OŠETŘOVÁNÍ NEMOCNÉHO S UROLOGICKOU OPERACÍ

1

OŠETŘOVÁNÍ NEMOCNÉHO S UROLOGICKOU OPERACÍ Anotace Urologické operace jsou velmi specifickou záležitostí v klinické praxi. Tento studijní text v sobě zahrnuje obecný přístup k nemocným před a po operacích. V další části studijního textu je zvýrazněn specifický přístup dle typu urologického zákroku. Některé klinické postupy se mohou výrazně lišit dle regionu a typu urologického pracoviště. Čtenář může některé odborné informace postrádat a naopak některé mohou mít zcela odlišné schéma.

Tematický okruh Ošetřování nemocných s chorobami uropoetického aparátu

Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce Člověk a životní prostředí Informační a komunikační technologie

Mezioborové vztahy Somatologie, klinická propedeutika, ošetřování nemocných.

Organizace prostorová Odborná učebna, dataprojektor, pracovní stůl, notebook

Klíčová slova UROPOETICKÝ APARÁT – OPERACE – SPECIFIKA – PŘÍSTUPY – KLIENT/PACIENT

© M E T O D I C K Ý L I S T č. 2 Ošetřování nemocného s urologickou operací, SZŠ Kroměříž

2

Nutné pomůcky Počítač - notebook - připojení on-line (Operační systém - WINDOWS XP/10). Obrazy anatomie a fyziologie uropoetického aparátu.

Cílová studijní skupina Studenti 3. ročníku / 4. ročníku střední zdravotnické školy - Zdravotnický asistent.

Obecný cíl kapitoly Po prostudování kapitoly získáte vědomosti týkající se předoperační přípravy /obecné a specifické/ a pooperační péče u nemocného po urologickém zákroku

Dílčí cíle kapitoly Po prostudování kapitoly budete schopni: Objasnit dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední předoperační přípravu k urologickému výkonu. Rozlišit a charakterizovat pooperační péči u klienta po urologickém výkonu na standardním oddělení a na JIP. Popsat specifika ošetřovatelské péče u klientů po vybraných urologických výkonech.

Doporučení pro studium kapitoly Ke studiu této kapitoly je nezbytná standardní orientace v somatologii (anatomie – 1. ročník SZŠ), (ošetřovatelství - 4. ročník SZŠ, a klinická propedeutika 2. a 3. ročník SZŠ, aktuálně dle ŠVP dané střední školy)

Předpokládaný čas studia Čas studia/30 minut


3

I.

Předoperační příprava /úvod

Operační výkony rozdělujeme na plánované, neodkladné a urgentní – podle typu operačního výkonu může mít předoperační péče určité odlišnosti. Předoperační přípravu rozdělujeme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Některé urologické výkony však mají svá specifika jak v předoperační přípravě, tak i v pooperační péči. I. Předoperační příprava 1. Dlouhodobá předoperační příprava: U nemocných před plánovaným operačním zákrokem zahrnuje: Poučení o charakteru výkonu, průběhu, pooperačním období, komplikacích, domácí péči (tzv. informovaný souhlas o výkonu pro nemocného – provádí obvykle ošetřující lékař daného oddělení). Souhrn základních vyšetření dle věku, přidružených chorob a charakteru operace (provádí ošetřující lékař oddělení v úzké spolupráci s internistou a anesteziologem ev. s dalším specialistou: - rentgen (RTG) srdce a plic (ne straší jak 1 měsíc) - odběry krve (biochemické - iontogram, urea, kreatinin, glykemie, aj.) - hematologické - krevní obraz, sedimentace (FW) ev. CRP (c- reaktivní protein) - hemokoagulační - krevní skupina a Rh faktor - biochemické vyšetření moče - MSCH, slouží k odhalení infekce, glykosurie, či odhalení mikroskopické hematurie, elektrokardiografie srdce (EKG), interní vyšetření (ne starší 14 dnů). Předoperační příprava u dětí: Pediatrické vyšetření (indikace k anestezii, vyhodnocení a doporučení), - další vyšetřovací metody dle doporučení internisty – SONO, CT, ECHO, spirometrie, kardiologie, diabetologie, pneumologie, a jiné… eventuální příprava autotransfúze předoperační závěr: Zvážení operačního rizika - ASA I - IV, vitální indikace


4

TABULKA 1. PŘEHLED STUPNICE OPERAČNÍHO RIZIKA DLE ASA

STUPNICE OPERAČNÍHO RIZIKA DLE A S A (American Society of Anesthesiologists - Americká společnost anesteziologů) ASA I – „zdravý“ pacient - nemá systémové onemocnění, proces je lokalizován a nezpůsobuje jiné problémy ASA II – mírné až středně závažné systémové onemocnění beze změn výkonnosti (lehčí forma ischemické choroby srdeční -ICHS, obezita, anemie) ASA III – závažné systémové onemocnění různé etiologie, omezuje aktivitu nemocného, výkonnost, dysfunkce orgánů (stp. infarktu myokardu, závažný stav úplavice cukrové (DM), srdeční selhávání) ASA IV – závažné život ohrožující systémové onemocnění, které se zákrokem vždy nevyřeší (srdeční dekompenzace, insuficience ledvin, plic, jater, peritonitida) ASA V – operace je poslední možnou variantou záchrany života nemocného AKUTNÍ VÝKON - klasifikace ASA je ještě doplněna „E“ (emergency - nebezpečí) riziko je 1,5x - 2x vyšší než u daného stupně. Klasifikace podle ASA, Zdravotnické noviny, www.zdn.cz, [cit. 2012-08-20], [online, http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/anestezie-a-pooperacni-analgezie-u-malychchirurgickych-vykonu-319034].

Krátkodobá předoperační příprava: Je definována v klinické praxi 24 hodin před operačním výkonem. A. Fyzická příprava • Kontrola lékařem na oddělení: - dle doporučení praktického lékaře a interního vyšetření: úplavice cukrová (DM) – inzulinoterapie, miniheparinizace, indikace k zavedení centrálního žilního katetru (CŽK), objednání transfuzních derivátů, premedikace. • Anesteziologická příprava: - Posouzení nejvhodnější a nejšetrnější anestezie, doplnění premedikace, informovaný souhlas nemocného. © M E T O D I C K Ý L I S T č. 2 Ošetřování nemocného s urologickou operací, SZŠ Kroměříž

5


6

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Hygiena: Celková koupel pokud možno ve sprše, odložit šperky, vyjmout umělý chrup, ženy - odstranit make-up a odlakovat nehty. (Problém gelové nehty nutno upozornit klientku/pacientku 1 měsíc předem)! Vyprázdnění: Dle náročnosti výkonu – očistné klyzma, očistné vyprazdňovací roztoky – příkladně Fortrans, Magnesium sulfuricum - MgSO4, Yal gel. Entizolový čípek u žen do vaginy před zavedením TVT pásky - jako prevence dalších komplikací. Vylučování: Dle stavu a dle typu výkonu zavedeme permanentní močový katetr (dále jen PMK). Výživa a tekutiny: Dodržet pokyny lačnění – od půlnoci NIC PER OS, při malnutrici, či dehydrataci zajistit přívod tekutin a energie parenterální cestou. Prevence pooperačních komplikací: Příkladně prevence trombembolické nemoci (dále jen TEN), bandáže dolních končetin, eventuálně elastické punčochy a miniheparinizace (Fragmin, Clexane, Heparin Spofa, Heparin retard, Zibor, Fraxiparine). Nácvik plantární flexe a dorzální extenze (cviky pro urychlení cirkulace krve v dolních končetinách po operaci). Příprava operačního pole: Odstranit nečistoty (masti, náplasti), odmaštění kožního povrchu, odstranit nečistoty v pupku (při laparoskopických výkonech), oholení operačního pole.

Nácvik pohybového pooperačního režimu: Posazování, pohyb v lůžku, mobilizace mimo lůžko, nácvik kašlání a vykašlávání, vyprazdňování (močová láhev, ev. katetrizace močového měchýře), dechové cvičení, plantární flexe a dorzální extenze (cviky pro urychlení cirkulace krve v dolních končetinách po operaci).


7

Obrázek 1a) Nácvik pohybů na DK prevence TEN

Obrázek 1b) Nácvik pohybů na DK prevence TEN

Obrázek 1c) Nácvik pohybů na DK prevence TEN


8

B. Psychická příprava  edukace v oblasti operačního zákroku – minimalizace strachu  rozhovor s lékařem - informovaný souhlas k operaci  vstřícnost, ochota ošetřovatelského týmu  zajištění kvalitního spánku nemocného – sedativa či hypnotika (Diazepam, Hypnogen) 2. Bezprostřední předoperační příprava Probíhá v krátkém časovém rozsahu - cca 2hod.  příprava dokumentace  kontrola operačního pole  kontrola ošetřovatelských intervencí v rámci prevence TEN  kontrola odstranění umělého chrupu  kontrola lačnění  kontrola absence tabakismu  měření fyziologických funkcí (TK, P, D, TT ev. saturace O2, )  nemocný se spontánně vymočí  premedikace (cca 60 – 45min před výkonem, dle hmotnosti, věku, způsobu anestezie operace, většinou Dolsin a Atropin i.m., zápis do dokumentace)  bezpečnost klienta (po aplikaci premedikace až do převozu na sál již neopustí lůžko)

II.

Peroperační období

Probíhá po převzetí klienta specializovaným týmem na sále a v průběhu operačního výkonu.  hrazení krevních ztrát  tepelné ztráty  působení anestezie  minimalizace rizik spojených s výkonem  doplňování tekutin  ventilace  medikace


a

9

III. Pooperační péče u klientů/pacientů Bezprostřední pooperační péče: Probíhá ihned po výkonu. Klient se probouzí z anestezie a je monitorován na zotavovací jednotce, která je vybavena pomůckami pro resuscitaci. Péči provádí specializovaná sestra v různém časovém rozsahu, běžně dvě hodiny (odeznění celkové anestezie, kompenzace stavu).

Následná pooperační péče: • Standardní oddělení - na standardní pokoj (klient je bez komplikací, po menších operačních výkonech) nebo na pooperační pokoj – jen některá oddělní (24h - 48h) do stabilizace stavu (oběhově i dechově stabilní, probuzený, orientovaný). • JIP - v případě rozsáhlého výkonu nebo s destabilizací stavu, děti, staří lidé. • ARO - při nutnosti podpory vitálních funkcí.

A. Pooperační péče na standardním oddělení  Příprava lůžka: Čisté, přístupné ze tří stran, vodorovná poloha, zajistit dostupnost signalizace, vybavené doplňujícími pomůckami (plenou PVC, inf. stojan, emitní miska, buničina, tonometr, sběrný sáček na moč, aj.).  Monitorace: TK, P, D, TT, vědomí (co 30 minut po dobu dvou hodin, změna vyhrazena v anesteziologickém záznamu).  Kontrola operační rány: Prosakování obvazu, funkčnost drénu a drenáží, sledování odpadu (barva, vzhled).  Sledování vyprazdňování: Močový měchýř do 6h po operaci a péče o permanentní katetr, kontrola obnovy peristaltiky (do 48h), stolice do 4 dnů max.  Zaznamenání a hodnocení bolesti: Dle ordinace podávání analgetik.  Zažívací trakt: Sledování nauzey a zvracení.  Výživa: Po odeznění anestesie (asi 2h) podávání čaje po lžičkách (nepodávat minerální a sycené vody ani džusy – nevolnost, zvracení), tekutiny hrazeny i parenterálně v podobě infúze (dle druhu zákroku), dietní omezení dle operačního zákroku a indikace lékaře.  Péče o osobní hygienu: Dle stavu nemocného dopomoc sestry, péče o kůži, péče o dutinu ústní.  Prevence TEN: Bandáže DK, včasná mobilizaci klienta (včasné vstávání z lůžka – většinou již den po operaci s pomocí sestry (nebezpečí ortostatického kolapsu – první vstávání za pomoci sestry a velmi pozvolna).  Rehabilitace: Dechová cvičení (prevence plicních komplikací), kondiční cvičení. © M E T O D I C K Ý L I S T č. 2 Ošetřování nemocného s urologickou operací, SZŠ Kroměříž

10 A)       







Pooperační péče na JIP Monitorace stavu pacienta: Ventilace, D, saturace O2 ev. Astrup, (FF - TK, TT, P). Péče o ránu: Krytí, krvácení, drény, katetry, sondy. Standardní kontrolní vyšetření: Krevní obraz, ionty - mineralogram, jaterní testy, urea, kreatinin, bílkoviny, hladina glykemie. Monitoring bilance tekutin. Péče o žilní vstupy – viz standardy oddělení. Tlumení bolesti, sledování bolesti (škála). Medikace - parenterální podání do obnovení perorálního příjmu  prokinetika - podpora peristaltiky (Syntostigmin, Ubretid)  další medikace - inzulin, miniheparinizace, kardiotonika, antihypertenziva. Polohování: Po operaci úlevová (ev. Fowlerova p.), včasná mobilizace dle rozsahu výkonu a zvolené anestezie (rozdíly v mobilizaci při celkové anestezii a svodné anestézii. Polohu vleže nutno dodržet 24 hodin po operaci, zvýšit příjem tekutin, prevence bolesti hlavy). Výživa: Perorální příjem tekutiny (2 hodiny po operaci dle zvracení), dieta dle charakteru operačního výkonu (tuhá strava až první pooperační den), včasná enterální tekutá výživa - prevence disbalance střevní flóry, urychlení návratu peristaltiky. Péče o osobní hygienu (na lůžku).

IV. SPECIÁLNÍ PŘÍPRAVA NEMOCNÉHO K ENDOSKOPICKÝM OPERACÍM OUT – OPTICKÁ URETROTOMIE  od 24 hodin nic per os,  klasické (základní) odběry krve a moče,  vyprázdnění tlustého střeva pomocí glycerínového čípku,  důkladná toaleta pohlavního ústrojí a celého těla,  RTG uretry,  večer a ráno premedikace dle ordinace anesteziologa,  k odstranění stenóz, striktur, po úrazech, při zhoubném bujení,  do uretry se zavede sonda, nožíkem se protne stěna, zavede se cévka a 48 hod. se nechá zavedená.


11

URS – URETERORENOSKOPICKÉ ODSTRANĚNÍ KONKREMENTŮ Z MOČOVODU  den předem cystoskopie a sondáž močovodu, RTG kontrola a ponechání sondy do operace  nemocný nevečeří, od 24 hod. nic per os,  klasické (základní) odběry krve a moče,  vyprázdnění tlustého střeva pomocí glycerínového čípku,  důkladná hygiena celého těla a pohlavních orgánů,  premedikace dle anesteziologa,  v anestezii dolní poloviny těla (svodná anestézie) se zavede ureterorenoskop přes uretru, močový měchýř do močovodu ke kamenu, který se rozbije ultrazvukem nebo se odstraní speciálními kličkami (ev. uchopí do speciálního košíčku),  po odstranění kamene je zavedena plastiková cévka do sběrného systému ledviny pod RTG kontrolou a je ponechána 48 hod.

PEK – PERKUTÁNNÍ EXTRAKCE KONKREMENTŮ  příprava jako ke klasické operaci,  základní a speciální odběry krve,  RTG a anesteziologické vyš., ultrazvuk,  den předem tekutá strava,  od 24 hod. nic per os,  vyprázdnění tlustého střeva klyzmatem a důkladná hygiena celého těla,  premedikace dle ordinace anesteziologa,  výkonu předchází cystoskopie a sondáž sběrného systému ledviny,  výkon se provádí pod ultrazvukem nebo RTG kontrolou, v anestezii dolní poloviny těla s nabodnutím sběrného systému ledviny,  po zavedení optiky do sběrného systému ledviny a vyhledání kamene je tato překážka odstraněna mechanicky či ultrazvukem,  po výkonu je ponechána nefrostomie ke drenáži sběrného systému ledviny a ke sledování výdeje moči, (event. krvácení). Nefrostomie je ponechána obvykle 2 – 3 dny. Poté se provádí RTG kontrola, uzavření a následné odstranění nefrostomie.


12

SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U PACIENTŮ PO VYBRANÝCH UROLOGICKÝCH VÝKONECH

1. BIOPSIE PROSTATY – drobný invazivní zákrok (v ambulantní péči). Specifika: Vyprázdnění (Yal roztok), při nízké mobilitě klienta hospitalizace na standardním oddělení (hrozí septický výsev). 2. CYSTOSKOPIE – vyšetřovací metoda, diagnostika v lokální anestézii, ev. celkové anestézii. Specifika: Po výkonu dle nálezu permanentní katetr, sledování hematurie. 3. ORCHIEKTOMIE – prosté odstranění varlete, obvykle se provádí v celkové anestézii. Specifika: Pooperační rána - stehy, chlazení pooperačního místa, následující den po operaci dezinfekce rány a hojení rány bez krytí. 4. CIRKUMCIZE – odstranění předkožky, obvykle se provádí v celkové anestézii, nebo v lokální anestézii. Specifika: Pooperační rána je obšita jednotlivými stehy, první den po operaci se odstraňuje krytí z operační rány a klient se učí ošetřovat ránu - koupele v hypermanganu 3 x denně, doma pokračuje ve stejné aplikaci do doby, než vypadnou stehy samy. 5. OPERACE HYDROKÉLY, SPERMATOKÉLY A CYSTY NADVARLETE – probíhá obvykle v celkové anestézii. Specifika: Operační rána se nachází v oblasti šourku, následující den po operaci se odstraňuje krytí, dezinfekce rány a překrytí semipermiabilním obvazem, odstranění stehů v ambulanci při kontrole. 6. OPERACE TŘÍSELNÉ KÝLY – probíhá v celkové anestézii. Specifika: Operační rána se nachází v oblasti třísla, následující den po operaci se odstraňuje krytí, dezinfekce rány a překrytí tekutým obvazem, odstranění stehů v ambulantní péči. 7. URS – URETRORENOSKOPIE (pro kámen v močovodu) – obvykle se provádí ve svodné anestézii. Specifika: dle nálezu zaveden permanentní katetr, sledování hematurie. 8. OUT – OPTICKÁ URETROTOMIE – obvykle se provádí ve svodné anestézii či celkové anestézii. Specifika: Permanentní katetr zaveden 3-30 dnů dle okolností při zákroku, vytažení katetru probíhá buď na oddělení před propuštěním klienta, nebo odchází s PMK domů, vrací se dle doporučení lékaře k extrakci PMK.


13

9. NEFROSTOMIE - v rámci obstrukce (obstrukční pyelonefritida, kámen v močových cestách a následný septický stav), po operačním zákroku na močovodech (PEK- perkutánní extrakce konkrementu), jako trvalé řešení inoperabilních malignit v dutině břišní, které utláčí močovody – probíhá v celkové anestézii, svodné anestézii ev. v lokální anestézii. Specifika: Péče o pacienta dle jeho celkového stavu, při sepsi příjem na JIP, při výměně nefrostomií ošetřování v rámci standardního oddělení, kontrola průchodnosti, nástřik RTG kontrastní látkou dle indikace lékaře. 10. CYSTOLITOTRIPSE KONKREMENTU – běžně se provádí ve svodné anestézii. Specifika: Po výkonu zaveden trojcestný PMK nebo klasický (dle krvácení), výkon často spojen s dalším zákrokem (OUT – optická uretrotomie). 11. PEK – PERKUTÁNNÍ EXTRAKCE KONKREMENTU Specifika: Po výkonu zaveden PMK a nefrostomie, při obstrukci močovodu se zavádí mezi ledvinu a MM stent, 2. den po operaci se provádí RTG pro zjištění polohy stentu, po cca 2 dnech se odstraňuje PMK, po 5 dnech po operaci se po kontrolním RTG provede nástřik nefrostomie a ta se následně také extrahuje. 12. TUR – TRANSURETRÁLNÍ RESEKCE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE PRO ZHOUBNÉ ONEMOCNĚNÍ MM – běžně se provádí ve svodné anestézii. Specifika: Po výkonu do MM aplikováno cytostatikum (Farmorubicin), nutné polohování klienta ihned po výkonu k dostatečné působnosti cytostatika - co 15 min na levý bok, pravý bok, břicho a záda, poté vypustit cytostatikum do sběrného sáčku v přísně ochranných pomůckách. Klient má po výkonu zaveden PMK buď jednocestný, nebo trojcestný, dle rozsahu operace. Při trojcestném PMK napojíme lavage fyziologického roztoku k výplachu MM. Sledujeme hematurii. 13. TURP – TRANSURETRÁLNÍ RESEKCE PROSTATY – se provádí v celkové nebo svodné anestézii. Specifika: Klient je ošetřován v rámci JIP nebo standardního oddělení dle indikace lékaře. Po operaci má klient zaveden trojcestný PMK, je nezbytné sledování hematurie, při silném krvácení je nutný výplach močového měchýře pomocí lavage fyziologického roztoku (dále jen FR) do trojcestného PMK. V balonku PMK bývá více FR, než je zvykem u klasických operací, a to více jak 20 ml. Permanentní močový katetr se zavádí velikostně dle úbytku resekované prostaty. Permanentní katetr je odstraněn v průběhu 5 dnů po vyčištění moči od hematurie. 14. PROSTATECTOMIE – odstranění prostaty, se provádí obvykle ve svodné nebo celkové anestézii. Specifika: Rána v podbřišku, z které je vyveden drén do obvazu (odstraňuje se během 2 dní dle sekrece), lavage FR do MM (odstraňuje se v průběhu 3 dní, dle stavu). Klient má PMK (obsah balonku je větší nežli u standardních močových katetrů dle velikosti prostaty 40 – 60 ml), sledování hematurie, výměna lavage s FR dle hematurie, PMK se odstraňuje během 5 dní po vyčištění moči od hematurie. Pokud je krev v moči vizuálně jasně červená (jako vypraná voda z čerstvého masa), znamená to, že rána čerstvě krvácí. Pokud je moč vizuálně tmavě hnědá, znamená to pro nemocného, že se operační rána hojí.


14 15. RAPE – RADIKÁLNÍ ODSTRANĚNÍ PROSTATY I SE SEMENNÝMI VÁČKY A LYMFATICKÝMI UZLINAMI – běžně se provádí v celkové anestézii nebo ve svodné anestézii. Specifika: Po operaci se sleduje pooperační rána v oblasti podbřišku, z ní je vyveden drén do obvazu, který se odstraňuje v průběhu třech dnů po operaci. Pacient má zaveden po operaci PMK, sledování funkce a hematurie. Po dobu hospitalizace se kontroluje močení – funkčnost a barva moči. Po zhojení rány a extrakci stehů je klient propuštěn domů. K odstranění PMK pacient přichází z domácího ošetřování po cca 21 dnech. 16. ADRENALECTOMIE – se provádí v celkové anestézii. Specifika: nemocný má zaveden PMK z důvodů bilance tekutin (dále jen BT) a ošetřovatelské péče, operační rána – drén sveden do obvazu, ve výjimečných případech i 2 drény, postupná extrakce drénu dle ústupu krvácení. 17. NEFRECTOMIE - otevřený přístup z boku, abdominální (rozlišnosti v jiné lokalizaci pooperační rány). Výkon řešen v celkové anestézii. Specifika: Úlevová poloha na zdravém boku či na zádech. Na JIP se zavádí PMK - sledování bilance tekutin. PMK se druhý den většinou extrahuje. Drén z rány sveden do obvazu, při velké sekreci bývá drén zpravidla napojen na klasický podtlak (Redonová drenáž). Po laparoskopické operaci jsou rány menšího charakteru, z oblasti lůžka po vyjmuté ledvině je vyveden drén do obvazu, nižší pooperační bolesti než u klasického otevřeného přístupu. 18. PYELOPLASTIKA – REKONSTRUKCE LEDVINNÉ PÁNVIČKY, provádí se v celkové anestézii. Specifika: Úlevová poloha na zdravém boku, z rány vyveden drén, pod ránou je ureterální cévka (splint) a nefrostomie. Permanentní močový katetr je zaveden na operačním sále. Nutné sledování BT. Pobyt v nemocnici cca 14 dnů, postupné odstranění vývodných cévek a odstranění stehů. 19. REIMPLANTACE MOČOVODŮ – URETEROCYSTONEOSTOMIE, provádí se v celkové anestézii. Specifika: Úprava napojení močovodu na MM, po operaci nacházíme operační ránu v podbřišku na straně operovaného močovodu, drén, PMK – sledování hematurie a Acidobazické rovnováhy. 20. CYSTECTOMIE – zpravidla se provádí v celkové anestézii. Jde o velký operační výkon, kdy se napojí močovody do upraveného (připraveného) tlustého střeva, kde se mísí moč se stolicí. Specifika: Je nutné ošetřování rektální rourky, kterou jsou vyvedeny dvě ureterální cévky (napojeny na levý a pravý močovod). Operační rána se nachází v podbřišku. Drén je obvykle vyveden do obvazu. 21. METODY ŘEŠENÍ INKONTINENCE POMOCÍ TVT PÁSKY – výkon v celkové anestézii. Pře výkonem se zavádí Entizol čípek do pochvy - prevence pozákrokových komplikací. Specifika: Klientka má zavedenou pouze dětskou kanylu, nutná je následná edukace (záznam močení a rezidua, které vytéká pomocí kanyly). Kanyla se odstraňuje při nízkém reziduu a pacientka je po edukaci propuštěna domů.


15

Úkoly Úkol 1: Do levého sloupce tabulky přiřaďte taková tři tvrzení, která jsou podle vás správná. Do pravého sloupce přiřaďte tři tvrzení, která jsou podle vás chybná. a) Krátkodobá předoperační příprava by měla zahrnovat i psychickou přípravu (edukace klienta, rozhovor s lékařem, aj.) b) U klientů před plánovaným operačním zákrokem provádí dlouhodobou předoperační přípravu, zejména poučení o výkonu, souhrn vyšetření – EKG, RTG, aj. a zvážení operačního rizika ASA, anesteziolog. c) Cystektomie je endoskopické vyšetření MM a močovodů. d) U dětí, starých lidí, destabilizovaných nemocných nebo nemocných s rozsáhlým výkonem probíhá následná pooperační péče na JIP. e) V rámci pooperační péče na standardním oddělení monitorujeme FF cca 3x denně. f) Klient po cirkumcizi provádí koupele v hypermanganu 3x denně až do odstranění stehů.

SPRÁVNÁ TVRZENÍ

CHYBNÁ TVRZENÍ


16

Shrnutí kapitoly Předoperační přípravu rozdělujeme na bezprostřední, krátkodobou a dlouhodobou. Dlouhodobou přípravu obvykle provádí praktický lékař a zahrnuje poučení o výkonu, souhrn vyšetření a předoperační závěr – zvážení operačního rizika ASA. Krátkodobá předoperační příprava je zpravidla a zahrnuje psychickou a fyzickou přípravu klienta.

prováděna

24

hodin

před

výkonem

Bezprostřední příprava probíhá v krátkém časovém intervalu cca 2 hodiny před výkonem. Jedná se o přípravu dokumentace, kontrolu operačního pole, prevenci trombembolických nemocí (TEN), odstranění umělého chrupu, kontrolu lačnění, měření FF, vymočení, premedikaci a zajištění bezpečnosti klienta před odvezením na operaci. Následná pooperační péče probíhá na standardním oddělení, JIP nebo ARO. Pooperační péče zahrnuje: Přípravu lůžka, sledování FF, kontrolu operační rány, vyprazdňování, hodnocení bolesti, péči o výživu, hygienu, prevenci trombembolických nemocí (TEN), RHB, ale i specifika ošetřovatelské péče u vybraných výkonů. Urologie je chirurgický obor, který se nejvíce dotýká intimních částí lidského těla. Při péči o klienty/pacienty je nezbytné respektovat zásadně jejich stud, pamatovat na zásady asepse při invazivních intervencích a převazech, neboť jakákoli infekce může práci specializovaného operačního týmu neodborným zásahem zničit, a následně tak poškodit zdraví klienta/pacienta.


17

Použité informační zdroje 1. DVOŘÁČEK, J., Urologie: obecná a speciální urologie, 2. vyd. Praha: Karolinum, 1999, 235 s., ISBN 807184-745-3. 2. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 350 s., ISBN 978-80-2471830-9. 3. KAWACIUK, I., Urologie, 1.vyd. Praha: Galén, 2009, 308 s., ISBN 978-80-7262-626-7. 4. PACÍK, D., Urologie pro sestry, 1. vyd. Brno: IDVPZ, 1996, 173 s., ISBN 80-7013-235-3. 5. RICHARDS, A., EDWARDS, S., Repetitorium pro zdravotní sestry, Praha: Grada Publishing, 2004, 376 s., ISBN 80-247-0932-5. 6. ROZSYPALOVÁ, M.; STAŇKOVÁ, M., Ošetřovatelství I/2, 2. vyd. Praha: Informatorium, 1996, 209 s., ISBN 80-85427-94-X. 7. VESELSKÝ, Z., Vybrané kapitoly z urologie: vybrané aspekty ošetřovatelské péče u nemocných s onemocněním horních a dolních močových cest, Gema Art Group, 2007, 125 s., ISBN 978-80-86087-61-0. 8. VOKURKA, M., HUGO, J., a kol. Velký lékařský slovník, 5. vydání. Praha: Maxdorf, 2005, 1005s., ISBN 80-7345-058-5. Klasifikace podle ASA, Zdravotnické noviny, www.zdn.cz, [cit. 2012-08-20], [online, http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/anestezie-a-pooperacni-analgezie-umalych-chirurgickych-vykonu-319034].


18

Slovník cizích pojmů ADRENALECTOMIE

chirurgické odstranění nadledviny

BIOPSIE

vyšetření vzorku živého lidského orgánu nebo tkáně a odběr této tkáně

CYSTECTOMIE

chirurgické odstranění MM

CYSTOLITOTRIPSE

metoda drcení močových kamenů v MM

CYSTOSKOPIE EDUKACE

endoskopické vyšetření MM a močovodů výchova

EXTRAKCE

vynětí, odstranění

HYDROKÉLA

nahromadění většího množství tekutiny mezi obaly varlete

KLYZMA

nálev tekutiny do konečníku a tlustého střeva

KONKREMENT MALNUTRICIE

kámen podvýživa, ve smyslu špatného složení potravy

NEFRECTOMIE

chirurgické odstranění ledviny

NEFROSTOMIE

umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky zavedené skrz kůži přímo do ledvinné pánvičky

PARENTERÁLNÍ

mimostřevní, s vynecháním trávicí trubice

PERKUTÁNNÍ

procházející kůží, skrz kůži

PREMEDIKACE

podávání léků před určitým lékařským výkonem

REIMPLANTACE RESEKCE

opakovaná, zpětná implantace (vsazení, zasazení) chirurgické odstranění části orgánu

SPIROMETRIE

metoda určená k vyšetření dechových funkcí plic

URETROTOMIE

chirurgické rozšíření (naříznutí) močové trubice

VENTILACE

proudění vzduchu do dýchacího ústrojí a ven z něj


19

Procvičování tématu 1. Základní stavební a funkční jednotkou ledvin je: a) neuron b) nefron c) ureter d) ledvina 2. Denní diuréza u zdravého člověka je: a) 500 – 1000 ml b) 2500 – 3000 ml c) 1000 – 2000 ml d) 500 ml a méně 3. Klientovi po urologickém výkonu, kterému je nutné podpořit vitální funkce, provedeme následnou pooperační péči na: a) standardním oddělení b) JIP c) ARO 4. Dlouhodobá předoperační příprava zahrnuje: a) prevenci TEN: BND DK, miniheparinizaci b) zvážení operačního rizika – ASA c) anesteziologickou přípravu: posouzení nejvhodnější a nejšetrnější anestezie, informovaný souhlas a premedikaci 5. Předoperační péči, která probíhá v časovém rozsahu cca 2 hodin, nazýváme: a) bezprostřední předoperační příprava b) krátkodobá předoperační příprava c) dlouhodobá předoperační příprava 6. Hydrokéla je… c) nahromadění většího množství tekutiny mezi obaly varlete b) chirurgické odstranění varlete c) retenční cysta s hromaděním spermatu a tekutiny mezi obaly varlete

7.Vyberte, které z léčebných opatření by měl dodržovat pacient po extrakci konkrementu po propuštění do domácí péče: a) měl by nosit teplou obuv b) provádí nácvik k obnovení funkce svěračů močové trubice c) dodržuje pitný režim d) dodržuje neslanou dietu


20

8. Při zajištění pitného režimu u klienta s ledvinovými kameny platí: a) doporučit snížení příjmu tekutin b) doporučit zvýšení příjmu tekutin c) klient může přijímat jakýkoliv druh tekutin bez omezení d) klient může přijímat pouze urologický čaj 9. Ureterolitotomie je: a) chirurgické odstranění konkrementu z močovodu b) vyš. metoda vhodná k diagnostice lokalizace močových konkrementů c) rozpuštění konkrementu d) rozbití konkrementu na malé části nebo na písek 10. Student/ka oboru ZA poskytuje informace nemocnému: a) ve všech oblastech a v plném rozsahu ose péče b) podle jeho přání c) podle svého uvážení d) v rozsahu kompetencí zdravotnického asistenta 11. Porozumění poskytnutým informacím u klienta ověřuje: a) písemnými odpověďmi b) zpětným dotazem c) dotazníkovým šetřením d) neověřuje


OŠETŘOVÁNÍ NEMOCNÉHO S UROLOGICKOU OPERACÍ

Recommend Documents