohy široce roztažené,

apart, leaning a little forward, his broad

mohutné ruce opřené o kolena. Nakonec si

hands clasping his kneecaps. Finally the

Footeovi vyměnili pohledy a oba zívli a

Footes looked at each other and yawned and

prohlásili, že už je pozdě. Odebrali se do

announced that it was late. They went to

ložnice. Stoner zůstal s rodiči o samotě.

their bedroom, and the three were left alone. There was another silence. His

Opět bylo hromové ticho. Rodiče

parents, who looked straight ahead in the

upřeně hleděli před sebe do tmy, na své

shadows cast by their own bodies, every

stíny, koutkem oka občas pohlédli na syna,

now and then glanced sideways at their son,

jakoby ho nechtěli vyrušovat v jeho novém

as if they did not wish to disturb him in his

příbytku.

new estate. After several minutes William Stoner

Po několika minutách se Stoner

leaned forward and spoke, his voice louder

naklonil směrem k rodičům a promluvil

and more forceful than he had intended. "I

hlasitěji a s větším důrazem, než měl

ought to have told you sooner. I ought to

v úmyslu. „ Měl jsem vám to říct už dávno,

have told you last summer, or this morning."

loni v létě nebo alespoň dnes ráno.“

His parents' faces were dull and

Ve světle lampy se obličeje obou

expressionless in the lamplight.

rodičů zdály bez výrazu a mdlé. „Co se vám snažím říct je, že se

"What I'm trying to say is, I'm not

s vámi na farmu nevrátím.“

coming back with you to the farm."

Nikdo se ani nehnul. Otec mu na

No one moved. His father said, "You

to odvětil, „Pokud tu máš ještě nějaké

got some things to finish up here, we can go

vyřizování či co, dorazíš za námi později a

back in the morning and you can come on

my vyrazíme napřed.“

50

Stoner si protřel dlaní oči. „Tak

home in a few days."

jsem to nemyslel. Chtěl jsem vám říct, že se

Stoner rubbed his face with his open

už za vámi nevrátím vůbec.“

palm. "That's — not what I meant. I'm trying to tell you I won't be coming back to

Otec si sevřel kolena ještě silněji a

the farm at all."

narovnal se v židli. „Dostal ses do nějaký

His father's hands tightened on his

šlamastiky, synu?“ zeptal se otec.

kneecaps and he drew back in the chair. He said, "You get yourself in some kind of

Stoner se pousmál. „Nic takového.

trouble?"

Jen bych rád, ještě nějaký ten rok či dva, možná tři, studoval.“

Stoner smiled. "It's nothing like that.

Otec nevěřícně zakroutil hlavou.

I'm going on to school for another year,

„Dneska jsem přece viděl, že si to svoje

maybe two or three."

studium zmáknul. A ten okresní ouřada mi His father shook his head. "I seen

tvrdil, že škola trvá čtyři roky.“

you get through this evening. And the

Stoner se mu pokusil vysvětlit, oč mu

county agent said the farm school took four

vlastně šlo, vzbudit v něm pocit důležitosti,

years."

že to co dělá, má smysl a účel. Poslouchal, Stoner tried to explain to his father

jak mu z úst vycházejí slova, jakoby je ale

what he intended to do, tried to evoke in him

pronášel úplně někdo jiný. Sledoval otcovu

his own sense of significance and purpose.

tvář.

He listened to his words fall as if from the

způsobem, jako když kámen schytává rány

mouth of another, and watched his father's

pěstí, jednu za druhou. Když si pověděl

face, which received those words as a stone

své, zůstal sedět se založenýma rukama

receives the repeated blows of a fist. When

mezi koleny a s hlavou v lehkém úklonu.

he had finished he sat with his hands clasped

Naslouchal

between his knees and his head bowed. He

rozhostilo.

Vnímal

synova

tichu,

které

slova

se

stejným

v pokoji

Konečně se jeho otec zvedl ze židle a

listened to the silence of the room.

Stoner na něho pohleděl. Oba rodiče se na

Finally his father moved in his chair.

něho

Stoner looked up. His parents' faces

dívali,

skoro

se

na

ně

chtěl

rozkřiknout.

confronted him; he almost cried out to them.

„No nevím“ hlesl otec unaveným, "I don't know," his father said. His

nakřáplým hlasem. „Nikdy bych neřekl, že

51

voice was husky and tired. "I didn't figure it

to takhle dopadne. Pokaždý jsme pro tebe

would tum out like this. I thought I was

chtěli to nejlepší. Měl jsem za to, že když

doing the best for you I could, sending you

jsem tě sem poslal, dělal jsem dobrou věc. „Já vím“, řekl Stoner. Už dále

here. Your ma and me has always done the

nesnesl dívat se jim do očí. „Zvládnete to?.

best we could for you."

Mohl bych toto léto na pár dní přijet a

"I know," Stoner said. He could not

pomoct vám, Mohl bych…“

look at them longer. "Will you be all right? I

„Jestli si myslíš, že bys tu měl

could come back for a while this summer

zůstat a študovat si ty svoje knihy, tak to

and help. I could—"

udělej. My to s maminkou zvládnem“

"If you think you ought to stay here

Jeho matka stála naproti němu, ale

and study your books, then that's what you

nedívala se na něj. Oči měla usilovně

ought to do. Your ma and me can manage."

zavřené a těžce oddychovala, kroutila obličej jako by byla v bolestech, a její

His mother was facing him, but she did not see him. Her eyes were squeezed

sevřené

shut; she was breathing heavily, her face

S údivem si uvědomil, že plakala, tiše a

twisted as if in pain, and her closed fists

hluboce, stejně rozpačitě jako člověk, který

were pressed against her cheeks. With

pláče zřídkakdy. Musela cítit stud. Ještě

wonder Stoner realized that she was crying,

chvíli ji sledoval. Poté se těžce zvednul a

deeply and silently, with the shame and

odešel ze salónu. Šel po úzkých schodech

awkwardness of one who seldom weeps. He

nahoru do svého podkrovního pokoje.

watched her for a moment more; then he got

Dlouho ležel na posteli a zíral do tmy nad

heavily to his feet and walked out of the

sebou.

parlor. He found his way up the narrow stairs that led to his attic room; for a long time he lay on his bed and stared with open eyes into the darkness above him.

52

pěsti

tiskla

pevně

k tvářím.

II

Two weeks after Stoner received his Bachelor of Arts degree, Archduke Francis Ferdinand was assassinated at Sarajevo by a II

Serbian nationalist; and before autumn war was general all over Europe. It was a topic of continuing interest among the older students; they wondered about the part

Dva týdny poté, co Stoner obdržel

America would eventually play, and they

svůj bakalářský titul, srbský nacionalista

were pleasantly unsure of their own futures.

v Sarajevu zastřelil arcivévodu Františka Ferdinanda d‘Este. Na podzim už zuřila

But before William Stoner the future

válka v celé Evropě. Bylo to věčné téma

lay bright and certain and unchanging. He

k diskuzím mezi staršími studenty, byli

saw it, not as a flux of event and change and

zvědavý, jakou roli Amerika v této válce

potentiality, but as a territory ahead that

sehraje. Měli zvláštní pocit nejistoty i

awaited his exploration. He saw it as the

vzrušení, co si pro ně budoucnost chystá.

great University library, to which new wings

Pro Stonera se zdála býti budoucnost

might be built, to which new books might be

slibná a neměnná. Neviděl ji však jako

added and from which old ones might be

kontinuum událostí, změn a možností, ale

withdrawn, while its true nature remained

jako místo někde v dáli, které čeká, až ho

essentially unchanged. He saw the future in

prozkoumá. Vše to viděl jako velkou

the institution to which he had committed

univerzitní knihovnu, ze které se může

himself and which he so imperfectly

kdykoliv nějaká kniha odebrat, nějaká nová

understood; he conceived himself changing

přikoupit či přistavět další zcela nová

in that future, but he saw the future itself as

křídla, ale její podstata zůstane zachována.

the instrument of change rather than its

Svou budoucnost si zvolil v instituci, které

object.

se zavázal a které tak dokonale rozuměl. Měl

Near the end of that summer, just

představu,

že

on

sám

se

v té

autumn

budoucnosti změní, ale budoucnost jako

semester, he visited his parents. He had

takovou viděl spíše jako nástroj této změny,

before

the

beginning

of

the

53

ne jako její cíl.

intended to help with the summer crop; but he found that his father had hired a Negro

Na konci toho léta, těsně před začátkem

field hand who worked with a quiet, fierce

podzimního semestru, navštívil své rodiče.

intensity, accomplishing by himself in a day

Chtěl otci pomoci s letní sklizní, ale

nearly as much as William and his father

dozvěděl se, že si rodiče najali černocha,

together had once done in the same time.

který pracoval tiše, spořádaně, do práce

His parents were happy to see him, and they

celý žhavý. Sám zastal udělat za jeden den

seemed not to resent his decision. But he

tolik práce, která jim s otcem trvala dva

found that he had nothing to say to them;

dny. Rodiče byli rádi, že ho vidí a jeho

already, he realized, he and his parents were

rozhodnutí mu jak se zdálo, nezazlívali. Ale

becoming strangers; and he felt his love

nemohl s nimi nalézt žádné společné téma

increased by its loss. He returned to

k hovoru. Uvědomil si, jak moc se od sebe

Columbia a week earlier than he had

odcizili. Čím více je ale ztrácel, tím více je

intended.

miloval. Vrátil se do Kolumbie o týden dříve, než měl v plánu.

He began to resent the time he had to spend at work on the Foote farm. Having come to his studies late, he felt the urgency

Čas, který strávil prací na statku u

of study. Sometimes, immersed in his books,

Footeových,

there would come to him the awareness of

mu

začal

připadat,

jako

ztracený. Jako někdo, kdo začal studovat

all that he did not know, of all that he had

později než ostatní, teď měl touhu se učit.

not read; and the serenity for which he

Občas, když byl ponořený do knihy, ho

labored was shattered as he realized the little

napadlo, že je ještě tolik věcí, které neví,

time he had in life to read so much, to learn

které nepřečetl. Klid, na který tak tolik dřel,

what he had to know.

se najednou změnil v paniku, když mu

He finished his course work for the

došlo, jak málo času má na to, aby přečetl a

Master of Arts degree in the spring of 1915

naučil se všechno, co musí znát.

and spent the summer completing his thesis, a prosodie study of one of Chaucer's

Na jaře roku 1915 dokončil svoje

Canterbury Tales. Before the summer was

povinnosti, aby získal magisterský titul

out the Footes told him that they would not

svobodných umění. Léto strávil posledními

need him any longer on the farm.

úpravami

na

své

diplomové

práci,

konkrétně na prozodické studii jedné

He had expected his dismissal and in 54

some ways he welcomed it; but for a

z Chaucerových Cantenburských povídek.

moment after it happened he had a twinge of

Před koncem léta mu Footeovi oznámili, že

panic. It was as if the last tie between

už ho na farmě nebudou nadále potřebovat.

himself and the old life had been cut. He

Tak trochu čekal, že ho každou chvíli

spent the last weeks of the summer at his

propustí a vcelku to uvítal. Ovšem chvíli

father's farm, putting the finishing touches

poté, co se tak stalo, dostal menší záchvat

on his thesis. By that time Archer Sloane

paniky. Zdálo se, že poslední niť, která ho

had arranged for him to teach two classes of

spojovala s jeho předchozím životem, byla

beginning English to incoming freshmen,

zpřetrhána. Poslední týdny toho léta strávil

while he started to work toward his Ph.D.

u otce na farmě, kde dělal poslední úpravy

For this he received four hundred dollars a

na své diplomové práci. Tou dobou, už mu

year. He removed his belongings from the

Archer Sloane zařídil, že bude vyučovat

Footes' tiny attic room, which he had

dvě třídy nováčků základům angličtiny, za

occupied for five years, and took an even

což dostával čtyři sta dolarů ročně. Během

smaller room near the University.

té doby začal studovat na doktorský titul. Přestěhoval si všechny věci z toho malého

Though he was to teach only the

kamrlíku u Footeových, kde bydlel pět let a

fundamentals of grammar and composition

pořídil si pokojíček, který byl blíže

to a group of unselected freshmen, he

k univerzitě.

looked forward to his task with enthusiasm

Přestože měl prváky učit jen základy

and with a strong sense of its significance.

gramatiky a sloh, byl na to celý natěšený a

He planned the course during the week

byl připraven se zhostit tohoto úkolu se ctí

before the opening of the autumn semester,

a pílí. Své hodiny si připravoval během

and saw the kinds of possibility that one

posledního

sees as one struggles with the materials and

týdne

před

začátkem

podzimního semestru. Viděl tolik možností,

subjects of an endeavor; he felt the logic of

jako ten, kdo se na svou práci poctivě

grammar, and he thought he perceived how

připravuje a snaží se do ní dát co nejvíce

it spread out from itself, permeating the

úsilí. Chápal smysl gramatiky, bylo mu

language and supporting human thought. In

jasné, proč je důležitá, jak pomáhá jazyku

the simple compositional exercises he made

dát myšlenkám tvar. V hodinách slohu, kdy

for his students he saw the potentialities of

studenti pracovali na cvičeních, které pro

prose and its beauties, and he looked

ně Stoner připravil, si on sám uvědomoval

forward to animating his students with the

potenciál a krásy prózy a těšil se, až u

55

svých studentů vzbudí stejné nadšení. Vše,

sense of what he perceived.

co za ta léta pochytil a naučil se, hořel

But in the first classes he met, after

nedočkavostí jim předat.

the opening routines of rolls and study plans, when he began to address himself to

Po krátkém obeznámení studentů se

his subject and his students, he found that

všemi formalitami kurzu, jako studijní plán

his sense of wonder remained hidden within

a prezence žáků, začal vykládat látku. Po

him. Sometimes, as he spoke to his students,

chvíli zjistil, že nedokáže svoje nadšení pro

it was as if he stood outside himself and

věc žákům nejspíše předat. Když v průběhu

observed a stranger speaking to a group

hodiny diskutoval se studenty, někdy měl

assembled unwillingly; he heard his own flat

pocit, že stojí mimo své vlastní tělo a vidí

voice reciting the materials he had prepared,

nějakého

and nothing of his own excitement came

cizince,

který

promlouvá

k náhodné bandě lidí, kteří sem přišli

through that recitation.

s nechutí. Slyšel jeho nudný, bezbarvý hlas,

He found his release and fulfillment

vykládající látku, kterou pro ně nachystal.

in the classes in which he himself was a

V jeho výkladu ovšem nebylo slyšet to

student. There he was able to recapture the

nadšení, které v sobě dřímal.

sense of discovery he had felt on that first

Nacházel uvolnění a naplnění v hodinách,

day, when Archer Sloane had spoken to him

na které dříve též docházel jako student.

in class and he had, in an instant, become

Tak mohl znovu prožít ten pocit blaha, když

someone other than who he had been. As his

se v něm probudila nesmírná zvídavost,

mind engaged itself with its subject, as it

kterou pocítil toho dne, kdy na něho Archer

grappled with the power of the literature he

Sloane, promluvil poprvé. V tu chvíli se

studied and tried to understand its nature, he

z něho stal někdo jiný. Protože byla jeho

was aware of a constant change within

mysl spoutána, pohlcena a polapena tou

himself; and as he was aware of that, he

neskutečnou mocí literatury, které se

moved outward from himself into the world

věnoval, snažil se proto najít její pravou

which contained him, so that he knew that

podstatu. Uvědomoval si, jak ho jeho láska

the poem of Milton 's that he read or the

ke slovu neustále proměňuje. A protože si

essay of Bacon's or the drama of Ben

byl této změny vědom, nechal se jí pohltit.

Jonson's changed the world which was its

Když četl básně od Miltona, pojednání od

subject, and changed it because of its

Bacona či drama od Bena Jonsona, věděl,

dependence upon it. He seldom spoke in

že tyto díla změnila svět, jehož byl on také

56

class, and his papers rarely satisfied him.

součástí. Během hodin skoro nemluvil a

Like his lectures to his young students, they

jeho písemné práce ho nikdy neuspokojily.

did not betray what he most profoundly

Stejně jako jeho přednášky pro první

knew.

ročníky, skrze které nemohl studentům prozradit, co cítil, jaká tajemství věděl, že

He began to be on familiar terms

literatura a jazyk skrývají.

with a few of his fellow students who were also acting instructors in the department.

Začínal

Among those were two with whom he

se

postupně

seznamovat

s kolegy z katedry, kteří zde také působili

became friendly, David Masters and Gordon

jako asistenti. Mezi nimi byli i dva, se

Finch.

kterými si rozuměl nejvíce a staly se jeho Masters was a slight dark youth with

dvěma

a sharp tongue and gentle eyes. Like Stoner,

nejlepšími

kamarády:

David

Masters a Gordon Finch.

he was just beginning his doctoral program,

Masters byl mladík se snědou pletí,

though he was a year or so younger than

ostrým jazykem a něžným pohledem.

Stoner. Among the faculty and the graduate

Stejně jako Stoner byl na začátku svého

students he had a reputation for arrogance

doktorandského studia, ačkoliv byl o rok či

and impertinence, and it was generally

dva mladší. Mezi studenty a učitelstvem byl

conceded that he would have some difficulty

znám pro svou reputaci být arogantní a drzý

in finally obtaining his degree. Stoner

a špitalo se, že by mohl mít problémy

thought him the most brilliant man he had

s dokončením jeho studia. Stoner ho měl za

ever known and deferred to him without

nejbáječnějšího člověka, jakého kdy potkal.

envy or resentment.

Měl ho rád, necítil k němu ani špetku závisti či zloby.

Gordon Finch was large and blond, and already, at the age of twenty-three, beginning to run to fat. He had taken an

Gordon Finch byl mohutné postavy

undergraduate degree from a commercial

s blond vlasy a už v pouhých dvaceti třech

college in St. Louis, and at the University

letech

had made various stabs at advanced degrees

Bakalářský titul získal na obchodní fakultě

in the departments of economics, history,

v St. Louise. Zde na univerzitě zkoušel

and engineering. He had begun work on his

získat další

degree in literature largely because he had

marných

been able, at the last minute, to get a small

ekonomie, historie a strojírenství. Na

57

se

zdálo,

že

bude

tlouštík.

vzdělání a měl několik

pokusů

na

fakultách

jako

instructing job in the English Department.

poslední chvíli mu zde na univerzitě nabídli

He quickly showed himself to be the most

místo asistenta na katedře literatury a tak se

nearly indifferent student in the department.

rozhodl, že si zde zkusí udělat doktorský

But he was popular with the freshmen, and

titul. Hned se ukázal být tím nejméně

he got along well with the older faculty

nadaným, ale studenti ho měli rádi a

members and with the officers of the

s ostatními staršími kolegy a pracovníky

administration.

fakulty měl také dobré vztahy.

The three of them — Stoner,

Všichni tři: Stoner, Masters, Finch, se

Masters, and Finch — got in the habit of

začali pravidelně scházet každý pátek

meeting on Friday afternoons at a small

odpoledne, v jedné malé hospůdce v centru

saloon in downtown Columbia, drinking

města. Popíjeli pivo z velkých sklenic a

large schooners of beer and talking late into

bavili se pozdě do noci. Přes fakt, že si

the night. Though he found the only social

jejich společné večery opravdu užíval a byl

pleasure he knew in these evenings, Stoner

to vlastně jeho jediný společenský život,

often wondered at their relationship. Though

nemohl si odpustit, aby se nezamyslel nad

they got along well enough together, they

povahou jejich vztahu.

had not become close friends; they had no

Ačkoliv spolu

vycházeli opravdu dobře, blízkými přáteli

confidences and seldom saw each other

se nikdy nestali. Nesvěřovali si žádná

outside their weekly gatherings.

tajemství

None of them ever raised the

a

kromě

jejich

společných

pátečních večerů, se vůbec mimo práci

question of that relationship. Stoner knew

nestýkali.

that it had not occurred to Gordon Finch, but he suspected that it had to David Masters.

Nikdo z nich otázku po povaze jejich

Once, late in the evening, as they sat at a

přátelství nikdy nenadnesl. Stoner věděl, že

rear table in the dimness of the saloon,

Gordon

Stoner and Masters talked of their teaching

nepřemýšlel, ale David Masters byl jiná

and study with the awkward facetiousness of

písnička. Ten si tuto otázku patrně už také

the very serious. Masters, holding aloft a

položil. A taky že ano. Jednoho večera,

hard-boiled egg from the free lunch as if it

když

were a crystal ball, said, "Have you

v hospodě, Masters a Stoner se spolu bavili

gentlemen ever considered the question of

na

the true nature of the University? Mr.

zvráceným,

58

Finch

opět téma

byli učení

o

ničem

spolu a

a

takovém

vysedávali

studium,

pokrouceným,

trochu

nejapným

smyslem pro humor, ovšem se vší vážností,

Stoner? Mr. Finch?"

jak to jen šlo. Masters držel v ruce vejce od

Smiling, they shook their heads.

oběda a předstíral, že je to křišťálová koule

"I'll bet you haven't. Stoner, here, I

a poté pravil, „Už jste se někdy pánové,

imagine, sees it as a great repository, like a

doopravdy zamysleli nad pravou podstatou

library or a whorehouse, where men come of

naší

their free will and select that which will

Finchi?“

complete them, where all work together like

univerzity?, Usmívajíc

little bees in a common hive. The True, the

pane se,

Stonere, oba

pane

zakroutili

hlavami.

Good, the Beautiful. They're just around the

„To se vsadím, že ne. Domnívám se,

corner, in the next corridor; they're in the

že

next book, the one you haven't read, or in

knihovnu nebo bordel, kam si muži přijdou,

the next stack, the one you haven't got to.

kdy se jim zlíbí a vyberou si cokoliv, co

But you'll get to it someday. And when you

zaplní jejich prázdná místa, kde všichni

do — when you do—" He looked at the egg

pracují jako pilné včeličky v úle. Pravda,

for a moment more, then took a large bite of

dobro a krása, to vše můžeme najít a čekají

it and turned to Stoner, his jaws working and

na každé chodbě, hned za rohem, v každé

his dark eyes bright.

další knize, kterou si ještě nečetl nebo halda

Stonere

ji

vnímá

jako

skladiště,

Stoner smiled uncomfortably, and

papírů, ke kterým ses ještě nedostal. Ale

Finch laughed aloud and slapped the table.

jednou vše objevíš. A když se tak stane,

"He's got you, Bill. He's got you good."

když je konečně…“. Zahleděl se na vejce a kus si z něho ukousl. Obrátil se na Stonera, jeho ústa přežvykovala vejce a oči mu zářily jako hvězdičky.

Masters chewed for a moment more, swallowed, and turned his gaze to Finch.

Stoner se nesměle uculil. Finch

"And you, Finch. What's your idea?" He

vyprskl smíchy a praštil do stolu. „Dostal tě

held up his hand. "You'll protest you haven't

parádně, opravdu. Teď si tě dal.“

thought of it. But you have. Beneath that

Masters ještě chvíli přežvykoval,

bluff and hearty exterior there works a

poté polkl a obrátil svůj zrak na Finche. „ A

simple mind. To you, the institution is an

co ty Finchi. Co tobě se honí hlavou?“

instrument of good — to the world at large,

Zvedl ruku. „Teď mi tu budeš vykládat, že

of course, and just incidentally to yourself.

jsi o tom ještě nikdy nepřemýšlel. Já si

You see it as a kind of spiritual sulphur-and-

naopak troufám tvrdit opak. Pod tím

59

molasses that you administer every fall to

závojem hodného klučíka, se skrývá prostá

get the little bastards through another

mysl. Pro tebe je univerzita nástrojem

winter; and you're the kindly old doctor who

dobra, pro svět obecně a také pro tebe

benignly pats their heads and pockets their

samotného, samozřejmě. Vnímáš ji jako

fees."

takovou duchovní náplast, kam si přijdeš každý podzim a rozdáš jim lízátka, aby ti

Finch laughed again and shook his

malý mizerové přežili zimu. Jsi takový ten

head. "I swear, Dave, when you get going

hodný, postarší doktůrek co plácá ty malé

—"

dětičky po jejich hlavičkách a oni mu za to Masters put the rest of the egg in his

plní peněženku svým školným.

mouth, chewed contentedly for a moment, and took a long swallow of beer. "But you're

Finch

znovu

vybuchl

smíchy

a

both wrong," he said. "It is an asylum or —

zakroutil hlavou v nevíře nad slovy, co

what do they call them now? — a rest home,

právě Masters pronesl. „Přísahám Dave, ty

for the infirm, the aged, the discontent, and

když se rozjedeš…“

the otherwise incompetent. Look at the three of us — we are the University. The stranger

Masters si nacpal zbytek vejce do

would not know that we have so much in

pusy, spokojeně ho chvíli převaloval v puse

common, but we know, don't we? We know

a poté si dopřál pořádný lok piva. „Ale oba

well."

jste na omylu“, řekl. „Je to útočiště nebo – jak tomu dneska říkají? – domov pro

Finch was laughing. "What's that,

nemohoucí, přestárlé, nespokojené a jinak

Dave?"

neschopné typy lidí. To jsme my. To my Interested now in what he was

tvoříme univerzitu, její základ. Cizí člověk

saying, Masters leaned intently across the

by nepoznal, že máme tolik společného. A

table. "Let's take you first, Finch. Being as

přesto máme. Je to tak. Víme to velmi

kind as I can, I would say that you are the

dobře.

incompetent. As you yourself know, you're

Finch se zasmál „A co to je

not really very bright —though that doesn't

Dave?“

have everything to do with it." "Here,

now,"

Finch

Masters, kterého ho to začínalo said,

právě bavit, se naklonil přes stůl a začal

still

povídat. „Dobrá tedy, začneme tedy u

laughing.

Finche. Protože jsem tak hodný, jak jen to

"But you're bright enough — and 60

just bright enough — to realize what would

jde, řeknu jen to, že jsi nekompetentní. Jak

happen to you in the world. You're cut out

jistě sám víš, nejsi moc bystrý. Ale to není

for failure, and you know it. Though you're

celý problém“ „Vážně, opravdu?“, řekl Finch,

capable of being a son-of-a-bitch, you're not

stále se usmívajíc.

quite ruthless enough to be so consistently. Though you're not precisely the most honest

„Jsi totiž dost chytrý na to, ale

man I've ever known, neither are you

opravdu jen potud, aby sis uvědomil, co by

heroically dishonest. On the one hand,

se ti stalo tam venku, ve světě. Moc

you're capable of work, but you're just lazy

úspěchu bys asi nezakusil a sám dobře to

enough so that you can't work as hard as the

víš. Ale umíš být pěkná svině, ovšem

world would want you to. On the other

dlouho se na to nezmůžeš, aby ses tak

hand, you're not quite so lazy that you can

choval pořád. Ani nejsi ten nejupřímnější

impress upon the world a sense of your

člověk, kterého jsem kdy poznal, ovšem

importance. And you're not lucky — not

zase bych lhal, kdybych tvrdil, že jsi

really. No aura rises from you, and you wear

nepoctivý. Na jednu stranu jsi schopný

a puzzled expression. In the world you

zastat kus práce, ale jsi dostatečně líný na

would always be on the fringe of success,

tvrdší práci, které by svět od tebe

and you would be destroyed by your failure.

potřeboval více. Na druhou stranu nejsi tak

So you are chosen, elected; providence,

líný, abys svět přesvědčil o své důležitosti.

whose sense of humor has always amused

A štěstí při tobě také zrovna nestojí,

me, has snatched you from the jaws of the

opravdu ne. Nevyzařuje z tebe žádná

world and placed you safely here, among

energie a máš zmatený výraz. Vždy bys

your brothers."

skončil na prahu úspěchu a tvé neúspěchy by tě zničily. Takže jsi zvolený, vyvolený. Prozřetelnost, jejíž smysl pro humor, mne

Still smiling and ironically malevolent,

vždy

dokázal

pobavit.

To

ona

tě

he turned to Stoner. "Nor do you escape, my

vysvobodila ze chřtánu světa a umístila tě

friend. No indeed. Who are you? A simple

bezpečně zde, mezi své bratry“

son of the soil, as you pretend to yourself?

Stále se zubící, a s trochou nesmělé,

Oh, no. You, too, are among the infirm —

ironické škodolibosti, Masters se obrátil na

you are the dreamer, the madman in a

Stonera. „Jen si nemysli, že ty z toho

madder world, our own midwestern Don

vyklouzneš, můj příteli. Ani náhodou. Kdo

Quixote without his Sancho, gamboling

vlastně jsi? Prostý farmářský klučina, jak

61

under the blue sky. You're bright enough —

sám sobě pořád namlouváš? To tedy nejsi.

brighter anyhow than our mutual friend. But

Ty také patříš k těm nemohoucím. Jsi

you have the taint, the old infirmity. You

snílek. Šílenec ještě v šílenějším světě, náš

think there's something here, something to

středozápadní Don Quijote bez Sanchy, co

find. Well, in the world you'd learn soon

si skotačí pod širým nebem. Jsi o něco

enough. You, too, are cut out for failure; not

chytřejší, o trochu více, než náš společný

that you'd fight the world. You'd let it chew

přítelíček tady. Ale jsi poskvrněn, starou

you up and spit you out, and you'd lie there

známou nerozhodností. Máš pocit, že tu

wondering what was wrong. Because you'd

něco najdeš. Něco, co hledáš, je zde. Ve

always expect the world to be something it

světě by ses naučil brzy, jak to chodí. Ty jsi

wasn't, something it had no wish to be. The

také předurčený k neúspěchu. Ty ale nejsi

weevil in the cotton, the worm in the

bojovník. Svět bys nechal, aby tě rozkousal

beanstalk, the borer in the corn. You

a vyplivnul. A podivoval by ses, co se asi

couldn't face them, and you couldn't fight

pokazilo. Pořád věříš, že svět je něco, co ve

them; because you're too weak, and you're

skutečnosti není, něco čím být nechce. Jsi

too strong. And you have no place to go in

jako nosatec v bavlně, červ ve fazolovém

the world."

výhonku. Nedokázal bys jim čelit. Zničili by tě, sežrali za živa. Nedokázal by ses jim

"What about you?" Finch asked.

postavit, protože jsi příliš slabý a také příliš

"What about yourself?"

silný a ve světě nemáš kam jít.“

"Oh," Masters said, leaning back,

„A co ty“ optal se Finch. „Co ty

"I'm one of you. Worse, in fact. I'm too

nám povíš o sobě?“

bright for the world, and I won't keep my

„Ále“ mávl rukou Masters a opřel

mouth shut about it; it's a disease for which

se o židli. „Jsem jeden z vás. Vlastně jsem

there is no cure. So I must be locked up,

na tom hůř. Pro svět jsem příliš chytrý. A

where I can be safely irresponsible, where I

nedokážu o tom přestat kecat. Je to nemoc,

can do no harm." He leaned forward again

na kterou není žádný lék. Musí mně někam

and smiled at them. "We're all poor Toms,

zavřít,

and we're a-cold."

nezodpovědný, kde nikomu nezpůsobím

kde

můžu

být

bezpečně

žádnou újmu. Opět se k nim naklonil a

"King Lear," Stoner said seriously.

usmál se na ně. „Všichni jsme nebozí "Act

Three,

Scene

Four,"

said

Tomové a všechny nás zebe“

Masters. "And so providence, or society, or

„Král Lear“ vykřikl Stoner vážným

fate, or whatever name you want to give it, 62

has created this hovel for us, so that we can

hlasem. „Třetí

go in out of the storm. It's for us that the

jednání,

čtvrtý

výjev“

University exists, for the dispossessed of the

přikývl Masters.

world; not for the students, not for the

„A tak prozřetelnost, společnost či osud,

selfless pursuit of knowledge, not for any of

jakkoliv

the reasons that you hear. We give out the

vytvořila tento brloh, abychom se tak ukryli

reasons, and we let a few of the ordinary

před bouří. To pro nás jako jsme my,

ones in, those that would do in the world;

existují univerzity, pro nás vyděděnce

but that's just protective coloration. Like the

světa. Ne pro studenty nebo za honbou po

church in the Middle Ages, which didn't

vědomostech, a ani

give a damn about the laity or even about

důvodů, které jste se doslechli. My

God, we have our pretenses in order to

udáváme

survive. And we shall survive — because

obyčejného lidu, takový, kteří něco poté ve

we have to."

světě svedou, necháme vejít mezi naše řady.

to

chcete nazývat,

důvod,

a

pro nás

z žádných jiných pár

jedinců

řad

Ale to je jen ochranné zbarvení. Jako byly

Finch shook his head admiringly.

například kostely ve středověku, kde se

"You sure make us sound bad, Dave."

nikdo nezajímal o věci světské či o Boha.

"Maybe I do," Masters said. "But bad

Máme svou přetvářku, své masky, abychom

as we are, we're better than those on the

přežili. A taky že přežijeme, musíme.“

outside, in the muck, the poor bastards of

Finch zavrtěl s obdivem hlavou.

the world. We do no harm, we say what we

„To z nás děláš teda pěkný dareby.“

want, and we get paid for it; and that's a

„Možná, že ano“, řekl Masters.

triumph of natural virtue, or pretty damn

„Ale jakkoli jsme špatní, jsme pořád lepší

close to it."

než to svinstvo tam venku, veteš světa. My

Masters leaned back from the table,

nikomu nepřekážíme. Mluvíme, o čem

indifferent, no longer concerned with what

chceme a dostáváme za to zaplaceno. A to

he had said.

je vítězství přirozených vlastností, nebo je to tomu zatraceně blízko.“

Gordon Finch cleared his throat.

Masters se opět opřel do židle a

"Well, now," he said earnestly. "You may

už mu bylo jedno, co předtím povídal.

have something in what you say, Dave. But

Gordon Finch si odkašlal a řekl

I think you go too far. I really do."

vroucně, „Možná na tom něco bude, co jsi předtím říkal. Ale myslím, že jsi zašel

Stoner and Masters smiled at each

63

trochu daleko. To si opravdu myslím.“

other, and they spoke no more of the years

Stoner a Masters se na sebe usmáli a

Stoner

ten večer o tom už více nehovořili. Ale

remembered what Masters had said; and

Stoner si na tento proslov, co Masters

though it brought him no vision of the

pronesl,

University to which he had committed

vzpomněl. Ačkoliv si nedovedl vybavit

himself, it did reveal to him something

univerzitu, tak, jak se jim snažil nastínit

about his relationship to the two men, and it

Masters, ten večer mu ale odhalil něco o

gave him a glimpse of the corrosive and

tom, jaký vztah vlastně měl k těmto dvěma

unspoiled bitterness of youth.

kolegům.

question that evening. But for afterward,

On

at

May

odd

7,

moments,

1915,

a

potopila

to

letmo

britský,

luxusní

a

největší

americkými občany na palubě. Na konci

submarine warfare by the Germans was

roku 1916 už německé ponorky operovaly

unrestricted, and relations between the Germany

mu

let,

zaoceánský parník Lusitania, se sto čtrnácti

passengers on board; by the end of 1916

and

Umožnilo

během

7. května 1915, Německá ponorka

with a hundred and fourteen American

States

několikrát

pohlédnout na nezkaženou hořkost mládí.

German

submarine sank the British liner Lusitania,

United

ještě

neomezeně na pokraji válečného napětí.

steadily

Vztahy mezi Spojenými Státy a Německem

worsened. In February 1917 President

se začaly nadále zhoršovat. V únoru roku

Wilson broke off diplomatic relations. On

1917

April 6 a state of war was declared by

prezident

Wilson

přerušil

s Německem veškeré diplomatické vztahy.

Congress to exist between Germany and the

6. dubna americký kongres vyhlásil válečný

United States.

stav mezi Německem a Spojenými Státy. Vyhlášení války, se zdálo, uvolnilo

With that declaration, thousands of

veškeré předchozí napětí a pocity nejistoty.

young men across the nation, as if relieved

Spousta mladých kluků se k odvodům

that the tension of uncertainty had finally

doslova hrnula jako vlna, vše se stalo tak

been broken, besieged the recruiting stations

rychle.

that had been hastily set up some weeks

chlapců, se už k válečnému úsilí začali

before. Indeed, hundreds of young men had

zapisovat od roku 1915, kdy se jich značná

not been able to wait for America's

část připojila do služby v kanadské armádě

intervention and had as early as 1915 signed

či

up for duty with the Royal Canadian forces

evropských

64

Stovky

jako

řidiči

mladých

sanitek

spojenců.

nedočkavých

u

Spousta

některých starších

or as ambulance drivers for one of the

studentů na univerzitě je následovala.

European allied armies. A few of the older

Ačkoliv Stoner žádného z nich neznal,

students at the University had done so; and

často o nich slýchal jako o hrdinech,

although William Stoner had not known any

legendách. Jak se válka natahovala, zdálo

of these, he heard their legendary names

se být jasné, že se budou nakonec muset

with increasing frequency as the months and

přihlásit všichni. Válka

weeks drew on to the moment that they all

v pátek.

další týden, se většina žáků a profesorů

War was declared on a Friday, and

vůbec neukázala na svých přednáškách.

although classes remained scheduled the

Motali se po chodbách univerzity a scházeli

following week, few students or professors

se v malých hloučcích a něco si šeptali.

made a pretense of meeting them. They

Příležitostně se toto hromové ticho, plné

milled about in the halls and gathered in

napětí, změnilo až v násilí. Dvakrát došlo

small groups, murmuring in hushed voices.

na

Occasionally the tense quietness erupted

in

univerzitě

Německu.

into near violence; twice there were general demonstrations,

vyhlášena

Navzdory žádným změnám v rozvrhu na

knew must eventually come.

anti-German

byla

demonstracím

Studenti

pokřikovali

which

k

stáli

různá

proti

v hloučku

hesla

a

a

mávali

americkými vlajkami. Jednou se dokonce

students shouted incoherently and waved

studenti sešli na krátké demonstraci proti

American flags. Once there was a brief-lived

z profesorů,

jednomu

demonstration against one of the professors,

starému

učiteli

germánských jazyků, který se narodil

an old and bearded teacher of Germanic

v Mnichově, kde jako mladík navštěvoval

languages, who had been born in Munich

univerzitu v Berlíně. Ale když profesor

and who as a youth had attended the

narazil

University of Berlin. But when the professor

na

rozhořčených

met the angry and flushed little group of

skupinku studentů,

naštvaných

a

přimhouřenýma

očima a se zmateným výrazem na ně

students, blinked in bewilderment, and held

pohlédl a natáhl ruku, která se mu chvěla.

out his thin, shaking hands to them, they

Chtěl si s nimi potřást rukou. Zmatená

disbanded in sullen confusion.

skupinka se rozpustila a studenti začali

During those first days after the

odcházet.

declaration of war Stoner also suffered a

Během prvních dní po vyhlášení

confusion, but it was profoundly different

války, Stoner byl též trochu zmatený.

from that which gripped most of the others

Ovšem pocit, který sužoval jeho, byl

65

on the campus. Though he had talked about

výrazně

jiného

charakteru,

the war in Europe with the older students

zažívali studenti. Ačkoliv se předtím o

and instructors, he had never quite believed

válce v Evropě běžně bavil se svými

in it; and now that it was upon him, upon

studenty a kolegy, nikdy opravdu nevěřil,

them all, he discovered within himself a vast

že se to děje. Nyní, když museli taktéž čelit

reserve of indifference. He resented the

této hrůze téměř všichni i zde, Stoner

disruption which the war forced upon the

najednou

University; but he could find in himself no

lhostejnosti ke všemu, co se odehrávalo

very strong feelings of patriotism, and he

kolem války. Nelíbilo se mu, jaké násilné

could not bring himself to hate the Germans.

narušení klidu na univerzitě, sebou válka

v sobě

objevil

než

který

jakýsi

pocit

přinesla. Nemohl v sobě najít žádné pocity

But the Germans were there to be

vlastenectví a tak se na nenávist proti

hated. Once Stoner came upon Gordon

Němcům nezmohl.

Finch talking to a group of older faculty members; Finch's face was twisted, and he

Ovšem Němci byli nenáviděni, skoro

was speaking of the "Huns" as if he were

z povinnosti. Když narazil na Gordona

spitting on the floor. Later, when he

Finche, jak mluví se skupinkou starších

approached Stoner in the large office which

kolegů z katedry, viděl, jak se Finch

half a dozen of the younger instructors

nenávistně šklebí a mluvil o „hunech“.

shared, Finch's mood had shifted; feverishly

Když

jovial, he clapped Stoner on the shoulder.

ke

Stonerovi

přišel

Finch

do

pracovny, která byla společná pro dalších

"Can't let them get away with it,

šest mladých asistentů, jeho nálada se úplně

Bill," he said rapidly. A film of sweat like

změnila. Byl naprosto rozjařený a přátelsky

oil glistened on his round face, and his thin

plácl Stonera přes rameno. „To jim nesmí

blond hair lay in lank strands over his skull.

projít, Bille“, prohlásil úsečně. Po obličeji

"No, sir. I'm going to join up. I've already

mu stékal pot a řídké pramínky jeho blond

talked to old Sloane about it, and he said to

vlasů se mu lepily na obličej.

go ahead. I'm going down to St. Louis

„V žádném

případě

jim

to

tomorrow and sign up." For an instant he

neprojde, to se vsaď. Půjdu také do boje.

managed to compose his features into a

Už jsem o tom mluvil se Sloanem a říkal,

semblance of gravity. "We've all got to do

že mám do toho jít. Zítra zajedu do St.

our part." Then he grinned and clapped

Louise a zapíšu se. Najednou se mu

Stoner's shoulder again. "You better come

podařilo

66

vytvořit

dojem

vážnosti

a

důležitosti tomu, co následně řekl. „My

along with me."

všichni musíme dělat svou povinnost.“ Poté

"Me?" Stoner said, and said again,

se ušklíbl a znovu plácl Stonera po rameni.

incredulously, "Me?"

„Měl bys jet se mnou“

Finch laughed. "Sure. Everybody's

„Já?“ jako kdyby nevěřil, že

signing up. I just talked to Dave — he's

Finch se ptá právě jeho a znovu

coming with me."

se zeptal. „Jako, já?“ Finch se zasmál. „No jasně, že ty. Všichni

Stoner shook his head as if dazed.

se se hlásí. Právě jsem mluvil s Davem. On

"Dave Masters?"

jede taky.“ "Sure. Old Dave talks kind of funny

Stoner nevěřil tomu, co slyší a

sometimes, but when the chips are down

zatřásl hlavou, jako kdyby ho předtím

he's no different from anybody else; hell do

někdo bacil. „Dave Masters?“

his part. Just like you'll do yours, Bill."

„No

Finch punched him on the arm. "Just like

jasný.

Náš

rozumbrada

Dave občas zní tak trochu jako šílenec, ale

you'll do yours."

když jde do tuhého, je jako každý jiný.

Stoner was silent for a moment. "I

Odvede svou práci, stejně jako ty odvedeš

hadn't thought about it," he said. 'It all seems

svou, Bille“. Finch ho dloubl do ruky.

to have happened so quickly. I'll have to talk

„Stejně jako on, ty půjdeš také, viď?“ Stoner na chvíli nevydal ani

to Sloane. I'll let you know."

hlásku. „Ještě jsem o tom nepřemýšlel“.

"Sure," Finch said. "You'll do your

„Vše se to stalo tak rychle. Promluvím si o

part." His voice thickened with feeling.

tom se Sloanem. Pak ti dám vědět.“

"We're all in this together now, Bill; we're

„Dobrá. Také přispěješ svým

all in it together."

dílem“ odpověděl Finch. Jeho hlas dostal Stoner left Finch then, but he did not

jiskru. „Jsme v tom všichni společně. Týká

go to see Archer Sloane. Instead he looked

se to všech“

about the campus and inquired after David

Stoner od Finche poté odešel, ale

Masters. He found him in one of the library

nešel hned za Sloanem, jak slíbil. Místo

carrels, alone, puffing on a pipe and staring

toho se rozhlížel po kampusu a hledal

at a shelf of books.

Davida Masterse. Našel ho u jednoho ze stolečků v knihovně, jak pokuřuje z dýmky

Stoner sat across from him at the

a zírá na police s knihami.

carrel desk. When he questioned him about

67

his decision to join the Army, Masters said, "Sure. Why not?" Stoner si sedl naproti němu. Když se

And when Stoner asked him why,

zeptal na jeho rozhodnutí se připojit k

Masters said, "You know me pretty well,

armádě, Masters odvětil. „Jistě, proč ne?“

Bill. I don't give a damn about the Germans.

Když se Stoner zeptal, co ho

When it comes down to it, I don't really give

k tomu vedlo, Masters odpověděl.„Znáš

a damn about the Americans either, I guess."

mně celkem dobře, Bille. Víš, že nějaký

He knocked his pipe ashes out on the floor

Němci jsou mi úplně ukradený. Když na to

and swept them around with his foot. "I

přijde, Američani vlastně trochu taky.“

suppose I'm doing it because it doesn't

Dýmku oklepal o zem, aby se zbavil popela

matter whether I do it or not. And it might

a rozmazal ho podrážkou. “Hádám, že to

be amusing to pass through the world once

dělám proto, že je vlastně úplně fuk, jestli

more before I return to the cloistered and

to udělám nebo ne. A mohla by to být dobrá

slow extinction that awaits us all."

příležitost, jak se podívat do světa, než se

Though he did not understand,

vrátím do této betonové klece a budu tu

Stoner nodded, accepting what Masters told

čekat na svoji smrt.

him. He said, "Gordon wants me to enlist

Stoner přikývl, ačkoliv to moc

with you."

nechápal, ale s jeho odpovědí se spokojil a poté pravil. „Gordon chce, abych se

Masters smiled. "Gordon feels the

přihlásil s vámi do armády.“

first strength of virtue he's ever been allowed to feel; and he naturally wants to

Masters se zazubil. „Gordon konečně

include the rest of the world in it, so that he

měl příležitost za léta pocítit smysl pro

can keep on believing. Sure. Why not? Join

povinnost, našel si své místo mezi dobrem

up with us. It might do you good to see what

a zlem a chce toho využít, ukázat světu, že i

the world's like." He paused and looked

on má odvahu se přidat na jednu stranu a

intently at Stoner. "But if you do, for

stát si za svým. To, že jde do války, jen

Christ's sake don't do it for God, country,

posiluje jeho rozhodnutí v něco věřit. Takže

and the dear old U. of M. Do it for

proč ne, pojeď s námi. Možná ti prospěje

yourself."

konečně vidět kus světa.“ Pak se na chvíli odmlčel, podíval se na Stonera upřeným pohledem a řekl. „Když se ale přece jen rozhodneš zapsat, pro lásku boží, hlavně to

Stoner waited several moments. Then

68

he said, "I'll talk to Sloane and let you

nedělej z lásky k vlasti, Bohu nebo naší

know."

drahé univerzitě. Udělej to kvůli sobě“ Stoner chvíli mlčel a poté opět

He did not know what he expected

promluvil. „Promluvím se Sloanem a dám

Archer Sloane's response to be; nevertheless

ti vědět.“

he was surprised when he confronted him in

Vlastně

his narrow book-lined office and told him of

ani

nevěděl,

co

přesně

očekával, že mu Sloane řekne. Když ale za

what was not quite yet his decision.

ním dorazil do jeho úzké pracovny, plné

Sloane, who had always maintained

knih, aby mu řekl o svém dilematu, byl

toward him an attitude of detached and

vskutku překvapen.

courtly irony, lost his temper. His long thin face went red, and the lines on either side of

Sloane, který se k němu vždy choval

his mouth deepened in anger; he half rose

tak trochu odtažitě a s jistou dávkou ironie,

from his chair toward Stoner, his fists

ztratil nervy. Jeho podlouhlý, úzký obličej

clenched.

and

zrudl a vrásky po obou stranách jeho úst

deliberately loosened his fists and spread his

byli rudé vzteky. Nahnul se nad stůl, zaťal

hands upon his desk; the fingers were

pěsti a naklonil ke Stonerovi. Poté se

trembling, but his voice was steady and

posadil zpět na židli, uvolnil sevřené ruce a

harsh.

položil je široce na desku stolu. Prsty se mu

Then

he

settled

back

třásly, ale jeho hlas byl klidný a odhodlaný.

"I ask you to forgive my sudden display. But in the last few days I have lost nearly a third of the members of the

„Velice se omlouvám za svůj výstup

department, and I see no hope of replacing

před malou chvílí. Ale za posledních pár

them. It is not you at whom I am angry,

dní už odešla téměř třetina mých kolegů ze

but—" He turned away from Stoner and

sboru a vůbec netuším, kým je nahradím.

looked up at the high window at the far end

Nezlobím se na vás, ale…“. Odvrátil se od

of his office. The light struck his face

Stonera a zadíval se na vysoké okno na

sharply,

and

konci jeho pracovny. Slunce mu plně svítilo

deepening the shadows under his eyes, so

přímo do obličeje, zvýraznilo mu jeho

that for a moment he seemed old and sick. "I

vrásky a tmavé kruhy pod očima. Na chvíli

was born in 1860, just before the War of the

se zdál býti starý a nemocný. „Narodil jsem

Rebellion. I don't remember it, of course; I

se v roce 1860, těsně před začátkem

was too young. I don't remember my father

občanské války. Samozřejmě se na ni

accentuating

the

lines

69

either; he was killed in the first year of the

nepamatuji, byl jsem příliš mladý. Ani na

war, at the Battle of Shiloh." He looked

svého otce si moc nevzpomínám, padl hned

quickly at Stoner. "But I can see what has

v prvním roce války v bitvě u Shiloh, jedna

ensued. A war doesn't merely kill off a few

z rozhodujících bitev občanské války.“

thousand or a few hundred thousand young

Sloane se prudce otočil ke Stonerovi.

men. It kills off something in a people that

„Viděl jsem ale, co dokáže. Válka není jen

can never be brought back. And if a people

o stovkách či tisíců mrtvých vojáků z masa

goes through enough wars, pretty soon all

a kostí. Válka bere lidem něco více než jen

that's left is the brute, the creature that we —

život, bere jim duši, něco co se už vzít zpět

you and I and others like us—have brought

nedá. A pokud bude svět dále válčit,

up from the slime." He paused for a long

nezbyde tu nikdo, jen tupý tvorové -

moment; then he smiled slightly. "The

stvoření, která jsme my, vy a já a všichni

scholar should not be asked to destroy what

ostatní, přivedli zpět z oněch bahnitých,

he has aimed his life to build."

smradlavých jatek. Na delší dobu se odmlčel. Poté se pousmál. „ Neměli by po

Stoner cleared his throat and said

učeném člověku žádat, aby zničil vše, co se

diffidently, "Everything seems to have

celý život snažil vybudovat.“

happened so quickly. Somehow it had never

Stoner si odkašlal a poté ostýchavě

occurred to me, until I talked to Finch and

řekl: „Vše se to semlelo tak rychle, že se to

Masters. It still doesn't seem quite real."

ani nezdálo býti pravda, jen do chvíle, kdy

"It's not, of course," Sloane said.

jsem si promluvil s Finchem a Mastersem.

Then he moved restlessly, turning away

A přesto se to zdá býti nemožné.

from Stoner. "I'm not going to tell you what

„Také, že je“ reagoval na jeho slova

to do. I'll simply say this: it's your choice to

Sloane.

make. There'll be a conscription; but you

Poté se s neklidem odvrátil od Stonera.

can be excepted, if you want to be. You're

„Nebudu vám radit, co máte dělat. Řeknu

not afraid to go, are you?"

vám jen jediné: záleží to čistě jen na vás. Určitě vás odvedou, to je jisté, ale mohl

"No, sir," Stoner said. "I don't

byste zažádat o výjimku, pokud byste chtěl.

believe so."

Nebojíte se jít do války, že ne?“ "Then you do have a choice, and

„Ne, myslím, že se nebojím, pane

you'll have to make it for yourself. It goes

profesore“

without saying that if you decide to join you

„Pak tedy máte na výběr a

will upon your return be reinstated in your 70

present position. If you decide not to join

rozhodnutí je čistě jen na vás. Snad vám

you can stay on here, but of course you will

nemusím ani vysvětlovat, že pokud se

have no particular advantage; it is possible

rozhodnete odejít do války, ihned po svém

that you will have a disadvantage, either

návratu tu na vás bude čekat vaše místo

now or in the future."

asistenta. Pokud zůstanete na univerzitě, nemůžu vám ovšem zaručit, že tu budete

"I understand," Stoner said.

mít nějaké výhody. Naopak je možné, že to

There was a long silence, and Stoner

bude spíše pro vás nevýhodou, nyní či

decided at last that Sloane had finished with

později.

him. But just as he got up to leave the office

„Rozumím vám“ odvětil Stoner.

Sloane spoke again.

V pracovně

se

rozhostilo

ticho.

must

Stoner měl za to, že Sloane už mu vše

remember what you are and what you have

potřebné sdělil, a tak se zvedl a byl

chosen to become, and the significance of

připravený k odchodu. V tom uslyšel, jak

what you are doing. There are wars and

Sloane na něho opět promluvil.

He

said

slowly,

"You

defeats and victories of the human race that

„Musíte mít na paměti, kdo jste,

are not military and that are not recorded in

čím jste se rozhodl být a jak moc je vaše

the annals of history. Remember that while

práce důležitá. Existuje mnoho válek,

you're trying to decide what to do."

prohraných a vyhraných, četná vítězství i porážky, které se ne vždy odehrávají na

For two days Stoner did not meet his

bitevním

classes and did not speak to anyone he

poli

a

nejsou

zapsány

v učebnicích dějepisu či kronikách. Mějte

knew. He stayed in his small room,

tuto myšlenku neustále na paměti, až se

struggling with his decision. His books and

budete rozhodovat.

the quiet of his room surrounded him; only

Po dva dny se Stoner neukázal na

rarely was he aware of the world outside his

univerzitě a ze svých známých s nikým

room, of the far murmur of shouting

nemluvil. Zůstal ve svém pokoji a snažil se

students, of the swift clatter of a buggy on

udělat konečné rozhodnutí. Obklopovaly ho

the brick streets, and the flat chug of one of

jen knihy a ticho jeho pokoje. Jen málokdy

the dozen or so automobiles in town. He had

si povšiml co se dělo za okny jeho pokoje,

never got in the habit of introspection, and

jak na sebe z dálky pokřikují studenti,

he found the task of searching his motives a

rachot bryčky od dláždění ulice, či burácení

difficult and slightly distasteful one; he felt

motorů

that he had little to offer to himself and that 71

stovky městských

automobilů.

there was little within him which he could

Nikdy neměl moc ve zvyku si analyzovat

find.

své pohnutky a důvody, proč, jak a co dělá či se chová. Nyní začal zjišťovat, že hledání

When at last he came to his decision, it

motivů v hloubi svého já, je pěkná a

seemed to him that he had known all along

otravná dřina. Zdálo se mu, že sobě nemá

what it would be. He met Masters and Finch

téměř co nabídnout a že v sobě nemá nic,

on Friday and told them that he would not

co by mohl objevit.

join them to fight the Germans.

Když se konečně rozhodl, v hloubi

Gordon Finch, sustained still by his

duše tušil, že byl vlastně rozhodnutý už

accession to virtue, stiffened and allowed an

dávno předtím. V pátek se viděl s Finchem

expression of reproachful sorrow to settle on

a Mastersem a oznámil jim, k jakému

his features. "You're letting us down, Bill,"

rozhodnutí vlastně dospěl. Do bojů proti

he said thickly. "You're letting us all down."

Němcům s nimi nepůjde. Gordon

"Be quiet," Masters said. He looked

Finch

byl

stále

ještě

keenly at Stoner. "I thought you might

povznesený svým znovu nalezením své

decide not to. You've always had that lean,

odvahy. Ovšem najednou se mu na obličeji

dedicated look about you. It doesn't matter,

začínal utvářet smutný, zarmoucený výraz

of course; but what made you finally

plný výčitek. „Zklamal jsi nás, Bille.

decide?"

Nechal jsi nás v tom samotné“ „Bud zticha“, okřikl ho Masters a

Stoner did not speak for a moment.

podíval se na Stonera laskavým pohledem.

He thought of the last two days, of the silent

„Myslel jsem si, že se tak rozhodneš.

struggle that seemed toward no end and no

Vždycky jsi měl takový ten svůj odhodlaný

meaning; he thought of his life at the

kukuč. Samozřejmě je to teď celkem jedno,

University for the past seven years; he

ale co tě nakonec přimělo se takhle

thought of the years before, the distant years

rozhodnout?“

with his parents on the farm, and of the deadness

from

which

he

had

Stoner chvíli nic neříkal. Myslel na

been

poslední dva dny, kdy se marně pokoušel

miraculously revived.

v sobě najít důvody, které by mu celé nesmyslné rozhodování usnadnily. Myslel

"I don't know," he said at last.

na to, co vše zde na univerzitě prožil za

"Everything, I guess. I can't say."

posledních sedm let, vzpomínal na dobu,

"It's going to be hard," Masters said,

než sem nastoupil, vzdálená minulost

72

života u rodičů na farmě a jak byl z této

"staying here."

smrtící propasti zázračně zachráněn.

"I know," Stoner said.

„Ani

vlastně

nevím,

řekl

"But it's worth it, you think?"

nakonec. „Asi tak nějak všechno. Je těžké

Stoner nodded.

to vysvětlit.“ „Budeš to tady mít těžké, pokud

Masters grinned and said with his old

zůstaneš“, řekl Masters s jemným odstínem

irony, "You have the lean and hungry look,

předtuchy v jeho hlase.

sure enough. You're doomed."

„Já vím“ řekl Stoner. „A myslíš, že to za to stojí?“

Finch's

sorrowful

reproach

Stoner přikývl.

had

Masters

turned into a kind of tentative contempt.

se

zazubil

a

jeho

typickým humorem a ironií pronesl: „Jo,

"You'll live to regret this, Bill," he said

zase máš ten zanícený výraz. Seš nahranej.“

hoarsely, and his voice hesitated between

Finchův vyčítavý výraz a lítost se

threat and pity.

změnila v opovržení. „Budeš toho litovat, Stoner nodded. "It may be," he said.

Bille“, řekl zastřeným hlasem. Jeho hlas

He told them good-by then, and

zněl něco mezi výhružkou a soucitem. „Možná máš pravdu“, přikývl

turned away. They were to go to St. Louis Stoner.

the next day to enlist, and Stoner had classes

Rozloučil

to prepare for the following week.

na další týden.

feeling of remorse; but he was aware of the

Svého

looks that he received from his older

rozhodnutí

ale

nelitoval.

Když se povolávací rozkazy staly už

colleagues and of the thin edge of disrespect his

poté

do armády a on si musel připravit hodiny

applied for his deferment with no particular

through

a

odjíždět do St. Louise, aby se mohli zapsat

when conscription became general he

showed

s nimi

odkráčel. Finch a Masters měli další den

He felt no guilt for his decision, and

that

se

běžnou rutinou pro všechny, on si bez

students'

větších výčitek zažádal o výjimku a zůstal

conventional behavior toward him. He even

na univerzitě. Nevraživé pohledy, které na

suspected that Archer Sloane, who had at

něho vrhali jeho starší kolegové, výrazy

one time expressed a warm approval of his

neúcty, kterou mu dávali zase naopak

decision to continue at the University, grew

ochutnat jeho studenti, si ale nemohl

colder and more distant as the months of the 73

nepovšimnout. Dokonce měl pocit, že i

war wore on.

Archer Sloane, který jaksi schválil jeho

He finished the requirements for

předešlé rozhodnutí, se nyní během těchto

his doctorate in the spring of 1918 and took

dlouhých měsíců války, choval velmi

his degree in June of that year. A month

podivně, až chladně.

before he received his degree he got a letter

Na jaře roku 1918 splnil všechny

from Gordon Finch, who had gone through

podmínky, aby získal doktorský titul a

Officer's Training School and had been

v červnu ten samý rok, ho také obdržel.

assigned to a training camp just outside New

Měsíc před obdržením titulu, mu Gordon

York City. The letter informed him that

Finch poslal dopis. Sám Finch prošel

Finch had been allowed, in his spare time, to

důstojnickým výcvikem ve vojenské škole

attend Columbia University, where he, too,

a poslali ho do výcvikového tábora kousek

had managed to fulfill the requirements

od New Yorku. Také psal, že

necessary for a doctorate, which he would

ve svém

volném čase dostal povolení studovat na

take in the summer from Teachers College

Kolumbijské univerzitě, kde si dodělal

there.

doktorát a měl by ho dostat v létě. Poté se také dočetl, že David Masters It also told him that Dave Masters had

byl převelen do bojů ve Francii, kde se

been sent to France and that almost exactly a

odehrávaly první boje amerických vojsk,

year after his enlistment, with the first

kde také padl na rok po té, co narukoval.

American troops to see action, he had been

Údajně zahynul poblíž Château-Thierry.

killed at Château-Thierry.

74

3. Analysis

75

3.1. Theoretical introduction

Before I embark on working with the translation as such, focusing on individual problematic issues and justifying the choices and changes I made to the given text. I deemed it necessary to first focus on the translation, text and both languages as a whole and highlight some things what the actual translation process entails. I found it appropriate to first shed light on some general ideas concerning the language phenomenon since the language is with what we operate here. It goes without saying that having to work with two languages that were going through completely different historical and current development until now such as English (analytic) and Czech (flective) language places huge demands on the ability of the translator to master both languages and the related cultural distinctions on every possible level. It is also generally well-known that every cultural and its language has different ways to express their notions about reality outside the language system. Then it stands to reason that, to some extent, the perception, interpretation of the world through a certain prism of our own culture is unequivocally rather divergent based on the historical and cultural tradition and development of the language. Nevertheless, it is widely accepted that the idea of impossibility of accurate and nuanced translation due to the incongruity of these two language types and their respective uniqueness is no longer tenable today. There are so many things to be taken into account before starting to actually translate the text. The text and both languages must be treated according to their nature, function, typology, context, previous and current development and the time in which and from they are to be composed and translated as well. The question of how much room a translator has to tamper with the text so that the original intended meaning of the work stays unchanged and preserved as much as possible but at the same time be able to transform the sense of the work into the cultural environment of the target language has been at the centre of discussions for many years. After all it is universally admitted that we all experience the same world up to some point. The striking distinction is in the way we label this experience. But the most prominent matter here is concerned with the language system itself, its structure. Each language has its specific means to convey the meaning, thoughts, emotions and, of course, significance of utterances passing on some information between people. A good point of departure for a 76

general analysis is the segment of the Sapir – Whorf hypothesis which states the function and role of the language: “Jazyk je především klasifikací a reorganizací prováděnou na nepřetržitém toku vnímatelné zkušenosti, klasifikací a reorganizací, jejichž výsledkem je zvláštní uspořádání světa” (Mounin 53) It is obvious though that such opinion is under the inevitable influence of a certain linguistic dogma, called linguistic determinism and clearly ignore the evident major role of time, many universally shared features of many different languages on certain levels that is playing a main part in the overall understanding of the language and trust in the possibility of translation. This proposition wrongly emphasizes the fact that our experience with the outside world does reflect in our language. This statement might only work for the formal, descriptive and synchronous analysis of the language and now is not considered to be credible. B. L. Whorf himself keeps using the metaphor of segmentation of the world: to segment the situation, to dissect nature, to break up the flux of experience, to chop up the continuous, spread and flow the existence. (Mounin 53) If we dare briefly look closely at how the language and the brain work together and their connection, indubitable influence they have on each other, it should be remembered the words of the E. Benveniste, who says: “Vnímáme, že mentální kategorie a zákony myšlení ve velké míře pouze odrážejí organizaci a distribuci lingvistických kategorií.” (Mounin 56) The language represents, summoned up in a single sentence: “Myslíme svět, který náš jazyk nejdříve vymodeloval.” (Mounin 56) However, the occasion when we have difficulty expressing exactly what we feel or experience, when we find ourselves fishing for words, shows the fact that Z.S. Harris comments by saying: “Je to důkaz, že se struktura jazyka nutně nepřizpůsobuje struktuře subjektivní zkušenosti, subjektivního světa významů”

(Mounin 62)

A. Martinet clearly supports this idea in a certain manner. He captures the point we were looking for to justify the possibility of a translation, admitting the slight barrier rather than to ignore or deny it, by saying: 77

“Jazyk je nástrojem komunikace, podle něhož je lidská zkušenost analyzována v každém společenství různě” (Mounin 62) As was mentioned above, the reality is described by the language that is suited to the cultural in which we live, calling things by different names according to their cultural tradition and historical development. Despite this inevitable gap, it is believed that the way the cultures are mingled together, a trend which has been on the rise lately, provides us with what Mounin terms as follows: “Existence těchto kulturních univerzálií, jejichž původ je obtížně řešitelným antropologickým problémem, vede k osvětlení jiného, s tím úzce spjatého jevu, jehož význam pro teorii překladu je ihned zjevný. Tímto jevem je konvergence kultur, implikující odkaz ke společné kulturní realitě a tím i (zase) v různých kulturách denotativní ekvivalenci pojmenování.” (Mounin 197) Yet, it must be pointed out that these above mentioned statements about the language as such are the linguistics theories and they only serve as a framework for the theory of translation. They make us aware of these oddities of the language and remind us of the facts that still must be verified, tested, resolved and then acknowledged to provide solid foundations for more fieldwork and might later be put into practise. The current linguistics shows that the translation process is more demanding that it appeared to be. By describing the obstacles that may occur helps pay attention to the other details and overcome them. Another matter being at the centre of the translation work is the prominent claim of the Edmund Cary who is aware of the fact that it is not the individual words or sentences, not even the whole text that is only being translated but on what we must also focus is the following statement: “překlad není pouhou jazykovou operací, je také operací s fakty, spojenými s celým kulturním kontextem, ale jejíž východisko a cíl jsou vždycky jazykové povahy.” (Mounin 213) Given the fact that the translation works both with the English and Czech language, I had to constantly keep in my mind the striking difference typology of these two languages to eliminate the negative interferences caused by the different typology the languages. For this reason, I decided to introduce consequential features that differentiate these languages and show how they reflect in the translation work. The most noticeable one is the issue of syntax or word order, to be more precise, the relations between the words in a chain that has a certain 78

rules and patterns through which English expresses the meaning, sense. The English sentence has a tendency to be more condensed, long and mostly nominal without any inflections. The other noteworthy difference is that English uses passive structures, voice unlike Czech language which has the inclination to uses active voice. The unavoidable changes made to the text that result from these variances are demonstrated below. Before moving to the last point to this introduction, I thought it would be befitting to make my point by showing one simple example on this sentence. I have a headache – in English language, freely translated into Czech as: “Mám bolení hlavy” – such translation is wrong for many reason but the most serious one is that it does not correspond at all to the usual formation of the Czech sentence, the Czech express their experience differently thus it must be transformed as: „Bolí mně hlava” because of the reason the Martinet states: “Každému jazyku odpovídá jeho vlastní organizace faktů zkušenosti. Nesmíme nikdy tvrdit, že to, co odlišuje jeden jazyk od druhého, je především různý výběr formálních jazykových prostředků, ale spíše způsob, jakým jazyk analyzuje projevovanou zkušenost a druh vztahů, které můžeme zjistit mezi články jazykového řetězu.” (Mounin 235, 236)

As the next point, it seemed suitable to me to also mention some important widely used translation principles, ideas, views and methods or techniques, if you like, that should be bore in mind every time we are faced with issue of translation and to present the options we have. I chose the ones I found the most helpful while working on the translation. Most of the techniques will be used later in the actual analysis to illustrate their universality. I would like to introduce the first and fast principles of Jiří Levý, which I find the second most interesting and useful. It is the overview of twelve principles he himself designed: 1. Překlad musí respektovat slova originálu. 2. Překlad musí reprodukovat ideje originálu. 3. Překlad se má dát číst jako originál. 4. Překlad má být čten jako překlad. 5. Překlad by měl obrážet styl originálu. 6. Překladatel by měl ukazovat styl překladatelův. 7. Překladatel by měl být čten jako text náležející do doby originálu. 8. Překlad by měl být čten jako text náležející do doby překladatelovy. 79

9. Překlad může k originálu něco přidávat nebo z něho něco vynechávat. 10. Překlad by neměl nikdy k originálu nic přidávat a nic z něho vynechávat. 11. Překlad veršů by měl být proveden v próze. 12. Verše by měli být překládány ve verších.

(Levý 34)

This dichotomy represents two extreme opposites and it must be mentioned that we should not stoop to one of these extremes but struggle to strike the balance as much as possible to avoid making an impression of not being able to be creative or not comprehend the text we deal with. Of course that these above mentioned principles are not the complete list of possibilities we have in order to make the transition between languages as smooth as possible. That is the matter on which we concentrate in another part of this thesis.

It should be noted that I prefer and hold the functional standpoint either in theory or in practise during the translation process and this view is reflected in the whole work, in the same way as Levý puts it: “Úkolem překladatelovým není reprodukovat, a tím méně přetvářet elementy a struktury originálu, nýbrž vystihnout jejich funkci a užít místo nich elementy a struktury vlastního jazyka.” (Levý 29) This statement of Levý perfectly captures the necessary relation between the original text and the resulted translation. As it was mentioned before, what we try to do here is actually to create the text that preserve the features of the original text and at the same time to add or remove some features from the original text when necessary in view of bringing the unfamiliar cultural and language closer to the environment of the language and culture we translate into, hence what Levý says should constantly be on our mind: “Protože překlad je vždy ve vztahu k předloze, může být jeho metoda touto relací definována jaksi „jednosměrně“, podle postavení na lineární stupnici mezi dvěma extrémy: metodou překladu ‘věrného‘ a ‘volného‘, metodou ‘retrospektivní“ a ‘perspektivní‘, resp. ‘receptivní‘, ‘adaptivní‘ atd.” (Levý 33) Basically, what a translator should expect to during the translation process can be summarized into the following three steps as Levý mentions:

80

1. Pochopení předlohy 2. Interpretace předlohy 3. Přestylizování předlohy (Levý 50)

What should be observed from the above mentioned demands on a translator is that every one of these steps the translator take to get better understanding of the whole work depends on how perceptive and attentive is the translator as a reader to avoid the whole range of possible errors that should be spotted immediately by a careful reader, for example the pitfalls of the phenomenon called “false friends” that might pose a common stumbling block for some translators. The most obvious thing that even a beginner translator has to grasp is not only the language itself, senses and relations of the words that constitute the text but also, and this is the most difficult part, recognize the aesthetic values, the whole idea and above all the complex, artistic value of the work that includes: personality and relations between the characters, the setting of the story and what is the main intention or function the author strives to communicate through such various stylistic layers. The great translator is recognized by his or her ability to take a glimpse further, behind motivations, relations and emotions of the characters and reshape the text accordingly, trying to use his imagination, to feel the story and history of the work, reconstruct and prepare the conscientious interpretation of the work for the reader in the target culture. As many might think it does not necessarily have to lead to the embellishment of the work on behalf of the author because we talk here about the reality of the work that has been already transformed. The translator, being a reader at the same time, should avoid falling into his personal sentimentality and relate too much the content, especially some characters we know from our real personal life, of a work to yourself, it is called “reader subjectivism” as Levý describes it: “Stylistickým laděním prakticky každý překladatel vnucuje originálu ve větší či menší míře, svůj styl a tím i své pojetí díla., ovšem stylistické přehodnocení nesmí jít tak daleko, aby nám zkreslilo smysl originálu. A především překladatel nesmí svou koncepci, ať již ideovou nebo uměleckou, prosazovat zásahy do textu, zkracováním nebo doplňováním originálu.” (Levý 62)

81

Another standard issue that play an important part during a translation process I would like to touch on here is of more specific nature. It is the choice of words or lexical units. By the right selection of equivalences between two languages it is possible to evade the pedantic, intrusive and disturbing repetition and keep the flow of the text smooth, fluent and energetic. Levý shares this opinion too. He remarks that the untalented translators are tempted to resort to these simplifications: a. Užití obecného pojmu místo konkrétního přesného označení b. Užití stylisticky neutrálního slova místo citově zabarveného c. Malé využití synonym k obměňování výrazu

(Levý 126)

When discussing the process of translation as such, it should be pointed out that, more than anywhere, is absolutely significant to adhere to the unanimous conception, maintaining consistent approach towards the whole work we deal with. Such policy here serves as a springboard to create the desired cohesive and organic text in every possible aspect. To conclude this part regarding both the general overview of the language and the possible translation methods with the intention of highlighting the dangers and joy of work with the language as such, I found only fitting to mention the last few points that Müglová considers essential while preparing and working on a translation. She throws some light on of what we should be constantly beware: 1. Budeš překládat smysl, ne slova 2. Budeš

se

snažit

vytvořit

si

hierarchii

jazykových

funkcí

zastoupených v textu a pokusíš se do cílového textu transferovat dominantní funkci 3. Nezapomeneš, že překladatel je také tvůrce textu 4. Zvážíš, zda interkulturní rozdíly ztíží příjemci recepci a v případě nutnosti je vysvětlíš poznámkou pod čarou či jako vysvětlivku. (Müglová 308) It is perhaps redundant to emphasize the fact that this general introductory section is rather eclectic and its brevity does not quite manage the research that went into it. There were many more materials I went through but for the clarity and brevity of this introduction, I finally chose only the ones I found most inspiring, useful, relevant and closely related to my point of view. I took great gratification in composing this theoretical introduction. Now after a 82

short general, concise introduction, the attention will be turned to particular changes and modifications resulting from the problems that occurred during the translation.

3.2. Functional equivalence To start with, the first issue that will be discussed here is the matter of equivalence. Even the name itself poses a certain problem as it is not considered a fully appropriate term according to some scholars. They agree that much more suitable term should be thought of. Poldauf prefers the term “překladový protějšek” arguing that full equivalence is rare and for this reason many minor changes or modifications must be done in target language to capture the meaning as close as possible of the source language. (Knittlová 24) The reason is simple and obvious. The words in two languages do not completely match or correspond in many different ways, especially in their lexical and semantic meaning and also on the syntagmatic level, having also different denotation or connotation features. It all boils down to their typology. English and Czech are completely different languages, thus expressing the notions of the world in various ways according to their diverse historical and cultural background. Some authors come up with their own terms but many has recently started to realize that the important thing that the text represents is his function hence we will work with the term functional equivalence, although the term “překladový protějšek” seems as a good alternative. Knittlová comments this by saying:

“Dnes považujeme za základní princip překladu funkční přístup. Znamená to, že nezáleží na tom, použijeme-li stejných či jiných jazykových prostředků, ale na tom, aby plnily stejnou funkci, a to pokud možno po všech stránkách, tedy nejen významové, věcné (denotační, referenční), ale i konotační (expresivní, asociační) a pragmatické.” (Knittlová 7)

Finding a suitable equivalence stays a common, general method in translation. It must be kept in mind that what a translator should focus on is not always strive to find the appropriate equivalence as long as the whole sense, function of the work stays preserved. It means that we are required to pay attention to the whole range of other factors, detecting 83

mainly the general message of the work if we are to be successful in bringing the sense of the work closer to a reader in the target cultural. Neubert and Shreve are of the same opinion and perceive a translation as a text too, then expanding on that notion by saying: “Text je vlastně verbalizovaný výraz autorova záměru, který překladatel jako čtenář převádí pro další čtenářstvo v jiné kultuře. Bere v úvahu základní atributy textu jako: zaměřenost sdělení, přijatelnost, zasazení do situace, informativnost, koherence, koheze či intertextovost.“

(Knittlová 32, 33)

Another interesting observation that I would like to use as a point of departure in this paragraph, is the fact closely related to the typology of the languages and the genre and function of the text as well. Broadly speaking, with the connection to the theme of the equivalence and the text as was mentioned before, we must realize a few important notions resulting from the previous statements above. The first one is that working with such both syntactically and semantically different languages as the English and the Czech are we, at some point, are forced to fall into one or another extreme, specifically regarding to the tendency of widening or narrowing the meaning of words. Another common extreme is either providing additional information to the text or removing some redundant information. The second notion deals with the fact that before translating it should be decided what point of view will be embraced with regard to the perception of the text and choice of the methods according to the best judgement and abilities to the translator. The truth is that most of the time the extremes of some translation techniques are, more or less, combined to strike the balance and be less conspicuous to a reader. Newmark, the British theoretician explain this peril as follows: “Newmark

dává

přednost

před

pojmem

„pragmatický

“přednost

termínu

„komunikativní překlad “. Od něj odlišuje překlad „sémantický, který se snaží reprodukovat kontextový význam originálu, tak přesně, jak to jen sémantická a syntaktická struktura jazyka dovolí. Komunikativní překlad je v jeho pojetí obecně jednodušší, jasnější, přizpůsobuje se patřičnému rejstříku jazyka, má tendenci k undertranslation – k používání obecnějších výrazů v nesnadných pasážích. Naproti tomu sémantický překlad je složitější, těžkopádnější, detailnější, sleduje spíše autorovy myšlenkové pochody než jeho záměr. Má tendenci k overtranslation – k větší specifičnosti než originál, při hledání významového odstínu přidává informace. Skutečnost je taková, že se v překladu vyskytuje obojí, jen v různé míře. Záleží na tom, o jaký text jde, jaká stránka se zdůrazňuje.“ (Knittlová 10)

84

3.3. Lexical equivalence Now, in this part, we can finally turn our attention to the particular changes made in the translation. The procedure will be as follows: firstly, the problem will be introduced then the explanation of the problem will be followed on the basis of the studied theoretical literature. Most of the time, I had to deal with finding the right equivalence to the English words, which was really hard, partly because of their typological differences. But the main reason is that full equivalence is very rare thus I was forced to find at least the partial equivalence to the Czech words to its English counterparts so that they match closely in the denotative and connotative meaning. The Czech language has also its own advantage in expressing the words that has an emotional charge by using very wide range of diminutives suffixes or prefixes. Another very useful method how to make the text more diverse and to avoid the needless repetition is by adding the prefixes and suffixes to the existing root of a word to combine them providing us with wide choice of words. I will mention some of the words used in the practical part of this thesis but some of them had to be left at their basic form: (pokoj, pokojík, pokojíček, vítr, vánek, větřík, větříček, etc.) “Against a slight breeze” - “v mrazivém větříku” “Sometimes, in his attic room…” – „v kamrlíku…” “An even maller room near the University” – “pokojíček blízko university” The expression diorama posed a certain problem. It was quite obviously not of Czech origin. According to the etymology dictionary, the word is of French origin, precisely dates back to the year of 1823 when it was first coined. The meaning of the word, according to several dictionaries I confronted, is quite of a specific meaning related mostly to the field of architecture. Since the history of both cultures, the Czech and English, is rich concerning the references to the best architectures in the world and also the time of great increase, expansion of the monument, beautiful and well-known buildings of many types, first thing that sprung to mind was to solve the problem by leaving the word in its previous form. After all it might be a word of general knowledge. But then I realized that it could be an obstacle to the readers who are not familiar with the terminology of architecture. It seemed as a good idea to find a word of a similar meaning to fit into the context of a sentence and save the reader the time and effort of looking this word up in some dictionary. It turned out that to harder than I had 85

imagined. I thought of a word panorama but it is basically the same and of the same frequent occurrence. I then tried to find some solution in the literature. After reading some suggestions I finally decided to leave the word in its original form because of the following statements of Levý. “Současná překladatelská teorie stále více zdůrazňuje zachování národní a historické specifičnosti originálu. I když národní specifičnost je sama o sobě jev historický, nemusí být vždy rys dobový zároveň součástí národní specifičnosti., jsou to historické jevy v podstatě mezinárodní, společenských konvencí a psychologických rysů. Překladatelské potíže zde vyplývají již z toho, že nejde o uchopitelnou, vydělitelnou složku, ale o kvalitu, která v různé míře prostupuje všechny složky literárního díla: jazykový materiál, formu i obsah.“ (Levý 109) …“It (time) passed before him like a great unevenly turned diorama“ – „který se před ním míhá jako nerovnoměrně obrácená dioráma“ Then he adds: “Jen tam, kde je lexikální jednotka nositelem významu typického pro historické prostředí originálu, je ji někdy možno ponechat v původním znění. Takové slovo je nositelem významu, který nebylo možno vyjádřit prostředky domácího jazyka, proto může češtinu trvale obohatit.“

(Levý 110)

Mounin also has an interesting thought about this: “Existence těchto kulturních univerzálií, jejichž původ je těžko řešitelným antropologickým problémem, vede k osvětlení jiného, s tím úzce spjatého jevu, jehož význam pro teorii překladu je ihned zjevný. Tímto jevem je konvergence kultur, implikující odkaz ke společné kulturní realitě a tím v různých kulturách denotativní ekvivalenci pojmenování“ ( Mounin 197)

The same issue to be dealt with was the word broadcloth, here used as an adjective. Again I had to rely upon the dictionaries and literature to give me a helping hand because the word was unfamiliar to me. I found that the word means a certain type of fabric that was used in the past for making work clothes, especially adding the appliques on the elbow part against the wear and tear while working. It was also used for making underwear but is no longer 86

widely used as much as it used to be in the mediaeval period. In the Czech environment the word is known as either plsť or klot. Today it is mainly used with the connection to suits or folk costumes. From the context of the story, one possible solution was that Stoner, as a son of parents who were farmers, also wore some kind of suit made from the older fabric that was used in the past. The only thing to do was to find out if there are any differences in meaning between these two name of fabric. It was explained to me that the word klot was sometimes wrongly translated into English as a broadcloth and is of very different material than plsť, which was a new piece of information for me. Finally, I decided to go with the word plsť that was best suited to its English counterpart because of its more probable usage as material for making suits. Here it was necessary to pay attention also to the cultural conventions of the different countries. It was necessary to deal with what Hervey and Higgins, who stress the importance of transferring the content from one culture to another, called “kulturní transpozice” and explain it as follows: “Tento termín se používá jako střechový pro různé stupně či odstíny odklonu od doslovného překladu, ke kterému se překladatelé uchylují, když se snaží přenést obsah výchozího textu do kontextu cílové kultury. “

(Knittlová 28)

To illustrate one example, I chose the passage when the professor Sloane praises the Stoner for his excellent performance in his studies and mention his grades as A‘ and B‘. I decided to adjust this american evaluation system based on words, from A as the best possible great to recieve to F as the worst possible assessment, to the Czech evaluation system using the number from one to five, when one is the best mark available contrary to five which is the opposite of it. The reason was clear., to bring the feature of a foreign cultural closer to the target culture and help a reader move smoothly through the text. “you have all A's in your English courses; nothing below a B elsewhere. “ – “Z většiny předmětů máte za jedna, z těch ostatních nejhůře za dvě“ Or like in this sentence, I did not particularly mention the grade itself, but focused on the general idea of the sentence. “At the end of his first year, his grade average was slightly below a B “– “Na konci prvního ročníku měl výsledky lehce nadprůměrné. “ Another example is the name od the smaller independent administrative country that corresponds closely to our divisions to fourteen countries or regions including Prague but 87

since the The United States are much bigger, what we call country, not in its usual meaning, they call county, thus I had to decide to leave the words in its specific culture-dependent meaning of okres. “County agent came by last week “– “Minulej tejden se tu stavil okresní správce “ For this purpose, they also created this scale on which can be distinguished the following levels: 1. Exotismus, převzetí slova z výchozího jazyka bud beze změny, nebo přizpůsobeně cílové výslovnosti či pravopisu 2. Kulturní transplantace 3. Kulturní výpůjčka 4. Kalk- doslovný překlad: (dioráma) 5. Komunikativní překlad (Knittlová 28) “Black broadcloth suit “- “černý plstěný kabát “

Another struggle that I had to face was the translation of geographical names of cities, buildings and proper names of the characters. There was no point in trying to translate them or \find the equivalence in Czech because all of the names were not crucial to the story on any level and the common practise dictates that it is understandable to leave them untranslated if possible. Here I gladly borrowed the first method of Hervey and Higgins, exotismus, and adjust the names to the Czech grammar and pronunciation with the typical suffix –ovi, or according to the need of the context and the rules of inflection. Here are some examples: “Stonerův původ, Stonerova žena, nenávist ke Stonerovi, na univerzitě v Denveru, Kolumbie, Missourské univerzitě, nikdy nebyl dál než v Booneville, s Footeovými se ještě nikdy nesetkal, paní Footeová na něj kývla, Jesseho budova. “

Closely connected to this above-mentioned concern is the trouble of historical and cultural references in the text to the events and characters narrowly associated with the cultural framework of the same language. If the reader comes across such references they will, most of the time, pose a difficulty in understanding their meaning and it is possible that 88

the intended sense of the work will elude him. We should at least try to exemplify these references by adding a short note to the text to help a reader refresh his memory. That is the reason why I included short notes before the reference to War of Rebellion, called this term only by people who actually fought in this war, known mostly as Civil War by the general public, Shiloh, which was the famous battle in the civil war, Sears & Roebuck, Lustania and the poem of Beowulf, to just select some noticeable examples. These are very specific historical and cultural matters tied to the English language and will be perceived by the Czech reader as something unfamiliar. It should be stressed that my intention was not to underestimate the knowledge of the Czech reader but simply to facilitate the navigation through the text and keep the fluidity of the work. Barchudarov and Švejcar comment on this possibility by saying: “Překladatel přizpůsobuje text adresátovi s odlišným zázemím také na základě zkušenostního a situačního kontextu. Prakticky to znamená, že musí řešit problematiku spojenou se slovy označujícími předměty nebo jevy, těsně spjatými s historií, kulturou, ekonomií a způsobem života, které nemají ekvivalenty v CJ. Jde o tzv. bezekvivalentní lexikum či nulové sémantické korespondence.“

(Knittlová 12)

“War of Rebellion” - “Občanská válka” “Shiloh” – “jedna z rozhodujících bitev občanské války” “contemptuously offhand words about some passage from Beowulf” – “z nejstarších, patrně už z jedenáctého století, velmi známé anglické básně o statečném rytíři, jménem Beowulf” Concerning the brief notes right in the text, Levý says: “Takové historické narážky v překladu z pravidla ztrácí svůj významový obsah. Narážka nejen, že nevyvolá představu konkrétní, ale čtenář ani neporozumí ani jejímu obecnému významu, typizačnímu., daleko menší porušení originálu je vsunout vnitřní vysvětlivky. Nejen u historických narážek, ale i u stylizace, která předpokládá znalost životních faktů z prostředí originálu, bývá někdy nutné vysvětlující doplnění.“

(Levý

114) “He came to Columbia with a new black broadcloth suit ordered from the catalogue of Sears&Roebuck “– “Do Kolumbie dorazil v novém černém obleku, který si objednal ze známého amerického obchodního domu, Sears & Roebuck “ 89

“A German submarine sank the British liner Lusitania” – “Německá ponorka potopila britský, luxusní a největší zaoceánský parník Lusitania “ Another example is concerned with the special, propably also cutural – dependent issue, particulary a piece of clothing that I could not find in any availaible dictionary. I then had to stoop to looking at least on the Internet to try to to find an image of a string tie. It turned out that string tie is very similar to the bow time we all know. But the diffrence is that the bow tie is usually worn with tuxedo and it is highly unlikely that a son of a farmer owns one. That was the reason I had to improvize and include i brief note before the term to explain it: “String tie “– “dlouhou kravatu, vázanou částečně na způsob motýlku “

The matter of register of the whole text was another thing to be dealt with. We come across many characters coming from different social background and sometimes found in various relations between themselves. The choice of the right language is essential here in order not to disturb the realitions and positons of the characters in their social strata, to preserve their sociolinguistic framework as the author intended. In the translation I kept this principle constantly in mind and choose the language accordingly. It was necessary in the Czech language to reflect their social background and professions. Here are some examples: When the father of the Stoner, who is an uneducated farmer, speaks to his son and tells him about the possibility of going to the university, it can be noted that the register of the father is not likely to be much elaborated. His language is informal, not vulgar, although. It is absolutely comprehensible and expected from a simple man of the soil. I chose some quotes from their conversation. “Stavil se tu okresní správce asi před tejdnem” “Prej otevíraj novou katedru….….” „.... pomažeš študovat” “Nejsem moc študovanej člověk” “Vždyť jsem dneska viděl, žes to svoje studium zmáknul “ “You get into any kind of trouble? “ – “Dostal ses do nějaký šlamastiky, synu?“ 90

“County agent “– “okresní ouřada “ As an example of the formal, educated language of a professor of literature, represented in the story by the character of Archer Sloane, I decide to include the quotes from the lessons with his students. There is no use mentioning the fact that the sophisticated language is recognised by many factors, like the choice of more complicated words, elaborated word order, longer sentences etc. “Věděl by někdo, co je ústředním tématem tohoto sonetu? “ “Pane Stonere, sdělte nám své postřehy k tomuto sonetu “ “Báseň je napsána v jazyce anglickém, kterým, jak pevně věřím, už delší dobu hovoříte “ The last example will cover the fragments of the conversation between Stoner and his two colleague friends in the pub where they gather together on regular basis. Maters is spreading his wits about what he thinks the university symbolizes to each one of them. Despite their status as professors, their use of language is the combination of the informal and rude language. I selected some most noticeable examples: Finch: “Dostal tě parádně, opravdu “„Teď si tě dal “., „Masters je náš rozumbrada “ Masters: “...,ale umíš být pěkná svině, ale ovšem dlouho se na to nezmůžeš“ “Jen si nemysli, že ty z toho vyklouzneš, můj příteli “ “Nedokážu o tom přestat kecat “ “…jsme pořád lepší než to svinstvo tam venku “

There are some things to be taken into account while considering the choice of the register. Halliday points out: “Halliday systematicky uvádí do vztahu autorovu volbu jazyka a širší sociokulturní rámec. Žánr je podmíněn sociokulturním pozadím a sám určuje další prvky v systémovém rámci, a to v prvé řadě rejstřík (register), který obsahuje 3 proměnné prvky: pole (field) tj. o čem se píše, dále tenor (úroveň formálnosti, tj. kdo komunikuje s kým), a konečně modus, tj.

91

forma sdělení. Tak dostaneme 3 metafunkce: ideační, interpersonální a textovou. Ty jsou realizovány volbou slov a syntaktické struktury.“

(Knittlová 27)

This part of this analysis will be devoted to the issue of translating the measures, weights and currencies from the foreign cultural of having a different metric system into another culture. I decided to relate all the measures to the Czech culture and work with the measures of centimetres and kilometres instead of foot, inches and miles in order not to bother a reader thinking about it and having to convert the measures so that he can better imagine the length of the journey somebody has to walk or ride or the height of some characters in the book. On the contrary when the currency is concerned, I decided to leave it in its original form thus we work here with dollars. Levý explains: “And twenty-five dollars in cash” – „a dvacet pět dolarů v hotovosti” “Five feet and three inches” – „asi 160 centimetrů “ “Forty miles” – „ skoro šedesát pět kilometrů “

“Právě vědomí národní specifičnosti odlišuje problematiku při překládání měr a vah od překládání měn. Nezvyklé měrné systémy, např. ruský a anglický často nahrazujeme naší metrickou soustavou, nemají totiž pro české čtenáře jasný významový obsah, čtenář nemá u méně známých měr představu o velikosti. Převádět cizí měnu naopak není možné, protože měna je charakteristická vždy pro určitou zemi a koruny by nám lokalizovaly překlad do našeho prostředí.“ Another useful and relevant recommendation from Levý is: “Dbát funkcí jednotlivých elementů ve vyšším celku je záhodno také při překládání historických narážek, reálií, aj. Obvykle bývají taová místa považována v literatuře o překládání za izolované překladatelské oříšky, tzv. cruces translotorum….“ (Levý 121) The penultimate part of the analysis will be focused on the problem of frequent occurrence of the communicative verb SAY- “říci”, whch is the full Czech equivalent. It is the typical feature of the English language to use this verb for the economy of language. It might seem a little akward to the inexperienced translator but the seasoned translator has to know 92

that we should get around this problem by translating the verb according to the context, as the situation requires. The verb is used mostly in the dialogues at the end of an utterances and answers to the questions or as simple reactions to the situations. I noticed that this practice is employed as a tool to show that the characters express their feelings and approach to the characters they are talking to. But in English text it is hard to detect. That is the reason why we should translate it by many different words in order to capture the atmosphere of the dialogue, to reflet what the characters feel and mainly to make sense to a reader. I tried to use a great variety of the the counterparts in the Czech language for two reasons. The first one is the most obvious, that is to avoid the superfluous, boring and needless repetition. The second reason was to make the text rich, fluent and comprehensive. Here are some examples from the translation: “Sloane said casually” – “prohodil nenuceně “ Sloane: “you will take care of it, won’t you? “ Stoner: “Yes, sir “Stoner said – “Ano, zařídím to “

“She said tonelessly “– “pronesla suše “

Sloane: “…..Nearly twenty, I believe? “ Stoner: “Yes, sir “Stoner said – “Ano pane profesore, ujistil ho Stoner “

“Yes, sir “Stoner said – “Ano, odvětil Stoner “

“It means…. “, he said – “chce tím vyjádřit…“, zamumlal“ “It means…. “, he said again – “chce nám říct…., zahuhňal znovu“ Knittlová comments this as follows: “U českých protějšků sloves komunikativních nacházíme také poměrně poměrně často kromě archisému „sdělování “, ještě diferenční sém způsobu sdělení. Nejběžnější anglické sdělovací sloveso SAY má v češtině kromě v podstatě přímého E-u říci 93

s nedokonavou variantou říkat a s blízkým synonymem povídat ještě řadu protějškůzahrnující navíc informaci převzatou ze samotného sdělení, které je komunikativním slovesem uvozeno. Je možno opět rozlišit několik typů: a) Naznačení modálního rámce sdělení b) Implikaci šíře rozsahu sdělení c) Implikaci způsobu sdělení se zaměřením na formu d) Implikaci obsahu sdělení e) Antonymický způsob (Knittlová 55) The last part of the analysis will concentrate on the way we translate the connotation constituents or layers of words which contain the emotional colouring.The reason is clear, that is to preserve the desired function and purpose of the text and to capture the emotional charge of the utterances between characters. Here I had a chance to use the rich options which the Czech language offers – diminutives. But it will be explained by Knittlová, the diminutives are not always the tool of praise but they also can be used as a way to express irony, ignorance, contempt or mockery. It must be remembered that the context should be a hint fo us. I will use the two following examples to illustrate my point. Here is the first one when we are informed that Edith, the wife of the Stoner, who comes from a wealthy aristocratic family spends her days by doing many useless things. They include painting some místy landscapes which I believe, based on her poor moral education, social background, lonely life and cold-hearted approach to life, represents her mood and her state of quandary and hopelesness: “She painted místy landscapes of thin water-colour washes “– “Vodovými barvami si malovala ty své zamlžené krajinky “ Or in this example, the friends are having an informal, light and casual chat in a pub. The concersation between three friends who are young educated professors carries the tinge of irony, and harmless taunt, teasing each other thus the following translation seemed to me to fit perfectly. “You bright enough, brighter anyhow than our mutual friend “– “Jsi o něco chytřejší, o trochu více než náš společný přítelíček tady “ Knittlová explains: 94

“Deminutivní sufix nemusí mít vždy výrazně mazlivý pozitivní citový příznak, deminutivem lze také ironizovat, tj. vyjadřovat spíše negativní citový vztah s konotačními rysy přezíravosti.“ (Knittlová 64) Talking about connotative layers in words, I chose another examples that deal with the above-mentioned issue and the typology of languages as well. Siince the analytic English language has a different ways of expressing the explicit feelings, emotions by lexicology and the combination of emotionally neutral lexical units with the expressions which serve as a tool of containing the emotive charge. The most frequent modifying word used in this way is the word little thus translating the neutral word diffficult with the adjectve of little as follows: “After the first few weeks he had little difficulty with the science courses; there was so much work to be done, so many things to be remembered” – “po pár týdnech začínal mít s oběma předměty trošinku problémy…. “ Another peculiar problem occured when translating the expression old Dave. The peculiarity is that inspite of David Masters being still young man, he is called old in one of the dialogues between Stoner and his friend Gordon Finch who himself call Masters the old Dave. Again I took into account the context of the situation and the relations between the characters. Also the important thing is the characteristic features of the Masters himself who is known for his arrogance and tendency to know everything better thus translating the following sentence in this way: “Old Dave talks kind of funny sometimes “– “Náš rozumbrada Dave občas zní tak trochu jako šílenec “ Knittlová comments on this by saying: “Nejčastějším takovým citově modifikujícím výrazem je adjektivum little u něhož se denotační význam malosti prolíná s konotačním významem citového postoje (podobě jako u čekých deminutiv), a méně časté adjektivum old, které v takových případech zcela strácí svůj denotační význam “(Knittlová 66)

95

4.Conclusion In conclusion I would like to mention briefly two things. The first one is that this thesis was really a challenge for me in a pleasant way. For somebody who had not done any translation work on such a big scale until then I struggled to find a book that would be suitable to my skills but at the same time to be enjoyable to read and a joy of working on. The most challenging thing was to gather enough material for the theoretical part thus having to spend a great amount of time perusing multiple books on translation theory, applied linguistics and many guides to the theoretical methods and techniques. The second comment concerns some outcomes that resulted from this work. I learned many new things from the theoretical part. The most important thing was to pay attention to the many details that could change the original sense of the work, like cultural – dependent references and allusions. We deal with this problem by applying the principle of cultural transposition. Working with such typologically different languages such as English, being an analytic language and Czech - a synthetic, flective language - the translator should become reasonably well-versed in the art of not making the translation sound clumsy and incomprehensible. To compensate for this systemic gap between these languages, especially in syntax and lexicology, it is suitable to employ the techniques of reordering and finding the possible appropriate equivalence. Because the theoretical part is based on the principle of the functional equivalence, we are required to choose and adjust the necessary changes according to the function of the text. Another thing that should be pointed out is the fact we must first grasp the whole idea of the work before even starting to translate. Then it must be remembered that we translate the whole meaning of the longer paragraphs thus the context plays a major role. Because we try to strike a balance between translating the meaning and remaining faithful to the story as the author intended, many different methods and shifts are deployed which I found in the works of Levý, Knittlová, Mounin and Müglová and most them were used during all the translatiom process. Their suggestions were invariably useful and inspiring. In lieu of conclusion, I would just restate the fact that I took great pleasure in creating this thesis. It was a new and valuable experience. As somebody who wrote a considerable number of essays and long seminar papers I have to admit that this was probably the one piece of writing I enjoyed the most and also the one I really cared about. I hope that potential readers will find it equally gratifying. 96

5.Bibliography “Diorama.” Oxford Advanced Learner’s Dictionary, 7th edition. Oxford. Oxford University press, 2008. Print. Fronek, Josef. Velký anglicko-český slovník. Praha: Leda, spol. s.r.o., 2006. Print. Harper, Douglas. Online Etymology Dictionary. Web. 4 December 2015 Knittlová et al., Dagmar et al. Překlad a překládání. Olomouc: Universita Palackého v Olomouci, 2010. Print. Levý, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama,1983. Print. Mounin, Georges. Teoretické problémy překladu. Univerzita Karlova v Praze: Nakladatelství Karolinum, 1999. Print. Müglová, Daniela. Komunikace, tlumočení a překlad aneb Proč spadla Babylonská věž? Enigma Publishing, s.r.o., Nitra. 2013. Print. „Sonet 73., William Shakespeare. Malý koutek poezie. Web. 22 November 2015 „String tie“, Google, Web. 4 December 2015

97