GR 2014–2015-24-2-Oceánie BIČÍK, I. (2014): Úvodník. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 1. ISSN 1210-3004 BAAR, V., BAAROVÁ, B. (2014): Malé státy Oceánie ve 21. Století. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 2–5. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Příspěvek přibližuje problémy rozvojové Oceánie, jejíž ekonomika tvoří ve světovém měřítku jen nepatrný zlomek. Nerostné zdroje jsou omezené, přírodní podmínky limitují i větší rozsah zemědělské činnosti. Hlavní produkční potenciál se nachází v moři, resp. v rybolovu a akvakultuře. Významným sektorem se stal cestovní ruch. Pro malé státy je důležitá také rozvojová pomoc. Klíčová slova: Oceánie, malé státy, ekonomika, poloha, globalizace Abstract: Small Countries of Oceania in the 21st Century. This article explores certain problems of developing Oceania, whose economy accounts for only a small fraction relative to the world scale. Natural resources are limited; natural conditions do not allow for any large scale agricultural activities. The main productive potential lies in the sea, mostly in fishing and aquaculture. Tourism has become a significant sector. In addition, development aid is important for these small states. Key Words: Oceania, small countries, economy, position, globalization ČECHOVÁ, L. (2014): Nesamosprávná území v Tichomoří a jejich geostrategický význam. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 6–7. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Článek analyzuje otázku nesamosprávných území v Tichém oceánu v souvislosti s jejich geostrategickým významem a dekolonizačním procesem. Zaměřuje se na příklad problematiky Nové Kaledonie, především na dosažení její plné územní suverenity a faktory, které tomuto procesu brání. Závěrečná část obsahuje globální hledisko a nastiňuje perspektivu budoucího vývoje. Klíčová slova: Tichomoří, dekolonizace, Nová Kaledonie, geostrategický význam Abstract: Non-Self-Governing Territories in the Pacific Ocean and their Geostrategic Importance. This article explores the issue of non-self-governing territories in the Pacific Ocean, in connection with their geostrategic importance and the decolonization process. It focuses on recent issues in New Caledonia, especially on the acquisition of complete territorial sovereignty and factors hindering factors this process. The article’s conclusion broadens to a global approach and outlines perspectives concerning future developments. Key Words: Pacific, decolonization, New Caledonia, geostrategic importance MÜLLER, M. (2014): Tropické cyklony. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 8–10. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Tropické cyklony jsou oblačné víry, které vznikají nad tropickými oblastmi oceánů, z nichž čerpají energii. Rozsáhlé skupiny bouřkových oblaků způsobují
lokální pokles tlaku vzduchu, sbíhavé proudění a rotaci celého systému. Kromě vysoké rychlosti větru jsou hlavními nebezpečnými projevy vzdutí moře a intenzivní deště. Oproti mimotropickým cyklonám bývají tropické cyklony méně rozsáhlé, zato však hlubší a tudíž ničivější. Ročně téměř 100 z nich dosáhne stádia tropické bouře. Jsou pečlivě sledovány, přičemž klíčovou roli hrají meteorologické družice. Nejvíce tropických cyklon je detekováno v západním Tichomoří; zdejší tajfuny také dosahují největší intenzity. Na rozdíl od jiných oblastí se zde tropické cyklony vyskytují celoročně, vrchol sezóny nicméně nastává stejně jako jinde dva měsíce po letním slunovratu, což souvisí s tepelnou setrvačností vody. Klíčová slova: tropická cyklona, hurikán, tajfun, přírodní ohrožení Abstract: Tropical Cyclones. Tropical cyclones are cloud-filled vortexes that develop above the oceans’ tropical regions, from which they also draw energy. Large groups of convective storms cause a localized drop in air pressure, convergent winds and the rotation of the entire system. In addition to high wind speeds, the primary dangers of tropical cyclones include storm surges and intense rain. In contrast to extratropical cyclones, tropical cyclones tend to be smaller in areal extent, yet deeper and consequently more destructive. Nearly 100 storms each year attain the status of tropical storm. These are carefully monitored with help from meteorological satellites. The greatest numbers of tropical cyclones tend to be detected in the western Pacific; typhoons in this region more frequently reach the greatest intensities. In contrast with other world regions, tropical cyclones occur here throughout the year, although as with other parts of the world the season reaches its climax two months after the summer solstice – in conjunction with the heating patterns of the world’s oceans. Key Words: tropical cyclone, hurricane, typhoon, natural hazard KRTIČKA, L. (2014): Korálové útesy a atoly na mapách. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 11–13. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Mnohé kartografické produkty, včetně školních atlasů obsahují informace o rozšíření korálových útesů. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na způsoby prezentace korálových útesů a atolů na mapách a následné využití takovýchto informací ve výuce. Klíčová slova: korálové útesy, atoly, reprezentace na mapách Abstract: Coral Reefs and Atolls on Maps. Many cartographic products, including school atlases contain information on the expansion of coral reefs. This paper attempts to show various ways by which coral reefs and atolls are represented in maps of different scales and such information can be utilized during instruction. Key Words: coral reefs, atolls, representation on maps HANUS, M., FIKAROVÁ, V. (2014): Rozvíjíme žákovské dovednosti práce s mapou II. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 14–16. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Text článku přináší náměty, jak rozvíjet žákovské dovednosti práce s mapou ve výuce zeměpisu. Text navazuje na první díl článku, přičemž tentokráte je pozornost věnována námětům na rozvoj především kognitivně náročnějších
mapových dovedností, a to na dovednosti z kategorie aplikace procedurální znalosti a tvorby s pomocí procedurální znalosti. Klíčová slova: práce s mapou, mapové dovednosti, revidovaná Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů, aplikace procedurální znalost, tvorba s pomocí procedurální znalosti Abstract: Developing Students’ Map Skills II. This article offers suggestions for developing students’ map skills as a part of geography instruction. It is a continuation of part one, this time focusing on methods for developing cognitively more-advanced map skills, involving the application of procedural knowledge and creation with the aid of procedural knowledge. Key Words: working with maps, map skills, revised Bloom’s taxonomy of educational objectives, application of procedural knowledge, and creation with the aid of procedural knowledge ŠOBR, M. (2014): Čím se dnes v praxi zabývá kartograf? Rozhovor s Pavlem Blažkem. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 17. Geografické rozhledy, 24, 1, s. 14– 16. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Rozhovor s kartografem, absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který se v praxi zabývá tvorbou geodatabází. Zdůrazňuje význam širokého geografického vzdělání a univerzitním studentům doporučuje pracovat v oboru již během studia. Klíčová slova: geografie, kartografie, geoinformatika, geodatabáze, navigace Abstract: How Does a Cartographer Keep Busy Today? Interview with a cartographer, a graduate of Charles University’s Faculty of Science, who works at creating and maintaining geodatabases. The article emphasizes the importance of a broad geographic education encourages university students to work in their field, even before they complete their studies. Key Words: geography, cartography, geoinformation, geodatabase, navigation ŠOBR, M., KUČEROVÁ, S. R. (2014): Voda jako ústřední téma Zeměpisné olympiády 2015. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 18–19. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Článek představuje ústřední téma 17. ročníku Zeměpisné olympiády, kterým je Voda. Postupně je věnována pozornost jednotlivým dílčím tématům této problematiky, jsou shrnuty informace o klíčových jevech a procesech vztahujících se k tématu. Na závěr každé části je formulováno několik cílů vzdělávání v daném tématu, a to jak v rovině znalostní, procedurální, tak afektivní. Klíčová slova: voda na Zemi, hydrologický cyklus, využití vody, hydrogeografie, Zeměpisná olympiáda Abstract: Water as the Central Theme of Geography Olympiad 2015. This article presents the primary theme of the 17th annual Geography Olympiad: water. It then discusses various sub-topics of the theme and summarizes key manifestations and processes related to the theme. The end of each sub-section includes a number of educational objectives pertaining to the given topic – at knowledge, procedural and affective levels of learning.
Key Words: water on Earth, hydrologic cycle, water use, hydrogeography, Geography Olympiad KOCOVÁ, T. (2014): Postavme se hladu v hodinách zeměpisu! Geografické rozhledy, 24, 2, s. 20–21. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Předkládaný příspěvek poukazuje na možnosti zařazení tématu hladu a výživy do výuky zeměpisu. Článek nabízí učitelům kromě detailního rozpracování modelové lekce také náměty na dlouhodobější projekty zaměřené na tuto problematiku. Článek je rozdělen na tři části – první z nich komentuje důvody a možnosti zařazení tématu hladu a výživy do zeměpisné výuky; ve druhé části je podrobně rozpracována metodika modelové výukové lekce; třetí část článku pak nabízí čtenářům tipy na dlouhodobější projekty spojené s touto tematikou včetně doporučení a postřehů z již proběhnuvších projektů, se kterými má autorka zkušenost. Klíčová slova: hlad, výživa, potravinová bezpečnost, metodická příprava, model učení E-U-R Abstract: Take a Stand Against Hunger with Geography Instruction! This article outlines possibilities for including topics of hunger and nutrition into geography instruction. It provides teachers with well-developed teaching outlines as well as suggestions for longer term projects focused on this issue. The article is divided into three sections. The first discusses the reasons and potential for including hunger and nutrition in geography instruction. The second section provides detailed methods for teaching about these topics. The third provides tips for longer term projects related to this topic, including recommendations and observations based on the author’s experiences teaching about hunger and nutrition. Key Words: hunger, food security, teaching methods, E-U-R teaching method SÝKOROVÁ, P. (2014): Dopady růstu hladiny světového oceánu na pobřežní oblasti. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 22–23. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Článek se zabývá růstem hladiny oceánu, jeho velikostí, příčinami a dopady na pobřežní oblasti. Globální průměrná hladina oceánu v současné době roste o 3,2 mm za rok; na regionální úrovni se tempo růstu různí. Zdaleka nejvíce jsou rostoucí hladinou oceánu ohrožené ostrovní státy, rozkládající se výhradně na atolech (například Tuvalu, Kiribati a Marshallovy ostrovy), kde dochází k erozi pobřeží, zaplavení nízko položených oblastí a ke kontaminaci zásob podzemní vody vodou mořskou. Pokud bude hladina oceánu dále stoupat, mohou se ostrovy stát neobyvatelnými. Klíčová slova: růst hladiny oceánu, příčiny, dopady, atoly, Oceánie Abstract: Effects of Rising Sea Level on Coastal Areas. This article discusses rising sea level, its magnitude, causes and potential impacts on coastal areas. Mean global sea level rises 3.2 mm per annum; however, on a regional scale, sea level fluctuation is much more variable. Atoll states (such as Tuvalu, Kiribati and the Marshall Islands) are particularly vulnerable to rising sea level, as it causes
shoreline erosion, the inundation of low-lying areas and saline intrusion into groundwater. If sea level continues to rise, these reef islands may become uninhabitable. Key Words: rising sea level, causes, impacts, atolls, Oceania LYSÁK, J. (2014): Nejníže položený stát světa: Maledivy, Tuvalu, nebo Marshallovy ostrovy? Geografické rozhledy, 24, 2, s. 24–25. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Článek se pokouší odpovědět na otázku, který stát světa je nejníže položený. Protože se nejníže položené státy světa rozkládají na korálových ostrovech, nejprve je stručně představena jejich topografie a diskutovány problémy s přesným určováním výšek v tomto typu reliéfu. Prostor je věnován kritické literární rešerši přesné polohy a výšky nejvyšších míst uvedených států a tyto údaje jsou konfrontovány s analýzou provedenou nad digitálními modely terénu. Klíčová slova: nejvyšší hory, Maledivy, Tuvalu, Marshallovy ostrovy Abstract: The Lowest Country in the World: Maldives, Tuvalu or the Marshall Islands? This article attempts to answer the question, which country is the most low-lying in the world. Because the lowest countries are located on coral islands, the article briefly describes their unique topography and problems with exact elevation measurements in such terrain. It presents a critical review of research concerning both the exact position and elevation of the highest points of the countries in question and compares its results with the outputs of a digital terrain models analysis. Key Words: highest mountains, Maldives, Tuvalu, Marshall Islands SOUKUP, M., BLÁHA, J. D. (2014): Sociokulturní jev »kula« v Melanésii. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 26–27. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Příspěvek čtenářům přibližuje obřadné směňování nazývané kula v Melanésii, u něhož se nabízí hned několik interpretací, a to jako systému sociální komunikace, systému soupeření o prestiž a systému recirkulace materiálních zdrojů. Představeny jsou zejména dva odlišné pohledy na kula: pohled Bronislawa Malinowského a Rea Fortuneho. Klíčová slova: Melanésie, kulturní geografie, kula, Bronislaw Malinowski, Reo Fortune Abstract: Kula: A Socio-Cultural Phenomenon of Melanesia. This article informs readers about a ceremonial exchange system in Melanesia known as kula. Kula can be viewed in a number of ways: as a system of social communication, a competition for prestige or a system for re-circulating material goods. The article focuses on two differing interpretations of kula, from Bronislaw Malinowski and Reo Fortune. Key Words: Melanesia, cultural geography, kula, Bronislaw Malinowski, Reo Fortune LAŠ, L. (2014): História a perspektívy japonsko-oceánických vzťahov. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 28–29. ISSN 1210-3004
Abstrakt: Za storočie rozšírilo Japonsko vplyv do Oceánie dvakrát. V snahe stabilizovať mocenské pozície v Ázii expandovalo do Oceánie, ktorá sa stala obrannou líniou Veľkej východoázijskej sféry spoločnej prosperity. V povojnovom období sa Japonci do Oceánie vracajú ako partneri, s vľúdnou tvárou a kapitálom. Cieľom príspevku je stručne charakterizovať históriu a perspektívy japonskooceánických vzťahov. Klíčová slova: Japonsko, Oceánia, konflikt, obchod, spolupráca Abstract: The History and Perspectives of Japanese-Oceanic Relations. Over the last century, Japan has expanded its influence in Oceania on two occasions. In an effort to maintain positions of power in Asia, Japan expanded into Oceania which had become the southern fortress of the Greater East Asian Co-Prosperity Sphere. During postwar period Japanese are returning to Oceania as partners, with benevolent faces and capital. This article reflects on the history and perspectives of the Japanese-Oceanic relations. Key Words: Japan, Oceania, conflict, trade, cooperation KRTIČKA, L. (2014): Rozlohy souostroví v Oceánii v rámci exkluzivních ekonomických zón. Geografické rozhledy, 24, 2, s. 30–32. ISSN 1210-3004 Abstrakt: Cílem tohoto příspěvku je poukázat na malou rozlohu pevniny u států a území v Oceánii a zároveň na jejich extrémní rozlohu v rámci exkluzivních ekonomických zón (EEZ). Je zde představen koncept EEZ a na základě údajů z geodatabáze VLIZ je provedeno srovnání EEZ z oblasti Oceánie se známými evropskými státy formou tabulek a mapových výstupů. Klíčová slova: rozloha, exkluzivní ekonomické zóny, VLIZ, Oceánie Abstract: The Areas of Archipelagos in Oceania within Exclusive Economic Zones. This article highlights the small relative land areas of states and territories in Oceania, in contrast to their extremely large area within Exclusive Economic Zones (EEZ). It explains the concept of EEZ and, using a Flanders Marine Institute (VLIZ) geodatabase, makes graphical comparisons of selected EEZ areas from Oceania and well know European countries. Key Words: area, Exclusive Economic Zones, VLIZ, Oceania
