BEZPEČNOST OSOBNÍCH ÚDAJŮ

3 2015

TÉMA MĚSÍCE

OBSAH

BEZPEČNOST OSOBNÍCH ÚDAJŮ Bezpečnost osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů

2

JUDr. Eva Janečková

ÚČETNICTVÍ 1/ Časové rozlišení 2/ Zaúčtování údržby 3/ Aktivace majetku vytvořeného vlastní činností 4/ Zboží jako zřizovací výdaj 5/ Opravná položka ke zboží 6/ Účtování faktoringu

9 9 9 9 9 10

DAŇ Z PŘÍJMŮ 7/ Odpisy drobného dlouhodobého majetku 8/ Prodej podílu na nebytových prostorách 9/ Prodej akcií 10/ Výsluhový důchod a daňové přiznání

DAŇOVÝ KALENDÁŘ

úterý 31. března 2015 daň z příjmů • odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2015 • provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2014

středa 1. dubna 2015

11/ Životní pojištění 12/ Úrok z neoprávněného jednání správce daně 13/ Zdanění majetku nabytého děděním 14/ Nezaúčtovaná faktura a následná oprava 15/ Úroky při výplatě složené kauce 16/ Nákup internetových domén

12 12 12 13 13 13

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY 11 11 11 11

17/ Služby do třetí země 18/ Souhrnný daňový doklad 19/ Doručení opravného daňového dokladu 20/ Sazba DPH 21/ Oprava základu daně a výše daně 22/ Přijatá faktura z EU

a místně příslušného správce daně (§ 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů) • podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2014 účetnictví • podání účetní závěrky jako přílohy k daňovému přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2014, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám zdravotní pojištění • oznámení data podání daňového přiznání OSVČ účtující v hospodářském roce

daň z příjmů • podání daňového přiznání a úhrada daně (resp. doplatek daně) za rok 2014, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám • podání sdělení, že poplatníkovi nevznikla v roce 2014 daňová středa 8. dubna 2015 povinnost k dani z příjmů fyzických osob, ke které je registrován zdravotní pojištění (§ 136 odst. 5 zákona • odvod zálohy OSVČ č. 280/2009 Sb., daňový řád, za březen 2015 ve znění pozdějších předpisů) • Přehled OSVČ bez povinnosti • uplatnění plné moci podat daňové přiznání k zastupování pro daňového za rok 2014 poradce nebo advokáta u věcně

15 15

23/ Nárok na odpočet v plné/krácené výši 24/ Úroky z úschovy 25/ Jednotný správní doklad 26/ DPH u spoluúčasti 27/ Fakturace škody do JČS 28/ Nákup softwaru od OSVČ ze Slovenska a DPH 29/ DPH ve sdružení 30/ Neplátce a pořízení zboží z JČS

16 17 17 17 17 17 18 18

PRACOVNÍ PRÁVO 31/ 32/ 33/ 34/ 35/ 36/ 37/ 38/

Čerpání dovolené Počítání zkušební doby Mateřská a rodičovská dovolená Zkrácení úvazku a lhůta pro odpověď zaměstnanci Dohoda o provedení práce Návrat po mateřské dovolené Pracovní doba Dovolená po rodičovské dovolené

20 20 21 21 22

AKTUALITY Novinky v legislativě

15 15 16 16

19 19 19

23

OSTATNÍ Knižní tipy Školení Wolters Kluwer, a. s.

14, 22 8

spotřební daň • splatnost daně za únor 2015 (mimo spotřební daň z lihu)

• odvod pojistného zaměstnavatele za březen 2015 zdravotní pojištění • odvod pojistného za zaměstnance za březen 2015

středa 15. dubna 2015

pátek 24. dubna 2015

čtvrtek 9. dubna 2015

daň silniční spotřební daň • záloha na daň za 1. čtvrtletí 2015 • splatnost daně za únor 2015 (pouze spotřební daň z lihu)

čtvrtek 16. dubna 2015

zdravotní pojištění • doplatek OSVČ za rok 2014 bez povinnosti podat daňové přiznání ( jinak do 8 dnů po podání Přehledu)

pondělí 27. dubna 2015

daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí 2015 a za březen 2015 • souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí 2015 a za březen 2015 pondělí 20. dubna 2015 energetické daně • daňové přiznání a splatnost daň z příjmů daně z plynu, pevných paliv • měsíční odvod úhrnu sražených a elektřiny za březen 2015 záloh na dani z příjmů fyzických spotřební daň osob ze závislé činnosti • daňové přiznání k uplatnění a z funkčních požitků nároku na vrácení spotřební sociální pojištění daně z topných olejů, zelené • odvod zálohy OSVČ za březen 2015 nafty a ostatních (technických) • odvod pojistného na dobrovolné benzinů za březen 2015 (pokud nemocenské pojištění OSVČ vznikl nárok) za březen 2015

www.otazkyaodpovedi.cz

1

BEZPEČNOST OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Bezpečnost osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů Povinnost zajistit bezpečnost osobních údajů patří mezi základní povinnosti stanovené zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). Na správné splnění této povinnosti je při kontrolách ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů dáván velký důraz. Povinnost zabezpečit osobní údaje vyplývá z § 13 zákona o ochraně osobních údajů. Tento paragraf je prvním z bloku, jenž nese název „Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů“. Účelem tohoto bloku (zahrnuje § 13 – 15) zabezpečení jakékoli nakládání s osobními údaji. Bezpečné zpracování osobních údajů má pak nutně za následek jednak bezpečnost dat samých, především však zajišťuje ochranu subjektu těchto údajů, resp. jejich soukromí, tzn. primární účel právní úpravy.

Obecná povinnost chránit osobní údaje Ustanovením § 13 zákona o ochraně osobních údajů je stanovena obecná povinnost správců a zpracovatelů osobních údajů chránit osobní údaje, a to jak před jednáním úmyslným, tak i nedbalostním, stejně tak jako proti působení přírodních a jiných událostí (povodně, požáry, zemětřesení apod.), které by mohlo způsobit zneužití osobních údajů. Protože povinnost je stanovena absolutně, je možno přijmout závěr, že ochrana osobních údajů je podmínkou pro jejich zpracování. Jelikož uvedená povinnost platí nejen po dobu zpracování osobních údajů, ale i po jejím ukončení, a není v zákoně o ochraně osobních údajů omezena žádnou časovou hranicí, lze dovodit, že zákonodárce tímto ustanovením hodlal zabezpečit ochranu osobních údajů u správců a zpracovatelů po celou dobu, po kterou je mají ve své dispozici [shromažďují tyto údaje, zpracovávají, uchovávají či blokují a nedošlo k jejich likvidaci ve smyslu ustanovení § 4 písm. i) ZoOU].1

bezpečnostní opatření buď znemožňují, nebo naopak umožňují porušování zákona. Konstrukci zabezpečení osobních údajů při jejich zpracování stanoví § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů v zásadě v obecné rovině. To znamená, že normuje základní rámce a právní povinnosti při zpracování osobních údajů tak, aby se každý správce „vešel“ do zákonných ustanovení, současně má vzhledem ke své dikci výrazně preventivní charakter. Lze tak usuzovat z použité terminologie, kde slovní spojení „aby nemohlo dojít“ znamená právě výraz prevence. Rámec pro řádné plnění povinnosti přijmout bezpečnostní opatření je určován především prostředky a způsobem zpracování osobních údajů. Ty zpravidla určuje z vlastního rozhodnutí sám správce. Jeho rozhodnutí, které vychází z jeho vlastních lidských, finanční, prostorových atd. možností, tak vytváří základní prostor pro bezpečnostní opatření. Bezpečnostní opatření při zpracování osobních údajů musí zajistit, s ohledem na odbornou úroveň a náklady na jejich provedení, odpovídající úroveň bezpečnosti v souvislosti s riziky vyplývajícími ze zpracování údajů a z povahy údajů, které mají být chráněny. Bezpečnostní opatření mají být přiměřená charakteru zpracovávaných osobních údajů. Přijímaná bezpečnostní opatření musí být účinná vůči úmyslnému nebo nedbalostnímu jednání, tak i vůči působení dalších činitelů.2

Protože zákon o ochraně osobních údajů předpokládá při ochraně osobních údajů jistou komplexnost a prevenci, musí každý, kdo pracuje s osobními údaji, vyhodnotit rizika i v širších rámcích. Takovými rámci mohou být například „objektová“ bezpečnost (což znamená vyhodnoPovinnost přijmout bezpečnostní opatře- cení rizik z hlediska místa zpracování), ní má zvláštní význam. V řadě situací totiž nebo personální bezpečnost (tedy nutnost 1 2 3 4

2

JUDr. Eva Janečková Specialistka na oblast ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích s bohatými pracovními zkušenostmi z působení na Úřadu pro ochranu osobních údajů. Je odbornicí v oblastech zaměstnávání matek a mateřské a rodičovské dovolené. Autorka řady odborných článků a publikací.

zvážit, zda osoby, jež s osobními údaji konkrétně pracují, jsou z hlediska správce důvěryhodné, resp. odpovědné). Nezbytná je samozřejmě také obecná technologická bezpečnost, pokud jsou osobní údaje zpracovávány pomocí výpočetní techniky.3 Ustanovení § 13 zákona o ochraně osobních údajů je nutno vykládat tak, že vyhodnotit rizika a přijmout jim odpovídající opatření je povinen jak správce, tak i zpracovatel osobních údajů, a to v návaznosti na konkrétní organizaci předmětného zpracování osobních údajů. V tomto ohledu nepřipouští zákon žádné výjimky. Pokud tedy potřebná opatření nemůže, ať zcela či částečně, přijmout správce osobních údajů, protože provádí jen některé kroky zpracování, případně nenakládá s osobními údaji vůbec, je v tomto rozsahu povinen přijmout bezpečností opatření zpracovatel osobních údajů. Povinnost mají správce i zpracovatel bez ohledu na to, zda působí v soukromé či veřejné sféře.4 Správce a zpracovatel osobních údajů tedy odpovídají podle zákona o ochraně osobních údajů za provedení náležitých opatření vylučujících rizika spojená s předmětným zpracováním osobních údajů, přičemž tato jejich odpovědnost je odpovědností objektivní, tedy odpovědností za následek jednání či opominutí (za protiprávní stav). Součástí této prevence je také to, že je třeba chránit nejen osobní údaje jako takové, ale i jejich nosiče a technologie, na nichž jsou zpracovávány. Je nutné dodat, že vhodná opatření pro zabezpečení ochrany osobních údajů

Kučerová, A. – Bartík, V. – Peca, J. – Neuwirt, K. – Nejedlý, J.: Zákon o ochraně osobních údajů. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2003, s. 136. Bartík, V. – Janečková, E.: Ochrana osobních údajů v aplikační praxi. Praha 2009, s. 98. Bartík, V. – Janečková, E.: Ochrana osobních údajů ve zdravotnictví. Zdravotnictví a právo 9/2007. www.uoou.cz, Dozorová činnost – Správní delikty – Z rozhodovací činnosti.


Při výběru typu bezpečnostní opatření je nutné zohlednit způsob zpracování osobních údajů a prostředků zpracování, i objemu a charakteru zpracovávaných údajů. Správce a zpracovatel tak mají v zásadě volnost v tom, jaký způsob, podoba, forma atd. ochrany jsou podle nich adekvátní (navzdory tomu tvrzení je třeba uvést, že za jedno ze základních bezpečnostních opatření je nutno považovat určení podmínek, které jsou jednotliví zaměstnanci nebo jiné osoby přicházející do styku s osobními údaji povinni dodržovat. Zaměstnance je možno poučit o jejich povinnostech při zpracování osobních údajů, tj. včetně jejich náležité ochrany, zejména prostřednictvím interního předpisu zaměstnavatele nebo pravidelných školení.6 Toto opatření by mělo být součástí zabezpečení osobních údajů vždy, má-li správce nebo zpracovatel zaměstnance. Volnost správce a zpracovatele tak není zcela stoprocentní).

Zdokumentování bezpečnostních opatření Zákon o ochraně osobních údajů tak v současné době stanoví obecnou povinnost zpracování a dokumentování bezpečnostních opatření a provedených

5 6 7 8

technicko – organizačních opatření k zajištění ochrany osobních údajů. Vzhledem k dikci tohoto ustanovení „správce nebo zpracovatel“, stíhá tato povinnost buď správce, nebo zpracovatele, tedy nikoli nutně oba najednou. Správce proto může zpracováním dokumentace pověřit pouze zpracovatele.

Zaměstnance je možno poučit o jejich povinnostech při zpracování osobních údajů, tj. včetně jejich náležité ochrany, zejména prostřednictvím interního předpisu zaměstnavatele nebo pravidelných školení. Bez ohledu na to, jakou formu instruktáže zaměstnanců správce osobních údajů zvolí, měl by být schopen přijetí a provedení těchto opatření prokázat, a to po celou dobu zpracování osobních údajů, jak ostatně výslovně vyplývá i z ustanovení § 13 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů. V opačném případě, kdy správce osobních údajů neprokáže, zda a jakým způsobem své zaměstnance řádně instruoval či proškolil, je nutno veškeré postupy běžně užívané zaměstnanci při zpracování osobních údajů považovat za postupy správcem údajů schválené, tedy jím považované za postupy souladné s § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů.7 Za opatření ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů lze tedy považovat i pokyny určené zaměstnancům v interních předpisech, nicméně samotná existence těchto předpisů není dostačující v případě, kdy tyto pokyny nejsou v praxi dodržovány a jejich dodržování důsledně kontrolováno.8 Za veškerá případná ohrožení, či dokonce neoprávněné nakládání s osobními údaji vyplývající z těchto postupů, pak nese odpovědnost správce osobních údajů. Je nutné si také uvědomit, že bezpečnostní opatření se provádějí vždy souhrnně.

Opatření musí být v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, ale také s jinými právními předpisy. I když by asi vhodnější bylo, aby pravidla ochrany osobních údajů byla shromážděna do dokumentu jednoho, lze si jistě představit i situaci jinou, tedy že příslušný komplex pravidel bude obsahem několika rozdílných interních předpisů správce (zpracovatele), které ve svém komplexu právě taková pravidla tvoří. Zdá se, že v praxi bude četnější právě druhá z naznačených možností, kdy například jeden dokument obsahuje pravidla obecné (počítačové) bezpečnosti a v dalších dokumentech jsou uvedena další pravidla pro nakládání s osobními údaji. Pokud nebude zvláštní právní předpis příslušnému správci ukládat nějaký konkrétní postup nebo typ dokumentu, může si správce zvolit libovolný způsob splnění povinnosti uložené § 13 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů. Nejběžnější pravděpodobně bude použití vnitřní řídící nebo organizační normy, popř. speciální bezpečnostní normy vztahující se obecně k ochraně informací nebo osobních údajů. Tyto normy však mohou být větším či menším způsobem specializovány. Dohromady však vždy musí činit Posuzování rizik uzavřený komplex a samozřejmě musí platit, že jsou závazné, a také by mělo být S ohledem na velmi obecnou formulaci prokazatelné, že s nimi příslušné osoby povinnosti zajistit bezpečnost osobních byly seznámeny. údajů, byl Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) od samého počátSamozřejmostí musí být předpisy upravu- ku své existence žádán o vymezení základjící nakládání s osobními údaji, odstupňo- ních bezpečnostních podmínek nějakým vané přístupy, existence hesel a závazné zvláštním opatřením Úřadu nebo právním pokyny pro jejich užívání, mechanismus, předpisem. Úřad však nemůže vydat stankterý by zabraňoval zkopírování celé data- dardy specifikující minimálními požadavbáze atd. Je tedy nutné přijmout opatření, ky, které považuje za nutné k naplnění která jsou obecně uznávána jako bezpeč- povinnosti podle § 13 odst. 1 zákona nostní opatření pro daný způsob zpraco- o ochraně osobních údajů, neboť nedisvání a která působí jako bezpečnostní ponuje potřebnou kompetencí k přijetí opatření pro jím skutečně prováděné takových standardů. Ostatně podmínky zpracování. K nutnosti při zabezpečení zpracování osobních údajů (a z nich ochrany osobních údajů také patří určení vyplývající potřebná bezpečností opatření podmínek, které jsou jednotliví zaměst- ve smyslu uvedeného ustanovení) jsou nanci nebo jiné osoby přicházející do u každého správce a zpracovatele osobstyku s osobními údaji povinni dodržovat. ních údajů natolik odlišné, že jakákoli


je nezbytné přijmout nejen ve vztahu k běžným činnostem správce či zpracovatele osobních údajů, ale také zvláště pro každou ojedinělou operaci s osobními údaji, resp. s jejich nosiči, která vybočuje z běžného rámce zpracovávání těchto údajů, jako je např. skartace písemností uchovávaných v archivu.5 Za tímto účelem je správce osobních údajů povinen, a to v podstatě ještě před započetím zpracování osobních údajů, vyhodnotit všechna rizika zamýšleného zpracování a přijmout a následně i v praxi provést jim odpovídající opatření. Zákon o ochraně osobních údajů tak nutí správce posoudit všechna možná rizika zpracování osobních údajů a přijímat k jejich eliminaci všechna odpovídající opatření, při čemž konkrétní podobu ochrany osobních údajů ponechal zákonodárce na správci či zpracovateli. Stanovil pouze, před čím vším je třeba osobní údaje při zpracování ochraňovat, když výčet situací, na které musí reagovat zabezpečení osobních údajů, je třeba považovat za příkladmý.

Bartík, V. – Janečková, E.: Ochrana osobních údajů v aplikační praxi. Praha 2009, s. 98. www.uoou.cz, Dozorová činnost – Správní delikty – Z rozhodovací činnosti. Bartík, V. – Janečková, E.: Ochrana osobních údajů v aplikační praxi. Praha 2009, s. 100. www.uoou.cz, Dozorová činnost – Správní delikty – Z rozhodovací činnosti.


3


paušalizace by v tomto případě nebyla efektivní. Každý správce či zpracovatel je tedy povinen sám zhodnotit rizika, která v jeho případě při zpracování osobních údajů vznikají, a přijmout jim odpovídající technická a organizační opatření. Úřad je kompetentní správci nebo zpracovateli osobních údajů poskytnout v této věci pouze odbornou konzultaci.9 Nicméně ve snaze pomoci správcům či zpracovatelům zhodnotit rizika bylo ustanovení § 13 zákona o ochraně osobních údajů doplněno zákonem č. 170/2007 Sb., jímž byly do tohoto paragrafu vloženy dva nové odstavce (odst. 3. a 4). Doplněná ustavení mají charakter doplňovací a návodový ve vztahu k ustanovení odstavce 1. Cílem ustanovení bylo vyjádření konkrétních povinností správců a zpracovatelů k zajištění plnění dříve příliš obecně vyjádřené povinnosti, a to zejména s ohledem na rozsáhlé databáze osobních údajů. Odstavci 3 a 4 byl tak stanoven přesný obsah opatření v rámci plnění povinnosti správců (a zpracovatelů) pro zabezpečení osobních údajů. Posuzování rizik nepřináší nové povinnosti, ani další byrokratickou zátěž, neboť nemusí mít písemnou podobu. Nová ustanovení konkretizují opatření požadovaná podle odstavce 1, kterých si každý správce a zpracovatel osobních údajů musí být vědom a které musí vyhodnotit před i v průběhu plnění jednotlivých povinností při zpracování osobních údajů (srov. § 5 odst. 1 zákona).10 Již z návětí odstavce 3 je zřejmé, že se jedná o ustanovení, které je ve vztahu k povinnostem podle odstavce 1 upřesňující a které stanoví okruhy aspektů, jež je třeba vždy uvážit při posuzování rizik zpracování vzhledem k povinnostem přijmout příslušná opatření ve smyslu odstavce 1. a vztahuje se na všechny druhy, resp. formy zpracování osobních údajů.11 Ustanovení § 13 odst. 4 se pak týká automatizovaných zpracování a stanoví povinnosti, které je třeba vzhledem k použitým prostředkům aplikovat jako specifické prostředky ochrany. Přitom celý odstavec 4 je nutné chápat kontextuálně a nikoliv vytrženě ze smyslu a účelu povinností stanovených v odstavci 1. Povinnosti uvedené pod písm. a) a b) pouze upřesňují obecnou povinnost správce přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít 9 10 11 12

4

k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům případě, že se jedná o automatizovaný způsob zpracování. Je tedy nezbytné volit nikoliv jen obecná organizační opatření, ale také i metody, které taková opatření promítnou do automatizovaných zpracování prostředky, které mu odpovídají. Znamená to, že ne každý ze zaměstnanců správce bude mít přístup k automatizovaně zpracovávaným údajům, a ti, jimž správce takovou možnost, vycházející z pracovní pozice a stanovených úkolů přizná, budou mít přístup omezen jen do oblastí zpracování, které pracovní pozici a stanoveným úkolům, tedy náplni práce, odpovídá, když toto omezení bude zajištěno specifickými prostředky výpočetní techniky, tedy přístupovými právy a to individuálními s případným rozlišením specifických oprávnění jako je např. oprávnění pouze nahlížet, měnit konkrétní záznam apod. Účelem a smyslem ustanovení písm. c) je zajistit, aby správce mohl zjistit, jakým způsobem bylo s údaji při automatizovaném zpracování nakládáno, a to tak, že o přístupech budou existovat elektronické záznamy, tzv. loggy. Současně to však neznamená, že by nezbytně musely existovat záznamy o přístupech v rámci jednoho informačního např. databázového systému ke konkrétní datové větě, i když ani taková možnost není vyloučena a bude vždy záviset na konkrétním vyhodnocení rizik ve vztahu k závažnosti chráněných dat, které je správce povinen posoudit podle odstavce 3, když povinnost podle písm. c) je možné plnit i v kombinaci s vhodnými organizačními opatřeními. Povinnost, stanovená v odstavci 4, je upřesňující v tom smyslu, že chránit je třeba nejen samotná „aktivní“ automatizovaná zpracování probíhající na prostředcích výpočetní techniky, ale také individuální datové nosiče, na nichž jsou např. uchovávány zálohové soubory a že tato ochrana musí být systémová a odpovídající vyhodnoceným rizikům.12

Vzhledem ke stanovené povinnosti je zřejmé, že správce nebo zpracovatel musí dotčeným osobám určit podmínky zpracování. Ostatně tak vyplývá i z důvodové zprávy k návrhu zákona o ochraně osobních údajů kde je uvedeno že „tímto ustanovením je vyloučeno, aby osoby, kterým nedá správce nebo zpracovatel souhlas, jakkoli zpracovávaly osobní údaje. Správce, resp. zpracovatel musí stanovit též rozsah oprávnění, v němž určitá osoba má k osobním údajům přístup a může je zpracovávat“. Pokud se týká zaměstnanců, je zřejmé že zaměstnanec musí takové pokyny obdržet. Asi nejběžnější formou takových pokynů bude jejich zařazení do pracovní náplně zaměstnance nebo jejich obecné vyjádření v některém z interních aktů řízení správce nebo zpracovatele. Interním aktům řízení by měly zůstat vyhrazeny otázky spíše obecné, platné pro všechny typy zpracování a jejich individualizace by měla být právě otázkou pracovní náplně či pokynů k práci s konkrétním zpracovávaným souborem osobních údajů na základě např. počítačového programu. V těchto pokynech by měly být Zaměstnanci přesně vymezeny mantinely zpracování, rozsah oprávnění jednotlivých zaměstnannebo jiné osoby ců, přístupová práva apod. Obdobný Dalším ustanovením, které se zabývá obsah pak musí mít i smlouvy na jejich zabezpečením osobních údajů a obsaho- základě pro správce nebo zpracovatele vě tak doplňuje § 13 zákona o ochraně osobní údaje zpracovává osoba právnická. osobních údajů, je § 14 téhož zákona. Podle něj zaměstnanci správce nebo zpra- Současně je třeba upozornit na to, že covatele a jiné osoby, které zpracovávají pokud správce nebo zpracovatel uzavře

Tamtéž. Důvodová zpráva k zákonu č. 170/2007 Sb., Sněmovní tisk 187/0. Bartík, V. – Janečková, E.: Ochrana osobních údajů v aplikační praxi. Praha 2009, s. 101. Tamtéž.


osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, mohou zpracovávat osobní údaje pouze za podmínek a v rozsahu správcem nebo zpracovatelem stanoveném. Toto ustanovení tedy stanovuje povinnosti i dalším osobám, rozdílným od správců nebo zpracovatelů. Jedná se o jejich zaměstnance nebo o jiné osoby, které pro ně vykonávají zpracování osobních údajů. Ustanovení tak vzhledem k použitému termínu „osoby“ stíhá jak osoby fyzické, tak právnické. U osob fyzických se bude především jednat o zaměstnance v pracovním poměru ke správci nebo zpracovateli podle § 33 zákoníku práce, nebo o zaměstnance vykonávají pro správce nebo zpracovatele činnosti spočívající ve zpracování osobních údajů na základě dohody o provedení práce podle § 75 zákoníku práce nebo dohody o pracovní činnosti podle § 76 zákoníku práce.

Protože se v případě povinností stanovených správcům a zpracovatelům stanovit dotčeným osobám podmínky a způsob zpracování jedná o komplementární povinnost k povinnosti chránit osobní údaje a zabránit jejich neoprávněnému zpracování, musí správce a zpracovatel také kontrolovat jím stanovené povinnosti, resp. vydané pokyny. Mělo by být pravidlem, že taková kontrola bude rutinní a pravidelná, neboť jen tak lze zajistit, že pokyny dané správcem nebo zpracovatelem budou skutečně dodržovány. Z hlediska správce nebo zpracovatele je tato důsledná kontrola významná ještě z jednoho hlediska. Tímto hlediskem je deliktní odpovědnost. Jak bylo výše uvedeno, stanovení podmínek a rozsahu zpracování osobních údajů zaměstnancům správce nebo zpracovatele a jiným osobám, které pro správce nebo zpracovatele na základě smlouvy zpracovávají osobní údaje, je širší, nebo spíše komplementární povinností při ochraně osobních údajů, stanovených zejména § 13 odst. 1. Nebudou-li pravidla stanovena vůbec, nebo sice

13 14

stanovena budou, ale nebudou dodržována, protože správce nebo zpracovatel jejich dodržování nekontroloval, vystavuje správce nebo zpracovatel možnosti postihu za jiný správní delikt, minimálně podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně osobních údajů. Je totiž faktem že zákona o ochraně osobních údajů, resp. jeho sankční ustanovení nestíhají nedodržování stanovených pokynů a pravidel zpracování zaměstnanci a dalšími osobami. Pokud tedy zaměstnanec správce nebo zpracovatele a další osoby nedodrží stanovené pokyny a postupy, nehrozí jim sankce podle zákona o ochraně osobních údajů. Správce nebo zpracovatel tak vůči takovým osobám mohou uplatnit toliko pracovně právní odpovědnost (v případě zaměstnanců), nebo odpovědnost smluvní u dalších osob, je-li sjednána, ale odpovědnost za porušení pravidel zabezpečení ochrany osobních údajů při jejich zpracování stíhá přímo správce nebo zpracovatele. Jsou-li však pokyny pro zpracování osobních údajů zaměstnancům a dalším osobám prokazatelně vydány, jsou dobře a komplexně zpracovány a jsou také pravidelně kontrolovány, tak v případě „selhání jedince“ by se mohl správce nebo zpracovatel, pokud jsou právnickou osobou, dovolávat zproštění odpovědnosti za správní delikt, a to podle § 46 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů, podle kterého právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Povinnost mlčenlivosti Ustanovení § 15 zákona o ochraně osobních údajů je po § 14 dalším, které navazuje na § 13, jež stanoví obecnou povinnost zabezpečit zpracovávané osobní údaje, a kterým jsou tato bezpečnostní opatření prohlubována i do personální roviny. Toto ustanovení je rozčleněno do tří odstavců a jeho obsah dopadá na stejné osoby jako ustanovení § 14, tedy na zaměstnance správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem. Oproti zmiňovanému § 14 je však tato povinnost rozšířena i na další osoby, které v rámci plnění zákona o ochraně osobních údajů stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji

u správce nebo zpracovatele. Těmito osobami mohou být například auditoři, znalci nebo zaměstnanci orgánů inspekce či kontroly.13 Právní předpisy obvykle přiznávají výše zmíněným osobám široká oprávnění v oblasti přístupu k údajům, informacím i dokumentům kontrolovaného subjektu. Toto oprávnění však bývá limitováno povinností mlčenlivosti stanovenou zvláštními zákony. I v případě, kdy by takováto povinnost podle zvláštního zákona neexistovala, bude platit povinnost mlčenlivosti podle § 15 zákona o ochraně osobních údajů. Tuto mlčenlivost je třeba např. pro účely kontroly chápat tak, že kontrolní pracovníci jsou oprávněni pořídit potřebný počet kopií podkladů, na základě kterých budou činit závěry z kontroly a dokládat zjištěné skutečnosti, nicméně ji nelze chápat tak, že takových kopií dokumentů obsahujících osobní údaje si vyrobí nekontrolované množství a budou s nimi nakládat podle vlastního uvážení např. tím, že je předají či zpřístupní osobám neúčastným na samotném kontrolním procesu a mimo kontrolní protokol nebo kontrolní zprávu.


takovou smlouvu s dalšími osobami, v žádném případě se nebude jednat o smlouvu podle § 6 zákona o ochraně osobních údajů. Tou se totiž přímo zakládá právní vztah mezi správcem a další osobou, zpracovatelem, kdežto u osob, míněných ustanovením § 14 je právní vztah založen smlouvou zcela jinou, byť v některých případech (u právnických osob) obsahově podobnou. Současně je vyloučeno, aby smlouvu podle § 6, tedy smlouvu o zpracování osobních údajů uzavřel zpracovatel, tedy osoba definovaná v ustanovení § 4 písm. k) zákona o ochraně osobních údajů. Jak již bylo řečeno, stanovení podmínek zpracování osobních údajů zaměstnancům a jiným osobám je další z podmínek, kterou je zajišťována bezpečnost zpracování a doplňuje paletu povinností, stanovených správcům a zpracovatelům ustanovením § 13. Nejen že tak plyne ze systematického zařazení v rámci zákona o ochraně osobních údajů, ale je i logickým naplněním obecné povinnosti, kdy správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů.

Ustanovení § 15 zákona o ochraně osobních údajů stanoví všem vyjmenovaným osobám povinnost zachovávat mlčenlivost nejen o osobních údajích, ale také o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Dále je stanoveno, že povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací. I tato povinnost, obdobně jako povinnosti podle ustanovení § 13 zákona o ochraně osobních údajů, není nijak časově ohraničena. Tímto ustanovením je chráněn i správce nebo zpracovatel, neboť povinnost mlčenlivosti osob se vztahuje i na bezpečnostní opatření, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Je totiž i v zájmu správců a zpracovatelů, zejména s ohledem na jim uložené povinnosti v § 13, aby informace o tom, jakým způsobem mají osobní údaje zabezpečeny proti jejich zneužití, nebylo možné například zveřejňovat.14 Bylo by vhodné, aby správce či zpracovatel, případně oba, informovali o povinnosti mlčenlivosti všechny osoby, jichž se týká. Není však nutné, aby tito podepisovali jakékoli prohlášení o takové mlčenlivosti, neboť ta platí ze zákona.

Kučerová, A. – Bartík, V. – Peca, J. – Neuwirt, K. – Nejedlý, J.: Zákon o ochraně osobních údajů. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2003, s. 145. Tamtéž.


5


Závěrem Jak je z výše uvedeného zřejmé, zabezpečení, nebo chceme-li ochrana osobních údajů při jejich zpracování je ve svém celku představována řadou jednotlivých povinnosti, stanovených správcům nebo zpracovatelům (a nejen jim) tak, aby tvořily uzavřený komplex. Podcenění nebo absence jednoho každého ze segmentů ochrany zvyšuje riziko, že osobní údaje budou ohroženy, a tím by mohlo, a zpra-

vidla také dojde k ohrožení soukromí dotčených fyzických osob (subjektů údajů), jejichž údaje jsou zpracovávány. Dlužno dodat, že podstatný komplementární vztah k výše uváděným ustanovením zákona o ochraně osobních údajů má i jeho § 6. Toto ustanovení základním způsobem reguluje vztah správce a zpracovatele. V případě, kdy správce ponechává zpracování na zpracovateli, je povinen uzavřít s ním smlouvu o zpracování osobních údajů podle § 6 zákona o ochraně osobních údajů, ve které vymezí úkoly

zpracovatele a vyžádá si záruky ohledně zabezpečení dat, čímž je zajištěna náležitá úroveň ochrany osobních údajů, a tedy i ochrany soukromí.15 Tyto záruky a stanovená pravidla, byť tedy smluvně, by měly být garancí, že osobní údaje budou chráněny po celou dobu zpracovávání a to u všech subjektů, kde ke zpracování dochází, neboť ochrana osobních údajů při jejich zpracování není samoúčelnou záležitostí, ale naopak podmínkou, aby osobní údaje vůbec mohly být zpracovávány zákonným způsobem.

DESATERO 1

Zákon o ochraně osobních údajů obsahuje obecnou povinnost správců a zpracovatelů osobních údajů chránit osobní údaje, a to jak před jednáním úmyslným, tak i nedbalostním.

2

Povinnost mají správce i zpracovatel bez ohledu na to, zda působí v soukromé či veřejné sféře.

3

Každý, kdo pracuje s osobními údaji, má povinnost vyhodnotit rizika i v širších rámcích. Takovými rámci mohou být například „objektová“ bezpečnost, nebo personální bezpečnost.

4

Při výběru typu bezpečnostní opatření je nutné zohlednit způsob zpracování osobních údajů a prostředků zpracování.

5

Pokud nebude zvláštní právní předpis příslušnému správci ukládat nějaký konkrétní postup nebo typ dokumentu, může si správce zvolit libovolný způsob splnění povinnosti.

6

Samozřejmostí musí být předpisy upravující nakládání s osobními údaji, odstupňované přístupy, existence hesel a závazné pokyny pro jejich užívání, mechanismus, který by zabraňoval zkopírování celé databáze atd.

7

Každý správce či zpracovatel je povinen sám zhodnotit rizika, která v jeho případě při zpracování osobních údajů vznikají, a přijmout jim odpovídající technická a organizační opatření.

8

Úřad je kompetentní správci nebo zpracovateli osobních údajů poskytnout v této věci pouze odbornou konzultaci.

9

Správce, resp. zpracovatel musí stanovit též rozsah oprávnění, v němž určitá osoba má k osobním údajům přístup a může je zpracovávat.

10

Správce a zpracovatel musí také kontrolovat jím stanovené povinnosti, resp. vydané pokyny. Mělo by být pravidlem, že taková kontrola bude rutinní a pravidelná, neboť jen tak lze zajistit, že pokyny dané správcem nebo zpracovatelem budou skutečně dodržovány.

Otázka č. 2: Která z následujících vět je pravdivá? a) přijímaná bezpečnostní opatření musí být účinná pouze vůči Otázka č. 1: úmyslnému jednání, Povinnost zabezpečit osobní údaje platí: b) vyhodnotit rizika zpracování a přijmout jim odpovídající a) po dobu zpracování osobních údajů, opatření je povinen jak správce, tak i zpracovatel osobních b) po jejím ukončení, údajů, c) po dobu zpracování osobních údajů, ale i po jejím ukončení. c) zákon stanoví povinnost chránit pouze osobní údaje, nikoli také, jejich nosiče.

Test

15

6

Bartík, V. – Janečková, E: Zákon o ochraně osobních údajů s komentářem, Nakladatelství ANAG, 2010, s. 112.


Otázka č. 4: Součástí povinnosti mlčenlivost je: a) odmítnutí poskytnout osobní údaje kontrolním orgánům, b) nemožnost pořizovat kopie dokumentů, které obsahují osobní údaje, c) zachovávat mlčenlivost i o bezpečnostních opatřeních. Správné odpovědi: 1c), 2b), 3a), 4c).

PŘÍKLAD 1 V zaměstnání došlo k úniku informace o výši mého platu a mých odměn mezi ostatní zaměstnance. Je možné, aby byly takovýmto způsobem zpřístupňovány informace o platu, i když je to “jen„ v rámci pracoviště, nebo je to v rozporu se zákonem? Údaj o mzdě anebo o platu, ve spojení s konkrétním zaměstnancem, který je identifikován anebo je alespoň identifikovatelný ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů je také osobním údajem. I když výše platu nebo mzdy není povinným obsahem pracovní smlouvy podle § 34 zákoníku práce, bývá zpravidla jedním z ujednání, pokud tato výše není stanovena v samostatném dokumentu – tzv. platovém výměru. Tyto dokumenty jsou pak podle § 316 odst. 1 zákoníku práce obsahem osobního spisu, do kterého mají právo nahlížet toliko vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni. Vycházeje z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, které mj. stanoví, že správce, tedy zaměstnavatel, je povinen zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, lze dovodit, že zveřejnění nebo zpřístupnění osobního údaje o mzdě nebo platu nebude možné podřadit pod účel zpracování, kvůli kterému jsou osobní údaje zaměstnanců zpracovávány. V tomto případě bude obecně platit ustanovení § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů, tedy že správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Současně pak musí zaměstnavatel poučit příslušné zaměstnance, kteří s údaji o mzdě nebo platu přicházejí do styku v rámci svých pracovních povinností, jak s takovým údajem nakládat. Tato povinnost vychází z ustanovení § 14 zákona o ochraně osobních údajů, podle něhož zaměstnanci správce nebo zpracovatele a jiné osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, mohou zpracovávat osobní údaje pouze za podmínek a v rozsahu správcem nebo zpracovatelem stanoveném. Obecná povinnost mlčenlivosti je pak stanovena v § 15 odst. 1 citovaného zákona, podle něhož zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.

Jak vyplývá z výše uvedeného, údaje o mzdě nebo platu nejsou obecně určeny ke zveřejňování nebo zpřístupňování a právo seznámit se s nimi a zpracovávat je v souladu s právními předpisy má jen velmi omezený okruh osob.

PŘÍKLAD 2 Zaměstnavatel nám začal posílat výplatní pásky e-mailem. Na personálním oddělení jsme museli sdělit námi vybrané heslo pro přístup a podepsat souhlas s tímto zasílám, v němž bylo uvedeno, že za odeslané pásky a ochranu osobních údajů v nich obsažených již zaměstnavatel nenese odpovědnost. Je to v pořádku?


Otázka č. 3: Které z následujících opatření musí být při práci zaměstnanců správce dle zákona zavedeno? a) logování, b) elektronicky vedená docházka, c) smlouva o zpracování.

Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů jsou správce a zpracovatel povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů. Vyhodnocení bezpečnosti předání osobních údajů, konkrétně výplatních pásek, prostřednictvím e-mailu je zcela na správci osobních údajů. Znalost přístupového hesla dalšími osobami není zcela ideální, nicméně zaměstnavatel, resp. někteří jeho zaměstnanci znalostí o výši jednotlivých platů/mezd disponují, neboť to vyplývá z jejich pracovního zařazení (personální, účetní atd.). Tyto osoby mají dle ustanovení § 15 zákona o ochraně osobních údajů povinnost mlčenlivosti. Problematickou je ta část souhlasu, kde se zaměstnavatel zříká odpovědnosti za odeslané pásky. I odeslané výplatní pásky jsou předmětem ochrany dle zákona o ochraně osobních údajů a zaměstnavatel se nemůže jednostranně zříci povinností, které jsou mu uloženy zákonem.

PŘÍKLAD 3 Potřebujeme zlikvidovat větší množství dokumentů s osobními údaji. Je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů tento způsob likvidace? Vzhledem k tomu, že zákon o ochraně osobních údajů nestanoví konkrétní formu likvidace osobních údajů poté, co pomine účel zpracování, je způsob jejího provedení na správci, který by však měl mít stanoveny standardní postupy. Jak vyplývá z dikce zákona o ochraně osobních údajů, likvidaci provádí správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel. Problém obvykle nastává u papírových nosičů, kde správce likvidaci často provádí tím způsobem, že dokumenty s osobními údaji předá do sběrných surovin. Takovéto předání bez


7


zvláštních záruk o zabezpečení osobních údajů při jejich likvidaci nelze v žádném případě doporučit. Při předání nosičů s osobními údaji sběrným surovinám správce ztrácí kontrolu nad tím, zda bude likvidace skutečně provedena. Jestliže by osobní údaje byly předány ve formě, která naplňuje znaky zpracování osobních údajů (např. seznamy, evidence, dokumenty uspořádané podle osobních údajů) mohlo by dojít k porušení povinnosti správce osobních údajů podle § 13 zákona o ochraně osobních údajů, tedy povinnosti přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. I kdyby se jednalo o předání neuspořádaných spisů, mohlo by dojít k porušení práva na ochranu před zneužitím osobních údajů. V každém případě lze doporučit pouze takový způsob likvidace, který dává záruku vyloučení osobních údajů z jejich dalšího možného zpracování, tedy skartaci. Pokud skartací zpracovávaných osobních údajů na základě smlouvy správce pověří např. jinou firmu, stává se tato firma zpracovatelem, který musí dát záruky podle § 6 zákona o ochraně osobních údajů o zabezpečení ochrany osobních údajů při jejich likvidaci. Tímto zpracovatelem může být případně i oprávněná osoba ve smyslu zvláštního zákona.

PŘÍKLAD 4 Musí mít každý ze zaměstnanců svoje vlastní přihlašovací heslo nebo může směna (4 zaměstnanci) pracovat na jediné heslo? Vydáním pokynu, aby zaměstnanci pracovali pod jedním přihlášením ve směně, dochází nepochybně k porušení povinnosti stanovené § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů, neboť takové jednání v rozporu s požadavkem stanoveným v § 13 odst. 4 písm. b) téhož zákona, podle kterého má správce nebo zpracovatel povinnost zajistit, aby fyzické osoby oprávněné k používání systémů pro automatizována zpracování osobních údajů měly přístup pouze k osobním údajům odpovídajícím oprávnění těchto osob, a to na zákla-

dě zvláštních uživatelských oprávnění zřízených výlučně pro tyto osoby.

PŘÍKLAD 5 Platí pravidla ochrany osobních údajů vždy a za všech okolností, nebo je možno v některých případech posuzovat ochranu mírněji, v závislosti na okolnostech? Dá se říci, že pravidla ochrany osobních údajů platí v zásadě za všech okolností. Není podstatné, zda se jedná o soubor osobních údajů zpracovávaných výpočetní technikou nebo např. o soubor listin, na nich jsou osobní údaje uvedeny. Samozřejmě existuje ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, které umožňuje v některých případech uplatnit liberační důvody, uvedené v § 46 odst. 1. Příkladem může být např. situace, kdy osoba ponechá soubor osobních údajů v listinné podobě volně položené ve vozidle, byť uzamčeném, ale tak, že soubor osobních údajů není dále nijak chráněn. Došel k závěru, že ani uzamčení vozidla není, resp. nemusí být považováno za dostatečnou ochranu a tedy naplnění povinnosti stanovené v § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů a nelze se tedy dovolávat liberačního důvodu zmíněného výše. Ve většině případů nebude pro případnou liberaci postačovat ani fakt, že správce sice přijal soubor dokumentů zajišťujících ochranu osobních údajů ve smyslu odst. 2 § 13 zákona o ochraně osobních údajů, nicméně přesto došlo k incidentu, tedy úniku osobních údajů mimo sféru správce. Vynaložení veškerého úsilí, které bylo možno požadovat, neznamená jakékoliv úsilí, které správce vynaloží, ale musí se ve vztahu ke každému, konkrétně posuzovanému případu, jednat o úsilí maximálně možné, které je správce objektivně schopen vynaložit (zákon používá kritérium veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, a nikoliv např. spravedlivě požadovat, požadovat s ohledem na poměry atp.). Za vynaložení veškerého úsilí v žádném případě nelze považovat odkaz na povinnost mlčenlivosti v pracovní smlouvě (zákonnou povinnost mlčenlivosti má každý zaměstnanec správce osobních údajů dle § 15 zákona o ochraně osobních údajů, přičemž tato povinnost nijak nezbavuje správce odpovědnosti za zabezpečení osobních údajů).

Semináfi Wolers Kluwer, a. s. Práce zakázané tûhotn˘m a mladistv˘m a novela zákona o ochranû vefiejného zdraví Pfiedná‰ející: Termín: Místo konání:

Bc. Pavla Motyãková 19. 05. 2015 Praha, Wolters Kluwer, a. s.

● Podrobné informace k nové vyhlá‰ce, o pracích a pracovi‰tích, které jsou zakázány tûhotn˘m zamûstnankyním, zamûstnankyním, které kojí, a zamûstnankyním-matkám do konce devátého mûsíce po porodu, a o pracích a pracovi‰tích, které jsou zakázány mladistv˘m zamûstnancÛm, a o podmínkách, za nichÏ mohou mladiství zamûstnanci v˘jimeãnû tyto práce konat z dÛvodu pfiípravy na povolání (vyhlá‰ka o zakázan˘ch pracích a pracovi‰tích), kterou se nahrazuje vyhlá‰ka ã. 288/2003 Sb. ● Informace ke zmûnám v zákonû ã. 258/2000 Sb., o ochranû vefiejného zdraví a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, t˘kající se problematiky ochrany zdraví pfii práci. Více informací zde.

8


Časové rozlišení

po zahrnutí mzdových nákladů do aktivace dlouhodobého majetku daného roku bych se ale dostala do situace, že by mi narostly výnosy. Ke konci daného roku ještě budova nebude zařazena do užívání, a tudíž nebudu ještě odepisovat.

Pokud účtuji o nedaňových nákladech na účet č. 518 a týká se to dvou období, může půlka částky být zaúčtována MD 518 Podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. b) zákona o účetnictví se hmotný majetek vytvořený vlastní činností oceňuje vlastními nedaňově/D 383? náklady, kterými se podle ustanovení § 25 odst. 5 písm. d) Pokud se jedná o náklad zachycený na účtu účtové třídy 5 (a je uvedeného zákona rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu jedno, na jakém nákladovém účtu je zachycený), musí se jednat nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě o náklad, který věcně a časově souvisí s daným účetním obdo- nebo jiné činnosti vymezené v souladu s účetními metodami. bím. Pokud souvisí s obdobím následujícím, zachytí se zápisem Z toho je zřejmé, že pokud firma při pořizování budovy ve vlastní MD 38x/D 321 (v případě faktury), případně 211 (pokud se jed- režii využívá i práci svých zaměstnanců, měly by se náklady vynanalo o úhradu v hotovosti na výdajový doklad). Teprve v násle- ložené na tuto práci (tj. zejména mzdy včetně pojistného, které je dujícím období se částka z účtu časového rozlišení převede na podle zvláštních právních předpisů povinen hradit zaměstnavatel) nákladový účet, a to zápisem MD 5xx/D 38x. nezávisí ani na aktivovat v souladu s bodem 5.1.1. písm. h) ČÚS pro podnikatele tom, zda se jedná o daňový či nedaňový náklad, podstatné je, že č. 013 do ocenění pořizované budovy. Jestliže jsou ale na tyto náklad musí souviset s aktuálním obdobím. Pokud by se použil náklady poskytovány dotace od Úřadu práce, pak by se s ohledem účet č. 383 – obvykle označovaný jako výdaje příštích období, na ustanovení § 47 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. mělo oceněmuselo by se jednat o situaci, kdy celý náklad souvisí s aktuálním ní pořizované budovy o tyto dotace snížit. Ing. Jiří Vychopeň rokem, ale platba bude provedena až v roce následujícím. Takový účet se používá například pro nájemné placené pozadu apod. Pokud se ale jedná o náklad, který se částečně váže k roku Související předpisy: aktuálnímu a částečně k roku následujícímu, je třeba použít účet • § 25 odst. 1 písm. b) zákona o účetnictví 381- Náklady příštích období. • § 25 odst. 5 písm. d) zákona o účetnictví Ing. Miroslava Kočová • § 47 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

ÚČETNICTVÍ

1

Související předpisy: • ČÚS pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy

4 2

Zaúčtování údržby

Na jaký účet zaúčtovat údržbu počítačů ve firmě? Náklady na opravy obchodního majetku ať už dlouhodobého, nebo drobného hmotného pouze evidovaného na podrozvaze, se účtují v účtové skupině 51 – Služby, kam se mají účtovat prvotní náklady za externí služby. Konkrétní označení účtu si může účetní jednotka zvolit sama, nicméně běžně používaný je účet č. 511-Opravy a udržování. Ing. Zuzana Pšeničková Související předpisy: • ČÚS pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy, bod 3.3

3

Aktivace majetku vytvořeného vlastní činností

Stavební firma, s. r. o., plátce DPH, staví za pomoci svých zaměstnanců a subdodavatelů firemní budovu, kde bude následně vykonávat svoji ekonomickou činnost (činností má více). Na mzdy zaměstnanců jsou poskytovány dotace od úřadu práce. Chtěla jsem se zeptat, zda musím tyto mzdové náklady (superhrubá mzda) začlenit do aktivace dlouhodobého majetku, který budu po zařazení do užívání odepisovat nebo nikoliv. Výsledek hospodaření daného roku z titulu mzdových nákladů ovlivněn není (mzdové náklady se po zaúčtování dotací do výnosů rovnají téměř nule). Budova se staví už dva roky,

Zboží jako zřizovací výdaj

Je pořízení zboží u s. r. o. možné uplatnit jako zřizovací výdaj? Zřizovací výdaje jsou podle účetních předpisů dlouhodobým nehmotným majetkem (DNM) a jsou definovány jako výdaje vynaložené na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku. Jedná se tedy o výdaje, které nastanou v období mezi založením obchodní společnosti (tedy okamžikem sepsání společenské smlouvy) a vznikem účetní jednotky (tj. zápisem do obchodního rejstříku). Zřizovacími výdaji jsou zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby a nájemné. Zřizovacími výdaji jsou dále také výdaje, které vzniklá účetní jednotka následně hradí jiným osobám (např. mateřské společnosti) v souvislosti se svým zřízením. Zřizovacími výdaji však nikdy nejsou výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nebo zásob, na školení budoucích zaměstnanců, výdaje na reprezentaci a další výdaje, které přímo nesouvisí se vznikem společnosti, nebo výdaje související s přeměnou společnosti nebo družstva. Pořízení zboží tedy není možné uplatnit jako zřizovací výdaj! Ing. Petra Konderlová Související předpisy: • zákon o účetnictví

5

Opravná položka ke zboží

Firma s. r. o. plátce DPH má na skladě zboží již prošlé. Jedná se o doplňky stravy. Likvidaci zatím nechce provést. Celková


9

ÚČETNICTVÍ 10

částka prošlého zboží je cca ve výši 250 000 Kč (nákup ze třetí převzal do správy od klienta v nominální hodnotě, přeúčtuje na jiný analytický účet. Uvedené účtování je tedy pouze rozvahové, země). Je povinností vést opravné položky ke zboží? žádný výsledek nevzniká. Zároveň může být faktorem poskytnut Opravné položky tvoří účetní jednotka za podmínek uvedených překlenovací úvěr. Pak vedle poplatků za služby si faktor účtuje v § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění. Opravné i úrok, oboje je výnosem faktora a nákladem klienta. Úhrada položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku. Dle mého pohledávek může být poukazována na účet klienta nebo na účet názoru skutečnost, že zboží je prošlé, nepředstavuje podmínku faktora. Podle toho se pak upraví zúčtování mezi faktorem a jeho pro přechodné snížení hodnoty zásob, neboť není reálné, že klientem. hodnota zásob se opět zvýší. Reálné by to bylo pouze v případě, V případě formy 2) faktoringová společnost pohledávku odkouže by se jednalo o takové zboží, kdy lze očekávat, že situace na pí a v souladu se smlouvou tak přechází vlastnictví k pohledávce trhu se změní natolik, že ani to, že zboží je prošlé, nesníží jeho na faktora. Protože jde o prodej pohledávky, je nutné podle hodnotu. V případě trvalého snížení hodnoty majetku se snížení účetních předpisů účtovat výsledkově, tzn. zaúčtovat prodej vyúčtuje na vrub nákladů (např. na základě soudního rozhod- pohledávky, tj. tržbu z ní do výnosů (646) a účetní hodnotu nutí). Účetnictví by mělo vždy především věrně zobrazovat stav pohledávky zaúčtovat do nákladů (546). Pohledávka se v tomto majetku a závazků, a tomu je třeba přizpůsobit účtování. Dopo- případě zpravidla prodává za nižší, než nominální hodnotu. Znamená to, že se v tomto případě musí počítat s daňovým ručuji pozornost § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP. Ing. Miroslava Kočová dopadem. Rozdíl mezi nominální hodnotou pohledávky a její prodejní cenou, případně zvýšenou o vytvořenou opravnou položku, rezervu vytvořené podle daňových předpisů, nebo disSouvisející předpisy: kont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti, je neda• § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ňovým nákladem. • § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP Při prodeji pohledávek, kdy se vlastníkem stává faktor, nelze již • ČÚS pro podnikatele č. 005 – Opravné položky klientovi účtovat náklady na správu pohledávek, ale pouze náklady související s uzavřením smlouvy o prodeji pohledávek, pokud takové vznikly. Může dojít k situaci, kdy je smlouva deklarována jako smlouva 6 Účtování faktoringu o prodeji (postoupení) pohledávky, avšak svým obsahem daným konkrétními ustanoveními tomu věcně neodpovídá. Jak se účtuje (účetní předpis) faktoring? Naše společnost uza- Např. když ze smlouvy jasně vyplývá, že pohledávky v případě, vřela smlouvu o předfinancování s Faktoring KB a.s. Probíhá že nebudou zaplaceny, se vrací klientovi, neboť faktor nepřebírá to tak, že pokud faktura našeho odběratele je v prodlení se rizika jejich inkasa, může dojít k tomu, že ekonomická podstata splatnosti, výše jmenovaná společnost zaplatí nám 80 procent smluvního ujednání je zastírána stavem právním. Vzhledem s celkové částky faktury. Odběratel uhradí fakturu té společ- k tomu, že úkolem účetnictví je poskytnout věrný a poctivý nosti. A po obdržení úhrady, společnost zaplatí nám zbývají- obraz skutečnosti, je účetnictví ekonomickým informačním cích 20 procent. Za služby společnost nám účtuje provizí nástrojem, který musí dávat přednost obsahu před formou a klia úroky. Chci se zeptat, jestli úhrady (80 a 20 procent) můžu ent by měl zvolit takový způsob účtování, který odpovídá skuúčtovat přímo proti odběrateli MD 221/D 311, nebo se jedná tečnému obsahu konkrétního ujednání, a to bez ohledu na stav o postoupení pohledávky? Provize a úroky (nejedná se o úroky právní a na název smlouvy. Na položený dotaz nelze dát jednoznačnou odpověď, protože z prodlení) na 548 nebo 518? není dostatek informací o uzavřené smlouvě. Předpokládám, že V účetních předpisech není faktoring speciálně upraven. V praxi jde o případ první, tj. faktor pouze spravuje pohledávku a poskylze rozlišit dvě základní formy faktoringu, z nichž každá může tl klientovi překlenovací úvěr či finanční výpomoc ve výši 80 % nominále pohledávky. Přijatý úvěr, resp. přijatá finanční výpoobsahovat další modifikace: 1) faktor nepřebírá ani právo (vlastnictví), ani riziko (správa moc se účtuje na účtu 231, resp. 249, podle toho, kdo výpomoc poskytl. Předpokládám, že jde o krátkodobý úvěr či krátkodopohledávek), 2) faktor přebírá jak právo (vlastnictví), tak rizika (postoupení bou výpůjčku. Úroky z úvěru či výpůjčky se účtují na účet 562. či prodej pohledávky), přitom. stupeň převzetí rizika může Poskytnuté služby se účtují na účet. 518. Pokud jde o bankovní poplatky související s úvěrem, účtují se na účet 568. Klient být různý. Z uvedeného vyplývá, že pro zachycení faktoringu v účetnictví pohledávku nechá na svém analytickém účtu k účtu 311. Pokud faktora i klienta je rozhodující smlouva upravující vztahy mezi pohledávka je dlužníkem uhrazena na účet faktora, klient na základě oznámení zúčtuje 80 % pohledávky zápisem MD 231, faktorem a jeho klientem. Faktoring podle bodu 1) znamená, že faktor pouze poskytuje resp. 249/D 311 a 20 % pohledávky poukáže faktor klientovi, služby při vymáhání a správě pohledávek a současně poskytuje který účtuje MD 211/D 311. Případně faktor z hrazené částky určitou formu financování s cílem zabezpečení likvidity účetní srazí dlužné částky z poplatků, popř. dlužný úrok. Ing. Antonín Jeřábek jednotky, zejména v případech, kdy sjednané lhůta splatnosti pohledávek je relativně dlouhá. Protože v tomto případě nedochází ke změně vlastnictví, faktor uvedenou pohledávku sleduje Související předpisy: na podrozvahových účtech, klient pohledávku, kterou faktor • ČÚS pro podnikatele


Odpisy drobného dlouhodobého majetku

S. r. o. drobný dlouhodobý majetek (dále jen „DDM“) od 20 000 Kč do 40 000 Kč vede na účtu č. 028. Účetní odpisy jsou rovnoměrné po dobu 24 měsíců ode dne, kdy byl tento DDM převzat do užívání. Jaká výše odpisů se uplatní v Přiznání k dani z příjmů právnických osob? Uplatňuje se 100% odpis v roce pořízení a zařazení DDM do užívání? Podle účetních předpisů je za drobný hmotný majetek považován majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož vstupní cena je od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Účetní jednotka se u drobného dlouhodobého majetku může rozhodnout: 1) zda o něm bude účtovat jako o běžném dlouhodobém majetku v účtové skupině 0 a tedy ho účetně odepisovat. Doba účetního odepisování ale nesmí být kratší nežli dva roky, protože se u DHIM předpokládá doba použití delší než jeden rok, 2) nebo ho zaúčtuje jako zásobu materiálu, a to ihned do spotřeby nebo do spotřeby při jeho vydání do užívání. Podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP jsou daňovým výdajem účetní odpisy dlouhodobého majetku, který není vymezen pro účely citovaného zákona jako hmotný majetek, tzn. majetek se vstupní cenou do 40 000 Kč včetně. Pokud tedy, majetek evidujete v účetnictví na účtu č. 028 ( jako dlouhodobý majetek), jeho daňové odpisy musí kopírovat odpisy účetní. To znamená, že do daňových výdajů zahrnete účetní odpisy, ve stejné částce, jak jsou evidovány v účetnictví (účet č. 551). V této souvislosti upozorňuji, že změna účetní metody je možná jenom u majetku, u kterého zatím nebylo zahájeno odepisování. Ing. Barbora Krížová Související předpisy: • § 24 odst. 2 písm. u) ZDP • § 26 ZDP • § 7 odst. 3 vyhláška č. 500/2002 Sb.

8

Zisk z prodeje bude na daňovém přiznání uváděn na řádku č. 40 a v příloze č. 2 – ostatní příjmy dle § 10 ZDP. Základem daně bude příjem, snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. U kategorie ostatních příjmů platí, že ke ztrátě dosažené z jednotlivých druhů příjmů se nepřihlíží. Dle § 10 odst. 5 ZDP je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl. Při částečném prodeji majetku je výdajem poměrná část vstupní ceny. O výpočet poměrné části vstupní ceny je vhodné požádat znalce z oboru oceňování majetku. Dalším výdajem, který je možno uplatnit, jsou například výdaje na právní zastoupení. U toho typu příjmů zákon neumožňuje uplatňovat výdaje v paušální výši. Ing. Jan Ployer

DAŇ Z PŘÍJMŮ

7

Související předpisy: • § 10 odst. 4 a 5 ZDP • § 24 odst. 2 písm. b) ZDP

9

Prodej akcií

Jsme a. s. V majetku jsme měli více než sedm let akcie. V plné výši pořizovací ceny byla vytvořena nedaňová opravná položka. V roce 2014 jsme akcie prodali za pětinu původní pořizovací ceny. Jsme povinni o rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou zvýšit daňový základ a odvést daň z příjmů? Pokud byly předmětem prodeje akcie, na které se vztahuje oceňování reálnou hodnotou podle § 27 zákona o účetnictví, je podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) ZDP daňově uznatelným nákladem hodnota prodávaných akcií zachycená v účetnictví v souladu s účetními předpisy ke dni jejich prodeje. V tomto případě se v daňovém přiznání výsledek hospodaření nezvyšuje o případný kladný rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou. Jestliže se ale jednalo o akcie, které nejsou oceňovány v souladu s účetními předpisy reálnou hodnotou, pak jsou podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) ZDP daňově uznatelným nákladem nabývací ceny jednotlivých akcií, a to jen do výše příjmů z jejich prodeje. O částku, kterou podle uvedeného ustanovení nelze uplatnit jako daňově uznatelný náklad, se v přiznání k dani z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období zvýší výsledek hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2 ZDP. Ing. Jiří Vychopeň

Prodej podílu na nebytových prostorách

Související předpisy: • § 23 odst. 3 písm. a) ZDP SVJ prodalo půdní prostory k výstavbě bytu, součástí smlouvy • § 24 odst. 2 písm. r) a w) ZDP o prodeji byla i smlouva o výstavbě bytových jednotek. Každý • § 27 zákona o účetnictví byt vlastnil ideální část společných prostor pudy ve velikostech v poměru ku velikosti bytu. Tento podíl není samostatně nikde finančně vyčíslen. Jeden vlastník bytu měl 5/10 společných prostor, prodal 1/10, zůstaly mu 4/10. Za 1/10 inkasoval 10 Výsluhový důchod a daňové přiznání 100 000 Kč. Jak ošetřit tuto částku v daňovém přiznaní a jaké adekvátní náklady by na tuto částku bylo možné uplatnit? Jsou možné paušální výdaje? Bratr pobírá výsluhový důchod bývalého příslušníka bezpečnostních složek. Po část roku byl v evidenci úřadu práce a po Příjmy 100 000 Kč dosažené z prodeje podílu na společných část roku podnikal. Daňové přiznání za loňský rok si bude prostorech bytového domu podléhají zdanění a prodávající má vystavovat sám. Započítává se výsluhový důchod do příjmů povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. v daňovém přiznání či nikoli? V případě že se započítává, jaké potvrzení je třeba doložit k daňovému přiznání?


11

DAŇ Z PŘÍJMŮ

Do konce roku 2010 byly výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů od daně osvobozeny. Od roku 2011 představuje výsluhový příspěvek zdanitelný příjem. V souladu s § 36 odst. 2 písm. v) ZDP však tento příjem podléhá 15% zvláštní sazbě daně a je zdaněn plátcem příjmu již v okamžiku výplaty. Bratr by tedy měl tento příjem dostávat již v čisté výši po odečtení srážkové daně. Příjem zdaněný srážkovou daní se až na výjimky, mezi které výsluhový příspěvek nepatří, do daňového přiznání neuvádí. Ing. Tereza Köppelová daňový poradce společnosti Mazars s.r.o. Související předpisy: • § 10 odst. 9 písm. a) ZDP • § 36 odst. 2 písm. v) ZDP • § 38g odst. 3 ZDP

Nejsou-li tedy splněny podmínky dle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 nelze příspěvek zaměstnavatele považovat za osvobozený, bude se tedy jednat o zdanitelný příjem dle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP a to v plné výši. Pokud bude tedy zdanění podléhat celá částka 50 000 Kč, bude tato celá částka podléhat i pojistnému na sociální zabezpečení (SP) i pojistnému na veřejné zdravotní pojištění (ZP). Bc. Matěj Nešleha Související předpisy: • § 6 odst. 1 písm. a) ZDP • § 6 odst. 9 písm. p) ZDP • § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění p. p. • § 3 zákona č. 592/1192 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění p. p.

12 11

Životní pojištění

Jak přesně postupovat u životních pojistek, u kterých se zaměstnanci rozhodli, že neuzavřou s pojišťovnou dodatek o znemožnění mimořádných výběrů? Některým platíme 50 000 Kč ročně na životní pojištění – při nepřijetí této podmínky – je pak správný postup ten, že 30 000 Kč bude pouze vstupovat do základu daně bez sociálního a zdravotního pojištění a dále dalších 20 000 Kč vstoupí do základu pro odvody sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů? Vyměřovací základ sociálního pojištění je definován v § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů následovně: „Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.“ Zjednodušeně řečeno, pojistnému podléhají veškeré příjmy, které jsou zdaňovány podle zákona o daních z příjmů. Ještě jednoznačnější vymezení vyměřovacího základu nalezneme v § 3 zákona č. 592/1192 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který je však z velké části přebrán právě ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení: „Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.“ I v tomto případě je pojistné na veřejné zdravotní pojištění vypočteno z příjmů zaměstnance, které podléhají dani z příjmů fyzických osob. V § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP stanoví, že platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako příspěvek na soukromé životní pojištění je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. V bodě 3 se dále uvádí, jaké podmínky je nutné splnit, aby byl příjem osvobozen. Jednou z podmínek pro osvobození je právě nemožnost výplaty, která není pojistným plněním.

12


Úrok z neoprávněného jednání správce daně

Společnosti byl na základě soudního sporu vyplacen finančním úřadem úrok z neoprávněného jednání správce daně, jak správně tento příjem od finančního úřadu zaúčtovat a zdanit? Dle § 254 daňového řádu – dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, nebo došlo-li k úhradě nesprávně stanovené daně později, ode dne její úhrady. Úroky z neoprávněného jednání správce daně jsou osvobozeny od daně dle § 19 odst. 1 písm. n) ZDP, ale klasicky je zaúčtujete na účet č. 662 (můžete si na ně vytvořit zvláštní analytiku). Tento účet pak v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob vyloučíte ze zdanění na řádku č. 110, jako příjmy osvobozené od daně dle § 19 ZDP, pokud byly zaúčtovány do výnosů. Ing. Petra Konderlová Související předpisy: • § 19 odst. 1 písm. n) ZDP • § 254 daňového řádu

13

Zdanění majetku nabytého děděním

Fyzická osoba v roce 2014 zdědila garáž. V dědickém řízení byla její hodnota stanovena na 50 000 Kč, i když tržní hodnota byla evidentně vyšší. Fyzická osoba ještě v roce 2014 tuto garáž prodala za 100 000 Kč. Bude příjem z prodeje garáže podléhat zdanění daní z příjmů a v jaké výši? Je možné skutečnou nabývací hodnotu doložit znaleckým posudkem vypracovaným zpětně k datu zdědění? Z dotazu předpokládám, že se jedná o nemovitou věc, která nebyla zahrnuta v obchodním majetku. Jedná-li se o příjem

Související předpisy: • § 4 odst. 1 písm. b) ZDP • § 10 odst. 1 písm. b) ZDP • § 10 odst. 5 ZDP • § 772 NOZ

14

Nezaúčtovaná faktura a následná oprava

Dodavatel nám zaslal v březnu roku 2014 dobropis na služby provedené v roce 2013. Tyto služby ale nebyly v účetnictví roku 2013 zaúčtovány z důvodu chybějících faktur. Je správný postup, že na základě opisu faktury vyžádaného v roce 2014 je faktura (služby poskytnuté v roce 2013) zanesena do účetnictví nedaňovým nákladem. Současně je nárokováno DPH (limit tři roky zpětně by měl být splněn) a také je naopak DPH odváděno zpět na základě přijatého dobropisu? Jak postupovat v případě, že dobropis byl mimoúčetně zadán na řádek č. 62 daňového přiznání a snížil tak daňovou ztrátu roku 2013 a to i přes to, že faktury za služby v roce 2013 nebyly vůbec v nákladech zahrnuty? Pokud nebudeme chtít podávat dodatečné daňové přiznání, postačí pouze proúčtování přes nedaňové náklady (faktura kladně a dobropis záporně) v roce 2014?

náklad patřící do roku 2013 přizná v dodatečném daňovém přiznání za rok 2013. Pokud jde o zaúčtování uvedených položek v roce 2014, budou zaúčtovány nedaňově. Ing. Jiří Nigrin Související předpisy: • § 141 daňového řádu

15

DAŇ Z PŘÍJMŮ

z převodu nemovité věci a nelze-li uplatnit osvobození od daně, bude příjem zdaněn dle § 10 odst. 1 písm. b) bodu 1 ZDP. K těmto příjmům lze dle § 10 odst. 5 využít jako výdaj cenu, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí (tj. právě případ zdědění či darování). Jako výdaj k uvedenému příjmu z prodeje nemovité věci lze uplatnit cenu dle znaleckého posudku ke dni nabytí (i vypracovaného „zpětně“). Primárně je však vhodné posoudit, zda se nejedná o příjem osvobozený. Příjem z prodeje garáže je osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. b), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu pět let (časový test). Uvedená doba pět let se však zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem. Pokud tedy uvedená garáž byla zděděna v roce 2014 od příbuzného v řadě přímé nebo od manžela/ky, pak je vhodné zjistit, po jakou dobu zůstavitel danou nemovitou věc vlastnil. Příbuzenství v řadě přímé je řešeno v § 772 NOZ. Osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé (rodiče, prarodiče, apod.). Josef Rajdl

Úroky při výplatě složené kauce

Od doby platnosti NOZ platí, že pokud se u pronájmu skládá kauce, vrací se po skončení nájemního vztahu zároveň s úroky. Pod které ustanovení § 8 ZDP lze tyto úroky zahrnout a zda se při výplatě úroků při vracení kauce nemusí srážet a odvádět srážková daň. Podle § 2254 NOZ, lze v nájemní smlouvě sjednat, že nájemce může pronajímateli poskytnout peněžitou jistotu (kauci), kterou po skončení nájmu pronajímatel vrátí, pokud nebude započtena na případné dluhy z nájmu. Nájemce má v takovém případě právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Podle Pokynu GFŘ D-22 K § 10 odst. 1 ZDP půjde o ostatní příjmy, zdaňované v § 10 ZDP. Ing. Jiří Nigrin Související předpisy: • § 10 ZDP • § 2254 NOZ

16

Nákup internetových domén

Firma nakupuje internetové domény z USA, ceny jsou od cca 1 000 Kč výše. Jaký je správný postup účtování a uplatnění v nákladech?

V případě nákupu domén, se podle mého názoru, jedná o pořízení nehmotného majetku. Z účetního hlediska záleží na účetní jednotce, od jaké výše bude dlouhodobý nehmotný majetek evidovat. Z hlediska ZDP se nehmotný majetek eviduje až od částky převyšující 60 000 Kč. Pokud by se jednalo o nehmotný majetek, bude se o něm takto účtovat a odpisovat dle účetních a daňových předpisů. Pokud vstupní cena nepřevýší částku stanovenou účetní jednotkou, nebo částku 60 000 Kč, lze jeho pořízení účtovat přímo do nákladů, v tomto případě na účet č. 518. V uvedeném případě mi není jasné, proč byl v roce 2013 uvedeIng. Jiří Nigrin ný dobropis uveden v daňovém přiznání jako položka snižující základ daně, když náklady za poskytnutou službu, k níž byl uve- Související předpisy: dený dobropis vystaven, nebyla v daňových nákladech v roce 2013 • § 32a ZDP zahrnuta. Tím došlo k neoprávněnému snížení základu daně • § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a tudíž by měl poplatník postupovat tak, že uvedený dodatečný


13

Služby do třetí země

19

Doručení opravného daňového dokladu

V ZDPH se objevil nový § 9a – Místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi. „Za místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi a která je plátcem, s výjimkou poskytnutí služby osvobozeného od daně, se považuje tuzemsko, pokud a) je místo plnění stanoveno podle § 9 odst. 1 ve třetí zemi a b) ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.“ Jedná se tedy o to, že teď už nelze použít RCH na služby zákazníkům do třetí země (např. oprava letounu) nebo se to opravdu týká jen plátců, jak je zmíněno (tedy těch co mají registraci k DPH v ČR)?

Jsme plátci DPH. Vystavíme opravný daňový doklad dle § 43. Opravné doklady zasíláme e-mailem v pdf generované programem Fakturace, podepsané elektronickým podpisem. Považuje se za doručení opravného dokladu tento e-mail, který je dále uchováván na serveru v uložišti e-mailů odeslaných faktur nebo je nutné ještě další potvrzení od odběratele, že opravný doklad obdržel. Pokud musí být ještě další potvrzení od odběratele, že opravný doklad obdržel, stačí jeho odpověď na tento e-mail, že ho obdržel? Jen pro doplnění – pokud se nepodaří náš e-mail s pdf fakturou odeslat, obdržíme zprávu, že se nepodařilo e-mail doručit na tuto konkrétní adresu.

V případě § 9a se nejedná o nové ustanovení. Obdobný obsah měl do 31. 12. 2014 § 10k (pouze byl trochu jinak formulován, ale obsah a důsledek byl stejný). Ano, ustanovení nového § 9a se vztahuje na poskytnutí služeb s místem plnění podle § 9 odst. 1 ve třetí zemi s tím, že příjemce služby je plátcem DPH v tuzemsku a poskytnutou službu spotřebuje nebo využije v tuzemsku. Jinak obecně platí, že pokud se nejedná o případ uvedený v § 9a, stále platí základní pravidlo pro určení místa plnění při poskytnutí služeb osobě povinné k dani uvedené v § 9 odst. 1, tj. že místem plnění je místo, kde má příjemce služby sídlo, popř. provozovnu, které je služba poskytnuta. Ing. Ladislav Pitner

Podmínkou pro provedení opravy základu daně a výše daně při vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, kdy opravou plátce snižuje daň na výstupu, je skutečně dle ustanovení § 42 odst. 3 písm. b) ZDPH doručení opravného daňového dokladu osobě povinné k dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo. Jako potvrzení doručení může sloužit právě potvrzení o přijetí mailu s opravným daňovým dokladem (tzv. doručenka o mailu), nebo samozřejmě odpověď na tento mail! Samostatné odeslání mailu a jeho evidence v odeslané poště nepotvrzuje jeho převzetí odběratelem. Důkazní prostředky jsou však na vás, důležité je prokázat správci daně, že mail s opravným daňovým dokladem byl doručen jeho adresátovi. Ing. Petra Konderlová

Související předpisy: • § 9 odst. 1 ZDPH • § 9a ZDPH

18

Souhrnný daňový doklad

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

17

Související předpisy: • § 42 odst. 3 písm. b) ZDPH

20

Sazba DPH

Jsme plátce DPH, vystavujeme souhrnný daňový odklad v cizí měně pro tuzemského plátce. Jaký kurs bude uveden na tomto dokladu? Doklad bude vystaven k poslednímu dni měsíce. Bude použit kurs jednotný kurs pro všechna plnění platný k poslednímu dni měsíce, kdy se doklad vystavuje nebo u každého plnění bude kurs platný ke dni tohoto plnění?

Obdrželi jsme řádný daňový doklad. Máme pochybnosti o sazbě účtované DPH. Bylo účtováno 15 %, my se domníváme, že by mělo být 10 %. Pokud uplatníme dle dokladu 15 % a při možné následné kontrole finančního úřadu se zjistí, že mělo být 10 %, kdo nese odpovědnost (a následky), ten, kdo chybně vystavil, nebo ten, kdo chybně „uplatnil“? Můžeme „preventivně“ uplatnit z takového dokladu 10 % DPH? DodaSouhrnný daňový doklad se dle § 31b ZDPH vystavuje do vatel trvá na svých 15 %. 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první plnění uvedené na tomto souhrnném daňovém dokladu, Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 písm. a) ZDPH platí, že daní nebo byla přijata první úplata. Dle § 31b odst. 4 písm. a) ZDPH na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatmusí být na daňovém dokladu pro každé samostatné plnění něná podle zákona o DPH na zboží, které plátci bylo nebo má zvlášť uveden den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, být dodáno, nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnupodle toho, který nastane dříve. Kurs pro přepočet z cizí měny ta. Ustanovení § 73 odst. 6 ZDPH dále stanoví, že převyšuje-li se tedy na souhrnném daňovém dokladu určí pro každé zdani- částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, telné plnění samostatně podle dne vzniku povinnosti přiznat která má být uplatněna podle ZDPH, je plátce oprávněn uplatdaň. Podle toho, jaký kurs plátce používá, může být pak přepo- nit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která čítací kurs pro plnění na souhrnném daňovém dokladu různý, má být uplatněna podle ZDPH. Je-li částka daně uvedená na přiale popř. i stejný. Na daňovém dokladu musí být vždy uvedena jatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle výše daně i v české měně. ZDPH, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve Ing. Petra Konderlová výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu. Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud váš dodavatel u poskytnutého zdanitelného plnění uplatnil vyšší sazbu daně, než jaká Související předpisy: má být u předmětného plnění uplatněna podle ZDPH, jste • § 4 odst. 5 ZDPH oprávněni uplatnit si nárok na odpočet daně jen v její správné • § 31b ZDPH


15


výši (např. 10 %), kterou stanoví ZDPH. V případě, že byste si uplatnili u přijatého zdanitelného plnění daň na vstupu vyšší, než stanoví ZDPH, správce daně by vám při případné daňové kontrole doměřil rozdíl. Za chybně uplatněnou výši daně na vstupu si tedy nesete odpovědnost (a následky) vy. Co se týče poskytovatele zdanitelného plnění (vašeho dodavatele), pak tento je povinen přiznat daň ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu, neboť podle ustanovení § 26 odst. 4 ZDPH za správnost údajů na daňovém dokladu (tj. i sazby daně a výše daně) a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Touto skutečností však není dotčeno již výše uvedené ustanovení § 73 odst. 6 ZDPH, v němž jsou zakotvena oprávnění příjemce plnění. Ustanovení § 43 ZDPH nicméně plátci, který přiznal daň jinak, než stanoví ZDPH a tím zvýšil daň na výstupu (v tomto případě vašemu dodavateli), umožňuje provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň. Bc. Pavel Matějka Související předpisy: • § 43, 72, 73 ZDPH

21

16

Oprava základu daně a výše daně

Související předpisy: • § 42, 43, 74 ZDPH

22

Přijatá faktura z EU

Pokud nakoupím zboží z EU, faktura je vystavena 30. 1., zboží jsme obdrželi 3. 2., faktura došla na firmu 5. 2., které datum mám použít pro přepočet cizí měny na Kč? 1) Podle § 4 odst. 5 ZDPH plátce použije pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to: a) kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo b) poslední směnný kurs zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kursu každé z těchto měn vůči euru. Poznámka: Kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou lze vyhledat: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/ kurzy_devizoveho_trhu/vybrane_form.jsp a kurs zveřejněný Evropskou centrální bankou lze vyhledat: https://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/index.en.html.

Jsme s. r. o., čtvrtletní plátci DPH. V říjnu 2014 jsme vystavili chybně daňový doklad, DUZP 27. 10. 2014. Částku v EUR, ve které bylo fakturováno, jsme přepočetli chybným kursem a zvýšili jsme tak základ daně i svou daň na výstupu. Na chybu jsme přišli v lednu 2015 před podáním přiznání za 4. kvartál 2014. Je správný postup vystavit opravný daňový doklad dle § 43 ZDPH a opravu promítnout ještě v řádném přiznání k DPH za 4. čtvrtletí 2014, pokud stihneme doručit opravný daňový doklad protistraně ještě před podáním přiznání? Protistrana je měsíční plátce DPH. Stačí, když opravu uplatněného nároku na odpočet provedou v přiznání k DPH za měsíc, kdy opravný daňový doklad obdrželi, nebo mají povinnost podat dodatečné daňové přiznání? Dodáváme, že původně uplatnil odběratel nárok na odpočet v přiznání za listopad 2014.

Podle § 25 ZDPH při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku vzniká plátci povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu.

Podle § 43 ZDPH se oprava základu a výše daně provádí tehdy, pokud plátce nebo identifikovaná osoba přiznala daň jinak, než stanoví ZDPH, a tím došlo ke zvýšení daně na výstupu. V takovém případě je např. plátce oprávněn provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň nesprávně uplatněna. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce, pro kterého se plnění uskutečnilo, obdržel opravný daňový doklad, nebo případně ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty (podle § 43 odst. 2). V případě opravy výše daně v jiných případech, tedy podle § 43 ZDPH, plátce nebo identifikovaná osoba vystaví opravný daňový doklad, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavila (v dotazu se jedná o tento případ). Příjemce plnění, u kterého dochází k opravě základu a výše daně podle § 43, je povinen provést opravu uplatněného nároku na odpočet daně dodatečným daňovým přiznáním, ustanovení § 74 se v tomto případě nepoužijí (oprava uplatněného odpočtu daně podle § 74 je vázána na opravu základu a výše daně podle § 42 ZDPH). Ing. Ladislav Pitner

Související předpisy: • § 4 odst. 5 ZDPH • § 25 ZDPH


2) Ve vašem případě tedy vzhledem k tomu, že daňový doklad byl vystaven 30. 1., tedy dříve než bylo zboží pořízeno (dodáno do tuzemska bylo 3. 2.), vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni 30. 1. a použijete tedy kurs pro přepočet z cizí měny ze dne 30.1. Ing. Ladislav Pitner

23

Nárok na odpočet v plné/krácené výši

Právnická osoba, plátce DPH vlastní nemovitost, ve které sídlí a ve které zároveň pronajímá jak plátcům (s DPH) tak neplátcům (nájem bez DPH). Vlastník hradí teplárně zálohy na teplo a zároveň vybírá od nájemníků zálohy, u kterých u všech vystavuje na přijaté platby daňové doklady s DPH. Má nárok na plný, nebo krácený odpočet DPH ze záloh od teplárny, když v části budovy sama sídlí? Pokud vystavuje daňové doklady o přijatých platbách všem nájemníkům s DPH ( jak plátcům, tak i neplátcům), pak má nárok na plný odpočet DPH na vstupu, tzn. ze zaplacených záloh

Související předpisy: • § 36 odst. 11 ZDPH

rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu. Z výše uvedeného vyplývá, že má plátce povinnost a zároveň nárok na odpočet daně za to zdaňovací období, ve kterém bylo vystaveno propuštění zboží do příslušného celního režimu. Zdeněk Dušek Související předpisy: • § 33 odst. 1 ZDPH • § 73 odst. 1 písm. c) a d) ZDPH

26 24

DPH u spoluúčasti

Úroky z úschovy

Jak to bude s úroky z úschovy u advokáta, který je plátcem DPH a ve smlouvě s klientem má sjednáno, že úroky z úschovy náleží advokátovi. Jak to bude z pohledu DPH – bude to příjem dle § 7 nebo 8 – jak to bude z pohledu sociálního a zdravotního pojištění?

Na základě smlouvy máme pronajaté vozidlo, proběhla pojistná událost a pronajímatel od nás požaduje úhradu spoluúčasti. Je spoluúčast předmětem DPH?


teplárnám i z konečného vyúčtování. Pouze v případě, že by u nájemníků neplátců pronajímatel fakturoval zálohy na teplo bez DPH, musel by postupovat dle § 36 odst. 11 ZDPH a to tak, že by neuplatnil nárok na odpočet daně u přijatého daňového dokladu z tepláren a tzv. by přeúčtovával spotřebu tepla v úrovni vč. daně. V takovém případě by se pak vůbec nejednalo o předmět daně. Ing. Petra Konderlová

Pokud má smlouvu s pojišťovnou uzavřenu pronajímatel a z vaší strany se jedná pouze o úhradu části platby za spoluúčast, nejedná se o úplatu za uskutečněné plnění, jde o finanční plnění. Ing. Ladislav Pitner Úschova peněz u třetí osoby – např. advokáta (popř. notáře) je jednoduchým nástrojem, kterým lze provést transakci, při níž nedochází k okamžité účinnosti smluv. Zájemce o úschovu Související předpisy: peněz sepíše s advokátem zvláštní dokument například smlouvu • § 2 ZDPH schovací. Účet, na kterém jsou uloženy prostředky klienta, musí být veden na jméno advokáta. Z označení účtu musí být patrno, že jsou na něm uloženy prostředky klienta. Jestliže je účet úročen, musí být prostředky klienta z více úschov uloženy tak, aby 27 Fakturace škody do JČS každou z úschov bylo možno jednoznačně identifikovat. Pokud váš advokát má s klienty takovou dohodu, že sice peněžní prostředky jsou klienta, ale jako součást odměny si smí pone- Fakturujeme škodu vzniklou chybným potiskem obalů osobě chat úroky, pak se jedná o příjem podle § 7 ZDP – odměna za registrované k dani v JČS. Jedná se o správnou úvahu, že plněprovedenou úschovu a bude se jednat o službu dle § 2 odst. 1 ní bude fakturováno bez DPH a v daňovém přiznání ani v soupísm. b) ZDPH – poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou hrnném hlášení se nebude uvádět? k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti a bude se tedy zdaňovat základní 21% sazbou DPH. Jako příjem z podnikání vstu- Jestliže se skutečně jedná o sankci za způsobenou škodu, nejedpují do vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění. ná se o požadavek úhrady za zdanitelné plnění (za dodání zboží Pokud advokátovi peníze podle smlouvy s jednotlivými klienty nebo za poskytnutí služby), pak nevzniká povinnost přiznat daň po dobu úschovy náleží a úroky jsou tedy jeho, pak se jedná ani v tuzemsku, ani v jiném členském státě. Do daňového přio příjem podle § 8 ZDP – výnosy z finančních prostředků znání, ani do souhrnného hlášení se tato částka neuvádí. a nepodléhají DPH ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Ing. Ladislav Pitner Ing. Petra Konderlová Související předpisy: • § 2 ZDPH Související předpisy: • § 2 odst. 1 písm. b) ZDPH • § 7 ZDP

28 25

Nákup softwaru od OSVČ ze Slovenska a DPH

Jednotný správní doklad

Český podnikatel, neplátce DPH koupil software na laboratorní testy v ceně 2 000 Kč od slovenského podnikatele, neplátce Kde na Jednotném správním dokladu (dále jen „JSD“) najde- DPH, který má provozovnu v ČR. Má pro českého podnikateme datum, kdy bylo zboží propuštěno do režimu volného le tento nákup nějaký vliv na DPH? oběhu? Je to datum, kdy bylo JSD vystaveno – řádek č. 54 nebo např. řádek č. 40 JSD atd.? Kterým datem uvádíme Ne, toto pořízení zboží z jiného členského státu (ze Slovenska) dovoz zboží do přiznání k DPH? Problém nastává, když je v hodnotě 2 000 Kč českým podnikatelem, který není plátcem, každé datum v jiném měsíci. Informace od deklarantů se různí. nemá žádný vliv na povinnosti této osoby, pokud jde o DPH. Tato osoba se nestává osobou identifikovanou k dani (§ 6g až V případě dovozu zboží má plátce daně povinnost a zároveň 6j ZDPH), ani plátcem a nemá tedy povinnost přiznat a zaplatit nárok na odpočet daně v tom zdaňovacím období, ve kterém daň z pořízení tohoto zboží. má daňový doklad. Daňovým dokladem při dovozu zboží je


17


Je-li uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými společníZdůvodnění – předmětem daně (podléhá DPH) je pořízení ky společnosti, musí být těmito společníky uplatněna daň na zboží z jiného členského státu za úplatu, které uskuteční výstupu ve vztahu k určenému společníkovi společnosti, který v tuzemsku osoba povinnou k dani v rámci uskutečňování ekopřiznává daň na výstupu za činnost celé společnosti. nomické činnosti. Předmětem daně podle § 2a odst. 2 však není Ing. Ladislav Pitner pořízení zboží z jiného členského státu, pokud: a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním Související předpisy: roce 326 000 Kč a • § 72, 73 ZDPH b) pořízení zboží je uskutečněno osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem. Ing. Ladislav Pitner

30 Související předpisy: • § 2 ZDPH • § 2a odst. 2 ZDPH

29

DPH ve sdružení

Neplátce a pořízení zboží z JČS

Česká s. r. o., neplátce DPH pořídí zboží z Polska od plátce DPH. Jak mám postupovat česká s. r. o. z hlediska DPH. Musí se registrovat jako identifikovaná osoba a přiznávat DPH z pořízení zboží z JČS? Při pořízení musí přiznat DPH ale jako neplátce nemá nárok na odpočet DPH?

a) Především neuvádíte, jaká je hodnota pořízeného zboží. Tato částka je důležitá pro posouzení, zda je toto pořízení zboží Jsem členem sdružení a jsme plátci DPH. Já podávám přiznání předmětem daně v tuzemsku nebo nikoliv a zda vzniká české k DPH za celé sdružení (příjmy dle § 7 – všechny doklady jsou s. r. o., neplátci, povinnost registrace jako identifikované osoby. na mé DIČ) a druhý člen si podává přiznání k DPH pouze za své nájmy (příjmy dle § 9). Nyní si druhý člen pořídil za své b) Podle § 6g ZDPH je identifikovanou osobou, a to ode dne prvního pořízení zboží z jiného členského státu, osoba peníze nový automobil, daňový doklad zní na něho a jeho DIČ. povinná k dani, která není plátcem (nebo právnická osoba Protože chce auto používat pouze pro podnikání, chce si uplatnepovinná k dani), pokud v tuzemsku pořizuje zboží z jinénit odpočet DPH. Jak má odpočet DPH uplatnit? Ve svém přiho členského státu, které je předmětem daně (kromě zboží znání (když DPH z příjmů z podnikání se odvádí v mém připořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného znání k DPH) nebo v mém přiznání k DPH (ale doklad zní na postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie forjeho DIČ, ne na mé?). mou třístranného obchodu). Předmětem daně je podle § 2 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDPH pořízení zboží z jiného člen1) Z dotazu vyplývá, že druhý ze společníků společnosti (dříve“ ského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou účastníků sdružení“) uskutečňuje jako svoji samostatnou činpovinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosnost (mimo společnost) pouze poskytnutí nájmů ( je tím myšti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani. len nájem nemovitých věcí osvobozený od daně bez nároku Předmětem daně však podle § 2a odst. 2 není pořízení zboží na odpočet daně nebo nájem jako zdanitelné plnění?). a) Pokud druhý společník uskutečňuje mimo společnost z jiného členského státu, pokud celková hodnota pořízeného pouze nájmy nemovitých věcí osvobozené od daně bez zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně nároku na odpočet daně a automobil pořizuje pro pou- předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč a pořízení zboží je žití pouze pro svoji činnost mimo společnost, pak nemá uskutečněno (mimo jiné) osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem. nárok na odpočet daně. b) Pokud druhý společník uskutečňuje mimo společnost Závěr: pouze nájmy nemovitých věcí, u nichž se jako plátce roz- Česká s. r. o. nemá povinnost se stát identifikovanou osobou, hodl uplatnit daň na výstupu a automobil pořizuje pro pokud při pořízení zboží z jiného členského státu nepřekročí použití pouze pro svoji činnost mimo společnost, pak má hodnota pořízeného zboží částku 326 000 Kč, v takovém případě pořizuje zboží z jiného členského státu vč. daně uplatněné u automobilu nárok na odpočet v plné výši. 2) Nepředpokládám, že automobil druhý účastník pořizuje pro v tomto členském státě. použití pro účely činnosti společnosti, protože automobil Pokud hodnota pořízeného zboží překročí částku 326 000 Kč, pořizuje za své prostředky a na svoje DIČ a zřejmě nebude stává se česká s. r. o. identifikovanou osobou podle § 6g ZDPH dnem prvního pořízení tohoto zboží. automobil používán v rámci společnosti. Identifikovaná osoba má povinnost přiznat daň ze zboží pořízePokud je použití nastaveno jinak, je třeba dotaz upřesnit. 3) Připomínám, že v § 73 odst. 7 ZDPH je stanoveno, že u plát- ného z jiného členského státu, popř. také tehdy, jsou-li jí poskytců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění jako společníci spo- nuty osobou neusazenou v tuzemsku [viz § 4 odst. 1 písm. m) lečnosti (dříve“ účastníci sdružení“), uplatňuje nárok na ZDPH] služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 až odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých 10d ZDPH, dodáno zboží s instalací nebo montáží, nebo dodák činnosti společnosti („sdružení“) určený společník („účast- no zboží soustavami nebo sítěmi. Na rozdíl od plátce nemá idenník sdružení“), který vede evidenci pro účely daně z přidané tifikovaná osoba nárok na odpočet daně. Lze tedy jen doporuhodnoty za společnost („sdružení“). Společníci společnosti, čit, aby každá osoba, která se má stát identifikovanou osobou, kteří jsou plátci, mohou uplatnit nárok na odpočet daně u při- zvážila, zda se nemá spíše dobrovolně stát plátcem. Ing. Ladislav Pitner jatých zdanitelných plnění použitých pro činnost společnosti jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým tato přijatá zdanitelná plnění použijí, a pokud tato uskutečně- Související předpisy: ná zdanitelná plnění uvedou ve svých daňových přiznáních. • § 2, 2a, 4, 6g, 9-10d ZDPH

18


Čerpání dovolené

V případě nástupu dne 30. 11. začne tříměsíční lhůta doba běžet tento den a skončí 28. 2. následujícího roku. Pokud bude přestupný rok, doba doběhne 29. 2. JUDr. Eva Janečková

Má muž, pobírající peněžitou pomoc v mateřství od srpna 2014 do února 2015, nárok na čerpání dovolené ve výši 20 dnů za Související předpisy: rok 2015? V únoru mu peněžitá pomoc v mateřství končí • § 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a přechází na rodičovskou dovolenou. Muž poslal žádost o černání dovolené, má nárok na celých 20 dnů? Uvádí-li tazatel, že se jedná o muže, pobírajícího peněžitou pomoc v mateřství, předpokládám, že jde o muže na rodičovské dovolené v rozsahu, ve kterém je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Podle § 216 odst. 2 zákoníku práce se doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Zaměstnanci náleží dovolená za rok 2014. Za rok 2015, vzhledem k tomu, že neodpracoval 60 dnů, přísluší podle § 214 zákoníku práce dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce (v daném případě tedy za každých 21 pracovních dnů, kdy zaměstnanec čerpal rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou). Na krácení dovolené existuje i jiný právní názor. Pokud zaměstnanec požádá o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na ukončení mateřské dovolené, dovolenou takto vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Pokud by zaměstnanec požádal o dovolenou až po skončení rodičovské dovolené v rozsahu, ve kterém je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, pak už nemá zaměstnavatel povinnost žádosti zaměstnanci vyhovět a dovolenou by krátil o následně zameškané dny rodičovské dovolené, pokud by v součtu tyto zameškané dny činily více než 100 pracovních dnů. JUDr. Rudolf Pospíšil Související předpisy: • § 216 odst. 2 zákoníku práce • § 217 odst. 5 zákoníku práce

32

Počítání zkušební doby

Jak budu počítat tříměsíční zkušební dobu, v případě nástupu do zaměstnání dne 30. 11. se sjednanou tříměsíční zkušební dobou, zaměstnanec nemá žádné celodenní překážky v práci, o které by se zkušební doba prodlužovala? Prosím o konkrétní datum posledního dne zkušební doby. Jak by se postupovalo v přestupném roce?

33

Mateřská a rodičovská dovolená

PRACOVNÍ PRÁVO

31

Dcera nastoupila do práce po rodičovské dovolené (tři roky) a bylo to její první dítě, vrátila se zpět ke svému zaměstnavateli i na svoji pracovní pozici. Odpracovala 11 měsíců a v lednu 2015 znovu otěhotněla a zůstala na nemocenské (rizikové těhotenství) a předpokládám, že se již do práce nevrátí. Má nárok na další mateřskou a rodičovskou dovolenou? Z čeho se jí bude počítat další mateřská dovolená, z těch odpracovaných 11 měsíců nebo z nemocenské, kterou brala před nástupem mateřské? Předně je nutné uvést, že nelze zaměňovat pojmy „mateřská dovolená“, „rodičovská dovolená“, „peněžitá pomoc v mateřství“ a „rodičovský příspěvek“. Mateřská a rodičovská dovolená jsou instituty pracovního práva, jejichž délka je víceméně určena. Peněžitá pomoc v mateřství, která je pobírána během mateřské dovolené, má souvislost s nemocenským pojištěním a výše je závislá na výši mzdy/platu. Zaměstnankyni musí v den nástupu na mateřskou trvat účast na nemocenském pojištění. Zjednodušeně řečeno musí být v pracovněprávním poměru. Možností je i nástup na mateřskou v ochranné 180 denní lhůtě po skončení zaměstnání. Druhou podmínkou je získání potřebné doby pojištění v rozsahu 270 dní v posledních dvou letech. Obě podmínky by měla vaše dcera splňovat. Bude tedy mít nárok na další peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek (nezaměňovat za mateřskou a rodičovskou dovolenou, na ty je nárok vždy). Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny. Její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu. Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu. Pro určení denního vyměřovacího základu se do částky první redukční hranice (786 Kč) počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 178 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 356 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Nemá-li pojištěnec v takto stanoveném rozhodném období vyměřovací základ, nebo jsou-li v tomto rozhodném období jen vyloučené dny (tzn. i pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství), je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, ve kterém byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Peněžitá pomoc v mateřství by se proto měla vypočítávat z předchozího roku, kdy vaše dcera odpracovala 11 měsíců. JUDr. Eva Janečková

Podle § 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Podle § 333 uvedeného zákona doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn Související předpisy: vznik nebo zánik práva. • zákoník práce


19

PRACOVNÍ PRÁVO

34

Zkrácení úvazku a lhůta pro odpověď zaměstnanci

Žena po rodičovském příspěvku (dvě děti do 10 let) odpracovala pět dní a požádala zaměstnavatele písemně o zkrácený pracovní úvazek na 30/hod. týdně. Ostatní zaměstnanci na její pozici pracují 40 hod./týden. Musí ji zaměstnavatel vyhovět, když práce jednoho zaměstnance navazuje na práci druhého? Práce ve výrobě (na dílně) je dílčí, a pokud vypadne jeden zaměstnanec, musí jej druhý zastupovat a výroba se zpomalí. Jaká je lhůta pro odpověď zaměstnavatele? Jakým způsobem má být doručena, když zaměstnanec poslal žádost doporučeně? Jedním ze základních práv zaměstnavatele v pracovním poměru je podle ustanovení § 81 odst. 1 zákoníku práce, právo rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, včetně určení jejího začátku a konce. Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákoníku práce má každý zaměstnavatel povinnost přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujícím o děti. Druhý způsob úpravy pracovní doby je zakotvený v § 241 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého mimo jiné požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Pokud jde o jinou vhodnou úpravu pracovní doby, než je kratší pracovní doba, přicházejí v úvahu zejména tyto úpravy: ● posunutí začátku nebo konce pracovní doby, ● rozdělení pracovní směny příp. sloučení pracovní směny dělené, ● rozvržení pracovní doby na menší počet dní, než je stanovený počet pracovních dnů v týdnu apod. Zákoník práce tak na jednu stranu konstatuje, že zaměstnavatel je povinen žádosti o úpravu pracovní doby vyhovět, na druhou stranu však stanoví výjimku, kdy tak učinit nemusí. Touto výjimkou jsou vážné provozní důvody. Tyto vážné provozní důvody však nejsou v zákoníku práce specifikovány. K pojmu „vážné provozní důvody“ se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. 12. 2003 21 Cdo 1561/2003, v němž tento pojem blíže specifikoval. Nejvyšší soud uvedl, že o vážné provozní důvody se jedná tehdy, pokud by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele. Důležité je zároveň vyhodnotit, jaký zásah do provozu zaměstnavatele (a jak významný) by představovalo umožnění kratší pracovní doby nebo jiná úprava pracovní doby, a to ve srovnání s výchozím stavem. Provozem je třeba rozumět plnění úkolů nebo činnosti zaměstnavatele, a to zejména úkolů, které souvisejí se zajištěním výroby nebo poskytování služeb, a jiné obdobné činnosti, kterou zaměstnavatel provádí vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody, je rozhodný stav provozu zaměstnavatele, jaký tu je v době, v níž dochází k posuzování opodstatněnosti žádosti o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. K vážným provozním důvodům bránícím v úpravě pracovní doby zaměstnanců se Nejvyšší soud vyjádřil i v dalším rozsudku, a to v rozsudku ze dne 5. 6. 2006 č. j.: 21 Cdo 612/2006. V tomto rozsudku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „vážné provozní důvody brání ve vyhovění žádosti zaměstnance tehdy, jestliže znemožnění, narušení nebo vážné ohrožení řádného provozu zaměstnavatele by nenastalo (bylo odvráceno) tím,

20


kdyby zaměstnavatel přijal jiného (dalšího) zaměstnance“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013, při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody ve smyslu ustanovení § 241 odst. 2 zák. práce, je rozhodný stav provozu zaměstnavatele, jaký tu je v době, v níž dochází k posuzování opodstatněnosti žádosti (zrušení povolení) o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Z tohoto stavu je třeba při posuzování vážnosti provozních důvodů vycházet jak při zkoumání povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, tak i při posuzování množství (počtu) zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možnosti (úrovně) jejich odměňování za vykonanou práci. Je – obecně vzato – nepochybné, že zaměstnavatel může vyhovět žádosti o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby tím snadněji, čím více má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím více má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování, a že vážné provozní důvody nemohou nikdy bránit ve vyhovění žádosti podané zaměstnancem, jehož práci zaměstnavatel pro plnění svých úkolů nebo činnosti nepotřebuje vůbec. To, zda jsou u zaměstnavatele skutečně dány vážné provozní důvody bránící kratší pracovní době či jiné vhodné úpravě pracovní doby se vždy proto bude posuzovat individuálně v každém jednotlivém případě. Jediným, kdo je oprávněn závazně rozhodnout, zda v daném případě jsou skutečně přítomny vážné provozní důvody, je soud. Podle § 334 zákoníku práce písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Při doručování zaměstnankyni je nutné respektovat toto ustanovení. Lhůtu pro doručení zákoník práce neuvádí. JUDr. Eva Janečková Související předpisy: • § 81 odst. 1 zákoníku práce • § 113 odst. 4 zákoníku práce • § 136 zákoníku práce • § 241 odst. 1 zákoníku práce • § 334 zákoníku práce

35

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanci zaměstnaní nepravidelně na Dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 Kč, jedná se o starobní důchodce a o lehčí domácí práci. 1) Musí mít tito zaměstnanci na Dohodu o provedení práce vstupní zdravotní prohlídku? 2) Musí se za ně platit zákonné pojištění odpovědnosti? 3) Týká se to také jednatele, který má smlouvu o výkonu funkce?

Související předpisy: • § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění p. p.

36

Návrat po mateřské dovolené

Pokud zaměstnankyni končí mateřská dovolená 11. 12. a nebude se chtít už vrátit do práce, musí dát zaměstnavateli výpověď, nebo se to dá řešit také oznámením o tom, že se nevrátí? S jakým předstihem musí informovat zaměstnavatele? Mateřská i rodičovská jsou zákonem uznané překážky na straně zaměstnance. I proto během mateřské a rodičovské dovolené stále trvá pracovní poměr. Z tohoto důvodu nelze pracovní poměr ukončit pouhým oznámením, ale je nutné postupovat podle zákona. Zákoník práce, umožňuje v takovém případě ukončit pracovní poměr buď dohodou, nebo výpovědí. Výpovědní doba je nejméně dvouměsíční a výpovědní doba začíná

prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Výhodné proto je kontaktovat zaměstnavatele se žádostí o ukončení pracovního poměru nejpozději v září, a pokud nebude zaměstnavatel s dohodou souhlasit, ještě týž měsíc dát výpověď. Pracovní poměr by pak skončil 30. 11. a po skončení mateřské/rodičovské dovolené by nebylo nutné se do zaměstnání vracet. Je nutné dodat, že v případě skončení pracovního poměru končí stejným datem i mateřská/rodičovská dovolená ( jako institut pracovního práva). JUDr. Eva Janečková

PRACOVNÍ PRÁVO

Podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením Dohody o provedení práce, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě Dohody o provedení práce. Jedná-li se tedy o lehčí domácí práci ( jak uvádí tazatel) a nejsou-li při jejím výkonu dána zjevná rizika nebo pochybnosti zaměstnavatele o existenci rizik či zdravotní způsobilosti zaměstnance, nemusí zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat vstupní lékařskou prohlídku. Ze zákona je zaměstnavatel povinen přihlásit se, pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákonné pojištění se vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet zaměstnanců. Toto zákonné pojištění se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu. U zaměstnance, který má sjednánu Dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně, se jeho odměna nezapočítává do základu pro výpočet pojistného na zákonné pojištění. Přesto má při vzniku pracovního úrazu právo na náhradu škody na zdraví. Naopak osob konajících práci na dohodu o provedení práce s odměnou 10 001 Kč a výše se odvod úrazového pojištění týká, jelikož jsou účastny nemocenského a tím i důchodového pojištění. Pokud zaměstnavatel zaměstnává pouze osoby na dohody o provedení práce s měsíční odměnou nepřevyšující 10 000 Kč (bez ohledu na jejich počet), odvádí minimální pojistné ve výši 100 Kč za čtvrtletí. Zákonné pojištění se vztahuje na pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, nebo kteří pro něj vykonávají činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Jednatel nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu, nýbrž na základě smlouvy o výkonu funkce. JUDr. Rudolf Pospíšil

Související předpisy: • zákoník práce

37

Pracovní doba

Máme stanovenou pracovní dobu 6:00 až 14:00 hod., tj. 37,5 hod. týdně a máme zavedenu elektronickou evidenci docházky. Vyskytují se tyto případy: 1) zaměstnanec se dostaví do práce již v 5:00 hod. (odchází ve 14:00 hod.) 2) zaměstnanci, zejména v manažerských pozicích (zpravidla využívající pružnou pracovní dobu) odpracují v týdnu o 5–10 hodin více. Ani v jednom případě se nejedná o práci přesčas a mzda není sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas (§ 114 odst. 3 zákoníku práce). Jakým způsobem řešit dobu, která nespadá do pracovní doby a zaměstnanec je přesto přítomen na pracovišti? Nemůže tento nesoulad mezi evidovanou pracovní dobou a odpracovanou (zaplacenou) dobou přinést problém v případě kontroly SÚIP? V první řadě je třeba zmínit, že evidence docházky a evidence pracovní doby tak, jak ji zná § 96 zákoníku práce, není totéž. Evidence docházky, která je zpravidla evidována buď ručními záznamy zaměstnanců do knih docházky, anebo prostřednictvím čipových karet, zaznamenává přítomnost zaměstnance na pracovišti nebo v objektu, kde k výkonu práce dochází, není však dokladem o délce odpracované pracovní doby. Teprve na základě této docházky musí zaměstnavatel evidovat odpracovanou pracovní dobu, práci přesčas, noční práci a dobu v době pracovní pohotovosti, tj. svým rozhodnutím musí potvrdit, že doba byla skutečně v určeném rozsahu a době odpracována. Evidence docházky a evidence pracovní doby jsou dvě rozdílné skutečnosti, protože evidence docházky pouze prokazuje to, že se zaměstnanec nachází na pracovišti, kam navíc musí vstoupit ještě určitou dobu před počátkem pracovní doby a opustit toto pracoviště může až po ukončení této pracovní doby a přítomnost na pracovišti nemusí vždy znamenat i faktický výkon práce. Jinak řečeno, pokud skutečně vedete evidenci docházky a z ní následně vypracováváte evidenci pracovní doby, žádný problém s nadbytečnými hodinami strávenými na pracovišti nenastává. Z vašeho dotazu však usuzuji, že hodiny „navíc“ strávené na pracovišti jsou chápány jako odpracované a jsou propláceny, nikoli však jako přesčasové. V této souvislosti je nutné upozornit, že podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby


21

PRACOVNÍ PRÁVO

dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu, neboť rodičovská dovolená se pro účely dovolené nepovažuje za výkon práce a zákaz krácení dovolené z důvodu nástupu na rodičovskou dovolenou podle ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce, platí pouze v situaci, kdy je tato čerpána v návaznosti na dovolenou mateřskou. Jak již bylo řečeno výše, i v případě, že zaměstnankyně opomene vyčerpat dovolenou po skončení mateřské dovolené, tato dovolená nepropadá. Podle ustanovení § 218 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit čerpání dovolené, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak. Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Zákoník práce tedy v těchto případech připouští čerpání dovolené nejenom v následujícím kalendářním roce po vzniku práva, ale až po skončení těchto překážek v práci. Z právní úpravy ne však zcela zřetelně vyplývá, kdy je zaměstnavatel povinen čerpáSouvisející předpisy: ní dovolené určit, zda výhradně bezprostředně po skončení • § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce těchto překážek v práci nebo i později. Vzhledem k neexistenci • § 96 zákoníku práce právní úpravy lze dovodit, že i pro tuto situaci platí, že nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel, a proto lze připustit, že určit čerpání této dovolené může zaměstnavatel nejen bezprostředně po skončení těchto překážek v práci. Povinnost určit čerpání 38 Dovolená po rodičovské dovolené dovolené výhradně bezprostředně po skončení těchto překážek v práci by musela být právní úpravou výslovně uvedena. Žena čerpala od 1. 1. 2011 mateřskou dovolenou a následně Podle § 222 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrarodičovskou dovolenou. Jaká je lhůta pro čerpání dovolené za da mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v příparok 2011? Pokud si dovolenou nevybere v roce ukončení rodi- dě skončení pracovního poměru. V případě, že zaměstnankyně nehodlá ukončit pracovní poměr, proplatit ji nelze. čovské dovolené? Je možné ji proplatit? JUDr. Eva Janečková Jestliže žena nevyčerpá dovolenou na zotavenou po skončení mateřské dovolené, dovolená nepropadá a je možné ji vyčerpat Související předpisy: po skončení rodičovské dovolené. V takovém případě ale • § 218 zákoníku práce zaměstnankyně nemá nárok na celou dovolenou, nýbrž ta se • § 222 odst. 2 zákoníku práce bude krátit podle obvyklých pravidel, tedy zaměstnavatel krátí • § 223 odst. 1 zákoníku práce dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Zákoník práce nestanoví formu příkazu nebo souhlasu. Souhlas s výkonem práce přesčas může být učiněn písemně, ústně, ale i mlčky, máli zaměstnavatel povědomost o tom, že zaměstnanec práci přesčas vykonává a přitom příkaz k zastavení práce přesčas nevydá a výkon práce vezme na vědomí. Příkaz k práci přesčas také může spočívat v množství přidělené práce. Souhlas zaměstnavatele lze také předpokládat v situaci, kdy převezme a využije výsledky práce, kterou zaměstnanec konal po skončení pracovní doby s vědomím zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu a s tímto rozvržením zaměstnance seznámit. Prací přesčas je práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Jinak řečeno, i když práce přesčas zaměstnanci není nařízena a není označována jako práce přesčas, je-li vykonávána nad stanovenou týdenní pracovní dobu se souhlasem zaměstnavatele, který může být učiněn i mlčky, nebo dokonce na jeho pokyn, jedná se vždy o práci přesčas. Ve vašem případě je práce navíc zaplacena, což lze vyložit jako převzetí práce a tichý souhlas s prací přesčas. Pokud nejsou vypláceny příplatky za tuto přesčasovou práci, ani není sjednána mzda s přihlédnutí k práci přesčas, v případě kontroly ze strany inspektorátu zcela jistě dojde k problémům a bude uložena sankce. JUDr. Eva Janečková

Knižní tip Wolters Kluwer NEJČASTĚJŠÍ POCHYBENÍ ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI PLNĚNÍ POVINNOSTÍ DLE ZÁKONÍKU PRÁCE JUDr. Eva Janečková Publikace se zabývá nejčastějšími pochybeními zaměstnavatelů při plnění povinností dle zákoníku práce, jak se objevují v praxi inspektorátů práce, včetně častých chybných procesních námitek. Měla by pomoci zaměstnavatelům, případě zaměstnancům v orientaci v nejčastěji porušovaných ustanoveních zákoníku práce. Jedná se o příručku, která přináší výklad a praktické příklady. Cílem této publikace je poskytnout praktické odpovědi na nejobvyklejší pracovněprávní situace, v nichž vznikají pochybnosti.

Objednávejte na http://obchod.wolterskluwer.cz/ 22


1. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Belgickým královstvím ke Smlouvě mezi Českou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku

Zevrubná informace Generálního finančního ředitelství k rozšiřování režimu přenesené daňové povinnosti (tzv. reverse-charge-mechanismu) na další vnitrostátní plnění, ke kterému dojde postupně v letech 2015 a 2016. Účinnost: Zveřejněno:

N/A (informace publikována 11. března 2015) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR)

AKTUALITY

Novinky v legislativě

5. Informace GFŘ pro plátce daně k soukromému životnímu smlouva mezi Českou republikou pojištění a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému Dotčené zákon o daních z příjmů úniku v oboru daní z příjmu předpisy: (č. 586/1992 Sb.) (č. 95/2000 Sb.m.s.), zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) a zákon o dani Odkaz na shrnutí možných způsobů doložení podmínek pro z nemovitých věcí (č. 338/1992 Sb.) daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatelů na soukromé Protokol novelizující čl. 26 smlouvy o zamezení dvojího zdanění životní pojištění zveřejněné na webových stránkách České asos Belgií týkající se výměny informací, podle něhož se bude postu- ciace pojišťoven. Účinnost: N/A (informace publikována povat počínaje zdaňovacími obdobími započatými 1. lednem 13. března 2015) 2016 a později. Zveřejněno: (Vyšlo na webových stránkách Finanční Platnost: od 13. ledna 2015 správy ČR) Zveřejněno: (Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 17/2015) 6. Vybrané dotazy k elektronickému podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2. Finanční správa ČR umožní po přechodné období roku 2015 činit povinné elektronické podání dle § 72 odst. 4 daňoDotčené zákon o daních z příjmů vého řádu i postupem podle § 71 odst. 3 daňového řádu – předpisy: (č. 586/1992 Sb.) tzv. e-tiskopisem Dotčené předpisy:

Dotčené předpisy:

daňový řád (č. 280/2009 Sb.)

Informace Finanční správy ČR věnující se přístupu správců daně k naplňování povinné elektronické formy podání u daňových subjektů, kteří nebo jejichž zástupci mají zpřístupněnou datovou schránku, a u daňových subjektů s povinným auditem v roce 2015. Účinnost: Zveřejněno:

N/A (informace publikována 24. února 2015) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR)

Informace Finanční správy ČR k formě podání daňového přiznání a účetní závěrky v případech, kdy má daňový subjekt povinnost činit vůči správci daně podání elektronicky. Účinnost: N/A (informace publikována 13. března 2015) Zveřejněno: (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR) 7. Vybrané dotazy k elektronickému podávání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob Dotčené předpisy:

zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.)

3. Informace k aplikaci ustanovení § 72 odst. 4 daňového řádu Informace Finanční správy ČR k formě podání daňového přiznání a účetní závěrky v případech, kdy má daňový subjekt povinnost činit vůči správci daně podání elektronicky. Účinnost: N/A (informace publikována 13. března 2015) Stručná informace Finanční správy ČR k povinné elektronické Zveřejněno: (Vyšlo na webových stránkách Finanční formě podání u zákonem stanoveného okruhu daňových subjeksprávy ČR) tů a k ukládání pokuty za nedodržení elektronické formy podání. Účinnost: N/A (informace publikována 8. Metodická pomůcka k povinnému elektronickému podání 24. února 2015) podle § 72 odst. 4 a souvisejících DŘ Zveřejněno: (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR) Dotčené daňový řád (č. 280/2009 Sb.) předpisy: a zákon o dani z přidané hodnoty 4. Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povin(č. 235/2004 Sb.) nosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 Dotčené předpisy:

daňový řád (č. 280/2009 Sb.)

Dotčené předpisy:

zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.)

Podrobný materiál Generálního finančního ředitelství k problematice povinných elektronických podání vůči správcům daně.


23

Účinnost: Zveřejněno:

N/A (materiál publikován 19. března 2015) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR)

ročník XVII elektronický měsíčník 3/2015

PRÁVO EU Nařízení 1. Novela prováděcího nařízení o provozování registru hospodářských subjektů a daňových skladů, souvisejících statistikách a předkládání zpráv podle nařízení o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní Dotčené předpisy:

nařízení o provozování registru hospodářských subjektů a daňových skladů, souvisejících statistikách a předkládání zpráv podle nařízení o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní (č. 612/2013)

Rozšíření údajů přístupných hospodářským subjektům z centrálního registru, tak aby registrovaní odesílatelé a oprávnění skladovatelé měli možnost ověřit, zda registrovaní příjemci nebo oprávnění skladovatelé získali povolení pro přepravu zboží podléhajícího spotřební dani na místo přímého dodání v režimu s podmíněným osvobozením od daně. Účinnost: od 1. března 2015 Zveřejněno: (Vyšlo v Úředním věstníku EU č. L 47 pod č. 2015/272)

vydává Wolters Kluwer, a. s. www.wolterskluwer.cz odpovědná redaktorka Blanka Jetmarová tel. 246 040 436 e-mail: [email protected] technický redaktor Jan Kučera tel. 246 040 484 e-mail: [email protected] odborný dohled dotazů Ing. Antonín Jeřábek Ing. Drahomíra Martincová Ing. Ladislav Pitner Ing. Marcel Pitterling

Aktuality připravujeme ve spolupráci s Mgr. Ondřejem Drábem, daňový poradce. daňový kalendář JUDr. Lenka Hrstková Dubšeková

Zkratky a úplné názvy předpisů ČÚS pro podnikatele České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (České účetní standardy pro podnikatele) daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 500/2002 Sb. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví zákon o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ZDP Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů zákona o ochraně osobních údajů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

adresa redakce Wolters Kluwer, a. s. Otázky & odpovědi z praxe U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel. 246 040 444 fax 246 040 401 předplatné tel. 246 040 400 e-mail: [email protected] sazba Monika Svobodová Nevyžádané příspěvky nevracíme. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři. Jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury. ISSN 1803-9031. Cena předplatného závisí na typu produktové verze, blíže na: www.otazkyaodpovedi.cz.

Naši partneři:

Datum rozeslání 27. 3. 2015 © Wolters Kluwer, a. s., 2015 Časopis je dostupný také v systému ASPI.

24


BEZPEČNOST OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Recommend Documents