Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na DĚJEPIS I. ROČNÍK Pracovní texty

Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

DĚJEPIS I. ROČNÍK Pracovní texty

0

Úvod do studia dějepisu z řeckého slova storta, latinsky historia „to, co se stalo“ zakladatel historie řecký dějepisec Hérodotos „otec dějepisu“

Dějiny = historie: Historiografie: Dějepis: Historické vědy: archeologie antropologie Význam studia minulosti: „Historia magistra vitae“ (M. T. Cicero) člověk si uvědomuje souvislost mezi minulostí, přítomností a budoucností

Měření času letopočet

Historické prameny nepsané – -

hmotné obrazové ústní zvukové a vizuální - magnetofonové záznamy, film, kompaktní disky, CD ROM a další písemné – institucionální - osobní povahy - literární Uchování pramenů: muzeum galerie archív knihovna

1

Pomocné vědy historické chronologie paleografie epigrafika diplomatika metrologie numizmatika vexilologie heraldika sfragistika genealogie

2

Periodizace dějinného vývoje pravěk starověk středověk novověk

teorie náboţenská teorie vývojová (evoluční) – Charles Darwin

Dějiny pravěku Vznik a vývoj člověka souvisí s vývojem celé Země Před 4,5 miliardami let vznikla Země Prahory Starohory – vznik ţivota před 1,5–2 miliardami let Prvohory Druhohory Třetihory – začátek vývoje člověka (antropogeneze) – před 2–3 miliony let Čtvrtohory Hominizace Předchůdci člověka: Ramapithecus Australopithecus Homo habilis Homo erectus Homo sapiens Homo sapiens sapien

3

Členění dějin pravěku 1. Podle způsobu obţivy  období přisvojovacího hospodářství  období výrobního hospodářství společenská dělba práce rod matriarchát patriarchát 2. Podle pouţívané suroviny k výrobě nástrojů Doba kamenná (3 miliony let – 3500 př. n. l.) Doba bronzová (3500 př. n. l. – 750 př. n. l.) Doba ţelezná (750 př. n. l. – počátek n. l.)

 doba kamenná - paleolit - mezolit - neolit - eneolit

4

 doba bronzová

 doba ţelezná

Keltové

nerovnoměrný vývoj ve světě

5

Starověk období vzniku a rozvoje nejstarších států (na Předním východě, v egejské oblasti, v Asii) 2 typy států: staroorientální .................................. klasické ......................................... Příčiny vzniku států: - potřeba řídit a organizovat výrobní zemědělskou činnost - organizace obchodu - usměrňování zájmů různých vrstev obyvatelstva - obrana před nepřáteli

Dějiny starověkého Středomoří V době bronzové v okolí Středozemního moře příznivé klima, řeky, úrodná půda rozvoj řemesel, směnný obchod, sdruţování kmenů-obrananáčelníci vznik otrokářství - otroci války - zajatci, zadluţení vznik starověkých civilizací – státních útvarů diferenciace obyvatel podle majetku a moci - násilná vláda = despocie náčelník, úřednictvo, kněţstvo rolníci, řemeslníci otroci duševní práce výsadou-písmo, kultura slouţí vládnoucím EGYPT v 4. tis. př. n. l., Nil v čele faraon vtělení boha v r. 3100 sjednocen Horní a Dolní Egypt faraon Meni Stará říše centrum Memfis Střední říše centrum Veset, vyvrácena kočovnými Hyksósy

6

Nová říše územní rozmach, Achnaton, Ramessovci Pozdní říše

r. 525 př. n. l. dobyt Peršany, r. 332 př. n. l. A. Makedonským, r. 30 n. l. Římany

Kultura  písmo hieroglyfy - obrázkové na papyru a na kameni (vyluštil fr. Champolion)…………………………………………….. hieratické - posvátné, kněţské démotické - lidové (ne pro náboţenské účely)  vědy - astronomie – kalendář (3 období podle záplav) matematika – desítková soustava, pí, objemy a obsahy, zlomky, trigonometrie lékařství – specializace, posmrtný ţivot-mumifikace, ……………………………………………………………………………………………………………………………….. brýle, umělé zuby, chirurgie literatura - knihy moudrých rad do ţivota, knihy mrtvých, básně, novely Egypťan Sinuhet (M. Waltari)  výtvarné umění -architektura, malířství, sochařství hlavní stavební materiál kámen pyramidy -hrobky faraonů Staré říše nejstarší stuňovitá Dţoserova v Sakkaře největší Cheopsova a Chefrenova v Gíze Velká sfinga skalní hrobky faraonů Nové říše v Údolí králů a královen (Tutanchamon)…………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… chrámy v Karnaku, Luxoru polychromované sochy malířství nezná perspektivu, různé náměty

7

MEZOPOTÁMIE (meziříčí) Eufrat, Tigris neexistuje jednotný stát, ale městské státy stejné síly

3. tis. př. n. l. jih – 2. tis. př. n. l. – sever-

Sumer (Uruk, Lagaš) Akkád (Ur, Uma, Akkád) Babylonie (Babylon) Asýrie (Aššur, Ninive)

panovník zároveň nejvyšší kněz sídlí v chrámu a vede chrámové hospodářství = veškeré produkty lidské práce (potraviny, výrobky) se odevzdají chrámu a jsou zpětně přerozdělovány, chrámové hospodaření se postupně změnilo na palácové hospodaření Chammurapi Nabukadnezar II. Aššurbanipal II. kultura písmo klínové na destičky z hlíny špičatým rákosem několik set znaků – sloţité, rozluštil něm. prof. Georg Grotefend astronomie – kalendář matematika – šedesátková soustava, jednotky délky a objemu, malá velká násobilka, 2 a 3 mocniny, rovnice právo – zákoník Chammurapiho-………………………………………………..

literatura a historie – seznamy panovníků a jejich činů, báje, eposy - např. o Gilgamešovi knihovna v Ninive vynález kola a vozu

8

výtvarné umění -architektura hlavní stavební materiál -

hlína – cihly sušené na slunci a glazované města s hradbami, paláce, vodovody, kanalizace, stupňovité chrámy - zikkuraty Babylon Ištařina brána Babylonská věţvisuté zahrady královny Semiramis-sochařství Asyřané – obrovské sochy-býk s lidskou hlavou - reliéfy CHETITÉ kolem r. 1650 př. n. l., 1595 př. n. l. dobytí starobabylonské říše střed Malé Asie, středisko Chatušaš klínové písmo rozluštil dr. Bedřich Hrozný FENICIE východní pobřeţí Středozemního moře přístavy Tyros, Sidon, Byblos, osada Kartago v sev. Africe zaměřeni na dálkový námořní obchod-nachové barvivo, měď, cedrové dřevo vynález hláskového písma PERŠANÉ - Irán 539 př. n. l. – dobytí Babylonské říše Peršany (Kýros II. Veliký) Persepolis řecko-perské války (Dáreios I., Xerxes) IZRAEL A PALESTINA r. 1000 sjednocení hebrejských kmenů král David Jeruzalém monoteistické náboţenství - judaismus-bůh Jahve rozpad na Izrael a Judsko, asyrská a babylonská nadvláda Sepsána ţidovská bible - hebrejsky a armejsky (5 knih Mojţíšových, knihy proroků, spisy s písněmi, básněmi, Šalamounova píseň - milostná, přísloví atd. ) - jako Starý zákon součástí křesťanské Bible.

9

KRÉTA mínójská kultura 20.–13. stol. př. n. l. centrum Knóssos - labyrint - palác

v náboţenství - kult býka symbolem mínojské kultury byla dvojbřitá sekera vliv na řeckou kulturu

Asijská oblast STAROVĚKÁ INDIE vznik městských států v povodí řeky Indus Harappa, Mohendţo-Dáro (harappská civilizace 2300–1600 př. n. l.) písmo (dosud nerozluštěno) od 2. tisíciletí př. n. l. Árjové (Vznešení) = Indoevropané - vytvořili městské státy u řeky Gangy - společnost se dělila na 4 vrstvy = kasty (varny): kněţí (bráhmani), vojáci, svobodní rolníci, řemeslníci a obchodníci, sluţebníci předchozích kast vedle nich stálo původní porobené obyvatelstvo – nedotknutelní náboţenství hinduismus - náboţensko-sociální systém trojice bohů Brahma, Višnu a Šiva, nauka o reinkarnaci ……………………………………………………………….. buddhismus (od pol. 6. stol. př. n. l.) ……………………………………………………………………………………………………………….................... .............................................................. zakladatel Buddha = Osvícený (563–483 př. n. l.) po dlouhé meditaci došel k osvícení = člověk se má oprostit od všech starostí, ale i radostí, nemá ubliţovat ţivým tvorům - myšlenka tolerance musí poznat, ţe pozemský ţivot je jen velké utrpení, a musí přestat na něm lpět má usilovat, aby duše po smrti přešla do stavu věčné blaţenosti - nirvány

10

kultura: písemné památky – védy, eposy Mahábhárata a Rámájana rozvoj sanskrtu – komplikovaný kulturní a náboţenský jazyk architektura – stúpy STAROVĚKÁ ČÍNA Chuang-che (Ţlutá řeka), Jang-c´-tiang (Modrá řeka) - sjednocení Číny za vlády dynastie Čchin – 3. stol. př. n. l. První svrchovaný vládce Čchinů – v hrobce terakotová armádaněkolik tisíc soch vojáků, vozů a koní počátek stavby Velké čínské zdi dokončena v 14.-17. st. n. l. za dynastie Ming přes 6 tis. km Vynálezy: od 100 n. l. papír, objev hedvábí, kompasu, porcelánu, střelného prachu, mince kultura: písmo (50 000 znaků) taoismus (Lao -c´) 6. století př. n. l. - odsuzuje ctiţádost, lidské touhy, hlásá návrat k přírodě konfuciánství (Konfucius) 6. století př. n. l. - lidské konání má být v souladu s mravním řádem světa, proto musí dodrţovat etické normy a příkazy = ušlechtilost, spravedlnost, vzájemná úcta, vědění. Vztahy podřízenosti v rodině i společnosti. architektura – pagody

11

Starověké Řecko Periodizace řeckých dějin a) rané období (2 tis. let – 5. stol. př. n. l.) osídlení Řecka, mykénské období, homérské období, archaické období b) klasické období (5.–4. stol. př. n. l.) c) helenistické období (4.–2. stol. př. n. l.)

Rané období osídlení jihu Balkánského poloostrova, ostrovů v Egejském moři, Kréty, Kypru, pobřeţí Malé Asie kmeny Iónů a Achájů centrum Mykény – mohutné paláce (Lví brána) v čele kmenů (fýlů) král (bazileus) vznik mýtů o trojské válce Heinrich Schliemann

důsledek růstu obyvatel 1. řecká kolonizace (1. tis. př. n. l.) Malá Asie a přilehlé ostrovy 2. řecká kolonizace (8.–6. stol. př. n. l.) pobřeţí Černého moře, jiţní Itálie vznik měst a městských států – polis, (Sparta, Athény, Miletos, Efesos, Théby, Delfy atd.)

nevzniká jednotný stát V 10. stol. př. n. l. obsazení jihu Peloponésu-Lakonie kmeny Dórů – zaloţena SPARTA Sparťané - plnoprávní, nepracují, 1/10 celkového počtu obyvatel, důraz kladen na vojenství(výchova) domácí a okolní obyvatelstvo podrobeno - perioikové - svobodní, bezprávní zemědělci, řemeslníci - heiloti - nesvobodní, otroci= státní majetek státní zřízení: aristokratická oligarchie 2 králové rada starších lidové shromáţdění výbojné války - Peloponéský spolek V průběhu 8. stol. př. n. sjednocují Attiku ATHÉNY rozvoj řemesla, obchodu, kultury a vzdělání Rozdělení obyvatel: plnoprávní Athéňané, metoikové………………………., otroci v čele 9 nejvyšších úředníků archontů

12

politické a sociální reformy: Drakón Solón Peisistratos Kleisthenes základy athénské demokracie – vláda plnoprávných dospělých muţů ostrakismus-soud občanů odsuzující do vyhnanství škůdce demokracie Klasické období Ohroţování oblasti Řecka expanzí Perské říše kolem r. 500 př. n. l., napadení řeckých osad (Milétos) v Malé Asii. Řecko-perské války – 490 př. n. l. Marathon - vítězství Řeků (Miltiadés x Dáreos I.) - 480 př. n. l. Thermopyly – vítězí Peršané (Xerxés x Leonidas) Salamína - 479 př. n. l. Plataje celkové vítězství Řeků R. 478 př. n. l. zaloţen Athénský námořní spolek, hegemonie Athén Zlatý věk athénské demokracie - stratégem Perikles (443-429 př. n. l.) rozvoj města (Akropolis) Zostření rozporů mezi dvěma hlavními státy Athénami a Spartou peloponéská válka (431-404 př. n. l.) Athény poraţeny, oslabení obou států vyuţívá Makedonie od r. 338 př. n. l. - makedonská nadvláda

13

Helenistické období Makedonský král Filip II. sjednocuje téměř celé Řecko. Jeho syn Alexandr Makedonský připojuje Persii, Egypt, při taţení do Indie r. 323 př. n. l. umírá. Nástupci diadochové – Antigonovci v Makedonii a Řecku Ptolemaiovci v Egyptě Seleukovci v Sýrii a Mezopotámii

14

Antická kultura – Řecko navazuje na vyspělou kulturu starověkých civilizací (Egypt, Kréta, Novobabylonská říše apod.) písmo hláskové od Féničanů (24 znaků, samohlásky a souhlásky) poprvé školský systém Athény a Sparta náboţenství: nesmrtelní bohové s lidskými vlastnostmi a nadlidskými schopnostmi (Olymp), oběti, věštírny-víra v osud (Delfy) náboţenské slavnosti s všeřeckým významem – olympijské hry kaţdý 4. rok v Olympii na Peloponésu, 1. konány v r. 776 př. n. l. technika: zpracování ţeleza, pouţití čepu, rotace, pumpy, čerpadla, výroba skla ap.

architektura: charakter. prvek - sloupy a štíty stavby: chrámy, úřední budovy, divadla, trţnice, stadiony sloh dorský .....

Diův chrám v Olympii, Parthenón Artemidin chrám v Effesu

ionský ..... korintský .....

malířství: dochované vázové-motivy rostlinné, zvířecí, figurální (starší-černé, mladšíčervené) 15

sochařství: v 6. st. př. n. l. snaha o postiţení krásy a zdatnosti (kúrós a kóré) v 5. st. př. n. l. zobrazení pohybu všeřecký ideál-kalokagáthia Myrón Feidiás (Zeus v Olympii) Praxitelés divadlo: amfiteátr, herci muţi s maskami tragédie - Aischylos, Sofoklés, Euripídés komedie - Aristofanés vědy literatura hrdinský epos - Homér (Ilias a Odysseia) lyrika - Sapfó, Anakreón bajky - Ezop dějepis - Hérodotos, Thukydidés, Xenofón rozvoj matematiky, geometrie, astronomie, fyziky Pythagoras, Archimédés, Eukleidés apod. lékařství - Hippokratés dělí lidi podle temperamentu - sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik; Hippokratova lékařská přísaha filozofie souhrn znalostí o přírodě, společnosti, člověku a moţnostech poznání, původně zahrnuje většinu odborných věd materialisté idealisté Sokratés Platón Aristotelés 7 divů antického světa Chufeova pyramida v Egyptě visuté zahrady královny Semiramis v Babyloně socha Dia v Olympii Mauzoleum v Halikarnassu Alexandrejský maják na ostrově Faru Artemidin chrám v Efesu socha Helia na ostrově Rhodos 16

Starověký Řím Periodizace a) doba předřímská (od 2. tis př. n. l.) b) doba královská (8. stol. – r. 510 př. n. l.) c) doba republiky (r. 510 – 31 př. n. l.) d) doba císařství – rané (principát) (27 př. n. l. – 284 n. l.) - pozdní (dominát) (284 - 476 n. l.) Doba předřímská Apeninský poloostrov osídlují od počátku 2. tis př. n. l. italické kmeny, přinášejí ţelezo Doba královská na severu (Etrurie) Etruskové – rozšířené otroctví, rozvinuté hospodářství, památky - keramika, reliéfy, plastiky v 5. st. př. n. l. rozšiřování moci Řeků, Féničanů na jihu kolonie (např. Megara, Syrakúsy)a Keltů na severu střed Itálie (Latium) – Latinové v pol. 8. st. př. n. l. (r. 753) zaloţení města Řím (pověst o Romulovi a Rémovi) vláda etruských králů (zároveň nejvyšší velitel a kněz) obyvatelstvo rozděleno: patriciové- příslušníci původních římských kmenů, plnoprávní, svobodní plebejové- obyvatelstvo podmaněných oblastí, přistěhovalci, bez politických práv otroci- nesvobodní Doba republiky - raná (konec 6. st.– pol. 3. st. př. n. l.) v čele 2 konzulové (1 rok) + senát, v době válek diktátor vyrovnávání rozdílů mezi patricii a plebeji (tribun lidu) nobilita – nová, privilegovaná vrstva, bohatých patricijů i plebejů územní rozmach Říma – do r. 265 př. n. l. téměř celý poloostrov, poráţka Etrusků, Latinů, Galů, Řeků - vrcholná (60. léta 3.–30. léta 2. st. př. n. l.) v době sjednocování Řím velmocí, ve Středomoří se střetává s Kartágem (fénická obchodní kolonie), Kartáginci (Punové) soupeří o politickou a hospodářskou nadvládu v záp. Středomoří 17

Punské války 1. (264-241 př. n. l.)- vítězí Řím, zisk části Sicílie 2. (218-201 př. n. l.)- kartág. vojevůdce Hanibal u Říma, ale celkové vítězství Říma (Scipio), zisk Hispánie a zbytku Sicílie 3. (149-146 př. n. l.)- úplné zničení Kartága, vznik provincie Afrika

- pozdní (30. léta 2.-30. léta 1. st. př. n. l.) územní rozšíření říše aţ k řece Rýn, do Francie, na Balkán, do Malé Asie a Egypta - růst počtu otroků Sociální rozpory v římské společnosti, svobodné obyvatelstvo poţaduje nové rozdělení půdy, nutnost reforem hospodářských i společenských poměrů. reformy bratří Gracchů - usilují o přidělení půdy bezzemkům, zavraţděni Mariova vojenská reforma - přeměna občanské na ţoldnéřskou armádu rozpory mezi populáry (přívrţenci lidu, reforem a konzulů) a optimány (bohatí přívrţenci moci senátu) vyúsťují do občanských válek 1. občanská válka(88-82 př. n. l.)- mezi Mariem (populár) a Sullou (optimán), končí Sullovou doţivotní diktaturou Povstání otroků vedené Spartakem v letech 73-71 př. n. l. 18

1. triumvirát- r. 60 př. n. l. - dohoda o společném postupu tří státníků Caesar, Pompeius, Crassus Caesar konzulem a prokonzulem Galie, smrt Crassa v Mezopotamii, poráţka Pompeia, rozpad triumvirátu 2. občanská válka (49-45 př. n. l.) vítězný postup Caesara do Egypta (řeší spor mezi Ptolemaiem a Kleopatrou), doţivotním diktátorem, konzulem a tribunem zavraţděn r. 44 v senátě 2. triumvirát- r. 43 př. n. l. Antonius, Oktaviánus, Lepidus rozpory ústí do 3. občanské války (32-31 př. n. l.)spojení loďstva Antonia a Kleopatry, přesto poraţeni, Egypt připojen k Římské říši Doba císařství - rané Oktaviánus Augustus (27 př. n. l. - 14 n. l.) tvůrce principátu - státní forma spojující absolutní moc císaře se zachováním republikánských institucí (senát) reformy sociální, vojenské, správní, pozornost literatuře a kultuře vůbec Augustovi nástupci pokračují v obranné politice, pouze za Claudia získána jiţní Británie a za Nerona vliv na východě největší územní rozmach za adoptivních císařů např. Trajána stálý úbytek otroků vede k pronajímání půdy – kolonát - chudým bezzemkům, vzrůstá propuštěnectví otroků

19

- pozdní Dioklecián (284-305 n. l.) tvůrce dominátu - státní forma, kde císař je neomezeným pánem (dominus) všech obyvatel řada reforem správní, vojenské, daňové, peněţní poslední pronásledování křesťanů Konstantin (306-337 n. l.) edikt milánský (r. 313)- povoluje křesťanské náboţenství jako sjednocující prvek říše, centrem Konstantinopolis

r. 395 po smrti císaře Theodosia I. rozdělení říše na východořímskou (byzantskou) a západořímskou, útoky barbarských kmenů, nepokoje obyvatelstva sesazení posledního císaře Romula Augusta r. 476 germánským náčelníkem Odoakerem, zánik západořímské říše, byzantská říše přetrvává aţ do r. 1453

20

Římská kultura napodobování a zdokonalování helénistických vzorů architektura pouţívání cihel, malty, římský sloh- spojení řeckých sloupů s etruskými klenbami a oblouky stavby: stoky, akvadukty-vodovody, dláţděné silnice, mosty, fóra-náměstí, baziliky, kolonády, triumfální oblouky, sloupy, paláce, lázně, chrámy (Pantheon), mauzolea, amfiteátry (Koloseum) sochařství portréty, náhrobky, historické reliéfy, sochy dle řeckých vzorů malířství mozaiky, krajiny, figurální kompozice písmo -latinské, z řecké abecedy vědy filozofie nebyla původní, převaţoval stoicismus – klid a vyrovnanost duše – Seneca právo důkladně propracovaný systém – rodinné, městské a obchodní právo literatura - zlatý věk literatury na přelomu letopočtu Cicero, Caesar, Catullus epická a lyrická poezie-Vergilius, Ovidius, Horatius

21

22

Křesťanství vzniká v Palestině ……………………………………………………………………………………. spojeno s působením Jeţíše (latinsky Iesus, hebrejsky Jošua) palestinští Ţidé viděli v Jeţíšovi Mesiáše (latinsky Christos) …………………………………………………………………………………………………………… Prvotní idea: víra v boţí království mimo náš svět, cílem je dostat se do něj, proto musí ţít člověk bez hříchu, v strasti věří v rovnost všech lidí před Bohem a na Jeho spravedlivý soud - nutno ţít v pokoře, neodporovat zlu násilím, bratrská láska k bliţnímu Bible - posvátná kniha První část - Starý zákon obsahuje ţidovský soubor posvátných knih, který křesťané převzali z ţidovství, z velké části napsaný v hebrejštině, některé části aramejsky a řecky dělí se na 4 části: 5 knih Mojţíšových (Pentateuch), historické spisy, mudroslovné knihy a prorocké knihy Druhá část - Nový zákon specificky křesťanský - zpráva o Jeţíši Kristu, je sepsán řecky především čtyři evangelia Matouše, Marka, Lukáše a Jana líčí kázání a působení Jeţíše z Nazareta, jeho umučení a vzkříšení skutky apoštolů popisují vznik křesťanské církve v Jeruzalémě a počátky jejího šíření ve Středomoří, zejména misijní činnost apoštola Pavla Podle Starého zákona předal Bůh dvě desky s přikázáními na hoře Sinaj do rukou Mojţíše

Desatero je v evropské kultuře i mimo okruh náboţenství povaţováno často za „etické minimum“ 1. Já jsem Pán, tvůj Bůh 2. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. 3. Nevezmeš jména Boţího nadarmo. 4. Pomni, abys den sváteční světil. 5. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho ţiv byl a dobře se ti vedlo na zemi. 6. Nezabiješ! 7. Nesesmilníš. (dosl. Nezcizoložíš) 8. Nepokradeš. 9. Nepromluvíš křivého svědectví. 10. Nepoţádáš manţelky ani statku bliţního svého.

23

Křesťanská církev v raném středověku Křesťanská církev – jediná instituce, která přeţila rozpad antického impéria r. 313 (císař Konstantin) ………………………………………………………………………………... centrem křesťanství na území bývalé západořímské říše Řím zdejší biskupové se povaţovali za představené celé křesťanské církve- papeţové (latinské papa – otec; otec všech věřících křesťanů) prvním nositelem tohoto úřadu byl údajně apoštol …………………., ustanovený do čela církve Kristem, později přidávají papeţové myšlenku, ţe moc duchovní (moc církve) je nadřazena moci světské……….……………………………………………………………………… Organizace církve papeţ arcibiskupové ……………………………………………………………………………………… biskupové ………………………………………………………………………………………….. faráři ……………………………………………………………………………………………….. Kláštery…………………………………………………………………………………………………. kláštery nejen centry křesťanské církve, staly se středisky vzdělanosti muţské………………………………………………………………………………………………… ţenské…………………………………………………………………………………………………. Mnišské řády benediktini…………………………………………………………………………………………. kartuziáni………………………………………………………………………………………….. cisterciáci…………………………………………………………………………………………. františkáni…………………………………………………………………………………………. dominikáni………………………………………………………………………………………… rytířské církevní řády (templáři, maltézští rytíři, němečtí rytíři aj.) Rozdělení jednotné církve – v raném středověku dvě střediska křesťanské církve Řím …………………………………………………………………………………………………… Konstantinopolis……………………………………………………………………………………… r. 1054 (tzv. velké schizma) …………………………………………………………………………. západní církev……………………………………………………………………………………….. východní církev……………………………………………………………………………………….

24

Středověk kulturní oblasti  románsko-germánská  slovansko-byzantská  arabská -

latina, Z, J a Stř. Evropa řečtina, staroslověnština, Stř., J a V Evropa arabština, V Středomoří, S Afrika, Pyrenejský poloostrov

Raný středověk vytváření středověké Evropy ovlivnilo tzv. stěhování národů r. 375 Hunové …………………………………………………………………………………….. Attila ……………………………………………………………………………………………. r. 451 – bitva na Katalaunských polích…………………………………………………………… 4. a 5. stol. – germánské kmeny se usazují na území západořímské říše 5. stol. – příchod Slovanů 6. stol. – příchod Avarů Vznikají germánské (barbarské) státy – Vizigótů, Ostrogótů, Vandalů, Langobardů, Franků Germáni přebírají od Římanů písmo – latinka přijímají křesťanství křesťanská církev – nositel vzdělanosti – v čele stojí ………………… Vytváření feudální (středověké) společnosti panovníci vlastníky většiny půdy v získaných územích půdu (feudum) přidělovali členům své druţiny výměnou za slib věrnosti a vojenských sluţeb, postupně vzniká vrstva urozených drţitelů půdy - ……………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Půdu obdělávali neurození rolníci………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Feudální společnost panovník (král, císař) přidělování půdy

věrnost, voj. sluţba

druţina  šlechta půda pro obţivu

část úrody (obilí), peníze, práce

rolníci (poddaní)

25

FRANSKÁ ŘÍŠE konec 5. stol. – zakladatel Chlodvík (Merovejci) Expanze na východ – snaha o podmanění Slovanů r. 631 – bitva u Vogastisburku, král Dagobert …………………………………………………… růst moci (feudalizace) majordomů……………………………………………………………………… r. 732 majordomus Karel Martel zastavil útok ……………………. (bitva u Poitiers) r. 751 Pipin Krátký králem – rod Karlovců Karel Veliký (768–814) r. 800 …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. budoval marky……………………………………………………………………………… porazil Sasy, Bavory, Langobardy, Avary, neúspěšné byly pokusy podmanit Slovany bojoval proti Arabům (Pyrenejský poloostrov) karolínská renesance ……………………………………………………………………… vytvoření lenní soustavy …………………………………………………………………… léno (feudum)……………………………………………………………………………... Ludvík Poboţný r. 843 – verdunská smlouva …………………………………………………………………….. západofrancká říše ……………………………………….…………………………………… východofrancká říše………………………………………...…………………………………. Lotharingie …….………………………………………………………………………………

BYZANTSKÁ ŘÍŠE (východořímská) jedna z největších křesťanských říší raného a vrcholného středověku centrem město ……………………………………………………………………………… césaropapismus………………………………………………………………………… východokřesťanská církev (pravoslavná) největší rozmach říše v 6. stol. Justinián I. – vedl dobyvačné války, vydal zákoník 7.–8. století – krize, útoky Slovanů, Arabů, ztráta dobytých území 9.–11. století – nový rozkvět říše, křesťanské mise (Velká Morava, Bulharsko, Kyjevská Rus) r. 1453 – konec byzantské říše – dobytí Turky Byzantská kultura: chrámy zastřešené kopulí (Hagia Sofia – chrám Boţí Moudrosti) mozaiky, ikony

26

ARABSKÁ ŘÍŠE a islám Arabský poloostrov – pastevecké kmeny sjednotitel arabských kmenů – Mohamed (asi r. 570–632) narodil se v Mekce – Saúdská Arábie vyzýval k víře v jednoho boha …………………………………………………………… islám (oddání se vůli …………………… ) vyznavači ………………………………………………………………………………… posvátná kniha…………………………………………………………………………… r. 622 dţihád ……………………………………………………………………………………… Arabský stát – chalífát – v čele stál král = chalífa r. 711 – dobytí Pyrenejského poloostrova – córdobský chalífát po r. 900 útoky Turků – rozpad říše Rozvoj věd: matematika, lékařství – Avicenna (filosof, lékař) literatura architektura: mešity ………………………………………………………… minarety ……………………………………………………

27

Naše území Doba římská (přelom letopočtu – 400 n. l.)

Germáni (přelom letopočtu – 400 n. l.) Čechy – Markomani Morava, západní Slovensko – Kvádové limes Romanus................................................. barbaři ………………………………………………………………………………………….. Marobud……………………………………………………………………………………….. Markomanské války ………………………………………………………………………………………………… runové písmo, polyteismus Od 4. století – stěhování národů

28

SLOVANÉ (první Slované na našem území 5.–6. stol. n. l.) pravlast Slovanů vymezena řekami Vislou a Dněprem, ze západu pohořím Karpaty dělení: západní Slované: ……………………………………………………………………………….. východní Slované: ……………………………………………………………………………… jiţní Slované:……………………………………………………………………………………. 5. století – příchod Slovanů na naše území ţili v rodovém zřízení (stařešina), kmeny, kmenové svazy (náčelník) stavěli opevněná sídliště uctívali různá boţstva: Perun ……………………………………….. Veles, Morana, Mokoš, Vesna 7. stol. – nadvláda Avarů (turkotatarští kočovníci, ţili na území dnešního Maďarska, jejich říši zničil Karel Veliký) slovanský kmenový svaz = Sámova říše r. 623 – obrana proti Avarům Sámo – franský kupec r. 631 – poráţka franského krále Dagoberta u Wogastisburgu r. 658 – po Sámově smrti se říše rozpadla zdroj poznatků o Sámově říši = franská Fredegarova kronika

29

Velkomoravská říše vzniká asi v r. 830 sjednocením dvou kníţectví ...... .... a ........................... sjednotitelem byl …………………………………………………………………………………….

kníţe Rastislav (846–870) – chce zabránit vměšování východofranské říše => přicházejí na Moravu z Byzance (Michal III.) věrozvěstové …………………………………………… šířili křesťanství jazykem srozumitelným místnímu obyvatelstvu (staroslověnština), přinesli písmo hlaholice po 3 letech odešli bratři do Říma k papeţi (Hadrián II.), protoţe byli latinskými kněţími nařčeni z kacířství, v Římě obhájili své učení ……………………………………vstoupil do kláštera (řeholní jméno Cyril), v r. 869 zemřel …………………………………….byl jmenován arcibiskupem moravsko-panonské provincie, vrátil se na VM, r. 884 pokřtil Bořivoje a Ludmilu, r. 885 zemřel, je pohřben na Velké Moravě kníţe Svatopluk (871–894) – usiluje o podporu Říma vyhání slovanské kněze z VM (odcházejí do Čech, Polska, Ruska, Bulharska => slovanská liturgie se stala základem pravoslavných církví) podniká zahraniční výboje => největší územní rozmach říše kníţe Mojmír II. (894–906) – spory s bratry vpád Maďarů => zánik říše kolem r. 906 30

Kultura VM rozvoj pokročilé kamenné architektury (půdorysy kostelů v Mikulčicích, Starém Městě u Uherského Hradiště) rozvoj uměleckých řemesel (prsteny, náušnice, gombíky, nákončí) rozvoj staroslověnského písemnictví

Pravděpodobná podoba velkomoravských kostelů

Státy východní a jihovýchodní Evropy Kyjevská Rus Bulharský stát Chorvatsko Srbsko

Západní a severní Evropa od 8. stol. nájezdy Vikingů (Normanů, Varjagů) = severské germánské kmeny

vznikají státy: Dánsko, Norsko, Švédsko, Normandie Normané přispěli k formování Anglie, Francie Anglie 9. stol. – Alfréd Veliký - sjednocení států Anglů, Sasů, Jutů v boji proti Normanům r. 1066 – vpád Normanů do Anglie – Vilém Dobyvatel poráţí v bitvě u Hastingsu posledního anglosaského vládce Haralda a stává se králem Anglie – nejsilnější stát v západní Evropě

31

Francie - území západofranské říše r. 987 – Hugo Kapet – francouzský král, zakladatel nového státu

Německo území východofranské říše Jindřich I. Ptáčník (919–936) – první německý král Ota I. (936–976) – upevnění panovnické moci r. 962 – korunovace Oty I. císařem = počátek Svaté říše římské (území Německa, východní Francie, severní Itálie, Lucemburska, Švýcarska, českého státu) feudální rozdrobenost Říše římské, ale i Německa 11. a 12. stol. boj o investituru ……………………………………………………………………….. r. 1122 – wormský konkordát …………………………………………………………………

32

Český stát v raném středověku Koncem 9. století – podřízenost Velké Moravě Na území Čech ţilo velké mnoţství kmenů: ……………………………………………. ……………………………………………. ……………………………………………. ……………………………………………. Bořivoj I. (první historicky doloţený kníţe Přemyslovec) - spojenec Svatopluka, výběrčí daní - manţelka ………………………………., oba přijali křesťanství asi r. 884 (Metoděj) - sídlo na ………………………………., nejstarší český křesťanský kostel (sv. Klimenta) - asi r. 885 přemístil sídlo do Prahy Spytihněv I. (894–915) – orientace na Bavorsko – odtrhl se od VM, příklon českých zemí k latinskému západu Vratislav I. (915–921) – úspěšně chránil stát před nájezdy Maďarů - sňatek s Drahomírou ……………………………………………………………………… Václav (syn Vratislava) - na svou dobu nebývale vzdělaný, studuje v ………………………… - byl v područí saského vévody a německého krále Jindřicha I. Ptáčníka (slib věrnosti a mírové poplatky)-……………………….. - kostel sv. Víta na Praţském hradě - spor o moc v zemi s bratrem Boleslavem (odlišné názory na vládu v zemi i na vztahy k zahraničí) r. 935 (929) ………………………………………………………………………………….. (kanonizace Václava a jeho babičky Ludmily) Boleslav I. Ukrutný (935–972) - války s Německem - r. 955 spojenectví s Otou I. ………………………………………………………………… - rozšířil území státu o Moravu, Pováţí, Krakovsko, Slezsko - nechal razit první mince v Čechách ………………………………………………………. - hospodářský rozkvět státu - Praha – obchodní centrum Evropy - dcera Doubravka provdána do Polska za Měška z rodu Piastovců Boleslav II. Poboţný (972–999) r. 973 – zaloţeno biskupství v Praze (Sas Dětmar, Slavníkovec Vojtěch) r. 995 – vyvraţdění …………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………..

Přelom 10. a 11. století

- I. krize českého státu

(boje o moc mezi Boleslavem III. Ryšavým, Jaromírem, Oldřichem, do sporů zasahovali i panovníci okolních států) 33

Břetislav I. (1034–1055) – český Achilleus, syn Oldřicha a Boţeny nový rozmach státu r. 1039 Břetislavova dekreta ………………………………………………………………………………………. r. 1055 ustanoven nástupnický řád ………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………….. rostou ambice Přemyslovců = snaha získat královský titul Vratislav II. (1061-1092) r. 1063 prosadil zřízení biskupství v Olomouci r. 1085 …………………………………………………………………… Kodex vyšehradský………………………………… Vladislav II. (1140–1172) r. 1158 …………………………………………… za pomoc císaři Fridrichu Barbarossovi ……………………………………………………………………

Český stát v 10.-12. st.

Evropské státy Svatá říše římská v 12. st. Fridrich Barbarossa (= Rudovous) vojensky chce sjednotit celou říši římskou, konal výpravy do Itálie, proti němu papeţ + italská města + německá šlechta proto neuspěl byl na svou dobu velmi vzdělaný, poznal svět křesťanský i arabský, znal islám zemřel při cestě na kříţovou výpravu do Palestiny ve 13. st. boje v říši o císařský trůn (dynastie Štaufů a Welfů), poté bezvládí a úpadek postu císaře, posílení moci šlechty, nástup Habsburků Polský stát Asi roku 1000 – zaloţen kníţetem Měškem z rodu ................. (Doubravka) Boleslav Chrabrý (992–1025) – královský titul sídelní město Krakov zaloţeno arcibiskupství v Hnězdně Uherský stát Pravlast Maďarů…………………………………………………………………………………. Štěpán I. Svatý (Arpádovci)……………………………………………………………………. Slované ve střední Evropě i Maďaři přijali postupně křesťanství a stali se součástí Západní kultury 34

Románská kultura západní, střední, jiţní Evropa, od 11. stol. do pol. 13. stol. (východní Evropa ovlivněna Byzancí) návaznost na antiku, zvláště římskou kulturu (Roma – románský), vliv křesťanství - nositel kultury – církev vzdělanost podřízena církevním dogmatům, důraz na víru, protichůdnost rozumu a víry, jejich boj skončí Posledním soudem (= víra zvítězí) školy - ve městech, klášterech (Monte Cassino, Lutych) Výuka trivia (= gramatika, rétorika, logika) a kvadrivia (= gramatika, aritmetika, astronomie a hudba), vrcholem teologie románská architektura: stavební materiál kámen masivní zdivo klenba valená, kříţová, nesena sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi, portál - vchod,

úzká, sdruţená okna

stavby převáţně církevní: - rotunda (sv. Kateřiny ve Znojmě, sv. Jiří na Řípu), polokruhové přístavby …………. - bazilika (sv. Jiří na Praţském hradě) - kláštery (Břevnovský, Strahovský)

35

světské stavby: - hrady Přimda, v Chebu, tvrze - mosty Juditin……………. výtvarné umění:  fresky …………………………………………  iluminace …………………………………………………………… (Vyšehradský kodex)  miniatury, iniciály………………………………………………………………………………. sochařství: - zdobené hlavice sloupů, reliéfy, drobné plastiky literatura: legendy, duchovní písně, kroniky ……………………………………………………………………………………………………………………….

Vrcholný středověk (12.–15. století) Novinky v zemědělství: Vesnická kolonizace kolonizace vnitřní (počátek 12. století) kolonizace vnější (konec 12. a 13. stol.) Postup při zakládání vesnice: Emfyteutické (zákupní právo):

Tři základní typy středověkých vesnic: 1. domy oboustranně kolem silnice, 2. rozšířením silnice vzniká náves, 3. vesnice postavená na oválném půdorysu tzv. okrouhlice.

Druhy měst podle místa vzniku:

Městská kolonizace ………………………………………………………………………………  královská města (zakládána panovníkem) - Praha, Plzeň, Brno, Litoměřice, atd. věnná – patřila královně -Hradec Králové, Dvůr Králové, Mělník horní ………………………………………………….Jihlava, Kutná Hora  poddanská města (zakládána šlechtou nebo duchovenstvem) – Pardubice, Telč

36

Výsady a privilegia měst: právo trţní mílové várečné hradeb celní, útrpné hrdelní Městské úřady a úředníci: městská rada …………………………………………………………………………………… purkmistr ……………………………………………………………………………………………… Sociální struktura měst: měšťané ………………………………………………………………………………………………….. patriciát ………………………………………………………………………………………………… řemeslníci (cechy)……………………………………………………………………………………………… chudina ………………………………………………………………………………………………... Společnost vrcholného středověku Trojí lid:………………………………………………………………………………………………. duchovní stav (kněţí)…………………………………………………………………………… světský stav (válečníci)………………………………………………………………………… dělný lid …………………………………………………………………………………………. Zvláštní postavení v křesťanské Evropě měli Ţidé: ghetta ………………………………………………………… synagogy…………………………………………… pogromy…………………………………………… Rozpory uvnitř feudální společnosti ve vrcholném středověku - panovník – vyšší šlechta……………………………………………………………………………… (např. v. Anglii r. 1215 Jan Bezzemek vydává Velkou listinu svobod) - šlechta – měšťané - světská - duchovní moc (konkordát wormský r. 1122) r. 1231 vznik inkvizice……………………………………………………………………………………

37

38

Kříţové výpravy vojenská taţení evropských panovníků a šlechty do pohanských oblastí nebo proti muslimům či kacířům vyhlašovány papeţem (motivy náboţenské, mocenské, kořistnické) vojáci označeni červeným kříţem na oděvu a válečných praporech = křiţáci (johanité, templáři…)

-

 Křiţácké výpravy na Blízký východ směřovaly často do Palestiny, důvodem ................. v letech 1095–1291 se uskutečnilo 8 vojenských výprav (+ r. 1212 – dětská kříţová výprava) ................................... ................................... ..................................

Význam kříţových výprav: růst moci a bohatství církve, rozvoj měst a peněţních vztahů, poznání nových plodin, výrobních postupů, kontakt s mimoevropskou kulturou  Kříţové výpravy proti Arabům na Pyrenejském poloostrově rekonquista - snaha rozšířit křesťanskou víru na další území – svatá válka  Kříţové výpravy proti Pobaltským Slovanům  Kříţové výpravy proti kacířům ………………………………………………………………………………………………………. 39

Evropské státy vrcholného středověku Anglie Richard Lví srdce (1189–1199) oslabení královské moci ……………………………………………………………………………………………………… poloţen základ anglického parlamentarismu r. 1215 Jan II. Bezzemek (1199–1216) přinucen vydat Velkou listinu svobod…………………………………………………………………………………………………………………. Francie Filip IV. Sličný (1285-1314) – upevnil královskou moc………………………………………. Začíná svolávat generální stavy………………………………. Bojuje o moc s církví………………………………………………………………………………. Konfiskuje majetek templářů……………………………………………………………………… Počátek stoleté války (1337–1453) r. 1328 – ve Francii končí vláda Kapetovců, na trůn se dostávají příslušníci dynastie Valois, jejich nárok na korunu odmítá anglický panovník Eduard III. (po matce Kapetovec) skutečnou příčinou byl spor o bohatá flanderská města (Flandry – oblast přibliţně dnešní Belgie), která byla volně připojena k Francii napětí mezi oběma státy přerůstá ve vleklý konflikt – stoletou válku - zpočátku měli převahu Angličané, kteří vyhráli bitvu u Kresčaku - poté se do čela francouzského vojska postavila Jana z Arku (1412–1431)…………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………… - bitva u Castillionu ……………………………………………………………………………. Východní Evropa od 13. století ohroţována Mongoly (Tatary)- sjednotitel Čingischán, se svými potomky vytvořil mocnou říši (od severní Číny aţ ke Kaspickému moři) r. 1204 dobyt Mongoly Kyjev Rusko pod nadvládou Zlaté hordy……………………………………………………. Rusko odříznuto od kontaktů se západní Evropou – vývoj zpomalen koncem 13. století podnikl Benátčan Marco Polo cestu z Azova přes Střední Asii a Mongolsko do Číny, kde pobyl 30 let, zpět se plavil kolem Indočíny do Malajsie, Indickým oceánem, do Íránu, pak přes Kavkaz a Černé moře a z Cařihradu do Benátek popis cesty v knize Milion

40

Český stát v roli středoevropské mocnosti-Přemyslovci Přemysl I. Otakar (1197–1230) zahájil vzestup českého státu podpora městské kolonizace r. 1212 – Zlatá bula sicilská (Fridrich II.)……………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… primogenitura stanovena zásada prvorozenectví …………………………………………………………………………………………………………… nové mince ......................... změna znaku království (svatováclavská orlice nahrazena dvouocasým lvem) Václav I. (1230–1253) - rozkvět rytířské kultury a vzdělanosti - r. 1241 odraţen útok mongolských Tatarů, kteří plenili Moravu sestra Aneţka – Aneţský klášter (svatořečena v roce 1989) Zdislava z Lemberka - další zboţná ţena pomáhající nemocným, také blahoslavena Český stát za vlády Přemysla Otakara II.

Přemysl Otakar II. (1253–1278) „král ţelezný a zlatý“ mocenský a ekonomický rozvoj státu územní rozšíření ...........................

snaha získat korunu římského krále, německá šlechta ale volí Rudolfa Habsburského konflikty s českou šlechtou a s Rudolfem Habsburským r. 1278 ……………………………………………………………… po smrti Přemysla se vlády ujímá Ota Braniborský (1278–83) = poručník Václava II. (věznil ho na Bezdězu a v Braniborsku) „zlá léta“ – šlechtická anarchie, hladomor, epidemie, drancování Čech

41

Václav II. (1283–1305) hospodářský vzestup státu zvyšuje těţbu stříbra v Kutné Hoře (Horní zákoník Václava II.) r. 1300 mincovní reforma …………………………………………….. po sňatku s Eliškou Rejčkou se stal polským králem pro svého syna Václava III. získal korunu uherskou (Ladislav V.) Václav III. (1305–1306) vzdal se koruny uherské snaha uhájit korunu polskou (proti králi Ladislav Lokietek) vojenské taţení do Polska r. 1306 …………………………………………………………………… Přemyslovci vymírají po meči po smrti Václava III. dosadil Albrecht Habsburský na čs. trůn svého syna Rudolfa Habsburského (manţelka Eliška Rejčka), přezdíván „král-kaše“ (šetřivý), zemřel r. 1307 šlechta zvolila králem Jindřicha Korutanského (1307-1310) (manţelka Anna Přemyslovna – sestra Václava III.) nespokojenost s jeho vládou – anarchie – nutnost sesazení novým králem zvolen syn císaře Jindřicha VII.

42

Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

DĚJEPIS II. ROČNÍK Pracovní texty

43

Období vlády lucemburské dynastie v českých zemích Jan Lucemburský (1310–1346) manţel Elišky Přemyslovny „král cizinec“ spory s českou šlechtou - král se zavázal omezit berně, vyloučit cizince ze zemských úřadů, vojenskou pomoc šlechty poţadovat jen k obraně země vztahy krále a šlechty nadále napjaté = r. 1318 povstání šlechty (smír v Domaţlicích), král pobývá v cizině, správa Čech Jindřich z Lipé „král diplomat“ účast v mezinárodní politice k českému státu připojil část Slezska, Luţice, Chebsko r. 1346 ……………………………………………………………………………………………………. stoletá válka (1337–1453) „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“

Karel IV. (1346–1378) – Otec vlasti kralevic Václav – při biřmování jméno Karel vyrůstal u francouzského dvora dobré vzdělání – od budoucího papeţe Klimenta VI. – uměl mluvit německy, francouzsky, latinsky a italsky, dopisoval si se vzdělanci – italský básník Petrarca= první kontakt s renesancí

od r. 1334 markrabě moravský a spoluvladař v Českém království stabilizuje poměry v Čechách má oporu u církve, r. 1344 praţské arcibiskupství, první arcibiskup ...................... r. 1346 zvolen římským králem, českým králem rozšířil území státu (Horní, Dolní Luţice, Slezsko, Braniborsko, Horní Falc, formálně Lucembursko) Země Koruny české r. 1355 Majestát Karlův – pokus prosadit jednotný zemský zákoník – neuspěl pro odpor šlechty r. 1355 získal císařskou korunu r. 1356 Zlatá bula Karlova ……………………………………………………………………………. od poloviny 13. století se právo volby soustředilo v rukou pouze sedmi kníţat, pro něţ vzniklo označení kurfiřti (kníţata - volitelé) z nich tři byli duchovní (arcibiskupové) - kolínský, mohučský, trevírský a čtyři světští - v prvé řadě český král, dále falckrabě rýnský, vévoda saský a markrabě braniborský

44

podpora podnikání (rybníkářství, vinařství, chmelařství, ovocnářství) Karlovy zakladatelské a stavební aktivity r. 1348 praţské vysoké učení (1. universita ve střední Evropě) Nové Město praţské úprava Praţského hradu Svatovítská katedrála (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř) Kamenný most – 16 oblouků Staroměstská mostecká věţ (obdoba triumfálních oblouků řím. císařů) Karlštejn, kaple sv. Kříţe Emauzský klášter – obnovena slovanská liturgie Staroměstská radnice Hradební věţ na Petříně = „hladová“ (podpora chudiny) Manţelky Karla IV. Blanka z Valois Anna Falcká Anna Svídnická (matka Václava IV.) Alţběta Pomořanská (matka Zikmunda Lucemburského, Jana Zhořeleckého)

45

Gotika vzniká ve Francii v pol. 12. stol. název zaveden italskými renesančními humanisty, mylně spojován s Góty u nás raná - přemyslovská-………………………….. vrcholná - lucemburská-……………………….. pozdní - jagellonská-………………………….. znaky: nečerpá z antiky, vychází z křesťanství, vertikalismus …………………………………. lomený oblouk (zakončení oken, dveří, portálů) – symbol sepjatých rukou k modlitbě, ţebrová klenba, opěrný systém zdí (odhmotnění), dokonale opracovaný kámen (ornamenty, rozety, kruţba, fiály)

stavby

– církevní – chrámy, kláštery, katedrály

- světské – hrady, tvrze, obytné domy (města)

Matyáš z Arrasu, Petr Parléř, Matyáš Rejsek, Benedikt Rejt

46

sochařství Madony …………………………….. Piety……………………………….. polychromie malířství fresky deskové malby kniţní iluminace Mistr Theodorik Mistr Vyšebrodský, Třeboňský vitráţe

vzdělanost (zesvětštění) školy i měšťanské university v Padově, Boloni, Paříţi (Sorbonna), Oxfordu, Cambridgi, Praze zpravidla členění universit na 4 fakulty: artistická právnická medicínská teologická v čele university stál rektor, fakulty vedli děkani zlatý věk rytířství Vznik universit

Literatura náboţenská……………………………………………………………………………………. světská …………………………………………………………………………………………

47

Pozdní středověk (přechod od středověku k novověku 15.–17. století) od poloviny 14. století krize středověké společnosti Příčiny  hospodářská stagnace - ustává kolonizace, klesá těţba drahých kovů, sniţuje se hodnota mincí, zhoršují se sociální poměry poddaných, morové epidemie  sociální diferenciace obyvatel (panovník x vysoká šlechta x nízká šlechta, sedláci x bezzemci, městský patriciát x mistři x chudina, všichni x církvi)  růst bohatství církve (aţ 1/3 pozemků, nedělitelnost majetku, mnoţství poplatků), rostoucí nevzdělanost kněţí, moţnost koupení církevního úřadu, okázalý přepych = rozpor s Biblí a posláním církve, vznikají ţebravé řády – práce a chudoba – františkáni, roste kritika = úsilí o reformu, kritikem církve Jan Viklef – Angličan, přeloţil Bibli do angličtiny - papeţ není boţský, proti odpustkům, proti uctívání obrazů, církev má ţít v chudobě, nevládnout, ale slouţit lidem (jeho myšlenky do Čech přinesli studenti a Václavova sestra, která byla anglickou královnou)  papeţské schisma = dvojpapeţství papeţi v Římě a Avignonu, r. 1409 na koncilu v Pise zvolen třetí osmanští Turci (podle sultána Osmana I.)- uţ ve 14. století se snaţili získat Balkán r. 1389 - v bitvě na Kosově poli poraţeno srbské vojsko → r. 1393 konec Srbska i bulharského státu r. 1453 – dobytí Konstantinopole (zánik byzantské říše) expanze Turků do Uher

Společenská krize za Václava IV. synové Karla IV. Václav IV. (1378–1419), prvorozený syn, ve dvou letech (1363) korunován českým králem, v 15 letech římským králem druhý syn Zikmund - Braniborsko, Uhry – pomáhal Byzanci v boji proti Turkům třetí – Jan Zhořelecký Na Moravě mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Václav IV. – nezájem o vládu, odboj šlechty proti králi, dvakrát jí byl zajat, sesazen z římského trůnu (od r. 1411 římským králem Zikmund), v Čechách chaos, růst zločinnosti (lapkové – například i Jan Ţiţka) Spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna, Václav ho chtěl zlikvidovat, nechal mučit a popravit (1393) spolupracovníka kněze Jana z Pomuku (= Nepomucký, r. 1729 svatořečen) vnitropolitická situace přerůstá ve váţnou politickou krizi 48

kritika společnosti a církve - Husovi předchůdci Konrád Waldhauser (z Rakouska, augustinián, pozván Karlem IV., kázal pro německy mluvící Praţany) Jan Milíč z Kroměříţe (vzdal se místa v královské kanceláři, kazatel proti bohatství, obţalován, hájil se v Římě, zemřel v Avignonu) Matěj z Janova (rovnost kněze a laika = kacíř) Jeroným Praţský (mistr 4 univerzit, pronásledován, upálen po Husovi) Jakoubek ze Stříbra (Betlémská kaple, zavedl přijímání z kalicha) Tomáš Štítný ze Štítného (traktáty a morálce: Kníţky šestery o obecných věcech křesťanských) Jan Hus (?1379–6. 7. 1415) narozen v Husinci u Prachatic, studia na univerzitě, knězem, r. 1402 káţe v Kapli betlémské kritika církve podle Viklefa = stát má zabavit círk. majetek, hlavou církve je Kristus, špatné duchovní a feudály není nutno poslouchat, protoţe se prohřešili proti Desateru, boj za pravdu, jediná autorita – Písmo svaté Hus nechtěl zrušit ani církev, ani feudalismus, chtěl pouze reformu r. 1409 rektorem – Dekret kutnohorský ................................... UK se sice počeštila, ale ztratila dosavadní monopol ve stř. Evropě (universita v Lipsku) r. 1412 proti odpustkům = nevole Václava IV., papeţská klatba ................................ interdikt ...................................... odchod na venkov (Kozí hrádek, Krakovec), káţe pod širým nebem, sympatie a radikalizace venkova r. 1414 pozván na koncil do Kostnice (ochranný glejt od Zikmunda), místo obhajoby učení uvězněn, upálen ............. ............................................................ dílo: O církvi, Výklad Viery, Desatera a Páteře, O svatokupectví, Postila, O českém pravopise (diakritický pravopis = cz se změnilo v č apod.)

49

Husitství smrt Jana Husa znamenala pro Václava IV. politickou katastrofu protestní list části české šlechty (452 podpisů), panstvo se staví proti koncilu, Zikmundovi i Václavovi Husovi stoupenci (husité) přijímají podobojí – symbol hnutí ..... ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… r. 1416 upálen Jeroným Praţský radikalizace lidu, chilialistické hnutí (víra v brzký konec světa) …………………………………………………………………………………………………….. r. 1418 – ukončení koncilu v Kostnici (jeden papeţ Martin V.) Řím hrozí Václavovi kříţovou výpravou První praţská defenestrace 30. 7. 1419 – revoluční převrat v Praze ………………………………………………………… v čele lidový kazatel………………………………………………………………….………….. 16. 8. 1419 umírá Václav IV. ………………………………………………………………….. Zikmund nástupcem ......................................... Husitská revoluce diferenciace husitů - cíle ………………………………………………………………………………………………………. ........................................ ........................................ Husitské svazy praţané …………………………………………………………………………………………. orebité (sirotci) táborité severočeští husité (Slaný, Louny, Ţatec) ............................ Společný programu husitů tzv. čtyři artikuly praţské 1. svoboda kázání a vykládání bible 2. přijímání podobojí všem 3. zbavení církve majetku a světské moci 4. povinnost zakazovat a případně trestat smrtelné hříchy Průběh revoluce r. 1420- zaloţení Tábora ……………………………………………………………………..... ……………………………………………………………………………………………………..... r. 1420 – bitva u Sudoměře ……………………………………………………………………... r. 1420 I. kříţová výprava proti Čechám …………………………………………………….. bitva na Vítkově, u Vyšehradu Spory v husitském hnutí r. 1421 – spory v obci Tábor – vyhnání radikálů (adamité), upálení sněm v Čáslavi r. 1422- převrat v Praze, Jan Ţelivský zatčen a popraven, radikální křídlo poraţeno, vítězí měšťansko-šlechtická opozice

50

1421/1422 – II. kříţová výprava (Zikmund) bitva u Kutné Hory, Ţiţka pronásleduje křiţáky aţ k Německému Brodu - taktika vozové hradby Ţiţkům vojenský řád r. 1423 – rozpory v Táboře, Ţiţka odchází k orebitům, zaloţení tzv. Menšího Tábora = středisko HK (Jaroměř, Vysoké Mýto) r. 1424 - bitva u Malešova – poráţka praţanů 11. října 1424 smrt Jana Ţiţky při obléhání Přibyslavi (sirotci) sjednocení vojsk sirotků, praţanů, táboritů proti cizím vojskům. r. 1426 III. kříţová výprava – vítězství husitů u Ústí nad Labem Prokop Holý (Veliký)…………………………………………… r. 1427 IV. kříţová výprava – bitva u Tachova r. 1431 V. kříţová výprava (kardinál Cezarini), bitva u Domaţlic (křiţáci se rozprchli, kdyţ slyšeli zpěv husitů) spanilé jízdy = rejsy (1428–1433) …………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………. r. 1431 koncil v Basileji r. 1433 husitské poselstvo v Basileji (Prokop Holý) = basilejská kompaktáta – kompromis mezi římskokatolickou církví a umírněnými husity ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………. 30. 5. 1434 ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………. r. 1436 – Zikmund opět zvolen českým králem …………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………. r. 1437 – veřejná poprava Jana Roháče z Dubé (hrad Sion u Kutné Hory) snaha Zikmunda přimět k odchodu za hranice zbytky polních vojsk …………………………….. bratříci - radikální husité, kteří odešli na Slovensko, mnoho jich bojovalo za Jana Jiskru z Brandýsa, po smrti Zikmunda i jeho zetě Albrechta válčili za zájmy Ladislava Pohrobka (vnuk Zikmunda), stávali se ţoldnéři

r. 1437 – Zikmund umírá…………………………………………………………………………… Výsledky revoluce změny v Čechách - katolická církev zbavena 4/5 majetku, panstvo se obohatilo, roste vliv měst, která se počešťují poddaní – právo na svobodnou víru, zbaveni církevních poplatků, ne však poddanství vzniká církev kališnická, roste vliv zemského sněmu, roste vzdělanost (i ţeny), čeština nahradila latinu hospodářská a kulturní devastace, neúrody, hladomory, zničení kulturních památek, Češi = kacíři, univerzita zaostává – odpor k novotám a renesančnímu myšlení 51

Doba polipanská a poděbradská období po husitských válkách Jednota bratrská Petr Chelčický ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… r. 1458 Kunvald u Ţamberka ………………………………………………………………………… dobrovolná chudoba, v izolaci od okolí, soběstační, přísná náboţenská disciplína a biblická rovnost, z počátku odmítali vzdělání jako zbytečné ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Albrecht II. Habsburský (1437–1439) …………………………………………………………………………………………………….. Ladislav (zvaný Pohrobek) …………………………………………………………………….. landfrýdy r. 1452 Jiří z Poděbrad a Kunštátu se stává zemským správcem r. 1453 českým králem korunován Ladislav Pohrobek r. 1457 Ladislav Pohrobek náhle umírá………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… r. 1458 Jiří z Poděbrad zvolen českým králem (husitský král, král dvojího lidu) ……………………………………………………………………………………………………… Vláda Jiřího z Poděbrad ……………………………………………………………………………………………………… Liga křesťanských panovníků …………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. Poselstvo k panovnickým evropským dvorům vedl Lev z Roţmitálu; panoš Václav Šašek z Bířkova napsal Deník (A. Jirásek – Z Čech aţ na konec světa) papeţ zrušil basilejská kompaktáta, dal Jiřího do klatby jako kacíře vyhlášena kříţová výprava proti Čechám, v čele uherský král Matyáš Korvín r. 1468 vypovězena válka, r. 1469 poráţka M. K. u Vilémova nedaleko Čáslavi Matyáš pokračuje v nepřátelské politice, katolíci ho v Olomouci volí českým králem boje pokračují, Jiří uzavřel dohodu s polským králem Kazimírem IV., na český trůn mají nastoupit Jagellonci r. 1471 Jiří náhle umírá

52

Období vlády Jagellonců v českých zemích ....................... r. 1471 českým králem zvolen Vladislav Jagellonský katolická šlechta uznává Matyáše Korvína ……………………………………… (r. 1479 – dohoda = oba si ponechali titul českého krále; Vladislav vládne v Čechách, Matyáš v Uhrách, na Moravě, ve Slezsku a obojí Luţici) r. 1490 Matyáš umírá, Vladislav se stává nejen panovníkem zemí Koruny české, ale i uherským králem české země s uherským státem personální unii ……………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………… Nastává období náboţenské snášenlivosti (r. 1485 -katolíci uznali kompaktáta jako zemský zákon – kutnohorský náboţenský mír), období husitských válek definitivně skončilo Vladislav Jagellonský trvale sídlil v Budapešti……………………………………………….. „král Bene“ …………………………………………………………………………………………… Stavovská monarchie ……………………………………………………………………………………….. Spory měst se šlechtou r. 1500 Vladislavské zřízení zemské ……………………………………………………………… r. 1517 Svatováclavská smlouva ………………………………………………………………….. podnikání šlechty rybníky (na roţmberském panství vybudovány rybníky spojené umělým kanálem = Zlatá stoka, 45 km dlouhá, stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan), pivovary, pily, mlýny, sklárny, cihelny, hutě Ludvík Jagellonský (zvaný Dítě) (1516–1526) další pokles autority panovníka turecké nebezpečí (Turci obsadili Uhry) r. 1526 ……………………………………………………………… pronikání reformace a humanismu 53

Raný novověk Hospodářské změny v novověku základem obţivy zemědělství zdokonalují se nástroje i postupy, nové plodiny (kukuřice, rýţe, brambory; len, konopí, chmel) nové typy podnikání zvláště šlechty (chov ovcí a prodej vlny, zakládání vinohradů, rybníků, mlýnů, pivovarů) změny v ekonomických vztazích v Z Evropě→ kapitalizace šlechty v západní Evropě vlastník půdy si najímá námezdní síly (práce za mzdu) × v zaostalejších zemích (Stř. a V Evropa) – druhé nevolnictví (zvyšování robotních povinností, pevnější připoutání k půdě) řemeslná výroba – Z Evropa - manufaktury .................................a............................ růst dálkového obchodu - roste význam kupců, obchodníků (hospodářská a politická síla)

Zámořské objevy Příčiny ………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………… Portugalské objevné plavby podporuje král Jindřich Mořeplavec ………………………………………………………………………………… r. 1488 Bartolomeo Diaz ……………………………………………………… r. 1498 Vasco da Gama ……………………………………………………… 1519–22 Fernao Magalhaes …………………………………… Vznik španělského státu Aragonie, Kastilie …………………………………………………………………… r. 1492 Kryštof Kolumbus ……………………………………………………………………….. 16. stol. Nizozemí (Tichomoří, Indonésie) 17.-19. stol. – koloniální velmoci: Anglie, Francie Význam zámořských objevů: …………………………………………………………………………………………………………............................. ..................................................................... ................................................................... 54

Renesance a humanismus Renesance – znovuzrození antiky umělecký směr 14.-16. století, vzniká v Itálii - městské státy Florencie (Mediceové), Benátky ap. a odtud se šíří do Evropy Humanismus – (humanus = lidský) myšlenkový proud renesanční doby, touha po pravdivém poznání člověka -> snaha stát se dokonalejším, klade důraz na přirozené vlastnosti a schopnosti člověka základem humanistické učenosti - dokonalé jazykové vzdělání – řečtina, latina, hebrejština, kritizuje středověká církevní dogmata, znovu objevuje antickou civilizaci, ideálem je člověk tělesně i duševně dokonalý, vyhovuje především měšťanstvu - bohatne a „chce si uţít“ pozemského ţivota Předpoklady k vzniku úspěchy ve velkých námořních plavbách, velký rozvoj poznání, stoupá úroveň obecné vzdělanosti, rozvíjí se přírodní vědy – matematika, mechanika (objev zákona volného pádu), anatomie - Paracelsus, otec farmakoterapie = podávání léků v podobě tinktur a extraktů astronomie – Mikuláš Koperník (O pohybu nebeských těles) heliocentrismus Jan Kepler (na dvoře Rudolfa II., propočítal dráhy planet, sestrojil dalekohled), Galileo Galilei (pronásledován inkvizicí) Giordano Bruno (vesmír je nekonečný, Slunce není jeho střed; upálen) Tycho de Brahe (spolupracovník Keplera, pohřben v Týnském chrámu) r. 1450 vynalezen knihtisk - Johannes Gutenberg -> rychlé šíření humanistických myšlenek -> kulturní přelom- urychlení výroby zlevnění knih, větší dostupnost inkunábule = nejstarší tisky (do roku 1500) nejproslulejší tiskárna 16. st. - v Basileji 1. tištěná kniha v Čechách vyšla v Plzni 1476 - Kronika trójanská další tiskárny do r. 1500 v Čechách: Vimperk, Brno, Kutná Hora, Olomouc, Praha renesanční člověk - všestrannost, umělci se často zároveň zabývají několika obory i přírodními vědami -> návrhy strojů, pitva -> předběhli svou dobu (Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarrotti)

55

Znaky renesanční architektury: převaha světských staveb nad církevními, šlechta staví zámky a paláce, měšťané domy stavba rozloţena do šířky - horizontalismus, vodorovné římsy, svislé sloupy (převáţně iónské), pilastr, balustráda půlkruhový nebo oválný oblouk, okna pravoúhlá, místo ţebrové klenby oblouková, kupole, štíty měšťanských domů,

arkády v patře (oblouková podloubí) fasáda zdobena rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami), sgrafito - psaníčkové nebo figurální ............. .......................... pravidelnost, symetrie stavba často spojená se zahradou – časté terasy, fontány, jezírka, záhony, sala terena = palácová přízemní místnost z jedné strany otevřená >> spojení stavby s přírodou, reprezentace, prosvětlenost - obytná část (stavby ztrácí obrannou funkci, uvnitř nástěnné malby, kazetové stropy, štuka)  zámky: Opočno, Častolovice, Doudleby, Velké Losiny, Bučovice, Telč, Jindřichův Hradec; Ambois, Chambord, Fontainebleau  letohrádek královny Anny = Belvedér, Ludvíkovo křídlo Praţského hradu, Míčovna v královské zahradě, Schwarzenberský, Lobkovický, Martinický palác, Hradčanská radnice na Loretánském náměstí, letohrádek Hvězda  města: Telč, Slavonice, Jindřichův Hradec, Pardubice, Nové Město n. Metují, Prachatice Fillipo Bruneleschi – stavba paláců, kaplí (dóm ve Florencii) sochařství: antické vzory, snaha zobrazit co nejvěrněji krásy lidského těla, detaily, pohyb

56

malířství: znovuobjevení přirozenosti a půvabu nahoty člověka – akty, perspektiva, zlatý řez - umísťování hlavního motivu obrazu (poměr 1:1,61803, zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, ţe poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části)

technika -> fresky, desková malba, kniţní malba, olejomalba italská škola Leonardo da Vinci – Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře páně Rafael Santi – portréty – Sixtinská Madona Michelangelo Buonarrotti – výzdoba Sixtinské kaple – strop fresky Poslední soud a Stvoření světa, sochy Mojţíš, Pieta, David Sandro Boticelli – Zrození Venuše, Primavéra – Tři Grácie Donatello – socha Davida, jezdecká socha kondotiéra Gattamelaty německá Albrecht Dürer – Růţencová slavnost Lucas Cranach - portréty Hans Holbein – Jindřich VIII. nizozemská Pieter Brueghel – Posvícení, Sedláci (venkovský ţivot) Hieronymus Bosch – Zahrada pozemských rozkoší řemeslo: řezbářství- oltář Mistra Pavla z Levoče, intarzie ...................... zvonařství, kovářství, sklářství-zrcadla, majolika literatura: Dante Alighiery – Boţská komedie, Francesco Petrarca-Sonety Lauře Giovanni Boccacio – Dekameron Viktorin Kornel ze Všehrd, Bohuslav Hasištenský z Lobkovic, Kryštof Harant z Polţic a Bezdruţic, Bohuslav Balbín

57

společenská kritika a politika: Niccolo Machiavelli, kancléř Medicejů - spis Vladař (kaţdý prostředek je dobrý k dosaţení vznešeného cíle) Erasmus Rotterdamský - Chvála bláznovství (satirické dílo, kritizuje náboţenské a politické praktiky západoevropské společnosti) renesanční utopie: Thomas More - spis Utopia (obraz ideální společnosti bez soukromého vlastnictví) Tommaso Campanella - Sluneční stát (ideální stát, ve kterém existuje společné vlastnictví) Francis Bacon - Nová Atlantida Manýrismus - výtvarný směr tvořící přechod mezi renesancí a barokem v letech 1520-1620, klade důraz na vnitřní svět člověka, snové představy odraz nejistoty a kolísání hodnot, osobitý přístup umělců, dokázali se odpoutat od dokonalosti, protáhlé a nadměrně svalnaté postavy, které mají do obrazu vnést dynamiku a ţivot alchymie, astrologie

58

Reformace …………………………………………………………………………………………………………. německá reformace v 16. století (luterská reformace) Martin Luther (1483–1546) r. 1517 Wittenberg…………………………………………………… ………………………………………………………………… církev……………………………………………

německá selská válka (1524-26)……………………… ……… ………………………………………………………………….. šmalkaldská válka (1546–47) ……………………………………………………………………….. augšpurský mír r. 1555………………………………………………………………………………… kalvínská reformace Jan Kalvín (1509–1564)……………………………………………… …………………………………………………………………………. hugenoti………………………………………………………

Protireformace ……………………………………………………………………… tridentský koncil (1545–1563) …………………………………………………………………… jezuitský řád (Tovaryšstvo Jeţíšovo) Ignác z Loyoly (1540) ……………………………………………………………… inkvizice censura Důsledky reformace a protireformace: …………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….

59

Evropské státy v 16.-17. století Španělsko Karel I. Habsburský (1516-1556) nejmocnější evropský panovník vládl v části Itálie, Nizozemí, v zámoří (Španělsko největší koloniální velmoc) jeho bratr Ferdinand I. …………………………………………………………………………. usiloval o absolutismus …………………………………………………………………….... jako císař Svaté říše římské úspěchy neměl (reformace, německá selská válka) - abdikoval r. 1556 rozdělil svou říši na 2 části: Ferdinand I. (Karlův bratr) získal císařský titul, král český a uherský; Filip II.(Karlův syn) – Španělsko, Nizozemí, země v zámoří → vznikly dvě větve habsburského rodu – španělská a rakouská Filip II. (1556–1598)………………………………………………………………………… opíral se o církev a inkvizici vedl nákladné války s Turky, porazil je u Lepanta (1571) r. 1581 – ztráta bohatého Nizozemí r. 1588 – poráţka od Angličanů (ztráta velmocenského postavení na moři) po jeho smrti Španělsko zchudlé a nepříliš významné

Nizozemská revoluce Nizozemí – 17 menších provincií pod nadvládou španělských Habsburků, nejbohatší a nejvyspělejší část Evropy rozšíření kalvinismu (Španělsko katolické, Filip II. zavádí inkvizici, snaţí se kalvinismus vymýtit) Filip II. omezoval práva nizozemské šlechty i měst, zvyšoval daně r. 1572 celonárodní povstání - Vilém Oranţský………………………………………… r. 1581 – vyhlásily severní provincie nezávislost – Spojené provincie nizozemské (dnešní Nizozemí) státní náboţenství – kalvinismus, v čele Vilém Oranţský jiţní provincie (dnešní Belgie) – Španělské Nizozemí – patřily dále Habsburkům r. 1648 – Španělsko definitivně uznalo nezávislost Spojených provincií nizozemských - hybnou silou měšťanstvo, rozvoj soukromého podnikání a obchodu; vznik nové občanské společnosti …………………………………………………………………….

60

Francie počátky absolutistické monarchie panovník získává stále větší moc, dochází k hospodářskému rozkvětu František I. (1515–1547) – snaha ovládnout bohatá města v severní Itálii, čtyři války s Karlem V., Francie poraţena, země zatíţena vyššími daněmi. náboţenské zápasy ve Francii hugenoti………………………………………………………………………………………………. Jindřich Navarrský…………………………………………………………………………………… bartolomějská noc (r. 1572)……………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. Jindřich IV. – r. 1598 edikt nantský ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Ludvík XIII. zisk z 30.leté války – Francie velmocí (kardinálové Richelieu, Mazanin) vláda Ludvíka XIV. (1661–1715) – absolutismus ……………………………………………………………………………………………………… dobyvačné války - proti Habsburkům ……………………………………………………………… v hospodářství – merkantilismus (J. Colbert)……………………………………………………….. ………………………………………………………………….. ………………………………….. budování Versailles………………………………………………………………………………… vyčerpání státní pokladny, v 18. století problémy – prohrané koloniální války

Anglie 1455–1485 boje mezi Yorky a Lancastery…………………………………………………………… vítězství Jindřicha Tudora – Jindřich VII. ……………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Jindřich VIII. (1509–1547) ……………………………………………………….…………………………………………………. anglikánská církev (1534)…………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Alţběta I. (1558–1603) alţbětinská doba………………………………………………………………………………………. rozkvět v kulturní a hospodářské sféře………………………………………………………………… manufaktury………………………………………………………………………………………….. korzáři (Francis Drake)………………………………………………………………………………. Marie Stuartovna……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Jakub I. ………………………………………………………………………………………………….

61

Anglická revoluce snaha Karla I. o absolutismus – konflikt s parlamentem – občanská válka (1642–1648) zvítězila armáda „nového typu“…………………………………., kterou pro parlament postavil Oliver Cromwell r. 1649……………………………………………………………………………………………… od roku 1653 protektorát – v čele Cromwell, „vláda tvrdé ruky“ r. 1660 návrat Stuartovců: Karel II., Jakub II. – vyhnán …………………………………………… od r. 1689 Vilém III. Oranţský – vydána Listina práv………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………. parlamentarismus……………………………………………………………………………….. královna Anna r. 1707 – spojení se Skotskem Spojené království Velké Británie

Habsburkové na českém trůně Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) rakouský arcivévoda, manţel Anny Jagellonské, bratr císaře Karla V., r. 1526 zemským sněmem zvolen za českého krále zároveň králem uherským = vzniká soustátí: habsburská mnohonárodnostní monarchie ............a...............a..................... usiluje o vytvoření silné centrální vlády, o zvýšení moci panovníka omezuje práva šlechty a měst zřizuje dvorské úřady společné pro celou monarchii (středisko Vídeň) začíná se vytvářet stavovská opozice proti králi 1546–47 – otevřený konflikt mezi Ferdinandem a českou opozicí ………………………………………………………………………………………………………. tvrdé prosazování katolické víry pronásledování členů jednoty bratrské r. 1556 – příchod jezuitů do Čech = Tovaryšstvo Jeţíšovo ………………………………………………………………………………………………………. Maxmilián II. (1564–1576) r. 1575 předloţena ke schválení Česká konfese……………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… Rudolf II. (1576–1611) sídlil v Praze = středisko uměleckého a vědeckého ţivota monarchie milovník umění………………………………………………………… doba manýrismu …………………………………………………………………………………….. r. 1609 - Rudolf II. podepisuje pod tlakem českých stavů tzv. Rudolfův majestát ………………………………………………………………………………………………………… Matyáš (1611-1619) - zhoršení vztahů mezi králem a českými stavy porušování Majestátu 62

České stavovské povstání a 30.letá válka Příčiny: 2 typy států  státy s habsburským absolutistickým zřízením, Katolická liga Španělsko, Rakouské a české a uherské země, katolické Německo  protihabsburský blok (rozvoj industriální společnosti, protikatolické postoje) Protestantská unie Anglie, Francie, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, protestantské Německo

fáze války 1. česká válka 2. falcká 3. dánská 4. švédská 5. švédsko-francouzská

1618-20 1621-23 1625-29 1630-35 1635-48

63

1. fáze války české stavovské povstání Matyáš a po něm Ferdinand II. Štýrský nedodrţují náboţenskou svobodu - Rudolfův majestát r. 1618 sjezd nekatolických stavů v Praze protest u místodrţících Slavaty a Martinice II. praţská defenestrace .......................... vláda 30 direktorů březen 1619 – smrt Matyáše Ferdinand II. Štýrský (1619–1637 s roční přestávkou 1619, nazýván „Krvavý“) r. 1619 zemský sněm sesazení Habsburků a volba Fridricha Falckého (zimní král) 8. 11. 1620 bitva na Bílé Hoře poráţka stavů, vítězí habsburské vojsko důsledky zatčení představitelů stavů zabavení pozemků (3/4)- přidělení katolické šlechtě (Valdštejn apod.) 21. červen 1621 - poprava 27 českých pánů (Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik, Jan Jesenský…) r. 1627 Obnovené zřízení zemské český král dědičně Habsburk, duchovenstvo 1. místo na sněmu, němčina na roveň češtině, katolické náboţenství jedině povolené – exulanti (nucené vyhnanství kvůli víře)rekatolizace země (násilný přechod na katol. víru) česká emigrace (Komenský, Holar ...) politický, kulturní, sociální útlak

2. fáze falcká válka-JZ Německo protestantské x španělští ţoldnéři, zabrání Horní a Dolní Falci 3. fáze ustavení protihabsburské koalice x habsbur. armáda vedená Albrechtem z Valdštejna (smrt r. 1634 Cheb)

64

4. fáze Švédové a Sasové v Praze, r. 1632 bitva u Lützenu, poráţka Habsburků, smrt švédského krále Gustava Adolfa, jednání o míru

5. fáze velké rozšíření bojů - Čechy, Uhry, Španělsko, Německo

r. 1648 Vestfálský mír silnější protihabsburský blok, územní zisky Švédska, Francie, uznání samostatnosti Nizozemí a Švýcarska, konec světovládných cílů Habsburků, katolická církev ztrácí politickou moc, Habsburkům zůstává pouze stř. Evropa, čeští emigranti se nesmí vrátit domů

České země po 30.leté válce upevnění absolutistické a centralizované monarchie nástup cizí katolické šlechty (Colloredové, Schwarzenbergové, Piccolominiové aj.), získává zkonfiskovaný majetek zvyšování roboty (druhé nevolnictví), útlak poddaných – berně selská povstání r. 1628 povstání na Opočensku r. 1680 velké povstání na Litomyšlsku r. 1692 povstání Chodů (Jan Sladký Kozina) hospodářský úpadek měst (Kutná Hora) násilná rekatolizace (= pokatoličťování) země – pronásledování jinověrců, procesy s čarodějnicemi válka s Turky za císaře Leopolda I. (1657–1705) r. 1683 obléhání Vídně - poráţka a ústup Turků (Evţen Savojský) 1701–1714 – válka o dědictví španělské (Habsburkové poraţeni Francií)

65

Barokní kultura vznik 16. st. v Itálii, v Evropě 17. – 18. st., u nás r. 1610 – 2. 1/2 18. st. charakter hluboká náboţenská víra, církev nositelkou kultury, ladí oku i duši, dominuje v katolických zemích (Španělsko, Rakousko, Čechy, Itálie apod.), působí na city architektura: dynamizující (pohyb, napětí, křivky, sloţité kompozice), prostor s kopulemi a nástropními malbami, sloţité klenby, tvarová bohatost (zlato, štuka, barevné mramory, rafinovaně přiváděné světlo, sochy osová souměrnost, optické průhledy, iluzivní účinky

kostely, jezuitské koleje, kláštery půdorys elipsy, kopule, koutové pilíře

ital. F. Borromini, F. Guardini Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové Carlo Lurago Giovanni Santini-Aichl zámky …………………………………………………………………………………. otevřená trojkřídlá, podkova apod. specializace (salonky, budoáry, knihovny, loţnice, obrazárny, divadla)

66

francouzský park městské paláce církevní dominanty selské baroko sochařství: vyjadřují duševní stavy, rozevláté, výraz, polychromie, mučedníci oltáře, řezby, morové sloupy it. Giovanni Lorenzo Bernini Ferdinand Maxmilián Brokoff Matyáš Bernard Braun malířství: fresky, olejomalby, šerosvit, nekonečný prostor, kompozice, zátiší, portréty, krajiny nizoz. P. P. Rubens A. van Dyck H. Rembrandt van Rijn šp. Velazquez ital. Caravaggio čes. Václav Hollar Jan Kupecký V. V. Reiner Karel Škréta Petr Brandl divadlo: hudba: literatura: Pavel Stránský Pavel Skála ze Zhoře Jan Ámos Komenský

Rokoko (rocaille – mušlička, lastura) ve Franci na poč. 18. stol. za vlády Ludvíka XV. zjemnělá varianta baroka, ozdobné, přeumělkované náboţenské motivy nahrazeny výjevy z pastýřských her, galantními motivy (slavnosti lásky, kratochvilné okamţiky atd.) malíři: Antoine Watteau, Jean Fragonard 67

Osvícenství .............................................................. .............................................................. Představitelé osvícenství navázali na myšlenky Angličana Johna Locka (1632–1704) stoupenec anglické revoluce tvrdil, ţe vláda nepochází od boha, je výsledkem dohody mezi lidmi odmítl absolutismus, ţádal dělbu moci ve státě

Charles-Louis Montesquieu (1689–1755) spis O duchu zákonů – došel k názoru, ţe nejlepším vládnoucím systémem je konstituční monarchie v Anglii (rozloţení moci na zákonnou, výkonnou a soudní) François Marie Arouet - Voltaire (1694–1778) filosof, autor termínu osvícenství, kritik společnosti Jean Jacques Rousseau (1712–1778) pedagog, vychovatel člověk je od přírody dobrý, jeho mravy jsou zkaţeny řadou nepříznivých faktorů (soukromé vlastnictví, politický despotismus, městská civilizace) Denis Diderot (1713–1784) redaktor Encyklopedie aneb racionální slovník věd, řemesel a umění, 28 svazků (1751–1772) souhrn dosavadních poznatků o člověku, společnosti, přírodě nové poznatky se šířily i pomocí novin a časopisů objevují se názory hlásající potřebu reformy společnosti v západní Evropě došlo k reformám formou revoluce (Anglie, Francie) ve střední a východní Evropě moţnost řešení situace - osvícenský absolutismus .................................... (Fridrich II. Veliký, Kateřina II., Marie Terezie, Josef II.)

68

Osvícenský absolutismus za vlády Marie Terezie a Josefa II. konec 18. st. – rozklad feudální společnosti a nástup industriální spol. (kapitalismus) moţnost řešení situace- osvícenský absolutismus – reformy z vůle panovníka, omezení šlechty a církve, odstranění zaostalosti monarchie, zmírnění bídy poddaných ● vláda Marie Terezie (1740-80) otec Karel VI. - r. 1713 Pragmatická sankce ………………………………………………… válka o rakouské dědictví (1740–1745) 1756-63 sedmiletá válka s Pruskem x Fridrich II. ztráta Slezska a Kladska reformy centralizace říše-ústřední úřady do Vídně, osvícení úředníci němčina úředním jazykem povinná školní docházka 6 let – školy ……………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………………. tereziánský urbář - podle rozlohy půdy povinnosti r. 1773 zrušení jezuitů, papírové peníze, nové míry, váhy, sčítání lidu, číslování domů, trestní právo apod. r. 1775 velké nevolnické povstání – nespokojenost lidu, neúroda, mor, robota SV Čechy - Náchodsko, Rtyně-selské guberno - Antonín Nývlt rychtář v čele poráţka u Chlumce n. Cidlinou vydání robotního patentu – úlevy pro sedláky, robota 3 dny v týdnu ● vláda Josefa II. (1780-90) r. 1781 reformy: patent o zrušení nevolnictví patent toleranční odstranění censury, rušení klášterů, spojení Praţských měst 69

Svět 18.-19. století Rusko poloţeny základy nové evropské velmoci car Petr I. Veliký (1682–1725) ruský absolutismus ………………………………………………………………………………… snaha o modernizaci země…………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………… války proti Turecku ………………………………………………………………………………. proti Švédsku……………………………………………………………………………….. v 18. století období „palácových převratů“………………………………………………………… Kateřina II. (1762–1793) ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… poráţka Turecka …………………………………………………………………………………. povstání Jemeljana Pugačova (1773–1775) ………………………………………………….. podíl na trojím dělení Polska ……………………………………………………………………….

Prusko r. 1701 Pruské království (Fridrich I.) spojení Pruska a Braniborska Fridrich Vilém I. (1713–1740) – „kaprál na trůně“ budování armády, militarizace společnosti merkantilismus Fridrich II. Veliký (1740–1786) dobyvačné války: zisk Slezska……………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………

Vznik USA v pol. 18. stol. koloniální válka v Severní Americe (Francie – Anglie) vítězství Angličanů – osadníci ekonomicky zatěţováni …………………………………………… r. 1773 opor osadníků ………………………………………………………………………………. válka za nezávislost – 13 kolonií proti Anglii - v čele kongres, vůdce George Washington r. 1776 Prohlášení o nezávislosti amerických osad (Thomas Jefferson) r. 1777 vítězství v bitvě u Saratogy (podpora Francie) r. 1783 Anglie uznala nezávislost USA r. 1789 – vyhlášení ústavy USA, první prezident…………………………………………………… Kongres v době vzniku vytvořila ústava základní model uspořádání moderní demokratické společnosti, rovnost před zákonem ale zajistila pouze bílým obyvatelům USA

70

Velká francouzská burţoazní revoluce problémy Francie obyvatelé rozděleni do tří stavů: …………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. absolutismus - Ludvík XVI. (1774-92) květen 1789 – král svolal generální stavy – jednání skončila roztrţkou – III. stav se prohlásil za Národní shromáţdění snaha omezit moc krále ●14. 7. 1789 ………………………………………………………………………………………… heslo revoluce:…………………………………………………………………………………….. vydána Deklarace práv člověka a občana……………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………….. ●1791 Francie konstituční monarchií vznik politických klubů (pravice – levice) nejvlivnější byli girondisté ………………. a jakobíni …………………………. r. 1791 pokus krále o útěk z Francie………………………………………………………………… r. 1792 válka s Pruskem, Rakouskem………………………………………………………………. srpen 1792 zřízen Národní konvent………………………………………………………………. ●21. 9. vyhlášena republika 1793 poprava Ludvíka XVI.(leden), na podzim popravena i Marie Antoinetta Francii vypověděly válku i další státy: VB, Holandsko, Španělsko v Konventu se dostali k moci jakobíni – jakobínská diktatura, teror…………………………….. Výbor veřejného blaha – v čele Maximilien Robespierre …………………………………………………………………………………………………………… r. 1794 převrat v Konventu Robespierre popraven ……………………………………………………………………………………………………………. výsledky revoluce:………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………….

71

Napoleonské války – důleţitá úloha armády zájem o „vládu silné ruky“ – strach z nové revoluce r. 1799 státní převrat – k moci Napoleon Bonaparte (konec Velké francouzské revoluce) „první konzul“, schválil občanský zákoník……………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. r. 1804 Napoleon se prohlásil císařem francouzské císařství – období dobyvačných válek: snaha ovládnout Evropu r. 1805 válka s protifrancouzskou koalicí – VB, Rusko, Rakousko r. 1805 prohra s Anglií v námořní bitvě u Trafalgaru (admirál Nelson) 2. 12. 1805 bitva u Slavkova …………………………………………………………………………… r. 1806 zásah do vývoje v Německu – rýnský spolek ……………………………………… …………………………………………………………………………… r. 1806 – do bojů proti Napoleonovi vstupuje Prusko – poraţeno………….……………………………… proti Anglii vyhlášena kontinentální blokáda……………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………. r. 1809 poráţka Rakouska u Wagramu……………………………………………………………………... červen 1812 taţení do Ruska ............................................ generál Kutuzov…………………………………………bitva u Borodina….…………………………. ……………………………………………………………………………………………………………. vzniká protifrancouzská koalice: Rusko, Prusko, Rakousko, Anglie r. 1813 bitva u Lipska………………………………………………………………………………………. r. 1814 obsazena Paříţ, Napoleon sesazen – ostrov Elba r. 1815 útěk z Elby, návrat do Paříţe ……………………………………………………………………… r. 1815 bitva u Waterloo…………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………

Evropa po napoleonských válkách 1814–1815 – Vídeňský kongres smlouvy o poválečném uspořádání Evropy vytvoření mezinárodního systému zaloţeného na rovnováze sil a na zásadě spolupráce evropských panovníků proti nebezpečí dalších revolucí Svatá aliance – systém evropské bezpečnosti (tvůrce rakouský kancléř Clemens Metternich) symbolem útisku, který vládl ve většině Evropy x se formují revoluční hnutí, která bojují za dosaţení národních a občanských práv a svobod

72

Klasicismus (vynikající, vzorový) umělecký styl, 18.-19. stol. vzniká ve Francii, období rozpadu feudální společnosti Empír (imperium-císařství) klasicistní sloh rozvinutý za vlády Napoleona I. - inspirace antikou, proti zdobnosti, slohová kázeň, jednoduchost architektura šlechtické zámky, paláce, anglické parky uţitkové stavby-činţovní domy, úřady, banky, divadla, muzea, kasárna, nemocnice, mosty, viadukty, pavilony léčivých pramenů, kolonády znaky:

Francie: Vítězný oblouk v Paříţi vybudovaný po vítězství Napoleona u Slavkova, přestavba galerie Louver Německo: Braniborská brána v Berlíně USA: washingtonský Kapitol Rusko: Ermitáţ v Petrohradě Čechy: Stavovské (Tylovo) divadlo, zámky Kačina, Kynţvart, Kostelec n. Orl. palác U Hybernů většina lázeňských měst (Teplice, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně aj.) malířství fr. Jacques Louis Davidšp. Francisco de Goyasochařství ital. Antonio Canova dán. Bertel Thorvaldsen hudba J. Hayden W. A Mozart L. van Beethoven

73

Národní obrození Čechů a Slováků Národní obrození- vytváření novodobého čes. a slov. národa reformy Marie Terezie a Josefa II. - nebezpečí germanizaceponěmčování, rozvoj hospodářství a uvolnění pracovních sil a jejich odchod do měst (čeština) Fáze NO I. záchrana jazyka, povznesení lidu - konec 18. st. II. rozvoj kultury, počátek vědy, divadla - počátek 19. st. III. přechod k politické činnosti - po r. 1830 ● počátek národního obrození – začíná dlouhodobé úsilí národních buditelů, zájem o lid, boj proti poněmčování Královská česká společnost nauk (1784) - centrum vědecké činnosti osvícenců Představitelé: Josef Dobrovský – Podrobná mluvnice české řeči Václav Matěj Kramerius – Česká expedice – 1. nakladatelství a prodejna českých knih Josef Jungmann - Česko-německý slovník (5 dílů, 120 tis. slov) počátky čes. divadla dřevěná budova Bouda (1786) na Koňském trhu – Václav Thám loutkové divadlo – Matěj Kopecký hudba - učitel Jan Jakub Ryba – Česká mše vánoční na Slovensku hrozí maďarizace, pokus o vytvoření spisovné slovenštiny – Anton Bernolák ● po napoleon. válkách – zpátečnická politika, v čele státu císař František II., oporou kníţe Metternich policejní absolutismus, censura přesto čeština proniká do všech oblastí František Palacký – Dějiny národu čes. v Čechách a na Moravě Pavel Josef Šafařík – Slovanské staroţitnosti Ján Kollár – Slávy dcera myšlenky slovanské vzájemnosti- spolupráce slovanských národů ve všech oblastech střediskem vědecké práce Vlastenecké muzeum (r. 1818) v Praze Jan Evangelista Purkyně – přírodní vědy (nauka o buňce) František Martin Pelcl - jazykovědec, první profesor českého jazyka na praţské univerzitě, rodák z Rychnova nad Kněţnou K. B. a J. S. Preslové - přírodovědec a jazykovědec-názvosloví Josef Kajetán Tyl – divadelní hry, ředitel kočovné společnosti, Fidlovačka – Kde domov můj (F. Škroup) 74

Václav Kliment Klicpera - dramatik, profesor gymnázia v HK, autor divadelní hry Hadrián z Římsů, dnes jeho jméno nese hradecké divadlo Stavovské divadlo - hraje i česky Václav Hanka................... na Slovensku Ludovít Štúr-Štúrovci-vznik spisovné slovenštiny ● růst české burţoazie – přechod k politickým cílům, vliv revolučních hnutí v Evropě, Ferdinand V. (císař Ferdinand I.) Dobrotivý (1835–1848) Zaloţeno: Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách (1833) Měšťanská beseda (1846) vlastenecké krouţky Karel Hynek Mácha Karel Havlíček Borovský Karel Sabina František Palacký – nový politický program – austroslavismus rovnoprávné postavení slovanských národů v rámci Rakouského císařství liberální burţoazie – umírnění - svoboda podnikání, rovnoprávnost s Němci

radikální burţoazie – nekompromisní – zlepšení postavení lidu, proti poddanství a monarchii

společný cíl rovnoprávnost Čechů a boj proti feudalismu

75

Průmyslová revoluce

počátky průmyslové revoluce spjaty s textilním průmyslem 1763 – pohyblivý člunek – John Kay 1764 - spřádací stroj – James Hargreaves 1769–1774

James Watt

Revoluce v dopravě 1814 George Stephenson (zrychlení, zlevnění, zvětšení objemu přepravy, větší pohyb obyvatelstva = větší informovanost) 1807 Robert Fulton (rozmach aţ od 60. let 19. stol.) koncem 19. století – druhá průmyslová revoluce ………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………….. Alessandro Volta (1745–1827) – první baterie Michael Faraday (1791–1867) – elektromagnetická indukce Významní vědci: Louis Pasteur (1822-1895)………………………………………………………………………. Charles Darwin (1809–1882)…………………………………………………………………… Johan Gregor Mendel (1822–1884) ……………………………………………………………. J. E. Purkyně (1787–1869)………………………………………………………………………

Důsledky průmyslové revoluce změny obchodu - postupné vytváření světového trhu (konflikty, napětí v mezinárodních vztazích) - nová organizace finančnictví, bankovnictví sociální důsledky - ohromný přírůstek obyvatelstva - u moci kapitalisté, dělnictvo – boj o politickou emancipaci = dělnické hnutí

76

Průmyslová revoluce v českých zemích počátek 19. stol. – změna manufakturní výroby v tovární strojovou 2. pol. 19. stol. – české země jedna z nejprůmyslovějších oblastí stř. Evropy

Rozvoj různých průmyslových oborů - textilní výroba – severovýchodní Čechy - strojírenství (Praha, Liberec, Brno) - hutnictví ţeleza (1828 Vítkovické ţelezárny) - těţba uhlí (Kladensko, Podkrušnohoří) - potravinářský průmysl – cukrovarnictví, lihovarnictví, pivovarnictví (1842 plzeňský Měšťanský pivovar - Prazdroj) - sklářství – severní Čechy Významné objevy, stavby 1791 – v Praze se konala první výstava průmyslových výrobků v Evropě 1815 1817 1826 1827

…………………………….Josef Boţek …………………………….Josef Boţek …………………………….Josef Ressel …………………………….bratranci Veverkové

1832 (České 1839 – 1845 -

otevřena koněspřeţní ţeleznice Budějovice – Linec) parostrojní ţeleznice (Vídeň – Brno) (Vídeň – Praha)

se zaváděním strojů do průmyslových podniků a budováním ţelezniční sítě spjaty i dělnické bouře a stávky 1844 – Liberec, Praha, Brno – rozbíjení výkonných strojů, poţadavek zvýšení mezd

77

Revoluční vlny ve 20., 30. letech 19. století a r. 1848 Německo, Itálie, Polsko revoluční situace Rusko – 1825 povstání děkabristů (šlechtičtí revolucionáři bojovali za vytvoření konstituční monarchie – proti Mikulášovi I.) – potlačeno 1821 - boj Řeků proti Turkům (1830 – vznik Řeckého království) 1830 – revoluční výbuch ve Francii = červencová revoluce (Karel X. (1824-1830) – pokus o obnovení absolutismu, dobytí královského paláce, útěk krále ze země, vláda Ludvíka Filipa) Velká Británie – hnutí dělníků za volební svobody (chartistické hnutí)

Revoluce 1848/49 poslední úder starému feudálnímu zřízení otřes systému Svaté aliance objevuje se program národní emancipace (jaro národů) revoluce v celé Evropě, vzájemně se inspirovaly a ovlivňovaly Revoluce v Itálii – úsilí o sjednocení země, neúspěšné Revoluce ve Francii (1848) vláda průmyslových a finančních podnikatelů, proti nim drobní podnikatelé, rolníci, dělníci snaha o volební reformu – povstání (ozbrojený boj v paříţských ulicích) únor - abdikace krále (Ludvík Filip) – vyhlášení 2. republiky v čele prozatímní vláda, neplní sliby v červnu ţivelné povstání dělníků – krvavě potlačeno poráţka republikánů – vítězství protirevoluční vysoké burţoazie Ludvík Napoleon (synovec Napoleona Bonaparta) 1851 – prezident s neomezenými pravomocemi - státní převrat 1852 - císař Napoleon III. (2. císařství) Revoluce v Německu poţadavek sjednocení Německa zvolen parlament – Frankfurt nad Mohanem konstituční císařství v čele s pruským králem - ten nabídku odmítá revoluce nebyla úspěšná Revoluce v českých zemích Ferdinand V. (císař Ferdinand I.) Dobrotivý (1835–1848) „slabomyslný“………………………………………………………………………………. skutečná moc - Clemens Metternich

78

Směry v české společnosti liberálové ………………………………………………………………………………………. F. Palacký, K. Havlíček Borovský, F. L. Rieger poţadavky: svoboda tisku, shromaţďování austroslavismus…………………………………………………………… zrovnoprávnění češtiny s němčinou radikálové (radikální demokraté)……………………………………………………………... Emanuel Arnold, J. V. Frič, K. Sabina poţadavky: občanská práva a svobody pro chudé lidi zrušení poddanství a roboty bez náhrady zlepšení pracovních a mzdových poţadavků pracujících napětí ve společnosti vrcholí v roce 1848 (vliv Francie, Itálie) odvolán Metternich ● 11. březen – shromáţdění lidu ve Svatováclavských lázních na Novém Městě praţském – vznik Svatováclavského výboru petice císaři – přislíbeno řešení – liberálové ukolébáni sliby rozkol mezi Čechy a Němci (odmítají aktivity Čechů) Palacký nejede do Frankfurtu nad Mohanem, Češi nechtějí být součástí Velkého Německa oslabení českých i německých revolučních sil květen - vojenský velitel Prahy generál Alfred von Windischgrätz vydán Manifest evropským národům – poţadavek svobody pro všechny národy ● 2. 6. – 12. 6. Slovanský sjezd v Praze – vůdčí osobnost F. Palacký ● 12. 6.–17. 6. střetnutí lidu s vojskem, boj dělníků, studentů na barikádách (J. V. Frič) negativní postoj Palackého a liberálů k radikálním bojům povstání potlačeno, hromadné zatýkání, vyhlášen stav obleţení, továrny obsazeny vojskem Palackého výsledky opatrné politiky zmařeny pokračuje povstání v Rakousku a Maďarsku (Lajos Kossuth, Sándor Petöfi) 22. 7. – zahájen říšský sněm ve Vídni – úkolem bylo připravení ústavy, provedení reforem v monarchii zrušení poddanství a roboty – s přiměřenou náhradou bývalé vrchnosti říjen – povstání ve Vídni – Ferdinand I. uprchl do olomoucké pevnosti, povstání potlačeno – generál Windischgrätz 2. 12. - abdikace Ferdinanda ve prospěch jeho synovce Františka Josefa (1848–1916) 79

Svět v 2.1/2 19.-20. století Občanská válka v USA (válka Severu proti Jihu) 1861-1865 Sever – rozvoj průmyslu, odpůrci otroctví Jih - bavlníkové plantáţe, zastánci otroctví Hospodářská převaha průmyslového Severu =>snaha o zrušení otroctví v celé Unii Politické strany: demokratická – hájí zájmy Jiţanů republikánská – hájí zájmy průmyslového Severu r. 1860 – prezidentské volby – vítězství republikánů => prezidentem Abraham Lincoln (1809–1865) odpor jiţních států => r. 1861 – odtrţení Jihu (11 států) – vznik nového státního útvaru Konfederace států Ameriky (prezident Jefferson Davis, hlavní město Richmond) 13. 4. 1861 – počátek občanské války Konfederace – generál Lee Unie - generálové Grant a Sherman 9. 4. 1865 – kapitulace Jihu, vítězství Severu => jednota Unie zachována po pěti dnech míru prezident Lincoln zavraţděn Výsledky války: rozhodující vliv průmyslníků a finančníků Severu otroci osobně svobodní, ale nezbaveni sociálního a rasového útisku (1866 – vznik tajné rasistické organizace Ku-Klux–Klan) 1865–77 – období rekonstrukce – industrializace Jihu snaha zrovnoprávnit černochy Během 19. století USA – nová světová velmoc

Myšlenkové proudy liberalismus – víra ve svobodu jednotlivce, rovnost, odpor k absolutismu, v hospodářství důraz na svobodu hospodářské soutěţe, bez omezení, cel demokraté – jde jim o skutečnou rovnost bez ohledu na majetek, radikální demokraté tendence k vyřešení problému revolucí nacionalismus – uvědomění si historické role národa v dějinách utlačované národy touţí po svobodě (Češi, Poláci, jiţní Slované, Řekové), některé národy ale nacionalismus přeceňují a nadřazují se nad ostatní (šovinismus) 80

Dělnické hnutí důleţitý faktor v průmyslově vyspělých zemích Utopický socialismus: představy o ţivotě lidí ve společnosti bez soukromého vlastnictví, rovnosti lidí a společné práci, snaha realizovat utopické představy dohodou, nikoliv násilím Robert Owen (1771–1858) snaha pouţít zisk z podnikání ke zlepšení ţivota dělníků Charles Fourier (1772–1837) – zakládat falangy = druţstva,dělit výsledky práce Henri de Saint-Simon (1760–1825) vláda, ve které by byli zástupci všech vrstev společnosti, i dělníci Boj dělníků za sociální spravedlnost hnutí rozbíječů strojů => dělníci mylně označovali za příčinu jejich propouštění stroje stávky a demonstrace dělníků v Londýně chartistické hnutí s poţadavkem všeobecného volebního práva vznik prvních dělnických odborových organizací = poţadavky: zkrácení pracovní doby (aţ 16 hodin denně), péče o nemocné a přestárlé apod. Vědecký utopismus: něm. Karel Marx (1818–1883), Bedřich Engels (1820–1895) vznik marxismu (dialektického materialismu): dílo Kapitál hybnou silou dějin se stává boj společenských tříd (burţoazie – proletariát) historickou nezbytností je nastolení beztřídní společnosti, která nebude znát soukromé vlastnictví, beztřídní společnosti bude předcházet úplná poráţka kapitalismu (přemoţitelem bude dělnická třída) r. 1848 - Manifest komunistické strany …………………………………………………………… „Proletáři všech zemí, spojte se!“ růst dělnického hnutí, mezinárodní organizace I. internacionála (1864), II. internacionála (1889) sjednocení a řízení dělnických stran, boj za 8 hodinovou pracovní dobu, všeobecné rovné hlasovací právo

81

Evropské státy ve 2. ½ 19. století dokončení průmyslové revoluce zformování hlavních mocností mezinárodního vývoje – soupeření o vliv ve světě

Velká Británie největší světová průmyslová a koloniální velmocimpérium ………………………………………………………………………………………………………… vláda královny ………………………… (1837–1901) hospodářský růst Anglie = dílna světa ……………………………… centrum obchodu světová finanční velmoc

Francie r. 1852 – císař Napoleon III. mohutný ekonomický růst, úsilí o rozsáhlou koloniální expanzi krach Napoleonova reţimu způsobila poráţka Francie ve válce prusko-francouzské (1870–71), kterou vyhlásil Napoleon ve snaze oslabit Prusko (zaměřeno proti sjednocení Německa) září 1870 rozhodující bitva u Sedanu – Francie poraţena konec císařství – vyhlášení republiky (uzavřeno příměří s Pruskem = kapitulace Francie, ztráta Alsaska, Lotrinska) radikální socialisté se postavili proti prozatímní vládě (vláda národní zrady) – občanská válka vyhlášení Paříţské komuny (28. 3. 1871) ………………………………………………….. 28. 5. 1871 Komuna krvavě potlačena, zaveden teror proti komunardům, výsledkem bylo 30 000 mrtvých, poslední část popravena u zdi Pére Lachaise, tisíce lidí odsouzeny na galeje, nucené práce v koloniích postupné stabilizování situace v zemi – r. 1875 vydána nová ústava = období tzv. třetí republiky = v čele republiky prezident Patrice de Mac-Mahon (reformy: všeobecné volební právo pro muţe, bezplatné vzdělání) Paříţ – centrum evropské kultury, uměleckého ţivota r. 1889 - Světová výstava postavena 300 m vysoká vyhlídková věţ = dílo Alexandra Gustava Eiffela)

Sjednocení Německa centrem sjednocení Prusko, pruský král Vilém I. (1861–1888) od roku 1871 první německý císař

82

kancléř Otto von Bismarck (1871–1890) – „ţelezný kancléř“ (představitel junkerských velkostatkářů a průmyslových velkokapitalistů) cíl: sjednotit Německo „krví a ţelezem“ …………………………………………………….. snaha vyřadit Rakousko z rozhodování o německých záleţitostech r. 1866 prusko-rakouská válka (3. 7. rozhodující bitva u Hradce Králové – Rakousko poraţeno definitivně vyloučeno z rozhodování o poměrech v německých oblastech) definitivní sjednocení Německa po poráţce Francie v pruskofrancouzské válce r. 1870 leden 1871 - vyhlášení německého císařství

Sjednocení Itálie centrum zápasu za sjednocení Itálie – Sardinské království v čele s králem Viktorem Emanuelem I. a ministerským předsedou Camillo Cavourem ke sjednocení přispěl i „věčný revolucionář“ Giuseppe Garibaldi r. 1861 vyhlášeno Italské království (Viktor Emanuel II.) r. 1866 připojeno Benátsko r. 1870 připojení území církevního státu včetně Říma (papeţ zůstal jen vládcem Vatikánu, kterému byl přiznán statut samostatného státu)

Situace v Rusku zaostalá zemědělská země-nevolnictví Mikuláš I. (1825–1855) - přetrvává samoděrţaví………………………. snaha zlomit moc Osmanské říše (Turecko) a získat kontrolu nad úţinami Bosporem a Dardanelami (brána k Černému moři) 1853–1856 krymská válka na stranu Turecka Anglie a Francie – poráţka zaostalého Ruska (Turecko upadá do postupné závislosti na V. Británii a Francii) Alexandr II. (1855–1881) r. 1861 – zrušení nevolnictví, další reformy, počátky průmyslové výroby Mikuláš II. (1894-1917) počátky dělnického hnutí, vznik soc. demokracie Ruska (bolševici, menševici)- V. I. Uljanov-Lenin Rusko-japonská válka (1904-05), SV Čína-Mandţusko, Rusko-neschopná armáda, poraţeno r. 1905 krvavě potlačena pokojná demonstrace dělníků v Petrohradě proti válce a hladu (Krvavá neděle)

83

Vznik Rakouska-Uherska obnovení absolutistické vlády - František Josef I. (1848-1916) reformy hospodářství, zrušení vnitř. cel ministr vnitra Alexandr Bach, policie, četnictvo, zákaz veřej. polit. činnosti r. 1859 Rakousko prohrálo válku proti Sardinii a Francii ztráta Lombardie, odvolán A. Bach r. 1860 Říjnový diplom – slibuje konec absolutismu, demokrat. svobody únor 1861 – Únorová ústava – Rakousko konstituční monarchií neřeší poţadavky neněmeckých národů (Čechů, Maďarů) proti centralizaci, soustřeďování moci do Vídně r. 1866 Prusko x Rakousko ztráta Benátska problémy monarchie řešeny kompromisem (ústupky) maďarské šlechtě r. 1867 dualismus (dvojvládí) R-U vyrovnání rozdělení říše na Předlitavsko a Zalitavsko rakouské Uhry, Slovensko české země společný panovník………………… zahraniční politika armáda měna nový název státu Rakousko-Uhersko

nová Prosincová ústava 1867 - občanská práva, svobody spolčování, tisku, projevu, volnost stěhování, volba povolání, listovní tajemství, právo volit pro majetné apod.

84

Politický a kulturní vývoj čs. zemí - 50.-60. léta 19. st. v 50. l. umrtvení politického ţivota – Bachovský absolutismus .....................................................zaměřený proti radikálním demokratům - Sladkovský, Sabina, Arnold, Frič, Borovský i liberální burţoazii - Palacký, Rieger zakázáno shromaţďování, spolky, noviny Únorová ústava r. 1861 změna – obnovení politického ţivota česká národní strana staročeši podpora čs. šlechty, továrníků Palacký, Rieger

mladočeši podpora rolníků Sladkovský, Ed. a Jul. Grégrové

nespokojenost s ústavou r. 1867 (chtějí stejná práva jako Uhry) politika pasivní opozice (1863-79)- neúčast politiků na jednáních říšské rady ve Vídni protestní demonstrace za národní rovnoprávnost a volení právo pro všechny, tábory lidu - Říp, Bezděz, Blaník pouť do Ruska, převezení korunovačních klenotů Vídeň-Praha, základní kámen ND vydávání čs. novin, zakládání spolků (čtenářské, pěvecké, divadelní) Hlahol = Miroslav Tyrš + Jindřich Fügner

=

v

r.

v 80. l. drobečková politika - za drobné ústupky spolupráce s vídeňskou vládou 1879 jazyková rovnoprávnost v úřadech a školách 1880 Ústřední matice školská 1881/83 Národní divadlo 1882 rozdělení KU na českou a německou čeští profesoři T. G. Masaryk, Miroslav Tyrš, Josef Thomayer, Jaroslav Goll, Jan Gebauer

85

Kultura romantismu a generace ND konec 18. st. splývá s klasicismem a 19. st. únik od reality znaky: důraz na cit, sblíţení přírodou a lidem lid. slovesnost, daleké země, minulost - středověk v literatuře silní, vášniví hrdinové (zbojníci, vězni, tuláci) hudba fantazie, báje, příroda, prvky lid. písní (Schubert, Liszt, Berlioz, Chopin, Glinka …) Bedřich Smetana Antonín Dvořák malířství citová a barevná stránka, světlo, atmosféra fr. malíř Eugene Delacrois krajinomalba Ant. Mánes, Jos. Navrátil, Adolf Kosárek 1779 Akademie výtvarných umění architektura nápodoba čínské, antické, egyptské, turecké architekturydrobné odpočinkové stavby v zámeckých parcích (Lednice, Veltrusy, Kynţvart) vznikají pseudoslohy (1850-1910) lesk zašlé slávy středověku, inspirace gotikou, zámky - Bouzov, Hluboká, Lednice, Hrádek u Nechanic, Třeboňhrobka Schwarzenberků nové stavby ve městech - uţitkové – továrny, sokolovny, kasárna, divadla, hudební síně, školy, spořitelny, nádraţí novogotická dostavba chrámu sv. Víta na Praţském hradě (J. O. Kranner, J. Mocker, K. Hilbert) pseudorenesanční Josef Zítek – Národní divadlo (1868, 1881/83) Rudolfinum Smetanovo divadlo kolonáda Karlovy Vary

Josef Schulz – Národní muzeum

86

sochařství Josef Václav Myslbek – Sv. Václav, sousoší před vídeňským parlamentem Bohuslav Schnirch – triga na ND, socha J. z Poděbrad Václav Levý malířství Josef Mánes Josef Navrátil Adolf Kosárek Mikoláš Aleš František Ţeníšek Vojtěch Hynais Václav Broţík Julius Mařák

87

Hospodářství v 2 ½

19.-20. století,

rozvoj vědy a techniky Vynálezy přelomu 19. a 20. století 1866 je poloţen podmořský kabel z Evropy do USA 1867 Alfred Nobel - dynamit 1876 Alexander Bell - telefon 1877 Thomas Alva Edison - gramofon 1879 Thomas Alva Edison - ţárovka 1885 Carl Benz a Gottlieb Daimler staví první automobil 1888 Juhn Dunlop - pneumatika 1895 bratři Lumiérové uspořádali první veřejné promítání filmu v Paříţi 1898 Peirre a Marie Currie zkoumají radioaktivitu a objevují radium 1903 bří Wrightovi poprvé úspěšné letí letadlem s benzínovým motorem 1904 John A. Fleming - první dioda 1912 Henri Ford začíná hromadně vyrábět motorová vozidla (heslo: "Kaţdý Američan bude mít vlastní vůz!") 1927 je promítán první ozvučený film Jazzový zpěvák (USA) (v ČSR byl prvním ozvučeným filmem film K. Antona Tonka Šibenice)

v čes. zemích bohatá loţiska uhlí, hustota osídlení 2/3 výroby R-U (textil., strojíren., potravin., chem. průmysl, energetika) nestejnoměrné rozloţení zemědělských a průmyslových oblastí, levná pracovní síla, odchod za prací, těţké pracovní podmínky (10-14 hodin denně), nízká mzda technický pokrok - 2. průmyslová (vědecko-technická) revoluce elektřina, elektromotor Fr. Křiţík………………………………………………… E. Kolben ………………………………………………………………….. výbušný benzínový motor-automobilový průmysl Kopřivnice - 1898 Tatra President zdokonalení tavby ţeleza a výroba oceli (besemerace, tomasování) počátky letectví…………………………………………………………………… rozvoj chemického průmyslu (syntetické látky, barviva, parfémy, umělá hnojiva, léčiva) sériová, pásová výroba ……………………………………………………………………………… počátky monopolizace (kartely) – změny v organizaci hospodářského ţivota, souvisejí s koncentrací výroby do velkých podniků (nejdříve v těţkém průmyslu) dochází ke koncentraci výrobních prostředků, kapitálu, dělnictva centralizace - spojení jiţ hotových kapitálů do větších celků dobrovolně, násilně (v konkurenčním boji) vede ke vzniku monopolů = kapitalistický velkopodnik, ve kterém je soustředěna rozhodující část určité výroby monopol ovládá výrobu, trh, ceny; omezuje volnou konkurenci 88

formy monopolů kartely - samostatné podniky, které se dohodnou o cenách, rozdělení trhu, výši výroby syndikáty - ztrácejí samostatnost; výroba je samostatná, obchod společný trasty - návaznost výroby, bývalí majitelé jsou nyní akcionáři o fungování podniku rozhoduje správní rada koncerny - spojení více podniků, výroba na sebe nemusí navazovat, podnik je spojen bankami

do popředí ekonomiky se dostávají banky (ke koncentraci dochází i v bankovnictví), poskytují úvěry nově vytvářeným monopolům často dochází ke srůstání průmyslového a bankovního kapitálu => „finanční kapitál“ představitelé finanční oligarchie lidé, kteří mají často ve státě největší vliv

Aktivní politika čs. burţoazie a diferenciace polit. ţivota 19.-20. st. od r. 1879 účast na říšské radě ve Vídni podpora vlády …………………., drobečková politika …………………………………………………………… rozchod mladočechů a staročechů – jednání o punktacích r. 1890 – dohoda staročechů s vládou = tzv. punktace ………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………. vedoucí postavení mladočechů (Karel Kramář, Josef Kaizl), ve volbách 1891 staročeši propadají Objevuje se tzv. pokrokové hnutí (pokrokáři)- zvl. čeští studenti: kritika politiky staročechů i mladočechů kritika poměrů v R-U (zaostávání ve srovnání s Evropou) sblíţení s dělnickou mládeţí kolem časopisu Omladina r. 1893- hnutí za demokratické svobody a všeobecné volební právo sráţky s policií, zatčení 68 účastníků (S. K. Neumann, K. Kramář) r. 1894 proces s Omladinou (policií vykonstruovanou ilegální protirakouskou organizací) – uvěznění vůdčích osobností rozpad pokrokového hnutí

Pluralizace českého politického ţivota ………………………………………………….. ………………………………………………….. r. 1878 Českoslovanská sociálně demokratická strana – (J. B. Pecka, Lad. Zápotocký) dělnická strana, národnostním poţadavkům nadřazovala sociální (osmihodinová pracovní doba, rovné hl. právo, 1. máj 1890 - dělnický svátek) vliv mezinárodní dělnické organizace I. (1864) a II. (1889) internacionála - sjednocuje a řídí dělnické hnutí 89

1894 Křesťansko-sociální strana (Jan Šrámek)……………………………………………… 1897 Národně-sociální strana (Václav Klofáč) ……………………………………………………… 1899 Agrární strana (Antonín Švehla) ……………………………………………………………… 1897 - volby do říš. rady - plnoletí muţi, není rovné 1906 – zavedeno všeobecné volební právo pro muţe 1907 – volby do říšské rady (vítězství agrární strany a sociální demokracie) Z Národní strany svobodomyslné se vyčlenili tzv. „realisté“ Tomáš Garrigue Masaryk – odpůrce rukopisných podvrhů, antisemitismu 1900 – Česká strana lidová (T. G. Masaryk, K. Kramář), 1905 – Česká strana realistická

Kultura přelomu 19.-20. stol. Jubilejní zemská výstava v Praze r. 1891 na výstavišti, zde elektrické osvětlení Křiţíkovy fontány, stavba petřínské rozhledny, první tramvaj k výstavišti, elektrárny rozvoj odborného a technického školství, růst gymnázií klasická a reálná, r. 1890 1. dívčí gymnázium Minerva v monarchii, rozdělení K-U na českou a německou r. 1882 Umění: Josef Hlávka architekt, stavitel, mecenáš - zaloţení České akademie věd a umění r. 1888, stavby studentských kolejí, stavby nové budovy Akademie výtvarných umění generace májovců 50. - 70. léta – J. Neruda, V. Hálek, K. Světlá, J. Arbes generace lumírovců (kosmopolitní, J. Vrchlický, J. Zeyer) a generace ruchovců (národní, S. Čech, E. Krásnohorská, J. V. Sládek) – 80. léta realisté - K. V. Rais, Nováková, A. Stašek, A. Jirásek, Z. Winter, L. Stroupeţnický, Mrštíkové – 80. a 90. léta Česká moderna - přelom století, impresionismus, symbolismus, dekadence – A. Sova, O. Březina, S. Machar, K. Hlaváček Buřiči a anarchisti – V. Dyk, K. Toman, F. Šrámek, J. Hašek, S. K. Neumann, P. Bezruč Hudba – B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich, L. Janáček – zakladatel moderní hudby; pěvkyně Ema Destinová Malíři – F. Ţeníšek, J. V. Myslbek, M. Aleš, J. Mánes, V. Hynais Film – Ladislav Kříţenecký (1896) Sport – samostatný Český olympijský výbor nezávislý na R-U, všesokolské slety, čeští cyklisté, veslaři, osobnost – př. zápasník Gustav Frištenský, vzniká fotbalová liga a slavné týmy Sparta, Slavia

90

Secese přelom 19.-20. stol. vzniká ve Francii - Art Nouveau, v Německu - Jugendstil, v Anglii, USA - Modern Style poslední universální sloh zasahující do všech částí výtvarného umění oddělení od historizujících umělců znaky: důraz na detail, svérázná ornamentalika – květy, listy, úponky, stuhy, věnce, obličeje, nahé postavy zajímavé členění průčelí i uvnitř staveb uţití skla, porcelánu, kovu – kombinace (mozaiky, kachle) těţiště v dekorativním, uţitném umění (nábytek, šperky, osvětlení, kování, vitráţe, oblečení, plakáty…) vlastenecká tématika (Hus, Ţiţka, J. z Poděbrad apod.) architektura: projekty i drobných staveb – rodinné domy, kavárny, obchody Josef Fanta – Hlavní nádraţí Praha Ant. Balšánek a Osvald Polívka – Obecní dům Dušan Jurkovič – Pustevny na Radhošti, Luhačovice, památník M. R. Štefánka na vrchu Bradlo Jan Kotěra – hotel Bystrica na Václavském náměstí, muzeum a další stavby v HK (ţákem Jos. Gočár) Antoni Gaudí – španělský architekt – kostel Sagrada Familia, dům Casa Milá, park Güell- Barcelona sochařství: fr. Auguste Rodin Stanislav Sucharda Ladislav Šaloun – sousoší J. Husa Fr. Bílek Otakar Španiel Jan Štursa Bohumil Kafka – J. Ţiţka + symbolismus – předměty, postavy, scény mají kromě prvotního i druhotný význam (niterní pocity) malířství: Jan Preisler Max Švabinský Luděk Marod Alfons Mucha rak. Gustav Klimt

91

Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

DĚJEPIS III. ROČNÍK Pracovní texty

92

Mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou probíhal boj o nové rozdělení světa => střety koloniálních velmocí (Anglie, Francie, Rusko) a nekoloniálních států (Německo, Itálie, R-U, USA) hospodářsky vyspělé státy, ale bez kolonií, snaţili se to změnit od 70. let 19. století do počátku 20. století Velká Británie neustále rozšiřuje své zámořské koloniální drţavy dominia (samospráva)- Kanada, Indie, Austrálie, N. Zéland, dále Egypt-Suez, Hong-kong, Gibraltar apod. búrská válka (1899-1902), J Afriky, proti potomkům holandských přistěhovalců Francie pomalejší rozvoj, i ztráty (1870-71), vývoz Rusko, Turecko, Čína, kolonie ST a Z, S Afrika-Alţír, Tunis, Maroko, Madagaskar, V Zadní Indie USA rychlý rozvoj, dostatek PS, surovin, rozloha, monokultury taylorismus ovládá španělské koloniální panství - Kuba, Havaj, Filipíny, Panama Rakousko-Uhersko orientuje se na zahraniční politiku, kde je stále více závislé na Německu, chce se uplatnit na Balkáně; r. 1898 z rozhodnutí Berlínského kongresu okupuje Bosnu a Hercegovinu, od r. 1908 ji anektuje Německo militantní stát, rozvinutý průmysl, malé kolonie v Africe (Kamerun, Tanzánie, Namibie), staví ţeleznici Berlín – Bagdád růst nacionalismu (nekritický obdiv k vlastnímu národu), pangermanismu (idealizace němectví a volání po sjednocení Germánů = s Rakouskem), šovinismu (nenávist k jiným národům), všeobecně roste zbrojení Zdroje napětí v mezinárodní politice Balkán „sud prachu“ v 70. letech 19. století zde vypuklo protiturecké povstání (krutě potlačeno), začíná se zde v protiturecké politice angaţovat Rusko (společný jazyk, náboţenství jako obyvatelé Balkánu) 1877-1878 Rusko-turecká válka, vítězí Rusko Cařihrad uznává autonomii „Velkého Bulharska“ (pod ochranou Ruska, to však vyvolává znepokojení Německa, Rakouska-Uherska i Anglie 93

Bulharsko bylo rozděleno (odtrţena část území) Bosnu a Hercegovinu okupovala rakousko-uherská armáda roku 1908 Rakousko-Uhersko Bosnu a Hercegovinu anektovalo Turci museli souhlasit s nezávislostí Srbska, Černé Hory a Rumunska dlouhodobě se však stabilitu na Balkáně udrţet nepodařilo (náboţenská, jazyková a národnostní nesourodost) r. 1911 první balkánská válka Bulharsko, Srbsko, Černá Hora, Řecko × Turecku Turecko muselo odstoupit evropské území r. 1913 vypukla druhá balkánská válka Srbsko, Černá Hora, Řecko × Bulharsku (Bulharsko poraţeno) Dorozdělení Afriky Itálie neuspěla v Habeši, přivlastnila si Somálsko a Eritreu, v letech 1911–1912 získala Libyi Asie snaha o ovládnutí Číny ze strany USA, Anglie, Japonska i Ruska, které vlastnilo ţeleznici vedoucí přes čínské území Rusko a Británie spolu vedly spory také o Persii (dnešní Írán) a Afghánistán Indii ovládli Britové o Blízký východ měli zájem všichni (suroviny, vojenskopolitický, strategický význam) Vznik koalic Trojspolek - r. 1879 uzavřelo R-U s Německem smlouvu vojenské i politické partnerství = dvojspolek v r. 1882 se přidává Itálie - vzniká první válečné uskupení, které poruší evropskou rovnováhu Trojdohoda - r. 1893 dochází k uzavření smlouvy mezi Francií a Ruskem (= Dvojdohoda), v r. 1904 mezi Francií a Velkou Británií a v r. 1907 mezi Ruskem a Velkou Británií je protiváhou Trojspolku Počátek 20. století je spjat s pacifismem (odmítáním války) válka je označována za nelidský, zbytečný, nemorální a nemoderní způsob řešení konfliktů. r. 1899 - první mezinárodní konference o odzbrojení v Haagu přijat zákaz pouţívání otravných látek, ustanoven Mezinárodní soudní dvůr v Haagu - pro řešení mezinárodních konfliktů řešení jednáními a kompromisy r. 1910 mírový kongres ve Stockholmu - prosazuje mobilizovat mírové síly, angaţovanost vědců, zavedena Nobelova cena míru r. 1912 bylo na Basilejském kongresu II. internacionály vyhlášeno heslo „válku válce“ po vypuknutí války, sociální demokracie opustila protiválečnou politiku a podlehla nacionalismu a šovinismu (národnostní nenávist) 94

Moderní umělecké směry konce 19.-20. století malířství: společenská závaznost pomíjí, provokace, důraz na formu ne obsah - nepochopeni pracují v plenéru (přírodě) ne v ateliéru ●Impresionismus – usiluje o vyjádření osobního vjemu a subjektivního dojmu z vnějšího světa v daném okamţiku (barva+světlo+okamţik) Claudie Monet – (1872) Impression (Dojem východ slunce), Snídaně v trávě, Camilla, Katedrála v Rouenu, Lekníny… Eduard Manet – Snídaně v trávě, Olympie, Portrét E. Zoly… ostře kritizováni August Renoire – Houpačka, Cesta v lukách, Milenci… Edgar Degas – Tanečnice, Baletky, cirkusové, varietní prostředí Antonín Slavíček Antonín Hudeček Joţa Úprka ●Postimpresionismus netvoří skupinu ani směr Paul Cezanne hol. Vincent van Gogh Paul Gaugin Henri de Toulouse-Lautrec ●Pointilismus – tečkování, čisté barvy Georges Seurat Paul Signac ●Expresionismus – skutečnost deformuje subjektivními představami a zdůrazňuje subjektivní výraz v obsahu i formě, barvou vyjadřuje dramatický proţitek (1905) nor. Edvard Munch – Výkřik, Dívka na mostě ●Fauvismus – uţívá sytých barev bez stínování, dynamičnost Henri Matisse ●Kubismus – zdůrazňuje vnější zejména geometrické prostorové rysy skutečnosti, ruší perspektivu (1910) Pablo Pisasso – Avignonské slečny, Guernica, Tři hudebníci… Georges Braque – Portugalec, Dívka s kytarou… skupina Osma Emil Filla Bohumil Kubišta Josef Čapek Václav Špála 95

sochařství: Auguste Rodin realistické sochařství, současník impresionistů, řazen do různých směrů zajímá ho nitro člověka, obsah, důleţité je světlo a stín, rozsáhlé dílo, řada studií (figury v pohybu, při tanci), fascinace lidským tělem Kovový věk – (monumentální bronz, alegorická muţská postava, obviněn, ţe odlil lidské tělo, kopie je v Praze ve Veletrţním paláci Brána pekel ap.) Otto Gutfreund - památník Ratibořice, TGM v HK, Hráč na čelo, architektura: Kubismus (kubus-krychle), diamantový řez, vystouplé proláklé fasády Josef Gočár – dům U černé matky Boţí v Praze, školy v HK, koncepce města HK, Zlín Pavel Janák – Hlávkův most v Praze, krematorium v Pardubicích rondokubismus - obloučkový - ozdobné válce, koule, polokoule Funkcionalismus – 1. funkce, dekorativnost druhotná, ţelezo, sklo, neomítnuté cihly Gustav Eiffel – věţ v Paříţi, socha Svobody Le Corbusier - sluneční města - domy se zelení, obchody velká okna, světlo, vzduch, ţelezobeton, ploché střechy, něm. Ludwig Miese van der Rohe - brněnská Vila Tugendhat ......... Vladimír Karfík - Baťův mrakodrap Konstruktivismus – hlavně v Rusku po r. 1917, účelné, hranaté, bez zdobnosti, jednoduché Směr zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty, účelnost stavby, prolínal se s raným funkcionalismem hotel Internacionál Praha-Dejvice, Lomonosova universita v Moskvě vychází z něj i socialistický realismus (paneláky)

96

První světová válka (1914-1918)

Příčina: rozdělení světa na bloky, mezi nimiţ panovalo nepřátelství (Trojspolek a Trojdohoda) a polarizace evropské politiky, snaha o přerozdělení světa a o získání kolonií nepřijatelná velmocenská politika Německa usilující o nadvládu mezi Berlínem a Bagdádem, snaha VB neomezeně kontrolovat světová moře, politika R-U na Balkáně – velkopanský vztah Vídně k balkánským národům Záminka: atentát na následníka R-U trůnu Františka Ferdinanda d´Este v červnu 1914 v………………………………………………… Gavrilo Princip………………………………………………………………………………………………………………………… Začátek války 28. 7. 1914 Mým národům ………………………………………………………………………………………..

97

účastní se postupně 34 států z 54 Dohoda ústřední mocnosti Srbsko x Rusko, Francie, VB (Itálie-1915, USA-1917 ap.)

R-U Německo, Turecko (Bulharsko-1915)

otevřeny fronty jiţní R-U x Srbsko, Itálie

východní Rusko x R-U, N

západní N x Fr., VB

Vývoj událostí - 4 fáze války: 1. útočná (blesková) od srpna do prosince 1914 hlavní boje v Evropě útok na Srbsko převaha N a R-U Německu se nepodařilo tzv. bleskovou válkou dosáhnout vítězství, přes Belgii napadení Fr., Francouzi zastavili Němce na Marně 2. zákopová 1915–1916 ponorková válka N x VB západní fronta - boje u Verdenu bitva u Ypry – otravný plyn yperit boje na řece Sommě vzducholodě, stíhačky, bombardéry – protivzdušná obrana kulomet, minomet, plamenomet, granát tanky 3. vyčerpání 1917–jaro 1918 vstup USA do války (Němci potopili parník Louisitania) – převaha strategická a technická, Ústřední mocnosti hospodářsky nestačí = lístkový systém, zbídačování obyvatelstva, nepokoje, stávky Dohoda posílena únorovou revolucí v Rusku 1917, svrţení cara vyhlášení burţoazně-demokratické republiky

98

4. snaha o mírová jednání jaro–podzim 1918 poměr sil se mění ve prospěch Dohody hnutí potlačených národů za osvobození snahy válku ukončit: britský premiér Lloyd George (hospodářství se musí podřídit válečným cílům, aby byla rychlá poráţka Německa), prezident Wilson: nóta určená válčícím stranám, aby vyjádřily své cíle, čeho chtějí dosáhnout podzim 1916: smrt Františka Josefa I., jeho nástupcem Karel I. - tajná jednání s Dohodou o separátním míru (za zády Německa) prozrazena a Německo upoutává R-U k Německu Francie posílení protiněmeckých politiků (Clemensau) nová situace v Rusku - v listopadu 1917 velká říjnová socialistická revoluce a vzniká sovětské Rusko (V. I. Lenin) ukončení bojů na V frontě (Brest-litevský mír), spory Lenina a Lva Trockého, Rusko ztratilo Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu a Bělorusko, Německo bojuje jen na západní frontě 8. ledna 1918 americký prezident Wilson vyhlásil 14 bodů (podmínek) pro ukončení války (např. právo národů na sebeurčení, myšlenky demokracie a svobody - pro nás nadějný 10. bod = právo na nezávislost států Rakouska-Uherska) říjen-listopad 1918: kapituluje Bulharsko a Turecko, boje na Pijavě, poráţka R-U v Itálii poráţka Německa na Z frontě kapitulace ústředních mocností (Compiegne) = konec 1. světové války 11. 11. 1918 - vítězí státy Dohody Důsledky války: totální do války nasazeno všechno obyvatelstvo světová nakonec se jí účastnilo 34 zemí důleţitou roli hrála diplomacie povoláno asi 70 milionů muţů, z toho padlo 10 milionů, trvalé následky 20 milionů, další lidé zemřeli v zázemí na hlad a epidemie militarizace ekonomiky a hospodářství (státní intervence) vyvinuta nová válečná technika, zapojena věda a technika otřeseny dosavadní morální hodnoty, změna ţivotního stylu

99

zánik čtyř monarchií Rakousko - Uhersko, Rusko, Osmanská říše (Turecko), Německo vznik nástupnických států po rozpadu R-U vzniká Rakouská republika, Republika Československá (RČS) + Podkarpatská Rus, Maďarské království část území bývalého R-U připojena k: Polsku, Rumunsku (Sedmihradsko), Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1929 Jugoslávie), Itálii (severní část) státy vznikaly na národnostním principu (2/3 obyvatelstva musí být příslušníky dané národnosti)

změny na mapě Evropy - od Ruska se oddělila Litva, Lotyšsko, Estonsko - obnovena Belgie - Francie dostala zpět Alsasko a Lotrinsko - Besarábie (část Moldavska) připojena k Rumunsku

100

sociální a nacionální radikalismus radikalizace dělnictva, hlavně v poraţených zemích - největší nepokoje probíhaly v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Finsku a v Itálii v některých zemích docházelo k pokusům o revoluci bolševického typu - vyhlášeny „republiky rad“ (sovětů) 1918-21 - od sociální demokracie se odštěpilo levicové křídlo, začínají vznikat komunistické strany (radikálnější) národně-osvobozenecký boj v R-U, v koloniálních zemích 1. etapa rozpadu koloniálních mocností - Indie, Blízký Východ růst úlohy USA (konec hegemonie Evropy) USA věřitelem Evropy (Evropa zadluţena) Evropa oslabena (vzestup zaznamenávají mimoevropské státy) JAR, Kanada, Austrálie, Japonsko, Čína, Indie vznik Společnosti národů (SN) (1920) měla zajistit mír, řešit problémy diplomatickou cestou idea Wilsona: zaloţit mezinárodní instituci, která by hájila demokracii, politickou a územní nezávislost všech států; spory, které vzniknou, řešit mírovou (diplomatickou) cestou USA se paradoxně členem SN nestaly (po válce znovu přistoupily k politice izolacionismu) nečlen i SSSR (aţ do r. 1934 - přijetí za podpory Edvarda Beneše a Francie) SN = nástroj Anglie a Francie k prosazování jejich cílů

101

Ruské revoluce r. 1917 a vývoj ve 20.letech opoţdění ve vývoji (velké rozdíly sociální, kulturní) většina obyvatel na vesnici (ze 130 mil. jen 16,5 mil ve městech) nejzadluţenější země světa, po vstupu do 1. sv. v. ekonomické vyčerpání a vojenské zhroucení, nespokojenost (demonstrace, stávky)- podmínky pro revoluci Politické síly: „kadeti“ (KD = konstituční demokraté) – podnikatelé liberalisté „eseři“ (SR = socialisté, revolucionáři) - mají agrární program, slibují rolníkům půdu sociální demokraté menševici - chtějí společnost měnit postupnými reformami (Plechanov) bolševici - levice (Lenin - ţije v exilu, do Ruska se vrací tajně, zastánce revoluční změny společnosti-zastával názor, ţe revoluce se můţe uskutečnit v nejslabším článku kapitalistické soustavy - tj. v Rusku)

 Únorová burţoazní revoluce 1917 (ruský kalendář) demonstrace (výročí Krvavé neděle 1905), všeobecná stávka v Petrohradě – car Mikuláš II. se vzdává trůnu, svrţení samoděrţaví, vyhlášena republika (burţoazně demokratické svobody) připravovala se ústava, vláda chtěla pokračovat ve válce vzniká dvojvládí Prozatímní vláda sověty kníţe G. J. Lvov, výbory dělnických, A. Kerenskij rolnických a vojenských zástupců menševici a eseři (představitelé radikálních rolníků), chtějí ukončit válku, provést zemědělskou reformu, zestátnit podniky a dát svobodu neruským národům, bolševici postupně sílí

v čele bolševiků V. I. Lenin (Trockij, Zinovjev, Kameněv, Bucharin) Lenin vyhlásil program „Dubnové theze“ program přechodu od burţoazně-demokratické revoluce k revoluci socialistické, začaly vznikat rudé gardy pokojný přechod nereálný, nutné násilné svrţení

 Říjnová socialistická revoluce 7. 11. 1917 (25. 10.) obsazení důleţitých míst v Petrohradě, signál z křiţníku Aurora, útok na Zimní palác sídlo Prozatímní vlády, zatčení ministrů, vláda sovětů s Leninem všeruský sjezd sovětů dekret o vládě - Rada lidových komisařů dekret o míru – výzva k ukončení války dekret o půdě – pozemková reforma, zabavení velkostatků a církevní půdy a rozdělení bezzemkům vyhlášení práva národů Ruska na sebeurčení 102

diktatura proletariátu - bolševici rozehnali v lednu 1918 ústavodárné shromáţdění přejmenování strany na komunistickou, zahájili teror proti svým odpůrcům (tzv. čeka – tajná revoluční policie, jen v r. 1918 popravila 6 tisíc osob, zejména inteligence) další nepohodlné osoby (učitelé, kněţí, nespokojení rolníci) v koncentračních pracovních táborech na Sibiři vraţda cara i jeho rodiny Brest-litevský mír (prosinec 1917 - březen 1918) uznána samostatnost Ukrajiny, Finska, pobaltských republik vyjednávání o míru s Německem „loupeţivý mír“ vyklizení Polska, Finska, Litvy, Livonska, Korutanska a Estonska, Běloruska - obsazení Ústředními mocnostmi – zrušeno po kapitulaci v listopadu 1918 Občanská válka v Rusku 1918-1921 v jejím průběhu vzniká rudá armáda (bolševická -Buďonnyj, Čapajev, Frunze), bojuje proti bělogvardějcům (carští generálové Juděnič, Kolčak, Wrangel, Děnikin) - podpora Dohody (zbraně, peníze)  intervence Dohoda se obává rozšíření revoluce proti rudým nasazují jednotky 14 států včetně USA do konfliktu se dostávají i české legie - původně bojovaly s Rusy proti Ústředním mocnostem, ochrana transsibiřské magistrály bolševici zavádějí válečný komunismus - tvrdý hospodářský systém, konfiskovali rolníkům úrodu, zavedli přídělový systém, pracovní povinnost pro všechny kontrolovali hospodářství, r. 1920 zvítězili r. 1922 sovětské Rusko Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) formálně federativní stát v čele s Ruskou federací hospodářský rozvrat, epidemie, hlad, po revoluci zabavili majetek soukromých podnikatelů, ale nedokázali obnovit výrobu plán obnovy SSSR: GOELRO – plán elektrifikace Ruska NEP – r. 1921, nová hospodářská politika po katastrofálním suchu, neúrodě, hladomoru (5 mil. mrtvých) nutnost změnit přístup k hospodářství, zrušeny povinné odvody potravin, zavedena naturální daň, přičemţ zbytek úrody mohl rolník volně prodat na trhu (98 % rolníků soukromých), ústup od státem řízeného hospodářství, vzniká soukromý sektor, objevují se malovýrobci, soukromá druţstva, mnohé továrny se vrací majitelům - obnovení hospodářství, stát kontroluje velkoobchod a finance

r. 1924 zemřel Lenin, nepohřben, ale balzamován, jeho mumie dodnes v mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě 103

Boj Čechů a Slováků za samostatný stát Situace za 1. sv. války - snahy o zachování R-U národní projevy trestány jako velezrada - V. Klofáč, A. Rašín, K. Kramář vězněni, odsouzeni k smrti, amnestie císaře Karla I. cenzura, zákaz např. Sokola čeští vojáci rukují bez nadšení, uţ od počátku přebíhali na stranu Dohody hospodářství podřízeno potřebám války výroba zbraní, zemědělské dodávky pro armádu, lístkový systém na potraviny Postoje čs. politiků k poválečnému uspořádání - většina – podporuje R-U, počítá se zachováním, strach z velkoněmeckých snah (poslanci říšské rady ve Vídni, soc. demokrati ap.) - politici v zahraničí - prosazují myšlenky na osamostatnění a spojení se Slovenskem  Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) universita ve Vídni- doc. filozofie profesor KU,zabývá se českou otázkou účastní se sporu o Rukopisy ........... a ................ ...................................................... proti antisemitismu – Hilsneriáda ....................... ....................................................... publikuje v časopise ............................ poslancem za realistickou stranu od počátku války v zahraničí usiluje v ČNR o vytvoření samost. čs. státu a získává pro svou koncepci i zahraniční politiky 14. 11. 1918 zvolen I. prezidentem ČSR, r. 1935 abdikuje ve prospěch E. Beneše dílo:

 Edvard Beneš (1884-1948) dr. práv a filozofie organizuje tajnou odbojovou organizaci Mafie - zprávy z R-U Dohodě, tajemníkem ČNR v Paříţi, po r. 1918 ministrem zahraničí, v letech 1935-38 a 1945-48 presidentem

104

 Milan Rastislav Štefánik (1880-1919) Slovák, vědec - astronom .................... a generál francouzského letectva, zástupce Slováků v ČNR, organizátor čs. legií, po válce ministrem vojenství, zahynul při leteckém neštěstí u Bratislavy  Josef Dürich (1847-1927) poslanec říšské rady ve Vídni za agrární stranu, místopředseda ČNR v Paříţi zaměřil se na úzkou spolupráci s politickými špičkami carského Ruska, jeho akce fakticky skončila s pádem carismu zaloţili v Paříţi v r. 1916 Československou národní radu

Vznik ČSR Vývoj v zahraničí Československá národní rada orgán čs. zahraničního odboje poţaduje nezávislý samostatný stát úkoly - sjednotit zahraniční odboj - vybudovat vlastní čs. vojsko - získat pro vznik samostatné ČSR dohodové mocnosti (nesouhlas ruské vlády) vznik legií (1917-18)- dobrovolnické sbory Čechů a Slováků v zahraničí bojujících po boku Dohody, důkaz boje za svobodu národa - základem krajané v cizině, zběhové z R-U armády nebo zajatci po r. 1917  v Rusku – základem Česká druţina, protibolševický postoj, součást francouzské armády (ochrana před vydáním R-U) boje u Zborova (6. 1917), u Bachmače (3. 1918) obsazení 8 000 km dlouhé transsibiřské magistrály ovládnutí celé Sibiře, snaha o odzbrojení od r. 1920 návrat přes Vladivostok a Kanadu do Evropy  ve Francii – základem rota Nazdar, boje u Arrasu, Terronu

 v Itálii – hlavně průzkumné oddíly, boje u Dos Altu a na řece Piavě

105

úspěchy legií mají vliv na uznání ČNR jako prozatímní československé vlády a přijetí myšlenky rozbít R-U Francií, VB a USA Diplomatická jednání 30. 5. 1918 - Pittsburská dohoda česko-slovenská dohoda o společném státě; Slovensko má mít autonomii, politický program - nikoliv zákon, podepsaný Čechoameričany a T. G. Masarykem o uspořádání poměrů měly rozhodnout volené orgány v ČSR 18. 10. 1918 USA - Washingtonská deklarace prohlášení nezávislosti, inspirace americkým vzorem zdůvodnění, proč Češi a Slováci nechtějí patřit pod R-U lidská a občanská práva, sesazení Habsburků - důvodem je zrada na národních právech Československo demokratickou republikou ochrana menšin, zrušení šlechtických výsad a titulů plány na hospodářské přeměny (pozemková reforma = vyvlastnění velkostatků) převedení částečných dluhů R–U prezident USA Woodrow Wilson obdrţel nótu R-U ministra zahraničí Juliuse Andrássiho (Andrássyho nóta), ve které deklaruje ochotu jeho země přistoupit na mírové podmínky a souhlasí s uznáním práv Čechoslováků USA uznaly Československou vládu Karel I. souhlasí s odjezdem delegace domácího odboje (Kramář) do Ţenevy, jednání se zahraničním odbojem (Beneš) (dokončeno 30. října 1918) Vývoj v Čechách a na Slovensku r. 1916 zemřel František Josef I., nastoupil jeho synovec Karel I. (1916-1918) – poslední habsburský panovník u nás amnestoval politické vězně, pomýšlel na mír podle Wilsonových bodů v Čechách se mění situace květen 1917 - Manifest Českých spisovatelů hlavním iniciátorem Jaroslav Kvapil (šéf činohry ND) - výzva k poslancům obhajovat zájmy národa, právo na sebeurčení 6. 1. 1918 Tříkrálová deklarace čeští poslanci na říšské radě, kritika zahraniční politiky R-U odvolávají se na právo národů na sebeurčení- odhodláni bojovat za samostatnost 8. 1. 1918 bylo zveřejněno 14 bodů prezidenta Wilsona - 10. bod počítá s autonomií Československa v rámci R-U monarchie

106

sílí protiválečné hnutí v zázemí stávky, demonstrace proti válce a hladu vzpoury v R-U armádě (Rumburk, boka Kotorská, Kragujevac) hospodářský rozvrat - otázka zásobování fronty i zázemí 13. 7. 1918 Národní výbor - obnovena činnost hlavním představitelem politických sil zastoupeny politické strany podle výsledků voleb z r. 1911 připravuje rozbití monarchie a převzetí politické moci hlavní představitelé: Karel Kramář, Alois Rašín, Antonín Švehla, Václav Klofáč Socialistická rada - socialisté a sociální demokraté (Šmeral) 14. 10 1918 generální stávka proti vyváţení potravin z Čech, vojsko potlačilo, Karel I. chce monarchii zachránit návrhem federalizace – nepřijat 27. 10. 1918 R-U ţádá Dohodu o příměří- Andrássyho nótou, povaţována za kapitulaci 28. 10. 1918 - ţivelné demonstrace Národní výbor A. Rašín, F. Soukup, J. Stříbrný, A. Švehla, V. Šrobár (tzv. pět muţů října) vyhlašuje československou samostatnost 30. 10. 1918 - Martinská deklarace - zrušila spojení Slováků s Uhrami a přihlásila se ke společnému státu Čechů a Slováků, přijata Slovenskou národní radou - samostatnost Československa potvrzena Paříţskou mírovou konferencí, ČSR se stala součástí versailleského systému

107

Paříţská mírová konference Paříţ 1919-1920 – konference k formálnímu uzavření válkypodpis mírových smluv s poraţenými státy účast 27 států (USA, VB, Fr, It, Jap apod.), neúčast Sovětského Ruska, za ČSR - předseda vlády Karel Kramář a min. zahr. Edvard Beneš mírová smlouva s Německem (zámek Versailles) • nové hranice Německa (Alsasko-Lotrinsko Francii, změny Polsko, ČSR) • mezi Francií a Německem ochranné pásmo (zákaz vstupu armády) • omezen stav armády, zákaz výroby někt. zbraní • reparace-válečné náhrady škod mírová smlouva s Rakouskem, Maďarskem, Tureckem Význam: potvrzení vzniku nových států zajištění nového uspořádání světa-versailleský systém posílení rozvoje demokracií místo monarchií

108

ČSR – upevnění 1. republiky (28. 10. 1918-30. 9. 1938) Národní výbor (Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný, Šrobár) ……………… prezidentem zvolen Tomáš Garrique Masaryk  listopad 1918 nová vláda všenárodní koalice (na základě voleb z r. 1911) předsedou K. Kramář, min. financí A. Rašín, min. vnitra Ant. Švehla, min. vojenství M. R. Štefánik, min. zahraničí E. Beneš Rozsah území ČSR vyjednával na versailleské konferenci E. Beneš, pro území České koruny bylo uplatněno stanovisko historického území, pro Slovensko byl hlásán národnostní model sloţení - mnohonárodnostní stát ČSR vznikla na národnostním principu (Češi a Slováci = jeden národ)- na principu čechoslovakismu (Češi 51 %, Slováci 16 %) - minority: Němci 23 %, Maďaři, Rusíni, Poláci, Ţidé 10 % ústava zaručovala i práva minorit (Češi 6 milionů, Slováci 2 miliony, Němci 3,5 milionu, Maďaři 1 milion, Poláci, Rusíni)

národnostní sloţení je neřešeným problémem a základem budoucích konfliktů nutnost zabezpečit hranice problémy s německým obyvatelstvem v pohraničí – řeší čs. armáda, snaha o zapojení německých obyvatel do ţivota ČSR situace na Slovensku - pod vlivem Maďarské republiky rad vyhlášena krátce Slovenská republika rad (sídlo v Prešově, v čele Čech Antonín Janoušek) a připojena k Maďarsku, území zpětně připojeno po pádu MRR spolu s územím Podkarpatské Rusi, po zásahu legionářů vytlačena maďarská armáda problémy s polským Těšínskem (uhlí) řešeny rozdělením území  leden 1919 - nová vláda rudozelené koalice (Vl. Tusar, Ant. Švehla) budování demokratického státu (Masarykův program, ústava) - zajištění osobní svobody pro všechny občany - vznik různých polit. stran, které svobodně hájí své zájmy v parlamentu = systém pluralitní parlamentní demokracie - ze zástupců nejsilnějších polit. stran sestavena vláda ústava r. 1920 – ČSR je demokratická republika dvoukomorový parlament - Národní shromáţdění = poslanecká 109

sněmovna a Senát, poprvé mohly volit ţeny, Národní shromáţdění přijalo jazykový zákon - úřední jazyk je československý Základní politické proudy 1. vládní: demokraticko-republikánský = opora Masarykova programu usiluje o vybudování demokracie tvoří ho socialistické, křesťanské a agrární strany 2. a 3. opozice proti republikánům, oslabuje stabilitu ČSR, vyuţívají demokratických svobod 2. nacionální - podle národností, vyvolávají nepokoje 3. komunistický - levice soc. demokracie – stávkové hnutí (Kladno, Oslavany, Most, apod.), a od r. 1921 Komunistická strana Československa (B. Šmeral)- ţádají diktaturu proletariátu silný vliv na politiku tzv. skupina Hrad (prezidentův poradní sbor - politici různých stran a odborníci různých oborů) přenášeli ideje T. G. M. do politiky; prezident nesměl aktivně zasahovat dále mají velký vliv sokolové a legionáři Rozvoj československé demokracie reformy politické, hospodářské i sociální r. 1919 - provedena měnová reforma (odluka od rakouské měny okolkováním) pod vedením ministra financí Aloise Rašína - vydán zákon o pozemkové reformě = zábor pozemkového majetku přesahujícího 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha půdy vůbec, rozdělení stř. rolníkům (agrární strana) - zestátnění dolů a ţeleznic r. 1923 zákon na ochranu republiky (zaměřený proti extrémismu, např. proti komunistům, fašistům, ale i autonomistickým Slovákům) po atentátu na A. Rašína - v sociální oblasti – 8 hodinová pracovní doba, nemocenské a sociální pojištění - v průmyslu modernizace, elektrifikace země, hlavně Slovenska, zaváděna pásová výroba např. Baťa, ČKD, Škodovy závody v Plzni, dominuje lehký průmysl, vývoz do agrárních evropských zemí (dobrá pozice pro vývoz byla umoţněna mezinárodními hospodářskými omezeními Německa) – spotřební zboţí, motory i zbraně, zlepšení platových a hygienických podmínek

110

20. léta prosperita ČSR, bez stávek a sociálních bojů, ČSR se pohybovala kolem 10. místa v ţivotní úrovni Evropy - modernizace dopravy, tramvaje, automobily (Laurin a Klement, Tatra, Praga), významný rozmach letectví - Avia, Aero, Tatra, Praga, Letov - školství – nové typy odborných škol i pro národnostní menšiny, na Slovensku prodluţována školní docházka, budována síť základ., stř. a odborných škol, universita v Bratislavě - rozvoj vědy a umění – studium na zahraničních školách, kulturní styky s vyspělými zeměmi, nové umělecké směry v architektuře, literatuře ap. Kultura literatura: proletářská poezie (Wolker, Hora), poetismus (Vančura, Seifert, Biebl), surrealismus (Nezval, Teige, Toyen), protiválečná literatura (Hašek, John, Kopta), demokraté (bratři Čapkové, Bass, Poláček), společenští kritikové (Olbracht, Majerová), katoličtí autoři (Durych, Čep), psychologická (Havlíček, Řezáč, Glazarová), praţská německá literatura (Kafka, Meyrink, Kisch) divadlo: malé scény – Osvobozené divadlo (Voskovec, Werich, Frejka, Honzl), protiválečné E. F. Burian malíři: kubisté (Kubišta, Zrzavý, J. Čapek)

111

Mezinárodní smlouvy Zahraniční vztahy ČSR Francie – velmi dobré hospodářské, politické i kulturní Rusko – r. 1922 smlouva o polit. a hospod. vztazích, pomoc v době hladomoru i ruským emigrantům Německo a Rakousko – smlouvy o spolupráci r. 1920-29 Malá dohoda – r. 1920 s Jugoslávií a Rumunskem ................................................. Polsko – zpočátku spory, smlouva o spolupráci r. 1925 Maďarsko – trvale špatné vztahy, úsiluje o slovenské území Stabilizace Evropy a významné konference ve 20. letech 20. st. stálým problémem neschopnost Německa platit vysoké válečné reparace Janovská konference r. 1922 Francie neustupuje z maximalistických poţadavků na Německo i sovětské RuskoNěmecko a SSSR uzavřely rapallskou smlouvu zřekly se vzájemných pohledávek a začaly hospodářsky spolupracovat r. 1923 rúrská krize = Francie si chtěla vynutit pravidelné placení reparací, proto okupovala Porúříhospodářský krach Německa, stávky, obrovská inflace, Evropa se obrátila proti Francii, coţ sblíţilo VB, Itálii a Německo r. 1924 americký Dawesův plán hospodářské pomoci Německu – nové technologie, stroje, potraviny, USA poskytly úvěr 800 mil. marek r. 1925 Locarnská konference Ang, It, Fr, N přijat tzv. rýnský garanční pakt - nedotknutelnost německých hranic na západě, na východě moţnost ponechání volnosti v případě agrese proti SSSR ČSR i Polsko se cítí ohroţeny, s Německem podepsaly smlouvy o mírovém řešení sporů Francie uzavřela spojenecké smlouvy o vzájemné vojenské pomoci s ČSR a Polskem r. 1926 Německo přijato do Společnosti národů dosáhlo sníţení reparací, okupace Porýní byla ukončena, sbliţování Německa a Británie r. 1928 Briand-Kellogův pakt – 15 států podepsalo závazek řešit problémy mírovou cestou

112

Obrana demokracie v ČSR a světová hospodářská krize 30. léta 20. st. r. 1926 vláda panské koalice (agrární, lidová, německé, maďarské a slovenské křesťanské strany, rozdělení ČSR na 4 země (Čechy, Morava, Slovensko, Podkarpatská Rus) v čele A. Švehla r. 1926 nerealizovaný pokus českých fašistů o převrat během sokolského sletu, který měl připravovat náčelník generálního štábu R. Gajda – Národní obec fašistická usilovala o odstranění demokracie, zakázat komunisty, omezit práva Němců, Maďarů, cizinců a ţidů, ostře proti Německu i SSSR r. 1928 Vojtěch Tuka (Hlinkova slovenská ľudová strana), označil ČSR za stát na desetiletou zkoušku, byl označen za maďarského agenta, zbaven poslanecké imunity a odsouzen na 15 let, od té doby HSĽS v trvalé opozici r. 1929 vláda široké koalice v čele František Udrţal (agr.) ..............................................................

Světová hospodářská krize (1929-33) hlavní příčina: nepoměr mezi poptávkou a nabídkou (krize z nadvýroby) 24. 10. 1929 černý pátek, krach na newyorské burze rychle se šíří, zasáhla všechny oblasti (finanční, agrární, průmysl ap.) nezaměstnanost, pokles výroby, ničení zboţí, krachy bank a zavírání podniků, devalvace měn, nespokojenost .............................................................. .............................................................. prezident USA Franklin Delano Roosevelt r. 1933 vypracoval hospodářský plán New Deal - plán státního zásahu a řízení celého hospodářství (podpora cen zemědělských výrobků, státní stavby, budování přehrad, národních parků, vyplácení státních podpor nezaměstnaným - oslabena radikalizace pracujících byla také zrušena prohibice (od r. 1919 zákaz výroby, prodeje a dovozu alkoholu, coţ vedlo ve 20. letech k vytvoření mafie - Cosa nostra – Al Capone)

v důsledku hospodářské krize i v ČSR zesílení činnosti protidemokratických proudů r. 1929 změna ve vedení KSČ do čela tvrdé jádro - Klement Gottwald – stalinisté, bolševizace KSČ, proti nim se vyslovili levicoví spisovatelé (Olbracht, Hora, Seifert, Majerová, Vančura) – vyloučeni, cílem rozbití demokracie a nastolení sovětské moci

113

nacionální hnutí – v pohraničí zesílena činnost Německé nacionálně social. děl. strany (DNSAP)- příprava puče, zákaz strany (1933) na Slovensku Hlinkova ľudová strana - snahy o osamostatnění Slovenska projevy hospodářské krize (pokles výroby aţ o 40 %, 1 milion nezaměstnaných, pokles mezd) protestní akce, stávkové hnutí, sráţky s policií, častá střelba do lidí, protesty inteligence na podporu dělníků r. 1932 nová vláda předseda Jan Malypetr (agr.) hledání východiska z krize, částečné zlepšení situace reformy k sociálnímu uklidnění (podpora odborů, vládní zásahy do hospodářství, podpora v nezaměstnanosti, ţebračenky ap. r. 1933 vláda vydává zákon na obranu demokracie – oslabení opozice prezidentské volby r. 1935 střetnutí demokratických sil s německým nacistickým hnutím – Henleinova sudetoněmecká strana vítězí v parlamentních volbách (oslabení německých demokrat. stran) změna politiky KSČ - vytvoření „lidové fronty proti fašismu“, spojení všech protifašistických sil

po odstoupení T. G. Masaryka zvolen presidentem Edvard Beneš nová vláda - oslabení Henleinovy strany ohroţení ČSR ze strany Německa r. 1935 československo-sovětská smlouva o spojenectví a vojenské pomoci v případě napadení (obdobnou podepisuje SSSR s Francií) r. 1937 smrt T. G. Masaryka Věda a umění meziválečných let Francouz Frédéric Joliot-Curie - nové poznatky o radioaktivitě Brit Alexandr Fleming (1928) – antibiotika Rakušan Sigmund Freud – lékař, psycholog - psychoanalýza – lidské podvědomí Architektura – konstruktivismus a funkcionalismus – budovy účelné a tvarově zajímavé Umělecký směr – surrealismus – vychází z psychoanalýzy, důraz na fantazii 114

Totalitní reţimy 20. a 30. let 20. stol. totus (lat. celý) 

zavádí nad občany totální kontrolu; jedinec nic neznamená, jen jako příslušník celku (národ, strana)  cílem je prosadit určitou ideologii a způsobit to, aby jí občané přijali (ideologie = výklad světa)  spojen s potlačením opozice (proti pluralitě stran a politických názorů, proti demokracii, proti svobodným volbám)  informační monopol (má v rukou sdělovací prostředky)oficiální propaganda utváří světonázor  převaha policejního státu nad právním  řízené hospodářství (podřízeno zájmům státu)  potlačení lidských práv  omlouvání zločinů principy „vyšších cílů“ nebo principy „nové morálky“  v čele hnutí, strany, národa je vůdce (stmeluje společnost, je nadtřídní, reprezentuje autoritu shora (lidé ho uznávají) Německo = Führer; Itálie = Ducce; Španělsko = Caudillo Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) Josif Vissarionovič Stalin (Dţugašvili) po smrti Lenina v čele sovětských komunistů, generální tajemník KSSS a sovětský diktátor (1879-1953) Gruzínec snaha o modernizaci státu:  kolektivizace zemědělství - odebrána půda soukromým rolníkům, sloučena do druţstev – (kolchozy, sovchozy) bohatí rolníci (kulaci) - na Sibiř - pracovní tábory (gulagy – práce v lesích, na stavbách průplavů, v dolech, lomech…) druţstva obhospodařovala 80 % půdy - málo techniky, neznalost pokles úrody odevzdána státu pro potřeby obyvatel měst a pracovníky v továrnách v letech 1933-34 propuká na venkově hladomor rolníci prchají z vesnic, zákaz stěhování (novodobé znevolnění) dovoz obilí ze zahraničí (např. z USA- hospodářská krize, o přebytky obilí není zájem)

 industrializace – vybudování těţkého průmyslu (1928-1942) tři pětileté plány - vznik hutí, elektráren, strojíren, průplavů (např. Baltsko-bělomořský kanál, volţsko-donský), přehrad (dněpropetrovská elektrárna) – prokopány ručně, práce tisíců vězňů, budovalo se v primitivních podmínkách, bez mechanizace, za cenu sebeobětování, pracovního nadšení mladé generace (Stachanovské hnutí – dobrovolné i povinné překračování plánu o mnoho set procent)

r. 1936 vyhlášeno dovršení socialismu SSSR - 2. největší průmyslovou velmocí světa 115

stát nezávislý na zahraničí, za cenu sníţení ţivotní úrovně obyvatel, chudoby, zaostává lehký a spotřební průmysl stalinismus Stalin ovládá komunistickou stranu, stranická demokracie iluzí tajná policie NKVD (bývalá čeka, budoucí KGB) zatýká bez obvinění Stalinovy protivníky i obyčejné lidi- inscenovány politické monstrprocesy proti vykonstruovaným nepřátelům strany a státu postupně zlikvidováni Leninovy stoupenci (Bucharin, Zinovjev, Kameněv, Trockij -zavraţděn v Mexiku, kam emigroval) popravy umělců, vědců, konkurentů těsně před válkou vyvraţděna celá armádní generalita (Tuchačevskij) hospodářské neúspěchy automaticky povaţují za sabotáţ proti socialismu společnost ovládána atmosférou strachu a udavačství kult osobnosti neomylného dobrotivého vůdce, otce národa přehlídky údajných úspěchů, vojenské přehlídky blízcí komunisté: Berija, Jagoda (NKVD), Kaganovič, Molotov, Chruščov … Itálie hospodářské oslabení po 1. sv. válce nástup fašismu – Benito Mussolini – nacionalistická pravice x demokracii i komunismu slibuje sociální reformy, práci, rozdělení půdy, zavedení pořádku, který není vláda schopna zajistit tzv. bojové svazy (fasci di combattento = odtud fašisté), které svádějí bitky s ozbrojenými komunisty

r. 1922 ………………………………………………………………………………………………… Mussolini předsedou vlády, odstraňuje odpůrce, buduje kult vůdce (duce) od r. 1925 rozpouští všechny politické strany kromě fašistické - konec demokracie v zahraniční politice hlásá válku, cílem je ovládnout Středomoří a obnovit říši římskou (cílem – Albánie, Řecko, Jugoslávie

116

Německo výmarská republika (1919 -1933)- demokratická, prezident Paul von Hindenburg postiţena krizí - 7 mil. nezaměstnaných (30 %), nespokojenost, radikalizace levice-komunisté i pravice-fašisté sílí Německá národně socialistická dělnická strana (NSDAP) – Adolf Hitler německý fašismus (nacismus) vzniká po 1. světové válce mezi nespokojenými důstojníky a stoupenci pravice, kteří se nesmířili s poráţkou a usilují o revizi versailleské smlouvy zpočátku fašisté slabí, jejich puč v Bavorsku v r. 1923 skončil po krátkých pouličních bojích neúspěchem, Hitler byl odsouzen a ve vězení sepsal Mein Kampf

r. 1933 – Hitler říšským kancléřem ………………………………………………………………………… získává příznivce sliby práce a zajištěním veřejného pořádku proti extrémistům (přitom nepokoje sami vyvolávají), zejména drobné podnikatele a dělníky, velcí podnikatelé se rozhodli pro Hitlera jako menší zlo neţ komunismus

taţení proti socialistům, komunistům, Ţidům ............................................ záminka: poţár budovy Říšského sněmu (Reichstag) – 27. 2. 1933 lipský proces (obviněn J. Dimitrov) zákaz činnosti politických stran kromě NSDAP počátek „hnědého teroru“, symbol hákový kříţ

117

opory nacistické moci: ozbrojené jednotky SS ………………………… SA …………………………… tajná státní policie – gestapo cíle nacistického reţimu: destrukce versailleského systému, germanizace Evropy, světa, vyuţití němec. obyvatelstva v okolních zemích antisemitismus - za vše špatné v Německu mohou Ţidé, kteří chtějí v Německu vládnout, proto je nutno je zničit nutno zničit komunismus, marxismus a demokracii, protoţe nejsou pro Němce přirozené a navíc vycházejí ze ţidovského prostředí Německo musí získat nová území a podmanit si ostatní méněcenné národy, proto musí být vybudována silná armáda plánuje ovládnutí východní Evropy, vytvoření Velkoněmecké říše, ovládnutí střední Evropy (Mitteleurope) Němci jsou árijská rasa – nadlidé, předurčeni k ovládnutí slabších ras – nutno zlikvidovat (Slovany, Cikány, Francouze) = rasismus (vycházel z nesprávně aplikované Darwinovy teorie přirozeného výběru a z filozofických myšlenek Friedricha Nietzscheho)- národ vede neomylný vůdce. představitelé NSDAP: ministr propagandy Joseph Goebbels, ministr letectva Herman Göring, šéf gestapa a SS Heinrich Himmler, šéf SA Ernst Röhm, dále Rudolf Hess, Martin Bormann ap. 30. 6. 1934 „noc dlouhých noţů“ – oddíly SS povraţdily nepohodlné příslušníky SA (upevnění Hitlerovy moci) ............... r. 1935 opatření proti Ţidům – norimberské zákony .............................................................. .............................................................. .............................................................. .............................................................. .............................................................. listopad 1938 „křišťálová noc“ – pogrom na Ţidy, počátek holocaustu – vyhlazení Ţidů a Romů

118

koncentrační tábory

Srovnání politických systémů demokracie trţní hospodářství, monopoly

fašismus řízené hospodářství, monopoly

komunismus plánované hospodářství

soukromé vlastnictví

soukromé vlastnictví

státní a druţstevní vlastnictví

veřejná dobročinnost, sociální podpory

silná demagogie

sociální jistoty

liberální stát

silná pozice státu a strany

silná pozice státu a strany

vláda více stran

vláda jedné strany

vláda jedné strany

stabilita, zákonnost

politická a vojenská agrese

světová socialistická revoluce

pluralita postojů, názorů

dogmaticky chápaná nacionalistická ideologie

dogmaticky pojímaný proletářský internacionalismus a socialistické vlastenectví

občanská práva a svobody

rasismus

třídní boj

individualismus

manipulace s masami

kolektivismus

ţivotní úspěch jako hlavní hodnota

práce pro reţim

práce pro reţim

moderní umění

nacionalistické umění, árijská kultura

socialistický realismus

decentralizace, vliv podnikatelů a jejich institucí

centralizace, vůdcovský princip

centralismus, vliv státní a stranické byrokracie

humanismus, lidská práva

otevřený antihumanismus

porušování lidských práv a občanských svobod, politické represe

119

Nepříznivá mezinárodní situace, nástup fašismu r. 1936 spojenectví fašistických států: Berlín–Řím–Tokio (Osa) Japonsko – útok na Čínu (1931), spory s Mongolskem, SSSR Itálie - napadla a obsadila Habeš (Etiopii) (1935) Španělsko – občanská válka (1936–39) – generál F. Franco mezinárodní dobrovolnické sbory na pomoc demokratické vládě, poráţka pokrokových sil Německo obsadilo Porýní (březen 1936) Proti narůstajícímu nebezpečí války – politika kolektivní bezpečnosti převládla politika usmiřování a ústupků (appeasement) .............................................................. .............................................................. 12. 3. 1938 anšlus (připojení) Rakouska k Německu příprava přepadení ČSR (nová část neopevněných hranic v nebezpečí) Hitler poţaduje Sudety

Události v ČSR r. 1938, mnichovský diktát příprava na obranu hranic (moderní opevnění, nová bojová technika) duben 1938 – henleinovci vyhlásili tzv. Karlovarský program cílem je odtrţení pohraničí květen – sílí hrozba německého útoku: 21. 5. částečná mobilizace postoje k ČSR: Anglie nezájem Francie – vyhýbavý postoj SSSR – potvrzení spojenectví červenec– srpen - mise angl. lorda Runcimana – posouzení situace německé menšiny, nátlak na čsl. vládu, aby přijala Henleinovy poţadavky 12.–13. 9 pokus henleinovců o nacistický puč v pohraničí – převrat potlačen

120

září anglo-německá jednání návštěva angl. premiéra Chamberlaina v Německu (Berchtesgaden, Godesberg) Hitler trvá na poţadavku připojení německých oblastí v ČSR k Německu anglo-francouzský nátlak na ČSR 20.-22. 9. – odmítnutí spojenců pomoci ČSR- hrozba války čs. vláda oznámila přijetí fr. a angl. návrhů – demonstrace občanů proti rozhodnutívytvoření nové vlády (gen. Syrový) 23. 9. vyhlášená mobilizace – nástup čs. armády do pohraničních pevností, vyspělá morálka stupňování Hitlerových poţadavků další území, téţ nároky Polska a Maďarska, hrozba vojenského útoku proti ČSR poslední pokusy o záchranu ČSR - konstatována podpora států, s nimiţ měla republika smlouvu, ţádost o leteckou podporu bez odpovědi

Konference v Mnichově 29. 9. 1938 účastníci Německo (Hitler) Itálie (Mussolini) Anglie (Chamberlain) Francie (Daladier) bez zástupců ČSR výsledek dohoda, která nařizovala ČSR splnit všechny Hitlerovy poţadavky  vyklidit poţadované území pro Německo, Polsko (Těšínsko) a Maďarsko (J a V Slovensko)  odchod čs. armády z pohraničních pevností  zhroucení čs. demokratického systému (nepřijat parlamentem)  výrazné hospodářské i vojenské oslabení státu  vznik tzv. druhé republiky (29. 9. 1938-15. 3. 1939)

121

Situace v Čechách a na Slovensku po mnichovských událostech ČSR ztratila 30 % území, 33 % průmyslových podniků, 5 mil. obyvatel odstoupení E. Beneš z funkce prezidenta -abdikace(5. 10.) aktivizace činnosti fašistů Strana národní jednoty vývoj na Slovensku určuje Hlinkova ľudová strana vytvoření autonomie (samosprávy) – nová vláda Josef Tiso na Podkarpatské Rusi téţ autonomní promaďarská vláda Poměry ve druhé republice  počátek závislosti na Německu  zákaz činnosti KSČ a její přechod do ilegality  omezení armády, spolupráce s německou policií  pronásledování pokrokových umělců (např. K. Čapek, zákaz činnosti Osvobozeného divadla W+V)  snahy pokrokových sil zabránit fašizaci republiky novým prezidentem Emil Hácha (30. 11.) předsedou vlády Rudolf Beran vývojné plány nacistického Německa pokračují po Mnichovu nezájem spojenců i dalších zemí o osud republiky a o záruku jeho nové hranice - Hitlerovo rozhodnutí o úplné a trvalé likvidaci ČSR 2. 11. 1938 Vídeňská arbitráţ - Itálie a Německo řeší naši hranici s Maďarskem plán Březnový vír - Rozbití Česko-Slovenska ultimatum Hitlera – hrozí obsazením 14. 3. 1939 vyhlášen nezávislý a samostatný Slovenský štát okupace Podkarpatské Rusi Maďarskem prezident Hácha a ministr zahraničí Chvalkovský přinuceni podepsat v Berlíně souhlas s okupací českých zemí 15. 3. 1939 vpád německé armády na území Čech a Moravy vyhlášen Protektorát Čech a Moravy (Böhmen und Mähren) (součást německé říše) – konec 2. republiky nastolen okupační reţim - neomezená moc německé okupační správy – v čele říšský protektor Konstantin von Neurath vláda gen. Aloise Eliáše

122

Důsledky vzniku protektorátu  obsazení ČSR formálně odsoudily vlády Francie, VB, SSSR a USA  český průmysl podřízen válečným potřebám Německa  drancování českých zemí – vývoz výrobků, nerostného bohatství, plodin a výzbroje čs. armády  prodluţování pracovní doby (aţ 60 hodin týdně)  zavedení lístkového systému a sniţování přídělů základních potravin  likvidace parlamentu, Národní souručenství, censura  politický a národnostní útlak (zkreslování čs. dějin)  germanizace prostoru a části lidí, hlásána nemohoucnost a malost-„malá, ale naše“  pronásledování Ţidů a Rómů (likvidace-holocaust)  činnost gestapa (tajná státní policie)  koncentrační tábory (Osvětim, Terezín, Dachau,…), zahynulo 235 tis. Čechů a Slováků, 15,5 tis. dětí Vývoj na Slovensku červenec 1939 – oficiální ustavení Slovenské republiky prezidentem kněz Josef Tiso oficiální ideologie – slovenský národní socialismus klerofašismus (zneuţití náboţenství pro politické cíle) vlastní armáda a policie rozhodující vliv Hlinkovy ľudové strany totalitní charakter státu - pronásledování odpůrců reţimu a Ţidů protičeská opatření (vystěhování Čechů z území Slovenska) úplná podřízenost Německu ve všech oblastech, pozdější účast ve válce jako německý spojenec

123

Počátky československého odboje obyvatelstvo Protektorátu rozděleno • lidé ochotní ke spolupráci s fašisty ………………………………………. • lidé pasivní (nenávidí fašisty, ale bojí se projevit) • lidé, kteří se staví na odpor proti okupantům → první projevy odporu (protiněmecké nápisy, sráţky s německými vojáky) počátky organizovaného domácího odboje → první organizace Politické ústředí Obrana národa

proud občanský

Petiční výbor Věrni zůstaneme Komunistická strana Československa jediná politická strana

proud komunistický

formy odporu

zahraniční odboj • činnost Čechů a Slováků ţijících v zahraničí protesty proti rozbití republiky, v USA činnost Československé národní rady • činnost československé emigrace v USA, v VB - pomoc dr. E. Benešovi v Polsku - gen. Prchala v Krakově, ustavena první čs. zahraniční jednotka, velí L. Svoboda ve Francii – vstup čs. vojáků do cizinecké legie v SSSR - přední funkcionáři KSČ (K. Gottwald) rozhlasové vysílání pro domácí odboj z Moskvy, Bostonu, Katovic, později z Londýna

124

Druhá světová válka (1939-1945) Mezinárodní vztahy v r. 1939 březen 1939 - konec občanské války ve Španělsku - vítězí fašismus květen 1939 – útok Japonska na mongolskou hranici Německo + Itálie se spojuje i vojensky → Ocelový pakt srpen 1939 – sovětsko-německý pakt o neútočení + tajný dodatek o rozdělení vlivu v některých územích Charakter  dosud největší celosvětový válečný konflikt demokracie a totality  rozpoutána agresivními fašistickými státy Německem, Itálií a Japonskem (Osa)  umoţněna politikou nevměšování evropských zemí a izolacionistickou politikou USA a SSSR  válku totální, postihla frontu i týl, podřízeny ekonomiky zemí, vyuţito vědecko-technických novinek (letadla, tanky, rakety, atomová bomba)  válka s aspekty rasismu, nacionalismu, antisemitismu a vyhlazování ze strany útočníka  protifašistické země (spojenci) – válka obranná

1. fáze války (1939-41) 1. září 1939 začátek 2. světové války napadení Polska Německem bez vypovězení války, ze strany Německa blesková válka poráţka polské armády během září 28. 9. 1939 podepsána II. sovětsko-německá smlouva o změně polských hranic (Katyně) Podivná válka vstup VB a Fr. do války proti Německu, (3. 9. 1939) na základě spojenecké smlouvy s Polskem omezují se pouze na blokádu Německa, menší akce na fr.-něm. hranicích, ............, vyčkávací taktika (válka v sedě) ponorková válka – snaha o zastavení veškerého dovozu do Německa, značné ztráty spojenců, pozemní dodávky zejména ze SSSR do Německa pokračují

125

Válečné události let 1940-41

jaro 1940 – útok Německa proti severským státům – obsazení Dánska a Norska květen-červen 1940 – obsazení Belgie, Holandska a Lucemburska přes Ardeny vpád do Francie 10. 5. – 22. 6. 1940 – blesková válka evakuace francouzských a britských jednotek z přístavu Dunkirque do VB obsazeno celé území kromě jiţní části → francouzská kolaborantská vláda se sídlem ve Vichy (višistická vláda) v zahraničí pokračují franc. jednotky (Svobodná Francie) pod vedením gen. Charlese de Gaulla v boji proti fašistům vstup Itálie do války především v severní Africe od srpna 1940 Letecká bitva o Británii od srpna 1940 letecké útoky na VB (Luftvaffe x RAF) rozhodný odpor britského letectva (významná úloha čs. letců v britské armádě) důsledná protifašistická politika britské vlády v čele s ministerským předsedou Winstonem Churchillem poslední německé nálety v květnu 1941 (velké ztráty na civilním obyvatelstvu) první neúspěch v Hitlerových plánech Dobytí Balkánu duben-květen 1941 – postupné obsazení Jugoslávie, Řecka a Kréty německými jednotkami za podpory Itálie a Maďarska 126

SSSR v období 1939-41 postoj k válce podřízen spojenectví Německem obavy z napadení německou armádou zabezpečení hranic sovětsko-finská válka - útok SSSR na podzim 1939, vítězství SSSR po velkých ztrátách na jaře 1940, připojena část finského území jaro 1940 připojení baltských republik (Litva, Lotyšsko, Estonsko) červen 1940 připojení Besarábie a severní Bukoviny (Rumunsko) září obsazení části polského území (připojení k Ukrajině a Bělorusku) Československé hnutí odporu v letech 1939-41 nejprve spontánní (např. demonstrativní převezení ostatků Karla Hynka Máchy do Prahy, uţívání československých vlajek, uvádění vlasteneckých her a filmů) nejmasovějším projevem odporu – demonstrace 28. října 1939 v Praze zastřelen dělník Václav Sedláček, zraněn student medicíny Jan Opletal - jeho pohřeb se stal další manifestací – záminka k zatýkání studentů a uzavření českých VŠ – 17. 11. 1939 (Mezinárodní den studentstva)

sjednocení všech odbojových skupin (kromě KSČ) do organizace ÚVOD – Ústřední výbor odboje domácího spolupráce s E. Benešem v Londýně, např. A. Eliáš předseda protektorátní vlády sloţité postavení komunistického odboje (pokyny z Moskvy odboj nedoporučují) teprve v r. 1941 se rozvíjí boj komunistů proti okupantům další projevy odporu - poslech zahraničního rozhlasu, vydávání letáků a ilegálních tiskovin, stávky a sabotáţe na závodech, zpravodajská činnost – informace do VB a SSSR např. činnost odbojové skupiny Tři králové - Josefa Mašína, Václava Morávka a Josefa Balabána - vyhledejte

127

Vznik a bojové nasazení čs. vojenských jednotek na západě červenec 1940 – v Londýně vytvořena čs. exilová vláda prezidentem E. Beneš první boje čs. vojáků česká a slovenská legie v německo-polské válce (1939) po poráţce Polska - 1. čs. divize ve Francii (1940) po pádu Francie – 1. čs. smíšená brigáda ve VB (1940-45) - čs. letci (stíhací a bombardovací peruť) v Egyptě a Sýrii – čs. pěší prapor pplk. Karla Klapálka Tobrúk (1941-42)

2. fáze války (1941-43) Napadení SSSR 22. června 1941 plán ................. převaha německé armády, rychlý postup směr obrana SSSR – zřízen Státní výbor obrany – evakuace průmyslu do bezpečnějších oblastí (Ural, Sibiř, Povolţí) postup německé armády – do hloubky 600 km obrovské ztráty Sovětů, zajaty celé jednotky (např. armáda gen. Vlasova (získán pro organizaci protisovětské ruské armády pro boj proti bolševismu) obsazení území – Pobaltí, Z Ukrajiny, Běloruska, Moldávie útok zastaven u Leningradu (900 dní blokáda) 7. 1941-1. 1944 boje o Moskvu 9. 1941-12. 1941 úspěšný protiútok Rudé armády vede generál ........... - první neúspěch bleskové války

128

Formování protihitlerovské koalice Atlantická charta – základ protihitlerovské koalice Londýn 14. 8. 1941 prohlášení prezidenta USA F. D. Roosevelta a britského ministerského předsedy W. Churchilla o společném postupu v probíhající válce smlouva SSSR a VB o vzájemné pomoci dohoda USA se SSSR o hospodářské pomoci zásobování Rudé armády vojenským materiálem, potravinami a surovinami

Vstup USA do války 7. 12. 1941 útok japonského letectva na největší americkou vojenskou základnu v Tichomoří – přístav Pearl Harbour od jara 1942 úspěchy Japonců (válka v Tichomoří, v Indočíně ohroţení Indie a Austrálie) červen 1942 obrat ve válce – poráţka japonského loďstva u souostroví Midway Poráţka německo–italských vojsk v Africe dlouhotrvající boje se střídavými úspěchy, září 1942 britská armáda vedená gen. Bernardem L. Montgomerym zastavuje postup fašistů u El Alamejnu v Egyptě a nutí něm. gen. Erwina Rommela k ústupu Nacistický teror v Protektorátu po vstupu SSSR do války s Německem vzniká Ústřední národně revoluční výbor Československa - uţší spolupráce KSČ s organizací ÚVOD září 1941 nástup Reinharda Heydricha do úřadu zastupujícího říšského protektora, začátek teroru, politika ”cukru a biče”, vyhlášení stanného práva, zatýkání, utlumení odboje vysílání parašutistů z VB na území Protektorátu (= desantyparavýsadky), skupiny ............... 27. 5. 1942 atentát na R. Heydricha provedli J. Kubiš a J. Gabčík ze skupiny Antropoid

129

Období heydrichiády říšský ministr pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Frank - obnovení stanného práva - dopadení a smrt atentátníků - popravy čs. vlastenců - vypálení Lidic a Leţáků ..........................................

vznik prvních partyzánských skupin, počátky odboje i na Slovensku čs. vojáci v zahraničí v letech 1941-43 po vstupu SSSR do války vzniká 1. čs. polní prapor v Buzuluku velitelem Ludvík Svoboda, na frontu nasazen v 3. 1943 v partyzánských oddílech v Jugoslávii a SSSR

3. fáze války (1942-43) přelom ve válce Bitva o Stalingrad po dobytí Sevastopolu snaha o obsazení naftových loţisek u Kaspického moře září 1942 německá vojska vedená gen. ................ úporné boje během listopadu 1942 útok zastaven a veden protiútok v čele RA gen. ................. únor 1943 kapitulace něm. armády ve stalingradském kotli obrat v dalším vývoji války Bitva u Kurska ústup fašistů z Kavkazu, protiútok na celé frontě území SSSR, taktika totální války a spálené země .............................................................. .............................................................. červenec 1943 největší tanková bitva 2. sv. války ..............................................................

130

Operace v Africe, Evropě a Tichomoří 1943 – konečná poráţka německo-italských sil v Africe (Tunisko) - vylodění americké armády na Sicílii a v J Itálii – kapitulace Itálie, vyhlašuje válku Německu srpen 1942-únor 1943 vítězství spojenců v Tichomoří- bitva o ostrov Guadalcanal Upevnění protihitlerovské koalice od r. 1943 prohlubování spolupráce VB+USA+SSSR listopad 1943 konference v Teheránu (Churchill-VB, Roosevelt-USA, Stalin-SSSR) dohoda o společném postupu proti fašistickým státům, o otevření druhé fronty-invazi spojenců ve Francii, pomoc SSSR USA proti Japonsku po ukončení války v Evropě

4. fáze války (1944-45) Otevření 2. fronty urychlení konce války v Evropě Příprava: plán pod názvem Overlord - vylodění spojenců na poloostrově Cotentin (Normandie) dokonalá příprava i utajení před Němci Provedení: 6. 6. 1944 - vylodění jednotek za pomoci letectva úspěšný postup spojeneckých armád – osvobození Normandie vrchní velení gen. ................... .............................................................. .............................................................. srpen 1944 – vylodění spoj. jednotek na J Francie - povstání v Paříţi září 1944 – osvobozena celá Francie a část Belgie, 12.1944 -1.1945 - boje v Ardenách a dolním Alsasku – velká a poslední protiofenzíva Německa – neúspěch, vyčerpání Střetnutí spojenců na ostatních bojištích převaha spojenců v Tichomoří – postupné vytlačování Japonců z dobytých území (Filipíny, Guam) – Japonsko přestalo být námořní velmocí Postup Sovětské armády v letech 1943-44 po bitvě u Kurska protiútok RA na celé šířce fronty (2000 km), váţe 70 % německé síly  1943 – osvobození Charkova, 11. Kyjeva pomoc sovětských partyzánských jednotek na Ukrajině a v Bělorusku (350 tis. muţů)  1. 1944 ukončena blokáda Leningradu (9. 1941)  osvobození Ukrajiny a Krymu – Černé moře pod kontrolou, příprava na útok proti Rumunsku 131

20. 7. 1944 neúspěšný pokus o atentát na Hitlera (von Stauffenberg)- operace Valkýra, represe proti spiklencům (obětí i Rommel), Hitler přestává uvaţovat racionálně, spoléhá na pomoc zázračných zbraní (rakety V1 a V2, proudové letouny) a doufá v roztrţku Spojenců  německá obrana na řece Visle 9.-10. 1944 povstání ve Varšavě – fašisty potlačeno, RA před Vislou, Polákům nepomohli (důvod = povstání vedla nekomunistická polská emigrace  po vstupu RA na území Rumunska (8. 1944) a Bulharska (9. 1944) obě země přešly na stranu protihitlerovské koalice  září 1944 příměří mezi SSSR a Finskem  říjen 1944 osvobození Jugoslávie Český odboj v letech 1943-44 počátkem roku 1943 rozbita síť odboje a silně pronásledována KSČ - nutnost nové organizace  občanský proud - Přípravný revoluční národní výbor Rada 3  KSČ – stranické organizace na závodech a v obcích v ilegalitě řízeny rozhlasovým vysíláním z Moskvy  rozvoj partyzánského hnutí sbliţování občanského a komunistického proudu - londýnské a moskevské centrum odboje 12. 12. 1943 podepsána v Moskvě československo-sovětská smlouva o poválečné spolupráci (základ pozdější orientace na SSSR) aktivita čs. vojenských jednotek v zahraničí (1943-44)  V fronta u Sokolova, při osvobození Kyjeva u Bílé Cerekve  čs. letci – při přípravě invaze do Normandie, proti německým ponorkám i hladinovým plavidlům  čs. obrněná brigáda při obléhání přístavu Dunkerque (Fr.) Slovenské národní povstání (SNP) na Slovensku - rostoucí odpor proti vládnoucímu reţimu aktivizace občanského odboje – vzniká  Vojenské ústředí (Ján Golián) – slovenští důstojníci  5. ilegální ústřední vedení KSS (K. Šmidke, G. Husák, L. Novomeský)  agrární proud prosazující svébytnost Slovenska (J. Ursíny, J. Lettrich) vzniká Slovenská národní rada (SNR) - podepsána Vánoční dohoda - program slovenského odboje (1943) přípravy povstání – SNR připravuje lidové povstání, Vojenské ústředí vojenský převrat aktivizace partyzánského hnutí 132

29. 8. 1944 po zahájení obsazování Slovenska německou armádou centrem povstání Bánská Bystrica (sídlo SNR) - v prvních bojích selhaly slovenské posádky (odzbrojeny) 1. 9. vydala SNR Deklaraci slovenského národa - vyhlásila znovuobnovení ČSR - úporné boje s fašistickými vojsky do 27. 10. 1944 potom ústup povstalců do hor, vedení zajato a popraveno na pomoc SNP – českoslovenští letci a parašutisté ze SSSR - americké letectvo 8. 9. – 6. 10. 1944 Karpatsko-dukelská operace vstup 1. čs. armádního sboru na území Slovenska - začátek osvobozování ČSR RA a 1. čs. armádní sbor 6. 10. 1944 v Vyšného Komárniku vstup na území, velké ztráty v armádě, mezi povstalci i civilisty (60 vypálených vesnic a osad) Německo ztratilo vojenského spojence přerušení dopravních spojů ze Stř. Evropy na Východní frontu Jaltská konference 2. 1945 účast představitelů SSSR + USA + VB rozhodnutí o uspořádání poválečné Evropy dohoda o sloţení vlád v Polsku a Jugoslávii 4.-6. 1945 San Francisco zaloţena OSN ................................. mezinárodní organizace na ochranu míru, sociálního pokroku a lidských práv, prevence vzniku nové války – Charta OSN – 50 států, 5 hlavních vítězů války (USA, VB, SSSR, Francie a Čína) stálé místo v Radě OSN společně s právem veta postup spojeneckých armád  RA - postup z východu směrem na Berlín  americká a britská armáda - přes průmyslové Porúří do Stř. Německa  setkání obou armád koncem dubna na Labi u Torgau (25. 4. 1945)  v Itálii prolomena 1944 německá obrana, osvobozen Řím a na počátku roku 1945 aktivita partyzánů, Mussolini dopaden a zastřelen (28. 4.), Itálie osvobozena

133

Zápas o poválené uspořádání Československa představitelé čs. emigrace poţadují obnovení ČSR v původních hranicích (před Mnichovem) skutečné řešení - připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajině  prohloubení závislosti ČSR na SSSR březen 1945 – jednání mezi KSČ a čs. vládou v Moskvě rozhodující vliv představitelé KSČ, bouřlivá jednání o budoucím uspořádání státu a zahraniční politice podepsána dohoda o programu nové čs. vlády 4. 4. 1945 v Košicích jmenována vláda – předseda Zd. Fierlinger nejvýznamnější ministerstva obsadila KSČ přijat Košický vládní program – zásady budování nového státu a politiky vlády - po vzájemné dohodě moskevského a londýnského centra odboje Osvobozování Československa

postup spojenců  RA – (zima 1944-jaro 1945) postup z východu hlavní směr útoku Varšava - Berlín Budapešť - Vídeň osvobozování čs. území bratislavsko-brněnská ostravská západokarpatská (sovětští generálové Koněv, Malinovskij, Jeremenko)

operace

 americká armáda (od 18. 4. 1945 v Z Čechách) po hranici – demarkační linii Karlovy Vary – Plzeň - České Budějovice (gen. G. Patton) pomoc vojáků osvobozeneckých armád obyvatelstvu (především potraviny) 134

České květnové povstání od konce dubna připravuje ČNR povstání aktivita partyzánů (bitva o koleje) místní povstání od 1. 5. – Přerov, Nymburk, Poděbrady ... 5. 5. 1945 – začátek povstání v Praze v čele ČNR (Albert Praţák) účast čs. policie, vládního vojska (vedení ileg. organizací Bartoš, Alex), 1600 barikád, pomoc povstání i z venkova boj o čs. Rozhlas, poţár Staroměstské radnice hrubé násilí a vraţdění ze strany fašistů proti civilistům (gen. Schörmann+jednotky SS) na pomoc povstání - příslušníci divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) pod vedením gen. Vlasova (původně sovět. vál. zajatci bojující po boku fašistů proti RA), technika, zbraně – po odmítnutí ČNR ústup na západ - kritická situace v Praze 8. 5. – jednání ČNR s německým velením – dohoda o vyklizení Prahy a ústupu něm. vojsk na západ - boje v Praze aţ do příchodu RA 9. 5. 1945 - osvobození (1. ukrajinský front gen. Koněva) - poslední bojové střetnutí 2. světové války v Evropě 12. 5. 1945 u Slivic na Příbramsku význam Květnového povstání – vyvrcholení protifašistického boje u nás, uspíšení konce války v Evropě Kapitulace Německa 30. 4. 1945 sebevraţda A. Hitlera, říšským prezidentem admirál K. Dönitz 2. 5. 1945 dobytí Berlína (RA- gen. Koněv a Ţukov) 7. 5. 1945 Remeš - bezpodmínečná kapitulace Německa (gen. A. Jodl), platnost od 8. 5. 1945 (konec 2. sv. války v Evropě – Den vítězství) 8. 5. 1945 Berlín – (gen. Keitel a gen. Ţukov)- platnost od 9. 5. 1945

135

5. fáze války (1945) Postupimská konference červenec-srpen 1945 účast SSSR – J. Stalin USA - H. Truman (prezident) VB - W. Churchill a C. Attlee nový min. předseda uzavřena dohoda o poraţeném Německu 4D denacifikace, demokratizace, dekartelizace, demilitarizace .............................................................. .............................................................. .............................................................. .............................................................. 4 okupační pásma – obsazení, rozdělení reparace, hranice s Polskem (V a Z), nezávislost okupovaných území (ČSR, Rak.), odsun Němců a potrestání zločinů Ukončení války na Dálném východě 4.-5. 1945 boje o ostrov Okinawa, ústup japonské armády z obsazených území (kamikadze, letecké perutě proti amer. lodím) červenec 1945 - Japonsko odmítlo kapitulaci svrţení amerických atomových bomb 6. 8. 1945 Hirošima, 9. 8. 1945 Nagasaki .............................................................. 8. 8. 1945 vyhlašuje SSSR válku Japonsku, obsazeno Mandţusko 2. 9. 1945 kapitulace Japonska na palubě americké bitevní lodi Missouri v Tokijském zálivu, konec 2. světové války ve světě Bilance války  zúčastnilo se 70 zemí  boje na území 40 států  oběti 60 mil. vojáků, civilistů, holocaust (6 mil.) (mil.- SSSR 23, Čína 10, Německo 7.5, Polsko 5.6, Japonsko 2.6, VB 0.5, USA 0.4; ČSR 365 tis.)

 materiální ztráty (316 miliard $, 41 % připadá na SSSR)  rozvoj techniky a zbraní např. první programovatelné počítače, řízené střely a balistické rakety (V1 a V2), a v projektu Manhattan vyvinuté jaderné zbraně  politické změny - v popředí dvě supervelmoci – USA a SSSR, spojenectví záhy nahrazeno soupeřením

136

Norimberský tribunál listopad 1945-říjen 1946 potrestání válečných zločinců, vůdců armády, SS, Gestapa, NSDAP obţaloba zločinů proti lidskosti, válečných zločinů, zločinů proti míru veden zástupci USA, SSSR, Velkou Británií a Francií trest smrti celkem 12 např. Martin Bormann vůdcův tajemník (souzen v nepřítomnosti) Hermann Wilhelm Göring říšský maršál a velitel letectva († 15. října 1946, krátce před plánovanou popravou spáchal sebevraţdu) Joachim von Ribbentrop říšský ministr zahraničních věcí († 16. října 1946) Wilhelm Keitel polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství († 16. října 1946) Ernst Kaltenbrunner polní maršál a šéf bezpečnostní sluţby († 16. října 1946) Alfred Jodl náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství branné moci († 16. října 1946) rehabilitován 1953

vězení - doţivotí např. Rudolf Hess – Hitlerův zástupce a vůdce NSDAP (zemřel 17. 8 1987 ve vězení ve Spandau)

20 let Baldur von Schirach – vůdce sdruţení nacistické mládeţe Hitler-Jugend (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 8. srpna 1974) Albert Speer – Hitlerův architekt a ministr zbrojní výroby (po odpykání trestu byl 30. září 1966 propuštěn a zemřel 1. září 1981)

15 let Konstantin von Neurath – ministr zahraničí do roku 1938, první protektor Čech a Moravy (v listopadu 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn a zemřel 14. srpna 1956)

10 let Karl Dönitz – admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu (po odpykání byl 1. října 1956 propuštěn a zemřel 24. prosince 1980

Tokijský proces května 1946 - listopad 1948 konal se s japonskými válečnými zločinci v Japonsku

137

Změny hranic v Evropě po 2. světové válce - Evropa velmi oslabena, ztratila vedoucí postavení ve světě Německo a Itálie nejsou mocnostmi, VB a FR vyčerpány - přídělový systém téměř v celé Evropě USA - snaha o vytvoření jednotné Evropy, právo na sebeurčení => v Z - Evropě proběhly demokratické volby SSSR - snaha rozdělit Evropu na sféry zájmu, územní expanze SSSR na západ, satelitní státy => totalitní reţimy

Poválečný vývoj bipolární rozdělení světa  tzv. kapitalistický svět (USA a západní Evropa) - západní demokracie (osobní svoboda člověka a soukromé vlastnictví) trţní hospodářství  tzv. socialistické státy (SSSR a jeho satelity ve východní Evropě) - totalitní diktatury (v čele komunistické strany a její hlavní představitelé, potlačení lidských práv, marxisticko-leninská ideologie) státem řízená plánovaná ekonomika tyto dva světy od 50. let nesmiřitelně nepřátelské, rozděleny tzv. ţeleznou oponou a vedou souboj o osud Evropy v tzv. studené válce (projev W. Churchila ve Fultonu)

138

Studená válka (1945-53) v západní Evropě po válce růst sympatií ke komunismu a SSSR, ve volbách většinou byli poraţeni a zvítězila parlamentní demokracie hospodářství západních zemí válkou rozvráceno r. 1947 USA tzv. Marshallův plán hospodářská pomoc na obnovu ekonomiky -(3 miliardy dolarů ročně, dodání spotřebního zboţí, paliva a surovin) určen všem evropským zemím, ale tzv. lidovědemokratické státy byly nuceny na Stalinův nátlak odmítnout politická doktrína prezidenta USA H. Trumana - nutnost zabránit šíření komunismu (pomoc Řecku a Turecku) do r. 1948 země osvobozené SSSR součástí tzv. sovětského bloku = lidově-demokratické státy zestátněn průmysl, provedena násilná kolektivizace podle sovětského vzoru, zrušena demokracie a nahrazena „diktaturou proletariátu“ = komunistických stran Polsko, ČSR, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie, Albánie a NDR Jugoslávie v r. 1948 z bloku vystoupila po roztrţce Stalin – Tito, snaha o jakousi střední cestu mezi oběma evropskými bloky

rozdělení Německa - 1. berlínská krize – r. 1949 v západních zónách (1947-48 došlo ke spojení tří západních částí - trizonie), Spojenci plnili postupimské dohody, přijaly Marshallův plán, měnově se oddělily, západní Berlín zásobován „leteckým mostem“ SSSR ve východní zóně zmanipuloval volby, podporoval komunisty a omezoval demokracii, uzavřel přístupové cesty do Berlína 7. 9. 1949 vznikla Spolková republika Německo (SRN), v čele spolkový kancléř Konrád Adenauer – brzký hospodářský zázrak, demokracie 7. 10. 1949 východní část vyhlásila Německou demokratickou republiku (NDR) (prezident Wilhelm Pieck -1960)

139

Hospodářská a vojensko-politická integrace státy západního bloku 1949 - NATO (Severoatlantická aliance) vojenská obranná organizace smluvní strany povaţují ozbrojený útok proti jedné zemi nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům USA, Kanada, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Norsko, Dánsko, Portugalsko, Itálie a Island, 1952 Řecko, Turecko, 1955 SRN, 1982 Španělsko

1957 – Evropské hospodářské společenství EHS - společný trh, bez celních bariér Evropský parlament (Štrasburk), Evropský soudní dvůr (Haag), Evropský měnový systém r. 1992 přejmenováno na Evropské společenství (ES), následně v r. 1993 Maastrichtskou smlouvou, na Evropskou unii (EU)

státy východního bloku 1949 – Rada vzájemné hospodářské pomoci RVHP = „tábor míru proti imperialismu a válce“ Albánie (do 1961), Bulharsko, ČSR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, SSSR, NDR (od 1950), později i Mongolsko, Kuba a Vietnam

cílem plánování hospodářství, vzájemný obchod a mezinárodní dělba práce (hlavně plní zájmy sovětského hospodářství), přehnaná industrializace a zbrojení 1955 - Varšavská smlouva – vojenský pakt vzniklá po přijetí SRN do NATO, smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, obrana socialistických zemí + intervence proti vnitřnímu nepříteli Albánie (do 1961), Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR

140

Poválečné Československo po ukončení války ČSR - lidově demokratickým státem první vláda Národní fronty Čechů a Slováků ustanovená v Košicích 4. 4. 1945, předsedou Zdeněk Fierlinger (soc. dem.), především zástupci zahraničního odboje,

prezident Edvard Beneš 5. 4. 1945 Košický vládní program – přechod k poválečné obnově ČSR, orientace na SSSR Podkarpatská Rus připojena k SSSR politika se posunula doleva - některé politické strany (např. agrární) nebyly po válce obnoveny KSČ, sociální demokracie, národní socialisté, lidovci, KSS, slovenská demokratická strana – sdruţeny v Národní frontě = jednotná politika, nepřípustnost opozice sjednocené odbory (ROH - revoluční odborové hnutí)- velký vliv, komunisty ovládané prezident E. Benešem + prozatímní vláda vládne prostřednictvím tzv. prezidentských dekretů, majících povahu zákona v období od května do 28. října 1945, neţ bylo ustanoveno Prozatímní národní shromáţdění, přijatých norem 143 – nejznámější se týkají zrušení občanských práv německé a maďarské menšiny a znárodňování soukromého majetku (5/1945 – o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů; 12/1945 – o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa; 33/1945 – o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské; znárodňovací dekrety 100-103/1945 a doplňující dekret 108/1945 – o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy) vydané dekrety byly potvrzeny Prozatímním národním shromáţděním v březnu 1946 a staly se součástí právního řádu ČSR

po válce divoký a pak organizovaný odsun Němců ze Sudet vyhnáno cca 3 mil. osob, za základ byla nesprávně vzata kolektivní vina Němců za válku, jejich majetek konfiskován bez náhrady, mnohdy přímo rozkraden, docházelo i k hromadným vraţdám (Ústí nad Labem, Brno) očista národa - potrestáni zrádci a kolaboranti (prezident E. Hácha zemřel ve vězení, K. H. Frank oběšen), jejich majetek zkonfiskován mnohdy vyřizování osobních účtů 24. 10. 1945 podepsal Beneš znárodnění bank, pojišťoven a 2/3 průmyslu, soukromý sektor se zmenšil, základem malovýroba r. 1946 – volby do Ústavodárného shromáţdění vítězí komunisté (38 %), nejdůleţitější ministerstva, v čele vlády K. Gottwald

141

Vývoj USA a západního bloku USA po válce velmoc, prezident Harry S. Truman - demokrat, pomoc evropským zemím v hospodářství (Marshallův plán) a politika zadrţování komunismu (Trumanova doktrína) pronásledování sympatizantů s komunismem – vyšetřování tzv. neamerické činnosti (mccarthysmus), dokonce popravy (manţelé Rosenbergovi měli vyzradit tajemství atomové bomby Sovětům) – ale pronásledováni i lidé nezávislí, spisovatelé, inteligence (do 1954) r. 1949 ztrácí USA jaderný monopol, nadále převaha, počátek závodů ve zbrojení (výroba vodíkové a neutronové bomby) korejská válka 1950-1953 po válce Korea osvobozena od japonské okupace, na severu komunistický reţim – KLDR (Kim Ir-Sen)- podpora SSSR a Číny, na jihu Korejská republika pomoc USA válku zahájila severní Korea s podporou čínských komunistů, OSN ji označila za agresora, vojska OSN (hlavně USA a VB) ustoupila aţ na jih, protiofenzíva = komunisté zatlačeni aţ k čínským hranicím, závěr války – ustálení fronty na 38. rovnoběţce, příměří, vznik demilitarizovaného pásma, mír doposud neuzavřen

prezident Dwight Eisenhower – republikán (1952-61) – 3. průmyslová revoluce, bohatne střední vrstva (stát blahobytu), aktivizace černošského hnutí, ukončena korejská válka, pokračuje zbrojení John Fitzgerald Kennedy – demokrat (1961-63) – sociální program pro barevné, chudé, vesmírný program proti SSSR (1962 J. H. Glenn 1. americký kosmonaut) karibská (kubánská) krize – donutil SSSR stáhnout jaderné rakety z Kuby, ale musel uznat komunismus na Kubě, zřízena horká linka s Moskvou pro rychlé řešení světových krizí zavraţděn v Texasu Lyndon Johnson – demokrat (1963-69) – účast ve válce ve Vietnamu (neúspěch), zavraţděn černošský intelektuál M. L. King = rasové nepokoje proti rasismu, americká kosmonautika - r. 1969 přistáli N. A. Armstrong a E. E. Aldrin v rámci letu Apollo 11 poprvé na povrchu Měsíce Richard Nixon – republikán (1969-74) – ukončil válku ve Vietnamu, nutnost komunikace se SSSR a Čínou, 1972 smlouva Salt 1 = omezení systému protiraketové obrany USA a SSSR (odzbrojování), aféra Watergate – prezident zapleten do odposlouchávání při prezidentské kampani- rezignace

142

Gerald Ford - republikán (1974-76) Jimmy Carter - demokrat (1976-81) – uvolňování se SSSR Ronald Reagan – republikán (1981-88) – konec ústupkové politiky, tvrdé zbrojení, program hvězdných válek, soutěţ s Moskvou – rozmísťování jaderných raket v Evropě od 1985 pravidelná jednání s Gorbačovem o nutnosti odzbrojení = podíl na rozpadu socialismu v Evropě George Bush – republikán (1988-93) boj proti narkomafii, komunismu (Panama), 1991 operace Pouštní bouře proti Iráku omezování stavu raket se SSSR (smlouva Start 1) Bill Clinton – demokrat (1993-2001) George Bush mladší – republikán (2001-2009) - boj proti světovému terorismu – 11. 9. 2001 zničeno světové obchodní centrum v New Yorku teroristickou skupinou al-Kaidá USA poté zaútočily na její úkryty v Afghánistánu r. 2003 pak nová válka proti Iráku bez mandátu OSN – odstraněn Saddám Husajn - dodnes občanská válka od r. 2009 - 44. prezidentem USA Barack Obama

Velká Británie trvá konstituční monarchie (od r. 1952 královna Alţběta II.), v politice dvě hlavní strany – konzervativní a labouristická (socialisté) rozpad koloniální říše, samostatnost zemí Afriky a Asie (1947 Indie) v 50. letech státní zásahy do hospodářství, zestátnění některých odvětví těţkého průmyslu (labouristé) návrat konzervativců (W. Churchill) = reprivatizace, obnovení trhu 1979-1990 vláda konzervativců – M. Thatcherová – obnovení růstu hospodářství, konflikt s Argentinou o Falklandy vláda labouristů – J. Major, T. Blair, Gordon Brown

143

Francie po válce 4. republika, prezident Charles de Gaulle – soupeření s parlamentem, nakonec silná vláda prezidenta problém kolonií, občanská válka a nezávislost nejprve Alţírska, ztráta Indočíny (Vietnam) r. 1968 studentské nepokoje a stávky za sociální poţadavky = bouře, zásah vojska, po de Gaullově odchodu uklidnění pozdější prezidenti – F. Mitterrand (soc.), Jacques Chirac, od r. 2007 Nicolas Sarkozy

Německo (SRN) rozdělený stát od r. 1949 v zemi parlamentní demokracie, střídaly se hlavně dvě nejsilnější strany – křesťanští demokraté (CDU) a sociální demokraté (SPD) kancléřem Konrád Adenauer = stál u zrodu německého hospodářského zázraku, pomoc USA, průmyslová velmoc v letech 1958-61 - 2. berlínská krize = postavení berlínské zdi mezi východní a západní zónou z východní části utíkali lidé do západní a odtud odcházeli do SRN, velkým problémem byl „únik mozků“ (inţenýrů, lékařů, vědců) na západ - byli zde mnohem lépe placeni, v noci 13. srpna 1961 byla postavena Berlínská zeď, která rozdělovala Východní a Západní Berlín (padla v listopadu 1989)

v 70. letech sociální demokraté sniţují napětí s Východem, uznali NDR a východní hranice, H. Schmidt v 80. letech v čele kancléř Helmut Kohl – plány na sjednocení Německa, 1989 lidové nepokoje v NDR = pád zdi znovu sjednocení Německa 3. 10. 1990

144

Státy východního bloku SSSR (Svaz sovětských socialistických republik) 1945-53 vrcholí stalinismus hospodářství rozvráceno, rychlé budování těţkého a zbrojního průmyslu, neúroda = hladomor, zemědělské oblasti bez podpory ideologická válka proti západní kultuře, dějiny falšovány (např. „všechny vynálezy učinili Rusové“, zakázány některé vědní obory jako nesocialistické sociologie, genetika, výpočetní technika)

nové politické procesy - proti Němcům, sovětským válečným zajatcům, lékařům, podezřelým komunistům podobné procesy inscenovány i v satelitních státech (Rajkův v MLR, Kostovův v BLR, Slánského proces v ČSR)

r. 1953 umírá Stalin novým předsedou komunistické strany - Nikita Sergejevič Chruščov největší Stalinovi věrní (Berija) zlikvidováni r. 1956 XX. sjezd KS SSSR kritika Stalinova reţimu (kultu osobnosti) skončily masové represe, političtí vězni se vrátili zahraniční politika - program mírového souţití států s rozdílným společenským zřízením, byla ukončena válka v Koreji a téţ kampaň proti Jugoslávii

krize komunistických reţimů v dalších zemích NDR r. 1953 v Berlíně lidové povstání za zvýšení ţivotní úrovně Maďarsko r. 1956 - demonstrace proti stalinistickému vedení (Rákosi)X reformnímu komunistickému křídlu (I. Nagy) demonstrace přerostly v antikomunistické povstání, do čela státu I. Nagy, vyhlásil neutralitu a demokracii, povstání porazila intervence SSSR, dosazen prosovětský komunista János Kádár Polsko r. 1956 - demonstrace, do čela země reformní komunista Gomulka – snaha o zvýšení ţivotní úrovně, zrušena zemědělská druţstva a zlepšil se vztah s církví, později přešel na konzervativní pozice

1962-63 vyostření vztahu s Čínou po válce v Číně zvítězil komunistický reţim, v čele Mao Ce-tung (nekomunističtí vůdci uprchli na Tchaj-wan) Mao budoval svůj kult osobnosti, podporoval agresi v Koreji, po kritice kultu osobnosti Čína začala odmítat reformní evropské komunisty, v r. 1966-69 vypukla tzv. kulturní revoluce, absurdní megalomanský hospodářský plán na industrializaci země pomocí malých vesnických komun, který přinesl mnoho zmatků, kulturního zaostávání, hospodářský rozvrat a oběti SSSR Čínu kritizoval, navíc jí odmítl dodat plány na výrobu jaderných zbraní

- soustavný protisovětský a protiamerický postoj v zahraniční politice

145

r. 1962 – kubánská krize svrţen prozápadní diktátor Batista, u moci Fidel Castro, nastolena komunistická diktatura, USA – pokus o svrţení Castra podporou nekomunistických kubánských emigrantů – akce se nezdařila, Castro poţádal SSSR o pomoc, Chruščov poslal na Kubu rakety, které mohly nést jaderné hlavice, USA (Kennedy) vyhlásili blokádu Kuby, hrozila válka se SSSR, zřízena „horká telefonní linka“ USA-SSSR, Chruščov rakety stáhl a Kennedy slíbil, ţe Kubu nenapadne, od tohoto okamţiku došlo k uvolňování napětí

1957 SSSR první umělá druţice = vyrovnání vojenského náskoku USA 1961 první kosmická loď s lidskou posádkou – Jurij A. Gagarin 1963 1. ţena ve vesmíru - Valentina V. Těreškovová

SSSR v hospodářství převaţuje strojírenství - zaostalé upadá zemědělství - obilí na příděl, nakupují v cizině, Chruščov nepochopil nutnost reformy hospodářství, vědy a byrokratického aparátu, r. 1964 odvolán neostalinismus - novým generálním tajemníkem KS SSSR - Leonid Iljič Breţněv ve své funkci téměř 20 let - 1982 utuţení konzervativního komunismu, rozmach stranické byrokracie, konec reforem, papírové plánování výroby, utuţena cenzura (dohled nad kulturou, školstvím, vědou) důraz na průmyslovou výrobu, spotřební průmysl i zemědělství zaostává minimální obměna členů vlády (gerontokracie - vláda starců) senilita, neschopnost reálně posuzovat situaci vztah k Západu r. 1972 podepsal dokumenty o jaderném odzbrojování r. 1975 v Helsinkách na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě slíbil dodrţovat lidská a občanská práva, ale nedodrţoval r. 1976 rozmístil SSSR jaderné rakety v socialistických zemích (Západ rozmístil své rakety také) r. 1968 potlačil SSSR pokus o demokratizaci reţimu v Československu – „dočasná“ okupace (do 1990) r. 1969 pohraniční konflikt s Čínou v 70. letech podpora komunistických hnutí ve světě (Angola, Afghánistán 1979-89) celosvětové zbrojení v 80. letech a militarizaci sovětské společnosti, plán tzv. hvězdných válek - američtí prezidenti Bush a Reagan přestali Sovětům ustupovat a donutili tím SSSR ještě více zbrojit, coţ vedlo k jeho hospodářskému vysílení

146

stagnace hospodářství, vědy, kultury a celého ţivota, SSSR vysával ekonomiky spřátelených zemí, tzv. mezinárodní dělba práce iluzí drobné reformy Maďarsko - drobné podnikání, více spolupráce se Západem Rumunsko (Nicolae Ceausescu)- osobní diktatura, snaha o nezávislou politiku, hospodářské chyby, obrovské zadluţení, národnostní problémy (proti Maďarům) Polsko (E. Gierek) snaha o reformy, zanedbání zemědělství, nepokoje vedené nezávislými odbory (Solidarita – Lech Walensa), 1981 vojensky potlačeny, v čele země generál W. Jaruzelski, velká zahraniční zadluţenost 1978 - papeţem se stal polský kněz Karol Wojtyla => Jan Pavel II. (1978-2005), podporoval protikomunistická úsilí ve východní Evropě

po smrti L. I. Breţněva v SSSR (krátce J. V. Andropov –1984 a K. U. Černěnko -1985) r. 1985 – radikální reformní generální tajemník Michail Gorbačov vyhlásil tzv. přestavbu sovětského hospodářství se snahou odstranit strnulost výroby a přiblíţit ji trhu zahájil tzv. glasnosť = svoboda slova a kritiky, provedl kádrové změny, odstranil staré Breţněvovy stoupence, propustil politické vězně v zahraniční politice zahájil odzbrojování, setkal se s americkým prezidentem R. Reaganem (3x) a domluvil zničení jaderných raket, skončila epocha konfrontace Východu a Západu v socialistických zemích výsledkem rok 1989 - rozpad komunistických reţimů RVHP i Varšavská smlouva zanikly (1991) reformy v SSSR znamenaly odhalení obrovských nahromaděných těţkostí neřešitelných v rámci komunistické ideologie staří komunisté se pokusili r. 1993 o politický převrat v Moskvě, zatkli Gorbačova, Rusové však uţ nechtěli návrat ke komunismu, jejich mluvčím se stal Boris Jelcin, armáda přestala pučisty poslouchat a komunisté byli poraţeni, Gorbačov odstoupil, komunistická strana byla zakázána,

prezidentem SSSR zvolen Boris Jelcin a následně se SSSR rozpadl první prezident Ruské federace v letech 1991-99 1994-96 invaze do Čečenska 2000-08 ruským prezidentem Vladimir Putin od r. 2008- Dmitrij Medveděv

147

Poválečné Československo Zánik demokracie 1946-1948 1946 – parlamentní volby většinu křesel komunisté – nejdůleţitější ministerstva, v čele vlády K. Gottwald proniknutí do nekomunistických stran prostřednictvím jejich levice 1947 hospodářská a politická krize skončila zahraniční pomoc, sucho a neúroda, pod tlakem SSSR odmítnut Marshallův plán prohloubení hospodářských potíţí, nedostatek potravin -zavedení přídělového systému,„černý trh“ růst nespokojenosti obyvatel komunisté navrhují vypsat tzv. milionářskou dávku ovládnutí policie – SNB (Sbor národní bezpečnosti), často bývalí partyzáni – spolupracovníci KSČ organizace dezinformační kampaně proti ostatním stranám, provokace, ozbrojené dělnické sbory – lidové milice (LM) obsazení továren a vyuţití davové psychózy, postup KSČ vede nekomunistické strany k semknutí v opozici věřily v podporu prezidenta Beneše a v moţnost parlamentního řešení situace, KSČ však mířila k puči

Únorový převrat („Vítězný únor“) 20. 2. 1948 podali nekomunističtí ministři demisi (12) na protest proti postupu komunistů, ............................ věřili, ţe prezident demisi odmítne, tím bude nutné vypsat nové volby, anebo komunisté ustoupí, KSČ stupňuje napětí, aktivace LM, vyhlášení generální stávky, demonstrace pod tlakem hrozící občanské války, eventuálně zásahu SSSR, prezident Beneš demisi přijal 25. 2. 1948 a jmenoval novou, komunistickou vládu v čele s K. Gottwaldem nekomunista Jan Masaryk, člen vlády, zahynul za nevyjasněných okolností Stalinismus 1948-1956 7. 6. 1948 abdikace prezidenta Beneše (+3. 9. 1948) prezidentem Klement Gottwald – Ústava 9. května předsedou vlády Antonín Zápotocký

148

komunisté zahájili diktaturu odstraňování skutečných i pomyslných odpůrců postiţeno 250 000 lidí, muselo „odejít“ 20 % vysokoškoláků, úřady prošly čistkou a nekomunisté byli odstraněni, prchali do zahraničí, vzniká tzv. 3. odboj za demokracii (např. vysílání Svobodné Evropy – Peroutka, Tigrid; dále vyzvědačská činnost ve prospěch Západu) nedemokratické volby 1948 - jediná společná kandidátka, vláda i parlament od té doby pouze schvalovaly programy komunistů za pomoci sovětských poradců odpor společnosti likvidován pronásledována církev, zrušeny muţské řády (řeholníci do dolů), biskupové vězněni, pronásledováni liberálové, sokolové, členové západního odboje inscenovány politické procesy podle sovětského vzoru nezákonné, o rozsudku rozhodovala KSČ a StB (tajná Státní bezpečnost) popraveni generál Heliodor Píka, bývalí demokratičtí ministři Laušman a Drtina, národně socialistická poslankyně Milada Horáková, ale i komunisté Rudolf Slánský a V. Clementis další zavřeni (budoucí prezident G. Husák),(celkem 179 popravených, 80 000 uvězněných lidí), tábory nucených prací, mučení

pro politicky nespolehlivé oddíly PTP (pomocné technické prapory) na vojně – práce v uranových dolech (černí baroni) provedena násilná kolektivizace zemědělství (JZD), další znárodňování – likvidace střední vrstvy (soukromníci, ţivnostníci) pokles prestiţe inteligence (vedoucí místa – „dělničtí kádři“ bez vzdělání i zkušeností) ČSR včleněno do sovětské hospodářské sféry a jako nejprůmyslovější zásobuje zaostalé agrární země, hlavně stroji

těţký průmysl (nedostatek surovin), zbrojení (generál Čepička-zeť Gottwalda) trvá přídělový systém, lehký průmysl zaostává zavedeny pětileté plány – vedou k hospodářskému zhroucení kulturní devastace (tzv. socialistický realismus, jediná ideologie, zákaz náboţenství, potlačování vzpomínek na TGM r. 1953 smrt Stalina a za týden Gottwalda prezident Antonín Zápotocký, první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný 1953 tzv. měnová reforma, de facto okradení obyvatel o jejich úspory znehodnocením měny, zrušen přídělový systém, platy a ceny sníţeny v poměru 1:5, vklady v bance znehodnoceny v poměru 1:50 (demonstrace – potlačil SNB a armáda)

149

50. a 60. léta – Praţské jaro 1968 1957 nový prezident Antonín Novotný na kritiku neúspěchů odpověděla KSČ novým pronásledováním, krátké hospodářské oţivení r. 1960 vyhlášeno dovršení socialismu – nová ústava - změna názvu státu na ČSSR (Československá socialistická republika), zakotvena vedoucí úloha KSČ, upevněn centralismus proti Slovákům krach 3. pětiletky r. 1961 - nutnost zpomalení – příliš náročné úkoly, nadměrné zbrojení, klesla cena uranu, lidé měli peníze, ale neměli za ně co koupit, objevuje se černý trh a kriminalita, lidé touţí po spotřebním zboţí, po cestování na Západ, moderní hudbě, kritika marxismu

1962-67 reforma hospodářství – omezit direktivní plánování (Ota Šik) - snaha oţivit trţní hospodářství destalinizace, propouštění nevinně odsouzených, společnost se zajímá o dění v zemi, kritika KSČ, aktivita církve a nekomunistů, tisk, rozhlas a TV se vymanily z vlivu KSČ 1967 studenti vysokých škol otevřeně kritizují reţim – potlačeni SNB Sjezd čs. spisovatelů – kritika politiky komunistické strany - za to vyloučení L. Vaculíka, M. Kundery, I. Klímy „Praţské jaro“ (leden-srpen 1968) krize v KSČ - odvolán A. Novotný, novým 1. tajemníkem KSČ - Alexander Dubček, člen reformního křídla (+ Černík, Smrkovský) snaha o hospodářskou a společenskou reformu „socialismu s lidskou tváří“ podle akčního programu - demokratizace, pluralita názorů, zvýšit pravomoci podniků, federalizovat ČSSR prezidentem Ludvík Svoboda (1968-75) obnoveno skautské hnutí, vzniká KAN (Klub angaţovaných nestraníků), K231 = bývalí političtí vězni Dva tisíce slov – Ludvík Vaculík kritizuje pomalost reforem, výzva k podpoře proměn společnosti SSSR a konzervativní vedení socialistických zemí odmítá změny u nás (hodnoceno jako revizionismus), aktivizují se i domácí neostalinisté (Indra, Colotka, Jakeš, Biľak – tzv. zvací dopis Moskvě - zabránit „kontrarevoluci“ 21. srpna 1968 vojenská intervence 5 států Varšavské smlouvy (SSSR, PLR, NDR, MLR, BLR) vláda se rozhodla neodporovat, generální stávka a lidový odpor v ulicích, stranické vedení – A. Dubček, O. Černík, K. Kriegel, J. Smrkovský, J. Špaček uneseni do Moskvy 150

– podepsán Moskevský protokol souhlas se zásahem, s pobytem okupačních vojsk a závazek „normalizovat“ situaci - konec reformního vývoje světová veřejnost sice sympatizuje, ale neintervenuje, konec tradičního rusofilství, nová vlna emigrace na Západ

27. 10. 1968 – zákon o federalizaci – 2 republiky - Federální shromáţdění, česká a slovenská národní rada, federální vláda, republikové vlády leden 1969 upálení Jana Palacha a Jana Zajíce na protest proti národní apatii a pasivitě „Normalizace“ 70. a 80. let 1969 generálním tajemníkem KSČ Gustav Husák (od 1975 prezidentem), represe proti demonstracím, čistky ve straně, na závodech proti odpůrcům reţimu (nástup neschopných kariéristů), historie roku 1968 překroucena v tzv. Poučení z krizového vývoje, nová smlouva se SSSR (naprostá politická závislost) zastarávání hospodářství (elektrotechnika), zbrojení, obchod hlavně s východními a rozvojovými zeměmi plýtvání investicemi, budování jaderných elektráren sovětského typu (Dukovany, Jaslovské Bohunice) společnost sledována tajnou policií StB, atmosféra strachu, neměnné celoroční rituály – Mezinárodní den ţen (MDŢ), SNP, mírové slavnosti, VŘSR, svátky osvobození, volby jednotné a víceméně povinné, v médiích převaţovaly fráze a pořady ideologicky zaměřené (Major Zeman, Ţena za pultem, Muţ na radnici…), sokolské slety nahrazeny masovými spartakiádami, cenzura, upadá morálka (nezájem o práci, úplatky, udávání policii)

pronásledování odpůrců Charta 77 – r. 1977 manifest bývalých reformních komunistů a nekomunistické inteligence volal po dodrţování občanských a lidských práv (filozof Jan Patočka, Václav Havel a bývalý komunista Jiří Hájek pronásledováni, vězněni, StB je zakázala i zaměstnat) samizdaty – strojopisné tajně vydávané „knihy“ kritizující reţim (Ludvík Vaculík – edice Petlice) v zahraničí vydávány Listy, Index (Kolín nad Rýnem), Svědectví (Mnichov), 68´ Publishers – nakladatelství v Torontu (Škvorecký)

151

80. léta - Uvolnění napětí mezi Východem a Západem po nástupu M. Gorbačova v SSSR odmítnutí sovětských reforem konzervativními komunisty (M. Jakeš), neudrţitelnost situace rostou demonstrace – srpen 1988, jaro a léto 1989 červen 1989 - dokument Několik vět - poţadavek dodrţování občanských práv a svobod listopad 1989 - zpráva o pádu berlínské zdi, v Polsku ve volbách vyhrála Solidarita, v Maďarsku se připravovaly svobodné volby rozklad celého východního bloku Sametová revoluce 17. 11. 1989 pokojná manifestace studentů praţských vysokých škol vzpomínající na r. 1939 přerostla v demonstraci za demokracii, na Národní třídě byla policií obklíčena a účastníci zbiti, události přerostly v celonárodní demonstrace, které reţim bez podpory SSSR nemohl zvládnout komunismus se zhroutil a demokracie byla obnovena prosinec 1989 zvolen prezidentem republiky bývalý disident, představitel Charty 77 a čelní představitel OF Václav Havel (heslem se stalo "Láska a pravda zvítězí nad lţí a nenávistí") Počátky demokracie, rozdělení Československa 1990 - zrušena Státní bezpečnost (StB), zrušena Národní fronta, rehabilitováni pronásledovaní komunistickým reţimem, přijat zákon o restitucích, zahájeny přípravy na privatizaci státního majetku (kupónová privatizace), zrušen trest smrti, domluveno odsunutí sovětských vojsk z území Československé republiky změny názvu státu březen 1990 Československá federativní republika duben Česká a Slovenská federativní republika (tzv. válka o pomlčku) červen 1990 první post-komunistické parlamentní volby (účast 23 stran a hnutí) zvítězilo Občanské fórum (OF - hnutí, sdruţující více různě zaměřených proudů a osobností) na Slovensku zvítězila strana Verejnosť proti násiliu (VPN)

152

1. ledna 1993 rozdělení Česko-slovenské federativní republiky na dvě samostatné republiky - Českou republiku s hlavním městem v Praze a Slovenskou republiku s hlavním městem v Bratislavě v prezidentských volbách r. 1993 zvolen Václav Havel (-2003, V. Klaus) (na Slovensku prezidentem zvolen Michal Kováč) 1999 vstup ČR do NATO (Severoatlatického paktu) 2004 vstup ČR společně s dalšími devíti zeměmi převáţně dřívějšího socialistického bloku do Evropské unie (EU)

Další vojenské konflikty po 2. světové válce Izrael vznik státu výsledkem ţivelného stěhování Ţidů z okupované Evropy do britské Palestiny, sionistické hnutí vyhlásilo nutnost návratu do země otců

OSN rozhodlo vytvořit dva státy – Izrael a Palestinu spor o Jeruzalém, nesouhlas všech okolních arabských zemí r. 1948 vyhlášen stát Izrael  arabsko-ţidovská válka – cílem zničení, vojenská pomoc i ČSR (zbraně, letadla), Britů a USA Izrael okupoval i palestinská území - Palestinci hromadně emigrovali do Sýrie, Egypta a Jordánska, vznik militantních arabských vojenských (teroristických) skupin  1956 Suezská krize válka vyvolána Egyptem (prezident Násir chce znárodnit Suez patřící angl.-fr. společnosti a postavit Asuánskou přehradu za pomoci SSSR), izraelský protiútok

- obsazena Sinaj a Suez, účast Británie a Francie, pohrůţka SSSR (atomová zbraň) - nutnost stáhnout se  1967 šestidenní válka Egypt a Sýrie připravovaly válku, preventivní útok Izraele, naprosté vítězství  1973 egyptský a palestinský útok o ţidovském svátku Izrael opět odrazil, okupoval Golanské výšiny války skončily po jednání v Camp Davidu – ústup Egypta, Izrael uznán 1979 1988 izraelský zásah v občanské válce v Libanonu od r. 1993 jednání s Palestinci o autonomii a vlastním státě

153

Válka v Indočíně (Vietnam) po 2. sv. válce národně osvobozenecké hnutí komunisté – Ho Či Min (1955-69, prezidentem Severního Vietnamu) 

1946 – 1954 - neúspěšná snaha Francie zabránit vzniku nezávislých států (1954 poraţena u Dien Bien Phu vietnamskými komunisty) země rozdělena 17. rovnoběţkou severní část komunistická - Vietnamská demokratická republika jiţní část → Vietnamská republika dále vzniká Kambodţa a Laos

 1964-75 – USA + jiţní Vietnam proti severovietnamským komunistům, nedůsledná politika, nasazení chemických zbraní, brutalita, nelítostná partyzánská válka, obrovské protiválečné demonstrace – ukončení, vítězí komunismus, r. 1979 sjednocení v Socialistickou republiku Vietnam v Kambodţi občanská válka a šílený teror ultralevicových Rudých Khmerů (Pol Pot) 1980-88 irácko-íránská válka islámská revoluce v Íránu v čele islámští duchovní vůdci - ajatolláhové - ajatolláh Chomejní proti šáhovi (Rézá Páhlaví - podporovaný USA) 1979 v Teheránu - vyhlášena "Islámská republika" konec šáhovy vlády

veškerý ţivot je podřízen islámským náboţenským zásadám hospodářský chaos - Írán izolován mezinárodně (terorismus) nenávist vůči USA, Iráku (podporovanému USA) - válka vliv na celý muslimský svět, renesance islámu nové ohnisko napětí 1990 anexe Kuvajtu Irákem kvůli ropě, vojenská blokáda OSN, operace Pouštní bouře, Saddám Husajn poraţen konflikty v bývalé Jugoslávii – 1991 občanská válka, rozpad státu, mezinárodní mírové síly SFOR, KFOR

Dekolonizace Indie r. 1946 krvavá občanská válka hinduistů s muslimy (v jejím průběhu zavraţděn tvůrce moderní indické politiky Mahátma Gándhí), r. 1947 rozdělení na Indii – v čele Nehrú (hind.) a Pákistán (muslim.)- stěhování obyvatelstva pak řada válek, hlavně o Kašmír, dodnes přestřelky 154

r. 1960 = rok Afriky, osvobození téměř všech kolonií - dekolonizace umělé vytvoření nových států bez národnostních principů, - většinou nastoleny totalitní reţimy, - časté převraty a občanské války (intervence SSSR, Kuby-Angola) - hospodářská vyčerpanost, - závislost na nadnárodních společnostech a "mafiích" apartheid = oddělování ras (JAR)

Problémy zemí třetího světa (země jihu, rozvojové země) hospodářská zaostalost, negramotnost, populační exploze, potravinová krize, chudoba zemí, nestabilita politických reţimů (obvykle diktátorské nebo socialistické)

Hnutí nezúčastněných zemí – mezinárodní organizace více neţ 100 států, které nejsou zapojeny do ţádných mocenských bloků, v čele Indie a Čína – proti zasahování, agresi, sionismu, moţnost citelně ovlivňovat svět (např. ropná krize v 70. letech) Asie – industrializace - hospodářský rozvoj (asijští tygři - Jiţní Korea, Hong-Kong, Singapur, Tchaj-wan)

155

Seznam pouţité literatury a další zdroje: Atlas světových dějin 1, Pravěk – středověk, Kartografie, Praha 2003 Atlas světových dějin 2, Novověk, Kartografie, Praha 2002 Bahník, V.: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974 Beneš, Z.: Dějepis pro střední odborné školy, SPL-Práce, Albra, Praha 2001 Beneš, Z., Petráň, J.: České dějiny, Práce, Praha 1997 Bouzek, J., Ondřejová, I.: Periklovo Řecko, Mladá fronta, Praha 1989 Čapek, K.: Čtení o T. G. Masarykovi, Česká expedice-Riopress Praha 1998 Čapek, V., Pátek, J.: Světové dějiny I, Fortuna, Praha 1992 Čapek, V., Pátek, J.: Světové dějiny II, Fortuna, Praha 1993 Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945), Mladá fronta, Praha 1997 Čornej, Petr a kol.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN, Praha 2002 Čornej, P.: Historie českých zemí, Fragment, Havlíčkův Brod 1999 Hamannová, B.: Habsburkové, Ţivotopisná encyklopedie, Brána, Praha 1996 Harna, J., Fišer, R.: Dějiny českých zemí I., II., Praha, Fortuna 1995 Hora-Hořejš, P.: Toulky českou minulostí 1-12, Práce, Baronet a Via Facti, Praha 1990-2010 Hordern, N., Dresner, S., Hillman, M.: Nový svět, Albatros, Praha 1987 Hošek, R., Marek, V.: Řím Marka Aurelia, Mladá fronta, Praha 1990 Houška, V.: Lidé kolem T. G. M., Paris, Karviná 2006 Hroch, M.: Dějiny novověku, Práce, Praha 1994 Janusová, J., Káňa, O.: Její veličenstvo Marie Terezie, Mladá fronta, Praha 1987 Juza J.: Čs. legionáři okresu Rychnov nad Kněţnou, Rychnov nad Kněţnou 1998 Kaplan, K.: Československo v letech 1945-1948, SPN, Praha 1991 Keller, V.: Etruskové, Orbis, Praha 1975 kol.: Encyklopedie starověkých civilizací, Rebo Productions 2004 kol.: Rozumět dějinám, Vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848-1948, Gallery 2002 kol.: Encyklopedie světového malířství, Academia ČSAV, Praha 1975 kol.: Křiţovatky 20. století, Naše vojsko, Praha 1990 Kuklík, J., Kuklík J.: Dějepis pro G a SŠ, Nejnovější dějiny, SPN, Praha 2005 Kvaček, R.: Dějiny v dokumentech, Dialog, Liberec 2005 Opatrný, J.: Amerika v proměnách staletí, Libri, Praha 1998 Opatrný, J.: Válka Severu proti Jihu, Libri, Praha, 1998 Pijoan, José: Dějiny umění 1-10, Odeon, Praha 1986-1991 156

Prokop, V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění, O. K. – Soft, Sokolov 2003 Sochrová, M.: Dějepis v kostce I., II., Fragment, Praha 2004 Souček, J.: Dějiny pravěku a starověku, Práce, Praha 1995 Stehlík, Eduard: Lidice příběh české vsi, Praha 2004 Svoboda, L. a kol.: Encyklopedie antiky, Academia, Praha 1974 Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců, LN, Praha 1997 Urban, J.: Kresčak, Paseka, Praha 2000 Veselý, Z.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z dějepisu, Fortuna, Praha 2006 Zamarovský, V.: Bohové a hrdinové antických bájí, Brána, Praha 2005 Zamarovský, V.: Dějiny psané Římem, Perfekt, Praha 2005 Zamarovský, V.: Za sedmi divy světa, SNDK, Praha 1963 Ţemlička, J.: Počátky Čech královských, LN, Praha 2002 www stránky: antika.avonet.cz dejepis.com dejiny.archii.cz druha svetova.cz druhavalkakonec.euweb.cz fronta.cz hismap.wz.cz husitství.cz holocaust.cz imgs.idnes.cz kcprymarov.estranky.cz moderni-dejiny.cz palba.cz panovnici.cz totalita.cz ucebnice-dejepisu.ic.cz valka.host.sk wikipedia.cz

157