Metody a formy práce specificky modifikované pro vyučování matematice Připomeňme rozdělení učení do domén podle B. S. Blouma Doména kognitivní učit se dovednosti myslet nebo rozhodovat se učit se vybavování určitých faktů, tedy nabývání vědomostí
Doména psychomotorická učit se praktickým dovednostem
rozvíjet hodnoty, pocity a názory Doména afektivní
Úvod našich přednášek INSTRUKTIVNÍ
KONSTRUKTIVNÍ
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ
ŽÁK
Vyučování není PŘEDÁVÁNÍ HOTOVÝCH OBSAHŮ, ale VYTVÁŘENÍ SITUACÍ, kdy žáci sami pocítí POTŘEBU OBJEVIT (jim zatím) ukrytý jev.
DOBRÝ učitel nemůže pouze INSTRUOVAT A KONSTATOVAT, ale spolu se svými žáky jejich poznání KONSTRUOVAT,
MĚNIT A FORMOVAT.
Tradiční vyučování instruktivní zaměřeno především na doménu kognitivní a psychomotorickou soustředěno kolem učitele žákům jsou vysvětlovány pojmy, principy, metody, postupy, … od žáků se očekává, že si budou nové učivo pamatovat a používat ho Současné trendy ve vyučování konstruktivní zohledňují významně i doménu afektivní soustředěnost na žáka a kolem žáka žáci objevují (sami nebo s odstupňovanou pomocí učitele či po předchozí přípravě) pojmy, principy, metody, postupy, … od žáků se očekává, že budou nové učivo používat, a tím si ho pamatovat
Instruktivní, konstruktivní a sociálně konstruktivní přístupy k vyučování -
-
-
-
-
tato terminologie není zatím ustálena (např. v [3] jsou uváděna označení deduktivní, induktivní, sociální přístup) v našem případě jde o pracovní označení tří základních přístupů, které se ve vyučování (matematice)v různé míře užívají a mohou se samozřejmě v jedné vyučovací hodně kombinovat v reálném vyučování matematice převažuje instruktivní přístup, v některých částech vyučovací hodiny se někdy objevují snahy o konstruktivní přístup uplatňování afektivní domény bývá mnoha učiteli považováno ve vyučování matematice za nepatřičné (matematika je rigorózní věda, proto pocity, prožitky, … nemají ve vyučování matematice místo) v žádném případě nejde o to zcela vyloučit instruktivní přístupy k vyučování z reálné školní praxe, mnohým činnostem se žáci nemohou naučit jinak než pomocí instrukcí dobrý učitel by měl hledat rovnováhu mezi jednotlivými přístupy a ve vazbě na konkrétní podmínky vyučování
Kdy volit jednotlivé přístupy instruktivní - když osvojení pojmu konstruktivní cestou je velice obtížné - když nejsou k dispozici vhodné prostředky pro konstruktivní postupy - když je třeba žáky připravit k absolvování standardizovaných testů konstruktivní - v případě potřeby velkého množství bezprostředních zkušeností, které žákům umožní tvořit hypotézy a formulovat pojmy - při podpoře rozvoje tvořivého myšlení a při osvojování technik duševní práce na vyšší hladině kognitivní náročnosti sociálně konstruktivní - při rozvíjení schopnosti spolupracovat, vcítit se do postavení jiných, mít zájem o problémy a úspěchy jiných lidí - chceme-li, aby se žáci učili od sebe navzájem
Důležité: Neexistuje žádná didaktická metoda a žádné uspořádání hodiny, které by byly vhodné pro každého žáka, pro každé téma a pro každý vzdělávací cíl Chceme-li kvalitně naplnit cíle vzdělávacího programu, je nutné kombinování metod a přístupů k vyučování, každá jednostrannost škodí
Úkol na doma Prostudujte podrobně: [3], kapitoly 5 a 6.
INSTRUKTIVNÍ PŘÍSTUP
Interakce učitel - žák
UČITEL (dominantní)
ŽÁK (ŽÁCI)
SCHÉMA VYUČOVACÍ HODINY ÚVOD
Učitel sdělí cíle uvede, o jakém pojmu nebo jaké dovednosti se budou žáci pod jeho vedením učit Žáci nemají vliv na stanovení cíle vyučování
BUDOVÁNÍ POJMU
Učitel předloží materiál ke studiu uvede příklady studovaného jevu a porovná je s příklady z jiných kapitol apod. Žáci naslouchají a pracují podle pokynů učitele
APLIKACE
Učitel předloží žákům materiál k procvičování pracuje frontálně nebo individuálně se žáky Žáci pracují pod vedením učitele
HODNOCENÍ
Učitel hodnotí úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky Žáci nemají možnost zasahovat do hodnocení své práce učitelem
KOSTRUKTIVNÍ PŘÍSTUP Interakce učitel - žák
UČITEL
ŽÁK(ŽÁCI) (ŽÁCI) ŽÁK
SCHÉMA VYUČOVACÍ HODINY ÚVOD
BUDOVÁNÍ POJMU
APLIKACE
HODNOCENÍ
Učitel zatím nesděluje cíle vyučování nasměruje samostatnou činnost žáků (experimentování, modelování, …) Žáci nemají vliv na stanovení cíle vyučování Učitel vede žáky k badatelským činnostem různého druhu tak, aby postupně objevovali podstatné rysy budovaného pojmu nebo generalizace Žáci sami (nebo za odstupňované pomoci učitele) objevují podstatné rysy budovaného pojmu nebo generalizace Učitel koriguje učební činnosti, které vedou k procvičování osvojovaných pojmů nebo dovedností pracuje frontálně nebo individuálně se žáky Žáci samostatně ověřují získané poznatky při řešení úloh různého typu a stupně složitosti Učitel hodnotí společně se žáky úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky Žáci hodnotí společně s učitelem úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky
SOCIÁLNĚ KONSTRUKTIVNÍ PŘÍSTUP Interakce učitel - žák
UČITEL
SCHÉMA VYUČOVACÍ HODINY ÚVOD
BUDOVÁNÍ POJMU
APLIKACE
HODNOCENÍ
Učitel zatím nesděluje cíle vyučování nasměruje samostatnou činnost žáků (experimentování, modelování, …) a vybere z afektivní domény vhodné cíle Žáci nemají vliv na stanovení cíle vyučování Učitel působí jako zprostředkovatel či moderátor společných činností žáků vede žáky k badatelským činnostem různého druhu tak, aby postupně společně objevovali podstatné rysy budovaného pojmu Žáci prostřednictvím vzájemné komunikace (případně za odstupňované pomoci učitele) objevují podstatné rysy budovaného pojmu Učitel pracuje individuálně se skupinami žáků Žáci samostatně bez přímé pomoci učitele ověřují získané poznatky při řešení úloh různého typu a stupně složitosti Učitel hodnotí společně se žáky úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky Žáci hodnotí společně s učitelem úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky
Nejčastěji užívané metody, které umožňují ve vyučování matematice uplatňovat konstruktivní nebo sociálně konstruktivní přístupy Experiment (badatelská činnost) zkoumání předložených údajů, případné doplňování dalších pozorování zajímavých jevů, souvislostí, … vyhledávání a pozorování různých separovaných modelů hledání souvislostí s již známými pojmy objevování pravidelností, odlišností, … zkoumání společných a rozdílných vlastností separovaných modelů vytváření hypotéz ověřování hypotézy prostřednictvím zkoumání, zda také další nalezené zákonitosti či společné vlastnosti separovaných modelů vyhovují vyslovené hypotéze
formování univerzálního modelu formulace závěrů na základě získaných informací
zkoumání myšlenkových postupů, které byly užity při formování univerzálního modelu krystalizace a domestifikace pojmu v poznatkové struktuře žáka uplatňování nového pojmu (dovednosti) v nových situacích automatizace pojmu v poznatkové struktuře žáka
Metoda genetické paralely -
založena na strukturální příbuznosti mezi ontogenezí a fylogenezí inspirace k hledání správného dynamismu vyučování bezpečně odhaluje nejčastější chybu narušení dynamiky poznávacího procesu » absenci propedeutické etapy
FYLOGENEZE vznik a vývoj určitého kmene, rodu či druhu; v psychologii: psychické změny, které jsou vázány na vývoj člověka jako druhu a lidské kultury
ONTOGENEZE individuální vývoj počínaje oplozením vajíčka až do smrti jedince; v psychologii: proces psychického vývoje člověka
Studijní literatura [1] Hejný, M.: Teória vyučovania matematiky, Bratislava, SPN 1989 [2] Mareš, J. a kol.: Učitelovo pojetí výuky. Brno, CDVU – MU 1996. [3] Pasch, M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál 1998.
