Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Josef Feit
1 1.1
Kongenit´ aln´ı anom´ alie Plicn´ı sekvestr
Jedn´ a se o okrsek plicn´ı tk´ anˇe nezapojen´ y do bronchi´aln´ıho stromu. C´evn´ı v´ yˇzivu dost´ av´ a z aort´ aln´ıch vˇetv´ı. Klinick´ y v´ yznam zejm´ena u menˇs´ıch sekvestr˚ u je v nutn´e diferenci´ aln´ı diagn´oze od plicn´ıch tumor˚ u. Podobn´ y obraz mohou m´ıt r˚ uzn´e formy cyst. Terapie je chirurgick´ a.
1.2
Hypopl´ azie plicn´ı
Nejˇcastˇeji b´ yv´ a sekund´ arn´ı pˇri prenat´ aln´ı kompresi plic. Napˇr´ıklad pˇri diafragmatick´e hernii (spr´ avnˇeji vrozen´em br´ aniˇcn´ım defektu): do hrudn´ı dutiny se dost´ avaj´ı bˇriˇsn´ı org´ any (stˇrevo, slezina), dojde ke kompresi pl´ıce na postiˇzen´e stranˇe (ˇcastˇeji vlevo), odtlaˇcen´ı mediastina na protilehlou stranu (oslaben´e srdeˇcn´ı ozvy posunut´e doprava napom´ahaj´ı rychl´e diagnostice). Stav je akutn´ı, vynucuje operaci s opatrn´ ym pˇresunut´ım stˇrevn´ıch kliˇcek do dutiny bˇriˇsn´ı a plastikou a suturou br´anice. Nicm´enˇe stav je v´ aˇzn´ y proto, ˇze se zde nejedn´ a jen o kompresi pl´ıce s atelekt´azou (kter´ a by se mˇela upravit), ale tak´e o hypopl´azii plicn´ıho parenchymu. Progn´ oza je v´ aˇzn´ a.
1.3
Poruchy v´ yvoje trachey a bronchi´ aln´ıho stromu
Nejˇcastˇeji se zde jedn´ a o anom´ aln´ı komunikace mezi tracheou a j´ıcnem. Existuje v´ıce variant (s poruchou pr˚ usvitu j´ıcnu, trachey nebo jen o prostou komunikaci). Novorozenec je ohroˇzen podle typu uz´ avˇeru; pokud jde o anom´aln´ı komunikaci, hroz´ı vdechnut´ı ml´eka s n´ aslednou bronchopneumoni´ı. Kromˇe toho existuj´ı kongenit´ aln´ı malformace bronchi´aln´ıho stromu, kter´e se projev´ı jako cystick´e u ´tvary r˚ uzn´e velikosti. Progn´oza je variabiln´ı, z´ aleˇz´ı tak´e na tom, zda se jedn´ a o izolovanou anom´alii nebo zda jsou pˇr´ıtomny dalˇs´ı zmˇeny (ty jsou ˇcast´e zejm. u typu 2). Mezi dalˇs´ı vrozen´e poruchy patˇr´ı bronchogenn´ı cysty.
1
2
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
2
Poruchy v´ ymˇ eny plyn˚ u
Poruchy v´ ymˇeny plyn˚ u mohou m´ıt ˇradu pˇr´ıˇcin. Na v´ ymˇenˇe plyn˚ u se pod´ıl´ı: (obr. • • •
) ventilace plicn´ıho parenchymu difuze plyn˚ u mezi alveol´arn´ım plynem a krv´ı d´ ychac´ı pohyby hrudn´ıku a br´anice
Sn´ıˇzen´ı ventilace plicn´ıho parenchymu m˚ uˇze m´ıt ˇradu pˇr´ıˇcin: (obr. ) • z´anˇet (napˇr´ıklad pˇri krup´ozn´ı pneumonii, kdy jsou alveoly vyplnˇeny fibrinem; ale i jin´e z´anˇety vyvol´avaj´ıc´ı destrukci parenchymu) • tumory (prim´arn´ı tumor, metastatick´ y rozsev) • kolaps pl´ıce (obstrukce bronchu, pleur´aln´ı v´ ypotek, pneumothorax) • u ´bytek plicn´ıho parenchymu po resekci ˇc´asti pl´ıce Porucha pˇrenosu na alveolo-kapil´arn´ı u ´rovni (porucha difuze): (obr. ) • difuzn´ı interstici´aln´ı plicn´ı procesy D´ ychac´ı pohyby hrudn´ıku a br´anice: (obr. • • •
) pleura (pleuritis, tumory pleury) poruchy hrudn´ı stˇeny poruchy d´ ychac´ıch sval˚ u (napˇr´ıklad nˇekter´e svalov´e dystrofie)
3 3.1 3.1.1
Poruchy vzduˇ snosti pl´ıce Sn´ıˇ zen´ a vzduˇ snost pl´ıce Atelekt´ aza
Atelekt´aza je vrozenˇe sn´ıˇzen´a vzduˇsnost plicn´ıho parenchymu, zpravidla loˇziskov´a. Je zp˚ usobena nedostateˇcn´ ym rozvinut´ım plicn´ıho parenchymu (zejm´ena u nezral´ ych novorozenc˚ u s n´ızkou tvorbou surfaktantu). Terapie zv´ yˇsen´ ymi hladinami kysl´ıku je problematick´a vzhledem k toxicitˇe (oˇcn´ı pozad´ı). Terapie umˇelou ventilac´ı je komplikov´ana sklonem jiˇz rozvinut´ ych ˇc´ast´ı plic k hyperventilaci (a tedy emfyz´emu) sp´ıˇse neˇz tendenc´ı k rozvinut´ı atelektatick´ ych ˇc´ast´ı pl´ıce. Podrobnˇeji viz kapitola o patologii novorozenc˚ u. (obr. )
3.1.2
Kolaps pl´ıce
´ Uvod Kolaps pl´ıce je sekund´arn´ı nevzduˇsnost dˇr´ıve norm´alnˇe vzduˇsn´eho plicn´ıho parenchymu. Vyskytuje se zpravidla u dospˇel´ ych. (obr. ) Klasifikace • kolaps pl´ıce tlakem zvenˇc´ı • resorpˇcn´ı kolaps pl´ıce pˇri u ´pln´e obstrukci vˇetve bronchi´aln´ıho stromu • kontrakˇcn´ı kolaps vyvolan´ y zmˇenami v plicn´ım intersticiu nebo fibr´ozou pleury
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
3.1.2.1 Kolaps tlakem zvenˇc´ı Nejˇcastˇejˇs´ım mechanismem je v´ ypotek v pleur´aln´ı dutinˇe, nejsp´ıˇse pˇri srdeˇcn´ım selh´ av´ an´ı. Dalˇs´ım bˇeˇznou pˇr´ıˇcinou je pneumothorax. Pl´ıce je kolabovan´ a, respiraˇcn´ı pohyby jsou omezeny (toho se vyuˇz´ıvalo i l´eˇcebnˇe umˇel´ ym pneumothoraxem pˇri snaze o podporu jizven´ı a kalcifikace tuberkul´ ozy). (obr. ) Po resorpci vzduchu nebo tekutiny se ˇcinnost pl´ıce norm´alnˇe obnov´ı, a to i po d´eletrvaj´ıc´ım kolapsu. (obr. )
3.1.2.2 Kolaps pˇri obstrukci vzduchov´ych cest Pˇri exsudativn´ıch bronchitid´ ach, hlenov´ ych z´ atk´ach, tumorech, tˇeˇzk´ ych asthmatick´ ych stavech, jizven´ı bronch˚ u nebo i ciz´ıch tˇelesech m˚ uˇze doj´ıt k u ´pln´e obstrukci bronchu. Plyn za obstrukc´ı se postupnˇe resorbuje a plicn´ı parenchym kolabuje. (obr. ) Naopak pˇri ne´ upln´ ych uz´ avˇerech (ˇcastˇejˇs´ı u tumor˚ u) dojde p˚ usoben´ım ventilov´eho mechanismu k hromadˇen´ı vzduchu za pˇrep´aˇzkou a tedy k loˇziskov´e zv´ yˇse´e vzduˇsnosti (lok´ aln´ımu emfyz´emu). (obr. )
3.1.2.3 Restriktivn´ı kolaps plicn´ı Vznik´ a pˇri jizven´ı pleury nebo jizven´ım a kontrakc´ı plicn´ıho parenchymu pˇri plicn´ı fibr´ oze. (obr. )
3.2
Patologicky zv´ yˇ sen´ a vzduˇ snost pl´ıce, emfyz´ em
3.2.1
Alveol´ arn´ı emfyz´ em
´ Uvod Za norm´ aln´ıch okolnost´ı je pr˚ usvit bronch˚ u zajiˇst’ov´an anatomickou stavbou bronchu samotn´eho a stavem plicn´ıho parenchymu, kter´ y se sv´ ym tahem pod´ıl´ı na udrˇzov´ an´ı pr˚ usvitu bronch˚ u. Za r˚ uzn´ ych okolnost´ı doch´az´ı k z´ uˇzen´ı lumen bronchu; doch´ az´ı ke vz´ ajemn´emu p˚ usoben´ı stavu bronch˚ u a plicn´ıho parenchymu. Pˇri chronick´em z´ uˇzen´ı lumin bronchi´aln´ıho stromu doch´ az´ı ke hromadˇen´ı vzduchu v plicn´ım parenchymu a ke vzniku emfyz´emu. (obr. ) Klasifikace Alveol´ arn´ı emfyz´em se tˇr´ıd´ı r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby (podle pˇr´ıˇciny, podle rozsahu a zejm´ena podle typu): (obr. • • • •
) centroacin´ arn´ı emfyz´em panacin´ arn´ı emfyz´em parasept´ aln´ı emfyz´em nepravideln´ y emfyz´em
3
4
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
• bul´ozn´ı emfyz´em (nˇekter´ y z emfyz´em˚ u, kde se tvoˇr´ı nˇekolik cm velk´e subpleur´aln´ı dutiny) Podle mechanismu: (obr. ) • chronick´a bronchitis, asthma bronchiale, chronick´a obstrukˇcn´ı nemoc bronchopulmon´aln´ı (centro- a panacin´arn´ı emfyz´em) • kouˇren´ı, deficit alfa-1-antitrypsinu (panacin´arn´ı emfyz´em) • jizven´ı plicn´ıho parenchymu, napˇr´ıklad u silik´ozy (emfyz´em kolem silikotick´ ych nodul˚ u) • fibr´oza plicn´ı (nepravideln´ y emfyz´em) • dist´aln´ı parasept´aln´ı bul´ozn´ı emfyz´em (emfyzemat´ozn´ı buly subpleur´alnˇe, hroz´ı spont´ann´ı vnitˇrn´ı pneumothorax) • seniln´ı emfyz´em • kompenzatorn´ı emfyz´em (napˇr´ıklad po ˇc´asteˇcn´e resekci pl´ıce) Patogeneza Nejˇcastˇejˇs´ı mechanismus pˇri rozvoji nejnebezpeˇcnˇejˇs´ıho centro- a hlavnˇe panacin´arn´ıho emfyz´emu je pˇrevaha aktivity plicn´ıch prote´az. U chybˇen´ı alfa-1-antitrypsinu (coˇz je prote´azov´ y inhibitor) doch´az´ı k rozvoji tˇeˇzk´ ych forem emfyz´emu, zejm´ena pokud je situace zhorˇsov´ana kouˇren´ım (kter´e stimuluje elastolytickou aktivitu neutrofil˚ u a makrof´ag˚ u v plicn´ım parenchymu, coˇz vede k destrukci elastiky a rozvoji emfyz´emu). Tab´akov´ y kouˇr nav´ıc obsahuje mnoˇzstv´ı voln´ ych radik´al˚ u, coˇz postiˇzen´ı plicn´ı tk´anˇe d´ale zhorˇsuje. (obr. )
3.2.1.1 Centroacin´arn´ı a panacin´arn´ı emfyz´em, chronick´a obstrukˇcn´ı choroba bronchopulmon´aln´ı Klinika (obr. ) • emfyz´em se rozv´ıj´ı postupnˇe • emfyz´em vede k degeneraci parenchymu pl´ıce, sn´ıˇzen´emu tahu a sekund´arnˇe se tak pod´ıl´ı na bronchi´aln´ı obstrukci • mezi prvn´ı pˇr´ıznaky patˇr´ı dyspnoe s postupn´ ym zhorˇsov´an´ım • kaˇsel, vykaˇsl´av´an´ı sputa • ztr´ata na v´aze • pacienti maj´ı soudkovit´ y hrudn´ık s horizont´aln´ım pr˚ ubˇehem ˇzeber • sed´ı naklonˇeni m´ırnˇe dopˇredu • vydechuj´ı pˇres sevˇren´e rty (aby sn´ıˇzili v´ ydechov´ y tlakov´ y gradient a odd´alili v´ ydechovou kompresi bronch˚ u) • rtg prok´aˇze zv´ yˇsenou vzduˇsnost plic a srdeˇcn´ı zmˇeny • n´alez na spirometrii je typick´ y • existuj´ı dvˇe skupiny pacient˚ u podle hlavn´ıch pˇr´ıznak˚ u: – se sklonem k bronchitidˇe ∗ vˇek: 40 a v´ıce ∗ dyspnoe je sp´ıˇse m´ırn´a ∗ infekce d´ ychac´ıch cest jsou ˇcast´e ∗ kaˇsel je v´ yrazn´ y, znaˇcn´e mnoˇzstv´ı sputa ∗ opakovan´e epizody respiraˇcn´ıho selh´an´ı ∗ zv´ yˇsen´ y odpor d´ ychac´ıch cest ∗ ˇcasto cor pulmonale ∗ pruˇznost pl´ıce je zachovan´a ∗ pacienti jsou cyanotiˇct´ı, d´ ychaj´ı sp´ıˇse s otevˇren´ ymi u ´sty – s v´ yrazn´ ym emfyz´emem ∗ vˇek: 60 a v´ıce ∗ dyspnoe je tˇeˇzk´a, rozv´ıj´ı se rychle ∗ infekce d´ ychac´ıch cest jen obˇcas ∗ kaˇsel je m´ırn´ y a patˇr´ı mezi pozdn´ı pˇr´ıznaky, sputa je m´ alo ∗ respiraˇcn´ı selh´an´ı se rozv´ıj´ı aˇz v termin´aln´ıch f´az´ıch choroby ∗ odpor d´ ychac´ıch cest je norm´aln´ı
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
∗ cor pulmonale jen nˇekdy, v pozdn´ıch f´az´ıch ∗ pruˇznost pl´ıce je sn´ıˇzen´ a ∗ pacienti nem´ıvaj´ı cyan´ ozu, d´ ychaj´ı pˇres sevˇren´e rty • progn´ oza: – onemocnˇen´ı postupnˇe progreduje, terapie pr˚ ubˇeh zpomaluje – k celkov´emu stavu pacienta pˇrisp´ıv´a tak´e terapie (chronick´e uˇz´ıv´ an´ı kortikosteroid˚ u) – smrt nast´ av´ a ∗ termin´ aln´ım respiraˇcn´ım selh´ an´ım s respiraˇcn´ı acid´ozou ∗ selh´ an´ım prav´e komory ∗ pˇri kolapsu pl´ıce po ruptuˇre emfyzemat´ozn´ı buly (vnitˇrn´ı pneumothorax) ´ na ´ lez Makroskopicky Pl´ıce je zvˇetˇsen´ a, lehk´ a, na ˇrezu zv´ yˇsenˇe vzduˇsn´a s patrn´ ymi dilatovan´ ymi alveoly. Subpleur´ alnˇe mohou b´ yt patrn´e velk´e prostory (buly). U bronchitik˚ u bronchy obsahuj´ı mnoˇzstv´ı hlenohnisav´eho sekretu. (obr. ) Pneumothorax se prokazuje obt´ıˇznˇeji a je nutn´e m´ıt podezˇren´ı pˇred zaˇc´ atkem pitvy: odpreparuje se podkoˇz´ı od ˇzeber a vznikl´a kapsa se napln´ı vodou. Pak se opatrnˇe probodne meziˇzebern´ı prostor (tak, aby se neprobodla pl´ıce). Pˇri pneumothoraxu unikaj´ı pˇres vodu vzduchov´e bubliny. (obr. ) Histologie V´ yraznˇe zvˇetˇsen´e alveoly, oddˇelen´e tenk´ ymi septy. Kohnova stomata jsou ˇ silnˇe rozˇs´ıˇrena, alveoly spolu ˇsiroce komunikuj´ı. Casto doch´az´ı ke kompresi respiraˇcn´ıch bronchiol˚ u. (obr. ) U pˇr´ıpad˚ u s dominuj´ıc´ı chronickou bronchitidou jsou bronchy z´anˇetlivˇe zmˇenˇen´e: stˇena je zes´ılen´ a, hlenov´e ˇzl´ azky jsou zmnoˇzen´e, v lumen je exsud´ at s neutrofily. (obr. )
3.2.2
Interstici´ aln´ı emfyz´ em
Vznik´ a jako n´ asledek v´ yrazn´eho pˇretlaku pˇri v´ ydechu (pot´apˇen´ı, prudk´ y kaˇsel, umˇel´ a ventilace aj.). Projev´ı se zpravidla jako ˇr´adky drobn´ ych bublinek pod pleurou; m˚ uˇze se vˇsak ˇs´ıˇrit i pˇres plicn´ı stopku do mediastina a v extr´emn´ıch pˇr´ıpadech i do podkoˇz´ı krku a obliˇceje. Plyn v mˇekk´ ych tk´ an´ıch se zpravidla po ˇcase resorbuje. (obr. ) Interstici´ aln´ı emfyz´em je ˇcast´ y zejm´ena u artefici´alnˇe ventilovan´ ych novorozenc˚ u. (obr. )
4
Chronick´ a bronchitis
´ Uvod Chronick´ a bronchitis je onemocnˇen´ı d´ ychac´ıch cest, kter´e po dlouhodob´em pr˚ ubˇehu vede k obstruktivn´ı bronchi´ aln´ı poruˇse s n´asledn´ ymi zmˇenami
5
6
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
na srdci. Diagn´ozu lze stanovit, pokud pacient kaˇsle a vykaˇsl´av´a kontinu´ alnˇe 3 mˇes´ıce 2 roky po sobˇe. Hypersekrece a hromadˇen´ı hlenu vede k bronchi´aln´ı obstrukci. (obr. ) Klasifikace • chronick´a bronchitis ˇcist´a • chronick´a bronchitis obstruktivn´ı (kouˇren´ı) • chronick´a bronchitis se znaky asthmatu Etiologie • kouˇren´ı • ˇzivotn´ı prostˇred´ı (mˇesta, zakouˇren´e pracovn´ı prostˇred´ı atd.) • individu´aln´ı resistence na vnˇejˇs´ı faktory je variabiln´ı • ˇcasto souˇcasnˇe prob´ıh´a infekce d´ ychac´ıch cest, jej´ı vliv je r˚ uzn´ y: – obecnˇe je m´enˇe v´ yznamn´a neˇz kouˇren´ı a ˇzivotn´ı prostˇred´ı, ale – z´anˇet poˇskozuje sliznice a zhorˇsuje situaci (vir´ozy) – zv´ yˇsen´e mnoˇzstv´ı hlenu blokuje bronchi´aln´ı strom – etiologick´e agens m˚ uˇze stimulovat imunitn´ı odpovˇed’ alergick´eho typu a tak se pˇrid´avaj´ı asthmatick´e pot´ıˇze Klinika • kaˇsel s vykaˇsl´av´an´ım sputa • po v´ıcelet´em pr˚ ubˇehu se pˇrid´avaj´ı obstrukˇcn´ı pot´ıˇze • respiraˇcn´ı insuficience s hyperkapni´ı, hypoxemi´ı, m´ırnou cyan´ ozou • u nˇekter´ ych pacient˚ u se vyv´ıj´ı cor pulmonale • chronick´e dr´aˇzdˇen´ı epitelu (uhlovod´ıky z kouˇre, z´anˇet) vede k dysplastick´ ym zmˇen´am epitelu s pˇr´ıpadn´ ym pˇrechodem do malignity ´ na ´ lez Makroskopicky Dilatace bronchi´aln´ıho stromu, kter´ y je vyplnˇen´ y hojn´ ym hlenohnisav´ ym sekretem. Sliznice je edemat´ozn´ı, pˇrekrven´a. Na bronchi´aln´ım epitelu mohou b´ yt pˇr´ıtomna leukoplakick´a loˇziska. (obr. ) Histologie Stˇena bronch˚ u je zes´ılen´a (zejm´ena sliznice) a jsou zmnoˇzen´e hlenov´e ˇzl´ azky. Lumen bronchiol˚ u je z´ uˇzen´e. Na epitelu je exsud´at s variabiln´ım mnoˇzstv´ım neutrofil˚ u. Pˇri alergick´e formˇe jsou pˇr´ıtomny i eosinofily. Bˇeˇzn´e jsou fokusy dlaˇzdicov´e metapl´azie (leukoplakie), ˇcasto t´eˇz s dysplastick´ ymi zmˇenami r˚ uzn´eho stupnˇe. (obr. )
5
Asthma bronchiale
´ Uvod Chronick´a plicn´ı choroba charakterizovan´a epizodami bronchospasmu s kaˇslem, s´ıpav´ ym dechem a tˇeˇzkou dyspnoe. Jedn´a se o formu alergick´e reakce I. typu. (obr. ) Na obstrukci bronchu se d´ale pod´ıl´ı i ed´em sliznice (ten nast´av´a tak´e u bronchitidy). (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Etiologie • extrinsn´ı asthma je zp˚ usobeno zjistiteln´ ymi zevn´ımi vlivy (alergeny) • intrinsn´ı asthma je spouˇstˇeno r˚ uzn´ ymi faktory, jako chlad, cviˇcen´ı aj; ˇcasto se pˇr´ıˇcina nezjist´ı • na etiologii asthmatu m´ a pod´ıl i bronchi´aln´ı fl´ora (bakterie, Aspergillus aj). Klinika • astmatick´e z´ achvaty trvaj´ı r˚ uznˇe dlouhou dobu (hodiny), ˇcasto se objevuj´ı v noci • kaˇsel, s´ıp´ an´ı, dyspnoe • po z´ achvatu nemocn´ y vykaˇsl´ av´ a hojn´e sputum • onemocnˇen´ı prob´ıh´ a mnoho let, mezi z´ achvaty jsou nemocn´ı bez pot´ıˇz´ı • status asthmaticus je protrahovan´ y z´ achvat nebo s´erie z´achvat˚ u, kter´ a m˚ uˇze b´ yt i smrteln´ a • v krvi je zv´ yˇsen´ a eosinofilie ´ na ´ lez Makroskopicky Pl´ıce jsou zv´ yˇsenˇe vzduˇsn´e. V bronˇs´ıch jsou hlenov´e z´atky. (obr. ) Histologie Povrch sliznice je pokryt´ y hlenem. V hlenu jsou ˇcetn´e eosinofily, CharcotLeydenovy krystaly a Curschmanovy spir´ aly. (obr. ) Baz´ aln´ı membr´ ana bronch˚ u je zes´ılen´ a, ve stˇenˇe je ed´em a ˇcetn´e eosinofily, ˇz´ırn´e buˇ nky a neutrofily. Poˇcet submuk´ ozn´ıch hlenov´ ych ˇzl´azek ze zv´ yˇsen´ y. Hladk´ a svalovina bronch˚ u je zes´ılen´ a. (obr. )
6
Bronchiekt´ azie
´ Uvod Onemocnˇen´ı charakterizovan´e permanentn´ı dilatac´ı bronch˚ u s destrukc´ı bronchi´ aln´ı stˇeny, hromadˇen´ım sekretu a opakovan´ ymi infekcemi. (obr. ) Etiologie Obecnˇe m´ a rozhoduj´ıc´ı vliv obstrukce bronch˚ u spojen´a se z´anˇetem. (obr. • • • •
) mukoviscid´ oza imunodeficientn´ı stavy poruchy hybnosti cili´ı respiraˇcn´ıho epitelu Kartagener˚ uv syndrom (cili´ arn´ı dyskinese, bronchiektasie, sinusitidy, situs inversus) • poz´ anˇetliv´e stavy (nekrotizuj´ıc´ı bronchopneumonie, alergick´a plicn´ı aspergil´ oza) • bronchi´ aln´ı obstrukce • a nˇekter´e dalˇs´ı
Klinika • dlouhotrvaj´ıc´ı kaˇsel • vykaˇsl´ av´ an´ı velk´eho mnoˇzstv´ı hnisav´eho sputa, zejm´ena pˇri vhodn´e poloze • nˇekdy dyspnoe a hemopt´ yza • teploty, respiraˇcn´ı infekce
7
8
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
• • • •
metastatick´e abscesy (mozek) hypertrofie prav´e komory nˇekdy i sekund´arn´ı amyloid´oza progn´oza z´aleˇz´ı na pˇr´ıˇcinˇe; onemocnˇen´ı zpravidla progreduje (napˇr. pacienti s mukoviscid´ozou se jen zˇr´ıdka doˇz´ıvaj´ı 40 let)
´ na ´ lez Makroskopicky Bronchy jsou dilatovan´e (cylindrick´e a vakovit´e bronchiektasie), vyplnˇen´e mnoˇzstv´ım hlenohnisav´eho sekretu. (obr. ) Histologie Z´ anˇet, dilatace bronch˚ u, reaktivn´ı zmˇeny slizniˇcn´ıho epitelu, fibr´ oza. Kartagener˚ uv syndrom m´a charakteristick´ y elektronmikroskopick´ y obraz. (obr. )
7
Difuzn´ı interstici´ aln´ı poruchy
´ Uvod Skupina poruch, kde patologick´ y proces postihuje plicn´ı intersticium. Zpravidla se projevuj´ı restriktivn´ı poruchou; k blokov´an´ı dechov´ ych cest nedoch´az´ı. Onemocnˇen´ı zpravidla postupnˇe progreduj´ı; v pozdn´ıch f´ az´ıch rozvoje choroby se vyv´ıj´ı voˇstinovit´ a pl´ıce. Tehdy se jiˇz ned´a p˚ uvodn´ı choroba jednoznaˇcnˇe rozeznat. (obr. ) Klinika • dyspnoe, tachypnoe • cyan´oza (pˇri sn´ıˇzen´e difusi oxidu uhliˇcit´eho) • nepravideln´a, jemn´a zast´ınˇen´ı na rtg plic • nˇekdy i hypertrofie prav´eho srdce (cor pulmonale)
7.1 7.1.1
Plicn´ı fibr´ ozy Kryptogenn´ı fibr´ ozn´ı alveolitis, idiopatick´ a plicn´ı fibr´ oza
Etiologie Zp˚ usobena opakovanou z´anˇetlivou alterac´ı na u ´rovni plicn´ıch alveol˚ u. Z´ anˇet indukuje hojen´ı a fibr´ozu. Pˇresn´a patogeneza onemocnˇen´ı vˇsak zn´ ama nen´ı a tedy nen´ı ani kauz´aln´ı terapie. (obr. ) Klinika • postupn´ y zaˇc´atek • objevuje se po 40 roce vˇeku • dyspnoe, kaˇsel • pozdˇeji cyan´oza, paliˇckovit´e prsty • progn´oza: – smrt nast´av´a pr˚ umˇernˇe za 3 roky – terapie kortikosteroidy a cytostatiky je zpravidla m´alo u ´ˇcinn´ a – jedinou moˇznost´ı je transplantace plic
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
´ na ´ lez Makroskopicky Povrch pl´ıce je nerovn´ y, rozdˇelen´ y na pol´ıˇcka vtaˇzen´ ymi zjizven´ ymi septy. Pl´ıce je tuh´ a, na ˇrezu je patrn´ a fibr´ oza, pl´ıce sn´ıˇzenˇe kolabuje. Zmˇeny nejsou v pl´ıci rozloˇzeny rovnomˇernˇe. (obr. ) Histologie Mikroskopicky je patrn´ a fibr´ oza s rozˇs´ıˇren´ım sept. Vytv´aˇrej´ı se vˇetˇs´ı prostory, kter´e jsou vystlan´e pneumocyty II. typu — voˇstinovit´a pl´ıce. (obr. ) Z´ anˇetliv´e zmˇeny jsou variabiln´ı, fok´ alnˇe rozloˇzen´e, se sm´ıˇsen´ ym z´anˇetliv´ ym infiltr´ atem. (obr. )
7.1.2
Kryptogenn´ı organizuj´ıc´ı se pneumonie, bronchiolitis obliterans
Etiologie U prim´ an´ı (kryptogenn´ı) formy nen´ı zn´ ama podobn´e zmˇeny se vyskytuj´ı po plicn´ıch z´ anˇetech, poˇskozen´ı inhalac´ı aj. (obr. ) Klinika • teploty, kaˇsel, dyspnoe • rtg n´ alez • progn´ oza je dobr´ a – proces se u ˇc´ asti pˇr´ıpad˚ u vyl´eˇc´ı s´ am – jin´e pˇr´ıpady lze vyl´eˇcit steroidn´ı terapi´ı Histologie Polypoidn´ı z´ atky tvoˇren´e ˇr´ıdkou vazivovou tk´ an´ı v alveol´arn´ıch v´ yvodech i v alveolech. Fok´ aln´ı plicn´ı fibr´ oza, m´ırn´ y chronick´ y z´anˇet s u ´ˇcast´ı pˇen´ıt´ ych, lipidy obsahuj´ıc´ıch makrof´ ag˚ u. Hyperpl´azie pneumocyt˚ u II. typu. (obr. )
7.1.3
Pneumokoni´ oza
´ Uvod Zapr´ aˇsen´ı plic vdechov´ an´ım r˚ uzn´ ych, zejm´ena anorganick´ ych l´atek, kter´e jsou nerozpustn´e (nebo se rozpouˇst´ı jen m´ alo), maj´ı sklon se v plic´ıch akumulovat a zpravidla indukuj´ı reakci plicn´ı tk´anˇe. Tato reakce b´ yv´a r˚ uzn´eho typu a vede k poˇskozen´ı pl´ıce. (obr. ) Klasifikace Forem zapr´ aˇsen´ı je cel´ a ˇrada, mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı patˇr´ı: (obr. ) • anthrak´ oza (hromadˇen´ı uhl´ıku): je tk´ an´ı sn´aˇseno velmi dobˇre, i siln´ a ˇcist´ a anthrak´ oza pl´ıce v´ aˇznˇeji nepoˇskozuje • silik´ oza (prach obsahuje kˇrem´ık): vede k postupn´e destrukci plicn´ıho parenchymu • asbest´ oza (zapr´ aˇsen´ı nˇekter´ymi krystalick´ymi formami asbestu): poˇskozuje pl´ıci a zejm´ena vede po letech k rozvoji malign´ıho mesotheliomu pleury • berylium: poˇskozuje pl´ıci akutnˇe i chronicky (granulomat´ozn´ı z´anˇet)
9
10
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
• siderosis (extern´ı): poˇskozuje pl´ıci relativnˇe m´alo, ale ˇcasto je kombinov´ana se silik´ozou Na nˇekter´e prachy (typicky saze z kouˇrov´ ych zplodin) jsou nav´ az´ any cyklick´e uhlovod´ıky, kter´e jsou kancerogenn´ı. (obr. ) Kromˇe toho jeˇstˇe existuje zapr´aˇsen´ı organick´ ymi prachy (piliny, bavlna), kde se uplatˇ nuje t´eˇz alergick´a sloˇzka; ˇcasto jsou tyto prachy spojeny s pl´ısˇ nov´ ymi mikroorganismy (farm´aˇrsk´a pl´ıce). (obr. ) Zapr´ aˇsen´ı pl´ıce je (kromˇe sloˇzen´ı prachu) t´eˇz ovlivnˇeno ˇradou dalˇs´ıch faktor˚ u: (obr. ) • koncentrace prachu a d´elka expozice • velikost prachov´ ych zrn (nejnebezpeˇcnˇejˇs´ı je velikost 1 – 5 µm, menˇs´ı se vydechnou, vˇetˇs´ı se rychle odstran´ı • rozpustnost prachu • sloˇzen´ı (v´ıcesloˇzkov´e prachy atd.) • dalˇs´ı postiˇzen´ı pl´ıce jin´ ymi noxami (typicky kouˇren´ım) • individu´aln´ı citlivost´ı jedince
7.1.3.1 Anthrak´oza ´ Uvod Depozice uhl´ıku v plic´ıch s n´asledn´ ym lymfatick´ ym transportem pigmentu do plicn´ıch a mediastin´aln´ıch lymfatick´ ych uzlin. (obr. ) Klinika • velmi ˇcast´e, dnes u dospˇel´ ych je u pitvy vˇzdy, zejm´ena u mˇestsk´e populace • vdechov´an´ı ˇcist´eho uhl´ıkat´eho prachu vyvol´a anthrak´ozu v ˇcist´e formˇe • v nˇekter´ ych dolech je prach kombinovan´ y s kˇrem´ıkem (anthrakosilik´oza) • u kuˇr´ak˚ u jsou vdechov´any t´eˇz aromatick´e uhlovod´ıky a jin´e slouˇceniny, kter´e jsou karcinogenn´ı ´ na ´ lez Makroskopicky Pl´ıce je tmav´a, zejm´ena m´a v´ yraznou s´ıt’ovitou kresbu na pleuˇre, r˚ uzn´eho stupnˇe. Lymfatick´e uzliny v pl´ıci i v mediastinu jsou sytˇe ˇcern´e. (obr. ) Histologie Histologicky je pˇr´ıtomen zcela ˇcern´ y pigment v r˚ uzn´em rozsahu v alveol´ arn´ıch makrof´az´ıch, lymfatik´ach, pod pleurou a v uzlin´ach. Na rozd´ıl od melaninu nelze uhl´ık odbarvit peroxidem vod´ıku. (Podobnˇe mohou vypadat depozita titanu, ale ten se nach´az´ı v okol´ı prot´ez atd.) (obr. )
7.1.3.2 Silik´oza Klinika • kˇremiˇcit´ y prach (doly, speci´aln´ı stavebnictv´ı (dinas, vyzd´ıvka vysok´ ych pec´ı), brusiˇci skla) • onemocnˇen´ı se vyv´ıj´ı postupnˇe, m´a sv˚ uj rtg obraz: 1. retikul´arn´ı silik´oza s m´ırnou s´ıt’ovitou kresbou 2. malouzlov´a silik´oza
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
• • • • •
3. velkouzlov´ a silik´ oza s jizven´ım, kalcifikacemi a loˇziskov´ ym emfyz´emem v okol´ı jizev jakmile dos´ ahne onemocnˇen´ı jist´eho stupnˇe, pokraˇcuje d´ale i bez expozice prachu rozv´ıj´ı se cor pulmonale a postupnˇe respiraˇcn´ı insuficience nebo selh´ an´ı prav´e komory progn´ oza: nen´ı dobr´ a, kauz´ aln´ı l´eˇcba nen´ı moˇzn´a nemocn´ı maj´ı zv´ yˇsenou citlivost v˚ uˇci tuberkul´oze (silikotuberkul´oza) komplikac´ı (zejm´ena pˇr´ıpad˚ u s tuberkul´ ozou) je bronchogenn´ı karcinom
´ na ´ lez Makroskopicky V pl´ıci jsou tuh´e uzly, zpravidla spoleˇcnˇe s anthrak´ozou. V okol´ı uzl˚ u je emfyz´em. D´ ale b´ yv´ a hypertrofie prav´e komory i pˇreds´ınˇe. (obr. ) Histologie Histologicky se jedn´ a o kompaktn´ı, hyalinn´ı tk´an ˇ, nˇekdy nekrotickou. V uzlech se stˇr´ıd´ a f´ aze proliferace, jizven´ı a nekr´ozy. Ve tk´ani je mnoˇzstv´ı drobn´ ych kˇremiˇcit´ ych krystalk˚ u, patrn´ ych polarizaˇcn´ım mikroskopem. (obr. )
7.1.3.3 Asbest´oza Etiologie • vdechov´ an´ı vl´ aken modr´eho asbestu (zejm´ena krystalick´a skupia amfibolitu, krokidolit) • dnes je ˇcerstv´ a asbest´ oza vz´ acn´ a vzhledem ke zn´am´emu u ´ˇcinku a ochranˇe pracovn´ık˚ u • dˇr´ıve tot´ alnˇe nasazen´ı (izolace pˇri stavbˇe ponorek), tak´e doly atd. • po letech se vyv´ıj´ı plicn´ı fibr´ oza • v´ yraznˇe zvyˇsuje v´ yskyt bronchogenn´ıho karcinomu (5×), spoleˇcnˇe s kouˇren´ım 50× • vyvol´ av´ a malign´ı mesotheliom pleury (po ˇradˇe let po expozici), aˇz 1000× ˇcastˇejˇs´ı neˇz u norm´ aln´ı populace ´ na ´ lez Makroskopicky Makroskopicky b´ yv´ a loˇziskovit´e ztluˇstˇen´ı pleury, pozdˇeji pleur´aln´ı mesotheliom. Karcinom pl´ıce m´ a rovnˇeˇz typick´ y makroskopick´ y obraz. Kromˇe toho b´ yv´ a pˇr´ıtomna i plicn´ı fibr´ oza (s obrazem voˇstinovit´e pl´ıce). (obr. ) Histologie Je moˇzn´e prok´ azat asbestov´ a tˇel´ıska, kter´ a jsou obalen´a b´ılkovinou a hemosiderinem, maj´ı prot´ ahl´ y aˇz jehlicovit´ y tvar a na jednom konci paliˇckovit´e ztluˇstˇen´ı. (obr. ) Kvantitativnˇe se mˇeˇr´ı obsah asbestu tak, ˇze se odebran´a tk´an ˇ rozpust´ı v kyselinˇe, zfiltruje, vysuˇs´ı a sp´ al´ı. V popelu se stanov´ı obsah asbestu kvantitativnˇe. (obr. ) Mesotheliom a spinocelul´ arn´ı karcinom jsou pops´any jinde. (obr. )
7.2
Granulomat´ ozn´ı plicn´ı procesy
11
12
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
7.2.1
Plicn´ı tuberkul´ oza
´ Uvod Tuberkul´oza (nejen plic, ale i jin´ ych org´an˚ u) je st´ale velmi v´ yznamn´e onemocnˇen´ı. Navzdory u ´ˇcinn´ ym l´ek˚ um je dnes i v z´apadn´ıch zem´ıch na vzestupu (lid´e bez prostˇredk˚ u, bez pravideln´e l´ekaˇrsk´e p´eˇce, bezdomovci, ale tak´e v kombinaci s imunitn´ımi defekty terapeutick´ ymi nebo pˇri AIDS). (obr. ) Etiologie • Mycobacterium tuberculosis (m˚ uˇze b´ yt r˚ uznˇe virulentn´ı) • individu´aln´ı resistence postiˇzen´eho Patogeneza Mykobakteria jsou schopna pˇreˇz´ıvat intracelul´arnˇe a protil´atkov´a imunitn´ı odpovˇed’ v˚ uˇci nim vznik´a pozdˇe a nen´ı dokonal´a. (obr. ) Imunitn´ı syst´em v˚ uˇci mykobakteri´ım reaguje aˇz po urˇcit´e dobˇe. Nositelem odpovˇedi jsou T lymfocyty a sensibilizovan´e makrof´agy. (obr. 1. 2. 3.
) mykobakteria se nav´aˇzou na receptory makrof´ag˚ u a pronikaj´ı dovnitˇr zde se replikuj´ı a blokuj´ı tvorbu lyzosom˚ u po nˇekolika t´ ydnech doch´az´ı prostˇrednictv´ım T helper lymfocyt˚ u k aktivaci makrof´ag˚ u, kter´e zaˇcnou vykazovat antimykobakteri´ aln´ı aktivitu (aktivace NO synthet´azy a oxidativn´ı destrukci mykobakteri´ı) 4. aktivovan´e makrof´agy d´ale vyvolaj´ı tvorbu granulom˚ u (pˇril´ak´ an´ım monocyt˚ u, kter´e se mˇen´ı v epiteloidn´ı buˇ nky) 5. doch´az´ı k imunitn´ı destrukci tk´an´ı infikovan´ ych mykobakteriemi
Poˇskozen´ı tk´an´ı je zp˚ usobeno autoimunitn´ım mechanismem, mykobakteria samotn´a neprodukuj´ı ˇz´adn´e toxiny. (obr. ) Tuberkul´oza je mnohotv´arn´e onemocnˇen´ı, existuje v ˇradˇe forem. Hlavn´ı rozliˇsen´ı se dˇel´a mezi prim´arn´ı tuberkul´ozou (tzv. dˇetsk´ y, preimunn´ı typ) a tuberkul´ozou postihuj´ıc´ı ty, kteˇr´ı jiˇz maj´ı (ˇc´asteˇcnou) imunitu (tuberkul´ oza dospˇel´ ych). (obr. ) Lid´e jsou r˚ uznˇe vn´ımav´ı na tuberkul´ozu; typicky velmi citliv´ı byli napˇr. indi´ an´ı nebo ˇcernoˇsi; vysokou imunitu mˇeli napˇr. ˇzid´e. Z pokusn´ ych zv´ıˇrat napˇr´ıklad m´a prakticky nulovou imunitu morˇce; ud´av´a se, ˇze i jedno mykobakterium zp˚ usob´ı chorobu. (obr. ) D´ ale z´aleˇz´ı na individu´aln´ım stavu obranyschopnosti jedince (ˇspatn´ a v´ yˇziva, imunosuprese, doprovodn´e onemocnˇen´ı, vysok´ y vˇek imunitu sniˇzuj´ı). (obr. ) Klinika • hematogenn´ı tuberkul´ oza m´a znaky akutn´ıho onemocnˇen´ı, s teplotami a zn´amkami sepse • org´ anov´ a tuberkul´ oza plicn´ı m´a ˇradu pˇr´ıznak˚ u – teploty – noˇcn´ı pocen´ı – vykaˇsl´av´an´ı sputa s mykobakteriemi – vyˇcerp´an´ı, ztr´ata na v´aze – vykaˇsl´av´an´ı krve – u chronick´ ych org´anov´ ych forem m˚ uˇze b´ yt sekund´arn´ı amyloid´oza • obecnˇe bolesti nejsou, nav´ıc onemocnˇen´ı se rozv´ıj´ı postupnˇe, pˇr´ıznaky jsou ˇcasto nespecifick´e, coˇz vede k pozdn´ı diagn´oze se z´avaˇzn´ ymi n´asledky pro pacienta i n´asledky epidemiologick´ ymi • rtg m´a pˇri diagnostice nezastupiteln´ y v´ yznam
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
• progn´ oza: – dobr´ a (antituberkulotika) – velmi d˚ uleˇzit´ a je ˇcasn´ a diagnostika – pokroˇcilejˇs´ı destrukce, plicn´ı kaverny atd. se hoj´ı jizven´ım, ne ad integrum – ˇcas od ˇcasu se najde pˇri pitvˇe nerozpoznan´a tuberkul´oza, ˇcastˇeji jako doprovodn´e onemocnˇen´ı ´ na ´ lez Makroskopicky Mili´ arn´ı tuberkul´ oza: mnoˇzstv´ı drobn´ ych loˇzisek velikosti do 2 mm, ˇzlutav´ ych na ˇrezu; vˇetˇs´ı loˇziska mohou m´ıt mˇekˇc´ı konzistenci (kaseifikace). (obr. ) Pˇri org´ anov´e tuberkul´ oze jsou v plic´ıch granulomy, nepravideln´e dutiny i zn´ amky klasick´eho z´ anˇetu. Zmˇeny postihuj´ı samozˇrejmˇe i mediastin´aln´ı lymfatick´e uzliny. (obr. ) Histologie Mili´ arn´ı tuberkul´ oza: drobn´e granulomy s variabilln´ı kaseifikac´ı, z´anˇet. (obr. ) Org´ anov´ a tuberkul´ oza: rozs´ ahl´e kaseifikuj´ıc´ı granulomy s nekr´ozami popraˇskov´eho typu a pˇr´ıtomnost´ı Langhansov´ ych obrovsk´ ych, mnohojadern´ ych bunˇek. (obr. ) Kromˇe granulom˚ u je pˇr´ıtomen v r˚ uzn´e m´ıˇre i klasick´ y z´anˇet (s neutrofily nebo lymfocyty). (obr. ) Pro diagn´ ozu je rozhoduj´ıc´ı pr˚ ukaz mykobakteri´ı ve tk´an´ı (Ziehl-Neelsen, fluorescenˇcn´ı metody, PCR). Klinicky je d˚ uleˇzit´ y prokaz imunitn´ı reakce proti mykobakteri´ım (Mantoux). (obr. ) V pozdˇejˇs´ıch f´ az´ıch doch´ az´ı k fibr´ oze a hyalinizaci postiˇzen´ ych tk´an´ı. (obr. ) Mykobakteria jsou vysoce odoln´e mikroorganismy, patˇr´ı mezi tˇech nˇekolik, kter´e vydrˇz´ı formolovou fixaci a parafinov´ y proces; i parafinov´e bloky z˚ ust´ avaj´ı infekˇcn´ı. (obr. )
7.2.1.1 Prim´arn´ı infekt Pˇr´ı prim´ arn´ım infektu jde o prvn´ı setk´ an´ı jedince s tuberkul´ozn´ı infekc´ı. Sekvence ud´ alost´ı je n´ asleduj´ıc´ı: (obr. ) 1. tbc fokus ve tk´ an´ı (imunitn´ı syst´em mykobakteria zpoˇc´atku toleruje) 2. mykobakterium se ˇs´ıˇr´ı lymfatiky do sp´ adov´e uzliny (lymfangitis, lymfadenitis) 3. imunitn´ı syst´em reaguje a tk´ an ˇ s mykobakteriemi podl´eh´a nekr´oze (cytotoxick´ a reakce) 4. nekrotick´e fokusy podl´ehaj´ı dystrofick´e kalcifikaci (rtg) Toto je sled ud´ alost´ı pˇri prvn´ım setk´ an´ı odoln´eho jedince s tuberkul´ozou. (obr. ) Prim´ arn´ı infekt m˚ uˇze b´ yt kdekoliv (pl´ıce a mediastin´aln´ı uzlina, stˇrevo a mesenteri´ aln´ı uzlina), ale nejˇcastˇeji dnes tato situace nast´av´a po vakcinaci (podkoˇz´ı a k˚ uˇze na rameni, axil´ arn´ı uzlina). (obr. ) V dalˇs´ıch letech takov´ı jedinci vykazuj´ı vysokou imunitu v˚ uˇci tuberkul´oze; obranyschopnost vˇsak m˚ uˇze klesnout.
13
14
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
(obr. )
7.2.1.2 Prim´arn´ı (hematogenn´ı) tuberkul´oza Nastane v situaci, kdy z nˇejak´eho d˚ uvodu organismus nezvl´adne prvotn´ı kontakt s mykobakteriemi. Podobnˇe vˇsak vypad´a i sekund´arn´ı tuberkul´ oza pˇri imunitn´ı deficienci. (obr. ) Dojde k mykobakteri´aln´ı sepsi, ale na rozd´ıl od situace pˇri prim´ arn´ım infektu nejsou mykobakteria z krve odstranˇena, ale naopak dojde ke tvorbˇe velk´eho mnoˇzstv´ı z´anˇetliv´ ych loˇzisek. (obr. ) Tato loˇziska maj´ı charakter drobn´ ych granulom˚ u (s kaseifikac´ı nebo bez) a postihuj´ı prakticky cel´ y organismus (j´atra, slezina, CNS atd.). Proces odpov´ıd´a tzv. mili´ arn´ı tuberkul´ oze. (obr. ) Bez agresivn´ı l´eˇcby vede tato forma ke smrti. I po l´eˇcbˇe mohou z˚ ust´ avat n´ asledky (basil´arn´ı tbc meningitis). (obr. )
7.2.1.3 Ohraniˇcen´a, neaktivn´ı sekund´arn´ı tuberkul´oza Prim´ arn´ı infekt nebo u ´spˇeˇsnˇe vyhojen´e loˇzisko sekund´arn´ı tuberkul´ ozy (napˇr´ıklad v plicn´ıch apexech) se vazivˇe opouzdˇr´ı, vazivo hyalinizuje a kalcifikuje. Nicm´enˇe mykobakteria v tˇechto loˇzisc´ıch nˇekdy z˚ ust´avaj´ı po mnoho let aktivn´ı. V pˇr´ıpadˇe oslaben´ı imunity (vˇek, onemocnˇen´ı, imunosuprese) se z tˇechto loˇzisek rozv´ıj´ı sekund´arn´ı org´anov´a tuberkul´oza. (obr. )
7.2.1.4 Sekund´arn´ı org´anov´a tuberkul´oza s progres´ı Starˇs´ı, ohraniˇcen´a loˇziska nebo nov´a loˇziska sekund´arn´ı infekce mohou za nepˇr´ızniv´ ych okolnost´ı progredovat. Pak vznik´a org´anov´a tuberkul´ oza. (obr. ) Tato forma tuberkul´ozy zpravidla skuteˇcnˇe postihuje jen jeden org´ an (ˇci org´ anov´ y syst´em): pl´ıce, kosti, prostatu atd. K postiˇzen´ı dalˇs´ıch org´ an˚ u doch´ az´ı jen nˇekdy. (obr. ) Org´ anov´a forma je charakterizovan´a postupnou progres´ı procesu ve tk´ ani s imunitnˇe indukovanou destrukc´ı tk´anˇe. V plic´ıch se loˇziska destrukce naz´ yvaj´ı kaverny. V podstatˇe se jedn´a o plicn´ı abscesy. Kaverny maj´ı r˚ uznou velikost. Pokud komunikuji s bronchi´aln´ım stromem, jde o tzv. otevˇrenou tuberkul´ozu, kter´a je vysoce nakaˇzliv´a: pacient vykaˇsl´av´ a sputum (tuberkul´ozn´ı hnis) obsahuj´ıc´ı velk´e mnoˇzstv´ı mykobakteri´ı. (obr. ) Pˇri poklesu obranyschopnosti se proces org´anov´e destrukce urychluje (rychl´e u ´bytˇe, phtisis gallopans). (obr. ) Naruˇsen´ı bronchi´aln´ıch arteri´ı z´anˇetliv´ ym procesem vede k masivn´ı hemorrhagii (Rasmussenovo aneurysma, chrlen´ı krve). (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
7.2.2
Sarkoid´ oza (m. B¨ ock)
Etiologie • nen´ı zn´ ama • defekt imunitn´ı regulace, autoimunitn´ı proces • dˇr´ıve pˇredpokl´ adan´ a etiologick´ a souvislost s tuberkul´ozou se nepotvrdila • spouˇstˇec´ı mechanismus ani ev. mikrobi´ aln´ı agens nebylo dosud jednoznaˇcnˇe prok´ az´ ano Klinika • postiˇzeny jsou nejˇcastˇeji pl´ıce, d´ ale lymfatick´e uzliny, slezina, k˚ uˇze, kostn´ı dˇreˇ n a jin´e org´ any • pr˚ ubˇeh je variabiln´ı podle stupnˇe rozˇs´ıˇren´ı a postiˇzen´ı org´an˚ u • respiraˇcn´ı poruchy • horeˇcka, vyˇcerp´ an´ı • zmˇeny na k˚ uˇzi ev. jin´ ych org´ anech (splenomegalie, hepatomegalie) • progn´ oza: – variabiln´ı, podle pr˚ ubˇehu – isolovan´e postiˇzen´ı plic vede k fibr´ oze plicn´ı a s n´ı spojen´ ym probl´em˚ um – isolovan´e postiˇzen´ı lymfatick´ ych uzlin m´a dobrou progn´ozu – obecnˇe u vˇetˇsiny pacient˚ u se nemoc stabilizuje a ustoup´ı – trval´e n´ asledky hroz´ı u sarkoid´ ozy CNS, oka atd. – terapie nen´ı kaus´ aln´ı (kortikoidy) ´ na ´ lez Makroskopicky Granulomy jsou zpravidla drobn´e, okem v pl´ıci viditeln´e jen nˇekdy. (obr. ) Histologie Nekaseifikuj´ıc´ı epiteloidn´ı granulomy s jen m´ırnou pˇr´ımˇes´ı lymfocyt˚ u. ˇ Casto jsou pˇr´ıtomny granulomy ve spl´ yvaj´ıc´ıch skupin´ach. Asteroidn´ı inkluze a lamel´ arn´ı inkluze Schaumanovy b´ yvaj´ı ˇcasto pˇr´ıtomny, pro sarkoid´ ozu vˇsak jednoznaˇcnˇe urˇcuj´ıc´ı nejsou. (obr. ) Typick´e jsou nekaseifikuj´ıc´ı granulomy, ale nˇekdy m˚ uˇze ke kaseifikaci doch´ azet. (obr. )
7.2.3
Hypersensitivn´ı pneumonitis
´ Uvod Alergick´ a reakce vznikaj´ıc´ı po dlouhodob´e expozici organick´ ym prach˚ um (extrinsn´ı alergick´ a alveolitis). Mezi tyto jednotky patˇr´ı farm´aˇrsk´a pl´ıce, nemoc chovatel˚ u holub˚ u a podobnˇe. Na procesu se pod´ıl´ı imunitn´ı reakce III. a IV. typu. (obr. ) Etiologie • organick´e prachy, obsahuj´ıc´ı ˇcasto – termofiln´ı bakterie – spory pl´ısn´ı – ˇzivoˇciˇsn´e proteiny Klinika • akutnˇe po inhalaci: kaˇsel, dyspnoe, horeˇcka • nodul´ arn´ı zast´ınˇen´ı na rtg plic • v pozdn´ıch f´ az´ıch respiraˇcn´ı selh´ av´ an´ı a pˇr´ıznaky interstici´aln´ı plicn´ı fibr´ ozy
15
16
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Histologie Interstici´aln´ı pneumonie s u ´ˇcast´ı lymfocyt˚ u, makrof´ag˚ u a plasmatick´ ych bunˇek, d´ale tvorba drobn´ ych nekaseifikuj´ıc´ıch granulom˚ u a interstici´ aln´ı plicn´ı fibr´oza a obliterativn´ı bronchiolitis. (obr. )
7.3
Deskvamativn´ı interstici´ aln´ı pneumonie
V popˇred´ı obrazu stoj´ı mnoˇzstv´ı makrof´ag˚ u vyplˇ nuj´ıc´ıch alveoly. Septa jsou m´ırnˇe ztluˇstˇel´a. Onemocnˇen´ı je zp˚ usobeno kouˇren´ım; makrof´ agy ˇ obsahuj´ı fagocytovan´ y pigment (ˇzelezo, uhl´ık). Casto b´ yv´a pˇr´ıtomn´ y i emfyz´em. (obr. ) Progn´ oza je dobr´a: pacienti mus´ı pˇrestat kouˇrit, l´eˇcba kortikoidy potom onemocnˇen´ı vyl´eˇc´ı. (obr. )
7.4
Alveol´ arn´ı protein´ oza
´ Uvod Akumulace alveol´arn´ıho surfaktantu v alveolech a bronchiolech. (obr. ) Etiologie • z´ıskan´a forma (90 %) je forma autoimunitn´ı choroby • kongenit´aln´ı forma je vz´acn´a (genetick´ y defekt) • sekund´arn´ı forma (nˇekdy pˇri silik´oze nebo hemoblast´oz´ach) je rovnˇeˇz vz´acn´a Klinika • onemocnˇen´ı zaˇc´ın´a nen´apadnˇe • kaˇsel • dyspnoe, cyan´oza • nar˚ ustaj´ıc´ı zast´ınˇen´ı na plicn´ım sn´ımku • respiraˇcn´ı selh´av´an´ı • nemocn´ı vykaˇsl´avaj´ı objemn´e sputum s fragmenty gelatin´ozn´ıho materi´alu • progn´oza: – dospˇel´e formy ˇcasto (ne vˇzdy) progreduj´ı i pˇres l´eˇcbu bronchioalveol´arn´ımi lav´aˇzemi – vrozen´a forma je fat´aln´ı do 6 mˇes´ıc˚ u vˇeku d´ıtˇete Histologie Homogenn´ı precipit´aty vyplˇ nuj´ıc´ı alveoly, PAS pozitivn´ı, ˇcasto s obsahem cholesterolu, PAS pozitivn´ı. Precipit´aty jsou sloˇzeny z protein˚ u surfaktantu. (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
8 8.1
Vaskul´ arn´ı onemocnˇ en´ı plic Plicn´ı infarkt, plicn´ı embolizace
´ Uvod Uvolnˇen´e thromby z velk´ ych ˇzil jsou nejˇcastˇejˇs´ı pˇr´ıˇcinou thrombembolizace a jednou z nejˇcastˇejˇs´ıch pˇr´ıˇcin smrti (bez ohledu na prim´arn´ı onemocnˇen´ı). (obr. ) Etiologie • tromb´ ozy velk´ ych ˇzil zpravidla souvisej´ı s jinou chorobou – znehybnˇen´ı – pooperaˇcn´ı stavy – tumory – koagulaˇcn´ı poruchy • vz´ acnˇe jsou emboly z jin´ ych pˇr´ıˇcin (tuk, vzduch) Patogeneza • thromby vyvolaj´ı – respiraˇcn´ı selh´ an´ı – hemodynamick´e selh´ an´ı (n´ ahl´ y vzr˚ ust plicn´ıho odporu vede k selh´ an´ı prav´e komory a z´ astavˇe krevn´ıho obˇehu) Situaci ovlivˇ nuje velikost thrombu, rozsah tromb´ozy a stav pacienta. (obr. ) • mohutn´ y thrombembolus zablokuje hlavn´ı vˇetev nebo vˇetve plicn´ı arterie – selh´ an´ı prav´e komory – n´ ahl´ a smrt • mnohoˇcetn´e thromby zablokuj´ı vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı perifern´ıch vˇetv´ı plicn´ı arterie – selh´ an´ı prav´e komory – n´ ahl´ a smrt • nˇekolik menˇs´ıch thromb˚ u nebo jeden thrombus zablokuje perifern´ı vˇetve plicn´ı arterie – stav kardiovaskul´ arn´ıho syst´emu pacienta je dobr´ y ∗ plicn´ı infarkt s postupnou u ´pravou – stav kardiovaskul´ arn´ıho syst´emu pacienta nen´ı dobr´ y, srdce pracuje na hranic´ıch moˇznost´ı ∗ selh´ an´ı prav´e komory ∗ smrt Etiologie • okamˇzit´ a smrt selh´ an´ım prav´e komory s elektromechanickou disociac´ı • z´ achvat bolesti na hrudn´ıku, kaˇsle, tachykardie (nˇekdy i ˇsok) • plicn´ı infarkt je patrn´ y na rtg po cca 24 hodin´ach • fibrin´ ozn´ı pleuritis prokazateln´ a auskultaˇcnˇe • infarkt se uprav´ı, nˇekdy s jizven´ım, nˇekdy i s naruˇsen´ım plicn´ıho ˇreˇciˇstˇe (pulmon´ aln´ı hypertenze) • prevence (medikament´ ozn´ı sn´ıˇzen´ı hemokoagulace) u rizikov´ ych pacient˚ u je nutn´ a (znehybnˇen´ı pacienti, poperaˇcn´ı stavy) ´ na ´ lez Makroskopicky Masivn´ı plicn´ı embolisace: v hlavn´ıch vˇetv´ıch plicn´ı arterie je thrombembolus, fixovan´ y k endotelu c´evy (na rozd´ıl od pruˇzn´ıch posmrtn´ ych koagul, kruor˚ u). (obr. ) Plicn´ı infarkty maj´ı zhruba tvar kuˇzele s vrcholem v trombozovan´e vˇetvi plicn´ı arterie. Jsou hemorrhagick´e. U d´ele pˇreˇz´ıvaj´ıc´ıch pacient˚ u se rozv´ıj´ı pleuritis. Sekund´ arn´ı obˇeh (aort´ aln´ı vˇetve) zpravidla nestaˇc´ı zabr´anit infarktu, ale vedou k prokrv´ acen´ı nekrotick´e tk´anˇe. (obr. )
17
18
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Histologie Plicn´ı infarkt je hemorrhagick´a (tedy vzhledem k dvoj´ımu obˇehu sekund´ arnˇe prokrv´ acen´a) nekr´oza. Na periferii jsou ˇcasto lemy z neutrofil˚ u. (obr. )
8.2
Plicn´ı hypertenze
´ Uvod Znamen´a zv´ yˇsen´ı tlaku v mal´em obˇehu nad 25 % tlaku syst´emov´eho. (obr. ) Etiologie • prim´arn´ı plicn´ı hypertenze (specifick´a genetick´a mutace) • sekund´arn´ı plicn´ı hypertenze – chronick´a obstrukˇcn´ı choroba bronchopulmon´aln´ı s redukc´ı plicn´ıho ˇreˇciˇstˇe – plicn´ı fibr´oza, silik´oza – restrikˇcn´ı plicn´ı poruchy, onemocnˇen´ı pleury, hrudn´ıho koˇse – vrozen´e srdeˇcn´ı vady (objemov´a a tlakov´a z´atˇeˇz) – opakovan´e thrombembolizace – nˇekter´e autoimunitn´ı choroby (sklerodermie) Klinika • cor pulmonale • respiraˇcn´ı probl´emy v pokroˇcil´em stavu • progn´oza z´aleˇz´ı na pˇr´ıˇcinˇe; prim´arn´ı hypertenzi lze zpomalit i zastavit plicn´ımi vasodilatancii ´ na ´ lez Makroskopicky Hypertrofie prav´eho srdce; na endotelu arterie pulmonalis m˚ uˇze b´ yt nˇekdy pˇr´ıtomna m´ırn´a atheroskler´oza. (obr. ) Histologie • arterioly jsou nejv´ıce postiˇzeny: – hypertrofie hladk´e svaloviny medie – fibr´oza intimy se z´ uˇzen´ım lumina c´evy – tvorba plexiformn´ıch c´evn´ıch u ´tvar˚ u • na vˇetˇs´ıch c´ev´ach mohou b´ yt atherosklerotick´e zmˇeny r˚ uzn´eho stupnˇe
8.3 8.3.1
Plicn´ı poruchy spojen´ e s krv´ acen´ım Goodpasture˚ uv syndrom
Etiologie • cirkuluj´ıc´ı protil´atky proti nˇekter´ ym antigen˚ um kolagenu • postiˇzeny jsou pl´ıce a ledviny • spouˇstˇec´ı mechanismus nen´ı zn´am Klinika • postihuje mladˇs´ı osoby • rychle progreduj´ıc´ı glomerulonefritis • hemorrhagicko-nekrotizuj´ıc´ı interstici´aln´ı pneumonie • hemopt´ yza • fok´aln´ı plicn´ı zast´ınˇen´ı • glomerulonefritis, selh´an´ı ledvin, uremie • progn´oza: – bez l´eˇcby je choroba smrteln´a
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
– plasmafereza a cytostatika proces zpravidla zastav´ı (pl´ıce i ledviny) ´ na ´ lez Makroskopicky Pl´ıce jsou tˇeˇzk´e, s fok´ aln´ımi nekr´ ozami a prokrv´acen´ ymi oblastmi. (obr. ) Histologie Intraalveol´ arn´ı krv´ acen´ı s pˇr´ıtomnost´ı siderof´ ag˚ u, nekr´ozy, fibr´oza, pozdˇeji hyperregenerace pneumocyt˚ u II. typu. Line´ arn´ı pozitivita pod´el plicn´ıch (a glomerul´ arn´ıch) baz´ aln´ıch membr´ an. (obr. )
8.3.2
Wegenerova granulomat´ oza
Byla pops´ ana v kapitole patologie c´ev. (obr. )
9
Infekˇ cn´ı plicn´ı z´ anˇ ety
Klasifikace Klasifikace plicn´ıch z´ anˇet˚ u je komplikovan´ a a lze ji sestavit r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby. Obecnˇe vˇsak plat´ı, ˇze urˇcit´e okolnosti predisponuj´ı k rozvoji r˚ uzn´ ych typ˚ u pneumoni´ı (klasifikace dle Robbinse). (obr. ) • infekˇcn´ı pneumonie bˇeˇzn´eho typu – Streptococcus pneumoniae – Haemophilus influenzae – Staphylococcus aureus – Legionella pneumophila – Klebsiella, Pseudomonas • z´ıskan´e atypick´e pneumonie – Mycoplasma pneumoniae – Chlamydia – Coxiella burnetti (Q horeˇcka) – viry (RS viry, chˇripka, adenoviry, SARS) • nosokomi´ aln´ı pneumonie – Gram negativn´ı bakterie: Klebsiella, Serratia, E. coli – Pseudomonas • aspiraˇcn´ı pneumonie – anaeroby u ´stn´ı dutiny (Bacteroides, Fusobacterium) + aerobn´ı (Streptococcus, Staphylococcus, Pseudomonas, Haemophilus) • chronick´e pneumonie – mykotick´e (Nocardia, aktinomycety) – granulomat´ ozn´ı (Mycobacterium tuberculosis, atypick´a mykobakteria, histoplasmosis, coccidoiosis) • nekrotizuj´ıc´ı pneumonie, plicn´ı abscesy – anaeroby, Staphylococcus, Streptococcus • pneumonie u pacienta s defektem imunity – cytomegalovirus – Pseudocystis carinii – Mycobacterium avium – aspergilosis, candidasis aj.
19
20
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Makroskopicky existuj´ı dvˇe krajn´ı formy plicn´ıho z´anˇetu u infekˇcn´ıch pneumoni´ı: lob´arn´ı pneumonie a bronchopneumonie. (obr. )
9.1
Lob´ arn´ı pneumonie
´ Uvod Lob´ arn´ı pneumonie (typicky Streptococcus pneumoniae) postihuje cel´e plicn´ı laloky, kter´e jsou konzolidovan´e, jen s minim´aln´ı vzduˇsnost´ı (hepatizace). Takto postiˇzen´a tk´an ˇ je prakticky vyˇrazena z respirace. (obr. ) Klinika • teploty, tˇresavka • pleuritis (auskultace) • zastˇren´ı plicn´ıch pol´ı na rtg • poruchy d´ ych´an´ı podle rozsahu • progn´oza: – dˇr´ıve v´aˇzn´a, zejm´ena u rozs´ahl´eho postiˇzen´ı (al´arn´ı forma) – dnes dobr´a, Streptococcus pneumoniae dobˇre reaguje na antibiotika penicilinov´eho typu ´ na ´ lez Makroskopicky Klasicky se choroba rozv´ıj´ı ve ˇctyˇrech stadi´ıch: (obr. • • •
) z´ anˇetliv´e pˇrekrven´ı: pl´ıce je tˇeˇzk´a, ˇcerven´a ˇcerven´ a hepatizace: pl´ıce je ˇcerven´a, tuh´a, nevzduˇsn´a ˇsed´ a hepatizace: fibrin vytlaˇc´ı erytrocyty z alveol´arn´ıch sept, pl´ıce je ˇsed´a, tuh´a, nevzduˇsn´a • hojen´ı: fibrin v alveolech je rozpouˇstˇen enzymy neutrofil˚ u a vykaˇsl´ av´ an, tlak na alveol´arn´ı pˇrep´aˇzky povol´ı, pl´ıce je ˇcerven´a, pˇrekrven´ a
V oblastech, kde se proces eliminace fibrinu opozd´ı, mohou vznikat plicn´ı karnifikace: jedn´a se v podstatˇe o granulaˇcn´ı tk´an ˇ s fibrinem indukovanou c´evn´ı proliferac´ı (analogicky jako napˇr. u hojen´ı ran). Na rozd´ıl od jin´ ych lokalizac´ı vˇsak tyto oblasti nejizv´ı, z˚ ust´avaj´ı tuh´e, tmavˇe ˇcerven´e. Pokud zauj´ımaj´ı rozs´ahlejˇs´ı oblasti pl´ıce, mohou v´est k zv´ yˇsen´ı c´evn´ıho odporu a rozvoji cor pulmonale. (obr. ) Lob´ arn´ı pneumonii doprov´az´ı vˇzdy fibrin´ozn´ı pleuritis, po vyl´eˇcen´ı ˇcasto z˚ ust´ avaj´ı pleur´aln´ı adheze. (obr. ) Histologie Alveoly jsou vyplnˇeny fibrinem a ˇcetn´ ymi neutrofily. Obraz se liˇs´ı podle jednotliv´ ych stadi´ı (pˇrekrven´ı). Na pleuˇre je fibrinov´ y n´alet. (obr. )
9.2
Bronchopneumonie
´ Uvod Bronchopneumonie je multifok´aln´ı plicn´ı proces, centrovan´ y na perifern´ı bronchy. Z´anˇet nedodrˇzuje hranice mezi plicn´ımi laloky, parenchym mezi fokusy je vzduˇsn´ y. (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Klinika • ˇcasto n´ asleduje virov´ y z´ anˇet plic • postihuje tak´e pacienty v termin´ aln´ıch f´ az´ıch chorob • vznik´ a t´eˇz po aspiraci (ˇzaludeˇcn´ı obsah atd.) • teploty, kaˇsel, vykaˇsl´ av´ an´ı • mnohoˇcetn´ a zast´ınˇen´ı na rtg sn´ımku • progn´ oza: – z´ avis´ı na etiologii (resistentn´ı kmeny u nosokomi´aln´ıch n´akaz vzdoruj´ı l´eˇcbˇe) – u tzv. termin´ aln´ıch bronchopneumoni´ı je progn´oza ˇspatn´a (ˇcast´a pˇr´ıˇcina smrti u star´ ych lid´ı znehybnˇen´ ych po fraktur´ach, pˇri malignit´ ach a podobnˇe • u spl´ yvaj´ıc´ı a absceduj´ıc´ı formy, kde doˇslo k destrukci parenchymu, se hoj´ı jizven´ım, n´ avrat do p˚ uvodn´ıho stavu jiˇz nen´ı moˇzn´ y ´ na ´ lez Makroskopicky Loˇziska r˚ uzn´e velikosti, podle rozsahu a postiˇzen´ı parenchymu se makroskopicky a mikroskopicky tˇr´ıd´ı: (obr. • • •
) katar´ aln´ı bronchopneumonie: v bronˇs´ıch je hlen a neutrofily katar´ alnˇe hnisav´ a bronchopeumonie: bronchy jsou vyplnˇeny hnisem spl´ yvaj´ıc´ı bronchopneumonie: peribronchi´aln´ı z´anˇet v alveolech (neutrofily) vede k destrukci tk´ anˇe a spl´ yv´ an´ı loˇzisek • mikro- a makroabsceduj´ıc´ı forma: rozs´ ahl´a loˇziska s nekr´ozou tk´anˇe, vyplnˇen´ a neutrofily, ˇcasto i s abscesovou membr´anou
Histologie Bronchy a alveoly peribronchi´ alnˇe jsou vyplnˇeny neutrofily a r˚ uznˇe v´ yraznou pˇr´ımˇes´ı fibrinu. D´ ale je pˇr´ıtomen hlen, makrof´agy, odloupan´e epitelie, nˇekdy i erytrocyty. Na periferii z´ anˇetliv´ ych loˇzisek b´ yv´a z´anˇetliv´ y ed´em (ed´emov´ a tekutina v alveolech s ˇr´ıdce rozloˇzen´ ymi neutrofily). (obr. ) U spl´ yvaj´ıc´ıch forem doch´ az´ı k enzymatick´e destrukci sept a tvorbˇe rozs´ ahl´ ych ploch tvoˇren´ ych rozpadaj´ıc´ımi se neutrofily. (obr. )
9.3
Interstici´ aln´ı pneumonie
Etiologie • Mycoplasma • Chlamydia • Coxiella • chˇripka • Pneumocystis carinii • a dalˇs´ı Klinika • klinick´ y pr˚ ubˇeh je variabiln´ı • pˇr´ıznak˚ u m˚ uˇze b´ yt m´ alo (teploty, kaˇsel, bolesti hlavy, bolesti sval˚ u aj.) • na rtg jsou variabilnˇe rozloˇzen´ a zastˇren´ı parenchymu plic • zpravidla je pr˚ ubˇeh m´ırn´ y (ale mohou existovat zvl´aˇstˇe virulentn´ı kmeny) • m˚ uˇze ale navazovat klasick´ a bakteri´ aln´ı pneumonie po poˇskozen´ı parenchymu ´ na ´ lez Makroskopicky Plicn´ı parenchym je difuznˇe konzolidovan´ y, ˇcasto edemat´ozn´ı, pˇrekrven´ y. Navazovat m˚ uˇze bronchopneumonie. (obr. )
21
22
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Histologie Z´ anˇet se centruje na septa, kter´a jsou edemat´ozn´ı, rozˇs´ıˇren´a, s lymfocyt´ arn´ım infiltr´atem s pˇr´ımˇes´ı plasmocyt˚ u a makrof´ag˚ u. V alveolech se m˚ uˇze nach´azet eosinofiln´ı hmota (hyalinn´ı membr´any) z nekrotick´e alveol´ arn´ı v´ ystelky (to je ale typiˇctˇejˇs´ı pro ARDS). U virov´ ych forem lze nˇekdy v epiteli´aln´ıch nebo jin´ ych buˇ nk´ach nal´ezt inkluse. (obr. )
9.4
Plicn´ı absces
´ Uvod Z´ anˇetliv´ y rozpad plicn´ı tk´anˇe s abscesovou membr´anou. (obr. ) Etiologie • aspirace – infikovan´ y materi´al ∗ ganren´oznˇe se rozpadaj´ıc´ı karcinom j´ıcnu (zejm´ena s penetrac´ı do trachey) ∗ zkaˇzen´ y zub ∗ obsah j´ıcnov´eho divertikulu – vdechnut´ı potravy ∗ nejˇcastˇejˇs´ı u kojenc˚ u ∗ zejm´ena kojenci s esophago-trache´aln´ı p´ıˇstˇel´ı – aspirace ˇzaludeˇcn´ıho obsahu ∗ zvracen´ı r˚ uzn´eho p˚ uvodu (napˇr´ıklad u alkoholik˚ u) • hematogenn´ı rozsev – septick´ y embolus u sepse ∗ trombophlebitis ∗ akutn´ı endokarditis trikuspid´aln´ı chlopnˇe • obstrukce bronch˚ u – ciz´ı tˇelesa – plicn´ı tumory obturuj´ıc´ı bronchy (aˇz 15 % pˇr´ıpad˚ u) • ostatn´ı – pˇrechod ze sousedn´ıch org´an˚ u (j´ıcen, pleura) • z nejasn´e pˇr´ıˇciny – pokud se vˇse v´ yˇse uveden´e podaˇr´ı vylouˇcit (prim´arn´ı kryptogenn´ı plicn´ı absces) Klinika • kaˇsel • hojn´e p´achnouc´ı sputum • horeˇcky, bolesti na hrudi • rtg sn´ımek je typick´ y, CT s kontrastem prok´aˇze pyogenn´ı membr´ anu • progn´oza: – variabiln´ı – nebezpeˇcn´e jsou zejm´ena sekund´arn´ı abscesy (mozek) – po antibiotik´ach (a ev. punkci) se hoj´ı jizvou – nutno vylouˇcit hlavnˇe tumor ´ na ´ lez Makroskopicky Velikost abscesu je od milimetru do nˇekolika centimetr˚ u; dutina vyplnˇen´ a hnisem, ohraniˇcen´a pyogenn´ı membr´anou. (obr. ) Histologie Rozs´ ahl´a pole prostoupen´a rozpadaj´ıc´ımi se neutrofily. P˚ uvodn´ı tk´ an ˇ pl´ıce nen´ı pˇr´ıtomna. Na periferii je pyogenn´ı membr´ana, tvoˇren´a c´evnat´ ym vazivem. Pˇri nal´eh´an´ı na pleuru b´ yv´a loˇziskovit´a pleuritis. (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Pˇri ˇspatn´e demarkaci m˚ uˇze doj´ıt k plicn´ı flegm´onˇe a gangr´enˇe. (obr. )
9.5
Aspirace
Aspirace (mimo aspiraci intrauterinn´ı) vznik´ a za r˚ uzn´ ych okolnost´ı, napˇr´ıklad pˇri obstrukc´ıch j´ıcnov´ ych (atresie j´ıcnu, komunikace s tracheou u vrozen´ ych vad nebo pˇri tumorech), pˇri zv´ yˇsen´em mnoˇzstv´ı tekutiny (aspirace krve), pˇri poruch´ ach vˇedom´ı, poruch´ ach polykac´ıho reflexu a nˇekdy n´ahodnˇe. (obr. ) Aspirace ˇcasto vede ke vzniku bronchopneumonie (zejm´ena u infikovan´eho materi´ alu). Tuh´ a tˇelesa mohou v´est k obstrukci bronchu a vzniku fok´ aln´ıho emfyz´emu nebo kolapsu pl´ıce. (obr. )
10
Plicn´ı ed´ em
Etiologie • hemodynamick´ y ed´em – selh´ av´ an´ı lev´e komory, pˇresnˇeji pokles v´ ykonu lev´e komory pˇri zachovan´em v´ ykonu komory prav´e – ven´ ozn´ı obstrukce • sn´ıˇzen´ı onkotick´eho tlaku – hypoalbuminemie – nefrotick´ y syndrom – jatern´ı cirrh´ oza – enteropatie se ztr´ atou b´ılkovin • postiˇzen´ı plicn´ıch kapil´ ar – interstici´ aln´ı ed´em (viz ARDS dospˇel´ ych) • dalˇs´ı – ed´em ve velk´ ych v´ yˇsk´ ach (horsk´ a nemoc) – neurogenn´ı ed´em pˇri traumatech CNS
10.1
Alveol´ arn´ı plicn´ı ed´ em pˇ ri selh´ av´ an´ı lev´ eho srdce
Klinika • selh´ av´ an´ı lev´e komory, pˇretlak krve v plic´ıch • alveol´ arn´ı ed´em se vyv´ıj´ı rychle • kaˇsel, duˇsen´ı, zpˇenˇen´e sputum • pacient zauj´ım´ a polohu vsedˇe • po kardiotonic´ıch se stav rychle upravuje • rtg: zast´ınˇen´ı, zejm´ena v oblasti doln´ıch lalok˚ u, d´ale zv´ yˇsen´a lymfatick´ a kresba (pˇret´ıˇzen´ı lymfatik dren´ aˇz´ı), d´ale ev. hydrothorax • u chronick´ ych forem (mitr´ aln´ı sten´ oza) jsou pˇr´ıtomny siderof´agy • progn´ oza: – po kardiotonic´ıch se stav upravuje (ovˇsem s v´ yjimkou termin´ aln´ıch ed´em˚ u)
23
24
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
– doch´az´ı k resorpci tekutiny (transud´atu s mal´ ym mnoˇzstv´ım tekutiny), stav se upravuje ad integrum – dalˇs´ı v´ yvoj z´avis´ı na stavu srdeˇcn´ıho svalu ´ na ´ lez Makroskopicky Pl´ıce je tˇeˇzk´a, z ˇrezu vyt´ek´a zpˇenˇen´a ˇcir´a tekutina. (obr. ) Histologie Alveoly jsou vyplnˇeny homogenn´ı eosinofiln´ı hmotou (b´ılkovina v ed´emu). Tu a tam jsou pˇr´ıtomny dilatovan´e alveoly kulovit´eho tvaru (bubliny vzduchu zachycen´e v parenchymu pˇri stoupaj´ıc´ım ed´emu). (obr. ) Tekutina neobsahuje fibrin a jen minimum bunˇeˇcn´e pˇr´ımˇesi. Mnoˇzstv´ı b´ılkoviny v edemat´ozn´ı tekutinˇe je mal´e. (obr. )
11
Syndrom akutn´ı respiraˇ cn´ı t´ısnˇ e dospˇ el´ ych (ARDS)
´ Uvod Je akutn´ı postiˇzen´ı plic za postiˇzen´ı alveol˚ u. Synonyma jsou ˇsokov´a pl´ıce, akutn´ı alveol´arn´ı postiˇzen´ı aj. Histologick´ y obraz tohoto stavu se naz´ yv´ a difuzn´ı alveol´arn´ı postiˇzen´ı (DAD). (obr. ) Patogeneza Podkladem probl´emu je difuzn´ı postiˇzen´ı plicn´ıch kapil´ar (endotel) a ˇcasto (ne vˇzdy) i alveol´arn´ı v´ ystelky. Vyvol´avaj´ıc´ı inzult cestou r˚ uzn´ ych cytokin˚ u vede k aktivaci neutrofil˚ u, kter´e prostupuj´ı pˇres stˇeny c´ev do intersticia. Aktivovan´e enzymy neutrofil˚ u (prote´azy) a dalˇs´ı faktory zp˚ usob´ı poˇskozen´ı plicn´ıho parenchymu. (obr. ) Pozor, t´ım se ARDS dospˇel´ ych liˇs´ı od ARDS novorozenc˚ u, kde jde o poruchu tvorby surfaktantu u nezral´e pl´ıce. (obr. ) Etiologie Etiologie je mnohostrann´a. (obr. ) • infekˇcn´ı procesy – sepse – difuzn´ı z´anˇetliv´e postiˇzen´ı plic (viry, mykoplasmata, Pneumocystis aj.) • traumata – poranˇen´ı hlavy – tukov´a embolie (traumata tukov´eho polˇst´aˇre, zlomeniny kost´ı) – skoroutonut´ı – pop´aleniny • otravy – barbitur´aty – salicyl´aty – pˇred´avkov´an´ı heroinem • inhalace toxick´ ych l´atek
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
•
• • •
– kouˇr – iritaˇcn´ı p´ ary a plyny – kysl´ık hematologick´e probl´emy – DIC – mnohoˇcetn´e transfuze uremie pankreatitis alergick´e reakce
Klinika • dyspnoe, tachykardie • pozdˇeji cyan´ oza a respiraˇcn´ı selh´ av´ an´ı • rtg sn´ımek zprvu nen´ apadn´ y, pozdˇeji difuzn´ı zastˇren´ı • a samozˇrejmˇe je zde vyvol´ avaj´ıc´ı pˇr´ıˇcina! • progn´ oza: – variabiln´ı, z´ avis´ı na pˇr´ıˇcinˇe – obecnˇe ˇspatn´ a, um´ır´ a aˇz 60 % pacient˚ u ´ na ´ lez Makroskopicky Pl´ıce jsou tuh´e, ˇcerven´e, tˇeˇzk´e, edemat´ ozn´ı. (obr. ) Histologie V inici´ aln´ıch st´ adi´ıch u ´nik ed´emov´e tekutiny pˇres poˇskozen´e kapil´ary do intersticia alveol´ arn´ıch sept a ev. d´ ale do alveol˚ u. D´ale hyalinn´ı membr´any v alveolech, odloupan´e epitelie, makrof´ agy a fibrin. Pozdˇeji alveol´arn´ı v´ ystelka regeneruje (proliferuj´ı pneumocyty II. typu). (obr. ) Pˇri hojen´ı nedoch´ az´ı k restituci ad integrum, ale sp´ıˇse k organizaci fibrinov´eho exsud´ atu, fibr´ oze a ztluˇstˇen´ı mezialveol´arn´ıch sept. (obr. )
12 12.1
Tumory plic Benign´ı tumory plic
´ Uvod Benign´ı tumory plic jsou relativnˇe vz´ acn´e a maj´ı v´ yznam hlavnˇe v r´amci odliˇsen´ı od malign´ıch proces˚ u. (obr. )
12.1.1
Plicn´ı hamartom
Klinika • pomˇernˇe vz´ acn´ y • klinicky nˇem´ y, zpravidla se objev´ı n´ ahodnˇe • na rtg je okrouhl´ y st´ın, ˇcastˇeji na periferii plicn´ı • jedn´ a se bud’ o hamartom nebo o benign´ı tumor, pomalu rostouc´ı (pro n´ adorov´ y p˚ uvod by svˇedˇcilo to, ˇze v´ yskyt roste s vˇekem, u dˇet´ı je velmi vz´ acn´ y; d´ ale klonalita bunˇek a asociace s nˇekter´ ymi chromosom´ aln´ımi anom´ aliemi)
25
26
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Histologie Chrupavka, vazivo, nˇekdy i tuk; mezi t´ım jsou epitelem vystlan´e ˇstˇerbiny. Epitel je cylindrick´ y, nˇekdy s ˇrasinkami, nˇekdy bez. (obr. )
12.1.2
Inflamatorn´ı myoblastick´ y tumor
Klinika • vz´acn´ y • horeˇcka, kaˇsel, bolest na hrudn´ıku • okrouhl´ y, dobˇre ohraniˇcen´ y tumor • velikost nˇekolik centrimetr˚ u • pomal´ y r˚ ust Histologie Fibroblasty, myofibroblasty, plasmatick´e buˇ nky, lymfocyty. (obr. )
12.2
Plicn´ı karcinoid
Karcinoidy jsou zpravidla benign´ı, nicm´enˇe existuj´ı atypick´e a malign´ı formy; pˇri dlouhodob´em r˚ ustu doch´az´ı k metast´az´am. (obr. ) Klinika • tumor je pomˇernˇe vz´acn´ y • rostouc´ı n´ador, kter´ y m˚ uˇze uzav´ırat bronchy – kaˇsel – fok´aln´ı kolaps nebo emfyz´em pl´ıce – krv´acen´ı • nˇekdy produkuje serotonin a vyvol´av´a karcinoidov´y syndrom: – z´achvatovit´ y pr˚ ujem – zarudnut´ı k˚ uˇze nebo cyan´oza ´ na ´ lez Makroskopicky Tumory vych´azej´ı z neuroendokrinn´ıch bunˇek bronchi´aln´ı v´ ystelky. Dosahuj´ı velikosti nˇekolika centimetr˚ u. Rostou bud’ dovnitˇr do bronchu nebo naopak sp´ıˇse infiltrativnˇe do okoln´ı tk´anˇe. U malign´ıch forem doch´az´ı k metast´ az´ am do lymfatick´ ych uzlin mediastin´aln´ıch. (obr. ) Histologie R˚ uzn´ ym zp˚ usobem (nejˇcastˇeji solidnˇe trabekul´arnˇe) uspoˇr´adan´ y tumor z okrouhl´ ych, pravideln´ ych bunˇek s eosinofiln´ı cytoplasmou. V cytoplasmˇe jsou sekreˇcn´ı granula (podle toho, co karcinoid produkuje, nejˇcastˇeji serotoninov´a). Tato granula se daj´ı nastˇr´ıbˇrit nebo prok´azat elektronov´ ym mikroskopem a popˇr´ıpadˇe urˇcit vhodnou protil´atkou. (obr. ) Atypick´e karcinoidy jsou mitoticky aktivn´ı a maj´ı r˚ uznˇe vyj´adˇrenou celul´ arn´ı atypii. (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
12.3
Malign´ı tumory plic
´ Uvod Nejˇcastˇejˇs´ı a nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı jsou malign´ı tumory plic epiteli´aln´ıho p˚ uvodu (plicn´ı karcinomy). Mesenchym´ aln´ı plicn´ı tumory (fibrosarkomy lymfomy a jin´e) jsou vz´ acn´e a nebudou zde prob´ır´any. (obr. ) Etiologie • kouˇren´ı (aromatick´e uhlovod´ıky, radioaktivn´ı izotopy) + chronick´e dr´ aˇzdˇen´ı kouˇrem • pr˚ umysl (uranov´e doly, asbest) • zneˇciˇstˇen´ı vzduchu • radon • individu´ aln´ı citlivost dan´ a geneticky Patogeneza Prekurzov´e l´eze plicn´ı: (obr. ) • dlaˇzdicov´ a metapl´ azie a dyspl´ azie bronchi´aln´ıho epitelu (souvis´ı s chronickou iritac´ı) • atypick´ a adenomat´ ozn´ı hyperpl´ azie Klasifikace Z klinick´eho hlediska je z´ akladn´ı dˇelen´ı plicn´ıch karcinom˚ u na typ malobunˇeˇcn´ y a ty ostatn´ı; to proto, ˇze u malobunˇeˇcn´eho karcinomu nen´ı indikovan´ a chirurgick´ a l´eˇcba. (obr. ) Histologicky se plicn´ı karcinomy tˇr´ıd´ı na (obr. ) • spinocelul´ arn´ı karcinom • adenokarcinom – bronchioalveol´ arn´ı karcinom (forma adenokarcinomu specifick´a pro pl´ıce) – adenokarcinom bˇeˇzn´eho typu (acin´ arn´ı, papil´arn´ı, solidn´ı) • malobunˇeˇcn´ y karcinom • velkobunˇeˇcn´ y karcinom Podle lokalizace tumoru se rozliˇsuj´ı formy centr´ aln´ı (v hilov´e oblasti) a perifern´ı. Vˇetˇsina tumor˚ u je uloˇzena centr´ alnˇe, perifern´ı formy jsou ˇcastˇejˇs´ı u adenokarcinom˚ u. (obr. ) Klinika • nejˇcastˇejˇs´ı malign´ı tumory u muˇz˚ u, jedny z nejˇcastˇejˇs´ıch i u ˇzen • vˇek: dospˇel´ı (40 – 70 let) • zaˇc´ın´ a nen´ apadnˇe, diagnostikuje se zpravidla po nˇekolika mˇes´ıc´ıch pˇr´ıznak˚ u • kaˇsel • ztr´ ata na v´ aze • bolest na hrudn´ıku • dyspnoe • progn´ oza je obecnˇe ˇspatn´ a – asi 40 % pacient˚ u pˇreˇz´ıv´ a rok od diagn´ozy, pˇetilet´e pˇreˇzit´ı je 15 % – nejlepˇs´ı progn´ oza je u bronchioalveol´arn´ıho karcinomu – nej´ uˇcinnˇejˇs´ı l´eˇcba je chirurgick´ a (u lokalizovan´ ych forem) v kombinaci s dalˇs´ımi postupy – u malobunˇeˇcn´eho karcinomu je chirurgick´a l´eˇcba neprovediteln´a, v naprost´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u v dobˇe diagn´ozy je jiˇz tumor generalizovan´ y
27
28
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
´ na ´ lez Makroskopicky N´ adorov´e masy stenozuj´ı nebo vyplˇ nuj´ı bronchy a ˇs´ıˇr´ı se do okoln´ıho parenchymu. V plicn´ım parenchymu b´ yv´a kolaps, z´anˇet, ed´em, nekr´ ozy a n´ adorov´a disseminace. Jinak se chov´a bronchioalveol´arn´ı karcinom. (obr. )
12.4
Spinocelul´ arn´ı karcinom plic
Klinika • nejˇcastˇejˇs´ı forma plicn´ıho karcinomu • siln´a asociace s kouˇren´ım ´ na ´ lez Makroskopicky Nejˇcastˇeji se jedn´a o centr´aln´ı formu karcinomu (hilov´a oblast pl´ıce). R˚ uznˇe velk´ y tumor, zpoˇc´atku s vazbou na bronchy. Infiltrativn´ı r˚ ust, metast´azy do uzlin, plicn´ıho parenchymu i vzd´alen´e metast´azy (mozek). Centr´ aln´ı oblast n´adorov´ ych loˇzisek ˇcasto nekrotizuje (zmˇeknut´ı, dutina); tumor je u dobˇre diferencovan´ ych forem nˇekdy drobiv´ y. (obr. ) Histologie Dlaˇzdicobunˇeˇcn´ y karcinom obecn´eho typu, r˚ uzn´a diferenciace. (obr. )
12.5
Adenokarcinom plicn´ı
Klinika • tumor m´a menˇs´ı asociaci s kouˇren´ım neˇz jin´e tumory (jen 75 % tumor˚ u je u kuˇr´ak˚ u) • vyskytuje se sp´ıˇse na periferii pl´ıce • roste pomalu, ale metast´azuje rozs´ahle Histologie Adenokarcinom r˚ uzn´e stavby (obecnˇe adenokarcinom), zpravidla s hlenotvorbou. (obr. )
12.5.1
Bronchioalveol´ arn´ı karcinom
Klinika • zvl´aˇstn´ı forma adenokarcinomu pl´ıce (cca 10 % plicn´ıch karcinom˚ u) • vzhledem ke zvl´aˇstn´ımu zp˚ usobu r˚ ustu rtg (i makroskopick´ y) vzhled pˇripom´ın´a sp´ıˇse z´anˇet ´ na ´ lez Makroskopicky Neostˇre ohraniˇcen´a n´adorov´a loˇziska, ˇcastˇeji perifernˇe uloˇzen´a. (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Histologie • zvl´ aˇstn´ı zp˚ usob r˚ ustu: tapetuje povrch alveol˚ u, kter´e zpoˇc´atku (na periferii tumoru) z˚ ust´ avaj´ı zachov´ any • n´ adorov´e buˇ nky mohou b´ yt r˚ uzn´eho p˚ uvodu (Clara buˇ nky, pneumocyty II. typu, hlenotvorn´e bronchiol´ arn´ı buˇ nky) • hlenotvorn´ a varianta se rychleji ˇs´ıˇr´ı, prognosticky je m´enˇe pˇr´ızniv´a
12.6
Malobunˇ eˇ cn´ y karcinom
Klinika • tumor velmi rychle generalizuje, naprost´a vˇetˇsina pˇr´ıpad˚ u v dobˇe diagn´ ozy m´ a jiˇz infiltrovanou kostn´ı dˇreˇ n • chirurgick´ a l´eˇcba proto nen´ı indikovan´ a, tumor se l´eˇc´ı ozaˇrov´an´ım a chemoterapeuticky; na chemotherapii reaguj´ı zpoˇc´atku velmi dobˇre • u tohoto tumoru jsou nejˇcastˇejˇs´ı paraneoplastick´e pˇr´ıznaky (ty ale nˇekdy jsou i u jin´ ych plicn´ıch tumor˚ u): – tumor produkuje nˇekter´e hormony nebo hormon˚ um podobn´e l´ atky ∗ ADH (hyponatr´emie) ∗ ACTH (Cushing˚ uv syndrom) ∗ parathormon nebo peptidy s obdobn´ ym u ´ˇcinkem (hyperkalc´emie) ∗ kalcitonin (hypokalc´emie) ∗ gonadotropiny (gynekomastie) ∗ serotonin, bradykinin (karcinoidov´ y syndrom) – a vyvol´ av´ a v cca 10 % pˇr´ıpad˚ u paraneoplastick´y syndrom – d´ ale nejasn´ ym zp˚ usobem (napˇr. produkc´ı nˇejak´e substance, jej´ıˇz u ´ˇcinek neodpov´ıd´ a ˇz´ adn´emu hormonu) vyvol´av´a ∗ myasthenii ∗ hypertrofickou osteoarthropatii (prsty) ∗ acanthosis nigricans ∗ perifern´ı neuropatii – a d´ ale tlakem na okoln´ı struktury ∗ Hornerovo trias · enophtalmus · ptosis oˇcniho v´ıˇcka s mi´ ozou · anhidr´ ozu – a pˇri infiltraci do tk´ an´ı v okol´ı trachey a hrudn´ıho nervov´eho plexu: Pancoast˚ uv tumor s velkou bolestivost´ı ´ na ´ lez Makroskopicky Nepˇr´ıznaˇcn´ a; bˇelav´e infiltruj´ıc´ı n´ adorov´e hmoty, ˇcasto rozs´ahle nekrotizuj´ıc´ı. (obr. ) Histologie • drobn´e buˇ nky s u ´zk´ ym lemem cytoplasmy (o nˇeco menˇs´ı neˇz lymfocyty) • polymorfie je zˇreteln´ a ve velk´em zvˇetˇsen´ı, pˇri mal´em zvˇetˇsen´ı tumorov´e buˇ nky p˚ usobi uniformn´ım dojmem (rozsypan´ y oves) • ˇcast´e jsou nekr´ ozy tumoru • vˇsechny malobunˇeˇcn´e karcinomy jsou high grade“, tedy ˇspatnˇe ” diferencovan´e • elektronmikroskopicky se daj´ı prok´ azat neurosekreˇcn´ı granula (tumor vych´ az´ı z Kultschick´eho bunˇek) • tat´ aˇz granula jsou prokazateln´ a i imunohistochemicky (chromogranin, synaptofysin) • existuj´ı formy z kulat´ ych a ov´ aln´ ych bunˇek, biologick´e chov´an´ı je vˇsak stejn´e
29
30
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
12.7
Velkobunˇ eˇ cn´ y karcinom plic
´ Uvod M´enˇe ˇcast´a forma vysoce malign´ıho tumoru plic. (obr. ) ´ na ´ lez Makroskopicky Nen´ı pˇr´ıznaˇcn´a (infiltruj´ıc´ı svˇetle ˇsed´e n´adorov´e hmoty). (obr. ) Histologie • nediferencovan´ y karcinom • velk´e buˇ nky s jad´erky • vysok´a mitotick´a aktivita • p˚ uvodnˇe se snad jedn´a o adenokarcinomy a spinocelul´arn´ı karcinomy, ale dan´a l´eze jiˇz znaky diferenciace neobsahuje
12.8
Metast´ azy do plic
´ Uvod Pl´ıce jsou velmi ˇcast´ ym org´anem pro metat´azy. Do plic se tumory ˇs´ıˇr´ı lymfatickou cestou, hematogenˇe nebo i pˇr´ım´ ym pror˚ ust´an´ım. Kromˇe toho i prim´arn´ı plicn´ı tumory mohou ovˇsem v plicn´ı tk´ani zakl´ adat sekund´arn´ı loˇziska. (obr. ) Klinika • epiteli´aln´ı tumory, melanoblastom, mesenchym´aln´ı tumory (napˇr. leiomyosarkom dˇelohy), germin´aln´ı tumory, chorionepiteliom • karcinomy tlust´eho stˇreva metast´azuj´ı napˇred do jater, aˇz pozdˇeji do plic; tumory rekta mohou zakl´adat plicn´ı metast´azy ihned (portokav´aln´ı anastom´ozy) • pˇr´ıznaky r˚ uzn´e, diagn´oza je hlavnˇe rentgenologick´a • metast´azy jsou zpravidla mnohoˇcetn´e, nˇekter´e tumory mohou zakl´ adat izolovan´e metast´azy chirurgicky ˇreˇsiteln´e (napˇr. leiomyosarkom dˇelohy) ´ na ´ lez Makroskopicky Sekund´arn´ı loˇziska jsou zpravidla mnohoˇcetn´a, okrouhl´eho tvaru, mohou nekrotizovat. Makroskopick´ y vzhled je vˇetˇsinou nepˇr´ıznaˇcn´ y (v´ yjimku mohou tvoˇrit napˇr. melanomy, choriokarcinomy, chondrosarkomy, osteosarkomy, liposarkomy). (obr. ) Histologie Histologie odpov´ıd´a typu v´ ychoz´ıho n´adoru; z histologick´eho obrazu metast´ azy vˇsak nelze p˚ uvod tumoru vˇzdy stanovit. (obr. )
13 13.1
Patologie pleury Z´ anˇ ety pleury
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Etiologie • infekˇcn´ı pleuritidy – pˇri z´ anˇetu plic – pˇri jin´em zdroji infekce (tumory pl´ıce, trauma) • neinfekˇcn´ı pleuritidy – reaktivn´ı po plicn´ım infarktu – autoimunitn´ı procesy (revmatoidn´ı arthritis) – ur´emie ´ na ´ lez Makroskopicky ˇ Pleur´ aln´ı dutina ˇcasto obsahuje r˚ uzn´e mnoˇzstv´ı v´ ypotku. Cerstv´ a pleuritis m´ a zpravidla v´ yraznou fibri´ ozn´ı sloˇzku, coˇz vede k pleur´aln´ım adhez´ım. Fibrin´ ozn´ı adheze se po ˇcase mˇen´ı v pevn´e adheze vazivov´e, kter´e natrvalo z˚ ust´ avaj´ı po odeznˇen´ı z´ anˇetu. (obr. ) Pˇri hnisav´e pleuritis m˚ uˇze doj´ıt k empy´emu nebo se hnis drˇz´ı v adhezemi ohraniˇcen´ ych pleur´ aln´ıch kaps´ ach. (obr. ) Histologie Nˇekter´e pleuritidy, zejm´ena tuberkul´ ozn´ı, maj´ı sklon ke kalcifikac´ım (pleuritis calcarea). (obr. ) Histologicky se jedn´ a o fibrin´ ozn´ı z´ anˇet, pˇri delˇs´ım pr˚ ubˇehu se zn´amkami organizace. Hnisav´ y z´ anˇet obsahuje mnoˇzstv´ı neutrofil˚ u. (obr. ) U sekund´ arn´ıch pleuritid jsou pˇr´ıtomny i zn´ amky prim´arn´ıho procesu (pneumonie, tumor atd.) (obr. )
13.2
Tekutina v pleur´ aln´ı dutinˇ e
Klasifikace • z´ anˇetliv´ y exsud´ at (bohat´ y na b´ılkoviny, zejm. fibrin; d´ale t´eˇz z´anˇetliv´e buˇ nky) – pneumonie, bronchopneumonie – tuberkul´ oza – tumory • nez´ anˇetliv´ y v´ ypotek – pˇri kongestivn´ım srdeˇcn´ım selh´ an´ı (spolu s ed´emem plic) — transud´ at – pˇri n´ızk´em onkotick´em tlaku (ztr´ ata b´ılkovin a podobn´e procesy) – pˇri blok´ adˇe lymfatick´e dren´ aˇze (karcin´oza pleury) • chylothorax pˇri ruptuˇre m´ızovodu (zejm´ena po obstukˇcn´ım n´adorov´em procesu v mediastinu) • pyothorax pˇri akumulaci hnisu v pleur´ aln´ı dutinˇe • hemothorax pˇri krv´ acen´ı do pleur´ aln´ı dutiny – traumatick´e krv´ acen´ı – ruptura aorty – hemorrhagick´ a pleuritis (hemorrhagick´ y exsud´at): hemorrhagick´e diat´ezy, rickettsi´ ozy, tumory ´ na ´ lez Makroskopicky Pleur´ aln´ı dutina je vyplnˇena tekutinou s r˚ uznou dalˇs´ı pˇr´ımˇes´ı. Mnoˇzstv´ı tekutiny kol´ıs´ a, pˇri vˇetˇs´ım mnoˇzstv´ı je pl´ıce kolabovan´a. (obr. )
31
32
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
Histologie Histologicky d˚ uleˇzit´a je identifikace p˚ uvodu infiltr´atu, zejm´ena pr˚ ukaz n´ adorov´ ych bunˇek z punkˇcn´ı cytologie. (obr. )
13.3
Pneumothorax
Klasifikace • zevn´ı pneumothorax (traumatick´ y) – bˇeˇzn´ y – ventilov´ y (zvl´aˇstˇe nebezpeˇcn´ y, vede k rozvoji pˇretlakov´eho pneumothoraxu) • vnitˇrn´ı pneumothorax – tuberkul´oza – asthma – emfys´em – spont´ann´ı idiopatick´ y pneumothorax (po ruptuˇre subpleur´ aln´ı emfyzemat´ozn´ı buly) Klinika • n´ahl´e zhorˇsen´ı d´ ychac´ıch pot´ıˇz´ı • bolest na hrudn´ıku • progn´oza: – podle moˇznost´ı kauz´aln´ı terapie (obt´ıˇzn´e u spont´ann´ıch vnitˇrn´ıch pneumothorax˚ u) – menˇs´ı mnoˇzstv´ı vzduchu se postupnˇe vstˇreb´a ´ na ´ lez Makroskopicky V pleur´aln´ı dutinˇe je vzduch, coˇz je patrn´e na rtg sn´ımku. Pˇri pitvˇe se pr˚ ukaz prov´ad´ı punkc´ı hrudn´ı stˇeny pod vodou. Pl´ıce je kolabovan´ a, pˇri tenzn´ım pneumothoraxu doch´az´ı i k odtlaˇcen´ı mediastina. (obr. )
13.4
Tumory pleury
13.4.1
Solit´ arn´ı fibr´ ozn´ı tumor
´ na ´ lez Makroskopicky Dobˇre ohraniˇcen´ y, nˇekdy stopkat´ yu ´tvar velikosti zpravidla nˇekolik centimetr˚ u, vz´acnˇe vˇetˇs´ı. Skl´ad´a se z tuh´e, svˇetle ˇsed´e vazivov´e tk´anˇe. (obr. ) Histologie Vazivo, vˇretenit´e buˇ nky; imunohistochemicky je tumor pozitivn´ı na CD34. (obr. ) Existuje i pleomorfn´ı, mitoticky aktivn´ı malign´ı forma (vz´acnˇe). (obr. ) Testy na asbest jsou negativn´ı. (obr. )
Hypertextov´ y atlas patologie: Patologie plic
13.4.2
Malign´ı mesotheliom
Etiologie • ˇcasto po exposice asbestu (asbest´ oza plicn´ı) • u lid´ı po tˇeˇzk´e expozici asbestu je doˇzivotn´ı riziko mesotheliomu 10 % • u 90 % mesotheliom˚ u je v anamn´eze expozice asbestu • latentn´ı obdob´ı mezi expozic´ı a vznikem mesotheliomu je 25 – 45 let • riziko rozvoje plicn´ıho karcinomu je u lid´ı exponovan´ ych asbestu vyˇsˇs´ı neˇz riziko rozvoje mesotheliomu (zejm´ena pokud kouˇr´ı) Klinika • bolest na hrudn´ıku • dyspnoe • pleur´ aln´ı v´ ypotek • mesotheliomy mohou vznikat z mesothelu i v jin´ ych lokalizac´ıch: – peritoneum – perikard – paratestikul´ arnˇe, na tub´ ach: benign´ı adenomatoidn´ı tumor • progn´ oza je ˇspatn´ a, jen m´ alo pacient˚ u pˇreˇzije 2 roky; do roka od diagn´ ozy jich zemˇre polovina ´ na ´ lez Makroskopicky Ztluˇstˇel´e loˇzisko na pleuˇre r˚ uzn´eho rozsahu, zpravidla pl´ıci t´emˇeˇz obaluje. ˇ Casto doch´ az´ı k invaz´ı do plicn´ıho parenchymu a metast´azov´an´ı do hilov´ ych uzlin. Tumor je tvoˇren mˇekkou, gelatin´ ozn´ı, ˇsedor˚ uˇzovou hmotou. (obr. ) Histologie Tumor se skl´ ad´ a z bunˇek dvoj´ıho typu: epiteloidn´ıch a mesenchym´aln´ıch. Tyto dvˇe bunˇeˇcn´e f´ aze jsou navz´ ajem sm´ıˇsen´e. Existuj´ı vˇsak formy s pˇrevahou jedn´e nebo druh´e sloˇzky (epiteloidn´ı nebo sarkomatoidn´ı mesoteliomy). (obr. ) Epiteloidn´ı sloˇzka ˇcasto pˇripom´ın´ a adenokarcinom (kuboid´aln´ı, kolumn´arn´ı buˇ nky, adenoidn´ı formace), pro odliˇsen´ı je nutn´a imunohistochemie nebo elektronov´ a mikroskopie. (obr. )
13.4.3
Sekund´ arn´ı tumory pleury
Metast´ azy na pleuru doprov´ azej´ı metast´ azov´ an´ı ˇrady malign´ıch tumor˚ u, ˇ zejm´ena epiteli´ aln´ıch. Casto se jedn´ a o velk´e mnoˇzstv´ı drobn´ ych metast´az velikosti do jednoho aˇz dvou milimetr˚ u, t´emˇeˇr souvisle pokr´ yvaj´ıc´ıch pleuru (karcin´ oza pleury). (obr. )
33