PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Charakter urogenitální mykotické infekce a její dopady na urologickou praxi
Charakter urogenitální mykotické infekce a její dopady na urologickou praxi MUDr. Jiří Kladenský UROINTEGRITAS s.r.o., Brno
Na rozdíl od dermatologů a gynekologů, kteří řeší ve svých ambulancích problematiku mykotických infekcí (MI) prakticky denně, v urologii, vzhledem k tomu, že drtivá většina infekcí urogenitálního traktu je bakteriálního původu, stojí tato problematika na okraji zájmu. Problematika etiopatogeneze MI je poměrně složitá, neboť řada mykoorganizmů se za normálních běžných okolností chová saprofyticky, avšak za určitých okolností se tyto mykoorganizmy začnou chovat paraziticky, kdy potom mohou vážně poškozovat zdraví a nezřídka ohrožovat i život postiženého jedince. K tomuto dochází buď vzestupem virulence dosud symbiotického saprofyticky vegetujícího kmene, nebo oslabením odolnosti makroorganizmu, neboť pravděpodobnost a schopnost onemocnět MI je vysoce závislá na imunitních vlastnostech jedince, jeho celkové zdravotní kondici a přítomnosti dalších souběžných onemocnění. V článku je podán přehled základních skupin mykoorganizmů způsobujících MI s jejich dopadem na urologickou praxi, přehled antimykotik a indikace k jejich podání. Klíčová slova: mykotická infekce, kandidová infekce, antimykotika, léčba mykóz. The nature of urogenital fungal infection and its impact on urological practice Unlike dermatologists and gynaecologists who encounter patients with fungal infections (FI) virtually on a daily basis, in urology, given the fact that the vast majority of urinary tract infections are of bacterial origin, this issue is only of marginal interest. The aetiopathogenesis of FI is relatively complex since a number of fungal organisms live saprophytically under normal conditions; however, under certain circumstances, these fungal organisms start to behave parasitically, thus being able to seriously damage health and, not uncommonly, jeopardise the life of the individual affected. This occurs either through a rise in virulence of a symbiotic strain having vegetated saprophytically so far or by weakening a macroorganism’s resistance since the likelihood and ability of contracting FI is highly dependent on the individual’s immune status, his general health, and the presence of other concomitant conditions. The article presents an overview of the basic groups of fungal organisms causing FI with their impact on urological practice, an overview of antifungal drugs, and their indications. Key words: fungal infection, candidiasis infection, antifungal drugs, treatment of fungal diseases.
Úvod
vazí jedním nebo více druhy plísní v důsledku
semiinvazivní mykózy (ezofagitida, kolitida)
Ačkoli mykotické infekce (MI) patří do čtyř
snížení lokální nebo celkové imunity. Přičemž
invazivní mykózy (orgánové – např. pulmo-
hlavních skupin patogenů (bakterie, viry, para-
MI mají široký rozsah od povrchových a lokali-
nální a hepatosplenická forma, chronická
ziti a plísně), u žádné z jiných skupin patoge-
zovaných procesů, postižení hlubších tkání až
diseminovaná forma včetně sepse)
nů není schopnost onemocnět MI tak závislá
po závažné orgánové infekce, sepse a systé-
na imunitních vlastnostech jedince, jeho cel-
mová onemocnění.
kové kondici a přítomnosti jiných souběžných
Pro denní praxi je nejjednodušší rozdělení
Kritéria dělení MI jsou různá: např. podle stupně invaze se MI rozdělují na:
onemocnění. Mykotické infekce (MI) možno definovat jako postižení tkáně, ke kterému dochází in-
www.urologiepropraxi.cz
povrchové (postihující kůži, její adnexa a viditelné sliznice)
dermatomykózy slizniční mykózy (vaginální, orofaryngeální)
KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Jiří Kladenský,
[email protected] UROINTEGRITAS s.r.o., Jugoslávská 13, 613 00 Brno
MI na:
hluboké (orgánové a systémové)
Cit. zkr: Urol. praxi 2016; 17(2): 59–63 Článek přijat redakcí: 3. 2. 2016 Článek přijat k publikaci: 7. 3. 2016
/ Urol. praxi 2016; 17(2): 59–63 / UROLOGIE PRO PRAXI 59
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Charakter urogenitální mykotické infekce a její dopady na urologickou praxi Pokud jde o systematiku původců mykóz,
Zejména v posledních letech lze zaznamenat
jedná se o houby (Fungi), které jsou heterotrofní
případy onemocnění vzniklé přenosem virulent-
organizmy žijící saprofyticky nebo paraziticky.
ního kmene z jedné osoby na druhou, přičemž
Kmen Fungi dělíme do dvou podkmenů:
osoba, která se stala zdrojem nákazy, nemusí sa-
phycomycetes (pravé plísně), jež vytvářejí nesep-
ma onemocnět. Prototypem těchto mykóz jsou
tované mycelium a eumycetes (pravé houby), jež
tzv. oportunní houby - kvasinkovité mykoor-
mají mycelium rozdělené v jednotlivé buňky.
ganizmy, z nichž jsou nejdůležitější kandidózy.
MI primární – kam patří zejména blastomykóza, kokcidiomykóza a histoplasmóza MI vyvolané houbami vzácnými
1. Urogenitální mykotické infekce vyvolané oportunními houbami
Sem patří např. nejčastější původci MI – kvasinky.
K většině MI dochází v důsledku expozice
Jedná se o MI vyvolané rodem
Dnes se od mechanického dělení původců MI
spórám, které se nacházejí na površích, ve vzdu-
Candida, Torulopsis glabrata, Aspergillus
na kvasinky a plísně upouští, neboť řada druhů
chu, v půdě či v ptačích exkretech. Ideální pro-
a Cryptococcus neoformans.
se může vyskytovat v obou morfologických
středí pro růst plísní představuje exponovaná
Vzhledem k tomu, že u MI vyvolaných
typech. Proto se pro obě skupiny vžil jednotný
osoba s narušeným imunitním systémem. I když
oportunními houbami v drtivé většině případů
název plísně, ať se jedná o jednobuněčné kva-
teoreticky každý jedinec může onemocnět MI,
převažují infekce vyvolané rodem Candida a dia-
sinky nebo rozvětvené vláknité plísně. Navíc
určitá skupina lidí je ve zvýšeném riziku infekce.
gnostika a léčba MI způsobených rody Torulopsis
řada těchto mykoorganizmů je dimorfních, tj.
Mezi takové patří zejména příjemci tkáňových
glabrata, Aspergillus a Cryptococcus neoformans je
mění se podle prostředí, ve kterém se nacházejí.
nebo orgánových transplantátů, pacienti HIV-
obdobná jako u infekcí kandidových , bude dále
Celkově se v našem prostředí vyskytuje více
pozitivní a nemocní podstupující chemoterapii
zmiňována pouze problematika MI vyvolaných
než 50 000 druhů plísní, ale méně než 200 druhů
nebo imunosupresivní léčbu, dále pacienti s dia-
rodem Candida.
je spojováno s lidskými infekcemi, přičemž 20 až 25
betem a chronickým plicním onemocněním .
Tato houba je nepostradatelnou součástí
druhů je běžnou příčinou lidských onemocnění (1).
Incidence MI je u řady jedinců léčených pro
Původci MI se vyskytují buď jako klasičtí
jiné komorbidity, zejména onkologické, překva-
kosmopolité, nebo tvoří skupinu mikromycet do-
pivě vysoká. Lze ji nalézt u 15–20 % zemřelých
známými a nejčastějšími původci MI na celém
sud známých jako endemité určitých oblastí, od-
pacientů s hemoblastózou, u akutní leukemie je
světě. Výskyt kandidových infekcí v současnosti
kud mohou být zavlečeny do velkých vzdáleností
postiženo 65 % pacientů, MI bývají komplikací
stoupá spolu s nárůstem počtu suprimovaných
(např. známý přenos kokcidiomykózy z Arizony
transplantace tkání nebo orgánů až v 37 % (2).
pacientů. Tato houba je přitom nepostradatel-
do Jižní Itálie na sklonku II. světové války).
Některé MI mohou ustoupit spontánně (zá-
lidského organizmu. Mykoorganizmy rodu Candida jsou nejdéle
nou součástí organizmu.
Další, třetí skupinu tvoří houby do nedáv-
leží, v jaké kondici se nachází imunitní systém
U zdravého člověka je v symbiotické rovnová-
na známé jen jako saprofytické druhy. Do této
jedince a na virulenci kmene), většina rozvinutých
ze s ostatními mikroorganizmy, při vzniku infekce
skupiny patří řada druhů označovaných v my-
MI vyžaduje léčbu. Infekce s tendencí k diseminaci
se uplatňují faktory, které zvyšují míru kolonizace
kologické literatuře jako oportunní houby, tzn.
nutno považovat za závažné, neboť pokud nebu-
sliznice kvasinkami a faktory zvyšující náchylnost
takové, které jsou za normálních běžných okol-
dou adekvátně léčeny, mohou způsobit trvalé
hostitele ke kolonizaci sliznic a kůže (3).
ností saprofytické, avšak za určitých okolností
poškození zdraví nebo mohou skončit fatálně.
se stávají parazity vážně postihujícími zdraví a nezřídka i život postiženého. Tento zvrat ze saprofytizmu do parazitizmu
Kromě nejčastějšího původce kandidózy – C. albicans, jsou dalšími patogenními druhy C.
Vlastní problematika urogenitální mykotické infekce
tropicalis, C. stellatoidea, C. parapsilosis, C. krusei. Kandidová infekce močového ústrojí může
je proces poměrně značně složitý, na němž se po-
Mykotické infekce močového traktu jsou
dílejí jednak 1. celkové vlastnosti a okamžitý stav
v běžné praxi s výjimkou mykotické balanitidy
V závislosti na klinické manifestaci a rozsahu
napadeného makroorganizmu, 2. dále vlastnost
či balanopostitidy u mužů málo časté, u žen
MI rozdělujeme kandidózu do níže uvedených
vyvolávajícího kmene 3. a konečně i podmínky
MI postihuje vaginu poměrně často, sekundár-
tří skupin, přičemž přechod mezi jednotlivými
prostředí, v němž se proces odehrává.
vytvářet širokou škálu klinických symptomů.
ně mohou být postiženy i močové cesty, avšak
skupinami bývá diskrétní:
Nejsložitější situace je u mykoorganizmů,
i ženy onemocní mykotickým zánětem dolních
mukozokutánní forma
jejichž kontakt s makroorganizmy je historic-
močových cest opět pouze v případě indispozice
forma orgánového postižení
ky velmi starého data, takže došlo k širokému
(porucha imunity, nádorová onemocnění, systé-
forma diseminované kandidózy s kandidémií
a oboustrannému adaptačnímu přizpůsobení
mové choroby, diabetes, dlouhodobá katetrizace ).
a symbióze. Za určitých okolností se však tato
Pokud však dojde k postižení horních močových
V urologické praxi se setkáváme s mukozo-
symbióza mění v parazitizmus a dochází k one-
cest, močového měchýře, prostaty či dokonce
kutánní formou kandidózy zejména u žen s re-
mocnění. Zdroj nákazy je u těchto onemocnění
k diseminované formě, pak se situace stává vážnou.
cidivujícími infekty močových cest a současnou
velmi často endogenní, daný buď vzestupem
kvasinkovou vulvovaginitidou. U mužů se v běž-
vegetujícího kmene, nebo oslabením odolnos-
Urogenitální MI dělíme do tří skupin:
ti makroorganizmu - nejčastěji však kombina-
MI vyvolané oportunními houbami – kde
virulence dosud symbiotického saprofyticky
cí obou těchto faktorů.
hlavním představitelem je rod Candida
60 UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi 2016; 17(2): 59–63 /
né praxi setkáváme s mykotickou balanitidou, zejména u diabetiků. Kandidurie u jedinců bez predispozičních faktorů (nemocní podstupující chemoterapii nebo www.urologiepropraxi.cz
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Charakter urogenitální mykotické infekce a její dopady na urologickou praxi imunosupresivní léčbu, se zavedenými kanylami
na podkladě kandidové infekce byl doposud
až u 50 % pozitivních kultivací a že pozitivní
či permanentními katétry, dlouhodobé podávání
popsán u 9 pacientů, převážně diabetiků.
kultivační vyšetření nemusí vždy znamenat,
širokospektrých antibiotik a pod) je vzácná. V urolo-
Predisponujícími faktory u všech byla operace
že identifikované kvasinky jsou skutečným pů-
gii se většinou vyskytuje u pacientů s dlouhodobě
na horních močových cestách a prolongovaná
vodcem infekce, může se jednat o kolonizaci
zavedeným permanentním katétrem (50–70 %),
antibiotická terapie. Přičemž kandidurie i kan-
(3). U systémových infekcí je nezbytné odebrání
se zavedeným stentem či perkutánní nefrostomií.
didémie byla pouze u čtyřech těchto pacientů,
hemokultury, záchytnost kandid z hemokultur
Diabetes mellitus, zejména v dekompenzovaném
avšak pozitivní kultivace na kandidu z aspirova-
je však poměrně nízká, pohybuje se jen mezi
stavu riziko kandidurie výrazně zvyšuje.
ného hnisu byla u všech devíti (5).
50–60 % (6). Dnes je již běžně dostupný i prů-
Pokud jde o symptomatologii, většina paci-
Ledvina je po plicích druhým nejčastějším
kaz kvasinkové DNA molekulárně genetickými
entů s kandidurií je asymptomatických, zejména
cílovým orgánem pro kandidovou infekci u pa-
metodami (např. PCR-testy), které tak tuto dia-
u pacientů se zavedeným močovým katétrem.
cientů s kandidémií. Hematogenní šíření MI při
gnostiku výrazně posouvají vpřed.
Přesto řada studií udává u hospitalizovaných
kandidémii a tedy při rozvoji diseminované MI
jedinců s kandidurií celkově vyšší mortalitu (4).
působí v parenchymu ledvin tvorbu mikroabsce-
Možno říci, že v tomto ohledu nález kandidurie
sů, což v oblasti distálních tubulů může působit
Pro strategii léčby kandidóz je směrodatná
vypovídá nejen o kandidové kolonizaci samotné,
nekrózu a destrukci papil vedoucí k rozvoji re-
lokalizace infekce, její rozsah, klinický průběh
nýbrž i o celkovém zdravotním stavu a kondici
nálního selhání. Mikroskopické studie prepará-
a celkový zdravotní stav pacienta. Antimykotika
daného pacienta. Klinická manifestace závisí
tů prokazují kvasinkovité formy či pseudohyfy
(AM) rozlišujeme lokální a celková. Podle složení
na stupni kolonizace a virulence MI a zejména
v glomerulech, intersticiu a tubulech.
a mechanizmu účinku dělíme AM na azolová,
na celkovém zdravotním stavu jedince.
Léčba
Pokud jde o problematiku systémové kandido-
polyenová (amfotericin, nystatin, natamycin),
Kandidová cystitida se nejčastěji vyskytuje
vé infekce, lze shrnout, že kandidóza je nejčastější
antimetabolity (flucytozin), echinokandiny a AM
u pacientů, kteří mají dlouhodobě zavedený
systémovou mykózou v posledních desetiletích.
ostatní (griseofulvin, terbinafin, ciklopiroxola-
močový katétr. Cystoskopicky zjišťujeme tzv.
V minulosti patřila spíše k mykózám sekundár-
min). Zlatým standardem pro léčbu kandidóz
„gray-white patches“ na stěně měchýře, jež se
ním, kdy infekce vzniká u osob oslabených jiným
zustávají AM azolová, která ještě dále dělíme
střídají s okrsky slizničních erytémů. Roku 1983
onemocněním a se sníženou obranyschopností.
na AM imidazolová (ketokonazol, mikonazol,
Singh a Lytle popsali emfyzematózní cystitidu
V poslední době se však čím dál víc vyskytuje i ja-
klotrimazol, ekonazol) a AM triazolová (flukona-
u 69letého diabetického muže. Rovněž opako-
ko primární, tj. u jinak zdravých lidí, infikovaných
zol, itrakonazol, posakonazol a nejnověji voriko-
vaně byla v literatuře popsána emfyzematózní
vysoce virulentními kmeny C. albicans.
nazol). Působí na úrovni cytochromu P450 a blo-
prostatidida způsosbená C. albicans (Lentino 1984, Batkowski 1988, Yu a Provet 1992).
Kandidová sepse bývá často zjištěna v termi-
kují enzymatické systémy mykotických buněk,
nálních stadiích těžkých chorob (např. u hemob-
čímž vedou k zástavě buněčného dělení, jejich účinek je fungistatický až fungicidní (3).
Kandidová cystitida se projevuje urgencemi,
lastóz), jako projev zhroucení obrany hostitele.
dysuriemi, často hematurií a pyurií, v praxi však
Další závažnou skutečností je to, že C. albicans
Z polyenových AM je nejvýznamnějším
podle klinického obrazu nelze odlišit kandido-
je původcem nozokomiálních nákaz, jejichž vý-
představitelem amfotericin (amfotericin B), který
vou cystitidu od bakteriální.
skyt trvale narůstá. Významnými rizikovými fakto-
se podává u systémových postižení v infuzi, lze
Pokud dojde k ascendentní invazi na hor-
ry jsou věk nemocných, porucha imunity, diabe-
použít i lokálně k výplachům či irigaci močových
ní močové cesty a dojde ke vzniku kandidové
tes, příjemci tkáňových či orgánových transplan-
cest. Jeho mechanizmus účinku spočívá ve vazbě
pyelonefritidy, projevuje se vysokými teplotami,
tátů, nemocní na chemoterapii. Kandidémie vzni-
na ergosterol buněčné stěny kandid, což vede
bederními bolestmi a leukocytózou – tedy stej-
ká často z kontaminovaných venózních katétrů,
k jejich poškození. Ačkoli se amfotericin B používá
nými příznaky jako u akutní bakteriální pyelonef-
dlouhodobě zavedených močových katétrů či
již od 60. let minulého století, je stále považován
ritidy. Šíření MI z pánvičky na papily vede k jejich
z kontaminovaných infuzních roztoků.
za zlatý standard zejména v léčbě invazivních
destrukci a další invazi do renálního parenchymu. IVU či v dnešní době lépe CT-IVU může
a systémových kandidóz, kde je podáván v infu-
Diagnostika
zích. Amfotericin B je doposud vyjímečný tím, že
zobrazit tzv. „fungal balls“, což jsou agregované
Stanovení diagnózy je založeno na zhodno-
má stále ze všech AM nejširší spektrum účinku.
kandidové konglomeráty působící pelvickou či
cení anamnézy, klinického nálezu, nativní mik-
Při indikaci k podávání amfotericinu B je však mít
ureterální obstrukci.
roskopie a kultivačního nálezu (stěr sliznic, kul-
vždy na mysli jeho značné nefrotoxické účinky,
V literatuře je popsána anurie způsobená
tivace moče, kultivace výplachu moč. měchýře),
neurotoxicitu, snížení produkce erytropoetinu
mykotickou obstrukcí u pacienta se solitární
event. biopsie tkáně s histologickým vyšetřením.
a možnost poškození kostní dřeně. Nejmladší
ledvinou (popsáno Kocakem r. 1991) a případ
Mikroskopické vyšetření preparátu s 10% KOH
a nejnovější skupinu AM dnes představují echi-
anurie na podkladě bilaterální obstrukce (po-
je pro průkaz kvasinek senzitivnější než nativní
nokandiny. Chemicky jde o lipoproteiny o velké
psáno Harbachem r. 1970). Dále je popsán vznik
preparát. U mykologických kultivačních vyšetření
molekulové hmotnosti se zcela odlišným mecha-
emfyzematózní pyelonefritidy u dvou pacientů
urychlují identifikaci kandid chromogenní média.
nizmem účinku od ostatních skupin antimykotik.
(popsáno Seidenfeldem r. 1982 a Johnsonem
Je zapotřebí si uvědomit, že mikroskopic-
Inhibují syntézu beta-D-glukanu, který je základní
r. 1986). Perinefritický absces, jenž se vytvořil
ký nález je pouze orientační a bývá negativní
složkou buněčné stěny kvasinek. K nejvýznamněj-
www.urologiepropraxi.cz
/ Urol. praxi 2016; 17(2): 59–63 / UROLOGIE PRO PRAXI 61
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Charakter urogenitální mykotické infekce a její dopady na urologickou praxi ším zástupcům echinokandinů patří caspofungin, anidulafungin, micafungin (7). U lokálních forem, jakou např. představuje
2. Primární mykotické infekce Do této skupiny řadíme blastomykózu, kokcidioimykózu a histoplazmózu.
v USA, vzhledem k dnešním dopravním a cestovním možnostem je možné jeho zanesení i do jiných oblastí planety. Infekce vzniká vzdušnou
kvasinková balanitida, balanopostitida či vulvo-
1. Blastomykóza je MI způsobená rodem
cestou, inhalací konidií z prachu. Zdrojem nákazy
vaginitida většinou vystačíme s lokální aplikací
Blastomyces dermatitidis. Jedná se o dimorfní
je půda infikovaná exkrementy zejména ptáků,
antimykotik, dnes najčastěji používaných azo-
houbu, která je původcem tzv. severoamerické
houby v půdě perzistují. Vnímavost lidí k infekci je
lových preparátů (klotrimazol, ekonazol, keto-
blastomykózy, dříve byla nazývána „ Chicago
vysoká, populace v endemických oblastech je pro-
konazol, oxikonazol, tiokonazol, fentikonazol).
disease“, protože byla identifikována právě v této
mořena až v 90 %. Histoplasmóza probíhá ve větši-
Vzhledem k tomu, že lokální kandidové infekce
oblasti. Houba se vyskytuje endemicky v USA,
ně případů inaparentně. Manifestní onemocnění
postihují v drtivé většině ženy (jejich léčba by
zejména ve státech Ohio, Missouri a Mississippi
plic se podobá tuberkulóze. U progresivní formy
měla probíhat na gynekologických pracovištích),
a na některých místech v Kanadě (proto název
choroby dochází z plicního ložiska k diseminaci,
sexuální partnery těchto žen léčíme pouze při
„severoamerická blastomykóza“). Infekce větši-
predilekčními místy jsou zejména slezina, játra
klinickém nálezu balanitidy či balanopostitidy.
nou nastává inhalací prachu, většinou probíhá
a lymfatické uzliny, může ale dojít i k postižení
Nález kandid v moči může být mnohdy ná-
inaparentně, za určitých podmínek však může
urogenitálního traktu. Léčba diseminované formy
hodným- izolovaným nálezem, jenž nevyžaduje
dojít k extrapulmonální diseminaci hematogenní
histoplasmózy vyžaduje podávání amfotericinu B,
žádnou léčbu. Nicméně perzistující kandidurie
či lymfatickou cestou do kůže, kostí či urogeni-
imidazoly zde mají velmi nízkou účinnost.
vyžaduje velice pečlivé sledování a většinou
tálního systému, kde může být postiženo varle
i léčbu. Vytažení permanentního katétru či intra-
a nadvarle, prostatická žláza a ledvina.
3. Mykotické infekce vyvolané houbami vzácnými
venózní kanyly a zlepšení nutričních kritérií může
K diseminaci dochází v drtivé většině případů
vést samo o sobě k ústupu až vymizení kandido-
právě u imunodeficientních pacientů (pacienti
Zejména u imunosuprimovaných pacientů
vé infekce, přerušení dlouhodobé širokospektré
s maligními nádory, u pacientů léčených cytosta-
může dojít k MI tzv. vzácnými druhy hub, jako např.
antibiotické terapie může vést k redukci lokální
tiky, kortikosteroidy, po aktinoterapii, po transplan-
rod Fusarium, Mucorales, Geotrichium, Penicillium,
kolonizace. Pokud nedojde k vymizení kandidurie
taci kostní dřeně, HIV pozitivních apod.). Vzhledem
Curvularia, Sporothrix, Tinea a Trichospiron.
po odstranění permanentní cévky či přerušení
k tomu, že urogenitální blastomykóza je mani-
Postižení urogenitálního traktu těmito hou-
dlouhodobé antibiotické terapie, měli bychom
festací diseminovaného onemocnění, léčebně je
bami je velice vzácné, pokud dojde k postižení
zahájit léčbu. Možno přistoupit k provádění in-
podáván amfotericin B v infuzích. Léčba imidazoly
močových cest v rámci systémové diseminace,
termitentní nebo kontinuální irigaci močového
či ketokonazolem může být vyčleněna pro paci-
léčba spočívá v podávání antimykotik – zejména
měchýře amfotericinem B, které se rutinně prová-
enty s lehčí formou blastomykózy.
amfotericinu B a imidazolových a triazolových
dělo zejména v posledních desetiletích minulého
2. Kokcidiomykóza je MI způsobená rodem
století, avšak vzhledem k nepříjemným a boles-
Coccidioides immitis. Jedná se o dimorfní myko-
tivým chemickým cystitidám provázejících tyto
organizmus, jenž se vyskytuje hlavně na ame-
irigace dnes dáváme přednost perorální, případ-
rickém kontinentu – a to v jižních státech USA,
ně infuzní léčbě (zejména při postižení horních
ve Střední Americe a na severu Jižní Ameriky.
preparátů.
Závěr MI v urologii nejsou příliš časté, proto v urologické praxi zustávají na okraji zájmu. Mezi původci
močových cest) triazolovými preparáty, zejména
Primární forma postihuje většinou plíce s ob-
MI v drtivé většině případů převažují infekce vy-
flukonazolem, který dosahuje v moči vysoké kon-
razem bronchopneumonie, vzácnější je forma
volané rodem Candida. Nejčastější, a tím klinicky
centrace a je pro léčbu KI vysoce efektivní. Role
primárního postižení kůže. Primární formy mají
nejvýznamnější, jsou povrchové infekce kůže
flukonazolu je v případě KI přesvědčivá (slizniční
většinou dobrou prognózu, avšak onemocnění
a sliznic, jejichž problematice se věnují zejména
formy, postižení dolních a horních močový cest),
se může rozvinout do progresivní diseminované
dermatologové a gynekologové. Systémové kan-
itraconazol je pro léčbu MI močových cest méně
formy. Tato forma má vleklý průběh - měsíce až
didové infekce představují pro napadené jedince
vhodný, navíc nemá v případě těžkých MI ověře-
roky s postupným postižením plic a dalších orgá-
vždy velmi vážný a život ohrožující stav. Léčba MI
nou roli v adekvátních studiích (8, 9).
nů včetně urogenitálních. Nejčastější manifestací
zahrnuje jednak nasazení účinných antimykotik
Pro léčbu KI močových cest máme dále
urogenitální kokcidioidální infekce je postižení
a dále obecné zásady komplexní léčby, kam patří
k dispozici flucitozin (ze skupiny antimetabo-
prostaty. Při diseminaci vznikají orgánová ložiska
omezení dlouhodobého užívání širokospektrých
litů), který lze s výhodou použít v kombinova-
(granulomy) podobná tuberkulóze. Progresivní
antibiotik, kortikosteroidů a imunosupresiv (po-
ných režimech – zejména s amfotericinem B či
forma má většinou, i přes včasně nasazenou
chopitelně s ohledem na zdravotní stav pacienta),
azolovými antimykotiky, kde působí synergicky.
terapii, špatnou prognózu.
léčba přidružených nemocí. Často je nezbytná
Život ohrožující formy kandidových infek-
Tak jako u blastomykózy, bývá kokcidioidální
interdisciplinární spolupráce. V prevenci je důle-
cí, které probíhají pod obrazem celkové sepse
postižení urogenitálního traktu manifestací mul-
žitá i edukační činnost ve smyslu úpravy životní-
a multiorgánových postižení již nepatří do kom-
tiorgánového onemocnění, vždy je nutné zahájit
ho stylu, hygieny, oblékání, diety (např. omezení
petence urologů a jsou léčeny na nemocničních
systémovou léčbu i.v. podáváním amfotericinu B.
sladkostí) apod.
jednotkách intenzivní péče amfotericinem v in-
3. Histoplasmóza je způsobena rodem
Autor prohlašuje, že zpracování článku
Histoplasma capsulatum. Vyskytuje se endemicky
nebylo podpořeno žádnou společností.
fuzích (v rámci celkové intenzivní léčby).
62 UROLOGIE PRO PRAXI / Urol. praxi 2016; 17(2): 59–63 /
www.urologiepropraxi.cz
SDĚLENÍ Z PRAXE Charakter urogenitální mykotické infekce a její dopady na urologickou praxi
LITERATURA 1. Pappas PG, Kauffman CA, Andes D, Benjamin DK, Calandra TF, Edwards JE, Filler SG, Kullberg BJ, Ostrovsky – Zeichner L, Reboli AC, Rex JH, Walsh TJ and Sobel JD. Clinical practice guidelines for the management of candidiasis: 2009 update by the Infectious Diseases Society OF America. Clin Infect Dis, 2009, 48 (5): 503- 553. 2. Veselský Z, Forstl M, Maťha V, Macek P, Jurášková B, Višňovský P, Tošner J, Špaček J, Kalousek I, Petera J, Odrážka K, Vaculíková M, Macháčková J. Mykotické infekce - patofyziologie a patologie postižení urogenitálního traktu. Urol. pro praxi, 2005, 3: 99.
www.urologiepropraxi.cz
3. Pánková R. Komplexní léčba kandidóz. Urol. praxi, 2012, 13(5): 209–211. 4. Kauffman CA. Candiduria. Clin Infect Dis, 2005, 41, Suppl 6: 371–377. 5. Ang BS, Telenti A, King B, Steckelberg JM, Wilson WR. Candidemia from a urinary tract source: microbiological aspects and clinical significance. Clin Infect Dis, 1993, 17(4): 662–666. 6. Alexander BD, Pfaller MA. Contemporary tools for the diagnosis and management of invasive mycoses. Clin Infect Dis, 2006, 43(Suppl 1): 515–527.
7. Haber J. Stanovisko odborných společností k indikaci a použití antimykotik se systémovým účinkem. Anest Intenz Med, 2005,1: 72–77. 8. Glasmacher A, Hahn C, Leutner C. Break-through invasive fungal infections in neutropenic patiens after prophylaxix with itraconazole. Mycoses, 1999, 42: 443–451. 9. Glasmacher A, Prentice A, Gorschluter M. Itraconazole Prevents Invasive Fungal Infections in Neutropenic Patients Treated for Hematologic Malignancies: Evidence From a Meta-Analysis OF 3597 Patients. J Clin Oncol 20013, 15: 4615–4626.
/ Urol. praxi 2016; 17(2): 59–63 / UROLOGIE PRO PRAXI 63