Jak se „točí“ se zvířaty? Dne 18. 6. 2013 navštívili žáci školy, kteří docházejí na předmět mediální výchova, kameramana a majitele televizního studia Lemuria pana Jiřího Bálka. Ze školy jsme to k němu domů neměli daleko, bydlí totiž v Tisé. Připravili jsme si pro něj několik otázek, které nás zajímaly. Slyšeli jsme, že spolupracujete s režisérem Václavem Chaloupkem. Jak vaše spolupráce začala? S Václavem Chaloupkem jsme se potkali v 80. letech, on dělal v ZOO v Plzni a já v Ústí, tam jsme se viděli poprvé. Pak jsme se různě potkávali profesně, V. Chaloupek nastoupil v ČT v Plzni, já do krajského studia v Ústí. Točili jsme seriál „Štěňátka“, pak jsme začali natáčet večerníčky. První byl v r. 2000, byli to první „Méďové“. Následovali „Méďové 2“, „Vydrýsek“, „Madla a Ťap“, „Bráškové“ – o vlčatech, „Ježek Aladin“. Teď točíme třetí film s medvědy. Pokaždé to jsou jiní medvědi, protože mláďata rychle rostou. Rodí se většinou v lednu a dá se s nimi točit do září, října. Jinak jsou to divoká zvířata, nejsou nijak vycvičeni, když medvěd nechce, tak zkrátka nechce.
Vaše filmy mají nejčastěji přírodovědnou tématiku, natáčíte hlavně o zvířatech. Co je při natáčení se zvířaty nejtěžší? Jaká je vaše nejzajímavější příhoda? Nejtěžší je, že si musíte uvědomit, že scénář píšou zvířata. Pro mě jako kameramana je nejtěžší se se zvířetem sžít, každé zvíře se pohybuje jiným způsobem. Při natáčení se musí předvídat, co zvíře udělá. Zajímavá příhoda a také nebezpečná byla se slonem v jižní Africe. Potkali jsme na cestě sloního samce v říji. Místo toho, aby průvodce počkal, až se nažere a odejde, tak na něj začal najíždět, troubit, bouchat do kapoty. Což je přesně to, co nesmíte dělat. Slon udělal na nás nejprve varovný výpad, pak si urval kus stromu a hnal nás 300 m zpět. Museli jsme couvat a modlili se, aby se za námi neobjevil jiný slon nebo auto. Samozřejmě to mám natočené, nejdůležitější je točit. Když už by mě měl ten slon zabít, ať je z toho záznam.
Natáčíte také dokumenty v zahraničí. Kde všude jste byl a která země vás zaujala nejvíce? Točil jsem v mnoha zemích – třeba v Indonésii, Malajsii, Mexiku, Kostarice, Ekvádoru, na Malých Antilách. Nejvíc ze všeho mě zaujala Afrika a hlavně Madagaskar. Pro přírodovědce je to taková Mekka, laboratoř přírody, protože tam je spousta živočichů a rostlin endemických. To znamená, že se nikde jinde na světě nevyskytují. Do Afriky jezdím natáčet nosorožce, kteří mě uchvátili. Když je člověk pozná blíž, zjistí, jak jsou to úžasná zvířata, a byla by ohromná škoda, kdyby byla vyhubena. Pytláci je vybíjejí kvůli rohům, v Číně je roh považován za zázračnou substanci. Přitom žádné skutečné účinky nemá.
Pracujete v současné době na nějakém filmu či seriálu? Jak se bude jmenovat a o čem bude? Pracuji na několika filmech. Na seriálu „Méďové na cestách“, ten natáčíme s V. Chaloupkem pro novou televizi ČT :D. S medvědy jezdíme po celé republice. Medvědi několikrát spali u mě na zahradě. Točili jsme i v Tiských stěnách. Jeden díl je věnovaný Labským pískovcům a Tiské stěny tam budou hrát velkou roli. Kromě toho jsme točili v Českém Švýcarsku, Českém středohoří, na Plzeňsku, na Šumavě, chystáme se na jižní Moravu. Dokončuji dva filmy – jeden je o chovu psů hyenových, o jejich osudu v Africe a úspěšném chovu ve Dvoře Králové. Druhý je pokračování filmu o severních bílých nosorožcích v Keni, v roce 2009 tam byli převezeni čtyři jedinci tohoto druhu. Natáčel jste také v divočině. Ocitl jste se někdy v ohrožení života? Vzpomínám si na zážitek z ostrova Komodo, kde jsme natáčeli varany komodské, což jsou největší ještěři na světě, dorůstají délky i přes tři metry. Potkal jsem varana, šel jsem k němu blíž. Byl zrovna na číhané. Stál jsem od něj čtyři metry, blíž jsem se neodvážil, dokáže na krátkou vzdálenost vyrazit velice rychle. Jeho číhání nakonec nebylo úspěšné, protože mě neulovil a nic jiného mu tam nepřišlo. S jakými médii nyní spolupracujete a jakým způsobem? Hodně spolupracuji s ČT, přispívám do Objektivu a do Toulavé kamery. Tam jsem natočil přes 250 reportáží, byly i z Tiských stěn. Spolupracuji i s Primou, která si ode mě bere nějaké pořady. V ČT by měly být vysílány další díly seriálu „Přežili rok 2000“, film o projektu na záchranu supů, film o severních bílých nosorožcích a film „Africká savana“. Natáčení kterého filmu nebo seriálu bylo pro vás nejobtížnější? Proč? Obtížná je práce na filmu, který se natáčí dlouhodobě, na mnoha místech. Například film o třech nosorožcích dvourohých, kteří byli navráceni do
národního parku Mkomazi v Tanzanii díky tomu, že se v zoo ve Dvoře Králové dobře množí, byl náročný. Natáčel se ve Dvoře Králové, na mnoha místech v Evropě, v Africe.
Byl jste také zaměstnancem Zoologické zahrady v Ústí nad Labem. Spolupracujete i nyní? Pokud ano, jak? Ústecká zoo je mou srdeční záležitostí. Bylo to mé první zaměstnání po škole, pracoval jsem tam 5 let. Odtamtud jsem odešel do televizní sféry, přesto pořád se zoologickými zahradami spolupracuji. Pro ústeckou zoo natáčím krátké zoospoty o zajímavostech zahrady a snažím se přispět k její propagaci. Hrozně mě mrzí, že zrovna tato zahrada má nízkou návštěvnost, nezaslouží si to. Čemu se věnujete ve volném čase? Jaké máte koníčky? Samozřejmě zvířata a cestování. Ze zvířat se zajímám o plazy, hlavně o hady, které chovám od svých 10 let. Tahle zvířata jsou nesmírně zajímavá. Vybral jsem si je
proto, že byli opomíjeni, zavrhováni, málo se o nich vědělo. Hadi jsou můj největší koníček, který jsem neopustil. Děkujeme panu Bálkovi za rozhovor a těšíme se na spolupráci v novém školním roce. Mediálka Tisá
