,,Vdtiina lidf
ie v agonii a
isou na
ton tak mizernd, 2e radii riskuji datif agonii, nei aby se pokoui;eli ietit svojf stdvajici iivotni situacil Ch. Bukowsk
Existuie jedinli zprisob jak se z toho dostat. Nechat se odeslat po5tou jako balik. prosinec 2001
Psdno pro Dejvick6 divadlo v Praze. Poprv6 uvedeno dne v ndsleduilcim obsazeni:
l6.l
PETR MATKA
lvan Trojan
OTEC SYLVIE
JIRi ALICE MOUCHA
ANNA ALES
JANA FrcuRiNA.(EVA) SEF V PRACI TANEENICE MUZ V PUBLIKU a VoJAK Z oEONY Host6 na vedirku, Po5tilci
1.2001
Nina Divi5kovd Miroslav Krobot Lenka Krobotovd
Jiii BartoSka Zderika Volencovd Martin MySidka Jana Holcov6 lgor Chmela Kliira MeliSkovd Linda Rybovii Pavel Simdik Klara Lidovd Jaroslav Plesl
doba d6je: soudasnost Pozn.:Tento text idsteind vyuiivd improvizacf a dialogL, kter6 v ndkterlch piipadech vznikaly pfimo bdhem zkouieni hry. Autor touto cestou tedy alespoi ddkuje hercim za jejich invenci a trpdlivost. Petr (36 let) se budi - md kocovinu. Pomalu vstdvd. Sebere ze zemd kalhoty. Padd z ndj listf. Hledd po kapsdch. Najde chomAi Zensklch
106
vlas(t. Piivoni k nim. Usmdje se. Vezme telefon, vytoii ifslo. Zvedne to Moucha, jeho piibtiind s:=ri stari kamardd.Takd se ted vzbudil.
Petr: Ahoj, Petr. Moucha: Prod volil5 tak brzo? Petr: Jde o ty vlasy.
Moucha: O jakli vlasy? Petr: Janiny vlasy. Zapomn6l jsem, co se s nima mri ud6lat. Moucha: Podkej. Tys jf fakt ustiihnul vtasy? MdS je? Petr: Bylo to nakonec velice snadnli. Vzal jsem je z kart6de. Vi5 , jakbskyi nechdvaji v kartddi vlasy. Je to hnusnf, ale tentokrdt se to horjts
Moucha: Myslel jsem, Zes
ji ustiihnul
vlasy.
Petr: Ale ne. Nejsem magor
Moucha: MusiS je svaiit v mlice, pak usu5it a sp6lit s jablednlim lis:rrr a rozfoukat v mlstech, kde jste se sezndmili. Petr: Tak jo. Moucha: V dem je probl6m? Ty nev6ii5
tfhle metod6?
Petr: V6iim. Ale co bude diil?
Moucha: Chce6 piece, aby se k tob6 vriitila. Petr: To jo, ale jinak. Moucha: Tohle je vyzkou5enf.
-::
Chci, aby se ke mn6 vrdtila kv0li mn6, a ne proto, Ze jsem ji -stiihnul vlasy.
--cha: MusiS to stihnout do 24 hodin. Tak d6lei.
-::
pri5vihu. Odekdvdme,
Tak jo.
(Jana
'-^ucha zavdsi. Petr jde pro krabici s ml6kem. Nalije ml6ko do hrnce,
.:^oil do ndj chomAi vlasl a pozoruje
tuhle podivnou hmotu.
-,:nf telefon, je to Jana, hezkd energickd hena kolem tiicftky.Vidime - telefonu v jln6 idsti jeviitd. Kolem ni prochtizi Alei, jejl souiasryi :='tnef.) t'a' Potro')
poloii telefon. Petr
tak6.
poiddku.
Zaine se obl6kat, Mimo scdnu se ozve
hlas muie a Zeny, naddvky...)
Alice: Tvr)j brdcha nerozeznd vlastnl prdel od diry v zemi. (Petr zabouchA na stenu a hlasy utichnou.Vejde Moucha, pied sebou
um,ivadlo na 2elezn6 konstrukci na koleikdtch, Zaine uny-
vadlo m,!t nechdpu, jak jsi mohl ud6lat ndco tak stradnliho?!
ie zitra piijede5 a dii5 to do
Jiii: Tvoje matka Zere marinovany kodidf prdy!
tlaii
:=:r: Jano! Jd t6 tady zrovna mdm...
..ra: Petie! V0bec ::tr: Coie?
Petr: Taky uZ jsem dlouho nebyl venku. Jana: Tohle je ndco jinfho. Teta na tebe chce podat Zalobu. Jsi v p6knfm
a leitit.)
Petr: Rikaljsem ti, le je to na m6 moc sloZitf I Spletljsem si ji v s tetou...
tf
tm6
Moucha: Jak sis ji mohl spl6st s tetou?l
.:na: D6ti t6 vid6ly.
Petr: Byl jsem opilej. Stiizlivej bych to nedokiizal.
::tr: Jakli
d6ti?
Moucha; A takhle jsi to dokdzal?
.:na: D6ti
tety.
Petr: Byl to tv0j ndpad.
:etr: D6ti tety. Jakli tety?
Moucha: Jd jsem ti radil, at se na Zensk;? vyka5le6.
-ana: Ale5ovy tety. Spaly nahoie. Vid6ly t6, jak jsi ve5el k ni do pokoje s n0Zkama a ostiihal ji vlasy.
Petr: Nechci dopadnout jako ty.
)etr nenf schopen slova. Lovi po kapsach dalii a dalii chomdie ,tasrt. Zaine je odhazovat, jako by ho Jana mohla viddt.)
Petr: Ddl? V2dyt ty uZ ani nevychdzi5 z bytu.
Moucha: Jd jsem nijak nedopadnul. Jri jsem dril neZ ty,
)etr: To bych nikdy neuddlal
Moucha: ProtoZe nechci potkat Zddnou ienu.
-ana: Nech toho!
Petr: O tom mluvlm. Je to s tebou v62ny,Iak m6 nepouduj. Jak dlouho uZ jsi nebyl venku?
retr: Prod tomu nezabrdnily? Prod ty zalraceny d6ti nezadaly kiidet? Normdln6 ivou poidd. Prod n6koho nevzbudily, aby mi to piekazil? Jana: Nevim, prod nezadaly kiidet, ale o to ted'nejde.
?etr: Prod mi v tom nezabrdnil AleS?
Jana: ZndS AleSe... hele Petie, ieta zhroucenl. NemiZe vyjft na ulici.
je na
pokraji nervovyiho
Moucha: Od t! doby, co ode5la Eli5ka. Piedstavuju sije a myslim na ne, kdyZ si d6ldm dobie, ale s Zddnou jsem nemluvil. Bojim se k nim piibliZit. Majikolem sebe ndjakli v0n6 nebo co to je. KdyZ se k nim dostaned moc bllzko, mri2e5 se do nich zamilovat. A iak se do nich zamiluje5, tak td opustdj. Petr: Kde bere5 jidlo?
107
Moucha: Ch-odi ke mn6 jedna uklizedka.Taky mi nakupuje. S tou je to v pohodS. Je ripln6 pitoma. (Uklizeika Anna se objevi
s
koitdtem v druh6m pldnu. )
Moucha: Toho nezndi.
PeIr Ty piece nemds iridnf kamarddy. Moucha: Ale tenhle recept je fakt dobrej. Tomuhle iddnd ienska neodold. Je to ftok pifmo na srdce. Tady. Srdce. RozumiS.
Petr: Nemd5 ndco k piti? Moucha; Vezmi si co chce5. ViS, kde je bar.
Petr: Co md$ s vysavadem?
Petr: Ty ses fakt nechal odeslat jako balik? Kdo t6 odestal?
Moucha: Ndco jsem si na tom zkou5el. Petr: Co?
Moucha: Jeden po5tiik.
Moucha: Kdyi s tim sprdvnd zachdzis, je to skoro jako bys byt v Zenskf. Petr: Fakt?
(Petr piipfji. )
Moucha; Byl jsi tenkrrit pryd... Ale fungovalo to. Petr: Myslel jsem, Ze t6 v5echny holky opustily. Moucha: Tohle byla vfjimka. Tahle md opustila mnd vrdtila.
Petr: Na Janu. Aby se ke mn6 vrdtila. Zejtra k nim jdu, musim si to promyslet...
Petr: Piipadri mi to jako blbost. (Petr si viimne, 2e odtok od umivadla
Moucha: Existuje je5td jedna osv6ddend metoda, aby se k tob6 skd vrdtila.
Petr: Co md5 s umfvadlem?
Petr: Prod jsi ne5el za mnou?
Moucha: Ba ne. Zenskf se to nevyrovnd. AIe je to lep5i nei nic.
Zen_
Petr; Jaka?
maoie.
Petr: Balik? Moucha: Po5tou. Do vlastnich rukou. Petr: To je blbost.
potom, co se ke
odiroubovani.)
[/oucha: N6co jsem si na tom zkou5el.
chce5 iict,
Moucha: D6 se to v$elijak vyuZit. Petr: Umlivadlo? (Mou3ha odklopf umllvadlo, kter6 nosti. Petr je iokovan!.) Petr: Ty, Moucho, vidyt je to
rese uvede5 svoji adresu, aby v6d6la, Ze je baliku. To se dii pieZft. Musi5 si samozieimd odou a l6hev...
Pclf Poikej,
je
ai
Petr; Coie?
Moucha: Nechii5 se zaviit do krabice a odeslat na jeji adresu jako balik. Je to trochu riskantni, ale distii. Neniv tom iaOna
ie
ses
k
nd,laki ienski nechal odeslat jako
balik?
Moucha: Jeden m0j kamarfud to zkusil...
108
Petr: Keces. Jakej kamardd?
je
specidlnd upraven|
plnf sajrajtul
Moucha; Neifkej mi Moucho. Petr: VZdyt je to hnusny.
Moucha: Ta odtokovd trubka je distii. Dennd ji meju. Petr; Ty u2 jsi tiplnd hotovej... Ty tvoje pom0cky... Moucha; jaky ty mris pom0cky? Petr: Jd? Normdlnd.... ruka a tak.
k
jeho
cin_
Voucha: To je star)t... Petr: Jd o tebe m6m normdlnd strach. lvlouchaj O.m6 se Ty si dej do poiddku
ten svr}j vztah s Janou
1eboj. a pak mi n6co ikej.
Petr: To si diim. To se neboj. Zejtra Iam jdu. Musim promyslet. Ale ty se nad sebou zamysli. (Moucha odejde. Vejde Matka s piistrojem
na
si to je5t6
mdienf ilaku.)
Matka: Nechiipu, kde se to.pokazilo. Vozili jsme td k moii... Kupovali jsme ti ty nejlep5i vitaminy... ChodiS je5i6 v0bec do prace? Petr: Jo.
si .:
Matka: ...nepieru5uj m6. Nemluvd o tom, Ze si neumls najit Zenskou. Mluvila jsem na odbdru s jednou zndmou. Byla ripln6 , S.kr. iXr_ tila, Ze jeji syn je homosexudl. Nemohla ssz toho vzpamatovat. Nemoh la z toho ani ddvat krev, jak j( zi idly dervenf krvin ky. ty ne_
jsi homosexudl,2e ne?
Petr: Nejsem. Matka; Podkej, ty jsi homosexudl? Petr: Ne. Matka: Tak prod ndkdy nepiivede5 n6jakou Zenskou? Petr: Nemtiu najlt tu pravou.
lVatka: Dostal jsi ty vfstiiZky?
Matka: Piived jakoukoliv, to je jedno, Tlakuj.
Petr: Dostal.
Petr: Proto jsi m6 sem zavolala? Abys mi iekla, Ze mdm piiv6st
Petr:...n0,.. Matka: Tob6 to nepiijde hrozny? Takovyi zemdtieseni?
Matka: Zavolala jsem t6 kvrili tdtovi Aby sis ho uZil, Petr; Jak uZil? Matka:
chvrli tady nebude "Za mluvit: neptjde
Petr: Ale jo, je to hroznyi... Matka: Takovejch lidi, co tam v
tf
Gruzii trpi! Tebe to nezajimd? Petr: Ale zajimd. posild6 mi toho spoustu. Mdm toho plni krabice. Matka: Posildm ti to, abys v6d6l, jakri je realita.
e!".I:l* I'to nepositej. poirid mi n6co kupuje5, positd5 mi n6jak! vysrnzKy z novin... jii uZ to nemdm kam musel ddt pryd i tu postel, co jsem m6l.
Zen_
skou?
Matka: Co si o tom myslis? To je hroznf, ne?
d6vat, mami.,fri jiem
Matka: Tys prodal tu krdsnou postel, co jsi m6l po babidce? Petr: Neprodal. Jd jsem ji vyhodil, mami.
Matka: Tys vyhodil postel? Zamysli se nad sebou. Tob6 je p6tatiicet let a ty si neumis dojit na normdlnindkup. Odmitd5 si necnat poradit. Ty si neum[S sdm koupit boty, neumis si koupit kalhoty... Petr: Ale umim.
a co pak?
Zdementni
a
uZ
s
nim
Petr: Je mu Spatnd? Matka: D6vdm tiitovi tak dva m6sice. (ukd1e si (Vejde Otec...)
na ieto) ...tomu neiikei.
Otec: Kolik mi ddvrid? It/atka: Dva m6slce. Moin6 miri. Otec; Ahoj. Petr: Ahoj. Matka: (Petrovi) Nic ho nezajrmd. Nezajimaji ho zprilvy,,nezajimd ho zemdtieseniv Gruzii, zajhaji ro lenom iy letro buntlny v pive
n a h
.
podivn6mu ritudtu: zahifvd jeitd chvfti
serozpfndaosvo-
109
ttotli
iitl< elal|i dve neho
k
:;knutl uvniti.)
p
r r.t
lii
ltultliny,
kteri by
byly jinak odsouzerty
il,li
i:ascinuje tnc, jak l
',':il
IVatkat Paruku? V2dyljsi iikal, 2e nejsi. Peir: lak nic. Tak ja budu muset jit. (Matka ho zaclrii. Posviti
mi to fascinuje
.
ttialka (Petrovi) Vcera jscm pii5la do lulupolny a na5la ho, jalt tam stoji a v ruce d12i 2arovl
nu do odi haterlcou.) 'fo
|\lallgl l\ldte
't-o
ejcmenei v rodine. se bude uZ jenom zhor5ovat mdljeho tdLa talty... l(dy2 jsi byl malej, tal< na tebe cl6da ddlal iakovf divnli oblideje .
Otee: Zajirnalo me, jestli so 2drelvka vcjde do pusy.
Otce: To byla pieee legrace.
Petr: A co?
lVatka: Ano. t'al
Otee: Nezkusil js""m
ter. 13al
jscm sc, 2e mi nepLijde vyndat ven.
fulatka: Pol
hlas
Prerto pije
tolik piva, Doufii, 2e se
Otec: Alo ne... lVlatka: No ano. Na5li, nebo nenaSli?! l3ehal po ulici ve spodnim pradle!
Otec: Ale ne
Qlee: Ohtel jonom na6tvat babiel
(Matka zaine Otci rndiit tlak.)
(Bafne na
Mall ', (Petrovi) lVinulej tejden zapomnel, jak se jmenuju. Piiscl
Matka: Ale l<depal<. (Petrovi)Vi5,
niim jeden jetro zndmej a on md chtel piedstavit, ale nemohl si vzpornenout, jak se jrnenuju. Poi6.d rni iikal kodidko a rnilacl
Aba Atuc nic.) ie
tvfrj 0te0 uZ se nedokdrie lelmout? To
je jeden z, pfiznal
Olec: iak zlli to nebylo...
IValka: Virjis? e ht6l by se leirnout, ale nedol<6ie to.
Matka: Jeden das jsem si rnyslela, 2e ma tdta Alzheimerovu chorobLr. Ale dneska jsem si jista, 2e ter je stai""ckd rjemence. Zjistila jsenr to z reakee zornidck.
felr : ,li
Otec: Sviti mi
elo
oci baterkou
\{ttllcLl (py.4nd opakujc)Svitim mu do odi baterkou Proto7e se oelmitd nechat vyseliit u odbornik0l OLCI.
llyl jsem ta.in pied tlidnem. Nic nenasli.
lVatlra lrroioZe to na nd vZdyel
110
(Matka na ndj neeckand bafno. e)tee nercaguje. ) Pctr: NcmAs nejakou parul
budu rnusci 1it, rnarni. IVatl
Petr: Alo je. lVlatka: Tal< tady
zistafl. Jo ti s nArna dobic, nebo neni?!
Potr: Nen[. lVatka: lal< prosim. Ale to je v tott6. t-y ncmas Zenskou, ty nemds vztah It licjem A to sc mimo jin6 projevuje tak, 2e si oclmrta5 uiit ehudAka svliho star5iho tdtu, lrterej tady u2 dlouho nctsudc. (place, pak opdt silnyrn hlasen)Vis,2e anui-. ani ncni schoBen norm;iln6 telefonovat.
..
vcera jsem ho piemluvila, aby vytodil ndhodnf dislo...
,- T-L-
Otec; Alika?
Matka: Myslela jsem, Ze bude rdd, 2e si na n6j lidi poidd je5t6 pamatujou, kdyZ namlouval ty filmovyi tyideniky, Byl hlas doby. Zn6l z platna...
Sylvie: Na5eho psa!
Otec: Ale jd nechci, aby si na md lidi pamatovali.
(Otec je tim iokovani, Nevf, co nd iict. Matka ho celou dobu nevdiicnd pozoruje. V jejfch oilch Otec opdt selhal. Matka komentuje cell Obrtv hovor, aikoliv druhou stranu neslvii.)
Matka: Vidi5, nechce t0...
Otec: Ehm... n0...
Otec: Nebudu nikam volat!
Sylvie: Doufala jsem,
Matka: Napied nikam volat necht6l. Ale pak jsem ho piemluvila... (Matcino vyprdvdnf piejde do redln1 scdny.)
Otec: Prod bych to d6lal? Otec: Budou myslet,
ie
ie zavoldS. Nem6l jsi odchdzet. Nem02u ic bez tebe vydrZet. Cht6la jsem ilct, Ze jsem strai nd rdda, Ze voi AS l,' y,slela jsem, 2e uZ t6 nikdy neusly5lm. Mdlem jsem bez tebe zeSleLa
Otec: No j0... Matka: Jakyi ,,no jo"? Sylvie: Kde jsi? Otec: N0... jsem ted v jednom byte.
Matka: Jo.
Matka: Abys vid6l, jakri je realita. volA ndjakej lchyl.
Matka: Nevymlouvej se. Otec: Ty to mysliS viiZn6?
Matka: Ano. M0Zeme se vsadit. Jd iikdm, Ze si na tebe ty lidi budou pamatovat. Vidim to tieba v kriime. Tam se lidi taky je5t6 otodej, kdyZ promluviS.
Otec: A nechdS m6 pak chvili v klidu?
I .l:' L'2
den opustiL)
Otec: Vsadili jsme se, jestli m6 n6kdo poznd po hlase.
Otec: Nrihodn! dislo?
z---
jiten
Sylvie: Martine, jsi to ty? ViS, co se stalo? Piejeli Alika!
Vsadim se, 2e kdy| vytodi5 ndhodnf telefonni dlslo, narazis na n6koho, kdo t6 poznil po hlase, kdo si na tebe je5t6 pamatuje z tdch tfdenikfr. N:,-- :
Mysli, 2e vold mu2, kter,!
Petr: Prod?
lVatka: Pak si mtZe5 hrdt s bublinama.
(Otec vezme telefon a vytoii poslepu ndhodnd iisto. Ozve se iensli hlas. Otec chce promluvit, ale Zena na druh1m konci ho piedbdhne. Je to Sylvie, hezkd hena kolem tiiceti, ted trochu u konce sv,lch sil.
Matka: Tak co? Poznali t6?
Sylvie: VokiS od ni? Otec: Od koho?
t! Zenskf? V2dycky kdyZ vold5 od ni, md5 takovej divnej hlas. Nemdl bys Zit s tou Zenskou. Nemd na tebe dobrej vliv.
Sylvie: 0d
Chtdla bych, abys byl se mnou. Nemtr2e5 piijet? Otec; Ted'zrovna to nejde... Matka: Co nejde? Prod by to ne5lo? Sylvie: Jsem stra5nd rAda, Ze t6 sly5im. Otec: Dobie. Sylvie: Miluju t6, vi5 to? Otec: Ano. Matka: (posmdind,) Ano!
111
Sylvie: Neiikdm to jenom tak.
(Poloii sluchdtko. Chvili stoji on i Matka tvdiit jakoby nic.)
Otec; Jo. Matka: ,,J0"! Ty v0bec nemluvis!_ S)rlvie: Nejsem na tom v posledni dob6 nejlip. Zkou5ela jsem se otrdvit prii5kama, viS to? Otec; V62n6?
ioku. pak
se Otec zaine
Matka: Davide, jii si skoro zadfndm myslet, Ze to bude piece jenom ta Alzheimerova choroba. (Matka odejde. Otec vypojf telefon ze zdsuvky a odnese si ho. Na sc6nu vyjde Petritv sdf /40/, Je to vysoki mui v obleku s upiim_ nou tvdif. Md toho hodnd na starosti.)
P( t,
Sylvie: Vypumpovali mi Zaludek. Ale v nemocnici mi ukradli vSechny penize i doklady s adresama. Nemdm ani telefon na tebe. Otec; No j0...
S6f: Pracuje se vdm u niis dobie?
Sr
Petr: Ano.
Pr
Sylvie: Dd5 mi na sebe telefon?
S6f: Pracovni doba vdm vyhovuje?
DI
Otec: Budu muset koncit.
Petr; Ano.
Pr
Matka: Bude5 kondit a nic jsi neiek. Sylvie: Rekni mi n6co hezkfho.
56f: S lidma tady se sndsite?
Otec: N0... nevim, co mdm irct. Matka: Rekni ndco tim svfm hluboklim hlasem. (Pauza.)
Petr: Ddkuju.
ie
m6 milujeS. I kdyby to neoyta prav-
Matka; Rekni n6jakou delsi souvislou v6tu. (Matka jen zfrA.)
Sylvie: Jd te taky miluju. Otec: U2 musim koncit... Sylvie: Ozve5 se brzy, vid'?
Otec:Ahoj...
S6f: N6co v rodin6? Ser: uoDre.
Otec: Ano.
Otec; Tak dobie. Miluju te._
Petr: Potieboval bych na zitra voho. Petr: Tak ndjak.
Sylvie: Martinb, jsi tam? Svlvie:_Cht6la bych, abys iekl, da. Potiebuju to slySet.
Petr: Vlcem6n5.
q
S6f: Dobie. Co jste potieboval?
Svlvie: Rekni, Ze m6 miluje5.
112
v
S6f: Pane Hanku, kdy2 vds tady uZ mdm... je tady jedna vec, kterou byste m6l v6d6l. (pauza.) Jsem na malV klukv.
Vl
pt
A]
(r
A]
B
Petr: Prosim?
A
Set" No jo. Tak s.edm aZ jedenact let. Fascinujou md ty jejich mal!, derstv6 ochmliienf prdeh
Ji
Petr: ehm...
P
Sef ...ty jejich svra5t6li pindici. Petr: Nevim, co bych na to ierr. S6f: Podezienijsem mdlu2 diiv, ale minulejtejden se to potvrdilo.
(/
:etr: To m6 mrzi.
AIeS: Museli jsme je odv6zt pryd.
:-a[ [/d taky. Rad5i bych byl na malli holky nebo na velk!
chlapy,
nebo dokonce na velkf holky, kdyZ uZ jsme u toho, ale jsem na malli kluky. Je to ta nejhorSi kombinace.
retr: No j0...
Petr: Stalo se jim n6co? AleS: Dostdvaly zAchvaty smichu.
(Petr vytAhne z kapsy ndjak| vlasy...) Petr: Vzal jsem ty vlasy s sebou. MoZnd se to dd je5te ndjak nastietit.
Detr vstane a odchdzi. Sdf ho zastavi.)
:ef: Nepiedstavujte si, 2e se na n6 ndjak vrhdm... prostd je mdm rdd, )etr: Chdpu.
l5f; Jenom jsem m6l dojem, 2e byste to o mne mdl vedet. )etr: Diky.
Jana: DeldS si legraci? Petr: Nebo miZu sehnat nejakou paruku. Jana: Teta md na paruky alergii! Petr: Aha.
Jana Nesnd5i umel! vldkna. Bude si muset nechat ud|laI specidtni
Petr se zvedd k odchodu.)
paruku, kterou budeS muset zaplatit.
l5f: Neni zac. A zavolejte mi sem Pokornfho. Nebo ne, pokornliho ne.
Petr: Dobie.
Sdf odejde. HUDBA.
AleS: Zaplatit.
,/ejde Alei;, robustnf seri1zni mu2, cca 35 let. piinese iidli pro sebe i lro Petra. Pozddji se mu situace vymkne z rukou, Ted je ale na koni.)
Jana: Krom toho chce, aby ses veiejnd omluvil.
ileS:Jsme dospelli lidi, dokdZeme se rozumnd dohodnout, Sedni si sem. Petr se posadi.)
AleS: Veiejn6.
rle5: DdS si n6co k piti?
)etr: Dvojitou skotskou.
Petr: Jak moc veiejn6? Jana: Chce, abys to napsal do novin. Bude to samoziejme n6co stdt. Petr: Jasn5. Ale5: Nevime, jestli na to md5 dost penrbz. KdyZ tak ti mt2eme p0jdit...
.lana: Jd jsem td prosila, abys nepil.
Petr: To je dobryi.
ileS: Ale nech ho.
AleS: Jsme dosp6l! lidi, dokd2eme se dohodnout. Nechceme vyuZivat tvyiho ne5t6sti.
Jana: MoZnd si neuv6domuje5, jak zeivaina je to situace,
Alei jde piipravit piti.)
Petr: Jakfho ne5t6sti?
?etr: Uv6domuju. Proto potiebuju pft. (Pauza.) Samoziejmd se v5em omlouvdm. Moc m6 to mrzi. Byl jsem opilej a tak ddle. lV6l bych se moZnd asi piedev5lm omluvit tetd.
AleS: M6l by ses nad sebou zamyslet, Petie. Jd t6 pozoruju uZ dlouho
Jana: Teta nevycfrdz[. Zamkla se ve sv!m pokoji a piestala mluvit.
AleS: ...a nev[m.
Petr: A co deti?
Jana: Co nevi6?
4... Petr: A co?
113
!iiliiliiri{#+e'",
AleS; No nevfm nevim. Jana: To je jedno.
no
(Petrovi to vyrazi dech,)
Jlr
AleS: M0Ze5 nAm vysvdtlit, prod jsi to ud6lal?
Petr: Vy dva?
Ali
Petr: Nevim, jestli to dokiiZe5 pochopit.
Jana: Jo.
Jana; Prod by to nedokdzal pochopit?
Petr: Kdy?
Petr: Mysleljsem, 2e to je Jana.
Jana: Brzo.
AleS: To nechdpu. Ty sis spletl Janu s tetou?
Petr: Ci to byl
Petr: Byl jsem dezorientovanej. potieboval jsem jeji vlasy. AleS: Vlasy?
(P'
se Ati
Pe
ndpad?
To je snad jedno, di chce5 v6d6t.
&n+
\
Ati
to byl nepad. Byt to m0j nripad, kdyZ r:
Pe
Ati
Petr: Abych je mohl svaiit v mllce.
AleS: Myslel jsem, 2e to byl mirj ndpad.
AleS: V mlice?
Jana: Ne. Byl to m0j ndpad! Jak by to mohl bejt tv0j ndpad? Petr: Jasn6.
Pe
Jana: Jakli jasn6? Nevim, prod bych si nemohla vzit ndkoho kc. ho mdm rdda a s kfm je mi dobie.
Ati
Petr: A potom usuSit a spdlit s... Jana:. (Ale\ovi) Prostd zase ddlali
s
Mouchou ty svf obiady. Jste piirek p6kn6 divnejch Uchyl0, jesili chce5 n6co vdd'6t. Petr: Je to turil bratranec. Jana: Ale ty na n6j mri5 Spatnej vliv. JeSt6 md doma ty pomtcky? Petr: Jakf pomfrcky?
jakf pom&cky.
(A
AleS: Piesnd tak.
Petr: AleS je na tebe moc jednoduchej. potiebujed n6koho, kdo bude vic inspirovat.
Pe
(A te
Ati
AleS: Hele, pomalu...
Pe
Jana; To je jedno.
Petr: (Aleiovi)Nic ve zlfm. Ale v podstatd poi6d jenom opakujei to co iekne ona. N6kdy si toho v5imni.
Ati
Petr; Podivej, Jano, d6liim to celf proto, aby ses ke mn6 vrdtila.
Jana: Neur62ej ho.
Jana: Nezadinej s tim.
AleS: NeurdZej m6.
Jana: Ty viS
AleS: Jaklf pom0cky?
Petr: Miluju td. Stejskd se bit, 2e jo?
mipo tob6. (Ateiovi)Aled se nebude
zlo_
ruei1.nogkel, piijit do mfho domu a ifkar mf 2en6, aby se fem0ie5 k tob6 vriitila. Petr;
Tvf 2en6?
Jana: Budeme se brdt.
114
AleS: Budeme se brdt.
Pe
Ati
(Alei pochopi a odejde,) Jana: (Petrovi)Chci Zft normAlni Zivot. S tebou jsem m6la pocit, ie svet je plnej Silenc0 a psychopat0. Petr: [/dm prost6 sm0lu na divnf lidi. Jana: To nenlsm0la. Piitahuje5 takorni lidi, protoZe jsed uvniti takovej,
(Jana a Alei odejdou. HUDBA. petr pije... HUDBA se ztlumi.
Za sti.
Pe
Ati
ou se ozvou nadevky a kiik muie a heny, piid ndjaklch piedmdtit.)
.iii: Tvoje matka iere marinovan!' kodidi prdy! llice: Tv0j brdcha nerozezn6 vlastnI prdel od diry v zemi
Petr: No jo.
Alice: Ale zatim mu za to nezaplatili ani korunu. Proto se s nima soudi.
Petr: Hele... Alice... potieboval bych ted bejt chvili sdm...
Petr zbystif. KdyL hluk neustdvd, zabouchd na stdnu. Oba akt1ii .e utiii. Piijde Alice /25/.)
Alice: Jasn6.
rlice: Ahoj. Jd jsem Alice, )etr: Ahoj. Petr.
(Alice se chystd odejit, ale vejde Jiii, mui mezi padesdti a iedesdti. Vypadd, 2e v Zivotd ui zaiil mnoho.)
{lice: SlySela jsem bouchdnf. D6je se n6co? )etr: Sly5el jsem hluk. Napadlo m6, jestli je v6echno v pohod6.
Alice: (Jiiimu) Dala jsem si tady neco k piti.
{lice: Jasn6. Nast6hovali jsme se neddvno. Je5t6 vybalujeme. Obdas ndm n6co upadne, zn65 to.
retr: Aha. Alice vejde. Prohlfii si jeho byt. Chovd se jako doma.)
{lice: Nevypadd6 dobie. D6je se n6co? )etr: Jd takhle vypaddm normdln6. ,Alice
souhlasni k,lva hlavou.)
\lice: Jiii na tom taky neni nejlip.
(Alice vede Jiiiho ddl.) Tohle je Petr, tohle je Jiii.
Petr: Ahoj.
Jiii:Ahoj. Alice: Sly5el hluk. Myslel, jestli neni n6co v nepoiddku...
Jiii: Myslel sis, 2e se h6ddme? Alice ani ja nev6iime na ndsili. (Mrkne na Alici, jestli je to tak. Ona mu dd za pravdu.) Zileme ve stdt6, kterejje plnej nAsilia podvodu, ale my na nic z ioho nev6ilme.
Petr: Jiii?
Petr: To je dobie.
Alice:Ten dlovdk, se kterfm Ziju. Je to muzikant. Skldd6 hudbu. M65 tady ndco kpiti? Obslou2im se sama. (nalije si)MdS to tady stejn! jako my. Zije5 s n6kfm?
Jiii: Mohli bysme na sebe bejt zli, sprost6 si naddvat a ddlat si rtznf
Petr: Ne.
Alice: Fajn. D6laji mu starosti ty vftahy. Petr: Komu? Alice: Jiiimu. Soudi se s hotelama o svoji muziku. Hrajou ji uZ deset let ve vlitazich po celf tlhle pitomf zemi. Hlavn6 v hotelech. ZndS vftahovou muziku? Spousta lidi si neuvddomuje, 2e ji taky musel n6kdo sloZit. A kdyZ ji n6kdo sloZil, tak by za ni logicky m6l dostat zaolaceno. ne?
sviridrny. Ale nechce se ndm do toho. UkdZeme ti, jak by to mohlo vypadat.
Jiii a Alice zm6ni: zainou po sobd hdzet vdci a sprostd si naddvat. Jsou to stylizovand naddvky.) (Jakoby filmov,lm stiihem se
Tvoje mdma Zere marinovanf kodidi prdy. Alice: A tvoje mdma smrdl a
tvf s6gie visej kozy a2 na prdel.
Jiii: Moji mdmu si do huby neber. Alice: Tvoje mAme je mi volnd. Tvoje mdma je mi voln6 jako kozy
tvf
s6gry.
115
(MuZ Alici ikrti, ona ho kopne mezi nohy... a tak podobnd.Takhle to chvili probiha. Pak se vie zndni a jako mAvnutim kouzeln1ho proutku se na ndjak! tajn,i signal oba uklidni a sednou si na svd mista. po dif,rdjii nenAvisti neni ani stopy. Jiii dokonce zaine uklizet vdci, kter6 pii rvaice rozhazeli.)
Jjii: Takhle by to vypadalo, kdybysme v6iili na nasili. Ale my na ndsili neveiime. DdS si pivo? Petr: Docela bych si dal.
iiii:
Alice, dojdi pro pivo, prosim t6.
(Alice se zvedne a jde pro pivo.) Alice uZ ti iikala 0... Petr: Jo. O tech hotelech...
Ju. Aha...
Mrij probl6m se v podstat6 jmenuje copyright. Copyright je pomdrn6 mladej vlimysl. Pdr set let maximdln6. Rozhodne neexistoval pied vyndlezem knihtisku a myslim, 2ebrzo uL zase existovat nebude. Petr: Kolik mu ddvdte?
Jiii: Tak deset let maxim6ln6, Copyright je hlavnid0vod, prod je dneska celej svet piepliicanej takovou spoustou blbosti, kter! se nazlivaji autorskd tvorba. Kaidej pr0mdrne nadanej trouba md dneska Sanci se diky copyrightu p6kne napakovat. Nebo se m0ie d0konce proslavit. TakZe ka2dej tvoii aZ se z ndj kouii. A co je nejhor5i - tvoiej I lidi, kterf by to za normdlnich okolnosti ani nenapadlo, protoZe nemajico iict. CoZ je vlastn6 i m0j piipad. JenZe tohle v5echno brzo zanikne, protoZe tuhletu piebujelou au-
torskou tvorbu nebude moZnf nijak chrdnit. ZabrAnit. krddeli
vftvort lidskliho ducha bude nakonec draisi
neZ je vytvoiit. A lidi prost6 piestanou platit za knilky, za muziku, za filmy. Tvoii5? Petr: Ne.
Jiii:V poiddku. c0cKV /
116
I kdyZ ty bys moZnd zrovna mohl. MdS dobrri odi. MdS
Petr: Ne.
Jiii; V poiddku. Skutednf umdni pochdzi od Boha a je sme5nf
si
za nej nechat platit. To, ie se soudim s t6ma hajzlama o svoje pitom! melodie, je proto, Ze si o t6ch skladbdch zase tak moc ne. myslim. Nejsou tak dobrii, abych tvrdi Boha. Ale dokud je tady starej dobrej hajzlov6 platili za to, ie pouStej ty m venejch vyitazich. (Nadechne se, je unavenli. Alice nezitim piinesta pivo. MA Zupan. VEichni si daji,)
Petr: Jtfl:
-n J
(Alic Alicr Jtn:
na
sobd
Alict Jr
Petr: Diky.
n:
Alicr
Alice (Jiiimu) Rekl jsi mu to? Jiii: Rekl jsem mu o tdch hotelech, kocourku.
Jtfl:
(oa,
Alice: Aha. Jd taky.
vidh
(Jiii se otoii zpet na Petra.)
nevl
Jiii: (Petrovi)Tak2e vidK, ie s t6ma hotelama je to zatracend
kom-
plikovand situace. A aby toho nebylo dost, naSel jsem si tady kocourka, kterej potiebuje, aby se na nds ndkdo dival, jak to deldme. Co si o tom mysliS? Petr: Upiimn6 iedeno nevim.
Alic,
(Pet
Jtn pen
J
Aljce: ZkouSeli jsme spolu spdt jen tak, sami, ale nestdlo to za nic. Jiii: ZkouSeli jsme v5echno moinf. Zkou5eli jsme, jesili tady kocourek neni lesbidka, co2 by nebyla nejhor5i varianta. Ale neni.
I:
Pett
Jiif:
I
Alice: Nejsem.
Alic
Jiii:-Jenom2e je hrozne triZkf sehnat n6koho, kdo by nds pozoroval. Rekl bys, Ze je to lehkli, ale ono je to zatracend t6Zk1i. Sledovals
(Na
n6 by ji
iodi? Ne? Majije 0ptn6 vyhastli. Nevadito len1i.
Silenli oci berem, Ale lidi tady je ma-
odi zaraleny hluboko v oblicejich jako
JtIl
ah
tie
Ust
-=.': V jaklim t6st6?
': :
-
V tu chvili se deka, kterd zatlm leiela na posteli, pomalu zvedne. Petr si toho viimne. BeZl k telefonu. Vvtoii iislo.)
Jako ty.
Petr: Jano,.,, tady Petr,
ice se mezitfm pievl6kla.)
(Janu vidime v jine iAsti jeviStd, Je rozespald, Md na sobd nocni koiili. )
oe: M6 fakt krasnli oci.
. 'i:
-
Matka za poslednich zhruba patnAct let. UloZi se ke spanku.
V takovfm t6st6, kterli kyne a postupnd obaluje vSechno, co do n6j spadne. Potiebujeme ndkoho, kdo ma odi na povrchu oblideje,
Jana: ZblAznil ses? Jsou
UZ to na tebe jde?
ce: Jde.
v ioku. Potiebuju sly5et lidskej hlas.
. 'i: Ty d6vko.
-
tii hodiny v noci!
Petr: Stala se mi takovd v6c. Ob2ivla mi deka. Jsem z toho trochu Jana: Petie, myslim, 2e
ce: Neiikej mi d6vko.
. 'i: Promiri, kocourku.
ui
bys k n6m nem6l volat.
Petr: Podkej, Jano. Nevymej5lim si. Poiad na tebe myslim, moZn6 mi z toho pieskodilo... redlnd uva2uju o tom, 2e se k tobd nechdm poslat jako balik...
)dvlece Alici na pohovku za rohem. Zatnou souloiit /my nic z toho neCime, m(tieme to jenom tuiit z vlrazu Petra a ze vzdychdni Alice./ Petr evi, jak se md zachovat. Kdy2 se chce odvrdtit, Alice zacne kiicet.)
,Jana: Jakej balik?
.rice: Ten hajzl se na nds nediv6.
Jana: No vidi5, to by bylo romantickyi... rozhodn6 lep5i neZ ty vlasy.
Petr se tedy
posluind otoii zase k nim. Podaii se jim to. Dokonii to. unaveni. Sotva leze. Obl1ka se, Chce Petrovi zaplatit ndjakd :enize. Petr odmitA.) .iiil
je
Jana: Zavolej jindy.
?etr: Ale ne. Jenom jsem se dfval.
Jiil: Jen si to vezmi. Neni snadnii sehnat n6koho, kdo by se na nds dival. MdS zvidavyi odi.
Ze
Petr: Toho se prdvd bojim, 2e to je ve mn6.
(Na odchodu se le5td utvrzujf.)
Jana: Tak vidi5. Je to v tob6. Dobrou noc.
Je dobrej.
(SvEtla se rozjasni.Vejde Otec, rozhllZi se po Petrovd garsonce.)
Jiii: Je. Je dobrej.
Jiii odejdou. Petr stoji v pendzi v ruce, prohliZi
jeitd nikdy nevyddlal.
Petr: Ale ja to potrebuju ted, potiebuju t6 drZet za ruku, bojim se, se kolem me ndco divnf ho ddje... Jana: Ale to neni kolem tebe. To je tim, co je v tob6, Petie.
Alice: Kdyby ti bylo smutno, tak zase zabouchej.
(Alice a
Petr: PoiAd si chce5 vzlt AleSe? Jana: Jo, Dobrou noc. Petr: Jano, potiebuju sly5et n6co milliho.
-iii: Diky, moc jsi n6m pomohl.
penize
Petr: Poitou.
si je.Takhle si
Otec: Dlouho jsem nikde nebyl. Mdd to tady p6knf. Petr: Mdma iikala,2e nikam nechodiS.
HUDBA,
Ustele si improvizovand l02ko z krabic s v1fstiiZky, kter6 mu poslala
Otec: Nechodim. Ale musel jsem na chvili z bytu. Mdma je jak Silend.
117
iliil,
ii
Poidd pien65i v6ci z jednyi mistnosti do druhf... poidd n6co hledd. V5ude Smejdi. Mdm o ni strach. V6echrlo si moc bere. Celei sv6t ii leZi na srdci.
dislo.
Otec: Stadf zmddknout to ..R"?
Petr: Boji se o tebe. Prej jsi n6kam schoval telefon.
Petr: Jo. To ti iikdm.
Otec: No j0... O tebe se taky boji.
Otec: Tohle ,,R".
Petr: No j0...
(Otec vyt1hne
Otec: Hm... (Otec otevie pivo, kter6 si pfinest. Nalije do sklenice vyiene pdr daliich bublin.)
z taiky hledani
telefon. petr se divi,)
Nosim ho rad5i s sebou... M0iu si to u tebe zapojit?
a
dlandmi ieitd
Chci se zeptat na jednu v6c. Zrjstane v telefonu uloienV posledni
volanf dfslo? Petr: Piijde na to, jakej je to druh telefonu. Otec: Dejme tomu, Ze to je podobnej telefon, jako mdme doma. Petr: Jak podobnej? Otec: Hodnd podobnej.
Petr: M02eS si zavolat z mlho telefonu. Otec: M6m tam schovan! to dislo... Petr: Jakf dislo? Otec: To poslednf. Je to dislo na ndkoho, kdo moZnd potiebuje pomoct. (Otec zapojl telefon do sitd. Chvfli vahA. Zkouii si piedstavovilni difv, neZ zavold.)
Dobrli den. Tady Hanek... Dobr! den. Tady Hanek.
Otec: No.
(Petr se na ndj dfvd. Je mu jasn6, ie se Otec zbtdznit. Naie| Otec zmdikne nR,. Zavol{ Sylvii a slyiime dialog. petr se decentnd vzddli, Sylvie modeluje ndco z hlfny. Je to sochafka.)
Petr: Jestli je to jak iikaS...
Otec: Dobrf den. Tady Hanek.
Petr: MysliS stejnej?
Sylvie: Dobrf den.
Otec: Je to on. Petr: Tak myslim, Proc se pt65?
118
Petr: Mdte na telefonu takoui,,R". Kdyi ho zmddkne5, tak se vytodf to
ie v tom vaSem telefonu posledni dislo z0stane.
Otec: My jsme spolu
ui mluvili... asi pied tfdnem.
Sylvie: Vy jste z t6 pojiStovny?
Otec: Ale to je jedno. Nejsem na tom s technikou nejlip. ZndS md. (Napije se piva.)
Otec: Ne... jri jsem ten, jak jste myslela, Ze vold n6kdo jinf .... Sylvie: N6kdo jinli ?
Petr: l\4dm taky jednu otdzku. MiZe na dlov6ka vykukovat jeho vlast_ ni deka?
Otec: Martin. Sylvie: Jakf Martin?
Otec: N0... jestli mysliS normdni deku... tak nem0Ze. Petr: Myslel jsem si to.
Otec: Ten vdS Martin. Myslela jste, 2e volA. Ale byl jsem to jd. Sylvie; Kdo jd?
Otec; N0... a existuje zp0sob jak to dislo na telefonu vvvolat znova?
Otec: Jd. Hanek.
S)rlvie: To jste si jako spletl dislo?
Otec: Muselo to pro vds bejt stra5nf.
Itec: Tak nejak.
Sylvie: Proc?
Sylvie: Aha. Jak to, Ze jsem nepoznala, 2e to je cizl hlasr
Otec: Myslel jsem, 2e ho piejelo auto.
Itec: Nenechala jste m6 nic iict.
Sylvie: To jsem vdm iekla? To jsem si vymyslela. Otec: (smufnd) Aha.
Pauza.)
Sylvie: Mrzi m6, 2e jsem v6m lhala. Ale chtdla jsem toho hajzlika doj-
Svlvie: A ted'voldte prod?
Itec: Cht6l jsem se jenom zeptat, jestli jste v poiddku.
mout.
S)ilvie: Myslite jestli to se mnou nenijako posledn6.
Otec: No j0... me to dojalo.
Ctec: Ano.
Sylvie: Vds to dojalo?
Sylvie: Ne. Mdla jsem jenom takovou malou krizi. To se m0Ze st6t kaidfmu.
Otec: No jo.
f,tec: Cht6la jste spolykat prd5ky.
Otec: Ale ne. Jd jsem se dojal rdd.
Sylvie: Pra5ky? Fakt?
Sylvie:To je od vds hezkf ... 2e se takhle umite dojmout
'Sylvie prskne na hlfnu
isty
vodu z ldhve.)
Sylvie:To je mi lito.
(Pauza.)
Otec: Tak jd budu muset koncit... jsem r6d, 2e jste v poiadku, Ze je v ooiddku Alik...
Otec: Co to bylo za zvuk?
SJvre: Zvtndita jsem si hlinu.
Svlvie: Nechcete se n6kdy zastavit?
Otec: Mdte tam n6koho? RuSim?
Otec: To ne. Jd uZ budu muset kondit.
Sylvie: Ne. Vldm prost6 dobrou ndladu, tak tvoiim.
poloii sluchdtko, odpoji telefon a odejde.
Otec: Tak jd u2 budu muset koncit.
(Otec
Sylvie: Podkejte.,. bredela jsem pied vdma?
Vejde Moucha a Petr. Divajf se na deku na zemi kus od nich.) Moucha: To je ona?
Otec: Ani ne.
Sylvie: Vyditala jsem si, 2e jsem pied Martinem bredela. Vlastn6 je docela dobie, 2e jste to byl vy. Ne 2e bych pied vdma chtdla bredet, ale vite, jak to mysllm...
Petr: Jo. Moucha: Kdy se to stalo?
Otec: Co pes?
Petr: Vdera v noci. Myslel jsem, 2e spim, ale byl jsem vzhfrru. Stipal jsem se do ruky. Trvalo to asi p6t minut. Pak zase ddlala mrtvou.
Sylvie: Jakej pes?
Moucha: Od
Otec: Alfk.
Petr: Nic.
Sylvie: Co je s nim?
Moucha: Mluvila na tebe?
tf
doby nic?
119
uildrosh.;
Petl
Ne. Jenom vykukovara.
Moucha: Je krdsnd, mladd. Miluje md. Petr: Podkej, to je ta ienske, co ti nosila irddlo? Savo? Mouch{ Savo byla, Ted spolu iijeme. Chystdme se
Moucha Kaidopadnd to vypadri, 2e mi$ zAva2nejprobl6m. Petr: To mdm. Itiloucha: Tyhle vdci bys nemdl podceriovat.
bys
Pclr.
to !triie bejt z piti? Nerad bych kvOti tomu piestdvat pit. Je to to jedinli, co m6 ted'drZi nad vodou.
Moucha: Je to tim, ie nemd5 Zenskou. Hrilblo ti z toho. Jd to zndm. Na m6 takhle mrkalo umrivadlo. Petr: Ale jd mdm Zenskou.
Petr: Na balet? Nikdy jsi na balet nechodil. Moucha: Kv0li nijsem zadal. Vysvdtluje mi, co znamenaji jednotlivyi p$zuie gesta) ZArtiiost, svatba, OitC. ii;e ohromn6 kut_ lrokt1 poidd turn6. n6kam chodime. SnaZim n, niils.tiit. Nechci. aby uklizela u lidijako n6jakd uklizedka.
,.
Moucha: Janu?
Petr: Ale ona je uklizedka, ne?
Petr: No.
Mo$1".t9,r9. and6t. Je geniiitn.i. Je bohynd. Chci, aby jr vtak ujet no. hy, abych ji mohl nosit na rukou. Vidid, vlezlo
Moucha: No jasn6. Petr: Ale
jii vim, ie to v ni n6kde je. Ten niis vztah poi6d existuje.
Moucha: Jakej vztah? Petr: Dobie, mdme moind trochu divnej vztah... moZnd to neni ani tak fplnd vztah, ale n6kde uvniti m6 ma rdda. Moucha: Bere si AleSe.
Pe!r: To je natruc. To je na ienskejch to nejhor5f. Uddtaji naschvdl a pak to nejde vzit zpritky. Vidlm jZe mris ipravenri umfvadlo. Moucha: Skoncil jsem s tdmahle pitomostmai Petr: Ale ta hadice od luxu vypadala nad6jn6.
v jinyim svdt6. Jsi v kontaktu se Stvoiitelem Petr: Ty jsi v kontaktu se Stvoiitelem?
Moucha: Anidka md vzkiisila. Petr: Jakd Anidka?
nevadi mi to. platim d6ld pen6z.
ji
mi to na mozeK, at€ uSlej zisk. NetuSil bys, kolik si ukllzedka vy
Petr: Co to d6ki5 s tou dekou? Moucha: Rad6i mi ji tady nenechdvel.
t
(Poddva mu deku.)
Moucha; Podle m6 je ta deka znamenf.
'Petr: Jakf? Moucha; Co se ti vybavi, kdyZ se iekne deka?
F
Petr: Postel?
A
Moucha: Vidi5.
Kdyi nemds 2enskou., tak si to mriZe5 v5elijak vysv6ilovat. M&ZeS kolem toho navyklddat.spoustu f.,iouporii. nr, podstata zristdvd poidd stejna: nema5 Zenskou. KOyilensrou
Mouoh-a;
120
na balet. Mohl
jit s ndma.
ma5, jsi
urrrir,r.
Petr; Je to znameni,
ie
Moucha: Je to znameni, (Moucha odejde. Vejde
si mdm koupit postel?
ie
si mdS najit normdlniZenskou.
AIeb.1
AleS: Odekdvrim ,2e u2k ndm nebude5 volat. Nemd5 na Janu dobre vliv. Myslim to s nivdZne
Petr: Jana je na tebe moc Silend. Nevi5, do deho ide5. AleS: Mdme hezkej vztah.
(t
A
(/
n
q
Petr: My zase mdme takovou nepsanou dohodu. Nebo je to moZn6
jenom takovej hloupej zvyk. Kdykoliv n6kdo z nAs ud6ld n6co Silenfho, iako Ze tieba ostiihd tet6 vlasy, tak ten druhej jde a ud6ld je5td n6co hor5iho. ChdpeS, jak to myslim?l Fungovalo to tak, kdyZ jsme byli spolu a funguje to tak i ted. AleS: Nevim, jestli ti to iekla, ale na5e setkdnI bylo dilem osudu. Na rozdil od va5eho setkdni.
je sv6t plnej bldznfr jako jsi ty, ale jsou v n6m i ostrtvky Stastnejch ndhod. Chvile, kdy Bfrh zasdhne do na5eho Zivota a otodi ho sprdVnfm smdrem.
AleS: V6iim na tyhle vdci. Mo2nii
Sel jsem tenkrdt po ulici, bylo pozd6 v noci... jdu kolem budky a najednou s'e v tf budce rozeznl telefon. Chvili jsem vdhal, ale pak jsem zvednul sluchdtko. Je na tom n6co magickfho, chdpe5. Opu5tdnd nodni ulice, osam6ld budka a v nl zvonlci telefon. V[5, kdo to byl? Petr: Jana, AleS: No. Jak to viS? Spletla si dislo. Ndhoda. Chvili jsme si povidali.
Norm6lniv6ci, ale n6co mezi n6ma pieskodilo.
- a to je dal5i ndhoda bydlela nedaleko. M6la zamdenej barrik, 6la mi otevilt... tiet
za paruku.)
to uZ ve vftahu...
Sylvie: Bojite se, ie jsem nevyrovnand? Ze se zapletete s n6k!m, kdo je psychicky labilnf? Muii maji hrtzu z nevyrovnanich Zen. Otec: Jii se v iendch moc nevyzndm.
Sylvie: Martin nesnd5el, kdyZ jsem byla nevyrovnand. KdyZ jsem bredela, tak jsem to ddlala tajn6 a rychle. Nakonec jsem se zvlddla vyplakat za dv6 minuty. Takhle jsem si sedla a... (Najednou se zhrout(, pldie, moind dokonce ilpf.) Martine, Martinku... neupou5t6j m6l (najednou velice vecnd)Yid[te, to md naudil Martin. Ale nejsem nevyrovnand, nemusfte se bdt. Otec; Jde spiS o m6. M6m Alzheimerovu chorobu, nebo je to stafecka demence, to je5t6 nevim piesn6. Ale kaZdopddn6 n6co mdm. Sylvie: Tfmhle se to l6df. Otec: Timhle se l6di staieck6 demence?
(Otec si vezme cigaretu, zkoumd ji, pak potdhne.) Otee: Vite, Ze uZ se ani nedokdZu leknout. ManZelka md tieba lekd a j6 se neleknu,
(Alei odejde. Petr na druhou stranu. Otec
Sylvie: Zachrdnil jste mi iivot. Neblit v6s, spolykala bych prA5ky 'a umiela bych.
Sylvie: Ano.
AleS: Tady md5 ten 0det za tu paruku. (Petr sl ho vezme.) Ud6lali jsme
Piichdzf Sylvie se stojanem, hlinou, stolken
Otec: Casu mdm dost, o to nejde... Ale jsem plachej dlov6k.
(Sylvie nabizf jointa.)
jisk-na?
AleS: Jo. Pozvala m6 na kafe, protoZe uvaiuj (Poddvd mu
Sylvie: Pdrkrdt byste ke mnd pii5el. Nevim, kolik mdte dasu.
Otec: MirZu si to je5td rozmyslet?
Petr: NaSe setk6ni bylo 0pln6 obydejnli. V tom bylo krdsnli.
Petr: N6jakri
nervov6ho zhrouceni'. Otec: Co by to obnil5elo?
a otoinou
hidliikou.
ji pozoruje.)
Sylvie: Kdybyste cht6l, mohla bych v6m vymodelovat hlavu z hliny. Jmenovalo by se to ,,Nezndm! mui, telefonujlcl 2en6 na pokraji
Sylvie: Ona vds lekii? Jak v6s lekri? Otec: TTeba znideho nic udeiI pdsti do stolu. Nebo na m6 d6ki ,,baf!". Ale se mnou to nic ned6ld. ProtoZe m6m tu chorobu
(Sylvie'se musi zabmdt pii t6 piedstav\. Otec si viimne pdnsklch iat(t
121
na opdradle hidle. Sylvie zatim prske
kty
vodu na hlfnu, aby neoschla.)
Otec:Stydim se... Vidycky mivadilo,
ie silidispojovalimijhlas
Svlvie: Ne... Otec: Mdte tady pansk6 Saty.
Sylvie: Mdte kriisnej hlas.
S),'lvie: To jsou Saty po Martinovi. Myslela jsem, vezmu jeho Saty, dokdiu se do n6j vcitit.
Otec: D6kuju. Jste hodnd, 2e to iikiite. Nemdte ndco k jidlu? (Sylvie nu podd slr v tubd. Chvili tii;e pracuje s hlinou, Otec zoruje. Setkaji se pohledem.)
ie
kdy| si na sebe
Otec: Vdin6? A co jste zjistila? Sylvie: Zjistila jsem, Ze m6 nemd rdd. Otec; Aha. A ty s puntikama? Sylvie: Ty jsou moje. Otec: Tyjsou krasnyi
se
zprdvama z tf doby. KdyZjsem Sel do penze, zkouSel jsem zm6nit hlas, ale neSlo to.
Bydlite s ndkfm?
Moinii kdybych si je na sebe vzal, dokdzal bvch
se vcitit do vds.
ji
po_
Otec: Pamatuju, kdyi tenhle sejra bejval v takovejch malejch iikovnejch sklenickrich. Dneska je v5echno v umelf hmot6. (Bojuje se slrem. Nedaii se mu ho oteviit. Otdii se ielem k Svtvii a.ik9li.u. ona modeluje zAtylek a potiebuje ho nit zddy, Takhte spolu ,,bojujf" asi tiikrat.)
Sylvie: SpiS ja bych se m6la vcitit do vds. (Otec se otoii zddy. Sylvie na ndj bafne. Otec se strai;ne lekne. ) Otec: Je2[Sikriste! Svlvie: Lekdte se.
(Usadf
si
Otce. Zaine si mdilt Otcttv obliiej pomocf specidlnich
kleitiiek,) Co jste d6lal?
Otec: Myslite za povoldni?
leil dost
na srdci.
Svlvie: Ano.
Sylvie: Co?
Otec: Nenf to nic, dim bych se mohl chlubit. Sylvie: Tak se pochlubte.
Otec: Ze dne na den zadali zavdd6t euroldhve. Vzpomindte si? Sylvie: Moc ne.
Otec: Namlouval jsem filmovf tlideniky. Hlavnd v 70, letech. Sylvie: Pamatujete si n6co z toho?
Oteq: Urdit6 si vzpomenete. Bylo to jako blesk z distyiho nebe. Starf pivnildhve najednou ne5ly vrdtit. Bylto Sok. Lidi si s nima dkiidiii cesticky u chalup. Ddvali je do zahr6dek. Ndkterf lidi je rozbijeli. V5ude byla spousta stiep0. Spousta zran6nfch. Spousta krve na cestidkdch. (Gesto.)
Otec: Byly to takovli komunistickyi hlouposti. ,,Kombajny dnes vyjely do poli" a tak. Zndte to.
Svlvie: Nezn6m. Rekn6te mi n6co.
122
Sylvie: Vidim, 2e vdm sklo
Otec: Pamatujete si, co se stalo v devadesdtVm tietim?
Sylvie: Aha.
lcr l\ do dvorr lei bylo po vi;em.
'
vie:
'lalt
eSR J. l(orcAkern elo Llstrnvy llopolodne navstivili n6.rodni podnil< Tochnoplasl rr ()irropyni na
uo v$ctn?
se zLlida.stnili slavnostnlho uvr:deni cio provozu vlTrobny na plastickou kriZi uvadenou na trh pocl niizvLrrl ill\lll=X. Ve stiedislrLr ltovrchovd
.cc: ZruSili euroldhvc a. vr;itily se statli dobrli pivni l6hvr-.. Pochopitelnc. ProtoZr: byly lepSi. l\loly tlust6i steny neZ eurolAhve a lip se driely v ruce. 4ulct: Prod tecla
zavidcli ty eurol6.hve?
r,ec: ProtoZe to cclli byl podvod. ehteli jenorn oiivit vlTrobLr sklAren. l]talo se to v celli l-.vrop6. Tehdy jsern si prvne uveeloriril, ic n6co nenl v poiddltu. (,\ylvio se tiie raz_pl1ia,) V podsLatd nic neni v poiirdlur, N6l
velicc vdcnd)Vy neetote noviny'/
.)irlc; /\ eo byeh v nich viddl? Jsou lo samli anonymni zprdvy, l'itn rnir2ote takhle listovat a nie se nedozvite.
)tevfe noviny a
lis;tuje.)
Nie... nic... nic... nucla.,. nic a piiloha talty nic...'lacly ndco je. Ta"dy pi5ou o Petrovi, o rirlrm synovi. Vlastnd nepi$oLr o nern. Pi$e to on sdrn, Ornlouvd se nejake 2en1 zato,2e jivo spdnl
()te!; Tal( to tady sioji, Co si o torn rnyslite? ({')ylvie se jrla Stodfval clo novin a. doslana se tak velice blizko k Ok;i.
Ai
rnae blizko. )ter: pfcruii iniirnni r;hvili rex;itaai. DOBOVA fllJDlil,, jaket z tllelenikrt v 10. letech Otetc si :;ioupne na stolidku, rta l(tcrd sedel a piejelc v re:cita.ci dobovllch z-priv. Sylvie je narlicna., lfuneeni rnocleluje, je ta prrtfil.)
[ie ner;'rlnitaiernnik UV l{f]C lius;ttiv FILrsdk, lrter!' je na dvouricnrri navsievd v Sleveromoravsk6m kraji, zavital vdera odpoledne spoleene s tajcnrniltern ,Josoft,'rn liernpnlim a ltieclsedou vlady
soudruz_
l(iomdiiisltu, ktic
Llpravy LSarexu byli svddl
ci
pr 6v"6
vyrobili milion
t1i
mclr
d:i',,r;
I
ccn i
p0r0lteiricl(6 Llsnd,
lUDljA kanif . Sylvic+ tleskA. ,lt: tti rii;cttti. )tec se styrli.) QvUie-Io je krAsnf. Ze kdy lo by o'l (l
Otec: 15. dervence l97il. .$yly1e..
Pamatujete si piesrrd daiLr ir'l
Qte-c: Neja.lt rni
to uvizlo v prlltirii
SvlVltc Mohl byst"" to recitovat nir
rrci i;icit,
.
Otec: lcl nevim. Sylyie: Jsou to vlastne takovf ireisl
ct<1',
Otect lVyslito? 9tdvLe: V lidech
je nostalgir: po ilihlc rlciirc .lc v tom takovti... ncha
"..nevftrt, jalr io ((
iict.,
Netro je ia rli) ta ve yrilj,,.
)iui vyltiulttort rt7viny z rtky. tt,,t nll
L
zvuk rndktni tlaku rlo rcproboclr:rt, pitk jon rr,ti.lny z Petrova tlakaneru na jeviiti. {ivdila ntt laotra, l'r:tr si ntEii tlak. IJ 11(l1s 5is1i
7.es;flen,i
Matka.)
s ltieclstavovala,,. V2dyjsern eht6la., aby o tobe psaii v novinirch, ak: jinak ncZ tnlrhle V;iZnd jsi ndjal<6 panf osliihal vlasy?
lVatka.: NaSe rodina nedopaella t;llt, jal< jsein cl
P9L(II !3talo
.
se to ofttylern,
l\LdLl
tty
rn"x, l
se ornluviS nAm!
Pclr:7rs co'l [/atka: Ze jsi nds itrl< zklantal. Nebo nrdrn bejt spol
x23
Mt
Otec: Ndco jsem si zkou5el...
Ar
Petr: tr46iim si tlak.
Matka: Co sis zkouSel?
Pe
Matka: Ty si m6ii5 tlak? Co tak najednou?
(Matka piejde ke stolu k Otci.)
Ar
vali jsme ti ty nejlep5ivitaminy... Co to m65?
Peir: Nevim, jestli jsem v poiAdku. t,latka: Nejsi v poiadku, ale to nesouvisI s tlakem. NaSla jsem doma n6jakej notfsek, Samf jm6na, je to psanf tvlim d6tskfm pismem a tdtovlim. Nevi5, co to je?
Otec: Myslel jsem, Ze se do tebe dok62u vcitit.
(r
Matka: Ty se do md potiebuje5 vcitit?
B
(PoddvA mu notysek. Petr ho zkoumd.)
Otec: Ano.
A
Petr: To jsou politici, kter! jsme s tdtou zastielili.
Matka: T[m, 2e si na sebe vezme5 moje Saty?
P
Matka: Jakli politici?
Otec: No.
A
Matka:Ale to bys muselzadit jinde, milejzlatej.To bys muselcejtittady luI(hu. (ukazuje si na hrud) Tu krev, kterou jd ddvdm... Sundej si to a ne5a5kuj. Davide, jd mdm o tebe strach. Zijeme spolu 40 let, dala
(l
Petr; Chodilijsme je vitat, kdyZ jeli z leti5t6. A kdyZ se piibliZilia jeli t6sn6 kolem nAs, tak jsme na n6 vystielili prstem. Matka: Na to jste si hr6li? Petr: Braljsem to vdind.Tdta iikal, 2ekdy| zastielime vSechny, tak v5echno dobie dopadne. Psal jsem si jejich jm6na, abysme n6koho z nich nezastielili dvakrat. Matka: Vidi5, nic o vds nevim. N6kdy vdm s tdtou nerozumim. MoZnA jsem vdm nerozumdla nikdy. Jenom jsem si to nalhdvala. Vi5, co vdera udSlal? Obliknul se do mejch Satt. Pii5la jsem do kuchynd a on tam sed6l a m6l na sobd ty moje Saty z Bulharska, co uZ dvacet let nenosim... Nemohla jsem ho ani poznat.
(Piijde Otec. Skuteind je obleien,! v Matcin'ich Satech. Sedne si a vytlaiuje bubliny z lAhve, jak je jeho zvykem.) Otec: Ehm... (Ta byla!) Matka: Kdo je to? Otec: To jsem jd. Matka: Nemohla jsem t6 poznat. Co to mdS na sob6?
124
Davide, ja ti ddvam tak dtrndct dni. (Pauza.) MtZeS mi vysvdtlit, prod to d6la5?
jsem ti svoje nejlep5i l6ta. Nechci se do2ft
tt47
demence.
Otec: Napadlo m6, 2e o sob6 nic nevime. Matka: To t6 napadlo? A 6i je to vina? Je to moje vina? Je to tvoje vina? Kdepak. Prostd o sob6 nic nevime. Ale to je5t6 nenidtrvod, aby sis oblikal moje Baty. (Pauza,) Co o mn6 tak najednou potiebujeS v6ddt? Otec'. (nesmdle) Cht6l jsem vdd6t, jestli md md5 rada.
llalka: (jako by prAvd tahle Otcova vdta byla tim varovnym signdlem) Davide, Davide, jd si myslim,
ie to asi nakonec bude piece
jenom
ta staieck6 demence. (Oba odejdou. HUDBA.
Na vzdAlendm p6diu tanii taneinice, V ,,hledi\ti" sedi /zddy k nam/ Moucha, jeho uklizecka Anna, Petr a Mu2. Anna viechno proifvA iako napinavi televizni seridl. Moucha jl drZl kolem ramen. Ochotnd ii
Otec: N0... tvoje Saty.
naslouchd. Sleduje balet i jeji reakce pohledem pln'fm ldsky.)
Matka: To vidlm. Prod sis je obliknul?
Petr: Vid6l jsl to?
u vds uklizet.
Moucha: Upadla. Anna: To je zvrat!
Mu2: Pros[m?
Petr: Jakej zvrat?
Anna: Jsem uklizedka. Ted'uklizim u ndj, ale kdybyste chtel, mohla bych ukllzet u v6s.
Anna Zvrat v ddji. (Pauza) Nesnd6im lioi, c: ::, ^a balet a nerozumdj mu. KaZdej pohyb n6co znam?,2 =.'za Kdysi jsem chodila s jednim tanednikem, (Pauza.)
i"a-: -i ;.:
tela.
(Pauza.)
Petr: Dd se zatandit Alzheimerova choroba? Anna: V5echno se dd vyjddiit tancem. Petr: O dem mluvi ted'?
Anna:Je ne5tastnd. (Pauza.) Opustilji kluk. (Pauza.)Byl to alkoholik. (Pauza.)
Mu2: PaneboZe...
Anna: Nechci vds nutit...
(Mui vstane a uteie, Anna a pak i Moucha idou za n[m, Petr zttstane sdm... zaine po baletce opakovat jeji pohyby a konii na zemi. Svdtlo se rozjasnf. Balet konii. Anna a Moucha se divaji na Petra na zemi. Petr se omluvnd zvedA a odchdzi.)
Anna: Hele, ten tv0j kamardd studuje balet? Moucha: Ale ne.
Ale stejn6 ho milovala.
Anna: Piipadal mi nejakej divnej.
Petr: Jak je alkoholik? Petr: Jenom se ptdm.
Moucha: NenInatom nellip Ui dlouho nem6l Zenskou. Byly doby, kdy jsem na tom byl podobn6,.. zaviral jsem se tady a experimentoval s luxem, ale to je pryc... Diky tobe
Moucha: Studoval jsi snad balet? Nestudoval.
Anna: Pohybem se dd vdZne vyjddiit spousta v6ci.
Moucha: Nech toho.
Anna: Ted iik6,
ie ji
krvAcl srdce.
Moucha: Jasnd.
Petr: Jak je srdce?
Anna: Vi5, jakej je nejstarSi balet na sv6t6?
Anna: (naznaii pohyb) Takhle...
Moucha: Ne. Pojd'me do postele.
Petr: Ale uddlala tohle...
Anna: Je to indidnskej tanec, Tandlli ho indiAni, kterli opustila Zena. Tenkrdt to vlastn6 znamenalo, 2e ta 2ena zemiela. Na5li ten tanec namalovanej na jeskynnich malbdch.
(HAdaji se o pohyby baletky.
Mui z publika u2 to nevydrii,)
Mu2: Be2te se bavit jinam.
Petr: Pardon,
Moucha: Tam n6kdy pojedeme.
(Pauza.)
Anna: Jmenuje se to ,,tanec opu5t6nlho indidna". M6 to jenom p6r
Anna: Jenom mu to vysv6tluju. Nerozumi baletu. Vy baletu jist6 rozumite. Taky sedite na lep5im nisI6. (Leze na mu1ovo misto. Skoro na ndj upadne.) Jste znalec. Kdybyste cht6l, mohla bych
krok0.
. .
(Zaine ukazovat, jak se tanec tanii.) Anna: Tohle je krok, kterej znamend srdce. Tohle je krev. KdyZ to spo-
125
j15,
znamen6 to,
ie ti krvdci
srdce.
dohromady, to
Moucha: Jasn6. Sundej si tu ko5ili.
je
zAzrak.
Anna: MysliS?
(San se zaine svl6kat.)
Moucha: Jasn6. Dal jsem si inzerdt na uklizedku a piisla jsi ty. Js and6l, jsi boZi poset...
Anna: Podkej. Tohle je smrt... D6lej to taky. (Nuti Mouchu opakovat pohyby. Moucha je dost kfeiovit!.) Tohle jsou odi. Tohle jsou odi potaienf smutkem.
Anna: MoZnd ti n6kdy zauol6m.
Moucha: Anidko.
Moucha: Jasnd. Zavolej kdykoliv. Anidko.
(Aniika tomu moc nerozumf.)
Anna: Podstatou tohohre tance byro zachovat si d0stoinost ve chviri velikliho zoufalstvi. (Moucha tanii podle nf. Jde mu to.) Vidi5. Jde ti to.
(Moucha se zastavi.)
Moucha: (mimo obraz) A66tr.
Moucha: Prod md to udis?
(Moucha se po6ci po jeviiti. Dril se za biicho v misteck, kde ma ve. likou krvavou skvrnu. St6nd. Doplazi se k tetefonu.Vyto\i ifslo.) - Petie... Umirrim, piijed'.
Anna: Protoie. .. zeitra nepiijdu. Moucha: Ndco md5? Anna: ViS, jd uZ sem nebudu chodit.
- Anidka ode md ode5la.
Moucha; Podkej... jak chodit? Co nade budoucnost? Co ndS vztah? Anna: Jakej vztah?
-
Jak! sousedy?
Moucha: Miluju t6.
- NemrlZu zavolat jindy. Krvdcim.
Anna: Normdlnd se mnou spls a platf5 mi za to. Moucha: Ale j6 ti neplatfm za to!
- Ale jii krvdcim doopravdy. Nenito iddnej piim6r. - Mluvim konkr6tn6. Umirdm. piijed, chci ti ndco fict. (Poloii telefon. Petr vpadne do bytu Mouchy. Zjistf, co se stalo.)
Anna: Ne? Moucha: Platim ti uilei zisk.
Petr: Pokusila se t6 zabit?
Anna: Co to je?
Moucha: Ne, prod?
Moucha: To je abys nemusela chodit uklizet. Anna: Aha. (piem,lilf) Myslela jsem,
ie
mi platis zalo,2e se mnou spid.
Moucha: PaneboZe. Anidkol Neddlejto... To, Ze jsme be my dva dali
126
- Takhle o ni nemluv! ...
Petr: Od deho je tady v5echna ta krev? Moucha: Tancil jsem tanec opu5tdnlho indidna. Utrhlo se to umVvadlo... Petr: Vidf5!
(Petr zkoumd stiepy umyvadla.)
seznam v6c[, co po mn6 Zensfii hdzely.
N6kdo to napiloVal.
(Piehrabuji se v dlouhd roli paplru.)
lvloucha: Asi Anidka. T6ice nesla ty moje experimenty 1'ilyslim, 2e na
to umlivadlo Ziirlila.
4-_-
E
Petr: Ale ndkterf v6ci tady chybdj...
lr/oucha: Nech obvazy. Umirdm. Pojd sem!
Moucha: Jakf?
jde hledat obvazy.)
Petr: Po tob6 ienskd nikdy nehodila Sroubovdk?
C
- -r
Moucha: Cos dekal?
Petr: M65 tady ndjak! obvazy?
(Petr
'a-=
=- ii -a +
Petr: Je to p6knd dlouhej seznam.
[4oucha: KdyZ td opusti takovd ienskd, je to jako by te ocusti andel. Petr: Byla hroznd. l'/oucha: Nejde o to, ie t6 opusti 2enskA, ale o to, co se ti tim snaZi B0h naznadit. Je to znameni. Brlh to iikA jasnd, Da, jse.n ti Sanci, ale tys to zvoral. MdS konec. Petr: V2dyt to byla krdva.
Moucha: Poslal jsem k tobd svliho and6la, toho nejlepiihc jakyho jsem m6l. Ale tys to zvoral a tim to kondi. DalSiSanci necjostaneS, To je na 2enskejch to nejhor5i. Skrze n6 k ndm promlouvd Buh Jsou souddsti boZiho jazyka. (Petr se vraci.)
Petr: Nojo... hasdk, Sroubovak... RadSi to nechdm. ilohla by to bejt docela dobrA biisen. Nemd5 tady nic, cim bych te mohl obvdzat, Moucha: Nech md umiit. (Petr ho
zaine stdhovat ke dveiim.)
Co se mnou chce5 d6lat? Petr: Odvezu t6 do nemocnice. Moucha: V tomhle stavu do nemocnice nem0Zu. Petr; A v jalcim jinlim stavu chce5 do nemocnice? Ztratil jsi spoustu krve.
Moucha: Budou se mi smAt,
Petr: NaSel jsem hajzlpapir. l\4oucha: Kdy2 td opustiZenskd, znamendlo;2e
Moucha: Roluj.
Petr: To je jedno.
jsiztratil piizeri Bo-
ha. Nejsem vdilci, ale tohle nesu tdZce. Je to rdna
i
pro silnli
chlapy, natoZ pro chcip6ky jako jsem jA.
(Petr zacne odmotdvat toaletni papfr, aby zastavil Mouchovo krv6cenf, ale pak si v\imne, 2e na papfru je ndco napsan6.) Petr: Hele, tady je n6jakej seznam... N6jakli jm6na, v6ci... Nebere to konce. Nen[ to bdsei?
(StEhuje Mouchu.)
Moucha: Bude
to stra5n6 ostuda. UZ vidim ty
mastur-
bace.,.",,0sudna onanie.",,Sebeukdjeni se stalo osudnfm dvaatiicelilet6mu Janovi M. z Prahy.,." Petr: Rekneme, Ze jsi propadl sklendnejma dveima. Moucha; Takhle nikdo dveima nepropadne. Musel bych mit poiezan!
Moucha: UkaZ...
i
Petr: To je dplnd bdsefl.
v baru. M6l biicho samej Srdm, ale ruce taky.
Moucha: Ne... Jednou jsem se na zdchod6 nudil. Zadal jsem si psdt
titulky.,,Vdera
v odpolednich hodindch se Janovi M. vymkla z rukou
jinf ddsti t6la. Vid6l jsem jednoho kluka, co ho prohodili dveima
Petr: Tak co chce5 d6lat?
127
Moucha: Jestli m6 chce5 odv6zt do nemocnice, musiS mi poiezat ruce.
Petr: Zabily t6 Zensk1i. Jako spoustu jinejch chlap0.
Petr: Ty idiote, nenechdm se zatdhnout do tvejch richyl6ren.
Jana: Proslm tebe! Pokusila se te Zenskd n6kdv zabft?
Moucha: VydrZim to. D6lej! Ruce, poiezat ruce. Podiizni m6, neZ
Petr: Jedna jo.
',aTkrvdcfm!
lPetr se na to chystd, ale pak mu to pfeci jen pfijde divn6. Stoji se stiepen z umyvadla v ruce nad Mouchou.) Petr: NedokdZu to. Nikdy jsem to neddlal. NemriZu td jen tak podiiznout.
Moucha: Uddlej to jemn6. Jemnd m6 tim piejed po ruce (Petr nasadf stiep Mouchovi na ruku, chystd se uddlat opatrni tah, ale vtom vejde Jana.) Jana: Aaad.
s
Jana: Co je s ni ted'? Moucha: JeSt6 sedf. Sed[, mrcna. (Jana a Petr si sednou na zem vedle Mouchy. Zklidndni. Jana kouii. Moucha po chvili ztratl vddomi, obias se probouzi a stdnA, ifm| akcentuje dialog Petra a Jany.)
(Petr sebou ikubne a roziizne Mouchovi celou ruku.)
Jana:Cht6la jsem ti iict... jak sis vymyslelto s tou dekou... piipadalo mi to mil!.
Moucha: Aaaaa.Oo prdele, rozilznuls mi celou ruku!
Petr: To jsem si nevymyslel. Fakt se mi to stalo.
Jana: Co se stalo? JeiiSikriste, zase jste dSlality svf obiady?!
Jana: Za tyhle
Petr: Poiezal se o umlivadlo.
tui ndpady te mdm rAda. (pohladf ho) | pies to v5echno, co se stalo, bych byla nerada, kdybysme piestali bejt kamaradi.
Jana: Mu5ko, co je ti?
Petr: To ie od tebe hezkV.
Moucha: Neiikej mi Mudko.
Jana: Obdas si vzpomenu na doby, kdyjsme 2ili spolu.To piece nebylo Spatnf... Jak jsme chodili k va5im. Poirid mdma ddvd krev?
Jana: Kde ses v5ude oofezal? Moucha: Tady na ruce hlavn6.
Petr: Poirid.
Jana: A prod ti tece krev z biicha? Zavolali jste sanitku?
Jana: Co d6ld t6ta?
Petr: Ne. BojI se, 2e bude mft v nemocnici ostudu.
Petr: Chodi k jednii 2ensk!. Modeluje mu hlavu z hliny.
Jana: Ze se boji5 zrovna ty.
Jana: Vzpomn6la jsem si, jak vytladoval ty sui bublinky z piva. VZdycky jsem si iikala, ie kdyi vyZene je5t6 dvd, v5echno dobie dopadne.
Moucha: Nechci, aby se o mnd iikalo, 2e jsem umiel jako bl6zen. (Jana se k Mouchovi skloni.) Jana: (Petrovi) 862 pfivolat vlitah. (Petr piivold v,!tah. Nastdhuji Mouchu do v,ltahu, kter,! se s nimi dd do pohybu.)
Moucha: Rekni mi, na co umiu.
128
Moucha: Jednou md jedna ZenskA fakt mdlem dostala. (vyhrne triiko)Yidi6 tu jizvu? Bodnd rdna.
Petr: Mo2nd m6l vyhnat tii. Jana: D65 mi pusu? Petr: Mysl[m, 2e by to nebylo dobrf. Jano... (Jana se k ndmu pfitiskne celllm tdlem. Lfbaji se. Pak to Petr
Rozhodnul jsem se, Ze ti ddm ty penize za tu paruku.
pferuii.)
Jana: Nijak to nespdchd.
Petr: Na tu na5i?
Petr: Zrovna je mdm... Trochu si ted'piivvd6leviim...
Jana: Najednou z ni d6la5 na5i budku. Je to obecnd budka. Opsala jsem si jeji dislo. V noci jsem koukala z okna, a kdyZ Sel kolem chlap, kterej vypadal slu5n6, zavolala jsem do tf budky
Jana: Kde? Petr: Tak... u soused0.
(Jana
tuil ndco
Petr: Telefonem?
nehezkeho. Moucha pierivand hekd)
Jana: Jo, telefonem. Vdt5ina tdch chl6pkt to zvedla. Petr: Jasnd.
Jana: Jak u soused0? Petr: Bydlitam jeden muzikant. Je to fajn chlap. Jana: A co? Petr: N0... ale Zije s holkou, kterd potiebuje, aby se na n6 n6kdo val, kdy2 se milujou.
di_
(Moucha omdli.) Jana: A jak v tom figurujeS ty? Petr: Jd jsem ten divdk. Jana: 0ni ti za to platdj? Petr: Jo.
Jana: Podkej, nikdo ti piece nebude platit zato,2e se jenom divd5. Petr: Je to prdce jako kaZdri jin6.
Jana: Taky bys to zvednul. Je v tom ndco magickfho a vy jste na to chytlavli. OpuSt6nd nodni ulice a na ni telefonni budka, ve kterli zvonItelefon. MdS dojem, Ze ti chce n6co iict piinejmen5im s6m Stvoiitel vesmiru. (Moucha slabounce zavyje.) Petr; Jasn6. Co bylo pak?
Jana: Piedstirala jsem, Ze jsem si spleila dislo, coi tdm chlapkfrm samoziejm6 piipadalo ohromn6 romantickf. Chvilijsme si povidali a pak jsem je pozvala na kafe. V6t5inou isme to ud6lali uZ na chodb6, nebo ve viltahu. (Petr zastend. Moucha take zast6nA.) Petr:
Ufrif.
Jana: O tom vd2n6 pochybuju!
Jana: Nekterejm to do5lo a dali mi penize, ale n6kterf na to fakt naletdli,
Petr: Je to tak.
Petr: Kolik jich bylo?
(Jana se z toho musl vzpamatovat.)
Jana: Tak dvacet.
Jana: J6? Tak dobie. Musim ti taky ndco iict.
Petr: Uhmmm. V jaklim dasovfm horizontu?
Petr: Nevim, jestli to chci sly5et.
Jana: No v kratkfm casovfm horizontu.T6silajsem se, jak ti to budu v5echno vyprdv6t, ale n6jak jsem na to zapomndla,
iana: Podkej. Je to zajimavf. KdyZ jsme se tenkrdt roze6li, tak m6 to zlomilo. Trochu mi pieskodilo. Zadala jsem chodit s rrjznejma chl6pkama.
Petr: Urdit6 to nechci sly5et. (AIe Petr nema v tesn6 kabind vlitahu ilniku pled Janinlimi historkami,) Jana: Vzpomfnd6 si na tu telefonnf budku, co stoji kus pod mfm domem.
Petr: Hele, Jano. Je mi jasnli,
ie
tuhle historku sis vymyslela.
Jana; Nevymyslela. Petr: AleS mi to vypriivSl uplne jinak. Jana: AleS byl jeden z nich. Patiil mezi ty hloupej5i, kterejn doSlo. Vlastnd byl jedinej, komu to nedo5lo,
::
^:-
Petr: A proto si ho chce6 vzlt? Reklas mu to?
Alice: MSla je plnf soucitu.
Jana: Ne.
Jiii: To jsem si nev5im.
Petr: Jasn6. ProtoZe je to celf vymy5lenf. Jana: Neni. Nl0Zu ti iict podrobnosti... Petr: No to mi teda iekni! Jana: Tak dobie... tak hele... (Moucha piijde k sobd. Jako by ho vzbudilo to, co si oni dva povidaji,) Moucha: Jak to, 2e jedeme tak dlouho vltahem?
Jiii: Nem0ie5 je brdt vd2n6. Nebyly to normAlni iensk!. Byly to soudkyn5. Piisedfci.
Jana: Nejedeme, stojime, Mo.
(Zmdikne tlaiitko. Vltah se dd do pohybu. HUDBA. ZATM|T.)
Alice:Nechci, aby m6lidilitovaliproto, ie Ziju s tebou. Jiii: Ty se za m6 stydf5, kocourku?l
piestivka
Alice: Dneska poprv6 jsem se za tebe styddla. (Vejde Petr.)
(ROZETMfT.
Alice a Jiii. Alice mu mdvd pied oiima sifonovou ldhvi, piipadn| si balivdci, piendSl je z mista na misto.) Alice: Nech6pu, jak jsi mohl ud6lat n6co tak piisern6 nechutnlihol Jiii: Byla to jedine rozumnd v6c.
Alice: Rozumnd v6c??! Tobe piijde rozumnli postavit se po vyideni rozsudku uprostied soudni sind a postiikat celej soud z nailako_ vanli ldhve?!
d6laji. stov Le m6ta
Alice: Nem6la je zapadl!.
Jiii: Ne? A jakf teda?
130
Petr: VyhrSlijste?
Jiii: Jak se to vezme. Jd jsem vyhrdl. Alice: Vi5, co ndS vit6z uddlal? Vit6zn6 se postavil a postiikal celej soud vlastnf modi z natlakovanV ldhve!
Jiii: Sifonovf. Alice: Myslela jsem, ie se hanbou propadnul V5ichni ty slavnostnd obledenf lidi, zapisovatelka, dubovf obloZeni na zdech.,. Uplnd
Jiii: Ze sifonovli l6hve. Alice: Jak by se ti tfbito, kdyby to ndkdo ud6tat fobd? Jiii; Ale oni mi to na nds moci ze stojime a iikAne, Vid6la jsi, jak!
Petr: Sly5el jsem hluk. Mysleljsem, jestii nem0Zu n6jak pomocr. Jiii: Dneska ne. M6li jsme ten soud...
jsem ve vzduchu cejtila piitomnost zdkona...
? Tenhle stdt A mv v tom lunce. zapadt!. .
Jiii: Piitomnost deho? Alice: JenZe on si stoupnul a vytdhnul z ta5ky ten svrlj stiikaci apardt. Petr: Spousta lidi by n6co takovfho nezvlddla.
Jiii
Nic na tom neni. Trochu modi, sifonovd bombidka, Spetka zoufalstul.
Alice: Jasn6. Vy chlapi musite drZet pii sob6. Jiii: Kocourek doufal, Ze ten soud vyhraju,
Alice: Myslela jsem, 2e bude5 bojovat...
Alice: Bylo mi krdsnd
Jiii: Ale jd jsem piece bojoval. To se ti tady snaZlm vysvetlit. Alice: Ty sis m6l vzit prdvnlka. Piipravit se. Ale jedin!, co sis piipra-
Jiii: Tak vidi5. Diiv by se na tebe holka nevykaSlala jenom proto,2e se ti ndcc nepovedlo, Lidi iikaj, ie rozdil je v tom, Ze je vfc aut nebo Ze ri2eme svobodn6 cestovat, ale zdkladnl zm6na je, Ze
vil, bylo tohle...
Jiii: Za0todil jsem ze zdlohy. Jako partyzdn. (Petrovi) Dok62e5
si
udrZet Zenskou? Petr: Zkou5el jsem to jenom jednou. Nedokazal jsem to.
Jlii: Zadal jsem kdysi psat knihu. Alice: Tos mi nikdy neiek.
Jiii: Ta by se ti nelibila. Pamdti starfho parlyzdna. Vlastn6 to ani nemdlo poiddnej piib6h. Byl to spiS jenom takovej seznam. ,,Co vSechno ud6ld dlov6k pro to, aby si udrZel Zenskou." P6t set strdnek nebo tak n6jak. Skondil jsem na stran6 dvandct. TvoiiS? Petr: Ne. Jiii: V poiddku. Hlavni recept, jak si udrZet Zenskou, m6l samoziejm6 spodivat v tom, 2e je dlov6k v opozici v0ci stdtu. Ale to uZ nefunguje. To je ten rozdil oproti komunismu. Ui n6s nikdo nebude obdivovat za to, 2e jsme v opozici. Proto ode m6 odch6zi kocourek. oimz to taky tak n6jak kondi i pro tebe.
u2 nepiin65i ani inspiraci, ani obdiv Zen. Mo2nd jsme byli v cccz o, ienom proto, 2e se to libilo 2enskejm. T6Zko odddlit jedno cc c'l-yiho. si tim pddem mysleli, 2e Bth
naie u:'cel
A stran6, poZehndr'- ale ne clovdk prA',: KaZdo
je na naS'
pletli piizeh Zen
s
BoZim
Spatnfho. Na to ma tdpajici zlstat s6m sebou, i kdyZ se
to ienske,- -elibi, (Alice odejCe J
;
se vysllend postavi.)
Petr: Tdch dva^ac: strAnek. Mdte je je5td?
Jiii: Jakejch it'ar ac: sirdnek? Petr: Jak si uo'2::2:rskou, Jiii: Mluvil jsen ;c'azn6. Mdm jenom pdr pozndmek. Ten zbytek
si
dooi6 sdm.
(Jiii odchdzi, pak s; ,'zccnene.) A pozdravuj tdiu, ie lc iajn chlaP,
Petr: Vy jste ale byli dobrej pdr.
Petr: Vy ho zndte?
Jiii: Diky. Piinesl jsem na oltdi
Jiii: Md stejny odijako ry, Jeonou se tady stavil. Nebyljsidoma. Na
naSeho vztahu svoji vlastni nahotu. M0j sexu6lni Zivot je satelit, kterej kolem m6 krouZi a je na mn6 nezdvislej. Ale tohle je d0le2itf. Moje holka se za md nemtze styd6t. Pamatuju doby, kdy se za nds Zensk! nestyd6ly. Byli jsme na tom bled6, ale ieny n6s za to obdivovaly. St6ly pii nds za v5ech okolnosti, jako takovi majeky.
Alice: Jak! majaky?
Jiii: Takovli majdky, co jsou na tdch ostr0vcich v Recku. Nevlm, jak se jmenujou. Jednou jsme tam narazili na takovliho fajn ryb6ie, kterej m6l podobnf odi jako Pelr... (zlomi se) Kocourku, do prdele! Bylo ti se mnou Soatnd?
kocourka to zrovna pii5lo,., n0.., to je jedno, Ahoj. (HUDBA. Petr strne nad poznAnkami. Veide Moucha s nafukovacim pr1hlednym kieslem.) Moucha: Jak jste m6 stdhovali v tom vnjtahu,.. m6l jsem zjevenl' Petr: To bylo koma, To nebylo zjeveni.
Moucha: Bylo to zjeveni. Zjevil se mi B0h. Petr: Jak vypadal? Moucha: Jako takor4i velilci modni kieslo. Rekl mi Jene... neiekl mi Moucho nebo Mu5ko, ale Jene...vztah mezi muZem a Zenou je ndco
131
posvatnyho. Stvoiil jsem t6 jako malfho dlov6ka, kterej md dv6 ruce, dvd nohy, jednu hlavu a spoustu probl6m&, ale obdaiil jsem t6 touhou hledat n6co vy55iho. N6co, co td bude piesahovat. Bud'otevienej.
Petr: A cos mu na to iekl ty?
Moucha: Necht6l jsem riskovat dal5i nepodaienej vztah. UZ jsem s tdma v5ema Zenskejma piipadal sm65n6.
Moucha: B0h iekl: Posildm k tob6 svriho anddla.
Ui
zase?
Petr
s
Pet
Mot
Petr: Ted'si tak nepiipadd5?
Moucha: Toho nejlepSiho. VSichni mi piedchozi and6l6 nebyli skutecnf and5l6. Ale ted'posildm andela, kterej je skutecnej.
Moucha: Potiebuju znova ziskat svoji d&stojnost, Eva mi
v tor
Pet Mo
oomdh6.
iit
Petr: Chce5 iict, 2e sis zase naSel nejakou ienskou?
Petr: Nechce5 rad5i
Moucha: Nenito tak riplnd ienskd.
Moucha: Zenskf jsou na md moc nebezpednf.
Petr: Podkej, je to Zenskri, nebo neni? Je to chlap?
(Petr si
Pet
s ienskou?
ji prohlfii. Dotkne se nauinic v umdlohmotnych uifch
Mo Evy.)
Pel
[/o
Moucha: Je to ... ta...
Petr: Kolik strily?
Petr: Kdo?
Moucha: Na tomhle ne5etiim.
(ct
Moucha: Je to tro5ku... figurina...
Petr: Podivej se, nechci ti d6lat k6zrini. Jsem ten posledni, kdo by lidi soudil nebo se jim pokou5el vykladat n6co o tom, jak maji iit Ale m6l by sis uv6domit, Ze jestli 2ije5 s figurinou, je to s tebou dost vdZn!.
Pei
Petr: CoZe to je? Moucha: Figurlna. Petr: Ty 2ije5 s figurinou? Kde
ji mri5?
Moucha: Ale to bylo uZ pied tim. Za poslednich sedm let jsem mdl
Moucha: Tady v pokoji... Evo, pojd.
Moucha: To jdvim, ie nepiijde. To jsem jenom tak iek. VidiS, Ze su. Evo, pojd, Petr piidel
ji ne-
Petr: Jasn6. Vim, 2e to je nespravedlir4i ale Zivot je takovej. ZaslouZil by sis n6jakou skvdlou Zenskou jako my vSichni, ale nem02eS ji najit. MoZnd ji nikdy nenajde5. Ale tak to je. MuslS se s tim smiiit. Musi5 bojovat. Nemiieme dopustit, aby nds Zeny dohnaly k Silenstvi.
(Piinese zahalenou figurinu.) Petr: Kdes k ni pii5el? Tys ji ukrad? Moucha: Jii jsem ji koupil. M0Zu ti ukazat Idet. Petr: To mi teda ukai. (odkryje plachtu na figurin\, zhrozl se) cho, ty jsi na tom h0i, nei jsi byl pied tim.
osmn6ct holek. V5echny jsem miloval. V5echny m6 opustily. pr0mdru do tii mdsic0. Nikdy jsem Zddnli svf holce nebyl nev6rnej, coZ se nedd iict o nich.
v
Petr: Jak Evo pojd?
132
I
[/or
Petr: To uZ si snad rad6i tr6nuj na mn6.
Petr: A co na to B0h?
I
Petr: Ty jsi riplnej magor. VZdyt to je umdlf. Je to z um6l! hmoty. Mtuvi to? Chodito? Vidi5. A tys ji iekt ,,pojd"!
Moucha: Jd vim, 2e nenl Zivd. Tr6nuju si na Ev6 komunikaci s Zenol
i,ioucha: Rekl jsem dobie, budu otevienej.
Petr:
Moucha: Neiikej mi Moucho!
Mc
(Pr
gu
Pe
(M
Mr
Pe
Mt
Pe
Moucha: Jasn6. Jen2e tohle md prostd piiliS mnoho t6ch plus... Eva
llou-
me neunavuje svejma probl6mama. Fakt mi naslouchd. Je v posteli... Nel2e, nepodvddi m6. Nemd minulost,
vf bornd
Mr
Pt
NemfrZe md srovndvat s jinejma chlapama. A nem[lZe m6 opustit. (zamysli se)Dal5i vfhoda je v tom, 2e ji nemusfm nikam brat.
retr: No to jo. '/oucha: I kdyi zrovna dneska jsem ji cht6l vzit na jeden veclrek.
Moucha: JeStd si to rozmyslim (Oba odejdou na kraj jeviitd, odkud pozoruji veiirek a stanou se tak jeho soucAsti, Vyjde Sylvie. Mluvi k publiku, kter6 se bdhem jejf ieir zaine schdzet. Zhruba iest ai deset lidi.)
Petr: Bejt tebou bych to ani ned6lal.
Svlvie: Dobrf veder, pidtel6. Cht6la bych v6m dnes vecer piedstavit sv6ho piitele,,. sv6ho zn6m6ho,., Je to dlov6k, kterf recitoval, tedy namlouval v 70. letech filmov6 tfdeniky. A dodnes si je viechny pamatuje, Pro m6 je v tom takovd ndha... nebo je ta ndha v n6m, David Hanek.
ivloucha: Ne?
(Spot na Otce.,, Lidd tleskaji.)
Petr: Nekdo by si mohl myslet, 2e jsi bldzen.
Olec'. (Sylvii) Mdm iict tu severni Moravu?
Moucha: Proc?
Sylvie: Bekni tu usen,
Petr: ProtoZe normdlni lidi nechoddj na vedirky s figurinama.
Otec: Useri ne. (k lidem)Nikdy jsem nemluvil k vice lidem neZ ke dv6ma. Taky jsem nikdy netu5il, 2e tyhle v6ty budu iikat je6t6 jednou, n6kde jinde, neZ ve zvukolni kabind na mikroton. Tehdy jsem se za to styd6l. Dneska se stydim zase. Z jinlich d0vodi. Tak2e se vlastn6 nic tak moc nezm6nilo, Krom6 toho, 2e mAm asi Alzheimerovu chorobu....
letr:
CoZe?
Voucha: Jsme spolu, co jsem se vrdtil z nemocnice, a je5td jsem ji nikam nevzal.
Moucha: KaSlu na to, co d6laj normdlni lidi. (Chce si figurinu vzit, ale Petr ho zadrif.)
Petr: Jasn6. Jd taky. Ale stejnd si mysllm, Ze bys s n[ nem6l nikam chodit. Nech ji tady. Moucha: Prod? (Petr piistoupi na Mouchovo uvahovdni. Sna2i se najit piiiateln'! ar-
gument.) Petr: Myslim..., Ze by se na vecfrku nudila. (M
oucha je piekvapen'i.)
Moucha: Hele... je to jenom figurina. Ta se nem[lZe nudlt. Petr: No jo, vidi5... ripln6 jsem na to zapomndl. Moucha: Rozumim. BojiS se... Petr: Boj[m se... lVoZnd bych jim6lvzit k sob6. Ddval bych ti na ni pozor. Mohl bys za nl kdykoliv zajit.
Moucha: Prod bych ji nechdval u tebe? Petr: To byl jenom takovej n6pad.
(Objevi mezi divAky Petra a Mouchu s figurinou.)
Petr:...hoj. Otec: ...hoj. (HUDBA...) Otec: Generdlnitajemnik UV KSe GustAv Husdk, kterli je na dvouden^ ndv5t6vd v Severomoravsk6m kraji, zavltal vdera odpoledne spole:-. s tajemnfkem Josefem Kempnlim a piedsedou vlady CSF J, r:'-
c::-'
ddkem do Ostravy. Dopoledne nav5tivili soudruzi ndrodni -." Technoplastv Chropyni na Krom6iiZsku, kde se zfdastnii s -= ' niho uvedenido provozu uirobny na plastickou ktlt2i uvdce^:pod ndzvem BAREX. Ve stiedisku povrchov6 Upra'4' B.'='- -
:,
sv6dky radostn6 uddlosti, kdyZ jeho pracovnlci prar,rd ','r metr dtverecni porometrick6 usn6.
(Lid6 tleskajf. Sylvie pfijde k Otci a polibl ho na
':: -
---
:::. l'.: : : -: .
3', ]::
zPetra.) ic je Sylvie. To ie Petr.
S, ,'e: Ahoi. Sylvie: Nechdm v6s o samot6. (Sylvie odeide.) Otec: Jsem rdd, Ze isi pii5el. Chce5 pivo? Petr: Ddm si. js-em, co to bude za Otec: Vzal jsem si n6iak! s sebou. Nev6d6l
Petr:
Otec: No j0... Petr: No i0...
==:: Ahoj.
-vedirek. No jo,
Otec: Ale kdybys mi nic iict necht6l, tak nemusi5"' Rozuml5' Petr: Jasn6. Kdybys ty mi n6co cht6l iict, tak taky mt2e5'
Otec: Nemd5 to jednoduchli Petr: Ty to takY nemdS jednoduchf' Otec:To je iivot, Petr: Kdybys potieboval s nddim pomoct' tak"' Otec: S jednou v6ci bych pomoct potieboval'
ittitofro taOy nezndm. Vzala m6 sem Sylvie'
Petr: S jakou?
SYlvie'
Otec:Jetotakovdvdc,kter6miu2dlouhovrtdhlavou'MysliS'Zese do rist vejde Zdrovka?
(Otec nabidne Petrovi pivo a oba se posadi na zem') Petr: Jak vdm jde ta hlava?
Petr: CoZe?
Otec: Dobie. UZ bude skoro hotovd'
Otec: VZdyckY m6 to zajlmalo.
(Pauza.)
Petr: Prod to nezkuslS?
jsi doma' Otec: Ned6vno jsem se u tebe stavil, ale nebyl Petr: M6l jsi zavolat'
vyndat' Otec: Bojim se, Ze dostanu kied do licnich sval0 a nedokdZu ii
Otec: Cht6l jsem t6 PiekvaPit'
Otec: Dneska se to nehodl.
Petr: No i0...
Petr: Prod?
Otec: Na5t6sti byli doma ty lidi, co bydlivedle"'
Otec: Nejsou tadY Zddnli ZdrovkY.
Petr: MYsliS sousedi.
(Rozhledne se, vidi ZdrovkY')
Otec: VY se zndte, ne? Petr: Trochu.
Petr: Tak to zkuslme dneska.
Museli bysme je nechat vychladnout.
Otec:To jsou mili lidi. Petr: To
Otec: VidiS n6co? 10.
Otec: Kdybys mi n6co potieboval iict, tak mtZe5 To viS? Petr: Jasn6.
134
zvednou, kaid'i ide k iedn6 hdrovce, vyiroubufi Svdtlo zhasne. Chvili ie ticho')
se 'kapesnikl.
(Oba
Petr: Ne. Otec: Nevfm, kde jsem si nechal Pivo.
ie s pomoci
'r
'riric? llovicle?
iaely
il
t
by 1c trna ar;vohodiler)
rc: ly k t6nr sousodirit cftocl[S za peniztl? ,u: Vnulili
rli
rc: frtoc to
, tlotl
io, Tolte,nez0platili?
be re5'/
ir: ,lA z toho 2iju -iy oc: Lam chodi$ pravirleln"a? To mi neiikcj
:ir;
veelle.
iat(ina ntLt ntasiroval lieni svaly a v leto pozici strnou i '
tJZ to slton0ilo.
t'''"'\'
:'tl
rcc- A eo ty vlasy?
rLf: A c0 ta tvoie Sylvie? Ty s nispiS'/ Jc )irre :
ct iiicr,;i 1o'
'l'o je platonickli,
r, ',
'etr: Jak to s nl rnysliS?
)teq D6lA mi hlavu. To ic vsechno. )otr: A prod si oblikd$ ma.rniny Saty?
-
)iec: Chtdl jsern ji jcnerrn pozlobii
'clr: Ale norrnalni to netli, vicchno uklidni ) \rr ' )icc: (rntuvi velicr, pomaltt) To, jak Zijcmo, je(lrlil \'/oi, I lil'l. trttl zlti''i s iim nodd: nie ntoc 116lat. Alc nemt)li
a. r-losi
dobrd, Rekl:
,,rtji*tt v clruh1rn plAntt.)
.ul'l tni .,rnl;rtla Pani". !iii'il(li mi ji do Zil, ale ncila z ni 2arln'6. sila. Zesldbnul lscrn ',,r. rli itttasnd zima a pak jsem umiel. To jsom vam ehtel iicl
(,)ter: zvrLtrrc pivo. Pak se
b
sehou. V tom md rndma Pravdu.
)etr: Jdento
na. lo?
r
-, :;cit(: 1o stilr: .; ,.tit; ;),1lttiQ )
i ()tcc, sc Zaravkou v ilstach.
F'etra v rnasA2i vy'
,lrrLlitr .lerrotnzo nevi:dcl co s tirn. Rekl, 2c jenom zmddknul to,,R" a ted
Otec: Nechci, abys sl
rom.rirl
ricla,
si myslt"l. Ziti
spolu 40 let a on 0 mne nic BAFl
lsme lak lzvc huhlAni a chtopiirti, ia'k si Ol:r:c t Peir t;lrii itirovlilt rrct,ccicil ,li,i o netl talty ne. Irak ten sen sl
a Otce. Oba se k ni oktr:i
z-At)Y
)
itr,l(
Vyjcle ,lana, Za(;ne trldizet vdei z- veitirku')
135
Petr: Ale prosim td! Jana: Ty hajzle! Petr: Tos mi pii5la iict,
ie jsem
hajzl?
Jana: Jestli spiS s touhle um6lohmotnou krdvou, tak jsi hajzl. (Jana chce
uloiit koberec do rohu, ale petr ji zastoupi
cestu,)
Jana: Ne? Tak to dej, kam to patii.
i!:
ddt koberec jinam a Jana se mezitim podiv6, co pied nitajil. f?1, Je to figurfna.)
Co to je?
vidin. (zdA se ji piitii krdsnd)Kdes ji vzat?
Petr: Jo.
Jana: A co s ni d6l65 ty? Taky si na ni v65ib Saty, ne2 jde5 spdt? Petr: No. zkoumat figurinu bedtivilji. Dato by se -za.ine nesluin,im zp[tsobem.) Hele... Co
jito
iici
ie
dokonce
ddtds?
Jana: Je to figurina, ne? Petr: No dobie. Ale m6ra bys zachovdvat zilkradni pravidra srusnosti. (!h,vili o ni pfetahuji. pak Jana hrdbne figurind do rozkroku. Zjisti, .sg
ie je dole ,,upravend".) Jana: Vy s ni spite?!
136
je tob6 do toho, co
ddldm? Vlastne s
Petr: Ne? Jana: Jd jsem mu v5echno iekla. Petr: Co?
Jana: Protoie chci
jak ho zndme, si na tuhle kodku v65i datv?
(Jan.a
kdyby, tak co
Petr: Prod?
Jana: Moucha? Co d6ld Moucha s figurinou? Petr: Nevim. V65i si na ni Saty, nei jde sp6t. Nd,S lVoucha,
i
za tebou pii5la.
Petr: Nechal si ji tady Moucna.
Jana:
A
Jaqa::0 tom, jak jsme se sezn6mili ...2e to v tf budce tenkrdt nebyta tak fpln6 nAhoda a on zadal vyvdd6t a roze5li jsme se. proto jser
Petr: Figurina. Jana: To
Petr:
vzpomlndm... ano, Ziju s figurinou... ty zase Zije5 s Ale5em, Jana: Ale jd ui s Ale5em neZiiu.
Petr; Tam to neddvej. Tam to nepatii.
iit
s tebou.
Petr: A co tdch dvacet chlaprl? Jana: To jsem d6lala kv0li tob6!
Petr: Aha. To jsem teda dojatep. Qaine posmrkilvat)Evo, slydis tc. ona to d6lala kv0li mn6. Jana: Tak dobie. Tak jsem kurva. Ale nejsem rjchyl. Petr: A jd jsem rjchyl, ale nejsem kurva.
Jana: A co iekneme d6tem? Petr: Jakejm ddtem?
Jana: Na5im d6tem. Petr: My mdme d6ti? Jana: Ne. Ale mohli bysme je mit, kdybysme spolu mohli Zit, Petr: Ale my spolu Zit nemrl2eme. Jana: No nem0Zeme.
'otr: No nemfi2eme. .ana: Ale to je 5koda, ne?
retr: Asi jo
koncc svdta lyhle lVatka: Eozhodla isem se, 2e ncbucju f iiLrkat Nenito ---veci mit strach nemusib jsem m6 2e o iict, ti se siavaji, Pii5la
,ana: l(de se to Poltazilo? 'rctr: JA nevim,
Pctr: Aha
vicl
diltovnd 2ensltd ta Mall
iana: To piece nebylo t6ma dvaceti chlapama' retr: Jii nevirn. Janal Ani tim, Ze isi ostiihal tct6 ty vlasy'
Evu.)
(Spiklenecky na Petra ntrl
Petr: NesPime sPolu.
Petr: Jd? Proc?
[]etr: Asi ne, ..iana: Ani tirn,
jak jsi tcnkrdt pozvrace| strejdovi toho psa
'
Pctr: No podkej... na (Spolecna vzpominka ie na malou ehvili sblfii' Pauza' Petr ukAte
Jana: Ne? Petr: Ne, Mdm ji tady, aby s ni Moucha n6co neproved .lana: Aha. Petr: Jenom si Poviddme (Reakce JanY.) ehoviini k tob6 Petr: Piedstavuju si, 2e jsl to ty. l(ultivuju si na Eve svoje
Jcna: l0 si snad radbi l
Jana: Aha l-ak zavole1... (Nejistd odchdzi.)
piipravenei Jebt6 ne" Pelr', (mo\nA trochu pro sebe) Je6te nejsem jsem PiiPravenej
kr
-let
ji poslalr' ji Matka: ProtoZe jsi mfrj syn. Vzal bys mi a nel
--Sami
Peir: Tdtovy
Saty.
2e isem si je Matka: Pi'esn6 tak. Myslis,2e jsem u2 tak ponratend' omYlem? vzala
Pctr: No. vezmeb n6ci Saty' Matl
-doka2e6
se do toho cloveka vcitit Tos vedel?
Petr: Ne.
jak to md tata ud6lat s tou Matlta: Ialt ti to iikAm. Potiebulu piijit na to, jinou 2cntt ne2 m6' ncni nem6l Mdm o n6j strach. NikOy sprdvnE eo ty rozhodnout se doltdZe nevim, lidi, zvyklej na iesili -Sylvii.
'137
b',,s mu radil?
Matka: Podivejme, jak ses ndm rozpovidal.
','a:
Petr: Normdlni lidi se maji doplf,ovat, ale vy jste se vidycky jakoby
re:r: Matko! ',!atka: Po vdech t6ch letech mu nedokdZu poradit v takovf zdsadni situaci. Porad mi, co mu mdm poradit. Petr: Tdta od tebe odchdzi k jinf 2ensk17 a jedinli co t6 trdpi, je Ze mu nedokaZe5 sprdvnd poradit?l Jsi divnd, mami.
odcftali.
Matka: (klidnd)Proto2e's nas nikdy nem6l rdd, vidyt to iikdm. Petr: M6l jsem vds r6d. Ale kaidfho zvld5t. Dohromady hriza. A to se nezlepdi, kdyZ si na sebe vezme5 tdtovy Saty, nebo kdyZ bude5 chodit ddvat krev...
Matka: Ale on ode md odch6zi prAvd proto, Ze mu nedokdiu poradit. Petr: Tdta od tebe odchdzi proto, ie ho nemds rdda. proto na5e rodi-
Matka; Ty si mysli5, Ze jsem tak trochu cvok.
na ztratila smysl. Protoie bylazaloienA na ,,dobrli radd,'. Matka: A na dem m6la bejtzalolenA?
Matka: Ty ale taky nejsi ripln6 normdlni. Ty lidi, kterejma ty se obklo.
Pelr\ tta tdsce. Mat(a: Ale prosim t6. Jak m0ZeS zaloZit rodinu na ldsce. Copak ty m6 miluje5? Copak m6 tdta miluje? Vy chtapi poidd Zvanite o tdsce, ale nic o tom nevite. Mluvim cynicky? Jsem praktickej dlov6k. Rodina pro md bylo mfsto, kam jsi mohl piijit a zeptat se, co md5 d6lat v 2ivot6 ddl. Rodina ti na to m6la ddt odpov6d', Ty ui si nepamatuje5, jak jsem vdm s tdtou mnohokrdt dobie poradila? Petr: Ne. Matka: Ne? Petr: Ne. Matka: A na co si pamatuje5? Petr: Pamatuju se, Ze to u n6s bylo divnf. Ze k ndm nikdy nechodili Zddn! lidi na ndv5tdvu, protoZe jsi mu poradila, at se rozejde se v5ema svejma kamarddama...
138
hrdt na chiipajici 2enu, kterd mu rozumi.
Pe:' \0...
Petr: Ale ne.
pujeS, ty deky, kterf ti oZfvaji... to je zndmka toho, ie ty urditfm rozcesti. Ty jsi na rozcest[, milej zlatej, ne ie ne.
jsi
na
Petr: Tak jsem na rozcestl!
Matka: Ale na poiddnfm rozcestf. Petr: A co? Ty nejseS na rozcesti? Matka: Ale ty neviS, kam mdS j[t, co s tebou bude. Tob6 je tiicet p6i let a ty nevfS, co bude za rok, za dva roky, ty nem65 vybudovanf vztahy s lidma, ty md5 jenom toho svyiho Mouchu, kterej je pomatenej, ale ano, nepieru5uj md... je pomatenej, ten Moucha, ty nemd5 ienu, ty neviS, co simds myslet, demu md5 vdiit, pije5... Ty lidem stiihaS vlasy, pak se za to omlouvd5. Lidi t6 vyuZivaji, protoZe jsi takovd houba, do kterf se vSechno vsdkne, a to d6laji ty tvoje oci. MdS odi po tdtovi. On m6l stejnej probl6m, taky se mu lidi sv6iovali a od toho jri jsem mu pomohla. Jinak by bejval skondil jako ty. Jako unavenej dlov6k-houba, kterd odmitd vzit krev svoji starli matce, kdyZ ho o to jeho star6 matka ZAda.
Matka: To jsem mu poradila, to je pravda. ProtoZe ho vyuiivali.
(Zaine se pfehrabovat v krabicich s v,istii2ky. Je jich skuteind mnoho.)
Petr: ...jak se zadal b6t svfho hlasu, protoie jsi mu poradila, at d6lii ty t1ideniky... ud6lala jsiz n6jopu5t6nliho dlov6ka a ted'sichces
Matka: A ty tvoje krabice s vfstiiZkama, to taky o n6dem sv6ddi, nezlob se na m6.
Petn To jsou vfstiiZky od tebe.
atccrl
Matka: Ale ne. Copak bych ti mohla poslat tolik vfstiiZkfr?
lr=
Petr: Ten zbytek co?
I
Matka: To sis musel poslat sdm, milej zlatej.
(Matce dojde, 2e je moind skuteind poslala za ta l6ta sama.) Matka: Prod jsi je nevyhodil? Petr: Prost6 jsem je nevyhodil. Nevim prod. ProtoZe jsem houba. Pi1ju, tak nemdm silu to vyhodit. Nemdm Zenu, Ker6 by mi s tim pojak to mdm vyhodit, kam to \nohla! Matku, kterri by mi poradila, mdm vyhodit. (Pauza.)
Matka: Nevyhodil jsi je, protoZe m6 mil5 piece jenom rdd. Petr: Ale ne. Nemdm.
Efrrarr
Matka: Jen se neboj to ifct. MdS md riid.
.e !c-
c
(Pauza. MoLnd se i ndjak dotknou, obejmou. Matka viak okamLitd zmdni ndladu tdmatem sv6ho ddrcovstvi.) Matka: Jestli m6 md5 rdd, tak mi vezmi tu krev. M6m na to v5echno ndiadl s sebou...
EE
Petr: Nikdy jsem to ned6lal, mamil Nemtr2u ti jen tak vzlt krev.
[t c:r nlT. E'IF
Matka: Prod ne? K demu jseS, kdyZ neumlS vzit krev vlastnf matce.
Jii nevlm, na jak!
Matka: Po5leme ji tam sami Petr: A jak asi?
Matka: Jd nevim. Petr: To poleti special do Oedny se tvejma dv6ma deckama?! Nebo to tam povezeme autem? (Hddka se uklidnf. Matka vytdhne nddobiiko.)
Petr: Ty to md5 vdZnd s sebou?!'
zvukl majestdtni hudby pak Petr Matce bere krev.)
Matka: Tobd se tiesou ruce, dej si pan6ka. Takhle zadin6 Parkinson. Nemd5 ty nakonec Parkinsona?
Petr: Nemd5 tam Zily. Matka: Jd Ze nem6m Zily? A kudy by to ve mn6 teklo?
(Jejich hovor utopi HUDBA. Petr vezme Matce krev. Pak v krabici
ji
odv62i
pryi. stiikaiku s krvi sv6 Matky, pied sebou na ze-
mi mnoho novinovlch vistiiZkI.) t1i Skole udili?
Petr: Na jak! Skole? Matka:
Petr: Ale nikdo ji tam nepo5le.
Petr se vraci.V ruce md
Petr: Copak to d6laj d6ti? Matka: Ov5em. Co vds na
jakf Cedn6? Matka: V Cedn6 ji potiebujou! Petr: V
(Za
Petr: To viS, Ze t6 mdm rdd,
=al
ls€ -n
lasni! Ani krev,
ani tvoje rady.
Matka: Tak d6lej!
ir* :fr FE- _tl ptE. I;'laJ.
Petr: Ale vZdyt tvoji krev nikdo nepotiebuje! Rekli ti to
Matka: A ty neviS, co se stalo v 0edn6?!
Petr: Ale mami.
t:o(c[-s =
&.e tatl
budeme mit...
Petr: Mohla. Matka: N6jak! jsem ti poslala, to je pravda. Ale ten zbytek...
iJlEi
Zdddm. Abys vzal krev vlgstni matce. Nikomu to neieheme. to na6e tajemstvf. Schovdme ji a kdyby n6kdy byla poteba,
Skoly ty
jsi chodil. To je to jedinif, o co t6
Petr: Kiidel jsem na ni. To jsem nem6l d6lat, jA vim. Ale vytodila m6. Jsem na rozcesti. A co? Tak isem na rozcesti... Kdo nenl na rozcestf? Clovdk potiebuje bud radu, nebo ldsku, to je jasnli. Ale: Miie ti Spat-
139
n6 radit dlov6k, kterej t6 miluje? To je otazka. Nebo: Md cenu dobrA raoa od cloveka, kterej td nemiluje? To je dal5i otdzka. To jsou samli c:dzky. Ka2dopddnd nejdtleiit6jSi je ztstat sdm sebou, i kdyi se to nelibi Zenskejm. Promiri, Ze td tim zat6Zuju. Eva: To je v poiddku.
otoii.) x,, , . . -
HtKata tst neco/^
ji Jana,ie jo? Myslela si, 2e s nl ndco rnd5 a znicila
ni
Moucha: Pralijste se o ni, rozldmalijste ji a pak jste ji n6kam vyhodili. M6m oravdu? Petr: Ne.
Eva: Ze to je v porddku.
Moucha: Tak kde je?
i vstane. Petr je iokovan!.)
Petr: Ty m6 snad v0bec neposlouche5! Rikam ti to stokrdt. Sla na oroch6zku.
Petr: TakZe figurina.
Eva: Nejsem figurina. Petr: Co miim d6lat?
Moucha: Hele, jestli vdiiS, Ze Eva 5la na prochdzku, tak u2 jsi hotovej, Tak jedeme do Bohnic.
Eva: Nevlm. Nejsem tady kv0li tob6. Musim mluvit s Mouchou.
Petr: Vi5, jak se mi tenkrdt stala ta v6c s dekou.
Petr: Toho uZ jsem dlouho neviddl.
Moucha: No.
Eva: Tak ja se jdu zatlm projlt. M02u
jit na prochdzku?
Petr: Jak mi obZivla.... Tak to samV se mi dneska stalo s Evou.
Petr: Ch0zi?
Moucha: S moji Evou?
Eva: Ch0zf.
Petr: S na5i Evou... s tvoji Evou... Vznikla tady situace, Ze Eva byla p&vodn6 figurina, ale pak zadala mluvit a Sla na prochAzku.
Petr: Jasn6. Jdi na proch6zku. (Eva se odejde projit. Vbdhne Moucha.)
Moucha: Kde je?
Moucha: No jo. A co na to iikala deka? Petr: Jakd deka?
Moucha: V[m v5echno. Volala mi Jana! Kde ie?
Moucha: Taky se Sla projit? A Zidle k tomu neiekla nic? Ne? To se divim. Takovd situace a Zidle k tomu nic neiekne. Zidte d6le iako nv se nic nestalo.
Petn Kdo?
Petr: Ty si myslfS, Ze jsem bl6zen.
Moucha; Eva. Petr: Sla na prochdzku.
l\4oucha: Dobie. Tak jd se jdu taky projit a za hodinu se vrdtim, a jestli tady Eva nebude, tak uvidiS.
Mouchal Ptal jsem se, kde je Eva.
Petr: Podkej, nenechdvej m6 tady. Jd jsem v Soku. Jd tady nemtZu
Petr: Kdo?
140
Petr: Jo.
Petr: Ne.
(Petrovi chvlli trvd, ne| si uvddomi, 2e figurfna promluvila. Pak se k
(Ted Eva
Moucha: Eva Sla na prochdzku? Moucha: Znicila ji. Je to tak?
Eva obZivne a pronluvi na nej.)
relr:
Petr: VZdyt ti to iikam. Sla na prochdzku.
bejt sdm. Moucha: Jo ty jsi v Soku?! Tys ji mbt
^
(Vtomvstoupl Eva,Usmivase nahlc-:'mu trvd, neZ si piipusti, 2e je ndco taxc,e-
t,,:-:',
:
: - ::- :
::-
: : : :-,
Eva: Ahoj.
A ani nevim, jestli je piitcr E-- -:. mf stran6, nebo ne. (Jiif si sball metr, vezme kanystry a odejde.) OIec. (mimo obraz) Ahoj Petie. Tady tata.
Moucha: Ahoj. Tys byla na prochdzce?
(Petr vezme telefon,)
Eva: No.
-
(Pomalu se k sobd piibli2f, pak se polibi a s3:
----:
::-
'J:,:-a
Petrovi zamdvd.
:' :: - j - ----'-.:, :, - - -.. :-- . --,
Z propadla vyleze Jiii. MA na sobd specialn: k: kapes, v ruce kanystry s benzinem. Sv iti si ca:e'. konstrukci, kterou mdii sklddacim metren Je":
-:-: :: :
_-,
--:=-,
Petrovi.
Petr se zatim probird Matcinlmi v,istiiiky hlas... katastrofickd zprdvy ze svdta.)
Jiil: Spousta lidi si namlouvd,
a rer=.:
z'-- ::: -e.
a: :-:i
2e jsou Silen;;. = :v tom, Ze jsou riplnd normdlnf. Kdyi se rozi<: spoustu jakoby pomatenejch lidi, ale nikoho, <:: :', zeiilel.VK, co tim mysllm. NeuvidiS nikoho bera: c: -
Petr: Ahoj. Otec: Jd ti volam. Petr: Stalo se n6co? Otec: Ne, V5echno v poiddku, Petr: Vold5 kv0li mdmd?
Otec: N0... to je takovd drobnost... Petr: Co je s ni? Je v poiddku? Otec: M6la takovou malou nehodu... Petr: Piejelo ji auto?
Otec: Ale ne. Ty hned mysllS na nejhor5i. Normdln6 Narodni tiid6...
nim prddle. Nikoho, komu by se doopravdy spiLrla c:.
Petr: Infarkt?
by starfm dobrfm zptsobem hrdblo,
Otec: Ne. Behala tam...
Spousta lidi tady chce bejt Silend, protoZe Silenstvi zr,a-..? z.solutnisvobodu. Mohli by se zadit chovat upiimne. Ale na" s-- -. protoie tenhle stav nepiichdzi. CoZ je v podstate i muj pripac Cht6l bych se zcvoknout a nemuset n6st odpov6dnost za to. co se chystam uddlat. Ale asi to nevyjde. Skutednf Silenstvf je stejne vzdcnli jako genialita nebo absolutni sluch. Uddldm Silenej din, ale uddldm ho pii plnfm v6domi, Petr: Co chystdte?
Jiii
::- :::,:,a: I ei:.e, ::'::,_',::ia- :iproto. acychsei=. : ie^,2n. \::i,dn'.? z' ,:,cn se zalibil muZUm. Deldr :: c'ostd proto, Ze mus r =':-_ ,:: _.:'aredlnost do vlastnich rukou.
To ti nem0Zu iict. V6tSina
ji
naSli... na
Petr: Behala po Ndrodni tiid6? Oiec: N0.., v mlim spodnim pradle dlouhlm b6hala... Peir: Ona se zbldznila? Otec: To ne. Jenom se pokouSela vylekat lidi... Petr: Jak vylekat? nr^^ h^{il -x ,,udl vr9u, nxt^t^ 9Erarq I^^ td [tr Petr: To svoje,,baf"?
lidito nepochopi. Zeny md za to nebu-
Otec: To jeji,,baf
".
141
Petr: C:a ddlala to svoje ,,baf', na lidi na Nrirodni tiid6? Jenom jsem si iikal, jesili bysme za ni -;m6li zajit.
Ote: \o..Ale.to je v poiddku. D,:.: Ona neni doma?
Itec;
AleS: Debil. Urdit! podezienljsem m6l potvrdilo.
ui
piedtim, ale timhle se to
(Rozpldie se.Viinne si luxu, kterli, Moucha poloiil na zem.) Co to md5 za lux?
Ne.
Moucha: N6co jsem si na tom zkouSel. Klidnd si ho vem. AleS: Ty ui nebuded luxovat?
Petr; A kde je?
Otec: No na psychiatrii.
Moucha: Jd jsem nikdy neluxoval AleS: A na cos to tady m6l?
Moucha: KdyZ s tim umis sprdvnd zachAzet,je to jako bys byl v ien_
sk!. Nechce5 ho?
ie je
je to
se sta 6miti..
46--,f,flr
mi, ate poidd
ji
Sanci?
mam rad. Mysti5, Ze mrim je5td n6jakou
Moucha: N0...
AleS;.Mohl by ses za m6 piimluvit... Jii vim. Spatn6lsem o tob6
,
mluvit. Bikatjsem, Ze 1si ricfryt trf,,'nf. n.-,iistef ;sem to Znii6 md. Jenom opakuju, .o rk4i;iny
rioi
taf<.
Jrrrii.Oir.
Moucha: Ale ne... vSech t6ch dvaceti
chlapi, kterej na to
vdiil,2e ten telefon tenkrdt byla oprav_ d? Co to o mn6 iikd? O dem to sv6ddi? AleS: Jsem idiot.
Moucha: Dtvdiivej romantik.
142
padalo skoro jako zinrak. Jin A zadat jsem tak n6jak jakoby btaznu, jako jsi ty a petr, ale existujou i ostnivky Stastnejch nanoO, tOy to N6co nebo N6kdc nad ndma zasdhne do na5eho hivoIa a 'otoei f,o1fm sprdvnfr. To i.qsrn si myslel. Stal se ze m6 v6iicf dlov6f. Ted nevin Jeslt mam prestat vdrit, nebo ne. Co si o tom mvslii? l\4ouqha Prod se na to ptds md? [4n6 iensk! podvdddly, lhaly n a hiizely po mnd vdci.
:tgl.T
ac$ Ze
nakonec jsi to dokdzat. Kdyi jsi s Evou zadat, mystet jser tjsi se zbldznil
Nikdo normdlni nespi s tigurinou, 2.10.
Nrt,.
aby ji bral do sporednosti. . . Fakt jsem mystet,-ze skone is v ristar Moucha; No jo, to muselo vypadat divn6, co?
Alci fo j9 Ate ted
vidim, Ze vdm to funguje. Mdte krdsnej vztah, to velikej experiment, ate ty jsi ryitdzlj. bof
E
_
AleS:
Takie ty ostrtrvky t6ch n6hod existujou. ne?
=-,t
ostrivek pro :3:e ^::.,
[/oucha: Mo2n6, 2e ten Stastnej ale naopak ten rozchod s Janou.
: :: :-] :
(AleS se nad tim musf zamysleL)
AleS Aha. (Pauza,)Mysli5, 2e bych si teda
-:-
-
-::
=-
ddmsk6 konfekce.
/::^ri -^ ,,x^ x^+.,o VdU Jdty I ' : ' :- ' /d5ull lld
AleS: Diky.
-- ----: j ': - -' : Objevf se Matka v pyZamu na iidli na PSJ/cn:2:' , ::: -: '.'=''--' z-,: piinesl ndiake Eva, Petr, Otec.Kaid'i z nich ii "' '=-. poty, Otec si asr piinesl pivo, protole na ps'ic'.:' :i--: ::=
Petr piinesl krev.)
lVatka: Mrzi m6, co se stalo. Ale nedokdzala
':-..1 ..-:^i? V jak6m? 3 i labuti, vodd6lenf
:,,, , , -,
Moucha: Vezmi si ho, UZ ho nebudu potiebo.''a:
(Odchdzi s luxem,Veide Eva a spolu s Moucr'c-
)='-,
' =''. -: := Z'Z? =-.. l' , ==- st6la jako figurina v obchodnlm dom6.
jse- :: :::':=:
:, a
inO.
','.:i
Otec: Piinesli jsme ti komPot.
Eva: Myslel si, 2e Zenskf jsou and6l6. Viddl v nich boZi posly Moucha: Ale ukdzalo se, Ze to je jinak.
Matka: Ddkuju. To je od vAs hezkf.
Petr: Jak?
Petr: Piinesl jsem ti tu krev.
Moucha: Ty moje Zenskli nebyly
Matka: Prod Septd5?
Petr: Ne?
Petr: Promii. Jak se tady meb?
Moucha: Ne.
Matka: Dobie... Nikdo ode m6 nedekd,2e rnu coraoim. Nikdo dokonce ani nedekd, 2e ieknu cokoliv rozumnyho To je na tom krdsnf. [/A to i stinnf strdnky, Obcas mdm stra5ny deprese MAm chut skodit z okna nebo snist prd5ky na spani Ale to jsem mela, i kdyZ jsem byla norm6lni. Po zbytek dasu je to tady piiiemn!.
boii
poslov6.
Petr: A co byly? Moucha: Byly to jenom obydejnf Zenskli. (Petr
je tim skuteind zaskoien'!.)
Petr: Fakt? Vidi5, to me nenapadlo.
(Piedstavuji se.)
Matka: Ted mdte hezkli vztah?
Petr: Tohle je Eva.
Moucha: Ano. Byl Io zAzrak. Zadalo to jako deviace. Ale vyvinula se z toho ldska, To je vzacn!. Matka: Je zaiimau6,2e to iikdte. U nds to bylo naopak. Nd5 vziah zacal jako ldska a skoncil jako Silenstvt.
Moucha: Dobrf den. Eva: Dobr! den. Matka: Dobrf den. Jsem Petrova matka. Bfvala jsem relativn6 normAlni, ale zbldznila jsem se a ted' jsem bldzen. Ale vy jste sympatickA.
-
Otec: Cht6l jsem ti iict, 2e si mysllm,
ie m6me hezkej
vztah' To, co se
143
s tebou stalo, na tom nem&ie nic zmdnit.
Mackevi6.
Matka: Ano. Mdme hezkej vztah.
(Matka na Otce ldskyptnd hledf. Chytne ho za ruku. HUDBA ZESILI .
Otec: Miluju t6. tJatka: Nemus[5 to iikat, jestli to neni pravda.
ZATM|T/ROZETM[T,
Otec: Je to pravda.
zoruje ho. Prinese televizor.)
Matka: Ty jsi nerv6zn[. Sp6chri5 n6kam?
Jana: ViS, jak jsi mi tenkrdt v noci volal. Jak se ti stalo to s tou dekou a cht6l jsi m6 drZet za ruku. Tak ied jsem tady.
Petr
Otec: Mdm vystoupeni. V Klementinu.
(Petr piestane na chvlli psdt, ale pak pokraiuje.)
Matka: Jakf vystoupeni?
Kdybys m6l pocit, Ze se kolem tebe d6je nem divnfho, tak jd ti pom02u.
Otec: Jsou to ty tfdeniky.
Petr: To se neddje kolem m6.To se d6je ve mnd.
Matka: Ty privodni?
Otec:Ty p0vodni. Ndjak se to ujalo medidln6... Mdm dost nabidek.
Jana: Ale ne. Neni to v tob6. Petr: Ty neviS, co se stalo v 0edn6?!
Musim i odmltat. Matka: To bych cht6la sly5et
Jana: Petie, jd se norm6ln6 bojim.
Otec: Ale oni t6 tam nepust6j.
Petr: Jd se taky bojim.
Matka: Tak mi iekni jeden tady.
Jana: Ale jd se bojim; 2e ud6ld5 n6jakou hloupost.
Otec: Tady se to nehodl...
Petr: Tak to se neboj.
Matka: Tak krdtkej...
Jana: No to se bojim.
(Otec se rozmyslf, pfipravi se, pak zaine recitovat... Jen na rozdil od prvni recitace ted jeho slova doprovdzi zcela odliind hudba, ndco na, zp[tsob Jocelyn Pook, a slova tak dostdvaji jin,i viznam,)
Petr: A co mdm d6lat?
Otec: (ecituje pomaiu) Slavnostnd vyzdoben6 m6sto moravsk6 Han6 bylo sv6dkem holdu poctiv6 prdci lidi, kte16 si v62f strana, vldda a celd spolednost. Na hlavnl tribund zaujali misto za potlesku fdastnik0 manifestace vzdcni host6, piedseda FS A. rnora a vedoucitajemnik jihomoravsk6ho KV KSe M. Mamula... Matka: Pozor. Mamula... To byla Ostrava.
KSe M. Mamula a mimoiddnV velvvslanec SSSR v CSSn
(Jana zacne stdhovat postel...)
Jana: Zadit se chovat normdln6 ... vyhodit vSechny ty vfstiiZky koupit si novf boty... normdln6 se dlvat na televizi, kdyZ budsi chtit... poslouchat hudbu... a jd budu u tebe, kdyZ m6 buoEi potiebovat... Piece nechce5 skondit jako magor. (Petr to zvaZuje. Sestoupi k Jan6,) Petr: Baf!
Ot'ec: Jd jsem iekl jihomoravsk6ho? To se mi je5t6 nestalo, promifi. Ddkuju ti. (pokraiuje) ...vedouci tajemnik severomoravsk6ho KV
144
je na sc6nd sdm. Piie bAsnd na stdnu bldzince. Pfijde Jana a po-
V.V.
(Sedne sivedle Jany, ale nedot'ikaji se.) Proc tady vlastne nemdm televizi? Jana: ProtoZe jsi ji vyhodil z okna.
Petr: Fakt? A prod?
r
_-:_: _
Jana: ProtoZe ses bdl, Ze se na ni bude5 divat.
Petr: Pdr bdsni uZ m6m rozmyslenejch... ,,Stdrnouci skladatel se sifonovou lAhvi napln6nou vlastni modi"... ,,Zena Silend smutkem,
volajici do telefonni budky pied vlastnim domem ...2a rjdelem navlzAni sexudlniho kontaktu", . ,,,M0j otec, oblekajici si po
Petr: A ted'u2 se nebojim? Jana: Ne. Petr: Bojim se? Jana: Neboj[5 se. V5echno bude dobr1i... V5echno dobie dopadne, (Do toho se z televize ozve hlas Otce)
ru-
Hlas: ...NeznAmf muZ zapdlil vdera v pozdnlch nodnich hodiniich hotel Hlfion.,. ohei se roz5iiil z ultahov6 Sachty do ndkolika pater budovy. Petr: Vliborn6!
Hlas: PoZdr si nevyiddal Zddn6 obdti na lidsklch Zivotech, Skoda se nicm6n6 odhahuje na ndkolik miliont korun... (Nastupuje HUDBA. Kolem Petra a Jany se rozhoif plameny. Viechny Zeny, ktere se v piibdhu objevily, tanii v druh1m pldnu, v pozadf, Jana se zvedne a odejde.
Probdhne Jiii, ddvfcf se kailem, Pak postupnd viechno utichne a Petr zitstane na scdnd sdm s doutnajicimi zbytky ,,hotelu'. Uklizi ohoiell zbytky papir(t.., Objevi se i6f.) S6f: Pane Hanku, m0Zete na chvili? Pracuje se vdm u nds dobie? Petr: Ano. S6f: Pracovni doba vdm vyhovuje? Petr: Ano. S6f: Tak prod chcete ddt vlpov6d? Na5el jste si n6co lep5fho?
Petr: Chci zkusit ps6t bdsnd. 15et
sitim nenljist!.)
S6f: VdZn6? Petr: Zkou5el jsem v6st normdlni Zivot, ale neni to moZnli. Doposavad
_
jsem se v5im trdpil. Ted'chci zkusit br6t to, co se kolem me d61e, jako inspiraci. KaZdej dlovdk, kterfho potkdm, bude jedna bdseri.
S6f: Aha.
6tyiiceti Ietech man2elstvi matdiny 5aty"... Jednu mdm i o vds. S6f: O n'nd? Petr: Jrenuje se,,Sef, kterej byl na malf kluky, ale nevrhal se na n6, jenorn je m6l rAd... (Sdf krouti hlavou a smdje se.)...a kroutil h avou a smdl S6f
se... a kaZdfmu o tom vyprdvdl".
; Nevim, jestli m0Ze mit bdseh takhle dlouhej nrizev.
Petr: Klidnd. S6f; Tak jo. 0zv6te se, aZ bude hotovd.
(Potiesou si rukama. Sil oaepe. Petr zlstane na p6diu sAm.Vezme krabici, kterd slouZila jako lttiko a vysype Matiiny v,istfihky na podlahu. Pak si sbali piedmdty, kterd sdm bdhem piibdhu nastiAdal: Mouch1v toaletni paplr s bdsni, ampulku s Matiinou krvi, zdpisnik z ddtstvi se seznamem politikrt... pozndmky ,,jak si udriet 2enu"...
Napfie adresu.
piiklopi se. Z otvorrt po stranAch vysune ruce se strojkem s lepici pdskou a piejede nad sebou celou krabicr/balik kolem dokola. Pak ruce zasune dovniti a otvory zacpe. Pak sdm vleze do krabice a
Piichdzeji dva PoitAci.) PoStdk 1.; Dobrf den. (Pauza, vidl krabici.)To bude asi ono. Po6tak 2.: Je2i5i, to je tiha.
Po5tdk 1.: Co do toho ty lidi ddvaj? Kokosovf oiechy. NeZ to tak se to stejn6 zkazi. Po5tak
2.
c:.::
(divd se na adresu) N6jakd divna adresa.,, Cecna,..
PoStdk 1.: No
j0... Kokosy do Cedny. Tak jdem.
(Odnesou tenhle neiekand tdik'! balfk s podivnou adresou
ZATM|T.I
p';:
xonec
