Bullet
N
prosinec 2013
PORADNY PRO INTEGRACI
KOLEM SVĚTA
Etiopie KAUZA
Příčiny dárfúrského násilí ROZHOVOR
Costa Nhamoinesu www.p-p-i.cz
+
https://www.facebook.com/Poradnaprointegraci
WORLD MUSIC FESTIVAL 2013
Editoriál Slovo na úvod Po delší době vás vítám u nového čísla BulletINu Poradny pro integraci.
www.barevnaplaneta.cz
Naši stálí čtenáři si jistě všimnou hned několika změn, a to nejen v grafické, ale také v obsahové stránce BulletINu. Pevně věříme, že se vám tyto změny budou líbit a že se vám také nyní BulletIN bude lépe číst. BulletIN, který právě máte před sebou, sestává hned z několika příspěvků se společným tématem, kterým je Afrika. Právě z Afriky totiž v současné době do Evropy proudí největší počet migrantů. Na následujících stránkách si můžete přečíst například rozhovor s Costou Nhamoinesu, zimbabwským fotbalistou, který v současné době podává velmi dobré výkony v dresu pražské Sparty, zamyšlení nad příčinami dárfúrského konfliktu, či krátké představení velmi zajímavé africké země – Etiopie. Nehodláme vás připravit ani o nejnovější zprávy ze světa a samozřejmě také z Poradny. Návdavkem jsme si pro vás připravili také jeden nevšední recept. My jsme ho již vyzkoušeli a je opravdu výborný! Pokud náš BulleIN budete číst ještě v roce 2013, přeji vám jménem celé Poradny pro integraci vstup do nového roku co nejjistějším krokem. A právě v této době bychom neměli všichni zapomínat i na ty, kteří nemohou být ve svých domovech a tráví tento čas v cizí zemi, často i bez svých rodin a blízkých. Věříme, že naší prací dokážeme alespoň malým dílem pomoci k tomu, že část těchto jedinců stráví svátky v bezpečí nových domovů a v pohodě. Pokud se vám do ruky dostane až na počátku kalendářního roku 2014, nezbývá než doufat, že jste ve zdraví přežili sváteční čas i silvestrovskou oslavu, že se vám v lednových mrazivých dnech vyhnou chřipková onemocnění a že celý příští rok proběhne podle vašich představ. Hodně inspirativního čtení Vám přeje MONIKA KORÁBOVÁ
Bullet
CENTRUM MĚSTA
N
PORADNY PRO INTE-
Vydává:
Poradna pro integraci Opletalova 6, vstup pasáží Opletalka 110 00 Praha 1
Email:
[email protected]
Editor: Jakub Bureš
Korektura: Adéla Stiborová
Redakce:
Grafika: Petr Tarant Email:
[email protected]
Jakub Bureš Adéla Stiborová Magdaléna Sedláčková
Obálka: www.sparta.cz
3
Obsah
Etiopie Novinky ze světa
Libor Kučera právník Poradny
Etiopie, vnitrozemský stát v oblasti afrického rohu, o rozloze zhruba 14krát větší než je Česká republika, leží v oblasti náhorní plošiny, ve výšce 1500 – 3000 m.n.m.
Libor Kučera patří do itineráře Poradny pro integraci již od roku 2005.
10
C OSTA
20
dárfúrského násilí
Milovník sněhu ze Zimbabwe
Tento vietnamský pokrm je v posledních letech v České republice velmi populární.
28
Indové se zapojili do boje o dobývání Marsu; Velkofilm o životě Nelsona Mandeli konečně na světě; Angola rájem pro Pordugalce; V Bruselu proběhly již osmé European Development Days!
8
Jazyková škola
V Chomutově bylo otevřeno
Poradna pro integraci provozuje Jazykovou školu Czech In - sociální podnik zaměřený na výuku češtiny pro cizince.
Centrum na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji v nedávné době slavnostně otevřelo nové Vietnamské centrum v Chomutově.
Pražská fotbalová Sparta v posledních letech často hledá nové talenty na africkém kontinentu. Několika fotbalistům úspěšně pomohla v získání lukrativního angažmá v některé z fotbalově vyspělejších zemí.
14
Píše se rok 2003, skupina rebelů útočí na vojenskou základnu v El Fasheru na severu súdánské provincie Dárfúr.
22 CZECH IN Vietnamské centrum 30
6
Poradna pro integraci na sociálních sítích!; Poradna ve spolupráci s Osmanym Laffitou natočila rozhovor Face to Face!...
Bun Cha
Skutečné příčiny
Nhamoinesu
Novinky z Por a d ny
Vařte s Poradnou
27
4
5
Co nového ve světě
V Bruselu proběhly již osmé European Development Days! 26. a 27. listopadu proběhl v belgickém Bruselu již osmý ročník akce s názvem European Development Days, nebo také Evropských rozvojových dní. Tato událost patří k těm největším akcím s podobným zaměřením v Evropě. Hlavními tématy letošních rozvojových dní byla například problematika financování rozvojové spolupráce, udržitelného rozvoje, genderové otázky, zemědělství či zapojení privátního sektoru do rozvojové spolupráce. Řečnického pultíku se ujala například liberijská presidentka a nositelka Nobelovy ceny míru Ellen Johnsonová Sirleafová, předsedkyně Africké unie Nkosazana DlaminiZumová, předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso, či autor slavné knihy „Miliarda nejchudších“ Paul Collier.
Indové se zapojili do boje o dobývání Marsu Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) vyslala 5. listopadu k Marsu výzkumnou sondu s názvem „Mangalján“. Tato sonda má podobné úkoly jako Američany vyslaná sonda Curiosity, tedy primárně najít na Marsu život. Velkým rozdílem je však cena celé indické snahy, která stojí pouze zlomek ceny jiných srovnatelných monstrprojektů. Náklady se pohybují někde kolem 80 milionů dolarů. Výdaje na projekt spojený s americkou sondou Curiosity se naproti tomu pohybují někde kolem 2,5 miliard dolarů. V případě, že indická sonda zaznamená výrazné úspěchy, to tedy nebude historický průlom pouze z vědeckého hlediska, ale taktéž z toho ekonomického, který je v dnešní době neméně důležitý.
Velkofilm o životě Nelsona Mandely konečně na světě! Téměř 20 let trvala příprava výpravného velkofilmu o osudech života jihoafrického bojovníka za lidská práva Nelsona Mandely s názvem Mandela: Long Walk to Freedom. Několik snímků inspirovaných životem nositele Nobelovy ceny Nelsona Mandely již v minulosti natočeno bylo, Long Walk to Freedom je však první film, kterému požehnal samotný hlavní aktér celého příběhu. Film je natočen podle slavné autobiografické knihy s názvem „Dlouhá cesta za svobodou“. Producent Anant Singh získal práva na tuto knihu již v roce 1996. Premiéra snímku Long Walk to Freedom je naplánována na 3. ledna. Nelson Mandela se premiéry bohužel již nezúčastní.
Angola rájem pro Portugalce. Česká média neustále informují o expanzi afrických uprchlíků do zemí Evropské unie. Jsou zde však i dvě země, kde je vše tak trochu naopak. V posledních několika letech se v Portugalsku stává velmi moderní emigrovat do bývalé portugalské kolonie – Angoly. Angolská ekonomika vykazuje velký a stabilní ekonomický růst, naproti tomu Portugalsko rok od roku ekonomicky chřadne. V prosluněné jihoevropské zemi je také až 17% nezaměstnanost. V současné době v Angole žije a pracuje nejméně 150 tis. Portugalců, další tisíce mezi těmito dvěma zeměmi neustále cestují.
6
7
Novinky z Poradny
Poradna ve spolupráci s Osmanym Laffitou natočila rozhovor Face to Face! Poradna startuje cyklus rozhovorů známých cizinců, kteří dlouhodobě žijí na území České republiky. V pilotním díle má hlavní úlohu světoznámý couturier Osmany Laffita, který na území České republiky žije již od roku 1987. Velkou zajímavostí je jistě to, že je rozhovor veden samotným Osmanym. Odpovídá ale také Osmany. Může tedy výsledný rozhovor vůbec dávat smysl? Může, přesvědčte se sami, video již nyní můžete shlédnout na našem Youtube kanálu.
Poradna pro integraci na sociálních sítích! Komunikace organizací na sociálních sítích dnes již patří k běžným a zároveň nutným informačním kanálům, bez kterých se obejde jen málokdo. V tomto ohledu se Poradna pro integraci snaží držet tempo s okolním světem. Poradnu můžete již delší dobu nalézt na v České republice jednoznačně nejpopulárnější síti Facebook, nově však také na Twitteru a Googlu plus. Podobně se činí také sociální podnik Czech In. Poradna i Czech In také nově disponují vlastním Youtube kanálem, kde se čas od času objeví nějaká nová videa.
Avděj Ter-Oganian vystavuje v galerii Tranzitdisplay!
Úspěšné projekty Poradny pokračují! Poradna v letošním roce pokračuje s dvojicí svých velmi úspěšných projektů, tentokrát s názvem Otevřete dveře V. a Adaptace v novém domově V. Jak již názvy těchto projektů napovídají, týkají se oba pomoci cizincům při hledání bydlení v novém prostředí a jejich následné adaptace. Oba projekty spolu velmi úzce souvisí a také se vzájemně prostupují. Poradna pro integraci získala již popáté prostředky na realizaci těchto projektů, oba tedy ve svém názvu nesou řadovou římskou číslici 5. Tyto projekty jsou financované z EUF.
Avděj Ter-Oganian, ruský výtvarník a klient Poradny pro integraci, zahájil 22. listopadu svou první českou výtvarnou retrospektivu s názvem „V prdeli“. Výstavu můžete navštívit v galerii Tranzitdisplay až do 2. února 2014. Avděj TerOrganian byl významným členem ruské výtvarné avantgardy 90. let. Působil zejména v uměleckém spolku s příznačným názvem „Umění nebo smrt“. Proslavil se svou kontroverzní výstavou s názvem „Neznaboh“, díky které byl žalován ruskou pravoslavnou církví. Ze strachu před čtyřletým vězením uprchl z Ruska do Prahy, kde od roku 1999 žije.
Novinky ze Státního integračního programu
Nový sbírkový účet Poradny pro integraci! Poradna má nyní nový sbírkový účet! V současné době je možné finanční prostředky Poradně posílat prostřednictvím právě toho účtu, či přes službu GoPay, která je k dispozici na webu Poradny pro integraci. Nové číslo účtu je 67977967 / 5500. Variabilní symbol v případě, že chcete přispět přímo na podporu klientů – 682115. V případě, že chcete přispět na podporu činnosti organizace – 682116. Konstantní symbol – 0558.
8
Od 1.1.2014 dochází ke změnám při čerpání dotací ze Státního integračního programu. O dotace mohou nově žádat také osoby s udělenou mezinárodní ochranou, tedy lidé, kterým byl udělen azyl, či doplňková ochrana po 1.1.2009. Dotace jsou poskytovány na bydlení a jejich výše činní 4 až 5 tis. Kč měsíčně, podle počtu osob. Azylanti, kteří plynule čerpají dotace minimálně od roku 2013 a budou pokračovat i v roce 2014, nemusejí splňovat podmínku získání azylu po roce 2009. Dotace jim však budou kráceny podle aktuálních podmínek. S čerpáním dotací ze Státního integračního programu pomáháme našim klientům v rámci projektu Otevřete dveře V. financovaného z EUF.
9
S Poradnou kolem světa
Etiopie
křesťanství se Etiopie také nikdy nestala kolonií, neboť koloniální mocnosti nemohly v případě Etiopie ospravedlnit svou expanzi prostřednictvím šíření jediného správného náboženství – křesťanství. Největší zájem o Etiopii měli Italové, kteří ji také v krátkém období mezi léty 19361941 okupovali. Po druhé světové válce nastává období císařství v čele s císařem Haile Selasiem. V roce 1974 ovšem přichází krvavý převrat, po němž v zemi zavládla diktatura komunistického teroru v čele s vládou strany DERG a vůdcem Mengistu Haile Mariamou. Období komunismu je ukončeno v roce 1991, kdy v zemi začíná dodnes probíhající demokratizace.
zdroj obrázku: © 2007 Brent Stirton/Reportage by Getty Images
Cestou v čase o 7 let nazpět! Etiopie, vnitrozemský stát v oblasti afrického rohu, o rozloze zhruba 14krát větší než je Česká republika, leží v oblasti náhorní plošiny, ve výšce 1500 – 3000 m.n.m. V období dešťů (od června do října) se proto teploty ve výše položených oblastech pohybují kolem 15 °C. Etiopie stále používá vlastní kalendář, v textech značený jako Ethiopian Calendar, který má 13 měsíců. Ve srovnání s gregoriánským kalendářem, který je běžně ve světě užívaný, je zpožděn o cca 7 let a 8 měsíců. Z toho pochází známý etiopský slogan „Come to Ethiopia and Become 7 Years Younger“ (Přijeď do Etiopie a omládneš o 7 let). Cizince může navíc zmást i jiné počítání času během dne. Etiopský den je rozdělen mezi dva dvanáctihodinové úseky, a to den, který začíná v 6 hodin ráno a trvá až do 18 hodin večer. Po něm následuje noc, která
začíná v 18 hodin večer a trvá až do 6 hodin ráno. Proto když se s vámi někdo chce sejít v 5 hodin, znamená to 11hod našeho času (6hod + 5hod). V zemi žije 93 miliónů obyvatel, přičemž celých 2,9 milionu v hlavním městě Addis Abebě. Etiopie je federativní republikou, která je rozdělena do 11 správních regionů. V zemi žije obrovské množství národností, které mluví různými jazyky. Společným jazykem, který se používá ve školách a na úřadech je amharština. Etiopie je zemí s velmi bohatou historií. Již na počátku našeho letopočtu se zde rozvinula velmi bohatá říše zvaná Aksum, která čile obchodovala s okolním světem, a již v roce 325 přijal zdejší král Ezana křesťanství. Rozkvět této civilizace byl oslaben až expanzí muslimů. Díky rozšířenému
10
Etiopie je ryze zemědělským státem, až 85 % obyvatel se zde živí zemědělstvím. Mezi hlavní plodiny patří kukuřice, ječmen, čirok, pšenice či proso. Jedním z velkých problémů etiopské krajiny je obrovská degradace a eroze půdy. Spotřeba dřeva průměrnou etiopskou domácností je vysoká, neboť se používá nejen jako stavební materiál, ale také jako nejdostupnější palivo využívané pro přípravu všech pokrmů. Dle některých
údajů se velikost zalesněné plochy snížila v posledních dvaceti pěti letech až o dvě třetiny. V 70. letech během komunistické vlády DERGu se tento problém snažila Etiopie řešit prostřednictvím vysazování rozsáhlých eukalyptových plantáží. Tyto plantáže však přispívají k vysokému vyčerpávání půdy a výskyt eroze ještě zvyšují. Velkým problémem je nedostatek komplexní lesní politiky ze strany vlády. V kombinaci s neexistujícím soukromým vlastnictvím půdy vzniká situace, kdy farmáři využívají veškerou půdu ke krmení dobytka a k nekontrolovatelné těžbě zbývajících dřevin. Mnoho organizací se v současné době snaží tuto situaci stabilizovat a vytváří tzv. closure areas neboli uzavřené oblasti. Jedná se o oblasti, které jsou silně degradované a zasažené erozí. V těchto oblastech jsou vysázeny traviny a dřeviny (většinou za pomoci místních komunit), vytvářena jsou i umělá jezírka, která zadržují vodu. Po dobu cca 5-7 let nejsou tyto oblasti využívané k těžbě dřevin a k pastvě. Po uplynutí této doby je další využití těchto rekultivovaných oblastí konzultováno s místní komunitou.
11
zdroj obrázku: http://www.csmonitor.com
Obrovským problémem současných měst v Etiopii je rozšiřující se městská chudoba (tzv. urbanizace chudoby). Mnoho obyvatel ze všech koutů země totiž celý svůj život touží po životě ve větším, nejlépe hlavním městě. Tato touha je motivována představou, že hlavní město je bohatší než chudé venkovské oblasti. Často však tito lidé v hlavním městě nenajdou to, po čem toužili, a končí v příměstských slumech v naprosté chudobě. Dostupnost pitné vody v Etiopii je jednou z nejnižších z celého světa. Největším zdrojem pitné vody ve venkovních oblastech je povrchová voda. Průměrná vzdálenost, kterou musí lidé pro vodu cestovat, je vysoko nad mezinárodním standardem. Pro mnohé oblasti existuje většinou jen jediná možnost, a to konstrukce hlubokých vrtů. Ta však vyžaduje velmi vysoký kapitál. Díky činnosti mnoha neziskových organizací v zemi se však situace zlepšuje. Etiopská kuchyně se skládá především z kořenové zeleniny, masitých jídel, luštěnin a ovoce. Národním pokrmem je indžera, placka nakyslé chuti, připomínající palačinku. Na indžeru se kladou různé směsi luštěnin či masa. Při jídle se nepoužívá příbor a smí se používat pouze pravá ruka. V zemi jsou také rozšířené italské restaurace a kavárny, ve kterých se podává tradiční silná etiopská káva nebo velice chutné džusy připravené z místního ovoce.
zahraniční rozvojové spolupráce, patří totiž do skupiny prioritních zemí s programem spolupráce. Česká rozvojová agentura zde prostřednictvím mnoha nevládních neziskových organizací realizuje projekty v následujících sektorech: vzdělávání, zdravotnictví, zásobování vodou a sanitace, zemědělství, lesnictví a rybolov a prevence katastrof a připravenost na jejich řešení. Projekty českých nevládních neziskových organizací jsou financované i ze strany Evropské unie a důležité jsou i sbírky pořádané v České republice mezi veřejností. Více se o realizovaných projektech českých organizací můžete dovědět na webu: www. ceskapomoc.cz. - Adéla Stiborová, FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci, Univerzita Hradec Králové
Česká republika má s Etiopií velmi dobré vztahy, v zemi funguje české velvyslanectví a působí zde také řada nevládních neziskových organizací. Etiopie je důležitou zemí české zdroj obrázku: http://alessandroscarabelli.com
12
13
Rozhovor
COSTA NHAMOINESU P
ražská fotbalová Sparta v posledních letech často hledá nové talenty na africkém kontinentu. Několika fotbalistům úspěšně pomohla v získání lukrativního angažmá v některé z fotbalově vyspělejších zemí. I v letošní sezóně Sparta angažovala několik nadějných Afričanů. Jedním z nich je i zimbabwský reprezentant Costa Nhamoinesu. Jeho příběh je však trochu jiný. Jednak proto, že pochází ze země, která podle mnoha žebříčků patří k absolutně nejchudším na světě, a také proto, že ačkoliv toto označení sám odmítá, přišel do Sparty jako jedna z největších hvězd polské fotbalové ligy.
zdroj obrázku: www.sparta.cz
Předtím, než jste přišel do Sparty, jste hrál v Polsku. Jak jste se do této země od Zimbabwe velmi vzdálené dostal? To bylo tak, když jsem hrál v Zimbabwe, všiml si mne jeden člověk, který v Africe hledal nové talenty. Právě on byl Polák. Takže si mně vyhlédl, nějaký čas jsme spolu trénovali a poté mne vzal do Polska.
V Polsku jste zpočátku hrál nižší soutěž, měl jste od začátku profesionální smlouvu? Ano, měli jsme nějakou smlouvu, hlavně kvůli tomu, abychom mohli v Polsku hrát. Na této úrovni to příliš profesionální nebylo, často jsme trénovali pouze ve dvou či třech lidech, protože ostatní byli v práci, nebo u svých přítelkyň, brali fotbal jen jako koníček.
Sníh mám rád, doopravdy. Ale raději na něj koukám skrz okno, pěkně v teple. Znal jste předtím Polsko? Tušil jste, do jaké země jdete? Jasně, ale pouze z historie, která mě ve škole bavila. Znal jsem ho hlavně z první a druhé světové války. Takže z historického pohledu ano, jinak samozřejmě příliš ne.
zdroj obrázku: www.sparta.cz
Milovník sněhu ze Zimbabwe Costo, v kolika letech jsi začal hrát v Zimbabwe fotbal? U nás je tohle trochu jiné. Když u nás mluvíme o fotbalu, jedná se vždy pouze o hraní pro zábavu, na ulici, s plastovým míčem. Všechny sporty jsou u nás až na druhém místě, na prvním je jednoznačně vzdělání. Děti z ghetta, odkud pocházím, nechtějí být slavnými fotbalisty, ale chtějí dosáhnout co nejvyššího vzdělání. Měl jsem štěstí, že mně moje rodiče ve fotbale podporovali, což u nás není zrovna běžné. Musel jsi, jako většina afrických dětí, také pomáhat svým rodičům s chodem domácnosti? Ano, snažil jsem se pomáhat, když jsem nějaké peníze fotbalem vydělal, nakoupil jsem domů jídlo a nějaké další potřebné věci. Je fotbalová liga v Zimbabwe profesionální? Dá se fotbalem v
Vzpomínáte si na vaše pocity při první návštěvě Evropy? Co vás nejvíce překvapilo? Sníh! Do té doby jsem znal sníh a zimu pouze z televize, u nás doma se s ničím takovým samozřejmě nesetkáte. Vůbec jsem si nedovedl představit, že by lidé mohli přežívat v takové zimě.(smích)
Zimbabwe uživit? Ano je, navíc se v poslední době situace hodně zlepšuje, protože do fotbalu přicházejí noví investoři. Dnes se dá v Zimbabwe fotbalem vydělat na živobytí, což fotbalu celkově prospívá. Mnozí tedy ve fotbale vidí naději, vidí jej jako svoji práci. Situace však stále není ideální, spousta mladých hráčů chodí hrát fotbal do Jihoafrické republiky i jinam do zahraničí.
Takže sníh rád nemáte? Jasně, mám, doopravdy. Ale radši na něj koukám skrz okno, pěkně v teple.(smích) Co pro vás při vašich začátcích v Evropě bylo nejtěžší? Nejtěžší bylo překonat jazykovou bariéru a také se adaptovat na úplně jiné podnebí. Lidé v Polsku nemluví moc anglicky, snažil jsem se učit polsky, ale všichni mluvili hrozně rychle, zpočátku to bylo opravdu těžké. S počasím to taky nebylo jednoduché. Celý život jsem byl zvyklý na opravdu vysoké teploty, musel jsem se naučit fungovat a hrát v opravdu velké zimě. Bylo to opravdu nepříjemné, ale čím déle v Evropě jsem, tím lépe zimu snáším.
Costa Nhamoinesu
Věk: 27 let Místo narození: Zimbabwe Harare, Zimbabwe Současný klub: AC Sparta Praha Číslo dresu: 26 Pozice: obránce
16
zdroj obrazku: archiv Costy Nhamoinesu
17
Patřil jste mezi nejlepší hráče polské fotbalové ligy, nyní patříte mezi hvězdy v té české. Jste známý a bohatý. Jak se s touto rolí srovnává chlapec ze Zimbabwe, země, která patří k nejchudším na světě? Předně chci říci, že nejsem žádná hvězda. Jen jsem dostal tuhle příležitost, která se každému nedostane. Je velmi důležité tuhle šanci, kterou mi Bůh dal, co nejmoudřeji využít.
Co jsou podle Vás největší problémy současného Zimbabwe? Je pravda, že u nás není tak dobrá ekonomická situace, životní standard u nás není tak vysoký. Situace se ale pomalu zlepšuje. Nejsem si jistý, proč je v Africe mnohem větší chudoba než v Evropě, ale určitý podíl na tom nejspíš má kolonizace. Mnoho zemí po odchodu Evropanů zůstalo ve velmi špatném stavu, lidé najednou museli začínat od nuly, což je dost těžké.
Co se týče toho, že mám teď nějaké peníze, u nás je pohled na tohle trochu jiný. Peníze a majetek pro nás nejsou tak důležité. Jsme šťastní a spokojení i bez peněz, nikdo v Zimbabwe moc neřeší, kolik peněz má. To je velký rozdíl oproti Evropě. Když přijedu domů, nikdo mě o peníze nežádá. Prostě si jen užívají mou přítomnost. Je jasné, že peníze jsou v dnešním světě potřeba, ale pro mě to není tak důležité. Nevnímám tedy nynější situaci nějak jinak. Pro mne se nic nezměnilo.
Co by současnému Zimbabwe mohlo pomoci? Určitě by pomohlo, kdyby do naší země začali přicházet velké světové společnosti, kdyby u nás začali stavět továrny a podobně. Také myslím, že je u nás spousta nevyužitých zdrojů nerostných surovin. Hodně by mohlo pomoct, kdyby naši krásnou zemi objevili turisté. V Zimbabwe je spousta historických památek, krásná příroda, divoká zvířata. Vše, co jako turista v Africe očekáváte. Hlavní město Harare je navíc velmi čisté, udržované a bezpečné. Média ve světě tvrdí, že je Zimbabwe nebezpečné, ale není to pravda. Je to velká škoda, protože je to opravdu velice krásná země.
Setkal jste se v Evropě někdy s rasismem? Ano, v Polsku. Občas na mě lidé na veřejnosti mluvili, pokřikovali. Z počátku mě to hodně překvapovalo, ale naučil jsem se to brát s nadhledem, ignorovat to. Jsem v Evropě proto, že tu hraji fotbal, nechci s těmi lidmi bojovat. Stávalo se mi to i při zápasech. Když jsme si podávali ruce s protihráči, někteří to kvůli barvě mé pleti odmítli. V České republice jsem zatím takové problémy neměl.
- Jakub Bureš
Máte v Zimbabwe stále rodinu? Jak často domů jezdíte? Jasně, mám. Domů jezdím většinou dvakrát ročně. Na Vánoce a na léto, poté, co skončí sezóna.
18
zdroj obrázku: www.sparta.cz
Představujeme
Libor Kučera právník Poradny pro integraci Libor Kučera patří do itineráře Poradny pro integraci již od roku 2005. Právní pomoci cizincům tedy zasvětil podstatnou část svého profesního života. Libor vystudoval práva a učitelství pro 2. stupeň základní školy na Masarykově univerzitě v Brně. Jaké jsou důvody jeho věrnosti Poradně? I na tuto otázku Libor odpovídal v našem rozhovoru. Libore, pracuješ v Poradně pro integraci již téměř 8 let. Co tě zde drží tak dlouhou dobu? Původně jsem po dokončení studia zamýšlel zůstat v Poradně maximálně dva roky a pak začít pracovat v jiné, než neziskové oblasti. Práce mne ale velmi zaujala, mimo jiné i tím, že se zde setkávám s klienty z celého světa. Za těch dlouhých 8 let jsem ale měl i pracovní úvazky na jiných místech, které mi práci zpestřily. Můžeš popsat, jaké jsou tvoje úkoly a povinnosti v Poradně? Problémy, které řešíme, se dají rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou záležitosti týkající se získávání státního občanství, druhou jsou pobytové záležitosti. Do poslední skupiny spadají všechny ostatní problémy, které se týkají například občanského, rodinného, či pracovního práva. Jak bys dle tvých zkušeností popsal vztah České republiky k přicházejícím cizincům? Bývalé socialistické Československo bylo poměrně dost uzavřeným státem, tato zkušenost se bohužel stále odráží v postojích současných obyvatel. Nelze se tomu však příliš divit. V zemích, které mají koloniální
historii, se dá očekávat, že bude přístup k proudícím cizincům vstřícnější. Co tě na práci v PPI baví nejvíce? Jsou zde naopak nějaké věci, které ti zde vadí? Které? Určitě mě na práci zde baví nejvíce ona pestrost složení klientů a i problémů, které řešíme. Velmi důležité je ale samozřejmě i to, že zde mohu pomáhat lidem, to člověka opravdu velmi naplňuje a také to dodává energii do další práce. Z věcí, které mne štvou, bych jmenoval například občasné neprofesionální a neodborné jednání pracovníků státní správy. Úředníci si často neuvědomují, že lidem způsobují celou řadu problémů, kterým by se jinak dalo velmi snadno předejít. Je něco, co tě na tvé práci i dnes dokáže překvapit? Stále mne příjemně překvapuje, jak i klienti, kteří jsou často z velmi vzdálených a kulturně velmi odlišných částí světa, dokáží zde v České republice žít, začít pracovat či podnikat a mít se zde dobře. Proč by podle tebe měli klienti navštívit právě Poradnu pro integraci? Poradna pro integraci pracuje v této oblasti přes 15 let, za tu dobu její pracovníci získali spoustu zkušeností. Máme určité know-how a často dokážeme velmi užitečně pomoci. To je i jeden z důvodů, proč zde stále pracuji, je velmi hezké vidět ty pozitivní důsledky naší práce. Jedním z důvodů je samozřejmě také bezplatnost našich služeb.
Existují naopak věci, se kterými si právníci Poradny neporadí? V určitých případech, kdy je pro řízení povinné zastoupení advokátem, nejsme schopni pomoci, jelikož mezi námi žádný není. Smyslem naší organizace také není pomáhat migrantům například v obchodních záležitostech. Jak již bylo řečeno, služby právnického oddělení Poradny pro integraci jsou pro klienty zcela zdarma. Jak mají postupovat ti klienti, kteří i přes to mají potřebu se odvděčit jinak? Klienti jsou často velmi vděční a mají problém s tím, odejít z Poradny jen tak. Pro tyto případy jim předávám číslo našeho sbírkového účtu, na který může kdokoliv přispět, rozhodně to však po klientech jakkoliv nevyžadujeme. Závěrečná otázka: Jaký má podle tebe Poradna pro integraci význam
20
pro člena majority, tedy pro osobu české národnosti s trvalým pobytem v České republice? Myslím, že ten význam je bezpochyby velký. Činnost Poradny a podobných organizací může významně pomoci s integrací osob, které se z nějakého důvodu rozhodly žít na území České republiky, a pomůže tak eliminovat určité negativní jevy, které mohou být způsobeny například neznalostí prostředí, či místní kultury. Myslím, že podobné organizace výrazně napomáhají klidnému soužití a vzájemnému obohacování naší a cizích kultur. Z hlediska společnosti a jejího budoucího vývoje je navíc nezbytné, aby do České republiky lidé z jiných zemí přicházeli a pozitivně ovlivňovali náš demografický vývoj. Zároveň je zde spousta pracovních oblastí, které se bez cizinců již téměř neobejdou. - Jakub Bureš
21
Kauza
DÁRFÚR P
íše se rok 2003, skupina rebelů útočí na vojenskou základnu v El Fasheru na severu súdánské provincie Dárfúr. Říkají si Súdánská osvobozenecká armáda či Hnutí za spravedlnost a rovnost a k jejich činu je vede dlouhodobý pocit nespokojenosti a útlaku ze strany arabské vlády. Reakce vládního kabinetu je více než ostrá. Arabové odpovídají masakry, při kterých podle OSN zahynulo až 400 000 lidí a 2,7 milionu uprchlo ze svých domovů.
zdroj obrázku: National Geographic
kdy došlo k zavedení islámského práva šaría na celém území. V konfliktu hrálo roli hnutí SPLA (Sudan People´s Liberation Army), které spojovalo různá etnika z jihu Súdánu. Následuje velice nestabilní období plné převratů. V roce 1989 se k moci dostává prezident Omar al-Bashir, který je u moci dodnes, jehož diktátorská vláda začala se systematickým arabizováním a islamizováním země, které provádí i násilnými prostředky. Celkové podmínky, které by zajistily stabilní vývoj v provincii Dárfúr se zhoršují.
zdroj obrázku: YHSGlobalAction - Save Darfur
Skutečné příčiny dárfúrského násilí
J
aké jsou příčiny jednoho z nejkrvavějších konfliktů 21. století? Co vede prosté obyvatelstvo k páchání zločinů proti lidskosti? Jaké jsou motivy jednotlivých stran? Súdán leží v jedné z nejproblematičtějších oblastí světa, v pásmu afrického Sahelu, který je místem střetu dvou odlišných civilizací, černošské, převážně křesťansko-animistické společnosti a arabské muslimské společnosti. Většina médií zjednodušuje celkový obraz událostí a omezuje se pouze na etnické a náboženské aspekty konfliktu. Situace je však mnohem komplexnější. Stejně jako mnoho jiných afrických států i hranice Súdánu byly načrtnuty od stolu ze strany evropských kolonizátorů. V jednom státě se tedy ocitlo jak černošské, tak arabské obyvatelstvo. Arabské obyvatelstvo, které se záhy po získání nezávislosti ujalo vlády,
však na své černošské spoluobčany pohlíželo s pohrdáním a snažilo se o kontrolu celého území bez možnosti jakékoli autonomie pro černošské obyvatele. Od nepaměti existují spory mezi těmito dvěma skupinami. V provincii Dárfúr, která je výjimečná svými příznivými klimatickými podmínkami, které z ní dělají úrodnou oblast, dostává tento konflikt ještě dalších rozměrů. Samotná provincie Dárfúr se stala součástí Súdánu v roce 1956, kdy získal Súdán nezávislost na Velké Británii. Stejně jako zbytek země byla i provincie Dárfúr vtažena do krvavé občanské války, která probíhala v letech 1956-1972 mezi centrální arabskou vládou a hnutím Anya-Nya, které reprezentovalo spíše obyvatelstvo afrického původu. Válka byla ukončena podepsáním mírové dohody v Addis Abebě. Občanská válka znovu vypukla naplno v roce 1983,
24
Mírové rozhovory začaly probíhat až v letech 2002 – 2004 a vyústily v podepsání Comprehensive Peace Agreement (CPA), na základě které se v roce 2011 uskutečnilo referendum, které vedlo k nezávislosti jižního Súdánu. (Ahmed Hussain Adam) Samotný Dárfúr však zůstal součástí severního Súdánu. Vznik samostatného jižního Súdánu může podle některých analytiků působit jako nebezpečný precedens pro obyvatelstvo černošského původu v Dárfúru.
zatykače na prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Média také přirovnávají situaci ke genocidě. Jaké jsou ale příčiny samotného konfliktu v Dárfúru? Jedná se o konflikt mezi obyvatelstvem černošského a arabského původu motivovaný odlišným náboženstvím? Situace v žádném případě není tak jednoduchá. Identifikovat zde můžeme zhruba tři etnické zóny, a to severní, obydlenou převážně arabskými kmeny, centrální, sestávající převážně z nearabských farmářských rodin, které mluví svými jazyky, a jižní zónu, obydlenou převážně arabsky mluvícími, avšak původem nearabskými kmeny. Co se týče náboženství, v samotném Súdánu vyznává zhruba 70,3 % obyvatelstva sunnitský islám (zejména na severu) a
Konflikt v samotném Dárfúru naplno vypuká v roce 2003. Do střetu se zde dostávají farmáři černošského původu s arabskými milicemi zvanými džandžavíd, které jsou neoficiálně podporovány centrální vládou. Mezinárodní společenství kritizuje podporu těchto ozbrojených milic ze strany arabské vlády. Mezinárodní trestní soud reaguje na krutosti páchané v Dárfúru vydáním mezinárodního zdroj obrázku: weltkarte.com
25
vyplývá, že islám vyznávají i nearabská etnika. A to je případ i provincie Dárfúr. V samotném Dárfúru žije křesťanů minimálně, většina černošských obyvatel, které jsou v konfliktu s obyvatelstvem arabským, jsou také muslimové. Náboženství tedy není příčinou konfliktu. Provincie Dárfúr se nachází ve velmi úrodné oblasti na hranici s Čadem a Středoafrickou republikou. Žije zde proto velké více než 45 % obyvatel z celého Súdánu. Velkým problémem této oblasti je přelidnění. Většinu krajiny tvoří horský masiv Džebel Marra, který zadržuje srážkovou vodu a vytváří tak její zásobárnu. V oblasti obklopené pouštěmi a polopouštěmi je tato oáza vzácností. Přelidnění oblasti v kombinaci s oázou, kterou úrodná krajina v Dárfúru představuje, vytváří tlak na různé skupiny obyvatelstva. Súdánská ekonomika je spojena s těžbou a exportem ropy, která tvoří 92,6 %
Nové pracoviště
celkového exportu země. Tato situace způsobuje značnou nestabilitu v podobě závislosti na světových cenách ropy. Zisky z ropy jsou investovány především do rozvoje Chartúmu, přičemž ostatní oblasti, a mezi nimi i Dárfúr, jsou marginalizovány a právem se cítí ukřivděně. Těžba ropy přispívá už k tak vyhrocené situaci a je jedním ze zdrojů napětí v jednotlivých regionech země. Ačkoli má konflikt v Dárfúru mediální obraz náboženského či etnického konfliktu, příčiny konfliktu jsou mnohem komplexnější. Stejně jako v mnoha jiných konfliktních oblastech světa patří mezi hlavní motivy ekonomické zájmy. Úrodná oblast obklopená súdánskými pouštěmi je oázou, která disponuje přírodními zdroji v podobě vody a úrodné půdy, které jsou nezbytné pro život obyvatel.
V Chomutově bylo otevřeno Vietnamské centrum Centrum na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji v nedávné době slavnostně otevřelo nové Vietnamské centrum v Chomutově. Toto centrum začalo fungovat již na jaře, ale až v současné době může nabídnout větší spektrum služeb. Za město Chomutov se otevření centra zúčastnila zastupitelka a předsedkyně výboru národnostních menšin Marie Štáfková, která nese velký podíl na realizaci centra. Zároveň ocenila činnost Poradny pro integraci právě v městě Chomutov a okolí: „Velice si ceníme tohoto poradenského centra, které město Chomutov opravdu potřebuje. Město Chomutov je kdykoliv připraveno pomoci s integrací cizinců a tímto tématem se i nadále bude intenzivně zabývat. Přeji centru i jeho klientům hodně štěstí.“
- Adéla Stiborová, FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci, Univerzita Hradec Králové
Otevření se zúčastnil také předseda Svazu Vietnamců v Chomutově Pham Viet Dong. I ten aktivitu Poradny pro integraci kvitoval s povděkem: „Po podobném centru jsme v Chomutově dlouho volali. Myslím, že jeho realizace je skutečně velkým krokem vpřed pro celou místní komunitu. Zdejší komunita má velký zájem na integraci do české společnosti, Poradna pro integraci je nám v tomto ohledu dlouhodobě velmi nápomocná a já ji za to děkuji.“
přednášky pro žáky základních a středních škol a také mnoho kulturních akcí týkajících se Vietnamu pro českou veřejnost. Vietnamská komunita je statisticky jedna z největších a nejaktivnějších komunit v České republice. Z dlouhodobé spolupráce Poradny pro integraci s touto komunitou v Chomutově vzešel nápad na založení Vietnamského centra právě zde. Zaměstnanci tohoto detašovaného pracoviště jsou interkulturní asistenti vietnamské národnosti, kteří výborně ovládají vietnamský i český jazyk. Vietnamské centrum v Chomutově sídlí v Mánesově ulici a je otevřeno vždy v pondělí a v úterý od 10:00 do 16:00. V úterý zde mezi 8:30 a 13:30 probíhá bezplatné právní poradenství. Další dny pomáhají interkulturní asistenti klientům v terénu. Poradna pro integraci v Ústí nad Labem realizuje projekt Centrum na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji za podpory Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.
Hlavní důraz je kladen na poradenství v pobytových otázkách, asistence a tlumočení na úřadech, včetně Odboru azylové a migrační politiky MV ČR. Další důležitou aktivitou je informování klientů o změnách zákonů formou přednášek, letáků či pořádání kurzů českého jazyka. Kromě služeb pro vietnamskou klientelu bude centrum pořádat také multikulturní
26
27
Vaříme s Poradnou
BUN CHA
grilované vepřové s omáčkou a nudlemi
Suroviny – bůček cca 0,5 kg vepřového bůčku (prorostlost dle vašeho vkusu) 3 polévkové lžíce cukru limetová/citronová šťáva z jedné limetky/půlky citrónu 2 lžíce rybí omáčky 1 cibule 2 stroužky česneku (nebo i 3, dle vaší chuti) - rozdrceného 1-2 lžíce rostlinného oleje 1 lžíce sójové omáčky čerstvě mletý černý pepř
Suroviny – omáčka 1 polévková lžíce cukru limetová/citronová šťáva z jedné limety/půlky citrónu 1 lžíce rybí omáčky 1 dcl horké vody jedna menší mrkev nakrájená na kolečka 1-2 stroužky česneku - rozdrceného 1 červená chilli paprička na kolečka
Tento vietnamský pokrm je v posledních letech v České republice velmi populární. Je velmi jednoduchý na suroviny a také na přípravu. Není tedy důvod, proč si tento výjimečně chutný pokrm nezkusit doma! Základem je tučnější vepřové maso, v ideálním případě bůček, či krkovice. Maso je potřeba nakrájet na opravdu úzké plátky. Maso se následně marinuje ve směsi rybí omáčky, limetové šťávy, sójové omáčky, rostlinného oleje a cukru. Do marinády ještě přidejte alespoň dva stroužky česneku a jednu velkou cibuli nakrájenou na kolečka. Maso je nutné nechat pár hodin v chladničce. Pokud spěcháte, postačí i jedna hodina.
opět velmi jednoduchá. Všechny suroviny smíchejte a přidejte horkou vodou a nechte chvíli odstát.
Než se maso namarinuje, připravte si sladko-pikantní omáčku, bez které se Bun cha určitě neobejde. Její příprava je
Dobrou chuť!
Namarinované maso je nutné vložit do grilovací mřížky tak, aby se jednotlivé kousky nepřekrývaly. Následně mřížku vložte buď nad oheň či opravdu dobře rozpálený gril na dřevěné uhlí. Pokud vše uděláte správně, bude maso velmi brzo hotové. Vůbec se nebojte načernalých okrajů masa, je to naopak žádoucí. Celý pokrm podávejte s úzkými rýžovými nudlemi. Jednotlivé kousky masa se těsně před konzumací namáčejí do omáčky.
29
WORLD MUSIC FESTIVAL 2013
Jazyková škola CZECH IN Poradna pro integraci provozuje Jazykovou školu Czech In - sociální podnik zaměřený na výuku češtiny pro cizince. Prioritou naší jazykové školy Czech In je začleňování imigrantů do českého prostředí prostřednictvím výuky českého jazyka. Právě nedostatečná jazyková znalost a nástrahy s ní související bývají překážkou k plnohodnotnému životu cizinců u nás. Jelikož je jazyková škola zároveň sociálním podnikem, je část jejího zisku věnována opět na podporu cizinců žijících v České republice. Jazyková škola Czech In nabízí jazykové kurzy pro všechny věkové kategorie. Lekce probíhají pod vedením rodilých mluvčích a jsou individuálně přizpůsobeny možnostem účastníků. Kurzy pro nejmenší studenty - předškoláky, jsou realizovány v bezpečném a dětem dobře známém prostředí mateřských škol. Při výuce jsou pak kromě nízkého věku účastníků zohledňovány i individuální zvláštnosti dětí spojené s odlišným sociokulturním zázemím, čemuž jsou přizpůsobeny i výukové materiály. Výuka probíhá zábavnou a podnětnou formou. V termínech a časech konání kurzů se jazyková škola snaží maximálně vyhovět možnostem dané mateřské školy. V uplynulých školních letech byly kurzy češtiny úspěšně realizovány v mateřských školách na Praze 5, 6, 9 a 10. Ani na školáky jazyková škola Czech In nezapomíná a pro žáky základních a středních škol realizuje kurzy podporující jazykovou integraci. I v tomto případě se kurzy konají na půdě školy s ohledem na časové možnosti školy i rodičů. Zkušení lektoři se v hodinách zaměřují především na zlepšení psaného a mluveného projevu
a na rozšiřování slovní zásoby. Kulturně citlivé pojetí výuky a individuální přístup jsou opět samozřejmostí. Ze zkušeností Poradny pro integraci čerpá Jazyková škola Czech In i v případě výuky češtiny pro dospělé. Ta je rozčleněna dle jazykové úrovně na kurzy pro začátečníky, mírné pokročilé, středně pokročilé a pokročilé. Lekce probíhají dvakrát týdně po 90 minutách a skupiny mají v rámci zachování kvality výuky od 6 do 10 účastníků. Lektorská setkání, supervize a konzultace rovněž napomáhají vysoké úrovni kurzů.
www.barevnaplaneta.cz
Jazyková škola si je vědoma faktu, že neúspěšnost studentů na školách může být výrazně ovlivněna také jazykovou bariérou, a tak školní vzdělávání dětí cizinců podporuje i formou individuální výuky češtiny. Kurzy jsou šité dětem na míru tak, aby maximálně odpovídaly jejich potřebám a učebnímu stylu. Kromě toho, že lekce probíhají přímo v místě bydliště, je další nespornou výhodou individuálních kurzů možnost zaměřit se na problematičtější oblasti jazyka jako je slovní zásoba, výslovnost či stylistika. Kurzy lze samozřejmě pojmout i čistě konverzačně. Individuální výuku nabízíme také rodičům dětí a komukoliv, kdo má specifické požadavky na vzdělávání a preferuje tuto variantu před návštěvou skupinových kurzů.
CENTRUM MĚSTA
www.czechinskola.cz
30
TISKOVÁ ZPRÁVA
Síla
rozmanitosti
Gender studies vydává... Gender Studies vydává novou publikaci zaměřenou na diverzitu ve firemní praxi. Publikace nese název „V rozmanitosti je síla“ a přibližuje téma rovných příležitostí a diskriminace na pracovním trhu a současně téma diverzity s důrazem na diverzitu náboženského vyznání. Lze v ní nalézt konkrétní informace týkající se zmiňovaných témat i interaktivní cvičení a příklady z praxe. Tyto příklady pomohou zaměstnavatelům přiblížit, jak může fungovat diverzifikovaný tým, jaké má výhody a že to, co se předem může jevit jako V rozmanitosti je síla. Diverzita (nejen) náboženského vyznání ve firemní praxi. Titul je rozdělen do několika částí, přičemž první, teoretická, se skládá z vysvětlení některých základních pojmů jako je diskriminace a rovné šance, přináší i data pro srovnání a praktické informace z legislativy a také rady, kam se obrátit v případě, že dochází k diskriminaci. Velký prostor je věnován diverzitě jako takové, publikace seznamuje čtenáře s tímto termínem a zmiňuje výhody, které diverzifikovaný tým přináší, dokládá to příklady z praxe ze zahraničí. Podrobněji se pak zaměřuje na diverzitu náboženského vyznání, přináší praktické informace o islámu a konkrétní doporučení. Dále jsou zmíněny náležitosti zaměstnávání cizinců a cizinek. První část je doplněna příklady firem, které
takto diverzifikovaný tým mají, i příklady integračních projektů v Evropě. Druhá část je sestavena z praktických cvičení, která se týkají oblasti rovných příležitostí a diverzity a která umožní získat další informace i reflektovat osobní zkušenosti zaměstnavatele. Cvičení lze využít pro individuální práci i jako součást školení v týmu. V závěru publikace je k dispozici i několik příkladů dobrých praxí a tuto část uzavírá návod pro sestavení akčního plánu, který může napomoci dosahování dalších změn a zlepšení. Publikaci lze stáhnout v elektronické formě na www.genderstudies.cz/publikace a je také k dostání v knihovně Gender Studies.
Publikace vychází v rámci projektu Podpora zaměstnanosti a samostatné výdělečné činnosti žen z tradičních muslimských komunit žijících v ČR financovaného z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Gender Studies, o.p.s. je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Prostřednictvím projektů GS aktivně ovlivňuje změny týkající se rovných příležitostí v různých oblastech, jako jsou například trh práce, vzdělávání, rodinná politika, důchodová reforma a další aktuální témata. GS také provozuje knihovnu obsahující množství publikací a materiálů k feminismu, gender studies, právům žen a mužů atp. Zdrojem dalších informací mohou být i webové stránky www.feminismus.cz či www.genderstudies.cz.
33
