BIBLICKÝ VERŠ NA ČERVEN:

FARNÍ ZPRAVODAJ

červen 2016

ročník 19

Církve československé husitské – farností Blansko a Vyškov, pro Boskovice, Brťov, Černou Horu, Křtiny, Lysice, Rájec, Rudici, Skočovou Lhotu, Vítějeves, Ježkovice, Račice, Rousínov, Ruprechtov a Švábenice BIBLICKÝ VERŠ NA ČERVEN: „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest spojuje nás v jedno společenství.“ Základní jistoty, po kterých toužíme, hledejme v Bohu. V životě z víry se postupně učíme hledat v Bohu základní jistoty, po kterých toužíme: nekonečnou a věčnou lásku, pokoj, jistotu, štěstí… Pokud se totiž nenaučíme přijímat z Boží ruky tyto tolik potřebné jistoty, riskujeme, že je začneme hledat jinde a očekávat je od pomíjejících věcí v tomto světě (v materiálním bohatství, v práci, ve vztazích…), kde je však nikdy nemůžeme trvale nalézt. Od lidí a vztahů očekáváme něco, co nám nemohou poskytnout. Naše vztahy s bližními jsou často naplněné zklamáním, protože aniž bychom si to vždy uvědomovali, očekáváme od  nich něco, co nám nejsou schopny poskytnout. Od určitých výsadních vztahů očekáváme absolutní štěstí, naprosté uznání, dokonalou jistotu. Ale žádné stvoření, žádný člověk, žádná činnost nás v tomto očekávání nemohou naplno uspokojit. A protože očekáváme příliš a nedostává se nám uspokojení, stáváme se zahořklými, zklamanými a nakonec jsme vůči těm, kteří nás takto zklamali, plni zášti. Není to však jejich chyba, přehnané je jen naše očekávání: představujeme si, že nám člověk může dát to, co nám může dát jedině Bůh. Tím, co tady říkám, nechci znehodnotit mezilidské vztahy ani různé jiné společenské aktivity. Velmi věřím v lásku, v přátelství, v bratrský život, ve vše, co si můžeme vzájemně darovat mezi sebou. Setkání s nějakým člověkem a vztah, který se takto vyvine, to všechno může být nádherným Božím darem. Bůh nám rád ukazuje svou lásku skrze přátelství a starostlivost někoho, koho nám pošle do cesty. Je ale potřeba, aby Bůh zůstal v centru a abychom nepožadovali na lidské bytosti omezené hranicemi vlastní nedokonalosti to, co nám může dát jedině Bůh sám. Vyhnout se zbytečnému nárokování na druhých, z kterého někdy plynou až dramatické následky. Nechci ani vzbuzovat dojem, že hodnoty, o kterých jsem se výše zmínil (pokoj, štěstí, jistota atd.), nám jsou dané okamžitě, jakmile odhodlaně vykročíme na cestu víry. Zůstává ale pravdou, že věrnost v životě víry a věrnost v modlitbě vyjadřuje konkrétním způsobem, že tyto hodnoty očekáváme od Boha v postoji naděje a víry

a to, v co doufáme a co očekáváme od jeho milosrdenství, nám bude postupně dáno. Jedná se zde o základní prvek rovnováhy v oblasti lidských vztahů, který nám pomáhá vyhnout se zbytečnému nárokování na druhých, co nám nemohou dát, z čehož někdy plynou až dramatické následky. Čím více bude Bůh ve středu našeho života, tím více budeme vše očekávat jen od něj samého a o to více budou naše mezilidské vztahy vyváženější a šťastnější. Pokud v Bohu nalézáme hluboký pokoj, jistotu a štěstí, jsme svobodnějšími vzhledem k ostatním Zkušenost nám ukazuje, že věrnost v životě z víry a věrnost v modlitbě, i když občas prochází těžkostmi, nás postupně přivádí k tomu, abychom v Bohu nalezli hluboký pokoj, jistotu a štěstí, které nás činí svobodnými vzhledem k ostatním. Jestliže naleznu pokoj a štěstí v Bohu, budu schopen mnoho darovat svým bližním a budu také schopen je přijmout takové, jací jsou, aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním. Bůh sám stačí. Nalezení štěstí v Bohu nás činí svobodnějšími i vůči úzkostlivému hledání lidského uspokojení. Nemám nic proti oprávněnému potěšení ze života, z chutného jídla, z láhve dobrého vína či z relaxační koupele. To všechno jsou Boží dary, ale je lépe jich užívat s rozvahou. V našem světě se ale vyskytuje neuspokojitelná potřeba stále nových a stále intenzivnějších prožitků, zakoušení, pocitů a vjemů, která může vést až k destruktivnímu chování, jak to máme možnost konstatovat v mnoha oblastech lidského života. Hledání stále silnějších zážitků vede nakonec k různým formám násilí. Když totiž chybí smysl, bývá obvykle nahrazený smysly. „Užijte si to naplno!“ říká jeden reklamní slogan na prodej automobilů. To je ale slepá ulička, která vede jen k frustracím či přímo k sebedestrukci a násilí. Tisíceré uspokojení totiž nevede ke štěstí… všechno dobré vám přeje Honza

MODLITBA Trojjediný Bože, můj Pane, zadrž mě, když mě napadne, abych se považoval za rozumného a moudrého. Poodkryl jsi ve mně poznání tvé moudrosti, jíž se chci pokorně podřídit. Díky, Pane, že vidím svou nedostatečnost a mohu doufat ve tvou dokonalost. Amen. Liturgický KALENDÁŘ 3.– 6. NEDĚLE po Duchu svatém

12. 6. dr. Karel Farský + 1927

21. 6. poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

24. 6. Narození Jana Křtitele

29. 5. Apoštolů Petra a Pavla

SVÁTKY V MĚSÍCI ČERVNU 2016 Slavnost Narození Jana Křtitele 24. června Narodil se starším rodičům, Zacharjáši a Alžbětě. Toto narození zvěstoval archanděl Gabriel Zachariášovi, který mu nevěřil, a proto oněměl až do provedení obřízky Jana Křtitele. Jako mladý odešel Jan Křtitel do pouště, aby se připravil na své budoucí poslání. V poušti se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece Jordánu; takto pokřtil i Ježíše Krista. V jednom ze svých kázání odsoudil i Heroda Antipu za zavržení manželky a sňatek se ženou vlastního bratra. Herodes ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři Salomé, ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo – Herodes Salomé vyhověl a Jana Křtitele nechal setnout.

Slavnost apoštolů Petra a Pavla 29. června Pohled na  apoštoly Petra a  Pavla může dodat důvěry každému z  nás. Ani jeden z  nich nebyl bezchybný… Ale pro oba se stalo Boží odpuštění mocí, která nejen smetla jejich hříchy, ale vybavila je i  silou k  životu a  jejich poslání. Petr je nejvýznamnější Ježíšův apoštol, jemuž se vzkříšený Ježíš zjevil jako prvnímu, zemřel r. 64 v  Římě mučednickou smrtí. Petr se původně jmenoval Šimon, byl ženatý a žil jako rybář se svou rodinou v městečku Kafarnaum. V Ježíšovi spatřoval Mesiáše a  následoval ho. Ježíš řekl k  Šimonovi: „Ty jsi Petr – Skála – a  na  té skále zbuduji svou církev“ (evangelium Matoušovo 16, 18). Tato slova ze Šimona učinila Petra (řecké slovo Petra znamená „skála“) a  později první hlavu církve. Pavel je považován za prvního velkého misionáře světa. Pavel – Pavel z Tarsu – apoštol národů – hebrejsky Šavel, je jedna z nejdůležitějších postav Bible, Nového Zákona. Byl původně horlivým pronásledovatelem křesťanů. Ale na jedné své cestě proti křesťanům do Damašku prožil mystické setkání s Kristem a obrátil se stal se pak naopak horlivým zvěstovatelem Ježíše a je označovaný, jako „apoštol národů“. Je počítaný i mezi apoštoly, ačkoliv mezi původních dvanáct apoštolů nepatřil a s Ježíšem se osobně nesetkal. Díky jeho službě se křesťanství rozšířilo mezi pohany a stalo se světovým náboženstvím.

ZVEME VÁS V MĚSÍCI ČERVNU BIBLICKÉ HODINY V BLANSKU Pokračujeme ve společném setkávání nad Božím slovem, s výkladem, vzájemným sdílením, debatě a setkání. Biblická hodina se koná každé úterý v 17:30 hodin ve farní kanceláři. Srdečně zveme další zájemce o růst ve víře. JEDNÁNÍ RADY STARŠÍCH V BLANSKU V měsíci březnu se sejde blanenská rada starších na svém jednání v pondělí 20.6. v 18:30 hodin ve farní kanceláři v Blansku. Zveme k účasti.

SETKÁNÍ PRO SNOUBENCE V BLANSKU Přípravy pro snoubence na svátost manželství, kterou si darují v tomto roce se konají v úterý v 19:00 hodin. MOŽNOST ROZHOVORU S BRATREM FARÁŘEM Potřebujete-li probrat nějaká přání, prosby, otázky… osobně s bratrem farářem máte možnost vždy po bohoslužbách domluvit si schůzku. Pravidelně je možnost přijít každé pondělí a pátek od 16:00 do 18:00 hodin ve farní kanceláři, Rodkovského 5 v Blansku. Jinak kdykoliv, dejte vědět, pokud nebudu v „terénu“ rád Vás přijmu.

Program Noci kostelů 10. června 2016 v Blansku 17:00 Zahájení, otevření kostela a zvonění zvonů 17:30 Slavnostní bohoslužba 18:30 až 22:00 Průvodcovská činnost s výkladem historie kostela Po celé odpoledne hrají dudáci na rozmanité hudební nástroje. Součástí prohlídky je malá kavárnička v místnosti pod kostele

Noc kostelů 2016 ve Vyškově Náš vyškovský sbor Dr. Karla Farského, na Masarykově nám. čp. 15 bude otevřený v pátek 10.6. od 18:00 do 21:00 hodin. Je připravený výklad od budově kostela, varhanní hudba, chvíle pro ztišení a meditaci, možnost rozhovorů. Na setkání se těší manželé Hadačovi

Noc kostelů 10. června 2016 v Rousínově Rousínovský sbor Cyrila a Metoděje bude otevřený od 16:00 do 22:00 hodin. Jáhenka Libuše Jarošová připravila hodnotný program ve stylu výročí narození Karla IV. POZVÁNÍ NA ZAJÍMAVÉ POVÍDÁNÍ V pátek 17.6. nás v Blansku navštíví bratr farář Jiří Plhák z Vysokého Mýta. Po bohoslužbách, které začnou v 17:30 hodin v kostele jste zvaní na jeho zajímavou přednášku o dřevěným kostelících na Podkarpatské Ukrajině a jejich převozu do naší republiky. Bratra faráře známe z naší návštěvy, při farní pouti 28.10. 2015. Bude to zážitek, přijďte!

PROŽILI JSME Svátek matek v neděli 8. května 2016 V dřevěném kostele v Blansku se každoročně slaví svátek matek. I letos tomu nebylo jinak. Nejprve proběhla pro všechny maminky, babičky a prababičky bohoslužba. Vzpomenulo se i na Ty, kteří nás předešli na věčnost. Koslel byl plný a v závěru bratr farář Martin Kopecký oznamoval dvanástero ohlášek, Zdá se mi to až neuvěřitelné, že si pamatoval termíny a místa oddávání novomanželů. Liturgie byla krásná a vždy mě ukápne pár slziček jak byla místy dojímavá.

Pro zúčastněné maminky byla připravena farní zahradní slavnost, kdy pohoštění a obsluhu zajišťovali muži. K tanci a poslechu hrála harmonikářka Liduška se členy rodiny. Dozvěděli jsme se při té příležitosti, že její dcera Irenka bude mít v kostelíku na Cyrila a Metoděje svatbu. Přejeme celé rodině, jen to nejlepší! Počasí bylo nádherné, tak jako byla nádherná bohoslužba. Všechno se vydařilo a spokojené maminky odcházely s pocitem, že si na ně ještě někdo vzpomněl v této uspěchané době. Alena Ševčíková

Májové bohoslužby Jako každý rok jsme prožili krásný měsíc duchovní obnovy. Bratr farář obětavě sloužil mimo pravidelných nedělních bohoslužeb, každý týden tzv. májové. Setkávali jsme se tak ve Vyškově, Ježkovicích, Černé Hoře, Brťově, Blansku-kapli i kostele k jednotlivým mariánským zastavením. Pěkně připravené promluvy o Matce Boží, aktualizované pro náš život vyvěraly z úst i srdce našeho duchovního správce, bratra Martina. Děkujeme Pánu za všechna milá setkání. Na některých místech přicházeli sestry a bratři z jiných obcí mezi místní, aby tak posílili svoji víru i místní farníky. Počasí bylo rozmanité, tak jako účast lidí na těchto milých zastaveních. Teprve, až se jdeme podívat na bohoslužby do jiných obcí, tak si uvědomíme, co máme za dar ve vlastním faráři. Za Boží obdarování v jeho náročné a vytrvalé službě. Pro něj je vlastně jedinou odměnou naše podpora a dobré zázemí nás věřících, kterým se dává do krajnosti. Kéž si více vážíme jeho služby a svoji účastí a podporou to dáváme také najevo! Lidka Hadačová

SVATODUŠNÍ NEDĚLE 15. 5. 2016 V BLANSKU O Svatodušní neděli jsme se probudili v Blansku do slunného rána. Od osmi hodin bylo už živo na faře i v kostele. Čekala nás slavnost Letnic. V zaplněném kostele začali bohoslužby klasicky o deváté hodině ranní. V úvodní svátosti Pokání a veřejné zpovědi jsme přijali svatodušní zaslíbení Božího odpuštění našich vin a hříchů. Při liturgii bylo pokřtěno pět dospělých a přijalo také poprvé svátost křtu. Na Zelený čtvrtek při sederové večeři děti hledaly ukrytý kousek Macesu. Úspěšní „hledači“ byli 50. den po vzkříšení odměněni. Následovala zahradní slavnost a letnicovým pokrmem, smažením vaječiny, kterou připravili obětavé sestry z rady starších. Naši dudáci nám hráli ke zpěvu i tanci. Až po poledni se mnozí rozcházeli do svých domovů. Volám: „Duchu Svatý, naplňuj srdce svých věrných.“ Lidka Hadačová NEDĚLE 29. KVĚTNA 2016 V BLANSKU Při nedělní bohoslužbě v dřevěném kostelíku jsme byli svědky hned několika událostí. Nejdříve byl pokřtěný malý Viktorek, který v náruči tatínka i kmotřičky nebyl ve své kůži, ale jakmile ho převzal náš pan farář Martin, bylo po pláči. Bohoslužba byla zakončená 13terými ohláškami snoubenců a úplnou korunou byly narozeniny našeho pana faráře. I my mu přejeme dodatečně hodně zdraví, štěstí, lásky a Božího požehnání pro jeho Bohulibou činnost, kterou obdivuhodně ke spokojenosti všech odvádí. Byl mu farníky darovaný perníkový kostelík (vyrobila jej perníkářka Zdenička se svým mužem) a on svoje ovečky nezapomněl pohostit nejen úžasným pečivem, zvláště ta hnědá roláda s vynikajícím krémem byl zážitek – na to se ho musím zeptat, která dobrá duše ji pro něj upekla – byl to vrchol cukrářského umění. Bohoslužbu navštívila početná skupina turistů z Holandska a určitě byla překvapena příjemným pohoštěním

a s osobním rozloučením našeho oslavence s každým zúčastněným. Ještě jednou mu mnohokrát děkujeme, za jeho přívětivost, které se nám často nedostává… Marie Hudcová, Alena Ševčíková a všichni ostatní

Slavnost Těla a Krve Páně – lidově Boží Tělo – ve čtvrtek 26. května 2016 Svátost Večeře Páně je duchovním pokrmem pro nás, kdo jsme se křtem stali Božími dětmi; pokrmem, který člověka naplňuje při životě z víry. O svátku Těla a Krve Páně děkujeme za dar společenství v Ježíšově Těle a Krvi. Zvláště v husitské době byl tento svátek předmětem velké úcty a slavení i na veřejných prostranstvích, ulicích a náměstích. Dnes ji slavíme spíše ve skrytosti a skromném průvodu s květinami v kostele. S úctou a vděčností jsme v ve čvrtek 26. května v Blansku-kapli i kostele a večer na Brťově v záplavě krásných květů prožili tajemství Ježíše přítomného mezi nám ve svátosti. Děkujeme rodičům, že své děti vypravily za družičky a mládenečky do průvodu. Farní úřad

CO BYCHOM MOHLI ZLEPŠIT PŘI SLAVENÍ BOHOSLUŽEB? Již delší dobu přemýšlím nad pár řádky k tomuto tématu. Nechci, abyste je brali jako nějaké mentorování vašeho faráře. Přál bych si, abyste je přijali, jako povzbuzení ke společnému souladu a úctě v liturgickém prostoru a především k Bohu i sobě navzájem. Věřím, že nám všem jde jistě o kvalitní prožití i spolu slavení času s Bohem. Tyto řádky píšu obecně pro všechna společenství, i když je situace různá místo od místa. Věřím, že si vybereme a přijmeme to, co můžeme zlepšit. Při příchodu do kostela, sboru, místnosti k bohoslužbám děláme znamení kříže, čelem ke stolu Páně. Dáváme tím najevo, že přicházíme ve jménu Páně. Je to naše pozdravení Boží Trojici a vědomé vystoupení do tajemství, kdy k nám Bůh mluví a my jej oslavujeme i nasloucháme. Je dobré, že se rádi mezi sebou vidíme a vítáme se, nejsme si cizí. Je to samozřejmý klad, že si nejsme cizí! Zkusme však nemluvit nahlas, postávat mezi lavicemi, mnohdy zády ke stolu Páně, nepřecházet sem a tam. Měli bychom mít na paměti, že jde o dům Boží. Jsou zde i ti, kdo se chtějí modlit a ruší je hlasité povídání. Myslím, že pět minut před začátkem bohoslužeb je dobré se již usadit, všichni ztišit, připravit se modlitbou a soustředit se. Odpoutat se od různých vedlejších, pro bohoslužby nepodstatných věcí. Je škoda, když při vstupní písni se místo zpěvu ještě povídá v lavicích o všem možném. Zkuste se plně otevřít pro radost ze společného slavení liturgie. Nebát se zpívat, modlit, vyznávat „na plno“, nejen v polohlasu. Je to někdy paradox. Před bohoslužbami je z chrámového prostoru slyšet mohutný hovor, ale při vstupní písni jen skromné, polohlasné zpívání. Je to škoda. Není větší služby než boho-služby. Snad nejintimnějším časem z celé liturgie je přijímání darů chleba a kalicha vína, přijímání večeře Páně. Naše soustředění, úcta i vděčnost za obětovaného Pána pro naši spásu mají být samozřejmostí. Kéž tyto chvíle prožíváme v tichém soustředění a nejsou důvodem k debatám o všem možném i nemožném, když přijímají ostatní. Je to naše svědectví a postoj úcty v Ježíši, přítomnému v našem shromáždění, skrze Ducha Svatého. Prosím, popřemýšlejte, co bychom ještě mohli zlepšit a dále posunout při slavení liturgie. Přeji nám hodně lásky k práci na sobě samých. Váš bratr Martin

Památka výročí úmrtí prvního patriarchy naší církve ThDr. Karla Farského připadá na 12. června Rodák z podkrkonošského Škodějova (dnes část obce Příkrý v Libereckém kraji) nedaleko Vysokého nad Jizerou, po ukončení docházky do obecné školy v Roprachticích absolvoval za přispění svého strýce, vyšehradského kanovníka Josefa Farského, pražské Akademické gymnázium (1892– 1900). V letech 1900–1904 vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity, kněžské svěcení přijal 29. 6. 1904. Následně jako kaplan dva roky (1904–1906) působil v duchovních správách Ostrov a Pernink (v současnosti Karlovarský kraj). Vytrvalost, píle a cílevědomá snaha věnovat se soustavné badatelské práci jej přivedly zpátky do Prahy. Na své alma mater získal místo adjunkta (1906–1909), 4. 12. 1909 byl na základě obhájení disertační práce De Divinatione et magia in Sancta Scriptura (O božském zjevení a zázracích v Písmu svatém) prohlášen doktorem teologie. Po konfliktu s pražským arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským z Hříště rezignoval na akademickou dráhu a jako středoškolský profesor náboženství vyučoval na I. a II. reálném gymnáziu v Praze (1910–1914), poté na II. reálném gymnáziu v Plzni (1914–1919). Byl dlouhodobým stoupencem idejí modernismu, proto se po obnovení činnosti Jednoty katolického duchovenstva (7. 11. 1918) stal jejím členem. Aktivně se zapojil i do činnosti Ohniska, volného sdružení v rámci JKD, které podle svých stanov „…usilovalo o realizaci církevních reforem až k jejich úplnému provedení“. Na základě rozhodnutí členské schůze bylo Ohnisko dne 15. 9. 1919 rozpuštěno, založen Klub reformních kněží a Karel Farský zvolen jeho předsedou. Vzhledem k náročnosti výkonu této funkce, vyžadující jeho přítomnost v centru hnutí, opustil Plzeň a nastoupil místo tajemníka v církevním oddělení Ministerstva školství a národní osvěty, kde působil do podzimu roku 1920. Pod jeho vedením proběhly všechny významné vnitrocírkevní události v letech 1920– 1927. Stál u zrodu samostatné reformní a národní Církve československé (8. 1. 1920, státního uznání se jí dostalo 15. 9. 1920), byl členem jejího prvního řídícího grémia Církevního výboru, po jeho přejmenování v srpnu 1920 na Ústřední církevní výbor pak předsedou. Biskupem západočeským se sídlem v Praze byl zvolen v roce 1923, prvním patriarchou CČS v průběhu I. řádného sněmu (29.–30. 8. 1924). Ve velmi složitých vnějších podmínkách společenských, politických, právních a hospodářských i při vnitřních ideových sporech, ale za nadšené a obětavé podpory laiků, dokázal se svými spolupracovníky položit pevné základy svébytnosti naší církve v rovině věroučné, obřadní, organizační, vzdělávací, osvětové i vydavatelské a navázat první mezinárodní ekumenické kontakty (Stockholm 1925, USA 1925–1926). Důkazem správnosti zvolených postupů byla postupná konsolidace CČS, vzrůstající počet věřících, náboženských obcí i vlastních univerzitně vzdělávaných duchovních, spontánní výstavba nových sborových budov a vybudování vlastní bohoslovecké koleje v Praze-Dejvicích. Pro Církev československou husitskou zůstává dodnes inspirativní osobní vklad prvního patriarchy – tvůrčí práce liturgická a ideová i příklad jeho neúnavné činnosti kazatelské, misijní, publikační, katechetické a pastorační. Jeho dílo určilo základnu bohoslužebnosti a spirituality naší církve a odráží se znatelně v její věrouce, sociální orientaci i církevních řádech, od založení po celou dobu její existence a působení. ThDr. Karel Farský, vyčerpán a vážně nemocen, zemřel 12. 6. 1927 ve věku nedožitých 47 let. Urna s jeho popelem je uložena v Husově sboru v Praze–Dejvicích. Odkaz prvního patriarchy se k výročnímu dni jeho úmrtí každoročně připomíná celocírkevním shromážděním v rodném Škodějově, bohoslužbami ve všech náboženských obcích a mnoha bohoslužebných střediscích; pozornost je mu věnována téměř průběžně v církevních periodikách (Český zápas, Theologická revue a kalendář Blahoslav), řada sborových budov nese jeho jméno. Sbor Dr. Karla Farského ve Vysokém nad Jizerou má ve svých prostorách zřízenu stálou expozici, věnovanou památce tohoto nejvýraznějšího z kněží-modernistů, otců-zakladatelů Církve československé husitské.

VZDĚLÁVÁNÍ VE VÍŘE Apoštol Pavel – misionář světa V 1. století našeho letopočtu, v době vzniku a šíření křesťanství, se v Tarsu, hlavním městě provincie Kilikie na jihovýchodě Malé Asie, narodil a žil Saul, kterému také říkali Pavel. (Proměna z původního hebrejského Saul na latinské Paulus). V Jeruzalémě u vynikajícího farizejského učitele získal vzdělání a připravoval se na dráhu židovského učitele Zákona. Ovládal několik jazyků, měl výbornou znalost Starého zákona a mimořádnou schopnost vykládat biblické texty rabínským způsobem. Židovskou veleradou byl pověřen pronásledovat rodící se skupiny křesťanů, měl plnou moc tyto věznit a zabíjet. Avšak při jedné z jeho výprav do Damašku se stal zázrak. Saulovi se náhle zjevil vzkříšený Kristus. Při tomto neuvěřitelném setkání se proměnil z Kristova nepřítele v Kristova apoštola a od té chvíle začal neohroženě kázat a vyznávat, že Ježíš je opravdu Boží Syn. Toto se Židům nelíbilo. Považovali jej za odpadlíka a chtěli zabít. Když se to dověděl sám král Agrippa, nechal jej předvést ke slyšení. Pavlovu obhajobu popisuje Bible. Když byl králem Agrippem vyzván ke své obhajobě, vyložil vše od začátku. Až ve své obhajobě došel k výpravě do Damašku, řekl: „Když jsme byli na cestě, najednou nás zalilo světlo jasnější než slunce, ačkoliv bylo pravé poledne. V úleku jsme se vrhli na zem. Promluvil ke mně hlas v hebrejštině: Saule, Saule, proč mne tak zarputile pronásleduješ? Zeptal jsem se: Kdo jsi, pane? a on mi odpověděl: Já jsem Ježíš, proti kterému se stavíš. Ale teď vstaň a poslouchej. Jak jsi mne horlivě pronásledoval, tak horlivě mne budeš vyznávat. Budeš svědkem toho, že jsi mne potkal, a všeho, co ti ještě ukáži. Budu tě chránit před všemi lidmi, Židy i pohany, mezi kterými ti dávám nesnadný úkol. Budeš jim otevírat oči oslepené hříchem, aby přestali tápat ve tmě, kde vládne satan a aby vešli do božího světla. Všem, kdo ve mne uvěří, odpustím hříchy a dám jim nový život. Jistě uznáš, Agrippo, že jsem nemohl odmítnout tak zřetelný pokyn z nebe. A tak jsem začal hned v Damašku, potom v Jeruzalémě, v celé Judské zemi a konečně mezi pohany volat lidi, aby se v pokání obrátili k Bohu a podle toho i žili. To je můj „zločin“, pro který mne chtěli Židé ubít. Bůh mne však z jejich rukou vytrhl, a tak tu stojím a mohu vydávat své svědectví prostým i vznešeným. To, co hlásám, je totéž, co předpovídali proroci i Mojžíš – že Mesiáš bude trpět, že však vstane jako první z mrtvých, a tak přinese naději na věčný život Židům i pohanům.“ Král Agrippa nakonec uznal, že Pavel nespáchal žádný přestupek, za který by zasluhoval smrt nebo vězení a dodal: „Málem bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem!“ Pavel – misionář světa Po svém obrácení se Pavel cele věnoval šíření křesťanství mezi pohany. Znamenalo to pro něj mnoho osobního nasazení, nesnází a námahy. Své cesty si plánoval, ale byl to

Duch svatý, který mu ukazoval, kam se vydat. Bez váhání vždy uposlechl Boží pokyn. Putoval po celé římské říši, od města k městu, zakládal nová společenství křesťanů a nakonec se z Přední Asie dostal až do Evropy. Tak byl položen základ ke světové misii. Byla to především Pavlova zásluha, že z malého hnutí, které se zrodilo v centru židovského národa, se stává náboženství evropské civilizace. Vítězství nebo prohra? Co můžeme říci o Pavlově životě? Vyhrál nebo prohrál? První reakcí by mohlo být, že prohrál. Všechno opustil – uznání, kariéru, staré vztahy. Pavel to však viděl jinak: vyhrál! V dopisu Filipským píše: „To, že jsem poznal Ježíše Krista, svého Pána, je mi nade vše. Pro něho jsem všechno ostatní považoval za nic, jen abych jeho získal.“ V Bibli, v knize Skutky apoštolů, se podrobně popisuje zázrak, který zásadně změnil jeho život. Připravila Dagmar Bačkovská

MODLITBA Náš brněnský bratr biskup J. J. Dovala nás již od počátku svého biskupského poslání zve k modlitbě. Každý den ve 20:00 hodin nás zve k připojení se k ostatním bratřím a sestrám, kterým nejsou věci lhostejné. Chtěla bych nás opět všechny v tento i jiný čas povzbudit: „Zapojme se také“. Když vám to nevychází ve 20:00 hodin, modlete se kdykoliv v jinou hodinu. Inspirujte se modlitbami, které máme v kancionálu nebo vlastními slovy. Každý měsíc bych vás chtěla poprosit, připojujme i společné modlitební úmysly. Budu se snažit je zde pro nás připravovat. Když mi pošlete svoje prosby, budu moc ráda. S vámi na vyškovsku se vidím na bohoslužbách, můžete mi je předat osobně, vy na blanensku můžete svoje modlitební úmysly poslat po bratru faráři. Pamatujme v červnu 2016, prosíme: - naplň lidi láskou k Ježíši, aby se i dalším členům našich rodin dostalo daru víry - naplň mladé lidi touhou po čisté a rovné cestě životem - za požehnaný konec školního roku všem dětem, studentům i rodičům. - za dobré učitele a vychovatele pro naše děti - za animátory, kteří připravují dětské tábory v brněnské diecézi - za naše stárnoucí bratry a sestry ve víře, aby je Pán Bůh posiloval v neduzích a nemocech na těle.

Pane Ježíši, ať naše krásné kostely nezůstanou prázdné, ať hledající lidé najdou dveře far otevřené, ať se v kněžích setkáváme s Tvou láskou a Tvou dobrotou, jenž žiješ a kraluješ na věky věků. Amen. Vaše Lidka Hadačová, Vyškov

BOHOSLUŽBY V ČERVNU 2016 Pátek

3. 6.

Sobota Neděle 3. po Duchu Svatém Text evangelia: Lukáš 7,11-17 Zpíváme píseň: 100,85,587

4. 6.

Pátek Sobota Neděle 4. po Duchu Svatém Text evangelia: Lukáš 7,36-50 Zpíváme píseň: 43

Pátek Sobota Neděle 5. po Duchu Svatém Text evangelia: Lukáš 8,26-39 Zpíváme píseň: 11,94,583

Pátek Narození Jana Křtitele Sobota Neděle 6. po Duchu Svatém Text evangelia: Lukáš 9,51-62 Zpíváme píseň: 42

Středa Apoštolů Petra a Pavla

17:30 Blansko 18:45 Rudice

7:45 8:00 9:00 10:45 5. 6. 13:00 14:15 15:45 17:00 18:30 10. 6. 17:30 18:45 11. 6. 18:00

Boskovice Blansko Blansko Brťov Rousínov Vyškov Ježkovice Račice Švábenice Blansko Rudice Lysice

8:00 9:00 12:00 10:45 14:00 15:30 17:00 18:00 17. 6. 17:30 18:45 18. 6. 19. 6. 8:00 9:00 10:45 13:00 14:15 15:45 17:00 24. 6. 17:30 18:45 25. 6. 26. 6. 8:00 9:00 10:45 15:30 17:00 18:00 29. 6. 17:30 19:00

Blansko Blansko Blansko Brťov Vítějeves Černá Hora Račice Ruprechtov Blansko Rudice

12. 6.

Blansko Blansko Brťov Rousínov Vyškov Ježkovice Račice Blansko Rudice Blansko Blansko Brťov Křtiny Račice Ruprechtov Blansko Brťov

Dřevěný kostel Kaple sv. Barbory Pět svatebních obřadů Evangelický kostel Kaple Sv. Rodiny Senior centrum Dřevěný kostel Kaple Marie Matky Páně Sbor Cyrila a Metoděje Sbor Dr. K. Farského Kaple u hřbitova Sbor Páně Obřadní síň obecního úřadu Dřevěný kostel Kaple sv. Barbory Pět svatebních obřadů Obřadní síň obecního úřadu Kaple Sv. Rodiny Senior centrum Dřevěný kostel Dřevěný kostel Kaple Marie Matky Páně Obřadní síň obecního úřadu Kaple Sv. Rodiny Sbor Páně Obřadní síň obecního úřadu Dřevěný kostel Kaple sv. Barbory Čtyři svatební obřady Kaple Sv. Rodiny Senior centrum Dřevěný kostel Kaple Marie Matky Páně Sbor Cyrila a Metoděje Sbor Dr. K. Farského Kaple u hřbitova Sbor Páně Dřevěný kostel Kaple sv. Barbory Pět svatebních obřadů Kaple Sv. Rodiny Senior centrum Dřevěný kostel Kaple Marie Matky Páně Kaple sv. Anny Sbor Páně Obřadní síň obecního úřadu Dřevěný kostel Kaple Marie Matky Páně

Tvořte s námi náš Zpravodaj – čekáme i na Vaše příspěvky a náměty. Kontakt: telefon na farní úřad 606702768, e-mail: [email protected]; www.drevenykostelik.cz www.kostelyvyskovsko.hu.cz www.fararmartin.digiinfo.eu Farnost Blansko č. účtu 244035648 / 0300 ; Farnost Vyškov č. účtu 1560157369/0800