2
Jiří Krutina
Bhajrava Nejvyšší tantrické božstvo a jeho praxe Nakladatelství Krutina Jiří – Vacek Edice Jóga a východní spiritualita Svazek 13 ISBN 978-80-87493-60-1 © Ing. Jiří Krutina, Praha 2013. Opisování a jakékoliv rozmnožování bude považováno za šíření Pravdy se všemi následky s tím souvisejícími.
3
Z čisté duchovní inspirace Bhajravy. Děkuji Jiřímu Vackovi, všem svým duchovním učitelům a celé duchovní rodině.
4
Úvod Bhajrava je často používaný pojem v nedvojné duchovní nauce o vědomí Anuttara Trika, dnes známé jako kašmírský šivaismus, i v ještě starších písmech, tzv. agámách. Jako vše v tantře, i pojem Bhajrava má svůj ryze vnitřní duchovní aspekt a současně se jedná o jedno z nejstarších uctívaných tantrických božstev. Bhajrava jako nejvyšší tantrické božstvo je do dnešních dnů uctíván v mnoha tantrických chrámech v Indii i Nepálu. Lze říci, že je mužským aspektem Bohyně Kálí, jejíž tradice uctívání je v Indii velmi rozšířená. Jedním z velkých uctívatelů Kálí byl i mistr a velký světec Paramahamsa Rámakrišna. Následující pojednání je o vnitřním esoterickém ryze praktickém významu pravého, tedy ryze vnitřního duchovního uctívání Bhajravy. Nejedná se o nic jiného, než o uctívání našeho pravého Já ve všech jeho aspektech: vědomí – moci – lásce. Následující text je podělení se o poznatky z vlastní praxe a přímé zkušenosti „uctívání Bhajravy“, reflektující i původní starobylá písma tohoto nejpůvodnějšího sdělení nauky o vědomí věčné filozofie. Nechť je přínosem všem na cestě sebepoznání.
5
Náboženský význam V příbězích indických Purán (Šiva Mahápuráně) se můžeme dočíst, že bůh Šiva byl dvakrát uražen a napaden. Nejprve Brahmou, a pak jeho synem Dakša Pradžápatim. Pokaždé, když byl Šiva uražen, zrodila se z něj divoká nelítostná strašlivá bytost – jeho vlastní forma – inkarnace, která srazila útočníka a setnula mu hlavu. Byl to strašlivý hrozivý bůh Bhajrava. V prvém případě šlo o spor, kdo je nejvyšší stvořitel. Bůh Višnu se zeptal Brahmy, kdo je nejvyšší stvořitel. Ten arogantně prohlásil, že on a že jej má Višnu uctívat. Šiva se rozzlobil a sám se inkarnoval jako Bhajrava a arogantního Brahmu potrestal stětím jedné z hlav. Jako strašlivý Bhajrava je Šiva ochráncem svatých míst zasvěcených uctívání Šakti – Božské Matky (Šakti Píthas). Na těchto místech je vždy chrám zasvěcený Bhajravovi, který je ochráncem Šakti. Bhajrava je aktivním aspektem Šivy – vládcem projeveného vesmíru. Existuje osm manifestací Bhajravy (Ašta Bhajrava), kteří chrání osm světových stran vesmíru: Kala, Asitanga, Samhara, Ruru, Krodha, Kapala, Rudra, Unmatta. Ústřední podobou, která stojí uprostřed svých osmi forem (Ašta Bhajrava), kteří jsou známi jako strážci osmi směrů, je Mahakalabhajrava (Velký vládce času vesmíru), který je samotným Šivou. V náboženských písmech se uvádí, že každý, kdo chce užitečně strávit čas správným dharmickým způsobem, měl by se modlit k Bhajravovi. Jak čas přináší stárnutí, smrt a rozklad, tak Bhajrava nabývá strašlivé podoby. Mahakalabhajrava však čas současně překračuje, je časem nedotčen, a to je jeho beztvará krása a nádhera svobodného vědomí. Smysl těchto legend a mýtů není jenom mýticko-náboženský, má jistě i svůj vnitřní esoterický význam i význam v praxi vědomí, který uvádím dále. V těchto příbězích purán, je strašlivý bůh Bhajrava považován za služebníka a ochránce Šivy a jeho nauky – dharmy, je současně formou – podobou – inkarnací samotného Šivy. Jinými slovy, lze říci, že Bhajrava představuje „ničitelský“ aspekt Šivy, který ničí a odstraňuje nevědomost ega a jeho zlo, které útočí na Šivu a jeho nauku. Chrání všechny uctívatele Šivy a jeho dharmy. Je aktivním aspektem Šivy – Pánem vesmíru. Jako božstvo je uctíván jak Hindy, tak Buddhisty nebo Džinisty. Velký hinduistický náboženský syntetizátor a reformátor Adi Šankara složil oslavný hymnus na toto božstvo: Kalabhairava Aštakam, jehož překlad uvádím dále. Tento hymnus – zpěvná modlitba je přednášena kněžími v chrámech zasvěcených tomuto tantrickému božstvu.
6
Praktický esoterický význam Tantrická božstva nejsou jenom určité božské bytosti – bohové uctívané tantriky jako antropomorfní bohové, ale představují samotné aspekty – kvality vědomí, jeho poznání. Tantrické pojetí Boha neodpovídá klasickým „západním“ konceptům teismu a polyteismu, které jsou v případě jejich aplikace na nauku věčné filozofie – dharmy, což je pravý hinduismus, zavádějící. V tantře nejsou bohové ani Bůh jako Nejvyšší Skutečnost chápáni jako bytosti – či subjekty mající vědomí, ale jako samo vědomí a jeho kvality. Bohové – tantrická božstva jsou různé stavy – projevy jediného Boha – kterým je samo svobodné ryzí vědomí, které je jedinou Nejvyšší skutečností. Nejvyšší skutečnost, neboli Absolutno – Bůh, se nazývá technicky Anuttara, doslova v překladu „není vyššího vědomí – skutečnosti“. V tantře Šiva označuje samo ryzí Sebe si vědomé vědomí, prvotní princip uvědomovací, Světlo, bez kterého není nic uvědomovaného (v sanskrtu samvid nebo čit-prakáša). Tedy nejde o nějakého „boha“, ale o samo naše Božství, naší pravou duchovní podstatu, kterou je samo ryzí vědomí (Já). Moc – potenciál – schopnost konat a projevovat se, je neoddělitelná od vědomí; v něm spočívající jako jeho esence a inteligentní vitalita se označuje v tantře jako Šakti (čitti, vimarša, spanda). Společně tak vědomí tvoří trojjediný princip šiva-šakti (Sebe si vědomou moc vědomí – moc Sebe si vědomého vědomí a jejich dynamický vztah – spanda). Neprojevená potenciální moc vědomí se teologicky personifikuje v tantře jako Bohyně Kálí – „temná“ děloha všeho projeveného, odkud Světlo vědomí vše odhaluje do podoby námi aktuálně prožívaného pozorovaného světa. Pozorovaný svět není iluzí ani klamem, ale expanzí vědomí, je zevně odhalenou – expandovanou neprojevenou mocí vědomí – šakti. Šakti se tak může nacházet buď ve svém neprojeveném potenciálním stavu, nebo v podobě expandovaného stavu pozorovaného světa. Z praktického pohledu na duchovní cestě tedy nelze vystačit s popíráním světa, s nazíráním na něj jako iluzi apod., ale je nutné si jej uvědomovat v pravdě, tedy jako projev, expanzi samotného vědomí. Musíme udržovat co nejhlubší uvědomění, spočívání v Já i uprostřed denních činností, jiná cesta není. To podstatné a vysvobozující je správné uvědomění doprovázeno i správným pochopením – vhledem, které nám právě umožňuje trvale spočívat v našem pravém Já. Požadavek zejména pěstování správného rozlišování, zejména na základě přímého duchovního vhledu z vědomí rozlišeného pozorovatele, je zcela zásadní. Růst v duchovní inteligenci je růstem ve svobodě. Aktualizační tep – chvění mezi neprojeveným potenciálem a aktuálním projevem se nazývá spanda – tep – pulsace – vyzařování moci vědomí mezi neprojevenou a projevenou mocí vědomí. Právě přímé poznání této dynamiky Já je tím, co přináší i svobodu vědomí v jeho rozšířené sféře projevení v podobě těla a jeho světa. Tantra na rozdíl od klasické advaity nechápe vědomí ve svém aspektu Nejvyšší skutečnosti (Anuttara) pouze jako statického Pozorovatele, ale naopak jako dynamickou nedvojnost, která v Sobě samé je trojjediná: Neprojevená potenciální moc (Kálí) Neprojevená vyzařující moc (Šiva) Projevená aktuální vyzářená moc (Šakti) Tyto tři sféry – úrovně jediného vědomí existují v Absolutním Pozorovateli jako jeho „trojzubec“ třech sil: svobodné vůle, poznání a aktivity, které se v Bohu nacházejí v absolutní harmonii a nerozlišené nedvojnosti. V případě projevených individualit se rozvíjejí v trojici empirického pozorovatele – pozorování skrze nástroje poznávání – pozorované jména a tvary. Každá zkušenost ve vědomí je tak složena z těchto třech projevů sil jediného vědomí. Bhajrava je ničitelská – odtud „strašlivá“ podoba – aspekt Šivy jako ryzího vědomí. Vědomí nejen vše osvěcuje, a tak dává existenci všemu, co si uvědomuje – pozoruje, neboť nic bez vědomí neexistuje, ale také současně stažením své vyzářené moci zpět do jejího neprojeveného zdroje doslova „ničí“ vše projevené. Samo 7
vědomí i odstraňuje naši nevědomost, rozpouští ego, které spočívá ve ztotožnění s tělem a myslí a žití v oddělenosti od skutečnosti, která je naší pravou podstatou, od vědomí. Vše oddělené od vědomí vždy podléhá konečnému pohlcení – smrti ve svém neprojeveném potenciálním stavu ve vědomí. Tato „hrůza ze zániku“ ale současně přináší náš pravý stav uvědomění ve svobodném, vše podléhající času a pomíjivosti překračujícím vědomí – pravém Já, je strašlivou podobou Bhajravy. Proto se hovoří o Bhajravovi jako vládci – Pánu času celého vesmíru. Pokud by tvořivá moc vědomí byla stažena do svého neprojeveného stavu, tak v ten samý okamžik celý vesmír přestane existovat a zůstane pouze ve svém neprojeveném potenciálním stavu ryzího světla a blaženosti vědomí. Šiva – samo vědomí, jeho inteligentní svobodná vůle, je skutečným vládcem – Pánem vesmíru, který je pouze jeho vlastní expanzí v podobě pozorovaného světa. Vesmír je zevním obličejem svobodné vůle moci vědomí – Šivy. Vědomí nejen vše ze Sebe vyzařuje, ale současně také vše do Sebe opět pohlcuje – absorbuje. Právě tato podoba Boha – uvědomění v samotném vědomí, je v tantře uctívána jako nejvyšší božstvo – podoba Šivy v těle, tedy jako odraz naší nejvyšší duchovní zkušenosti Já za existence těla. Musíme si uvědomit, že naše pravé Já, kterým je ryzí Sebe si vědomé vědomí, je soupodstatné se vším co Je, zahrnující jak neprojevenou, tak projevenou sféru, včetně jejich dynamiky jako jediné skutečnosti, kterou je samo vědomí; toto přímé poznání má vysvobozující účinek – je odstraněním všech otázek po povaze reality. Bhajrava představuje stav vědomí i konkrétní způsob tantrické meditace. Bhajrava je „mužskou“ personifikací Kálí. Kálí představuje neprojevenou potenciální moc vědomí – ryzí vědomí zahrnující i neprojevenou podstatu projevu. Bhajrava je stavem Šivy, který své vědomí plně stáhnul ze sféry aktuálního projevu, který doslova reabsorboval regresně celou svou expanzi moci vědomí v podobě projeveného světa zpět do „dělohy“ neprojeveného potenciálu v podobě ryzí moci vědomí, kterou je Kálí. Současně se tak tímto „vnorem“ paralelně vynoří jako ztělesnění – inkarnovaná forma v podobě děsivé intenzity aktualizovat dosud neprojevený potenciál, který v sobě nese v podobě Bhajraví (šakti Bhajravy). Bhajrava v Sobě obsahuje celý vesmír, který v Sobě vstřebá v podobě všech projevů sil – šakti do nerozlišenosti – jednoty se Sebou samým – ryzím vědomí – Já, který v sobě doslova pozřel veškerou tendenci k představivosti, která je zdrojem vnímání rozdílů. Šiva je vědomí, v jehož Světle spočívá celý projevený vesmír. Jeho expanze tvořivé moci v podobě vesmíru je jeho Šakti. V případě aktuálně projeveného pozorovaného vesmíru hovoříme o vědomí Šiva-Šakti. Bhajrava je vědomí, v jehož Světle spočívá celý vesmír v neprojeveném potenciálním stavu po jeho reabsorbování v podobě ryzí moci vědomí. Jeho moci tak odpovídá Bhajraví. V případě aktuálně projeveného pozorovaného vesmíru hovoříme o Šiva-Šakti. V případě vesmíru v jeho potenciálním neprojeveném stavu hovoříme o stejné dvojici jako Bhajrava-Bhajraví. Bhajrava znamená v překladu doslova „úděsný“ či „strašlivý“. Je jednak jiným pojmenováním Šivy – samotného vědomí a současně nejvyšším tantrickým božstvem a mantrou složenou z mnoha významů. Samotné slovo „bhajrava“ v sobě obsahuje mnoho významů: „bhi“ = strach, „ir“ = tendence, „bhr“ = naplnit, „bha“ = zářit, „ru“ = hřmít, „ravana“ = stáhnout, „av“ = chránit a „va“ = vyčerpat – vyhořet.
8
