Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
Boris Habanec, Josef Feit
1
Z´ akladn´ı term´ıny
´ Uvod Neonat´ aln´ı patologie zaznamenala nev´ıdan´ y rozvoj. Nov´e metodiky vn´aˇsej´ı do klinick´e diagnostiky nov´e moˇznosti a rozvoj techniky a terapie ovlivˇ nuje v´ yznamnˇe pˇreˇz´ıv´ an´ı zejm´ena nedonoˇsen´ ych a nezral´ ych novorozenc˚ u. Tito dˇr´ıve um´ırali bezprostˇrednˇe po narozen´ı pro nezralost org´an˚ u a tk´ an´ı, tj. pro neschopnost ˇzivota (debilitas vitae). Klasifikace Konvence dan´ a v´ ynosem ministerstva zdravotnictv´ı z roku 1986 stanov´ı n´ asleduj´ıc´ı term´ıny: Potrat: mrtvˇe narozen´ y plod o hmotnosti niˇzˇs´ı neˇz 1000 g, a ˇzivˇe narozen´ y plod o hmotnosti niˇzˇs´ı neˇz 500 g, pokud nepˇreˇz´ıv´a d´ele neˇz 24 hodin. Porod: ˇzivˇe narozen´ y plod o hmotnosti vyˇsˇs´ı neˇz 500 g a plod o hmotnosti niˇzˇs´ı neˇz 500 g, pokud pˇreˇz´ıv´ a d´ele neˇz 24 hodin. Dalˇs´ı klasifikaˇcn´ı krit´eria jsou n´ asleduj´ıc´ı: Fetus immaturus non vitalis: hmotnost niˇzˇs´ı neˇz 1000 g, (obvykle d´elka pod 38 cm, narozen´ı do 28. t´ ydne gestaˇcn´ıho vˇeku). Fetus immaturus vitalis: hmotnost 1000 – 2500, (obvykle d´elka plodu pod 47 cm, narozen v rozmez´ı od 29. – 38. t´ ydne gestaˇcn´ıho vˇeku). Fetus maturus: hmotnost 2500 g – 4000 g (obvykle d´elka plodu v´ıce neˇz 48 cm, narozen´ı v rozmez´ı od 38. do 41. t´ ydne gestaˇcn´ıho vˇeku). Fetus permaturus: hmotnost nad 4000 g (obvykle d´elka plodu nad 52 cm, narozen´ı po 41. t´ ydnu gestaˇcn´ıho vˇeku). Je nutno rozliˇsovat mezi skuteˇcnou nezralost´ı a nedonoˇsenost´ı a hypotrofi´ı z retardace v´ yvoje plodu, anglicky small for date, napˇr. z placent´ arn´ı insuficience, a jeho opak large for age. Prognosticky jsou na tom nezral´ı novorozenci l´epe (s v´ yjimkou novorozenc˚ u silnˇe nezral´ ych): pokud pˇreˇzij´ı prvn´ı obdob´ı, org´ any dozr´ avaj´ı a d´ ale se d´ıtˇe vyv´ıj´ı norm´alnˇe. Naopak v pˇr´ıpadˇe dˇet´ı donoˇsen´ ych, kter´e jsou ale pˇr´ıliˇs mal´e, b´ yv´a stav zavinˇen jin´ ymi pˇr´ıˇcinami, kter´e ovlivˇ nuj´ı dalˇs´ı v´ yvoj d´ıtˇete (metabolick´e vady, alkohol matky atd.). D´ıtˇe je d´ ale menˇs´ı v pˇr´ıpadˇe v´ıceˇcetn´eho tˇehotenstv´ı; zde se jedn´a o prakticky fyziologick´ y stav s rychlou u ´pravou.
1.1
Apgar skore
Apgarov´e skore je metoda, jak standarnˇe a pomˇernˇe jednoduˇse zhodnotit stav d´ıtˇete po porodu. Novorozenec se hodnot´ı po prvn´ı minutˇe po porodu a po pˇeti minut´ ach. Za kaˇzd´ y znak se pˇridˇeluj´ı body (0 – 2). Maxim´ aln´ı dosaˇziteln´e skore je 10. Toto skore velmi dobˇre koreluje s mortalitou v prvn´ıch 28 dnech ˇzivota: novorozenci s Apgar skore 0 nebo 1 maj´ı mortalitu 50 %; skore 4 odpov´ıd´ a mortalitˇe 20 % a novorozenci se skore nad 7 pˇreˇz´ıvaj´ı t´emˇeˇr vˇsichni.
1
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
• srdeˇcn´ı frekvence – chyb´ı (0 bod˚ u) – pod 100 (1 bod) – nad 100 (2 body) • respirace – chyb´ı (0 bod˚ u) – pomal´ a, nepravideln´ a (1 bod) – dobr´ a, kˇrik (2 body) • svalov´ y tonus – ochabl´ y (0 bod˚ u) – flexe konˇcetin (1 bod) – aktivn´ı pohyb (2 body) • reakce na nas´ aln´ı katetr – bez odpovˇedi (0 bod˚ u) – grimasa (1 bod) – kaˇsel, k´ ych´ an´ı (2 body) • barva – cyan´ oza, bledost (0 bod˚ u) – tˇelo r˚ uˇzov´e, konˇcetiny cyanotick´e (1 bod) – cel´ y novorozenec m´ a r˚ uˇzovou barvu (2 body)
2
Fet´ aln´ı patologie
´ Uvod Zab´ yv´ a se problematikou v´ azanou na obdob´ı pˇred narozen´ım. Jde o monitorizaci f´etu v pr˚ ubˇehu gestace za vyuˇzit´ı bunˇeˇcn´e molekul´arn´ı biologie z anal´ yzy fet´ aln´ıho materi´ alu z bunˇek a supernatantu z amniov´e tekutiny, z analyzy fet´ aln´ıho ˇci mateˇrsk´eho sera. D´ ale je to ultrasonografie plodu, radiografie, amniografie, fetoskopie aj. Tato vyˇsetˇren´ı umoˇzn´ı rozpozn´an´ı ˇrady malformac´ı a metabolick´ ych vad a napomohou k odhadu zralosti plodu a rizik jeho pˇreˇzit´ı. Etiologie Intrauterinn´ı v´ yvoj plodu m˚ uˇze b´ yt ovlivˇ nov´ an ˇradou faktor˚ u: • poruchy vlastn´ıho plodu, – metabolick´e vady – vrozen´e malformace – infekce – vrozen´e neoplazie – morbus haemolyticus neonati • poˇskozen´ı ze strany matky – choroby ∗ srdeˇcn´ı vady ∗ respiraˇcn´ı onemocnˇen´ı ∗ diabetes ∗ nefropatie ∗ tyreotoxik´ oza ∗ metabolick´e poruchy – vˇek – v´ yˇziva – exogenn´ı faktory ∗ infekce · rubeola · cytomegalovirosa · herpes simplex-varicella · listerioza · syfilis
2
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
· toxoplasm´ oza ∗ teratogenn´ı faktory · radiace · teratogeny (l´eky, toxick´e l´ atky, drogy, cytostatika, rtut’ a dalˇs´ı) ∗ alkoholismus a jin´e n´ avykov´e l´ atky – pˇredchoz´ı spont´ ann´ı aborty, pˇredˇcasn´e porody a jin´e • l´eze placenty – abrupce placenty – placenta praevia – infarkty placenty – amni´ aln´ı sr˚ usty • l´eze pupeˇcn´ıku – prav´ y nebo neprav´ y uzel – pˇr´ıliˇs dlouh´ y pupeˇcn´ık – komprese (strangulace) pupeˇcn´ıku – abnorm´ aln´ı inzerce pupeˇcn´ıku (margin´aln´ı nebo velament´ozn´ı)
2.1
Mors praenatalis
´ Uvod Vˇsechny v´ yˇse uveden´e skuteˇcnosti (a ˇrada dalˇs´ıch) mohou zavinit, ˇze plod se rod´ı mrtv´ y. Mluv´ıme o mors praenatalis, u ´mrt´ı pˇred narozen´ım (mors praenatalis intrauterina nebo intra partum; u ´mrt´ı nitrodˇeloˇzn´ı nebo v pr˚ ubˇehu porodu). Mrtvˇe narozen´ y plod neprojevil ˇz´adnou vit´aln´ı ˇcinnost: nezaˇcal spont´ annˇe d´ ychat, nebyla u nˇeho zjiˇstˇena srdeˇcn´ı akce ani aktivn´ı svalov´ y pohyb. Nepochybnou zn´ amkou intrauterinn´ı od´ umrti je macerovan´ y plod fetus maceratus. ´ na ´ lez Makroskopicky Stupnˇe macerace: • macerace I. stupnˇe: macerace k˚ uˇze s puch´ yˇrov´ ym odluˇcov´an´ım epidermis • macerace II. stupnˇe: macerace vnitˇrn´ıch org´an˚ u, mozek je kaˇsovit´ y • macerace III. stupnˇe: rozvolnˇen´ı ligament a kloubn´ıch spoj˚ u Intrauterinn´ı asfyxie (duˇsen´ı) se projevuje charakteristick´ ym n´alezem petechi´ı a ekchym´ oz na ser´ oz´ ach, zejm´ena epikardu, pleur´ach a na pouzdru thymu, v CNS subependym´ aln´ımi hematomy a pˇr´ıpadnˇe z jejich ruptury vznikl´ ym vnitˇrn´ım hemocefalem. Z dr´aˇzdˇen´ı pˇr´ısluˇsn´ ych center CNS vlivem nedostatku kysl´ıku dojde k hlubok´ ym d´ ychac´ım exkurz´ım a pˇredˇcasn´e stˇrevn´ı peristaltice, kter´ a vede k pˇredˇcasn´emu vyprazdˇ nov´an´ı smolky do amniov´e tekutiny. Do bronch˚ u, bronchiol˚ u a plicn´ıch skl´ıpk˚ u jsou tak aspirov´ any amniov´e epitelie, dlaˇzdicov´e epitelie plodu s m´azkem a vl´ asky lanuga a mekoniov´ a tˇel´ıska. Mluv´ıme o aspiraci plodov´e vody. Histologie Pl´ıce intrauterinnˇe odumˇrel´eho plodu je nevzduˇsn´a, atelektatick´a, kompaktn´ı (urˇcitou v´ yjimkou mohou b´ yt oˇzivovac´ı pokusy, kdy se do pl´ıce m˚ uˇze dostat jist´e mnoˇzstv´ı vzduchu). V bronˇs´ıch a alveolech je r˚ uzn´e mnoˇzstv´ı keratinov´ ych ˇsupinek (dlaˇzdicov´e epitelie epidermis plodu), vˇetˇs´ı eosinofiln´ı plachtovit´e elementy s drobn´ ymi j´adry (amniov´e buˇ nky) a okrouhl´ a, hnˇedavˇe zbarven´ a mekoniov´ a tˇel´ıska. (obr. )
3
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
2.2
Mors neonatalis
Novorozeneck´ y vˇek je podle konvence d´ an obdob´ım od narozen´ı do 28. dne ˇ vˇeku. Casn´ e novorozeneck´e obdob´ı je v´ az´ ano na prvn´ıch sedm dn˚ u po narozen´ı. Vlastn´ı neonat´ aln´ı patologii lze pak tˇr´ıdit podobnˇe jako je tomu u org´ anovˇe-syst´emov´eho dˇelen´ı speci´ aln´ı patologie. Zde je vˇsak nutno zd˚ uraznit pˇredevˇs´ım problematiku kongenit´ aln´ıch malformac´ı (napˇr. vrozen´ ych vad srdeˇcn´ıch a c´evn´ıch, malformac´ı CNS, urogenit´aln´ıho syst´emu a dalˇs´ıch). Zvl´ aˇstn´ı pozornost d´ ale zasluhuj´ı geneticky podm´ınˇen´a postiˇzen´ı metabolick´ a, kongenit´ aln´ı tumory a neonat´ aln´ı infekce. (obr. ) Z mechanick´eho poˇskozen´ı pˇri porodu m˚ uˇze doj´ıt k ruptur´am tentoria a krv´ acen´ı do CNS, disrupci meziobratlov´ ych plot´enek krˇcn´ı a hrudn´ı p´ ateˇre se zhmoˇzdˇen´ım m´ıchy, r˚ uzn´ ym fraktur´am kost´ı, napˇr. kl´ıˇcku, humeru, femoru aj., krv´ acen´ım do tk´ an´ı napˇr. sval˚ u a r˚ uzn´ ych org´an˚ u, ˇcast´e jsou subkapsul´ arn´ı hematomy jatern´ı a z jejich ruptury hemaskos. (obr. ) Morbus haemorrhagicus neonatorum patˇr´ı mezi hemoragick´e diat´ezy z nedostatku vitam´ınu K, kter´ y je nezbytn´ y pro aktivaci faktor˚ u II., VII., IX. a X. Choroba se projevuje mnohotn´ ymi, r˚ uznˇe rozs´ahl´ ymi krv´acen´ımi do org´ an˚ u a tk´ an´ı, ˇcast´ a jsou krv´ acen´ı koˇzn´ı a do gastrointestin´aln´ıho traktu. (obr. ) Sepsis neonatorum Existuje ˇrada predisponuj´ıc´ıch faktor˚ u, kter´e se na vzniku novorozeneck´e sepse u ´ˇcastn´ı, napˇr. perinat´aln´ı komplikace ze strany matky (abruptio placentae praecox, placenta praevia, pˇredˇcasn´e protrˇzen´ı vaku blan, chorioamnionitis). D´ ale v souˇcasnosti jsou to sloˇzit´e aparatury, pouˇz´ıvan´e pro zajiˇstˇen´ı a monitorizaci pro ˇzivot nezbytn´ ych funkc´ı, kter´e jsou tak´e potenci´ aln´ım zdrojem oportunn´ı a nozokomi´aln´ı infekce. (obr. ) Etiologicky se uplatˇ nuj´ı streptokoky (skupina A, B a D), stafylokoky (skupina I.), Pseudomonas aeruginosa, E. coli, Klebsiela a Listeria monocytogenes. Zvl´ aˇstn´ı pozornost zasluhuje sepse umbilik´ aln´ı po umbilik´ aln´ı katetrizaci novorozenc˚ u. Katetrizace (zejm´ena delˇs´ı dobu aplikovan´a) m˚ uˇze zavinit tromb´ ozu nebo tromboflebitidu umbilik´aln´ı v´eny, resp. v´eny port´ aln´ı, s n´ aslednou obliterac´ı a vznikem prehepat´aln´ı port´aln´ı hypertenze. (obr. )
2.3
Nezralost, nedonoˇ senost
´ Uvod Problematika neonat´ aln´ı patologie je vˇsak pˇredevˇs´ım ovl´ad´ana nozologi´ı v´ azanou na novorozence nezral´e a nedonoˇsen´e, vˇetˇsinou souˇcasnˇe nezral´e a nedonoˇsen´e. Obvykle totiˇz tˇeˇzce nezral´ y novorozenec s hmotnost´ı pod 1000 g bez intenzivn´ı terapie zm´ır´ a kr´ atce po narozen´ı s diagn´ozou debilitas vitae. U nˇeho se nenajde ani pˇri mikroskopick´em vyˇsetˇren´ı jin´ y n´ alez, neˇz nezralost org´ an˚ u, pˇredevˇs´ım plic. (obr. ) Etiologie Pro ˇzivotaschopnost d´ıtˇete je tedy d˚ uleˇzit´ a pˇredevˇs´ım zralost ˇzivotnˇe d˚ uleˇzit´ ych org´ an˚ u. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi jsou pl´ıce, ledviny, stˇrevo a nervov´ y syst´em, kter´e nejsou bˇehem intrauterinn´ıho ˇzivota funkˇcnˇe zat´ıˇzeny, ale kter´e ihned od prv´eho okamˇziku extrauterinn´ıho ˇzivota mus´ı zajistit a regulovat metabolizmus novorozence. V´ yvojov´a retardace tˇechto org´an˚ u zp˚ usobuje poruchy metabolick´e rovnov´ ahy aˇz smrt.
4
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
(obr. ) Pl´ıce maj´ı do 24. t´ ydne vzhled tuboalveol´ arn´ı ˇzl´azy a nejsou schopn´e zajistit v´ ymˇenu plyn˚ u. Do 28. t´ ydne se pˇrestavuj´ı v pl´ıce kanalikul´arn´ı a v´ ystelka budouc´ıch alveol˚ u se poˇc´ın´ a diferencovat v pneumocyty membranozn´ı a granul´ arn´ı s nadˇej´ı na pˇreˇzit´ı. Od 29. t´ ydne jsou pl´ıce alveolizovan´e, s diferencovan´ ym alveol´ arn´ım epitelem, do porodu se alveoly zvˇetˇsuj´ı a zmnoˇzuj´ı. (obr. ) V ledvin´ ach je u nezral´ ych novorozenc˚ u relativnˇe ˇsirok´a nefrogenn´ı zona na periferii kory s pˇrevahou nezral´ ych proglomerul˚ u, postupnˇe poˇcet zral´ ych glomerul˚ u pˇrib´ yv´ a a pokraˇcuje i po porodu. (obr. ) Sliznice tenk´eho stˇreva m´ a u nezral´ ych novorozenc˚ u mal´ y poˇcet klk˚ u, postupnˇe se jejich poˇcet zvˇetˇsuje a st´ avaj´ı se prstovit´ ymi, coˇz vede ke zvˇetˇsen´ı resorpˇcn´ı plochy. (obr. ) V CNS se gyrifikace objevuje po 6. mˇes´ıci gestace, relativnˇe dlouho perzistuj´ı struktury germinaˇcn´ı matrix u nezral´ ych dˇet´ı subependym´alnˇe kolem postrann´ıch komor a zevn´ı vrstva mozeˇcku je lemov´ana pl´aˇstˇem bunˇek zevn´ı granul´ arn´ı vrstvy (Obersteinerova z´ona). (obr. ) V nˇekter´ ych org´ anech postupnˇe dozn´ıv´ a hemopoeza (j´atra, slezina, pankreas). (obr. ) Jestliˇze je nezral´emu novorozenci poskytnuta intenz´ıvn´ı terapie simuluj´ıc´ı co nejvˇernˇejˇs´ı intrauterinn´ı prostˇred´ı a zabezpeˇcuj´ıc´ı po pˇreruˇsen´ı fet´ aln´ı cirkulace spuˇstˇen´ı mechanizm˚ u nezbytn´ ych pro samostatn´ y postnat´ aln´ı ˇzivot, rozv´ıj´ı se u nˇeho v ter´enu anatomicky a funkˇcnˇe nezral´ ych org´ an˚ u patologick´e zmˇeny, pˇredevˇs´ım CNS a v pl´ıc´ıch. (obr. ) V CNS jsou to zmˇeny spadaj´ıc´ı do r´ amce tzv. perinat´aln´ıch encefalopati´ı. (obr. ) V pl´ıc´ıch tyto zmˇeny zaˇc´ınaj´ı obvykle syndromem hyalinn´ıch membr´ an, v dalˇs´ı f´ azi se manifestuje obraz bronchopulmon´ aln´ı dysplazie, n´aslednˇe se m˚ uˇze vyvinout interstici´ aln´ı plicn´ı emfyz´em a dalˇs´ı komplikuj´ıc´ı l´eze extrapulmon´ aln´ı. Jsou to zmˇeny do znaˇcn´e m´ıry iatrogenn´ıho p˚ uvodu. (obr. )
2.3.1
Hyalinn´ı membr´ any (HM)
´ Uvod Je to postiˇzen´ı nezral´ ych a souˇcasnˇe vˇetˇsinou nedonoˇsen´ ych novorozenc˚ u, klinicky s m´ırn´ ymi symptomy syndromu ˇcasn´e respiraˇcn´ı t´ısnˇe Respiratory Distress Syndrome (RDS), zm´ıraj´ıc´ıch neˇcekanˇe v prvn´ım nebo druh´em dnu ˇzivota, nejˇcastˇeji pˇri intraventrikul´arn´ım krv´acen´ı do mozku. (obr. ) Patogeneza HM jsou patogeneticky v´ yrazem nezralosti plicn´ı tk´anˇe: nezral´ y novorozenec o hmotnosti pod 2000 g, rod´ıc´ı se ve 26. – 32. t´ ydnu gestaˇcn´ıho vˇeku, nem´ a struktur´ alnˇe ani funkˇcnˇe dostateˇcnˇe zralou plicn´ı tk´an ˇ, kter´a by byla schopna reflektovat vˇsechny n´ aroky na respiraci, jako je tomu u donoˇsen´eho novorozence zral´eho. Plicn´ı alveoly nejsou opatˇreny dostateˇcnˇe diferencovanou epiteli´ aln´ı v´ ystelkou z membranozn´ıch pneumonocyt˚ u I. typu, jimiˇz se uskuteˇcn ˇuje v´ ymˇena plyn˚ u mezi alveol´arn´ım vzduchem a
5
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
kapil´ arn´ı krv´ı a ani z pneumonocyt˚ u granul´ arn´ıch II. typu, produkuj´ıc´ıch surfaktant (surface acting agent). (obr. ) Surfaktant je komplexn´ı lipoprotein, kter´ y v jemn´e vrstviˇcce pokr´ yv´a povrch alveol´ arn´ıch epiteli´ı I. a II. typu, obracej´ıc´ıch se do alveol´arn´ıho lumina. Pronikavˇe sniˇzuje povrchov´e napˇet´ı na hranici alveol´arn´ı vzduch alveol´ arn´ı povrch, a t´ım umoˇzn ˇuje snadn´e rozepjet´ı alveol˚ u pˇri inspiraci. Pˇri exspiraci pak nedojde k u ´pln´emu kolapsu rozepjat´ ych alveol˚ u, v nichˇz z˚ ust´ av´ a nˇeco rezidu´ aln´ıho vzduchu. (obr. ) Jin´ ymi slovy: Zral´ y novorozenec se zralou plicn´ı tk´an´ı se zral´ ymi pneumonocyty II. typu, produkuj´ıc´ımi v dostateˇcn´em mnoˇzstv´ı surfaktant, vyd´ av´ a k respiraˇcn´ı ˇcinnosti, pˇredevˇs´ım v inspiriu, jen velmi malou n´amahu. Naproti tomu nezral´ y novorozenec s nedostateˇcnˇe zral´ ymi (nediferencovan´ ymi) pneumonocyty II. typu, produkuj´ıc´ımi jen m´alo nebo ˇz´adn´ y surfaktant, mus´ı k inspiraci vyvinout mimoˇr´adn´e u ´sil´ı, aby pˇrekonal rezistenci velmi nesnadnˇe se rozep´ınaj´ıc´ı plicn´ı tk´anˇe. Nav´ıc pˇri kaˇzd´em exspiriu doch´ az´ı k u ´pln´emu kolapsu jednotliv´ ych alveol˚ u do prakticky bezvzduˇsn´e atelekt´ azy a za nov´eho enormn´ıho u ´sil´ı se cel´ y proces opakuje. (obr. ) Na zt´ıˇzen´em d´ ych´ an´ı se d´ ale pod´ıl´ı i mˇekk´ a hrudn´ı stˇena; pˇri br´aniˇcn´ım pohybu se spr´ avnˇe nerozep´ın´ a pl´ıce ale ˇc´ asteˇcnˇe se deformuje hrudn´ık. (obr. ) Za t´eto situace nejsou rozs´ ahl´e oblasti plic nezral´ ych novorozenc˚ u prod´ ych´any. Jsou to pˇredevˇs´ım oblasti paravertebr´ aln´ı a baz´aln´ı, ventilov´any jsou pouze margin´ aln´ı oblasti ventr´ aln´ı. Do ned´ ychaj´ıc´ıch atelektatick´ ych oblast´ı nevnik´ a vzduch, jehoˇz kysl´ık je nezbytn´ y pro oxygenaci alveol´arn´ı epiteli´aln´ı v´ ystelky, tj. pneumonocyt˚ u I. a II. typu, jejichˇz z´asobov´an´ı kysl´ıkem je zajiˇst’ov´ ano pˇr´ım´ ym kontaktem se vzduchem. V d˚ usledku takto vznikl´e anoxie doch´ az´ı k nekr´ oze alveol´ arn´ıho epitelu transformuj´ıc´ıho se na hyalinn´ı membr´ any. (obr. ) U postiˇzen´ ych je ˇcasto nutn´e pod´ avat ve vyˇsˇs´ıch koncentrac´ıch kysl´ık, kter´ y m´ a toxick´ yu ´ˇcinek na alveol´ arn´ı epitelie. Tento efekt se uplatˇ nuje hlavnˇe u dobˇre ventilovan´ ych alveol˚ u. (obr. ) HM se mohou nach´ azet uˇz u novorozenc˚ u, kteˇr´ı um´ıraj´ı za 3 aˇz 4 hodiny po narozen´ı. Dobˇre jsou HM vytvoˇren´e obvykle za 12 aˇz 24 hodin, u nekomplikovan´ ych pˇr´ıpad˚ u doch´ az´ı v dalˇs´ı f´ azi k jejich odlouˇcen´ı od alveol´ arn´ı stˇeny a k fagocytoze makrof´ agy. Definitivn´ı restituce je zakonˇcena regenerac´ı bronchiol´ arn´ıch epiteli´ı a alveol´arn´ıch epiteli´ı I. a II. typu. (obr. ) Klinika • RDS se vyv´ıj´ı asi u 60 % novorozenc˚ u narozen´ ych v 28. t´ ydnu tˇehotenstv´ı, pozdˇeji v´ yskyt rychle kles´ a. • postihuje pˇredevˇs´ım nedonoˇsen´e dˇeti • novorozenci m´ıvaj´ı zpravidla sn´ıˇzen´e Apgar skore, stav se vˇsak upravuje • pot´e (cca bˇehem hodiny nebo nˇekolika hodin) se objevuj´ı d´ ychac´ı pot´ıˇze a cyan´ oza • nepravideln´ a zastˇren´ı plicn´ıch pol´ı na rtg sn´ımku • stav si vynucuje pod´ av´ an´ı kysl´ıku a umˇelou ventilaci • progn´ oza: – velmi v´ aˇzn´ a – pokud ale novozenec pˇreˇzije prvn´ıch 5 dn´ı, stav se upravuje (viz brochopulmon´ aln´ı dyspl´ azie) • mezi komplikace patˇr´ı pˇredevˇs´ım postiˇzen´ı s´ıtnice pˇri vysok´ ych koncentrac´ıch kysl´ıku (retrolent´ aln´ı fibropl´azie), kter´a v tˇeˇzˇs´ıch
6
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
form´ ach vede ke slepotˇe ´ na ´ lez Makroskopicky Pl´ıce jsou tuh´e, nevzduˇsn´e, klesaj´ı ve vodˇe ke dnu. Pleura je hladk´a, tmavˇerud´ a. Na ˇrezu je plicn´ı parenchym hladk´ y, masit´eho vzhledu, tmavˇeˇcerven´ y, noˇzem se st´ır´ a nˇeco krevnat´e tekutiny. Pˇripom´ınaj´ı sv´ ym vzhledem sp´ıˇse j´ atra. (obr. ) Histologie V popˇred´ı obrazu jsou dif´ uzn´ı atelekt´ azy, coˇz zv´ yrazˇ nuje snadn´e rozpozn´an´ı dilatovan´ ych bronch˚ u, bronchiol˚ u a alveol´ arn´ıch chodbiˇcek. V luminech kolabovan´ ych alveol˚ u a v dilatovan´ ych alveol´ arn´ıch chodbiˇck´ach a bronchiolech leˇz´ı homogenn´ı r˚ uˇzovˇe se barv´ıc´ı hyalinn´ı membr´any bud’ volnˇe nebo tˇesnˇe pˇriloˇzen´e ke stˇenˇe. Membr´ any jsou tvoˇreny nekrotick´ ym detritem z bunˇek alveol´ arn´ıho lemu, tj. z alveol´arn´ıch pneumonocyt˚ u I. a II. typu, a d´ ale z plazmatick´eho transsud´ atu, pˇr´ıpadnˇe z aspirovan´e amniov´e tekutiny a jsou-li pˇr´ıtomny hemoragie, t´eˇz z fibrinu. Plicn´ı lymfatika jsou dilatov´ ana. (obr. ) Pozdˇeji doch´ az´ı k odluˇcov´ an´ı hyalinn´ıch membr´an (i za u ´ˇcasti neutrofil˚ u) a postupn´e regeneraci plicn´ıho parenchymu za obrazu BPD. (obr. )
2.3.2
Bronchopulmon´ aln´ı dyspl´ azie (BPD)
Klinika BPD jako nozologick´ a jednotka bylo p˚ uvodnˇe definov´ana klinicky: (obr. • • • • •
) nezral´ı a nedonoˇsen´ı novorozenci se syndromem respiraˇcn´ı t´ısnˇe u nichˇz v prvn´ım t´ ydnu ˇzivota byla pouˇzita mechanick´a ventilace jimˇz byl dlouhodobˇe pod´ av´ an kysl´ık na rtg sn´ımc´ıch jsou patrn´e v´ yrazn´e denzity
Patogeneza Patogeneze tˇechto struktur´ aln´ıch zmˇen je multifaktori´aln´ı: v ter´enu nezral´e pl´ıce s hojn´ ym dosud neresorbovan´ ym vmezeˇren´ ym vazivem se uplatˇ nuje toxick´ y efekt dlouhodobˇe pod´ avan´eho kysl´ıku o vysok´e koncentraci, d´ale artefici´ aln´ı mechanick´ a ventilace s intermitentn´ım pozitivn´ım tlakem, barotrauma vedouc´ı u nezral´e pl´ıce k vzniku interstici´aln´ıho plicn´ıho emfyzemu, pneumotoraxu a pneumomediastina, d´ale plicn´ı ed´em, deficit vitam´ınu A, E a deficience ceruloplasminu. Recentnˇe se uvaˇzuje t´eˇz o toxick´em vlivu voln´ ych kysl´ıkov´ ych radik´ al˚ u. (obr. ) V´ yklad morfologick´ ych plicn´ıch zmˇen je n´ asleduj´ıc´ı: v akutn´ım stadiu BPD m˚ uˇze b´ yt nˇekter´ y bronchiolus ucp´ an materi´alem z hyalinn´ıch membr´an nebo nekrotick´ ym detritem, coˇz chr´ an´ı pˇr´ısluˇsn´ y acinus proti ventilaˇcn´ımu tlaku a vysok´e tenzi kysl´ıku. Jin´ y bronchiolus m˚ uˇze m´ıt lumen t´ımto materi´ alem z´ uˇzeno ˇc´ asteˇcnˇe, coˇz dovoluje urˇcit´e ventilaˇcnˇe-tlakov´e a oxygenaˇcn´ı postiˇzen´ı pˇr´ısluˇsn´ ych alveol˚ u. Koneˇcnˇe nˇekter´e bronchioly nemus´ı b´ yt postiˇzeny v˚ ubec. Jejich lumina jsou ˇsiroce zej´ıc´ı a jejich pˇr´ısluˇsn´e aciny jsou vystaveny pln´emu ventilaˇcn´ımu tlaku a vysok´e kysl´ıkov´e tenzi. Po rezoluci a vyhojen´ı je p˚ uvodnˇe zcela uzavˇren´ y bronchiolus znovu otevˇren, coˇz vede k opˇetn´e expanzi nebo hyperexpanzi nepoˇskozen´eho acinu. U ˇc´ asteˇcnˇe uzavˇren´eho bronchiolu pˇr´ısluˇsn´ y acinus vykazuje nekr´ozu v´ ystelky s n´ aslednou interstici´ aln´ı fibrozou pˇredevˇs´ım mur´aln´ı, kter´a je typick´ a pro vyhojenou BPD. Acinus, kter´ y pˇr´ısluˇs´ı bronchiolu zcela otevˇren´emu, je postiˇzen nejt´ıˇze. Nekr´ oza a z´ anˇetliv´a infiltrace vede posl´eze
7
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
ke kompletn´ı fibrotizaci alveolu aˇz k jeho vymizen´ı, coˇz pˇri mnohotn´em postiˇzen´ı vede ke znerovnˇen´ı pleur´ aln´ıho povrchu s mnohotn´ ymi depresemi. (obr. ) ´ na ´ lez Makroskopicky Patomorfologick´ y korel´ at se u pˇreˇz´ıvaj´ıc´ıch novorozenc˚ u se syndromem pozdn´ı respiraˇcn´ı t´ısnˇe vyv´ıj´ı jiˇz od 5. dne ˇzivota. (obr. ) V ˇcasn´ych stadi´ıch onemocnˇen´ı, tj. prvn´ıch 3 aˇz 10 dnech ˇzivota n´asleduj´ıc´ıch po zmˇen´ ach pˇri hyalinn´ıch membr´ an´ ach jsou pl´ıce tuh´e, pevn´e a tˇeˇzk´e. Pleura je hladk´ a nebo m´ırnˇe nepravideln´ a s oblastmi poklesl´ ymi z atelekt´az. Parenchym na ˇrezu je homogenn´ı, pˇri zatlaˇcen´ı z nˇeho vyt´ek´a nˇeco m´alo lehce zkalen´e nebo krevnat´e tekutiny. Na pleuˇre jsou makroskopicky patrn´ a mezilobul´ arn´ı a mezilob´ arn´ı septa z rozˇs´ıˇren´ı lymfatik. Vcelku homogenn´ı obraz pˇripom´ın´ a slezinnou pulpu nebo jatern´ı parenchym podobnˇe jako je tomu u vyvinut´ ych hyalinn´ıch membr´an. (obr. ) V dalˇs´ıch 2 aˇz 3 t´ ydnech, v subakutn´ı f´ azi, kdy jde o zmˇeny z fibroprodukce a reparace, se mˇen´ı typick´ y plicn´ı parenchym v nepravidelnˇe nerovn´ y s rozpoznatelnou subpleur´ aln´ı sublobulac´ı, coˇz je zavinˇeno alternac´ı atelekt´ az, interstici´ aln´ı fibroplazie nebo hyperexpanze plicn´ıch acin˚ u. (obr. ) V chronick´em stadiu, tj. od 1. do 3. a dalˇs´ıch mˇes´ıc˚ u, se sublobulace jeˇstˇe v´ıce zv´ yrazn´ı r˚ uznˇe hlubok´ ymi z´ aˇrezy a depresemi, coˇz m˚ uˇze v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech v´est k dˇelen´ı plicn´ıch lalok˚ u na nepravideln´e lal˚ uˇcky. Hyperexpandovan´e aciny se vyklenuj´ı pod pleurou, takˇze jednotliv´e individu´aln´ı alveoly mnohon´ asobnˇe rozˇs´ıˇren´e proti normˇe, jsou viditeln´e voln´ ym okem a mohou se aˇz cystoidnˇe transformovat. (obr. ) Histologie V ˇcasn´ ych stadi´ıch je vyj´ adˇrena pˇr´ıtomnost r˚ uznˇe hojn´eho vmezeˇren´eho vaziva z doby v´ yvojov´e nezralosti, jak peribronch´alnˇe a perivaskul´arnˇe, tak i mur´ alnˇe mezi jednotliv´ ymi alveoly. V r˚ uzn´em rozsahu perzistuj´ı hyalinn´ı membr´ any, pˇr´ıpadnˇe s obrovskobunˇeˇcnou resorptivn´ı reakc´ı kol membranozn´ıho materi´ alu. Nezral´ a v´ystelka alveol˚ u je kuboidn´ı, vykazuje nav´ıc dysplastick´e zmˇeny s jadern´ ym zvˇetˇsen´ım a hyperchromazi´ı a tento obraz pˇretrv´ av´ a po celou dobu pod´ av´ an´ı intenz´ıvn´ı oxygenaˇcn´ı a insuflaˇcn´ı pˇretlakov´e terapie. Vˇetˇsinou jsou plicn´ı zmˇeny komplikov´any t´eˇz r˚ uznˇe rozs´ ahl´ ym krv´ acen´ım intraalveol´ arn´ım i interstici´aln´ım a subpleur´ aln´ım. Dalˇs´ı komplikac´ı je intravaskul´ arn´ı koagulopatie vedouc´ı aˇz k moˇzn´e hemoragick´e nekrotizaci. Hnisav´ a nebo nekrotizuj´ıc´ı bronchopneumonick´ a infiltrace je koneˇcnou pˇr´ıˇcinou smrti. (obr. ) V subakutn´ım stadiu dominuje perzistuj´ıc´ı hojn´e mur´aln´ı a peribronchi´aln´ı intersticium, v nˇemˇz doch´ az´ı k postupn´emu mnoˇzen´ı kolagenn´ıch fibril. Alveol´ arn´ı v´ ystelka je kuboidn´ı, s dysplastick´ ymi jadern´ ymi zmˇenami. Nˇekter´e respiraˇcn´ı bronchioly a pˇr´ısluˇsn´e alveol´arn´ı chodbiˇcky jsou v r˚ uzn´em rozsahu vyplnˇeny aˇz ucp´ any oxyfiln´ım materi´ alem membranozn´ıho charakteru nebo jin´ ym nekrotick´ ym detritem, pˇr´ıpadnˇe se na z´ uˇzen´ı bronchiol´ arn´ıch lumin uplatˇ nuje i peribronch´ aln´ı ed´em. Alveoly vykazuj´ı polymorfn´ı obrazy od prost´e atelekt´ azy aˇz po hyperexpanzi s moˇzn´ ym z´anˇetliv´ ym postiˇzen´ım s pˇrevahou hnisav´ ych aˇz hemoragicky nekrotizuj´ıc´ıch zmˇen v z´ avislosti na mikrobi´ aln´ım agens a na pˇr´ıpadn´e pˇr´ıtomnosti intravaskul´arn´ı koagulopatie. (obr. ) V chronick´em stadiu trvaj´ıc´ım d´ele neˇz 28 dn˚ u dominuje fibroprodukce srovnateln´ a s mur´ aln´ı interstici´ aln´ı fibr´ ozou i s fibr´ozou subpleur´aln´ı,
8
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
se zmnoˇzen´ım retikul´ arn´ıch a kolagenn´ıch fibril, s kuboidn´ı metaplazi´ı alveol´ arn´ıho epitelu, s perzistenc´ı dysplastick´ ych jadern´ ych zmˇen z kontinu´ aln´ı oxygenace a arterfici´ aln´ı ventilace. I zde je r˚ uznˇe vyj´adˇrena sekund´ arn´ı z´ anˇetliv´ a exsudace fibrinozn´ı nebo nejˇcastˇeji fibrinoznˇe-hnisav´a. V tomto chronick´em stadiu doch´ az´ı ke vzniku alternuj´ıc´ıch oblast´ı kolapsu a tam, kde interstici´ aln´ı fibroza nen´ı extremnˇe vyj´adˇrena ke kompenzatorn´ımu emfyzemat´ ozn´ımu rozepjet´ı alveol˚ u aˇz desetin´asobnˇe vˇetˇs´ımu, neˇz je norma. (obr. )
2.3.3
Interstici´ aln´ı emfyz´ em (IE)
Relativnˇe ˇcastou komplikac´ı BPD je interstici´ aln´ı emfyz´em, kter´ y charakterizuj´ı ˇr´ adeˇckovitˇe uspoˇr´ adan´e vzduchov´e bublinky, lokalizovan´e v interlob´ arn´ım a interlobul´ arn´ım intersticiu, pˇredevˇs´ım subpleur´alnˇe. Jeho ˇs´ıˇren´ım vznik´ a interstici´ aln´ı emfyz´em mediastin´aln´ı, s moˇznou propagac´ı do mˇekk´ ych tk´ an´ı krˇcn´ıch, prasknut´ım subpleur´aln´ıch dutinek doch´az´ı k pneumotoraxu a kolapsu pˇr´ısluˇsn´e pl´ıce. Vzduch v intersticiu m˚ uˇze b´ yt pomˇernˇe rychle reabsorbov´ an. Pokud perzistuje, mluv´ıme o perzistuj´ıc´ım interstici´ aln´ım emfyz´emu, jehoˇz vzduchov´e dutiny mohou b´ yt demarkov´ any fibroplastickou nebo obrovskobunˇeˇcnou resorptivn´ı reakc´ı. (obr. )
2.3.4
Extrapulmon´ aln´ı komplikace
Komplikuj´ıc´ımi extrapulmon´ aln´ımi zmˇenami, kter´e jsou pˇri syndromu BPD r˚ uznˇe konstantn´ı, jsou myokardi´ aln´ı nekr´ ozy, pˇrev´aˇznˇe hypoxick´eho p˚ uvodu, d´ ale hemoragick´ a nekroza ledvinn´e kory, jej´ıˇz geneze m˚ uˇze b´ yt hypoxick´ a nebo z DIC. Mimoˇr´ adnˇe ˇcast´e jsou komplikace CNS, kter´e maj´ı svou specifickou problematiku a kter´e jsou uvedeny v r´amci speci´aln´ı patologie v kapitole o neuropatologii. (obr. )
2.4
Porodn´ı poranˇ en´ı
Klinika Nejvˇetˇs´ı nebezpeˇc´ı porodn´ıho poranˇen´ı je u velk´ ych dˇet´ı; naopak u nedonoˇsen´ ych novorozenc˚ u je mal´e. N´ asledky mohou b´ yt okamˇzit´e nebo ˇ eji chronick´e, dlouhodob´e (poranˇen´ı mozku, poruchy perifern´ıch nerv˚ u). Castˇ vznikaj´ı poranˇen´ı u pˇrekotn´ ych porod˚ u nebo u porod˚ u s pouˇzit´ım kleˇst´ı. (obr. ) Caput succedaneum a kefalhematom jsou poranˇen´ı dosti ˇcast´a; zpravidla bez dlouhodob´ ych n´ asledk˚ u. (obr. ) Klasifikace Hlavn´ı formy: (obr. • • •
) fraktura klavikuly poranˇen´ı n. facialis poranˇen´ı brachi´ aln´ıho plexu
9
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
• intrakrani´ aln´ı poranˇen´ı • fraktury kost´ı • lacerace
2.5
Perinat´ aln´ı infekce
´ Uvod Infekce se na d´ıtˇe pˇren´ aˇs´ı pˇredevˇs´ım dvˇema zp˚ usoby: transplacent´arnˇe (hematogennˇe) a transcervik´ alnˇe (ascendentn´ı infekce zvenˇc´ı). Pˇren´aˇsen´ ych patogen˚ u je velk´e mnoˇzstv´ı. Na situaci se d´ ale pod´ıl´ı i doba infekce, stav matky a dalˇs´ı faktory. (obr. ) Klasifikace K ascendentn´ım infekc´ım doch´ az´ı v pr˚ ubˇehu tˇehotenstv´ı a zejm´ena pˇri porodu. Patˇr´ı sem ˇrada virov´ ych infekc´ı (Herpes genitalis), gonokokkov´a infekce oˇcn´ıch spojivek, adn´ atn´ı pneumonie pˇri aspiraci infikovan´e plodov´e vody a dalˇs´ı. (obr. ) Hematogenn´ı infekce jsou etiologicky pestˇrejˇs´ı: (obr. • • •
) bakteri´ aln´ı infekce (listeri´ oza, treponemy) parazit´ arn´ı infekce (toxoplasm´ oza, v tropech mal´arie) virov´e infekce proch´ azej´ı v pr˚ ubˇehu cel´eho tˇehotenstv´ı nebo jen v obdob´ı porodu (hepatits B, HIV); zvl´ aˇstˇe v´ yznamn´e jsou: – parvovirus B19 – rubeola – cytomegalovirus – herpesviry
Klinika Infekce v pr˚ ubˇehu tˇehotenstv´ı mohou u plodu zanechat trval´e postiˇzen´ı (zejm´ena v obdob´ı prvn´ıho trimestru tˇehotenstv´ı), zp˚ usobit hypotrofii plodu, indukovat pˇredˇcasn´ y porod a pokraˇcovat i po porodu. (obr. )
2.5.1
Neonat´ aln´ı sepse
ˇ Casn´ a neonat´ aln´ı sepse (do 7 dn˚ u po porodu) vznik´a zpravidla jako n´ asledek infekce pˇri porodu nebo jeˇstˇe intrauterinnˇe: pneumonie, sepse, nˇekdy meningitis. (obr. ) Pˇri pozdn´ıch seps´ıch (do 28. dne) se uplatˇ nuj´ı jednak prenat´aln´ı infekce s latentn´ı periodou (listeri´ oza, kandid´ oza) a d´ale infekˇcn´ı onemocnˇen´ı z´ıskan´ a po porodu (zejm´ena u pˇredˇcasnˇe narozen´ ych nebo jinak postiˇzen´ ych novorozenc˚ u napojen´ ych na pˇr´ıstrojovou techniku, na kter´ ych je nutn´e prov´ adˇet z´ akroky atd.). (obr. )
10
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
2.6
Aspirace plodov´ e vody
´ Uvod Urˇcit´e mnoˇzstv´ı plodov´e vody je patrnˇe aspirov´ano v pr˚ ubˇehu porodu bˇeˇznˇe a nem´ a klinick´ y v´ yznam. Je moˇzn´e, ˇze porod fyziologick´ ym zp˚ usobem (na rozd´ıl od porodu c´ısaˇrsk´ ym ˇrezem) se pozitivnˇe pod´ıl´ı na bezprobl´emov´em nastartov´ an´ı d´ ychac´ıho reˇzimu. (obr. ) Etiologie Masivn´ı aspirace jsou spojeny s asfyxi´ı plodu. Pˇr´ıˇciny jsou r˚ uzn´e, nejˇcastˇeji jde o poruchy placenty nebo pupeˇcn´ıku. Sn´ıˇzen´ y pˇr´ıvod kysl´ıku placentou vede k duˇsen´ı a to nastartuje pˇredˇcasnˇe d´ ychac´ı pohyby. (obr. ) Klinika Klinicky se to projev´ı pˇredevˇs´ım zmˇenami frekvence ozev plodu. Tuto situaci je nutn´e co nejrychleji ˇreˇsit (urychlen´ı porodu, c´ısaˇrsk´ y ˇrez). (obr. ) Pˇri asfyxii d´ ale plodu odch´ az´ı stˇrevn´ı obsah, kter´ y se skl´ad´a z element˚ u spolykan´e plodov´e vody a ˇzluˇci, je tuh´ y, t´emˇeˇr ˇcern´ y a naz´ yv´a se mekonium (smolka). Za norm´ aln´ıch okolnost´ı smolka odch´az´ı v prvn´ıch dnech po porodu a je nahrazena norm´ aln´ı stolic´ı kojen´eho d´ıtˇete. (obr. ) Pˇri hodnocen´ı v´ yznamu aspirace hraje samozˇrejmˇe roli tak´e to, co ji vyvolalo, jin´ ymi slovy do jak´e m´ıry je d´ıtˇe d´ ale postiˇzeno asfyxi´ı. (obr. ) Histologie Mikroskopicky proto pˇri aspiraci nach´ az´ıme v bronˇs´ıch i alveolech ˇcetn´e keratinov´e ˇsupinky, amniov´e buˇ nky, lanugo a mekoniov´a tˇel´ıska. (obr. ) Pokud je plodov´ a voda infikovan´ a, vede to k rozvoji adn´atn´ı pneumonie s ˇcetn´ ymi neutrofily v plicn´ım parenchymu a v´aˇzn´ ym stavem. (obr. )
2.6.1
Embolizace plodov´ e vody
Tuto jednotku zde uv´ ad´ıme pro terminologickou podobnost, net´ yk´a se d´ıtˇete, ale matky. (obr. ) Etiologie • pˇri porodu se do p´ anevn´ıch ˇzil dostane plodov´a voda • plodov´ a voda indukuje u matky disseminovanou intravaskul´arn´ı koagulopatii – masivn´ı krv´ acen´ı – ztr´ ata sr´ aˇzlivosti krve pˇri konzumpˇcn´ı koagulopatii – ˇcetn´e mikroskopick´e (hyalinn´ı) thromby uzav´ıraj´ı kapil´ary (ischemie) Histologie Pˇri vyˇsetˇren´ı org´ an˚ u matky (pl´ıce, ledviny aj.) nach´az´ıme v kapil´ar´ach nepatrn´ a mnoˇzstv´ı element˚ u plodov´e vody. Ty je moˇzn´e zv´ yraznit imunohistochemicky (protil´ atky proti cytokeratin˚ um). (obr. )
11
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
2.7
Aspiraˇ cn´ı bronchopenumonie
Etiologie • aspirace ml´eka • b´ yv´ a zejm´ena pˇri esofagotrache´ aln´ı fistule, ale i samostatnˇe Histologie V plic´ıch nach´ az´ıme pneumonii s u ´ˇcast´ı neutrofil˚ u a makrof´ag˚ u. Aspiraci ml´eka prok´ aˇzeme vyˇsetˇren´ım plicn´ı tk´ anˇe na tuky (nazmrzlo), t´ım se prok´ aˇzou kap´enky tuku v alveolech. (obr. )
2.8
Pl´ıce pˇ ri abrupci placenty
Etiologie • abrupce placenty z r˚ uzn´ ych pˇr´ıˇcin Histologie Masivn´ı pˇrekrven´ı aˇz prokrv´ acen´ı pl´ıce kombinovan´e se sn´ıˇzenou vzduˇsnost´ı. D´ ale m˚ uˇze b´ yt pˇr´ıtomna i aspirace amni´ aln´ı tekutiny. (obr. )
3 3.1
Dalˇ s´ı procesy typick´ e pro novorozeneck´ y vˇ ek Nekrotizuj´ıc´ı enterokolitis
Etiologie • multifaktori´ aln´ı • ischemie stˇreva (hypoperfuse pˇri nezralosti aj.) • naruˇsen´ı slizniˇcn´ı bari´ery vede k nekr´ oze sliznice, sepsi a ˇsoku • po naruˇsen´ı slizniˇcn´ı bari´ery navazuje infekce (Clostridium difficile) Klinika • postihuje zejm´ena nedonoˇsen´e novorozence • krvav´e pr˚ ujmy • abdomin´ aln´ı distenze • plyn ve stˇenˇe stˇrevn´ı (pneumatosis intestinalis) • progn´ oza: v´ aˇzn´ a – mortalita je vysok´ a – v pokroˇcil´ ych pˇr´ıpadech je nutn´ a resekce nekrotick´ ych u ´sek˚ u stˇreva – chirurgick´ y z´ akrok vyˇzaduj´ı i n´ asledn´e fibrotick´e striktury ´ na ´ lez Makroskopicky V´ yrazn´ a distenze stˇreva, bubliny ve stˇenˇe stˇrevn´ı, pˇr´ımˇes krve ve stˇrevn´ım obsahu. (obr. ) Histologie Koagulaˇcn´ı nekr´ oza sliznice, ulcerace, podslizniˇcn´ı plynov´e bubliny. Hojen´ı se dˇeje reepitelizac´ı, tvorbou granulaˇcn´ı tk´anˇe a n´aslednou fibr´ozou a strikturami. (obr. )
12
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
3.2
Mozkov´ e intraventrikul´ arn´ı krv´ acen´ı
Subependym´ aln´ı germinativn´ı matrix je silnˇe c´evnat´a tk´an ˇ, kter´a u silnˇe nezral´ ych novorozenc˚ u hroz´ı krv´ acen´ım. Postihuje aˇz 50 % novorozenc˚ u pod 1500 g. Krv´ acen´ı je zp˚ usobeno hypoxick´ ym poˇskozen´ım. Jedn´a se o velmi z´ avaˇzn´ y stav; bliˇzˇs´ı podrobnosti viz kapitola v neuropatologii. (obr. )
3.3
Hydrops fetus universalis, j´ adrov´ y ikterus, Rh inkompatibilita
´ Uvod Fet´ aln´ı hydrops je celkov´ y tk´ an ˇov´ y ed´em vznikl´ y v pr˚ ubˇehu embryon´aln´ıho v´ yvoje. V typick´e formˇe se jedn´ a o nejvyˇsˇs´ı stupeˇ n poˇskozen´ı plodu pˇri Rh (nebo i ABO) inkompatibilitˇe. Existuje vˇsak i ˇrada jin´ ych, neimunn´ıch pˇr´ıˇcin. (obr. ) Etiologie Rh inkompatibilita se vyv´ıj´ı u d´ıtˇete Rh positivn´ıho otce a Rh negativn´ı matky. Pokud se v pr˚ ubˇehu tˇehotenstv´ı dostane urˇcit´e mnoˇzstv´ı krve (nad 1 ml) plodu do matˇcina krevn´ıho obˇehu, dojde k imunizaci. Matka zaˇcne produkovat protil´ atky. Zprvu jsou o protil´atky IgM (kter´e neproch´ azej´ı pˇres placentu), pozdˇeji (zejm´ena u dalˇs´ıch tˇehotenstv´ı) jsou produkov´ any protil´ atky IgG. Pokud se vhodn´ ym zp˚ usobem nezas´ahne, dojde k poˇskozen´ı plodu. (obr. ) Protil´ atky vyvol´ avaj´ı u plodu hemol´ yzu, coˇz m´a za n´asledek an´emii a tˇeˇzk´ y ikterus. Bilirubin m˚ uˇze pronikat hematoencefalickou bari´erou a vyvol´ a j´ adrov´ y ikterus. Pˇredpokl´ ad´ a se, ˇze pr˚ unik je zp˚ usoben nezralost´ı mozkov´e tk´ anˇe (pozdˇeji bilirubin do mozkov´e tk´anˇe nepronik´a ani pˇri tˇeˇzk´ ych ˇzloutenk´ ach), roli vˇsak mohou hr´ at i drobn´e fokusy nekr´oz. Vznik´ a j´ adrov´ y ikterus a z´ avaˇzn´e poˇskozen´ı tk´anˇe mozku. (obr. ) An´emie a hemol´ yza d´ ale vyvolaj´ı extenzivn´ı hemopoezu. Za norm´aln´ıch okolnost´ı v dobˇe porodu v term´ınu je extramedul´arn´ı hemopoeza pˇr´ıtomna jen ve zbytc´ıch nebo ji nelze prok´ azat v˚ ubec. U novozenc˚ u s hemolytick´ ym ikterem je velmi v´ yrazn´ a (zejm´ena v j´atrech a slezinˇe, ale tak´e v plic´ıch, pankreatu nebo ledvin´ ach). (obr. ) Klinika Klinick´ y obraz tedy z´ aleˇz´ı na stupni postiˇzen´ı. Pˇri celkov´em hydropsu jsou poˇskozen´ı tˇeˇzk´ a a d´ıtˇe se rod´ı mrtv´e nebo um´ır´a kr´atce po narozen´ı. V lehˇc´ıch pˇr´ıpadech je ed´em m´ırn´ y a upravuje se. po naruˇsen´ı slizniˇcn´ı bari´ery navazuje infekce (Clostridium difficile) (obr. ) Kromˇe extramedul´ arn´ı hemopoezy je tak´e typick´ y krevn´ı obraz v perifern´ı krvi: ˇcetn´e nezral´e elementy krevn´ı ˇrady (retikulocyty, normoblasty, erytroblastu); tento stav se oznaˇcuje jako fet´ aln´ı erytroblast´oza. (obr. ) Progn´ oza z´ avis´ı na stupni poˇskozen´ı. D˚ uleˇzit´ a jsou pˇredevˇs´ım preventivn´ı opatˇren´ı (lidsk´ y anti-D imunoglobulin matce po porodu, kter´ y neutralizuje fet´ aln´ı erytrocyty, kter´e se pˇri porodu dostaly do matˇcina obˇehu), terapeuticky se u d´ıtˇete prov´ ad´ı v´ ymˇenn´e transfuze a prov´ad´ı se fototerapie (coˇz oxiduje nekonjugovan´ y bilirubin).
13
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
(obr. ) Vzhledem k preventivn´ım opatˇren´ım v´ yskyt Rh inkompatibility je dnes n´ızk´ y a uplatˇ nuje se sp´ıˇse obdobn´ y probl´em zp˚ usoben´ y inkompatibilitou AB0. Postiˇzen´ı plodu pˇri AB0 inkompatibilitˇe je vˇsak zpravidla jen m´ırn´e. (obr. )
3.4
Adren´ aln´ı cytomegalie
Klinika • n´ asledek prolongovan´eho stresu • nesouvis´ı nijak s infekc´ı cytomegalovirem Histologie V´ yrazn´ a bunˇeˇcn´ a a jadern´ a polymorfie bunˇek k˚ ury nadledvin. (obr. )
4
Mukoviscid´ oza
´ Uvod Jedn´ a se o poruchu epiteli´ aln´ıho transmembr´ anov´eho transportu (pˇredevˇs´ım) chloridov´ ych iont˚ u. Poruchou je postiˇzena ˇrada org´an˚ u. (obr. ) Etiologie • autosom´ alnˇe recesivnˇe dˇediˇcn´ a porucha (projevuje se jen u homozygot˚ u) • gen k´ oduj´ıc´ı protein chloridov´eho transmembr´anov´eho kan´alu je na chromosomu 7 • do dneˇsn´ı doby bylo pops´ ano pˇres 800 r˚ uzn´ ych mutac´ı tohoto genu • tato pestrost vysvˇetluje znaˇcnou variabilitu klinick´eho obrazu • funkce proteinu je tk´ an ˇovˇe specifick´ a, proto se defekt projevuje v r˚ uzn´ ych org´ anech r˚ uzn´ ym zp˚ usobem • u bronch˚ u v´ azne vyluˇcov´ an´ı chlorid˚ u do hlenu, coˇz vede k pˇrechodu iont˚ u Na + a nav´ azan´e vody z hlenu do bunˇek (t´ım se hlen dehydratuje a zahuˇst’uje) • u nˇekter´ ych mutac´ı je postiˇzen t´eˇz transport bikarbon´atov´eho iontu Klinika Klinick´ y obraz je velmi variabiln´ı a u postiˇzen´ ych b´ yvaj´ı pˇr´ıtomny jen nˇekter´e z n´ asleduj´ıc´ıch poruch: (obr. ) • pankreas (90 %) – hromadˇen´ı sekretu o zv´ yˇsen´e viskozitˇe (hlenov´e z´atky) – atrofie exokrinn´ı ˇc´ asti pankreatu – fibr´ oza – chybˇen´ı enzym˚ u vede k maldigesci, malabsorpci a dalˇs´ım poruch´am zp˚ usoben´ ym zmˇenami stˇrevn´ıho obsahu • tenk´e stˇrevo – hromadˇen´ı hust´eho hlenu v tenk´em stˇrevˇe vede k mekoniov´emu ileu u postiˇzen´ ych novorozenc˚ u – progn´ oza je v´ aˇzn´ a, nˇekdy je nutn´ a operace • j´ atra
14
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
• •
• • •
– dilatace ˇzluˇcovod˚ u, nˇekdy aˇz bili´ arn´ı cirrh´oza – steat´ oza slinn´e ˇzl´ azy b´ yvaj´ı postiˇzeny podobnˇe jako pankreas pl´ıce (zpravidla nejz´ avaˇznˇejˇs´ı) – vazk´ y, hust´ y hlen submuk´ ozn´ıch ˇzl´azek zp˚ usobuje obstrukci bronchiol˚ u – st´ azu hlenu doprov´ azej´ı chronick´e infekce (bronchitidy) – rozv´ıjej´ı se bronchiektasie – v bronchiektasi´ıch vyplnˇen´ ych hlenem a hnisem pˇreˇz´ıv´a pestr´a mikrobi´ aln´ı fl´ ora (stafylokokky, streprokokky, hemofilus a mnoho dalˇs´ıch) – cor pulmonale – nosn´ı polypy – chronick´ y kaˇsel, vykaˇsl´ av´ an´ı sputa azoosperie, infertilita (95 %): chyb´ı vas deferens malnutrice progn´ oza: – podle postiˇzen´ı, u klasick´e formy je pr˚ umˇern´a d´elka ˇzivota 30 let – speci´ aln´ı terapie a transplantace plic progn´ozu zlepˇsuje – teoreticky by mˇela genov´ a terapie pˇrin´est zlom do l´eˇcby
Klinick´ a diagn´ oza se potvrzuje potn´ım testem (prok´aˇze zv´ yˇsenou koncentraci potu; diagn´ ozu nˇekdy stanov´ı i matka — d´ıtˇe je slan´e). U v´ yvod˚ u potn´ıch ˇzl´ azek v´ azne zpˇetn´e vstˇrev´ av´ an´ı chlorid˚ u (a tedy i sod´ıku). (obr. )
5
Syndrom n´ ahl´ e smrti d´ıtˇ ete
´ Uvod Je to stav, kdy dojde k neoˇcek´ avan´e, n´ ahl´e a nevysvˇetliteln´e smrti d´ıtˇete (typicky ve sp´ anku, vˇek nejˇcastˇeji 2 – 4 mˇes´ıce). Etiologie je patrnˇe r˚ uznorod´ a. (obr. ) Etiologie N´ asledn´e vyˇsetˇren´ı neprok´ aˇze jednoznaˇcnou pˇr´ıˇcinu smrti, i kdyˇz se ˇcasto prok´ aˇzou drobn´e anom´ alie. (obr. ) ˇ ast pˇr´ıpad˚ C´ u mohou b´ yt i nerozpoznan´e vraˇzdy (zaduˇsen´ı), nejsp´ıˇse se vˇsak jedn´ a o metabolickou anom´ alii v konstelaci nepˇr´ızniv´ ych dalˇs´ıch exogenn´ıch i endogenn´ıch faktor˚ u (napˇr´ıklad l´eˇcba aspirinem aj), n´ahl´ y u ´tlum dechov´eho centra, anom´ aln´ı veden´ı srdeˇcn´ıho vzruchu a dalˇs´ı. (obr. ) Rozs´ ahl´e studie tˇechto pˇr´ıpad˚ u odhalily ˇradu epidemiologick´ ych faktor˚ u, kter´e zvyˇsuj´ı riziko n´ ahl´e smrti (vˇek matky pod 20 let, kouˇren´ı v pr˚ ubˇehu tˇehotenstv´ı, drogy, tˇehotenstv´ı n´ asleduj´ıc´ı rychle za sebou, nedonoˇsenost, muˇzsk´e pohlav´ı, sp´ anek na bˇriˇse, sp´ anek na mˇekk´em podkladu a dalˇs´ı). (obr. ) Do t´eto jednotky nepatˇr´ı pˇr´ıpady, kdy d´ıtˇe um´ır´a n´ahle a neoˇcek´avanˇe, vyˇsetˇren´ı vˇsak prok´ aˇze do t´e doby skrytou chorobu (srdeˇcn´ı vadu, myokarditidu atd.). (obr. ) U Reyeova syndromu se pitvou prok´ aˇze v´ yrazn´a steat´oza org´an˚ u (j´atra, ledviny). Jak souvis´ı tato steat´ oza s n´ ahlou smrt´ı nen´ı jasn´e.
15
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
(obr. )
6 6.1
Tumory a n´ ador˚ um podobn´ e l´ eze dˇ etsk´ eho vˇ eku Benign´ı tumory
6.1.1
C´ evn´ı malformace, c´ evn´ı tumory
Klinika • nejˇcastˇejˇs´ı tumory (vˇetˇsinou se vˇsak ve skuteˇcnosti jedn´a o c´evn´ı malformace) • kavern´ ozn´ı a kapil´ arn´ı hemangiomy maj´ı tendenci k regresi • nˇekter´e jsou sloˇzkou komplexnˇejˇs´ıch syndrom˚ u Podrobnˇeji jsou tyto jednotky uvedeny v kapitole o tumorech c´ev. (obr. )
6.1.2
Lymfatick´ e tumory
Klinika Tyto tumory jsou utv´ aˇreny z lymfatick´ ych c´ev r˚ uzn´eho kalibru. M˚ uˇze se jednat o malformace, lymfatick´e dilatace nebo i o prav´e tumory. Lymfangiomy hlubok´ ych tk´ an´ı mohou dosahovat velk´ ych rozmˇer˚ u a maj´ı tendenci se zvˇetˇsovat. Jindy dilatovan´ a lymfatika dissekuj´ı tk´an ˇ; postiˇzen´a oblast (napˇr´ıklad konˇcetina) je deformovan´ a. (obr. ) Histologie L´eze se skl´ adaj´ı z tenkostˇenn´ ych lymfatick´ ych prostor vystlan´ ych endotelem, kter´e dissekuj´ı hlubok´e tk´ anˇe. Neobsahuj´ı erytrocyty. Od krevn´ıch c´ev je lze odliˇsit imunohistochemicky. (obr. )
6.1.3
Tumory z vaziva a pˇ r´ıbuzn´ ych tk´ an´ı
Fibromat´ oza je mitoticky silnˇe aktivn´ı tumor, napodobuj´ıc´ı svou stavbou fibrosarkom. (obr. ) Myofibromat´ oza (a myofibrom) jsou tumory, kde je protil´atkovˇe prokazateln´ a diferenciace smˇerem ke hladk´emu svalu. (obr. ) Fibr´ ozn´ı hamartom dˇetsk´eho vˇeku je l´eze typick´e histologick´e stavby, sloˇzen´ a z vaziva s okrouhl´ ymi organoidn´ımi strukturami a tuku. (obr. ) L´eze mohou b´ yt solit´ arn´ı (myofibrom, fibrom) nebo v´ıceˇcetn´e nebo mnohoˇcetn´e s difuznˇejˇs´ı pˇr´ıtomnost´ı ve tk´ ani (koncovka -´ oza). (obr. )
16
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
6.1.4
Teratomy
Teratomy se u dˇet´ı vyskytuji ve dvou hlavn´ıch form´ach: (obr. ) Kongenit´ aln´ı, ˇcasto velk´e l´eze; histologicky sloˇzen´e zpravidla ze zral´ ych tk´ an´ı (benign´ı): sakrokokcyge´ aln´ı teratom. (obr. ) V ponˇekud vyˇsˇs´ı vˇeku se vyskytuj´ı teratomy malign´ı (bud’ z malign´ıch tk´ an´ı nebo s obsahem nezral´e sloˇzky, kter´ a pˇrer˚ ust´a). (obr. ) Dalˇs´ı frekvenˇcn´ı vrchol je u adolescent˚ u a mlad´ ych dospˇel´ ych (varle, ovarium; viz pˇr´ısluˇsnou kapitolu) (obr. )
6.2
Malign´ı tumory
´ Uvod Malign´ıch tumor˚ u dˇetsk´eho vˇeku je cel´ a ˇrada. Sv´ ym vzhledem v HE se navz´ ajem ˇcasto podobaj´ı (dˇetsk´e tumory z mal´ ych kulat´ ych bunˇek). ˇ e jsou r˚ Cast´ uzn´e chromosom´ aln´ı anom´ alie n´ adorov´ ych bunˇek, kter´ ych se vyuˇz´ıv´ a ke zpˇresnˇen´ı diagnostiky. (obr. ) Tumory jsou to obecnˇe vysoce malign´ı, na druh´e stranˇe chemoterapie tˇechto tumor˚ u je ˇcasto u ´spˇeˇsn´ a (vede k u ´pln´emu vyl´eˇcen´ı). Dˇr´ıve se jednalo o prognosticky beznadˇejn´e tumory; dnes se situace dramaticky zlepˇsila. (obr. )
6.2.1
Neuroblastick´ e tumory
Klinika • nejˇcastˇejˇs´ı vˇek je kolem 2 let • existuj´ı i kongenit´ aln´ı formy • lokalizace: dˇreˇ n nadledviny, abdomin´ aln´ı sympatick´e pletˇenˇe, vz´acnˇeji mozek i jinde • v tˇechto lokalizac´ıch existuj´ı drobn´e shluky neuroblast˚ u, povaˇzovan´e za neuroblastom in situ (zpravidla vyzr´ avaj´ı, ale je pravdˇepodobn´e, ˇze z tˇechto hn´ızd neuroblastomy vznikaj´ı) • tumory zpravidla rychle rostou a metastazuj´ı lymfatickou i hematogenn´ı cestou (pl´ıce, kosti, j´ atra) • koˇzn´ı metast´ azy m´ıvaj´ı tmavˇe modrou barvu • metast´ azy do jater vedou k hepatomegalii: Pepper˚ uv syndrom (nˇekdy stoj´ı zvˇetˇsen´ı jater v popˇred´ı obrazu a prim´arn´ı tumor je jen mal´ y) • klinicky se projevuj´ı jako masa v bˇriˇsn´ı dutinˇe • tumory ˇcasto produkuj´ı katecholaminy (metabolity v moˇci); k hypertenzi nedoch´ az´ı • progn´ oza: – modern´ı terapie vede k vyl´eˇcen´ı aˇz 60 % dˇet´ı – prognosticky nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je vˇek d´ıtˇete, ˇc´ım je starˇs´ı, t´ım je progn´ oza horˇs´ı ∗ progn´ oza dˇet´ı do jednoho roku je dobr´a (5 let pˇreˇz´ıv´a 90 %) i pˇri metast´ az´ ach ∗ progn´ oza dˇet´ı mezi jedn´ım a pˇeti lety je horˇs´ı
17
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
∗ progn´ oza starˇs´ıch pˇeti let je vyslovenˇe ˇspatn´a bez ohledu na staging a terapii – pro progn´ ozu m´ a z´ asadn´ı v´ yznam diferenciace tumoru (vyzr´alejˇs´ı tumory jsou pˇr´ıznivˇejˇs´ı) – d´ ale m´ a velk´ y v´ yznam klinick´ y staging (rozsah postiˇzen´ı); vˇetˇsina dˇet´ı se diagnostikuje aˇz v pokroˇcilejˇs´ıch stadi´ıch – terapie vyvol´ av´ a nekr´ ozy tumoru a indukuje vyzr´av´an´ı n´adorov´e tk´ anˇe smˇerem k benign´ım form´ am ´ na ´ lez Makroskopicky Svˇetle ˇsed´e mˇekk´e n´ adorov´e hmoty, nepˇr´ıznaˇcn´e. (obr. ) Histologie Tumor se skl´ ad´ a z mal´ ych, okrouhl´ ych bunˇek, zpravidla mitoticky aktivn´ıch. Cytoplasma je u ´zk´ a. Mezi buˇ nkami je jemnˇe fibril´arn´ı eosinofiln´ı tk´ an ˇ (neuropil), tvoˇren´ y neurity. V typick´e, vyzr´alejˇs´ı formˇe se vytv´aˇr´ı skupiny bunˇek okolo loˇziska neuropilu (Homer-Wrightovy pseudorozety). (obr. ) Tvorba pseudorozet je zn´ amkou diferenciace (nediferencovan´e tumory nemaj´ı ani to). Spont´ annˇe nebo vlivem terapie tumor vyzr´av´a a mˇen´ı se v ganglioneuroblastom aˇz v benign´ı ganglioneurom (objevuj´ı se Schwanovy buˇ nky a velk´e buˇ nky gangliov´e). (obr. ) Imunohistochemicky jsou tumory pozitivn´ı na neuron specifickou enol´azu. D´ ale lze stˇr´ıbˇren´ım nebo elektronov´ ym mikroskopem prok´azat intracytoplasmatick´ a sekreˇcn´ı granula katecholamin˚ u. (obr. ) Kromˇe toho existuje ˇrada genetick´ ych marker˚ u; podle typu chromozom´ aln´ı aberace lze rovnˇeˇz usuzovat na progn´ ozu tumoru a nasadit vhodnou l´eˇcbu. (obr. ) Bioptick´e vyˇsetˇren´ı tumoru se pouˇz´ıv´ a tak´e pˇri sledov´an´ı u ´ˇcinnosti terapie (hodnot´ı se rozsah nekr´ oz). (obr. )
6.2.2
Wilms˚ uv tumor (nefroblastom)
Klinika • tumor tvoˇr´ı v dobˇe diagn´ ozy velk´ yu ´tvar v dutinˇe bˇriˇsn´ı • aˇz v 10 % pˇr´ıpad˚ u je oboustrann´ y • hematurie • bolesti bˇricha • u ´tlak bˇriˇsn´ıch org´ an˚ u, stˇrevn´ı obstrukce • hypertenze • plicn´ı metast´ azy • progn´ oza: – velmi dobr´ a: 2 roky pˇreˇz´ıv´ a 90 % pacient˚ u i v pokroˇcilejˇs´ıch f´ az´ıch choroby – difuznˇe anaplastick´e formy maj´ı horˇs´ı progn´ozu – l´eˇcba: nefrektomie a chemoterapie Histologie Nejˇcastˇejˇs´ı je klasick´ a forma tumoru sloˇzen´eho ze tˇr´ı komponent: (obr. ) • blast´emov´ a (pole bazofiln´ıch, mal´ ych bunˇek) • epiteli´ aln´ı (tubul´ arn´ı a glomeruloidn´ı struktury)
18
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
• strom´ aln´ı (vazivo, nˇekdy myxoidn´ı, obˇcas s pˇr´ımˇes´ı hladk´e svaloviny nebo i jin´ ych tk´ ani: chrupavka, tuk aj.) V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇze nˇekter´ a sloˇzka (zejm´ena blast´emov´a) pˇrevl´adat. (obr. ) Menˇs´ı ˇc´ ast tumor˚ u je anaplastick´ a: sloˇzen´ a z vˇetˇs´ıch bunˇek, mitoticky vysoce aktivn´ıch, s mutacemi p53. Tyto tumory jsou rezistentn´ı na chemoterapii. (obr. )
6.2.3
Ewing˚ uv sarkom, PNET
Etiologie U Ewingova sarkomu a u primitivn´ıho neuroektoderm´aln´ıho tumoru (PNET) se vyskytuje charakteristick´ a genetick´a anom´alie (reciproˇcn´ı translokace mezi chromosomy 11 a 22. (obr. ) Klinika • vz´ acn´ y tumor • postihuje dˇeti a adolescenty • lokalizace: nejˇcastˇeji dlouh´e kosti (diaf´ yza, metaf´ yza) • rtg: osteol´ yza a reaktivn´ı tvorba kosti d´ av´a tumoru vrstevnat´ y vzhled (cibule) • bolest kosti, ed´emy (a nˇekdy i infiltrace mˇekk´ ych tk´an´ı) • teploty • progn´ oza: – dˇr´ıve velmi ˇspatn´ a – dnes pˇri kombinovan´e terapii (chemoterapie, iradiace) je pˇetilet´e pˇreˇzit´ı dosaˇzeno u 75 % pacient˚ u ´ na ´ lez Makroskopicky ˇ Sedob´ıl´ a, mˇekk´ a n´ adorov´ a hmota, prokrv´ acen´ a, nekrotick´a. Tumor m˚ uˇze infiltrovat kostn´ı dˇreˇ n bez rozs´ ahlejˇs´ıch destrukc´ı kosti. Nˇekdy se tumor ˇs´ıˇr´ı t´eˇz do okoln´ıch mˇekk´ ych tk´ an´ı. (obr. ) Histologie Drobn´e, okrouhl´e buˇ nky s u ´zkou cytoplasmou; nˇekdy se tvoˇr´ı perivaskul´arn´ı rozety. Mitotick´ a aktivity b´ yv´ a n´ızk´ a. V cytoplasmˇe n´adorov´ ych bunˇek je vyˇsˇs´ı mnoˇzstv´ı glykogenu (prokazateln´e metodou PAS). (obr. )
6.2.4
Rhabdomyosarkom
´ Uvod Malign´ı tumory z bunˇek, kter´e vykazuj´ı morfologick´e (ultrastruktur´aln´ı) i imunohistochemick´e znaky typick´e pro kostern´ı svalovinu. (obr. )
19
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
6.2.4.1 Embryon´aln´ı rhabdomyosarkom Klinika • vˇek: nejˇcastˇeji dˇeti; 3 – 12 let • lokalizace: hlava, krk, genitourin´ aln´ı trakt (moˇcov´ y mˇech´ yˇr), retroperitoneum • progn´ oza: asi 80 % pacient˚ u s lokalizovanou formou pˇreˇz´ıv´a po kombinovan´e terapii Histologie Vzhled se liˇs´ı podle stupnˇe maturace: u diferencovan´ ych forem jsou buˇ nky velk´e, s eosinofiln´ı cytoplasmou, v nˇekter´ ych buˇ nk´ach je i pˇr´ıˇcn´e ˇz´ıh´ an´ı. Nediferencovan´e formy se skl´ adaj´ı z menˇs´ıch, okrouhl´ ych n´adorov´ ych bunˇek. (obr. )
6.2.4.1.1 Sarcoma botryoides Klinika Je forma embryon´ aln´ıho rhabdomyosarkomu, tvoˇr´ıc´ı exofyticky rostouc´ı n´ adorov´e hmoty. Typick´e lokalizace jsou moˇcov´ y mˇech´ yˇr, vagina. (obr. ) Histologie N´ adorov´e buˇ nky jsou roztrouˇseny v myxoidn´ım stromatu. (obr. )
6.2.4.2 Alveol´arn´ı rhabdomyosarkom Klinika • vˇek: 10 – 25 let • lokalizace jako u embryon´ aln´ıho rhabdomyosarkomu Histologie Tumor se skl´ ad´ a z solidn´ıch oblast´ı a hn´ızd ˇcasto dyskohezivn´ıch n´adorov´ ych bunˇek, oddˇelen´ ych jemn´ ymi vazivov´ ymi septy. Cytologicky existuje v´ıce variant (s vyˇsˇs´ı polymorfi´ı, se svˇetl´ ymi buˇ nkami). Solidn´ı varianta se skl´ ad´ a z bunˇek mal´ ych, okrouhl´ ych, pˇripom´ınaj´ıc´ıch lymfocyty. (obr. ) Imunohistologicky jsou tyto tumory pozitivn´ı na vimentin, desmin, aktin a myogenin. (obr. ) U tohoto typu rhabdomyosarkomu lze prok´ azat charakteristickou genetickou anom´ alii. (obr. )
6.2.4.3 Pleomorfn´ı rhabdomyosarkom Klinika • vˇek: starˇs´ı dospˇel´ı • lokalizace: nejˇcastˇeji hlubok´e mˇekk´e tk´ anˇe konˇcetin Histologie Maxim´ aln´ı stupeˇ n celul´ arn´ı i jadern´e polymorfie, v´ıcejadern´e buˇ nky, buˇ nky ˇ tvaru (kosmick´e) rakety. Sirok´ a eosinofiln´ı cytoplasma. (obr. )
20
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
6.2.5
Lymfoblastick´ y lymfom/leukemie
Je pops´ an v kapitole lymfom˚ u, stejnˇe jako Burkitt˚ uv lymfom. (obr. )
6.2.6
Retinoblastom
´ Uvod Nejˇcastˇejˇs´ı intraokul´ arn´ı malign´ı tumor dˇet´ı, vznik´a v s´ıtnici. (obr. ) Etiologie Retinoblastom souvis´ı s vrozenou nebo z´ıskanou poruchou genu (retinoblastoma suppressor gene) na dlouh´em ram´enku 13 chromosomu (delece, mutace). Pacinti s touto poruchou maj´ı t´eˇz zv´ yˇsenou frekvenci jin´ ych malign´ıch tumor˚ u. (obr. ) Klinika • v´ yskyt je sporadick´ y • aˇz 8 % pˇr´ıpad˚ u je dˇediˇcn´ ych • vˇek: dˇeti do 2 let; existuj´ı i kongenit´ aln´ı formy • ˇsedob´ıl´ a zornice, strabismus • slepota • bolestivost • sekund´ arn´ı glaukom • asi 25 % pˇr´ıpad˚ u je bilater´ aln´ıch; postiˇzen´ı oka je ˇcasto v´ıceloˇziskov´e • ˇs´ıˇren´ı do optick´eho nervu • ˇs´ıˇren´ı do c´ev s n´ adorovou disseminac´ı (hematogenn´ı metast´azy do kostn´ı dˇrenˇe) • progn´ oza: – beznadˇejn´ a u nel´eˇcen´ ych pˇr´ıpad˚ u – l´eˇcba (enukleace bulbu a protin´ adorov´a terapie) je u ´spˇeˇsn´a u 90 % pacient˚ u – pacienti maj´ı zv´ yˇsenou frekvenci jin´ ych tumor˚ u (osteosarkom, Ewing˚ uv sarkom) ´ na ´ lez Makroskopicky V ˇsedav´ ych n´ adorov´ ych hmot´ ach jsou drobn´e svˇetl´e kalcifikace (rtg). Tumor roste endofyticky do sklivce nebo exofyticky (pod s´ıtnici). (obr. ) Histologie Celul´ arn´ı, mitoticky aktivn´ı tumory s r˚ uzn´ ym uspoˇr´ad´an´ım, ˇcasto s tvorbou rozet (diferenciace smˇerem k fotoreceptor˚ um). (obr. )
6.2.7
Meduloblastom
Klinika • vˇek: nejˇcastˇeji kolem 10 roku ˇzivota • lokalizace: mozeˇcek, strop 4. komory • hydrocephalus a dalˇs´ı pˇr´ıznaky expanze v zadn´ı j´amˇe lebn´ı • progn´ oza: – i pˇri kombinovan´e l´eˇcbˇe (tumor je v´ yraznˇe radiosenzitivn´ı) pˇreˇz´ıv´ a jen 50 % pacient˚ u
21
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie novorozence a ˇ casn´ eho dˇ etsk´ eho vˇ eku
– sekund´ arn´ı n´ asledky z lok´ aln´ı destrukce jsou ˇcast´e (i kdyˇz u dˇet´ı se uplatˇ nuje ˇrada kompenzaˇcn´ıch mechanizm˚ u i v CNS) ´ na ´ lez Makroskopicky Lok´ aln´ı invaze (mozeˇcek), metast´ azov´ an´ı v CNS (likvorov´e cesty), disseminace do mozkov´ ych plen. Moˇzn´e jsou i metast´azy v kan´ale po bioptick´e punkˇcn´ı jehle. (obr. ) Histologie Menˇs´ı, okrouhl´e a ov´ aln´e buˇ nky s u ´zk´ ym lemem cytoplasmy. Nˇekdy (u zralejˇs´ıch forem) se tvoˇr´ı i rozety. (obr. )
22