o
ˇ CAJOVÝ DUM V ZAHRADEˇ
TOP REALIZACE
5
ˇ PRAHA-HLOUBETÍN DAVID MAŠTÁLKA / A1ARCHITECTS PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK
Zahrada Na úpatí kopce, který rozděluje
může připomínat vnitřní klid drobných
Myslím, že právě tento okamžik nedokáže
Hloubětín od Aloisova, najdete malou zahradu.
sakrálních staveb. Do prostoru vstupuje
vystihnout lépe nikdo jiný než samotný
Zahrada je nenápadná, trochu divoká,
difuzní světlo shora a průsvitná kupole vytváří
mistr Sen No Rikjú:
ale přesto půvabná, každým rokem zde na jaře
nebe, které je zároveň projekční plochou
vykvete třešeň a několik ovocných stromů,
pro stínohru listů černého bezu naklánějícího
Dům a orosená zem
v létě vám pohled na mraky rámují stébla
se nad čajovnou. Kruh směřuje pozornost
Host a hostitel
trávy. Kde jinde postavit čajový dům než právě
hostů k ohništi, na kterém se čaj připravuje,
Popíjejí spolu šálek čaje
v zahradě, která nabízí příjemné
a vytváří blízké semknutí všech přítomných.
V tichém rozjímání
útočiště ve stínu zlatého deště.
Můj pohled je vlastní interpretací čajového
V duchovním souznění
domu, který se v mnoha ohledech liší Čajový dům jako minimální prostor
od tradičních i současných staveb
Konsrukce s stavba Tesařsky vázaná dubová
pro setkání Čajový dům jako typologický
tohoto typu.
konstrukce stojí na kamenech z nedalekého
druh navazuje na japonskou tradici
rybníka. Opalované modřínové deštění vytváří
minimalizace prostoru a je určen pro setkání
Přirozený materiál Vnitřní stěny tvoří z velké
mimikry stavby v zahradě, protože pozornost
s hosty nad šálkem čaje. Já osobně nejsem
části výhled do zahrady a z druhé potom
samotného setkání je soustředěna na vnitřní
žádným ortodoxním vyznavačem čajového
obyčejná probarvená hliněná omítka.
svět, který člověk odhalí až po vstupu. Mistrem
kultu, ale téma mne zajímá především jako
Hosté se usadí na jutovou rohož a čaj se
stavby je Vojta, se kterým jsme společně, tedy
hledání minimálního prostoru, ve kterém se
připravuje na ohništi svařeném z černé oceli.
ve dvou lidech, dům stavěli od úsvitu
mohu setkat s přáteli, a krom toho, čaj mám
Vnitřní kupoli tvoří laminát vylepený papírem,
do soumraku v průběhu 35 dní v dubnu
rád. Navenek nenápadná stavba nabízí uvnitř
skrz který shora přichází dovnitř světlo
a květnu 2008.
nečekané překvapení, které poskytne hostům
příjemně modelující vnitřní prostor.
jinou perspektivu pohledu na okolní zahradu. Minimální prostor pro setkání Čajový dům
samotná realizace s Vojtou, bylo neuvěřitelné
svým vlastním tempem, prázdný prostor,
slouží pro setkání s hosty. Samotným
i setkání s profesorem a architektem Terunobu
který působí svou samotnou prostorovostí.
pozváním nastává napjatá chvíle a očekávání,
Fujimorim při našem dvouměsíčním putování
Při přemýšlení o takovém místě jsem si
kdy hostům chceme nabídnout příjemný
po Japonsku v roce 2007, ale především jeho
nejprve utřídil vzpomínky na stavby, které
zážitek. V momentě, kdy je vše pečlivě
návštěva v průběhu stavby přímo u nás
ve mně zanechaly dojem, a po nějaké době
připraveno, přichází setkání, při němž se
na zahradě v květnu 2008. Doufám, že mu
mi pod rukama ve skicách vzešel kruhový
dělíme o svoji přítomnost, dojmy
budeme moci při jeho další cestě do Evropy
půdorys zaklenutý průsvitnou klenbou, která
a prožitky — naši společnou blízkost.
nabídnout setkání v již hotovém domě.
situace
FOTO ESTER HAVLOVÁ
Závěr Stejně jako byla neuvěřitelná
Uvnitř se skrývá svět, ve kterém čas plyne
TOP REALIZACE
7
o
ˇ POSUDEK NA DIPLOMOVOU PRÁCI CAJOVÝ DUM V ZAHRADEˇ DAVIDA MAŠTÁLKY TERUNOBU FUJIMORI
Lidé si obvykle myslí, že v případě architektury
stavbu mající významný charakter, kterého
vstupující do prostoru shora považovány
určené pro život lidí jsou velké prostory
nemohou dosáhnout velké stavby.
za symbol nebes a kosmu. Čajový dům, jako
praktičtější a příjemnější než malé. Na rozdíl
Téma čajového domu je mezi japonskými
„prostor minimalismu“, si přivlastnil tento
od většiny lidí se však architekti domnívají, že
architekty velmi oblíbené. Architekti Arata
charakter. Jinými slovy, co nejmenší prostor
existují i malé prostory, které dostatečně slouží
Isozaki a Tadao Andó, představitelé moderní
se stává vlastním kosmem, všeobsažným
potřebám lidí a které mohou být navíc krásné.
japonské architektury, již postavili čajoven
prostorem. Jenže tuto vnitřní roli prostoru není
Architekti 20. století, jako například Le
několik. Já sám jsem doposud postavil sedm
možné odhalit, aniž by host skutečně vstoupil
Corbusier, se pokoušeli také o navrhování
čajoven. Nejmenší z nich se mi podařilo
do místnosti, a v tom spočívá její půvab.
„minimálních domů“. Tyto pokusy vznikaly pře-
postavit o rozměru 1.8 m×2.7 m (4.86m 2),
4. Použití dřevěného materiálu: Dřevo
devším
bohužel jsem však nedosáhl úrovně mistra
vyvolává oproti kameni, cihle či betonu dojem
z potřeby obnovit tehdejší nevyhovující bytové
Rikjú.
lehkosti. Minimální prostor tvořený těžkými
domy, ale existoval v tom také skrytý záměr
Učit se ze staveb čajových domů by mělo
materiály působí velmi těžce a lidé v něm
„naopak vytvořit prostory krásné“.
být i v budoucnosti velmi zajímavým tématem,
mohou poci ovat tíhu, jako kdyby byli uzavřeni
Za jeden z nejvýznamnějších příkladů tohoto
co se týče minimalizace prostorů, nejen mezi
ve vězení. A proto byla volba dřeva jako
směru lze považovat dům Rietveld Schröder
japonskými architekty, ale i pro architekty na
konstrukčního materiálu ideální pro dosažení
(Rietveld Schröderhuis), který byl navržen
celém světě.
vzdušného prostoru.
Rietveldem a nyní je na seznamu světového
Poté, co jsem se dozvěděl, že se tímto
5. Rozmanitý design: Lavice na levé straně
atraktivním tématem zabývá David Maštálka,
vchodu, jemně prohnutá stěna, tři otvory, každý
navštívil jsem v květnu letošního roku v jeho
z odlišného materiálu a jiného designu, ohniště
prostoru“. Japonsko má dlouholetou
doprovodu místo, kde probíhala stavba
v podlaze a kupole nad hlavou. I přes malý
a znamenitou tradici v dřevěné architektuře.
čajového domu.
prostor jsou v čajovně použity rozmanité tvary,
kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V architektuře existuje téma „minimalismus
Během 2000 let se tu během dlouhé historie
Tehdy byla konstrukce stavby sice
což těší vnímání lidí a prostor celkově obohacuje.
postavilo mnoho rozmanitých typů staveb.
nedokončená, ale na základě dokumentace
Jedním z nich je typ stavby, který se zaměřuje
jsem si dovedl představit celou stavbu hotovou.
Hodnocení slabé stránky
na minimalizaci prostoru a který získal svou
Po mém návratu do Japonska jsem obdržel
1. Použití zástěn (shoji) v oknech a tatami na
pozici v architektuře již před 400 lety a dodnes
fotografie a mohl jsem se seznámit s téměř
podlaze: tyto jediné dva prvky vyvolávají dojem
se staví. A to je právě čajový dům — čajovna.
dokončenou stavbou.
tradičního Japonska. Stavba čajovny
Jak již název napovídá, čajovna je prostor
Na základě výše uvedených skutečností
v moderní době by neměla vycházet z roman-
určený pro pití čaje. Kromě podávání čaje zde
jsem posuzoval „prostor minimalismu“ navržený
tismu nebo touhy po exotické zemi, ale musí
mohou lidé vstřebávat mnoho vjemů a těšit se
Davidem Maštálkou a svá stanoviska jsem
především vycházet ze zájmu o studium
z nich, počínaje přístupovou cestou k čajovně,
shrnul v následujícím kritickém zhodnocení.
minimalismu. Pokud autor chce do svého díla vložit tradiční prvek, považoval bych u těchto
vzhledem stavby a konče čajovou konvicí, šálky, náčiním, nástěnnou malbou,
Hodnocení silné stránky
dvou za vhodnější vycházet z české tradice,
aranžovanými květinami a čímkoliv, co zaujme
1. Umístění ohniště v čajovně: Některé
nebo v Čechách je dřevěná architektura
oko hosta. Poté mohou návštěvníci nad šálkem
čajovny jsou vybaveny ohništěm, jiné nejsou,
historicky velmi zakořeněna.
čaje v klidu diskutovat o těchto krásách. Hosté
ale existence ohniště má architektonicky velký
hodnotí přípravu čaje a oděv hostitele, aniž
význam. Již v dávném věku byl oheň uprostřed
a jedno záporné. Celkově však konstatuji,
by se o nich zmínili slovně. V tomto prostoru
lidského obydlí. Autor instaloval v čajovně
že autorova práce je pokus o minimalizaci
se odehrává ryzí boj hostitele a hostů o krásu.
ohniště a umožnil tím použití ohně, což zname-
prostoru v České republice a jeho záměr může
ná, že autorovi se podařilo postavit dům,
být vysoce oceněn. Proto práci navrhuji
školy a od počátku se půdorys čajovny standar-
a nikoliv pouze čajovnu. A to „minimální dům“.
klasifikovat jako výbornou.
dizoval na čtverec o straně 2.7 m (7.29m 2).
2. Kruh a hrana v prostoru: Hranatý tvar
Nástup čajového mistra Rikjú Sena
průčelí a místa pro otevírání oken je praktičtější
přinesl minimalizaci tohoto prostoru a nakonec
než kulatý. Na druhé straně, kruh pro prostor
dosáhl čtverce o rozměru a = 1.8 m (3.24m 2).
na sezení zdůrazňuje ústřední význam ohniště.
Čajovny se začaly stavět pod vlivem zenové
Architekti tedy stojí před náročným úkolem,
Takto komponovaná dispozice mi připadá jako
jak minimalizovat prostor a vyvolat esteticky
velmi logická.
bohatý dojem navzdory malému rozměru.
3. Kupole — prostup světla stropem: Od dávného
To znamená, že musí postavit co nejmenší
věku byla v Evropě kupole chrámu nebo světlo
Výše jsem uvedl pět kladných hodnocení
TOP REALIZACE
8
English Garden Teahouse Praha-Hloubětín The Garden At the foot of the hill dividing Hloubetin and Aloisov you'll find a small garden. The garden is unostentatious, slightly wild but even so graceful, each spring apple and cherry trees blossom and when summer swiftly blows upon us our sight of the passing clouds is surrounded by slim blades of grass. The teahouse as a minimal place to gather The Teahouse as a typological kind follows the Japanese tradition of minimizing space and is intended as place the meet with guest at a cup of tea. I am not an orthodox worshiper of the tea cult, however I am very interested in the theme of it being a place to gather with friends. From the outside an inconspicuous structure is ready to surprise it's visitors upon arriving inside, giving them a different perspective of the garden. A world hidden inside, where time flows at its own pace, an vacant space leaving an impression just by its spaciousness. When first reasoning about such a place I thought of the places that had made an impression upon me and came to the decision of building it on a circular platform enclosed by a translucent dome breathing the inner peace of small sacred buildings. Diffused rays of light illuminate the quarters within; the translucent dome resembles the sky and the hearth — the home. The spherical shape directs your attention to the hearth, on which the tea is prepared and creates a close bondage with all who are present. Natural material The inner walls are constituted on one side by a view of the garden and on the other a clay parget. Guests set themselves
TOP REALIZACE
9
down on the matt and the hearth is welded black steel. The dome laminated within is pasted with paper, through which light shines and invitingly illuminates the space inside. Minimal place to gather The Teahouse serves as a place for gathering with guests. The invitation itself begins a certain tense moment of anticipation, during which we would like to present our guests with a enjoyable experience. The moment of gathering where we share our feelings and impressions - our own mutual closeness which I think can not be better depicted by anyone other than master Sen No Rikyú. A house and dewed ground Guest and host Drinking together a cup of tea In quiet contemplation In spiritual symphony Building and construction Carpented oak construction stands on stones from a nearby pond. Burnt larch facing creates a mimic colouring effect of a building in a garden because the attention of the gathering itself is focused on the inner world, which one discloses only upon entering. The master of construction is Vojtěch Bilišič with whom I built the Teahouse in 35 days during the months of April and May 2008. Acknowledgements For great help I thank first of all my beloved Lenka, Vojta, sister Marta, professor Terunobu Fujimori, who visited during construction and Petr Holý, who heartedly interpreted our rendezvous.
TOP REALIZACE
12
DAVID MAŠTÁLKA (*1978, Hradec Králové) 2007 společně s Lenkou Křemenovou a Jakubem F. Novákem založil občanské sdružení VERSUS ARCHITEKT 2005 společně s Lenkou Křemenovou a Jakubem F. Novákem, založil ateliér A1ARCHITECTS STUDIA 2001—2008 VŠUP, Praha v ateliéru architektura I, akad. arch. Jindřich Smetana 1996—2000 FA ČVUT, Praha v ateliéru prof. Josefa Pospíšila (roční spolupráce na modelu Hradce Králové) 1992—1996 SUPŠ, Praha v ateliéru scénografie STÁŽE 2007 jarní dvouměsíční cesta napříč Japonskem 2005 stáž v ateliéru ilustrace a grafiky VŠUP u MGA. Juraje Horvátha a MGA. Heleny Šantavé 2004 stáž v ateliéru grafického designu a vizuální komunikace u prof. Rostislava Vaňka REALIZACE VÝBĚR 2008 Čajový dům v zahradě, Praha-Hloubětín 2008 Rekonstrukce bytu na Pohořelci, Praha 2007 RD Fiala, Vysoká Lhota-Čerčany 2005/2006 Interiér Českého centra v Praze 2003/2004 Rekonstrukce a dostavba stomatologické ordinace v Děčíně
ČAJOVÝ DŮM V ZAHRADĚ PRAHA 9 - HLOUBĚTÍN KLIENT David Maštálka a Lenka Křemenová AUTOR MgA. David Maštálka / A1ARCHITECTS MISTR STAVBY MgA. Vojtěch Bilišič (Slovenská republika) SPOLUPRÁCE Lenka Křemenová, Marta Maštálková, Milan Maštálka, Rudolf Maštálka, Honza Bašta — mistr přes kupole / A1ARCHITECTS OPONENT prof. arch. Terunobu Fujimori, University of Tokyo (Japonsko) ZASTAVĚNÁ PLOCHA cca 3,75 m2 NÁKLADY cca 135 000 Kč REALIZACE 2008
TOP REALIZACE ROZHOVOR
13
ˇ S AUTOREM CAJOVNY DAVIDEM MAŠTÁLKOU
Davide, před nedávnem jste absolvoval — co
u komise obstát. Rozhodl jsem se proto čajovnu
kraji se Fujimori narodil a zrealizoval zde již
vás přivedlo ke studiu architektury?
rovnou zrealizovat na naší
několik domů.
Moje cesta k architektuře nebyla příliš klikatá.
zahradě. Tento můj krok hodnotila komise
Na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze
různě, nakonec kladné názory snad převážily.
Fujimori definuje minimální prostor
jsem vystudoval scénografii — cosi mě od mala
Pro mě byl cíl jasný — najít optimální podobu
v architektuře jako prostor, který je již dál
táhlo k animovanému filmu a scénická technika
minimalizovaného prostoru pro setkání. Tohle
nedělitelný, něco jako atom. Jak velký prostor
tomu byla blízko. Pak se dostavilo dilema,
by nebylo možné vysvětlovat jen na základě
to může být v našich podmínkách?
zda dál dělat scénografii, tedy architekturu
vizualizací a výkresů. Doložit v několika
Hodně jsme s panem profesorem o tomhle
scénickou, nebo architekturu jako takovou.
minutách, že se nejedná o jakousi
problému mluvili. Ostatně rozhovor s ním, který
Oba tyto obory mě lákaly a přitahovaly
hloubětínskou modifikaci prostoru pro čajový
jsme při cestě pořídili, přinesl váš časopis
především možností přemýšlet o prostoru,
obřad, že se nejedná o přenos cizí kultury
v některém loňském čísle (viz ARCHITEKT 8—9 /
hledat a zkoušet, jak působí, jak funguje
do našich podmínek, že jde prvořadě o hledání
2008, pozn. redakce). Minimalizovaný, úsporný,
v souvislostech. Architekturu jsem pak zvolil asi
minimálního prostoru — to bylo obtížné. Komisi
jednoduchý prostor je v Japonsku nejen
proto, že přináší větší možnost dialogu samého
jsem samozřejmě nemohl naložit do auta
historicky daný, ale aktuální i v jejich současné
se sebou, s lidmi, krajinou, prostředím.
a odvézt do Hloubětína na čaj.
architektuře. Bydleli jsme ve čtvrti Minato-ku na jakémsi tokijském Žižkově, kde jsme mohli
Zanechává také trvalejší, hmatatelnou stopu. Tři roky jsem vydržel na ČVUT a pak přešel
Zdroje vaší inspirace jsou zřejmé. Co vás
vstřebávat specifickou architekturu na každém
do ateliéru architekta Smetany na Vysokou
do země vycházejícího slunce jako architekta
kroku. Místnosti o velikosti 6 m2, přitom plně
školu uměleckoprůmyslovou.
přivedlo? Bylo to právě hledání pramenů
komfortní. Poznávali jsme, jak zde lidé žijí, jaké
prostorové minimalizace?
jsou provozní vztahy v malých domech, jaké
Vytvořil jste si během studia jasnější
Odpovím obšírněji. Jde mi o vztah člověka
jsou vlastně skutečné potřeby člověka. Ujasnili
představu o svém profesionálním směřování?
a prostoru vůbec. Již pár let přemýšlíme
jsme si zde spoustu věcí a položili si spoustu
Škola představovala velkou míru svobody, čas
s kolegy a hledáme specifické pojetí
otázek. Z našeho pohledu je pojem minimální
otázek po smyslu architektury a hledání
minimálního prostoru... Když jsme pak byli
prostor u nás velice relativní. Myslím, že lidem
vnitřních i vnějších vztahů mezi architekturou
v Japonsku, již jsem cosi věděli a jeli tam
chybí možnost takový prostor prožít, uvědomit
a vším ostatním, co nás obklopuje. Je to období
s jasnou snahou něco se zde dále přiučit.
si jej a podle toho posoudit své potřeby.
snah dobrat se uspokojivých odpovědí
Když jsem sám už dříve přemýšlel nad tématem
na otázku, proč právě toto děláme a jak to
diplomové práce, zajímalo mne jeden čas téma
Když řeknete, že jste si postavili čajovnu,
chceme dělat, a je pravda, že realita tu svobo-
vězení, v jiném slova smyslu též „minimální
nejste řazeni třeba do skupiny vyznavačů
du velmi často ubíjí. Využil jsem na škole také
prostor“ cely, nedokázal jsem se nakonec však
zenu, nebo třeba do skupiny snobů,
možnosti vnitřních stáží a jeden semestr jsem
vyrovnat s tématem trestu. Okolo všeho se točí
kteří si na něco hrají?
absolvoval v ateliéru grafického designu
téma psychologie vnímání prostoru, a tím
Chraň bůh nespadáme do žádné skupiny,
u Rostislava Vaňka, jeden semestr pak
pádem i jeho limity. Přeneseno do běžného
do žádného škatulkování. Já jsem se jen chtěl
na ilustraci u Juraje Horvátha. V mém vnímání
života — kde je hranice, kdy ještě zůstává
setkat s realitou malého prostoru — když chcete
architektury mají tyto i další přesahové obory
minimalizovaný prostor obyvatelný, přijatelný,
o něčem přemýšlet, musíte si to vyzkoušet. Náš
nepostradatelnou roli. Možná, že i díky této
příjemný. Zkoumání tohoto problému mě právě
čajový dům není postaven podle žádných
zkušenosti si uvědomuji, že architekt
přivedlo k japonskému čajovému domu.
ortodoxních východních pravidel — ba přímo
a architektura se nemohou vtěsnat do nějaké předem dané, osekané, vyhraněné šablony.
Vaše cesta měla formu studentské stáže?
Zajeté stereotypy a strach z neznámého
Přerušili jsme s přítelkyní Lenkou studia
zbavuje každého jeho tvůrčí svobody.
a coby turisté s veškerou výbavou na zádech jsme odjeli na dva měsíce do Japonska.
Je vskutku unikátní prezentovat v oboru
Napsali jsme předem na několik míst, mezi
architektura svoji diplomku nikoliv jako
jinými také architektu, profesoru Fujimorimu,
projekt, třeba s modelem, ale rovnou jako
ten odpověděl a pozval nás k sobě
realizaci. Jak to hodnotitelská komise vnímala?
na univerzitu. Velice nám na cestách a potom
Už proto, že jsem si zvolil pro diplomní práci
i tady v Praze pomohl ředitel Českého centra
takto drobnou stavbu, i když je to malý dům
v Tokiu Petr Holý. S Fujimorim a jeho studenty
s velkým obsahem, jak bych jej označil, měl
jsme nakonec také absolvovali dvoudenní
jsem obavu, že nemusí kvůli zdánlivé drobnosti
exkurzi do Nagana a jeho okolí, nebo v tomto
TOP REALIZACE ROZHOVOR
naopak. Nechtěli jsme otrocky převzít nějaký daný koncept. Základní ideu jsme pojali zcela svobodně a po svém. Na to měl naprosto stejný názor i náš kamarád sochař a tesař Vojta Bilišič, s nímž jsme celou stavbu postavili a jehož tesařské mistrovství je zde vidět. On to nemá moc rád, ale říkám mu Mistr stavby. I z hlediska uživatelského máme k tomuto prostoru zcela svobodný vztah — není to žádná ortodoxní čajovna. Je to místo pro člověka, chce-li být s myšlenkami sám, je to stejně tak prostor pro setkání dvou až osmi lidí — nemusí to být zrovna u čaje, ale třeba u vína, a nebo jen tak v létě. Je to příjemné místo — nic víc a nic míň. V této drobné stavbě jste originálně spojili svoji japonskou zkušenost s ryze evropským vnímáním prostoru například užitím difusní kopule, tvarovou symbiózou kruhového prostoru s výsečí čtverce. Jak právě na to reagoval profesor Fujimori? Při své krátké návštěvě v Praze strávil pan profesor Fujimori celý půlden na zahradě v Hloubětíně. Bylo až neuvěřitelné, když nám ve svém světlém obleku demonstroval, jak se správně opaluje dřevo vnějšího pláště čajovny a takto uzený odcestoval na svoji přednášku do Brna. Naše pojetí ho zaujalo, ostatně píše o tom podrobně ve své zprávě jako oponent mé diplomky. Co bude dál? Na téhle stavbě, kterou jsme si opravdu prkénko po prkénku doslova osahali, jsme si spoustu věcí ověřili. Je to pro nás důležitá etapa v oblasti našeho zájmu, hledání malého prostoru. Naše úvahy na toto téma chceme představit na výstavě, která bude na podzim ve výstavní síni na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Nechceme ustrnout a zkoumání možností malého prostoru pro nás představuje velkou výzvu a hlavně svobodu. Výstava má název Malý dům. Přemýšlíme společně s Lenkou Křemenovou a Jakubem Novákem nad tím, co to vlastně malý prostor je. Nemáme vždy shodný názor, probíhá dialog. A těšíme se na jaro kdy se naše intenzivní diskuse přesunou právě do čajového domu v Hloubětíně.
14
TOP REALIZACE ROZHOVOR
15
ˇ S MISTREM STAVBY VOJTECHEM BILIŠICEM
David Maštálka vás nazval mistrem stavby.
Času není nikdy dost, počasí a všechno kolem
Jak jste si to vysloužil?
vyšlo. Na detailech nám hodně záleželo.
Jsme s Davidem spolužáci, známe se tedy
Tak pěkný materiál by byl nepřesnostmi
ze školy, ačkoliv já jsem studoval sochařinu
znehodnocen. David je manuálně zručný,
u profesora Gebauera. Když mě pozval
a tak jsme práci vcelku stíhali.
ke spolupráci, přišlo mi to zajímavé. Měl jste k celkové koncepci nějaké výhrady? Kurt Gebauer vždy propojoval svoje umění
Zprvu jsem se nemohl smířit s laminátovou kopu-
sochaře s architekturou, s krajinou. Vnímá
lí, umělá hmota mně připadala k tomuto typu
současné sochařství jako přesahovou
stavby nepatřičná. Ve výsledku je difuzní kopule
disciplínu, která k architektuře neodmyslitelně
velkým přínosem pro celou stavbu. Fantasticky
patří. Vy také, jako sochař, máte
propouští a rozptyluje světlo a v různých denních
k architektuře blízko?
i ročních obdobích se proměňuje podle intenzity
Velice. Architektura přece neznamená jen
a barvy světla venku i podle stavu okolní vzrostlé
postavit dům, je to komplex řady disciplín
přírody. Z výhrad se pro mne nakonec stalo
jak technických, tak uměleckých, které
příjemné překvapení.
do architektury prolínají. Já se architektuře svým způsobem věnuji velice intenzivně,divám se
Co byste po této zkušenosti udělal jinak?
na architekturu skrz krajinu či zahradu, nebo
S výsledkem jsme spokojení. Je jasné, že některé
naopak sleduji svět venku skrz okno
postupy bychom možná zvolili jinak, ale o to byla
v architektuře. Nebráním se však ani konverzím
stavba dobrodružnější... Možná bych jinak řešil
nevyužívaných průmyslových objektů,
fasádu, ale to je kosmetická věc a věc
tzv. průmyslového dědictví. Ve spolupráci jsem
výtvarného pojetí. Po této dobré zkušenosti te
navrhl a zrealizoval například houseboat
společně s ateliérem A1 pracujeme podobným
na Vltavě nebo několik drobných staveb.
stylem na stavbě dřevěného domu pro individuálního investora.
Z čeho při architektonické tvorbě vycházíte? Snažím se pokud možno klást důraz na přírodní elementy, přírodní materiály. Pracuji také s odpadem — je to často nejen zajímavý materiál z hlediska výtvarného, ale také je laciný, dosažitelný a má v sobě příběh. V Japonsku mně učarovalo, jak Japonci dokáží pracovat se zelení třeba na minimální ploše a to, jak dovedou dovést zahradu zcela nepozorovaně z exteriéru do interiéru. Vy jste byl v Japonsku společně s Davidem Maštálkou? Ne, ale myslím, že to propojilo naše snahy a síly při stavbě čajovny. Spolupráce mi přišla zajímavá nejenom z důvodu, že se jedná o práci se dřevem, ale také jako téma. Začal mě označovat z recese mistrem stavby. Stavěli jste čajový dům jeden měsíc, tedy asi trochu ve stresu. Na konstrukci je patrné perfektní tesařské a truhlářské zpracování. Jak jste v tak krátkém čase stíhali i kvalitu?
situace, stávající stav
situace, návrh
půdorys přízemí, návrh
půdorys přízemí, stávající stav
perspektiva, návrh
řez příčný, návrh
STUDIE
17
o
VLASTNÍ DUM ˇ PRAHA-HLOUBETÍN LENKA KŘEMENOVÁ
Čajový dům, o kterém je řeč na předchozích
zahrady. Stará hrubá omítka společně s charak-
život uvnitř. Zásadní problém však byla jejich
i následujících stránkách, vyrostl na zahradě,
teristickým fabionem římsy dodává celému
hmota, kterou jsem měla spíš tendenci
která obklopuje starý kamenný dům, jenž je
stavení staromilský půvab, který bychom rádi
vyvyšovat nad starý dům a dostat se tak
součástí původní hloubětínské osady. Můj
udrželi i do budoucna.
ke kýženému výhledu do údolí.
spolužák a přítel David realizoval stavbu
Důležitou etapou v procesu navrhování byla
čajového domu na severozápadní straně
Nový dům Ke starému domu chci přistavět
diskuse s Martinem Rajnišem. Přestala jsem se
pozemku a již při této stavbě jsme samozřejmě
nový, především z nedostatku vnitřních prostor,
starat o místní limity pozemku a podívala jsem
počítali s tím, že v další fázi také dojde na
které mi chybí k představě o životě a zároveň
se po půl roce práce na dům znovu, z vrchu
postupnou rekonstrukci venkovského stavení,
i práci v ateliéru, který bude taktéž součástí
a od základů jinak. Spojujícím článkem diskuse
které se dostalo s čajovým domem do přímého
nového domu. Ale také proto, že nechci žít jen
stále zůstávala středová osa domu. Tak vznikl
kontextu. Vytvořila jsem studii této přestavby,
ve staré chalupě.
dům křížového půdorysu. Jsou to v podstatě
která se stala tématem mojí diplomové práce.
Od začátku projektu je jasné, že musím
domy dva. Nový drží formálně tvar vesnického
zachovat středovou osu a symetrii domu, která
domu a prochází skrz střed starého domu.
Starý dům Jako klín je ze západní hrany
je i pro všechny domy kolem charakteristická.
Doslova do něj proráží světlo. Je natažený
pozemku do středu vsazen starý kamenný dům
To znamená najít tu správnou hmotu, která by
od jižního kraje pozemku u lesa až k severnímu
z počátku 19.století. Pokračuje tak v logice
se harmonicky propojila s domem starým.
plotu sousedů. Svou kontrapozicí posiluje
zástavby okolních domů osady „V Chaloupkách“.
Stejně tak od začátku cítím, že je třeba novou
a zvýrazňuje charakteristické podélné postavení
Osada je dnes ostrovem mezi vilkami
část domu přiznat, resp. odlišit a nesnažit se
okolních domků. Ve svém kontrastu je důsledný,
z poválečného období. Všechny původní domy
dostavbu jakkoliv maskovat nebo ladit
a tak není zděnou uzavřenou hmotou, ale otevře-
jsou postaveny rovnoběžně s vrstevnicemi kopce
v intencích materiálů původního stavení.
ným průhledným dřevěným skeletem. V tomto
Aloisova. Dům má stejně jako ostatní obyčejný
Další výzvou je fakt, že ze světlíku dnešní půdy
křížovém spojení (dvou tvarově podobných za to
vesnický obdélníkový půdorys a sedlovou střechu
je famózní výhled do městské krajiny nedalekých
materiálově zcela odlišných domů) spočívá jejich
s keramickými taškami. Vstup je na středové
Vysočan.
vzájemný harmonický kontrast. Jsou to dva
ose, po jejíž stranách jsou dvě světnice zaklenuté
V průběhu roku jsem ověřovala různé modely
domy a přece společně tvoří jeden.
českými plackami. Před vstupem na jižní straně
přístupů od minimálních řešení přístavby
Čajový dům, o kterém je řeč na předchozích
domu je dlážděný dvorek, který je od okolní
až po nekompromisní pro vesnické prostředí
i následujících stránkách, vyrostl na zahradě,
zahrady a sousedícího lesa oddělen plaňkovým
cizorodé tvary. Všechny byly osazeny
která obklopuje starý kamenný dům, jenž je
plotem. Příchod k domu má tak svůj vlastní
na středové ose. V půdoryse všechny vyhovovaly
součástí původní hloubětínské osady.
charakter a je vyčleněn jednoznačně z plochy
požadavkům na dispozice a s nimi související
Můj spolužák a přítel David realizoval stavbu čajového domu na severozápadní straně pozemku a již při této stavbě jsme samozřejmě počítali s tím, že v další fázi také dojde na postupnou rekonstrukci venkovského stavení, které se dostalo s čajovým domem do přímého kontextu. Vytvořila jsem studii této přestavby, která se stala tématem mojí diplomové práce.
1
1 historická mapa1836 2 historická mapa1840
2
TOP REALIZACE
A
18
B
A
B
C
D
C
D
E
F
E
F
TOP REALIZACE RECENZE
19
ˇ CAJOVÝ DOMEK TEXT JOSEF ŠANDA
Čajový obřad je něco, o čem se v Evropě
naplnění v čajovém obřadu, který se stal
zakladatel klasické školy čajového obřadu, mistr
dovídáme jen zprostředkovaně. V takové
rozhodujícím projevem zenu v Japonsku
Sen No Rikjú. Podobné stavby jsou v Japonsku
souvislosti se potom obvykle mluví o zenu
a zpětně ovlivňoval ostatní aspekty kultury.
prováděny s mimořádnou péčí skutečnými mistry
a o meditaci. Hluboká meditace jako součást
Původně nebylo třeba ničeho jiného než misky,
řemesla z vybraných materiálů. Je zjevné,
kultivování vlastní duchovní stránky je
horké vody a čajových lístků v prostředí
že náklady na takovou realizaci bývají enormní
v křes anské kultuře vyhrazena spíše jen členům
jednoduchého přístřešku zenové poustevny.
a že v našich podmínkách by ani značné finanční
některých náboženských řádů, a i tam je vedena
Postupně se ale vyvinula hluboce propracovaná
prostředky nemohly zaručit kvalitu podobnou
spíše snahou oprostit se od běžné metody
forma zvláštního rituálu. Příprava čaje počínaje
japonské.
lineárního konvenčního myšlení, než rozvíjením
ohříváním vody v kotlíku na otevřeném ohni
periferního vnímání citem.
přitom probíhá beze spěchu přímo před hosty.
stavěli pro sebe, na svém pozemku a na svoje
Každý použitý předmět, nádobí a nářadí je
náklady. Proti míře kompromisu mezi japonskými
o věcech, ale soustředěním se na přítomnost
vybírán s velikou péčí, a někdy dokonce jen
vzory a skutečným provedením lze proto mít
bez rozlišení vědoucího a věděného. Je to cesta
pro jedinou příležitost. Prohlídka těchto předmětů
těžko výhrady. Stavba doplňuje vlastní rodinný
založená na historicky odlišném způsobu
je součástí pití čaje. Pro čajový obřad je určen
dům v rohu malého přilehlého pozemku — umístění
poznání, soustředěném spíše na procesy než
malý domek s vlastní zahrádkou, mimo hlavní
je vybráno zjevně jako nejlépe možné. Podložení
na objekty. Východní myšlení, především čínský
obytné stavení. Domek má jen jedinou malou
několika kameny bez dalších základů nejen
taoismus, ukazuje cestu k osvobození od konven-
místnost a malý přístěnek, zahrada navozuje
vychází levně a snadno se provádí, ale také
cí jejich ovládnutím. Vyjádřeno je to v zenu, který
co nejpřirozeněji i na malém prostoru atmosféru
navozuje jak lehkost, tak i mírnou rezervovanost
od svého počátku klade důraz na procitnutí,
hor a vody.
vzhledem k okolí. Konstrukce je sice provedena
V budhismu není meditace přemýšlením
přímé směřování k pravdě bez zbytečného
Každý detail stavby čajových domků, zahrady
Zde se však jedná o realizaci, kterou autoři
převážně tradičně z dřevěného masivu, ale další
důrazu na formální spekulaci. Oddělení sebe
i použitých předmětů byl po staletí kultivován
materiály jsou přiřazovány bez předsudků.
od vlastního prožitku, konec identifikace s ideou
nejlepšími řemeslníky. Tato vytříbenost se pak
Hliněná omítka ze suché směsi vylepšená slámou
sebe samých znamená odkrýt skutečný vztah
přenášela i na ostatní předměty denní potřeby
nebo juta vedle lepeného dřeva, skelného lami-
mezi mnou a vnějším světem. Objeví se svoboda
a ovlivnila také styl japonské obytné architektury.
nátu nebo netkané textilie. Celek je harmonický
v nejobyčejnějších záležitostech, svět přestane
Základ rituálu byl ale vždy především ve formálně
a ani takovéto nezvyklé kombinace neruší.
být poci ován jako neovladatelný, pasivně trpěný
vymezené vzájemné přítomnosti a volném
objekt.
rozhovoru malé skupinky nebo jen dvojice lidí,
výraz teprve hledat třeba i zkouškami
Takováto zkušenost neimplikuje žádný určitý
U některých materiálů bylo nutno výsledný
bez komplikovaného ceremoniálu nebo dokonce
na vzorcích, a vyplatilo se to. Řemeslné
postup činnosti, praktikování zenu není
liturgické podstaty. Vyklouznutí od reality
provedení detailů je ale vždy výsledkem
skutečnou praxí, dokud má na zřeteli dosažení
a všedních starostí pak může být potom stejně
skutečného, dlouhou praxí podloženého umu,
cíle. Není to koncentrace, ale klidné vědomí
přirozené a snadné jako spánek.
a zde je jeho nedostatek vidět tím více,
všeho, co se děje tady a te . Protože neexistuje
Takto pojatý čajový obřad je vlastně možno
čím jsme stavbě blíže.
konflikt mezi nahodilostí a kontrolou, není ale
provozovat i bez té misky s horkou vodou. Bylo
ani konflikt mezi spontaneitou a kázní. Konflikt
by to vlastně blíže podstatě zenu, než co
úprava prkenné fasády opálením: navozuje
vlastně ani nemůže existovat, protože podstata
nejvěrnější napodobování náhodně pochycených
i s použitými lištami tak trochu pocit chataření.
se projevuje prvotně jako jin a jang, protikladné
vnějších aspektů vybavení některých
Na druhou stranu posuvné zástěny v oknech jsou
principy udržující ve vzájemné rovnováze řád
autentických tradičních japonských škol čajového
důkazem, že návrat k jednoduchosti bez
světa. Cíl je tak extrémem, který znemožňuje
obřadu. Přistoupíme-li pak na takovéto pojetí,
složitých kování může být přínosem jak funkčním,
najít obsah.
pak při respektování jednotlivých formálních
tak estetickým. Nakonec snad pointa: v mnoha
pravidel nejsme vázáni ničím jiným, než vlastní
směrech vyzrálá stavba byla vlastnoručně reali-
dominantním vlivem v čínské kultuře, byl
úvahou. Tato cesta může být i zrádná, předbíhá-li
zovanou diplomní prací studenta. Nahlédnuto
přenesen do Japonska, kde dosáhl dokonalosti
pokus o formu náš duchovní vývoj.
takto, jedná se bezpochyby o zajímavý pokus
Poté, co se stal zenový budhismus
především v uměleckém vyjádření, v poezii,
Čajový domek v Hloubětíně ale zjevně
Asi nejméně se povedla konečná povrchová
jednostranně si pro sebe zhodnotit úsilí, obvykle
malbě a kaligrafii. Tam se vyznačuje mistrovskou
přehnaně duchovní ambice nemá. Je to
očekávané ve spojení s formálním rituálem zcela
technikou kontrolované nahodilosti, zobrazující
především místo pro klidné posezení s přáteli,
jiného typu.
vnitřní stav bezčasové prázdnoty — pokud
a jeho forma asi především využívá zkušeností
vyprázdníme minulost a v budoucnosti není cíl,
věky prověřené typologie. Nicméně se i tak vydal
je přítomnost redukována tak, že není čas
na nejistou půdu. Formálně totiž respektuje
na jakýkoliv děj. Tento pocit našel asi největší
klasický typ čajové místnosti, jak ho kodifikoval
TOP REALIZACE RECENZE
21
ˇ V BLAZENÉ PLNOSTI NICOTY TEXT MICHAL JANATA
Recepce a transfer hodnot z odlišného kulturního
českou čajovnu na pozadí hlavních rysů těch
putování individua jako určité jednotky
okruhu přinášejí často oboustranná obohacení
japonských, abychom docenili impuls vložený
a žádostivosti do příbytku nového těla;
(viz řada vln japonerií). Zmiňovat například vliv
do této interpretace japonských předloh. Hlavní
vždy je to tedy také počátek nového ,života‘,
japonské architektury na tvorbu Franka Lloyda
odlišností je to, že u české čajovny schází (zatím)
Wrighta je asi nošením dříví do lesa. Méně noto-
těsné propojení domu se zahradou. Ta je
jejž bude třeba pokaždé znovu přemáhat v lásce a poznání.“ 3 V tradici evropského individualismu
ricky známá je japonsko-česká architektonická
vyplněna reliktní vegetací příměstské zahrady.
je kult materiálů vtělen i do našeho pojetí
osmóza. Po Janu Letzelovi, Antonínu Raymondovi
Naopak svými komorními rozměry odpovídá
památkové péče vzniklého na půdě vídeňské
a Bedřichu Feuersteinovi, kteří v Japonsku zane-
česká čajovna měřítkům japonského
školy Maxe Dvořáka, Aloise Riegla a dalších.
chali výraznou architektonickou stopu, je David
miniaturizovaného prostoru, který s výjimkou
Integrita stavby je nemožná bez kontinuity
Maštálka se svou hloubětínskou čajovnou tím,
palácové architektury v letech 1573 až 1868
původních materiálů. V japonské (ale nejen v ní)
kdo naopak přinesl kus Japonska do Čech a
nikdy neinklinoval k velkým hmotám
architektonické (ale nejen v ní) tradici
splatil tak dluh dobrodružné snaze Terunobu
(s výjimkou současné velkoměstské
je důležitější kontinuita ,ducha‘, stylu, materiály
Fujimoriho stopovat vliv českých a evropských
architektury). Tuto komornost měřítka je třeba
se mohou a musí obměňovat, aby vydržela
architektů na japonskou architekturu.
ocenit zejména proto, že japonské pojetí
výchozí forma. Hýlé materia, je prvkem stálého
hmotnosti je téměř nezbytnou odpovědí
oběhu, aby se zachovalo eidos, forma, řečeno
modernizovalo po pádu šógunátu Tokugawa,
na častou přítomnost zemětřesení
slovníkem řeckého a latinského základu evropské
v období restaurace Meidži, tedy po roce 1868,
a tajfunů, což v seizmicky a klimaticky idylických
tradice. V protikladu k pomíjivosti materiálů
přijímalo euroatlantické impulsy i v oblasti
Čechách nemá praktický význam. Lehké
a menší pomíjivosti ducha můžeme okoušet
architektury. Jak ale přenést měřítka japonské
konstrukce a posuvné dveře mají tedy nejen
nirvánu blažené plnosti nicoty.
architektury, která je ovlivněná autochtonní
praktický, ale i estetický důvod.
Westernizované Japonsko, které se
historií i klimatem a rázem krajiny, do Čech?
Další odlišností je přístup ke stavební
Převládajícím materiálem (nikoliv však jediným), a zde je další podobnost s tradiční
Domy jako součást přírodní scenerie jsou doma
integritě. Aby byl zachován duch a styl stavby,
japonskou architekturou, je dřevo. Kawazoe
v Japonsku, ale nikoliv v Evropě. Alespoň ne tím
mění se v určitých intervalech (obvykle 20 let)
Noboru dokonce nazývá japonskou kulturu
osobitým způsobem a intenzitou. Navíc tvoří
materiál, nejčastěji dřevo, což souvisí s odlišným
kulturou dřeva: „Japonská architektura má svůj
čajovny v japonské architektuře osobitou a vyso-
chápáním individua i smrti v buddhismu vůbec:
původ ve stavbě lodí a od svých počátků až
ce ritualizovanou typologii: „Čajovna je osamělý,
„Onticky odpovídá proto úplnému, dosaženému
do osvojování si západní kultury v období Meidži
duchovní prostor, v němž účastníci obřadu
poznání, které za sebou musí nechat i lásku,
se stavby nezhotovovaly z ničeho jiného než
mohou očistit svou mysl od všeho světského.“1
jež je přece pouhým růstem poznání až
ze dřeva. Pravděpodobně neexistuje žádná jiná
Japonské čajovny jsou stavěny kanonizovaným
k tomuto cíli, definitivní překonání individuality,
kultura, která by tolik inklinovala k tomuto
způsobem, na druhou stranu jsou typologicky
dle Buddhovy reformy její vyhasnutí a vstup
velmi rozmanité: „Čajovny se odlišují jedny od druhých v bezpočtu variací.“ 2
v ,nirvánu‘. Ve srovnání s tímto posledním aktem
materiálu. Z tohoto důvodu nazývám japonskou kulturu kulturou dřeva (Holzkultur).“ 4
Možná nebude od věci trochu komparovat
jenom kalným zdáním smrti; fakticky je to jen
spásy a pravé smrti je tělesná smrt individua
Oproti japonskému zdůrazňování horizontálních linií, což souvisí právě s potřebou
TOP REALIZACE RECENZE
22
splynutí s horizontem krajinné scenerie,
přísná modularita má opět jednu „evropskou“
optikou nahlížena, je něčím mezi prostrací
je hloubětínské čajové „doupě“ na půl cesty mezi
inspirativní odchylku. Čajový pavilon má totiž
a sebevědomým stiskem ruky ve vzpřímeném
horizontalismem a vertikalismem, což v interiéru
půdorys typu stavby, kterou bychom s jistou
postoji.
podtrhuje kupole. Ta je asi nejvýraznějším
dávkou licence mohli pojmenovat jako tholos,
přiznáním evropské tradice a nejživějším
tedy stavba (v tomto případě zčásti) kruhového
buddhismu a dobou jejich rozkvětu bylo
potvrzením naštěstí malé vůle autora ke strnulé
půdorysu. Kupole a „tholos“ jako prvky
16. století a následující. Mistr čajového obřadu
ortodoxii. Étericky světlá kupole není projevem
„evropské“ interpretace. Sloupy čajovny stojí na
Sen No Rikjú zdokonalil a ritualizoval nejen obřad
eklekticismu, ale skutečnosti, že osobitá
kamenech. Vzdálenost mezi nimi není určena,
sám, ale i místnost a stavbu, v níž se obřad
architektura se rodí na pomezí: Na jedné straně
jako je tomu u japonských staveb, počtem tatami,
konal. Hloubětínská čajovna je volnou variací
kopule jako častý prvek završení vertikálního
rohoží z rýžové slámy o rozměrech 182 x 92 cm.
i přímým potomkem těchto staveb. Dokladem
směřování stavby a na druhé straně typicky
Této standardizaci unikly i fusuma — posuvné
toho, že kulturní transfer není splynutí dvou
japonské prvky jako tokonoma — výklenek.
zástěny a další prvky. Navzdory této standardiza-
kulturně cizích horizontů, ale rozumění cizímu,
Ten ovšem není pravoúhlý jako v japonských
ci hrály a hrají právě fusuma roli paravánů a jsou
které proměňuje naše vlastní rozumění a mění
stavbách, ani v něm není umístěna svitková
svědky mobility japonské architektury: „Také
hranici mezi „cizím“ a „vlastním“. „Rozumíme
malba kakemono, navíc je velice mělký. Opět
dnes je obvyklé členění prostoru pomocí fusuma
„evropské“ přehodnocení, tedy svébytná
(posuvné příčky z neprůhledného papíru zasaze-
cizímu natolik, nakolik proměňuje naše rozumění.“7 Toto porozumění japonskému
japonerie. S horizontalitou souvisí i důsledná
ného do dřevěného rámu). Tyto prvky je možné
chápání prostoru posouvá i porozumění
asymetrie, rovněž uplatněná u hloubětínské
vyjmout, chceme-li dosáhnout většího prostoru.“6
tomu „našemu“.
čajovny: „Japonská architektura působí horizon-
Jde tedy o variaci na japonské téma, tedy
tálně, ale také čistě fyzicky byly budovy vždy
architektonickou japonerii. Jen letmým srovnáním,
horizontální. Teprve mnohem později se stavěly
tedy sprinterskou komparací, můžeme dojít
vícepodlažní budovy. Kromě toho byly japonské stavby asymetrické.“5 Souviselo to se způsobem
k závěru, že odlišnosti od vzorů, jimiž byla
zakomponování domů do krajiny. Asymetrie
Nakonec bychom mohli s ledabylostí českých
umožňovala víceperspektivní způsob vnímání
recenzentů architektury, kteří pálí od boku
stavby.
své náhodně vyslovované soudy a brodí se
Japonské stavby mají kanonizované poměry
Čajové pavilony souvisejí se zenovou verzí
čajovna inspirována, tvoří silnou stránku.
po krk v nudných popisech, tvrdit, že nejde
délky a výšky, to se týká i vzdáleností mezi
ani tak o čajový pavilon, ale o český lusthaus,
sloupy. I v Hloubětíně, squattersky osiřelém
besídku, altán. Jenže tím bychom přirovnávali
předměstí Prahy, prostém japonské úhlednosti,
zdánlivě přirovnatelné k nepřirovnatelnému.
použil autor modulovaný dřevěný skelet
Ostatně do čajového domu se vchází vkleče
s posuvnými zástěnami fusuma. Ovšem tato
na kolenou. Tedy v poloze, která, evropskou
Poznámky: 1. Kazuo Nishi - Kazuo Hozumi, What is Japanise architecture?, translated Mack Horton, Tokyo — New York — San Francisco 1985, p. 118 2. Barrie B. Greenbie, Space and Spirit in Modern Japan, Newhaven — London 1988, s. 164 3. Max Scheler, Řád lásky, přeložil Jaromír Loužil, Praha 1971, s. 12 4. Kawazoe Noboru, űbersetzt von Ute Rowland, Japanische Architektur, in: Nachschlagserien 7, S. 6 5. Ibid., S. 8 6. Ibid. S. 16 7. Pavel Kouba, Kritérium interpretace, in: Pavel Kouba, Smysl konečnosti, Praha 2001, s. 78
