Kronika hasičského sboru v Ohnišově

Kronika hasičského sboru v Ohnišově – v prosinci roku 1980 zpracoval V. Mach

Kronika hasičského sboru v Ohnišově O začátcích ustavení hasičského sboru v Ohnišově čerpáme z dvojích pramenů: Z obecní kroniky, kterou psal náhodou účastník zakládání sboru i pozdější velitel a pak z přehledné zprávy o 25-ti letém výročí založení sboru, přednešené a zaznamenané o výroční schůzi jednatelem sboru. V obecní kronice se dočítáme: „Za starostování Jos. Linharta č. 8 byl v naší obci zásluhou téhož zřízen „Dobrovolný hasičský sbor“. V ustavující schůzi za jeho předsednictví dne 21. května 1878 v sále Ant. Sedláčka č. 95, přihlásilo se 64 členů. Byly provedeny ihned volby, které řídil do schůze se dostavivší Frant. Jakubský - účetní „Vzájemně pojišťovacího spolku ve Spy“. Zvoleni byli: Jos. Linhart starosta obce velitelem sboru, Karel Martinek - zedník č. 53 jeho náměstkem, Jos. Kárník č. 92 jako výbor. Nová stříkačka nám byla do stálého používání propůjčena „Vzájemně pojišťovacím spolkem ve Spy“, kterou hasičský sbor později v r. 1925 koupil za 600 Kč. Ve schůzi byl všem členům rozdán „cvičební řád“ a „návod v zacházení se stříkačkou“. Téhož roku vystavěna nákladem obce kolna pro stříkačku na parc.č. 66 proti čp. 39, stála 270 zl. r. č. mimo stavebních hmot. Stavivo přivezli zdarma St. Kárník č. 92 a starosta obce Jos. Linhart č. 8 a jiní. Dále zřízeny téhož roku 3 nové rybníky, proti č. 8, pod č. 24 a za prostředním mlýnem u čp. 130. Po druhé světové válce, kdy jsme pronikli hloub do naší minulosti,se o zaznamenaných požárech píše: Mimo trampot válečných v našem pohraničí, jistě byl nejhroznějším nepřítelem našich předků požár. Představíme-li si, že vše bylo dřevěné, středa došková, znamenalo to zachránit holé životy a zvířectvo, proti požáru byli úplně bezmocní. Dle vypravování starých, chránili se sousedé okolo ohně jedině tím, že po žebříku vylezli na střechu a polévali vodou z konví došky, aby jiskry se částečně tlumily a pomocí hrábí nebo koštěte, jiskry na střeše ještě utloukaly. Dle poznámek v berní rulli z roku 1654-5 v údobí let 1661-1706 bylo jedenáct vyhořelých a obnovených, Tobiáš Martinek pozdější číslo 78 r. 1661, Jiřík Ryšavý č. 20 dvakrát obnoven r. 1669 a 1691, Matěj Kejval č. 8 dvakrát r. 1669 a 1706, Vác. Brožek č. 51 třikrát 1669, 1681 a 1706, Martin Lichý č. 74 dvakrát 1676 a 1703, dalších 6 jednotlivě. 16 požárů během 45 let, domníváme se, že takovýto krutý nepřítel, nutil naše předky ku společné obraně, že si při tom neštěstí vzájemně vypomáhali. Teprv po r. 1848 po zrušení poddanství nastalo jim nové uspořádání společnosti, nové úřady, četnictvo a z nařízení úřadu založena „Památní protokolní kniha obce Ohnišova“ r. 1850, v níž jsou poznamenány došlé spisy na správu obce, z kterých je možno přibližně si představit tehdejší život a různé starosti našich předků, když ještě žádné spolky neexistovaly. A starosti úřadů o bezpečnost proti ohni r. 1851 první záznam zní: „Stříkačky k hašení ohně se mají koupit a z obecní kasy zaplatit, 1 kus za 30 zl. C. M.“ To byly pravděpodobně nějaké ruční, téhož roku přišlo nařízení od Podkrajského úřadu v Nov. Městě, by se komíny a kuchyně prohlídly a do 8 dnů se obec vyjádřila, zda se něco k obávání ohně vynalezlo. Vynalezlo se, že Jan Švorc č. 11 má ve vejměniční chaloupce nepořádek v kuchyni, totiž žádný strop a příliš nízko, takže je nebezpečno tam topiti. Též Ant. Ulrych č. 115 nemá dosavaď ve své nedodělané světnici žádný komín, též vdova M. Švorcová č. 95 má v chaloupce špatný komín, též Ant. Koldrt č. 77 nemá v chaloupce síň, neb zavřitou kuchyň. To jen na ukázku jaké bývalo bydlení. O podobné činnosti v prvním čtvrtstoletí není písemných dokladů, dočítáme se, že teprv r. 1899 se začal psát protokol o sborových schůzích do protokolní knihy a teprv po období počátkem 20. století, vše obšírněji zapsal a zhodnotil tehdejší nadšený jednatel a pokladník sboru p. Jos. Novotný č. 76 a na počátku této protokolní knihy je jeho zápis z výroč. schůze ze dne 27. 1. 1901, který pro zajímavost a ukázku tehdejší doby se doslovně opisuje. Za otázku „Co je hasič“ odpovídá: Drazí bratři! Obral jsem si za úkol otázku tuto, jak ze stránky hasičské, tak ze stránky národní zodpovědět, dříve ale prosím, aby mi za zlé bráno nebylo, kdybych snad tu a tam narazil. Pánové! Hasič buď dobrovolný nebo placený, podřízen je dle stanov poslušností k svým představeným a to bez odmluvy. Velitel jest za něho zodpovědný a vznikle-li nějaký spor mezi členstvem, on má svou laskavostí spor řádně vyšetřit a pokárat, a kdyby hasič pokárání nebo domluvu nepřijal, řekl prostě, já nemusím být hasičem! – Pánové – to není pravý hasič!! Neb u 1


něho není cit ani láska k bližnímu, já dokládám, dokud bude jediného hasiče, který povinností svých řádně neplní, dotud nepříznivci naši budou míti podklad k útokům na celý sbor. Jaká těžká úloha připadá v nynějších dobách na velitele, o tom nám dávají nejlepší svědectví časté volby. Když delší dobu stepujeme sbor náš, shledáme, že jsme nejvíce tím sami vinni, proč? Protože svůj sbor sami zlehčujeme, nechci o té věci šíře mluvit, myslím že dostačí, když si těchto slov dobře promyslíte a uznáte sami čistou pravdu, já jen dokládám, že kdo je zrádcem sboru, jest zrádcem obce a kdo je zrádcem obce jest zrádcem vlasti. Hasič je vázán nerozdílnou páskou heslem: Jeden za všechny a všechny za jednoho. Sbor hasičský jest sdružení láskou k bližnímu statečných mužů na uhájení života a majetku jeho, jeho cílem je práce dobrovolná pro Boha a bližního, kdo nemiluje Boha a vlasti, ten nemiluje svého bližního. Pryč se vší polovičatostí! Pracujme všichni svorně k jednomu cíli, buďme horlivi v plnění povinností na sebe vzatých, tak se staneme bližním svým bezpečnou ochranou, pak můžeme s čistým svědomím čeliti útokům i těch nejzuřivějších nepřátel. Pánové! Český hasič má ještě jiný úkol, který mu ukládá lásku k vlasti a povinnost k národu. Hasič má k svému národu povinnosti nejen jako hasič, ale jako věrný vlasti syn, uvědomělý a statečný, hotový každým okamžikem pracovati k jeho blahu a rozkvětu, neb je doba vážná. Je doba ve které se jedná o celou další budoucnost českého národa, a v takového době jest nutno, aby veškerý národ tvořil jediný celek a aby každý člen proniknut byl pravým vědomím, že jeho síly náležejí vlastni a jejímu poctivému zápasu. Tak tedy pracujme! A až jednou slunce blaha a štěstí plným jasem zazáří nad touto naší staroslavnou vlastí, nad tímto královstvím celým a nerozděleným, až národ náš s klidem vítěze pohlížeti bude zpět na nezčetné ty boje a překážky překonané, pak vzpomenuto bude i zásluh českého hasičstva o to jeho vítězství. Tím končím a přeji sboru v nastávajícím století lepší budoucnost. Ve výroční schůzi 26. 12. 1903, kde bylo vzpomínáno 25-ti leté výročí založení sboru, je zároveň stručným přehledem činnosti toho roku a minulého období, z níž cítíme dech jiné doby. Dne 5. 7. večer uspořádal sbor slavnostní průvod s hudbou, na vyvýšeném návrší zapálil hranici na oslavu mistra Jana Husa, slavnost dokončil v hostinci p. Jos. Efemberka, kde přednesl přítel Václav Hončl životopis oslavencův. Dne 8. 9. sbor konal oslavu čtvrtstoleté památky svého založení v zahradě p. Josefa Koldrta. Ve zprávě jednatelské a pokladní p. Jos. Novotný uvádí: Přátelé hasiči! Dnes jest mi před Vámi podati věrný obraz o stavu a působení sboru našeho za r. 1903. Sbor náš dovršil k květnu letošního roku 25-ti leté trvání a čítá nyní 46 členů činných, jednoho čestného, z uvedených členů činných dosud věrně setrvalo při sboru 7 činných členů, kteří byli svědky jeho založení a kteří nepřetržitě a stále síly své mu věnovali, budiž jim za to všecka čest, že zachovali zásadu „Svornost v práci a vytrvalost“, provolejme jim za vytrvalé hasičské služby sboru věnované „Nazdar“. V další zprávě se praví: r. 1878 založen byl Dobrovolný hasičský sbor v Ohnišově, občanstvo uznávajíce tehdejší důležitost ideje nejčistší lidskosti hájiti majetek i život bližších proti nepříteli nejhroznějšímu a nejurputnějšímu – proti ohni, i přihlásilo se věnovati své síly dobrovolně 48 občanů a 8 za přispívající členy hasičského sboru. Zároveň vykonána volba, v které zvoleni byli jednohlasně: p. Jos. Linhart č. 8 velitel, p. Karel Martínek č. 53 - zedník, náměstek, p. St. Kárník č. 92 výbor. Sboru propůjčeno od vzájemně pojišťovacího spolku proti ohni RychnovskoNovoměstského 1 nová čtyřkolová stříkačka, s 10 kusy 200 m hadic, 4 kusy 8 m savic, 2 koncové roury, 5 špiček, 5 rozličných klíčů, 1 svítilna na stříkačce, 1 svirák, 1 uvoják, 3 žebříky, 6 luceren, na dvanácte mužů úplný výzbroj. Sbor od svého založení až do r. 1903 (za dobu čtvrtstoletého trvání) pracoval na zachránění majetku a života bližších proti nepříteli ohni třicetkráte a sice: V obci místní devětkráte r. 1883 r. 1885

při požáru sušárny Josefa Hercika č. 39 při požáru chalupy Jos. Švorce č. 61 (pod Tomasovými) při požáru bleskem zapálené sušárny Frant. Langera č. 90

2


r. 1886

r. 1891 r. 1895 r. 1898 r. 1896 r. 1900

r. 1890 r. 1891

r. 1900 r. 1979 r. 1878 r. 1879 r. 1880 r. 1878 r. 1881

při velkém požáru který vyšel od Jana Bartoše č. 93 jsa velkým větrem podporován, rozšířen v několika minutách na 12 čísel a sice – Ant. Bělobrádek č. 91, Frant. Langr č. 90, Jan Andrš č. 63, Júlie Fendrychová č. 66, Frant. Řehák č. 116, St. Mach č. 117, Ant. Sedláček č. 64, Václav Grulich č. 70, Vác. Mach č. 69, Jos. Ryšavý č. 65, Jos. Sedláček č. 68. Bratrských sborů k požáru se dostavilo 12 se stříkač. při požáru domovního a hosp. stavení Stanislava Macha č. 67 při požáru stodoly Jos. Linharta č. 7 při požáru chalup Josefa Ježka č. 162, Jana Ježka č. 133 při požáru chalupy Jana Kroupy č. 82 při požáru stohu Josefa Kárníka č. 27 Dále pracoval 1x v Janově, 2x v Bačetíně, 2x v Bohdašíně, 2x v Nov. Městě, 2x ve Spy, 2x v Křovicích, 3x v Dobrušce, 1x v Sendraži, 2x v Novém Hrádku, 2x v Mezilesí, 2x v Slavoňově. Generálního okrskového cvičení sbor náš se zúčastnil 24krát. Konal sbor místní okrskové cvičení, při němž se zúčastnilo sb. čl. Podpory od Slavného Zemského výboru obdržel pětkráte a to: 240 K. částka tato uložená u sl. obecního úřadu v účtech hasičských vedená, úrok koncem každého roku připočten ku kapitálu činil koncem r. 1902 úhrnný kapitál 372 K. 56 hal. Suma tato vyplacena obec. úř. dne 12. července 1903 fir. Smekal Smíchov – Praha za novou koupenou stříkačku. 1894 obdržel podpory 160 K., r. 1896 obdržel 100 K. obdržel podpory 80 K., r. 1903 obdržel 200 K. částku tuto odevzdal obec. úř. firm. Smekal Smíchov za novou stříkačku dne 12. června 1903. Obec Ohnišovská věnovala na hasičské náčiní celkový příjem z honitby za r. 1879 a za r. 1878 279 K. 12 hal. od Antonína Lhotského obchodníka 10 K. od obecního úřadu z Bačetína za pilné práce při požáru 6 K. od fir. Reiml Augustin 10 K. Josef Linhart starosta č. 8 daroval 6 K. 30 hal. společnost Asekurasse Jeselicka za pilné hájení při požáru v Novém Hrádku 60 K. do r. 1881 vydání na hasičskou výzbroj a cvičitelnu 243 K. 83 hal. odevzdal p. velitel Jos. Linhart po odečtení vydání čistý přebytek vrchnímu velitelství do Spy částku 71 K. 83 hal.

Dále darovali hasičskému sboru: r. 1883 p. Stanislav Kárník rolník č. 92 10 K. r. 1886 p. Josef Kárník rolník č. 27 30 K. p. Ferdinand Bělobrádek rolník č. 2 10 K. r. 1887 obec Sendraží za pilné hájení při požáru 4 K. r. 1889 od p. faráře Josefa Barvíře za zúčastnění hasič. Sboru při jeho uvítání do Bystrého 10 K. r. 1895 M. Kejvalová za účast sboru při pohřbu jejího manž. 5 K. Odkaz po zemřelém Františku Kotyškovi 20 K. r. 1897 od pojišťovny Slavie za věrné hašení při požáru 20 K. r. 1898 Dar od p. Jos. Kárníka rolníka č. 32 20 K. odkaz Josefa Kándle č. 58 20 K. r. 1901 Fr. Kárník č. 94 za účast sboru při pohřbu manželky 10 K. Jos. Ryšavý č. 21 za účast sboru při pohřbu obce 4 K. od r. 1878 do r. 1881 velitelem Josef Linhart rolník č. 8 od r. 1881 do r. 1884 velitelem Josef Hercik rolník č. 39 3


od r. 1884 do r. 1895 velitelem Josef Kárník rolník č. 32 od r. 1895 do r. 1896 velitelem Josef Linhart rolník č. 7 od r. 1896 do r. 1900 velitelem Antonín Koldrt rolník č. 79 od r. 1900 do r. 1903 velitelem Josef Šefc chalupník č. 34 Náměstkové velitele: 1. p. Karel Martinek zedník č. 53 2. p. Josef Koldrt rolík č. 96 3. p. Josef Mach rolník č. 78 4. p. Václav Rydlo rolník č. 57 5. p. Josef Šefc chalupník č. 34 6. p. Antonín Koldrt rolník č. 79 7. p. Jan Mach rolník č. 69 Výboři: 1. p. Stanislav Kárník rolník č. 92 2. p. Josef Kárník rolník č. 32 3. p. Jan Kárník rolník č. 92

Jak hasiči vítali císaře v Josefově R. 1881 konaly se v Čechách císařské vojenské manévry. Úřady celkem hasiči podporovali, v pohraničí německé obyvatelstvo bylo ve spolkaření napřed, na českém venkově byli ještě tehdy řídčeji. Z úřadu přišlo vybídnutí, aby se hasičský sbor Ohnišovský zúčastnil vítání císaře v Josefově. To jistě byla velká novinka a vzrušující událost pro hasiči i starost. Stejnokroj měli nedávno nový, dle paměti hnědý, delší kabátky, hnědé čepice s kšiltem na způsob vojenských (poděbradky přišly později). Dle tvrzení několika pamětníků, jichž otcové tam byli přítomni, bylo jich tam mnoho, na přání velitele všichni měli bílé parádní rukavice, prapor, nějaký červený s vyšitým českým lvem a velitel Linhart na koni. Poněvadž tehdy žádný jiný dopravní prostředek neexistoval, jeli tam na žebřinových vozích a museli být aspoň 2-3, aby se sesedli a tím asi mohl velitel svého koně jezdeckého, prý pěkného hnědáka, použít k onomu špalíru. Přehlídka v Josefově byla velkolepá na vojenském cvičišti, za velkého účastenství hasičských sborů z celého kraje, většinou německých, češi byli v menšině. Tak samozřejmě v dlouhém špalíru sborů, musel sbor Ohnišovský vzbudit pozornost samého císaře, mohutný početně, nové mundůry, bílé rukavice, prapor nesl velitel na koni, s plnovousem a prošedivělých vlasů, slušného zevnějšku a kdož ví, bylo-li více podobných sborů. Jak císař procházel, se zájmem si prohlížel toto množství dříve neznámého hasičstva a náhle zabočil se svou generálskou suitou k našemu veliteli Linhartovi a prý se ho ptal: „Čech?“ Velitel, snad překvapen nenadálým obratem, že najednou císař pán s ním mluví, nemohl nějak vzrušením ze sebe slova vyrazit a najednou mu odpovídá po vojensku: „Nein“. Tím osudným slovem nastává asi obrat v celém jeho dalším životě. Nic nebyla platna veškerá jeho obětavost, vzpomíná se na velký rozmach celého Ohnišovského sboru svoji ukázněností za jeho vedení, velké množství krojového členstva navštěvovalo všechny okolní hasičské sjezdy, až v Pohoří, Bohuslavicích a Dobrém a celým svým vystupováním v čele s velitelem, budili prý obdiv. Ten jim také přál, snad mu dělala radost ta velitelská šarže, všem krojovaným účastníkům platil ze svého pohoštění (uzenky a pivo) a ti ho zase na slovo ve všem poslechli. Ale lidská povaha je nevyzpytatelná. Byla to jistě senzace rozruch na vsi po návratu z Josefova, hluboký dojem všech účastníků z té pro ně nezvyklé podívané, hrdost z toho, že si jich všiml i císař pán, kritizovala se a posměch veliteli zůstal s tím slůvkem „nein“. Bylo křídou psáno po plotech kudy chodil a dokonce i posměšná písnička. Jeden z pamětníků tvrdí, že určitě pamatuje rozhovor společnosti u nich, že Linhart se rozzlobil pro velké urážky, vzdal se velitelství hasičů, hasičský kroj rozsekal sekyrou a 4


hodil do hnoje. Vzpomínáme-li dnes, po odstupu časovém 80-ti let, celého tehdejšího příběhu jako z mlhoviny, je stále humorný i poučný zároveň, dnes bychom řekli, dostal trému, ale způsob jakým byl zasloužilý vedoucí sboru odstraněn, je politováníhodný. Svých zásluh v dějinách sboru i obce neztratil ani dnes, ale takového neuznalého, nešetrného konce si nezasloužil. A co máme dnes? Vidíme, že nitka lidských nectností táhne se stále stejná, lidé postaveni v čele jsou vystaveny zkoušce státníkově a mnohý při nejlepší snaze s nevděkem odchází. Z informací Jos. Hubálka č. 62, Frant. Sedláčka č. 93, Frant. Švorce č. 11, Hugo Ryšavého č. 41, Ladislava Koldrta č. 79. Událost na památku zrekonstruoval v dubnu 1964 kronikář obce. Kronikářská rozvaha. Dle zachovaných dokladů byli jsme v minulosti obcí pokrokovou, již r. 1848 odebírali se v č. 8 Havlíčkovi „Národní noviny“, jež četlo více rodin, v r. 1873 byl ustaven ochotnický divadelní spolek a s velkým nadšením horlivě hráli. O 50-ti letém výročí spolku čteme v „Kladském pomezí“ z r. 1923 rozhovor pisatelky s nejstarším hercem v začátcích spolku Fr. Matějů č. 40, který si stěžoval, že nejvíce starostí tehdejším ochotníkům dělala „oposice“ se starostou obce v čele, né snad ze zášti proti věci samé, ale ze záliby býti vždy proti. A tak hrály hry veselé, veselé i smutné ke zlosti oposici, která kde mohla, dělala schválnosti. Tak se žilo u nás v minulém století, lid ještě neměl vlastní širší rozhled, tak se bavili a hašteřili mezi sebou. Tím se vysvětluje i život v hasičském sboru ze zprávy jednatele. Dle záznamů v kronice koncem a začátkem století, žádná větší událost na vsi se neobešla bez účasti hasičského sboru v krojích, to dodávalo slavnostní ráz a ve všem vedli hlavní slovo. Když měli slavnost 100 leté trvání školy r. 1890, svěcení kostela r. 1895, pak průvody o Božím Těle s kominíky na stříkačkách, Husovy oslavy, o poutích a posvíceních drželi bezpečnostní a pořádkovou službu, prostě byli nepostradatelní. A co píše kronikář Kárník tehdejší velitel v obec. kronice poněkud stručněji: „Dne 31. srpna 1890 uspořádala míst. škol. rada s obec. zastupitelstvem významnou slavnost 100 leté trvání zdejší školy, při které příležitosti zároveň uspořádán ct. správou vzájem. pojišťovacího spolku ve Spy, veřejný sjezd hasičstva s generálním cvičením dobr. hasičského sboru v Ohnišově. Časně z rána procházela hudba dědinou, škola ověnčena, obec prapory ozdobena. Zástupy lidu a hasičské sbory přicházeli do 10-ti hodin. Když se hasičské sbory v čele s velitelem Vác. Vojnarem ze Spy rozestavili před školou, posvětil p. Jos. Barvíř farář z Bystrého památný kříž, který obec zřídila nákladem 180 zl. Po tomto obřadu vystoupil na řečiště p. Th. Dr. Tomáš Kouřil, okresní škol. inspektor z N. Města n. Met. A dojemně vylíčil vznik zdejší školy. Po skončení řeči přistoupil řečník k oltáři u kříže postaveném (bylť knězem) a obětoval slavnou mši sv. za asistence p. faráře z Bystrého, při níž přítomní učitelé zapěli příslušné skladby církevní. Po ukončení mše bylo defilování hasičských sborů před shromážděnými hodnostáři duchovenstva a učitelstva a rozchod ku společnému obědu. Odpoledne o 2 hod. následovalo veř. cvičení dobrovol. hasičského sboru Ohnišovského. Oheň nápodoben v č. 152 a hájeny byly vedlejší příbytky č. 97, 98 a 126. Místo bylo velmi příhodné, takže sbory hasiči i obecenstvo mohli ze silnice vše viděti a vydařilo se vše znamenitě. Po veř. cvičení odebralo se vše do zahrad Vác. Rydly č. 57 a Jana Grulicha č. 120, kdež se při divadelním představení místních ochotníků a komických výstupech a produkcí tří hudebních sborů, tanci atd., výborně až do noci všichni bavili. Po 9. hod. večer nastoupen ze zahrady skvělý průvod s lampiony ke školní budově, která s vedlejšími příbytky byla slavnostně osvětlena. Zde zapělo shromáždění při hudbě národní píseň „Kde domov můj“, načež říd. učitel přiměřenou řečí zdařilou slavnost ukončil.“ R. 1895 při svěcení kostela dostavilo se k slavnosti 6 hasičských sborů, Dobré 23, Bohdašín 19, Bačetín 16, N. Hrádek 17, Borová 14, Dobřany 18. Po této církevní slavnosti byla připravena hostina ve škole ve III. třídě. Přítomní: 2 p. p. duchovní, zást. okr. hejtmanství, školní inspektor, 2 p. p. říd. učitelé, starosta obce s dvěma radními a velitelé hasičských sborů. R. 1898 oslavovala obec s hasičským sborem 100. výročí nar. otce národa Fr. Palackého a 50-ti leté výročí zrušení roboty. 5


A dle protokolů o schůzích, spolkový život sboru plynul rušně v různých starostech dál, staří odcházeli, mladí přistupovali, takže průměr kolem 70-ti činných, 15 přispívajících a několika čestných se stále držel, 2 členné hlídky v uniformě při zábavách dbali o pořádek a bezpečnost, konalo se cvičení se stříkačkou i pořadové, by při přátelských návštěvách sjezdů v okolí budili pozornost svým vystoupením. Při požárech v okolních obcích museli mít ke stříkačce pár koní, aby byli rychle na místě, což vyžadovalo pohotovou organizaci ve spolupráci s obcí. Dle potřeby konali schůze výborové a pravidelně koncem roku valné hromady, v níž je zaznamenána činnost během roku a volili si své funkcionáře za průměrné účasti kolem 40-ti členů. Odebírali ústřední časopis „Hasičské rozhledy“ a „Věstník spolkový“ a tam nabádali, že při církevních obřadech asistovat není úkonem hasičstva, ale chránit svého bližního a národ. R. 1907 se většinou hlasů usnesli, že o posvícení spolkově do kostela chodit nebudou, až přišla první světová válka a odchodem téměř všech členů, činnost byla ochrnuta na nejnižší míru. Bylo štěstím sboru, že byl ve vedení obětavý, neocenitelný Josef Šefc č. 34 jako zbrojmistr, starý voják z okupace Bosny a Hercegoviny vyznamenaný dvěmi medailemi, o němž ve valné schůzi dne 22. 11. 1918 je poznamenáno: „Jen jeho zásluhou je, že nezůstalo vše ležeti bez ošetření, zastával velitele, jednatele, pokladníka a zbrojmistra v jedné osobě. Dle jeho zprávy činnost spolku v letech 14. – 18. bylo konáno celkem 5 cvičení, při nichž bralo účast 15 dívek, požáru se zúčastnili 4x, jednou v Slavoňově, 3x v místě. Pečlivě dbal o stříkačku a jen dík jeho obětavosti zůstaly stroje v nejlepším stavu a byl jmenován čestným členem.“ Dle záznamů v protokolní knize, zúčastnil se sbor slavnostní po okolí od r. 1903 – 1918: R. 1905 na župním sjezdu v Šonově, r. 1906 na žup. sjezdu v Semechnicích, r. 1907 na žup. sjezdu Dobrušské župy ve Valu, r. 1910 žup. sjezd v Slavoňově, r. 1911 žup. sjezd ve Spech a výroční slavnosti v Bačetíně a Bohdašíně, r. 1913 žup. sjezd v Janově a Pohoří. Přehled na zúčastněných požárech: r. 1903 dvakrát, r. 1904 sedmkrát, 4x se požáru zúčastnil, r. 1905 dvakrát, r. 1906 dvakrát, r. 1907 dvakrát, r. 1908 jednou, r. 1910 na N. Hrádku, r. 1911 dvakrát v místě č. 1 a v Dobrušce kam s nedojelo, r. 1912 v N. Městě kam se nedojelo, r. 1913 dvakrát jednou se nedojelo. A činovníci byli následující: Velitelé: od r. 1903 – 08 Linhart Jos. č. 14 od r. 1908 – 11 Chmelař Jaroslav ř. 59 od r. 1911 – 18 Ryšavý Josef č. 21. Náměstkové velitele: od r. 1903 – 11 Rydlo Václav č. 57 od r. 1911 – 18 Kárník St. č. 32. Jednatelé či zapisovatelé: od r. 1903 – 05 Novotný Jos. č. 76 (od r. 1905 – 19 starosta obce) od r. 1905 – 11 Ryšavý Jos. č. 21 od r. 1911 – 18 Dyntar Jos. č. 114 Zbrojmistrem: od r. 1903 – 18 zasloužilý člen Šefc Jos. č. 34 Členy výboru: od r. 1903 – 11 Mach Jos. č. 78 a Mach Jan č. 69 od r. 1911 – 18 Koldrt Lad. Pokladník a Dyntar Jos. č. 114.

Hasičský sbor za I. Republiky V památné schůzi dne 22. prosince 1918 za účasti 29 členů byla nově zahájena činnost, část mladších sloužila ještě na vojně své vlasti. Vzdali poctu všem, kteří se nevrátili, jichž bylo v obci 29 a v těchto většinou čl. sboru. Vzpomínali těch dnů na jásot Prahy, která nadšeně vítala návrat prvního presidenta T. G. Masaryka, zvolili si činovníky a započala všední starost. Během války schátrala střecha hasičské zbrojnice postavené r. 1878 a již nevyhovovala, tak bylo nutno ve spolupráci s obcí starati se o přestavbu. A v obec. kronice čteme, že první hasičský ples od 6


předválky byl pořádán dne 2. 3. 1919 v hostinci č. 51 a trval celý druhý den až do večera. Zvolilo se tříčlenné komité do společného výboru 4 spolků v obci, k zamýšlenému postavení pomníku svobody, na němž byla zvěčněna jména padlých. R. 1922 docílila se přestavba hasičské zbrojnice a byla dokončena před hasičským župním sjezdem v Ohnišově dne 10. 6. 1923. V obec. kronice je o něm napsáno: „Dne 10. června 1923 konán po 33 letech župní sjezd hasič. sborů župy Albrechtické spojený s generálním cvičením zdejšího hasič. sboru. Dostavili se: Bohdašín 22 čl., Krčín 22, Vrchoviny 26, Vršovka 12, Slavětín 11, Lhota – Doubravice 11, Nahořany 17, Pulice 20, Běloves 7, Šonov 14, Dobré 18, Domašín 12, Janov 9, Hroška 7, Slavoňov 13, Spy 11, Bystré 16, Kamenice 13, Bačetín 18, Val 20, Chlístov 5, Provoz 13, Rovné 13. Dobruška 22, zástupce župy Albrechtické a 16 čl. dodatečně, celkem 379 členů. V zahradě č. 20 následovalo cvičení všech sborů se sekyrami. Odpoledne pož. cvičení hasič. sboru Ohnišov na č. 3, sbor Vrchovinský zde zkoušel svoji nově zmotorizovanou stříkačku, dobře se osvědčila. Školní dítky provedly různé národní tance. Večer taneční zábava u Lhotských.“ T. r. počet členů: 77 činných, 17 přispívajících, 2 čestní. R. 1924 došly nové stanovy, úřední název spolku „Sbor dobrovolných hasičů v Ohnišově“, samaritní kurzy v N. Městě budou navštěvovati 3 členové. Dále v ob. kronice čteme stručný povšechný úsudek: „R. 1925 v červnu has. sbor koupil 2 kol. motorovou závěsnou stříkačku za auto zn. „Delahaj“ s příslušenstvím od fir. Ebert a spol. Praha VIII za 63 000 Kč. Obec na ni přidala starou stříkačku z r. 1903 za 1 500 K. koupenou, fir. ji převzala za 7 000 Kč, okres slíbil podporu, ale nedal nic. Předání a zkoušení stříkačky vedlo se slavnostně, pozvány okolní hasičské sbory, by za zvuků hudby jelo se k rybníku u č. 29, zkouška dopadla k spokojenosti, na zahradě č. 160 byla veselice a uděleno čestné členství 5-ti starým členům od založení spolku s odznaky a diplomy“. R. 1928 jednání o novém autě ke stříkačce. Opět zápis z ob. kroniky: „R. 1935 2. VI. Hasičský župní sjezd župy Albrechtické s požárním cvičením zdejšího sboru. O půlosmé hod. sbor se zúčastnil v počtu 35 čl. mše za zesnulé hasiče a následovaly zkoušky se sekyrkami a žebříky na zahradě Matějů č. 40. O 1. hod. před host. u Lhotských po uvítání všech sborů, byl odchod k pomníku padlých, kde velitel sboru pronesl vzpomínkovou řeč, položen věnec, odchod do zahrady, kde přítomné uvítal starosta obce a o činnosti hasičů okrskový dozorce Ducháč z Krčína. Dostavilo se 31 sborů: Jičín 15 čl., Černčice 18, Slavětín 13, Vrchoviny 15, Krčín 17, Nahořany 18, Jestřebí 9, Spy 14, Slavoňov 15, Hroška 5, Bačetín 11, Sněžné 11, Mezilesí 20, Sendraží 7, N. Hrádek 10, Libchyně 6, Val 10, Bystré 15, Kounov 7, Dobruška 7, Chlístov 9, Dobřany 7, Janov 13, N. Město 15, Borová 8, Dobré 11, Blažkov 7, Bohdašín 20, Zákraví 10, Vršovka 15, Šonov 1, Ohnišov 40, celkem 337 členů“. R. 1936 začíná školení o plynových bombách a letecké obrany, 3x konal ženský oddíl cvičení se strojem, ustaven ženský odbor 16 žen, nařízení o novém stejnokroji. Ob. kronika: „R. 1937 15. srpna konal nově zřízený ženský sbor první veřejné svoje cvičení se stříkačkou na č. 3. Přijely tryskem se stříkačkou a ve čtyřech minutách se proudy vod chrlili na objekty. Množství obecenstva neskrblilo pochvalou, potom taneční zábava“. Nařízením ústředí Svazu Českosl. hasičstva 20. září 1937 v 19 hod. zapálili se hasičské vatry v předvečer pohřbu T. G. Masaryka, po projevu velitele zazpívala se hymna. Na župní dotazník co sbor vydal mimo subvencí od založení na svůj inventář, se z výtahu pokladních knih uvádějí jednotlivé položky, které činí celkem 118 062,67 Kč. r. 1938. R. 1928 koupilo se starší nákladní auto „Fordka“ k ježdění se stříkačkou, za 13 000 Kč, ale po několika letech údržba by vyžadovala velký náklad, t. r. bylo prodáno na rozebrání za 750 Kč.

R. 1939 Od Zemské hasičské správy nařízena změna stanov, zrušeny župy, zůstanou v rámci okresu, název „Hasičský sbor v Ohnišově“, razítko a jsme přičleněni do I. Obvodu Okresní hasičské jednotky v N. Městě n. Met., druhý okrsek č. 52. Bez hlášení Okresní správě nesmí se nic konati, nový činovníci, starosta spolku a místostarosta. Hasičský sbor je přizpůsoben vojenskému výcviku, stanoveny roční příspěvky, noční služby v hasičské zbrojnici, konají se školení a vzdělávací přednášky, činovníci se musí zúčastňovat schůzí Okr. has. jednotky v N. Městě. T. č. bylo 57 čl. 7


činných, 36 přispívajících, 2 čestní, 13 čl. ženský odbor. Zásluhou sboru zůstává, že při příchodu Němců, když nařídili, že socha Svobody musí zmizet, hlavně iniciativou tehdejšího velitele a několika členů, socha legionáře tajně během noci zmizela a byla nedaleko zakopána, až do osvobození. R. 1942 proveden odhad hasičského inventáře: 1 mor. stříkačka 15 000 K, 1 čtyřkolová 1 000 K, 1 vozík pro hadice 500 K, 1 berlovka 100 K, 4 hydronetky 200 K, 4 žebříky hákové 100 K, 24 dílů hadic 480 m 6 800 K, 2 konvice pro benzin a lucerny 1 100 K, 15 pásů 150 K, 30 přilb kožených 300 K, 30 přilb ocelových 1 600 K, úhrnem cena inventáře 25 860 K, úhrn dluhů 20 000 K. Dle nařízení čl. hasičských sborů jsou osvobozeni na práci v říši, nové úřední rozdělení, jsme Okresní hasičská jednota 39. 5. obvod 3. okrsek, technický dozorce III. okrsku je Jos. Dyntar Bystré, dvojjazyčné označení zbrojnice, hlásit měsíčně stav benzinu, celonoční hlídky po vsi. Na památku budoucím se zaznamenává: Byl to těžký život v létech 1940 – 45 pod komandem nacistického Německa, již r. 1940 bylo v obci zatčeno 5 lidí, z nichž 4 čl. sboru za prozrazené ilegální držení zbraní, z nichž jeden byl r. 1943 popraven, druzí až do konce války trpěli v koncentračních táborech. Doba nás naučila žíti ve strachu dvojí tváří, ve dne se muselo loajálně pracovat v zemědělství i průmyslu, abychom mohli žít a vše co se na nás žádalo plnit a večer za zastřenými okny tajně se poslouchalo rádio, co hlásí Moskva a Londýn, jaká je situace na bojištích a v duchu jsme přáli Němcům porážku. Následkem omezeného shromažďování lidu během války, vzrostla činnost ochotnicko – divadelní, které ve spolupráci s ochotnickým spolkem, přispívala řada členů sboru. O valné hromadě 1. 1. 1944 zaznamenaný stručný přehled, nařízení o protiletecké obraně, na půdách písek, nádoba s vodou a plácačka, cvičení v nasazování masek, každé pondělí cvičení, zimní školení, přednášky, hlídky při divadlech, počet členů 48 činných, 30 přispív., 2 čestní, 13 žen. odbor. Na konec schůze hudebníci zahráli písně a zpívalo se. Při převratu byli hlídky všeho členstva na silnicích a na rozcestí pomáhali při odzbrojování německé armády. Přehled o zaznamenané účasti slavností v letech 1918 – 1945. R. 1920 na župním sjezdu v Krčíně, r. 1921 Jiráskovi slavnosti v Hronově, r. 1922 na Cháborách, Rozkoši, N. Město, r. 1923 ve Vrchovinách 18 čl., Hrošce 4, Bělovci 7, r. 1924 při odhalování pomníku v Bysrém 11, Domašíně 11, Dobrušce 18, r. 1925 v Albrechticích 4, v Provozi 4, v Dobrém 11, Domašíně 11, Dobrušce 18, r. 1925 v Albrechticích 4, v Provozi 4, v Dobrém 24, v Doudlebách se stříkačkou 4, r. 1926 v Bačetíně 11, v N. Městě při návštěvě Masaryka 17, r. 1927 ve Valu, v Janově, r. 1928 v Krčíně, v Běstvinách, Velké Jesnici, Nedvězí, Bohdašín, r. 1929 v Bačetíně, Šonově, Chlístov, r. 1930 v N. Hrádku, Slavoňově, Albrechticích, r. 1931 Černčice 12, Lhota 12, r. 1932 ve Spech, Bystré, Pohoří, Vrchoviny, Sedloňov, Byzhradec, při předávání nové školy veřejnosti a odhalení památníku na Tyršově kopci, r. 1933 ve Valu 12, v Šonově 4, v Janově 12, v Nedvězí 3, v Pulicích 6, Domašín 5, Krčín 8, r. 1934 Vrchoviny, Sendraží, v Pouchově, r. 1935 v Častolovicích, r. 1936 Vršovka 9, Rystré 18, Kounov 5, Bohdašín 15, při zakládání sboru v Tisu 9, v Jičíně 14, vítání posádky v N. Městě, r. 1937 v Mezilesí 7, Černčice 8, Bačetín 8, alegorický vůz „Havlíček“ v N. Městě na národní pouti, r. 1939 Krčín 10, Přibyslav 8. Přehled na zúčastněných požárech v létech 1918 – 1945 R. 1919 v místě č. 101, r. 1921 v Mezilesí, do Dobřan se nedojelo, r. 1922 v N. Městě hořely lesy, r. 1926 ve Sněžném (Borůvka) 9 čl., r. 1927 v Dobrušce, Blažkově (Suchánek), r. 1928 Bohdašín, Dobřany, Slavoňov, Nedvězí, Rozkoš, na Sendraží se nedojelo, r. 1930 v Mokrém a Krahulčím u N. Hrádku, r. 1933 v Tisu a u auta na strážnici shořelo, r. 1935 v místě č. 138 (Rydlo), č. 134 (Čejpa) a v Sudíně. R. 1936 v N. Městě (Merkur) a v místě č. 8, r. 1937 v místě č. 77, r. 1943 ve Valu u Rathouských. Přehled činovníků v období let 1918 – 1945 Velitelé: r. 1918 – 24 Ryšavý Jos. č. 21 r. 1924 – 27 Kárník Jaroslav č. 94 8


r. 1927 – 33 Koldrt Lad. Č. 79 r. 1933 – 45 Kárník Václav č. 56 Podvelitel: r. 1918 – 24 Matuška Lad. Č. 91 r. 1924 – 27 Chmelař Jaroslav č. 59 r. 1927 – 33 Kárník Vác. č.56 r. 1933 – 39 Koldrt Lad. č. 79 r. 1939 – 45 Majer Ant. č. 126 Pokladník: r. 1918 – 24 Kárník Jos. č. 144 r. 1924 – 45 Remeš Jos. č. 63 Zbrojmistr: r. 1918 – 24 Majer Ant. č. 126 r. 1924 – 29 Novák Celestýn č. 152 r. 1929 – 39 Rydlo Vác. č. 57 r. 1939 – 45 Sedláček Jos. č. 64 Členové výboru: r. 1918 – 27 Chmelař Jar., Čejpa Jos. č. 104 r. 1927 – 39 Chmelař, Štěpán Boh. č. 4, Švorc Fr. č. 11 r. 1939 – 45 Rydlo Vác. č. 57, Chmelař Jar. ml. č. 59, Švorc Fr. č. 11, Štěpán Bohumil č. 4 Starosta sboru: r. 1939 – 45 Koldrt Lad. č. 79, náměstek Kárník St. č. 32

Období let 1945 – 1960 Nastává přímo zázračný, historický přerod celé naší společnosti během několika let, ale původní ideje hasičské myšlenky, ochrana bližního, zůstává nedotčena. Ještě ve vzrušené době, po porážce německé branné moci, bylo první starostí sboru znovupostavení sochy legionáře na podstavec se jmény padlých. Byl zase obětavě vykopán, očištěn, a za pomocí kladkostroje u odborníka – sochaře znovu postaven na své místo a dne 20. května slavnostně obnoven. Za účasti celé obce a hasič. sboru ve stejnokrojích (28). Foto v archivu obce. Žákyně přednesla báseň o vítězství, řečníci řečnili a byla provolána sláva Stalinovi a Benešovi. 15. srpna 1945 sbor uspořádal společně se Svazem mládeže obžinkovou slavnosti, u které byl příjem 46 500 K, výdej 13 645 K. R. 1946 nové průkazky pro členstvo, hlídky v zavedeném biografu. Již r. 1937 uspořádána byla slavnost k 70-ti letému trvání sboru, ráno zúčastnil se sbor korporativně slavné mše za zemřelé hasiče, na hřbitově projev velitele a odchod ku Lhotským k slavnostní valné schůzi. Zahájení a uvítání starostou sboru, zejména starých veteránů, projev přítomného zástupce Okr. has. jednotky a projev velitele, který pak odevzdává čestné diplomy 11. nejstarším členům za jejich 50-ti letou nepřetržitou a obětavou činnost ve sboru, za které pak děkoval Honěk Ant. O 1. hod. vítány hasič. sbory před hostincem u Novotných, seřazen průvod, zastávka u pomníku padlých, položen věnec a krátký projev, zahrány hymny a pokračovalo se k požárnímu cvičení. Na poplach přijíždí čtyřkolová stříkačka ruční a motorová dvoukolová, na pomoc přijíždí Bystré s automobilovou stříkačkou, Janov s přenosnou stříkačkou a Dobřany s dvoukolovou motorovou stříkačkou. Ukázka požárního cvičení všech přítomných sborů v dodávce vody na vzdálená místa č. p. 1 a 2 dopadla ku spokojenosti všech přihlížejících dobře. Po skončení cvičení odchod do zahrady č. 20, kdež byli uvítáni předs. MMV br. Černým, pro pobavení předvedla místní školní mládež národní tanečky, které se všem líbily a při hudbě se i tančilo. Večer byla v sále br. Lhotského i br. Novotného taneční zábavy. Zúčastnili se následující sbory: Dobřany 15, Černčice 17, N. Hrádek 11, Vrchoviny 10, Bohdašín 17, Val 13, Olešnice 19, Bačetín 11, Přibyslav 12, Spy 13, Nedvězí 8, N. Město 13, Mezilesí 21, Vršovka 8, Libchyně 13, Slavoňov 8, Sendraží 13, Sedloňov 2, Blažkov 8, Bystré 12, Lhota 3, Jestřebí 6, celkem 266 členů. R. 1948 dne 17. října konal hasič. sbor společně se Zákravím a Bohdašínem v stejnokroji slavností slib vládě a jejímu presidentu u zapálené vatry u Bohdašína. Vzdělavatel četl od ústředí memorandum, hudba zahrála hymny a členstvo se podepisovalo pod vykonaný slib do pamětní knihy. Je 52 č. činných, 32 přispívajících, 10 čestných, po 14 dnů konali se žňové hlídky, usnešeno 9


kupiti novou stříkačku, aby vyhovovala dnešní době, navázat spojení s firm. Smekal a požádat o subvenci. R. 1949 mimo cvičení se strojem konali se různé brigády, účast na 1 máji v Dobrušce a společné oslavě narozenin generalisima Stalina 21. 12., kde promluvil náš vzdělavatel o jeho významu. Vyplněn dotazník od zemské has. jed., o činnosti za r. 1948 – 49 a plán na r. 1950. R. 1951 začíná reorganizace hasičstva. Valnou hromadu 1. 4. 51 zahajuje starosta Okr. has. jednotky Th. Zmatlík uvítáním přítomných a hostí a společným zazpíváním hymny práce. Přednáší referát okr. has. jednoty. Po zprávách jednatele, pokladníka a zbrojmistra přečítán a schválen organizační řád a přikročeno k volbám. Za předsedu zvolen Koldrt Lad., jeho náměstkem Sedláček Jos. 64, velitelem Dašek St., nám. Chmelař Jar., jednatelem Sedláček V. č. 68, pokladníkem Poláček Jan č. 130, zpravodaj organizační Lejsem Jar., zpravodaj výcvikový Matuška Jos., prav. pro školení Novák Jan, zprav. kulturní Milota Fr., preventivní ochrana Kárník Václav, ženský odbor Tonča Paštová, samaritský odbor Ulrych Jos., revizoři účtů a delegáti do OBJ. Zazpíváním písně práce byla valná hromada skončena. R. 1952 sbor se zúčastnil pochodu míru, konána sbírka ve prospěch tragicky zahynul. čl. ve Spech, 2 000 Kčs. Žňové hlídky 52 dní od 10 – 4 hod., v samaritské zprávě se hlásí 60 případů první pomoci. R. 1953 při schůzi uctěna památka Stalina a pres. Gottwalda, sbírka po vsi na Korej. dvojice čl. požár. jed. vynesla 737 Kčs, příprava dříví na sušák hadic, nové legitimace, oprava auta, rybníky se dají do pořádku. R. 1954 auto mělo generálku, úhradu hradil okres, jednota měla hlídku při motor. závodech probíhajících obcí, žňové hlídky, čitá 74 č. činných, 23 přisp. 4 čest., 3 ženy, zúčastnila se štafetového běhu v listopadu. R. 1955 požární jednota postavila na zadní části zbrojnice sušák na hadice. R. 1957 uctěna památka zemřelého presidenta Zápotockého, dorostenecké družstvo pilně cvičí k soutěži, brigáda na odvodnění hřbitova, hledání v okolních lesích nezvěstného Tomáše, s té příčiny vyčerpán Bělobrádkův rybníček, účast 10 čl. dorostu na soutěžích v Mastech a Slavoňově, získali 496 bodů a umístili se na druhém místě. V soutěži v Deštném 15 čl. umístili se na III. místě, bylo jmenováno 13 čestných členů a uděleny jim diplomy za jejich dlouholetou obětavou práci, samaritská služba přešla do odboč. čsl. červeného kříže založené v obci a má 34 členů. R. 1959 družstvo dorostu se zúčastnilo soutěže v Běstvinách a okresní v Pohoří a čestně se umístili, 11. 7. při povodni ve čtyřech případech zakročilo 26 čl., 50 dnů žňové hlídky, požár. jednotka se zúčastnila společně s Nár. frontou oslav MDŽ a 7. list. recitace žáků a film. Festival mládeže v Moskvě, brigáda na vodovodu a betonáž mostu. R. 1960 v červnu přivežena z Prahy po mnoha urgencích nová stříkačka, když vedení odmítlo bráti zodpovědnost v případě požáru, stroj je výkonný a zůstává nám pěkná památka na činovníci okresu Dobruška. Podvozek zaplatilo JZD, a stroj prostřednictvím MNV okres. Přehled na zúčastněných slavnostech v letech 1945 – 60. R. 1945 v místě obnovení pomníku padlým, oslava 60-ti letého trvání sboru v Mezilesí, r. 1946 slavnost v Černčicích 21 čl., v Olešnici 15, Dobruška 15, r. 1947 oslava 70-ti letého trvání sboru v místě, r. 1948 slavnost v Šonově 10, v Slavoňově 15, na Skalce 5 čl., r. 1950 svaz okrsků ve Spy 22 čl., 1. května májové oslavy v Dobrušce, předání praporu v Dobrušce, okr. sjezd v Semechnicích 25 čl., r. 1951 na N. Hrádku 15, v Šonově 8, r. 1952 1. máj v Dobrušce 15, r. 1953 1. máj v Dobrušce 5, v Slavoňově 20, ve Valu, v Jílovici 30, zájezd na Moravu autobusem, r. 1954 okr. cvičení v Přibyslavi 10. Přehled na zúčastněných požárech v období r. 1945 – 60 R. 1947 požár v místě č. 50, účastny Bohdašínští a Bysterští, r. 1949 v Blažkově, r. 1950 v Mezilesí 8 čl., ve Valu 28 čl., r. 1951 v Dobřanech 22 čl., v N. Městě 12, r. 1952 v N. Městě 12, v Dobřanech 15, r. 1959 v Bohdašíně, Dobrušce, Kamenici všude větším počtem, r. 1960 v Dobrušce, účastníci poplachu v Bohdašíně na přání ČSPO v Praze, dle jejich posudku pohotovost byla dobrá a rychlá.

10


Přehled činovníků v letech 1945 – 1960 Velitelé: r. 1945 – 51 Kárník Vác. č. 56 r. 1951 – 53 Dašek St. r. 1953 – 57 Kárník Vác. č. 56 r. 1957 – 60 Hubálek Jos. Podvelitel: r. 1945 – 57 Chmelař Jar. r. 1957 – 60 Sedláček Jos. č. 64 a Matuška Josef Jednatel: r. 1945 – 60 Sedláček Vác. č. 68 Pokladník: r. 1945 – 52 Poláček Jan č. 130 r. 1952 – 60 Poláček Jos. č. 130 Zbrojmistr: r. 1945 – 60 Novák Josef č. 152 Předseda míst. hasič. jed.: r. 1951 Koldrt Lad. r. 1956 Kárník Vác. č. 56 Místopředseda: r. 1951 – 1960 Sedláček Josef č. 64 Zpravodaj organizační: r. 1951 Lejsek Jar. r. 1953 – 60 Mádr Václav Zpravodaj výcvikový: r. 1951 Matuška Josef r. 1953 – 57 Rydlo Vác. r. 1957 – 60 Poláček Jos., Ulrych Josef Zpravodaj školení: r. 1951 Novák Jan r. 1954 – 60 Grim Sláva Zpravodaj kulturní: r. 1951 – 60 Milota František Zpravodaj preventivní: r. 1951 Kárník Václav r. 1957 – 60 Grim Dobroslav Zpravodaj zábranový: r. 1953 – 60 Bartoš Jos. Zpravodaj dorostový: r. 1953 – 60 Poláček Josef č. 106 Zpravodaj ženského odboru: r. 1951 Paštová Ant. r. 1953 – 60 Štěpánová M. č. 186 Zpravodaj samaritský: r. 1951 – 60 Ulrych Josef Řidič: I. Kárník Vác. ml. č. 56, II. Černý Josef ml. č. 92

Období let 1960 – 1980 R. 1961 nastává změna okresů, jsme přiděleny do okresu v Rychnově n. Kněž., naše nová hlavička má název „Místní požární jednota v Ohnišově“, zřízeny okrsky, rozšíření preventivní ochrany komínů, dorost se účastní soutěží v Přepychách 12, v Deštném 10 a v obec. kronice je zaznamenán celkový posudek: „Důležitou a velkou složkou v obci je stále „Místní jednota požární ochrany“. Tento spolek trvá již od r. 1978, tehdy jako dobrovolný hasičský sbor, několikrát spolek byl přejmenován, podle doby a režimů, ale v podstatě zůstává stále účel stejný, bdít, pomáhat a chránit majetek spoluobčanů před požárem. Poslání vznešené, opravdu bratrské v celé lidské společnosti. Nezaostali a přizpůsobili se dnešní době. Jak již prv. kron. poznamenává, rozmach spolku vzrůstal, první stříkačku ruční na koňský potah, vystřídala již r. 1925 stříkačka motorová, r. 1950 přibyla nová motorová stříkačka, kolem 300 m hadic, prostě v plném vybavení. Požárníci starají se o doplnění svých řad mladým dorostem, krátce stojí na výši dnešní doby.“ R. 1963 auto nevyhovuje, utvořen zájmový kroužek mládeže 9 žáků, čištění koupaliště pomocí stříkačky, školení, brigády. R. 1964 prohlídka výzbroje okrskovým velitelem, čištění studní a rybníků, brigády o žních v JZD, mlácení, brambory, počet členů 81 činných, 15 přisp., 6 čest. a 2 ženy. R. 1965 okrsková schůze v Ohnišově, pohotovost při povodni, provedena preventivní prohlídka 167 budov a družstevní podniky. V obec. kr. se píše: „Místní jednota požární ochrany: plní stále své poslání i za dnešních nepříznivých okolností pro činnost ve všech spolcích, následkem 11


dvousměnné zaměstnanosti v průmyslu i celodenní v JZD, nezbývá činovníků při nejlepší vůli dost času, aby se mohli náležitě věnovati všemu výcviku. V rozlehlém okrese jsou utvořeny menší obvody tzv. okrsky a v něm požárníci mezi sebou vzájemně soutěží, kdo časově dřív je pohotově se svoji stříkačkou k hašení požáru a taková se konala dne 25. VI. 1965 na sportovním hřišti v Ohnišově. Počasí nepřálo, bylo deštivo, ale zúčastnilo se jí 9 družstev po 9 – 10 mužích, a to: Bohdašín, Tis, Olešnice, Chábory, Dobruška, Bačetín, Kounov, Deštná a Rokytnice jako host. Výsledek není znám, ale neúčast domácího družstva, vzhledem k tradici z minulého století, kdy naši byli vzorem okolním, byla ostudná, poskytnutí místa a pohoštění zdá se mi málo, tam se ukazovala práce a obětavá činnost.“ R. 1966 školení CPO, okrsková schůze v Rokoli, velitelé v Kounově, o valné schůzi zástupce O. P. J. br. Mach Jos. z Bohdašína odevzdává br. Sedláčkovi V. „čestný odznak za příkladnou práci a diplom za 43 letou jednatelskou práci“. Požárníci v Zákravím budou zařazeni do míst. požár. jednoty. 1967 poplachové cvičení okrsku na družstevní podniky, účast z Bohdašína, Janova a Olešnice, zapojení a dodávka vody byla dosti rychlá, nové legitimace, jednáno o stálém telefonním spojení, ohledně hlášení požáru, jednota čítá 60 čl. činných, 22 přisp., 6 čestných, 1 žena. Situační záznam v ob. kr.: „Hasičský sbor v Ohnišově je stále v pohotovosti pro případ požáru, slavnosti a sjezdy hasičské jaké dříve bývaly se sice teď nekonají, ale k hlavnímu úkolu být stále na stráži jsou připraveny, nejen stříkačka a vozidlo, ale i okamžitá pohotovost a obětavost členů. Mimo výroční schůze a vozidlo, ale i okamžitá pohotovost a obětavost členů. Mimo výroční schůze, jiné nekonali, doprovodili své členy při pohřbech a sice: s posledním rozloučením, které za všechny odbývá Honěk Ol. Zúčastňují se požárních cvičení, které měli 27. VII. 1967 3 sbory na kravíně v Ohnišově, 29. VIII 1968 rovněž na kravíně při školení civilní obrany v maskách, mají povinnost dbáti o bezpečnost komínů v příbytcích atd.“ R. 1969 přejmenování na hasičské sbory, jednáno o novém stejnokroji, v okrskové schůzi ve Sněžném byl zvolen pro obvod Bohdašín, Ohnišov a Janov okrskovým velitelem br. Novotný z Janova. R. 1970 účastny k Okresní konferenci v Bílém Újezdě, na okrskových v Janově, Olešnici, Sněžném, okrskové požární cvičení za družstevní podnik ve Sněžném, Bystrém při náhlé kontrole zazimování a uložení techniky v požární zbrojnici okresními dozorci, byly shledány závady, které v krátké době dal do pořádku nově zvolený zbrojmistr Štěpán Sláva č. 87. R. 1971 okrskové schůze konány v Ohnišově a v Sněžném, čištění koupaliště a rybníků, prohlídka opravené techniky a zjištěno, že starou stříkačku nelze opravit, není náhradní součástka. R. 1972 jsme 15. okrsek, Ohnišov, Bohdašín, Janov, Tis, Zákraví, Sněžné, Olešnice, telefonicky volat v případě požáru, požární útvar Dobruška, nový velitel provede inventuru a předloží na MNV, opraveno auto velitelem za účasti Soumara, okrskové poplachové cvičení konáno v Zákraví a Olešnici 10 čl., předložen rozpočet na příští rok MNV v částce 20 000 Kčs. Roku 1973 byly veškeré povinnosti cvičební, schůzové, brigádní, splněny, ale nejvýznamnější událostí byl požár dne 5. září 1973, o němž je povšechný zápis v ob. kr.: „Za klidného polojasného dopoledne při přeletu letadel, bylo slyšet jako vzdálené střílení ze samopalu, ale letadla utichla a hromadné praskání trvalo dál a teprv to upozornilo okolí na požár s eternitovou střechou. Jako blesk z nenadání, ale kouř nebyl velký a požární poplach se ozval teprv za chvíli. A v informaci od JZD se uvádí: „V 10 hod. při skládání slámy mačkačem píce vznikl požár ve skladu píce u kravína 174 nad sklepem. Pohotovým zásahem členů, kteří pracovali poblíž, podařilo se zabránit rozšíření do přípravny pomocí hasících přístrojů a potom po příjezdu zdejších požárníků, podařilo se požár lokalizovat vodou pro první pomoc z betonové nádrže. Shořelo 1 000 q sena a 500 q slámy a zničena byla střecha včetně pokroucených kovových vazníků. Později byla voda zajištěna z rybníka od Poláčkových. Bylo spotřebováno 16 hasících přístrojů.“ V nynější době požár v JZD je velkou výstrahou a zkouškou pohotovosti všech požárníků v okolí, aby přispěli k hájení společného majetku a tak i v našem případě, díky telefonu, sjelo se v krátké době množství sborů a byli to: Rychnov, Dobruška, N. Město, Stavostroj, Bohdašín, Zákraví, Bystré, Bačetín, Val, Janov, Sněžné, Kounov, Olešnice, Nahořany. Na dálkovém téměř kilometrovém vedení vody z rybníka, muselo se několik 12


sborů spojit přečerpáváním, aby srdečným úsilím voda vykonala svůj účel. S cisternami pracovali samostatně. Při takovém množství píce a slámy se požár nenechá v krátkosti uhasit, bylo nutno celý sklad vyklidit, aby oheň neměl potravy. To se skutečně dvěma otvory, pomocí kopáče a vidlí s vypětím sil a neustálého postřiku, podařilo vyházet do vleků a odvézt do „Záboří“ a požární pohotovost při tom trvala nepřetržitě 36 hodin. Vyvážené mokré seno a sláma v Zábořím však ještě doutnala a náhodou mírný východní vítr bral přízemní kouř, provlákninou nad potokem vedle Valských lesů na západ a zaplavil celou Dobrušskou kotlinu až k Pohoří. V Dobrušce bylo plno kouře, lidi to prý dusilo a nemohli klidně spát a byl nový alarm a cisterna zalévala ještě doutnající seno venku. To byla vzrušující událost v obci po 12ti letech. Uznání zasluhuje skvělá organizace společné požární ochrany a obětavé služby všech členů zúčastněných sborů, jakož i našich obětavých pracovníků, kteří nepřetržitě beze spánku vydrželi oheň zdolávat.“ R. 1974 mimo splněných všech povinností, konán autobusový tzv. „tajný výlet“, oprava stříkačky v Zákraví, krev darovali 4 členové. R. 1975 celkový posudek z ob. kr.: ... ale v podstatě zůstává stále původní humánní účel, chránit majetek svých spoluobčanů před požárem. Přizpůsobují se stále současné době, aby byli ve své technice na výši dnešním požadavkům. Mají přispěním okres. svazu požár. ochrany a MNV novou automobilovou stříkačku s nejnutnějším vybavením, nové stejnokroje, zúčastňují se všeho potřebného školení k dnešní náročnější technice a ve sdruženém okrsku konají svou povinnost. Z jejich zprávy o činnosti r. 1975 se uvádí, že je 80 čl. celkem, doprovodili 4 zemřelé, zúčastnili se pěti okrskových schůzí, byli účastny na poplachovém cvičení v Bohdašíně, na objektu JZD. Dvakrát měli náměstkové cvičení se strojem, čistili koupaliště, požární nádrže, studni, zkoušeli hydranty, provedli preventivní prohlídky v JZD a v bytech po obci, zástupce okrsku provedl prohlídku veškeré požární techniky. Na okrskovém cvičení požár. ochrany na hřišti v Ohnišově byli účastny: Ohnišov, Bohdašín, Olešnice muži a ženy, Janov, Bystré, Bačetín, Kamenice, Val, Chlístov, Kounov muži a ženy, Deštná. Z rozpočtu MNV a posílení z ONV byly zakoupeny hadice, skříňky, pneumatika, plnění hasících přístrojů, vodní, pěnový, benzín, olej. R. 1976 okrskové námětové noční cvičení na objekty JZD v Ohnišově, prohlídky komínů a v provozovnách, čištění koupaliště a požární nádrže, údržba požární techniky, brigády v zemědělství v JZD, nesplněna účast na soutěži požár. družstev, je zapotřebí zapojit mládež, která má větší elán do práce. R. 1977 námětová cvičení okrsku, pomoc na výstavbě školky, zakoupené cvičební obleky od MNV, opasky, hadice, benzín, hadice zaplatilo JZD 7 000 Kčs a dalo do užívání požár. sboru, požádána odb. míst. červeného kříže, aby v případě požáru se dostavili s lékárničkami, důtka z okrsku za neúčast v soutěži družstev, převzít auto a stříkačku do socialistické péče. Situační zpráva z ob. kroniky: „Stav Zákl. org. svazu pož. ochrany v Ohnišově. Činnost spolku je stále přizpůsobována potřebám dnešního života, více kolektivní v okrscích. Stav členů v r. 1977 byl 75 mužů, 1 žena. V rámci okrsku konali 2x školení, 2x školení s filmem civilní obrany, námětové cvičení 1x místní a 1x okrskové, 4x konali přípravné cvičení na soutěž. Zásahy u požáru měli 1 lesní v „Kuchyňkách“ a u Maršíka v Bohdašíně. Vykonali preventivní prohlídky všech obytných budou v obci, provozoven Jednoty, Kovodružstva a JZD. Pořádali 1 ples, pouťovou zábavu, konali 7 schůzí výborových, 2 členské, zúčastnili se zástupci schůzí okrskových. Krev daruje 5 členů. Zúčastnili se všech brigádnických prací v obci, na údržbě a výstavbě vodních zdrojů 130 hod., na údržbě zbrojnice 85 hod., sušáku hadic 20 hodin., požární techniky 205 hod., výzbroje a výstroje 85 hod., na pomoc v zemědělství v JZD 85 hod., na plnění akce Z 95 hod., na výstavbě školky 200 hod., Složení výboru ZO SPO:... Z jiného pramene získané zprávy o události na památku zaznamenané. Dřevorubci od JZD Ohnišov dělali o dříví v „Kuchyňkách“, chvoj a jiné odpadky se teď pálí. Při odchodu oheň špatně uhasili, vítr jiskry znovu rozdmýchal a začal hořet les. A to byl pro požárníky v Bystrém poplach dne 1. května 1977, neboť mají les nedaleko vsi a včasným zákrokem podařilo se záhy oheň lokalizovat, i Ohnišovští později přijeli. Dne 17. září pořádali požárníci v Bystrém přátelské posezení s opékáním berana na rožni u koupaliště. Berana dostali od JZD Ohnišov jako 13


odměnu za včasné uhašení ohně v „Kuchyňkách“. Přátelského posezení se zúčastnili i zástupci JZD Ohnišov a sešlo se prý mnoho zvaných i nezvaných hostů. Pití bylo také dost, hrálo se tam a zpívalo dlouho do noci. Na tuto epizodu Bysterští rádi vzpomínají a na Ohnišovské mají dobré vzpomínky. R. 1978 jubilejní stoleté založení. Stříkačka v Zákraví je v opravě v Dobrušce. Příprava k oslavě 100. výročí sboru, vybráni členové, kteří jsou u sboru 50, 40, 30 a 20 let, celkem 37. Musí se šetřit vodou, vypouštění rybníků jen se souhlasem velitele, příspěvek částkou 100 Kčs na zakoupení kytek k MDŽ, usneseno, vyjeti se spolkovým autem jen na dopravní příkaz od MNV nebo velitele, příprava k soutěži okrsku zajištěna, člen družstva obdrží 30 Kčs na úhradu a občerstvení. Vzpomínková slavnost v stejnokrojích konána 19. května v Jednotě, za přítomnosti pozvaných hostí, zástupců okresu i okrsků s členstvem, zástupci MNV a všech složek NF. Po uvítání a zahájení předs. Chmelařem, povstáním uctěna památka všech zemřelých členů až do současnosti. Školní žáci s ředitelkou s. Průšovou a s. Pospíšilovou měli kulturní vložku, recitovali, zpívali, předvedli různé tanečky, což vyvolalo příjemnou atmosféru. Čten zápis o založení zdejšího sboru ze dne 26. května 1878 a jak byl v tehdejší době přijat. Následovalo předání čestného uznání zástupcem OV SPO s. Diblíkem místní ZO SPO s případným proslovem. Po tomto aktu následovalo předání medailí a čestných uznání členům, kteří jsou u sboru 50, 40, 30 a 20 let. Projevy hostí za okrsek s. Šimon, za MNV a všechny složky ZF v obci, po kterých předseda s případným doslovem ukončil významnou schůzi a společnost setrvala při hudbě v družném rozhovoru. V okrskové soutěži přes překážky na hřišti dne 20. května, družstvo se umístnilo na III. místě v soutěži mužů, bylo provedeno námětové cvičení na objekt JZD za účasti 10 členů. Po vyhlášení poplachu byla stříkačka u požární nádrže za 9 minut, provedena preventivní prohlídka u 82 budov, chat, 2 provozovny, zdravotní středisko, všechny závazky na r. 78 byly splněny, jsme na III. místě v brigádnické činnosti v obci. A v ob. kronice se píše: V rámci okrsku zúčastnili se soutěže družstev ve Valu, plně se zúčastnili školení CO, vykonali poučnou přednášku dětem ve škole o požární bezpečnosti, zúčastnili se 3x školení výcvikového roku, účast 50 čl. Plán práce byl splněn 100 %, na výstavbě mateřské školky 200 hod., pomocí techniky vyčistili několik studní a rybník, uspořádali 2 taneční zábavy. R. 1979 do soutěže družstev se zapojí 1 družstvo, preventivní prohlídky provedeny na 134 obydlích a 2 provozovny, příprava auta na technickou prohlídku, 6x výcvikový rok, 2x přednáška ve škole, 2 přednášky CO, všechny údržbářské povinnosti splněny na úseku techniky, vodní zdroje, zbrojnice, výzbroje, závěrečných pohovorů a testů z výcvikového roku se zúčastnilo 21 členů, 3 nový dárci krve, stav členů 76. R. 1980 čtvrtletní hlášení o činnosti dohlédacímu orgánu, v soutěži družstev ve Valu se naše družstvo umístilo na I. Místě a postupuje do dalšího kola v okresní soutěži, preventivní prohlídka všech obydlí a 2 provozovny, přehlídky objektů před sklizní sena a slámy, účastny všech schůzí okrskových i okresních, brigáda na školce 230 hodin. Přehled na zúčastněných slavnostech v letech 1960 – 80 R. 1961 1. máje v Dobrušce 32 čl. i pozdější v menším počtu, r. 1964 na okrskovém cvičení v Bohdašíně. Přehled na zúčastněných požárech v období r. 1960 – 80 R. 1961 v místě č. 64, účastny Bohdašín, Zákraví, Dobruška, r. 1962 v Sendraží 15 čl., r. 1966 v Sendraží 21 čl., v Bačetíně činně účastny při vynášení a hašení 22 členů, v Bohdašíně 15 čl., poplachové cvičení v Olešnici, kde byli první, ač to měli nejdále 12 čl., r. 1970 v Bačetíně 15 čl., r. 1973 v místě JZD, r. 1977 les v „Kuchyňkách“, v Bohdašíně, r. 1980 v Bohdašíně a v místě č. 142. Přehled činovníků v letech 1960 – 1980 předseda míst. hasič. jed.: r. 1960 – 64 Honěk Oldřich r. 1964 – 80 Chmelař Jaroslav místopředseda: r. 1960 – 64 Sedláček Jos. č. 64 14


velitel: jednatel: pokladník: organizační referent: preventivní kulturní výcvikový ženského odb. materiál. tech. C. O.

r. 1964 – 71 Poláček Jos. č. 130 r. 1971 – 80 Štěpán Sláva č. 87 r. 1960 – 71 Poláček Jos. č. 130 r. 1971 – 80 Škoda Miroslav č. 20 r. 1960 – 72 Sedláček Vác. č. 68 r. 1972 – 80 Sedláček Vác. ml. č. 68 r. 1960 – 80 Matuška Josef č. 91 r. 1960 – 65 Grulich Boh. ml. r. 1965 – 80 Štěpán Boh. č. 4 r. 1960 – 80 Ryšavý Václav č. 36 r. 1960 – 65 Mádr Vác. č. 163 r. 1965 – 80 Grim Sláva č. 45 r. 1960 – 80 Ulrych Jos., Poláček Jos. č. 186 r. 1960 – 80 Štěpánová Marie č. 186 r. 1965 – 80 Grulich Bohuslav č. 10 r. 1965 – 80 Kárník Vác. č. 56

Vysvětlivky k osnovám: Ustavující protokol hasičského sboru neexistuje, ten podrobněji zapsal r. 1926 kronikář obce Kárník Jos. (1857 – 1946), který byl v ustavující schůzi přítomen a pozdější úspěšný velitel a dále ze zápisů o 25. výročí spolku. Mimo to je nepřímý doklad o založení sboru v protokolech obecních, které jsou od r. 1861 vedeny. Po založení sboru prapor byl, ale dnes již žádný o něm nic neví. Staré stříkačky, hydronetky atd. se skladovaly až do let šedesátých pokud bylo ve zbrojnici místo, pak na rozkaz ústředí přes MNV bylo nařízeno, že to ve zbrojnici nesmí být, tak se to vyvezlo na záhumení za příbytky do různých koutů a zlikvidovalo se to sběru. Nejstarší fotografie hasičů je zachována z r. 1908, 25 čl. v stejnokroji v bílých rukavicích. Pak z r. 1935 při sjezdu v cvičebním stejnokroji viditelných jen 28, nalézají se v archivu obce. Doslov pisatele a stručný posudek: Jsem jeden z Vás a přesto, že jsem se v životě šíře rozletěl, vždy jsem si sboru vážil pro jeho poslání, pomáhat v neštěstí druhých. Při pročítání protokolů, měl jsem pocit hrdosti z úspěchů i trpkost z neúspěchů. Jen díky jednateli V. Sedláčkovi, že vše dle pravdy zaznamenal. R. 1965 černě zaznamenán zůstane v dějinách sboru, kde se píše, že při okrskové soutěži v Tisu pro nějakou maličkost stříkačka nezabrala, tak jsme se soutěže nezúčastnili. A při okrskové soutěži na hřišti v Ohnišově náhodou za deště, jsme se nezúčastnili, poskytli jsme místo a pohostinství. R. 1976 jsme se rovněž okrskové soutěže nezúčastnili. R. 1930 na slavnosti ve Slavoňově se zúčastnil též náš sbor pochlubit se s motorovou stříkačkou, které tehdy byly ještě novinkou. Na slavnost též šel náš horlivý hasič St. M. č. 67 se svým vnukem (který mně to vypravoval), byl ve společnosti známých sousedů a po vyhlášení poplachu, napínal pozornost sousedů „počkejte, teď uvidíte jakou máme u nás stříkačku“. Naši byli brzy pohotově, ale v tom napětí a spěchu, v určitý okamžik nespustili cosi, voda se jen ukázala a nestříkala, zatím co později místní sbor ruční stříkačkou hasil. Sousedé se našemu občanu smáli, ten se už další oslavy nezúčastnil a s ostudou šli domů. To uvádím jen pro výstrahu budoucím, aby se vícekrát podobné úkazy neopakovaly, co zlehčuje pověst sboru. Dnešní doba je náročnější a vyžaduje odborné znalosti všech tajů složité techniky a zodpovědně plnit svůj úkol. Nezúčastnit se soutěží z vyššího rozhodnutí, je samozřejmě porušení disciplíny, která v našem spolku je nevyhnutelná a byla právem vytýkána. Ale idea zůstává stále stejná od založení až do současnosti, být na stráži a hájit majetek bližního „proti nepříteli nejurputnějšímu, požáru“, toť vznešený úkol, který lze řadit hned za vědu lékařskou, která pečuje o zdraví lidu. Na vesnicích máme těžší podmínky, za dne máme polovinu členstva v zaměstnání mimo domov a je nutno získat všechny mladé lidi k spolučinnosti, aby v každý okamžik bylo pohotově 15


dostatek lidí ku složité technice. Ze zkušenosti bývalých spolků v obci zůstalo poučení, které platí i pro dnešní jednotu požár. ochrany, že vždy byl vzestup činnosti, byl-li v popředí oblíbený vedoucí, který měl důvěru všech a dovedl se svým členstvem taktně jednat, a nebo nebyl ten pravý na svém místě a byl pokles činnosti. Nechť tento přehled činnosti ZO JPO za prvních sto let, je poučením i výstrahou do další stovky, neboť vznešený účel spolku je nehynoucí! Na požádání stručný výtah zaznamenané činnosti zpracoval v prosinci r. 1980 86ti letý V. Mach

16

Kronika hasičského sboru v Ohnišově

Recommend Documents