cena (zboží, předmětu) Ten vydřiduch za to chce ale mastnou c-u! – Plné krámy zboží, ale za mastné c-y. S krvavá cena 1; nekřesťanská suma A korunová / haléřová cena; směšná cena Cf hříšné peníze / prachy; krvavé peníze; mastné / nekřesťanské / těžké peníze; velké peníze; pěkné / slušné peníze; hezkých pár korun / korunek A fat price; fancy price; a pretty penny N ein gepfefferter Preis F un prix fou R ! цена кусается směšná cena (kol; expr) (absolutně n. relativně vzato) velmi nízká peněžní hodnota zboží, předmětu Prodal svou starou oktávii za směšnou c-u. – Když vidím, co se teď za chalupy platí, byla to tehdy vlastně směšná c. S la´ce; korunová / halířová cena A krvavá cena; mastná cena Cf (mizerných) pár korun / krejcarů / halířů / grošů / šestáků A next to nothing; a trifling sum N Spottpreis; Spottgeld F (pris modique) R смешная / смехотворная цена za žádnou cenu (ne–V) (neutr; expr, důraz) 1. (odmítnout ap.) bez ohledu na výši (nabízené) hodnoty, protihodnoty 2. s popřením jakékoli možnosti (něco provést, uskutečnit ap.) 1. Ne, neprodám to za žádnou c-u. 2. Za žádnou c-u nepřipustím, aby k tomu došlo. ♦ Často v platn. část. zdůrazňuje zápor. S v žádném případě; za žádných okolností; na žádný pád / způsob; (ani) za (živého) boha; (ani) za živý svět n. (ani) za nic na světě; (ani) za (zlaté) prase; (ani) za zlaté tele; za žádné peníze / prachy A za každou cenu A on no account N um keinen Preis F à aucun prix R ни за что bez velkých / dlouhých / zbytečných ceremonií (V) (kol; expr, přízn) Verb dělat s něčím c-ie (udělat, vyřídit, schválit aj.) bez možného n. očekávaného zdržování, odkládání a váhání spojeného popř. se zdlouhavými okázalostmi a formalitami; rychle a neformálně S novým pracovníkem se v oddělení rychle sžili a bez velkých c-ií ho přijali mezi sebe. S bez (dlouhých) okolků / oklik; bez dlouhých cavyků; bez dlouhého rozmýšlení / uvažování; bez dlouhého ptaní / vyptávání; bez dlouhých řečí; bez řeči / řečí; bez průtahů n. bez průtahu; bez meškání; bez otálení; bez prodlení; bez váhání; bez odkladu A na dlouhé lokte Cf jedním mžikem (oka); v tu ránu; v tu chvíli n. v tom okamžiku n. v ten okamžik; obratem ruky
46
cesta A without ado N ohne Umschweife F sans faire d’histoires R без лишних церемоний cestou milosti (V) (kniž; též odb) udělením prominutí nebo zmírnění trestu Zbytek trestu mu byl c-ou milosti prominut. Cf cesta práva A ! to pardon; to be pardoned / granted a pardon N auf dem Gnadenweg F la voie du pardon cestou necestou n. cesta necesta (V) (neutr; důraz) Verb jít c-ou necestou (při směřování k něj. cíli) bez ohledu na jakékoli nepříznivé okolnosti, překážky ap. S pˇr´ımo Cf za každou cenu; mocí mermo; živou mocí; hlavou proti zdi A ! (go) through thick and thin / fire and water;! wherever one’s feet’ lead one; over stock and stone N über Stock und Stein F ! à tout prix R напролом; напрямик; не взирая ни на что cesta nejmenšího odporu (neutr) 0 pl Verb jít c-ou nejmenšího odporu nejsnadnější způsob, postup (často jen formální, obcházející překážky, nikoli nejvhodnější, nejúčinnější) k realizaci něčeho, nevyvolávající námitky Zvolil c-u nejmenšího odporu: kritizované části návrhu raději vypustil. – Jedině tak úmysl prosadíme, totiž c-ou nejmenšího odporu. Cf schůdná cesta; vyšlapaná cesta / cestička; vyjetá / vyježděná kolej n. vyjeté / vyježděné koleje A the line of least resistance N Weg des geringsten Widerstandes F la voie du moindre effort R путь наименьшего сопротивления cesta práva (kniž, též odb) 0 pl Verb nastoupit c-u práva úřední způsob, postup, jednání, řízení k uplatnění právních nároků Když se nedohodnete sami mezi sebou, zbývá pak c. práva. Cf ústavní / legální cesta; správná / pravá cesta A legal proceedings N Rechtsweg; auf dem Rechtsweg F action en justice R юридический путь; через суд krátkou cestou (V) (neutr – kol; expr) Verb vyřídit něco krátkou c-ou (zvl. v úředním jednání, styku) bez (možného, obvyklého) zdlouhavého projednávání a jednoduchým způsobem vedoucím rychle k cíli K tomu nepotřebujeme žádné expertizy, to můžeme provést krátkou c-ou sami. S suchou cestou 2; obratem ruky A na dlouhé lokte Cf bez dlouhých cavyků; bez (dlouhých) okolků / oklik; bez dlouhé-
cesta ho vyptávání / ptaní; bez dlouhého rozmýšlení / uvažování; bez dlouhých řečí; bez řeči / řečí; bez velkých / dlouhých / zbytečných ceremonií; v tu ránu; v tu chvíli n. v tom okamžiku n. v ten okamžik; bez prodlení; bez meškání; bez otálení; bez odkladu; bez váhání A cutting out the red tape N auf kürzestem Wege křížová cesta (kniž; expr; nepřízn) 0 pl sled utrpení (tělesného n. duševního), těžkých životních pohrom, neštěstí n. vůbec nepříjemných okolností provázejících (po delší dobu) existenci urč. jedince n. společenství Poslední léta jeho života byla křížovou c-ou. – Podstoupil křížovou c-u umělce zápasícího s nepochopením. – Zachytil v románě křížovou c-u národa za okupace. ♦ Zobrazení Kristova utrpení od odsouzení po ukřižování (podle bibl. líčení) v 7 až 14 obrazech (umísťovaných v kostele n. v přírodě) a katol. pobožnost konaná se zastaveními u těchto obrazů. S utrpenı´; trnitá cesta; neschůdná cesta Cf mučednická / trnová koruna; hotová / pekelná muka; duševní útrapy; přestálé útrapy; tělesné útrapy; pohnutý život; psí život; těžký život; kalich / pohár hořkosti / utrpení; pohnutá minulost; nepřekonatelné obtíže A (the road to) Calvary N Kreuzweg; Leidensweg F chemin de croix R хождение по мукам neschůdná cesta (neutr – kniž) velmi obtížný postup, způsob jednání, řešení s mnoha obtížemi a překážkami, které je třeba k dosažení cíle překonat, popř. které překonat ani nelze Rád se potýkal s překážkami, a proto zvolil tuto zdánlivě neschůdnou c-u. ♦ Neschůdná c. v terénu je pro chůzi nepohodlná, obtížná n. zcela nezpůsobilá. A schůdná cesta Cf křížová cesta; trnitá cesta; nepřekonatelné obtíže A difficult passage / route N ungangbarer Weg F chemin raboteux R непроторённый путь otevřená cesta (neutr – kniž) 0 pl Verb mít otevřenou c-u k něčemu / někam zcela volné n. aspoň ne zcela omezené možnosti něco činit, jednat, rozhodovat se Obě jednající strany si ponechaly otevřenou c-u k dorozumění. S volnost; otevřené dveře n. dveře dokořán Cf (otevřená) zadní dvířka / vrátka; neomezené / netušené / nedozírné / nekonečné možnosti; ši-
47
cesta roké / neomezené / volné pole (působnosti); jedinečná / nebývalá příležitost A ! leave the door / way open to sth N freie Bahn; (ihm steht der Weg offen) F chemin libre; portes ouvertes; feu vert R зелёная улица poslední cesta (kniž; euf) 0 pl Verb doprovodit někoho na poslední c-ě převoz zesnulého v pohřebním průvodu (pův. z domu smutku na hřbitov), popř. vlastní pohřeb Poslední c. zesnulého vedla kolem školy, kde léta působil. S pohˇreb A final / last journey; going to one’s final resting-place N die letzte Reise F dernier voyage R последний путь přirozenou cestou (V) (neutr – kniž) bez zasahování zvnějšku (do něj. dění, průběhu, procesu) n. (pokud jde o proces přírodní) bez lidského zasahování Nechat jít věci přirozenou c-ou. – Dusík v přírodě vzniká přirozenou c-ou. ˇ norma´lneˇ A umele ˇ S pˇrirozene; A (naturally); in the natural course of events; by the workings of nature N auf natürliche Weise F (naturellement) R естественным путём revoluční cesta (kniž, též publ) 0 pl postup, způsob řešení založený na radikální kvalitativní změně Revoluční c-u představoval vynález parního stroje. S revoluce A revolutionary approach N Revolutionsweg F voie révolutionnaire R революционный путь schůdná cesta (neutr – kniž) snadný, popř. vhodný postup, způsob jednání, řešení bez překážek a obtíží Je třeba najít schůdnou c-u k mírovému řešení vzniklého konfliktu. ♦ Schůdná c. v terénu je pro chůzi způsobilá, vhodná, popř. upravená. S vyšlapaná cesta / cestička; vyjetá / vyježděná kolej n. vyjeté / vyježděné koleje A neschůdná cesta A a way through; a viable way N gangbarer Weg F chemin praticable R проторённый путь správná / pravá cesta (neutr) 0 pl vhodný, náležitý postup, způsob, směr n. prostředek něj. činnosti, jednání, usilování, který vede k zamýšlenému cíli Měl na vybranou, zvolil si však správnou c-u. Cf pravá / správná míra; dobrý
C
cesta tah; nejlepší možný způsob; pravé / správné slovo (na pravém / správném místě) A the right way N rechter Weg; (auf dem richtigen Weg sein) F le bon chemin R правильный путь suchou cestou (V) (2. kol, expr) Verb vyřídit něco suchou c-ou 1. po pozemní komunikaci (ne po vodě n. letecky) 2. totéž co krátkou cestou 1. Z přístavu byla pak zásilka dále dopravena suchou c-ou. 2. Instančním postupem by se vyřízení žádosti zdrželo, snad to půjde suchou c-ou. S2 rychle; jednoˇ na dlouhé lokte dusˇe A2 slozˇite; A 1. by road; overland; dryshod 2. cutting out the red tape N 1. auf dem Landwege 2. auf kaltem Wege F 1. voie de terre 2. à pied sec R 1. по суше 2. ! как по маслу trnitá cesta (neutr – kniž; nepřízn) 0 pl postup, způsob jednání n. průběh života, jeho části, spojený s obtížemi, překážkami, svízelemi, nepříjemnostmi ap. Zvolil si tuto trnitou c-u sám. – Nikdo mu na této trnité c-ě nepomohl. – Trnitou c-u vynálezce korunoval úspěch. S neschůdná cesta; křížová cesta A schůdná cesta; vyšlapaná cesta / cestička; vyjetá / vyježděná kolej n. vyjeté / vyježděné koleje Cf mučednická / trnová koruna; hotová / pekelná muka; duševní útrapy; přestálé útrapy; tělesné útrapy; pohnutý život; pohnutá minulost; psí život; těžký život; kalich / pohár hořkosti / utrpení; nepřekonatelné obtíže A thorny path N dorniger Weg; Leidensweg F ! chemin semé de rouces et d’épines R тернистый путь ústavní / legální cesta (neutr – kniž, též odb) postup, způsob jednání, který je ve shodě s platnými zákony základní povahy Vládní krize byla vyřešena ústavní / legální c-ou. Cf cesta práva; správná / pravá cesta; v mezích zákona A constitutional / legal means N Gesetzesweg; legaler Weg F voie légale R легальный / законный путь vyšlapaná cesta / cestička (neutr – kol; čast. nepřízn) Verb chodit vyšlapanými c-ami n. po vyšlapaných c-ách obvyklý, navyklý n. (osobně i jinými v dlouhé praxi) vyzkoušený, ověřený, a proto zprav. pohodlný postup, způsob jednání, řešení Bál se rizika, a volil proto vždy jen vyšlapané c-y. S schůdná cesta; vyjetá / vyježděná kolej n. vyjeté / vyježděné ko-
48
cinkot leje A neschůdná cesta Cf lehká operace; pohodlný život; lehký život; denní / každodenní chléb / chleba / chlebíček A (keep / stick to) the beaten trackt N ausgefahrene Geleise F sentier batu R проторённый путь zlatá střední cesta n. zlatá cesta středu (neutr; často iron, nepřízn) 0 pl Verb držet se zlaté střední c-y umírněný, opatrný postup, jednání vyhýbající se krajnostem při rozhodování a s nimi spojenému riziku a přidržující se raději kompromisu Mezi možnými extrémy zvolil zlatou střední c-u. ♦ Podle lat. aurea mediocritas (z Horatiových ód). Var. zlatá c. středu je řidší. A the golden middle path; the golden mean N der goldene Mittelweg F juste milieu R золотая середина životní cesta / dráha / pouť n. cesta / dráha života (kniž) 1. průběh života lidského jedince 2. způsob jeho naplnění (zvl. od dospělosti) urč. činností v povolání ap. Jejich životní c-y se ve dvaceti letech setkaly. 1. Jeho životní c. se uzavřela. 2. Zvolil si krásnou, ale těžkou životní c-u (jako pedagog). ♦ Var. cesta / dráha života řidší. S pozemská pouť Cf od kolébky (až) do hrobu; kniha života; (zelený / košatý) strom života; pozemský / vezdejší život A journey through life; career N Lebensweg F le chemin de la vie / dans la vie R жизненный путь při / po cestě (V) (kol) v průběhu (cílevědomé) chůze, jízdy n. v urč. místě na její dráze Když jsem šel ráno do práce, našel jsem při / po c-ě tenhle balíček. – Tohle můžeš vyřídit při / po c-ě, bez zajížďky. S cestou k tomu cíli (V) (kniž) pro dosažení žádoucího výsledku urč. činnosti K tomu c-i je třeba vynaložit mnoho prostředků. S za tím účelem A to that end N zu diesem Zweck F dans ce but R с этой целью; для этой цели cinkot / cinkání klíčů výraz občanského protestu na demonstracích proti nadvládě komunistů vedoucí v listopadu 1989 k jejich pádu (spojený se skutečným masovým cinkáním klíčů na veřejnosti), důrazný signál nespokojenosti a protestu jako faktor rozhodující změny
ciráty bez dlouhých cirátů (V) bez žádání, projevu úcty n. ohledu, ochotně ap. (udělat neobvyklou n. nepříjemnou věc) cirkus na kolečkách viz bla´zinec na kolečkách císař pán (zast) 0 pl; vok nejvyšší titul monarchistického panovníka, v našem prostředí kdysi rakouského; tento panovník Sedláci se ve sporu s vrchností dovolávali c-e pána. Cf korunovaná hlava A (His Majesty) the Emperor N der Kaiser F (sa majesté l’empereur) R государь император kouřová clona taktika vyvolaného zdání něčeho jiného a umělého zahalení, zakrytí nežádoucího a problematické činnosti, něčeho nekalého před konkurencí, veřejností ap., pův. ze staré bitevní praxe vojáků každým coulem (S / A) (kol; expr, důraz) po všech stránkách takový, jak vyjadřuje (zprav. kladně hodnotící) jméno Je to sportovec / dobrák / světák každým c-em. – Je to člověk každým c-em upřímný. ♦ Coul (z něm.) = stará délková míra, asi 2,5 cm. S zcela; naprosto; každým nervem; v každém ohledu / směru; tělem (i) duší n. duší (i) tělem; z (té) duše n. z celé duše n. (s) celou duší Cf do hloubi duše; na nejvyšší míru n. do nejvyšší míry n. nejvyšší měrou; od kořene; na nejvyšší stupeň; celým srdcem n. z celého / plna srdce A every inch N jeder Zoll F ! toutes les fibres de son être R до мозга костей křesťanské ctnosti (kniž; zast) příslušné kladné mravní vlastnosti vyžadované od opravdových křesťanů, příznačné pro ně Desatero přikázání představuje základní kodex křesťanCf občanské ských c-í. ♦ Potenciálně i sg. ctnosti; rytířské ctnosti; čistý / neposkvrněný štít; nesposkvrněná pověst n. pověst bez poskvrny; desatero přikázání A christian conduct / virtues N Christentugend F vertus chrétiennes R христианские добродетели občanské ctnosti (kniž) vysoce kladné mravní vlastnosti vyžadované společností od občanů, příznačné pro občany dodržu-
49
cvičení jící příslušné povinnosti ♦ Potenciálně i sg. A vlčí morálka; zákon džungle Cf křesťanské ctnosti; rytířské ctnosti; mravní kapitál; čistý / neposkvrněný štít; neposkvrněná pověst n. pověst bez poskvrny A the proprieties; civic virtues N Bürgertugend F vertus civiques R гражданские добродетели rytířské ctnosti (kniž; zast) příslušné kladné mravní i fyzické vlastnosti připisované ve středověké společnosti rytířům n. příznačné pro muže čestného, charakterního, ušlechtilého jednání, popř. i dvorného chování Mezi rytířské c-i patřila na předním místě úcta k ženě. ♦ Potenciálně i sg. Cf občanské ctnosti; křesťanské ctnosti; čistý / neposkvrněný štít; neposkvrněná pověst n. pověst bez poskvrny A chivalrous virtues; rules of chivalry N Rittertugend F vertus chevaleresques R рыцарские качества v cuku letu (V) (kol; expr) za malou chvíli, za okamžik a velkou rychlostí Ráno vypije v c-u letu hrnek kávy a pospíchá do práce. – V c-u letu jsem zpátky, počkejte na mě! ♦ Podle něm. S ihned Cf bez váhání; bez odkladu; bez prodlení; bez meškání; bez otálení A in a trice / tick twinkling N in Windeseile; in Blitzesschnelle F à tire d’aile R в мгновение ока cukr a bič přístup nadřízeného (šéfa, učitele, trenéra ap.) k podřízeným pracovníkům, žákům, sportovcům ap. střídající podle okolností a potřeby postoj laskavý, vlídný s postojem velmi přísným, tvrdým, náročným; zvl. ve spoj. metoda, politika c-u a biče. slohové cvičení (kol; expr, posm) písemný text formální povahy vyžadovaný něj. konvencí (ve veřejném n. soukromém styku), který pisatel, popř. i adresát považuje za samoúčelně povinný (např. formální hlášení, gratulace aj.) Nepotřebujeme slohová c., ale přesný popis vykonané práce. – Musím ještě napsat slohové c. (s žádostí o neplacenou dovolenou). Cf pouhá formalita; prázdná slova / slovíčka A (screed) N Stillübung F exercice de style; bla-bla-bla R писанина; сочинение
C
čachry
50
čára
Č zákulisní čachry (kol, též publ; expr, hanl) (v polit. i jiné veřejné oblasti) nepoctivé, pokrytecké n. úskočné jednání skryté před veřejností a sledující vlastní zájmy na úkor jiných Tisk odhalil zákulisní č-y sportovních funkcionářů klubu. ♦ Potenciální sg. S intriky; zákulisní pletichy / pletky / pikle A otevřená / poctivá / slušná hra Cf kuloární / kuloárová politika; síť intrik; špinavá hra A backstage dealings; behind-the-scenes dealings; goings-on behind the scenes N Spiel hinter den Kulissen F agissements en coulisse R закулисные махинации čaj o páté (neutr) odpolední společenská zábava (soukromá i veřejná), též s tancem Seznámili se spolu na č-i o páté v pražské Lucerně. Cf garden party A dinner dance; (v kavárně) thé dansant N Fünfuhrtee F l’heure du thé frygická čapka (hist a kniž) součást oděvu jakobínů v podobě měkké špičaté pokrývky hlavy se špičkou přeloženou vpřed; symbol (Francouzské) revoluce ♦ Pův. u starověkého maloasijského kmene Frýgů. Cf galský kohout A Phrygian cap N phrygische Mütze F bonnet phrygien R фригийский колпак reprezentační čapka (publ; řidč) 0 pl právo, čest (jednotlivého) sportovce sportovně reprezentovat (svůj) stát Znovu si po zranění vybojoval reprezentační č-u. S reprezentační dres / tričko A cap (např. England cap) F l’insigne de (ses) fonctions čáry máry (kol; expr, hanl) 0 sg a 2., 3., 5.–7. pl neumělá, nevzhledná, nesmyslná čmáranice n. nevzhledné, neúhledné, nečitelné písmo n. neumělá kresba Dítě se nedalo vyrušit a dělalo si dál své č-y máry po papíře. – Chvíli trvalo, než rozluštil č-y máry v jeho dopise. ♦ Též v čarodějnickém zaříkadle č. máry fuk. S klikyha´ky Cf doktorský rukopis; muří noha 2 A (písmo) scribble; scrawl; (zaříkadlo) hocus
pocus; abracadabra N Hokus Pokus; Hokuspokus F formula magique R каракули čára / škrt přes rozpočet (expr; nepřízn) 0 pl Verb udělat někomu č-u / š. přes rozpočet neočekávané, nežádoucí zhacení plánů, překažení úmyslu něco udělat, podniknout ap., přinášející zklamání Neúspěch u zkoušky nečekal. Byla to pro něho č. přes rozpočet. Cf díra do rozpočtu; pěkné nadělení; studená / ledová sprcha / lázeň; nad / mimo (všechno) očekávání n. proti (všemu) očekávání A a spanner in the works; a spoke in so.’s wheel;! sth (I etc.) have not bargained for;! upset so.’s calculations N ein Strich durch die Rechnung F (un trait sur; un point à) R ! перечеркнуть все планы čára života (kniž) 0 pl rýha na dlani, z jejíž délky, tvaru rozvětvení ap. lze (podle pověry) věštit osud člověka Přestože mu cikánka kdysi vyčetla z č-y života předčasnou smrt, dožil se pěkného věku. A the line of life; the life line N Lebenslinie F ligne de vie R линия жизни dělicí čára (neutr – kniž) 0 pl Verb vést dělicí č-u mezi něčím / někde konkrétní hranice (mezi státy, územími ap.) n. čast. smyšlený předěl, rozhraní diferencující věci, jevy, vlastnosti ap. různé povahy Je třeba znát dělicí č-u mezi požadavky a možnostmi. S hranice; mez Cf historický / dějinný mezník; osudová / osudná chvíle / hodina A dividing line N Trennungslinie F ligne de démarcation R разделительная черта startovní čára výchozí místo a jeho podmínky pro činnost člověka, podniku ap., včetně výhod a nevýhod, obv. ve srovnání se soupeřem, konkurencí ap.; počáteční podmínky tlustá čára za minulostí Verb udělat tlustou č-u za m. obv. kolektivní rozhodnutí (společnosti, státu ap.) uměle a deklarativně uzavřít, ukončit složitou a
čarodějnice nepříjemnou historii, tradici sporů, aktů nepřátelství a zamezit tak pokračování jejich následků stará čarodějnice (kol; expr, hanl; 2. zhrub) 1. zlá, klevetivá, svárlivá, intrikující žena, zprav. starší (též v nadávce) 2. stará žena, baba vůbec 1. Přestaň mě už otravovat, ty stará č.! 2. Je to už taková stará č. dávno odkvetlá. S1 klepna; drbna; baba jedu n. jedová bába; pavlačová drbna S2 staˇrena; stará škatule; stará vykopávka; stará rachotina / rachota 2 Cf1 nectná huba; zlé huby; zlé jazyky n. zlí jazykové; travič studní Cf2 stará můra; stará nádhera A old crone; right old witch N alte Hexe F vieille sorcière R старая карга; ведьма čas od času n. jednou za čas (V) v nepravidelných opakovaných, ale spíše řídkých intervalech v blíže neurčenou dobu Žije už dlouho ve městě, ale č. od času do své rodné vesnice ˇ tu a tam n. tu i tam; zajede. S obˇcas; nekdy; sem (a / i) tam n. tam a / i sem A from time to time N von Zeit zu Zeit F de temps en temps R время от времени za časů krále Holce viz za kra´le Holce (po) celý čas n. (po) celou dobu (V) (neutr – kol) (po) poměrně dlouhý a nepřerušený, dlouhotrvající časový úsek Celý č. to šlo, a teď je z toho najednou problém. – Celý č. jsme se neviděli. S dlouho; drahný čas n. drahná doba; hezkej čas n. hezkou dobu; delší čas / dobu; hodná chvíle; dlouhá / drahná léta; léta letoucí; (po / za) celý boží rok A krátká chvíle; (na / po) nějaký čas n. nějakou dobu Cf od rána do večera; od rána do noci; od tmy do tmy; v zimě (i) v létě; od kolébky (až) do hrobu; od začátku (až) do konce A for ages; for an age N lange Zeit F un long temps R всё время čistý čas (neutr) doba, po kterou se vykonává urč. činnost (pracovní, sportovní) s odečtením přestávek a všech přerušení Pracoval na tom pět hodin čistého č-u. – Poločas v košíkové trvá dvacet minut čistého č-u. A real time; actual playing time N reine Zeit F temps net R чистое время před dávnými časy (V) (kniž – neutr) (ve vyprávění, v pohádkách apod.) kdysi dávno v daleké minulosti, ve zcela neurčité době před mnoha lety Před dávnými č-y žil jeden král a
51
čas ten . . . – Ta lípa byla vysazena před dávnými č-y. S da´vno; v dávných dobách n. za dávných dob; za starých časů; za oněch časů n. za onoho času Cf za (časů) krále Holce; od nepaměti; léta Páně 2 A long; long ago; (zast.) in days of yore N in längst vergangenen Zeiten F il y a longtemps; dans l’ancien temps R давным давно delší čas / dobu (V) (neutr) relativně dosti dlouho Je delší dobu nezvěstný. – Delší dobu jsme nedostali žádnou zprávu. – Zabývá se tím už delší čas. S (po) celý čas n. (po) celou dobu; drahný čas n. drahná doba; hezkej čas n. hezkou dobu; hodná chvíle; dlouhá / drahná léta; léta letoucí; (po / za) celý boží rok A krátká chvíle Cf dobrou hodinu A for some time; for quite a time N längere Zeit F (depuis / il y a) assez longtemps R довольно долго drahný čas n. drahná doba (kniž; expr) relativně (a zprav. nežádoucně) dlouhý časový úsek Od té události uplynul už drahný č. – Pobyl si v cizině drahný č. – Drahnou d-u spolu nemluvili. – Setkali se po drahném č-e. ♦ Často v předl. spoj. (po, před, za) v platn. adv. S dlouho; (po) celý čas n. (po) celou dobu; hezkej čas n. hezkou dobu; delší čas / dobu; hodná chvíle; dlouhá / drahná léta; léta letoucí; (po / za) celý boží rok A krátká chvíle Cf dobrou hodinu A (for) a long time; (for) many a long day; (for) some considerable time N lange Zeit F très long temps; un temps infini R долгое время hezkej čas n. hezkou dobu (V) (kol; expr, důraz) poměrně dosti dlouho (často nežádoucně, překvapivě ap.) Hezkej č. si pobyl v nemocnici. – Hezkou d-u ti to trvalo! S (po) celý čas n. (po) celou dobu; drahný čas n. drahná doba; delší čas / dobu; hodná chvíle; dlouhá / drahná léta; léta letoucí; (po / za) celý boží rok A krátká chvíle Cf dobrou hodinu A a fair while N ganz schön lange F un bon bout de temps R довольно долгое время jeden čas n. jednu dobu (V) (kol – neutr) v blíže neurčeném (spíše kratším) časovém úseku v minulosti Jeden č. se tou myšlenkou zabýval. – Jeden č. už si spolu rozuměli, ale pak se náhle
Č
čas rozešli. – Jednu d-u se zdálo, že bude vše v pořádku. S (na / po) nějaký čas n. nějakou dobu A for a time / while N einige Zeit F un certain temps; quelque temps R одно время jednou za čas (V) viz cˇ as od času v krátkém čase (V) (neutr – kol) (relativně) rychle a brzy V krátkém č-e se pozdravil. S dřív než se naděješ; co by dup; každou chvíli n. každým okamžikem; co nevidět Cf v tu chvíli n. v tom okamžiku n. v ten okamžik; v tu ránu; v rychlosti A in a short time; (soon); in next to no time N in kurzer Zeit F dans peu de temps R в скором времени za našich časů (V) (neutr – kniž) 1. v době, ve které žijeme, v přítomnosti, v současnosti 2. v dřívější době, v dřívějších poměrech, které pamatujeme z mladších let, vlastní zkušenosti, z vlastního působení 1. Metra se Praha dožila až za našich č-ů. 2. Za našich č-ů mívali rodiče větší autoritu. S2 za našich mladých let Cf1 žhavá přítomnost / současnost; atomový věk Cf2 (staré) zlaté časy; toho času; za mlada A in our day / days; in our young days N zu unserer Zeit F de notre temps R в наше время (na / po) nějaký čas n. nějakou dobu (V) (kol – neutr) (po) blíže neurčený, zprav. kratší časový úsek Nějaký n. na nějaký č. se s ní přestal stýkat. – Potrvá to nějaký č. n. nějakou d-u, než se to zase spraví. ♦ Var. s předl. na / po řidč. a kniž. Též S jeden čas n. jednu expr. var. nějaký čásek. dobu A (po) celý čas n. (po) celou dobu; drahný čas n. drahná doba; hezkej čas n. hezkou dobu; delší čas / dobu A (for) some time / a time / a while N einige Zeit; – ein Weilchen F un certain temps; quelque temps; – un petit moment R какое-то / некоторое время nejvyšší / svrchovaný čas (V inf) (neutr) krajní možnost, poslední možná příležitost (učinit, uskutečnit něco žádoucího, aniž dojde k prodlení) Je nejvyšší č. jít domů, se vrátit, toho nechat. ♦ Var. s nejvyšší též kol., se svrchovaný kniž. Cf za pět minut dvanáct; poslední zvonění; třetí zvonění; krajní / nejzazší mez; na / v poslední chvíli; o / v hodině dvanácté
52
čas high time N höchste Zeit самое время
A R
F
grand temps
v nepravý čas (V) (neutr) v nevhodné době, za nepříznivých okolností Zasáhl do sporu v nepravý č. A v pravý čas; v pravou / v pravé chvíli A at the wrong time; at an inopportune moment N zur unrechten Zeit F à contre-temps R не вовремя za oněch časů n. za onoho času (V) (kniž – neutr) 1. (zvl. při vyprávění, též v poh.) v tehdejší době (v relativně) dávné minulosti 2. v dřívější, v (tehdejší) minulé době (jako příznivější n. nepříznivější) v protikladu k současnosti (se zřetelem k tomu, co bylo n. naopak nebylo možné ap.) 1. Za oněch č-ů patřil hrad Rožmberkům. – (Posměšně v říkance:) Za onoho č-u, kdy chodily krávy bez ocasu. 2. Za oněch č-ů by byl této chorobě podlehl, dnes už se běžně léčí. ♦ Var. za onoho času též bibl. a arch. S1 da´vno; kdysi; za starých časů; v dávných dobách n. za dávných dob; před dávnými časy S2 tehdy; toho času Cf léta Páně poslední čas n. v posledním čase (V) (neutr – kol) totéž co poslední dobou, poslední dobu, v poslední době V posledním č-e je celý nesvůj. A (recently); of late N in letzter Zeit F ces derniers temps R (в) последнее время v pravý čas (V) (neutr) ve vhodné, popř. nejvhodnější době (tj. ani příliš brzo, ani pozdě), za příznivých okolností Na chybu se přišlo v pravý č. – Útok byl zahájen v pravý č. S v pravou / v pravé chvíli A v nepravý čas A at the right time / moment; at an opportune moment N zur rechten Zeit F juste à temps R вовремя; в самое время první čas (V) (kol) v počátečním časovém úseku (kt. se zprav. liší obsahem děje od dalších) První č. se jakž takž snášeli, ale brzy došlo k rozmíškám. – Než si dítě v novém prostředí zvykne, bude se mu asi první č. stýskat. – To vám pro první č. bude stačit. ♦ Často v předl. spoj. (pro, v). S zpoˇca´tku Cf v první / v prvou chvíli; první kroky / krůčky; pro začátek A at first; at the start; at the outset N in der
čas ersten Zeit F les premiers temps R первое время psí čas viz psí poˇcası´ za starých časů (V) (neutr – kniž) 1. totéž co před dávnými časy, v dávných dobách, za dávných dob 2. v někdejších poměrech z hlediska pamětníka n. v souvislosti s ním příznivějších n. nepříznivějších proti současnosti 1. Za starých č-ů vládli v jižních Čechách Rožmberkové. 2. To by se za starých č-ů nestalo, aby si učedník tak troufal na mistra! Cf za našich časů; svého času; za oněch časů n. za onoho času; za našich mladých let; léta Páně 2 A in the olden days N in alten Zeiten F dans les temps anciens; dans l’ancien temps R в давние / старые времена svého času (V) (neutr) v příslušnou dobu v minulosti (k níž urč. věc, osoba patřila) Špičaté boty byly svého č-u velmi módní. – Patřil svého č-u k nejpopulárnějším zpěvákům. S dˇr´ıve Cf toho času; za oněch časů n. za onoho času; své doby toho času (V) (1. kniž; 2. neutr) 1. v příslušné minulé době, o níž je řeč 2. v současné, přítomné době (často s odstínem dočasnosti) 1. Toho č-u byl jeho otec velmi nemocný. 2. Náš syn je toho č-u na vojenském cvičení. – Jan N., toho č-u bez stálého bydliště, byl naposledy viděn v Ostravě. – (V adrese při dočasném pobytu mimo domov:) Karel Šťastný, toho č-u u Josefa Dobrého, Věžná. ♦ V 2. význ. se běžně zkracuje t. č. (zvl. v adresách). S1 tehdy; za oněch časů n. za onoho času S2 nynı´; za našich časů; v těchto dnech na věčné časy (V) (kniž, zvl. dř. publ; důraz) trvale a (v budoucnosti) bez přerušení Nechceme, aby to platilo na věčné č-y. S natrvalo; navzˇdy; jednou provždy; po všechny časy; (až) na věky věků(v) / věkoucí A (na / po) nějaký čas n. nějakou dobu; krátká chvíle Cf (až) do smrti n. nejdelší smrti; do smrti smrťoucí; (až) do skonání světa; na život a na smrt; až do hrobu n. až za hrob A for ever; till eternity; till the end of time N auf ewige Zeiten; für alle Zeiten F pour l’éternité R на веки вечные
53
čas volný čas (neutr) 0 pl doba nevyplněná (povinnou) prací, nezatížená povinnostmi a závazky Ve volném č-e nejraději sportuje nebo čte. – Otázka (využití) volného č-u patří k moderním problémům. Cf modrý pondělek n. modré pondělí A free / leisure time; spare time N Freizeit F temps libre R свободное время po všechny časy (V) (neutr – kniž; důraz) trvale (v minulosti i v budoucnosti) a bez přerušení Zůstali kamarády po všechny č-y. S natrvalo; navzˇdy; na věčné časy; jednou provždy; (až) na věky věků(v) / věkoucí A (na / po) nějaký čas n. nějakou dobu; krátká chvíle Cf (až) do smrti n. do nejdelší smrti; do smrti smrťoucí; až do hrobu n. až za hrob; (až) do skonání světa; na život a na smrt; věčné přátelství A for all time N ein für allemal F pour l’éternité R до скончания века (staré) zlaté časy (neutr – kol; expr, přízn, někdy iron) 0 sg někdejší, bývalá léta jevící se (pamětníkům n. při jejich ironizování) jako šťastné, šťastnější, spokojené, spokojenější období Vzpomínal na staré zlaté č-y. – To byly tenkrát zlaté č-y, houska stála šesták! Cf zlatý věk; za (časů) krále Holce; za našich časů A the good old days; (my) halcyon days N die gute alte Zeit F le bon vieux temps R старые добрые времена; золотое время na čas (V) (neutr) na něj. blíže neurčenou kratší dobu a zprav. prozatímně Na č. vám tu knihu mohu půjčit, ale za měsíc ji budu potřebovat. S prozatı´mneˇ po čase n. za čas (V) (neutr) po uplynutí něj. blíže neurčené (zprav. kratší) doby Zařízení fungovalo dobře, ale po č-e se začaly objevovat určité konstrukční závady. – Často se pohádali, ale za č. na to vždycky zapomněli. Cf jednoho krásného dne; čas od času před časem (V) (neutr) před něj. blíže neurčenou (zprav. kratší) dobou Jeho smrt nás překvapila. Před č-em jsme ho poS před netkali – a to vypadal velmi dobře. dávnem Cf poslední dobou n. poslední dobu n. v poslední době
Č
čas přes čas viz pra´ce přes čas nějaký čásek viz (na / po) nějaký cˇ as převážná část (~ / něčeho) (kniž; publ) 0 pl výrazně větší díl z něj. celku, ze souhrnu jednotlivin n. jednotlivců tvořících něj. celek Převážná č. tohoto území je hornatá. – Převážná č. stuˇ ˇ ina; drtivá / dentů se zúčastnila stávky. S vets zdrcující většina A mizivé procento Cf nadpoloviční většina; nesporná většina; až na malé / nepatrné / jednotlivé / vzácné výjimky (všichni / všechny) A the greater / major part N Großteil; der größte Teil F la plus grande partie R большая часть z velké / valné / převážné / větší části (V / A) (neutr – kniž) totéž co větším dílem Toto dílo už z velké (valné, převážné, větší) č-i zastaralo. A for the most part N größtenteils F en grande partie; en majeure partie R по большей части zadní část (těla) (kol; euf, žert) 0 pl (u lidského těla) hýždě, zadek, zadnice Narazil si při pádu zadní č. těla. S zadní tváře n. zadní tvář A posterior; sit-upon; rear / hind-quarters N Hinterteil; der Hintern F (le dos; le darrière) R (зад; задница) Čech z království (zast) 0 vok příslušník českého národa pocházející z Čech, z historického území českého království, žijící v Čechách (ne na Moravě) Čech z království říˇ ká truhlář, Čech z markrabství stolař. S Cech Cf Čech z markrabství A Bohemian Czech Čech z markrabství (zast) 0 vok příslušník českého národa pocházející z Moravy, z historického území někdejšího markrabství moravského, žijící na Moravě (ne v Čechách) S Moravan Cf Čech z království A Moravian Czech drzé čelo (kol; expr, nepřízn) 0 pl Verb mít drzé č. lidská vlastnost n. chování, jednání, postup záležící ve vyzývavě přepjaté až odpudivé a urážlivé smělosti, troufalosti ♦ Běžně v přísloví Lepší dr-
54
černý zé č. než poplužní dvůr. S drzost Cf s drzým čelem A (bare-faced / brazen) cheek; brass (neck) N eine freche Schnauze F (un effronté) R с наглым / нахальным видом s drzým čelem (V) (kol; expr, nepřízn) s vyzývavě přepjatou až urážlivou smělostí a troufalostí S drzým čelem žádal o odměnu, ačkoli dobře věděl, že si nezaslouží nic. S drze Cf drzé čelo A ! have the brazen cheek N kaltschnäuzig F (effrontément) R (нагло; нахально) (lidí) až černo (neutr; expr) velmi mnoho shromážděno, na určité (větší) ploše stísněno V ochozech stadionu bylo lidí až č., ale zástupy stály ještě před pokladnami. S až dost; dost a dost A hrstka (lidí) Cf až běda; až hrůza; až strach; hlava na hlavě na černo (V / S) (kol – neutr) 1. nelegálně, bez náležitého (úředního) povolení a zprav. tajně, pokoutně 2. bez zakoupení jízdenky (pro použití veřejného dopravního prostředku), (neoprávněně) zdarma 1. Porážky prasat na č-o byly za války přísně trestány. – Vypůjčil si na č-o služební vůz. 2. Jízda na č-o se mu nevyplatila, musel revizorovi vyklopit dvě stě korun pokuty. ♦ Ps. též dohromady. Cf černý / pokoutní obchod; černá stavba n. stavba na černo; černý trh; černý fond černé na bílém (kol; expr) 0 pl Verb dostat něco č-é na bílém (něco překvapivého n. vzbuzujícího pochybnosti, co je však zachyceno) v písemné n. tištěné podobě, a proto potvrzené, zaručené, nepochybné n. závazné Tady to máš v novinách č-é na bílém, tak už mi snad budeš věřit. ♦ Odvozuje se z Goethova Fausta. Zprav. ve jm. přís. Cf důkaz pravdy; hmatatelný důkaz A in black and white N schwarz auf weiß F noir sur blanc R чёрным по белому uhlově černý (S) mající sytě, velmi tmavě černou barvu (zvl. spolu s vlasy, oči, šaty ap.) černý vzadu (kol; expr; 1. zprav. nepřízn) 0 pl; vok 1. osoba s velkým, popř. hlavním vlivem v něj. společenství, která jej však neuplatňuje veřejně, ale v pozadí, utajovaně 2. člověk, kt. neusiluje
čert o významnější postavení, uplatnění ap. přiměřené vlastním možnostem (ze skromnosti, z pohodlnosti aj.) 1. Bylo veřejným tajemstvím, kdo je ten č. vzadu, který tahá za provázky a v podstatě o všem rozhoduje. 2. Raději vždy zůstával č-m vzadu, protože se bál větší odpovědnosti. ♦ V tříkrálové koledě č. vzadu o králi mouřenínovi. V přechýlené podobě se neužívá. S1 šedá eminence Cf prostý člověk; prostý / řadový voják; obyčejný kmán N der Schwarze dahinten R 2. ! остаться в тени který čert (V)? (kol; expr, nepřízn) 0 pl (v otázce po původci něčeho nepříjemného, nežádoucího ap.) kdo? Který č. to zase zvoní? ♦ Nejč. v otázce který čert to spískal?; řidč. i var. který ďas. čerta platný viz málo platny´ (být / S) po čertech (A / Adv) (kol; expr, přízn i nepřízn, důraz) vyj. velkou míru příslušné vlastnosti (příznivé i nepříznivé), popř. zesiluje měrový význam příslušného adj. nebo adv. Je to chlapík po č-ech mazaný, dokáže ošidit kde koho. – Ta látka je po č-ech drahá. – Zbývá nám po č-ech málo peněz, času. – Je to po č-ech hezká ženská! S velmi; ˇ opravdu skuteˇcne; A devilishly / diabolically (clover, . . . ) N teuflich (schlau, . . . ) F (malin, . . . ) au diable R чертовски po čertech ďáblech (V) po různých nepřístupných a nepříjemně vzdálených místech n. nesjízdných cestách, obv. z nutnosti (zvl. spolu s jezdit, štvát se) červ pochybnosti (kniž; expr, nepřízn) 0 pl pocit znepokojení plynoucí z nejistoty, spornosti, problematičnosti něčeho, z pochybování o něčem (zprav. v obraz. kontextech) Č. pochybnosti mu začal vrtat v hlavě. S pochybnost A a nagging doubt; the worm of doubt N nagender Zweifel F (démon) R червь сомнения červ závisti (kniž; expr, nepřízn) 0 pl znepokojující pocit plynoucí z nepřejícnosti úspěchu, majetku ap. někoho druhého (zprav. v obraz. kontextech) V duši ho hryzal č. závisti. S za´vist Cf bledá / zelená závist A the worm of envy;! be eaten with envy; gall
55
čest and wormwood N gelber Neid F démon de la jalousie (ubohý / bídný) lidský červ (kniž; expr, nepřízn, někdy pohrd) (v představě někoho mocnějšího n. podle vlastního pocitu) člověk jako slabá a bezmocná bytost neschopná čelit vlivům okolí, běhu událostí, vůli silných ap. Nezajímalo ho, co si ti ubozí lidští č-i ˇ (ubohý) zemský červ A velký myslí. S cˇ lovek; pán; pán nad životem a smrtí Cf ponížený / nejponíženější služebník; obyčejný kmán; malý pán; taková / velká / úplná / učiněná nula; (pouhé) kolečko ve stroji / v mašinerii; figurka na šachovnici; prostý / řadový voják A (worm) N Menschenwurm F (un insecte) (ubohý) zemský červ (kniž; expr, nepřízn, někdy pohrd; zast) totéž co lidský červ Co jsme my, ubozí zemští č-i, proti nekonečnosti vesmíru? A (worm) N Erdenwurm F un ver de terre červánky svobody (kniž) 0 sg předzvěst, náznak začátku svobodného života po období nesvobody (zprav. v obraz. kontextech) Válka končila, na obzoru se objevovaly č. svoboˇ Cf blýskání na lepší časy; lepší dy. S pˇredzvest příští A the dawn of freedom N erste Freiheitsboten F l’aube‘ / l’aurore de la liberté R заря свободы lidský červíček (kniž; expr) 0 vok dítě v nejranějším věku, sotva narozené, miminko n. batole V kočárku ten malý lidský č. nebyl ani ˇ ´ tko; malý človidět, zato ho bylo slyšet. S det’a víček Cf uzlíček masa A (poor) little mite N (Menschlein) F un petit oiseaux ctí a darem (V) (kol; expr) Verb dostat, věnovat něco ctí a darem zdarma (jako projev úcty, jako čestný dar) Košík vybraných jablek poslal svému příteli ctí a darem. Cf pro krásné oči A as a token of esteem and regard N ! jemandem etwas verehren zum Angebinde machen F pour l’amour de dieu; gratis pro Deo pro / za čest a slávu (V) (kniž – neutr; expr) s cílem získat n. zvýšit proslulost někoho n. něčeho (konáním něčeho pozoruhodného) Nejen pro
Č
čest č. a slávu svého rodu zřídil tuto nadaci, ale i z pohnutek zcela filantropických. – Dvacet let bojoval za č. a slávu svého klubu. Cf věčná / nehynoucí sláva; zvučné jméno; dobrý zvuk; díra do světa A for honour and glory; for the honour (of it) N zu Ruhm und Ehre F pour la gloire (et l’honneur) osobní čest (neutr) 0 pl mravní stav budící kladné společenské hodnocení člověka, jedince Musel bránit svou osobní č. proti těmto zlovolným pomluvám. Cf čistý / neposkvrněný štít; neposkvrněná pověst n. pověst bez poskvrny A (one’s) honour F honneur personnel R личная честь poslední čest (kniž) 0 pl Verb prokázat někomu poslední č. uctění památky zemřelého, zvláště účastí na pohřbu S poslední pocta Cf poslední služba A final homage; one’s last respects N die letzte Ehre F derniers honneurs R последний долг stavovská čest (neutr) 0 pl mravní stav budící kladné společenské hodnocení, úctu, založený na vědomí příslušnosti k širší skupině osob téhož povolání a na kolektivní odpovědnosti z toho plynoucí Nevěřím, že bere úplatky, to by bylo proti stavovské cti. A esprit de corps; professional honour; the code / proprieties (of sth);! uphold the good name (of sth) N Standesehre F honnêteté professionelle R профессиональная честь na svou čest (a svědomí) (V) (kniž) Verb slíbit / přísahat na svou č. (a svědomí) (v závazných prohlášeních, slibech ap., zvl. veřejné povahy) s osobní zárukou pravdomluvnosti Na svou čest mohu prohlásit, že jsem to nezavinil. ♦ Též samostatně v podobě na mou čest. Cf čestné slovo; podle svého nejlepšího (vědomí a) svědomí; s čistým / klidným svědomím A upon my honour;! I give you my pledge N bei meiner Ehre F sur mon honneur R ! клянусь честью; честное слово (V / A) všechna čest (neutr – kol; expr, pochv) tak, že to zasluhuje uznání, pochvalu Zedníci odvedli vynikající práci a skončili všechna č. v ter-
56
činitel mínu. – Je dokonalý, všechna č. ♦ Též samost. v platn. část. A ! hats off;! credit where credit’s due N alle Ehre F (félicitations) R честь честью se ctí (V) (neutr; přízn) (obstát, splnit, vrátit se aj.) tak, že z hlediska čestnosti postupu, přístupu (k urč. mimořádnému úkolu, zkoušce, situaci ap.) nelze nic vytknout Vyšel z této osudové zkoušky se ctí. – Když prohrát, S cˇ estneˇ Cf podle všech pravidel tak se ctí! (hry); čisté ruce čestný pionýrský slavnostní slib (obv. žertovně a hravě n. posměšně, neformálně, zvl. ve snaze přesvědčit pochybujícího druhého, často s dát); též jako věta č. p.! četník Evropy (kniž, též hist, publ; hanl) 0 pl; vok představitel reakce (osoba, stát) připravený k okamžitému zásahu v případě hrozící revoluce ap. ♦ Zvl. o Metternichovi, o carském Rusku aj. A the gendarme of Europe N der Gendarm Europas F le gendarme de l’Europe R жандарм Европы dobrý čich (kol; expr, zprav. přízn) 0 pl Verb mít na něco dobrý č. schopnost předvídat (vývoj situace, jednání, něčí reakci), odhadovat (příznivé možnosti), volit (vhodnou alternativu) ap. Prokázal dobrý č., že se včas pojistil před kritikou. – Je to útočník s dobrým č-em pro brankové příležitosti. ♦ Též kol. var. dobrý čuch. A a (good) nose for; a flair for N eine gute Nase F ! (avoir) du flair / du nez R собачий нюх; чутьё trestný čin (též odb) jednání pachatele nebezpečné pro společnost a zasluhující podle zákona trest Cf konflikt se zákonem hlavní / rozhodující činitel / faktor (kniž, též publ) 0 vok osoba, věc n. okolnost, kt. má zásadní, nejdůležitější úlohu v ovlivňování něčeho, v působení na něco, iniciátor Rozhodujícím č-em výroby se stává zvyšování její efektivity. Cf hybná páka; hybná síla; dějinná síla; jazýček vah / na vahách A the chief / main factor N Hauptfaktor F facteur principal R главный / решающий фактор
