Ma sary kova univerz ita PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
Cestovní ruch během čtyř ročních období v příhraniční oblasti Strání Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.
Petra Stupková
Jméno a příjmení autora: Petra Stupková Název bakalářské práce: Cestovní ruch během čtyř ročních období v příhraniční oblasti Strání Název práce v angličtině: Tourist industry during the four seasons in the border area Strání Katedra: Katedra geografie Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Rok obhajoby: 2014
Anotace Předmětem bakalářské práce „Cestovní ruch během čtyř ročních období v příhraniční oblasti Strání“ je analýza současného stavu cestovního ruchu ve zkoumané oblasti, která přispěje k odhalení nedostatkŧ. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení pojmŧ týkajících se geografie cestovního ruchu a cestovního ruchu obecně. Praktická část se zabývá charakteristikami dané oblasti a rozebírá moţnosti turismu během čtyř ročních období. Tato část je obohacena o uţitečné informace o sluţbách poskytovaným turistŧm a realizovaným dotazníkem s místními obyvateli, který odhaluje názory a postoje k moţnému rozvoji turismu.
Annotation The subject of the bachelor´s thesis "Tourism during the four seasons in the border area Strání" is the analysis of the current state of tourism in the studied area and it will contribute to uncover deficiencies. The theoretical part focuses on the definition of terms related to the geography of tourism and tourism in general. The practical part deals with the characteristics of the area and analyses the possibilities of tourism during the four seasons. This part is enriched with useful information about the services provided to sightseers and with the implemented questionnaire with opinions and attitudes of local inhabitants about the potential development of tourism.
Klíčová slova Cestovní ruch, příhraničí, Strání, analýza cestovního ruchu
Keywords Tourism, borderland, Strání, analysis of tourism
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V Brně dne 15. 04. 2014
..................... podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Haně Svobodové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 1
CÍL PRÁCE .................................................................................................................... 8
2
METODIKA PRÁCE ..................................................................................................... 9
3
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 3.1
4
Cestovní ruch ........................................................................................................ 11
3.1.1
Geografie cestovního ruchu ........................................................................... 11
3.1.2
Definice cestovního ruchu ............................................................................. 12
3.1.3
Základní pojmy a jejich definice ................................................................... 13
3.1.4
Členění cestovního ruchu............................................................................... 14
3.1.5
Předpoklady cestovního ruchu ....................................................................... 17
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 19 4.1
Charakteristika území............................................................................................ 19
4.1.1
Poloha a vymezení území .............................................................................. 19
4.1.2
Geomorfologické poměry .............................................................................. 21
4.1.3
Horniny a reliéf .............................................................................................. 21
4.1.4
Biogeografické členění .................................................................................. 22
4.1.5
Biota ............................................................................................................... 22
4.1.6
Podnebí .......................................................................................................... 24
4.2
Cestovní ruch v příhraniční oblasti Strání během 4 ročních období ..................... 25
4.2.1
Celoroční cestovní ruch ................................................................................. 26
4.2.2
Cestovní ruch v jarním období....................................................................... 34
4.2.3
Cestovní ruch v letním období ....................................................................... 35
4.2.4
Cestovní ruch v podzimním období ............................................................... 38
4.2.5
Cestovní ruch v zimním období ..................................................................... 39
4.3
Sluţby pro turisty .................................................................................................. 42
4.3.1
Ubytování....................................................................................................... 42
4.3.2
Stravování ...................................................................................................... 44
4.3.3
Místní infocentrum Strání .............................................................................. 44
4.4
SWOT analýza cestovního ruchu .......................................................................... 46
4.5
Dotazníkové šetření ............................................................................................... 47
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 55 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 56
SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 60 SEZNAM OBRÁZKŦ ......................................................................................................... 61 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 61 SEZNAM GRAFŦ .............................................................................................................. 61 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 62
ÚVOD Cestování a s ním spojený cestovní ruch je nedílnou součástí společenského ţivota, pomocí něhoţ člověk neustále poznává nové prostředí a odlišné kultury nejrŧznějších míst na Zemi. Člověk si cestováním a turistikou rozvíjí všeobecný přehled, má moţnost regenerace svých fyzických i psychických sil či aktivně vyuţít svŧj volný čas. Cestovní ruch z hospodářského hlediska je v současnosti jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví. Příčinou je vzrŧstající ţivotní úroveň obyvatelstva, která umoţňuje lidem trávit volný čas mimo své domovy. V rámci této bakalářské práce je řešena problematika cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání. Příhraniční oblast Strání se nachází na československém pomezí jihovýchodní části Zlínského kraje a je součástí horského masivu Bílé Karpaty. Tato oblast je charakteristická čistou přírodou a výskytem vzácných druhŧ rostlin a některých ţivočichŧ. Je proslavena dodrţováním kulturních a společenských tradic, které jsou známé nejen po celé republice, ale i v zahraničí. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na stanovení definice cestovního ruchu, vymezení základních pojmŧ týkajících se turismu a rozčleňuje typy cestovního ruchu vyskytující se ve vybrané oblasti. Praktická část se zabývá charakteristikou zvolené oblasti a analyzuje současný stav turismu dané lokality. Dále v ní rozebírám sluţby dostupné turistŧm a navrhuji případné změny, zlepšení a moţnosti jejich rozšíření. Mezi tyto sluţby řadím i sluţby poskytované místním infocentrem Strání, ve kterém jsou k dispozici téměř všechny uţitečné informace pro turisty. Následně prostřednictvím SWOT analýzy určuji silné a slabé stránky cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání a představuji příleţitosti a hrozby, které mohou ovlivnit budoucí vývoj cestovního ruchu. Abych zjistila postoj místních obyvatel k turismu v dané oblasti, realizovala jsem dotazníkové šetření, které mi přiblíţilo názory a poţadavky týkajících se cestovního ruchu. Výsledky šetření jsem zpracovala a vyhodnotila v závěru praktické části bakalářské práce. O výsledky mé bakalářské práce projevilo zájem i místní infocentrum, jelikoţ pro danou oblast neexistuje souhrnný dokument či turistická příručka obsahující tak komplexní informace o moţnostech cestovního ruchu v oblasti Strání. Na základě toho bude bakalářská práce poskytnuta turistŧm prostřednictvím místního infocentra Strání. 7
1 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zejména analýza nynějšího stavu cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání, která přispěje k odhalení rezerv, na jejichţ základě je moţné navrhnout zlepšení stavu. K dosaţení hlavního cíle práce jsem si zvolila cíle dílčí, kterými jsem získala potřebné informace ke splnění hlavního cíle. Těmito dílčími cíli jsou analýza přírodních charakteristik, analýza kulturního dění zkoumaného území a realizace dotazníkového šetření s místními obyvateli, pomocí kterého jsem získala podvědomí o názoru obyvatel na cestovní ruch a pomocí jehoţ jsem sestavila přehled návrhŧ moţných změn.
8
2 METODIKA PRÁCE Tato část práce zahrnuje postup zpracování bakalářské práce a uvádí pouţité metody, které byly pouţity. Prvním dŧleţitým bodem pro psaní bakalářské práce bylo určit si cíl, kterého chci dosáhnout. Následujícím bodem bylo dŧkladné nastudování teoretických znalostí o cestovním ruchu a lokalitě mého zkoumání. Po zvládnutí těchto bodŧ jsem mohla začít popisovat cestovní ruch v příhraniční oblasti Strání, která je blíţe popsána v praktické části práce. Během popisování jsem nalezla i nedostatky, u kterých jsem navrhla případné moţnosti změn. Pro obohacení práce jsem vytvořila dotazník pro místní obyvatele, abych zjistila, zdali se mé mínění o cestovním ruchu shoduje s ostatními obyvateli Strání. Vybrané názory obyvatel na cestovní ruch jsem uvedla v části dotazníkové šetření. Teoretická část práce je psána deskriptivní metodou, pomocí které jsem objasnila základní pojmy týkající se cestovního ruchu. Vzhledem k obsáhlosti cestovního ruchu jsem vybrala pojmy, které se vztahují k tématu mé bakalářské práce. Dostupné literatury k cestovnímu ruchu je nepočet, proto jsem musela mnoţství literatury a tedy i poznatkŧ omezit vhledem k obsahu práce. Praktická část práce je zejména analýzou cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání. Z velké části je tvořena mými zkušenostmi a znalostmi popisované problematiky daného území. Podrobnější informace jsem čerpala zejména z internetových zdrojŧ, případně z dostupné literatury. Dále jsem v této části vyhodnotila mnou realizované dotazníkové šetření, které je jednou z forem výzkumu veřejného mínění. Dotazníkové šetření proběhlo v období února aţ března roku 2014. Část dotazníkŧ bylo vyplněno písemně dotazovanou osobou, další část dotazníkŧ byla vyplněna pomocí online formuláře aplikace Google. Celkový počet vyplněných dotazníkŧ bylo 100 kusŧ.
Dotazníky vyplňovali všechny
věkové kategorie rŧzného vzdělání, muţi i ţeny. Cílem dotazníku bylo zjistit názor a postoj místních obyvatel k cestovnímu ruchu v oblasti, ve které ţijí. Výsledky dotazníku jsou uvedeny v podkapitole dotazníkové šetření. Pro zpracování výsledkŧ jsem pouţila statistické metody, pro tvorbu grafŧ a tabulek program Microsoft Excel. V praktické části jsem dále pouţila metodu kartografickou, pomocí které jsem vyznačila zkoumané území a zaznačila potenciální běţkařskou trasu. Další pouţitou metodou je SWOT analýza, která
9
ukáţe silné a slabé stránky, rizika a příleţitost cestovního ruchu v oblasti Strání. V kapitole sluţby pro turisty jsem provedla hodnocení turistického informačního centra.
10
3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Cestovní ruch Následující kapitola je zaměřena na teoretické poznání cestovního ruchu. Pod pojmem cestovní ruch se skrývá široké spektrum činností. Dělí se na nejrŧznějšího typy, formy a druhy. Z tohoto dŧvodu se v této kapitole věnuji pouze základním pojmŧm a jejich definicím týkajících se cestovního ruchu obecně a typŧm souvisejících se zkoumanou oblastí. V závěru kapitoly se zmiňuji o předpokladech cestovního ruchu, které by daná oblast neměla postrádat. 3.1.1
Geografie cestovního ruchu
Do 30. let minulého století se datují vědecké počátky geografie cestovního ruchu a rekreace. Jedná se tedy o jednu z nejmladších disciplín geografie. Pozdní rozvoj této disciplíny se vysvětluje teprve nedávným vznikem samostatného jevu rekreace, která je podpořena volným časem. Ten byl definován aţ v 19. století jako společensko-ekonomická kategorie a stal se předmětem mnoha výzkumŧ. Teprve ve 20. letech minulého století se ve vyspělých státech uzákonila kratší pracovní doba a přidalo se více dnŧ dovolené. Od této doby mŧţeme mluvit o vstupu volného času, a tedy i o moţnosti rekreace, do ţivota společnosti. Na cestovní ruch nemŧţeme nahlíţet pouze z pohledu jedné disciplíny, ale cestovní ruch musíme pojmout jako interdisciplinární systém. Systém tvoří jednotu rŧznorodých prvkŧ, mezi nimiţ panují určité vztahy, nebo lze tyto vztahy vyvolat. K nadřazeným systémŧm, které nejvíce ovlivňují cestovní ruch, patří ekonomické, sociální, politické, technologické a ekologické prostředí. Podsystémy cestovního ruchu zahrnují subjekty a objekty cestovního ruchu jako cílová místa, podniky, organizace cestovního ruchu apod. Na předmětu geografie cestovního ruchu se autoři zcela neshodli. Nejednotnost předmětu je dána jinými pohledy autorŧ na definici cestovního ruchu jako objektu studia. Zpřesňováním definice CR se současně formoval i předmět studia, ale i tak je předmět geografie cestovního ruchu velmi široký. S. Šprincová (1975) jako předmět studia povaţuje předpoklady a lokalizační faktory CR, rajonizaci a rozmístění CR, teritoriální vztahy, které jsou vytvořeny CR a vlivy CR na prostředí a ţivot společnosti. 11
P. Mariot (1983) uvádí jako předmět CR výzkum prostorových aspektŧ interakcí mezi cestovním ruchem a krajinou. Výsledkem těchto výzkumŧ by mělo být stanovení zákonitostí těchto interakcí. Geografii cestovního ruchu řadí někteří autoři i do jiných geografických disciplín. A. Grunthal (1929) pracuje s pojmy cestovního ruchu v geografii dopravy, jeţ s cestováním blízce souvisí. Dále jej autoři zmiňují v rámci kulturní geografie, politické geografie nebo také v rámci geografie obyvatelstva apod. Aţ později, počátkem šedesátých let, se geografie cestovního ruchu začlenila pod geografii sluţeb. Tato disciplína má díky rychlému rozvoji velké předpoklady k osamostatnění. (Vystoupil, 2006, str. 33 - 35) 3.1.2
Definice cestovního ruchu
V současnosti bychom těţce hledali člověka, který by se alespoň jednou nesetkal s pojmem cestovní ruch nebo turizmus. Pod pojmem cestovní ruch si lze představit mnoho aktivit či věcí s ním souvisejícím. Někdo si představí pobyt u moře, jiný výšlap na horu, poznávání kulturních památek nebo jen pobyt na chatě apod. Obecně tedy mŧţeme říct, ţe lidé si prostřednictvím cestovního ruchu naplňují své potřeby a zájmy v oblasti odpočinku, cestování a nejrŧznějších pobytŧ. Toto vše se ale musí odehrávat mimo jejich běţné prostředí. Oblast, kterou navštěvuje pravidelně velký počet návštěvníkŧ, nazýváme místem cestovního ruchu. 1 Cestovní ruch by se nemohl realizovat, pokud by nebyla moţná změna místa. Změna místa uskutečněná cestováním vstupuje tedy do cestovního ruchu jako prvek, bez kterého by cestovní ruch nebyl moţný. Je dŧleţité si uvědomit, ţe cestování do místa trvalého bydliště či do místa práce není cestování v rámci cestovního ruchu. (Vystoupil, 2006, str. 16) Definic cestovního ruchu mŧţeme najít spousty. V definicích je většinou zahrnuto téma volného času, rekreace a doby pobytu. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO - United Nations World Tourism Organization) definuje cestovní ruchu následovně: Cestovní ruch je činnost osob
1
VANÍČEK, Jiří a Vladimír KŘESŤAN. Marketing cestovního ruchu [online]. Praha, 2006 [cit. 2013-1212]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf
12
cestujících do míst a pobývající v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden rok, za účelem trávení volného času a služebních cest.2 Cestovní ruch je spojen se spoustou dalších dílčích odvětví. Blízce s ním souvisí doprava, která umoţňuje cestování, tedy změnu místa, dále rŧzná turistická zařízení, která umoţní cestujícím se ubytovat a stravovat. Někteří lidé by nevycestovali díky sluţbám cestovních kanceláří a agentur a ti, kteří se chtějí dozvědět něco zajímavého o navštívené destinaci, se neobejdou bez prŧvodcovské sluţby. Potřebné informace nám zprostředkovávají i turistické informační systémy a další sluţby spojené s cestováním. 3 Velké mnoţství sluţeb spojené s cestovním ruchem posouvají význam cestovního ruchu v rámci ekonomiky na nejvyšší pozice. Stává se tak jednou z nejvýznamnějších částí národní i světové ekonomiky a je zároveň jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví. Světová organizace obchodu rozumí cestovním ruchem lidské činnosti, které jsou vykonávané mimo trvalý pobyt. Člověk si prostřednictvím cestování pěstuje vztah k přírodě, památkám a k nově poznaným kulturám. Mŧţe se přiučit novým jazykŧm, zvykŧm či jen poznat, jak to kde chodí. Tímto si člověk posílí vztah ke svému okolí a bude více dbát na jeho kvalitu. (Syrovátková, 2013, str. 10) 3.1.3
Základní pojmy a jejich definice
V této kapitole vycházím ze základních pojmŧ cestovního ruchu podle Českého statistického úřadu pro tvorbu TSA (Tourism Satellite Account). Správné pochopení základních pojmŧ pomŧţe k lepší orientaci v problematice cestovního ruchu, ale je také dŧleţité pro správnou tvorbu statistik cestovního ruchu. Definicím cestovního ruchu se věnuji v předcházející kapitole, a proto zde uvedu jen shrnující definici. Cestovní ruch, jiným slovem turismus, je společenský jev, kdy účastníci cestovního ruchu cestují do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo jsou v těchto místech déle neţ jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či za jiným účelem. V širším slova smyslu je cestovní ruch komplex všech procesŧ, který má vliv nejen na účastníky, ale také na poskytovatele sluţeb spojených s cestováním. (Pasková, Zelenka, 2002, str. 45)
2
Czech Tourism. CzechTourism [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ 3 AŠMEROVÁ, Tereza. Didaktické metody pro výuku cestovního ruch na základních a středních školách [online]. 2010 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/26d3b784-dae3-4fa69c09-d7c89780a21d/22_04_13_didakticke_metody.pdf.aspx
13
Obvyklé prostředí je okolí místa trvalého bydliště, pracoviště, školy a veškerá místa, které osoba často navštěvuje.4 Návštěvník je osoba, která cestuje mimo místo jejího obvyklého pobytu na dobu nepřevyšující 12 po sobě jdoucích měsícŧ, přičemţ účel návštěvy je jiný neţ výkon činnosti odměňované z navštěvovaného místa. Tato poněkud sloţitější definice vychází z UNWTO. Snadnější definice je v návrhu normy EU a ta zní, ţe návštěvník je cestující, který přijel na místo jiné, neţ je jeho místo bydliště. (Pasková, Zelenka, 2002, str. 191) Jednodenní návštěvník, jinými slovy nepřenocující návštěvník, výletník, je návštěvník, který v navštíveném místě nepřenocuje. (Pasková, Zelenka, 2002, str. 191) Turista je cestující, který se zdrţí v navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem vyuţití volného času a v tomto místě také přespí v hromadném nebo soukromém ubytovacím zařízení. (Pasková, Zelenka, 2002, str. 295) Tranzitní návštěvník je osoba, která se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty.5 Druhý domov neboli druhé bydlení je souhrn jevŧ a procesŧ spojených s objektem, který je přechodným místem pobytu vlastníka či uţivatele, vyuţívající tento objekt převáţně k rekreačním účelŧm. Jedná se zejména o chataření a chalupaření. (Pasková, Zelenka, 2002, str. 6) 3.1.4
Členění cestovního ruchu
V literatuře najdeme nejrŧznější členění cestovního ruchu. Nejčastěji se však setkáváme s formami a druhy cestovního ruchu. Ve formách CR převládá hlavně hledisko motivŧ, kdeţto druhy CR se přiklání spíše k jevovému prŧběhu CR a ke zpŧsobu jeho vykonávání v závislosti na přírodních a společenských podmínkách. Bohuţel se autoři zcela neshodují, co přesně patří k formám a co k druhŧm. V závislosti na nejasnosti těchto pojmŧ, se zde budu zabývat typy cestovního ruchu, jako jevové formy, kde je uplatněno kritérium obou
4
Metodika satelitního účtu České republiky. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu/$File/metod_tsa. pdf 5 Metodika satelitního účtu České republiky. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu/$File/metod_tsa. pdf
14
případŧ. Typy CR charakterizují účastníka vzhledem k jeho motivaci, zpŧsobu výkonu cestování, ale i celkové pŧsobení cestování na něj. Vzhledem k napsanému výše mŧţeme cestovní ruch dělit podle několika kritérií. Typŧ CR je však nespočet, proto zde uvedu jen příklady k jednotlivým vybraným kritériím, které se vztahují k mé vybrané lokalitě. Typy dle převažující motivace: Rekreační CR provozuje největší počet lidí. Je vykonáván v rekreačně příznivých podmínkách pro naše fyzické i duševní zdraví. Rekreace neznamená pouze odpočívání, ale zahrnuje i aktivní pobyt v přírodě a velké mnoţství sportovních činností. Jako specifické typy se zde zahrnují chataření a chalupaření. Kulturně poznávací CR upřednostňují lidé, kteří se chtějí seznámit s historií a kulturou daného místa nebo chtějí poznat jeho tradice a zvyky. Kulturně poznávací CR přispívá k rozvoji společenského rozhledu či nadhledu a plní také funkci vzdělávací. Sportovně orientovaný CR představuje pobyty zaměřené na sportovní aktivity, kde si účastníci udrţují či posilují fyzickou kondici a své zdraví. V praxi se jedná o konkrétní formy podle jednotlivých sportŧ jako například vysokohorská turistiky, hipoturistika, vodní turistika atd. Specifickou formou je lovecká turistika, která je zaměřena na pobyty s lovem zvěře a rybařením a také sportovní diváctví, kde jsou diváci pasivními účastníky, kteří navštívili sportovní akci mimo jejich obvyklé prostředí. Účastníci CR orientovaného na přírodu mají za cíl poznat blíţe přírodní prostředí a ţivot odehrávající se v něm. Patří sem návštěvy přírodních rezervací, národních parkŧ či míst s přírodní jedinečností. Čím dál častěji jezdí turisti pozorovat divokou panenskou přírodu (pralesy, pouště, savany…). Ve skutečnosti se tyto typy cestovního ruchu většinou nevyskytují samostatně, ale jsou nějakým zpŧsobem provázány.
15
Typy dle místa realizace: Pokud účastníci CR nepřekročí státní hranice vlastního státu a provozují tak cestovní ruch na území vlastního státu, jedná se o domácí cestovní ruch. Jestliţe dojde k překročení státní hranice vlastního státu, jedná se o zahraniční cestovní ruch, který mŧţe mít dvě podoby. Vyjede-li občan dané státu za hranice, jedná se o tzv. výjezdový cestovní ruch neboli zahraniční cestovní ruch pasivní, jedním slovem „outgoing.“ Přejede-li občan cizího státu do dané země, jedná se o příjezdový cestovní ruch neboli zahraniční cestovní ruch aktivní, jedním slovem „incoming“. Mezinárodní cestovní ruch je souhrnem pohybŧ účastníkŧ na cestovním ruchu mezi státy. Nejedná se o ţádné bliţší území. Mŧţeme tedy říct, ţe se jedná o zahraniční cestovní ruch více státŧ. Typy dle délky pobytu: Krátkodobý cestovní ruch je dán krátkou dobou pobytu. Většinou se jedná o pobyt do tří přenocování. Dlouhodobý cestovní ruch je o něco sloţitější. Pobyt musí mít více jak tři přenocování, ale nesmí překročit více neţ šest měsícŧ v domácím cestovním ruchu a nesmí být více neţ jeden rok v zahraničním cestovním ruchu. Typy dle převažujícího prostředí: Městský cestovní ruch zahrnuje cestování s cílem navštívit zajímavá města a městské památky. Jedná se většinou o kratší pobyty, kde chce návštěvník nasát atmosféru daného města. Naopak venkovský cestovní ruch se většinou odehrává ve vlídném prostředí venkova. Pobyty jsou rŧzného rázu. Nedávno vznikl nový specifický typ venkovského cestovního ruchu, agroturistika. Účastníci agroturistiky pobývají na farmách či statcích a zapojují se do běţného chodu. Mohou si tak vyzkoušet, co vše farmaření obnáší. (Malá, 2002, str. 15 26)
16
3.1.5
Předpoklady cestovního ruchu
Jedny z nejdŧleţitějších faktorŧ ovlivňující podmínky rozvoje cestovního ruchu jsou faktory přírodní, kulturně-historické, socioekonomické a realizační. Záleţí hlavně na nich, jestli je moţné rozvinout cestovní ruch v dané oblasti a poté ho i udrţet na únosné hranici. Přírodní faktory a předpoklady Jsou dŧleţité pro stanovení tzv. přírodního rekreačního potenciálu, kterým vyjádříme vyuţitelnost přírodních zdrojŧ a podmínek pro CR. Vystiţením podstaty přírodních rekreačních zdrojŧ zjistíme informace o jejich kapacitě, kvalitě a délce vyuţitelnosti. Pro rozvoj těchto zdrojŧ je dŧleţitý čas, který následně stanoví optimální vyuţitelnost území. Přírodní faktory tak hrají hlavní roli jako rozhodující lokalizační faktor, to znamená, ţe dávají předpoklad k rozvoji rekreačních procesŧ v dané lokalitě. Základní jednotkou přírodních faktorŧ je reliéf. Rŧzné tvary reliéfu umoţňují rŧzné moţnosti jeho vyuţití. Nejvíce vyuţívané jsou hory, pohoří (z hlediska vertikálního členění reliéfu) a pobřeţí (z hlediska horizontálního členění reliéfu). Klimatické poměry ovlivňují rekreaci hlavně vlivem podnebí a pŧsobením jednotlivých klimatických prvkŧ (prŧměrná teplota, sráţkové poměry, oblačnost, vítr atd.) na daném území. Vlivem klimatických poměrŧ se projevuje sezónnost CR. Vodstvo ovlivňuje hlavně lokalizaci turistických pobytŧ. Nejnavštěvovanějšími místy z povrchového vodstva jsou moře a jezera, které jsou vyuţívána zejména k delším pobytŧm. Ke kratším pobytŧm u vody patří pobyt u řek a u vnitrozemských vodních ploch. Fauna a flóra spíše dotváří ráz přírodních zdrojŧ. Mají tak na turizmus nejmenší vliv. Kulturně-historické faktory a předpoklady Patří sem zejména atraktivity vzniklé lidskou činností, které lidé navštěvují, aby se seznámili a porozuměli dané kultuře navštíveného místa. Kulturně-historické památky jako např. hrady, zámky jsou jedny z nejoblíbenějších turistických cílŧ. Hojně navštěvované jsou i kulturní akce, kam spadají slavnosti, masopusty, vystoupení apod.
17
Socioekonomické faktory a předpoklady Pomáhají realizovat činnosti spojené s cestovním ruchem a mají vliv na intenzitu cestovního ruchu. Velmi záleţí na tom, kdo a odkud je účastník CR, protoţe kaţdý má jiné zájmy a potřeby. Jiné nároky na rekreaci si kladou obyvatelé měst a venkova, jiné zase mladí, dospělí či zadaní nebo lidé z vyšších či niţších vrstev obyvatelstva. I podmínky daných státŧ se podílejí na cestovním ruchu jak pozitivně tak negativně. Existuje i určitý vztah mezi ţivotní úrovní obyvatelstva daného státu a jeho účastí na cestování. Realizační faktory a předpoklady Tyto faktory nám poskytují šanci uskutečnit rekreaci a tedy i cestovní ruch. Pomáhají sloučit prostorové vztahy mezi centry zájmu a oblasti cestovního ruchu. Vztahy se uskutečňují pomocí komunikace a infrastruktury cestovního ruchu. Schopnost vývoje cestovního ruchu je však u kaţdého místa individuální. (Galvosová, 2008, str. 41 - 45)
18
4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Charakteristika území Tato podkapitola je zaměřena na charakteristiku zkoumané oblasti. Jsou zde zmíněny i charakteristiky, které nesouvisí přímo s cestovním ruchem, ale pomáhají dotvářet a nám blíţe pochopit typické charakteristiky, kvŧli kterým je oblast navštěvovaná. 4.1.1
Poloha a vymezení území
Analyzované území se nachází v okolí státních hranic České a Slovenské republiky. Jedná se o příhraniční oblast. Území spadá z české strany do Zlínského kraje okresu Uherské Hradiště, ze slovenské strany do Trenčianského kraje okresu Nové Mesto nad Váhom. Vymezené území se rozkládá na katastrálním území sedmi obcí, z toho Strání, Březová a Lopeník na území České republiky a Lubina, Bzince pod Javorinou, Moravské Lieskové a Nová Bošáca na území Slovenské republiky. Je nutné si uvědomit, ţe práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu v příhraniční oblasti tedy v okolí státních hranic. Výchozím bodem práce je příhraniční oblast obce Strání. Dalšími obcemi vymezeného území prochází popisované turistické trasy nebo mají určitou spojitost s obcí Strání. Katastrální území obcí jsou přibliţně stejné rozlohy. Výjimku tvoří obec Lopeník s obcí Březová, které jsou podstatně menší. Zastavěné území obcí se nachází zejména kolem hlavní silnice procházející obcí. Nejvyšší počet obyvatel, přes 3700 obyvatel, je v obci Strání. Ostatní obce, vyjma obce Lopeník, dosahují počtu obyvatel přes 1000. Tabulka 1: Přehled rozloh a počtu obyvatel v českých obcích Název obce Strání Březová Lopeník
Rozloha obce [km2] k 1. 1. 2013 39,76 13,77 12,53
Počet obyvatel ke dni 31. 12. 2012 3631 1023 187
Zdroj: Počet obyvatel: Databáze demografických údajŧ za obce ČR. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Rozloha obce: Veřejná databáze. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-09].Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=UAP6020PU_OB1.179&voa=tabulka&go_zobraz=1&verze =0
19
Tabulka 2: Přehled rozloh a počtu obyvatel ve slovenských obcích k 31.12.2012 Název obce Lubina Bzince pod Javorinou Moravské Lieskové Nová Bošáca
Rozloha obce [km2] 29,43 33,53 36,42 33,44
Počet obyvatel 1392 2076 2534 1111
Zdroj: E-OBCE: Informácie o mestách a obciach Slovenska [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.e-obce.sk/
Obrázek 1:Vymezené území
Zdroj: Geoportál ČÚZK [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/, vlastní zpracování
20
4.1.2
Geomorfologické poměry
Geomorfologické poměry nesouvisí přímo s cestovním ruchem, ale jsou součástí procesu vytváření reliéfu krajiny, který s cestovním ruchem úzce souvisí. Oblast Strání se nachází v provincii Západní Karpaty. Do Západních Karpat spadají dvě soustavy. Soustavy jsou děleny zejména podle geologického hlediska. Západokarpatské soustavy se nazývají Vněkarpatské sníţeniny a Vnější Západní Karpaty, kde leţí i oblast Strání. Vnější Západní Karpaty pokrývají plochu o rozloze 6966 km2, coţ z celkové plochy České republika činí 8,8 %. Nejvýše poloţeným bodem této soustavy je Lysá hora s nadmořskou výškou 1323 m. Soustavu Vnějších Západních Karpat tvoří 5 podsoustav a to Jihomoravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Moravsko-slovenské Karpaty, Západobeskydské podhŧří a Západní Beskydy. My se budeme dále zabývat jen Moravsko-slovenskými Karpaty a jejich celkem Bílé Karpaty, jelikoţ se zde nachází oblast Strání. Celek Bílé Karpaty tvoří celkem 5 podcelkŧ, z nichţ jsou pro nás dŧleţité podcelky Javořinská hornatina a Straňanská kotlina. (Bína, Demek, 2012, str. 273 - 275) Javořinská hornatina se rozprostírá na území o rozloze 131 km2. Nejvyšší vrcholem je Velká Javořina s nadmořskou výškou 970 m a díky ní tvoří nejvyšší část Bílých Karpat. Hornatina je členěna na hlavní hřbety, další hřbety a rozsochy, které se svaţují do údolí. Mohou se zde projevovat i sesuvy. Celá Javořinská hornatina, kromě severozápadního cípu, náleţí do CHKO Bílé Karpaty. (Bína, Demek, 2012, str. 292) Straňanská kotlina má rozlohu pouze 27 km2. Nachází se mezi dvěma nejvyššími horami Bílých Karpat, Velkou Javořinou a Velkým Lopeníkem. Nová Hora s nadmořskou výškou 552 je nejvyšším bodem Straňanské kotliny. Nová hora vznikla částečně i pŧsobením tektonické činnosti. Na svazích jsou patrné zbytky sesuvŧ. Straňanská kotlina také přísluší CHKO Bílé Karpaty. (Bína, Demek, 2012, str. 294) 4.1.3
Horniny a reliéf
Bělokarpatskou jednotku tvoří flyšové komplexy, které se vyskytují v České republice jen výjimečně. Mohou být tedy cílem pro geology. Střídají se zde pískovce s měkkými jílovci a slínovci. Často se objevují vápencové ţilky, které zaplňují dříve vzniklé praskliny. Z pokryvŧ jsou častější hlinité aţ jílové svahoviny.
21
Reliéf je hornatý, ale místy je přerušen otevřenými údolími toku, coţ láká pěší turisty a cykloturisty. V zimním období vytváří ideální podmínky pro zimní sporty. Vrchol Javořinu tvoří javorinské vrstvy bělokarpatské jednotky, které se morfologicky projevují odolnějšími flyši s převahou pískovcŧ. Na nich se udrţí i strmější svahy, na kterých probíhají sesuvy a nadchnou tak nejen oblíbence sjezdŧ na kolech. (Culek, 2005, str. 303) 4.1.4
Biogeografické členění
Podle polohy se zkoumané území řadí pod západokarpatskou podprovincii. Faunu a flóru západokarpatské podprovincie ovlivňuje typická geologie a geomorfologie Karpatské soustavy. Jsou zde velká převýšení, na kterých mŧţeme vidět plynulý přechod mezi vysokohorskou aţ níţinnou flórou a faunou, která je v této oblasti jedinečná a díky ní je i hojně navštěvovaná. (Culek, 2005, str. 26) K niţším jednotkám biogeografického členění patří bioregiony. Bělokarpatský bioregion, kam spadá i oblast Strání, zabírá celý geomorfologický celek Bílé Karpaty. Najdeme zde biotu 3. dubovo-bukového a 4. bukového vegetačního stupně. Rozmanitost ţivota je vysoká hlavně na květnatých loukách. (Culek, 2005, str. 303) 4.1.5
Biota
Fauna a flóra většinou jen dotváří přírodní ráz krajiny, který je navštěvován turisty zejména vyhledávající sportovní aktivity. V případě mnou zkoumaného území je tomu naopak. Spousta turistŧ navštěvují zkoumanou oblast právě kvŧli její rŧznorodé biotě. Bílé Karpaty leţí na pomezí tří podprovincií, proto mají vzhledem k osídlování dobrou polohu. Druhovou stavbu fauny ovlivňují nejen přírodní podmínky, ale zasáhl do ní i člověk. Člověk potlačil rozšiřování lesa, a tudíţ se zde mohli rozšířit i ţivočichové, pro které tady nebyli příliš vhodné podmínky. Fauna na území Bílých Karpat je rozmanitá a ojedinělá. Vyskytuje se zde nejméně dvacet tisíc druhŧ ţivočichŧ a z toho jsou nejméně tři čtvrtiny hmyzu. Za faunou sem přijíţdí zejména příznivci entomologie. Z nejohroţenějších druhŧ hmyzu se zde vyskytují sklípkánek černý, sekáči, střevlíček, krasec uherský a spousta dalších. Jedním z charakteristických zástupcŧ motýlŧ Bílých Karpat je například perleťovec dvouřadý a modrásek hořcový.
22
Na pastvinách mŧţeme spatřit vzácnou ještěrku ţivorodou či zmiji obecnou. Z třídy ptákŧ se na pastvinách hojně vyskytuje koroptev polní a křepelka polní. Typickými savci jsou jeţek východní a bělozubka bělobřichá. Ve vyšších nadmořských výškách v lesích si staví hnízda holub doupňák či krutihlav obecný. Ve starých zarostlých porostech hnízdí čáp černý, který je k vidění jen vzácně. Z pěvcŧ mŧţeme slyšet ţluvu hajní a lejska šedého. U vody mŧţeme nalézt mloka skvrnitého. Typickým plazem listnatých lesŧ a zahrad je skoro všudy přítomný slepýš křehký.6 Více neţ faunu turisté vyhledávají flóru. Není se čemu divit, protoţe flóra v oblasti Strání je výjimečná svou rozmanitostí. Nejvíce návštěvníci vyhledávají květnaté orchidejové louky, které se řadí mezi jedny z druhově nejhojnějších ve střední Evropě. Z mých vlastních zkušeností mŧţete nejčastěji spatřit okrotici bílou, vstavač bledý, vstavač vojenský či vstavač muţský. Všechny zde uvedené rostliny jsem určovala, při vytváření herbáře, podle botanických klíčŧ. Brzy zjara v lesích a podél Svinárského potoka roste lýkovec jedovatý, který je nápadný svými rŧţovými květy. Kvete ještě před tím, neţ mu vyraší první zelené listy. Dále se hojně v lesích vyskytuje medvědí česnek, který je charakteristický svou vŧni a je významný svými léčivými účinky. Cestou na Javořinu mŧţete spatřit bílé plochy sněţenek podsněţníku, které vyčnívají z ještě neroztátého sněhu. Dále jsou lesní porosty pokryty ţlutými květy sasanky pryskyřníkovité a bílými květy sasanky hajní. Okolní louky a okraje lesŧ jsou také na jaře posety prvosenkou jarní a prvosenkou vyšší. U nás jim říkáme poslové jara. Ostatní roční období uţ nejsou tak hojné na vzácné druhy rostlin, vykytují se zde spíše druhy běţné nebo zdomácnělé. Kolem příkopŧ a na vlhkých místech mŧţeme často vidět kostival lékařský, který se pouţívá k tišení bolesti nebo na nemocné kosti a klouby. Dále uvedu jen příklady rostlin, které zde mŧţete spatřit. Jsou to například pupava bezlodyţná, černýš luční či áron karpatský.
6
Fauna. Správa CHKO Bílé Karpaty [online]. 2013 [cit. 2014-01-13]. Dostupné z: http://bilekarpaty.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/fauna/
23
4.1.6
Podnebí
Podnebí patří k jednomu z nejdŧleţitějších faktorŧ ovlivňující cestovní ruch. Podnebí určuje zejména sezónnost cestovního ruchu. Výhodou zkoumaného území je jeho příslušnost do mírného klimatického pásma, který zajištuje v oblasti typické počasí ročních období a tím přispívá k celoročnímu cestovnímu ruchu. Střední polohy oblasti Strání spadají z hlediska klimatologického do oblasti mírně teplé. Prŧměrná červencová teplota se pohybuje kolem 16 – 18 °C, prŧměrná lednová kolem -2 aţ -5°C. Počet letních dnŧ kolísá okolo 20 aţ 50, kdeţto počet mrazových dnŧ překročil 100 dnŧ a pohybuje se mezi 110 a 140 mrazovými dny. Ročně zde prŧměrně spadne 600 aţ 800 mm sráţek. V oblasti Strání nad 800 m n. m., kam spadá Velká Javořina, se nachází chladná klimatická oblast, která většinou zaručí dostatek sněhu pro lyţování. Prŧměrné červencové a lednové teploty jsou o pár stupňŧ niţší neţ v mírně teplé oblasti. Červencové se pohybují kolem 15 – 16°C a lednové -3 aţ -4°C. Počet letní dnŧ je výrazněji méně a to kolem 10 – 30. Počet mrazových dnŧ kolísá kolem 140 aţ 160, prŧměrné roční sráţky s úhrnem mezi 850 aţ 1000 mm. Roční prŧměrná teplota v podhŧří Bílých Karpat je 7,6°C, na vrcholcích klesá prŧměrná roční teplota pod 6 °C. Měsíční úhrny sráţek a teploty vzduchu jsou rozdílné v závislosti na nadmořské výšce. S narŧstající nadmořskou výškou narŧstá i oblačnost. V zimě má nejvyšší úhrn sráţek právě Velká Javořina, která je vrcholovou oblastí Bílých Karpat. Jasných dnŧ v zimě s rostoucí nadmořskou výškou přibývá. Nejdelší sluneční svit je v červenci, nejkratší v prosinci. Sráţkové maximum pozorujeme v létě, většinou v červenci a sráţkové minimum v zimě. Proudění větru je proměnlivé vzhledem k terénu. Na vrcholcích Bílých Karpat převládá severovýchodní směr proudění, kdy se nejčastěji vyskytuje v létě. V podhŧří se více projevuje jiţní proudění. Na klimatologické stanici v obci Strání byla naměřena prŧměrná rychlost větru 4,4 m.s-1.V poslední době se Velká Javořina stává oblíbeným místem pro provozovatele kitingu. 7
7
Klimatické podmínky. Správa CHKO Bílé Karpaty [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://bilekarpaty.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/klimatologie/
24
4.2 Cestovní ruch v příhraniční oblasti Strání během 4 ročních období Území obce Strání se rozkládá v krásné a nedotčené krajině Bílých Karpat. Jelikoţ Strání leţí v kotlině, je okolní terén obce kopcovitý. Není tedy divu, ţe oblast navštěvují spíše nadšenci pěší turistiky nebo cykloturistiky. Oblast je protkána několika pěšími turistickými trasami a o něco méně cyklotrasami. Oblastí prochází i část koňské stezky. Ta je bohuţel na české straně nedokončená a málo udrţovaná. Většina cest je zpevněná, s kamenitým nebo hliněným povrchem. Cesty jsou tedy vhodné jak pro pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koni. Na své si však přijdou i milovníci kultury a zejména folklóru. Během roku obec Strání pořádá mnoho kulturních akcí. Na konci zimního období (únor - březen) probíhá například ve Strání desetidenní Fašank. Tento rok se jiţ konal 27. ročník těchto masopustních tradic. Je to folklorní tradice, kterou navštěvují stovky lidí z celé České republiky. Obrázek 2: Cestovní ruch během čtyř ročních období v příhraniční oblasti Strání
Otevírání rozhledny na Velkém Lopeníku Pochod rodičŧ s dětmi
Straňanské hody
Uzavírání rozhledny na Velkém Lopeníku
Koupaliště
Martinské hody
Slavnosti Čechŧ a Slovákŧ
Pěší turistika
Cykloturistika
Lyţování Běţkování Fašank
Hipoturistika
Zdroj obrázku: Puzzleshop.cz [online]. [cit. 2014-01-17]. Dostupné z: : http://www.puzzleshop.cz/d2780-puzzle-3000-ctyri-rocni-obdobi-clementoni.html, vlastní zpracování
Ukázkový propagační materiál obce Strání je přiloţen v příloze 3 bakalářské práce.
25
4.2.1
Celoroční cestovní ruch
Celoroční cestovní ruch se vyznačuje moţností provádět určitý druh aktivity po celý rok nebo moţnost navštěvovat danou destinaci celoročně a pořád tam budete mít co dělat. Pro Strání a jeho okolí to platí zejména pro provozování pěší turistiky či cykloturistiky. Téměř po celý rok mŧţete také poznávat krásy přírody Bílých Karpat. Botanici navštěvují a poznávají krásy přírody v oblasti Strání zejména na jaře a v létě. Provozovatelé sportŧ jako jízdy na kole či pěší turistiky raději do přírody vyráţejí v létě či na podzim. Na jaře se vám totiţ mŧţe stát, ţe turistické trasy budou podmáčené a zablácené vlivem tajícího sněhu, kterého zde většinou bývá dostatek. Není však ani špatné se vydat na procházku v zimním období, kdy je krajina pokryta bílým sněhem a stromy se prohýbají pod jeho tíhou. Při jasném a slunném dni se vám naskytne nádherný pohled na krásu zasněţené krajiny Bílých Karpat. Následující informace o turistických trasách v obci Strání a jeho okolí jsou pouţity z turistické mapy číslo 92 SLOVÁCKO Bílé Karpaty editovanou Klubem českých turistŧ. Přímo obcí procházejí dvě pěší turistické trasy a to zelená a ţlutá a dvě cyklistické turistické trasy označené čísly 46 a 5051. Nedaleko nad obcí vede červená a ţlutá pěší turistická trasa. Většina těchto tras se sbíhá z širokého okolí k nejvyššímu vrcholu Bílých Karpat, Velké Javořině.
26
Obrázek 3: Přehled popisovaných turistických tras
Zdroj obrázku: Slovácko: Bílé Karpaty: turistická mapa 1:50 000. 6. vyd. Praha: Trasa, 2011, 1 mapa. ISBN 978-80-7324-319-7., pro potřeby BP je mapa zmenšena
Zelená pěší turistická trasa Zelená pěší turistická trasa začíná v Bojkovicích a vede aţ k vrcholu Velké Javořiny. Zelená pěší turistická trasa tak prochází i obcí Strání. Protíná spoustu zajímavých míst v okolí obce. Kdyţ pŧjdete směrem od Velkého Lopeníku na Velkou Javořinu, natrefíte cestou na slanou kyselku a poté na Janáčkŧv pramen. Janáčkŧv pramen je pramen ţelezité vody nedaleko Nové hory s nadmořskou výškou 552 m. Dříve se tato kyselka stáčela a lahvovala pod názvem „Blumenbašská kyselka“. Název získala podle obecní části Květná obce Strání, které se německy říkalo Blumenbach. U kyselky jsou i lavičky na příjemné posezení v přírodě. Na některých stromech visí obrázky svatých. 8 8
Janáčkŧv pramen. Treking [online]. 2009 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/janackuv-pramen.htm
27
Dále po zelené turistické trase a návštěvě Janáčkova pramene přijdete na jiţ zmiňovanou Novou horu. Zde se nachází místo dalekého rozhledu. Z Nové hory jde krásně vidět na skoro celou obec Strání, Moravské sklárny Květná, lyţařský vlek Štrbáň i na Velkou Javořinu. Z Nové hory pomalu sestoupíte přes přírodní rezervaci Nová hora aţ do Květné. Nová hora byla vyhlášena přírodní rezervací z dŧvodu ochrany biocenózy květnatých luk a biocenózy hají. Rostou zde chráněné a ohroţené druhy rostlin jako například vstavač vojenský, bledý nebo prstnatec Fuchsŧv. 9 Ve Květné vede zelená turistická trasa kolem autobusové zastávky, obchodu a restaurace. Turisté se zde mohou občerstvit a odpočinout. Je trochu škoda, ţe zde nejsou vybudovaná posezení, kde by mohli turisté pobýt delší dobu, aniţ by museli sedět v restauraci či na zemi. Po projití obcí následuje závěrečné a nejtěţší stoupání na Velkou Javořinu. Květná se nachází v nadmořské výšce zhruba okolo 350 m a vrchol Velké Javořiny má nadmořskou výšku kolem 970 m. Cesta z Květné na Velkou Javořinu je dlouhá přibliţně 5 km a převýšení je tedy znatelné. Kromě toho se jde po úzké cestičce s nerovným povrchem. Po zdolání závěrečného stoupání se vám naskytne nádherný panoramatický výhled na okolní krajinu Velké Javořiny a na vesnice leţící pod ní. Dominantou Velké Javořiny je ocelový vysílač, který jiţ k ní neodmyslitelně patří. Dříve zde stál ţelezo-betonový vysílač, který byl nedávno zbourán. Známý je i pomníček Josefa Vavroušky, zakladatele javorinského silvestra, kterého v Tatrách zasypala lavina. Zahynul zde i s jeho dcerou. Na jeho počest nosí lidé k pomníčku kameny a staví tak kolem něj kamennou mohylu. 10 Jediným místem, kde se mŧţete občerstvit nebo ubytovat na Velké Javořině je Holubyho chata, která je jednou z nejstarších chat na Slovensku. Základní kámen chaty byl poloţen jiţ v roce 1923. Chata byla pojmenována podle Jozefa Ľudovíta Holuby, rodáka z Lubiny. Byl významným přírodovědcem, který se zabýval a popisoval přírodou zejména Bošácké kotliny.11
9
Přídodní rezervace Nová Hora. Chráněná území Zlínského kraje [online]. 2012 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/uh/Nova_hora.htm 10 Velká Javořina. Treking [online]. 2009 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.treking.cz/vrcholy/velka-javorina-2.htm?full_discussion=true&id_comment%5B%5D=4048 11 Holubyho Chata [online]. 2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.holubyhochata.sk/
28
Žlutá pěší turistická trasa Ţlutá turistická trasa vede po naučné stezce Květná. Je vhodná jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku s horskými koly či jízdu na koni. Naučná stezka je poznávací a vzdělávací okruh procházející okolní krajinou obce Strání o délce 7 km se středně náročným terénem. Cestou vás provede devět naučných tabulí, které vám nabídnou pohled na ţivot v obci, informace o ruční výrobě skla, ale zejména vás informují o tom, jaké rostliny a ţivočichové se v okolní krajině vyskytují. 12 Tato trasa je vhodná také pro jednodenní školní výlet. Děti se dostanou do přírody a navíc se dozví základní informace o místě, kde ţijí. Je vyuţívaná i jako část programu školy v přírodě, která do Strání občas zavítá z nejrŧznějších koutŧ České republiky. První naučná tabule s názvem U sklárny Květná se nachází ve Květné u skláren a je zaměřena na základní informace o CHKO Bílé Karpaty a obci Strání. Druhá naučná tabule s názvem Straňanská kotlina stojí na louce nad sklárnami a poskytuje zajímavosti o PR Nová hora, na kterou je z tohoto místa krásně vidět. Třetí stanoviště naučné stezky se nachází na okraji PP Mechnáčky, podle které dostalo stanoviště svŧj název. Z tohoto stanoviště, které je zaměřené na rostlinstvo a ţivočišstvo, je bez problému vidět na Velkou Javořinu. Čtvrtou naučnou tabuli s názvem Svinárský potok najdete na okraji lesa, kterým protéká právě zmiňovaný Svinárský potok. Zde se dozvíte zajímavosti o geologii, hydrologii a revitalizaci poznávaného území. Pátá naučná cedule s názvem U Cicŧrku se nachází v lese nedaleko obytné části. Tabule je pojmenována podle horského pramene, který v tomto místě vytéká ze svahu. Místní obyvatelé ho obstavěli kameny, aby se zachovala jeho čistá voda. Je zde vystaven dřevěný altánek se stolem a lavičkami pro odpočinek či menší občerstvení pitnou vodou z Cicŧrku. Tabule je tematicky zaměřena na dŧleţitý význam vody pro ţivot a na chod místní čističky vody. Jelikoţ je páté stanoviště ve smíšeném lese, kde je obzvláště bohatá fauna ptactva, dozvíte se zde jaké nejčastější a nejvzácnější ptáky zde mŧţete pozorovat. Následující šesté stanoviště je postaveno na „Maďarské cestě“ pod Javořinou, podle které je také pojmenováno. Na tomto místě se protíná zelená a ţlutá pěší turistická trasa. Hlavním tématem šestého stanoviště jsou lesy a myslivost v nich. Sedmé stanoviště U sladké jabloně je zaměřeno na specifickou vegetaci daného místa, na obojţivelníky a plazi, kteří se tady hojně vyskytují. Na předposledním 12
NS Květná. Naucnastezka.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.naucnastezka.cz/stezky-detail.asp?id=17&id_s=1&stezka=NS%20Kv%ECtn%E1
29
osmém stanovišti Kaštinka, které je pojmenováno podle hraničního potoka se Slovenskem Kaštinkou, jsou popsány výskyty hub a ryb. Rybolov v okolí Strání není tak častý, snad jen s malou výjimkou na místím rybníku Ţabka, ale houbaření je jedním z nejoblíbenějších koníčkŧ místních obyvatel. Není však ani náhoda vidět turistu nesoucího si houbovou nadílku náhodně posbíranou při cestě lesem. Poslední stanoviště Kultura, sport se jiţ opět nachází v obci a jak jiţ napovídá název, jeho tématem je ţivot v obci. 13 Nevím, jestli jen náhodou nebo účelně stojí toto poslední stanoviště naproti ubytovacího zařízení a menší hospŧdky, kde se mohou turisté jak občerstvit tak i za rozumnou cenu ubytovat. Propagační materiál k naučné stezce Květná je na ukázku uveden v příloze 2 bakalářské práce. Cyklistické trasy Cyklotrasa č. 5051 vede ze Strání ke Kamenné búdě. Je dlouhá jen přibliţně 10 km, ale z obou stran se napojuje na jiné cyklostezky, které neprochází přímo obcí, ale jsou v její těsné blízkosti. Trasa je poměrně náročná kvŧli hornatému terénu a vede jak po zpevněných tak i nezpevněných lesních cestách. Je vhodná zejména pro MTB kola. Trekingová kola by mohla mít v určitých místech nemalé problémy. 14 Kamenná búda je křiţovatkou cyklistických tras. Sbíhají se zde cyklotrasy č. 46, 5051 a 5052. Cyklistická trasa s číslem 46 začíná ve Vizovicích a končí v Sudoměřicích. Obtíţnost této trasy je střední a je vhodná pro MTB kola i kola trekingová. 15 Z nedaleké vesnice Březová vede tato trasa kolem Kříţku, kde se střetává s cyklotrasou 5053. Dále pokračuje směrem na jih do obce Strání. Obcí prochází v její horní části kolem hospody směrem k místnímu rybníku Ţabka. Cestou k rybníku si mŧţete odpočinout u Lípy u kapličky, vedle které nedaleko vytéká ze zarostlé rokle sirný pramen „Sirkovica“. Kolem rybníku Ţabka je menší chatová oblast a nachází se zde přírodní rezervace Hrnčárky. Dalším významnějším stanoviště na této trase je Hrabina, kde se spojuje 13
NS Květná. Naucnastezka.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.naucnastezka.cz/stezky-detail.asp?id=17&id_s=1&stezka=NS%20Kv%ECtn%E1 14 Cyklotrasa č. 5051 Květná - Kamenná Bouda. Cyklotrasy [online]. 2008 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=95466 15 Cyklotrasa č. 46 Vizovice - Strání - Sudoměřice. Turistické regiony [online]. 2008 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=137734
30
s červenou pěší turistickou trasou a obě společně vedou kolem pramene potoka Klanečnice přes přírodní rezervaci Bahulské jámy aţ po Kamennou búdu, kde se rozdělují. Cyklotrasa č. 46 pokračuje směrem na Vápenky a Suchovcké mlýny a červená pěší turistická trasa pokračuje aţ na Velkou Javořinu. U Kamenné búdy se však z cyklotrasy s číslem 46 odděluje cyklotrasa s číslem 5052 vedoucí, z části po Javořinské NS, na Velkou Javořinu. Pro inspiraci náročnosti cyklistických tras vedoucích příhraniční oblastí Strání přikládám výškové profily tras, které jsou k dispozici na internetu. Obrázek 4: Profil cyklotrasy Javořina
Zdroj: Cyklotrasa Javořina. Výletník.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/stredni-morava/bile-karpaty/1343-javorina/
Obrázek 5: Profil cyklotrasy Strání okruh
Zdroj: Okruh Strání. Výletník.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/stredni-morava/bile-karpaty/1353-strani-okruh/
Hipoturistika Velký potenciál má v okolí Strání i turistika na koni neboli hipoturistika. Hipoturistika je novějším odvětvím cestovního ruchu a její význam a podíl na cestování se neustále zvyšuje. Řadí se mezi venkovský cestovní ruch a je úzce spojena s agroturistikou. Do hipoturistiky patří práce s koňmi, vycházky na koních, ale i hipoterapie. Hipoterapie je 31
léčebná metoda, která má pozitivní vliv na nervový systém. S hipoturistikou souvisí i další disciplíny a aktivity s koňmi. Například parajezdectví je jízda na koni se zdravotně handicapovanými jezdci. Veškerá práce s koňmi je příjemný zpŧsob, jak strávit volný čas v přírodě. (Syrovátková, 2013, str. 45) V okolí obce, hlavně na slovenské straně, je vybudována spoustu rančŧ, které poskytují jízdu na koni po krásné krajině Bílých Karpat. Z iniciativy právě slovenského ranče Javorina a obce Lubina vznikl projekt na Bielokarpatský jazdecký chodník. Ten vede z výše zmiňovaného ranče leţícího pod vrcholem Roh, přes louky, lesy a roztroušenou zástavbu lubinských kopanic aţ na vrchol Velké Javořiny. Z Velké Javořiny koňská stezka jiţ bohuţel nepokračuje, jelikoţ v době budování jezdeckého chodníku v roce 2002 nebyl moţný volný přechod osob přes hranice. Komplikované bylo také překročení hranic s koněm, který musel mít vystavený zdravotní prŧkaz koně. Jezdec na koni musel splňovat veškeré podmínky cizinecké policie a kŧň musel splňovat podmínky veterinární správy. 16 V dnešní době povědomí o jezdeckém chodníku upadá zejména z české strany, jelikoţ není dostatečně propagován a není zaznačen v běţně dostupných mapách. Značení chodníku je jiţ v některých místech poničené, jezdec tedy mŧţe na rozcestí zaváhat. I přesto je jízda po bělokarpatském jezdeckém chodníku příjemný záţitkem pro příznivce hipoturistiky. Tenisové kurty Víceméně se dají celoročně vyuţívat místní tenisové kurty. Tenisové kurty ve Květné se nacházejí vedle turistické ubytovny a jsou hojně turisty vyuţívány. Ke třem tenisovým kurtŧm náleţí i dvě volejbalová hřiště. Pro začátečníky je zde vybudovaná oboustranná tenisová stěna pro nácvik správných úderŧ. Tenisová i volejbalová hřiště mají antukový povrch. Na tenisových kurtech se dá hrát i po setmění, jelikoţ jsou vybaveny halogenovými světly, která zaručí dostatečné osvětlení pro kvalitní hru. V areálu se dále nachází menší hospŧdka pro odpočinek po sportu či pro ubytované hosty a dětské hřiště pro návštěvníky se svými ratolestmi. Vlastníkem je občanské sdruţení DTJ Květná, které vlastní mimo jiné i ubytovnu s fitness centrem, chatu Šajbu, koupaliště a lyţařský vlek Štrbáň.
16
Bielokarpatský jazdecký chodník. Ranch Javorina [online]. 2013 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.ranchjavorina.estranky.sk/clanky/bielokarpatsky-jazdecky-chodnik.html
32
Druhé tenisové kurty se nacházejí ve Strání u Základní školy a Základní umělecké školy Strání. Zde jsou dvě antuková hřiště a jedna tenisová stěna. V zimním období je moţné si zahrát tenis ve vytápěné jednokurtové přetlakované hale. Od dubna roku 2012 nabízí tenisový areál TCV i moţnost ubytování ve čtyřlŧţkovém pokoji. 17 Agroturistika Agroturistika není hlavní oblastí cestovního ruchu obce Strání, ale pro zájemce zajišťuje program místní infocentrum Strání. Infocentrum Strání zajistí návštěvu místního ovčína, který se nachází nad obcí směrem na Hrabinu. Agroturistika má v oblasti velký potenciál, ale její význam je často podceňován. Návštěva je vhodná zejména pro školy v přírodě, mateřské školy nebo jen pro provozovatele agroturisty.18 Sklárny Kromě přírodních krás Bílých Karpat je z hlediska cestovního ruchu významná i ruční výroba skla v Moravských sklárnách Květná, které byly zaloţeny jiţ v roce 1794 a mají tedy více neţ dvěstěletou tradici a řadí se tak k nejstarším sklárnám v České republice. Sklárna je zaměřena na ručně foukané sklo, které se dále upravuje broušením, leptáním, malováním, rytím či pískováním. Vyrobené sklo je určeno pro tuzemské, ale hlavně zahraniční zákazníky. Ve sklárnách dnes fungují jen dvě pece z pŧvodních čtyř. Dŧvodem je malý odbyt ručně vyrobeného skla a nárŧst obliby lisovaného skla, protoţe má menší výrobní náklady a je tudíţ levnější. V areálu skláren se nachází i výstava sklářských výrobkŧ a vzorková prodejna skla. Návštěvu skláren zajišťuje místní infocentrum, které zařídí veškeré potřebné záleţitosti. Exkurzi je moţné objednat i přímo na sekretariátu Moravských skláren Květná. Pro moţnost návštěvy skláren je nutné se ohlásit alespoň jeden týden dopředu. 19 Stalo se jiţ tradicí, ţe Moravské sklárny Květná pořádají dvakrát do roka Den otevřených dveří, kde se návštěvníci mohou seznámit s technologií ruční výroby skla, sami si vyzkoušet náročnou práci sklářŧ na huti a s jejich pomocí a radou si zhotovit skleněný výrobek. Rovněţ mají návštěvníci moţnost si za zvýhodněné ceny zakoupit výrobky sklářŧ a navštívit značkovou prodejnu skla. 17
Tenis Centrum Vintr [online]. 2011 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://tcvstrani.webnode.cz/ Servis pro turisty. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/46/ 19 Místní infocentrum Strání. Moravské sklárny Květná. Strání, 2012. 18
33
Poprvé jsou sklárny v rámci Dnu otevřených dveří zpřístupněny veřejnosti v sobotu v době Fašanku, podruhé v měsíci červenci. Informace o Dnu otevřených dveřích jsou k dispozici na webových stránkách obce Strání. Kromě Moravských skláren Květná vznikla v roce 2010 ve Květné malá rodinná sklářská huť s názvem Glass Ladislav Breznický. Je zaměřena na výrobu uţitkového skla a skla uměleckého. Dalším vyráběným sortimentem jsou svatební číše, vinařské potřeby a nejrŧznější dárkové předměty. Na přání jsou vám schopni zhotovit jakýkoliv sklářský výrobek. Do rodinné sklárny je moţné se podívat kdykoliv po předešlé domluvě. Den otevřených dveří v rodinné sklárně se koná ve stejný den jako v Moravských sklárnách Květná.20 4.2.2
Cestovní ruch v jarním období
Bílé Karpaty lákají na jaře turisty hlavně na bohatou květenu květnatých luk a hájí. Na loukách vykvétají vzácné a chráněné orchideje, které přilákají ne jednoho botanika či zvědavého turistu. Pořádají se i speciální exkurze, které vedou po orchideových loukách, a prŧvodci vám podají základní informace o jednotlivých stanovištích a o druzích orchidejí, které se na nich vyskytují. Jedná se o příjemně strávený den v přírodě s odborným výkladem. Otevírání rozhledny na Velkém Lopeníku Za návštěvu stojí i slavnostní májové otevírání rozhledny na Velkém Lopeníku, která se nachází přímo na hranicích se Slovenskem. Rozhledna je postavena z dubového dřeva. Výška rozhledny je dvacet dva metrŧ, a pokud vystoupáte aţ na její vrchol, naskytne se vám nádherný výhled jak na českou tak na slovenskou stranu. Slavnost pořádá mikroregion Bílé Karpaty s mikroregionem Bojkovsko, obcí Lopeník a mikroregionem Bošácka. Slavnost se koná vţdy první květnovou sobotu. 21 Na Velký Lopeník vede ze Strání zelená pěší turistická trasa. Trasa je vhodná i pro jízdu na MTB kole či pro jízdu na koni. Z Velkého Lopeníku se dá pokračovat po zelené nebo sejít na modrou turistickou trasu vedoucí do Nové Bošáce.
20
Glass Ladislav Breznický [online]. 2013 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.glass-lb.cz/ Rozhledna. Obec Lopeník [online]. 2012 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.obeclopenik.cz/launch.php?s=page&ID=38 21
34
Pochod rodičů s dětmi Další významnou akcí v jarním období je jednodenní Pochod rodičŧ s dětmi, který se pořádá u příleţitosti Dne dětí. Pochod se koná zpravidla první červnovou sobotu, tedy nejbliţší sobotu ke Dni dětí. Pořadatelé pochodu jsou rodiče a Mateřská škola Strání, kteří zajišťují veškeré potřebné náleţitosti pro zdárný prŧběh pochodu. Pro účastníky jsou připraveny dvě trasy. Obě trasy začínají u Moravských skláren Květná a končí u chaty Šajba, kde je připraveno občerstvení pro účastníky pochodu. Účastníci nad 15 let platí symbolické vstupné, které slouţí k částečnému pokrytí nákladŧ na přípravu pochodu. Na startu účastníci pochodu obdrţí mapku trasy malého okruhu, na kterou děti sbírají razítka z jednotlivých stanovišť za absolvování soutěţí a plnění nejrŧznějších úkolŧ, které jsou pro děti připraveny. První trasa, tzv. malý okruh, je určena pro menší účastníky a méně zdatné chodce. Délka malého okruhu je přibliţně 4 km. Trasa vede přes několik pohádkově zaměřených stanovišť, kde na děti čekají pohádkové bytosti s připravenými úkoly. Tato trasa vede krátce obcí, dále pak pokračuje lesem aţ k chatě Šajba. Druhá trasa, délky přibliţně 10 km, je určena pro zdatnější turisty, kteří se obejdou bez plnění úkolŧ. Trasa vede po zeleném turistickém značení na Velkou Javořinu a cestou zpátky lesní cestou, která vyústí nedaleko chaty Šajba. U chaty je pro všechny připravené občerstvení. Pro menší účastníky špekáček s chlebem a frukem, pro starší guláš s chlebem a pivem. Atmosféra v cíli je příjemně doladěna místní kapelou, která hraje písničky ke zpěvu i tanci. Pro děti jsou zde přichystány další zajímavé atrakce. Jedny z nejoblíbenějších jsou střelba z pušky, jízda na koni či prohlídka policejních a hasičských aut s příslušným vybavením. 4.2.3
Cestovní ruch v letním období
Letní období je rájem turistŧ, kteří si rádi vyjdou do přírody na procházku či vyjíţďku jak na kole, tak na koni a poté stráví příjemný odpočinek například v areálu místního koupaliště ve Květné, kde si mŧţou zaplavat, zahrát beach volejbal nebo se občerstvit v bufetu. Koupaliště Koupaliště DTJ Květná se nachází vedle Moravských skláren Květná v místní části obce Ořechová. Jiţ podle názvu je zřejmé, ţe provozovatelem koupaliště je DTJ Květná. DTJ Květná vynaloţilo velké úsilí a mnoho finančních prostředkŧ na opravu koupaliště. Dnešní koupaliště byla pŧvodně betonová vodní nádrţ, která slouţila jako zásobárna vody
35
pro sklárnu. Místní obyvatelé ji však vyuţívali ke koupání. V areálu koupaliště byly převlékárny, antukové hřiště a malý bufet. V roce 2007 bylo koupaliště uzavřeno a začala rekonstrukce, která trvala tři roky. Nově opravené koupaliště bylo otevřeno v roce 2010. Areál dostal zcela jinou podobu. V areálu nově zrekonstruovaného koupaliště se nachází kvalitní zázemí pro příjemně strávené dny u vody. Bazén o rozměru 45 m na délku, 12,5 m na šířku a s maximální hloubkou 1,6 m je rozdělen příčkou. V přední části bazénu je maximální hloubka 1,1 m. Tato část bazénu je vybavena vodními atrakcemi. Nejoblíbenějšími atrakcemi, kvŧli kterým je koupaliště tak hojně navštěvováno, jsou dvoudráhové skluzavky a tobogán. Nemŧţu však opomenout ani vodní hřib, dvě masáţní proudnice a bowler. Pro nejmenší je v areálu dětské brouzdaliště s vodním hřibem a dětské hřiště s houpačkami, prŧlezkami a jinými zábavnými atrakcemi. Velkou chloubou areálu koupaliště je profesionální beach volejbalové hřiště. Hosté ocení i nové převlékárny se sociálním zařízením a rozšířený bufet, který nabízí nespočet moţností občerstvení. 22 Nejčastěji je koupaliště navštěvováno rodiny s dětmi. Velká část návštěvníkŧ je tvořena slovenskými občany, pro které je toto koupaliště jednou z příleţitostí k osvěţení. Na Slovenku je nejbliţší moţnost, kde se vykoupat, Zelená voda. Zelená voda je však v posledních letech nevhodná pro koupání s malými dětmi, neboť je voda znečištěná a dno je zarostlé vodními rostlinami. Koupaliště má však i jeden nedostatek a to nedostatek parkovacích míst. Přímo vedle koupaliště je jen malé parkoviště pro přibliţně dvacet aut. Návštěvníci poté parkují svá auta před rodinnými domy a často pak dochází k menším potyčkám mezi obyvateli ulice Ořechová a návštěvníky koupaliště. Zběhlejší návštěvníci koupaliště parkují svá auta na dvou velkých parkovištích u skláren a za obchodem. Odtud je to ke koupališti přibliţně 400 m. Doporučovala bych viditelně označit tato parkoviště směrovkami na hlavní silnici. V.V. Fest Začátkem července se v areálu Základní školy a Základní umělecké školy Strání koná hudební festival místních a hostujících kapel pod názvem V.V.Fest. Festival se pořádá na počest bubeníka kapely P.A.C., Václava Vanďurky, který tragicky zemřel při dopravní
22
Koupaliště Květná. Strání [online]. 2010 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/73/
36
nehodě roku 1992. Akce probíhá zpravidla dva dny a část výtěţku z festivalu je věnován na podporu a dovybavení Základní umělecké školy Strání hudebními nástroji. Slavnosti Čechů a Slováků na Velké Javořině Jednou z nejvýznamnějších turistických akcí konajících se v létě jsou bezesporu Slavnosti Čechŧ a Slovákŧ na Javořině. Je to tradice setkávání dvou národŧ, kdy její počátky sahají aţ do 11. století. Velká Javořina je jakýmsi vrcholem pomyslné pyramidy vztahŧ Čechŧ a Slovákŧ. V 19. století se stala Velká Javořina památným místem setkávání. Konali se sem společné výšlapy studentŧ, učitelŧ nebo také knězŧ či umělcŧ. J. M. Hurban popsal v roce 1982 své pocity ze setkávání slovy: „Na horách je pocit volnosti i v dobách nesvobody“. V době Rakouska – Uherska byly slavnosti na Javořině zakázány a lidé se scházeli např. na kopanicích „U Sabotu“. Po vzniku ČSR se roku 1923 setkávání obnovilo a tohoto roku byl poloţen i základní kámen Holubyho chaty. Po II. světové válce se v roce 1945 konal I. sjezd československé vzájemnosti. Tento sjezd byl pořádán v duchu Hurbanova hesla, které zní: „Tu bratia vţdy stretať sa budú, tu vernosť prisahať si budú“. Sešlo se zde více neţ 25 tisíc lidí. Nová éra setkávání jiţ pod názvem Slavnosti bratrství Čechŧ a Slovákŧ byla zahájena roku 1990. Na Velkou Javořinu začali jezdit vrcholní představitelé obou státŧ a na bývalých uherských hranicích byl ve dne prvních svobodných voleb vybudován Památník česko-moravsko-slovenské vzájemnosti. Slavnosti se zpravidla konají poslední červencovou neděli. Hlavním programem slavností je přehlídka hudebních, tanečních a pěveckých skupin, které jsou pozvány z obou stran hranic. Pro děti jsou připraveny nejrŧznější soutěţe, ve kterých dostávají sladkou odměnu. Nechybí ani stánky prodávající domácky vyrobené řemeslnické výrobky či stánky s občerstvením. Zajištěny jsou samozřejmě i sociální zařízení a tak ke spokojenosti návštěvníkŧ nic nechybí. 23 Straňanské hody Další významnou akcí z hlediska cestovního ruchu jsou místní Straňanské hody, které oslavují vyvrcholení hospodářského roku. Hody se konají v polovině měsíce září a jsou spojené se zasvěcením kostela, tedy ke dni Povýšení svatého Kříţe. K hodování a tanečním zábavám patří i volba „stárka“ a „mládka“, kteří v minulosti organizovali ţivot chasy. 23
Slávnosti bratstva Čechov a Slovákov na Javorine. Velká Javořina [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://velkajavorina.com/old/new/o_slavnostech.htm
37
Dříve byly vybíráni z hochŧ odvedených na vojnu a chasu tvořil jejich ročník. Slavná nedělní bohosluţba, za účasti krojované chasy, je poděkováním Bohu za úrodu. Prŧvody k domŧm stárka a mládka prokazovaly poctu k nim. K místním hodŧm neodmyslitelně patří pestré kroje, vdolečky a slivovice. (z rozhovoru s Barbora Macková, 20. 3. 2014) 4.2.4
Cestovní ruch v podzimním období
Podzimní období je nejchudší na kulturní a společenské akce, které jsou pro cestovní ruch nějak významné. Na podzim je moţnost si naposledy projít a projet pěší a cyklistické turistické trasy, dokud nebudou zapadnuty sněhem či rozbláceny deštěm. Pokud turistŧm přeje počasí, není nic kouzelnějšího, neţ Bílé Karpaty zahaleny do červeno-ţlutého závoje vytvořeného přebarvujícím se listím. Po opadu listí se mŧţe někomu zdát krajina poněkud ponurá. Není tak divu, ţe cestovní ruch v Bílých Karpatech na nějaký čas polevuje, ale jakmile napadne dostatek sněhu pro lyţování a běţkování, turistický ţivot opět oţije. Martinské hody ve Květné Někomu se mŧţe zdát zvláštní, ţe v jedné obci probíhají hody dvakrát, ale ve Strání to tak chodí. Květná se mŧţe jevit jako obec v obci, Květná má tedy i své hody. Jiţ z názvu hod je patrné, ţe se konají na svátek Martina. Sv. Martin je povaţován za patrona sklářŧ, a jelikoţ se sklárny nachází ve Květné, připadají hody právě na Martina. Dříve se hody slavily bujaře, avšak za nějakou dobu hodování ve Květné upadlo. Konaly se pouze menší zábavy. Před dvěma lety se z iniciativy místních obyvatel a starosty obnovil hodový prŧvod. Prŧvod v čele s Martinem na bílém koni a jeho pomocníky začíná u místní benzínky, dále prochází Květnou směrem k hranicím a kolem mateřské školy vede aţ k restauraci, kde je přichystán menší zábavný program. Večer hody pokračují zábavou v květňanských pohostinstvích. Kateřinské uzavírání rozhledny na Velkém Lopeníku Uzavírání rozhledny probíhá v obdobném duchu jako její otevírání. Ráno se turisté sejdou u rozhledny, kde je přivítá starosta obce Lopeník. Po přivítání a poděkování za účast následuje symbolické uzamykání rozhledny Bílým Karpatŧm. Poté jiţ nastává volná zábava, kterou vhodně doprovází muzika. Na akci je zajištěno občerstvení a není tedy divu, ţe uzavírání rozhledny je jedna z oblíbených turistických akcí. Akce probíhá nejbliţší sobotu ke svátku Kateřiny.
38
4.2.5
Cestovní ruch v zimním období
Bílé Karpaty zahalené pod sněhovou pokrývkou jsou rájem pro milovníky zimních sportŧ. Bílé Karpaty poskytují nespočet moţností, jak strávit v zimě volný čas sportem a to především lyţováním a běţkováním. Procházky jsou poněkud náročnější, jelikoţ se trasy neudrţují. Lyžování Lyţařské středisko na Velké Javořině nabízí lyţařŧm tři sjezdové trasy, ke kterým náleţí tři lyţařské vleky. Moţnost výběru náročnosti svahu zajistí spokojenost lyţařŧ začátečníkŧ i náročnějších lyţařŧ. Nejdelší lyţařský vlek o délce 750 m vyveze 600 lyţařŧ za hodinu. Další dva vleky, délky 200 m a 210 m, mají kapacitu 210 lyţařŧ za hodinu. 24 Nedávno zde byl vybudován i menší snowboardový park. Za dobrých povětrnostních podmínek se zde objevují i nadšenci snowkitingu. Zázemí lyţařskému středisku poskytuje Holubyho chata. Návštěvníci se zde mohou zahřát, občerstvit i ubytovat. Na Velkou Javořinu vede nově vybudovaná asfaltová cesta. Cesta se v zimě udrţuje, ale je nutné pouţít sněhové řetězy, na které upozorňuje dopravní značení. Mohlo by se klidně stát, ţe uvíznete v koloně popojíţdějících aut, které čekají na volná parkovací místa, kterých je u lyţařského střediska bohuţel nedostatek. Zaparkovaná auta podél cesty blokují obousměrný provoz, a proto je náročné se ke středisku dostat. I přes obtíţnější dostupnost si pobyt na horách dozajista uţijete. Další moţností, kde mŧţete strávit volný čas uspokojivým lyţováním, je místní lyţařský areál Štrbáň, o který se stará Lyţařský oddíl Květná. Lyţařský svah měří 530 m a na jeho začátek vás vyveze vlek s pomami. Sjezdovka je osvětlena, a tudíţ je provozní doba prodlouţena aţ do večera. Funguje zde menší bufet s občerstvením, ale moţnost dát si teplé plnohodnotné jídlo zde není. Odpočinout si mŧţete ve vyhřívané převlékárně. Lyţařský oddíl Květná nabízí i moţnost pronajmutí lyţařského svahu firmám či jednotlivým skupinám. Parkoviště pro návštěvníky se nachází u hlavní silnice za benzinovou stanicí. Odtud musí jít návštěvníci přibliţně 550 m pěšky do kopce. 25
24
Lyţařské středisko. Velká Javorina [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.velkajavorina.sk/lyziarske-stredisko/ 25 Štrbáň [online]. 2005 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.strban.ic.cz/
39
Běžky V mém popisovaném území existuje jen malé mnoţství oficiálně značených běţkařských tras. Tyto trasy vedou po vrstevnicích kolem Velkého Lopeníku a Bošácké Doliny. Trasy jsou barevně vyznačeny. Bílé Karpaty však mají větší potenciál k rozvoji běţeckých tras. Napovídá tomu i nespočet vyšlápnutých běţeckých tras od místních běţkařŧ, které vedou jak nenáročným terénem pro méně zdatné, tak náročnějším terénem pro zkušené běţkaře. Délka takto vyšlápnutých běţeckých tras se pohybuje v desítkách kilometrŧ. Jednou z potencionálních značených běţkařských tras by mohla být trasa na Velkou Javořinu začínající U Cicŧrku. Právě tady začínají běţkaři svou trasu. Povrch cesty, kterou by trasa vedla je zpevněný, tudíţ by mohla být i strojově upravována. Trasa by vedla kolem Skalky k památníčku Vrtule aţ na rozcestí s červenou turistickou trasou. pokračovala po červené turistické trase aţ na Velkou Javořinu. Obrázek 6: Potencionální běţkařská trasa
Zdroj: Turistická mapa. Mapy.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#!x=17.681123&y=48.875196&z=12&l=16; vlastní návrh trasy
40
Odtud by trasa
Fašank Fašank, nazývaný také festival masopustních tradic, se koná na rozhraní února a března. Začátek připadá vţdy na pátek, který je pět dní před popeleční středou. Festival končí v úterý před popeleční středou tzv. masopustní obchŧzkou, na které se tančí tanec Pod šable. 26 Tento tanec je prvně písemně zaznamenán jiţ v roce 1808. Pŧvod tohoto tance není zcela jasný, ale z dŧvodu, ţe se tančí v předjarním období, se tanec spojuje s rituálním zajištěním si úrody na další rok. Dříve se k tanci pouţívali ostré šavle. Dnes jsou nahrazeny dřevěnými šavlemi červené barvy, pobytými cvoky a kovovými krouţky, které nahrazují zvuky pravých šavlí. V čele fašančárŧ stojí gazda, který má místo „šable“ dřevěný roţeň. Ten slouţí k napichování výsluţky, které dostávají při obchŧzce obce. Obchŧzka končí v úterý v podvečer veselkou, která je spojena s pochováváním basy, jeţ značí konec hojnosti a veselosti před následujícím postem. (Kapinus, 1992, str. 91 - 93)
26
Kultura. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/29/
41
4.3 Služby pro turisty 4.3.1
Ubytování
V obci je pro turisty zřízeno několik ubytovacích zařízení. Tato zařízení jsou jak v obecním, tak v soukromém vlastnictví. Díky velké konkurenci v obci je moţnost si vybrat pokoje s rŧzným vybavením. Všechny ubytovací zařízení jsou situovány blízko potravin, restaurací a veškerých sluţeb. Je škoda, ţe ubytovací zařízení mají vyuţití spíše jen sezónní. Největší ubytovací kapacitu, 28 míst, nabízí Turistická ubytovna typu D, která se nachází v areálu DTJ Květná. Všechny pokoje jsou vybaveny umyvadlem se studenou i teplou vodou. Veškeré sociální zařízení včetně sprch je společné. Výhodou ubytovny je společenská místnost pro plánování dalších výletŧ či pro zábavu a menší kuchyňka, která poslouţí pro přípravu jednoduchých rychlých pokrmŧ. Ubytovna je vybavena uzamykatelnou úschovnou kol či lyţí. Dále mohou ubytovaní hosté navštívit fitness centrum a menší hospodu s venkovním posezením, které se nacházejí v budově ubytovny. V areálu ubytovny jsou troje tenisové kurty a dvě hřiště na volejbal. Ceny ubytování jsou k dispozici na webových stránkách DTJ Květná, kde je uvedeno i telefonní číslo pro objednání. 27 Nově vybudované ubytovací zařízení poskytuje obecní Zámeček ve Strání. Kapacita ubytovacích míst je 24 lŧţek v osmi pokojích, jeţ jeden má bezbariérový přístup. Šest pokojŧ je vybaveno samostatným sociálním zařízením s koupelnou. Zbývající dva pokoje mají společné sociální zařízení, také s koupelnou. Ve dvou nabízených pokojích je moţnost přistýlky. Společenská místnost zde není, ale je moţnost si pronajmout, či smluvně domluvit vyuţití společenských salónkŧ. Kromě penzionu je v budově Zámečku restaurace. Ceny ubytování jsou k nalezení na webových stránkách Zámečku. Po smluvní dohodě se cena za ubytování odvíjí od mnoţství ubytovaných lidí a jejich dalšího vyuţívání sluţeb nabízených Zámečkem. 28 Další moţností ubytování je v chalupě Levandule, která je vhodná hlavně pro rodiny s dětmi. Chalupa je rozdělena na dva samostatné apartmány. Kaţdý apartmán je vybaven 27
Turistická ubytovna typu D. DTJ Květná [online]. 2010 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://kvetna.sdtj.cz/ubytovna.html 28 Ubytování na Zámečku. Zámeček Strání [online]. 2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.zamecek-strani.cz/ubytovani.html
42
jedním dvoulŧţkem, třemi samostatnými lŧţkami a kuchyňským koutem spojeným s obývacím pokojem. Sociální zařízení, sprchový kout a umyvadlo jsou také samostatné. K chalupě náleţí udrţovaná zahrada o velikosti 9000 m2, na které jsou dvě zastřešené terasy s grilem, bazén a nejrŧznější atrakce pro děti. Díky poskytovaným sluţbám je chalupa víceméně vytíţená, je tedy nutné si termín ubytování rezervovat. Ceny pronájmu jsou smluvní. Veškeré informace o této moţnosti ubytování naleznete na webových stránkách chalupy. 29 Pro ubytování menšího počtu lidí je nabídka poněkud rozšířenější. Jednou z moţností je ubytování v dvoupokojovém bytě, který poskytuje k pronájmu Kavárna Květná. Nedaleko Kavárny Květná je bungalov v rodinném domku, který je vhodný pro páry či rodiny s dětmi. Ve Strání ubytování pro menší počet osob poskytuje Tenis Centr Vintr, které bylo vybudováno v roce 2012. Nabízen je čtyřlŧţkový pokoj s veškerým vybavením. Prŧchozí pokoj o dvou a třech lŧţkách nabízí Ubytování Mahdalovi. 30 Mimo obec Strání, přímo na Velké Javořině, se nachází turistická ubytovna na Hulubyho chatě. Kapacita ubytovny je 27 lŧţek. Ubytovna stále neprošla rekonstrukcí a pokoje jsou tak v pŧvodním stavu se základním vybavením. Menší nevýhodou jsou toalety, které jsou na kaţdém mezipatře a sprchy, které jsou pouze v přízemí.
31
Ubytovacích moţností je v obci nespočet, ale pokud se chce ubytovat více neţ 28 členná skupina, coţ je kapacitně například jedna školní třída, nastává problém. Jediným moţným východiskem pro tuto situaci je buď spát ve stanech, coţ je za nepříznivého počasí nevyhovující nebo se domluvit s místní základní školou, která mŧţe poskytnout prostory tělocvičeny. Veškeré informace o ubytování jsou k nalezení na webových stránkách obce nebo si mŧţete vyhledat jednotlivé stránky ubytoven samostatně. Informace poskytuje i místní infocentrum Strání, které je ochotné ubytování domluvit, případně přímo zajistit.
29
Chalupa Levandule [online]. 2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.chalupalevandule.cz/ Ubytovací zařízení. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/43/ 31 Ubytovanie. Holubyho Chata [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.holubyhochata.sk/sluzby/ubytovanie/ 30
43
4.3.2
Stravování
Stravování v obci je moţné v pěti pohostinství z jedenácti. Pouze tři z nich, Restaurace na Zámečku, Kavárna Květná a restaurace U Skláren, nabízí rozšířený sortiment plnohodnotných jídel. Další dvě pohostinství jsou zaměřeny spíše na pizzu či další rychlé jednoduché pokrmy. Restaurace Na Zámečku vaří od pondělí do středy a v neděli do 17 hodin a od čtvrtku do soboty do 21 hodin. Nabízí jak polední menu tak minutky. Kavárna Květná poskytuje polední menu do 14 hodin, po předchozí domluvě je moţné zajistit jídlo do 20 hodin. Restaurace u Skláren nabízí menu a hotovky do 15 hodin. Bowling Magdalena má kuchyň v provozu od čtvrtka do neděle v době od 16 hodin do 24 hodin.32 V Tryku lze pizzu objednat od úterý do čtvrtka v době od 15 hodin do 21.30 a v pátek aţ do neděle od 15 hodin do 24 hodin. Tryk rozváţí ve Strání a Květné objednanou pizzu zdarma. Při objednání nad šest kusŧ jsou ochotni upéct pizzu i mimo provozní dobu. 33 Provozní doba kuchyní v některých restaurací však není dodrţována a nesouhlasí tedy s časy uváděnými na webových stránkách. 4.3.3
Místní infocentrum Strání
Místní infocentrum Strání sídlí v prostorách Základní školy a Základní umělecké školy Strání. Je umístěno v pŧdní vestavbě nad šatnami, kde sídlí i místní knihovna. K infocentru navádí značení se znakem infocentra od hlavní silnice. Značení je viditelné i na budově školy. Venkovní prosklené prostory jsou čisté a upravené s aktuálními informacemi. Před infocentrem jsou umístěny stojany pro kola. Po vstupu do infocentra na návštěvníka zapŧsobí nově vybavené místnosti. K dispozici jsou počítače s přístupem na internet, stojany s bezplatnými propagačními materiály obce Strání a okolních vesnic. Dále jsou zdarma k rozebrání materiály Zlínského kraje, mikroregionu Bílé Karpaty, regionu Slovácko aj. V infocentru lze zakoupit turistické a cyklistické mapy okolí, nejrŧznější prŧvodce Bílých Karpat či Slovácka a další materiály s místní tematikou.
32 33
Stravování. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/66/ Tryk [online]. 2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://tryk.cz/
44
Pracovníci informačního centra jsou ochotní, rádi poradí nebo zajistí, co právě potřebujete. Pracovníci poskytují informace o společenském dění v obci a jeho okolí, zajištují ubytování a exkurze. Mŧj první dojem byl příjemný. Pracovnice se ochotně zeptala, co potřebuji a s čím mi mŧţe pomoci. Nabídla mi spoustu propagačních materiálŧ o místní krajině a okolí, ale bohuţel se informace v letácích opakovaly. Bliţší či podrobnější informace mi uţ nebyla schopna poskytnout.
45
4.4
SWOT analýza cestovního ruchu
Úkolem SWOT analýzy je hodnocení vnitřních a vnějších faktorŧ, které mají vliv na zkoumanou oblast. Mnou zkoumaná oblast je cestovní ruch v příhraniční oblasti Strání. Název analýzy je tvořen prvními písmeny anglických slov jednotlivých faktorŧ. Těmito faktory jsou silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). 34 Tabulka 3: SWOT analýza cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání
SWOT analýza cestovního ruchu Silné stránky
Slabé stránky
Malá propagace cestovního ruchu Absence odpočivadel Malá nabídka sportovního vyţití Absence běţkařských tras Nezasněţovaný lyţařský svah Špatná přístupnost ke svahu Absence cyklostezky spojující konce obcí Nízká kvalita pohostinství Špatná dopravní dostupnost Neznalost cizích jazykŧ zaměstnancŧ ve sluţbách Ničení turistických tras těţbou dřeva Nedostatek levného ubytování
Čistá příroda CHKO Bílé Karpaty Dostatečný turistický potenciál Rozvinutá síť značených turistických tras pro pěší turistiku Nabídka cykloturistických tras Zajímavé cíle výletŧ Silné kulturní a folklorní tradice Tradiční i netradiční technické památky
Příležitosti
Hrozby
Rozvoj obce a sluţeb Rozšiřováním sluţeb pro turisty mohou vzniknout nové pracovní příleţitosti Posílení infrastruktury pro cestovní ruch Vyuţití prostředkŧ z fondŧ EU Rozvoj hipoturistiky Četnější pořádání sportovních akcí Vybudování sklářského muzea Oprava kulturního domu či vybudování multifunkční haly
Nedostatek financí pro rozvoj cestovního ruchu a jeho následné udrţení Znečištění přírody Zvýšení kriminality větším výskytem neznámých lidí Zvýšení cen sluţeb i pro místní obyvatele Zvýšený počet aut projíţdějících obcí
Zdroj: vlastní zpracování
34
SWOT analýza. Management mania [online]. 2011-2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swot-analyza
46
4.5 Dotazníkové šetření Výsledky dotazníkového šetření napomohou odhalení postojŧ místních obyvatel k cestovnímu ruchu a jeho případnému dalšímu rozvoji. Dotazníkové šetření probíhalo v období měsíce února aţ března roku 2014. Šetření bylo realizováno zejména pomocí online formuláře aplikace Google, který vyplnilo 86 % respondentŧ z celkového počtu dotazovaných. Zbylých 14 % respondentŧ vyplnilo dotazník písemně. Dotazování byli vybráni náhodně. Celkový počet vyplněných dotazníkŧ bylo 100. Odpovědi jsem zpracovávala do tabulek a grafŧ v programu Microsoft Excel. Dotazník je přiloţen k nahlédnutí v příloze. Z celkového počtu respondentŧ bylo 64 % ţen a 36 % muţŧ. Graf 1: Porovnání pohlaví respondentŧ
Jste ţena nebo muţ?
36%
žena
muž
64%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Nejčastější věková skupina, která dotazník vyplňovala, byla skupina 19 – 35 let. Tato skupina tvoří 62 % respondentŧ. Nejpravděpodobnější příčinou takto vysokého procenta této věkové skupiny je snadnější a tím i častější přístup k internetu neţ mají ostatní věkové skupiny.
47
Graf 2: Přehled věkových skupin respondentŧ
Do jaké věkové skupiny patříte? 6%
do 18 let
8%
19 - 35 let
24%
36 - 55 let 62% 56 - 75 let
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Respondenti měli nejčastější dosaţené vzdělání střední s maturitou, které tvořilo 56 % z celkové počtu. Druhá největší skupina respondentŧ měla vzdělání vysokoškolské. Graf 3: Dosaţené vzdělání respondentŧ
Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? 8% základní
8%
28%
střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské
56%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Otázky zaměřené na informace o respondentech jsem zvolila z dŧvodu lepšího pochopení jejich odpovědí. Věk respondentŧ ovlivňuje získané ţivotní zkušenosti a vzdělání mŧţe ovlivnit stav ţivotní úrovně a tím i účast na cestovním ruchu. Na otázku zdali jsou respondenti obyvateli obce Strání, odpovědělo 88 % ano. Zbylých 12 % odpovědělo ne, ale dodali, ţe se v obci narodili a bydleli delší dobu a stále se do obce vracejí. 48
Graf 4: Obyvatelé obce
Jste obyvatel/ka obce? 12%
ano
ne
88%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
82 % respondentŧ by podpořilo rozvoj cestovního ruchu v obci a jeho okolí. Nejčastější dŧvody proč ano jsou zpracovány do grafu. Ostatní by cestovní ruch nepodpořili. Ţádný dŧvod své odpovědi však neuvedli. Graf 5: Dŧvody, proč podpořit cestovní ruch v obci a jeho okolí
Dŧvody, proč podpořit cestovní ruch 9%
pracovní příleţitosti
15%
4%
krásná příroda
6%
rozvoj obce
7%
finance pro obec zlepšení infrastruktury
28%
proslavení obce 20%
nedostatečný CR 11%
ostatní
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Jelikoţ je obec Strání velmi známá dodrţováním tradic jako masopustní fašank, hody apod., výrazně se tyto záleţitosti promítly i do odpovědí, na co by nalákali turisty do naší obce. Nejčastější odpovědí byla zdejší kultura a tradice, které v tomto kraji patří k nejznámějším. Hned za kulturou a tradicemi následovala čistá příroda CHKO Bílé Karpaty. V návaznosti na přírodu by nalákali turisty na cykloturistické a pěší turistické trasy. Překvapením pro mě bylo, ţe by turisty nalákali na Moravské sklárny Květná a
49
na místní lyţařský vlek, na který je velmi špatná dostupnost a je v provozu jen několik dní v roce, jelikoţ poslední roky nejsou příznivé pro lyţování. Z mého pohledu Moravské sklárny nemají velký zájem o propagaci exkurzí pro turisty, protoţe na jejich webových stránkách ani stránkách obce jsem nenašla informace o této moţnosti. Graf 6: Na co byste nalákal/a turisty do naší obce a jeho okolí?
Na co byste nalákal/a turisty do naší obce a jeho okolí ? 3%
6%
krásná příroda 19%
nové koupaliště kultura a tradice
13%
Velká Javořina, Lopeník
5%
lyţařský vlek
7%
turistické stezky sportovní vyţití
9%
cykloturistika
26%
Moravské sklárny Květná
6% 6%
ostatní
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Dalším zjišťovaným údajem byla úroveň poskytovaných sluţeb turistŧm. Odpovědi jsou přehledně zpracovány v tabulce 3. V prŧměru ţádná sluţba nebyla ohodnocena lépe neţ známkou 2. Tento stav odpovědí jsem předpokládala, jelikoţ tyto sluţby turistŧm patří v obci k problémovým. Tabulka 4: Přehled hodnocení jednotlivých sluţeb Jak hodnotíte tyto poskytované sluţby? (známky jak ve škole) známka 1 2 3 4 5 dostatek ubytovacích míst 6 36 43 9 6 dostatek stravovacích míst 18 48 18 14 2 sluţby poskytované pěším a cykloturistŧm 7 40 21 30 2 sluţby poskytované lyţařŧm 4 22 32 36 6
průměr 2,73 3,24 2,80 3,18
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Zajímavé názory se vyskytly v odpovědích na otázku, jak by se tyto sluţby daly zlepšit. Nejčastější odpovědi jsou zpracovány v grafu 7. Další odpovědi, které jsou zahrnuty ve sloţce ostatní, se týkaly zejména celkového zlepšení zájmu podnikatelŧ a obce. Dále si občané stěţovali na neaktuální informace na webech pohostinství.
50
Graf 7: Moţnosti vylepšení stavu sluţeb
Jak si myslíte, ţe by se tyto sluţby daly zlepšit? 7%
investice většího mnoţství peněz
5%
vyuţití dotací
28%
zlepšení celkové kvality pohostinství 23%
delší provozní doba kuchyně lepší propagace 14%
lepší organizace
9% 14%
ostaní
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Následující otázkou v dotazníku bylo, co by respondenti vybudovali, či vylepšili v obci, aby nalákali více turistŧ. U této otázky jednoznačně převahovaly tři odpovědi nad ostatními. Těmito odpověďmi jsou multifunkční hala pro pořádání jak sportovních, tak kulturních akcí, cyklostezka spojující dva konce obce Strání, jelikoţ je obec typickou obcí leţící podél hlavní silnice. Obec je dlouhá přibliţně 4,5 km. Objevily se i názory vybudovat cyklostezku, která by spojovala obce Strání a Moravské Lieskové. Tato stezka by měla mít povrch i pro jízdu na kolečkových bruslích. Sníţilo by se tím i riziko úrazŧ souvisejících s jízdou na kole a kolečkových bruslích po hlavní silnici. Třetím nejčastější odpovědí bylo vybudování sněţných děl v lyţařském areálu Štrbáň. Uvaţovalo se i o projektu týkající se lanové dráhy vedoucí z Květné na Velkou Javořinu. Tyto plány však ztroskotaly jiţ na jejich počátku. Zajímavým nápadem bylo i zavedení pravidelné linky autobusu upraveným pro převoz jízdních kol. Další nejčastější odpovědi jsou zpracovány v grafu 8.
51
Graf 8: Návrhy ke zlepšení, které by přilákaly více turistŧ
2%
Co případně byste vybudoval/a nebo v obci vylepšila, abyste nalákal/a více návštěvníkŧ? 4%
multifunkční hala
7%
sněţná děla
5%
33%
cyklostezky i k vyuţití na inline brusle
6%
pŧjčovna sportovního vybavení + servis welness a fitness lepší dostupnost k vleku více dopravních spojŧ
26% 17%
ostatní
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Často slýchávám, ţe cestovní ruch je v naší obci nedostatečný a málo propagovaný. Proto mne překvapily odpovědi na otázku, zdali je cestovní ruch v obci Strání dostatečně propagován. Více neţ polovina, tedy 58 % respondentŧ, uvedla, ţe cestovní ruch je dostatečně propagován. Ostatní respondenti si myslí, ţe není dostatečně propagován a navrhli několik moţností další propagace. Nejvíce lidé zmiňovali propagaci na internetu, poté pomocí medií. Je pravdou, ţe málokdy jsem slyšela upoutávku třeba na Fašankový masopust z úst moderátorŧ radia či televize. Další nejčastější odpověď byla více propagačního materiálu. Z mých vlastních zkušeností jsem v místním informačním centru dostala několik verzí propagačních materiálŧ naší obce. Problémem byly nedostatečné a opakující se informace. Při návštěvě infocentra v Uherském Hradišti, mně nebyly poskytnuty téměř ţádné materiály o naší oblasti. Navrhovala bych tedy lepší provázanost a komunikaci mezi infocentry. Další návrhy jsou uvedeny přehledně v grafu 9.
52
Graf 9: Návrhy pro lepší propagaci obce a jeho okolí
Návrhy pro lepší propagaci obce a jeho okolí více propagačních materiálŧ
5% 3%
16%
větší investice financí
8%
větší propagace v mediích
10%
větší propagace pomocí internetu aktualizovat informace 37%
21%
propagace na turistických veletrzích ostatní
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Respondenti uvádí, ţe nejčastěji hledají informace o cestování na internetových stránkách dané turistické oblasti nebo si nechají poradit od svých přátel. Podle mého názoru je tento zpŧsob vyhledávání informací v dnešní době poměrně častý z dŧvodu jeho pohodlnosti a rychlosti. Dalším zpŧsobem vyhledávání informací respondenti uvedli návštěvu infocentra a prohlíţení tištěných letákŧ a broţur. Graf 10: Nejčastější zpŧsoby vyhledávání informací o cestování a turistice 1%
Kde nejčastěji hledáte informace o cestování a turistice?
2% 7%
internet
8%
přátelé informační centra
17%
cestovní kanceláče 65%
tisk ostatní
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Pro mne překvapivým zjištěním bylo, ţe 72 % respondentŧ se účastní kulturních akcí pořádaných v obci. Z toho se celých 40 % respondentŧ účastní Fašankového festivalu masopustních tradic a 19 % Straňanských hod. Dále se respondenti účastní místních plesŧ, koncertŧ a chodí na vystoupení ochotnického divadla. Podrobněji v grafu 11. 53
Graf 11: Nejčastěji navštěvované kulturní akce v obci
Nejčastěji navštěvované kulturní akce v obci 4% 10%
Fašankový festival Straňanské hody místní plesy koncerty
40%
12%
ochotnické divadlo ostatní
15%
19%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
O dost hŧř dopadla návštěvnost sportovních akcí. Těch se účastní pouze 48 % dotázaných. Příčinou mohou být i menší prostorové moţnosti, kde sportovní akce pořádat. Jediné větší sportovní prostory vlastní DTJ Květná a obec, která vlastní fotbalové hřiště a hřiště přípravné. Na fotbalové hřiště není však vstup veřejnosti povolen. Přehled navštěvovaných sportovních akcí je zpracován v grafu 12. Graf 12: Nejvíce navštěvované sportovní akce
Nejčastěji navštěvované sportovní akce fotbalový turnaj neregistrovaných hráčŧ
3% 11%
DTJ hry 36%
volejbalové turnaje
14%
turistické výšlapy silvestrovké turnaje
18% 18%
ostatní
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření únor – březen 2014
Úkolem poslední otázky dotazníku bylo zjistit, zdali se občané aktivně podílí na pořádání kulturních a sportovních akcí v obci. Z celkového počtu respondentŧ se aktivně účastní pořádání akcí 37 %. Tito lidé jsou většinou členové buď sportovních, nebo kulturních organizací. Nejvíce respondentŧ odpovídalo, ţe se účastní pořádání kulturních akcí týkajících se folklóru.
54
ZÁVĚR Cestovní ruch nabízí společnosti nespočet moţností rekreace a vyuţití volného času. Záleţí jen na tom, kdo má jaké preference a potřeby. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat cestovní ruch v příhraniční oblasti Strání, zjistit postoje místních obyvatel Strání k nynějšímu stavu turismu a odhalit zdali by podpořili jeho další rozvoj. Prostřednictvím analýzy cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání jsem zjistila, ţe tato oblast má velký potenciál k rozvoji, ale bohuţel se na toto odvětví zapomíná. Podpora rozšiřování turismu ve vybrané lokalitě by mohla přispět k celkovému rozvoji zkoumané oblasti a tím zvýšit ţivotní úroveň obyvatel příhraničních obcí. Současná úroveň turismu v příhraniční oblasti Strání není zcela špatná, avšak další podpora by umoţnila zvýšit jeho kvalitu. Práce blíţe rozebírá konkrétní moţnosti vyuţití volného času v jednotlivých ročních obdobích, poskytuje přehled nabízených sluţeb turistŧm a z realizovaného dotazníkové šetření vyplývá, ţe místní obyvatelé mají kladný postoj k dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Vypracováním SWOT analýzy byly vytyčeny silné a slabé stránky cestovního ruchu, mezi které patří zejména rozvinutá síť značených pěších turistický tras, čistá příroda CHKO Bílé Karpaty a dodrţování folklórních tradic. Jednou z nejslabších stránek je nedostatečná kapacita levného ubytování, špatná kvalita pohostinství, zejména omezená provozní doba kuchyně a špatné dopravní spojení. Pro danou lokalitu shledávám za největší příleţitosti moţný celkový rozvoj obce a sluţeb a tím i zvýšení jejich kvalit. Za případné hrozby povaţuji znečistění krajiny a zvýšení cen sluţeb i pro místní obyvatelstvo. Tato práce bude poskytnuta místnímu infocentru Strání jako komplexní dokument, který obsahuje moţnosti cestovního ruchu a uţitečné informace o poskytovaných sluţbách turistŧm ve zkoumané lokalitě. Projevením zájmu o výsledky bakalářské práce místním infocentrem Strání povaţuji za první krok k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání.
55
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie .
.
Vyd. 1. Praha: Academia, 2012, 97 s. ISBN 978-802-0020-260. CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. ISBN 80-860-6482-4. GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 9788087147061. KAPINUS, Miroslav a kol. Strání: Vlastivědný sborník slovácké obce. 1. vyd. Strání, 1992. MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0439-1. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s. SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Specifické formy cestovního ruchu. Vyd. 1. V Liberci: Technická univerzita v Liberci, 2013, 119 s. ISBN 978-807-3729-271.) VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Masarykova univerzita, 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6.
Internetové zdroje AŠMEROVÁ, Tereza. Didaktické metody pro výuku cestovního ruchu na základních a středních školách [online]. 2010 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/26d3b784-dae3-4fa6-9c09d7c89780a21d/22_04_13_didakticke_metody.pdf.aspx Bielokarpatský jazdecký chodník. Ranch Javorina [online]. 2013 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.ranchjavorina.estranky.sk/clanky/bielokarpatsky-jazdeckychodnik.html Cyklotrasa č. 46 Vizovice - Strání - Sudoměřice. Turistické regiony [online]. 2008 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=137734
56
Cyklotrasa č. 5051 Květná - Kamenná Bouda. Cyklotrasy [online]. 2008 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=95466 Cyklotrasa Javořina. Výletník.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/stredni-morava/bile-karpaty/1343-javorina/ Czech Tourism. CzechTourism [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/ Databáze demografických údajŧ za obce ČR. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm E-OBCE: Informácie o mestách a obciach Slovenska [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.e-obce.sk/ Fauna. Správa CHKO Bílé Karpaty [online]. 2013 [cit. 2014-01-13]. Dostupné z: http://bilekarpaty.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/fauna/ Geoportál ČÚZK [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ Glass Ladislav Breznický [online]. 2013 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.glasslb.cz/ Holubyho Chata [online]. 2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.holubyhochata.sk/ Chalupa Levandule [online]. 2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.chalupalevandule.cz/ Janáčkŧv pramen. Treking [online]. 2009 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/janackuv-pramen.htm Klimatické podmínky. Správa CHKO Bílé Karpaty [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://bilekarpaty.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/klimatologie/ Koupaliště Květná. Strání [online]. 2010 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/73/ 57
Kultura. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/29/ Lyţařské středisko. Velká Javorina [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.velkajavorina.sk/lyziarske-stredisko/ Metodika satelitního účtu České republiky Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruch u/$File/metod_tsa.pdf NS Květná. Naucnastezka.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.naucnastezka.cz/stezkydetail.asp?id=17&id_s=1&stezka=NS%20Kv%ECtn%E1 Okruh Strání. Výletník.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/stredni-morava/bile-karpaty/1353-strani-okruh/ Přírodní rezervace Nová Hora. Chráněná území Zlínského kraje [online]. 2012 [cit. 201401-25]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/uh/Nova_hora.htm Puzzleshop.cz [online]. [cit. 2014-01-17]. Dostupné z: : http://www.puzzleshop.cz/d-2780puzzle-3000-ctyri-rocni-obdobi-clementoni.html Rozhledna. Obec Lopeník [online]. 2012 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.obeclopenik.cz/launch.php?s=page&ID=38 Servis pro turisty. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/46/ Slávnosti bratstva Čechov a Slovákov na Javorine. Velká Javořina [online]. [cit. 2014-0213]. Dostupné z: http://velkajavorina.com/old/new/o_slavnostech.htm Stravování. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/66/ SWOT analýza. Management mania [online]. 2011-2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swot-analyza Štrbáň [online]. 2005 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.strban.ic.cz/ 58
Tenis Centrum Vintr [online]. 2011 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://tcvstrani.webnode.cz/ Tryk [online]. 2011 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://tryk.cz/ Turistická mapa. Mapy.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#!x=17.681123&y=48.875196&z=12&l=16 Turistická ubytovna typu D. DTJ Květná [online]. 2010 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://kvetna.sdtj.cz/ubytovna.html Ubytovací zařízení. Strání [online]. 2007 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.strani.cz/content/43/ Ubytování na Zámečku. Zámeček Strání [online]. 2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.zamecek-strani.cz/ubytovani.html Ubytovanie. Holubyho Chata [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.holubyhochata.sk/sluzby/ubytovanie/ VANÍČEK, Jiří a Vladímír KŘESŤAN. Marketing cestovního ruchu [online]. Praha, 2006 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e6bb974c08475/GetFile20.pdf Velká Javořina. Treking [online]. 2009 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.trek ing.cz/vrcholy/velka-javorina-2.htm?full_discussion=true&id_comment%5B%5D=4048 Veřejná databáze. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=UAP6020PU_OB1.179&voa=tabulka&go _zobraz=1&verze=0
Ostatní zdroje Slovácko: Bílé Karpaty: turistická mapa 1:50 000. 6. vyd. Praha: Trasa, 2011, 1 mapa. ISBN 978-80-7324-319-7. Rozhovor s Barborou Mackovou na téma Straňanské hody, dne 20. 3. 2014 Místní infocentrum Strání, Moravské sklárny Květná, Strání, 2012
59
SEZNAM ZKRATEK CR…………………Cestovní ruch ČR…………………Česká republika DTJ………………..Dělnická tělovýchovná jednota EU…………………Evropská Unie CHKO……………..Chráněná krajinná oblast MTB………………Mountain bike NS…………………Naučná stezka PP………………….Přírodní památka PR…………………Přírodní rezervace TSA……………….Tourism Satellite Acount UNWTO…………..United Nations World Tourism
60
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1:Vymezené území ................................................................................................ 20 Obrázek 2: Cestovní ruch během čtyř ročních období v příhraniční oblasti Strání ............. 25 Obrázek 3: Přehled popisovaných turistických tras ............................................................. 27 Obrázek 4: Profil cyklotrasy Javořina ................................................................................. 31 Obrázek 5: Profil cyklotrasy Strání okruh ........................................................................... 31 Obrázek 6: Potencionální běţkařská trasa ........................................................................... 40
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled rozloh a počtu obyvatel v českých obcích ............................................ 19 Tabulka 2: Přehled rozloh a počtu obyvatel ve slovenských obcích k 31.12.2012 ............. 20 Tabulka 3: SWOT analýza cestovního ruchu v příhraniční oblasti Strání .......................... 46 Tabulka 4: Přehled hodnocení jednotlivých sluţeb ............................................................. 50
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Porovnání pohlaví respondentŧ ............................................................................... 47 Graf 2: Přehled věkových skupin respondentŧ .................................................................... 48 Graf 3: Dosaţené vzdělání respondentŧ .............................................................................. 48 Graf 4: Obyvatelé obce ........................................................................................................ 49 Graf 5: Dŧvody, proč podpořit cestovní ruch v obci a jeho okolí ....................................... 49 Graf 6: Na co byste nalákal/a turisty do naší obce a jeho okolí? ......................................... 50 Graf 7: Moţnosti vylepšení stavu sluţeb ............................................................................. 51 Graf 8: Návrhy ke zlepšení, které by přilákali více turistŧ .................................................. 52 Graf 9: Návrhy pro lepší propagaci obce a jeho okolí ......................................................... 53 Graf 10: Nejčastější zpŧsoby vyhledávání informací o cestování a turistice ...................... 53 Graf 11: Nejčastěji navštěvované kulturní akce v obci ....................................................... 54 Graf 12: Nejvíce navštěvované sportovní akce .................................................................. 54
61
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazníkové šetření Příloha 2: Naučná stezka Květná Příloha 3: Obec Strání
62
Příloha 1: Dotazníkové šetření pro obyvatele obce Strání DOTAZNÍK pro obyvatele obce Strání TÉMA: CESTOVNÍ RUCH V PŘÍHRANIČNÍ OBLASTI STRÁNÍ
1. Jste obyvatel/ka obce?
ANO x NE
1a. Pokud ne, odkud jste? ……………………………………………………………………………………………….. 2. Podpořil/a byste rozvoj cestovního ruchu v obci a jeho okolí? ANO x NE A proč? ………………………………………………………………………………..……………… ……………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………….. 3. Na co byste nalákal/a turisty do naší obce a jeho okolí? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 4. Jak hodnotíte tyto poskytované sluţby? (známky jak ve škole) Dostatek ubytovacích míst?
1
2
3
4
5
Dostatek stravovacích míst?
1
2
3
4
5
Sluţby poskytované pěším a cykloturistŧm?
1
2
3
4
5
Sluţby poskytované lyţařŧm?
1
2
3
4
5
Jak si myslíte, ţe by se tyto sluţby daly zlepšit? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 5. Co případně byste vybudoval/a nebo v obci vylepšila, abyste nalákal/a více návštěvníkŧ? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………
6. Myslíte si, ţe je cestovní ruch v obci dostatečně propagován?
ANO x NE
Pokud ne, co byste doporučil/a? …….………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 7. Kde vy nejčastěji hledáte informace o cestování a turistice? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………. 8. Účastníte se vy sám/sama nějakých kulturních akcí? ANO x NE Pokud ano, jakých? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 9. Účastníte se vy sám/sama nějakých sportovních akcí? ANO x NE Pokud ano, jakých? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 10. Podílíte se vy sami na přípravě nějaké kulturní či sportovní akcí? ANO x NE Pokud ano, jakých?.................................................................................................................................... ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………. Informace o dotázaném (zakrouţkujte): 1. Jste muţ nebo ţena? 2. Do jaké věkové skupiny patříte? do 18 let
19 – 35 let
36 – 55 let
56 – 75 let
75 a více
3. Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? základní
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
Příloha 2: Naučná stezka Květná
Příloha 3: Obec Strání
