Betlémská cesta v Třešti

Betlémská cesta v Třešti

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Kateřina Nováková Ekonomika a management Cestovní ruch Betlémská cesta po Třešti Zmapování třešťských betlémů pomocí vlastní fotodokumentace a slovního popisu pro potřeby návštěvníků Třeště. Hlavní podstatou bakalářské práce bude fotografická dokumentace domů, betlémů v nich a zajímavých částí jednotlivých betlémů s připojeným slovním doprovodem. Bakalářská práce bude doplněna o mapu celkové nabídky přístupných betlémů, a mapy s rozdělením celé trasy na jednotlivé menší místní okruhy.

Akad. mal. Vladimír Netolička vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ………………… ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu práce ak.mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné vedení, cenné rady a připomínky ke zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří byli ochotni poskytnout mi potřebné informace a rady pro zpracování mé práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Betlémská cesta v Třešti Bakalářská práce

Autor: Kateřina Nováková Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2016

Copyright © 2016 Kateřina Nováková

Abstrakt NOVÁKOVÁ, Kateřina: Betlémská cesta v Třešti. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 87 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na zmapování vystavených betlémů, které jsou zpřístupněny široké veřejnosti v jednotlivých rodinách v Třešti po dobu od 25. prosince do 2. února. Betlémy jsou fotograficky zdokumentovány a ke každému je i slovní popis. V teoretické části se nachází počátky historie betlemářství, poté je práce zaměřena na tradici stavění betlémů v Třebíči a Třešti. V praktické části jsou formou katalogu uvedeny jednotlivé menší okruhy Betlémské cesty s uvedením adres rodin, s popisem betléma a fotodokumentací. Klíčová slova: Třešť, Třebíč, betlém, jesličky, figurka, lončoft

Abstract NOVÁKOVÁ, Kateřina: Nativity scene tour in Trest. Bachelor thesis. The College of Polytechnics. The Department of Tourism. Supervisor ak. mal. Vladimír Netolička. Level of professional qualification: Bachelor's degree. Jihlava 2016. 87 pages This thesis focuses on mapping exhibited nativity scenes that are available to the general public in individual families homes in Trest every year from December, 25th to February, 2nd . Nativity scenes are photographically documented and each of them is described verbally as well. The theoretical part of this thesis deals with the history of nativity scene origins and shows the tradition of building nativity scenes in Trebic and Trest. In the practical part, there are nativity scene circuits in the form of a catalogue, including the addresses of the families which have their nativity scenes on display; each nativity scene has got its own description and photographs. Keywords: Trest, Trebic, nativity scene, crib, figurine, „lončoft“

Předmluva Jako téma pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala Betlémskou cestu. Není to jen proto, že žiji v Třešti, kde se právě Betlémská cesta pro návštěvníky každoročně otevírá. Už jako malou holčičku mě rodiče k několika betlémům přivedli a mě zůstala tato vzpomínka někde uložena. Při vybírání místa pro praxi, jsem již začala uvažovat o tématu své práce a zkusila se zeptat v místním turistickém informačním centru. Vyšli mi vstříc a já během léta prováděla zájemce i po Stálé expozici betlémů. Z postřehů návštěvníků, z jejich dotazů a názorů jsem potom také čerpala. Nejvíce informací ale poskytují samotní řezbáři nebo majitelé betlémů. Již v létě během akce Dřevořezání jsem se domluvila s několika z nich na návštěvách při přestavbě betlému před vánočními svátky - před sezónou. To, s jakou pečlivostí jsou figurky vybalovány, kolik času zabere sbírání mechu, jak se staví hrubá konstrukce - to vše jsem viděla na vlastní oči, a mohu říci, že pouhé přečtení tyto skutečnosti nevystihne. Jednotlivé rodiny jsem navštěvovala při procházkách s mojí rodinou i samostatně, abych měla více času na získání potřebných informací a fotografií. U několika z nich jsem byla i opakovaně, někde jsem strávila třeba i hodinu naráz. Více času na mě měli v průběhu týdne, o víkendech totiž Třešť navštěvují celé zájezdy a není tudíž takový prostor pro dokumentaci. Historická data o jednotlivých betlémech jsem získávala z knih o Třešti nebo speciálně o betlemářství. Ale jednotlivé zvláštnosti a zajímavosti jsem mohla získat jen osobním dotazem. Také vybrání jedné, té nej... figurky nebylo jednoduché. Čas pro získání dokumentace a informací považuji za příjemně strávený, seznámila jsem se více s obyvateli Třeště a nyní mohu zasvěceně říci, že o betlémech "něco"vím.

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Předmluva ......................................................................................................................... 9 Seznam obrázků .............................................................................................................. 12 Seznam map .................................................................................................................... 14 Úvod................................................................................................................................ 15 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 16 1.1

Historie ............................................................................................................. 16

1.2

Historie na Vysočině ........................................................................................ 18

1.3

Historie v Třebíči ............................................................................................. 19

1.4

Historie v Třešti................................................................................................ 20

1.5

Dřevo ................................................................................................................ 24

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 26 2.1

Metodika sběru informací ................................................................................ 26

2.2

Stavění betlémů – Vzhled betlémů .................................................................. 27

2.3

Betlémská cesta - historie................................................................................. 30

2.4

Živý betlém ...................................................................................................... 32

2.5

Popis Betlémské cesty ...................................................................................... 33

2.6

Okruh 1............................................................................................................. 35

2.6.1

Betlém Bílých ........................................................................................... 36

2.6.2

Betlém v kostele sv. Kateřiny ................................................................... 39

2.6.3

Betlém ve Stálé expozici betlémů ............................................................. 41

2.6.4

Betlém Hamtáků ....................................................................................... 46

2.7

Okruh 2............................................................................................................. 49

2.7.1

Betlém v Zámeckém hotelu Třešť ............................................................ 50

2.7.2

Betlém Bukvajů ........................................................................................ 52

2.7.3

Betlém Havlíků ......................................................................................... 55

2.7.4

Betlém Kolbů ............................................................................................ 58

2.8

Okruh 3............................................................................................................. 61

2.8.1

Betlém Rešlových ..................................................................................... 62

2.8.2

Betlém Roháčkových ................................................................................ 65

2.8.3

Betlém Podzimkových .............................................................................. 68

2.8.4

Betlém Šťastných ...................................................................................... 70

2.8.5

Betlém Štrejbarových ............................................................................... 72

2.9

Okruh 4............................................................................................................. 74

2.9.1

Betlém Valentů ......................................................................................... 75

2.9.2

Betlém Zabloudilových............................................................................. 77

2.9.3

Betlém Novákových ................................................................................. 79

2.9.4

Betlém Obrdlíkových ................................................................................ 81

2.10

Dřevořezání .................................................................................................. 83

Shrnutí ............................................................................................................................. 86 Závěr ............................................................................................................................... 87 Zdroje .............................................................................................................................. 88

Seznam obrázků Obrázek 1 - Ukázka stavby krajiny s městečkem (Zdroj: vlastní zpracování) ............... 29 Obrázek 2 - Jindřišská věž (Zdroj: Měsíčník Naše město) ............................................. 31 Obrázek 3 - Plánek Betlémské cesty (Zdroj: Spolek přátel betlémů) ............................. 34 Obrázek 4 - Mapa prvního okruhu (Zdroj: vlastní zpracování) ...................................... 35 Obrázek 5 - Betlém rodiny Bílých (Zdroj: vlastní zpracování) ...................................... 36 Obrázek 6 - Jesličky se Třemi králi (Zdroj: vlastní zpracování) .................................... 37 Obrázek 7 - Postavička pastýře - nejstarší figurka v betlémě (Zdroj: vlastní zpracování) ........................................................................................................................................ 38 Obrázek 8 - Malý "skříňový betlém" pana Bílého (Zdroj: vlastní zpracování) .............. 38 Obrázek 9 - Betlém v kostele sv. Kateřiny Sienské (Zdroj: vlastní zpracování) ............ 39 Obrázek 10 - Pohled na jesličky (Zdroj: vlastní zpracování) ......................................... 40 Obrázek 11 - "Černoušek" (Zdroj: vlastní zpracování) .................................................. 40 Obrázek 12 - Papírový betlém ve Stále expozici betlémů (Zdroj: vlastní zpracování) .. 42 Obrázek 13 - Celkový pohled na betlém pana Brožka (Zdroj: vlastní zpracování) ....... 43 Obrázek 14 - Celkový pohled na společný betlém z akce Dřevořezání (Zdroj: vlastní zpracování)...................................................................................................................... 44 Obrázek 15 - Orientální betlém (Zdroj: vlastní zpracování) ........................................... 45 Obrázek 16 - Betlém u Hamtáků (Zdroj: vlastní zpracování) ........................................ 46 Obrázek 17 - Ojedinělé trio pasáčků (Zdroj: vlastní zpracování) ................................... 47 Obrázek 18 - Zbořeniště v betlémě u Hamtáků (Zdroj: vlastní zpracování) .................. 48 Obrázek 19 - Mapa druhého okruhu (Zdroj: vlastní zpracování) ................................... 49 Obrázek 20 - Celkový pohled na betlém v Zámeckém hotelu Třešť (Zdroj: vlastní zpracování)...................................................................................................................... 50 Obrázek 21 - Jesličky a darovníci (Zdroj: vlastní zpracování) ....................................... 51 Obrázek 22 - Krápníková jeskyně (Zdroj: vlastní zpracování) ....................................... 51 Obrázek 23 - Betlém u Bukvajů (Zdroj: vlastní zpracování).......................................... 52 Obrázek 24 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 53 Obrázek 25 - Nejnovější figurky v betlémě u Bukvajů (Zdroj: vlastní zpracování) ...... 54 Obrázek 26 - Celý betlém u Havlíků (Zdroj: vlastní zpracování) .................................. 55 Obrázek 27 - Zbořeniště (Zdroj: vlastní zpracování)...................................................... 56 Obrázek 28 - Nejnovější figurky od vnučky Hanky (Zdroj: vlastní zpracování) ........... 57

12

Obrázek 29 - Betlém u Kolbů (Zdroj: vlastní zpracování) ............................................. 58 Obrázek 30 - Jesličky s anděly (Zdroj: vlastní zpracování)............................................ 59 Obrázek 31 - Kostel s Eiffelovou věží (Zdroj: vlastní zpracování) ................................ 59 Obrázek 32 - Velká kniha návštěvníků (Zdroj: vlastní zpracování) ............................... 60 Obrázek 33 - Mapa třetího okruhu (Zdroj: vlastní zpracování) ...................................... 61 Obrázek 34 - Betlém od Rešlů (Zdroj: vlastní zpracování) ............................................ 62 Obrázek 35 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 64 Obrázek 36 - Andělská kapela (Zdroj: vlastní zpracování) ............................................ 64 Obrázek 37 - Betlém u Roháčků (Zdroj: vlastní zpracování) ......................................... 65 Obrázek 38 - Zbořeniště s jesličkami (Zdroj: vlastní zpracování) .................................. 66 Obrázek 39 - Pohromnicové figurky (Zdroj: vlastní zpracování)................................... 67 Obrázek 40 - Celý betlém u Podzimků (Zdroj: vlastní zpracování) ............................... 68 Obrázek 41 - Jesličky a darovník (Zdroj: vlastní zpracování) ........................................ 69 Obrázek 42 - Tři králové (Zdroj: vlastní zpracování) ..................................................... 69 Obrázek 43 - Betlém u Šťastných (Zdroj: vlastní zpracování) ....................................... 70 Obrázek 44 - Jesličky a darovníci (Zdroj: vlastní zpracování) ....................................... 71 Obrázek 45 - Unikátní hrad - dílo syna (Zdroj: vlastní zpracování) ............................... 71 Obrázek 46 - Betlém u Štrejbarů (Zdroj: vlastní zpracování) ........................................ 72 Obrázek 47 - Jesličky a Tři králové (Zdroj: vlastní zpracování) .................................... 73 Obrázek 48 - Jeden ze Tří králů (Zdroj: vlastní zpracování) .......................................... 73 Obrázek 49 - Mapa čtvrtého okruhu (Zdroj: vlastní zpracování) ................................... 74 Obrázek 50 - Betlém paní Valentové (Zdroj: vlastní zpracování) .................................. 75 Obrázek 51 - Jesličky s kapelou (Zdroj: vlastní zpracování) .......................................... 76 Obrázek 52 - Stádo oveček (Zdroj: vlastní zpracování) ................................................. 76 Obrázek 53 - Betlém u Zabloudilů (Zdroj: vlastní zpracování)...................................... 77 Obrázek 54 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 78 Obrázek 55 - Darovníci (Zdroj: vlastní zpracování) ....................................................... 78 Obrázek 56 - Betlém u Nováků (Zdroj: vlastní zpracování) .......................................... 79 Obrázek 57 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování) .......................................................... 80 Obrázek 58 - Stařenka s dítětem (Zdroj: vlastní zpracování) ......................................... 80 Obrázek 59 - Betlém paní Obrdlíkové (Zdroj: vlastní zpracování) ................................ 81 Obrázek 60 - Panna Maria, Josef a malý Ježíšek (Zdroj: vlastní zpracování) ................ 82 Obrázek 61 - Neobvyklý hrad (Zdroj: vlastní zpracování) ............................................. 82 Obrázek 62 - Velký uvítací betlém (Zdroj: vlastní zpracování) ..................................... 85 13

Seznam map Mapa 1 - Okruh č. 1 (Zdroj: www.google.com/maps) ................................................... 35 Mapa 2 - Okruh č. 2 (Zdroj: www.google.com/maps) ................................................... 49 Mapa 3 - Okruh č. 3 (Zdroj: www.google.com/maps) ................................................... 61 Mapa 4 - Okruh č. 4 (Zdroj: www.google.com/maps) ................................................... 74

14

Úvod Když nastane doba Vánoční, všichni myslí jen na dárky. Vánoce ovšem nejsou jen o nich. Křesťané slaví v tuto dobu druhý největší svátek v roce – narození Ježíše Krista. A tuto zásadní událost si připomínají právě stavěním betlémů. V Třešti se tato tradice zachovává již přes 200 let. V některých rodinách je možná ještě delší. V počátcích se jednotlivé rodiny navzájem navštěvovaly, betlémy porovnávaly a mohly se radit, co vylepšit. Takto postupně mohla vzniknout tradice ukazování betlémů i širší veřejnosti tak, jak ji známe dnes. Když jsem přemýšlela o tématu své bakalářské práce, zvažovala jsem několik možností. Díky povinné praxi, kterou jsem absolvovala v turistickém informačním centru, jsem získala základní informace o betlémech a toto téma mě zaujalo. Začala jsem o něm vážně uvažovat a téměř sami od sebe se mi dostávaly do rukou ty střípky, které nakonec rozhodly. Potom již v létě na akci Dřevořezání jsem se domlouvala s několika místními řezbáři na spolupráci. Pak, po vánocích, již následovaly návštěvy v jednotlivých rodinách. Chodila jsem sama, s rodinou, nebo i s přáteli. Každý z vystavených betlémů má své kouzlo a jedinečnost. Cílem mé bakalářské práce je zmapování a fotodokumentace betlémů v jednotlivých rodinách nebo na jiných přístupných místech v Třešti. Zdokumentování historie betlemářství jako takového, jednotlivých vystavených betlémů spolu s fotodokumentací a vytvoření průvodce s vyzdvižením největších zajímavostí. Třešť s Betlémskou cestou určitě není neznámým místem. Více se možná dostane do povědomí lidí i proto, že tradice zpřístupnění betlémů byla letos zapsána do Seznam národních kulturních památek České republiky. I já bych chtěla touto prací přispět k propagaci svého města. Mezi literaturu, ze které jsem čerpala, musím zařadit hlavně publikace o Třešti jako městu, se svojí historií a kulturním vývojem. Nejvíce konkrétních informací mi přinesla publikace Aleny Veliké, která byla zaměřena na třešťské betlémy. Díky literatuře, průvodcovství v turistickém informačním centru, účasti na akci Dřevořezání, osobním návštěvám a rozhovorům s majiteli betlémů jsem se snažila vytvořit přehled nebo katalog s poutavými fotografiemi, které upozorní na každý jednotlivý betlém a na drobnost, zajímavost či raritu v něm. 15

TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Historie Vánoce a jejich symboly? Když se řekne slovo Vánoce, mnoha lidem se vybaví sváteční pohoda, rodina, čas klidu a vzájemné lásky. Dětem většinou vánoční stromeček a pod ním krásně zabalené dárky a dále pohádky. Tato představa je krásná, ovšem když se na Vánoce podíváme z náboženského hlediska, je tento vánoční čas nejen pro věřící velmi zásadní. Podle Bible se v tento čas narodil Ježíš Kristus. Kouzlo Vánoc pak poznáváme a připomínáme si různými tradicemi a zvyky. Například pro Vysočinu - třešťsko a třebíčsko jsou tradiční betlémy. Pravý původ betlémů není lidový, ale inspirovaný církví a hlavně Biblí. V ní se dozvídáme, že z pěti evangelistů se narození Ježíše Krista věnují pouze dva, a to Lukáš a Matouš. V evangeliu od Lukáše se můžeme dočíst pouze o putování Marie a Josefa a o pastýřích, zatímco v evangeliu od Matouše jsou zmiňováni už i mágové s dary. Nevědělo se, kolik bylo celkem mudrců, ale donesli 3 dary - zlato, kadidlo a myrhu. Tudíž se předpokládá, že byli tři. Až kolem 10. století byli mágové povýšeni na krále. V Bibli se můžeme dočíst: ,,Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubená a čekala dítě.[Česká biblická společnost, 2008, str. 1172] Díky tomuto příběhu také dále víme, že Maria s Josefem přišli do Betléma a neměli kam hlavu složit. Hostinský měl ve svém hostinci plno a tak jim nabídl stáj vedle svého hostince. Tam Maria porodila dítě - Ježíška. Mezitím anděl Gabriel vzbudil pastýře, kteří poté tuto radostnou zprávu šířili dál do celé země. Lidé pak měli následovat kometu, která jim ukázala směr, kde mají Ježíška hledat. Stáj, do které se narodil malý Ježíšek, byla chudá, ovšem když se to dozvěděli lidé z okolí, donesli malému Ježíškovi mnoho darů.[Česká biblická společnost, 2008, str. 1172] Jako první zobrazení této události máme fresku z katakomb kostela sv. Priscilly z 1. poloviny 3. století. Na této fresce je vyobrazena Marie s Ježíškem a přicházejícími

16

mudrci. První zmínky o stavění betléma jsou již ve 4. století před naším letopočtem. Další zmínka je až ze 13. století, přesněji z roku 1223, kdy betlémy dostávají ,,dnešní" podobu a rozšiřují se víc a víc. Kněží a mniši z řádu františkánů stavěli betlémy, které předělali dle vlastních představ a možností k obrazu svému. Největší zásluhu na tvorbě betlémů má jednoznačně František z Assissi. [Vaclík, 1994, str. 7] Ve středověku byly betlémy součástí církevních obřadů, kdy se kněží snažili přiblížit liturgické texty svým věrným ovečkám v prostém jazyku, aby lidé porozuměli a také se snažili tyto příběhy výtvarně či dramaticky ztvárňovat. Dříve se upřednostňovaly spíše velikonoční události, nyní se objevují i vánoční ztvárnění - betlémy. Poté, co se betlémy a Vánoce dostaly do podvědomí stejně jako Velikonoce, začaly se vytesávat ze dřeva sochy v životních nebo nadživotních velikostech. Nejprve samotné postavy Josefa s Marií a malým Ježíškem v jesličkách. Živí herci poté dělali pastýře a Tři krále, kteří se k jesličkám přišli poklonit.[Roháček, Brázda, Kessler, 1994, str. 3-5] V 9. století se o vánočních svátcích četla evangelia tím způsobem, že je nečetl pouze jeden člověk, ale lidé si rozdělili role a každý četl svoji ,,postavu". Dalo by se říci, že tento zvyk dal podnět ke vzniku živých betlémů.[Vaclík, 1994, str. 14] První známější betlém ve střední Evropě byl postaven jezuity v roce 1560 v Praze. Tento betlém byl součástí kostela, jako všechny do této doby. Teprve josefínská doba, nebo-li doba osvícenství, viděla v betlémech naivní dětské či rustikální zvyky a proto tuto dlouhou tradici vyhostila z kostelů, stejně jako kdysi ve středověku velikonoční hry. Ale tradice stavění betlému byla tak veliká a silná, že se lidé rozhodli stavět betlémy ve svých domácnostech. Betlémy jsou naplněny teplem lidských příbytků a tímto způsobem započala tradice rodinných betlémů, která přetrvává až do dnešní doby. Ovšem říká se:,,Jiný kraj, jiný mrav". To přesně sedí na tvorbu betlémů. Jiné druhy krajiny, různé stavby, do některých betlémů jsou například zařazeni i místní obyvatelé. Každý do svého betlému dává něco ze svého okolí, něco málo ze sebe. Tudíž, každý betlém je jiný, jedinečný a vždy je na co se dívat.

17

1.2 Historie na Vysočině Začátky betlemářství na Vysočině klademe do konce 18. století. Ovšem betlémy byly známy už mnoho let před tím. Ale to byly betlémy v kostelích a ještě mnohem více v klášterech. Teprve přelom 18. a 19. století přinesl zvrat v betlemářství a od této doby se betlemářství považuje za lidové umění. Největší rozvoj byl samozřejmě v chudších horských oblastech (Krkonoše, Morava, Vysočina, Jeseníky, Valašsko a také Slovensko). V těchto oblastech se vyřezávalo snad v každé chalupě na vesnici. Většinou vyřezávali a stavěli betlémy lidé, kteří pracovali jako pohorští tkalci nebo horníci. V zimě ženy většinou draly peří a jejich muži zatím vyřezávali figurky. Díky tomu, že se tento zvyk dodržoval v mnoha vesnicích, mohl vzniknout i výměnný obchod figurek na různých trzích.[Mrázek, 2014, str. 16] Nejznámější figurky jsou např. z Králíků na Severní Moravě. Tyto figurky se dostaly až na Mikulášský trh na Staroměstské náměstí do Prahy. Jak měly betlémy velmi rychlý vzestup, tak naopak v polovině 19. století postupně upadaly. Figurky se začaly masově vyrábět ve velkých fabrikách a to především ze sádry anebo takzvané ,,papírové vystřihovánky". Ze západu k nám proudil nový trend – strojení vánočních stromečků. Tento nový zvyk stavění betlémů úplně pohltil. V menších vesničkách tedy tradice stavění betlémů zcela vymizela. Ovšem v Třešti se tato tradice udržela, protože řezbáři nevyřezávali pro peníze, ale pro radost a pro lidi, kteří si o nějakou figurku řekli.[Roháček, Brázda, Kessler, 1994, str. 7] Protože bydlím na Vysočině, zaměřila jsem se na betlemářství v okolí Třebíče a hlavně Třeště (Jihlavsko). Tato dvě města mají velmi bohatou historii betlémů a tradice jejich stavění a vystavování - ať již v rodinách, kostelích nebo muzeích se v nich udržela dodnes.

18

1.3 Historie v Třebíči Když se člověk baví s betlemářem a řekne mu: město Třešť, asi se mu vybaví dřevěné, vyřezávané betlémy. Když se řekne město Třebíč, většinou řekne: papírový betlém. Papírový betlém má počátky před osvícenstvím. Díky Josefu II., který vydal zákon o zákazu vystavování jesliček o Vánocích, betlémy na nějakou dobu vymizely z kostelů a přesídlily do domácností. Ovšem problém byl s velikostí figurek. Figurky v kostelích dosahovaly až sta centimetrů a musely se zmenšovat, aby se do venkovské sednice vešly. Nešlo je jednoduše přenést, a proto si lidé figurky začali vyrábět z nejdostupnějšího materiálu - papíru sami doma.[Vaclík, 1994, str. 24] Betlémy se stavěly v počátcích přesně podle evangelií. Začátek se datuje do poslední třetiny 18. století. První oficiální betlém, který byl postaven v Třebíči, patřil panu Papírníkovi a byl postaven v roce 1760 z papíru, dřeva a kůry. Jeho syn byl na vojně v Itálii a dovez si 2 papírové figurky. Ty se pak staly velmi vzácnou památkou a zároveň bohatstvím celé rodiny. Papírník pouze stavěl, sám figurky nevyráběl. První celomalované figurky měl František Hartmann (1791 – 1855). Tento muž maloval tak krásné figurky, že si je lidé od něho ve velkém kupovali. Jeho betlém můžeme i dnes vidět vystaven v muzeu v Třebíči. Malíř souken pan Antonín Čeloud (1839 – 1918) má na svém kontě více než 10 vlastnoručně malovaných betlémů. Jeden věnoval i do místního kostela sv. Martina, kde byl kostelníkem. Tento betlém má rozměry 6 x 2 metry a je zhruba 2 metry široký. Tento muž byl jeden z mála těch, co jako nový prvek betlému udělal i krajinu. Kladl na ni důraz jako málo kdo před ním. Také se byl podívat v městě Betlémě, ale toto místo ho zklamalo, proto stavěl betlémy podle sebe a nenechal se ovlivňovat ničím a nikým jiným. Jeho tvorbu provázelo i tajemství. Toto tajemství se týká míchání barev. Měl svůj speciální poměr barev, a proto jeho figurky byly specifické. [Vaclík, 1987, str. 79] V Třebíči žil pamětník papírových betlémů. Tímto člověkem byl Richard Uhlíř (1863 – 1935), poskytnul rozhovor v roce 1929 právě o papírových betlémech v Třebíči. Jednou z jeho poznámek je fakt, že počátky jsou ryze českého původu. Vymýšleli si je prostí čeští lidé. Zaznamenal také postup stavby. Ta by měla obsahovat pevnou kostru. Opora měla být na širokém prkně cca 120 cm nad zemí. Na to se naskládaly bedny, košíky, krabice. Krajinu tvořil mačkaný, namořený papír, pomalovaný práškovými

19

barvami. Poté se dodělaly skály a jeskyně – žulové, to je pro Třebíč specifické. Proto je třebíčský betlém většinou ukončený figurkou poustevníka, kterého mohou lidé vidět až úplně nahoře, až skoro u ,,stropu“. [Vaclík, 1994, str. 25] Pro Třešť jsou typické lončofty, naopak Třebíč lončofty nemá. Lončoft je malovaná krajina, která opticky prodlužuje krajinu betléma. Lončoft je většinou podle fantazie malíře, ale v některých případech se jedná o téměř reálnou krajinu okolí Třeště. Betlemáři mají i několik exemplářů, aby je u betlémů mohli měnit. Lončoft je namalován na plátně nebo na pevném papíru. Tak se stalo, že jeden lončoft má z druhé strany transparent. Vlastní krajina betléma se potom připojuje ke krajině lončoftu a navazuje na ni. V Třebíči a jeho blízkém okolí existovaly 2 druhy betlémů. Velké a malé. Velké betlémy dosahovaly velikosti až 7 m a většinou zabíraly 3 stěny, takže skoro celou sednici. Malé betlémy tzv. skříňové, byly malé a vešly se, dalo by se říci všude. K roku 1939 se v Třebíči hlásilo asi 400 malířů figurek. Všichni tito lidé byli samouci. Ovšem i v Třebíči se našel člověk, který vyřezával do dřeva. Byl to stolař Jan Musil, který na svém dřevěném betlému pracoval od roku 1860 do 1870. Díky jeho profesi to nebyla tak těžká práce. Jeho betlém obsahoval i nějaké figurky netypické, například Evu a Adama v ráji. [Vaclík, str. 82 - 83]

1.4 Historie v Třešti Betlemářství v Třešti vzniklo počátkem 19. století. V prvopočátcích je zde zřejmý vliv třebíčských papírových betlémů, kašírovaných figurek z okolí Jindřichova Hradce a později, ve druhé polovině 19. století, vliv jihlavských dřevěných betlémů. Ovšem i v papírových betlémech se už objevovaly figurky plastické, voskové nebo dřevěné. [Vaclík, 1987, str. 72] Ve 2. polovině 19. století se začínaly objevovat celodřevěné betlémy, které po roce 1860 postupně začaly vytlačovat betlémy papírové. Ovšem na Třebíčsku papírové betlémy můžeme vidět v muzeích dodnes. Papírové figurky nevymizely všechny hned naráz, ty nejhezčí si majitelé nechávali na památku, anebo zůstávaly součástí dřevěného betlému. Mezi velmi používané patřily papírové stromy, alespoň do té doby, než se je řezbáři naučili vyřezávat. První dřevěné figurky se do Třeště dostaly z jiných oblastí,

20

mimo jiné i od řezbářů z Jihlavy, Stonařova a Trhové Brtnice.[Roháček, Brázda, Kessler, 1994, str. 7-9] I zde, na Vysočině, byli za průkopníky vedeni soukeníci a truhláři. První ze známějších lidí okolo betlémů je František Jabůrek (1779 – 1848). Tento člověk se věnoval soukenictví a o betlémech se dozvěděl na jarmarcích. Díky těmto trhům se dostal k vyřezávání a zkoušel nějaké figurky sám vyřezat. Když se mu nějaká povedla, vzal ji sebou na jarmark a s kolegy zkonzultoval. Mezi první figurky se řadily figurky zvířat. Třeští řezbáři se snažili napodobovat dostupné figurky a jednou z prvních byla kráva. Jako předlohu používali zřejmě figurky krav odněkud z Tyrolska. Díky těmto prvním pokusům o vyřezávání, se práce z Třeště začínají odlišovat od ostatních. Zprvu se figurky jevily jako neumělé, ale jak plynul čas, řezbáři se zdokonalovali. Jako první průkopník vyřezávání je znám truhlář Matěj Suchý (1820 – 1900). Zpočátku ještě těžce zápasil s materiálem, jeho figurky byly poměrně plošné, statické, s nepoměrnými proporcemi, nepostrádaly však půvab prostého, ale upřímného naivního umění. [Veliká, 2009, str. 19-20] Jeho první betlém je datován do roku 1860, kdy poprvé vystavil celodřevěný betlém. Dále je o tomto muži známo, že si sám vyřezal dětský kolotoč a pak s ním objížděl okolní vesničky a o poutích na něm vozil děti. Ostatní řezbáři si pomáhali tím, že figurku rozdělili na menší části, které pak kompletovali. Například si ulehčovali práci tím, že nevyřezávali obličej. Tuto část těla nahrazovali kouskem chleba, ze kterého udělali kuličku a malými drobky vytvarovali oči, uši, pusu a nos. Poté tuto hlavičku nabarvili stejnými barvami jako zbytek těla a nikdo nerozeznal, že hlavička je z něčeho jiného.[Veliká, 2009, str. 20] Třeští řezbáři vyřezávali a dodnes vyřezávají z dobře vyschlého lipového dřeva. Nejprve si na kousek dřeva předkreslili předlohu a poté pomocí pilek postupně odřezávali menší části a dotvářeli vlastní figurku. Každý řezbář má trochu jinou ruku, jiné nástroje a proto každá figurka nebo postava je originál. Navzájem si řezbáři pomáhali a učili se jeden od druhého. Někdo nechával své figurky tak, jak je vytvořil, někdo figurky opracoval skelným papírem a poté figurku ještě natmelil. Některé figurky poté zůstaly pouze natmelené, další se barvily. Barvy byly práškové s příměsí arabské gumy. Postupem času se začaly používat olejové barvy. Další modernizací je například podstavec,

21

většinou zelený, aby splýval s mechem a nebyl tak nápadný. Zdokonalování figurek je neustálý proces, který se vyvíjí, a proto se i figurky začaly vyřezávat pouze z jednoho kusu a řezbáři zachycovali i pohyb. Další významná rodina, která se téměř celá zabývala betlémy, je rodina Rešlova. Otec Ondřej Rešl vyhradil pro svůj betlém celý jeden pokoj ve svém domě. [Vaclík, 1987, str. 76] Obuvník Melichar (1869 – 1951) se specializoval na ovečky, ale bez nohou. Tvrdil, že když se ovečky postaví do správného mechu, jejich nohy nejsou vidět, proto je nevyřezával. K zásadním osobnostem patří bezpodmínečně i František Janák (1844 – 1915). Tento řezbář měl svůj styl vyřezávání. Jeho postavičky měly silnější tvary, hrubší opracování a měřily přibližně 15 cm. Jak šel vývoj v opracování a barvení, trendy v zobrazování figurek nesměly zůstat pozadu. Pan Janák zkoušel vyřezávat selky s rendlíky, nůšemi nebo slepicemi. Mezi další specifické řezbáře se řadí obuvník František Vrátil (1860 – 1951). Jelikož měl doma nástroje na výrobu a opravu bot, používal tyto nástroje – knajpy na výrobu figurek. Dodnes se vystavuje betlém s jeho specifickými figurkami v kostele v nedaleké Růžené. Pan Vráti používal i své vlastní hodně výrazné barvy. Nejznámější a nejrozšířenější figurky patří rodně Brázdových. František Brázda (1856 – 1927), třešťský truhlář, který se později stal školníkem. Tento řezbář například dělal figurky tak, že nejprve si vyřezal části těla a pak tyto jednotlivé části sbíjel a klížil. Celá rodina Brázdova propadla stavění a zdokonalování betlémů. Betlémům se věnoval i Karel Brázda (1864 – 1940) –bratranec Františka. Měl obrovský talent a byl velmi zručný. Ovšem dobrý řezbář se pozná i podle své fantazie a představivosti. Tu měl rodák z Třeště velmi rozvinutou. Karel se specializoval na vyřezávání domů, paláců, mlýnů, ale i figurek, a to zejména postav z běžného života – pasáčci ovcí a koz, sedlák s žebřiňákem. Tyto figurky poté prodával i ostatním. Například ovečky nechával za 1 Kč a dotyčný si mohl hned počkat na výsledek. Darovníky, nebo figurky postav, prodával za 3 Kč. U jejich rodinného betlému měli specifické zbořeniště – místo pro jesličky. Mělo připomínat romantickou hradní zříceninu.

22

Další z mnoha jmen je Jan Krechler ( 1880 – 1952). Tento člověk byl jeden z mála, který vystudoval školu s oborem řezbář. Jeho figurky, díky studiu, byly velmi propracované, proto se pokoušel řezbářství posunout zase o kousek dál a začal se zabývat výrazy ve tvářích svých figurek. Aby byly vidět detaily, musel pan Krechler tvořit o něco větší figurky než normálně. Krejčí, lidový umělec a samouk, co se týče řezbářství, je pan Josef Liška (1888 – 1973). Proslavil se tím, že učil v Lidové škole umění v Třešti, a když jeho bratr – Jan Liška Katuše, režíroval představení pohádky Pyšná princezna, on složil hudbu. Jelikož se tak stal známým v oboru muzikantském a hudebním, nikoho potom nepřekvapilo, když si sám začal vyrábět housle. Protože bydlel v Třešti, tak se učil od „mistrů“ se dřevem. Jeho výroba houslí nebyla veliká, a dnes je velmi vzácná. Ve stáří od tvorby hudby a nástrojů přesídlil k betlémům. Jeho nejčastějšími figurkami byli muzikanti s různými nástroji. Muzikanti byli velmi propracovaní a krásně barevně dozdobeni.[Veliká, 2009, str. 21] Za zakladatele stálé expozice je považován Jan Kessler (1931 – 1998). Tento muž studoval v Třešti základní školu a poté gymnázium v nedaleké Telči. Poté co se vrátil z vojny, byla mu roku 1962 svěřena funkce osvětového pracovníka v Kulturním domě a později z něj udělali i samotného ředitele. Protože se účastnil kulturních představení, stal se z něho i ochotník v divadle. Z jeho hlavy je nápad na uspořádání divadelní přehlídky ochotníků z okolí a později i z celé České republiky. Jelikož se tento divadelní maraton odehrával na jaře, proto vznikl název Třešťské divadelní jaro, datovaný na rok 1960. Dnešní podoba této přehlídky divadel trvá jeden celý týden v březnu a soutěží se o nejlepší představení, nejlepšího herce/herečku nebo nejlepší kostým. Poslední večer, v tomto velmi nabytém týdnu, je slavnostní vyhlášení a předání cen. V roce 1972 spolu se svými kolegy založil měsíčník Naše město. Tento měsíčník vychází dodnes. V roce 1994 se s Karlem Brázdou a Antonínem Roháčkem pokusili zmapovat betlémy v Třešti a po sesbírání potřebných dat mohli společně vydat i publikaci Třešťské betlémy. Po odstoupení z funkce ředitele Kulturního domu se stal pan Kessler roku 1996 správcem muzea a podílel se na otevření Stálé expozice betlémů. Díky jeho velké vášni k betlémům a vstřícnosti, spolupracoval také s Českou televizí a natočil s nimi mnoho reportáží a dokumentů. [Vaclík, 1987, str. 76]

23

Mezi další zvláštní řezbáře patří další rodák z Třeště a to Jan Stránský (1932 – 1998). Tento muž se zabýval různými figurkami rodáků z Třeště, kteří byli něčím jedineční. Soustředil se na oblečení a doplňky. Jako první, koho ztvárnil, byla Božka Melšová. Tato žena je ikona z Třeště, která každý den nosila černou tašku a měla hodně silné brýle. Vyřezával také budovy z Třeště. Jelikož chodíval na procházky, měl všechny budovy nastudované, a proto je dovedl k dokonalosti. Vyřezal například starou školu na náměstí T. G. Masaryka, zámek nebo kostel sv. Martina. Nejplodnější a nejvíce si pomáhající řezbáři, jsou manželé Marie (1944) a Metoděj (1937) Roháčkovi. Tito manželé vyřezávali dohromady. Jeden figurku rozdělal, udělal hrubou postavu a druhý ji dokončil a dodělal důležité detaily. Dnešních řezbářů je asi 20. Mezi ně se řadí i Evžen Hamták. I on má svůj specifický druh vyřezávání. Tvoří jak miniatury, tak i figurky klasické velikosti s různými specifickými výrazy v obličeji. Jeho výrobky je možné koupit v turistickém informačním centru v Třešti, kde pan Hamták nabízí celý betlém. Můžete si ho koupit celý, nebo jen jednotlivé figurky. Na jeho tvorbu se můžete podívat i ve stálé expozici betlémů, kde má vystavený svůj betlém. Jeho figurky v tomto betlému jsou unikátní svojí velikostí. [Veliká, 2009, str. 20-23] Řezbáři v Třešti mají už teď své následovníky. V Třešti pracuje kroužek řezbářství v domě dětí a mládeže pod vedením Pavla Brychty. Pan Brychta je předseda Spolku přátel betlemářů. Díky tomu si děti, které navštěvují tento kroužek, mohly vystavit svůj vlastní betlém právě ve spolku.

1.5 Dřevo Nejdůležitější pro výrobu figurek je dobré dřevo. Dřevo má specifické vlastnosti a to hmotnost, nízkou vodivost, vzhled, barvu a mnohem víc. Je také snadno opracovatelné. K vyřezávání se používá většinou lipové dřevo a na doplňky dřevo z břízy. Lípa je dřevina bez barevně odlišného jádra. Letokruhy nejsou viditelné. Dřevo je měkké a lehké. Dobře a čistě se obrábí, proto je vhodné pro ruční práce. Často bývá napaden hmyzem a proto má menší trvanlivost. [Udržal, David, 1984, str. 15] Dřevo by mělo být vysoušené minimálně 3 roky od pokácení. Od kmenu se musí oddělit kůra, aby dřevo lépe vysychalo. Sušení dřeva je tak velmi důležitou částí procesu při

24

tvorbě figurek. Teplota sušení by měla být alespoň přibližně stejná jako v místě vystavování. Jelikož velké kmeny, např. na sochy v životní velikosti, se do místností na sušení nevejdou, nechávají se tudíž venku, ale podložené, aby neležely na zemi. Díky přibližně stále stejné teplotě při sušení, se dřevo stává trvanlivější, méně náchylné ke hnilobě. Hniloba je jedna z vad, kterou dřevo může mít. Pro některé řezbáře může být vadou i suk nebo nedokonalost kmenu při růstu. Pro jiného to ovšem vada být nemusí a dokáže suk do figurky zakomponovat tak, že z nevýrazného kusu dřeva vytvoří velmi zajímavou figurku. Tvorba figurek není lehká, ale po nějaké době zkoušení, není ani těžká. Řezbář si vytvoří špalíček, na který se předkreslí tvar, který chce vyřezávat. Pilkou vypracuje nahrubo siluetu postavy nebo zvířete, a poté už používá jen nožíky a dlátka. Těmi dovede figurku do finální podoby.[Udržel, David, 1984, str. 19]

25

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Metodika sběru informací Prvotní informace jsem o betlémech a betlémské cestě získala v turistickém informačním centru, ale základem mé bakalářské práce byl terénní výzkum, kdy jsem osobně navštívila zvolené rodiny a všechny mnou navštívené betlémy jsem fotograficky zdokumentovala. Získané fotografie jsou společně s vlastním popisem, přehlednými mapkami a následně vytvořenými okruhy také hlavní částí mé bakalářské práce. V základní mapce jsou již navrženy menší okruhy prohlídek. Ve své bakalářské práci jsem vytvořila 4 okruhy. Je to výhodnější i pro návštěvníky nebo zájemce o prohlídky. Není možné, ani vhodné, absolvovat prohlídky všech betlémů v jednom dni. Je to dáno rozmístěním ve městě, ale i tím, že při zhlédnutí více než cca 5 betlémů, již tyto hodně splývají a nezanechají potřebný dojem. Tyto menší trasy jsem si prošla a vždy vyfotografovala dům, ve kterém bydlí rodina vystavující betlém. Poté jsem si s dovolením majitelů nafotografovala betlém jako celek a vyslechla si historii a podrobnosti o betlémě. Pro potřebu a sjednocení své práce, jsem si u každého betléma vyfotografovala střed - jesličky a následně jsme s majiteli betlémů vybrali zajímavost, raritu nebo nejoblíbenější figurku. Tu jsem se také snažila zachytit na fotografii. Informace o betlémech jsem čerpala z knih o Třešti a blízkém okolí, od členů Spolku přátel betlémů, kteří byli velmi ochotni mi informace poskytnout a samozřejmě od majitelů. Všichni dotázaní byli velmi vstřícní a ochotně odpovídali na moje otázky. Existují stovky fotografií těchto betlémů, ale v této práci je zohledněn můj pohled a názor. Snažila jsem se v popisu upozornit na tu skutečnost, která oslovila mě. Ze zkušeností se svojí malou sestrou jsem se snažila vyzdvihnout tu maličkost, která by zaujala nejen děti. Pokud by tato práce sloužila jako průvodce, mohou ji rodiče využít ke hře na hledání: kdo najde první dům na fotografii, najdi v knize obrázek skutečného betléma, před kterým stojíme, najdi figurku z fotografie. Nechtěla jsem uvádět jen historická data a strohé údaje. Snažila jsem se o kombinaci faktů i úsměvných historek.

26

2.2 Stavění betlémů – Vzhled betlémů Krajina třešťských betlémů jde vždycky do kopce. Např. Příbramské betlémy mají krajinu v rovině, nebo stupňovitou – jako schody. Je to dáno tím, že i okolí Třeště má kopcovitou krajinu. Ať přijíždíte do Třeště z kterékoliv strany, vždycky jedete z kopce. Převýšení je zde 120 metrů, což je pořádný kopec. Říká se, že zde působí vliv alpské krajiny, což může být do jisté míry pravda, protože se v době vznikání betlémů chodilo tzv. na handl do Rakouska, kde se naši lidé setkávali s alpskou krajinou. Proto se okolní krajina projevila nutně i ve stavbě betlémské krajiny. Skály jsou v krajině třešťských betlémů nahrazovány pařezy a nejsou z kašírovaného papíru, jak to je např. u jihlavských betlémů. Pařezy jsou nejlepší takové, které ležely dlouhou dobu ve vodě. Jsou z nich odplaveny měkké části a získávají bizarní tvary. K jejich získávání se váže humorná příhoda. Skupina betlemářů si vyjela na rekreaci k Vranovské přehradě, která byla ale zrovna upuštěná. Pánové a manželé místo rekreace celý týden lovili pařezy, které nakonec ještě museli obtížně dopravovat domů. Jejich ženy z toho pochopitelně vůbec nebyly nadšené. Pařezy se sbírají v létě, a čím jsou vykotlanější nebo děravější díky mravencům a jiného různého hmyzu, tím jsou lepší. V létě, když se chodí na houby, betlemáři si již typují místa, kde se dají vhodné pařezy získat. Potom se většinou udělá brigáda a pařezy se přivezou, uloží se třeba u stálé expozice pod pavlačí, kde vyschnou. Při každoroční přestavbě betlémů je pak dostatek materiálů na krajinu. Ke stavbě krajiny se používají např. i choroše a podobný přírodní materiál.[Veliká, 2009, str. 26 - 27] Betlémy se přestavují každoročně. Zde ve stále expozici se přestavba provádí v průběhu listopadu tak, aby na počátku prosince mohla být zahájena Vánoční výstava. Všechny betlémy se rozeberou až na tzv. plato a potom se znovu postaví. To se nedělá podle žádné předlohy, ale podle momentální fantazie betlemářů. Stavba začíná postavením ,,šráků“ což jsou pevné podstavce, na ně se dá plato a na stěnu se pověsí ,,lončoft“. Potom je nutno udělat pevnou konstrukci, která nese celou krajinu betléma V domácnostech se ztratily např. necky, velké hrnce, stoličky, zkrátka všechno, co bylo schopno udělat krajinu co nejzajímavější a bylo ji schopno unést. Při velikosti betlémů, jaké jsou v Třešti stavěny, musí mít krajina pevné body, kam je možno i stoupnout. Vlivem sesychání mechu může dojít k naklonění stavby nebo spadnutí figurek a to je třeba napravit. Jednomu betlemáři se dostala do betléma kočka, poválela řadu figurek

27

a pelech si udělala v nejvzdálenějším roku. Bez znalosti pevných bodů by se taková situace nedala vyřešit. [Mrázek, 2014, str. 18] V současnosti se jako velmi vhodné používají stohovací přepravky na zeleninu. Mají tu výhodu, že se dají nastavět do výšky přesně podle potřeby. Celá konstrukce je vyztužena trámky a fošnami, pevně sešroubovaná a sdrátovaná. Na konstrukci se připevní pařezy. Ty je nutno opět pevně připevnit. Krajina se potom vycpe mechem. Ten se z části dává nový a ten použitelný z minulého roku se dává do vzdálenějších míst. Následuje stavba města. Především se postaví zbořeniště, což je vlastně ta část betléma, kde se odehrává vlastní biblický příběh narození Ježíše Krista. Zbořeniště je stavěno buď jako zbořeniště Davidova chrámu, jako jeskyně nebo jako chlév. Postaví se ostatní ,,město“. To může být podle fantazie betlemářů, ale mohou se v něm objevovat zcela reálné stavby, jako městské domy z Třeště, zámek Červená Lhota, kostely sv. Martina a sv. Kateřiny a mnoho dalších. Každý betlém je ještě dozdoben přírodninami jako vřes, sušené květiny. Do betléma se potom postaví figurky pasáčků, oveček a hlavně darovníků, kteří přinášejí Ježíškovi své dary. Nesmí dále chybět postavy, jako jsou diviši ( ti, ktěří se diví a ukazují směrem k andělovi), anděl zvěstující narození Ježíše, vyzvědači (ti, kteří nesou velký hrozen). Zkrátka betlém je do jisté míry obrazem svatého místa narození Ježíška, ale i místa vzniku, tedy Třeště. Na Štědrý den večer se do jesliček klade Jezulátko. Na Štěpána tedy 26. prosince se pak začínalo chodit ,,na koledu“. V současnosti nedočkavci však chodí již na Boží hod – 25. prosince. Na svátek Tří králů - 6. ledna, se betlém doplňuje o tříkrálový průvod. Současně dochází i k částečné přestavbě betléma. Doplňuje se betlémská hvězda a Jezulátko by mělo sedět Panně Marii na klíně. To proto, že než se tehdy dostali tři králové, správně mudrci, do Betléma, uplynulo dost času a Ježíšek mezi tím poněkud povyrostl. Betlémy jsou v domácnostech postaveny do 2. února, tedy do Hromnic.

28

Obrázek 1 - Ukázka stavby krajiny s městečkem (Zdroj: vlastní zpracování)

29

2.3 Betlémská cesta - historie Tradice betlémské cesty je velmi dlouhá. Počátky se počítají již od éry papírových betlémů. Těm jako předloha sloužily věci a pomůcky denní potřeby. Postavičky z kalendáře, z knížek nebo z etiket od různých výrobků. Betlémy se ukazovali zprvu známým, dávaly se mezi okna. Mech totiž sloužil jako ochrana, izolace před mrazem. Ten, kdo chtěl vidět betlém někoho cizího, nebo naopak ukázat jaký betlém má sám doma, tak dal za okno jablko jako symbol, že dveře jsou otevřeny a uchazeč se může dojít podívat na betlém z blízka. V rozdělení návštěvníků dříve a nyní, není téměř žádný rozdíl. Rozdělit je můžeme i dnes do tří skupin. První větší skupinou, jsou samotní betlemáři, kteří se navzájem navštěvovali a navštěvují. Posezení u betléma a povídání si o stavění, nových trendech nebo

jen

tak

posedět,

přináší

radost

všem.

Další

skupinou

jsou

rodiče

a prarodiče s dětmi. Tato skupina je velmi početná a dopomáhá k udržení tradice stavění. A poté 3. část návštěvníků, to jsou lidé, co přijdou náhodou, jen ze zvědavosti. Často jsou mile překvapeni tímto lidovým uměním, přívětivostí lidí, kteří je pozvou k sobě domů.[Veliká, 2009, str. 52] Tradiční betlémská cesta v Třešti má zhruba 200letou tradici. Tato cesta je otevřena od 25. prosince do 2. února. Každý rok do Třeště přijede více lidí než rok předtím. Organizují se sem i zájezdy. Tato cesta je velmi proslavena a sjíždějí se sem lidé z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Letos zde byl návštěvník až z Filipín. Tradice této cesty je také ukotvena v tom, že se betlémy předávají z generace na generaci a to nejen po mužské linii. Každá z generací do betléma přidá něco ze sebe, ze své doby. Proto nejsou v třešťských betlémech ztvárněny jen biblické příběhy, ale i příběhy občanů z Třeště, jejich zvyky a události. Specifické, svým způsobem jedinečné figurky, má každý betlém. Někdo si pamatuje, že u Havlíků mají v betlémě živé rybičky a někdo zase to, že u Štrejbarů se hledají kominíci. Betlém je umístěn podle možností každé rodiny. U některých najdeme betlém ve sklepě, dílně nebo si na něj v domě vyčlenili samostatnou místnost. Betlémy jsou převážně stavěny jen pro betlémskou cestu, ovšem ty betlémy co mají pro sebe celou místnost, zůstávají i déle, někdy i celý rok do další přestavby.

30

V roce 2005 se zavedl systém, který každé rodině, která vystavuje betlém, přiřadil číslo a také zelenou značku, kterou vystavuje po dobu trvání betlémské cesty za oknem.[Veliká, 2009, str. 53] Pro lepší orientaci byla vytvořena mapka. Tuto mapku si mohou návštěvníci stáhnout na internetových stránkách města Třeště (www.trest.cz), dostanou ji v turistickém informačním centru, nebo u jednotlivých rodin. Podrobnější informace podávají pracovnice turistického informačního centra nebo členové betlemářského spolku. Do betlémské cesty v Třešti patří i betlém v Jindřišské věži v Praze.

Obrázek 2 - Jindřišská věž (Zdroj: Měsíčník Naše město)

31

2.4 Živý betlém Betlémská cesta začíná 25. prosince, ale obyvatelé Třeště a okolí, mohou tuto cestu otevřít již 24. prosince. Na Štědrý den se hraje živý betlém. Tento starý příběh je částečně brán z Bible a částečně inovován. Ze začátku této tradice se konalo jen jedno představení. Jelikož se počet diváků rozrostl, musel se navýšit i počet představení na 2, tedy ve 13 a 14 hodin. Toto vystoupení připravuje skupina věřící mládeže, samozřejmě pomoci mohou i ostatní. Poslední 3 roky probíhá i spolupráce s divadelním spolkem Karla Čapka. Díky jejich možnostem jsou účinkující oblečeni ve věrných kostýmech. 14 dní před Štědrým dnem probíhají zkoušky a nácvik. Se stavěním kulis pomáhají rodiče, nesmějí chybět ani živá zvířata. Každý rok se ve stáji objeví osel a vůl, pastýřům nechybí stádečko oveček. Aby se nevyprávěl jenom příběh, je připraven i pěvecký sbor, který zpívá koledy a dodává tak příběhu trochu jiný rozměr. Několik posledních let, díky mírným zimám, je v živém betlémě i živý „Ježíšek“. Od léta se hledá rodina s miminkem, která by byla ochotna se živého betlému zúčastnit. Je v celku jedno, zda je to chlapeček nebo holčička, rodiče miminko dobře zabalí a starají se o ně jako „Josef s Marií“. Díky tomu, že na tuto akci chodí tolik lidí, rozhodli se lidé z třešťské farnosti, že podpoří vždy nějakou charitativní akci. Děti ze základní školy a základní umělecké školy v Třešti a děti navštěvující kroužek keramiky vyrábějí různé výrobky, které se poté na živém betlému prodávají za symbolickou cenu. Na představení si ovšem můžete koupit i něco na zahřátí – čaj nebo svařené víno. Opět tím podpoříte dobrou věc. Tato doprovodná akce je už tak známá, že i když si člověk nic nekoupí, často nechá v pokladničce nějaký příspěvek. Místní pan farář po skončení přestavení poděkuje všem účinkujícím, dětem, které vyráběly drobnosti pro charitativní akci, ale i dárcům příspěvků. Pozve všechny k účasti na půlnoční mši svaté. Také upozorní diváky, že si lze domů odnést betlémské světlo.

32

2.5 Popis Betlémské cesty 33

Obrázek 3 - Plánek Betlémské cesty (Zdroj: Spolek přátel betlémů)

34

Betlémská cesta v Třešti má 17 zastavení, které si může návštěvník projít sám. Celá cesta je velmi dlouhá, a proto jsou navrženy 4 menší okruhy, podle umístění a adres jednotlivých míst. Při první návštěvě si vyberete jeden z okruhů, při další již víte, kde jste byli a jdete si prohlédnout betlémy jiné. Během 4 návštěv shlédnete celou betlémskou cestu, ale nemáte pocit, že jste něco uspěchali, že Vám dojmy splynou. Proto jsou okruhy dobrým krokem. Nedoporučuje se prohlídka všech betlémů naráz. Může to být i fyzicky náročné, ale hlavně při spěchu si vše řádně neprohlédnete a výsledný dojem je potom zkreslený.

2.6 Okruh 1

Mapa 1 - Okruh č. 1 (Zdroj: www.google.com/maps) Obrázek 4 - Mapa prvního okruhu (Zdroj: vlastní zpracování)

35

2.6.1 Betlém Bílých

Obrázek 5 - Betlém rodiny Bílých (Zdroj: vlastní zpracování)

Rodina Bílých bydlí mimo centrum a téměř na opačné straně města než všichni ostatní, kteří otvírají své domy pro obdivovatele betlémů. Jejich dům se nachází blízko výpadovky na Batelov. Josef Bílý (1932) koupil betlém od Antonína Brychty, který se odstěhoval do Jeseníku v roce 1949 a chtěl, aby betlém zůstal v Třešti. Betlém obsahoval jedny z nejstarších figurek v celé Třešti. Figurky mají zhruba 200 letou historii a jejich autor je neznámý. Když pan Bílý betlém doma rozbalil, nalezl celkem 68 postaviček, 64 oveček, 4 koně, 6 kraviček a 3 kozy. Matěj Suchý vytvořil pastýře s ovcí mezi roky 1840 – 1850. Další ze známých tvůrců byl Alois Boudný, který vyřezal větší figurky, které má pan Bílý v popředí a tyto figurky mohou být až 120 let staré. Muzikanti jsou od pana Lišky. Od roku 1961 pan Bílý tento betlém staví u sebe doma. Nejdříve stavěl betlém v kuchyni, která musela projít přeměnou. Musel o kousek přestěhovat kuchyňskou linku. Ale protože začal přidávat do betléma i své vlastní figurky, musel nakonec betlému uvolnit jednu celou místnost. První vlastní figurku vyřezal rok po odkoupení betléma. Začínal vyřezávat z větví o průměru 6 cm a vyřezával kapesním nožíkem. Dnešní nástroje jako dlátka si vyrobil sám a používá je

36

dodnes i jeho syn. Ale jak sám řezbář říká: ,,Na obličej je stejně nejlepší kapesní nůž“. Dnešní počet je přes 170 figurek. Jeho betlém obsahuje i papírové figurky, které mají více než 100 let. Tyto figurky může návštěvník vidět u zbořeniště, kde jsou muzikanti a také může hledat papírového anděla. Co se týče krajiny, je sestavena z pařezů a mechů, stromy jsou také od několika různých autorů. Malované pozadí neboli lončoft si maloval pan Bílý sám, i když měl původní pozadí a to od Jiřího Šiftaře (1859 – 1936). O tento betlém se stará otec Josef se svým synem. Betlém má jako jeden z mála dvě možnosti podoby, obsahuje totiž jak zbořeniště, tak jeskyni. Letošní návštěvníci mohli vidět právě betlém s jeskyní. Jelikož mají pro betlém speciální místnost, nechávají betlém postavený celoročně, a každý rok při přestavbě změní pouze nějakou část betlému. Přestavba tohoto betlému trvá zhruba týden až čtrnáct dní. Pan Bílý má otevřeno každý den od 9 – 17 hodin. Pokud návštěvník navštíví pana Bílého, s největší pravděpodobností neuvidí pouze jeden betlém. Pan Bílý je vlastníkem ještě jednoho, takzvaného skříňového betlému. Pyšní se nejmenšími figurkami v Třešti, které jsou vysoké 5 cm. Tento betlém se také objevil i na výstavě v Jindřišské věži v Praze.

Obrázek 6 - Jesličky se Třemi králi (Zdroj: vlastní zpracování)

37

Obrázek 7 - Postavička pastýře - nejstarší figurka v betlémě (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 8 - Malý "skříňový betlém" pana Bílého (Zdroj: vlastní zpracování)

38

2.6.2 Betlém v kostele sv. Kateřiny

Obrázek 9 - Betlém v kostele sv. Kateřiny Sienské (Zdroj: vlastní zpracování)

V Třešti máme 2 farní kostely, sv. Martina a sv. Kateřiny. V obou dvou případech se lidé mohou podívat na betlémy v nich umístěné. V tzv. horním kostele, tedy kostele sv. Martina je sice betlém, ale není z rukou žádného řezbáře v Třešti. Tento betlém je zhotoven řezbářem z Kutné Hory. V kostele sv. Kateřiny je betlém od Karla Brázdy a do kostela se dostal úplnou náhodou. Karel Brázda se stěhoval a nevěděl kam s betlémem, dozvěděl se to tehdejší pan farář Procházka. Hned po této informaci pan farář vyrazil a betlém koupil. Chtěl si ho nechat na faře, ale betlém je tak veliký, že by ho neměl kde vystavovat, proto rozhodl o jeho umístění v kostele. Betlém se tedy v kostele staví od roku 1988. Figurky v betlémě jsou unikátní, protože na malování, aby byli figurky výraznější, byla použita zvláštní barva. Lončoft je malovaný od Josefa Lišky. Rozměry tohoto betléma jsou veliké. Půdorys má tvar obdélníku o stranách 380 x 140 cm. Tento jediný betlém se staví podle návodu - stejně každý rok. Vyměňují se pouze mechy a v případě nutnosti nějaký kmen. Celý postup výstavby je zachycen na fotografiích a ty jsou v archivu

39

Spolku přátel betlémů. Figurky a ostatní věci jsou uschovány na faře, takže se o betlém stará i místní farář. Nejvíce upoutá figurka ,,černouška“, která po vhození mince kývnutím hlavy poděkuje.

Obrázek 10 - Pohled na jesličky (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 11 - "Černoušek" (Zdroj: vlastní zpracování)

40

2.6.3 Betlém ve Stálé expozici betlémů Stálou expozici betlémů najdeme ve dvoře nově zrekonstruovaného Schumpeterova domu. Tento dům je rodným domem světového ekonoma Josefa Aloise Schumpetera. Když vejdeme do expozice, uvidíme napravo papírový betlém. Patří k nejstarším exponátům a dle dokumentů ho vlastnila paní Ludmila Pátková mezi roky 1850 – 1905. Tento 150 let starý betlém má 80 figurek. Díky klovatině a práškovým minerálním barvám si do dnešní doby zachoval své původní barvy. Právě díky minerálům pak malby nevyblednou. Jako příklad takového barviva uvedu cihlu. Její typicky červena barva nevybledne ani dlouhodobým pobytem venku v různých povětrnostních podmínkách. Malba po ukončení pak byla ještě přetřena čistým lepidlem. Tento betlém je specifický tím, že jako většina papírových betlémů v Třešti, měl figurky tvořeny z notového papíru, který poté pomocí malých dřívek lidé podlepovali, aby figurky v betlému stály. Dále v této vstupní místnosti uvidíte nástěnku s fotografiemi. Jedna třetina fotografií patří k akci Dřevořezání. Další část je věnovaná fotografiím Václava Klause – tehdejšího prezidenta. Tyto obrázky ukazují, že Klaus navštívil Třešť několikrát a dokonce dostal darem třešťský betlém. Klaus je nositelem plakety Schumpeterovy nadace ve Vídni a také čestný předsedou Schumpeterovy nadace v Třešti. Slavnostně otevíral tento dům po jeho rekonstrukci. Poslední část je věnovaná přestavbě betlémů, aby si návštěvník dovedl představit, jak náročná jeto práce. Dále zde také můžete vidět dobové skříně a nádobí dříve běžně používané k vaření i prostírání.

41

Obrázek 12 - Papírový betlém ve Stále expozici betlémů (Zdroj: vlastní zpracování)

V další místnosti se nachází druhý největší betlém, patřící rodině Brožkových. Tento betlém Karel Brožek převzal po svém otci Janovi, který si ho vlastnoručně vyrobil. Jeho otec chodíval na výzvědy ke Karlu Brázdovi, Ondřeji Rešlovi a dalším, a při vyprávění a diskuzích, mu tito řezbáři ukazovali své figurky, a on se je snažil napodobovat. Otec se vyřezávat naučil velmi rychle a poté to také naučil svého syna Karla. Karlovou první figurkou byl pastýř, kterého dodnes mohou návštěvníci Stálé expozice betlémů najít. Betlém ohromuje nejen svou velikostí, ale i tím, že ho vlastní pouze 1 člověk. Otec Jan betlém měl jen pro své soukromé účely a až syn Karel začal betlém vystavovat. Tento betlém v místnosti zabírá více než 30 m2 a půdorys má ve tvaru ,,L“. Pokud se tento betlém přestavuje, potřebují na to 4 lidé více než týden. Lončoft maloval již otec Jan, taktéž vytvořil i zbořeniště. Tento betlém je specifický tím, že v něm nalezneme pohyblivé prvky například pilu. Další zvláštní věc je, že ze 2 mlýnů teče opravdová voda a tyto mlýny jsou i pohyblivé. Nejen pohyblivé prvky, ale také prvky z blízkého okolí návštěvníci jistě poznají. Například městečko v betlémě je podobné domům na náměstí v Telči. Za zmínku také jistě stojí zámek Červená Lhota, která kolem sebe má i rybník s labutěmi. Ovšem betlém není složený jen z ryze českých staveb. Hrad Neuschwanstein z Bavorska reprezentuje i zahraničí. Tento hrad vznikl z obrázku na pohlednici, která Karlu Brožkovi přišla. Chtěl poukázat na to, že betlém je světová

42

záležitost a proto tento hrad zařadil také do svého betlému. Dcera Karla se také částečně podílela na výstavbě betlémů. Je učitelkou na Základní škole v Třešti a vyučuje výtvarnou výchovu a dějepis, tudíž k umění má také blízko.

Obrázek 13 - Celkový pohled na betlém pana Brožka (Zdroj: vlastní zpracování)

Ve třetí místnosti je největší betlém z celé expozice. Tento betlém je skládán od roku 2002 a to z akce Dřevořezání. Jak se budete moci dále dočíst v mé práci, tato akce se koná každý rok. Řezbáři, kteří se této akce zúčastňují, mají takové pravidlo, že zanechávají figurky, které během akce udělají v Třešti a putují do společného betléma. Každý řezbář má svůj rukopis a proto každá figurka je jiná. Když řezbář svoji figurku vytvoří, podepíše si jí a napíše na spodní část rok, kdy byla vytvořena. Poté ji předá některému organizátorovi z Třeště a ten se postará o namoření a následné uchování a přípravu na další sezónu. Ve společném betlémě návštěvník uvidí všechny možné figurky, které se do betléma běžně umisťují. Darovníky, pasáčky s ovečkami, družinu Tří králů, ale třeba i kovárnu s kováři, kteří zrovna kovají koně. Ale najde zde i mimořádné, které zobrazují slavné české nebo i mezinárodní osobnosti, například papeže Jana Pavla II., Pana Tau, Josefa Ladu s kocourem Mikešem a další. Tyto figurky jsou tak detailně provedeny, že návštěvník, který se jen trochu podrobněji podívá, jistě

43

tyto slavné osobnosti pozná. Zbořeniště je postaveno uprostřed betlému. Půdorys tohoto betléma je do písmena ,,U“ a zbořeniště je postaveno přesně uprostřed a z obou stran se přibližují průvody lidí, kteří se chtějí poklonit Ježíškovi. I v tomto betlémě jsou některé figurky pohyblivé, například babka u tkalcovského stavu, nebo kovář bušící do kovadliny. V tomto betlému je krásná příroda, který přechází až na pozadí, kde je zachycena krajina z okolí Třeště. Je zde také zachycen nejvyšší bod Třeště a to Velký Špičák. V tomto obrovském betlémě, který zabírá jednu celou místnost, návštěvník nalezne celkem 966 figurek, z toho je 426 postaviček, 41 velkých zvířat jako jsou sloni nebo koně, 295 malých zvířat, jako jsou ovečky, psi, ptáci a podobně, 76 staveb, 102 stromů a keřů a 26 ostatních maličkostí, které do betléma také patří. Na figurkách lze poznat jejich stáří a to podle barvy dřeva. Čím starší figurka je, tím tmavší má barvu. V betlémě se také nachází jedna figurka, která je zachovaná už z prvního ročníku Dřevořezání a to z 90. let minulého století. Pro návštěvníky je připravena kniha s fotografiemi jednotlivých figurek, aby si každý kdo chce, mohl najít, kdo vyřezal onu figurku, která se mu líbí. V knize jsou i fotografie z akce Dřevořezání.

Obrázek 14 - Celkový pohled na společný betlém z akce Dřevořezání (Zdroj: vlastní zpracování)

44

Další betlém, který se zde umístěný, je betlém od pana Hamtáka. Tento betlém je specifický tím, že obsahuje miniatury zvířátek. Majitel a zároveň řezbář, který tento betlém vyřezal, si opravdu pohrál s velikostí. V tomto betlémě může návštěvník spatřit třeba roubenku s plotem, na kterém visí hrnečky a tento plot měří 4 cm, nebo kominíka, který má přes rameno štětku, kterou vymetá komíny. Ve Stálé expozici je také možnost vidět betlém z Rakouska. Tento betlém zhotovili kolegové z Rakouska – Hans Würth a Erwin Sainitzer. Tito pánové byli pozváni na akci Dřevořezání v roce 2009 a jako poděkování sebou dovezli betlém. Tento betlém je řazený spíše mezi orientální betlémy a nikdo s přesností neví, jak a z čeho je tento betlém vytvořen. Autoři z městečka Hollabrunn totiž nikomu neprozradili, jak tento betlém vznikal.

Obrázek 15 - Orientální betlém (Zdroj: vlastní zpracování)

45

2.6.4 Betlém Hamtáků

Obrázek 16 - Betlém u Hamtáků (Zdroj: vlastní zpracování)

Evžen Hamták (1960) má svůj betlém v malé dílničce na zahradě, takže návštěvník musí projít částí domu. Betlém, tak jak ho vidíte dnes se všemi věcmi, je celý původní. Tento betlém vyženil, když si vzal svoji ženu. Dědeček manželky měl na půdě tento krásný betlém, ale řekl, že on betlém stavět nebude. Když si tehdy pak Hamták s manželkou dovezli betlém domů, nemysleli si, že ho dají někdy dohromady. Figurky byly hodně poničené. Musel je poupravit a vystavuje je dodnes. Betlém má celkem 65 figurek, ale letos jich návštěvníci mohli vidět pouze 56. Podle rukopisu a stylu vyřezávání je autorem zámků a jiných staveb pan Brázda. Lončoft je starý zhruba 45 let a namaloval ho pan Bílý. Pan Hamták je řezbář samouk, protože nikdo z jeho rodiny se takovému koníčku nevěnoval. Jeho první figurkou, jako u většiny řezbářů, byla ovečka. Neměl tak dokonalé nástroje, ale i přesto se pokoušel o postavičky. Jeho tvorba je specifická tím, že řezbář klade důraz na výraz ve tváři. Jeho postavičky mají menší tělo a větší hlavu, aby daný výraz vyniknul. Figurky jsou buď malované olejovými barvami, nebo zůstávají přírodní. Výrobky v přírodní barvě může návštěvník nalézt ve Stálé expozici. Pan Hamták vyřezává i na zakázku, přestože je to velmi zaneprázdněný

46

člověk. Pracuje v Technických službách v Třešti, ale dokáže vyřezat betlém o 15 figurkách i se zbořeništěm za pouhý měsíc. Samozřejmě to je výjimka, jinak potřebuje času daleko více. Jeho díla si všimli i v muzeu v Třebíči a poprosili ho, aby vyrobil betlém, který bude Českou republiku reprezentovat ve Vatikánu. Po delších domluvách se dohodli a betlém se opravdu vyřezal. Jeho betlémy jsou po celém světě, např. v Texasu, Sydney ale i v Evropě a to třeba ve Švýcarsku a v mnoha dalších zemích. Když vyřezává, musí být v kuchyni. Říká, že když někdo vyřezává, je to klidná činnost a dá se u toho krásně mluvit. Jeho žena si už na to zvykla. Nejhorší na vyřezávání prý je ticho, proto, když doma není žena, má zapnuté rádio nebo televizi alespoň jako hudební kulisu. Pan Hamták nevyřezává pouze figurky do betléma, ale zkouší i figurky na šachy, které rád hraje. Jeho betlém je přístupný pouze v určitý, vyznačený čas, protože oba majitelé chodí do práce a směnují.

Obrázek 17 - Ojedinělé trio pasáčků (Zdroj: vlastní zpracování)

47

Obrázek 18 - Zbořeniště v betlémě u Hamtáků (Zdroj: vlastní zpracování)

48

2.7 Okruh 2

Mapa 2 - Okruh č. 2 (Zdroj: www.google.com/maps) Obrázek 19 - Mapa druhého okruhu (Zdroj: vlastní zpracování)

49

2.7.1 Betlém v Zámeckém hotelu Třešť

Obrázek 20 - Celkový pohled na betlém v Zámeckém hotelu Třešť (Zdroj: vlastní zpracování)

Tento betlém je majetkem města Třešť a to od roku 2010. Byl zakoupen od třešťského občana Vítězslava Šalandy, který ho zdědil po svém otci. Betlém se začal pomalu vytvářet už v roce 1930. Původně byl betlém převážně papírový o velikosti 120 x 80 x 60 cm. Později byl přetvářen a převážná část figurek a staveb byla pořízena v letech 1940 – 1944. Tyto figurky byly vyřezávány hlavně třešťskými řezbáři. Betlém zobrazuje hornatou krajinu s jedinečnou krasovou jeskyní. Ta upoutá na první pohled krásně zpracovanými krápníky. Malovaný lončoft ani v tomto betlému rozhodně nesmí chybět. Je malovaný sousedem pana Šalandy a to panem Josefem Bílým. Postavičky byly vyřezávány místními řezbáři, ale stavby vyřezával sám majitel tedy pan Šalanda. Figurky jsou vyrobeny z lipového dřeva, ostatní komponenty jsou ze dřeva, lepenky, korku nebo papíru. Krajina je tvořená mechem, na kterém návštěvníci mohou nalézt rozestavěných 60 postaviček, 86 zvířátek, 52 různých druhů stromků, 2 anděly a 24 různých chaloupek.

50

Zvláštností tohoto betlému je právě zmiňovaná krápníková jeskyně a zbořeniště, které je vyrobeno z korkového dubu. Pařezy, které tvoří krajinu betlému, byly získávány průběžně a to vlastně až do současnosti. Znázorňují skály i kopce v krajině. Současnou stavbu provádějí bratři Vítězslav a Jaroslav Šalandovi se svými syny a betlemář Pavel Brychta.

Obrázek 21 - Jesličky a darovníci (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 22 - Krápníková jeskyně (Zdroj: vlastní zpracování)

51

2.7.2 Betlém Bukvajů

Obrázek 23 - Betlém u Bukvajů (Zdroj: vlastní zpracování)

Tento betlém vznikl v roce 1890. Původním majitelem byl Václav Musil (1873 – 1964). On sám figurky nevyřezával, ale zhotovil všechny budovy a různé stromy, se kterými zásobil téměř všechny majitele betlémů v Třešti. Byl to také jeden z největších betlemářů v Třešti. Po jeho smrti v roce 1965 jej koupil jeho současný majitel Jan Bukvaj (1943). Od té doby jej buduje a rozšiřuje. Vyřezává stromy, figurky lidí a zvířata a také nové budovy. Ale jsou zde také figurky ostatních řezbářů. Vše je vyřezáno ze dřeva a to hlavně lipového. První figurku pak p. Bukvaj vyřezal rok po koupení tedy 1966. Každý rok se snaží přidat alespoň jednu figurku. Do roku 1997 se betlém stavěl doma, ale jelikož každý rok přibyla jedna i více figurek betlém se rozrůstal, a proto se musel přestěhovat do dílny. Celková rozloha v dílně má bezmála 17 m2 a půdorys je do písmene ,,U“. Pro optické zvětšení prostoru pan Bukvaj používá zrcadla. Původní lončoft je od Jiřího Šiftaře, stejně jako většina ostatních původních v Třešti. Díky postupnému rozšiřování betléma bylo potřeba k původnímu lončoftu dodat další. Část si pan Jan Bukvaj dokreslil sám a další část už maloval jeho syn.

52

V tomto betlému návštěvník nalezne originální figurky zvířat. Například z ptáků zde mohou nalézt sojky, straky, špačky ale i ledňáčky. Mezi zvířaty naleznou veverky, lišky, zajíce, vydru Vydrýska s rybou v tlamě nebo slavného Kocoura Mikeše. Nejen figurky zvířat jsou originální. Tento betlém obsahuje i největší počet lávek a vodopádů, které pan Bukvaj vyrábí z malých dřívek. U hájovny „rostou“ i malé houby a jsou zde houbaři, kteří je hledají. V tomto betlému návštěvníci také naleznou zobrazení pravé české zabíječky. Jeho figurky mají rozdílnou velikost, ovšem všechny se vejdou mezi 8 – 20 cm. Naleznete zde i ,,podobizny“ známých lidí. Například za kominíka je převlečen Václav Havel. Do betléma ovšem figurky nepřidává jen majitel sám, ale i jeho manželka. Ta vyřezává posledních asi 5 let a také se snaží přidávat každý rok novou figurku do betléma svého manžela. Celá pravá spodní strana po příchodu do dílny je tvořena právě jejími figurkami. Jelikož manžel vyřezává i na zakázku, tak se nemůže naplno věnovat jen svému betlému, a proto letos nedodržel tradici jedné nové figurky. Tuto tradici porušil zhruba po 30 letech. Majitel pro svoji manželku vyřezal betlém k narozeninám a jeho pozadí je unikátní, je totiž z jednoho kusu dřeva. Nápis vystupuje z pozadí a tvoří speciální efekt.

Obrázek 24 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování)

53

Obrázek 25 - Nejnovější figurky v betlémě u Bukvajů (Zdroj: vlastní zpracování)

54

2.7.3 Betlém Havlíků

Obrázek 26 - Celý betlém u Havlíků (Zdroj: vlastní zpracování)

Paní Marie Havlíková (1944) svůj betlém podědila po dědečkovi, který poměrně velikou část vytvořil sám. Když betlém vystavoval dědeček, figurky v něm byly pohyblivé. Po smrti dědečka v roce 1953 se betlém přestal stavět, a protože nebyl sestaven dlouhá léta, pouze přemisťován, došlo právě u jemné pohyblivé mechaniky k poškození. Dnes jsou figurky až na výjimky nepohyblivé. Tou výjimkou jsou berani, co do sebe narážejí hlavami, dělníci nebo kováři u kovárny. V roce 1987 tedy maminka věnovala betlém své dceři Marii, která dodnes betlém vystavuje. Všechny původní figurky co obsahoval pohyblivý betlém, vidíme i v betlému dnešním. Když návštěvník přijde na prohlídku a zeptá se na historii, je na paní Havlíkové vidět, jak ráda tento betlém má. Někomu dokonce řekne i svoji historku, kdy jako malá lezla pod betlém a koukala se, jak se všechna kolečka a řemínky hýbají. Měli také v betlému ponocného, tak si někdy zahrála na ponocného tím, že vlezla pod konstrukci betlému a troubila na trubku a dělala, že ponocný v jejich betlémě je i ozvučen.

55

Dnes tento betlém zaujímá doslova celou místnost. Betlém tvoří cirka 300 figurek, z toho je zhruba polovina postaviček. Figurky stále přibývají, protože o betlém se začala zajímat i vnučka Hanička. Hanka už letos v betlému měla asi 5 figurek, a to psa, ovečky a medvěda. Paní Havlíková v betlémě může najít i podobu svého otce v jedné z figurek, kterou dostala od členů Spolku přátel betlémů k narozeninám. Zvláštními figurkami v tomto betlému jsou putující Tři králové. Tyto figurky putují fyzicky po celou dobu vánoční od kraje betlému, tudíž od dveří, kde mají svůj podstavec a postupují dále ke zbořeništi. Po svátku Tří králů jsou tyto figurky již natrvalo umístěny poblíž jesliček. Lončoft malovali 2 členové rodiny spolu s Jiřím Šiftařem. Na ozdobu se do betléma přidávají kamínky a sušené květiny. Zpestřením hlavně pro dětské návštěvníky, jsou u Havlíků také živé rybičky v jezírku, které je zakomponované do krajiny.

Obrázek 27 - Zbořeniště (Zdroj: vlastní zpracování)

56

Obrázek 28 - Nejnovější figurky od vnučky Hanky (Zdroj: vlastní zpracování)

57

2.7.4 Betlém Kolbů

Obrázek 29 - Betlém u Kolbů (Zdroj: vlastní zpracování)

Tento betlém pochází od rodiny Štrejbarů z Váňovské ulice, ovšem ne celý. Část je dokoupená. Rozměry tohoto betléma jsou 200 x 100 cm a mají pro něj vyhrazenou speciální místnost ve dvoře. Většina vyřezávaných figurek je od dědečka p. Štrejbara. Celý betlém je doplněn o figurky z keramiky, jsou to hlavně andělíčci u zbořeniště. To je tvořeno krásně zaobleným kmenem. Další figurky přidala sama majitelka betlému Alena Kolbová (1964). Například dodělala na kostelík věž ve tvaru pařížské Eiffelovi věže. Hlavně mladší návštěvníci ji mají za úkol najít. Tento betlém je také ozvláštněn tekoucí vodou a plující lodí po ní. Loď jako takovou v jiném betlému neuvidíte. Mají zde i světelné efekty, stejně jako betlém u pana Rešla, ale nejsou zatím tak propracované. Lončoft je malovaný panem Bohumilem Melicharem. Je zvykem, že návštěvníci se zapisují do deníků, zápisníků, často připojují svůj názor, děkují majitelům za umožnění prohlídky. U Kolbů se máte možnost zvěčnit do velké knihy na zdi. Přímo na jednu stěnu majitelé namalovali listy z knihy a zájemci se

58

mohou podepsat tam. Kolbovi plánují, že až se popíše celá zeď, vyfotografují ji, vybílí a začne se nanovo.

Obrázek 30 - Jesličky s anděly (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 31 - Kostel s Eiffelovou věží (Zdroj: vlastní zpracování)

59

Obrázek 32 - Velká kniha návštěvníků (Zdroj: vlastní zpracování)

60

2.8 Okruh 3

Mapa 3 - Okruh č. 3 (Zdroj: www.google.com/maps) Obrázek 33 - Mapa třetího okruhu (Zdroj: vlastní zpracování)

61

2.8.1 Betlém Rešlových

Obrázek 34 - Betlém od Rešlů (Zdroj: vlastní zpracování)

U pana Rešla (1915 - 2006) je to s historií trochu jinak. Tento muž neměl možnost a dlouho ani příležitost betlém od nikoho získat nebo podědit. Proto byl rád, když za ním kamarád přišel a řekl mu, že pan Jiří Římal svůj malý betlém prodává. Protože to byl jeho sen, tak se rozhodl ho koupit a na svátek Tří králů v roce 1972 si dojel pro svůj první betlém. Ovšem, když si ho doma chtěl rozdělat, zjistil, že je betlém natolik zničený a poškozený, že už by ho už asi dohromady nedal. Proto hledal dál a hned 15. ledna téhož roku koupil druhý betlém od Stanislava Rychtáře, který původně patřil Janu Melicharovi. Pro tento betlém si pan Rešl dojel se sáňkami. Ovšem i tento betlém potřeboval určitou péči, protože byl přes 20 let na půdě. Figurky byly poničeny a musel jim spravovat nohy i ruce. Manželce pana Rešla se to nelíbilo, ale neřekla mu to. V dubnu měl již přehled toho, co musí opravit a předělat. Manželku poprosil o to, aby mohl svůj betlém stavět v kuchyni. Pan Rešl chodil do práce a ještě po práci spravoval figurky, aby mohl na Vánoce svůj betlém ukázat v plné kráse. Když měl čas, chodil do lesa na pařezy, aby mohl svůj betlém připravovat. Všechno stihnul, tak jak potřeboval a dokázal tedy na Vánoce v roce 1972 zpřístupnit svůj betlém.

62

Lončoft je od jeho bratra Rudolfa, který ho maloval spíše orientálně. Tento malířský výtvor se k betlému moc nehodil, tak zkusili palmy zamalovat. Ovšem dnes se palmy po 30 letech znovu objevují – prosvítají malbou. První figurku pan Rešl vyřezal v roce 1973, posledními figurkami byly figurky andělské kapely. Toto seskupení andělíčků je také ojedinělé. V roce 1977 musel pan Rešl přizpůsobit svůj dům velké rodině. Proto přistavěl 1. patro, kam se nastěhoval syn s rodinou, a tak v přízemí mohlo vzniknout místo pro betlém. Betlém je velký a proto potřeboval jednu samostatnou místnost. Díky tomu, mohl betlém v roce 1980 dostat novou konstrukci, aby všechny figurky měly svá místa. Do konce roku 1993 probíhalo doplňování betléma staršími figurkami. Celkem je tedy v betlémě více než 400 figurek. Řezbář vyřezával i malé figurky, které dával do větší vzdálenosti od kraje, aby byla zachovaná perspektiva. Mezi jeho figurkami návštěvník může najít zámek z Telče nebo kostel sv. Martina v Třešti. Začal vytvářet i zámek v Třešti, který už bohužel nedokončil. Po jeho smrti staví betlém jeho syn Jiří. Perličkou a zážitkem z tohoto betléma je osvětlení. Když návštěvník přijde, je v betlémě noc, stejně tak, jako to bylo v evangeliu, které bylo namluveno v roce 1979 samotným majitelem betléma a které je návštěvníkům pouštěno. Když se v evangeliu přejde do svítání, světla přibývá, a když příběh končí je den a rozsvítí se světla v celé místnosti. Pro děti je také připraven provázek, za který když zatahají, rozezní se zvoneček v betlémě.

63

Obrázek 35 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 36 - Andělská kapela (Zdroj: vlastní zpracování)

64

2.8.2 Betlém Roháčkových

Obrázek 37 - Betlém u Roháčků (Zdroj: vlastní zpracování)

Tento betlém patří manželům Marii (1944) a Metodějovi (1937) Roháčkovým. Celá jejich rodina je dnes považována za nejtvořivější s velmi krásnými betlémy. Oba manželé vyřezávají velmi mnoho prací a své výrobky prodávají po celé České republice. Celých betlémů vyřezali zhruba 30, a když sečteme všechny umístěné figurky, dostaneme dohromady číslo 1500. Betlém, co ukazují návštěvníkům, je od otce, Metoděje Roháčka (1885 – 1973). Otec začal s nakupováním figurek zhruba ve 20. letech minulého století. Tento betlém obsahuje figurky od Aloise Boudného, Karla Brázdy, pana Brožka, ale také zároveň figurky od manželů. Některé figurky pocházejí i z Německa. Nejmladší figurkou z celého betlému je kocour u jesliček. Aby nebyl tento betlém jen tak obyčejný, má mechanický mlýn. Lončoft byl namalovaný Josefem Roháčkem a je možné ho vidět dodnes. Speciální figurka, kterou má jen tento betlém, je Josef, který vede osla, na kterém sedí Marie s Ježíškem v náruči. Tato figurka by se měla do betléma dávat po Hromnicích.

65

Jelikož v Třešti betlémská cesta končí 2. února - Hromnice, tak pro většinu návštěvníků není tato figurka vůbec známá. Majitelé velkého betlému mají doma ještě jeden, menší, a to jen pro soukromé účely. Tento betlém ukazují většinou jen známým nebo na vyžádání. Tento druhý betlém vznikl v roce 1990 a každý rok má tento betlém jiný počet figurek, protože se snaží do něj přidávat figurky nejen sami manželé, ale také dcera a vnuk, kteří už dnes staví velký betlém sami. Tento betlém staví necelý týden a většinou se na stavbě podílí dcera se svým synem. K sestavení celého velkého betlému jim stačí zhruba týden a jeden další dolaďují podrobnosti.

Obrázek 38 - Zbořeniště s jesličkami (Zdroj: vlastní zpracování)

66

Obrázek 39 - Pohromnicové figurky (Zdroj: vlastní zpracování)

67

2.8.3 Betlém Podzimkových

Obrázek 40 - Celý betlém u Podzimků (Zdroj: vlastní zpracování)

Firma Podzimek je rozdělena do 3 výrobních částí s umístěním v různých částech Třeště. Tato firma je nejstarší v celé České republice a své začátky datuje již do roku 1896. Pouze v jedné z jejich budov mohou návštěvníci Třeště nalézt betlém. Ten se nachází ve stavební firmě, ve vstupní hale do sídla firmy. Protože je to velmi frekventované místo, je betlém vystavován za sklem. Tento betlém nenese klasickou domáckou atmosféru. Betlém je ve firmě od roku 2004, kdy Ing. Josef Podzimek betlém koupil od Stanislava Hybáška. Tento muž sám betlém vyřezala, schovával do té doby, než ho prodal. Betlém se staví stále stejně a obsahuje pouze staré figurky, žádné nové se již nepřidávají, přestože Ing. Podzimek je členem Spolku přátel betlémů. Lončoft má tento betlém také, a dokonce starší, než některé figurky. Každý ze tří bratrů Podzimků má ještě vlastní betlém doma, zachovávají tradici. Pan Podzimek dostal v roce 1996 ve Spolku přátel funkci propagátora mimo Třešť. Díky jeho firmě, kterou znají všude po ČR, se mu velmi rychle podařilo na Třešť upozornit. Je to vidět na každoročně se zvyšující návštěvnosti výstavy betlémů. Roku

68

2008 koupil pan Podzimek v Praze Jindřišskou věž, díky které dnes Třešťské betlémy mají zastoupení i v hlavním městě.

Obrázek 41 - Jesličky a darovník (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 42 - Tři králové (Zdroj: vlastní zpracování)

69

2.8.4 Betlém Šťastných

Obrázek 43 - Betlém u Šťastných (Zdroj: vlastní zpracování)

Pan Šťastný má poděděný betlém po otci. Otec majitele začal s vystavováním betléma již v roce 1942, kdy ho koupil od pana Brožka. Do stavby je vždy zapojena celá rodina. Syn Mojmír je velmi zručný a pracoval na svém hradu přes 2 roky. Tato stavba vznikla pomocí rozbrušovací pily. Jsou to velmi krásné, jemné a křehká stavby. Podívaná stojí za to. Celý tento betlém obsahuje něco přes 80 figurek a k tomu ještě přes 100 zvířátek a každý rok je trošku jiný, protože jakmile skončí betlémská cesta, pan Šťastný svůj betlém celý sklízí a znovu ho staví až před začátkem dalšího ročníku. Tyto stavební práce mu trvají zhruba týden. Zbořeniště je unikátní, je totiž vyrobené z kůry. Tento betlém obsahuje dovezené stavby z Německa. V roce 2008 byla do betléma instalována studna, do které teče opravdová voda. Mají zde i pohyblivý větrný mlýn. Půdorys tohoto betléma je do písmena ,,L“ a je stavěn přesně tak, jak ho stavěl jeho otec. Lončoft je malovaný panem Janem Božkem. Pan Šťastný má také otevřeno denně. Pro někoho se tento betlém může zdát přeplněný, ale je tady zachován každý kousek tak, jak byl před lety vytvořen.

70

Obrázek 44 - Jesličky a darovníci (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 45 - Unikátní hrad - dílo syna (Zdroj: vlastní zpracování)

71

2.8.5 Betlém Štrejbarových

Obrázek 46 - Betlém u Štrejbarů (Zdroj: vlastní zpracování)

Rodinný betlém se po smrti majitele musel rozdělit jako dědictví. Rozdělil se mezi 2 členy rodiny, takže jedna část betléma zůstala ve Váňovské ulici a majitelem je syn, p. Ladislav Štrejbar (1956) a druhá část se přestěhovala do Partlicovy ulice ke Kolbům. Teď tedy k části starší. Pochází přímo z Třeště a to od pana Vrátila a společně s malovaným pozadím od Františka Klause tvoří nejstarší betlém z Betlémské cesty. Z historického pohledu jsou figurky velmi vzácné, protože jejich části jsou tvořeny z chleba. Nejmladší figurky jsou staré zhruba 35 – 40 let, ostatní jsou mnohem starší. Figurky jsou vyřezávané otcem pana Štrejbara. Vyřezával je i přes svůj hendikep, který si přinesl z 1. sv. války. Vyřezával pouze se 3 prsty a to kapesním nožíkem. Všechny figurky jsou malované a to snachou otce. Syn dnešního majitele Ladislav (1985) dal dohromady všechny dostupné figurky, které zůstaly doma, a vytvořil k nim velmi zvláštní krajinu. V současnosti se o betlém stará a staví právě on. Figurky, které zrovna nejsou vystaveny ve velkém betlémě, mohou návštěvníci vidět v prosklené skříňce vedle betléma, takže nejsou o nic ochuzeni.

72

Zajímavostí u tohoto betléma jsou kominíci. Návštěvníci, kteří přijdou na návštěvu a prohlídku betléma jsou vyzváni k hledání kominíků. Nejčastější otázka návštěvníků je: ,,Kolik jich tam je?“ Myslím, že na tuto otázku mohu dát odpověď a říci, že jsou dva. Doba prohlídky se velmi liší. Pokud přijdou děti, které se snaží najít kominíky, mohou u této rodiny strávit i půl hodiny, ovšem běžná prohlídka trvá 10 - 15 minut.

Obrázek 47 - Jesličky a Tři králové (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 48 - Jeden ze Tří králů (Zdroj: vlastní zpracování)

73

2.9 Okruh 4

Mapa 4 - Okruh č. 4 (Zdroj: www.google.com/maps) Obrázek 49 - Mapa čtvrtého okruhu (Zdroj: vlastní zpracování)

74

2.9.1 Betlém Valentů

Obrázek 50 - Betlém paní Valentové (Zdroj: vlastní zpracování)

Majitelka paní Věra Valentová (1931) dostala betlém od svého otce Jana, který ho koupil. Betlém je velmi krásný a uzpůsobený spíše na pohled do krajiny. Tento betlém se staví u rodiny v obývacím pokoji. Velikost tohoto betlému je 330 x 160 cm. Do překrásné krajiny jsou kladeny každoročně figurky od již známých Karla Brázdy, Aloise Boudného, Františka Klause a dalších. Tatínek paní Věry byl tak vynalézavý, že se pokusil udělat tunel, jeskyni a to pomocí zrcadel. Staví se v rodině dodnes. Malé děti, které se přijdou podívat na tento betlém a jsou na jeskyni upozorněny, se snažily najít druhý konec i tak, že proklouzly chodbou do druhé místnosti, aby konec našly. Pro jistotu již majitelka stojí u dveří, jakmile se objeví malé děti. Figurky v tomto betlému nemají stejnou velikost, což je docela rarita právě v betlémské cestě. Další zajímavostí v tomto domě je sbírka zvonků a zvonečků. Paní Valentová jich má doma přes 600 kusů. Je velmi zcestovalá a z každé cesty si pokaždé dovezla zvoneček. Procestovala skoro celou Evropu a z každé země si dovezla mnoho věcí na památku, ale

75

zvoneček nechyběl nikdy. Někteří návštěvníci, kteří se přijdou podívat na tento betlém, jsou tak nadšení, že když přijedou domů, tak paní Valentové zvonečky posílají jako poděkování, že se mohli na její betlém podívat. Tento betlém je chudší na množství figurek, ale budete možná uchváceni počtem zvonečků, které majitelka vlastní. Celková prohlídka může zabrat zhruba 20 minut.

Obrázek 51 - Jesličky s kapelou (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 52 - Stádo oveček (Zdroj: vlastní zpracování)

76

2.9.2 Betlém Zabloudilových

Obrázek 53 - Betlém u Zabloudilů (Zdroj: vlastní zpracování)

Další zastávka je u rodiny Zabloudilových. Jejich betlém začal stavět pan Kessler (1931 – 1998), tedy otec dnešní majitelky. Byl jedním ze 3 lidí, kteří zmapovali a sepsali historii třešťských betlémů, kterou následně v roce 1994 vydali knižně. Betlém v této rodině mají již od roku 1940, kdy Jan Kessler dostal Svatou rodinu od svých rodičů. Poté při jakékoliv větší události dostával další a další figurky. Díky narozeninám, výsledkům ve škole a dalších významných, osobních a rodinných událostí, se betlém brzy rozrostl na dnešní velikost 230 x 120 cm. Figurky jsou jedinečné svojí výrobou. Většina figurek je totiž vyráběna ševcovským knajpem. Jelikož u rodiny bydlel švec, který opravoval boty, mladý Jan se pokoušel o své figurky s využitím jeho nástrojů. Nástroj na opracování kůže se osvědčil i na dřevo. Na figurkách je řez knajpu vidět a to je činí specifickými. U tohoto betlému je také nejstarší froňk z celé betlémské cesty. Je to vyšívaný kus látky, který splývá z přední hrany betléma často až na zem. Tento je starý přes 170 let. Betlém má zhruba 120 figurek, a když se přestavuje, trvá to zhruba 3 týdny. Betlém zůstává

77

v základech stát po celý rok, ale přesto je každý rok jiný. Lončoft je starý přes 70 let a maloval ho pan Vrátil.

Obrázek 54 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 55 - Darovníci (Zdroj: vlastní zpracování)

78

2.9.3 Betlém Novákových

Obrázek 56 - Betlém u Nováků (Zdroj: vlastní zpracování)

Paní Nováková se zesnulým manželem dostala betlém od svého otce Josefa (1904 – 1986). Otec dnešní majitelky navštěvoval třešťské řezbáře a betlemáře, a jejich díla ho uchvátily natolik, že si řekl, že chce také jeden betlém doma mít. Sám se zpočátku neodvážil vyřezávat, a proto figurky kupoval. Nakupoval je na jarmarcích od známých řezbářů, jako byli Jan Boudný, Karel Brázda nebo Josef Bílý a samozřejmě i od jiných. O stavby poprosil kamaráda Karla Brázdu, dalšího kamaráda o namalování lončoftu, a to Františka Ružičku. Když měl otec částečně betlém sestaven, začal nakonec vyřezávat i sám. Techniku měl odkoukanou od betlemářů z Třeště a k tomu přidával i vlastní pohled na věc. Betlém bylo možné vidět každý rok až do smrti manžela paní Novákové. Dva roky poté se do stavění pouští syn František. Betlém se nachází ve velké verandě a dosahuje rozměrů 2,5 x 1,6 m. Krajina tohoto betléma je velmi zvláštní. Tento betlém má velmi kopcovitou krajinu a proto je spíše krajinový než figurkový a stavbový. Zbořeniště návštěvníci naleznou dole v levé části betléma. Jako do každého betléma se přidávají 6. ledna figurky tří králů

79

a jejich družiny. Díky tomu se i tento betlém rozroste co do počtu figurek na celou zbývající dobu trvání Betlémské cesty. Žena vedoucí osla, na kterém veze chlapce, je jedna z výjimečných figurek, kterou má v betlémě pouze paní Nováková.

Obrázek 57 - Jesličky (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 58 - Stařenka s dítětem (Zdroj: vlastní zpracování)

80

2.9.4 Betlém Obrdlíkových

Obrázek 59 - Betlém paní Obrdlíkové (Zdroj: vlastní zpracování)

Paní Marie Obrdlíková (1930) betlém zakoupila od Marie Ježkové ze Zátiší v roce 1963. Betlém je „chudý“ a má hodně oveček. Manžel paní Obrdlíkové říkal, že betlém nemá být přeplněný, ale má poukazovat na tradici a zobrazovat příběh z Bible. Figurky jsou od známých řezbářů, kteří vyřezávali pro všechny řezbáře v Třešti. Některé figurky jsou i od ženy - Petronily Krechlerové, ale podle vzhledu nejdou rozeznat od těch, které vyřezávali muži. Betlém také obsahuje dílka od současných řezbářů a to například figurky od Josefa Bílého nebo Jana Bukvaje a tyto figurky většinou dostávala paní Obrdlíková k narozeninám, jako dárky od kolegů. Figurky jsou podle předloh z Tyrolska, a proto také kravičky mají rohy z rohoviny a jsou velmi propracované. Betlém má také specifické stavby a to hlavně tvarově. Některé figurky jsou vyřezávané ze švestky. Nejstarší figurkou v tomto betlémě je mlýn, který byl vyřezaný v roce 1896. Lončoft maloval manžel Ladislav. Po jeho smrti pomáhají se stavbou děti a vnoučata, a tak zachovávají tradici. Betlém obsahuje nejmenší figurky ve velkém betlému z těch přístupných na Betlémské cestě. Raritou je figurka od manžela, který vyřezal slona, a ten je součástí betléma dodnes na jeho památku.

81

Tento betlém je otevřen každý den. Majitelka je velmi ráda za každého návštěvníka co se na její betlém přijde podívat. Pokud již někdo jezdí nebo chodí pravidelně, tak je zkouší, jestli si pamatují, jak betlém vypadal minulý rok nebo jaká je jiná změna.

Obrázek 60 - Panna Maria, Josef a malý Ježíšek (Zdroj: vlastní zpracování)

Obrázek 61 - Neobvyklý hrad (Zdroj: vlastní zpracování)

82

2.10 Dřevořezání Akce, kde se spojuje dřevo, nástroje k jeho opracování a lidé, kteří to právě se dřevem umí? To je dnes již tradiční setkání řezbářů z celé České republiky, ale i ze Slovenska a partnerského města Hollabrunn v Rakousku. Tato akce se pořádá pro výměnu zkušeností, pro získání nových stylů, předvedení nových nástrojů a předávání informace svým kolegům a mladším následovníkům a v neposlední řadě i pro rozšíření společného betléma. První neoficiální ročník, tzv. ,,Betlemářský seminář“ byl v roce 1999. Tento seminář byl na 2 dny a uskutečnil se na památku 650. let od 1. písemné zmínky o Třešti. Tohoto setkání se účastnilo na 40 řezbářů. Během akce proběhlo několik přednášek o trendech ve vyřezávání, nových nástrojích a dalších zajímavostech. Také proběhla návštěva u několika třešťských betlemářů. Své betlémy ukázali např. Havlíkovi, Obrdlíkovi nebo Bukvajovi. První oficiální setkání s názvem Dřevořezání se konalo 5. a 6. července 2002 a při této příležitosti se oslavilo 100. výročí povýšení Třeště na město. Na tyto dva dny se sjelo do Třeště celkem 22 lidí, z toho 1 z Rumunska, 4 z Rakouska a akce se zúčastnily i 4 děti. Pro účastníky se stanovila jedna podmínka, a to že během této akce řezbáři vyřežou figurku o rozměrech 12 – 14 cm tu poté podepíší a věnují do společného betlému, který tvoří pouze figurky z Dřevořezání. Tyto figurky jsou bezbarvé. Také se stanovilo, že tato akce se bude konat každý rok, ve stejné datum a na stejném místě. Jako každá větší akce má i tato doprovodný program. Děti se mohou podívat na loutkovou pohádku od divadelního spolku z Třeště. Dospělí si také najdou své, např. krojované tance nebo koncert dechové hudby. Nejen pro návštěvníky je připraven program, ale i pro řezbáře - účastníky. Pro ně je nachystán vždy nějaký výlet do okolí. Během těch let už řezbáři navštívili například hrad Roštejn, zámek a město Telč nebo Pelhřimov a v něm Muzeum rekordů a kuriozit. Součástí těchto akcí je i večerní přátelské posezení, kdy si hosté předávají mezi sebou zkušeností, mohou se pochlubit svými úspěchy a společně přemýšlet o vylepšeních na svých "malých, ale i velkých " výtvarných dílech. Dřevořezání není jen o tom, že návštěvník se přijde jen podívat, jak ostatní vyřezávají. Obyčejný člověk si může vyzkoušet něco vyřezat. Ze zbytků dřeva jsou pro návštěvníky připraveny předlohy např. lístky, srdíčka a další tvary, které si poté mohou zkusit

83

vyřezat dlátky. Pokud by se návštěvníkům něco stalo i přes to, že jsou pod odborným vedením, je zde vždy lékařský dohled a připravena i dobře vybavená lékárnička. Z této akce nevznikají pouze malé figurky, které můžete vidět v betlémě ve stálé expozici betlémů, ale vznikají také sochy v nadživotní velikosti, ze kterých se skládá velký poutač. Tento poutač je postaven Na hrázi. S nápadem přišel pan Stanislav Brada s Jiřím Prokopem z Jemnice. Tento nápad dostali v roce 2003, kdy začali realizovat hlavy osla a krávy a poté hned ve stejný rok Josefa. Ovšem na tak veliké postavy je potřeba velký kmen. To se sebou nese také potíže s manipulací. Je těžké dostat kmen na náměstí a následně i zpět na dvůr za domem A. Schumpetera. Jelikož udělat tak velkou sochu zabere více než 2 dny proto se nechávají rozpracované sochy v Třešti a další rok se dovezou opět na náměstí a pracuje se na nich. Socha Josefa se dodělala roku 2004 a hned po dokončení se začala tvořit Marie. Ta se dokončila až v roce 2006. Teď na řadu přišel Ježíšek. Nikdo ze Spolku v Třešti se do něho nechtěl pouštět, tak se figurky ujal sám pan Brada. V roce 2007 byly tyto sochy umístěny a předány do ,,užívání“. U této slavnostní události nechyběli ani hejtman Miloš Vystrčil a tehdejší starosta města Třeště Vladislav Nechvátal. Další sochy se postupně přidávaly. Při letošním ročníku Dřevořezání byl dokončen anděl.[Veliká, 2009, str. 44 - 49] Ovšem dřevěný poutač Na hrázi není jediný. Na všech příjezdových cestách do Třeště jsou návštěvníci vítáni billboardy, kde je zobrazen znak města, logo betlemářů a nápis ,, Vítá vás Třešť – město betlémů“.

84

Obrázek 62 - Velký uvítací betlém (Zdroj: vlastní zpracování)

85

3 Shrnutí Třešťské betlémy nejsou neznámým pojmem. Historie vyřezávání figurek a následného stavění do betlémů je na Vysočině více než dvě staletí stará. První betlémy byly papírové, ale postupně je nahrazovaly ty ze dřeva. Jednoduché dřevěné figurky nahradily ty papírové, které ovšem nevymizely úplně. Jak šel čas, figurky byly stále propracovanější. Navštívila a prohlédla jsem si všechna popsaná místa, z nichž každé je svým způsobem jedinečné. Různá velikost, barevnost, propracovanost, to vše dělá z třešťských betlémů zajímavost hodnou navštívení. Díky této své unikátnosti, ucelenosti a dlouholeté tradici byla Třešť s Betlémskou cestou zapsána od letošního roku na Seznam národních kulturních památek České republiky a stane se proto jistě ještě známější. Tímto bych chtěla poděkovat všem dotazovaným rodinám a členům Spolku přátel betlémů za jejich trpělivost a vstřícnost. Bez jejich pomoci by tato práce nemohla vzniknout.

86

4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zmapování veřejně přístupných třešťských betlémů pomocí vlastní fotodokumentace a slovního popisu, pro potřeby turistického ruchu a návštěvníky Třeště. Hlavní podstatu tvoří fotografie celkového pohledu na betlém, detail ústředního motivu - jesliček a jedné zajímavosti či zvláštnosti. Bakalářskou práci jsem doplnila o celkovou mapu nabídky přístupných betlémů a o mapy s rozdělením celé trasy na jednotlivé menší okruhy s vloženými fotografiemi rodinných domů, kde lze betlém nalézt. Jako malé vylepšení pro nasměrování k cílovým domům pro návštěvníky, bych navrhla do budoucna využití GPS souřadnic. Tato práce je předpřipravena jako podklad pro publikaci. Záleží na každém jedinci, zda by ji využil, nebo se nechal překvapit tím, co ho čeká a případné dotazy by řešil až na místě. Každému vyhovuje jiný způsob. Kdyby někdo chtěl navázat na moji práci, navrhovala bych, aby udělal výzkum na téma: Je lepší jít do neznáma nebo mít již z podkladů představu, co mě čeká? Jako každá lidská činnost se vyvíjí, tak i v řezbářství je znát rozvoj a pokrok. Zlepšuje se technika řezby, vyvíjí se nové nástroje na detailní opracování dřeva. Díky moderním komunikačním prostředkům se obrázky nebo zmínky o Třešti dostanou k široké veřejnosti. K ještě větší návštěvnosti Třeště jistě přispěje fakt, že její betlémy jsou zapsány na Seznam národních kulturních památek České republiky. Pevně doufám, že tato krásná tradice neupadne v zapomnění, ale naopak bude stále více pronikat do povědomí lidí nejen z České republiky.

87

Zdroje

BUKVAJ, František a Jiří BÍLÝ. Lidé z kraje pod Špičákem: významné osobnosti Třeště a okolí. Vyd. 1. Třešť: F. Bukvaj, 2006. ISBN 80-239-7685-0. MRÁZEK, Ondřej. Nářeční betlemářská terminologie v obci Třešť: Bakalářská diplomová

práce [online].

Brno,

2014

[cit.

2016-04-05].

http://is.muni.cz/th/383957/ff_b/bakalarska_prace.pdf.

Dostupné

Bakalářská

z:

diplomová

práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Jarmila Vojtová, Ph.D. ROHÁČEK, Antonín – BRÁZDA, Karel – KESSLER, Jan. Třešťské betlémy. Třešť: Zlatý dvůr, 1994. 65 s. ROHÁČEK, Antonín a Karel BRÁZDA. Třešťské betlémy. Třešť: Kulturní klub, 1968. Vlastivědný sborník Třeště a okolí. UDRŽAL, Pavel a Stanislav DAVID. Řezbářství. 1. vyd. Praha: SNTL, 1984. Polytechnická knižnice (SNTL). VACLÍK, Vladimír. Lidové betlémy v Čechách a na Moravě. 1. Vyšehrad, 1987. VACLÍK, Vladimír. České betlémy. 1.vyd. Praha: Integra, 1994. ISBN 80-901-8190-2. VELIKÁ, Alena. Putování za hvězdou. Vyd. 1. [Stonařov: A. Veliká, 2011]. ISBN 978-80-254-9533-9. VELIKÁ, Alena. Třešťské betlémy. Vyd. 1. Třešť: Město Třešť, 2009. ISBN 978-80254-4234-0. ZÁBRANSKÝ, Milan a Jan RODA. Putování za betlémy. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5063-7.

88