Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Charakterizace a restaurování historických keramických dlažeb Iva Fiškandlová, NPÚ, ÚOP v Praze Alexandra Kloužková , VŠCHT v Praze, FCHT Ústav skla a keramiky Ljuba Svobodová, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Zdeněk Dragoun, NPÚ, ÚOP v Praze Michal Tryml, NPÚ, ÚOP v Praze Jan Mjartan
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
ÚVOD - základní restaurátorské přístupy: • konzervace (conservatio) - stabilizování a zpomalení procesu stárnutí, zachování dochovaného stavu materiálu, • restaurování (restauratio) - odborné ošetření či opravení poškozeného předmětu s minimální ztrátou jeho historické integrity, • rekonstrukce (reconstructio)- znovuvytvoření poškozeného předmětu nebo některých jeho nedochovaných částí, • renovace – obnova artefaktu, památky, obnova užitné hodnoty díla, lze použít nových prvků při respektování historické a umělecké hodnoty objektu, u keramiky se provádí jen výjimečně. [1]
Volba přístupu: rozhodující je stabilita střepové hmoty
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
ÚVOD - konzervování keramiky:
stabilizování a zpomalení procesu stárnutí, zachování dochovaného stavu materiálu, udržení původních vlastností, zachování nejenom původní hmoty předmětu, ale i stop původního zpracování materiálu a použitých technologií, Cíl - zachovat celistvost ošetřovaného artefaktu a minimalizovat jeho narušení upřednostňovány nedestruktivní metody, dostatečně reverzibilní , nereverzibilní zásahy – pouze v případě bezprostřední destrukce předmětu [1], volba metod a materiálů úzce souvisí s následným umístěním restaurovaného předmětu – interiér x exteriér.
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
ÚVOD - mikrostruktura cihlářského střepu pórovitý, nízkopálený materiál s nasákavostí ˃ 5 %
Vypálený keramický střep je tvořen třemi fázemi: krystalickou (ze surovin – křemen, živce… vytvořené při výpalu –
mullit atd., dle teploty výpalu), amorfní (zbytky po jílových minerálech nebo skelná fáze), póry (vytvořené např. při vytváření – dusáním atd., při sušení –
uvolňování vody, výpalu - např. dehydroxylace jílových minerálů, popř. rozklad kalcitu apod.).
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Degradace keramiky Převažujícími příčinami degradace cihlářského střepu jsou [10]: poškození mechanické – trhliny, …destrukce, nízká mrazuvzdornost – trhliny, odprýskávání, odlupování, drolení… destrukce vlhkostní roztažnost – trhlinky, odlupování…destrukce, koroze vlivem vnějšího prostředí – tvorba povlaků, krust, výkvětů, mikrobiologická koroze.
Typy degradace glazovaných povrchů: trhliny ihned po výrobě – nesoulad koeficientů teplotní roztažnosti, popř. nedodržení technologického postupu, defekty po delší době – především vliv střepové hmoty → působení vlhkostní roztažnosti, koroze glazur vlivem vnějšího prostředí atd.
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Postup restaurátorského zásahu: restaurátorský průzkum - historické pozadí, datace, místo nálezu, rozsah a příčiny poškození, posouzení stavu materiálu → restaurátorský záměr [1], čištění - mechanické za sucha, za mokra, ruční, přístrojové [9] - mikrotryskání..., odstraňování rozpustných solí- odsolování [6], odstraňování sazí, povrchového znečištění [3], na závěr odstranění stop po chemickém čištění – kontrola [6], konsolidace - lokální mechanické, nátěr, ponor, tupování, postřik, vhodnější nižší koncentrace konsolidantů a opakování aplikace, volba vhodného konsolidantuzkouška [9], lepení - výběr adheziv dle požadavků zadavatele na uložení a na reversibilitu [5, 9], doplňování ztrát - různé reprodukční materiály (cihlový prach [7-8], tmely [4], probarvená sádra [9], epoxidové systémy- problematická reverzibilita) , patinování, sjednocení povrchu - dodržení rozlišitelnosti od původní hmoty [1], fotodokumentace celého zásahu →restaurátorská zpráva.
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Materiály používané ke konsolidaci Typ konsolidantu Disperzní Rozpouštědlové Silikonové Organokřemičité
Obchodní název DISPERCOLL D3 HERKULES, DUVILAX, popř. LASCAUX ředění podle potřeby v poměru 1:1 až 1:10 [9] PARALOID B 66, PARALOID B-72 v toluenu (5%) [7] LUKOFOB ME, LUKOFOB Penetral, LUKOFOB Klasik IFEST OH, POROSIL, SILGEL, SILIFOB, FUCOSIL Steinfestiger 300 E., vhodné i do exteriérů
Materiály používané pro lepení Typ adheziva Disperzní
Obchodní název DISPERCOLL D3 HERKULES, DUVILAX, popř. LASCAUX [9]
především pro pórovité materiály
Rozpouštědlové *
20-50% PARALOID B72, B67 v acetonu, toluenu [5]
pro pórovité i slinuté materiály
Epoxidové * především pro slinuté materiály
CHS EPOXY 1200 (371), LEPOX, Hxtal NYL – 1, ARALDIT 2020, DEVCON, EPOFIX 82 A, LOCTITE® 3090™, UHU® Před lepením je vhodné natřít všechny lepené plochy PARALOIDEM B72- vytvoří bariéru pro rozpouštědla a usnadní případné dekomponování. [3]
Tavná lepidla
JET-MELT™, GLUEMATIC 3002, ROCAFIX- GENT-T Vhodné především pro spojování vydrolených pórovitých střepů.
* Plniva Tato adheziva lze zahustit: • keramickými mikrokuličkami, • pyrogenním SiO2, • skleněnou mikrobalotinou. Lze tónovat práškovými pigmenty. [2]
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Restaurování keramické dlažby z Dolních Chaber, r. 2008 [12,14] původní vyzdvižení, v roce 1974 čištění penetrace
Stav před restaurováním, tři dlaždice byly před manipulací vyjmuty, foto Dr. Michal Tryml
in situ - část dlažby osazená v rámu rok 2008 suché 4% PARALOID B 72 v xylenu
pojivový systém: adhezivo plnivo
PARALOID B 72 keramické mikrokuličky
doplňování ztrát, tmelení, plastická retuš: adhezivo plnivo
PARALOID B 72 keramické mikrokuličky křemičité ostřivo
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Restaurování dlažby z Břevnovského kláštera původní vyzdvižení, v roce 1992 čištění penetrace
in situ - část dlažby osazená v rámu rok 2008 suché 3% PARALOID B 72 v xylenu
pojivový systém u uvolněných dlaždic: adhezivo plnivo
Stav před restaurováním, zahájení prací, foto Jana Podlisková Stav po restaurování, X označené sádrové kopie, foto Ivana Fiškandlová
[12,13]
retuše prasklin: adhezivo plnivo probarvení systém pro zpevnění a tmelení bílých částí: plnivo
adhezivo poměr plnivo: pojivo
PARALOID B 72 keramické mikrokuličky
PARALOID B 72 keramické mikrokuličky minerální pigment vápno, jemný křemičitý písek, siloxid, přírodní minerální pigment PARALOID B 72 1:20
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Restaurování dlažby z Břevnovského kláštera Charakterizace střepových hmot Chemické složení [11, 15, 16] XRF spektrometr ARL 9400 XP+
Ternární diagramy SiO2-Al2O3 -CaO+K2O+Na2O
Mineralogické složení [11, 16] XRD difraktometr X'Pert PRO
Prokázání: shodné složení terakotových a šedých dlaždic (zabarvení dáno podmínkami výpalu), kaolinitu v surovině bílých dlaždic. vzorek B 101a, vzorek B 101 a po kalcinaci na 1200°C vzorek B 101 a po hydrotermální zátěži (100 h; 230 °C) mullit kaolinite
Označení jednotlivých dlaždic, foto Mária Kavanová
Difraktogramy vzorku bílé dlaždice 101 b
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Restaurování dlažby z Břevnovského kláštera Poškození glazur- defekty způsobené vlhkostní roztažností [15-16] Měření dilatace hmot – dilatometr LINSEIS L75
KTE(20-600°C)
(K-1) B21a B101s B101a B101b
hnědá (hematit) olovnatá transparentní glazura
dilatační měření první druhé -6 9.08×10 10.4×10-6 9.08×10-6 10.4×10-6 10.1×10-6 10.6×10-6 9.43×10-6 11.1×10-6
Označení jednotlivých dlaždic, foto Mária Kavanová
bezbarvá olovnatá transparentní glazura
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína”, 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Podmínky uložení obou dlažeb[12-14]:
k čistění povrchu používat pouze suchý jemný štětec, nepoužívat vodu ani organická rozpouštědla, doporučená teplota: pokojová cca 20°C, vlhkost prostředí: udržovat cca 60 - 70% relativní vzdušné vlhkosti, osvětlení: vyvarovat se intenzivnímu zejména bodovému osvětlení zblízka.
Stav dlažeb po restaurování, foto Dr. Michal Tryml
Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ „Cihla a její matka hlína” 12. 11. 2015 Brno
VŠCHT Praha
Použitá literatura: 1. Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG ČR. Dostupné na: http://www.cz-museums.cz/web/amg/zakladni-dokumenty/dokument-o-profesikonzervatora-restauratora a http://www.restauro.cz/archiv/kodex.htm. 2. ANDRÉ, Jean Michel. The restorer's handbook of ceramics and glass. New York: Van Nostrand Reinhold, 1976, 129 s, ISBN 0-442-20363-2. 3. ACTON, Lesley a SMITH, Natasha: Practical ceramic conservation. 1st pub. Marlborough: Crowood Press, 2003, 128 s, ISBN 1-86126-483-6, s. 49-50. 4. BURNS, N. F.1941. Field manual for museums. Washington, D.C.: U.S. Government Printing Office, s. 161. 5. CASTRO Elvira CASTRO and Maria Teresa DOMÉNECH CARBÓ: An appraisal of the properties of adhesives suitable for the restoration of Spanish medieval ceramics. In: TENNENT Norman H. editor: The Conservation of Glass and Ceramics. Research, Practice and Training. Published by James & James Ltd, 35 – 37 William Road, London NW 1 3ER, UK, 1999, ISBN 1-873936-18-4, s. 118, 126. 6. CRONYN, Janet Margaret. The elements of archaeological conservation. London: Routledge, 2001, 326 s., ISBN 0-415-01207-4, s. 148. 7. KOOB Stephen: Adhesives for Ceramics and Glass. In: Present and Problems of Techniques in Ceramics & Glass Conservation. 2014 International Symposium on Ceramics & Glass Conservation. Dostupné na: 국제학술심포지엄+자료집, pdf, cit. [2015.08.07], s. 193-202, s. 195. 8. RATHGEN, Friedrich. Die Konservierung von Alterthumsfunden: Stein und Steinartige Stoffe. 1. Teil. 2. umgearbeitete Aufl. Berlin: Dietrich Reimer, 1905, 153 s., obr. Handbücher der königlichen Museen zu Berlin. 9. SVOBODOVÁ, Ljuba: Konzervování a restaurování nestabilních keramických nálezů. Ročenka 2013. Olomouc : Archeologické centrum Olomouc, 2014 – (Bém, M.; Peška, J.), ISBN 978-80-86989-26-6, s. 260-275. 10. WAREN, John. Conservation brick. Butterworth-Heinemann, Oxford 1999, s. 148-170, 170-184. 11. KAVANOVÁ, Mária: Hodnocení mikrostruktury a stárnutí střepových hmot dlaždic z Dolních Chaber, DP VŠCHT Praha, 2014. 12. DRAGOUN, Zdeněk, TRYML, Michal, MJARTAN, Jan: Restaurování torz středověkých podlah z Dolních Chaber a Břevnovského kláštera. Staletá Praha, ročník XXVI, 2010, č.2, s. 122-130. 13. FIŠKANDLOVÁ, Ivana: Restaurování gotické keramické dlažby z kvadratury břevnovského kláštera, restaurátorská zpráva, NPÚ ÚOP Praha, 2009. 14. FIŠKANDLOVÁ, Ivana.: Restaurování románské keramické dlažby z kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech.; restaurátorská zpráva, NPÚ ÚP Praha, 2009. 15. KAVANOVÁ, Mária, KLOUŽKOVÁ, Alexandra: Characterization of Glaze Defects of Historical Glazed Tiles, Preparation of Ceramic Materials Proceedings of the XI. International Conference, Herľany, June 9-11th 2015, s. 77-81. 16. KLOUŽKOVÁ, Alexandra, KAVANOVÁ, Mária , ZEMENOVÁ, Petra , KOHOUTKOVÁ, Martina, DRAGOUN, Zdeněk: Mineralogical Studies of Gothic Ceramic Tiles by Thermal Analysis. J Therm Anal Calorim. v tisku
