GR 2012-2013-22-5-Polsko BIČÍK, I. (2013): Úvodník. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 1. ISSN 1210-3004 NOWICKA, P. (2013): Tendence regionálního rozvoje v Polsku. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 2–4. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Regionální politika v Polsku je vykonávána jak na národní úrovni, tak na úrovni jednotlivých vojvodstvích (16). Nejchudšími regiony jsou oblasti na východě Polska, které v době vstupu Polska do Evropské unie byly nejchudšími regiony v rámci celé EU. Nízká úroveň rozvoje těchto oblastí je výsledkem řady různých faktorů včetně historických. Podobně jako v řadě dalších zemí, i v Polsku převažuje proces růstu rozdílů mezi regiony nad jejich snižováním (divergence převažuje nad konvergencí). Ekonomický potenciál rozvoje se stále více akumuluje ve velkých městských centrech, které jsou vhodným prostředím pro rozvoj vědy a tvorbu inovací. Přes různé nástroje státní i regionální politiky EU se rozdíly, nejen mezi, ale i uvnitř jednotlivých vojvodství, dále prohlubují. Klíčová slova: regionální politika, úroveň rozvoje, regionální rozdíly Abstract: Regional Development Tendencies in Poland. Regional policy in Poland is implemented both at the national and the voivodeship (provincial: 16 provinces) level. The poorest regions are areas in eastern Poland. At the time of Poland’s accession into the European Union, these were the poorest regions of the entire EU. The low level of development in these regions is a result of a series of factors, including a number of historic impacts. As is the case in a number of other countries, in Poland, increasing differences among regions trump any decreases in such regional differences (divergence dominates over convergence). The economic potential of development is becoming increasingly accumulated in large urban centres, which present appropriate environments for the development of science and the creation of innovation. Through the application of a number of instruments of state and regional EU policy regional differences – not only among provinces, but even within individual provinces – continue to increase. Key Words: regional policy, level of development, regional differences NOVÁČEK, A. (2013): Polsko mezi Východem a Západem. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 5–6. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Článek se věnuje Polsku z pohledu jeho polohy mezi Východem a Západem. Sleduje, v jaké době a proč Polsko k některému z těchto dvou subregionů Evropy inklinovalo více. Zamýšlí se nad vlivem polohy na formování národního charakteru nebo nad její souvislostí se socioekonomickými rozdíly uvnitř současného Polska. Poslední část přibližuje způsob, jakým vnímají svou pozici v Evropě sami Poláci. Klíčová slova: Polsko, geografická poloha, Východ, Západ Abstract: Poland, Between East and West. The article deals with Poland from the point of view of its position between the East and the West. It describes the
time periods during which and the reasons for which Poland inclined more to one or the other of these two European sub-regions. In addition, the article examines the influence of this east or west orientation on the formation of national character or in terms of socio-economic differences within present-day Poland. The concluding section outlines how Poles themselves perceive their position within Europe. Key words: Poland, geographical position, East, West
CZECHOWICZ, B. (2013): Slezsko: perla Koruny české, zapomenutá Etrurie, nebo politicko-správní hybrid? Geografické rozhledy, 22, 5, s. 7–9. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Článek se věnuje různým pohledům na region Slezska, případně na existenci slezské národnosti (nyní největší minority v Polsku vůbec). Jinak je chápáno v historickém smyslu, jinak v současnosti; jiný pohled na něj mají Němci, jiný Poláci, jiný Češi. Článek stručně shrnuje historický vývoj Slezska se zaměřením na jeho vztah k českým dějinám a k proměnám v chápání Slezska zejména během 20. století. Klíčová slova: Slezsko, historie Slezska, 14.–20. století, slezská národnost Abstract: Silesia: Pearl in the Czech Crown, Forgotten Etruria or PoliticalAdministrative Hybrid? This article explores a variety of views concerning the Silesia region, including the notion of a Silesian nationality (it is currently the largest minority in Poland). Silesia is understood differently in a historic sense, as compared to modern views. Germans, Poles and Czechs each have their own perspective on Silesia. The article briefly outlines the historical development of Silesia, focusing both on its relationship to Czech history and on changes in views concerning Silesia – particularly during the 20th century. Key Words: Silesia, history of Silesia, 14th to 20th centuries, Silesian nationality ONDRÁČEK, S.; MUNZAR, J. (2013): Velké přeshraniční povodně na Odře. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 10–11. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Přeshraničními povodněmi se v tomto článku rozumí případy velkých vod, které přecházely dnešní česko-polskou státní hranici. Ačkoliv z celkové rozlohy povodí Odry se na českém území nachází jen 6 %, je tato část významná z hlediska geneze povodní (jedná se totiž většinou o horské oblasti bohaté na srážky). Jsou uvedeny příklady velkých historických povodní v 19. a 20. století. Klíčová slova: řeka Odra, přeshraniční povodně, přírodní katastrofy, Česko, Polsko Abstract: Major Cross-Border Floods on the Oder. In this article, the term cross-border floods describes cases of flooding that impacted both sides of the present-day Czech-Polish border. In spite of the fact that only 6% of the Oder River’s drainage lies within Czechia, this small portion is very significant, in terms of flood generation (it consists primarily of mountainous terrain with high average
annual precipitation). The article presents examples of large floods from the 19 th and 20th centuries. Key Words: Oder River, cross-border floods, natural disasters, Czechia, Poland BLÁHA, J. D. (2013): Tvorba map ve věku geoinformačních systémů (5. část): Popis v mapě. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 12–13. ISSN 12103004 Abstrakt: Článek popisuje výhody a nevýhody tvorby map v GIS, a to na příkladu popisu v mapě. Čtenářům je také poskytnut návod, jak upravovat umístění popisu a jak natočit popis podél geografické sítě. V článku jsou také popsána základní pravidla umístění popisu v mapách. Klíčová slova: GIS, tvorba map, popis mapy Abstract: Map Creation in the Age of GIS: Map Lettering. This article describes the advantages and disadvantages of creating maps with traditional GIS software, in this case, with a focus on map lettering. Readers are provided with instructions on how to modify the placement of map lettering and how to rotate it along geographic axes (graticule). The article also describes basic rules for the placement of map lettering. Key Words: GIS, map creation, map lettering ŠTYCH, P. (2013): Geoinformační serverové technologie – nové možnosti přístupu ke geografickým datům. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 14–15. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Článek představuje technologie mapových serverů a podává přehled nejvýznamnějších on-line datových a mapových služeb. Znalost těchto technologií a služeb je velmi důležitá, neboť se vývoj na poli geoinformačních systémů stále více zaměřuje na webové technologie a GIS se tak stává stále dostupnější pro širokou veřejnost. Zapojení těchto technologií do výuky rozšiřuje možnosti využití široké škály datových a mapových zdrojů. Klíčová slova: GIS, geoportál, mapový server, geoinformatika Abstract: Online Geographic Information Technologies: New Dimensions of Access to Data and Technologies. This article presents map servers and provides a brief overview of the most significant online data and mapping services. A working knowledge of these technologies and services is very important as developments in the field of geographic information systems is more and more focused on web technologies and GIS is becoming increasingly accessible to the general public. The integration of these technologies into instruction greatly expands the potential for utilizing a broad array of data and map sources. Key Words: GIS, geoportal, map server, geographic information NOVOTNÁ, M. (2013): Tematické mapy a jejich využití při výuce zeměpisu. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 16–17. ISSN 1210-3004
Abstrakt: Článek se zabývá zobrazováním tematických informací o státech a regionech světa z volně dostupných databází formou kartogramů a kartodiagramů. Pro vizualizaci statistických dat jsou použity internetové aplikace Gapminder a IMF Data Mapper. Klíčová slova: tematické mapy, Gapminder, IMF Data Mapper Abstract: Thematic Maps and Their Use in Geography Instruction. This article explores means of displaying thematic information about countries and regions of the world – as acquired from publicly available databases – using cartograms and diagram maps. It uses the Internet applications Gapminder and IMF Data Mapper to provide visualizations of statistical data. Key words: thematic maps, Gapminder, IMF Data Mapper VODOVÁ, L. (2013): Ekologické sítě a greenways jako nástroje revitalizace krajiny. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 20–21. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Ekologická síť je vytvářena za účelem zachování biodiverzity krajiny. Českou ekologickou síť představuje Územní systém ekologické stability (ÚSES). Na území Spojených států amerických vzniká síť Greenways. Tato síť propojuje přírodně a kulturně cenná území za účelem rekreace obyvatel, teprve druhotně plní také ekologické funkce. Klíčová slova: ekologická síť, greenways, ÚSES, územní systém ekologické stability, biocentrum, biokoridor Abstract: Ecological Networks and Greenways as a Tool for Landscape Restoration. Ecological networks are created to maintain biodiversity in the landscape. The primary Czech ecological network is called the Territorial System of Ecological Stability (TSES). Within the United States, the– Greenways network is being implemented. It connects lands with natural and cultural value to provide and improve recreational opportunities. Secondarily, it also performs ecological functions. Key Words: ecological network, greenways, TSES, territorial system of ecological stability, biocentre, biocorridor DUPALOVÁ, P.; ŠOMOVÁ, M.; HULÍKOVÁ, K. (2013): Úmrtnost dětí do jednoho roku v České republice. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 22–23. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Tento článek popisuje vývoj kojenecké úmrtnosti od minulosti do současnosti. Je zde uvedena metoda výpočtu kvocientu kojenecké úmrtnosti, a dále i definice živě narozeného dítěte. Kojenecká úmrtnost je také analyzována více detailně – v závislosti na regionálních a mezinárodních rozdílech nebo podle rizikových faktorů. Klíčová slova: kojenecká úmrtnost, Česká republika Abstract: Mortality of Children in the First Year of Life in the Czechia. This article describes developments in the Czech Republic’s infant mortality rate from
past to present. It reviews methods for calculating infant mortality rate, as well as definitions for live and still births. It also analyzes infant mortality in greater detail – according to regional and international differences or selected risk factors. Key words: infant mortality, Czechia SEMOTANOVÁ, E. (2013): Historické regiony Česka – součást regionální identity v evropském prostoru. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 24–27. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Česká republika má své kořeny ukotveny hluboko v minulosti. Jako státní útvar a územní celek se formovala v prostoru střední Evropy od raného středověku (10. století). Zároveň se již tehdy začala členit na menší územní celky, regiony, s mnoha různými funkcemi. Rozsah, hranice a krajina v regionech se v průběhu staletí měnily, nové regiony vznikaly, staré zanikaly. Ve vztahu k regionu se člověk (společnost) definuje a vymezuje sama sebe, přičemž proces formování regionální identity výrazně souvisí s edukačními procesy, osvětou a popularizací. Mnohé výzkumné projekty se problematikou regionů zabývají a přispívají tak mimo jiné k udržení historického regionálního vědomí. Začleněním do časové a prostorové kontinuity poskytnou nové, srovnávací pohledy na regionální problematiku Česka v historickém vývoji. Klíčová slova: region, Česko, historie, historickogeografické vzdělávání kartografie, demografie Abstract: Historical Regions of Czechia: An Integral Part of Regional Identity in European Space. The roots of the Czech Republic are anchored in the distant past. Czechia, as a political and territorial unit within Central European space, has been formed since the early Middle Ages (10th century). Similarly, since that time, Czechia has been divided into smaller territorial units: regions with a wide variety of functions. The extent, borders and landscapes within these regions have changed over the centuries. New regions have emerged and old regions have ceased to exist. People (and society) define and identify themselves in relation to regions. And this process of regional identity formation is closely tied to educational processes, enlightenment and popularization. Many research projects explore the issue of regions and, in so doing, contribute to the perpetuation of a historical regional consciousness. Placing regions into a temporal and spatial continuity presents new and comparable perspectives on Czechia’s regions throughout its history. Key Words: region, Czechia, history, historical-geographical education, cartography, demography STOJANOV, R.; DUŽÍ, B. (2013): Přehradní nádrž Tři soutěsky v Číně: masové přesídlení obyvatel. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 28–29. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Plánované přesídlení obyvatel patří mezi témata, která se v českých i zahraničních médiích objevují s jistou pravidelností. Především v rozvojových zemích jako je Čína tento fenomén nabyl od poloviny 20. stol. masových rozměrů,
kdy místní úřady přesídlily několik desítek milionu lidí. Speciálním případem je nucená migrace cca 1,4–1,9 milionu obyvatel z důvodu výstavby nádrže Tři soutěsky, největší říční přehrady na světě, která zaplavila více než 1 500 měst i obcí a stovky tisíc farem. Čínské úřady nebyly schopny zajistit vhodné podmínky pro život přesídlených obyvatel a mnoho z nich se tak vracelo do míst svého původu i přes přísný zákaz ve snaze obdělávat půdu do poslední chvíle před jejím zaplavením. Toto přesídlení bude mít pravděpodobně další pokračování, kdy se předpokládá vystěhování dalších 4 milionu lidí z důvodu sesuvů půdy, půdní eroze a zvýšené seizmické aktivity, které způsobila výstavba přehrady. Klíčová slova: plánované přesídlení, vodní nádrž Tři soutěsky, Čína, environmentální migrace Abstract: The Three Gorges Dam in China: Mass Resettlement of Local Populations Development induced displacement is a frequently mentioned topic in the media. The phenomenon is linked with mass migration in developing countries, such as China. Local governments have relocated several million people, in China; however, they have failed to provide for their basic human needs. One special case is the resettlement of 1.4 million inhabitants due to construction of the Three Gorges Dam. The dam flooded more than 1,500 towns and villages as well as hundreds of thousands of farms. After evacuation. many displaces illegally returned to their places of origin in efforts to cultivate their former land until the last possible moment before flooding. And yet, the relocation of people because of the Three Gorges Dam will continue. More than 4 million additional people will potentially be resettled, due to landslides, land erosion, and increased seismic activities resulting from construction of the dam. Key words: development induced displacement, Three Gorges Dam, China, environmentally induced migration MAHEL, D. (2013): Arabské jaro v Maroku. Geografické rozhledy, 22, 5, s. 30– 32. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Lidové rebelie, které se v průběhu roku 2011 prohnaly severní Afrikou a Blízkým východem, se Maroku vyhnuly obloukem. Ve snaze najít kořeny marocké výjimečnosti se příspěvek věnuje marockým společensko-politickým aktivitám a energickým krokům vládnoucích autorit, vedených králem Mohamedem VI., učiněným v posledních dvou letech. Rozebírá politickou liberalizaci, přijetí nové ústavy, uznání berberské identity a všeobecné volby do parlamentu. Klíčová slova: Mohammed VI, Arabské jaro, Berbeři, Strana Spravedlnosti a rozvoje, Hnutí 20. února Abstract: The Arab Spring in Morocco. The popular rebellions that swept across North Africa and the Middle East during 2011 have largely bypassed Morocco. In efforts to explore Morocco’s unique position, this article focuses on the country’s political and cultural exceptionality and the impacts of the active approach of government authorities, as led by King Mohammed VI over the past two years. These actions include political and economic liberalization, the passing of a new Constitution and holding elections.
Key Words: Mohammed VI, Arab Spring, Berber, Justice and Development Party, February 20th Movement
