Říše: Houby (Fungi)
lysozóm buněčná stěna plazm.membr.
vakuola jádro
drsné ER
mitochondrie
Buňka hub glykogen Golgiho aparát
hladké ER
Stavba těla - stélky -
-
tvořena souborem houbových vláken = hyf (u primitivnějších hub bez přehrádek u pokročilejších s přehrádkami) hyfy tvoří podhoubí = mycelium za vhodných podmínek z mycelia plodnice, vznikají splýváním hyf v nepravá pletiva: - plektenchym - pseudoparenchym
Stélka propojené buňky
Nepřehrádkovaná vlákna
Přehrádkovaná vlákna
Rozmnožování hub -
-
nepohlavní - pomocí výtrusů: u primit. hub - zoospory – rejdivé výtrusy s bičíky suchozemské houby – oblaněné bez bičíků sporangiospory – uvnitř výtrusnic konidie – zevně z vláken pohlavní - splývání vláken a následná tvorba haploidních výtrusů (askospory, bazidiospory) – vznikají uvnitř zvláštních typů výtrusnic
Význam hub - potrava - reducenti (rozkladači, dekompozitoři) – tvorba humusu - mykorhiza (ekto- a endo-) - produkce antibiotik, enzymů, vitamínů, alkaloidů, protirakovinných látek - boj proti hmyzím škůdcům - kvasinky – alkohol, droždí - původci chorob rostlin, živočichů, člověka - znehodnocení potravin, dřeva, textilií
Oddělení: Chytridiomycety - mnohojaderné, trubicovité podhoubí - saprofité či parazité - ve vodě či vlhku, parazité kulturních rostlin
lahvičkovka - Olpidium - způsobuje padání klíčících brukvovitých rostlin
rakovinec bramborový - způsobuje bradavičnaté nádory na hlízách lilkovitých rostlin (brambor…)
Oddělení: Oomycety (Řasovky) - vodní a půdní organizmy, parazité rostlin - zoospory se dvěma bičíky (jeden péřitý) - velké škody - postřiky – kuprikol (CuII)
plíseň bramborová
- napadá lilkovité rostliny – brambory a rajčata - vlhké a teplé počasí - listy a nať (plody) hnědnou a usychají - přezimuje v půdě - postřik, odolné odrůdy
vřetenatka révová - napadá vinnou révu - plody se nedostatečně vyvíjejí - kyselé - na spodní straně listu bílý povlak, svrchu hnědavé - haustoria – výběžky do buněk - rozmn. – oogamie - přezimuje v půdě
Oddělení: Houby vlastní (eumycety) - stélku tvoří převážně přehrádkovaná mycelia - buněčná stěna z chitinu - výtrusy jsou pouze nepohyblivé, nejsou bičíkatá stádia
Třída: Zygomycety (houby spájivé) - mycelium obvykle bez přehrádek
- mnohojaderné trubicovité mycelium -
rozmnožování: 1. nepohlavní: z mycelia vyrůstají nosiče výtrusnic – v nich výtrusy – konidie (všudypřítomné - prach, alergie) 2. pohlavní: zygogamie (z hyf - kopulační výběžky (gametangia) – splývají – zygota se mění v tlustostěnnou zygosporu – klíčí – výtrusnice – meioza – výtrusy)
kropidlovec černavý - šedavý povlak, na chlebu
plíseň hlavičková -
na kyselém mléce, sýru, koňském trusu, citronech
-
na obrázku podhoubí se zygosporou
plíseň hlavičková
Třída: Houby vřeckovýtrusé (Askomycety) - druhově nejbohatší skupina - většinou houby, které netvoří plodnice - plísně - přehrádkované podhoubí - většinu života jako primární podhoubí (mycelium) (s jedním jádrem)
Rozmnožování vřeckovýtrusných - nepohlavní – pomocí nepohlavních výtrusů - konidií - pohlavní : - na fyziologicky odlišených hyfách (+ a -) se vytvářejí gametangia – ta spolu splývají – ze splynulého útvaru vyrůstá sekundární (dvoujaderné mycelium) – askogenní hyfy – na jejich koncích dochází ke splynutí jader – vzniká kyjovité vřecko ( =výtrusnice, asko) – v něm meiózou a následnou mitózou vzniká 8 haploidních spor - askospor
1. Kvasinky - zvláštní skupina v rámci vřeckovýtrusých - jednobuněčné, množí se nepohlavně pučením – tvoří řetízky - mají nepravá podhoubí – pseudomycelia (ty řetízky) - při pohlavním rozmn. se z jedné buňky stává vřecko
kvasinka pivní a vinná
- při výrobě piva – ze sladu (maltózy – ethanol) - s moukou – kvasnice, droždí – kynutí těsta - vitamíny B - výroba alkoholu (kvašení ovoce, chleba …)
kvasinka Candida
- normálně v našem těle – přemnožení – plísňové onemocnění člověka - kandidóza
Taphrina
- napadá rostliny - čarověníky - kadeřavost listů broskvoní, topolů …
2. Plísně-netvořící plodnice štětičkovec (Penicillium)
- zelenavé povlaky - výroba penicilinu – antibiotikum (A. Flemming) - na plísňových sýrech (camembert, roquefort, niva)
kropidlák (Aspergillus)
- bílé až zelenavé povlaky, na marmeládách – jed – aflatoxin (mykotoxiny)
padlí
- bílé moučnaté povlaky na listech rostlin - parazit - na angreštu, růžích, vinné révě, ……. - postřik měďnatými a sirnými prostředky (kuprikol ..)
hlízenka ovocná
- choroba monilióza (rychlé zahnívání ovoce) – soustředné kruhy kupek nosičů konidií
paličkovice nachová
- napadá lipnicovité rostliny (obilí) - v klasu tvoří pevný útvar – tvrdohoubí = námel - v námelu se tvoří nosiče konidií – ty vypadají na zem – na jaře vyrostou vlákna – splynou – vřecko - vytvoří askospory – ty jsou teplým proudem doneseny na kvetoucí klasy - námel - v námelu – jedovaté námelové alkaloidy – (v lékařství, kyselina lysergová - halucinogen LSD) – v mouce
plíseň šedá
- napadá ovoce (jahody, rybíz, angrešt, víno)
skvrnitost a strupovitost
- napadání listů, plodů - různí původci
Makromycety s plodnicemi smrž obecný
- jedlý (plodnice spařit horkou vodou) - na jaře v listnatých lesích, vápnité půdy
lanýž černý
- drahá pochoutka, koření, k hledání cvičená prasata - pod duby, buky, vápnité půdy - výtrusorodé rouško s vřecky uvnitř
ucháč obecný
- jehličnaté lesy, jaro - jedovatý
třída: Houby stopkovýtrusé (Basidiomycety) - většinou tvoří plodnice (ne rzi a sněti) - přehrádkované hyfy s přezkami - většinu života jako dikaryotické podhoubí (sekundární podhoubí)
Rozmnožování stopkovýtrusných - pohlavní výtrusy (haploidní basidiospory) vznikají meiozou na povrchu kyjovitých buněk (basidií) ve výtrusorodém roušku (hymeniu), a to po 4 z každé - z výtrusů vyrůstají fyziologicky odlišná primární mycelia (+ a -) - po setkání spolu splynou – vzniká sekundární mycelium,které tvoříklobouk plodnici s výtrusorodou rouškou lupeny s výtrusorodým rouškem
lupeny
závoj pochva bazidiospory
bazidie
Stavba plodnice - třeň (noha) - klobouk - závoj (kryje výtrusorodé rouško) – z něho prstenec - plachetka (v mládí u někt. hub obaluje plodnice – z ní pochva a „strupy“ – m. červená) - výtrusorodé rouško (hymenium) – z bazidií
Umístění hymenia 1) Na povrchu plodnice – houby rouškaté a) na lupenech (holubinka) b) na rourkách (hřib)
2) Uvnitř plodnice – houby břichatkovité (pýchavka, pestřec)
Mykorrhiza - soužití vláken hub s kořeny vyšších rostlin - ekto- nebo endomykorrhiza
Systém stopkovýtrusých - bez plodnic: - rzi - sněti - s plodnicemi: - chorošotvaré - bedlotvaré - břichatky
rez travní - rzi - obligátní parazité rostlin - rez travní – na lipnicovitých - střídá hostitele – trávu a dřišťál - r. hrušňová (jalovec)
sněti - parazité rostlin - prašná sněť pšeničná (ovesná, ječná, kukuřičná ..) - mění klas v černou prášivou hmotu výtrusů - šíření - mazlavá sněť pšeničná - klas se mění v mazlavou hmotu, pach po slanečcích - odolné odrůdy obilí, chemické ošetření (moření osiva)
Lupenité houby
bedla jedlá
žampion polní
žampion ovčí
- možná záměna s muchomůrkou zelenou .. - nemají pochvu, lupeny v dospělosti hnědé (muchomůrky bílé)
muchomůrka zelená
- naše nejjedovatější houba (smrtelně) - příznaky za 8 až 12 hodin - záměny za žampióny – m. mají pochvu (ne žampiony)
muchomůrka tygrovaná
- jedovatá - možná záměna za růžovku
muchomůrka růžovka - masák
- jedlá - záměna za tygrovanou
muchomůrka červená
- jedovatá látka – muskarin – vliv na NS
závojenka olovová
- prudce jedovatá - možná záměna za čirůvku
čirůvka májovka
- jedlá, chutná - možná záměna se závojenkou olovovou - roste na jaře, závojenka v létě
holubinka namodralá
holubinka nazelenalá
holubinka vrhavka
- nejedlá - holubinky většinou jedlé, ty, které mají výrazný klobouk nejedlé až mírně jedovaté
ryzec pravý
- jedlý - roní mléko - oranžové
ryzec syrovinka - jedlý
ryzec kravský
- nejedlý, mléko bílé
liška obecná
- citlivá ke zhoršování kvality půd kyselými dešti
lysohlávka kopinatá
- látka psilocybin – halucinogenní účinky - droga - „houbičky“ – pocit létání
Rourkaté houby
hřib hnědý
hřib smrkový - pravák
hřib borový
hřib žlutomasý - babka
hřib žlučník - hořčák
kozák březový
křemenáč osikový
křemenáč březový
klouzek obecný
Břichatkovité houby - výtrusorodé rouško uvnitř
pýchavka obecná
prášivka šedivá
- po sešlápnutí uvolňuje obrovské množství výtrusů – „práší“
hvězdovka brvitá
Dřevokazné houby - typ hub, kterým říkáme choroše – rostou na žijících nebo odumřelých stromech – parazité nebo saprofyté
choroš šupinatý
- na listnatých stromech
outkovka pestrá
- na odumřelém dřevě listnatých stromů
sírovec žlutooranžový
- na listnatých stromech
troudnatec kopytovitý
troudnatec pásovaný
václavka obecná
- příležitostný parazitizmus, na pařezech, kmenech - podhoubí světélkuje - jedlá – do octa
dřevomorka domácí
- rozkládá dřevo na vodu a CO2 – vytváří vlhko - velké škody na dřevu
hlíva ústřičná
- i se pěstuje a prodává – tržní houba (i žampión) - na stromech
kotrč kadeřavý
- jedlý, velmi chutný, velké rozměry
kuřátka zlatá
- jedlá, hojná
krásnorůžek lepkavý
Na závěr: - sbíráme a jíme houby, které opravdu známe - nenecháváme houby zapařovat a dlouho je nezpracované neskladujeme - jako první pomoc po požití jedovaté houby – vyvolat zvracení a dát hodně tekutin – ne mléko a alkohol - konzumaci hub nepřehánět – soustřeďují ve svých stélkách těžké kovy (Hg, Pb) a radioaktivní izotopy (Cs, Sn) - zhoršené životní prostředí poškozuje mykorrhizu – ohrožen celý ekosystém
