FILOZOFIA Roč. 59, 2 0 0 4 , č. 5
TRANSGRESE A ZÁKAZ (Bataillova v e r z e ) JIŘÍ BYSTRICKÝ, Fakulta humanitních studií UK, Praha, Č R B Y S T R I C K Ý , J.: Transgression and Prohibition (Bataille's Version) FILOZOFIA 59, 2004, N o 5, p. 3 4 3 Bataille's version o f transgression and prohibition is based on two presuppositions: t h e first one is coupling o f death and ecstasy on the level o f energetic principle, w h i c h makes the combination o f personally grounded experience o f transcendence with t h e dispositions o f the subject possible. T h e second o n e concerns m a k i n g use o f t w o exis tential forces: the will to survival a n d the will to transcendence. T h e counterbalance o f life and its negation is the basis for understanding a n d identification o f t h e social f u n c tion o f prohibitions and o f individual desire t o break t hem . Bataille is thus c o n s e q u e n t in applying t h e idea o f original energetic balance o f acceptance and dismissal, w h i c h m a k e s all further differences, especially those o f transgression and prohibition, possi ble. "Pravda
o zákazech
"Snažíme mezi
námi
je
se komunikovat, nemůže
zrušit
klíčem
k našemu
ale žádná původní
lidskému
postoji."
komunikace
diferenci." G . Bataille
B a t a i l l o v a v ý c h o z í p ř e d s t a v a o v z t a h u t r a n s g r e s e a z á k a z u m á j e n o m z d á n l i v ěj e d noduchou p o d o b u : l z e říci, ž e při j e j í m k o n c i p o v á n í s e a u t o r o d v o l á v á n a z n á m ý v ý r o k G.W.F. H e g e l a o n e z m ě r n é m o c i smrti, j e j í ž dědictví v případě, ž e j e c h c e m e u c h o v a t výhradně p r o s o u k r o m é ž i v o t n í aktivity, a z a p ř e d p o k l a d u , ž e j e t o v ů b e c m o ž n é , v y ž a duje o d č l o v ě k a ú s i l í , k t e r éj e v m n o h é m p o d o b n é n e j ú d ě s n ě j š í m z á ž i t k ů m . S a m a s m r t totiž "..spojuje
existenci
se vším
ostatním".
T o z n a m e n á , ž e v y t ě ž i t p r o s e b e j a k o u k o l i v r a d o s tj e p r o B a t a i l l e v j i s t é m a n a l o gickém s m y s l u stejně energeticky náročné, j a k o z a k o u š e t b o l e s t č i simulaci smrti. V obou případech j e s p o l e č n ý m j m e n o v a t e l e m u v e d e n é v ý c h o z í p o z i c e zjištění, ž e uvědomělá síla smrti zakládá zdroj individuálních a sociálních investic,
o jejichž
úspěšném využití č l o v ě k p ř e d e m v z á s a d ě n e v í nic, a navíc, metaforicky ř e č e n o , ž i j e uprostřed n o c i , k d e t o h o k v i d ě n í a n i p ř í l i š n e n í . T r a n s g r e s e a z á k a z j s o u t a k d v ě f o r m y využití e n e r g e t i c k é h o p r i n c i p u , n a n i c h ž l z e t e s t o v a t j a k s v é o s o b n í z a l o ž e n í a d i s p o z i č n í "právo" s u b j e k t i v n í h o r o z v r h u ž i v o t a , t a k i s c h o p n o s t m í r y s p o j e n í s v é v l a s m i e x i s t e n c e se v š í m o s t a t n í m . P ř i t o m n a š e p o r o z u m ě n í s o c i á l n í m u j e d n á n í j e v m n o h é m o h l e d u d i s ponováno a před-definováno principem efektu simulované smrti v p o d o b ě m o d e l u , n a němž zohledňujeme účinnost individuálních a sociálních investic. Proto b y n e m ě l o překvapovat, ž e o b a centrální p o j m y autorova u v a ž o v á n í s e ot á č e j í k o l e m j e d n o h o , b y ť p o u z e z d á n l i v ě p e v n é h o b o d u : s f é r y , k t e r á s p o j u j e s m r t % extází, již
t e d y s o b l a s t í , v n í ž s e s t ř e t á v a j í d v ě p r i m á r n í v ů l e : "Existuje
neznamená
pouhý
zánik,
nýbrž
nesnesitelný
pohyb,
kdy
zanikáme
sféra,
v níž smrt
proti
své
vůli.
343
a pritom proti
by bylo
za každou
své vůli je tím,
ale úžasné
extáze."
cenu
co odlišuje
nutné
nezaniknout.
okamžik
krajní
A právě
radosti
toto za každou
od okamžiku
cenu
a ono
nepojmenovatelné.
([2], 15)
Ř e k n ě m e pro začátek, ž e s e j e d n á o vůli k překročení a vůli k omezení. A b y o v š e m o n e n překračující z á ž i t e k m o h l v ů b e c nastat,j e z a p o t ř e b í dosáhnout stavu, v n ě m ž platí p o m ě r n ě j a s n é a přitom o m e z u j í c í pravidlo. A u t o r k u v e d e n é m u d o d á v á : "Abychom stanovit
se dostali
bezprostřední
k vrcholu
omezení:
extáze,
tím je hrůza."
kde se ztrácíme
v rozkoši,
musíme
jí vždy
([2], 14)
S p o j u j í c í m č l á n e k o b o u z d á n l i v ě p r o t i s o b ě s t o j í c í c h v ů l íj e j i s t á m í r a a m b i v a l e n t n í p ř i t a ž l i v o s t i , k t e r o u m u s í m e b rát v ú v a h u a k t e r á z c e l a e v i d e n t n ě p o u k a z u j e n a e n e r g e tický potenciál smrti. Je totiž zřejmé, ž e autor z d e vychází z p o m ě r n ě j e d n o d u c h é h o předpokladu o v z á j e m n é přitažlivosti odlišných č i o p a č n ý c h postojů, z á j m ů a tužeb. S á m s e nevyhýbá p o p i s u , v n ě m ž j e v ý š e u v e d e n é d o b ř e patrné: připouští totiž, ž e n e n í n u tn é rozlišovat r o z m a n i t é v e r z e o d p o r u , j e j i c h p r o m ě n l i v é p o d o b y , n e b o ť z a n i m i l z e t é m ě ř v ž d y najít s j e d n o c u j í c í e l e m e n t : t o t i ž s p ř í z n ě n í s t o u h o u . O v š e m ž e j e v t o m t o p ř í p a d ě n e z b y t n é mít n a m y s l i j e m n o u d i s t i n k c i : n e j e d n á s e o t o , ž e b y s n a d h r ů z a p ř í m o s p l ý v a l a s přitažli v o s t í , a l e o r a f i n o v a n ě j š í č i s o f i s t i k o v a n ě j š í p o h l e d , k t e r ý n a b á d á k t o m u , n e r o z b í j e t či neničit hrůzu a s ní s p o j e n ý o d p o r k určité f o r m ě sociálního odmítání, a l e o skutečnost, ž e "hrůza
přitažlivost
zesiluje".
O d t u d u ž v e d e p o m ě r n ě k r á t k á c e s t a k p r v n í m u cíli:
zjištění, které p o u k a z u j e k p a r a d o x n í m u charakter p o j m u transgrese. P o d l e Bataillova n á z o r u n á s s i c e n e b e z p e č í p a r a l y z u j e , a l e v j i s t ý c h p ř í p a d e c h j e t o m u n a o p a k : probouzí ještě
mocněji
touhu.
P o t o m č i s t é h o potenciálu e x t á z e , ať u ž j e p r o n á s j a k k o l i v obtížně
d o s t u p n á , "... dosahujeme
jen
v perspektivě
smrti,
toho,
co nás zničí"
([2], 15).
J e d n o k r á t k é d o p l n ě n í : B a t a i l l ů v p o s t o j k d a n é m u t é m a t u v y c h á z í z e z n a l o s t i si tuací, v n i c h ž n á s t o u h a o s l o v u j e a znejisťuje. N a k o n e c n á s v š a k m o c n ě zasahuje taková skutečnost, která j e s p o j e n a s určitým e s t e t i c k ý m n e s o u h l a s e m : v d a n é m případě m ů ž e m e hovořit o znásobené verzi odporu. H r ů z u z e s m r t i v n á s t o t i ž v y v o l á v á n e j e n s a m o t n á s k u t e č n o s t p o p ř e n í ž i v o t a , ale rovněž, a m n o h d y důsledněji,j e h o sekundární projevy. Například p o h l e d n a krev, pach zvratků, p o k r o u c e n é t ě l o v n á s v y v o l á v a j í hnus, který n á s z a s a h u j e h l o u b ě j i a krutěji než bolest. P o d l e autora s e j e d n á o zážitky, které s p l ý v a j í s krajní závratí, a které n e s n e s e m e . V ů l e n e z a n i k n o u t , o n a u r p u t n á s n a h a o z a c h o v á n í s e b e s a m a z a k a ž d o u c e n u j e tím, c o o d l i š u j e a s o u č a s n ě r o z d ě l u j e t e m n á m o c s m r t i . N e j p r v e o d l i š u j e o k a m ž i k y k r a j n í ra dosti, které m á m e s p o j e n é s p r o ž í v á n í m s e b e s a m a ,o d n e p o j m e n o v a t e l n é f o r m y přesahu, j e ž j d e n a d r á m e c ú z k é subjektivity. Z á r o v e ň u m o ž ň u j e r o z l i š o v a t t o , k č e m u v š e m i sila m i s m ě ř u j e m eo d toho, o d č e h o ž s e , m i n i m á l n ě s e stejným zaujetím, odvracíme. Je zřejmé, ž e p r o Bataille z d e existujej e d e n podstatný s t y č n ý b o d , k t e r ý m prochází d v ě j i n a k p o v ě t š i n o u oddělující instance: totiž t o u h a a hrůza. J s m e přitahování k n ě č e m u o t o m o c n ě j i ,o c o
v í c e s e t o m u t o cíli s n a ž í m e vyhnout, č i j e j v ů b e c eliminovat. Touha
tak v e d e k c í l o v é m u s t a v u e x t r é m n í s a t u r a c e , k t e r ýj e a u t o r e m p o j m e n o v á n j a k o v r c h o l extáze, ale který r o v n ě ž z n a m e n á ,ž e s e p o z v o l n a ztrácíme v rozkoši. P o k u d t e d y n e c h c e m e připustit ú p l n é rozpuštění s e b e s a m a , m u s í m e ustavit hranice, j i s t é b e z p r o s t ř e d n í o m e z e n í . A t í mj e h r ů z a . N i c m é n ě n a t o m t o m í s t ě s e o b j e v u j e j e d e n
344
Filozofia 5 9 . 5
velmi p o d s t a t n ý p o s u n v m y š l e n í , k t e r ý n e b ý v á p ř í l i š č a s t o u v á d ě n , a k t e r ý s o c i o l o g i c k é teorie s p í š e o b c h á z e j í . Je t o t i ž p o m ě r n ě v e l m i t ě ž k é n a l é z t n ě j a k o u p o d o b u o d p o r n o s t i , ř e k n ě m e i odmítnutí, k t e r á b y s o u č a s n ě n e b y l a s p ř í z n ě n a s t o u h o u . P r o t o j e m o ž n é , a b y c h o m spíše h l e d a l i o b l a s t i , k t e r é p o m ě r n ě z ř e t e l n ě n a b á d a j í k t o m u , n e c h a t o b ě i n s t a n c e ( t j . hrůzu a o d p o r ) t e s t o v a t n a v z á j e m n o u i n t e r a k c i a e x e m p l i f i k a c i . S t r u č n ě ř e č e n o : h r ů z a a odpor p o n ě k u d p a r a d o x n ě p ř i t a ž l i v o s t z e s i l u j e , t o z n a m e n á , ž e v z á s a d ě h l e d á m e t e r minálni s t a v , z n ě h o ž u ž c e s t a d á l e n e v e d e . O d t u dj e u ž p o u z e k r á t k á c e s t a k e z j i š t ě n í , které t v o ř í c e n t r á l n í l i n i i a r g u m e n t a c e . Autorův z á m ě r v y c h á z í z p ř e d p o k l a d u d v o j í h o přesahu: S a m o t n é bytíj e n á m u ž dáno v "... nesnesitelném
přesahování
bytí", k t e r é "... není méně
nesnesitelné
než smrť.
A protože smrt spojuje obojí, t e d y dávání i odmítání, dodání zničení a odmítání trvalosti č i p o k r a č o v á n í , p o t o m p r á v ě v ů č i t o m u t o a s p e k t u j e č l o v ě k j a k o s o c i á l n í b y t o s t v trvalém r o z p o r u . Ř e k n ě m e v s i t u a c i , k d y s t r u k t u r a v a z e b a z á j m ů , r o z m a n i t é c í l e a nástroje k j e j i c h d o s a ž e n í n a j e d n o u z t r á c e j í m o ž n o s t s v é h o u p l a t n ě n í a n a p l n ě n í , k d y i pevné a k o h e r e n t n í v a z b y n a d r u h é p ř e s t á v a j í p l n i t f u n k c i r e f e r e n c e i d e n t i f i k a č n í h o procesu j e d i n c e a z ů s t á v á k d i s p o z i c i p o u z e t o , c o n e m ů ž e m e o v l i v n i t . O n e n o k a m ž i k prázdnoty v ů l e , o n o o p u š t ě n í i n s t r u m e n t ů s p o l u - s d í l e n í , ř e k n ě m e m o d u s v y v l a s t n ě n í sebe s a m a z e s o c i á l n í rastru v ř a z e n í , k t e r é u ž n e l z e p r o s t ě j e n o m t a k o p o m i n o u t , n e b o ť je n e l z e s d í l e t a n e n í m o ž n é a n i p o k r a č o v a t . T e r m i n á l n i s t a vj e s o u č a s n ě k r i t é r i e m p l a t nosti o n é p l n o s t i , k t e r o u t a k p a r a d o x n ě s d í l í m e v b o l e s t i i v e s l a s t i : n e b o ť p r á v ě z d e s e důsledně d o k o n a n á p r á z d n o t a o d v r a c í o d i n v e n t á ř e s i l s m r t i . Teprve n a t o m t o m í s t ě začíná b o d obratu, přesměrování k o n é verzi transgrese, kterou m á B a t a i l l e n a m y s l i . J e d n á s e o f o r m u d o v r š e n í l i d s k é h o u s i l o v á n í , k t e r é s t e j n ě jako m y š l e n í s e v n á s d o v r š u j e p o u z e a j e n o m v u r č i t é f o r m ě p ř e s a h u . "Co bez představy vidět, to, nemyslíme-li
co je
přesahu
nesnesitelné
to, co přesahuje
znamená vidět,
jako
možnost
pravda, kdyby
myšlení."
nevidíme-li v extázi
bylo
to, co přesahuje nesnesitelné
možnost zažít
slast,
([2], 16)
Hovoříme-li tedy nejprve o transeresi a j e j í m sociálním v ý z n a m u , m u s í m e m í t n a mysli j e š t ě j e d n o d o p l n ě n í . A u t o r t o t i ž v y m e z u j e s a m o t n ý p o j e m přesahu
v e smyslu,
který z c e l a z ř e t e l n ě i n k l i n u j e k p o n ě k u d š i r š í m u k o n t e x t u : N e m ů ž e m e t o t i ž u v a ž o v a t 0 přesahu p o u z e v h r a n i c í c h v z á j e m n ý c h o p o z i t , t e d y j e d n o h o v ů č i d r u h é m u , z v l á š t ě když j e n a v í c p a t m é , a t o a l e s p o ň n a j e d n é s t r a n ě h r a n i c e , kam a ž p l a t í d a n é č i v y j e d nané o m e z e n í . T o znamená, ž e přesah j e tematizován j a k o p ř e c h o d o v á fáze, která u m o ž ň u j e nahlédnout, j a k l z e m y s l e t s a m o t n é z á k a z y . J e d n á s e t e d y o f á z i , d í k y n í ž s e n e j e n o b nažují j i s t é o m e z u j í c í h r a n i c e č i p ř í l i š ú z k é p r a h y e x i s t e n c e , a l e z á r o v e ň m ů ž e d o c h á z e t 1 k porozumění r e v e r z n í m u o b s a h u p r i n c i p u z á k o n ů . L z e t o říci i j i n a k : Z o b v y k l é n u t nosti j i s t é h o e x k l u z i v n í h o s e b e - v y m e z e n í j e d i n c e v s o c i á l n í m p r o s t o r u , ř e k n ě m e n a t e r i toriu, k d e v ý c h o d i s k e m j e n a s t r a n ě j e d n é s n a h a o p ř i j a t e l n é z a č l e n ě n í a n a d r u h é s t r a n ě pohyb s m ě r e m k d o s t a t e č n é a u t o n o m n o s t i , s e p o t o m s a m o t n á d i s p o z i c e k p ř e k r a č o v á n í a nikoliv p o u z e a j e n o m k o m e z e n í , k t e r é b y n a o p a k v e d l o k p o h o d l n é i n t e g r a c i a s j e d nocení, j e v í j a k o e v i d e n t n í k o m p l i k a c e . V tomto o h l e d u j e p ř e c h o d o v á f á z e transgrese vlastně f o r m o u řešení, j i s t ěž e p o u z e dočasného, k t e r á u m o ž ň u j e p o h y b z a z á k o n i n a z p ě t .
345
J e t o s p e c i f i c k á f o r m a lsti, č i u s k o k u , n e b o ť n a z n a č u j e m o ž n o s t , j a k z t e r m i n á l n í h o stavu,j a k o p o d m í n k y m y š l e n í t o h o , o č e m l z e teprve myslet, c h c e m e - l i dostát práva být si s a m i s o b ě , učinit p ř e c h o d o v o u a ř e k n ě m e r o v n o u , p r ů c h o z í linii p o h y b u . N e b o ť právě o n o t a m i nazpět, a t o p o u z e n a vlastní riziko vytváří potřebné napětí, j e ž d o d á v á j e d i n c i r o z m ě r o d p o v ě d n o s t i , kterýj e j i n a k j e n o b t í ž n ě k d o h l e d á n í . Jinou v ě c í o v š e m j e , n a k o l i kj e t e n t o ú s k o k s o c i á l n ě r e l e v a n t n í , n e b o ť o t á z k o u z ů s t á v á , k d o tentop o h y bm ů ž e monitorovat. Jinými slovy: p o h y b u j e m e s e v prostoru d a n é m tím, ž e s e z d e a t e ď k a ž d ý z nás vystavuje
k dispozici j a k o zcela svébytný
a samostatný jedinec
s
individuálním
f o r m á t e m p ř e s a h u a p ř e k r o č e n í , d í k y n ě m u žj e v ů b e c m o ž n é m y s l e t z á k a z a o m e z e n í . S o u č a s n ě s e k o n f r o n t u j e m e s r o z s a h e m p o k u š e n í , k t e r éj s m e s c h o p n i r e a l i z o v a t , a d í k y n ě m u ž tuto proceduru postupujeme. Jednás e v j i s t é m přibližném s m y s l u o formativní a určující základ lidské existence, který před-definuje v š e následné: všemi
věcmi
a mimo
všechny
"... přesah
hranice."
je právě
to, čím je
bytí
především,
přede
J i n ý m i s l o v y ,c o j e v ž d y v í c e n e ž j e t o , c o u ž z d e
j e p ř e d t í m , n e ž s t í m m ů ž e m e p ř i j í td o s t y k u . P r a v d o u v š a k z ů s t á v á , ž e o n o " v í c e "j e t r a n s p a r e n t n í p ř e d e v š í m t e h d y , n a b ý v á - l i sociálního kontextu. Bataille si o v š e m u m ě l poradit: Z a s o c i á l n ě s d í l e n ý a d o s u d a k c e p t o v a n ý prostor p r o e x p e r i m e n t á l n í p o h y bp o linii t e s t o v á n í t e r m i n á l n í c h s t a v ů o z n a č i l s f é r u e r o t i s m u . 1 1
E r o t i s m u s , o b d o b n ě j a k o l i b i d o ,j e v p s y c h o a n a l y t i c k é t e o r i i
popisován jako kvantita
tivní p o j e m , analogicky j e j c h á p e i Bataille, který s j e d n o c u j e n a š e m i k r o - p o l e působnosti ciálním prostředí.
"Nejsme
v postavení,
abychom
sjednotili
naše
malé
pole
s univerzální sférou fyziky, ale naše libido má povahu téhož ideálu." ( [ 1 3 ] , 2 2 1 ) "Libido je skutečná přítomnost touhy jako takové. Je to, co nyní zbývá k označení není to podstata,
ale je na úrovni
primárního
procesu
a ovládá
způsob
našeho
v so
působnosti
přístupu."
touhy
-
([14],
153) E r o s v p o d s t a t ě p ř e d s t a v u j e s í l u , k t e r á s p o j u j e d o h r o m a d y j i s t é p r v k y l i d s k é e x i s t e n c e - fy zicky prostřednictvím sexu, e m o c i á l n ě prostřednictvím lásky a m e n t á l n ě prostřednictvím předsta vivosti. V a u t o r o v ě p o j e t í j e t e n t o p o j e m v ý z n a m n ě s o c i á l n ě k ó d o v á n , n e b o ť p ř e d s t a v u j e instanci j a k t o u h y p o s j e d n o c e n í s u b j e k t u , t a k i n s t a n c i p o p ř e n í , k t e r áj e s i m u l a c í s m r t i . O b o j í o v š e m B a taille v z t a h u j e k přítomnosti d r u h ý c h a j e j i c h očekávání. Erotismus
j e p r o B a t a i l l e j a k p r o s t ř e d k e m , t a k v j i s t é m s m y s l u i s p e c i f i c k o u s i t u a c í , v níž
lze usilovat o relativně čistý p o n o rd o hlubinných struktur vášně: hledáním a nalézáním s e b e sama v tom, c o n á m u m o ž ň u j e hledats e společněs e zkušeností simulované smrti. P o s t u p s p o č í v á v p o m ě r n ě r a f i n o v a n é m o b r á c e n í s e b e s a m a , s v ý c h i n t e r n í c h p a s t í ž i v o t a na d r u h é h o v situaci, k d y d r u h ý m ů ž e učinit totéž, a b y vyjádřil rozkoší život i t a m , a řekněme p í e v á ž n ě t a m , k d e "radost
leží v přesné
perspektivě
smrti".
T e d y v perspektivě finality života, meze, která n a b á d á k odporu, nesouhlasu a nejvyššímu okamžiku popření, a toz a každou cenu. T e n t o nesnesitelný p o h y b proti naší existenci je v jistém b o d ě přerušen, p ř e v e d e n d o krajní r a d o s t i t e h d y , je-li t e n t o o d p o r p r o v e d e n u s k o k e m p ř e s d r u h é d o e x t á z e s e b e - p ř e k r o č e n í . J i s t ě ž e n a jeden j e d i n ý a kratičký, jen zřídka k d y opakovatelný okamžik. T e n t o operativní m o d u s touhy je t a k i n s t r u k c í , k t e r o u , p o d l e a u t o r a , m á n a s v ě d o m í p r á v ě e r o t i s m u s . D ů s l e d n ě u p l a t ň o v á n z n a m e n á silné přitakání životu a ž k smrti.
346
Filozofia 59.5
C h c e m e - l i si n y n í přiblížit oblast erotismu, m u s í m e nejprve v ě n o v a t p o z o r n o s t jejímu u p ř e s n ě n í a s o u č a s n ě r o z š í ř e n í , k t e r é z a c h á z í z a o b v y k l ý r á m e c p o v ě d o m í . P r v n í poznámka m á v c e l k u pragmatický popis: f o r m a dovršení lidského usilování není d o končena o k a m ž i k e m smrti, a l ej e d á n a v přesahu, kterýj e c e l e
orientován n a druhé.
N a p ř í k l a d s m r tj e v j i s t é m s m y s l u o r i e n t o v á n a n a d r u h é , n e b o ť s e v ž d y o b r a c í i k t ě m , kdož j i p o u z e n a h l í ž e j í . A tito druzí j s o u smrtí konfrontováni s tím, c o j e v ů č i n í z c e l a o p a č n é : p ř e d e v š í m s vyjádřením ž i v o t a s p o m o c í principu r o z k o š e , s j e h o m n o h o s t í a rozmanitostí. F e nomén s m r t i z a s a h u j e t y , j i c h ž s e b e z p r o s t ř e d n ě n e t ý k á , a l e z a s a h u j e j e s i l o u , k t e r áj e multiplikací m o d u p ř e k r o č e n í : v ž d y p ř e k r a č u j e v š e c h n y m y s l i t e l n é t r a n s g r e s e . D r u h á č á s t r o z š í ř e n í t é m a t u j e o v š e m k o n t r o v e r z n ě j š í : "Sféra telné zasvěcena
úskoku."
erotismu
je
nevyhnu
O c o s e zde jedná?
Zjednodušeně řečeno, s a m o t n ý předmět Erotova zájmu, p o h y b p o liniích t o u h y a sjednocení, s e v y d á v á z a n ě c o j i n é h o n e ž j e v e skutečnosti. Z a m a s k o u lásky m ů ž e m e vysledovat slast, z a n a s t r č e n ý m z n a k e m přátelství utajenou manipulaci atp. Ú s k o kj e v takovémto případě strategickým manévrem, snahou dostat z e sféry Erota j e š t ě n ě c o navíc. J i s t ý b o n u s p ř e s a h u , linii v y v l é k n u t í s e z d a n o s t í s o c i á l n í c h s i t u a c í , z a n i c h ž s e erotismus o d e h r á v á a k t e r é l z e p ř e v é s t d o i n d i v i d u á l n í f o r m y s j e d n o c e n í . S j e d n o c e n í s e s tím, c o j e m i m o b ě ž n ý d o s a h m o ž n o s t í , k t e r é e r o t i c k ý v z t a h u m o ž ň u j e . V l a s t n ěj e m o ž n é t v r d i t , ž e e r o t i s m u s n a c h á z í o n u n u t n o u m e z e r u v i n d i v i d u á l n í m rozvrhu s u b j e k t u a j e h o s o c i á l n í k o n t r o l e , k t e r o u s e l z e p r o v l é c i a ž t a m , k d e t e r m i n á l m i stavy n ě c o v y p o v í d a j í , n e b o ť e r o t i s m u s v y ž a d u j e f o r m á t z a u j e t í a z á r o v e ň z a p o m e n u t í na s e b e s a m a v t é m í ř e , k t e r á s e b l í ž i f o r m á t u t e r m i n á l n í h o s t a v u : k o n e č n é s j e d n o c e n í s e děje s a m o v o l n ě : a n a l o g i c k y s e s m r t í . Problematika sociálního vyjednávání dostává konkrétnější obrysy p ř e d e v š í m a teprve t e h d y , j e - l i k d i s p o z i c i t r a n s v e r z á l n í f o r m á t p ř e s a h u . T j . u ž í v a t t a k o v é f o r m á t y přesahu, k t e r é u m o ž ň u j í n á v r a t , a l e k t e r é z ů s t á v a j í v p l a t n o s t i j a k o m e m e n t o . J i n a k ř e č e n o :j e t o p o d o b a s e b e - p ř e k r a č o v á n í , k t e r á u r č u j e j i n á , o t e v ř e n ě j š í p r a v i d la, j i m i ž s e ř í d í m e a ž t e h d y , j s m e - l i p ř e t í ž e n i p r o v o z e m z d á n í , k t e r ý z c e l a s p o t ř e b o v á v a j í běžná p r a v i d l a a v n ě j š í i n d i k a c e j e d n á n í .
II. "Lidé se vyznačují na uzdě
Neutuchající oddělit
schopnosti
bezprostřední
pudy
promiskuitu
prokletou
oblast,
"... veškeré fungování srdce selhává."
odkládat a občas
nahrazují
držet
ovládnout. Pokoušejí
smrti
má za cíl zasáhnout
se
- a která je bytost
v tom nej intimnějším,
v bodě, kdy
([4], 2 5 )
"O erotismu
mluvíme
pokaždé,
v ostrém protikladu
k obvyklému
bezvadný zevnějšek
není nikdy popírán:
né: se obyčejně
pravidly.
v níž zuří násilí
erotismu
uspokojení,
je dokonce
stydíme."
když
chování
se nějaká
a názorům.
lidská Erotismus
bytost
chová
způsobem,
který je
nám dává tušit rub fasády, jejíž
na rubu se ukazují pocity,
části těla a životní
mody,
za
( [ 4 ] , 134)
347
pokládána každodenní
za nakažlivou
- od oblasti,
v níž pokojně
uplývá
život." E. Durkheim
Z á k a z a transgrese m á pro Batailla ještě j e d n o výsadní téma, které o b a pojmy d ů s l e d n ě p r o p o j u j e . O b ě u v e d e n é v e r z e , tj. j a k s o c i á l n í f o r m a n o r m o v á n í , t a k i t e n d e n c e k přesahu vycházejí z e společného zdroje, kterým j e parametrizace v ě d o m í , tedy s k u t e č n o s t , ž e v ě d o m íj e s c h o p n é r o z e z n á v a t s v é v l a s t n í h r a n i c e t e p r v e t e h d y a t í m , j a k zřetelné j s o u okraje j e h o p á s m a a k u d y v e d e cesta transgrese. P o d l e autora tak z í s k á v á m e j i s t o u n e o c e n i t e l n o u instrukci k u c h o p e n í principu s o ciálního n o r m o v á n í v o k a m ž i k u , k d y o m e z e n í a pravidla u m o ž ň u j í v ě d o m í zjasnit funkci j e h o užívání. "Bez telnému
zákazu,
vědomí."
bez
primátu
zákazu
by
člověk
nebyl
mohl
dospět
k jasnému
a zře
( [ 1 ] ,4 0 )
Principj e v c e l k u zřetelný: Bataille v y c h á z í z předpokladu,ž e č l o v ě k s i s v o u aktivi t o u v y t v á ř í s v ů j v l a s t n í , v p o d s t a t ě r a c i o n á l n í s v ě t , v n ě m ž o v š e m v p o z a d í l z e ro z e z n á v a t stíny n e o v l á d n u t é h o násilí. O d k a z n a Freudaj e v t o m t o o h l e d u zřejmý, i k d y ž p r i n c i p r e a l i t y 2j e v j e h o p o d á n í p o n ě k u d r a f i n o v a n ě j š í , p ř e s t o l z e ř í c i , ž e a u t o r m í ř í k e zhruba stejnému cíli. J d e t o t i ž o z j i š t ě n í ,ž e a č k o l i v s e s n a ž í m e c h o v a t n a n e j v ý š e r o z u m n ě , p r o j e v y o d p o ru v ů č i ř á d u , n e n e p o d o b n é s a m o t n é p ř í r o d ě , s i v y n u c u j í s v é v l a s t n í f o r m y n á s i l í , které p a k p o d pláštíkem racionálního chování neustále rozrušují c í l e a z á m ě r y člověka a vkrádají s e d o r o z m a n i t ý c h p o h y b ů , kteréu ž n e l z e r e d u k o v a tn a r o z u m . L z e říci, ž e diskontinuita a d i f e r e n c e , k o n s t i t u o v a n é prostřednictvím z á k a z ů , s e ne vyskytují p o u z e v e vztahu k subjektu a
j e h o vlastnímu, z k o n s t r u o v a n é m u světu,
převážně v y t v o ř e n é m u prací. O b ě f á z e proti-pohybu s e totiž t é m ě ř r o v n o c e n n ě objevují i n a poli intersubjekíivity, k d e s e projevují j a k o zkušenosti d e f r a g m e n t o v a n é jednoty, izolace, odmítnutí a odcizení. N e l z e s e t u d í ž příliš p o d i v o v a t n a d tím, j a k lidé hledají a testují r o z l i č n é verze p ř e k r a č o v á n í , k t e r éj i m u m o ž ň u j í o n e n z á k a z y o m e z e n ý , d i s k o n t i n u i t n í s v ě t p r á c e a r o z u m u přerušit, odstavit č i p ř e v é s t d o oblastí, v n i c h ž l z e s p o m o c í transgrese budovat svět, který n a j i s t é mikroúrovni u c h o v á v ám o ž n o s to n o h o vykupujícího překonání. T é m ě ř s e n á m z d e nabízí Hegelova verze "Aufhebung" , o v š e m ž e v dyadickém k o n t r a - p á r u v ů č i " a u f s a g e n " , b y ť p o c h o p i t e l n ě v m n o h e m p r a g m a t i č t ě j š í r o v i n ě . Její p a t r n ě n e j z j e v n ě j š í o b l a s t íj e p r o B a t a i l l e e r o t i s m u s a s e x u a l i t a , v ý j i m e č n á a n e j e d n o z n a č n á o b l a s t s e t k á n í a p ř e k r a č o v á n í ,v e k t e r é s e u c h o v á v a j í v š e c h n y z n a k y a m b i v a l e n c e : tj., j e d n o t y , i z o l a c e , o d c i z e n í a p ř e k o n á n í . N i c m é n ě s t á l ej e t o e x k l u z i v n í t e r i t o r i u m , kde s e m o ž n o s t sjednocení a kontinuity, kterou d a n á oblast u m o ž ň u j e právě tím, ž e vybízí ke
vzájemné 2
konfrontaci
prvků
ambivalence,
na
němž
se
odehrává
drama
P r i n c i p r e a l i t y . V k r á t k o s t i m ů ž e m e p o z n a m e n a t : j e d n á s e o j e d e n z e d v o u p r i n c i p ů , který
p o d l e S . F r e u d a ř í d í m e n t á l n í p o c h o d y . T v o ř í p á r o v o u d v o j i c i s p r i n c i p e m s l a s t i , který pozměňuje:z a předpokladu, ž e s e m u podaří prosadit j a k o regulační princip, k d y hledání uspoko j e n í s eu ž neřídí nejkratšími mo ž n ý mi cestami, ale probíhá oklikami a o d s o u v á výsledek vzhledem n a p o d m í n k y , k t e r é d e f i n u j e v n ě j š í svět. S t r u č n ě ř e č e n o : p o d l e p r i n c i p u reality s e t o , c o s e nabízí, se u ž neřídí tím, c o j e především a p o u z e příjemné, ale c o j e reálné.
348
Filozofia 59.5
transverzálního p o h y b u s u b j e k t u , k t e r é j e z c e l a z ř e t e l n ě p o d v l i v e m i n t e r p e r s o n á l n í c h paradoxů, d á n a p l n i t . N e b o ť nejen umožňuje otestovat potřebnou sadu limitních zážitků a postojů, v e l m i p o d o b n ý m t e r m i n á l n í m s t a v ů m ,j e ž d o d á v a j í t o m u t o m o d u l i d s k é a k t i v i t y s v é s p e c i f i c k é parametry p r o v y j a s ň u j í c í p r o c e s v ě d o m í , a l e z á r o v e ň n e c h á v á v p l a t n o s t i v ě t š i n u z o m e zení, která s i s s e b o u p ř i n á š e j í d r u z í t a k ř í k a j í c v " o b n a ž e n é m " s t a v u . V p o j e t í B a t a i l l e s e nicméně j e d n á o z c e l a " s u v e r é n n í " s t a v , v n ě m ž d o c h á z í k e z r u š e n í d o s u d e m p i r i c k y zažívaných hranic, j a k o ž i k situaci v ý z n a m n é h o o s o b n í h o rizika, k t e r é s u b j e k t p o d s t u puje v o k a m ž i k u v y s t u p ň o v á n í a s e b e - d á v á n í v m o m e n t u e x t á z e , j a k o j e d n é z r e l e vantních f o r e m t r a n s g r e s e . E x t á z e n a v í c u m o ž ň u j e o b o u s t r a n n ý p o h y b , t j . j a k k b o d u překročení, t a k i n a z p ě t , m á t u d í ž t r a n s v e r z á l n í c h a r a k t e r . L z e říci, ž e s e v t o m t o p ř í p a d ě j e d n á o p ř e m í r u v y d á v á n í , o p l ý t v á n í , k d y e n e r g e tický p o t e n c i á l s u b j e k t u s m ě r u j e a ž k b o d u , v n ě m ž v ě d o m í u ž n e n í d o s t a t e č n ě p ř i p r a vené k o n t r o l o v a t h r a n i c e s v é p ů s o b n o s t i .
M ů ž e m e tudíž hovořit o směřování k b o d u , "... na němž
vědomí
přestane
být
vědomím něčeho" ([2], 218). U v e d e n é limitní s t a v y v e d o u k p o r o z u m ě n í f u n k c e transgrese, o n o h o p ř e k o n á n í a ujasnění h r a n i c v ě d o m í , v n i c h ž l z e s p a t ř o v a t i m p l i c i t n í m o d e l o n é k r á t k o d o b é a v š a k referenční p r o m ě n y : p r o s m ý k n u t í s e z i n t e n c i o n a l i t y k e s t a v ů m , v n i c h ž v ě d o m í n e n í schopné d o d á v a t s v é v l a s t n í o b s a h y p ř e d t o , c o t e p r v e h o d l á m y s l e t ( T . W . A d o r n o ) . Ještě d o p l ň m e : j e d n á s e o t a k o v o u situaci o n o h o k l í č o v é h o o k a m ž i k u z l o m u , k d y výdaj e n e r g i e , ř e k n ě m e o b e c n ě : r ů s t u j a k o n a b y t í n ě č e h o , n ě č e h o , c o s o u č a s n ě v ě d o m í pouze č á s t e č n ě a b s o r b u j e j a k o a k t y z p ř e d m ě t n ě n í a k d e z b y t e k p u t u j e p o d r a h á c h m i m o dosah v ě d o m é k o n t r o l y ,j e v ý d a j e m b e z k o n t r o l y z a m ě ř e n í a d o p a d u . Současně s e tímto dostáváme k bodu závažné kolize a komplikace. V ě d o m é obsahy nekorespondují s d a t y m i m o - v ě d o m í , a v a u t o r o v ě v e r z i t a k d o c h á z í k j i ž a v i z o v a n é klíčové s i t u a c i : v ý d a j e n e r g i e v e s t a v u a n a l o g i c k é m t e r m i n á l n í m u s t a v u j e p o s t u p n ě c e l e přesměrován n a v e n e k . V p o d s t a t ě l z e ř í c i , ž e s e r o z p u s t í v e v ý d e j i , t e d y v o n o m b o d u zlomu, k t e r ý o t e v í r á b r á n u v ě d o m í s e b e s a m a , t e d y v ě d o m í , j e h o ž p ř e d m ě t e m u ž n e n í nic. O t e v ř e n á b r á n a v ě d o m í , p r á z d n á č i v y p r á z d n ě n á f o r m a u v ě d o m ě n í s e b e s a m aj e místo s v ý m z p ů s o b e m p r o k l e t é , n e b o ť v n ě m n e n í n i c , č í m l z e d i s p o n o v a t a z a c o s e l z e případně s k r ý t . Z ů s t á v á p o u z e k r á t k ý , n ě k o l i k a v t e ř i n o v ý i n t e r v a l p r o d l e v y , s p e c i f i c k é dovršení, k t e r é p r o a u t o r a z n a m e n á d ů l e ž i t o u z m ě n u , a t o s p o m ě r n ě z n a č n ý m s o c i á l n í m kapitálem. T u t o z m ě n u B a t a i l l e s p o j u j e s e š a n c í n a z m ě n u s v é s o c i á l n í ú r o v n ě , h o v o ř í dále o m o ž n o s t i m o b i l i z o v a t h o d n o t u e x i s t e n c e s m ě r e m n a h o r u , n e b o ť c í l e m t o h o t o zaměření n e m ů ž e b ý t v d l o u h o d o b é p e r s p e k t i v ě n i c j i n é h o n e ž u v ě d o m ě n í s i t o h o , č í m skutečně d i s p o n u j e m e a c o m ů ž e m e v l o ž i t d o o s o b n í c h i n v e s t i c , a n i ž b y t o b y l o n ě c o uměle p ř i d a n é h o . T a t o d i s p o n o v a n á d a n o s t j e p r o j e d i n c e j i s t o u o s o b n í h o d n o t o u , k t e r o u lze uplatnit v r e ž i m u i n t e r p e r s o n á l n í h o j e d n á n í a z a k l á d á t a k m o ž n o s t v y š š í m í i y a k c e p tace z e s t r a n y r e l e v a n t n í c h d r u h ý c h , n e b o ť n a b í z í p ř e s n ě t o , c o s k u t e č n ě j e . J e - l i n a v í c nabízeno b e z z á m ě r u v ý h o d n é h o z u ž i t k o v á n í , tj., j e - l i p ř e s m ě r o v á n o d o v ý d e j e b e z i n -
tencionálního obsahu skýtá tak, podle autora, jasnozřivou
šanci ke zvýšení
své sociální
úrovně, má totiž hodnotu ukotvení sociální existence.
349
Přihlédneme-li k t o m u z druhé strany, m ů ž e m e v i d ě t i o n u o d v r á c e n o u stranu prin cipu zákazu. Právě v e z j e v n é m protikladu k v ý š e u v e d e n é m u v y m e z e n í transgrese lze spatřovat p o m ě r n ě svéb yt n ý a explikačně hutný s m y s l zákazů. N e b o ť nejen jejich "právo" n a v ý s a d n í f u n k c i o m e z e n í a d i f e r e n c e z a č a s t o p o b í z í k j e j i c h v h o d n é revizi, ale j e š t ě jinak: z á k a z m á svůj z c e l a n e o d b y t n ý v ý z n a m tam, k d e transgrese u m o ž ň u j e únik b e z o m e z e n í : b y ť p o d p l á š t í k e m ne-intencionálních aktů. Z á k a z y p r o t o v z á s a d ě o b s a h u j í a m b i v a l e n t n í strukturu. N a s t r a n ě j e d n é o c h r a ň u j í s p o l e č n o s t p ř e d n á s i l n ý m i p ř e s a h y , a b y n a d r u h é straně lákaly s v o u m o ž n o s t í p o r u š e n í či překročení a případného překonání. Nedosti na tom -
zdroj a m b i v a l e n c ej e nutné spatřovat j e š t ě j i n d e , t o t i ž v o n o m
b o d u obratu: k d e transgrese v e fázi e x e m p l i f i k a c e v y t ě s ň u j e o b s a h y , které si v ě d o m í klade před s e b e b e z toho, a b y pro n ě m ě l o nějakou oporu: z á k a z vychází principiálně z e stejného zdroje, a l e v o p a č n é m směru. N e c h á v á vystupovat skryté identity t o h o , c o k s o b ě patří, a n i ž d o p ř e d u v í m e , c o s e při j e j i c h o b n a ž e n í z t r á c í . O b a v ý k l a d o v é p o j m y s e z d e p o m ě r n ě n e n á s i l n ě protínají. N a straně j e d n é tak h o v o ř í m e o výdeji, který n e v e d e k p ř e d b ě ž n ý m o b s a h ů m v ě d o m í , a b y c h o m n a straně d r u h é z í s k á v a l i s t o p y s k r y t ý c h identit, k t e r é n á m říkají, j a k lze beztrestně myslet to, c o u ž stejně m á m e n a mysli. Přinejmenším d o d o b y , n e žt o bu d e m e chtít v y u ž í t p r o j e d n á n í . U ž z t o h o t o d ů v o d u j e v c e l k u patrné, ž e z á k a z y v ž d y nějak apriorně eliminují a s a n k c i o n u j í u r č i t é s k u p i n y , j e d n o t l i v c e a č i j e j i c h m o d e l y v y j e d n á v á n í : "Zákon,
který
je založen strachem, nám nepředkládá jen to, abychom ho dodržovali: nikdy nechybí protihodnota. Strhnout určitou bariéru je samo o sobě něčím lákavým." ([1], 49) R o z u m ě t z á k a z u tak z n a m e n á p o r o z u m ě t f o r m á m překročení, m o t i v ů m , které j e umožňují a o v š e m i formách, v nichž s e tak reálně děje. C e l ý kontext tématu zákazu a p ř e k r o č e n íj e o v š e m d ů s l e d n ě s o c i á l n ě v y m e z e n . O t á z k y p o z d ů v o d n ě n í j a k é k o l i v f o r m y překročení z á k a z u j s o u otázkami p o alternativách sociálního jednání, v j i s t é m s m y s lu j s o u c h á p á n y j a k o strategické v e r z e extrémní sociability: j e d i n e c n e n í nikdy dostatečně osamocen a vyvázán, a b y mohl experimentovat s proměnami zákazů a s po s t u p y p ř e k r o č e n í b e z m o ž n o s t i d o p a d u n a u r č i t o u s o c i á l n í strukturu. Rozumět zákazům znamená jistým způsobem porozumět pravidlům sociálního j e d n á n í , ř e k n ě m e v s o u v i s l o s t e c h j e h o vnitřního č l e n ě n í a e x p a n z i v n í strukturace. Z á k o n j e totiž norma účinná p o u z e tehdy, je-li dostatečně pokrytá m n o ž s t v í m těch,j e ž zasa huje, n e b o j i c h žs e b e z p r o s t ř e d n ě týká. Pak o v š e m ani překročení n e m ů ž e b ý t prostou individuální reakcí n a důsledky u r č i t é h o z á k o n a , a l ej e j e h o m o d i f i k a c í v t o m s m y s l u , v j a k é m l z e s a m o p ř e k r o č e n í v y vodit z dispozitivu daného zákona. A je-li tento z á k o n primárně sociálně kódován, j e i překročení f o r m o u d o d á n í n o v é h o z n a č e n í s t a r ý m s o c i á l n í m strukturám.
Bataille vcelku srozumitelně dodává: "Zákaz
si bytostně
vyhrazuje
možnost
pře
kročeni a stejně tak překročení si zachovává přísnost zákazu." ([5], 48) Z c e l a s p e c i f i c k o u f o r m o u t r a n s g r e s e s e p o d l e B a t a i l l e v y z n a č u j e e r o t i s m u s , který' n a v í c s p o j u j e d v ě z d á n l i v ě o d l e h l é o b l a s t i : s f é r y , j e ž z c e l a z á s a d n í m z p ů s o b e m určují c h a r a k t e r j e d i n c e . J s o u t o j i ž d ř í v e z m i ň o v a n é o b l a s t i extáze
a smrti.
Zákaz, s dopro
vodnými rysy nezbytné tabuizace a sankcemi z a j e h o překročení, lze chápat jako základní n o r m u o d l i š e n í a diference, která určuje k a m a ž m ů ž e j e d i n e c j í tv e s v é potřebě
350
Filozofia 59. J
autonomnosti a v y m e z e n í s e v ů č i okolí. J e h o transgrese v e d e k j i s t é m u z p ů s o b u "od závorkování" role subjektu o d t o h o , s č í m j e v e s p o l e č n o s t i s p o j e n á a t u d í ž i zažitá. Jak oblast e x t á z e , t a k i s i m u l a c e s m r t i m ě n í n a k r á t k ý č a s p r a v i d l a , v n i c h ž s e j e d i n e c c í t í u staven a k t e r ý v t ě c h t o s f é r á c h z a ž í v á p r o m ě n u s e b e s a m a t í m , ž e s e v y m e z u j e v r e ž i m u , kteiý s i c e p o u z e k r á t k o d o b ě , a l e p ř e s t o , f u n g u j e m i m o d o s a h b ě ž n é k o n t r o l y . Stručně řečeno: v erotismu j e m o ž n é dosáhnout stavu u v ě d o m ě n í si s e b e s a m a , v n ě m ž t o , c o j e p ř e d m ě t e m p r o ž í v á n í a s i t u a c e , k t e r áj e j u m o ž ň u j e , j s o u i n e j s o u j e d n o a totéž. Tato
fragmentace k o n t e x t u k o n t r o l y j e s i c e n a p r v n í p o h l e d u r č i t ý m p a r a d o x e m , a l e
při b l i ž š í m o h l e d á n í s e u k a z u j e j i n á v ě c . N a p o v r c h p o s t u p n ě v y p l o u v á f a l e š n á z á t ě ž sebe-definice, v j i s t é m s m y s l u l z e říci, ž e e r o t i s m u s v t o m t o pojetí rozrušuje h r a n i c e jakékoliv f o r m y r e f l e x i v n í h o monitorování ( A . G i d d e n s ) a p o n e c h á v á j e d i n c e
pouze
v té s i t u a c i , k t e r áj e p ř í s n ě v z a t o d e f i n o v á n a č i s t ě t í m d r u h ý m a t o d o t é m í r y , d o j a k é l z e ztrácet p o r o z u m ě n í v n i t ř k u b e z t o h o , ž e j e j z í s k á m e j e n o m p o r o z u m ě n í m v n ě j š k u . T e n t o v n ě j š e k j s o u ti d r u z í , k t e ř í o d - d e f i n o v á v a j í v š e f a l e š n é , v š e c h n o t o , c o
ke-
xemplifikaci t o u h y n e n í potřeba, a n a o p a k vyžadují, a b y t o , c o n a o p a k p o t ř e b a j e , n e pocházelo z řádu čiré subjektivity. N i c předmětně k l a d e n é h o s e n e d á použít, z ů s t á v á pouze v ů l e k e s j e d n o c e n í , j e j í ž s i t u a č n í a r a n ž m áj e v p o m y s l n ý c h r u k o u t o h o d r u h é h o . Vj e h o u m ě n í o d - p ř e d m ě t n ě n í . Pro Bataille j e vnitřní z k u š e n o s t erotismu v p o d s t a t ě nenahraditelná, n e b o ť umožňuje n a h l é d n o u t d o k o m n a t y , která j e d n o i druhé, t e d y z á k a z a j e h o transgresi b e z nutné s u b s t i t u c e u m o ž ň u j e . Pravda o z á k a z e c h j e tak z v ý š e u v e d e n é h o d ů v o d u k l í č e m k n a š e m u l i d s k é m u postoji: N e b o ť č l o v ě k u s e d o s t á v á v n i t ř n í z k u š e n o s t i v o k a m ž i k u , k d y r o z b í j í o n u pověstnou k u k l u s v ě d o m í m , ž e tak p ř e k o n á v á s á m s e b e a n i k o l i v j a k ý s i o d p o r k l a d e n ý
zvnějšku. "Vnitřní zkušenost erotismu vyžaduje od toho, kdo ji prochází, stejně velkou senzibilitu vůči úzkosti zakládající zákaz, jako vůči touze vedoucí k jeho přestoupení." ([4], 4 9 ) K t o m u j e třeba doplnit, ž e s a m o t n ý p o j e m erotismu j e p r o autora v e l m i v ý z n a m n ý , byť j e v y m e z o v á n p o n ě k u d z v l á š t n ě . V j e h o p o p i s u l z e p o z n a t v l i v F r e u d o v a p o j e t í e nergetické r o v n o v á h y s u b j e k t u , a o v š e m , i o b č a s n é d ů r a z y n a
filosofické
pojetí e x i s
tence. E r o t i s m u s t a k v y c h á z í j a k o s t a v n e r o v n o v á h y s u b j e k t u , d a n ý o v š e m p ř e d e v š í m tím, ž e s e s á m v ě d o m ě p r o b l e m a t i z u j e . J i n ý m i s l o v y ř e č e n o : s t a v y ú z k o s t i , p l y n o u c í z v ě d o m í problematického ukotvení subjektu, stojí n a p o č á t k u j e h o vlastního v ý m ě r u vzhledem k e x i s t e n c i a stojí i n a p o m y s l n é m k o n c i v e v z t a h u k s o c i á l n í struktuře. Platí totiž, ž e n e r o v n o v á h a , k t e r á c h a r a k t e r i z u j e k a ž d o u b y t o s t j a k o d i s k o n t i n u i t n í p r v e k systému ž i v o t a , j e z á r o v e ň l a b i l i t o u a n e s t a b i l i t o u . S o c i á l n í řád, d o n ě h o ž j e k a ž d ý j e d i n e c v p r a v e n , n a s y s t é m u r o v n o v á h y k o n t i n u i t y a diskontinuity n e m ů ž e příliš z m ě n i t a ž d o t é d o b y , k d y j e d i n e c překročí z á k a z y proto, aby p o t v r z o v a l j e j i c h s í l u a s o u č a s n ě z j i š ť o v a l f o r m y ú z k o s t i , k t e r é d o s u d n e z n á a p ř e d
nimiž uniká: "Nemyslím, že člověk může dosáhnout nějakého poznání, dokud neovládne to, co ho děsí. Ne že by měl doufat ve svět, ve kterém by už nebyl důvod k děsu, ve kterém by se erotismus a smrt ocitly na rovině mechanických vazeb. Člověk však může to, co ho děsí, překonat, může se tomu podívat do tváře. Za tuto cenu uniká podivné neznalosti sebe sama, která ho až do této chvíle určovala." ([4], 9)
351
Z á k a z a p ř e k r o č e n í l z e v t o m t o p o j e t í c h á p a t j a k o j i s t o u f o r m u exteritoriality, která s a m a o sobě, byť dostatečně prohlubovaná pochybováním a u v ě d o m o v á n í m si většiny okolností, které tak j a k o tak n e l z e příliš z m ě n i t , n a b í z í n e z b y t n é p o r o z u m ě n í s o c i á l n í di m e n z i transgrese a f o r m á m simulací, které j i přibližují. I přes z n a č n o u snahu, která m á v e l m i individuální scénář
a v e d e jedince
k p r v o p l á n o v é m u n a s y c e n í n a straně subjektu, l z e říci, ž e s v é e n e r g e t i c k é vyjádření d o s a h u j e p ř e d e v š í m n a s t r a n ě o b j e k t u , d í k y č e m u ž m ů ž e s u b j e k t d o s t á t v ě t š i n ě s v ý c h libidinózních nároků. N i c m é n ě e f e k t c e l é h o úsilí míří j i n a m : k b o d u integrace, t e d y j i s t é h o stavu sjednocení s e n ě č í m a s n ě k ý m , kterýj e o v š e m v t o m t o případě u ž artikulován v ý h r a d n ě s o h l e d e m n a t y d r u h é , k t eří p o r o z u m ě n í m v z t a h u z á k a z u a p ř e k r o č e n í u ž nějak disponují. Stručně řečeno: disponují příslušnou komunikativní kompetencí.
III. " Podstatou vášně je fakt, že nepřetržitá diskontinuita je nahrazena nádhernou kontinuitou mezi dvěma bytostmi" G . Bataille
"...jelikož je to, co je v sociálních vztazích pokládáno za... normalitu, definováno vždy kulturně, je i funkce nebo jejich odpovídající poruchy možné určovat pouze z hermeneutického vztahu k vnitřnímu sebe-chápání společností" A . Honneth C h c e m e - l i s i u v é s t v n e z b y t n ý p a r a l e l n í s o u l a d o b a v ý c h o z í p o j m y , tj. t r a n s g r e s i a zákaz, prostě z t o h o důvodu, aby s e nejednalo o p o u h o u sebe-referenci pojmů ( D e r r i d a ) / , m u s í m e j e š t ě s l e d o v a t linii v ý k l a d u v s o u v i s l o s t i s t y p e m p ř e k r o č e n í , k t e r ý o d k a z u j e k z n e s v ě c u j í c í m u charakteru transgrese. P o d l e D u r k h e i m a l z e v t o m t o případě
hovořit o neoprávněných kontaktech profánního s posvátným: "Protože
všemu
tomu,
co
je posvátné, je vlastní jistá nakažlivost, nemůže profánní bytost porušit zákaz, aniž by se na ni nerozšířila a neovládla ji ona religiózní síla, ke které se neoprávněně přiblížila. Protože však mezi touto silou a onou bytostí je protiklad, ocitá se bytost pod vládou nepřátelské moci, jejíž nepřátelství se v zápětí nutně ukazuje v podobě prudkých reakcí, které se tuto bytost snaží zničit. Proto se za přirozené následky každé takové transgrese pokládají nemoc a smrt." ([9], 433 - 434) L z e ř í c i , ž e v p r a k t i k á c h t r a n s g r e s e s e o d e h r á v á j i s t á m e t a m o r f ó z a , p r o m ě n a , která m á d o p a d n a p ř í s l u š n o u s o c i á l n í strukturu, v n í žj e j e d i n e c e t a b l o v á n a s k r z e n í ž d o c h á z í k efektu, kterýV . Turner popisuje j a k o p r o c e s re-orientace. T o , c o s e v c e l k u pravidelně objevuje v etnologických zkoumáních v souvislosti s t a k z v a n ě p ř e c h o d o v ý m i r i t u á l y č i p r o c e s y i n i c i a c e , m á s v é a n a l o g i e i v p r o c e s u trans grese. V B a t a i l l o v ě p o j e t íj e t o t i ž j e d i n e c , s o n í m n e u s t á l e p o c h y b u j í c í m a p r o b l e m a t i z o v a n ý m v ě d o m í m s e b e s a m a , p o s t a v e n d o p r o s t ř e d ž i v o t a , v e k t e r é mj e p ř i n u c e n k t o m u ,
352
Filozofia 59,5
"... aby se stínu smrti nevyhýbal, nýbrž nechával ho v sobě růst i s rizikem bezmoci a na konec i smrti." Násilí a smrt tudíž nepředstavují přímé a nesmiřitelné protikladyk e s p o l e č e n s k é m u řádu, s t r u k t u ř e a i n s t i t u c í m , a l e t v o ř í s p í š e j e j í s k r ý v a n o u a p ř i t o m v š u d y p ř í t o m n o u i n stanci j a k é k o l i v l i d s k é s p o l e č n o s t i . O b e c n ě v z a t o , iniciační rituály m o h o u b ý t v j i s t é m p o s u n u t é m v ý z n a m u c h á p á n y jako i n s t a n c e o b ě t o v á n í , j a k o k r á t k é o k a m ž i k y s o u l a d u a h a r m o n i e s n á s i l n o u p ř í r o d o u , tedy r o v n ě ž j a k o z c e l a p o d s t a t n é i n t e r v a l y , s p e c i f i c k é č a s o v é p r o d l e v y , k d e l z e " z a ž í t "
krátkodobý efekt procesu střídání života a smrti: "Věcí oběti je obecně
uvádět
v'soulad
život a smrt, dodat smrti znovu- vytrysknutí života a životu tíži, závratnost a otevřenost smrti. Je to život smíšený se smrtí, ale smrt je v něm v krátkém okamžiku znakem života, otevření se neohraničenému." ([1], 89) V doplňující verzi m ů ž e m e k t o m u poznamenat: u v e d e n á krátkodobá zkušenost vede a ž k n a p r o s t é m u r o z p a d u h r a n i c a b a r i é r "já" , k r o z r u š e n í s c h é m a t u s e b e - v ě d o m í : a to i p ř e s t o , ž e s i s u b j e k t u v ě d o m u j e p l a t n o s t " p a r a m e t r ů " v ě t š i n y s v ý c h o m e z e n í s t e j n ě touží p o k r á t k o d o b é m s e t r v á n í v n á r u č í o n é s p e c i f i c k é č a s o v é p r o d l e v y j a k o o k a m ž i k u "odpoutané" s v o b o d y : s u v e r é n n í s v o b o d y . T o j s o u p r á v ě o n y k r á t k é o k a m ž i k y z a koušení r i z i k a p ř e k r o č e n í , k t e r é n a b í z e j í j a k n e z á v i s l o s t a s u v e r e n i t u t a k i o č l o v ě k u zároveň p r o z r a z u j í t o , c o j e v n ě m j e d i n e č n é . Jedinečnost m á totiž charakter kontinuální spojitosti a autor j i h l e d á v intimitě.
"Všichni lidé jsou ve své intimitě jediným člověkem." Nicméně pro Bataille to ovšem mohou b ý t i o k a m ž i k y b o l e s t i a u t r p e n í . E . D u r k h e i m s i r o v n ě ž p o v š i m l j i s t é a n a l o g i e , k d y ž p o u k á z a l n a t o , ž e "... bolest
uvolňuje mimořádné síly ... podle způsobu, jímž iniciovaný odolává bolesti, se skutečně nejlépe ukazuje velikost člověka. Nikdo se nepozdvihl přes sebe sama zářněji než ten, kdo svou přirozenost zkrotil do mhy, že dělá pravý opak toho, co by dělal spontánně." ([9], 427) Druhý p o h l e d n á m p o s k y t u j e Freud: zj e h o pojetí v y p l ý v á ,ž e s a m o z a m ě ř e n í citůj e veskrze a m b i v a l e n t n í . T o z n a č í j a k p o s t o j o d p u d i v ý v ů č i o d p o r u a h n u s u , a l e r o v n ě ž j i s tou f a s c i n a c i a ž á d o s t i v o s t . A č k o l i v j s o u t a t o p s y c h i c k á h n u t í z a č a s t o v ě d o m ě o d m í t á n a a potlačována, přesto s e p o n ě k u d n e d o b r o v o l n ě d o v ě d o m í vracejí: lidé prostě o p ř í t o m nosti t ě c h t o k r a j n í c h z á ž i t k ů v ě d í , b y ť j e t o p o v ě d o m í v e l m i n e j i s t é a t e m n é , o d s u n u t é n a samotný
okraj
vědomí.
Ambivalentní
charakter
citových
hnutí
ovšem
přispívá
k poněkud paradoxní zkušenosti transgrese. N a j e d n é straně d i s p o n u j e m e žádostí, j e j í ž zacíleníj e m o n i t o r o v á n o a p o d d o h l e dem s p o l e č n o s t i a t u d í ž j e v e l m i o b t í ž n ě j i v y c h á z e t v s t ř í c v e f e k t e c h k r a j n í c h z k u š e ností, o b z v l á š t ě t e h d y , j e - l i j e h o d ů s l e d k e m o n e n p a r a d o x : t e d y t o u h a , v z a t a d ů s l e d n ě , vedoucí a ž k e z r u š e n í v l a s t n í c h i n d i v i d u á l n í c h h r a n i c a s o c i á l n í h o o m e z e n í , a b y z d r u h é strany v y v s t á v a l o t u š e n í n e b l a h ý c h d ů s l e d k ů p ř e k r o č e n í , k n i m ž ž á d o s t i n a k o n e c směřují. Ruku v ruce s tímto p o s t u p e m j d e v d r u h é m sledu v z á s a d ě o p a č n á instrukce,j e ž nabádá k e z r u š e n í j a k é k o l i v i z o l a c e a d l o u h o d o b é h o o s a m ě n í : tj. p ř i m k n u t í s e k s o c i e t ě a k pocitu b e z p e č í p o d o c h r a n o u z á k o n a . Zvláštností tohoto j e v u j e p o n ě k u d problematický výstup: skutečnost slastného uvolnění v y p l ý v á z e z j i š t ě n í , ž e i n d i v i d u a l i t u l z e n a p í n a t d o p o m ě m ě z n a č n ý c h
353
e x t e n z i v n í c h z á ž i t k ů b y ť k r á t k o d o b ý c h , a v š a k p r a g m a t i c k ý d ů s l e d e kj e o p a č n ý : n a k o n e c j i n e c h á m e p a d n o u t v e p r o s p ě c h c e l k u , k t e r ý n á s j a k s i "jistí". S a m o t n ý p r i n c i p i n d i v i d u a c e , j e h o ž c e n t r á l n í m t é m a t e mj e p r á v ě o n a d v o j i c e z á k a z u a t r a n s g r e s ej e t a k d o v á d ě n a ž k c í l o v é m u s t a v u : o s v o b o z e n í s e o d d o k o n a n é i n d i v i duace.
"Těžko snášíme situaci, která nás poutá k nahodilé, pomíjivé individualitě, jíž jsme. Máme úzkostlivou touhu po trvání tohoto pomíjivého a zároveň jsme posedlí primárni kontinuitou, jež nás obecně váže k bytí." ([4], 22) T o u h a v e d o u c í k z a s t i ž e n í o n é primární k o n t i n u i t yj e p r o autora j a s n ě č i t e l n á p r á v ě v k r a j n í c h z á ž i t c í c h : k o n t i n u i t aj e z a k u s i t e l n á v ú z k o s t i , a t o v m í ř e , v j a k é j e b ě ž n ě n e dostupná. ( P o k u d si v y p o m ů ž e m e j i n o u terminologií: p o d l e S. Kierkegaarda s e j e d n á o hledání v napětí m e z i n em oh ou cn ost í a ch věn í m ) . S n a d p r á v ě s p o m o c í t é t o z k u š e n o s t i , k t e r á s e n a c h á z í n a r o z h r a n í m e z i "slastným
splynutím
a odstrašující
beztvarostí"
( H . Jonas), lze p o m ě r n ě přesně určit střídání záka
z u a transgrese. J i s t é j e , ž e při j a k é m k o l i v p ř e k r o č e n í z á k a z ů s a m y z á k a z y n e z m i z í , a l e s p í š e n a o pak: tím, ž e s e dostávají n a subtilní rovinu lidské úzkosti, z a č a s t o d o s a h o v a n é s p o m o c í s i m u l o v a n é s m r t i , j e d o s t a t e č n ě e v i d e n t n í , ž e p r ů h l e d n o s t t r a n s g r e s e j e v z á s a d ě patrná v š u d e tam, k d e k o m b i n a c e rozplynutí a beztvarosti b u d í v ě t š í h r ů z u n e ž j e ta, kterou p ř i n á š e j í s a n k c e z a p o r u š e n í z á k a z u . Ř e š e n í m j e t e d y o p a č n á s i t u a c e : " ... uvažování
o předmětech, vyřešených a zničených vědomí sebe sama." ([2], 302)
v intimním okamžiku, jako základ jasného
V t o m t o n á h l e d u l z e říci, ž e v ě d o m é prožívání úzkosti, které tak v ř e l e doporučuje G . B a t a i l l e ,j e z d a ř i l o u c e s t o u k t o m u , r e h a b i l i t o v a t i n d i k a c e s j e d n o c e n í , k t e r é v y p l ý v a j í z poměrně m á l o čitelných procesů sebe-definice společností. K o n e c k o n c ů , o n e n simulační e f e k t j e tak j a k o tak k u p r o s p ě c h u v ě c i , neboť podněcuje k o d v a z e z a následky překročení a z nich vyvstávající úzkosti i tam, k d e by c h o m s e t o h o v š e h o prostě rádi vzdali.
Pokud u ž s e d o s t a n e m e na d o s a h m o ž n é transgrese, "... otevře
se jícen
původu,
do
nějž se individualizovaný subjekt nemůže za nic na světě chtít vrátit ...to, co se dříve je vilo jako blažené rozhodnutí, se nyní stává příšerným rozdrobením: to, čeho se touha zdánlivě tak dožadovala, to ji teď před jejím vyplněním s konečnou platností odstrašuje. Pud ke sjednocení se převrací v posedlost odloučením a z eróta návratu do lůna země a skupiny se stává panická hrůza před rozplynutím a hnus." ([15], 62) L z e říci, ž e základní z k u š e n o s t o zrušení hranic představují p ř e d e v š í m zkušenosti o přiblížení s e teritoriu smrti: n i c m é n ě , i k d y ž v e z m e m e v ú v a h u m o c n é s í l y Eróta, j e d n á s e v ž d y p o u z e o s i m u l a c i . V k o n e č n é m d ů s l e d k u s i t u t o s i t u a c i p ř i p o u š t í i autor
a poměrně zdařile j i popisuje P. Burger: "Pravý
život existuje
pouze
ve smrti,
ale ve
smrti žádný život neexistuje. Jak je možné prožít smrt? Úzkost a vytržení...extáze jsou simulace smrti. V nich přichází Já k sobě samému, tím že se vydává v šanc." ([7], 57) V z a t o d o důsledku: právě f o r m y s i m u l a c e krajních stavů, kteréj s o u součástí expe rimentální strategie individuace, poskytují k l í č k t o m u , a b y c h o m m o h l i b l í ž e určovat vnitřní m e c h a n i s m y s e b e - p o r o z u m ě n í s p o l e č n o s t i . P r á v ě n a p r o c e s e c h s e b e p o r o z u m ě n í společnosti, a t o v režimu selhání (viz. Durkheim), s e totiž ukazuje, j a k é určující sebe-
354
Filozofia 59. ?
definiční charakteristiky si d a n á s p o l e č n o s t m ů ž e d o v o l i t , a b y ustála střídání s t a v ů v e l i kosti a n í z k o s t i . Jsou-li o v š e m s i m u l a c e krajních stavů p o u z e p o p i s o v á n y , nikoliv z a k o u š e n y , m n o
ho se tím neříká, neboť slovy autora: "... kdo používá jazyk, přiznává
svou bezmocnost."
LITERATURA B A T A I L L E , G.: Die Erotik. Miinchen, Bergfleth,G. 1994. B A T A I L L E . G . : Prokletá
část/Teorie
B A T A I L L E , G.: Svrchovanost. B A T A I L L E , G.: Erotismus. B A T A I L L E , G.: Madame
náboženství.
Praha, Herrmann & s y n o v é 1998.
Praha, Herrmann & s y n o v é 2 0 0 0 . Praha, Hermann & s y n o v é 2 0 0 1 .
Edwarda,
Zemřelý.
Praha, D a u p h i n 1999.
B O U R D I E , P.: Teorie jednání. Praha, Karolinum 1998. B U R G E R , P.: Das Denken des Hernn,Bataille
zwis'chen Hegel und Dem Surrealismus.
Frankfurt/Main 1992. B U T L E R , J.: Subjects o f Desire. N e w York, C o l u m b i a University P r e s s 1 9 9 9 . D U R K H E I M , E.: Die elementaren
Formen
des religiôsen
Lebens.
Frankfurt/Main 1 9 8 1 .
F R E U D , S.: Vybrané spisy I. Praha, A v i c e n u m 1991. G I D D E N S . A.: The Transformation Society.
of Intimacy.
Sexuality.Love
& Eroticism
in Modern
Cambridge, Polity Press 1993.
H O N N E T H , A . : Sociálni filosofie L A C A N , J.: The Seminar
a postmoderni
of Jacques
etika. Praha, F i l o s o f i a 1 9 9 6 .
Lacan. V o l . 2 . Cambridge, Cambridge University
Press 1978. L A C A N , J.: The Four Fundamental
Concepts
of Psychoanalysis.
Harmondsworth,
Penguin B o o k s 1 9 7 3 . SLOTERDIJK, P.: Der Denver
auf der Biihne, Nietzsches
Materialismus.
Frankfurt/Main 1986. W I E C H E N S , P.: Bataille
zur Einfiihrung.
Hamburg, Junius V e r l a g 1995.
W I T T G E N S T E I N , L.: The Blue and Brown Books. Oxford,Basil B l a c k w e l l 1972.
PhDr. Jiří Bystrický Fakulta humanitních studií U K U Kříže 4 - 1 0 150 0 0 Praha 5 Česká republika
355
