sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
02-03/2016
CESTA OBNOVY V NAŠEM SBORU – HLAVNÍ TÉMA TOHOTO SL –
Kam byste zařadili náš sbor?
Boží požehnání do dalších dnů a vše nejlepší! Narozeniny v březnu a dubnu oslaví Řehák Jakub Mlejnek Jan Riegerová Blanka Mlejnková Jiřina Kučerová Věra
35 let 30 let 45 let 30 let 50 let
Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!. Ž 32:11
Akce v březnu a dubnu 13.3. 19.3. 20.3. 20.3. 24.3. 25.3. 27.3.
9:30 15:00 9:30 13:30 9:30 18:00 9:30
Bohoslužba, Večeře Páně, kázání M. Tabačan Velikonoční vyrábění Bohoslužba mládeže, kázání D. Jindra VÝROČNÍ ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ Sederová večeře pro děti ze střední besídky a jejich rodiče Velkopáteční bohoslužba, Večeře Páně Pašijová bohoslužba Velikonoční bohoslužba, Večeře Páně, kázání M. Tabačan
V dubnu má br. kazatel Martin Tabačan studijní volno S B Í R K Y
24.01.2016 31.12.2016 07.02.2016 14.02.2016
6 614 Kč 2 629 Kč 7 015 Kč 7 060 Kč
2
21.02.2016 28.02.2016 6.03.2016
5 535 Kč 3 566 Kč 4 163 Kč
ÚVODNÍK Je náš sbor „misijní“? Co jiného odpovědět, než: „Všema deseti!“ Naše děti jsou k tomu vedeny v Awaně. Mládež každým rokem pořádá English camp. Letos se k tomu navíc přidává nově rodinný English camp pro „nemládežníky“. Každý týden se kavárna otevře pro širokou veřejnost seniorů. Lidé všech generací mohou projít Kurzem Alfa. To jsou jen ty nejviditelnější střípky naší misijní činnosti. Archa je také za misijní považována různými našimi hosty. Naposledy se na tom shodl jak náš bratr předseda Daniel Fajfr, tak i John Wendrich, autor Cesty obnovy. A nejen oni. Různí křesťané, když slyší o pestré paletě misijních aktivit Archy, tak žasnou a někteří dokonce i tiše „křesťansky závidí“. Není divu, že Archa má po církvi dobré jméno. Jak by si však nás sbor stál, pokud bychom trochu pozměnili otázku: „Je náš sbor ‚misionální‘?“ Obě slova jsou velmi podobná – misijní a misionální. Rozdíl je ale výrazný. Zatímco slovo misijní popisuje programy a akce, tak na druhé straně slovo misionální popisuje životní nastavení, postoj anebo poslání. Zkrátka charakter místní církve. Možná bychom mohli povědět, srdce člověka, které žije Kristovým posláním. Daleko více než vnější dojem, popisuje to, co se skrývá v nás. Odkazuje k tomu, co je pod povrchem. V misionální církvi je nedělní bohoslužba pouze korunou bohoslužby všedního dne. Nuže. Jak vidíme sami sebe a naší misionalitu? Nechci být nevděčný, ani nechci nikomu sahat do svědomí, ale obávám se, že tady bychom jako společenství spíše propadly. Nepíšu to, abych haněl a neomaleně se vyjadřoval o sboru. Za mnohé věci jsem vděčný a naplňují mne radostí. Rád bych ale podněcoval naše přemýšlení o tom, jak nás vidí Bůh. Nedávno jsem totiž přemýšlel nad tím, zda Archa nemá nakročeno k tomu být pokračovatelem odkazu sboru v Laodikeji (viz Zj 3:14nn). Tamní sbor spokojeně žil, aniž by si uvědomil, že Ježíš není mezi nimi, ale stojí venku a klepe na dveře (Zj 3:20). Nebyli to žádní ztroskotanci. Naopak. Měli všechno (Zj 3:17). Sborový život jim klape, a přesto Ježíš stojí za dveřmi, klepe a zve na Beránkovu hostinu. Kladu si otázku, zda je Ježíš v našem středu anebo klepe na dveře a čeká, až mu otevřeme? Musí Bůh něco změnit v našem srdci a v naší sborové kultuře, abychom naplňovali jeho poslání? Jak to vidíte? Máte pro nás nějaké slovo poznání anebo slovo moudrosti?
Martin Tabačan Těšíme se na neděli 3. dubna! Těšte se s námi!
Bohoslužba se školou NOE ‒ zpíváme Bohu a děti s námi … protože Bůh je naše radost ‒ kážeme tak, aby chápali dospělí i děti … protože Bůh je blízký a srozumitelný ‒ staráme se s dětmi o průběh shromáždění … protože Bohu máme sloužit
3
Co očekávat na Velikonoce? Před několika měsíci mne oslovil příběh o vzkříšení Lazara. Zasáhl mne svou hloubkou, moudrostí i pokládáním někdy ne zcela jednoduchých otázek. Příběh sourozenců, kteří byli blízko Kristova srdce. Rád bych se věnoval tomuto příběhu i v době velikonoc, kdy si připomínáme vrcholný skutek Kristova života. Ježíš umírá na kříži, aby žádný z lidí nemusel zemřít. Ježíš umírá, abychom my mohli umřít sami sobě. A nejen to. Radostná zpráva pokračuje. Ježíš vstává z mrtvých, abychom i my mohli povstat k věčnému životu v Božím království. Obdobně jako Ježíš, byl i Lazar v hrobě. Každý z nás zná takový hrob. Temné místo našich selhání a bolesti. A přesto tak, jak píše sv. Jan od Kříže, je to temná noc duše. Dnes různé lidé mluví o své „temné noci duše“ jako o místě opuštěnosti a naprosté samoty. Místo, kde nikdo z nás nechce být. Však, kdo si chce připomínat svá selhání. Nicméně považme, že o tom sv. Jan od Kříže nemluví. Pro něho byla temná noc sladkou nocí. Nocí nefalšovaného společenství s Bohem. Uprostřed temnoty zaznívá láskyplný hlas zvoucí ke svobodě a radosti. Nuže. Máme odvahu pojmenovat svůj hrob a vstoupit do nejtemnější temnoty svého srdce?
Co nás čeká v letošní sérii? Prodlévající Ježíš (neděle 13. března 2016) Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl. (J 11:6) Proč Ježíš nepřichází, když ho prosíme o pomoc? Proč nás nechává čekat a utápět se ve svém trápení? Proč musí být člověk zklamán Bohem a být z Něj rozčarován?
Láskyplný hlas (pátek 25. března 2016 dopoledne) A když to řekl, silným hlasem zvolal: „Lazare, pojď ven!“ (J 11:43) Je možné žít a přitom být pohřben? Může se to stát i křesťanovi? Čím proměňuje Duch svatý naše srdce?
4
Cesta kříže (pátek 25. března 2016 podvečer) V páteční podvečer budou připraveny pašije podle evangelisty Jana. Od nejstarších dob se církev na velikonoce schází, aby si připomínala pašijní příběhy. Jednotlivá čtení budou proložena hudbou a písněmi, aby byl vytvořen prostor pro tiché rozjímání nad jedinečnou Kristovou obětí.
Vysvobozen z hrobu (neděle 27. března 2016) Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte ho odejít!“ (J 11:44b) Počítám s tím, že ten, kdo je v hrobě, smrdí? Proč bych měl ztrácet čas s církví? Čím mi druzí mohou pomoci, když opustím hrob?
Giotto di Bondone: Raising of Lazarus
5
Cesta obnovy
Základní hodnoty Cesty obnovy Stále více a více mluvíme o procesu tzv. Cesty obnovy. Pro mnohé je neuchopitelná. A právem. Máme před sebou tak komplexní nástroj, že se jen těžko popisuje. Asi nejsem sám, kdo si klade otázku, proč bychom jako sbor měli něčím takovým projít. Proč se nutit zavazovat k tomu, abychom se scházeli, abychom přemýšleli a abychom něco měnili. Není nám takto dobře? Nefunguje všechno tak, jak má? Neobrací se v Arše lidé ke Kristu? Ano. Ano. Ano. Přesto všechno na modlitbách vnímám potřebu tím projít. Vnímám Cestu obnovy jako Bohem poslaný způsob, jak znovu uchopit Kristovo poslání a získat zpět naše srdce. Přikládám základní hodnoty Cesty obnovy, kterých si nesmírně vážím. Vyjadřují podstatu tohoto nástroje. Na čem stojí, k čemu vede a jaké má místo v celém přemýšlení sboru o obnově. Dopřejme si klid i dostatek času na zodpovězení přiložených otázek. Sám jimi procházím a hledám před Boží tváří odpovědi. Budu vděčný za to, když se ke mně přidáte, i za to, když o tom budeme moci společně hovořit. Taby 1. Obnova začíná u Boha Vykupitele; nikoli u systémů, strategií nebo struktur, ale u teologie vykoupení, u pokání a modliteb. Takový začátek s sebou nese hluboké vědomí naší porušenosti a naléhavé potřeby Božího zásahu. Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď! (Ž 139:23n) Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. (J 12:24) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Jak bychom popsali úroveň touhy našeho sboru po Bohu a zkroušeného srdce před Bohem nad věcmi, které nejsou tak, jak by měly být? Hladoví lidé po větším poznání a zkroušení Boha? Kde se snažíme pouze upravovat naše metody a systémy, aniž bychom se přitom dotýkali hlubších záležitostí srdce? Jaké věci by náš sbor měl vyznat a činit z nich pokání? Jsme ochotní naplánovat si speciální bohoslužbu s novým vydáním se Bohu? 2. Cesta obnovy se zaměřuje na Kristovo poslání a jeho poselství. Motivace vycházející z obnoveného vědomí Kristova poslání je něco úplně jiného než postoj typu: „Musíme něco dělat, jinak to s námi půjde z kopce.“ Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo. Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. (J 4:34n) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? 6
Jaký je rozdíl mezi zachraňováním instituce a naplňováním poslání? Vnímáme náš sbor jako předsunutou misijní základnu nebo jako křesťanskou enklávu (ghetto)? Jak se v posledních pěti letech změnila společnost a lidé v našem okolí a jak jsme se my změnili nebo nezměnili s nimi? Co z naší zkušenosti s Ježíšem potřebuje naše okolí nutně k životu? Kdyby náš sbor najednou zmizel, všiml by si toho někdo z našeho okolí? Vadilo by to někomu? Na co by byl Ježíš ohledně našeho sboru nejvíce hrdý? 3. Cesta obnovy je spojena s působením Ducha svatého, které je často překvapivé. Může se projevovat způsoby, jež si sbor neplánoval nebo by mu ani nepřišly na mysl. Rozvíjení vědomé závislosti na Duchu svatém a smyslu pro tajemství způsobuje, že se stáváme otevřenějšími pro Boží dílo v nás a skrze nás. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. (J 3:8) Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší. A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí. (Mt 9:16n) Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji. (J 5:17) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Vnímáte církev jako bezpečný přístav chránící před změnami nebo jako hybnou sílu změn ve světě? Jaká je naše schopnost přizpůsobení? Kde a jakými způsoby upřednostňujeme naší touhu po pohodlí, bezpečí a předvídatelností? Je na nás zřejmé, že se necháváme vést Duchem svatým? 4. Cesta obnovy vychází z poznání skutečného stavu sboru. Vyžaduje důkladné a poctivé zhodnocení současné situace. Bez poznání reality není vitalita1. Dopisy sedmi církvím. Zjevení 2 a 3. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými. (J 8:32) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Mnoho sbor trpí „nenápadnou erozí“. Jinými slovy, nevnímají postupné malé změny k horšímu, které se mezi nimi dějí. Jak bychom ohodnotili úroveň našeho vědomí? Co se v této oblasti našeho sboru událo v posledních deseti letech? Máme ve skříni nějaké „kostlivce“? Nějaké věci, o nichž všichni vědí, ale nikdo se o nich neodvažuje otevřeně nahlas mluvit? 1
Tj. životaschopnost
7
5. Na Cestě obnovy se můžeme často setkat s konflikty a odporem. Abychom byli na takovou výzvu připraveni, potřebujeme odvahu, naději, vytrvalost, moudrost, milosrdenství a také vyškolení. Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků. Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána. (Jk 1:2nn) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Z jakých důvodů se lidé brání změně? Jakým způsobem se v našem sboru řeší konflikty? Jak je lidé vnímají? Dokážeme je zvládat tak, aby byli přínosem? Máme nějaké nevyřešené konflikty z minulosti, které nám brání pohnout se kupředu? 6. Obnova je společným úsilím, které vyžaduje týmovou práci (T), efektivní vedoucí (V) a zdravé společenství (S). Obnova zkrátka vyžaduje TVS. Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení. Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse. (Sk 2:42nn)
Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Proč je k obnově potřeba týmová práce? Jaký je rozdíl mezi snahou „dělat církev“ a „být církví“? Jak pomáháme rozvíjet důvěru sboru k jeho vedoucím a vedoucích vůči sboru?
7. Obnova je cesta, ne rychlá záplata na problémy. Obnova je prostředkem vedoucím k cíli, nikoli cílem sama o sobě. S Božím královstvím je to tak, jako když člověk zaseje semeno do země; ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu. A když úroda dozraje, hospodář hned pošle srp, protože nastala žeň. (Mk 4:26nn) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Čím jsou lákavá „rychlá řešení“? Co je na nich přitažlivého? Jaké jsou výhody toho, když obnovu vnímáme jako cestu?
8
Proč nejsou nové programy vždy odpovědí na to, co potřebujeme? Lidé někdy říkají: „Kdybychom jen dělali toto nebo tamto, dařilo by se našemu sboru lépe.“ Proč to často funguje jen jako náplast? Zamyslete se nad větou: „Vitalita je výsledkem dlouhodobého provádění dobré biblické služby.“ 8. Obnova je zodpovědností každého sboru, nezávisle na jeho současném stavu nebo zdraví. Sbory musí investovat do své vlastní obnovy. Obnova není závislá na věku, velikosti, místě, stylu nebo na tom, jak se nám v minulosti dařilo či nedařilo, ale je založena na zdravých návycích. Církev potřebuje neustálou obrodu. Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. (Iz 43:18n) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Jaká nebezpečí v sobě skrývá myšlení typu „už jsme toho dosáhli“ nebo „v rámci našich možností už to nemůže být lepší“? Jak můžeme stavět na minulosti, aniž bychom v ní zůstávali uvězněni? Jaké silné, formativní příběhy z naší historie mezi sebou máme? Jak přesahuje obnova hranice dané věkem, velikostí, místem nebo stylem života a služby? Jak se můžeme neustále povzbuzovat v tom, abychom nepřestávali jít kupředu za věcmi, které před nás Bůh staví? 9. Cesta obnovy zabere delší čas, než jaký jsme si plánovali, je komplikovanější, než jsme očekávali, stojí více, než jsme původně spočítali a vyžaduje větší odhodlání, než jsme si zpočátku mysleli. Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. „To je ten člověk,“ řeknou, „který začal stavět, ale nemohl dokončit.“ (Lk 14:28nn)
Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Je naše srdce skutečně připravené na tuto cestu? Čím se liší přestavba od stavby „na zelené louce“? Povyprávějte si o situacích, kdy jste doma něco přestavovali a trvalo to déle, než jste plánovali, bylo to komplikovanější, než jste očekávali, stálo to více, než jste si původně spočítali a vyžadovalo to větší odhodlání, než jste si zpočátku mysleli. Jaké jsou některé z nákladů, které musí sbory v procesu obnovy zaplatit? Lidé říkají, že chtějí pro svůj sbor nový život a potom, když se tam tento život začne projevovat, někteří namítají, že se takových věcí nechtějí účastnit. Podobně jako Izraelci, kteří se chtěli vrátit do Egypta, někteří lidé by se raději vrátili ke starým způsobům, ať byly jakkoli nefunkční. Proč bývá druhý krok v procesu změn často obtížnější než ten první? 9
10.Obnově napomáhá spojené úsilí vedoucích na místní, oblastní i celocírkevní úrovni. A nit trojitá se teprv nepřetrhne! (Kaz 4:12) Co mě na této hodnotě nejvíce zaujalo? Víme o dostupných zdrojích na celocírkevní úrovni, které mohou podpořit naší snahu o obnovu? Jakým způsobem by mohl náš kazatel nebo náš sbor navázat partnerství s dalšími kazateli nebo sbory v naší oblasti? Napadly nás nějaké další otázky, kterými by bylo možné vylepšit toto cvičení pro další sbory, které jej budou používat? Martin Tabačan Jak vidí CESTU OBNOVY starší, kteří odpovídali na dvě následující otázky? 1)"PROČ SE PUSTIT DO CESTY OBNOVY?" 2)"ČÍM TĚ CESTA OBNOVY ZAUJALA?" Radek Kalenský: Cesta obnovy začala u jednoho oběda na loňské lednové pastorálce 2015 v Havlíčkově Brodě. U oběda jsme se náhodou sešli já, Martin Tabačan a Tomáš Grulich. Zrovna chvíli před tím jsme s Martinem mluvili o našem sboru, jak zapojit co nejširší okruh bratří a sester do služby. S nárůstem členů je spojeno i to, že se snáze skryjí ti, kteří se tzv. "jen vezou". To, co s námi Tomáš Grulich u oběda sdílel, nám zapadalo do naší situace. Znali jsme Tomášovu vizi ohledně zakládání nových sborů, ale najednou jsme slyšeli, že Cesta obnovy není o zakládání, ale o obživení sboru, návratu ke kořenům jeho vzniku. Je to proces, u kterého mě obzvláště zaujaly dva momenty: 1) je do něj zapojen celý sbor a 2) zahrnuje to i cestu, kterou nás Pán Bůh vedl v minulosti - historie sboru. Pán nám všem na této cestě žehnej. Dagmar Kalvachová Pol.: Cestu Obnovy vidím jako dobrou příležitost pro celý sbor i jednotlivé členy poctivě přemýšlet o sobě samotných – služba uvnitř sboru, hledání Boží cesty pro náš sbor, možnost zapojit se ke službě pro všechny, kteří mají zájem sloužit a vidí Boží povolání ke službě, apod. A nejen společně hledat, ale také společně změny uvádět do života sboru. Cesta obnovy mi připomíná verš: A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. Ř 12,2 Co mě zaujalo? Nejde pouze o naše úsilí a lidské nástroje a postupy, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale o spojení duchovních principů s praktickými konkrétními kroky v životě sboru, protože základem celého procesu jsou především naše modlitby. Potřebujeme Ducha Svatého, který nám dává poznat pravdu o sobě samých i pravé poznání Boha a jeho plánů s naším sborem. Modlitební zápas, naše rozhodnutí přijmout pravdu o sobě, (i když třeba někdy nepříjemnou), a touhu po opravdové změně, kterou nám Pán 10
ukáže, vidím v celém procesu jako nejdůležitější. V této souvislosti mám na mysli slovo: Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. J 15,5. Jako sbor můžeme využít vlastní zkušenosti z dosavadní práce a služby, i zkušenosti jiných sborů, které již Cestou obnovy prošly. Navíc je to společné dílo pokud možno celého sboru, (nejen staršovstva a jednotlivých současných služebníků) a věřím i Ducha Svatého, které může kromě jiného upevnit naše vzájemné vztahy a obnovovat naši vzájemnou lásku. Marek Kalvach: 1) Jako sbor stojíme na křižovatce. Jedna dlouhá etapa nedávno skončila. Byla jí cesta Archy – od prvotního záměru na počátku 90. let, přes realizaci stavby, přes nadějné vyplutí, přes praktické naplňování vize služby v Arše, až po úspěšné splacení poslední dlužné částky. Co dál? Určitě svoje hřivny nezakopat, ale v cestě směle pokračovat. Jak, kam? To jsou důležité otázky, které máme právě na stole. Mojí touhou je, abychom tu cestu promýšleli jako sbor společně a prožívali při vší naší rozmanitosti jednotu v Duchu. 2) Podnět k vykročení na Cestu obnovy přichází jako na zavolanou. Jedná se o cestu, kterou s velkým užitkem absolvují desítky zahraničních sborů a na kterou s námi souběžně vyrazí několik dalších sborů CB. Zajištěna je i konkrétní podpora z řad členů Rady CB. Cesta obnovy není nějaký krátkodobý kurz, který nás naučí co a jak dělat. Je to nástroj komplexní, dlouhodobý a namísto jednoduchých řešení předkládá otázky, které je třeba poctivě projít. Na Cestě obnovy nejde v první řadě o výsledky, ale o kultivaci půdy, v níž bude moci zrnko evangelia utěšeně růst a trvale vydávat hojnou úrodu. Těším se na zahajovací konferenci Veritas, kdy se jako celý sbor v Arše shromáždíme a vykročíme! Daniel Pirkl: 1) Velmi mne zaujal graf "Životní cyklus sboru". Uvědomil jsem si přitom, že i dobře fungující a slibně se rozvíjející sbor se snadno může ocitnou za horizontem, po kterém následuje už jenom stagnace a úpadek. Cesta obnovy mi přišla jako dobrý nástroj, jak této stagnaci zabránit a jak hledat cesty, kudy dál. Je to nástroj, nikoliv metoda, protože pouze Bůh může dát život a růst. Avšak je na nás, zda se mu dáme k dispozici. 2) Velmi mi pomáhalo, pokud se mi podařilo v určité fázi života identifikovat se s nějakou postavou z Bible a s jejím životním příběhem. Proto mne zaujal návrh připodobnit současný stav našeho sboru k určitému okamžiku života starozákonního lidu, popřípadě k některé novozákonní církvi. Osobně poslední době přemýšlím nad Zj 2:1-7. KONFERENCE CESTA OBNOVY V pátek 19. 2. na večer a v sobotu následující den se několik členů našeho sboru zúčastnilo konference Cesta obnovy v Praze. Náš sbor Archa se k této cestě již dříve přihlásil (viz článek našeho kazatele Martina Tabačana ve Sborovém listu). Hostem konference, kterou pořádala Rada církve bratrské, byl bratr z USA John Wendrich, vedoucí služby Congregational Vitality a Start and Strengthen Churchces v Evangelical Covenant Church. Kdo jste byli v neděli 21. února v Arše, jistě si pamatujete na jeho podnětné kázání o Duchu svatém.
11
Ale vezměme to popořádku. V pátek jsme se v komornějším složení zaměřili s Johnem Wendrichem na potřebu založení Týmu pro sborovou obnovu a podrobněji jsme probrali jejich osm funkcí, kam patří kromě vytvoření silného modlitebního zázemí i zajištění dobré komunikace a zprostředkování pohledu na současnou situaci ve sboru i výhledy do budoucna. Dozvěděli jsme se deset znaků zdravé misijní církve a seznámili se s pojmy a jednotlivými kroky Na cestě obnovy. V sobotu, posíleni o další členy sboru, jsme se sešli ve velkém sále CB na Žižkově a společně s dalšími zástupci CB i jiných církví se na konferenci „Veritas – Pohlédnutí pravdě do očí“, snažili najít duchovní rozpoznání, do které ze 4 kategorií sborů naše společenství patří. Zdravý misijní sbor, stabilizovaný sbor, sbor na rozhraní nebo sbor v ohrožení života? John Wendrich nás seznámil s podrobnější charakteristikou jednotlivých kategorií sborů i s dalšími kroky na cestě duchovní obnovy. Pokud chceme dorůstat do podoby Krista, musíme mít VZP. Není to však „Všeobecná zdravotní pojišťovna“, jak tuto zkratku známe , ale VIZE, ZÁMĚR i PROSTŘEDKY a to vše uvádět do praxe. U mě osobně celá konference podpořila touhu být blíže Ježíši nejen já osobně, ale i celý náš sbor v Arše. V pátek mě velice oslovilo praktické cvičení naslouchání Duchu Svatému. Měli jsme za úkol vybrat si z mnoha různých fotek jeden obrázek, který k nám nějak promlouvá vzhledem k tématu konference a sdílet s některými dalšími účastníky, proč jsme si ho vybrali. Co nám skrze ten obraz chce Duch svatý říci. Padl mi do oka obrázek s překrásným vitrážovým oknem z nějakého kostela. Byl složen z mnoha různobarevných a různě tvarovaných sklíček, která přesně zapadala do svého místa a tvořila s druhými úžasné tvarové a barevné kombinace. Celek tvořil jednotný obraz. Kolem toho barevného vitrážového okna byla černá plocha, čímž nádhera okna ještě více vynikla. Duch svatý mi ukazoval, že jednotlivá barevná sklíčka jsme my křesťané, ty i já v Arše. Každého nás Bůh stvořil jedinečně jiného a každého nás Bůh chce vést svým Svatým Duchem přesně na určité místo v Jeho službě. Každý patří jinam, přesně na své místo podle Boží vůle, abychom dohromady mohli tvořit ten nádherný obraz k Boží slávě. Některá sklíčka jsou větší, některá menší podle obdarování, která nám Bůh dal. Ale každé sklíčko = každý člověk je v tom obrazu velice důležitý. Pokud by nebyl na svém místě, v kráse obrazu by něco chybělo a obraz by nebyl dokonalý. Nesnažme se přesvědčovat ostatní sklíčka, že mají mít stejný tvar a barvu jako my, protože to je podle nás jediné správné, ale hledejme svoje místo podle darů, která nám Bůh dal, abychom jako církev tvořili ten úžasný obraz Ježíše Krista a byli tím oknem pro lidi z temnoty okolo nás. Věřím, že i tento obraz, nás může povzbudit na Cestě duchovní obnovy, abychom jako společenství v Arše, ale i jako součást celé Kristovy církve, byli součástí toho dokonale krásného obrazu. Na závěr vám chci říci, že pokud byste chtěli vědět více, mrzí vás, že jste se na konferenci nedostali nebo jste nerozuměli tomu, o čem se zde píše, nemusíte být smutní. Z „dobře informovaných zdrojů“ vám totiž prozradím, že se konference na tato témata chystá v září i přímo u nás v Pardubicích v Arše, kam jste všichni zváni . Za tým účastníků konference Evža Čermáková
12
Škola NOE BUDOVA ŠKOLY – JAK SE VĚCI MAJÍ V minulém Sborovém listu jsme Vás prosili o modlitby ve věci případného podání projektu na výstavbu dvoutřídní mateřské školy, který bychom museli podat do 22. dubna 2016. Chceme poděkovat všem, kteří jste tuto věc předkládali Bohu. Věříme, že On nás vede ve všem našem snažení. A chceme se s vámi podělit o události, které se ve věci budovy školy udály od ledna. První skvělá zpráva je, že Bůh nám poslal architekta Jana Světlíka, aby mohl zpracovat koncepční studii objektu. Protože jsme na koncept spěchali, architekt nám sdělil, že se práce ujme jen v případě, že sežene další spolupracovníky. A ačkoliv to do poslední chvíle vypadalo nepříliš optimisticky, nakonec má na projekt dva stážisty, kteří mu tak nějak spadli z nebe Druhá zpráva pro nás sice nebyla zpočátku příjemná, ale o to více nás utvrdila v tom, že máme spoléhat na Boha, který ví, co je dobré v který čas. Na začátku února bylo jasné, že i když budeme mít udělanou do konce března koncepci, není časově možné mít stavební povolení, souhlas Magistrátu s odkupem budovy pro přestavbu na MŠ a také nezazněl ještě finální souhlas s našimi plány ze strany salesiánů. Tím bylo jasné, že do 22. dubna 2016 nemůžeme podat projekt na čerpání finančních prostředků z IROPu. Na základě tohoto stavu věcí, jsme se rozhodli, že nyní budeme věnovat čas důmyslné přípravě koncepce budovy, tak aby byla srozumitelná salesiánům. Ti budou na své provinciální radě v počátku dubna rozhodovat, zda nám žádané objekty prodají a budeme se moci ujmout rekonstrukcí. Druhou variantou, kterou se salesiány projednáváme, je možnost zůstat dále v dlouhodobém pronájmu za předpokladu potřebných úprav a rekonstrukcí objektu z jejich strany. Financování rekonstrukcí z IROPu bychom tedy předkládali nejdříve v roce 2017, až bude rozhodnuto o budoucnosti objektu ze strany provinciální rady. A také, až budou řádně připraveny všechny podklady pro případný projekt úpravy budovy. V současné době máme od architekta hrubou pracovní studii koncepce budovy, kterou salesiáni připomínkují. Čekáme na jejich vyjádření. Nesete-li nás na modlitbách, modlete se prosím především za rozhodnutí provinciální rady – tak aby bylo dobré ve prospěch školy. Děkujeme. „Žalm 67,2: Smiluj se nad námi, Bože, požehnej nám, rozjasni nad námi svoji tvář!“ Za přípravnou skupinu Markéta Chmelová
13
14
Za co se modlíme? A. Lidé Nemocní a potřební v našem sboru Lidé, kteří nemají možnost být mezi námi (např. s. Fürbachová, Chrásková a Kalvachová /obě v Naději ve Vysokém Mýtě) B. Archa Probíhající Kurz alfa Pokojný, radostný a otevřený průběh VČS Zvaní účastníků pro oba English campy Posilu a inspiraci vedoucích letních akcí C. Škola NOE Zápis do 6. ročníku Jednání o odkupu budovy pro NOE Ochranu pro učitele a pracovníky školy D. Zahraniční misie Dětský domov Obnovlenje a za Bohdanu a Míšu a rodinu pro ně Další pokračování práce Honzy a Jarky POKUD BY NĚKDO CHTĚL BÝT ZAŘAZEN NA TENTO SEZNAM, KONTAKTUJTE PROSÍM REDAKCI SL. Martin Tabačan
[email protected] Dagmar Kalvachová Pol.
[email protected]
INFO: Po nedělní bohoslužbě je možné využít přítomnost starších sboru k osobním rozhovorům a modlitbám. Starší jsou připraveni k této službě vpředu v sále. Biblické studium od 30. března do 27. dubna nabízí následující témata: - 30. března 2016 - 06. dubna 2016 - 13. dubna 2016 - 20. dubna 2016 - 27. dubna 2016 -
„Boží plán pro rodinu“ „Výchova novodobého 'Josefa' “ „Generační cykly“ „Syndrom tří generací“ „Hranice ve výchově dětí“
Biblické studium povede br. Radek Kalenský.
Zveme všechny zájemce. 15
Schrána na desky Desatera v dějinách Božího lidu V hlavním městě izraelského království byl roku 959 př. Kr. dostavěn velkolepý chrám, jenž nahradil přenosný stan setkávání a poskytl nejsvětější místo pro schránu úmluvy. Nejsvětějším místem byla čtvercová místnost bez oken, ponořená do naprosté tmy, nazývaná velesvatyně. Vnesení schrány do velesvatyně bylo jedním z vrcholů obřadu posvěcení Šalomounova chrámu. 8. SCHRÁNA JE VNESENA DO JERUZALÉMSKÉHO CHRÁMU Dříve, než začal obřad posvěcení, Šalomoun vnesl do pokladnice chrámu svaté dary otce Davida. Načež svolal do Jeruzaléma shromáždění všech představitelů dvanácti pokolení, předáků izraelských rodů a kněží, aby vynesli schránu i stan setkávání ze Sijónu. Obrovský dav přihlížel a nadšeně vítal průvod, v němž kněží nesli schránu i stan setkávání se všemi svatými předměty, které tam kdysi Mojžíš vložil. Poněvadž kněží nesměli vstoupit do velesvatyně bez obětní krve, Šalomoun a s ním celá izraelská pospolitost nejprve obětovali velké množství bravu a skotu. Kněží pak prošli svatyní a po odhrnutí těžké opony vstoupili do velesvatyně. Do ní bude vcházet sám velekněz, nikdy však bez obětní krve. Vzkříšený Ježíš, velekněz, tento starozákonní obřad dočista změnil. Jednou provždy dal svou krev a umožnil vstup do nejsvětějšího prostoru, v němž je trůn Boží a Beránkův. Když kněží uložili schránu smlouvy a opouštěli chrám, oblak naplnil Hospodinův dům. Kněží kvůli tomu oblaku nemohli sloužit. Chrám naplnila Boží sláva. Kněží nekonali a v tichosti zůstal i král Šalomoun. Ticho v jeruzalémském chrámu je pro nás výzvou. Mám rád, zvlášť při večeři Páně, chvíle ticha v Arše. Silněji vnímám Boží slávu. Oblak z jeruzalémského chrámu zřejmě odešel a do ticha zazněly Šalomounovo požehnání a jeho dlouhá modlitba. V ní mimo jiné řekl: „Vybudoval jsem ti sídlo, kde budeš přebývat, vznešené obydlí, po všechny věky… Ale může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval?“ (1Kr 8, 13. 27) Šalomoun tu vyslovil dva protichůdné názory. Který z nich mu byl bližší? Který je bližší nám? Nabízí se otázka třetí: Který názor je ten pravdivý? Oba jsou pravdivé! Víme z Písma, že schrána byla jedinečným symbolem Boží přítomnosti, že kde byla v minulosti přenosná schrána, tam bylo také Boží jméno, že pro Izrael byla trůnem neviditelného. A Bůh bude sídlit neviditelně uprostřed svého lidu i po vybudování chrámu. Bůh bude ukryt před zraky všech a přece přítomný všem, kteří se shromáždí na nádvoří kolem chrámu. Dokladem jeho přítomnosti bude schrána, v níž je Hospodinova smlouva s Izraelem. Ta smlouva byla přechodná. Bůh připravil smlouvu novou. (Viz Mt 26, 28) Vztahuje se nikoli na jeden národ, ale na celý svět. Prostředníkem už není Mojžíš, ale Kristus. On dal svůj život jednou provždy za hříchy, aby nás přivedl k Bohu. Svou obětí těla zrušil těžkou oponu, která uzavírala vstup do velesvatyně chrámu, a svou předrahou krví očistil a očistí od všelikého hříchu ty, kteří mu uvěří. Těm umožni vstoupit do nitra svatyně nebeské. Ladislav Vopelák Literatura: ‒ Bible, Český ekumenický překlad, Česká biblická společnost 2006. ‒ Ilustrovaná encyklopedie Bible, editor otec Michael Collins, Knižní klub 2013. ‒ Miloš Bič-Petr Pokorný, Co nevíš o Bibli, Česká biblická společnost 1997. 16
Biblická archeologie Vždycky si se zájmem přečtu novou informaci o tom, jak nečekané archeologické nálezy potvrzují pravdivost Bible. Chci se s vámi podělit o dvě takové archeologické novinky, jak o nich informuje časopis Slovo z Jeruzaléma. EZECHIÁŠOVA PEČEŤ Izraelští archeologové našli pečeť biblického krále Ezechiáše a je to podle archeologů poprvé, kdy byl při vědeckých výzkumech objeven znak nějakého krále Judeje nebo Samaří. Ezechiáš vládl kolem roku 700 p.n.l. a v Bibli je popsán jako odvážný panovník, který se zasloužil o budování a rozvoj Jeruzaléma a ačkoli byl vlastně vazalem Asýrie, podařilo se mu zachovat nezávislost Judského království. I v asyrských kronikách je líčen jako důvtipný a statečný panovník. On ale především spoléhal na Hospodina. „Ezechiáš spoléhal na Hospodina, Boha Izraele. Mezi všemi judskými králi před ním ani po něm nebyl nikdo jako on“. (2.Král. 18,5) Zmíněná pečeť se našla při výkopech na úpatí jižní části valu, který obklopuje jeruzalémské Staré Město a po důkladném průzkumu se podařilo archeologům rozluštit nápis na pečeti, kde stojí napsáno: „Patřící Ezechiášovi, synovi Achase, krále Judy“. Na zadní straně pečetě je patrný otisk provázků, kterými se svazovaly dokumenty psané na papyru. MAGDALA U GENEZARETSKÉHO JEZERA Na břehu Genezaretského jezera na sever od Tiberiady se začal stavět další moderní hotel. Archeologickým průzkumem byl pověřen Arfan Nadřád, muslim pocházející z vesnice ležící na úpatí hory Tábor, který před tím 20 let pracoval na vykopávkách v biblické Skythopoli u Bejt Šeanu, která je nazývána „izraelskými Pompejemi“ a byla zničena zemětřesením v roce 749 po Kr. Zpřístupnit biblickou Magdalu se stalo pro Nadžára nejnáročnějším životním úkolem. Vykopal nejen malé přístavní městečko Magdalu (řecky Taricheare), ale především antickou synagogu, která sloužila svému účelu dlouho před zničením druhého jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 po Kr. Je to opravdu vzácnost, protože takto zachovalých starodávných synagog je známo pouze 7 (Masada, hora Herodion, Jericho …). Tyto synagogy sloužily především jako místa pro shromáždění a místa nahrazující chrám – nebyl zde ale oltář a oběti nahrazovaly modlitby a čtení tóry. Z Bible víme, že Pán Ježíš s učedníky procházel tato místa u Genezaretského jezera a že i v synagogách kázal, takže je nanejvýš pravděpodobné, že i v této magdalské synagoze Pán Ježíš hovořil. Vzácností této synagogy je kamenný stůl ve tvaru napodobeniny jeruzalémského chrámu, který v té době ještě stál. V kamenném stolu je vytesána nejstarší menora (sedmiramenný svícen) v původní podobě, jaká kdy byla nalezena a další chrámové obřadní náčiní. Kromě synagogy byly odkryty i zříceniny domů bohatších obyvatel Magdaly, ve kterých se nacházely tzv. mikve, tedy rituální lázně, které zbožní Židé používají pro obřadní očišťování. Zajímavostí je, že tyto mikve jsou jediné (s výjimkou jedné v Kolíně nad Rýnem), které jsou napájeny spodní vodou pro SL Vladimír Lukáš
17
Seniorklub Archa – program do konce dubna Středa
16.3.
17.00
Thajsko – video
Středa
23.3.
17.00
Bible –Velikonoční události v životě Ježíše Krista – videofilm
Středa
30.3.
17.00
Guatemala – video
Pondělí 11.4.
18.00
Jarní koncert Pěveckého ženského sboru Libuše z Prahy
Středa
13.4.
17.00
Beseda se starostou Polabin Mgr. R. Hejným, se zástupkyní polabinské knihovny a členem městské policie – o všem, co nás zajímá
Středa
20.4.
17.00
Autorské čtení a beseda s publicistkou, fejetonistkou a spisovatelkou Irenou Fuchsovou
K programům jsou zváni zájemci všech věkových kategorií!
Cesta obnovy a hosté v Arše 21.2.2016
Daniel Fajfr a John Wendrich (USA) v Arše
18
Služby CB Kázání v mp4 a textové podobě Nahrávky biblických hodin v mp4
……………………………….
www.cb.cz/pardubice
……….………………………
kancelář Archy
Knihovna
Irena Hambálková Eva Heinová Dagmar Kalvachová D. Martin Hambálek Dagmar Kalenská Alois Blažek Petra Jindrová Marek Kalvach Petr Kalvach Jiří Čermák Marie Kampová
(půjčování knih vždy po shromáždění)
Prodej knih a hudby, Kavárna Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeže Evergreeni Chválící skupinka Chválící skupinka Kancelář sboru Pracovník kanceláře, pokladník Varhanní doprovod
Daniel Chráska
tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel.
461 100 142 777 505 987 737 342 615 774 319 418 606 723 207 775 770 680 774 291 093 736 466 891 777 043 356 730 617 153 731 143 403 732 157 375 602 412 877
NOE – Křesťanská a základní škola a mateřská škola FINANČNÍ DARY NA POTŘEBY ŠKOLY můžete posílat na účet školy: Číslo účtu: 2200446559/2010 Fio banka, a.s. Konst. Symbol: Variabilní symbol pro ZŠ: 99 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Variabilní symbol pro MŠ: 88 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Do poznámky uveďte Vaše číslo telefonu.
ELIM
P a r d u b i c e o. s.
křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Výbor pobočky:
Vladimír Lukáš – předseda Eva Widenská Eva Brzáková
Struktura činnosti. Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská) Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st. Volejbalový kroužek - vedoucí Michal Widenský Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 3368788389/0800
19
Pravidelná setkání NEDĚLE
Modlitební chvíle Bohoslužba Bohoslužba
09:00 hod. Archa,kavárna 09:30 hod. Archa, velký sál 09:15 hod. Kvasín
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
Seniorklub Studium Bible
16:45 hod. 18:15 hod.
Archa, kavárna Archa, malý sál
ČTVRTEK
Klub maminek Awana klub Studium Bible
09:00 hod. 17:00 hod. 18:30 hod.
Archa, sudé týdny Archa Kvasín, sudé týdny
PÁTEK
Dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
SOBOTA
Mládež
18:00 hod.
Archa, malý sál
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
Číslo účtu sboru CB Pardubice 2000380583 / 2010 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby. dary, desátky 68........ úhrada táboru dětí 11........ kauce centrální telefonní sítě CB 22........ úhrada akce mládeže 33........ dary pro kurz Alfa 44........ dary na financování zahraniční misie 55........ úhrada Awana klubu 66........ dary pro potřebné 77........ účelové dary pro křesťanskou školu 99........
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Církev bratrská- Archa Pardubice Lonkova 512 540 09 Pardubice
[email protected] www.cb.cz/pardubice
Kazatel Martin Tabačan tel. 774 134 301
[email protected]
Starší sboru Pardubice Radomír Kalenský tel. 606 788 791
[email protected] Marek Kalvach tel. 736 466 891
[email protected] Dagmar Kalvachová Pol. tel. 736 658 176
[email protected]
Petr Kotas tel. 602 309 227
[email protected] Daniel Pirkl tel. 777 876 926
[email protected] Jakub Řehák tel.775 322 268
[email protected]
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu.
Kvasín
Martin Tabačan
[email protected] Dagmar Kalvachová Pol.
[email protected]
Pavel Oplištil tel. 733 102 168
[email protected]
Uzávěrka příštího čísla červen 2016. Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.
20