Charles University in Prague, Czechia Faculty of Science Department of Social Geography and Regional Development
Mezinárodní migrace - vybrané aspekty Dušan Drbohlav
[email protected]
www.geomigrace.cz
základní fakta – globální pohled Problém statistiky a definic
Schopnost migrace ovlivňovat různorodé struktury společnosti (kvalitativní změny) – důležitost měřítka …
základní fakta – globální pohled V roce 2013 bylo 232 milionů lidí – mezinárodních migrantů (těch, kteří pobývali více než 1 rok mimo svoji mateřskou zemi) – tj. cca 3.2 % populace planety. xxx V roce 2014, cca 69 konfliktů generuje cca 51 milionů uprchlíků – „rekordní výše“ – cca 1/3 představují mezinárodní uprchlíci.
Většina mezinárodních migrantů jsou v ekonomicky aktivním věku (20 - 64) – cca 74%. Trend růstu – 1970 – 82 mil., 2000 – 175 mil.; v relativním pohledu však vývoj stabilní – 1960-2000 Cca polovinu (48 %) tvoří ženy
základní fakta – globální pohled Většina mezinárodních migrantů jsou v ekonomicky aktivním věku (20 - 64) – cca 74%.
vývoj (Abel, Sander 2014)
The global number of international movements between 196 countries in four quinquennial periods, 1990 to 2010. Percentages (shown in parentheses) are calculated by using the world population at the beginning of the period.
vývoj
(Czaika, de Haas, 2014)
vývoj (Czaika, M, de Haas, H., 2014)
vývoj (Abel, Sander 2014)
Comparing estimated migrant flows to stocks in early 1990s and late 2000s. Migration flows between more developed (green), less developed (blue), and least developed (purple) countries. (A) Flows during 1990 to 1995. (B) Flows during 2005 to 2010. (C) Stock data from 1990. (D) Stock data from 2010. Tick marks on the circle segments show the number of migrants (inflows and outflows) in millions.
vývoj (Abel, Sander 2014)
Tři hlavní rysy globálního migračního systému - Abel, Sander 2014
Afričtí migranti ze SUB- SAHARSKÉ AFRIKY – nejvýznamnější v rámci kontinentu – migrují hlavně uvnitř AFRIKY. Hlavně Pobřeží Slonoviny, Burkina Faso a Guinea-Bissau … Největší migrační tok ze ZÁPADNÍ AFRIKY – do ZÁPADNÍ EVROPY. Migrační toky z ASIE a LATINSKÉ AMERIKY mnohem více prostorově „koncentrovanější“ než migrační proudy z EVROPY. Emigranti z JIŽNÍ A JIHOVÝCHODNÍ ASIE směřují do ZÁPADNÍ ASIE, SEVERNÍ AMERIKY a v menší míře do EVROPY. Migranti z LATINSKÉ AMERIKY téměř výhradně migrují do SEVERNÍ AMERIKY a JIŽNÍ EVROPY. Naopak migrace z a do EVROPY je charakterizována mnohem diverzifikovanějšími proudy do/z vlastně všech dalších regionů světa. Ačkoliv největší proudy se odehrávají v rámci regionů nebo se sousedními regiony, četné jsou i proudy na velké vzdálenosti – ty jsou efektivní v redistribuci populací do bohatých zemí – z nichž jsou také minimální návratové proudy …
základní fakta – globální pohled Rozložení migrantů podle regionů:
Sever - Sever - cca 23% všech migrantů ze Severu končí opět na Severu Jih - Sever – obdobně pojato - cca 35%, Jih - Jih (včetně pohybů mezi zeměmi bývalého SSSR) – cca 36 % (nekompletní data), Sever – Jih – cca 6 % (IOM 2013). Problémová kategorizace – chybí Východ-Východ (Duvell 2015)
Net migration rate showing positive, negative and 0 (=N/A), based on CIA factbook data, accessed April 2006 and Image:BlankMap-World-v4.png (Wikipedia)
Castles, Miller 2003
Castles, Miller 2003
Castles, Miller 2003
Castles, Miller 2003
Copyright © 2007 Migration Policy Institute. Copyright and Reprints MPI • 1400 16th St. NW, Suite 300 • Washington, DC 20036 ph: (001) 202-266-1940 • fax: (001) 202-266-1900
[email protected]
Metro Area's Name
Country
1 million or more foreign-born residents Chicago
USA
Dallas
USA
Dubai
United Arab Emirates
Hong Kong
China
Houston
USA
Jiddah
Saudi Arabia
London
United Kingdom
Los Angeles
USA
Melbourne
Australia
Miami
USA
Moscow
Russia
New York
USA
Paris
France
Riyadh
Saudi Arabia
San Francisco
USA
Singapore
Singapore
Sydney
Australia
Toronto
Canada
Washington, DC
USA
25 percent or more foreign-born residents Amsterdam
Netherlands
Auckland
New Zealand
Brussels
Belgium
Dubai
United Arab Emirates
Frankfurt
Germany
Hong Kong
China
Jerusalem
Israel
Jiddah
Saudi Arabia
London
United Kingdom
Los Angeles
USA
Medina
Saudi Arabia
Melbourne
Australia
Miami
USA
Muscat
Oman
New York
USA
Perth
Australia
Riyadh
Saudi Arabia
San Francisco
USA
San Jose
USA
Singapore
Singapore
Sydney
Australia
Tbilisi
Georgia
Tel Aviv
Israel
Toronto
Canada
Vancouver
Canada
kontext Globalizace … - Rostoucí disparita mezi vyspělým a rozvojovým světem … - Smršťování světa (levná doprava, informační revoluce) - Klesající význam států v řízení migrace - Růst významu mezinárodního práva -
změny -
-
Zkracování pobytu v rámci migračních pohybů Zvyšování různorodosti migračních typů „Dramatický ráz migrační scény“ …
podmíněnosti a) filozoficko-metodologické pojetí, b) politikum, c) spontánní versus řízený proces… Hlavní motor pohybu – uspokojování lidských potřeb, významný vliv informace/informovanosti
determinanty 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
Ekonomické faktory Politické faktory Demografické faktory Ekologická situace Psychologické faktory Migrační politika Následování rodinného příslušníka
Multifaktorová podmíněnost!
hlavní typy
1) 2) 3) 4)
Pracovní migrace (trvalá i dočasná) Sjednocování rodin Uprchlíci (rozličné statusy ve hře!) Nelegální migrace & neoprávněné ekonomické aktivity
uprchlíci versus ostatní -
-
V roce 2014, cca 69 konfliktů generuje cca 51 milionů uprchlíků – „rekordní výše“ – většina „IDPs“, cca 1/3 představují mezinárodní uprchlíci. Cca 80% globální uprchlické populace je v zemích „Jihu“ - méně vyspělých … v nejbližší blízkosti zdrojových zemí
zisky a ztráty Přínosy a ztráty mezinárodní migrace je obtížné měřit, navíc jsou tyto charakteristiky v čase proměnlivé… Přínos a ztráty mezinárodní migrace jsou závislé na řadě faktorů, např. na:
paradigmatu výzkumníka/interpreta dat fázi ekonomického cyklu zkušenosti s imigrací dané imigrační země prosazovaném typu integrační politiky/praxe kulturní vzdálenosti mezi populací cílové a zdrojové země historii a typu vazeb mezi zdrojovou a cílovou zemí geografické poloze
zisky Výhody: Z pohledu migranta: prakticky vždy výhodné (vyjma uprchlíků a vykořisťování) Z pohledu emigrační země: redukce nezaměstnanosti, úleva sociálnímu systému redukce finančních a sociálních nerovnoměrností remitence Z pohledu imigrační země: zisk aktivní pracovní síly doplnění mezer na trhu práce zisk vzdělaných obyvatel obohacení novou kulturou, včetně nových přístupů
ztráty Nevýhody: Z pohledu migranta: častá různorodá diskriminace v imigrační zemi Z pohledu emigrační země: nevýhodné využití remitencí (většinou do spotřeby) růst závislosti na importu růst polarizace ve společnosti ztráta cenného „lidského kapitálu“ Z pohledu imigrační země: nebezpečí zpoždění strukturálních změn rostoucí závislost některých sektorů ekonomiky na imigrantech možný růst antiimigračních nálad
mýtus I
Mezinárodní migrace je jednoduché téma, kdokoliv jej může řešit a vyřešit
Migrace je komplexně podmíněný fenomén, který vyžaduje interdisciplinární přístup, je ovlivněn a podmíněn různorodými, většinou vnějšími faktory … - to vše činí analýzu a řešení velmi obtížnými.
mýtus II
Mezinárodní migrace může být velmi dobře řízena, dokonce tak, že imigrační toky lze zastavit (organizovat podle našich přání a potřeb) Mnoho aspektů minulé a současné reality ve světě jde proti této proklamaci: globalizace, volný pohyb zboží, kapitálu, myšlenek, integrace a liberalizace světové ekonomiky, šíření tzv.„western liberal doctrine“ do méně vyspělých regionů světa, transnacionalizace pohybů, levná mezinárodní doprava, informační (a v návaznosti technologická) informační revoluce, závazky v rámci mezinárodní legislativy, … poptávka!
mýtus II (rozvojový aspekt)
Mezinárodní migrace může být velmi dobře řízena, dokonce tak, že imigrační toky lze zastavit (organizovat podle našich přání a potřeb) Rozvoj vede obecně ke zvýšení intenzity migrace tak, jak země prochází přechodovými fázemi rozvoje – emigrace má tvar obrácené „U“ křivky, tedy nejvyšší emigrace je typická pro země ve střední fázi rozvoje … Vysoký předpoklad, že s rostoucí úrovní mnoha málo vyspělých zemí bude do určité fáze jejich rozvoje růst emigrace! Migraci je nutno vidět jako širší součást rozvojových procesů spíše než jako „problém, který se má řešit“… Migraci je vhodné konceptualizovat jako funkci schopností, aspirací a příležitostí – které s rozvojem u populace „zdrojových zemí“ rostou a do jisté fáze způsobují nárůst migrace/emigrace … postupně – a) venkov-město b) více vzdělaní c) méně vzdělaní (de Haas 2010)
mýtus III
Mezinárodní migrace je tzv. „buď - „anebo“ fenoménem Mezinárodní migrace není tzv. „černobílá“ - do hry vcházejí různé faktory a různí aktéři s různými „vstupy a výstupy“, zisky se mohou prolínat či střídat v čase se ztrátami …
The short answer to the question as to whether I am for or against immigration is: “Yes!” (Chiswick 2009)
mýtus IV
Můžeme úspěšně bojovat s nelegální migrací a neoprávněnými ekonomickými aktivitami migrantů Nemůžeme vyhrát, leč můžeme a musíme potlačovat ...
Existuje trvalá poptávka po levné nepovolené práci zahraniční pracovní síly ze strany podnikatelů v cílové zemi – věčná touha po levné, flexibilní a produktivní síle navzdory risku přichycení a potrestání Daný fenomén je také často „tiše“ tolerován na nejvyšších úrovních administrativy Je jedním ze strukturálních komponentů moderního kapitalismu (e.g. Pallidda 2005).
Navíc v postkomunistických zemích je populace obecně více nakloněna tolerovat daný fenomén … specifické zkušenosti z komunismu.
mýtus V
Mezinárodní migrace (imigranti) mohou vyřešit proces stárnutí obyvatelstva ve vyspělých imigračních zemích Analýza a publikace OSN – (Report by the UN Population Division: „Replacement Migration: Is It a Solution to a Declining and Ageing Population, 2000, 2001) a následné studie jasně ukazují, že to možné není.
Mezinárodní migrace je schopna kompenzovat či velmi zmírnit populační ztráty majority, tedy zajistit, aby celkový počet obyvatelstva země v budoucnu neklesal či klesal spíše mírně, ale není schopna zabránit „vnitřnímu“ stárnutí obyvatelstva.
očekávaný příspěvek cizinců k populačnímu vývoji Česka (Burcin, Kučera 2003)
Přirozená měna
11,0 10,5
Věk
9,5 9,0 8,5 8,0 S migrací
7,5
Bez migrace 2065
2060
2055
2050
2045
2040
2035
2030
2025
2020
2015
2010
7,0 2002 2005
Počet obyvatel (v mil.)
10,0
95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
S migrací
MUŽI
90
ŽENY
60
30 0 30 Počet obyvatel (v tis.)
60
90
Labour force projection for developed countries with and without migration Projected population aged 15-64 (medium variant)
(Millions)
900
With migration
800 700 600 2000
100 million
Without migration 2010
2020
2030
2040
2050
náhradové objemy migrace
Aby neklesl celkový počet obyvatelstva (1995-2050), pak VB potřebuje průměrné saldo migrace ve výši 48 tis. ročně (celkem 2.6 mil.); Francie – obdobně – 27 tis., resp. 1.5 mil.
Počty migrantů (velikost salda) potřebné k udržení hodnot vybraných charakteristik obyvatelstva Česka (v tisících)
Aby zůstal konstantní poměr mezi věkovými skupinami 15-64 a 65 a starší, pak VB potřebuje průměrné migrační saldo ve výši 1.1 mil ročně (celkem 59.8 mil); Francie obdobně – 1.7 mil, resp. 93.8 mil. Charakteris tika
2010
2020
2030
Celkový počet obyvatel
13
9
18
39
41
40
1 322
Podíl os ob ve věku 20–59 let
40
280
600
1 000
1 990
3 680
59 140
360
550
1 420
4 160
12 510
34 670
360 890
Prům ěrný věk
2040
2050
Úhrnem za období 2003–2050
2003
Burcin, Drbohlav, Kučera 2008
výuka tématu migrace/integrace -
Poznání reality, porozumění realitě (různé přístupy – kvantitativní versus/plus kvalitativní) „PPN“ podnět, příčina, následky podmíněnosti, mechanismy, dopady komparace a výběr „reprezentativních příkladů“ vývoj v čase měřítko - regionální hierarchická úroveň pohledu mikro i makro perspektiva kontext (kulturní, demografická, socioekonomická, atd. specifičnost)
výuka tématu migrace/integrace - Pestré formy výuky, využití moderních technologií (internet …), promítání filmů, besedy, výstavy apod. … příklad: http://www.facebookstories.com/stories/1574/#col or=continent&story=1&country=CZ
Děkuji za pozornost
