Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Diplomová práce

Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě Jana Bernatová 2008

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.“ …………………………………. -1-

Poděkování: Ráda bych poděkovala JUDr. Daně Šramkové, Ph.D. za cenné podněty a odborné vedení diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat za vstřícnost a poskytnuté materiály pracovníkům Celního ředitelství v Brně - tiskovému mluvčímu por. Oto Plochovi a vedoucímu personálního oddělení Bc. Ivo Moricovi. Za ochotu pomoci a zaslané informace děkuji Mag.jur. Peteru A. Zellerovi, mezinárodnímu komisaři ministerstva financí ve Vídni. -2-

Obsah: 1.

Úvod...............................................................................................................................5

2.

Základní pojmy ..............................................................................................................7

3.

Historie a vývoj českého a rakouského celnictví...........................................................9 3.1.

4.

5.

3.1.1.

Vývoj celnictví od 7. století do roku 1526.....................................................9

3.1.2.

Společná historie české a rakouské celní správy v letech 1526 - 1918 .......10

3.1.3.

Vývoj celnictví od roku 1918 po současnost ...............................................11

3.2.

Historie rakouského celnictví ..............................................................................15

3.3.

Shrnutí..................................................................................................................18

Právní úprava celního práva ........................................................................................20 4.1.

Předpisy evropského celního práva .....................................................................20

4.2.

Předpisy českého celního práva...........................................................................22

4.3.

Předpisy rakouského celního práva .....................................................................24

4.4.

Shrnutí..................................................................................................................26

Úkoly a činnosti celní správy.......................................................................................27 5.1.

6.

Historie českého celnictví......................................................................................9

Činnosti české celní správy..................................................................................27

5.1.1.

Činnosti vykonávané v rámci správy cel .....................................................27

5.1.2.

Činnosti celních orgánů v rámci správy daní...............................................28

5.1.3.

Činnosti prováděné v rámci tzv. dělené správy ...........................................29

5.2.

Úkoly rakouské celní správy................................................................................30

5.3.

Shrnutí..................................................................................................................31

Organizace celní správy...............................................................................................32 6.1.

Organizace celní správy v EU .............................................................................32

6.2.

Organizace celní správy České republiky............................................................33

6.2.1.

Generální ředitelství cel ...............................................................................34

6.2.2.

Celní ředitelství............................................................................................42 -3-

6.2.3.

Celní úřady...................................................................................................44

6.2.4.

SON – skupina operativního nasazení .........................................................45

6.3.

6.3.1.

Spolkové ministerstvo financí .....................................................................46

6.3.2.

Celní úřady...................................................................................................48

6.4. 7.

Spolupráce v rámci mezinárodních organizací a úřadů .......................................52

7.1.1.

Světová celní organizace .............................................................................52

7.1.2.

OLAF - Evropský úřad pro boj proti podvodům .........................................53

7.2.

Spolupráce ve formě podpory informačních systémů .........................................54

7.2.1.

eCustoms......................................................................................................54

7.2.2.

Intrastat ........................................................................................................54

7.2.3.

TARIC .........................................................................................................55

7.3.

Spolupráce na základě smluv - Neapolská úmluva II..........................................55

7.4.

Spolupráce české a rakouské celní správy...........................................................57

Současnost a budoucnost celní správy.........................................................................59 8.1.

9.

Shrnutí..................................................................................................................50

Spolupráce celních správ .............................................................................................52 7.1.

8.

Organizace rakouské celní správy .......................................................................46

Současnost celní správy .......................................................................................59

8.1.1.

e-Vývoz a e-Dovoz ......................................................................................59

8.1.2.

Oprávněný hospodářský subjekt..................................................................60

8.1.3.

Schengenský prostor ....................................................................................61

8.1.4.

Mobilní dohled.............................................................................................62

8.2.

Budoucnost české celní správy ............................................................................64

8.3.

Budoucnost rakouské celní správy ......................................................................66

Závěr ............................................................................................................................67

10. Resumé.........................................................................................................................70 11. Seznam literatury .........................................................................................................74 -4-

1.

Úvod Povolání celníka je jedním z nejstarších v historii, z čehož lze usoudit na mnoho

staletí dlouhou tradici činností souvisejících s výběrem cla. Dlouholetým vývojem v této oblasti se vytvořila v jednotlivých státech rozdílná struktura orgánů, které plní úkoly vyplývající především z přestupu osob nebo zboží přes celní hranici. Soustava, kterou tyto orgány tvoří, je označována jako celní správa. Geneze konkrétních celních správ se lišila podle umístění daného státního území, případného přístupu k moři, výskytu obchodních stezek a řady dalších faktorů, o čemž by bylo možné popsat stovky stran. Téma Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě jsem si zvolila proto, že jsem byla dva roky zaměstnána jako celní deklarantka a poznala jsem fungování celní správy z pohledu dovozců a vývozců zboží. To jsem ovšem zakusila ještě před vstupem České republiky do Evropské unie (dále jen „EU“). Zajímalo mě, k jakým změnám došlo v oblasti celnictví v souvislosti s rozšířením EU. Během zpracování tohoto tématu jsem zjistila, že je této oblasti věnováno mizivé množství literatury. Většina nalezených publikací se zabývá minulostí, ale téměř žádná nepostihuje vývoj v posledních letech. Cílem mé práce je přiblížit českou celní správu současnosti jako určitou strukturu tvořenou třemi stupni orgánů, které spolupracují nejen vzájemně mezi sebou, ale také s celními správami jiných států, a to nejen v rámci EU. A proč jsem si vybrala jako další stát celní správu právě Rakouské republiky? Jedním z důvodů bylo, že se jedná o dva sousední státy, které jsou téměř srovnatelné svou geografickou polohou, a po dobu několika století dokonce tvořily jeden státní celek, mají tedy společnou historii. Právem by se dalo očekávat, že i vývoj jejich celních správ se ubíral podobným směrem. Mou volbu právě tohoto státu také ovlivnila skutečnost, jaký úřední jazyk používá. Porovnání celní správy České a Rakouské republiky mi ale znesnadnil obtížný přístup k informacím o druhé z nich. Ochotu a vstřícnost českých celníků nenásledovali jejich kolegové ze spolkového ministerstva financí, celních úřadů a centrální informační kanceláře sousedního státu, pročež není část věnovaná organizaci rakouské celní správy stejného rozsahu jako část zabývající se českou celní správou. V počátečních kapitolách jsem se snažila postihnout důležité okamžiky ve vývoji celní správy obou států s ohledem na sdílení části minulosti. Následuje popis nejdůležitějších pramenů celního práva z hlediska jak evropského, tak národního. Pro -5-

porovnání jsem dále zařadila kapitolu o úkolech a činnostech celních orgánů. Z výše popsaných důvodů se v části věnované organizaci zaměřuji podrobněji na českou celní správu. Předposlední kapitola pojednává o spolupráci celních správ. V závěrečné kapitole jsem zmínila některé důležité body týkající se současnosti české celní správy a pokusila jsem se nastínit její budoucnost jak s ohledem na plánované změny, tak na svou představu o fungování celních orgánů. Tam kde to bylo vhodné, jsem zařadila na závěr kapitol krátké shrnutí důležitých dat, které obsahuje i dílčí srovnání. Zdrojem informací, které jsem použila při zpracování diplomové práce, mi byly publikace v českém a německém jazyce, měsíčník celní správy CLO-DOUANE, rakouské noviny Wienerzeitung, internetové stránky a právní předpisy (právní stav ke dni 15. června 2008). Řadu důležitých údajů jsem získala přímo od pracovníků celní správy.

-6-

2.

Základní pojmy V jednotlivých kapitolách se bude vyskytovat celá řada pojmů, které mají jeden

společný rys, a to přívlastek „celní“. Proto je třeba vymezit jejich obsah pro lepší porozumění následujícímu textu. Celní předpisy se skládají z Celního kodexu Společenství a předpisů přijatých k jeho provádění na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni.1 Celní právo je souborem právních norem v oblasti celnictví, který upravuje zásady celní politiky a otázky spojené s kontrolou dovozu, vývozu a průvozu zboží.2 Celní kodex Společenství je soubor předpisů práva ES, které se týkají celních otázek vůči třetím státům. Tyto předpisy mají formu nařízení nebo rozhodnutí. Účelem celního kodexu je vyloučit nebezpečí rozdílné interpretace společných předpisů jednotlivými členskými státy, neboť právní úprava obchodu s nečlenskými státy spadá do výlučné pravomoci ES.3 Celní unií se rozumí oblast dvou nebo více států, které na základě mezinárodní smlouvy mezi sebou odbouraly cla, dávky s obdobným účinkem a kvantitativní omezení pohybu zboží a které stanovily jednotný celní tarif ve vztahu k třetím státům.4 Celními orgány se rozumí orgány příslušné mimo jiné k provádění celních předpisů.5 Celním úřadem se rozumí úřad, kde lze splnit všechny nebo některé z formalit předepsaných celními předpisy.6 Dohledem ze strany celních orgánů se rozumí obecná činnost těchto orgánů, jíž se zajišťuje dodržování celních předpisů a případně i dalších právních předpisů vztahujících se na zboží podléhající celnímu dohledu.7 Celními kontrolami se rozumí provádění zvláštních úkonů celními orgány s cílem zajistit řádné používání celních předpisů a dalších právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, přepravu a zvláštní použití zboží přemísťovaného mezi celním územím Společenství a třetími zeměmi a přítomnost zboží, které není zbožím Společenství; tyto

1

Nařízení č. 2913/92 EHS čl.1, Celní kodex Společenství Kolektiv autorů. Velký slovník naučný A-L. Praha : Diderot, 1999, 1. vydání, s. 234 3 Týč, V. a kol. Lexikon – právo Evropské unie. Ostrava : Sagit, 2004, 1. vydání, s. 25 4 Týč, V. Základy práva Evropské Unie pro ekonomy. Praha : LINDE PRAHA, 2006, 5. vydání, s. 133 5 Nařízení č. 2913/92 EHS čl. 4 odst. 3, Celní kodex Společenství 6 Nařízení č. 2913/92 EHS čl. 4 odst. 4, Celní kodex Společenství 7 Nařízení č. 2913/92 EHS čl. 4 odst. 13, Celní kodex Společenství 2

-7-

úkony mohou zahrnovat prohlídku zboží, ověřování údajů v celním prohlášení a existence a pravosti elektronických nebo písemných dokladů, kontrolu účetních dokladů a jiných záznamů, kontrolu dopravních prostředků, kontrolu zavazadel a jiného zboží převáženého osobami nebo na osobách a provádění úředních šetření a jiných podobných úkonů.8 Celní sazba (celní tarif) je výše celního zatížení zboží při dovozu a vývozu. Je stanovena buď jako procento z hodnoty zboží (sazba valorová – ad valorem), nebo za jednotky hmotnosti zboží, množství obsah, plochu, počet kusů apod. (sazba specifická). Oba systémy se mohou kombinovat.9 Celní sazebník je úřední seznam zboží s příslušnými celními sazbami.10 Celní preference jsou úlevy na clech poskytované ve zvláštních případech na některé druhy zboží a v souladu se zásadami celní politiky v obchodním styku s některými zeměmi. Udělení celní preference je výjimkou z doložky nejvyšších výhod.11 Celní hranice je hranice oddělující celní území od celní ciziny, zpravidla totožná se státní hranicí.12 Celní území je území ohraničené celní hranicí, pro něž platí jednotné celní předpisy. Může zahrnovat jeden nebo více států.13 Rakouské

právo

definuje

pojmy

související

s celnictvím

v Zollrechts-

Durchfuhrungsgesetz v § 4. Česká i Rakouská Republika jsou vázány definicemi pojmů uvedených v čl. 4 Celního kodexu Společenství.

8

Nařízení č. 2913/92 EHS čl. 4 odst. 14, Celní kodex Společenství Kolektiv autorů. Velký slovník naučný A-L. Praha : Diderot, 1999, 1. vydání, s. 234 10 Tamtéž. 11 Tamtéž. 12 Tamtéž. 13 Tamtéž. 9

-8-

3.

Historie a vývoj českého a rakouského celnictví Počátky celnictví lze datovat již do období starověku. Tento pojem je v povědomí

spojen především s vybíráním určitého poplatku či kontrolou pohybu osob mezi státy. Podle účelu, ke kterému sloužil získaný příjem, lze cla dělit na několik typů. Cla mohla sloužit ke zvyšování příjmů státu nebo jako ochrana výroby konkrétního zboží před zahraničními producenty. Prostřednictvím cla bylo také možné dosáhnout určitých změn v politické nebo hospodářské sféře. Celnictví v českých a rakouských zemích se prolnulo na dlouhá čtyři století. Sousední státy byly propojeny hlavou panovníka v letech 1526 až 1918. Nejen společná část dějin, ale i umístění jejich území v rámci Evropy způsobila, že se celní správa obou států vyvíjela obdobně.

3.1.

Historie českého celnictví

3.1.1. Vývoj celnictví od 7. století do roku 1526 České země byly svou polohou „v srdci Evropy“ předurčeny stát se přirozenou křižovatkou obchodních cest. A jak již bylo výše řečeno clo bylo vázáno na pohyb zboží a osob. Přes české země vedlo několik významných obchodních stezek, které využívali obchodníci většiny tehdejších evropských zemí, jak doložily archeologické nálezy mincí různých kultur Evropy. Vždyť i v čele prvního organizovaného územního celku v naší historii byl obchodník – franský kupec Sámo. Z této doby není znám žádný doklad o vybírání poplatků odpovídajících clu na územích, kde žily slovanské kmeny.14 V období Velké Moravy se již platila cla jak peněžní, tak naturální. V letech 903 – 906 byl také vydán jeden z nejstarších celních řádů, který platil na našem území – tzv. Raffelstettenský statut.15 Za vlády rodu Přemyslovců se centrem obchodu stala Praha a vznikala i nová moravská obchodní střediska (Brno, Olomouc). Na konci důležitých obchodních stezek byly vystavěny strážné hrady, které plnily obdobnou funkci jako dnešní celnice. Původně bylo vybírání cla v rukou panovníka, který později převáděl toto právo na světské osoby a

14

Brodesser, S., Celnictví v Československu : minulost a přítomnost. Praha : Naše vojsko, 1982, s. 10

15

Mainuš, F., Janák, J., Horvát, V. Historie celnictví v ČSSR. Praha : Naše Vojsko, 1977, s. 11

-9-

církve. Právo uvalit určitý poplatek bylo dáno i městům, jednalo se z větší části o mýto, ale měli i právo povinného skladu. Velké množství vybíraných poplatků mělo negativní vliv na cenu zboží, kterou byl nucen zaplatit konečný spotřebitel. K rozmachu obchodování došlo za vlády Karla IV., protože vznikla nová obchodní centra a vzrostl význam lodní dopravy na Labi. Také spojení českých zemí a německé říše hlavou panovníka mělo na obchodování pozitivní vliv. V rozháraném období husitských válek byl postižen i systém, který byl do té doby k výběru cla vytvořen. Neklidné časy příliš nepřály provozování přeshraniční směny zboží.

3.1.2. Společná historie české a rakouské celní správy v letech 1526 - 1918 První kroky k významnější změně v organizaci celnictví podnikl až Ferdinand I. Habsburský. Samozřejmě ho k tomu vedla vidina finančního prospěchu. Zavedl placení cla ve všech královských a většině poddanských měst a vybírání cla při vývozu, což v té době nebylo pravidlem, na rozdíl od platby cla při dovozu. Třicetiletá válka přerušila téměř veškeré komerční vazby mezi obchodníky, zanikla řada trhů a v některých oblastech zmizely celé vesnice. Úroveň výběru cla byla mezi jednotlivými zeměmi císařství značně rozdílná. Pro Čechy byla v 70. letech 17. století vydána tzv. Stichova celní mapa, která zobrazovala tehdejší organizaci celnictví.16 Mezi jednotlivými zeměmi rakouské monarchie byla stále zachována celní hranice, což bránilo plynulému obchodu a zvyšovalo konečnou cenu zboží. Společný vnitřní trh českých a rakouských zemí byl vytvořen až za Marie Terezie. Z roku 1788 pochází celní tarif, který byl založen na zásadě přísného protekcionismu. Počátkem 19. století se celní tarify postupně zmírňovaly a docházelo i ke změnám v organizaci celní správy17. V polovině 19. století byla zrušena i celní hranice mezi východem a západem habsburské monarchie, na což bylo třeba reagovat novým celním tarifem. Konec devatenáctého století byl poznamenán především hospodářskou krizí, kdy monarchie přešla stejně jako okolní státy k celní soustavě, která se vyznačovala přísně ochranářskými rysy. Nepřátelské vztahy mezi Rakouskem-Uherskem a balkánskými státy vedly ke ztrátě mnoha odbytišť zboží a nakonec až k válce. Za 1. světové války nemá clo

16 17

Mainuš, F., Janák, J., Horvát, V. Historie celnictví v ČSSR. Praha : Naše Vojsko, 1977, s. 27 viz kapitola 3.2. Historie rakouské celní správy

- 10 -

velký význam, celní orgány se soustředí především na potírání podloudnictví, které narůstá v důsledku zákazů vývozů a omezování dovozu z nepřátelských zemí.

3.1.3. Vývoj celnictví od roku 1918 po současnost Dne

28.

k definitivnímu

října

1918

odloučení

od

byla

vyhlášena

rakouské

Československá

monarchie.

republika.

Došlo

Rakousko-Uhersko

bylo

v předválečném období zmítané hospodářskou krizí, která se pomítla i do stavu jednotlivých správních orgánů v novém Československu. Bylo třeba vytvořit vlastní organizaci celních orgánů. Okamžikem vyhlášení nezávislosti nástupnických států byly vytýčeny stovky kilometrů nových hranic, na nichž bylo nezbytné zajistit pokrytí celníky. Tzv. strážní stanice se nejdříve zřídili na důležitých dopravních tepnách (v roce 1919 přeměněny na celní úřady). Zabezpečení hranic bylo nutné také kvůli plánovanému uzavření při měnové odluce od Rakousko-Uherska v únoru roku 1919. Zpočátku byl stále v platnosti celní tarif z roku 1906 a změny byly uskutečňovány postupně. Celní orgány byly i nadále podřízeny ministerstvu financí. Dle zákona o reorganizaci z roku 1919 se rozdělovaly na pohraniční finanční stráž a důchodkovou kontrolu.18 První skupina vykonávala především službu kontrolní a strážní. Pracovníci celní správy si také poprvé začali vytvářet odborové organizace. V roce 1927 byl přijat nový celní zákon, který obsahoval definice celního práva a stanovil orgány celní správy. 19 Celní území ČSR bylo rozděleno na čtyři celní okrsky, kde správu vykonávaly zemské finanční úřady. Znovu vznikla finanční stráž, která měla široké pravomoci i v jiných oborech státní správy.20 Celní zákon také obsahoval ustanovení o celních trestných činech. „Byl v rámci buržoazního zákonodárství tohoto druhu jedním z nejmoderněji pojatých legislativních aktů ve světovém měřítku a splňovat tak úkoly jak fiskálního, tak i ochranného pojetí cla.“21 Celníci si kromě odborové organizace také vytvořili Spolek československých celních úředníků, který začal vydávat měsíčník Celní věstník. Ve třicátých letech dvacátého století vyvrcholila hospodářská krize, opět začalo

18

Zákon č. 28/1920 Sb., o reorganisaci finanční stráže Zákon č. 114/1927 Sb., celní zákon 20 Brodesser, S., Celnictví v Československu : minulost a přítomnost. Praha : Naše vojsko, 1982, s. 190 21 Brodesser, S., Celnictví v Československu : minulost a přítomnost. Praha : Naše vojsko, 1982,s. 191 19

- 11 -

vzkvétat podloudnictví, které bylo důsledkem špatných životních podmínek v pohraničních oblastech. Bez nárůstu počtu členů finanční stráže nebylo možné čelit nezákonnému přesunu zboží přes hranice. Nástupem Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu se zhoršila i situace na hranicích. Do ČSR proudily nacistické publikace a periodika, přestože to bylo vládním nařízením z roku 1933 zakázáno. Bezprostřední ohrožení nacistickým sousedem mělo také za následek ilegální převody kapitálu do zahraničí. Vládním nařízením byla vytvořena Stráž obrany státu, jejímž úkolem bylo chránit neporušitelnost státní hranice, nedotknutelnost státního území a ochránit veřejný pořádek, klid a bezpečí. Byla tvořena vojenskými osobami; příslušníky četnictva, státních policejních strážních sborů, obecní stráže bezpečnosti a finanční stráží atd.22 K ochraně hranic směřovalo také vytvoření nového systému v rámci ministerstva financí. Fyzicky nejzdatnější příslušníci finanční stráže měli usnadněn přestup k hraniční službě. Na hranicích docházelo neustále k provokacím z německé strany, byli napadáni úředníci celních úřadů. Poté, co byli celníci po Mnichově nuceni opustit svá stanoviště, bylo třeba ve velice krátkém čase vytvořit celní úřady na nové demarkační čáře. Nová hranice byla v mnoha místech vytýčena způsobem, který narušil kontinuitu důležitých komunikací, a tak neumožnil budoucí vojenský odpor. Dne 15. března 1939 Německo vojensky obsadilo české země a následně byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Součástí bylo prohlášení česko-německé celní unie. Zpočátku byl protektorát ve věcech celní správy autonomní, ale v roce 1940 pozbyl samostatnost a byla zrušena i dosavadní celní hranice mezi státy. Dalším krokem bylo zavedení říšského celního sazebníku a podřízení celních úřadů novému úřadu německého vrchního finančního prezidenta. Pravomoci se rozdělily následujícím způsobem: pro styk s cizinou byly kompetentní říšské úřady a pro vnitřní záležitosti protektorátní úřady podřízené protektorátnímu ministerstvu financí. Organizační strukturu tvořily hlavní celní úřady s pomocnými služebnami a úřadovny kontrolní službu. Finanční stráž byla zrušena. Po druhé světové válce bylo nezbytné obnovit státní a veřejnou správu, což bylo také jedním z bodů Košického vládního programu z dubna 1945. Základní podmínkou bylo vytvořit správu na základě zásady demokratismu. Organizace celní správy navázala na stav, který byl před válkou. Prezidentským dekretem byla obnovena platnost celního práva

22

Brodesser, S., Celnictví v Československu : minulost a přítomnost. Praha : Naše vojsko, 1982, s. 200

- 12 -

dle stavu v září 1938. Došlo také k obnovení za války zrušené finanční stráže (tzn. oddělení, inspektoráty a vrchní inspektoráty). Podobně jako před válkou byl stát velkou měrou poškozován podloudnictvím, proto musel učinit alespoň opatření k záchraně kulturních a historických hodnot (zvláště cenné předměty podléhaly vývoznímu povolení schválenému ministerstvem školství a osvěty). Koncem čtyřicátých let docházelo mezi politickými špičkami ke sporu, jakým směrem orientovat zahraniční obchod, jehož rozsah postupně stoupal, čímž se také zvyšovaly výnosy státu plynoucí z cel. Československo se v roce 1948 stalo smluvním státem GATT.23 „Uzavření Všeobecné dohody o clech a obchodu dokládá, že celní politika, která byla dosud neomezeně v pravomoci jednotlivých států, střežících žárlivě právo používat ji podle svých potřeb, se stala po druhé světové válce předmětem mezinárodních jednání a úmluv.“24 Důležitým okamžikem pro celní správu bylo také změna územních administrativních jednotek na kraje, což vyvolalo potřebu reorganizace veřejné správy. Zahraniční obchod by „znárodněn“ zákonem o státní organizaci zahraničního obchodu

a

mezinárodního

zasilatelství

z dubna

1948.25

Stát

vytvořil

systém

specializovaných společností pro vývoz, dovoz a další služby související s obchodováním se zahraničím. Tento krok znamenal změnu v náplni činnosti celních orgánů, staly se především orgánem ochrany ve styku s cizinou. I po reorganizaci v roce 1949 zůstává celní správa podřízena ministerstvu financí, ale agenda je přenesena na národní výbory, resp. jejich finanční referáty. Původní úřady finanční správy jsou zrušeny. Zpracování agendy u jednotlivých národních výborů sice splňovalo zásadu, že veřejnou správu v obvodu vykonávají výbory pro něj zvolené, ale byl narušen princip jednotného provádění celní agendy. Také styky se zahraničím bylo efektivnější řešit z jednoho centra. V rámci reorganizace byla také zrušena finanční stráž a její úkoly převzal v pohraničí Sbor národní bezpečnosti. V padesátých letech 20. století se ukázalo, že výkon celní správy prostřednictvím národních výborů nebyl vhodným řešením. Proto byla zařazena pod ministerstvo zahraničního obchodu a vykonávána Ústřední celní správou, která se stala nejvyšším

23

Rozehnalová, N. Právo mezinárodního obchodu. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 62 a násl. Brodesser, S. Celnictví v Československu : minulost a přítomnost. Praha : Naše vojsko, 1982, s. 239 (přesná citace) 25 Zákon č. 119/1948 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mmezinárodního zasilatelství 24

- 13 -

organizačním stupněm. Hlavním úkolem celní správy bylo kontrolovat oběh zboží ve styku se zahraničím, což zahrnovalo hlavně ochranu a podporu plánovaného zahraničního obchodu a devizových zájmů. Dalším úkolem bylo statistické zpracování dat o dovozu a vývozu. Celní zákon vydaný roku 1953 byl výrazně ovlivněn celním kodexem SSSR, neobsahoval kompletní úpravu dané oblasti práva, proto byl doplněn ještě mnoha právními normami nižší právní síly. 26 Stálá snaha po hospodárnějším provozu celních orgánů vedla k neustálému snižování počtu celnic. V šedesátých letech došlo k rozmachu turismu. Stále se zvyšoval počet osob proudících přes hranice, což se také promítlo do celní správy posílením početních stavů na hraničních celnicích. Rok 1968 byl tehdejší vládou považován za určité selhání i v řadách příslušníků celní správy, proto začala masovou formou vzdělávat celníky jak po stránce odborné, tak po stránce ideové. V návaznosti na tyto události byla založena první státní škola pro odbornou výuku celních pracovníků. V roce 1974 byl vydán nový celní zákon.27 V čele celní správy byla dále Ústřední celní správa. Velký důraz byl kladen na kontrolní činnost celních orgánů, zejména nezákonného přestupu státní hranice. Nové úkoly ukládal orgánům celní správy zákon o hospodářských stycích ze zahraničím z roku 1980.28 Opět byl kladen důraz na ochranu monopolu zahraničního obchodu. V posledních dvou desetiletích došlo k řadě událostí, které ovlivnily organizaci celní správy. Revoluce v roce 1989 znamenala přechod od centralizované ekonomiky zpět k ekonomice tržní. V této době již tehdejší ČSSR projevila zájem o vstup do EU. V roce 1992 také uzavřela ČR se SR smlouvu o vytvoření celní unie, která vstoupila v platnost 3. května 1993. Podle Hlavy I, článku I této smlouvy je „Cílem celní unie je volný pohyb zboží a služeb, integrace ekonomik a hospodářské politiky Smluvních stran a zabezpečení příznivých podmínek pro rozvoj obchodu celní unie s třetími státy.“29 Rozdělení státu na Českou a Slovenskou republiku iniciovalo vydání nového celního zákona, který již z velké části vycházel z celního kodexu Společenství a který platí pro mnoha změnách a novelách

26

Zákon č. 36/1953 Sb., celní zákon Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon 28 Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím 29 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 237/1993 Sb., o sjednání Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou 27

- 14 -

dodnes.30 Po zrušení monopolu zahraničního obchodu se celní správa vrátila zpět do resortu ministerstva financí. Devadesátá léta také přinesla zařazení pracovníků celní správy do služebního poměru, vytvoření nových hraničních přechodů a tím také nárůst celkového počtu celníků. V roce 1997 byl celní zákon podstatně novelizován takovým způsobem, že byl téměř kompatibilní s celními předpisy EU.31 Dne 1. května 2004 vstoupila Česká republika společně s dalšími deseti evropskými státy do EU. Členství v EU znamenalo pro ČR přistoupení k celní unii, byla zrušena cla vůči ostatním členským státům a zůstala zachována pouze vůči státům nečlenským. Celní orgány přestaly vykonávat kontrolu pohybu zboží a osob přes hranici se státy EU, ale zůstala zachována kontrola na hranicích Schengenského prostoru. V souvislosti se vstupem do EU byl vydán zákon o celní správě.32 3.2.

Historie rakouského celnictví Ve středověku rakouský stát z důvodu finanční nouze pronajímal nebo prodával své

výsadní právo vybírat daně a poplatky soukromým osobám stejně jako tomu bylo v českých zemích. Cla vybíraná za přechod hranice nejen mezi jednotlivými státy, ale i mezi oblastmi vně států, byla v průběhu času neustále zvyšována. Jednotky, které na výběr cla dohlížely, nesly během svého vývoje různá jména, nejprve nebyly ani ozbrojeny či odlišeny zvláštním oděvem nebo označením. Po roce 1526 byly vytvořeny zvláštní státní skupiny33, které nebyly orgány finančními, ale pouze „hlídači“ bez vyššího vzdělání. Zvyšování cel a poplatků po napoleonských válkách vedlo k rozkvětu černého obchodu, proto došlo k posílení jednotek o jízdní a pěší skupiny. Dále vznikla skupina tvořená částečně invalidními bývalými vojáky, kteří nebyli ozbrojeni a uniformováni, podřízenými vojenskému úřadu. V roce 1830 byly císařským rozhodnutím a dekretem královského dvora zřízeny civilní strážní sbory.34 Organizace této nové instituce byla těžkopádná, nákladná a často dvojkolejná, proto byly všechny stávající strážní sbory v roce 1843 spojeny pod jménem

30

zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 113/1997 Sb., novela celního zákona, z. o nemocenském pojištění a jiných zákonů, ve znění pozdějších předpisů 32 zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů 33 tzv. Uberreiter 34 Nesly označení „Grenzwache“, byly uniformované a ozbrojené, počet jejich členů byl 14.326. 31

- 15 -

„k.k. Finanzwache“, v Lombardii a Benátkách pod názvem „Guardia di finanza“. 35 V roce 1848 vzniklo ve Vídni z původní c. a k. všeobecné dvorní komory ministerstvo financí, které vydalo výnos, jímž byla vytvořena zemská finanční ředitelství. V padesátých letech devatenáctého století proběhla reorganizace finanční stráže. Nejprve pouze na zkoušku v určitých oblastech a později na základě výnosu ministerstva financí proběhla konečná reforma. V roce 1867 došlo k rozpadu na Rakousko-Uhersko, s čímž došlo k odchodu rakouských příslušníků finanční stráže z maďarského území a naopak. Tato událost narušila do té doby budovaný systém těchto jednotek. Od sedmdesátých let devatenáctého století do první světové války došlo postupně k nárůstu počtu členů finanční stráže. Jejich služební povinnosti přibývaly s nově zaváděnými daněmi (především z potravin). Na přelomu století začali dokonce vydávat vlastní odborný časopis. Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko válku Srbsku, začátkem války byli v první řadě postiženy osoby střežící hranice státu. Dne 12. prosince 1918 byla vyhlášena Rakouská republika. Počet členů finanční stráže byl válečnými ztrátami snížen o 10 %, Rakousko zmenšilo svou celkovou plochu ztrátou území, která vyhlásila samostatnost nebo připadla jinému státu, a stráž přišla o přívlastek c. a k. O dva roky později se stala státním orgánem a byla přejmenována na „Zollwache“ – celní stráž. Od celní stráže se oddělili úředníci, kteří byli pověřeni daňovým dohledem, a byli podřízeni všeobecné celní správě. 36 V polovině třicátých let dvacátého století byly k vzdělávání nově přijatých kandidátů na členy celní stráže zřízeny vyučovací oddělení ve Vídni a Linci. Po úspěšně složené zkoušce a praktickém užití znalostí při službě mohli být kandidáti, kteří se osvědčili, přijati jako členi celní stráže. Krize v třicátých letech a s ní související nezaměstnanost vedly k rozkvětu pašeráctví především na maďarsko-rakouských hranicích, čemuž bylo možné čelit pouze s dobře organizovanými celními orgány. Dne 12. března 1938 dostala celní stráž rozkaz z vyšších míst, aby při vpádu německých vojsk do Rakouska nechala hraniční závory zdvihnuté a nepokusila se o odpor.

35

36

Internetové stránky Spolku rakouských celníků autor neuveden [dne 21. května 2008]. Dostupné z: http://members.aon.at/kloarichterin/zoll.htm#Zollämter Internetové stránky Spolku rakouských celníků autor neuveden [dne 21. května 2008]. Dostupné z: http://members.aon.at/kloarichterin/zoll.htm#Zollämter

- 16 -

Po obsazení Rakouska převzala německá říšská finanční správa důležité posty ve státní správě. Po druhé světové válce mělo Rakousko svou vlastní správu, ale pouze s omezenými pravomocemi, protože bylo obsazeno spojeneckými vojsky. S velkými obtížemi dochází k tvorbě nové organizace celní správy. Oddělení celní stráže sídlící na hranicích se dělí na kontrolní oddíly, v jejichž čele stojí vedoucí. Je vytvořen nový systém hodností: revizor, vrchní revizor, kontrolor, inspektor, skupinový inspektor a vrchní inspektor 1. a 2. třídy. Zpočátku je ve službě také pomocný celní strážník a pomocný hraniční úředník. Nařízením Spolkového ministerstva financí z roku 1947 dochází ke změně organizační struktury celní správy. Původní kontrolní oddíly byly proměny v tzv. Zollwachabteilungesinspektorate37. Těmto složkám byly

svěřeny zvláštní úkoly:

ustanovení a kontrola motorových hlídek v hraničních oblastech, obnovení kontaktů se starosty a okresními hejtmanstvími, dohled nad užitím a údržbou automobilů a motocyklů, kontrola výcviku služebních psů, jejich využití a péče o ně. V květnu roku 1955 byla ve vídeňském Belvederu podepsána Státní smlouva38, kterou bylo ukončeno období okupace a uznána nezávislost Rakouska. V témže roce byly zavedeny nové hodnosti v rámci celní stráže39: poručík, nadporučík, rotný, major, podplukovník a plukovník. V závěru šedesátých let minulého století zavedlo nařízení Spolkového ministerstva financí služební označení. Od prosince 1969 byli úředníci celní stráže nuceni nosit tento odznak na uniformě. Ke změně hodností došlo znovu v sedmdesátých letech 20. století. Z hlediska organizačního bylo nejpodstatnějším bodem zrušení inspektorátů oddělení. V roce 1982 přibyly na základě nařízení Spolkového ministerstva financí mezi orgány celní správy Mobilní zásahové skupiny40 Zlomovým okamžikem ve vývoji rakouské celní správy byl rok 1995, kdy Rakousko vstoupilo do Evropské unie v rámci takzvaného severního rozšíření spolu se Švédskem a Finskem. Ke vstupu došlo na základě referenda v roce 1994, v němž se pro vyslovilo 66 % občanů. Rozvědky působící podél hranic se státy Unie byly rozpuštěny.

37

Inspektorát oddělení celní stráže Společně se spolkovou ústavou a zákonem o neutralitě země z roku 1955 tvoří právní základ Rakouské republiky. 39 Hodnosti měli podobné znění jako služební hodnosti důstojníků rakouských spolkových vojsk. 40 Die Mobilen Einsatzgruppen (MEG) 38

- 17 -

Více než 50% celních úředníků bylo převedeno na jiná místa v resortu financí. 41 Se vstupem ČR a dalších států do EU ke dni 1.5. 2004 byla celní stráž na základě politického rozhodnutí spolkové vlády rozpuštěna. Pouze na letišti Wien-Schwechat bylo ponecháno

50

úředníků,

ostatní

členové

stráže

byli

přechodně

převedeni

k

Bundesgendarmerie a Bundessicherheitswachekorps. Ke dni 1.7. 2005 byla celní stráž definitivně rozpuštěna.42 Ve stejné době došlo ke sloučení tří rakouských sborů spolkového

četnictva

(Bundesgendarmerie),

spolkových

bezpečnostních

jednotek

(Bundessicherheitswachekorps) a sboru kriminálních úředníků (Kriminalbeamtenkorps), do spolkové policie (Bundespolizei). 3.3.

Shrnutí Porovnávání událostí, které proběhly v obou státech před několika stoletími, není

předmětem této diplomové práce. Za povšimnutí stojí až období zahrnující poslední dvě desetiletí. Rakousko vstoupilo do EU již v roce 1995, stejně jako později v České republice proběhlo o otázce přistoupení referendum. Období před přístupem bylo v obou státech podobné, s předstihem byla zahájena harmonizace právních předpisů s právem Společenství. Rakousko stejně jako Česká republika vydalo nový zákon upravující celní správu.43 Rakouská celní správa prošla od vstupu do EU obdobím velkých změn. Vývozci a dovozci přestali být vázáni s vyclením zboží k celnímu orgánu v místě svého sídla. Celní odbavení se masivně přesunulo na pobřeží. – tedy do přístavů členských států. Proto bylo rozhodnuto vytvořit moderní a pro „klienty“ optimální organizační strukturu celní správy. K zásadním proměnám v organizaci celní správy došlo především v souvislosti s rozšířením EU v květnu 2004, jehož součástí byla i Česká republika.44 I pro Českou republiku znamenal vstup do EU mimořádné změny v oblasti kompetencí a v organizaci celní správy. ČR se ocitla v postavení vnitřního státu EU, nesdílí tedy žádnou hranici s nečlenským státem. Oblast celnictví je nyní upravena právem Společenství, které je uplatňováno přednostně a je přímo účinné a které je doplněno

41

Internetové stránky Spolku rakouských celníků autor neuveden [dne 21. května 2008]. Dostupné z: http://members.aon.at/kloarichterin/zoll.htm#Zollämter 42 Internetová encyklopedie, článek Zollwache, autor neuveden [dne 21. května 2008]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Zollwache 43 viz kapitola 4.3. 44 viz kapitola 6.3.

- 18 -

národními právními předpisy. Celníci opustili služebny na hranicích, i přesto zůstala jejich role zachována ve spojení s mezinárodními letišti, které přijímají lety z nečlenských zemí, a s vyclívacími poštami. Pod dohledem celních orgánů jsou i hranice svobodných celních pásem a svobodných skladů. Vstupem do EU byla řada činností rakouské i české celní správě odňata, ale zato byly pověřeny výkonem nových činností, které si vyžádaly změnu organizační struktury celní správy.

- 19 -

4.

Právní úprava celního práva

4.1.

Předpisy evropského celního práva Právo Společenství se aplikuje v jednotlivých členských státech EU (tedy i v ČR a

Rakousku) na základě dvou zásad, které vyplývají z judikatury Evropského soudního dvora. První zásadou je přímý účinek práva Společenství (ve smyslu nařízení) v členských státech a druhou je přednost norem práva Společenství před vnitrostátními právními normami členských států.45 Po vstupu do EU se pro členské státy v oblasti celnictví stala závaznými řada právních předpisů (ve smyslu nařízení). Rozsah této práce poskytuje prostor k uvedení pouze těch nejvýznamnějších:


Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex Společenství (dálen jen „Celní kodex“),
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex,
Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla,
Nařízení Komise (EHS) č. 2288/83, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedený v čl. 60 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla,
Nařízení Komise č. 2289/83, kterým se provádějí články 70 až 78 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla,
Nařízení Komise (EHS) č. 2290/83, kterým se provádějí články 50 až 59 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla,
Nařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla,
Nařízení Komise (ES) č. 1549/2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2007),
Nařízení Komise (ES) č. 1214/2007, kterým se mění příloha I k nařízení Rady

45

Týč, V. Základy práva Evropské Unie pro ekonomy. Praha : LINDE PRAHA, 2006, 5. vydání, s. 89

- 20 -

(EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2008),
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „Jednotný tarif Společenství“)
Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy,
Vysvětlivky ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství (Úř. věst. C 50/2006 ze dne 28.2.2006),
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex,
Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex atd.

Základním předpisem celního práva EU je Celní kodex, který byl vytvořen za účelem sjednocení celé řady nařízení a směrnic upravujících do té doby oblast celnictví. Kromě sjednocení stávajících předpisů bylo cílem celního kodexu také vyplnění mezer v právní úpravě. Celní kodex zakotvuje obecné otázky a jeho aplikací nejsou dotčeny zvláštní předpisy přijaté v jiných oblastech než je obchodování se zbožím mezi členskými státy navzájem a s třetími státy. Záměrem bylo vytvořit právní předpis tak, aby byl zachován rovnovážný stav mezi potřebami celní správy a potřebami hospodářských subjektů. Celní kodex definuje základní pojmy celního práva a vymezuje oblast působnosti, obsahuje ustanovení týkající se práv a povinností osob v souvislosti s právními předpisy, provádí výčet podkladů, na jejichž základě se stanovují dovozní nebo vývozní cla. Dále obsahuje ustanovení vztahující se na zboží od vstupu na celní území Společenství do doby, než je mu přiděleno celně schválené určení, ustanovení o celně schváleném určení, o zboží opouštějícím celní území Společenství, ustanovení o výsadních operacích, o celním dluhu a opravných prostředcích proti rozhodnutí celních orgánů. Záležitosti neupravené tímto předpisem jsou v pravomoci jednotlivých členských států. Národní úprava nesmí být s právem Společenství v rozporu nebo jeho účinky zmírňovat. Celní orgány musí především dbát dodržování a správné provádění celních předpisů. Obchodníci se zbožím nesmí být kráceni na svých právech, jedná se o právo - 21 -

rovného zacházení a právo na podání opravných prostředků. Dalším důležitým komunitárním předpisem je Jednotný tarif Společenství. Není v celním právu žádnou novinkou, jeho existence je datována ještě před samotným vznikem celní unie – do roku 1967. V současnosti je upraven výše zmíněným nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Základem je jednotný popis jednotlivých druhů zboží a jejich opatření kódy. Celní tarif se skládá ze dvou částí: 1.část – obsahuje kombinovanou nomenklaturu zboží 2.část – obsahuje sazebníky, z nichž jeden se uplatňuje obecně a druhý vyplývá z mezinárodních smluv mezi Společenstvím a nečlenskými státy. Kromě právních norem vydávaných EU, jsou také publikovány dokumenty, které charakter právní normy nemají, a přesto jsou dodržovány jako závazné předpisy EU. Patří k nim také ve výčtu uvedené Vysvětlivky ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství. 4.2.

Předpisy českého celního práva Na základě čl. 10 Ústavy46 jsou součástí právního pořádku ČR také mezinárodní

smlouvy, které byly ratifikované se souhlasem Parlamentu ČR.V případě, že stanoví mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se ustanovení mezinárodní smlouvy. Rozpory mezi ustanoveními mezinárodní smlouvy a komunitárního práva jsou většinou řešeny přímo v předpisech Společenství v jejich prospěch. V České republice je oblast celnictví upravena několika právními předpisy (následující výčet je pouze demonstrativní):


Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „celní zákon“),
Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění vyhlášky č. 200/2005 Sb. a č. 411/2006 Sb.,


46

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

- 22 -

předpisů (dále jen „zákon o celní správě),
Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky
Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon celní správě upravuje organizaci a působnost celních orgánů. Vyplňuje tak mezeru v komunitární úpravě celnictví prostřednictvím celního kodexu. Vymezuje také některé základní pojmy. Celní zákon je základním předpisem českého celního práva. Upravuje právní vztahy v oblasti celnictví, které nejsou upraveny bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství.47 Obsahuje ustanovení týkající se samotných celníků, jejich povinnosti, oprávnění, ochranu osobních údajů, služební poměr a ustanovení upravující dovoz a vývoz zboží, jednotlivé celní režimy, celní dluh, celní dohled a přestupky a delikty v oblasti cla. Činnost celních orgánů je ale upravena v množství dalších předpisů. Jednají a rozhodují např. podle:


Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních“),
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
Zákon č. 261/2007., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů“),
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
Zákon ČNR č.283/1991 Sb., o Policii České republiky,
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách,
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“)

47

§ 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

- 23 -


Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních,
Zákon ČNR č.16/1993 Sb., o dani silniční,
Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech a o změně některých dalších zákonů,
Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí,
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů,
Zákon č. 634/1992 Sb.,o ochraně spotřebitele,
Zákon č. 6/1993 Sb.,o České národní bance,
Zákon č. 40/1995 Sb.,o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona, č.468/1991 Sb.,o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon,
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích,
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti,
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, atd. 4.3.

Předpisy rakouského celního práva Rakouské celní právo je tvořeno jak právními akty vydanými Radou a Komisí EU a

Společenstvím přijatými mezinárodními smlouvami, tak právními předpisy národními. Základním předpisem je stejně jako u ostatních členských států EU Celní kodex a jeho prováděcí nařízení. Ostatní předpisy upravující oblast celnictví v Rakouské republice mají zcela jinou strukturu než právní úprava v České republice. K provedení celního práva Společenství byl vydán spolkový zákon48 (dále jen „ZollR-DG“) týkající se doplňujících ustanovení ke Kodexu Společenství. ZollR-DG byl mnohokrát novelizován. Je tvořen osmi částmi: 1. část – obsahuje všeobecná ustanovení, která vymezují základní úpravu celního práva a pojmy. 2. část – definuje základní úkoly celní správy a vymezuje některé její činnosti. 3. část – upravuje celní dozor. 4. část – se týká doplňujících ustanovení k Celnímu kodexu Společenství.

48

Zollrechts-Durchfuhrungsgesetz (ZollR-DG) BGBl. Nr. 659/1994

- 24 -

5. část - vymezuje osvobození od cla 6. část – vypočítává náklady a ostatní vedlejší požadavky. 7. část – se zabývá mezinárodní spoluprácí a mezistátní úřední pomocí v oblasti celnictví. 8. část – uzavírá zákon ustanoveními přechodnými a závěrečnými a ustanoveními o nabytí platnosti. V porovnání s českými předpisy je nezvyklá především část čtvrtá, která se týká doplňujících ustanovení k Celnímu kodexu Společenství. Je členěna dle článků Kodexu49, které měli rakouští zákonodárci potřebu doplnit, aniž by došlo k přerušení číslování paragrafů. Přestože výše zmíněný celní zákon upravuje celou řadu oblastí celního práva, neobsahuje žádná ustanovení týkající se organizace celních orgánů. Dle § 6 odst. 2 ZollRDG organizace celních úřadů a celních stanic a jejich věcná a místní příslušnost upravena zákonem o organizaci správy poplatků (dále jen „AVOG“).50 AVOG vymezuje organizaci a některé činnosti nejen celních úřadů, ale i dalších orgánů, které se podílí na správě poplatků – ministerstva financí, finančních úřadů s všeobecným, zvláštním nebo rozšířeným okruhem působnosti a finančních trestních úřadů. Obdobně jako v České republice je činnost celních orgánů upravena řadou dalších zákonů, které upravují např. tyto oblasti:
kontrola potravin,
veterinární kontrola,
kontroly rostlin, osiv atd.,
ochrana kulturních statků,
praní peněž,
drogy,
padělání výrobků atd. V letech 2003 až 2007 patřila do pravomoci celních orgánů také kontrola práce na černo, která byla v roce 2007 převedena do pravomoci finančních úřadů.

49

Rozčleněno pouze poznámkou Zu Art. (číslo článku) ZK, některá ustanovení jsou v rámci jednoho paragrafu společná pro více článků. 50 Abgabenverwaltunsorganisationsgesetz (AVOG) BGBl. Nr. 18/1975

- 25 -

4.4.

Shrnutí Oblast celnictví je upravena celními předpisy Společenství, které mají přímý účinek

a aplikační přednost před právem členského státu a celními předpisy, které právo Společenství doplňují. Česká i Rakouská republika jsou vázány základním předpisem evropského celního práva – Celním kodexem, který upravuje základní otázky. Je v pravomoci členských států vydat další doplňující předpisy. Nezbytné je především upravit organizaci celní správy. V České republice byl pro tento účel vydán zákon o celní správě a v Rakousku AVOG. Určité kompetence dává celním správám i řada dalších speciálních zákonů z oblasti daňové, silniční dopravy, životního prostředí, atd., z velké části se jedná o kontrolní pravomoci. Z hlediska vzájemné spolupráce mezi jednotlivými celními správami by bylo účelnější upravit organizaci jednotným komunitárním právním předpisem, který by zohledňoval některé individuální rozdíly mezi státy jako např. přítomnost mezinárodních přístavů, rozvinutá říční doprava, důležité dopravní uzly silniční, železniční a letecké.

- 26 -

5. 5.1.

Úkoly a činnosti celní správy Činnosti české celní správy Celní správa České republiky na rozdíl od Rakouska nemá v právních předpisech

ustanovení nazvané „úkoly“, ale přesto je její činnost poměrně přesně vymezena. Zákon o celní správě nestanovuje tyto úkony obecně pro celou organizační strukturu, ale provádí výčet u jednotlivých stupňů. V § 3 odst. 4, 5 a 6 jsou vypsány činnosti, které provádí GŘC, § 4 odst. 4, 5 a 6 vymezuje činnosti příslušející CŘ a v § 5 odst. 3, 4 a 5 činnosti prováděné celními úřady. Působení celních orgánů se odráží v několika oblastech správy. Pro potřeby této práce jsou rozděleny na činnosti v rámci správy cel, aktivity vykonávané při správě daní a jednání v rámci tzv. dělené správy. Vzhledem k rozsahu této práce nejsou následující výčty činností úplné. 5.1.1. Činnosti vykonávané v rámci správy cel Činnosti vykonávané v rámci správy cel je nutno rozčlenit podle jednotlivých organizačních stupňů celní správy. Generální ředitelství cel se v souvislosti se správou cel podílí na přípravě návrhů právních předpisů v oblasti celnictví, rozhoduje o zřízení svobodného skladu nebo svobodného pásma, rozhoduje o udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady a doklady o ručení dle mezinárodní smlouvy, rozhoduje o individuálním zajištění celního dluhu ručením s použitím záručního dokladu, spravuje cla v rozsahu daném zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon o SDP“), pokud neobsahuje celní zákon jinou úpravu atd. V oblasti správy cel GŘC také zajišťuje organizační fungování celní správy, řídí celní ředitelství, řídí celní úřady v otázkách kontroly a dohledu, celní politiku, dále zajišťuje vedení evidencí, doručování písemností a kontakt se zahraničními celními správami aj. Celní ředitelství vydává v rámci správy cel závazné informace o původu zboží, rozhoduje o povolení být ručitelem pro globální zajištění celního dluhu, uděluje povolení nezajišťovat celní dluh v režimu tranzitu a spravuje cla stejně jako GŘC v rozsahu daném zákonem o SDP, pokud celní zákon nestanoví jinak. Celní úřady vykonávají v rámci správy cel vedení celního řízení, v jehož rámci rozhoduje o propuštění zboží do celního režimu navrhovaného deklarantem, vydávání - 27 -

EUR 1 (doklad o původu zboží), provádění kontroly dokladů potřebných k dovozu, vývozu a tranzitu, vydávání povolení k zřízení dočasného skladu a stanovování podmínek pro dočasné skladování, přidělování celně schváleného určení, provádění celního dohledu při vykládce a překládce zboží, které mu podléhá, vykonávání činností v rámci INTRASTATu a vykonávání mobilního dohledu. 5.1.2. Činnosti celních orgánů v rámci správy daní V oblasti správy daní vystupují celní orgány jako správci daní u vybraných komodit. Jedná se především o zboží podléhající spotřební dani.51 Správu spotřebních daní vykonávají jak celní úřady, tak celní ředitelství, které jsou příslušné podle místa nebo sídla plátce daně, což převzaly na počátku roku 2004 od finančních úřadů. Právně je činnost celních orgánů v této oblasti upravená příslušnými předpisy Evropských společenství52 a zákonem o spotřebních daních. V souvislosti s těmito předpisy celní orgány vyměřují a vybírají spotřební daně, vracejí přeplatky a vymáhají nedoplatky, registrují plátce daně a vedou jejich daňové spisy a provádějí kontrolní činnost53. Nově vykonávají celní orgány také správu tzv. ekologických daní dle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jedná se daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Povahou připomínají tyto daně daně spotřební, ale z důvodu rozdílného systému zdanění pro ně byla vytvořena samostatná právní úprava. Celní úřady jsou také správcem daně z přidané hodnoty, kterou je při dovozu zboží do České republiky povinen uhradit deklarant. Celní úřady vyměřují a vybírají daň z přidané hodnoty při propuštění zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení a režimu dočasného použití s částečným osvobozením od cla. Daňová povinnost při dovozu vzniká také v případech, kdy dojde k porušení podmínek, které byly deklarantovi stanoveny v rámci daného režimu. Jedná se o případy, kdy nedodržení podmínek pro dočasné uskladnění zboží nebo podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno. Daňová

51

Dle § 1 odst. 2 písm. a-e zákona č. 353/2003 Sb.,o spotřebních daních jsou spořebními daněmi daň z minerálních olejů, z lihu, z piva, z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. 52 Základním předpisem je směrnice Rady 92/12 EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. 53 Zákon č. 67/1997 Sb., o lihu a zákona č. 676/2004 o povinném značení lihu a o změně zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

- 28 -

povinnost vzniká i při nezákonném dovozu zboží.54 5.1.3. Činnosti prováděné v rámci tzv. dělené správy K 1.1. 2006 byly některé kompetence územních finančních orgánů (tzv. dělená správa) převedeny na celní orgány. Jednalo se hlavně o výběr a vymáhání peněžních plnění, která vznikla bez vydání správního aktu (ze zákona), nebo která byla uložena jinými správními úřady v řízení podle správního řádu. Tato plnění jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.55 Správa těchto plnění je tedy „rozdělena“ mezi ukladatele a vymahače. Poté, co nabyl účinnosti „nový“ správní řád56, byla celní správě přidělena role obecného správce daně (tzn. univerzálního vymahače)57. Kromě toho byly novelizovány další předpisy, které dříve upravovaly kompetence finančních orgánů např. zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, 95/2004 Sb., zákon č. 695/2004 o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů a asi čtyři desítky dalších zákonů. Ke zvýšení efektivity vymáhání vedlo jmenovitě58:
zkrácení doby od uložení pokuty k jejímu vymáhání (na cca 5 měsíců),
součinnost celní správy s orgány, které pokuty ukládají,
zvýšená účinnost doručování rozhodnutí vystavených celními úřady v daňovém řízení,
udržování kontaktu se zahraničními subjekty, kterým vznikl nedoplatek, a rychlost při jeho vymáhání (s pomocí uniformovaných zaměstnanců celní správy). V mnoha případech se v praxi jedná o vymáhání pokut uložených Policií ČR, kde došlo k zvýšení účinnosti především osobním doručováním písemností ze strany orgánů celní správy. Cílem ne právě jednoduchého přechodu dělené správy z územních finančních

54

§ 23 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Internetové stránky Celní správy České republiky [dne 7. června 2008]. Dostupný z: http://www.cs.mfcr.cz/CmsGrc/Tiskove-centrum/Tiskovy-archiv/2006/061205-delena-sprava-v-praxi.htm 56 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 57 Klímová, L. Dělená správa aneb jasná řeč čísel činnosti CS od stolu. CLO-DOUANE, květen 2007, s. 12 58 Tamtéž, s. 12 55

- 29 -

orgánů na orgány celní bylo snížení zatížení daňové správy. 5.2.

Úkoly rakouské celní správy Činnosti, které jsou úkolem rakouské celní správy, jsou upraveny v § 6 odst. 1

ZollR-DG (výčet jednotlivých úkolů je pouze demonstrativní):
výkon celního práva,
provádění předpisů o spotřebních daních,
výkon přenesených kontrolních pravomocí dle § 9 ZollR-DG,
kontrola zákazů a omezení ve smyslu § 29 ZollR-DG,
potírání podvodů ( § 4 odst. 2/15 ZollR-DG),
mezistátní úřední pomoc (část G ZollR-DG),
výběr poplatků za kontrolu puncovních značek,
výběr poplatků za ukládání odpadů atd. V určitých případech mohou být pravomoci udělené některým úřadům vykonávány celními stanicemi59. Hovoří se tedy o výkonu přenesených pravomocí. Po dohodě s příslušným ministrem, v jehož rozsahu kompetencí je výše uvedený úřad, může ministr financí vydat nařízení, na základě kterého mohou všechny nebo některé celní stanice vystavovat povolení, licence nebo jiné doklady, anebo je měnit či provádět kontroly (prohlídky, odebírání vzorků, vyšetřování). Tato situace se ovšem vztahuje pouze na případy, kdy je takový postup přiměřený a zjednoduší a zlevní provádění jednotlivých činností. Celní stanice mohou tyto opatření vykonávat, jestliže jim nečiní problémy vedle nich zabezpečit úkoly, které jim plynou z výkonu celního práva. 60 ZollR-DG umožňuje celním úřadům a dalším celním orgánům spolupůsobit při provádění zákazů a omezení vlastnictví, umisťování a nakládání se zbožím při pohybu přes hranice oblasti své působnosti. Jde o činnost kontroly zákazů a omezení. Dokonce i v případech, kdy jim to jednotlivé právní předpisy týkající se zákazů a omezení výslovně neukládají, nebo když ministr financí není k výkonu těchto předpisů oprávněný (příslušnost k provádění těchto předpisů tím není dotčena). Jestliže právní předpisy stanoví příslušnost více bezpečnostních orgánů, což se týká případů, kdy vlastnictví, umisťování

59 60

Viz Zollstelle - kapitola 6.3.2. BGBl. Nr. 659/1994 (ZollR-DG) § 9, ve znění pozdějších předpisů

- 30 -

nebo nakládání se zbožím představuje všeobecné nebezpečí61, je jednání celních orgánů přičítáno bezpečnostnímu ředitelství spolkové země, v které zakročují. Povinností celních úřadů a jimi zřízených celních stanic je zveřejňování oblastí věcné a místní příslušnosti, kde vykonávají právní předpisy o zákazech a omezení.62 Orgány celní správy mohou provádět činnosti k potírání podvodů, zejména všechna opatření k zamezení, odhalení a stíhání protiprávního chování v oblasti celnictví, jakož i prohřešků proti právním předpisům prováděným celními úřady.63 Celní úřady jsou oprávněny při výkonu přenesených pravomocí (zvláště při potírání podvodů) požádat o úřední pomoc zahraniční celní úřady a naopak jim pomoc poskytnout. Mezistátní úřední pomoc se poskytuje na základě bezprostředně použitelných předpisů Společenství nebo na základě mezinárodněprávních závazků. Lze si poskytnout také na základě vzájemnosti zakotvené v ustanoveních pododdílů části G ZollR-DG.64 5.3.

Shrnutí Co se týká činností a úkolů rakouské a české celní správy, vyplývá z výše

uvedeného, že přestože jsou upraveny rozdílnými právními předpisy, jsou vykonávány v obou státech podobným způsobem. Primárním úkolem je provádění celního řízení, kdy ¾ takto získaných příjmů se stávají společnými a jsou odváděny „do Bruselu“ (do rozpočtu EU). Při provádění většiny činností je potřebná vzájemná spolupráce celních správ členských států. Celní správy obou států jsou pověřeny kromě výkonu celního práva také dalšími činnostmi, které mají převážně kontrolní charakter. Řada těchto úkolů je podřazena pod společný název mobilní dohled, což je kontrola takových oblastí činnosti hospodářských subjektů, kde lze právem očekávat určitá rizika či porušování stanovených podmínek. Správa daní probíhá až na odlišnou organizační strukturu srovnatelně. Oba státy svěřují celním orgánům správu spotřebních daní. Zboží, které těmto daním podléhá, je z hlediska bezpečnostní politiky EU pečlivě sledováno.V oblasti daňové pak bylo mezi Rakouskem a Českou republikou uzavřeno několik smluv, jejichž úkolem je zamezit dvojímu zdanění. 61

Všeobecné nebezpečí je vymezeno § 16 BGBl. Nr. 566/1991 Sicherheitspolizeigesetz (SPG), ve znění pozdějších předpisů. 62 BGBl. Nr. 659/1994 (ZollR-DG) § 29, ve znění pozdějších předpisů 63 BGBl. Nr. 659/1994 (ZollR-DG) § 4 odst. 2 č. 15, ve znění pozdějších předpisů 64 BGBl. Nr. 659/1994 (ZollR-DG) § 109 a násl., ve znění pozdějších předpisů

- 31 -

6.

Organizace celní správy Organizace celní správy není upravena právem Společenství. Není tedy ani

obsažena v Celním kodexu, který se zaměřuje na pouze na vymezení obecných pravidel a postupů, jejich cílem je zabezpečit uplatňování opatření zaváděných na úrovni Společenství. Vytvoření funkční organizační struktury celní správy je tímto v pravomoci jednotlivých členských států. O organizaci celní správy lze hovořit i v případě samotné EU, nejedná se ovšem o tradiční strukturu, která je typická pro evropské státy. 6.1.

Organizace celní správy v EU Organizace EU v oblasti celnictví souvisí samozřejmě s existencí celní unie, která

v letošním roce oslaví 40. výročí svého vzniku. S výstavbou celní unie je spjatá společná obchodní politika, kterou se rozumí politika Společenství vůči nečlenským státům.65 Dle článku 133 smlouvy o založení Evropského Společenství (dále jen „SES“) se společná obchodní politika zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. Evropská komise předkládá Radě návrhy na opatření v konkrétních případech. Dále Komise uzavírá obchodní dohody, jejichž obsah zavazuje všechny členské státy, liberalizuje obchod vůči třetím zemím a iniciuje zahájení protidumpingových řízení (buď na základě stížnosti údajně poškozených výrobců nebo z vlastního rozhodnutí).66 Strategické cíle EU v rámci celní unie zajišťuje Vrchní ředitelství Evropské komise – Daňová a celní jednotka (TAXUD), které se člení na 5 ředitelství67:
Ředitelství koordinace a programů se zabývá institucionálními vztahy, strategickým plánováním, vnitřní koordinací, informacemi, vzděláváním, správou programů, transevropskými systémy a automatizovanými službami v oblasti daní a cel.
Ředitelství mezinárodních záležitostí a tarifu jedná v oblasti mezinárodních záležitostí, mezinárodních bilaterálních smluv a multilaterálních organizací, 65

Týč, V. Základy práva Evropské Unie pro ekonomy. Praha : LINDE PRAHA, 2006, 5. vydání, s. 212 Matoušek, P., Sabelová, L. Clo. Praha : ASPI, a.s., 2007, s.34 67 Organizační schéma TAXUD, [dne 8. června 2008]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/about/structure/organi_de.pdf 66

- 32 -

vytváří strategické, hospodářské a politické prognózy, evaluace, provádí činnosti týkající se kombinované nomenklatury, harmonizovaného systému, začleňování do tarifů. Zabývá se také hospodářskými aspekty cla, osvobozeními od cla, TARICem. Řeší i záležitosti vznikající v souvislosti se státy, které se ucházejí o členství v EU a státy sousedícími s EU.
Ředitelství celní politiky se zabývá celní politikou, elektronickým clem, všeobecným zákonodárstvím, aplikací celního práva, řízením rizik, bezpečností a zvláštními kontrolami a celním řízením.
Ředitelství nepřímých daní a daňové správy se zabývá daní z přidané hodnoty a ostatními daněmi z obratu, spotřebními daněmi, daněmi v oblasti dopravy, životního prostředí a energetiky, kontrolou aplikace práva Společenství a kontrolou státních subvencí u nepřímých daní. Je činné také v oblasti spolupráce správ jednotlivých států a potírání daňových podvodů.
Ředitelství analýzy a daňové politiky se zabývá analýzou a koordinací daňové politiky, právními předpisy v oblasti přímých daní, kontrolou aplikace práva Společenství a kontrolou státních subvencí u přímých daní a hospodářskými aspekty zdaňování. 6.2.

Organizace celní správy České republiky Organizace celní správy v České republice je upravena samostatným předpisem -

zákonem o celní správě. V současnosti je organizační struktura celní správy tvořena Generálním ředitelstvím cel, celními ředitelstvími a celními úřady. Na vrcholu organizační struktury je ministerstvo financí, které je členěno do sekcí. Problematikou celní správy se zabývá sekce Daně a cla, která se člení do několika odborů. Z hlediska celního je jedním z nejvýznamnějších odbor Daňové a celní politiky, který zpracovává koncepci daňové politiky, správy daní a poplatků a organizace daňové a celní správy. Dále je zodpovědný za legislativní provázanost zákonů v oboru daňového práva. Vykonává správní činnosti spadající do oboru působnosti celní správy tam, kde je kompetentní k rozhodnutí ústřední orgán státní správy.68 Celní orgány jsou tvořeny:
organizačními útvary ve formě sekcí, odborů, samostatných oddělení, oddělení 68

Internetové stránky Ministerstva financí ČR, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/orgstru.html

- 33 -

[dne

10.

června

2008].

Dostupné

z:

nebo poboček ,
jinými formami organizačního uspořádání jako jsou referáty, stálé pracovní skupiny, směny a účelová zařízení.

V čele sekce a odboru stojí ředitel, ostatní formy jsou spravovány vedoucím. Třístupňová struktura celní správy odpovídá současným potřebám finanční sféry státní správy, jak vyplynulo z procesního auditu, který proběhl na přelomu roku 2006 a 2007. 6.2.1. Generální ředitelství cel Generální ředitelství cel je nejvyšším orgánem celní správy. Sídlem generálního ředitelství cel (dále jen „GŘC“) je Praha. GŘC má celorepublikovou působnost a je přímo podřízeno Ministerstvu financí. Příjmy a výdaje GŘC jsou součástí jeho rozpočtu. Ministerstvo financí také přezkoumává rozhodnutí, které GŘC vydává ve správním řízení. Pokud to stanoví trestní řád vystupuje generální ředitelství cel také jako policejní orgán. Jedná se především o situace celostátního nebo mezinárodního významu. Útvary GŘC jsou sekce, odbor, samostatné oddělení a oddělení. Součástí GŘC může být účelové zařízení. Generální ředitel stojí v čele GŘC.69 Ředitel i jeho zástupce musí být celníci, kteří jsou do své funkce jmenováni ministrem financí. Řediteli je podřízen zástupce, ředitelé sekcí, určení ředitelé odborů a vedoucí samostatných oddělení na GŘC. Je možné vyhradit si také řízení jiných celníků nebo občanských zaměstnanců zařazených na GŘC. Ředitele celních ředitelství, a ředitele celních úřadů může řídit pouze v případě stanoveném zákonem.70 Ředitel GŘC zastupuje celní správu navenek. Ředitel GŘC je služebním funkcionářem. Je oprávněn na základě svého postavení ukládat podřízeným úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich plnění a hodnotit jejich činnost, k čemuž vydává rozkazy, příkazy a pokyny. Vykonává především tyto činnosti:71


rozhoduje o zásadních otázkách činnosti celní správy,

69

V současné době je generálním ředitelem JUDr. Ing. Pavel Novotný. § 5 odst. 1 zákona č. 185/2004 Sb., o celní správě, ve znění pozdějších předpisů, a to v případech celostátního nebo mezinárodního významu. 71 Organizační řád celní správy České republiky, čl. 6 odst. 5 70

- 34 -


předkládá ministrovi financí návrhy koncepce v primárních oblastech činnosti celní správy, zaměření její činnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, návrhy

právních předpisů týkajících se působnosti celních orgánů, a MF

návrhy finančních plánů a rozpočtů celní správy,
organizuje přípravu sjednávání mezinárodních smluv v oblasti celnictví, celních sazeb, celní statistiky; spolupracuje na přípravě mezinárodních jednání a mezinárodních smluv v jiných oblastech týkajících se činnosti celní správy,
rozhoduje o zásadních stanoviscích GŘC pro vnější jednání,
rozhoduje o vnitřní organizační struktuře celní správy a o systemizaci a rozpisech služebních a pracovních míst pro GŘC a CŘ,
rozhoduje o zásadních otázkách v oblasti civilní ochrany, při vzniku krizových situací a o úkolech vyplývajících pro celní správu z členství ČR v NATO a EU,
schvaluje služební předpisy celní správy, vydává rozkazy a příkazy závazné pro všechny celníky a občanské zaměstnance,
zřizuje a zrušuje útvary a jiné formy organizačního uspořádání podle článku 3 odst. 1 organizačního řádu,
rozhoduje o zřízení a složení svých poradních orgánů,
schvaluje materiály GŘC předkládané ministrovi financí a materiály pro poradu vedení MF, nebo materiály předkládané náměstkům ministra financí a stanoviska GŘC vyžádaná jinými státními orgány, pokud si to vyhradil,
v rámci své pravomoci rozhoduje o personálních a jiných záležitostech celníků a občanských zaměstnanců,
odpovídá za zavedení systému finanční kontroly v celní správě, za prověřování jeho přiměřenosti a účinnosti, a za jeho pravidelné hodnocení, odpovídá za zajištění úkolů vyplývajících z právních předpisů o ochraně utajovaných informací.

GŘC vykonává činnosti, které mu ukládá zákon o celní správě, celní zákon, komunitární právo a mezinárodní smlouvy. Organizační uspořádání GŘC je dáno přílohou č. 2 k Organizačnímu řádu Celní správy ČR. Organizační řád je schvalován generálním ředitelem. GŘC je tvořeno odbory,

- 35 -

které se dále člení na oddělení:72


odbor podpory řízení,
odbor mezinárodní a vztahů k veřejnosti,
odbor právní,
odbor personální, vzdělávání a zdravotní péče,
odbor finanční,
odbor informatiky,
odbor hospodářské správy,
odbor celní,
odbor spotřebních daní
odbor správy celních a daňových příjmů,
odbor pátrání,
odbor podpory pátrání a dohledu
odbor dohledu. Odbor podpory řízení má za úkol zajistit provozní zázemí jednotlivým odborům a oddělením GŘC. Koordinuje zavádění moderních systémů řízení ve státní správě do podmínek celní správy. Na základě informací z útvarů GŘC vypracovává koncepci strategického rozvoje celní správy a dohlíží na její provádění. V případě účasti celní správy v projektech či programech financovaných z fondů EU zajišťuje přípravu. Dále se zabývá otázkou utajovaných informací – provádí činnosti k jejich ochraně. Organizuje také ochranu osobních údajů a zprošťování povinnosti mlčenlivosti. Nově provádí finanční analýzu ručitelů, analýzu spolehlivosti hospodářských subjektů a zpracovává rizikové profily. Člení se na tři oddělení:
oddělení řízení a koordinace,
oddělení bezpečnosti a krizového řízení,
centrální a analytická jednotka.

72

Schéma organizačního uspořádání Generálního ředitelství cel ke dni 1.8. 2007 [dne 8. prosince 2007]. Dostupný z: http://www.cs.mfcr.cz/NR/rdonlyres/D7E99BBE-0C95-464F-A908435CD1B09676/6376/Pril_2_Ro47.jpg

- 36 -

Odbor mezinárodní a vztahů k veřejnosti, jak již napovídá jeho název, koordinuje vztahy k orgánům jiných států (nejen celním) a k mezinárodním organizacím. Tento odbor organizačně zajišťuje plnění úkolů, které pro českou celní správu vyplývají z členství v EU. Dělí se na dvě oddělení:
oddělení mezinárodní, které provádí výklad mezinárodních smluv v oblasti celnictví, připravuje mezinárodní projekty a programy a pro potřebu celní správy zajišťuje překlady a tlumočení,
oddělení vztahů k veřejnosti, které působí v oblasti médií a styku s veřejností, zabývá se koordinací přístupu k informacím,73 nese odpovědnost za strukturu a obsah internetových stránek celní správy,74 jedním z jeho činností je také vydávání časopisu Clo Douane.

Odbor právní zajišťuje všechny činnosti týkající se právní agendy. Podílí se především na přípravě návrhů právních předpisů jak národních tak komunitárních, posuzuje stanoviska zaujímaná k právním předpisům. Pro potřeby orgánů činných v trestním řízení obstarává odborná vyjádření ostatních odborů GŘC. Dále zpracovává podklady pro účast GŘC před soudy a provádí právní poradenství. Vede řízení a připravuje návrhy rozhodnutí v 1. stupni ve věcech správy cla a daní spravovaných celními orgány, dále ve věcech souvisejících s celním a daňovým řízením a ve věcech správního trestání. V rámci své působnosti přezkoumává rozhodnutí vydaná CŘ. Člení se na dvě oddělení:
oddělení právní,
oddělení správních činností. Odbor personální, vzdělávání a zdravotní péče vykonává personální správu jak u pracovníků ve služebním poměru tak u civilních zaměstnanců. Zabývá se platovou a sociální oblastí celní správy. Vede výkazy a zajišťuje poradenství pro pracovníky celní správy včetně provozu psychologického pracoviště. Provádí řadu činností ve sféře vzdělávání. Dělí se na tři oddělení a zařízení zdravotní péče (preventivní péče a ozdravné pobyty):
oddělení personální, 73 74

zákon č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Bohužel se v této oblasti vyskytují určité nedostatky. Schéma organizačního uspořádání není aktuální a některé informace nebyly již několik let obnoveny.

- 37 -


oddělení organizace a systematizace,
oddělení institutu vzdělávání. Odbor finanční organizačně spadá do Sekce 01 Ekonomiky a informatiky. Řídí sestavování rozpočtu a střednědobého výhledu příjmů a výdajů GŘC. Zabývá se hospodařením s peněžními prostředky Fondu kulturních a sociálních potřeb. Spravuje majetek státu, vede účetnictví a evidenci majetku, provádí platební a zúčtovací styk. Do jeho působnosti také patří koordinace zbývajících dvou odborů Sekce 01 – odboru informatiky a odboru hospodářské správy. Člení se na dvě oddělení:
oddělení finančně rozpočtové,
oddělení finančního účetnictví a majetkové evidence. Odbor informatiky zajišťuje informační zázemí všem útvarům celní správy. Řídí plnění úkolů vyplývajících z projektu e-Customs75 a sběr a zpracování dat v oblasti INRASTATU76. Především zajišťuje kompatibilnost a bezpečnost softwaru v informačním systému celní správy. Je rozdělen do pěti oddělení:
oddělení programového financování a správy bezpečnosti IS CS,
oddělení informačních systémů celního a daňového řízení,
oddělení správy datového skladu,
oddělení správy a provozu informačního centra,
oddělení informačních a komunikačních technologií. Odbor hospodářské správy řídí materiálně technické zabezpečení celní správy. Tzn. zajištění investiční výstavby, výstroje a jiných prostředků k výkonu služby a správy budov. Ve stanoveném rozsahu také organizuje činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Člení se na dvě oddělení:
oddělení investic, ekonomiky a hospodářské správy,
oddělení materiálně technického zabezpečení, výstroje a techniky. Odbor celní je jedním ze tří odborů Sekce 02 Cel a daní. Náplní jeho činnosti je

75 76

Viz kapitola 7.2.1. Systém statistiky obchodu se zbožím mezi ČR a ostatními členskými státy EU

- 38 -

sledování ochodu s třetími zeměmi, dohled a celní kontrola, celní řízení a provádění předpisů EU, národních předpisů a mezinárodních dohod v oblasti původu zboží, celní hodnoty, celní nomenklatury a celních sazeb. Řídí aplikaci opatření vyplývajících z TARICu. Zajišťuje odborně a koordinačně společnou zemědělskou politiku a zvláštní kompetence celní správy v oblasti zákazů a omezení. Podává návrhy na postup při aplikaci zásad vyplývajících z e-Customs. Nově také řídí celní orgány v záležitostech týkajících se agendy Oprávněný hospodářský subjekt (AEO)77. Jedná jako zástupce celní správy ČR u mezinárodních institucí. Má čtyři oddělení:
oddělení celní,
oddělení původu zboží, celní hodnoty a celní nomenklatury,
oddělení TARICu a kvót,
oddělení společné zemědělské politiky a zvláštních kompetencí. Odbor spotřebních daní zajišťuje činnosti v oblasti správy vnitrostátních spotřebních daní, ekologických daní, poplatku za neuvedení biopaliv do volného oběhu pro dopravní účely a provádí dohlídkovou činnost. Zpracovává agendu výroby, oběhu a povinném značení lihu.78 Zajišťuje činnost styčného úřadu pro spotřební daně.79 Přispívá k návrhům daňových tiskopisů. Je rozčleněn na dvě oddělení:
oddělení metodiky spotřebních daní,
oddělení metodiky daňového řízení. Odbor správy celních a daňových příjmů zajišťuje činnost v oblasti správy tradičních vlastních zdrojů EU, daně silniční, daně z přidané hodnoty vybírané v souvislosti s dovozem zboží, ostatních celních příjmů z dovozu, daňových příjmů (mimo kompetence odboru spotřebních daní), ostatních příjmů, cizích peněz a nejasných plateb. Dále řídí evidenci cla, daní a dalších plateb evidovaných celními úřady, vymáhání nedoplatků, úroky, odpisy, promíjení cla, daní, pokut atd. Důležitým prvkem činnosti je také odvod zdrojů na účet Evropské komise. Dále zajišťuje oblast dokumentačních a následných

kontrol,

kontrol

bezhotovostních

plateb,

kontrol

v oblasti

obchodu

INTRASTAT, kontrol v oblasti společné zemědělské politiky. Zajišťuje i činnost v oblasti

77

viz kapitola 8.1.2. Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů 79 Národní úřad ELO (Excise Liaison Office) 78

- 39 -

ohlašovací povinnosti osob.80Organizačně se tento obor člení na:
oddělení metodiky správy a vymáhání celních, daňových a ostatních příjmů
oddělení tradičních vlastních zdrojů EU (TOR) a integrovaných kontrol. Odbor pátrání patří do Sekce 03 – Pátrání a dohledu. Zajišťuje činnost v oblasti odhalování a dokumentování závažných případů porušování vnitrostátních a komunitárních celních předpisů, závažných případů porušování předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně. Dále zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní spolupráci celních a policejních orgánů (na základě Neapolské úmluvy II a Schengenské prováděcí úmluvy)81. Řídí činnost styčných celních důstojníků a styk s Evropským úřadem boje proti podvodům82, Interpolem a Europolem. Oprávněným osobám poskytuje informace nezbytné pro předcházení, odhalování a stíhání porušení celních předpisů, vede agendu informátorů. Odbor pátrání je tvořen třemi odděleními:
oddělení celních a daňových podvodů,
oddělení drog a zbraní,
oddělení národní koordinační jednotka. Odbor podpory pátrání a dohledu zajišťuje informační podporu oprávněným orgánům, zejména útvarům pátrání a dohledu včetně správy a provozu jejich informačního systému. Zajišťuje některé úkoly vyplývající z Schengenského informačního systému a realizaci zvláštních forem mezinárodní spolupráce podle Neapolské úmluvy II a dalších smluv, kterými je Česká republika vázána. Vykonává také odbornou činnost ve služební přípravě celníků. Nově také zajišťuje funkci rozpočtového místa ve své sekci. Dělí se na čtyři oddělení:
oddělení informační podpory a Operačního centra,
oddělení speciálních činností,
oddělení informačních systémů pátrání a dohledu,
oddělení operativní dokumentace,
oddělení služební přípravy a logistiky.

80

Zákon č. 61/1996 Sb. zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění souvisejících předpisů 81 viz kapitola 8.1.3. 82 viz kapitola 7.1.2.

- 40 -

Odbor dohledu zajišťuje činnosti mobilního dohledu, asistenčních činností, služební kynologie, kontrol stánkového prodeje, vážení vozidel, kontrol dálničních kupónů a dodržování dob řízení a odpočinku řidičů83, kontrol přepravy nebezpečných věcí84, kontrol povolení k mezinárodní přepravě osob a zboží v silniční dopravě. Řídí realizaci opatření v oblasti bezpečnosti mezinárodního obchodu a boje proti terorismu. Navrhuje vybavení celníků a zajišťuje činnost a odborné úkoly týkající se služební kynologie, zbraní, střeliva a donucovacích prostředků. Provádí úkoly Schengenské prováděcí dohody na vnější hranici Schengenského prostoru a kontroluje zaměstnávání cizinců. Organizačně se člení na dvě oddělení:
oddělení metodiky a koordinace dohledu,
oddělení kynologie, zbraní a kontrolně technických prostředků. Součástí organizačního schématu jsou také dvě samostatná oddělení a dvě oddělení spadající pod Sekci 01 a Sekci 02. Samostatné oddělení inspekce generálního ředitele provádí vnitřní kontrolní a inspekční činnost v celní správě - působí přímo na ostatní útvary. Shromažďuje a eviduje informace v oblasti plánování, kontroly, prevence, pracovní a služební kázně. Samostatné oddělení interního auditu vykonává činnosti interního auditu celní správy a provádí vyhodnocování účinnosti vnitřního kontrolního systému. Oddělení veřejných zakázek vykonává metodickou, odbornou, koordinační, konsultační a poradenskou činnost v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci celní správy.85 Oddělení řízení celně technických laboratoří (CTL) jako jednu z hlavních činností řídí práci CTL v návaznosti na systém jakosti v souladu s normami ČSN86. Výše popsaná organizační struktura a působnost jednotlivých útvarů celní správy ČR je platná k 1. květnu 2008.

83

dle Nařízení Rady a dohody AETR dle dohody ADR 85 Finanční limity pro schválení veřejné zakázky jsou stanoveny Organizačním řádem Celní správy ČR v čl.31 písm. b) 86 ČSN EN ISO/IEC 17025 a ČSN EN ISO 9001:2000 84

- 41 -

6.2.2. Celní ředitelství Stejně jako u GŘC může být ředitelem celního ředitelství a jeho zástupcem pouze celník, který je do své funkce jmenován generálním ředitelem. Za svou činnost odpovídá generálnímu řediteli a zastupuje celní ředitelství navenek. Celní ředitelství není samostatnou účetní jednotkou, pro hospodaření s peněžními prostředky a majetkem státu je organizační jednotkou GŘC. V ČR je v současné době 8 celních ředitelství. Výjimečné postavení má celní ředitelství v Praze, které je ještě navíc oprávněno vydávat na žádost závazné informace o sazebním zařazení zboží, také tyto informace ruší, pokud jsou vydány v případech, které stanoví zákon. Územní působnost je dle § 1 odst. 3 zákona o celní správě uvedena v příloze č. 1 tohoto zákona. Celní ředitelství se člení na 3 odbory87:
odbor podpory řízení,
odbor cel a daní,
odbor pátrání a dohledu. Odbor podpory řízení zajišťuje činnosti v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ochrany osobních údajů, fyzické bezpečnosti, krizového řízení, požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Také zajišťuje vymezené činnosti v oblastech personální práce, vzdělávání, služební přípravy. Spravuje agendy týkající se CŘ v oblasti finanční, majetkové, hospodářské správy a provozních záležitostí. Řídí také činnosti týkající se informatiky, statistiky a provozování informačního systému celní správy u celních ředitelství a celních úřadů. Rozděluje se na čtyři oddělení:
oddělení personální,
oddělení podpory řízení (referát),
oddělení ekonomiky a hospodářské správy,
oddělení informatiky.

87

Schéma organizačního uspořádání celního ředitelství [dne 20. května 2008]. Dostupný z: http://www.cs.mfcr.cz/NR/rdonlyres/D7E99BBE-0C95-464F-A908-435CD1B09676/7587/Pril_3Ocr.jpg

- 42 -

Odbor cel a daní zajišťuje právní podporu a správu příjmů, vymáhání nedoplatků, organizace a technologie celního řízení a celní kontroly, celní hodnoty, sazebního zařazení zboží, původu zboží, zajištění celního dluhu, organizace a technologie daňového řízení a integrovaných kontrol. Vede řízení a připravuje návrhy rozhodnutí ve věcech týkajících se spotřebních daní a označování lihu a ve věcech podle § 4 odst. 4 písm. b), c), e), d), a podle § 4 odst. 5 zákona o celní správě. Dále vede obecnou právní agendu a agendu podnikového právníka. Provádí audit hospodářských subjektů v rámci své územní působnosti a poskytuje poradenské a konzultační služby. Člení se na čtyři oddělení:
oddělení právní podpory a správy příjmů,
oddělení celní,
oddělení daňové,
oddělení integrovaných kontrol. Obor pátrání a dohledu vykonává na celním ředitelství vymezené úkoly v oblasti pátrání, odhalování a dokumentování závažných případů porušování vnitrostátních a komunitárních celních předpisů, závažných případů porušování předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně, nelegálního obchodu s omamnými a psychotropními látkami, se zbraněmi, výbušninami a střelivem, vojenským materiálem, radioaktivním materiálem a zbožím

podléhajícím

mezinárodním

kontrolním

režimům,

závažných

případů

neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a zneužívání práv k duševnímu vlastnictví. Zajišťuje činnosti mobilního dohledu celního ředitelství a koordinuje výkon činností celních úřadů v oblasti mobilního dohledu. Lze říci, že se jeho další úkoly neliší od odborů stejného jména na GŘC, pouze jsou omezeny územní působností a postavením celního ředitelství v organizační struktuře. Je rozčleněn na pět oddělení:
oddělení odhalování organizované trestné činnosti,
oddělení protidrogové a zboží zvláštního určení,
oddělení podpory pátrání a dohledu,
oddělení mobilního dohledu,
oddělení pátrání. Celní ředitelství se dále člení na oddělení, které stojí mimo působnost výše vymezených odborů:
oddělení inspekce a vnitřní kontroly (referát), - 43 -


oddělení analýzy,
oddělení závazných informací (pouze na celním ředitelství Praha),
oddělení ochrany duševního vlastnictví (pouze na celním ředitelství Hradec Králové). 6.2.3. Celní úřady Ředitelem celního úřadu a jeho zástupcem jsou taktéž celníci, kteří jsou ustanovováni generálním ředitelem, a to na návrh příslušného celního ředitelství. Celní úřad je vnitřní organizační jednotkou GŘC v oblasti nakládání s peněžními prostředky a majetkem státu. Ředitel celního úřadu podléhá řediteli příslušného celního ředitelství mimo věcí celostátního a mezinárodního významu, kdy podléhá generálnímu řediteli. V současné době je v České republice místo původních 91 celních úřadů pouze 54, jejich územní působnost je stanovena zákonem o celní správě v příloze 2 a 3. Právě tak jako vyšší složky celní správy jsou celní úřady tvořeny odbory88:
obor cel a daní a
odbor dohledu a kontroly. Celní úřad má také mimo odbory existující oddělení podpory řízení. Celní úřad v Kolíně má dále samostatné oddělení tabákových nálepek a kontrolních lihových pásek. V případě potřeby může být také zřízena pobočka celního úřadu na úrovni odboru nebo oddělení.

Odbor cel a daní se člení na šest oddělení, jejichž existence u jednotlivých celních úřadů závisí na tom, zda je prováděn samostatný nebo společný výkon celní a daňové agendy (rozdělení je možné pouze z důvodu větší hospodárnosti, efektivnosti a kvality výkony celní správy):
oddělení právní podpory a správy příjmů,
oddělení celní a daňové,
oddělení celní,
oddělení daňové,
detašované oddělení odboru 02 Cel a daní (v případě, že je třeba provádět 88

Schéma organizačního uspořádání celního úřadu [dne 8. prosince 2007]. Dostupný z: http://www.cs.mfcr.cz/NR/rdonlyres/D7E99BBE-0C95-464F-A908-435CD1B09676/6378/Pril_4Ocu.jpg

- 44 -

výkon určitých činností mimo sídlo celního úřadu),
oddělení letiště (zřízeno pouze pro výkon celní agendy a agendy mobilního dohledu na letištích s mezinárodní leteckou přepravou ležících na vnější hranici EU).

Odbor dohledu a kontroly se člení na dvě oddělení:
oddělení kontrol,
oddělení mobilního dohledu. V rámci celního úřadu jsou vykonávány tyto agendy89( vymezení hlavních činností v jednotlivých agendách je obsahem Organizačního řádu celní správy ČR v čl. 42 – 52):
kanceláře CÚ,
informatiky,
jednotné aplikace kontrolních a řídících mechanismů,
revize správnosti vyměřených cel a daní,
právní podpory,
správy příjmů,
vymáhání a exekucí,
celní,
daňová,
kontrol,
mobilního dohledu. Při výkonu činností stanovených zákonem o celní správě kooperují orgány celní správy s dalšími orgány veřejné správy:
Policií ČR,
Českou inspekcí životního prostředí,
Českým statistickým úřadem,
Státní veterinární správou ČR atd. 6.2.4. SON – skupina operativního nasazení Tento specializovaný útvar celní správy se nachází mimo organizační strukturu celní správy České republiky, přesto je vhodné ho tématicky zařadit do této kapitoly. Má

89

Organizační řád celní správy České republiky, čl. 41 odst. 2

- 45 -

celostátní působnost a vznikl na jaře roku 2001. O nasazení tohoto útvaru rozhoduje ředitel odboru podpory pátrání a dohledu GŘC. O činnosti útvaru v terénu rozhoduje velitel skupiny. Vytvoření této skupiny mělo řešit ohrožení řadových celníků při výkonu služby v nebezpečných situacích, na které nebyli připraveni např. pašování drog, organizované skupiny atd. SON také spolupracuje s obdobnými skupinami z okolních států (např. s německou ZUZ a slovenskou zásahovou jednotkou). V rámci celní správy má mimořádné postavení. Celníci, kteří ji tvoří, prošli výběrovým řízením a absolvovali speciální intenzivní přípravu.90 V roce 2006 bylo vyhlášeno výběrové řízení, které mělo za cíl, vyhledat mezi uchazeči nové členy tohoto specializovaného útvaru. Protože byl z řady pracovníků celní správy registrován pouze jeden uchazeč, bylo rozhodnuto prezentovat činnost SON veřejnosti a oslovit pro potřeby rozšíření personální základny skupiny širší okruh zájemců.91 SON se nyní dělí na tři organizační celky:92
Operativní skupina, kterou tvoří dvě zásahové skupiny.
Podpůrně technický tým tvořený rekognoskačním týmem, dokumentaristy a informačním zabezpečením.
Skupina řízení složená z vedení skupiny a instruktorů odborné přípravy. 6.3.

Organizace rakouské celní správy

6.3.1. Spolkové ministerstvo financí Na vrcholu organizační struktury Rakouské republiky je Spolkové ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“), v jehož čele je spolkový ministr financí (Vicekanzler Bundesminister für Finanzen). Ministerstvo se člení do šesti sekcí, z nichž je pro potřeby této práce podstatná Sekce IV – Cla a mezinárodní jakož i organizační daňové záležitosti (Zölle und internationale sowie organisatorische Steuerangelegenheiten). Sekce IV se dále dělí na dvě skupiny. Skupina A se zabývá řízením daňové a celní

90

91 92

Internetové stránky zásahových jednotek Policie České republiky, autor neuveden, [dne 8. prosince 2007] Dostupný z: http://www.zasahovejednotky.wbs.cz/SON.html SON. Skupina operativního nasazení v roce 2006, CLO-DOUANE, duben 2007, s. 10-11 Internetové stránky zabývající se bezpečností [dne 8. prosince 2007] Dostupný z: http://www.specialista.info/view.php?cisloclanku=2006110003

- 46 -

správy a zastoupením v Radě pro vzdělávání v BundesFinanzAkademie. Je tvořena třemi odděleními (1-3). První provádí správní řízení daňové a celní správy, druhé je pověřeno organizací daňové a celní správy a třetí oddělení bylo založeno pro potírání podvodů v oblasti daní a cla. Předmětem činnosti Skupiny B jsou cla a spotřební daně, člení se na čtyři oddělení (6-9). Šesté oddělení se zabývá celním právem, celní politikou a mezinárodními celními záležitostmi, sedmé se specializuje na obchodní politiku a její nástroje, osmé se pracuje na mezinárodních programech a projektech spolu s řízením sazeb, deváté oddělení je zaměřeno na spotřební daně a poplatky související s životním prostředím. Kromě obou skupin jsou v této sekci ještě dvě samostatná oddělení (4,5), čtvrté je určeno pro mezinárodní daňové právo a páté pro záležitosti EU - daňové právo, oceňování a pozemkové daně.93 „Výše zmíněná sekce plní úkoly zajišťování zdrojů – pomocí nového modelu organizace – moderně, s orientací na klienty a efektivně.“94 Úkoly, kterými je pověřena, jsou velice širokého rozsahu. Neobsahují jen oblast daní a cla, ale také zastupování v mezinárodních organizacích. Sekce si strategicky stanovila své cíle:
provádění opatření k dodržování úkolů stanovených v programu vlády, jakož i hodnot EU,
reforma finanční správy směrem k zesílení orientování na klienty a poskytování služeb. Souhrnem patří mezi činnosti, které tato sekce ministerstva provádí, organizace podřízených daňových a celních pracovišť, řízení cel, daní, celního řízení, zákazů a omezení, záležitostí původu zboží a celních zvýhodnění vůči státům EU a nečlenským státům. Dále patří do oblasti její působnosti finanční trestní právo, mezistátní daňové právo a harmonizace daní v rámci EU, atd. Součástí ministerstva financí je také daňová a celní koordinace (SZK – Steuer und Zollkoordination), jejímž úkolem je zajištění stejné a nerozdílné aplikace zákonů v celém Rakousku. U této organizace působí také průvodci činnostmi dané oblasti (Rechtexperten), kteří celním úřadům poskytují pomoc s interpretací obtížných právních otázek

93

Internetové stránky Spolkového ministerstva financí Rakouské republiky, autor neuveden, [dne 30. května 2008]. Dostupné z: http://www.bmf.gv.at/Finanzministerium/Organigramm_deutsch_190308.pdf 94 Internetové stránky Spolkového ministerstva financí Rakouské republiky, autor Wolfgang Nolz, [citováno dne 30. května 2008]. Dostupné z: http://www.bmf.gv.at/Finanzministerium/DieAufgabendesBMF/SektionIVZlleundint_4553/_start.htm

- 47 -

v jednotlivých oborech. 6.3.2. Celní úřady Ještě před tzv. východním rozšířením EU95 tvořily celní správu Rakouské republiky hlavní celní úřady (Hauptzollämter) a celní úřady 1. a 2. třídy (Zollämter 1. und 2. Klasse). Původní počet 65 celních úřadů byl zrušen. Nynější celní úřady jsou přejmenované hlavní celní úřady. Současný počet je 9.96 Snížení počtu celních úřadů bylo motivováno úsporou finančních prostředků. Celní úřady jsou v podstatě samostatné a zákonem stanovené úkoly vykonávají samostatně. V čele celního úřadu je náčelník (Vorstand), kterému přísluší vedení po stránce organizační, personální, hospodářské a finanční. Pro potřebu odborného vedení celního úřadu nebo platebního místa mu může být k ruce stanoven odborný náčelník (Fachvorstand), který se stará o právní potřeby celního úřadu. Pracovníci celních úřadů jsou organizováni do týmů (Kundenteams), kdy každý z nich disponuje odborníky pro všechny obory (např. cla, spotřební daně, celní tarif, cukr, atd.) Jednotlivé týmy jsou tvořeny průměrně 15 osobami. Měly by deklarantům (označováni jako klienti) věnovat řádnou péči. Také jsou zodpovědné její poskytování určitému počtu klientů. Osoby odpovědné za řízení rizik na jednotlivých celních úřadech zaručují poctivě jednajícím účastníkům trhu ochranu před nekalou hospodářskou soutěží. Součástí struktury celních úřadů jsou také celní pokladny (Zollkasse). Z týmů jsou v současnosti někteří pracovníci převáděni do skupiny operativního celního dozoru (OZA – Operative Zollaufsicht), protože převažující počet celních prohlášení je nyní prováděno elektronicky a požadavky na početnost personálu již nejsou tak vysoké. Počítačový program (Rot-Grün-Kanal) provede analýzu rizika a určí během půl hodiny, zda musí být zboží kontrolováno. Pokud je přeprava označena jako „červená“ (Transport Rot) je ohlašovně příslušného celního úřadu zaslán elektronickou poštou pokyn, aby celní orgány provedly kontrolu přepravovaného zboží. Dále byly v rámci organizační struktury celních úřadů vytvořeny tzv. Competence Center, která pokrývají ústřední operativní oblasti úkolů. Jedná se o servisní zařízení rakouské celní správy, které také plní funkci informačních středisek. K servisním službám

95 96

1. května 2004 Zollamt Wien, St. Pölten-Krems-Wr-Neudorf, Eisenstadt-Flughafen Wien, Linz-Wels-Suben, Salzburg, Innsbruck, Feldkirch-Wolfurt, Klagenfurt-Villach, Graz.

- 48 -

těchto center patří rychlé odpovídání na komplexní a specifické otázky v daném oboru, poskytování informací o změnách v oblasti právní a řízení a zprostředkování kontaktu s centrálními místy celních správ ostatních států EU.97 Dalšími složkami struktury celního úřadu je skupina celního pátrání (ZOFA – Zollfahndung), která se specializuje na potírání podloudnictví, Betriebsprüfung Zoll (BPZ), Abgabensichrungs Zoll (ASZ), u nichž je obtížné nalézt ekvivalentní český název. Celním úřadům přísluší v jejich úředním obvodu výkon určitého okruhu činností, jedná se především o:
provádění celního práva98,
výběr spotřebních daní,
vykonávání předpisů týkajících se monopolů (mimo monopolu na hazardní hry),
výběr poplatků za ukládání odpadů (a další činnosti dle § 14 odst. 1 AVOG). Kromě výše uvedených aktivit, vykonávají celní úřady úkoly, které jsou na ně přeneseny dalšími právními předpisy. Sídla nebo úřední obvody celních úřadů mohou být měněny nařízením ministerstva v případech, kdy je z hlediska organizační struktury přiměřené a učiní provedení daných úkonů jednodušším nebo méně nákladným. Podle § 14 odst. 2 AVOG je přiměřená regionalizace správy žádoucí a určitý rozsah překračující centralizaci je třeba se vyvarovat. V jednotlivých případech může být za účelem zjednodušení celního řízení přenesena příslušnost na jiné celní úřady99. Jedná se o případy vedení účetní evidence, oznamovací povinnosti, vymáhání poplatků a vedlejších nároků, vybírání spotřebních daní a provádění vývozních povolení. Příslušnost může být přenesena zcela nebo pouze částečně. Důvodem je úspora nákladů, využití technické pomoci (zejména materiální) nebo rychlejší provedení celního řízení. Podmínkou je hlavně účelnost tohoto kroku. Místní příslušnost celních úřadů k provádění zbývajících činností nesmí být dotčena. Po výše popsaných změnách a následném zrušení celní stráže bylo nutné převést více než tisíc zaměstnanců připadajících do té doby pod ministerstvo financí k ministerstvu vnitra (Bundesministerium für Inneres).

97

Internetové stránky Spolkového ministerstva financí Rakouské republiky, autor neuveden, [dne 3. června 2008]. Dostupné z: http://www.bmf.gv.at/Kontakt/Zollausknfte/_start.htm 98 Celní právo ve smyslu § 1 a 2 ZollR-DG. 99 Provádí se nařízením ministerstva.

- 49 -

K pravomocem celních úřadů patří také možnost zřizovat k plnění svých úkolů celní stanice (Zollstelle). Celní úřady mohou vytvořit v případě existence hospodářské potřeby takové stanice i k plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních úmluv (samozřejmě pouze, pokud je to organizačně přiměřené). Zřízení či zrušení celní stanice je nutné vhodným způsobem ohlásit. Oznámení o změnách stavu celních stanic se zveřejňuje na webových stránkách ministerstva v části věnované aktuálním informacím v oblasti celnictví.100 6.4.

Shrnutí Organizace české celní správy je na rozdíl od rakouské třístupňová, kompetence

jsou rozmělněny mezi více celních orgánů, jejichž počet je přesně stanoven. Tato struktura je náročnější na provozní náklady a znesnadňuje vzájemnou výměnu informací. Velké množství organizačních útvarů je dublováno v jednotlivých stupních, což není ani efektivní ani hospodárné. V posledních letech byla česká celní správa pověřena výkonem řady nových činností, které do té doby byly v kompetenci jiných orgánů, ale organizační schéma bylo změněno jen minimálně. V současnosti, před plánovanou integrací s daňovou správou, už je zřejmě bezpředmětné provádět zásadní změny organizace. I přes tyto výtky k fungování celní správy České republiky byla vyhodnocena nynější organizační struktura jako plně funkční, a to i ve věcech spolupráce s jinými státy. Počet systematizovaných míst byl posouzen jako odpovídající současným potřebám celní správy. Externí procesní audit týkající se fungování celní správy byl proveden firmou LogicaCMG na přelomu roku 2006 a 2007. Rakouská celní správa je dvoustupňová, stejně jako v České republice je jejím nadřízeným orgánem Ministerstvo financí. Počet celních úřadů je stanoven na 9, což odpovídá rozdělení státního území na stejný počet funkčních celků. Rakouské celní úřady odpovídají spíše českým celním ředitelstvím. Celními úřady zřizované celní stanice reflektují okamžitou potřebu jednání celního úřadu v konkrétní oblasti. Podle hospodářských potřeb jsou pak umísťovány na nákladní vlaková nádraží, do dunajských přístavů ve Vídni a Linci, na velká překladiště zboží, blízko dálnic, ale také např. na poštovní úřad ve Vídni. Negativem je samozřejmě určitá časová prodleva mezi vznikem potřeby a zřízením celní stanice, zejména jejím technickým a personálním vybavením. 100

Internetové stránky Spolkového ministerstva financí Rakouské republiky [dne 3. června 2008]. Dostupné z: https://www.bmf.gv.at/Zoll/Aktuelles/_start.htm

- 50 -

Dalším rozdílem je také vytvořená síť celních služeben, ve srovnání s Českou republikou není Rakousko tak rovnoměrně osídleno, značnou část území tvoří Alpy, kde zcela jistě není třeba umisťovat sídla celních orgánů. Ani jedna z popisovaných struktur se však nejeví jako naprosto ideální, zřejmě by bylo vhodné, aby EU s ohledem na individuální rozdíly mezi členskými státy upravila alespoň v základních rysech i organizaci celních správ s možností přizpůsobení konkrétní situaci ze strany členského státu.

- 51 -

7.

Spolupráce celních správ Mezinárodní obchod probíhá vždy ve spojení s dvěma či více státy, proto také

zainteresuje nejméně dvě celní správy. Z tohoto důvodu je třeba, aby celní správy jednotlivých států do jisté míry spolupracovaly. Každá z dotčených celních správ provádí kontrolu části probíhající obchodní operace. Jejich propojení je nutné zejména při poskytování informací a důležitých dokumentů, při vyšetřování případů porušování celního práva, atd. Kooperace celních správ probíhá na jak na celosvětové úrovni, tak i pouze v rámci jednotného celního území EU. Spolupráci v celních věcech v rámci EU upravuje SES v čl. 135. Na základě tohoto článku Rada přijímá opatření101, aby posílila spolupráci mezi členskými státy v oblasti celnictví. Stejným způsobem dochází k posilování spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Přijímání výše uvedených opatření neovlivňuje aplikaci národních předpisů trestního práva a předpisů upravujících organizaci soudnictví ze strany členských států. Spolupráce mezi členskými státy je dále upravena ve Smlouvě o Evropské Unii v hlavě VII (dále jen „SEU“), která obsahuje ustanovení o posílené spolupráci. Případná zamýšlená posílená spolupráce je vázána několika podmínkami.102 Kooperace celních správ může probíhat v různých rovinách – v rámci mezinárodních organizací a úřadů, ve formě podpory mezistátních informačních systémů, sjednáním vzájemných dohod nebo přistoupením k některé ze stávajících smluv. 7.1.

Spolupráce v rámci mezinárodních organizací a úřadů

7.1.1. Světová celní organizace Pokud se hovoří o spolupráci na mezinárodní úrovni je nejdůležitějším pojmem Světová celní organizace - World Customs Organisation (dále jen „WCO“), která je nezávislou mezivládní organizací s celosvětovým zastoupením. WCO byla založena jako Rada pro celní spolupráci v roce 1952. K dohodě o jejím vytvoření přistoupilo sedm základních členů, což bylo potřebné pro vstup úmluvy v platnost. V roce 1994 Rada pro celní spolupráci schválila pracovní název organizace Světová celní organizace, aby tím

101 102

Opatření jsou Radou příjmána postupem upraveným čl. 251 SES. Smlouva o Evropské Unii čl. 43 a násl.

- 52 -

zdůraznila podstatu a celosvětový dosah organizace. Posláním WCO je zvyšovat výkonnost a efektivnost celních správ v oblasti provádění a prosazování právních předpisů upravujících ochranu společnosti a vybírání cel, daní a ostatních poplatků v souvislosti s mezinárodním obchodem, čímž přispívá k sociálnímu a ekonomickému prospěchu členských států. V roce 1994 Rada pro celní spolupráci schválila pracovní název organizace Světová celní organizace, aby tím zdůraznila podstatu a celosvětový dosah organizace.103 V současnosti má WCO 173 členů, kteří se podílejí na cca 98% světového obchodu.104 Hlavní

činností

WCO

je

jednotné

uplatňovaní,

aktualizace a

podpora

Harmonizovaného systému (dále jen „HS“) mezi svými členskými státy, ale i mezi nečlenskými zeměmi. HS je systém popisu a číselného označování zboží a byl zakotven mezinárodní smlouvou o HS popisu zboží a číselného označování v roce 1983. Je základem pro Kombinovanou nomenklaturu Společenství, která používaná celním sazebníkem pro účely klasifikace zboží. Jednotlivé zboží je označováno šestimístnými číselnými kódy, což usnadňuje celní správě kontrolu druhu, materiálu, postupu zpracování a účelu zboží, umožňuje případné vystopování potencionálně nebezpečného zboží a přesně vymezí zboží v případě nesrovnalostí způsobených nepřesným slovním popisem v cizím jazyce.105 Zástupci celních správ všech členských států se jedenkrát do roka scházejí za účelem projednání nejdůležitějších otázek v oblasti celnictví a výhledů do budoucna. Česká republika se stala členem WCO ke dni svého vzniku (1.1.1993) a navázala na členství bývalé ČSSR, která byla členem od roku 1965. Členem WCO je i Rakouská republika. 7.1.2. OLAF - Evropský úřad pro boj proti podvodům106 „Posláním Evropského úřadu pro boj proti podvodům je chránit finanční zájmy Evropské unie, bojovat s podvody, korupcí a jinými nestandardními aktivitami, včetně špatného vedení v rámci evropských institucí. Při realizaci tohoto úkolu odpovědným, transparentním a nákladově efektivním způsobem se OLAF snaží evropským občanům 103

Roční zpráva o činnosti celní správy České republiky v roce 2006, kapitola IX. Internetové stránky WCO [dne 9. června 2008]. http://www.wcoomd.org/home_about_us_our_profile.htm 105 viz kapitola 7.2.3. 106 Office européen de lutte antifraude 104

- 53 -

Dostupné

z:

poskytovat kvalitní služby.“107 Evropský úřad pro boj proti podvodům byl založen v roce 1999 rozhodnutím Evropské komise č. 1999/352. Organizačně tedy patří pod Evropskou komisi. OLAF je odpovědný za vedení administrativních vyšetřování podvodů a byl mu udělen zvláštní nezávislý status. Chrání zájmy Společenství proti nestandardnímu chování, které by mohlo vést k administrativnímu nebo trestnímu řízení. OLAF se ve spolupráci se svými národními partnery (vyšetřovacími službami, policií, právními a administrativními orgány atd.) snaží čelit zločincům a podvodníkům, kteří realizují své ilegální aktivity na mezinárodní úrovni.

108

V české republice je

partnerem OLAFu Nejvyšší státní zastupitelství 7.2.

Spolupráce ve formě podpory informačních systémů

7.2.1. eCustoms V rámci kooperace celních správ (ve sféře EU) je třeba také zmínit eCustoms, což je systém elektronického a harmonizovaného celnictví v EU. Spolupráce jednotlivých správ členských států by měla být usnadněná zavedením jednotných postupů prostřednictvím navzájem provázaných systémů, projektů a programů. Plánovaný závěr zavádění eCustoms je datován na rok 2010, kdy by již měla být většina celních prohlášení prováděna v elektronické formě a řada celních procedur by byla zjednodušena tím, že by zjednodušené celní postupy jednoho státu respektovali i ostatní členské státy. Zavedení eCustoms přepokládá přes velkou míru sjednocení a harmonizace zachování některých národních specifik v oblasti celnictví. 7.2.2. Intrastat Intrastat je systémem statistiky obchodu se zbožím mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropské unie, má ve spolupráci mezi členskými celními správami své nezastupitelné místo. Sleduje pohyb zboží v rámci území EU a stává se zdrojem informací, které dále slouží ke kontrolám nesrovnalostí zejména v oblasti daní. Všechny členské státy EU vycházejí při zpracování údajů ze stejných zásad.109 Právně je

107

Internetové stránky OLAF [citováno dne 9. http://ec.europa.eu/anti_fraud/index_cs.html 108 Tamtéž 109 Matoušek, P., Sabelová, L. Clo. Praha : ASPI, a.s., 2007, s. 363

- 54 -

června

2008].

Dostupné

z:

tato problematika upravena nařízením Rady (EHS) č.3330/1991, o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy. V České republice je znám jako Intrastat CZ, o jehož fungování vydalo GŘC společně s Českým statistickým úřadem Příručku pro Intrastat CZ, která není právně závazná, ale obsahuje výklad ustanovení právních předpisů, které sběr statistických údajů upravují. Součástí jsou také stanoviska Českého statistického úřadu k jeho provádění. Statistický sběr dat celními orgány je upraven § 319 celního zákona. Zajištění statistiky v EU je pověřena instituce EUROSTAT, která je orgánem Evropské komise. 7.2.3. TARIC Jedná se o propojený informační systém zakládající se na Kombinované nomenklatuře EU. Integruje v sobě Kombinovanou nomenklaturu, doplňkové třídění k označení zboží (tzv. Taric-kódy), sazby cel a další informace o opatřeních EU ve vztahu ke zboží příslušné nomenklatury.110 Nyní TARIC obsahuje Kombinovanou nomenklaturu, tarifní opatření, zemědělská opatření, obchodní opatření, obchodní opatření, opatření omezující pohyb zboží a opatření pro sběr statistických údajů. V současnosti existuje TARIC už jen v elektronické podobě, poslední písemná forma byla vydána v Úředním věstníku EU v roce 2003. Elektronická forma je pod správou Komise EU. Přestože již TARIC není v písemné formě dostupný a je denně aktualizován na internetových stránkách, nikdo neodpovídá za jeho správnost. Právním základem TARICu je nařízení Rady (ES) č. 2658/1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. 7.3.

Spolupráce na základě smluv - Neapolská úmluva II Spolupráce celních správ různých států může pobíhat na základě dvoustranných

právních aktů – smluv, úmluv, dohod. Tyto ujednání jsou uzavírány jak na mezinárodní úrovni, tak na úrovni evropské či jako dohoda mezi dvěma státy. Úmluva o vzájemné pomoci mezi celními správami (dále jen „Neapol II“) realizuje ustanovení SES a SEU, která jsou právním základem spolupráce mezi celními správami členských států. Neapol II zakotvuje tzv. zvláštní formy spolupráce a vznikla roku 1997.

110

Matoušek, P., Sabelová, L. Clo. Praha : ASPI, a.s., 2007, s. 237

- 55 -

Vychází z původní úmluvy Neapol I z roku 1967. 111 Tato úmluva postihuje vzájemnou pomoc a spolupráci celních správ s cílem předcházet a odhalovat porušování vnitrostátních celních předpisů a stíhat a trestat porušování vnitrostátních celních předpisů a celních předpisů Společenství. Celní správy si na základě Neapole II poskytují nezbytnou personální a organizační podporu, což může proběhnout ve třech formách – jako pomoc poskytnutá na žádost nebo pomoc nevyžádaná (spontánní) a zvláštní formy pomoci. V situaci, kdy by poskytnutí takovéto pomoci bylo způsobilé ohrozit veřejný pořádek či zásadní zájmy, je možné pomoc odepřít. Odepření pomoci je podmíněno řádným odůvodněním. Zvláštními formami spolupráce jsou především činnosti související s nedovoleným obchodem s drogami, přeshraničním pronásledováním a sledováním, kontrolovanými dodávkami,

skrytým

vyšetřováním

a

také

ustanovování

zvláštních

společných

vyšetřovacích týmů. Pokud je trestní vyšetřování prováděno justičním orgánem nebo pod jeho vedením, určí si tento orgán sám, jestli žádost o vzájemnou pomoc nebo spolupráci podá na základě ustanovení týkajících se vzájemné pomoci v trestních věcech nebo na základě Neapole II. 112 Členské státy zřizují v rámci svých celních orgánů ústřední koordinační jednotku, která je příslušná k přijímání všech žádostí o vzájemnou pomoc podle Neapol II a ke koordinaci vzájemné pomoci. Koordinační jednotka odpovídá také za spolupráci s jinými orgány, které se účastní na opatřeních týkajících se pomoci. Koordinační jednotky členských států jsou v přímém kontaktu. Členské státy mohou mezi sebou uzavírat dohody o výměně styčných důstojníků (liaison officers), přičemž styční důstojníci nemají v hostitelské zemi pravomoc k zásahu. Česká

republika

má

svého

styčného

důstojníka

v

Německé

republice

(Zollverbindugsbeamte), kde působí už od roku 2003. Spory týkající se výkladu ustanovení Neapole II jsou řešeny u Evropského soudního dvora. Podle prohlášení v závěru úmluvy si Rakousko vyhradilo právo stanovit ve svých vnitrostátních právních předpisech, že pokud vyvstane otázka související s výkladem úmluvy o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami v případě

111

112

Internetové stránky Policejní akademie ČR, autor Pikna, B. [dne 9. června 2008]. Dostupné z: http://www.polac.cz/eu/spol_cel.html Internetové stránky Policejní akademie ČR, autor Pikna, B. [dne 9. června 2008]. Dostupné z: http://www.polac.cz/eu/spol_cel.html

- 56 -

řešeném u vnitrostátního soudu, jehož rozhodnutí nelze podle vnitrostátních právních předpisů napadnout opravným prostředkem, musí tento soud předložit věc Soudnímu dvoru Evropských společenství. 113 Česká i Rakouská republika k této úmluvě přistoupily. Neapol II vstoupí v platnost devadesát dní po ukončení ratifikačního procesu v posledním členském státě, k čemuž dosud nedošlo. 7.4.

Spolupráce české a rakouské celní správy Spolupráce celní správy České a rakouské republiky se odvíjí od společného

členství v Evropské Unii a Světové celní organizaci, jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách. Před vstupem do EU probíhala lokální spolupráce sousedních útvarů na státní hranici mezi republikami. Odsunutím celníků z hraničních služeben byla tato bezprostřední spolupráce v podstatě ukončena a v současnosti se realizuje na nejvyšších postech organizační struktury celních orgánů. Zejména kooperace celních správ v rámci TAXUD. Doposud je platná Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Rakouské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví (dále jen „dohoda“).114 Oba státy se v této dohodě zavázaly činit všechna potřebná opatření k usnadnění celního řízení v železniční, silniční a vodní dopravě. Podle dohody si vzájemně poskytnou pomoc za účelem vybírání cel a dalších poplatků. Sjednaná spolupráce se týká i oblasti potírání celních deliktů. Celní správy si v rámci spolupráce vzájemně vyměňují zkušenosti, které získaly při práci, jedná se hlavně o poznatky v oblasti používání technických prostředků, odbornou literaturu, celní předpisy a vědecké práce v oboru celnictví. Ve výše uvedené dohodě je také zakotven institut dožádání. Na dožádání Rakouska provede česká celní správa šetření, které zahrnuje všechna opatření potřebná pro celní řízení nebo pro postih celních deliktů, a naopak. Na dožádání si také celní správy obou států sdělují informace o celních deliktech, na jejich potírání mají zájem.115 Sdělované informace se týkají především pravosti celních závěr, identifikačních znaků a úředních listin. Celní správy si také sdělují, zda bylo zboží z jejich území vyvezeno v souladu

113

114

115

Internetové stránky Celní správy České republiky [citováno dne 9. června 2008]. Dostupné z: http://www.cs.mfcr.cz/CmsGrc/Celni-sprava-CR/EU-a-celni-sprava/Obecne-informace/Neapol2.htm Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 9/1985 Sb. o Dohodě mezi vládou ČSSR a vládou Rakouské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví Jedná se zejména o přepravu omamných látek, historických, kulturních nebo uměleckých předmětů, předmětů archeologického výzkumu a zboží jako alkohol nebo tabákové výrobky.

- 57 -

s celními předpisy a jakému celnímu řízení bylo podrobeno. Doručování rozhodnutí, usnesení a dalších písemností z jednoho státu dohody do druhého – tedy osobám, které bydlí na území druhé strany, se realizuje taktéž na dožádání. Sjednaná dohoda se ale nevztahuje na pomoc ve formě dočasného zadržení nebo zatčení osoby nebo jakékoliv zbavení osobní svobody. Z pomoci je také vyňato vybírání a vymáhání cel, dovozních a vývozních poplatků a pokut. V praxi žádný kontakt mezi celními ředitelstvími a celními úřady České republiky a celními úřady a stanicemi Rakouské republiky neprobíhá. Veškerá komunikace je realizována z české strany prostřednictvím GŘC.

- 58 -

8.

Současnost a budoucnost celní správy

8.1.

Současnost celní správy Se vstupem České republiky do EU došlo ke splynutí s evropským trhem bez

celních bariér, což způsobilo, že výkonové ukazatele celního odbavování zboží v zahraničním obchodě klesly až o 75 %. Situace, která poté nastala, ale přinesla celní správě řadu nových činností, které uvedený pokles vyrovnaly. Činnosti vykonávané celní správou jsou, na rozdíl od doby předchozí, velmi rozmanité. Stává se specializovaným orgánem s působností v mnoha oblastech.116 Obdobnou proměnou prošla také celní správa Rakouské republiky. Vstup do EU pro ni neznamenal tak převratnou změnu jako pro Českou republiku, k velké reorganizaci celní správy přistoupili rakouští legislativci až po rozšíření EU v roce 2004. Změny, které proběhly v České a Rakouské republice v roce 2004, ale nebyly poslední. Celní správa se neustále vyvíjí, znovu jsou vyvolávány diskuse její o reorganizaci a je pověřována výkonem dalších činností. Také vývoj na poli EU se nezastavil. Některé „novinky“ ve fungování české celní správy jako tzv. ekologické daně nebo dělená správa byly popsány již v předchozích kapitolách. Následující podkapitoly krátce popíší další významné body týkající se současné celní správy České republiky a zmíní se, jaká je situace v Rakousku.117 8.1.1. e-Vývoz a e-Dovoz V souvislosti s převáděním celního řízení do elektronické podoby (e-Customs) byl zaveden v roce 2007 v členských státech EU Systém kontroly vývozu zboží (Export Control Systém – ECS). Je znám také pod názvem e-Vývoz. Postupně bude zaveden ve všech členských státech, k dovršení tohoto procesu by mělo dojít během roku 2009. Česká republika se připojila k použití e-Vývozu již na počátku roku 2007. Princip spočívá v elektronickém podávání vývozního prohlášení, v podstatě se jedná o zjednodušený postup v celním řízení o vývozu. Aby si mohl vývozce zvolit tuto formu, musí splňovat určité podmínky. Především musí výt vybaven elektronickým podpisem, vlastnit software schválený pro tento účel a být k používání elektronické komunikace 116 117

Matoušek, P., Sabelová, L. Clo. Praha : ASPI, a.s., 2007, s. 13 Bohužel nebylo možné získat srovnatelné informace o rakouské celní správě, s to ani přes snahu kontaktovat přímo celní orgány Rakouské republiky.

- 59 -

zaregistrován u celního úřadu. Vývozci, kteří nesplňují tyto podmínky, mohou ještě po přechodnou dobu (do konce roku 2008) používat písemnou formu Stejně jako celní prohlášení podané v písemné formě je elektronické prohlášení plnohodnotným daňovým dokladem. Dalším krokem v elektronizaci celního řízení je zavedení elektronické podoby dovozu nazývané e-Dovoz. Bude se jednat o systém, který bude spočívat v elektronickém zaslání vstupního souhrnného celního prohlášení o zboží již v době jeho směřování na území Společenství. To umožní naplnit potřeby vycházející z bezpečnostní politiky EU, tedy sledovat zboží od jeho vstupu na její území, vyhodnotit jeho rizikovosti, sledovat vykládky a prověřit tarifní a netarifní opatření až do propuštění do požadovaného režimu. Stejně jako e-vývoz bude používání e-dovozu podmíněno elektronickým podpisem. Zavedení tohoto systému je plánováno na první čtvrtletí roku 2009. Před samotným spuštěním tohoto projektu bude nutné doplnit právní předpisy. V rámci komunitárního práva již byly příslušné předpisy pozměněny či vydány nové.118 V Rakousku bylo elektronické celní odbavení zavedeno již k 1. dubnu 2006. Systém e-zoll umožnil elektronizaci celního řízení. Přesto je dosud možné podávat i písemnou celní deklaraci, a to bezplatně v otevírací době jednotlivých celních stanic. ZollR-DG v tomto případě doplňuje ustanovení čl. 76 Celního kodexu.119 Je umožněno doručit celní deklaraci elektronicky, ale musí být dodržena forma a obsah celního prohlášení, který se řídí ustanoveními ZollR-DG.120 Náležitosti celního prohlášení, které nestanoví Celní kodex budou podle tohoto ustanovení doplněny nařízením ministra financí. 8.1.2. Oprávněný hospodářský subjekt Dalším institutem, který má přispět k minimalizování rizik vyplývajících z pohybu zboží, které vstupuje do celního prostoru EU, je oprávněný hospodářský subjekt

-

Authorised Economic Operator (dále jen „AEO“). Byl zřízen nařízením Rady č. 648/2005 a proces jeho udělování byl upraven nařízením Komise (ES) č. 1875/2006. Zajištění bezpečnosti v rámci mezinárodního obchodu spočívá v poskytování určitých výhod subjektům, které AEO získají. Aby získal vývozce či dovozce příslušný certifikát musí splnit stanovené podmínky, tzn. být usazen v EU, mít dobré výsledky

118

Brázda, M. Na scéně e-Dovoz. CLO-DOUANE, říjen 2007, s. 6 BGBl. Nr. 659/1994 (ZollR-DG) §59, ve znění pozdějších předpisů 120 BGBl. Nr. 659/1994 (ZollR-DG) §54a odst. 1, ve znění pozdějších předpisů 119

- 60 -

kontrol dodržování určitých předpisů, samozřejmě vyvážet nebo dovážet zboží do EU. Subjekty splňující podmínky získají od kompetentního orgánu121 osvědčení, které může mít tři podoby. V prvním případě může obchodník využívat výhod zjednodušených postupů, ale bude si o tento postup muset v příslušném členském státě žádat, nebudou u něj však znovu posuzována kritéria, která posoudil již celní orgán při vydání osvědčení. V druhém případě získá subjekt výhody při celních kontrolách zaměřených na bezpečnost a bude je moci požívat ve všech členských státech.. Třetí případ je kombinací obou předchozích.122 V České republice byl zkušebně projekt AEO zahájen v červenci 2007. 16 žadatelů bylo prověřeno, zda splňují stanovená kritéria. Ukázalo se, že se jedná o náročný proces, který znesnadňují především velké rozdíly mezi jednotlivými žadateli, ale výsledkem bylo, že kritéria jsou formulována dostatečně široce, aby vyhověla individuálně každému subjektu.123 V Rakouské republice bylo zavádění certifikace AEO naplánováno k 1. lednu 2008. Už na podzim 2007 byly provedeny zkušebně všechny potřebné kroky k řízení o udělení certifikátu u 25 dobrovolníků – hospodářských subjektů. Byl vytvořen přesný časový plán, který měl zajistit, aby před skutečným zavedením tohoto institutu bylo možné učinit potřebné úpravy a zlepšující opatření.124 8.1.3. Schengenský prostor Schengenský prostor je území států, na jejichž společných hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly. Bezpečnost společně chráněného území je zajištěna harmonizovanými pravidly pro ochranu vnější hranice, úzkou spoluprácí v příslušných oblastech a Schengenským informačním systémem.125 Součástí Schengenského prostoru jsou kromě členských zemí EU, také některé země nečlenské, ale nezahrnuje automaticky každého přistoupivšího člena. V závěru roku 2006 ovšem Rada na svých jednáních rozhodla o rozšíření Schengenského prostoru o nové 121

Celní ředitelství v Českých Budějovicích Pešek, V., Hryzáková, B. Oprávněný hospodářský subjekt, CLO-DOUANE, červenec-srpen 2007, s. 3 123 Hryzáková, B. Pilotní projekt AEO byl dokončen, CLO-DOUANE, prosinec 2007, s. 6-7 124 Internetové stránky rakouské celní správy, autor neuveden [dne 10. června 2008]. Dostupné z: http://www.bmf.gv.at/zoll/wirtschaft/sicherheitsnovelleu_6600/informationenzumpil_6956/_start.htm?q= AEO 125 Internetové stránky celní správy ČR, autor neuveden [citováno dne 10. června 2008]. Dostupné z: http://www.customs.cz/CmsGrc/schengen/zakladni-pojmy.htm 122

- 61 -

členské státy EU a termín zrušení hraničních kontrol na vnitřních pozemních hranicích stanovila na 31. prosinec 2007 (pro vzdušné hranice na 31. březen 2007), což se týkalo i České republiky. Pro zapojení se do tohoto prostoru je nutné splnit všechny předepsané standardy schengenských acquis, což je soubor pravidel přijatých v rámci mezivládní Schengenské skupiny, zahrnuje podrobné série opatření určených k vykompenzování zrušení kontrol na vnitřních hranicích posílením bezpečnosti na vnějších hranicích Unie.126 Od okamžiku zrušení hraničních kontrol odpovídá Česká republika za ochranu vnějších hranic na mezinárodních letištích, kde budou lety mimo Schengenský prostor. Pro celní správu vyplynuly z rozšíření Schengenského prostoru následující úkoly:127
zapojení příslušníků celní správy do stávajících nebo nově vytvářených pracovišť policejních orgánů ČR a sousedních států, jedná se zejména o posílení dohledu v osobní letecké dopravě a nákladní dopravě ze třetích zemí,
kontrola nejen zboží, ale i osob v rámci mobilního dohledu,
kladení většího důrazu na kontrolu a dohled v oblasti vývozu zbraní, chemických látek, radioaktivních materiálů atd.
zesílená spolupráce sousedních států. V souvislosti se spolupráci celních správ sousedních států nedojde k razantním změnám. Nadále bude probíhat na základě stávajících dvoustranných smluv o spolupráci v oblasti celnictví, případně bude formou místních protokolů upravena regionální spolupráce. Vhodnou formou kooperace je také vytváření společných komunikačních pracovišť. 8.1.4. Mobilní dohled Mobilní dohled je jedna z poměrně nově vykonávaných činností české celní správy. Jeho význam byl ještě posílen výše uvedeným rozšířením schengenského prostoru. Mobilní dohled vykonávají pověřené skupiny v rámci celních úřadů. Jde jak o celníky pěší, tak vybavené motorovými vozidly, kteří provádějí širokou paletu činností:128
projednávání přestupků v blokovém řízení,

126

Portál Vaše Evropa, autor neuveden [dne 10. června 2008]. http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/citizens/travelling/schengen-area/index.html

127

Redakce časopisu. Celní správa a Schengenský prostor, CLO-DOUANE, červenec-srpen 2007, s.15

128

Organizační řád celní správy ČR, čl. 52

- 62 -

Dostupné

z:


provádění doprovodu zboží přepravovaného od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení,
kontrola dodržování podmínek a povinností stanovených celním úřadem deklarantům,
kontrola v oblasti vývozu předmětů kulturní hodnoty,
kontrola ve vymezených oblastech chemických látek a chemických přípravků, chemických zbraní, atd.,
kontrola označování provozoven,
kontrola přepravy odpadů, dovozu, vývozu a průvozu látek poškozujících ozónovou vrstvu Země,
kontrola v oblasti CITES129,
kontrola přepravy nebezpečných věcí dle dohody ADR,
kontrola dodržování předpisů v oblasti ochrany duševního vlastnictví a ochrany spotřebitele,
v případě mimořádných událostí a katastrof zajišťování veřejného pořádku jako složka Integrovaného záchranného systému,
kontrola dodržování nejvyšší přípustné hmotnosti na nápravu a nejvyšší přípustné hmotnosti nákladních vozidel nebo jízdních souprav na přenosných a stacionárních vážících zařízeních,
kontrola dálničních kuponů a dodržování dob řízení a odpočinku dle Nařízení rady a dle dohody AETR, atd. Z předchozího výčtu je zřejmé, že skupina provádějící mobilní dohled má operativní charakter a na rozdíl od ostatních pracovníků celního úřadu vykonává svou činnost převážně v terénu. V Rakouské republice jsou celní orgány taktéž pověřeny mobilním dohledem v celkem 52 oblastech např. kontrola podloudnictví, tabákových nálepek, kontrola doby odpočinku dle dohody AETR, prahových cen atd. Mobilní dohled je orientován na rizikové oblasti. Při výkonu není důležité množství kontrolovaných zásilek, ale činitel úspěšnosti. Kompetence ke kontrole jsou celním orgánům dány ustanoveními ZollR-DG130 a některými dalšími předpisy.131

129

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin BGBl. Nr. 659/1994 (ZollR-DG) § 9 a 29, ve znění pozdějších předpisů 131 BGBl. Nr. 267/1967, Kraftfahrgesetz; BGBl. Nr. 593/1995, Güterbeförderungsgesetz 130

- 63 -

8.2.

Budoucnost české celní správy Jaké jsou perspektivy celní správy České republiky v následujících letech? Lze

předpokládat, že její význam nepoklesne, neboť na ni budou kladeny další požadavky, ať už se bude jednat o mimořádné činnosti spojené s předsednictvím České republiky v Radě EU v roce 2009 nebo změny související s plánovaným sloučením s daňovou správou v roce 2010. V nejbližší době by měly být provedeny tyto úkony:132
Postupné snižování počtu pracovníků celní správy, které činí 207 systematizovaných míst ročně. Vláda České republiky plánuje ročně 3% snižování stavu až do roku 2010, kdy má dojít ke sloučení s daňovou správou.133
Dokončení a celoplošné zavedení elektronizace celních procedur.
Propracování certifikace AEO a snaha o zvýšení počtu subjektů, které ji využívají.
Zavedení jednotných kontrolních postupů v rámci mobilního dohledu. Na plánované sloučení celní na daňové správy bylo nahlíženo z různých úhlů, jednalo se o třech možných variantách. První by znamenala integraci pouze na nejvyšší úrovni, tedy vytvoření nového orgánu cel a daní. Druhá varianta kromě nejvyšší úrovně zahrnuje také střední článek. Třetí varianta přepokládá úzké spojení jednotlivých orgánů celní a daňové správy na všech úrovních, součástí této verze je také vytvoření ozbrojeného bezpečnostního sboru Finanční a celní stráže, který bude podřízen ústřednímu řídícímu orgánu. Ministr financí se, ve svém rozhodnutí zahájit rozpracování jedné z variant, přiklonil k poslední variantě.134 Cílem vytvoření nového daňového systému je zejména snížení administrativní zátěže pro poplatníky a státní správu, čehož chce ministerstvo financí dosáhnout rekodifikací daňových předpisů, zjednodušením a zrychlením daňového procesu, zavedením pouze jednoho výběrního místa pro cla, daně a později i pojistné, elektronizací

132

Redakce časopisu. Z gremiální porady, CLO-DOUANE, březen 2008, s. 8-9 K 1. březnu 2008 bylo personální složení celní správy takové, že civilních pracovníků bylo 1606 a celníků ve služebním poměru 5084. 134 Chudoba, M. Intergrace celní a daňové správy, CLO-DOUANE, červen 2007, s. 3 133

- 64 -

většiny procesů a klientským přístupem k poplatníkům. Pokud dojde k naplnění plánovaných cílů, bude odstraněna současná duplicita některých činností, orgány budou propojeny jedním informačním systémem, který usnadní komunikaci a tok informací. K podobné integraci došlo již v řadě evropských států a byla hodnocena jako pozitivní. Změny v organizační struktuře by měly být následující:135
sloučení územních finančních orgánů a celních orgánů do jednotné Finanční a celní správy České republiky,
stávajících 199 finančních úřadů bude snížen na 93 umístěným v okresních městech (na místě některých zrušených finančních úřadů budou fungovat pobočky),
nejvyšším orgánem bude Generální finanční a celní ředitelství, které bude podléhat ministerstvu financí a bude mít celostátní působnost,
finanční orgány budou tvořeny jako dosud finančními ředitelstvími a finančními úřady,
budou vytvořeny ředitelství celní stráže a inspektoráty celní stráže. V rámci této změny budou činnosti při výběru daní a cel prováděny zaměstnanci v pracovním poměru (budou tzv. ve státní službě) a činnosti Finanční a celní stráže by měly být vykonávány příslušníky ve služebním poměru. Personální stránka celé integrace je jedním z „bolavých“ míst. Plánovaná úspora nákladů, která je hlavním cílem, znamená snižování počtu pracovníků současné celní správy, ale část budoucích úspor finančních prostředků bude třeba vynaložit na odchodné a výsluhové příspěvky pro propuštěné osoby ve služebním poměru. Část celníků bude převedena jinému bezpečnostnímu sboru např. k Policii ČR. Přestože se integrace celní a daňové správy jeví jako pozitivní, je třeba brát ohled na velké jednorázové náklady, které s ní budou spojeny v roce 2010, a další náklady, které budou vynaloženy v dalších letech, poté co bude ke správě cel a daní také připojeno pojistné. A klientský přístup k poplatníkům? Lze ještě o něčem takovém hovořit, když je plánováno snižování počtu úřadů, čímž se prodlouží vzdálenost mezi subjektem a správcem. Řešením je jistě elektronizace, ale opravdu jsou všechny daňové subjekty schopny přejít v příštích dvou letech na převážně elektronickou komunikaci? V celém

135

Informace poskytnuté ze strany personálního oddělení Celního ředitelství Brno.

- 65 -

projektu je patrný souboj dvou zájmů, politický zájem a zájem samotných pracovníků, kteří byli také přizváni k jednáním o budoucím stavu celní a finanční správy. Jedna skupina je vedena cílem uspořit náklady, s čímž souvisí snižování počtu zaměstnanců. Druhá ztrácí pocit právní jistoty a zázemí státní služby. Proto jsou jejich názory protichůdné. Neustálé personální změny mohou ještě před samotnou integrací ohrozit existenci některých oddělení, která musí být tvořena minimálně 5 systematizovanými místy včetně vedoucího. V zásadě by bylo možné zachovat územní finanční orgány ve formě celních ředitelství a celních úřadů, stejně tak s úpravami vnitřní struktury za účelem odstranění duplicitních činností zachovat celní ředitelství a celní úřady. Třetí a nejvyšší stupeň by tvořil orgán, který by zaštiťoval obě větve, byl by účetní jednotkou. Důležitým bodem by bylo vytvoření společného informačního systému, který by umožňoval přístup všem útvarům celní a daňové správy, čímž by došlo k eliminaci současného jevu, kdy nelze např. nedoplatek na celním dluhu zhojit přeplatkem na některé z daní u finančního orgánu nebo doručit písemnost jedním z orgánů, protože nemá informace o místě pobytu poplatníka, přestože jiný orgán je s ním v pravidelním styku. 8.3.

Budoucnost rakouské celní správy Rakouská celní správa zahájila práci na své budoucí podobě již při rozšíření EU

v roce 2004. Snížila počet hospodářských celků ze 14 na 9, což odpovídá součastnému počtu celních úřadů. Pro úsporu nákladů a větší efektivitu snížila počet pracovních skupin (týmů) ze 71 na 65. Dovršila zavedení a realizaci projektu e-zoll a přispěla ke zkvalitnění zákaznického servisu tím, že je k dispozici 24 hodin denně, čímž se snaží vybudovat rakouskému hospodářství silnější pozici v mezinárodním obchodě. Do budoucna plánuje především zefektivnění v oblasti potírání podvodů, což považuje za jednu z nejdůležitějších činností celní správy v souvislosti s bezpečnostní politikou EU. Chtěla by minimalizovat rizika daňových a celních podvodů prostřednictvím analýzy rizik. Stejně jako česká celní správa vykazuje snahu zefektivnit svou činnost a maximálně uspořit náklady. Rakouská celní správa se na rozdíl od celní správy České republiky mnohem dříve soustředila na klientský přístup k deklarantům, což by odpovídalo spíše chování obchodní firmy než orgánu státní správy. V tomto ohledu se může česká celní správa v mnohém inspirovat. - 66 -

9.

Závěr Předložená diplomová práce měla za cíl přiblížit celní správu České republiky a do

jisté míry ji porovnat s celní správou Republiky rakouské. Oba státy jsou členy EU a jsou součástí Schengenského prostoru. Právní úprava jejich celních správ vychází ze stejného pramene – práva EU. I přes svou společnou minulost a současné společné členství v EU vykazují celní správy obou států rozdílné rysy, způsobené především pozdější evropskou integrací České republiky zapříčiněnou desítkami let centrálně řízené ekonomiky. Společný právní základ tvořený komunitárním právem ponechává členským státům volnost v oblastech, které neupravuje. Česká republika vyplnila tento prostor v souvislosti s přistoupením k EU zákonem o celní správě, nadále zůstal v platnosti také původní celní zákon, i když ve velmi pozměněné podobě. Pro další fungování celní správy by bylo jistě efektivnější integrovat ustanovení týkající se celní správy do jednoho právního předpisu. Rakouská celní správa je upravena také dvěma zásadními zákony. ZollR-DG je mnohem rozsáhlejší než česká úprava. Obsahuje i doplnění ustanovení nejdůležitějšího evropského předpisu v oblasti celnictví Celního kodexu. Zákon upravující organizaci AVOG je v převážné části věnován finančním orgánům a celní správu postihuje velmi minimalisticky. Z hlediska vzájemné spolupráce mezi jednotlivými celními správami by bylo účelnější upravit i organizaci celní správy jednotným komunitárním právním předpisem, který by zohledňoval některé individuální rozdíly mezi státy jako např. přítomnost mezinárodních přístavů. V kompetenci národních zákonodárců by tak zůstaly zbývající oblasti neupravené Celním kodexem, který by již obsahoval ustanovení o organizaci celní správy (pokud by nebyl vytvořen speciální předpis, který by ji upravoval). Tento postup by umožnil oběma státům sjednotit úpravu celní správy do jednoho předpisu, který by zároveň obsahoval doplnění jednotlivých ustanovení Celního kodexu. Svoboda poskytnutá v úpravě organizační struktury evropským právem a rozdílný vývoj obou států v druhé polovině 20. století způsobil, že je struktura české celní správy třístupňová, což v současnosti není příliš účelné, ale s ohledem na plánovanou integraci celní a daňové správy, která proběhne nejpozději do tří let, není efektivní provádět zásadní změny. Ať již proběhne jakákoliv změna, měl by být především odstraněn duplicitní výkon některých činností způsobený právě třístupňovou strukturou. Rakouská celní správa je - 67 -

pouze dvoustupňová a proces své přeměny započatý v roce 2004 při rozšiřování EU již dokončila. Organizace celní správy Rakouska by mohla posloužit do jisté míry jako vzor pro budoucí úpravu české celní správy. Účelné je především rozdělení na celní úřady dle jednotlivých oblastí, v České republice by bylo možné realizovat na úrovni celních ředitelství, která by mohly zastupovat vždy jeden kraj a podle potřeby zřizovat celní úřady jako je tomu v Rakousku při zřizování celních stanic. Změny na poli mezinárodního obchodu kladou na celní správy stále nové požadavky a zvyšuje se potřeba flexibilnosti některých činností celní správy. Jednotlivé orgány jsou zahlcovány pověřováním stále dalšími činnostmi, které implikují nutnost dalšího proškolování a vzdělávání příslušníků celní správy, které je velmi nákladné, a také v rozporu se snahou o minimalizaci výdajů. Česká republika snad prokázala svou schopnost pružně reagovat na přeměny, ke kterým v posledních dvou desetiletích došlo. Přestože procesní audit provedený na konci roku 2006 vyhodnotil kladně fungování organizace české celní správy jako celku i jednotlivých činností, jakož i jejich efektivitu a kvalitu, bylo navrženo i množství zlepšujících doporučení. I přes některé nedostatky ve fungování a svou rozdílnost probíhá spolupráce mezi celními správami Česka i Rakouska velice uspokojivě, a to nejen na základě dvoustranných smluv upravujících spolupráci a vzájemnou pomoc v oboru celnictví mezi oběma státy, ale i na mezinárodní a evropské úrovni. Z mezinárodního hlediska je to zejména v rámci členství v Mezinárodní celní organizaci. Z evropského pohledu na spolupráci se jedná zvláště o nedávné rozšíření Schengenské prostoru, do něhož byla Česká republika také zahrnuta. Ve vztahu s Rakouskem to znamenalo posunutí vnější hranice Schengenského prostoru směrem na východ a tím také zrušení kontroly pohybu osob mezi oběma státy, kterou se zavázaly neobnovit ani u příležitosti evropského šampionátu ve fotbale UEFA EURO 2008, s nímž budou spojeny značné přesuny osob mezi jednotlivými státy. Evropská spolupráce celních správ je usnadněna technickým pokrokem v oboru elektronické komunikace. Elektronizace všech celních procedur je cílem celních orgánů nejen Rakouska a Česka. Česká celní správa úspěšně zavedla jak elektronický systém shromažďování statistických informací Intrastat, tak i systém kontroly vývozu e-vývoz fungující taktéž v elektronické podobě. V současnosti se připravuje na zavedení systému edovoz. Rakousko provedlo elektronizaci celního ohlašování a zavedlo používání systému e-zoll – elektronického celního řízení. - 68 -

Jak vyplývá z předchozího textu celní správa České i Rakouské republiky prošla zejména od roku 2004 velkou řadou změn. Českou celní správu ještě čeká plánovaná integrace se soustavou daňových orgánů v roce 2010 a předsednictví v Radě v roce 2009, které by mohlo již rozběhnutý proces zpomalit, protože bude od všech orgánů vyžadovat velkou pozornost. Pokud by k tomu došlo, je možné, že výsledky parlamentních voleb v roce 2010 způsobí obrat ve výše uvedeným plánech. V současné době by měly celní správy obou států splňovat většinu požadavků kladených na moderní, evropský správní orgán.

- 69 -

10. Resumé The job of a customs officer is one of the oldest in history. A system of state administration authorities developed in individual states in a long-term process. These authorities carry on the work connected to customs and taxes administration and some other activities. These are called customs administration. I chose the topic Customs administration in the Czech Republic and in a selected European state because before the admission of the CR to EU I had worked as a customs agent for two years and I had learned about the proces of customs administration from the point of view of a customs agent. I was interested in the changes which occured in the area of customs in the context of enlargement of EU. The target of my work is to clarify the structure of Czech customs administration, its functioning, performed activities, authorities and its cooperation with other states. To compare with I chose the customs administration of the republic of Austria, because this is the state we share not only our borders but also a part of our history with. After the necessary definition of basic terms there comes the chapter about the history and development of Czech and Austrian customs. Czech countries were a natural crossroad of trade routes. From the 7th century till the Hussite wars there was a large development of commerce. From 1526 to 1918 Czech and Austrian countries formed one state united by a monarch. The development of customs was interrupted by the thirty years´ war and it was renewed in the Theresian era. The 19th century was marked by economical crisis which led to the creation of a customs system with protective features. The newly created Czechoslovak republic continued with the customs law of AustriaHungary. A promising development of customs administration was interrupted by the period of World War II and then international trade was nationalized which decreased the importance of customs administration. The events of last two decades provoked the establishment of new legal regulations and the most important moment for Czech customs administration was the admission of the Czech Republic to EU on 1st May 2004. Austrian customs administration continued in developing positively after the separation in 1918. In 1955 Austria gained independence and in 1995 it entered EU. As a paradox much larger changes of Austrian customs administration were caused by the enlargement of EU in 2004. The area of customs is regulated by acquis communaitaire regulations which it - 70 -

applies based on the principle of direct offect of the Community law, which relates to the regulations, and the principle of application priority to national standards of member states. The basic regulation of European customs law is the Community Customs Code issued by the order of the Council (EEC) no. 2913/92 which unifies the regulations and directives regulating this area. The issues not regulated by it are left in the competence of member states. Blank spaces in the European customs adaptation are regulated by both states accordingly by two laws, the Czech republic by the law. no. 186/2004 Cl. of the customs administration in CR where the structure and the competence of customs authorities is stated. Legal relations which do not regulate direct binding regulations of European Communities are stated in the customs law no. 13/1993 Cl. Austrian law states the functioning of customs administration in the federal law BGBl. Nr. 659/1994 (ZollrechtDurchführungsgesetz – ZollR-DG) which determines the basic terms, the tasks of customs administration, customs supervision etc., but above all it includes additional regulations to individual articles of the Community Customs Code. The structure of Austrian customs administration

is

regulated

by

the

law

BGBl.

18/1975

(Abgabenverwaltungsorganisationsgesetz - AVOG). Lawmakers of both states regulate the activity of customs authorities in a large number of special laws in the sphere of taxes, road transport, safety, environment etc., but above all it deals with supervisory power assignment. Tasks and activities of customs administration are similar in Austria and the Czech Republic. Czech customs administration performs especially activities stated in the customs administration law, thus the activities within the customs, taxes and divided administration. Austrian customs administration performs the activities of customs law, consumption tax regulations, transferred powers, interdiction and restriction control, fraud repression and other activities specified in the above mentioned ZollR-DG. We can talk about the organization both on EU level and national level where it is regulated by national regulations. Strategic targets in customs union are provided by Head directorate of European Commission – Tax and Customs Unit (TAXUD) which is devided to 5 directorates. In the Czech Republic the customs administration has three levels, which are the General directorate of customs, 54 customs directorates and 8 customs offices. The individual levels are divided to other organization units – sections, departments, divisions, segments. The organizational structure of Austrian customs administration has only two - 71 -

levels, 9 customs offices and customs departments established by them. That is why it is difficult to compare the organization of both states, the common featrure is that customs administration is included within the section of the Ministry of Finance. Despite of the different structure the collaboration between customs administrations runs in a satisfactory manner which is important especially to fulfill the security policy of EU. The first level of cooperation are bilateral agreements between individual states. The states described made an Agreement between the government of CSSR and the government of Austrian republic of the cooperation and mutual help in the area of customs, published as 9/1985 Cl. The second level is the European cooperation which will in future be provided according to the Naples Agreement II if it is validatd by all states. The member states cooperate on corruption and fraud repression under the European authority for fraud repression (OLAF). The cooperation of individual member states administrations should be made easier by introducing united procedures by means of mutually connected systems, projects and programmes which should be achieved by introducing the system of electronic and harmonized customs eCustoms. Other systems which can help in the sphere of European cooperation are Intrastat – statistical data gathering and TARIC – information system based on Combined nomenclature. The third and international level of cooperation includes the independent intergovernmental organization with global representation World Cusoms Organisation (WCO) whose main activity is unified execution, updating and support of Harmonized system between its member states and also between non-member states. The mission of WCO is to increase the effectivity and effectivness of customs administrations. With the admission to EU both Austria and the Czech Republic were forced to perform the harmonization with legal regulations of EU which influenced the structure of activities performed by customs administration nowadays. Czech customs administration was, as the Austrian one was a little earlier, assigned by performing the mobile supervision which increased the powers of customs officers into other spheres. The efforts of customs authorities is now focused on finishing the application of electronics into customs procedures and on increasing the number of objects which will use the institute of Authorized Economic Object (AEO). The beginning of this year was marked by the enlargement of Schengen area by new EU member states which meant shifting of its outer border to the east. The abolishment of the control of the movement of people will surely help to strenghten the relations between neighbouring states like the Czech Republic and Austria. - 72 -

The future of Austrian customs administration lies in improving the cooperation with customs administrations of other states and in improving the client- oriented functioning of customs administration. Czech customs administration can expect significant changes in the coming two years, in 2010 the integration of customs and tax administration should be finished by creating an organizational structure of three levels. Premium administration will be added to the activities of this integrated system of authorities. In my view it would be convenient to unify the legal form of customs administration of the Czech Republic into one legal regulation in the future. I would also take the liberty of stating the opinion that it would be better to adjust the customs administration structure unanimously within the EU with respect to individual needs of individual member states. Customs administration of Austria and the Czech Republic should currently fulfill most of the requirements on a modern European administrative authority.

- 73 -

11. Seznam literatury Publikace: 1. Bečák B., Schopný M., Pospíšil J. Lexikon celního práva. Díl 3. Opava : Nakladatelství a vydavatelství BES, 1993 2. Bečák B., Schopný M., Pospíšil J. Lexikon celního práva. Díl 1. Opava : Nakladatelství a vydavatelství BES, 1991 3. Bečák B., Schopný M., Pospíšil J. Lexikon celního práva. Díl 2. Opava : Nakladatelství a vydavatelství BES, 1992 4. Brodesser, S. Celnictví v Československu : minulost a přítomnost. Praha : Naše vojsko, 1988 5. Hildegard, A. Das Zollwesen im Fränkischen Reich und seine Bedeutung für das spätkarolingische Wirtschaftsleben : Ein Überblick über Zoll, Handel und Verkehr im 9. Jahrhundert. Mnichov, 1994 6. Hunčová, M., Stehlík, A. Celnictví a spedice. Masarykova univerzita v Brně, 2000 7. Kárník, M. Celní hodnota ve 222 příkladech dnes i po vstupu do EU. Anag, 2003 8. Klabouchová I. Cla a původ zboží. Praha : Polygon, 1995 9. Kolektiv autorů. Velký slovník naučný A-L. Praha : Diderot, 1999 10. Komárková, E., Krejčí, L. ES: Podmínky a předpoklady vytváření celní unie a jejího rozšiřování. Praha : Ústřední ústav národohospodářského výzkumu, 1991 11. Mainuš, F., Janák, J., Horvát, V. Historie celnictví v ČSSR. Praha : Naše Vojsko, 1977 12. Matoušek, P., Sabelová, L. Clo. Praha : ASPI, a.s., 2007 13. Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa 1. díl. Masarykova univezita v Brně, 2005 14. Rozehnalová, N. Právo mezinárodního obchodu. Praha : ASPI, a.s., 2006 15. Týč, V. Základy práva Evropské Unie pro ekonomy. Praha : LINDE PRAHA, 5. vydání, 2006 16. Týč, V. a kol. Lexikon – právo Evropské unie. Ostrava : Sagit, 2004 17. Weber, A. Zollrecht in der Tschechischen Republik. Praha : BABTEXT, 2. vydání, 1995 18. Žemlička, L. Celní předpisy v praxi. Praha : Pragoeduca, 1994 19. Žemlička, L. Celní předpisy při dovozu a vývozu zboží. Praha : Pragoeduca, 1993 20. Žemlička, L. Celní zákon a předpisy související v praxi. Olomouc : Anag, 1998 - 74 -

Články: 21. Tomek, P. K zákonu 361, CLO-DOUANE, únor 2007 22. Zemanová, V. O Intrastatu veřejně, CLO-DOUANE, březen 2007 23. Jirák, P., Mach. O. Jak dál v ochraně práv duševního vlastnictví?, CLO-DOUANE, březen 2007 24. SON. Skupina operativního nasazení v roce 2006, CLO-DOUANE, duben 2007 25. Nosal, P. Procesní audit, CLO-DOUANE, duben 2007 26. Doskočil, L. CITES norma pro život, CLO-DOUANE, květen 2007 27. Klímová, L. Dělená správa aneb jasná řeč čísel činnosti CS od stolu. CLO- DOUANE, květen 2007 28. Chudoba, M. Intergrace celní a daňové správy, CLO-DOUANE, červen 2007 29. Redakce časopisu. Celní správa a Schengenský prostor, CLO-DOUANE, červenecsrpen 2007 30. Pešek, V., Hryzáková, B. Oprávněný hospodářský subjekt, CLO-DOUANE, červenecsrpen 2007 31. Rážek, J. Přípravy na sloučení započaly. CLO-DOUANE, září 2007 32. Brázda, M. Na scéně e-Dovoz. CLO-DOUANE, říjen 2007 33. Hájek, S. Anketa o stavu celní správy. CLO-DOUANE, listopad 2007 34. Hryzáková, B. Pilotní projekt AEO byl dokončen. CLO-DOUANE, prosinec 2007 35. Mareš, P. Letošní změny Kombinované nomenklatury, CLO-DOUANE, únor 2008 36. Redakce časopisu. Z gremiální porady, CLO-DOUANE, duben 2008

Evropské právní předpisy (ve znění pozdějších přepisů): 37. Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla 38. Nařízení Komise (EHS) č. 2288/83, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedený v čl. 60 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla 39. Nařízení Komise č. 2289/83, kterým se provádějí články 70 až 78 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla 40. Nařízení Komise (EHS) č. 2290/83, kterým se provádějí články 50 až 59 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla - 75 -

41. Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku 42. Nařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla 43. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex 44. Nařízení Rady (EHS) č.3330/1991, o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy 45. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex 46. Nařízení Komise (ES) č. 1549/2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2007) 47. Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy 48. Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex 49. Nařízení Komise (ES) č. 1214/2007, kterým se mění příloha I k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2008) 50. Vysvětlivky ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství (Úř. věst. C 50/2006 ze dne 28.2.2006)

České právní předpisy (ve znění pozdějších přepisů): 51. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 52. Vyhláška MZV č. 9/1985 Sb., o Dohodě mezi vládou ČSSR a vládou Rakouské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví 53. Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích 54. Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí 55. Zákon ČNR č.283/1991 Sb., o Policii České republiky 56. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 57. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 58. Zákon č. 634/1992 Sb.,o ochraně spotřebitele - 76 -

59. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 60. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon 61. Zákon ČNR č.16/1993 Sb., o dani silniční 62. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon 63. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích 64. Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti 65. Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu 66. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 67. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči 68. Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů 69. Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech a o změně některých dalších zákonů 70. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních 71. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních 72. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky 73. Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky 74. Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění vyhlášky č. 200/2005 Sb. a č. 411/2006 Sb. 75. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 76. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 77. Zákon č. 261/2007., o stabilizaci veřejných rozpočtů 78. Rozkaz generální ředitele GŘC 7/2007, Organizační řád celní správy České republiky 79. Úmluva o vzájemné pomoci mezi celními správami (Neapolská úmluva II)

Rakouské právní předpisy (ve znění pozdějších předpisů): 80. BGBl. Nr. 129/1958, Finanzstrafgesetz 81. BGBL. Nr. 194/1961, Bundesabgabenordnung 82. BGBl. Nr. 267/1967, Kraftfahrgesetz 83. BGBl. Nr. 18/1975, Abgabenverwaltunsorganisationsgesetz (AVOG) 84. BGBl. Nr. 566/1991, Sicherheitpolizeigesetz - 77 -

85. BGBl. Nr. 659/1994, Zollrechts-Durchfuhrungsgesetz (ZollR-DG) 86. BGBl. Nr. 593/1995, Güterbeförderungsgesetz

Internetové stránky: 87. http://advantageaustria.org 88. http://www.podnikinfo.eu/eurozona 89. http://www.cs.mfcr.cz 90. http://www.customs.cz 91. http://www.bmf.gv.at/zoll 92. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-zahranicni-obchod-zeme 93. http://portal.gov.cz 94. http://www.zasahovejednotky.wbs.cz/SON.html 95. http://www.brz.gv.at 96. http://www.evropa2045.cz 97. http://www.ris2.bka.gv.at 98. http://ec.europa.eu/dgs/olaf 99. http://www.wienerzeitung.at 100. http://wwwu.uni-klu.ac.at 101. http://www.zollwache.at 102. http://de.wikipedia.org 103. http://www.polac.cz 104. http://www.wcoomd.org 105. http:// members.aon.at/kloarichterin/zoll.htm#Zollämter 106. http://www.ipravnik.cz 107. http://www.mvcr.cz 108. http://eur-lex.europa.eu

- 78 -