Radko Martínek Politik, který očekává hubená léta ze zdrojů EU Evropan, str. 5
Jaromír Drábek, Alexandra Rudyšarová a Petr Míl Odborníci brání hospodářskou soutěž před státními dotacemi Téma měsíce, str. 3
Petr Robejšek
Politolog, který se domnívá, že EU jako celek nemá šanci uspět proti USA a Číně Publicistika, str. 13
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 03 / 2010
ročník 7
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK
Ministr Vondruška odstartoval presstripy po úspěšných projektech
Vladimír Tošovský, ministr průmyslu a obchodu ČR Pravidla jsou vždy napsána proto, aby v krizových momentech jasně ukázala cestu k řešení. To se samozřejmě týká i současných hospodářských problémů, které postihly všechny vyspělé tržní ekonomiky celého světa. Pokud bychom připustili možnost, že pravidla hry budeme dodržovat jen tehdy, když plujeme po klidném moři, a při bouři zapomeneme na sjednané dohody, nemusíme se v Evropské unii snažit o společný trh, měnu a férový přístup k řešení problémů. Evropská unie tvrdě postihuje jednání států a obchodních společností, která narušují rovné podmínky hospodářské soutěže. Veřejná podpora státu soukromým firmám patří mezi nejvážnější ekonomické prohřešky v EU. Pokud tedy Unie nechce ztratit tvář, nesmí se nyní svých vlastních pravidel vzdát jen proto, že na moři zafoukal vítr a z klidné hladiny, na kterou jsme si možná až moc zvykli, se začaly zvedat vlny. Evropské ekonomice lze pomoci jinými nástroji, než je veřejná podpora. Je to menší regulace, nižší administrativní zatížení, přehledný právní rámec a předvídatelné podmínky. Tedy faktory, které může Evropská unie ovlivnit. V případě jejich správného použití bude výsledný efekt mnohem příznivější, než nesystémová nárazová podpora, která podkope základy evropského ekonomického systému na dlouhé roky.
Česká republika, str. 7
Festivaly pro milovníky klasiky
Publicita projektů Zpravodajové Evropských novin pátrali po tom, jak v jednotlivých regionech soudržnosti řeší povinnou publicitu projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie. Cílem publicity je seznámit občany s úspěšnými projekty a případně i další inspirovat k využití dotačních zdrojů. U velkých dokončených projektů najdete většinou pamětní desky, které by měly způsob financování připomínat delší dobu.
Česká republika, str. 12
Otazníky kolem hraničního přechodu
Region soudržnosti Severovýchod byl prvním cílem presstripů, které rozjelo ministerstvo pro místní rozvoj. Cesty po projektech spolufinancovaných z regionálních operačních programů zahájil ministr Rostislav Vondruška v Přelouči na Pardubicku, kde se také setkal s předsedou Regionální rady NUTS II Severovýchod Radko Martínkem. Kromě nového autobusového nádraží v Přelouči si novináři mohli prohlédnout další úspěšné projekty v Lázních Bělohrad a Liberci. Presstripy budou pokračovat i v dalších regionech soudržnosti. foto: Miloš Spáčil
Státní podpora v hledáčku Komise Státní podpora podnikům: institut, který může pomoci ekonomice, jak ukazuje například šrotovné v Německu nebo ve Francii. Státní podpora podnikům: institut, kvůli kterému je teď Česká republika v hledáčku Evropské komise. Je totiž možné, že ačkoliv stát nechtěl, pomohl společnosti ČSA. Úředníci budou zjišťovat, zda se republika nerozešla s pravidly vnitřního trhu. Česká republika má problém. Evropská komise se rozhodla, že prošetří úvěr, který Českým aeroliniím poskytla státem vlastněná akciová společnost Osinek. O co jde? Úvěr ve výši dva a půl miliardy korun poskytl Osinek Českým aeroliniím na základě smlouvy z 30. dubna 2009. „Peníze z úvěru primárně použijeme na splátku leasingu letadel, což je investice do majetku Českých aerolinií, a na vytvoření likviditní rezervy, kterou budeme čerpat v případě, kdyby se celosvětová krize prohloubila,“ vysvětloval v květnu loňského
roku prezident ČSA Radomír Lašák. Pak ale přišel zlom. Česká vláda v říjnu 2009 rozhodla o uvolnění aktiv, kterými ČSA úvěr zajišťovaly. Jednoduše řečeno: aerolinie dostaly možnost použít majetek k zajištění komerčních úvěrů a vlastního provozu, úvěr od společnosti Osinek tedy už nebyl zajištěný žádnými aktivy. Podle názoru Komise by mohla tato výhoda pro ČSA představovat státní podporu, která poškozuje další firmy. A tak Komise začala vyšetřovat. „Během šetření se Komise po-
drobně zaměří na přesnou povahu a podmínky těchto opatření ve prospěch ČSA. Hodlá zjistit, zdali jsou státní podporou, a pokud ano, jsou-li slučitelná s vnitřním trhem. Zkoumat bude zejména to, zdali by stejně jako česká vláda postupoval i soukromý investor,“ naznačil mluvčí českého zastoupení Evropské komise Martin Stašek. V případě Českých aerolinií mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže. Unie si na její regulérnosti hodně zakládá. Je totiž jednou ze základních politik Evropské unie. Ustanovení upravující ochranu hospodářské soutěže se stala součástí už smlouvy zakládající Evropské sdružení uhlí a oceli z roku 1951, ale i třeba Římských smluv z roku 1957, které zakládaly Evropské hospodářské společenství.
Hospodářskou soutěž přitom mohou vlády jednotlivých států narušit poměrně jednoduše. V prvé řadě mohou udělit podnikům takzvané výhradní nebo zvláštní práva a de facto tak vytvořit monopol. Druhou možností jsou právě státní podpory, které upřednostňují vybrané podnikatelské subjekty nebo výrobu určitého zboží a služeb. ŠROTOVNÉ: JANOTOVO JASNÉ NE
Královéhradecký kraj plánuje otevřít hraniční přechod ve Zdoňově - Mieroszowě na Broumovsku pro motoristy. Přechod se nachází v sousedství skalního města v Adršpachu v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a dosud slouží jen pěším a cyklistům.
Publicistika, str. 13
EU pomáhá postiženým oblastem
Státní podpora podniků má proto v Evropské unii přísná pravidla. Komise kontroluje jejich dodržování obzvláště teď, kdy se státy snaží pomáhat firmám překonat ekonomickou krizi. Ukázkovým příkladem je šrotovné. (pokračování na straně 3)
Štát, daj peniaze, veď je kríza Finančná kríza vytiahla poriadne prevetrala rozpočty viacerých krajín. V snahe zachrániť čo sa dá, finančné injekcie dostávajú najmä ťahúne národných ekonomík. Základné zásady poskytovania štátnej pomoci na Slovensku vymedzujú viaceré zákony. Najčastejšími formami pomoci sú investičné stimuly, daňové úľavy, odpustenie penále a pod. Existujú dve kategórie - tzv. kategória horizontálnej pomoci (pomoc pre malých a stredných podnikateľov, prevádzkovú a regionálnu pomoc, rizikový kapitál, pomoc na záchranu a reštrukturalizáciu, pomoc na výskum a vý-
voj, na vzdelávanie zamestnancov, na zamestnanosť, pomoc na životné prostredie) a odvetvovej pomoci (banský priemysel, sektor finančných služieb, oceliarsky priemysel, automobilový priemysel, lodiarsky priemysel, priemysel syntetických vlákien, doprava, poľnohospodárstvo a rybárstvo). Pomoc od štátu upravujú aj zákony európskeho spoločenstva. Zakazuje sa poskytovanie pomoci, ktorá narušuje alebo
hrozí narušením hospodárskej súťaže tým, že zvýhodňuje určitých podnikateľov alebo výrobu určitého tovaru alebo poskytovanie služieb, ak poskytnutie štátnej pomoci nepriaznivo ovplyvňuje obchod medzi členskými štátmi spoločenstva. ŽELEZNIČIARI POD DROBNOHĽADOM BRUSELU Globálna finančná a hospodárska kríza zamávala aj so železnicami – znížil sa objem nákladnej prepravy a tým pádom aj tržieb. Problémy Železničnej spoločnosti Cargo
Slovakia, a. s., má pomôcť vyriešiť návratná finančná pomoc vo výške 166 mil. eur, ktorý schválila vláda pred rokom. Európska komisia začala hĺbkové prešetrovanie a zisťuje, či poskytnutý úver je v súlade s pravidlami EÚ. „Komisia sa v tomto štádiu domnieva, že úver, ktorý slovenská železničná prepravná spoločnosť použije na financovanie nákladov súvisiacich s prevádzkou spoločnosti, by mohol predstavovať štátnu pomoc nezlučiteľnú s vnútorným trhom,“ informuje Európska komisia na svojej internetovej stránke. (pokračovanie na strane 2)
Fond solidarity EU byl za šest let své existence využit při 26 katastrofách a podpořil 20 evropských zemí částkou přesahující 1,5 miliardy eur. Roční rozpočet Fondu solidarity EU činí 1 miliardu eur. Fond může poskytnout finanční pomoc členským státům či přistupujícím zemím v případě rozsáhlejší přírodní katastrofy, pokud škoda přesáhne 3 miliardy eur. Příroda nám však chystá nové výzvy, a proto chtějí poslanci fond reformovat. Více v příspěvku Zuzany Roithové.
2
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 3 / 2010
Štát, daj peniaze, veď je kríza (pokračovanie zo strany 1)
Otvorenie konania umožní komisii podrobne preskúmať presný charakter tohto opatrenia a podmienky, za ktorých bola pomoc poskytnutá. „Komisia bude v tejto súvislosti posudzovať, či by súkromný investor konal rovnako ako slovenská vláda. Začatie hĺbkového prešetrovania umožní zainteresovaným stranám vyjadriť svoje stanoviská. Neprejudikuje konečné rozhodnutie, ktoré komisia prijme v tejto veci,“ informuje ďalej komisia. Minister financií Ján Počiatek predpokladá, že prešetrovanie je štandardný krok a EK napokon rozhodne, že pri tom neboli porušené pravidlá pre poskytovanie štátnej pomoci. Ako príklad uviedol nedávno skončené konanie voči írskej leteckej spoločnosti Ryanair, kde situácia bola v podstate identická. „Predtým, než sme vôbec pôžičku Cargu poskytli, sme veľmi citlivo zvážili práve rovinu porušenia pravidiel pri poskytovaní štátnej pomoci,“ skonštatoval minister. Podľa neho je táto téma momentálne zveličovaná, ide viac-menej o štan-
dardné konanie, ktoré komisia môže začať a konala tak v mnohých prípadoch. ZÁKON NA MIERU? Na konci minulého roka uzrel svetlo sveta zákon o strategických podnikoch. Podľa neho bude môcť štát prednostne kúpiť majetok firiem v konkurze, ktoré predtým vyhlási za strategické – pri splnení určitých podmienok - sú dôležité pre chod hospodárstva, majú viac ako 500 zamestnancov a pod. Opozícia zákon kritizovala, podľa nej je to pokus o znárodnenie, prinesie iba komplikácie a vyznieva tragikomicky, keď sa ide pomáhať sprivatizovaným a vytunelovaným podnikom. Predkladateľ zákona minister hospodárstva Ľubomír Jahnátek sa neobáva konfliktu tejto právnej normy s pravidlami EÚ. Tvrdí, že cieľom zákona nie je znárodňovanie, ale snaha udržať pracovné miesta v krízou ohrozených podnikoch strategického významu. Zákon kritizujú aj zamestnávatelia a obchodné komory. Jeho platnosť je časo-
vo obmedzená - platí do konca roka 2010. Príprava zákona pritom vyplynula zo situácie v Nováckych chemických závodoch. Ohrozených je podľa vlády 1 700 miest. Podnik je od septembra minulého roku v konkurze. Firma dostala od EK pokutu vo výške takmer 20 mil. eur za kartelovú dohodu. Vedenie firmy označilo tento krok za likvidačný a v septembri minulého roku podali manažéri návrh na konkurz. Vďaka tomuto zákonu získala chemička status strategického podniku. POD PAĽBOU KRITIKY AJ SOCIÁLNE PODNIKY Ministerstvo práce sociálnych vecí a rodiny spustilo v lete 2008 do života osem pilotných sociálnych podnikov. Mali znížiť nezamestnanosť, financovať sa mali z eurofondov. Od začiatku sa ich fungovanie spájalo so škandálmi. Brusel si na svoje peniažky posvietil a pustil sa do kontroly. Preveril dva z ôsmych podnikov. V oboch prípadoch EK konštatovala pochybné čerpanie eu-
foto: zscargo.sk rofondov. Európski audítori dokonca v jednom prípade odporúčajú stopnutie projektu a vrátenie už vyplatených peňazí. Od predmetnej zmluvy na
konci minulého roku odstúpilo aj samotné ministerstvo. Sociálne podniky preveruje aj rezort financií. Kontrola prebieha nielen na ministerstve prá-
ce, ale aj priamo v konkrétnych sociálnych podnikoch. Výsledky kontroly ešte nie sú známe. Jozef Havrilla
Španielsko: Ostro sledované dotácie Krátko po tom, čo premiér José Luis Rodríguez Zapatero vyslovil slová o poskytnutí „pomocnej ruky“ Grécku pri vyliezaní z ekonomickej priepasti, Európska komisia nastavila španielskej ekonomike zrkadlo. Zapaterova vláda bude musieť dôkladnejšie zvažovať, kam poputujú štátne dotácie. Práve tie spolu s „optimistickým“ štátnym rozpočtom, deficitom a dôchodkovým systémom vytvorili klzký povrch, na ktorom sa už pošmykol nejeden z členských štátov EÚ. Naslabšími bežcami na „dotačné“ trate sú v Španielsku malí a strední podnikatelia. Pod ťarchou nepriaznivej trhovej situácie začali pokrivkávať ako prví a mnoho z nich do cieľovej rovinky nedobehlo. Španielsko patrí ku krajinám, v ktorých malé a stredné podniky predstavujú neodmysliteľnú súčasť ekonomickej tradície. V súčasnosti v nich pracuje približne 80 percent španielskych zamestnancov. V porovnaní s inými krajinami je podobné číslo priam raritou a pre samot-
ných Španielov znamená dvojsečnú zbraň. Na oslabenom trhu si doteraz výnosné malé a stredné podniky teraz vyžadujú zvýšenú podporu zo strany štátu. Koncom februára vláda schválila pre rok 2010 dotácie v rozsahu 7,4 milióna eur, ktoré budú môcť čerpať malí a strední podnikatelia v Madride prostredníctvom finančnej organizácie Avalmadrid. Oproti minulému roku predstavuje táto suma navýšenie o 24 percenta a cieľom je zvýšenie technologického rozvoja, zamestnanosti a v neposled-
nom rade konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov v tomto regióne. Otvorený „mešec“ však obnáša aj obavy. Podobne ako v roku 2007 aj teraz Európska komisia vystríha Španielov pred prehnane optimistickými víziami a netají obavy z financovania bubliny, ktorá môže prasknúť rovnako ako tá „realitná“. Brusel vyzýva Madrid, aby bolo dotovanie jednotlivých projektov a financovanie samosprávnych územných celkov zo strany vlády striktne kontrolované. Dôvodom je racionálne znižovanie štátneho deficitu, ktoré je základným poslaním pri znovuobnovení stability španielskej ekonomiky. „Ozdravovací“ program je naplánovaný v rozmedzí rokov 2009 - 2013 a zníženie deficitu zo súčasných 11,4 na 3 percentá z HDP je veľkou výzvou nielen pre vládu súčasnú, ale aj tú
nasledujúcu. Avšak Európska komisia už teraz vystríha pred riskovaním a následným zlyhaním ako tomu bolo v prípade expanzívnej urbanizácie. Práve tá sa v Španielsku podpísala pod rozkývanie prirodzeného, aj keď pomalšieho, napredovania domácej ekonomiky. Španielska vláda práve avizuje niektoré kroky v nenápadnom preberaní zodpovednosti za postavené nehnuteľnosti, ktoré sa záujmom zo strany občanov rozhodne chváliť nemôžu. Jarmo, do ktorého štát strká hlavu dobrovoľne a spolu so sebou zapriaha aj španielskeho občana, je ďalším dôkazom volenia veľkých cieľov s naširoko roztvorenými očami. O tom, či sa táto názorná ukážka povestného stredomorského optimizmu oplatila, presvedčia výsledky. Dana Miháliková
šinový balík sa podarilo štátu predať naposledy ruským investorom, ktorí chceli využiť Malév a Maďarsko vôbec ako trambulínu smerom k Európskej únii. Uplynuli dva roky, kým vysvitlo, že to nepôjde, Rusi neplnili svoje privatizačné záväzky, a tak sa štát rozhodol vziať späť svoj podiel, ba čo viac, zvýšením základného kapitálu dokonca získať väčšinový balík účastín. Z hľadiska našej témy je však podstatné, že Malév v poslednom období, teda pred touto februárovou transakciou, už výrazne znižoval svoje ceny na trhu charterových letov. Najväčším konkurentom Malévu je tu spoločnosť s českým pozadím Travel Service, ktorá ovládá asi 80 percent tohto trhu. Jej vedenie teraz tvrdí, že vi-
dina štátnej väčšiny v Maléve zasiahla do súťaže nekalo, pretože je ľahké vyrábať ďalšie straty s vedomím, že aj tak prevezme všetky záväzky štát. Takže ide vlastne o štátne podpory, ktoré likvidujú konkurenciu. To je aj názor ďalšieho hráča na tomto trhu, spoločnosti WizzAir, ktorá sa chystá obrátiť na kompetentné európske orgány. Okrem toho transakciu skúma aj samotná Európska komisia, ťažko povedať s akým výsledkom. Možno predpovedať, že Malév ako „národnú leteckú spoločnosť“ bude chcieť zachovať aj budúca vláda, čiže konkurenčné prostredie zostáva v tejto oblasti naďalej zamútené... Gregor Martin Papucsek, Budapešť
Maďarsko: štát niekedy múti Štátne dotácie v súkromnom sektore, kde je rozhodujúca a určujúca konkurencia, vyvolávajú diskusie z času na čas aj v Maďarsku. Bežná je obyčaj vlády, že rôznym veľkým zahraničným investorom poskytuje daňové úľavy, iné výhody, len aby sa usadili tu, a nie, povedzme, na Slovensku či v Českej republike. O tomto „lákadle“ neradi hovoria predstavitelia vlády, ba čo viac, radi by to zatajili, ale bol už taký prípad, keď súd rozhodol o zverejnení týchto údajov. Vo všeobecnosti sa dá povedať, že tieto „benefity“ dosahujú 10 percent hodnoty plánovanej investície. Tak napríklad doteraz najväčšia zahraničná investícia, ktorá sa práve rozbieha, teda automobilka Mercedes v meste Kecskemét, má hodnotu 1 miliardy eur, a teda 10 percent je významná suma. V týchto prípadoch sa však dá štátna podpora ľahšie odôvodniť, stačí uviesť očakávaný prínos pre zamestnanosť či miestne dane, a aj
európske pravidlá sú zhovievavejšie, hoci tiež kladú medze. Sú však prípady, ktoré sa dostanú až pred európske súdne orgány. Hrozí to napríklad v prípade vstupu štátu do „maďarskej“ leteckej spoločnosti Malév. V uplynulých 20 rokoch spoločnosť prešla otrasným osudom, vyrábala iba straty, čo sa vlastne nezmenilo dodnes. V Maléve mali väčšinový balík maďarské súkromné osoby (?) a men-
Konference „Evropská unie po Lisabonu“ V prostorách sálu Zastupitelstva Krajského úřadu Královéhradeckého kraje se konala konference na téma „Evropská unie po Lisabonu“. Konferenci zahájil prorektor pro pedagogickou činnost Metropolitní univerzity Praha Jan Bureš a s referáty vystoupili Vojtěch Belling (odbor koncepční a institucionální, Útvar ministra pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR), Karel Vít, (MUP, Ministerstvo práce a sociálních
věcí ČR), místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a poslanec Evropského parlamentu Oldřich Vlasák. Účastníci semináře, převážně studenti Metropolitní univerzity Praha, Univerzitního střediska Hradec Králové a Univerzity Hradec Králové, se na semináři dozvěděli vyčerpávající informace, týkající se procesu ratifikace Lisabonské smlouvy a změn, které tato smlouva přinesla. V průběhu kulatého sto-
lu na téma „Lisabonská smlouva a budoucnost Evropy“ místopředseda Evropského parlamentu mj. uvedl, že „ve světě je spousta rizik, na které státy naší velikosti nestačí – terorismus, klimatické změny, energetická bezpečnost. EU je stále více závislá na dovozu surovin z oblastí, které jsou politicky nestabilní. Proto se snažíme, aby zahraniční politika byla prováděna společně. Lisabonská smlouva je kompromis,
na kterém se shodlo 27 států“. „Základní cíl – dohnat ekonomiku USA se nepodařilo, je to přání nebo spíše směr. Regionální politika je velmi důležitá, pro EU je schůdná a udržitelná“, uvedl poslanec Evropského parlamentu Oldřich Vlasák. V závěru semináře se rozpoutala zajímavá diskuse mezi studenty a přednášejícími, která plynule přešla do předsálí, kde pokračovala při společenské části programu. (red)
foto: Alan Pajer pro Metropolitní univerzitu
3
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 3 / 2010
Státní podpora v hledáčku Komise (pokračování ze strany 1)
V prvních měsících krize v sedmadvacítce sice klesl zájem po nových vozech, to se ale rychle změnilo, už na podzim 2009 lidé investovali do aut o deset procent víc než před rokem. V Německu šrotovné zvýšilo odbyt aut o neuvěřitelných pětadvacet procent na rekordních 3,8 milionu, ale pak se prodej opět propadl, Němci šrotovné rychle vyčerpali, nakupovali auta jako ještě nikdy. To platí i o Francii. Prodej osobních automobilů tam v loňském roce díky vládním opatřením stoupl o necelých jedenáct procent a dostal se na nejvyšší úroveň za posledních dvacet let, nové majitele našlo podle asociace francouzského automobilového průmyslu CCFA dva a čtvrt milionu vozů. V České republice sice parlament šrotovné schválil, vláda ho ale zavést nechce. „Jsem jednoznačně proti šrotovnému, a to jako český daňový poplatník i jako ministr financí. Přínos šrotovného pro českou ekonomiku je diskutabilní. Je to dle mého
názoru výlučná podpora jedinému odvětví na úkor všech ostatních, je to neefektivní výdaj, na který navíc momentálně nemáme v rozpočtu prostředky. Rozhodně ho nehodlám nijak aktivně prosazovat,“ říká ministr financí Eduard Janota. Naráží na velký problém: v případě šrotovného dochází k přímé státní podpoře jen úzké skupiny firem. Zástupci další výroby, například truhláři, se už v loňském roce hlasitě ozvali. Požadovali obdobnou injekci zamířenou na nábytek. A nároky uplatňovali další – například skláři nebo majitelé porcelánek. Jen pro zajímavost: svérázně se ke šrotovnému postavila vídeňská radnice, která loni začala dotovat výrobce jízdních kol – chce tak podpořit zdravý a pro rakouskou metropoli šetrný způsob dopravy. „Prodej kol a cyklistika zažívají ve Vídni opravdový boom,“ potvrdil vídeňský radní pro dopravu Rudi Schicker. ŠETŘENÍ POTRVÁ AŽ ROK A PŮL I když šrotovné Česká republika nezavede, automobilky si na
foto: csanews.cz naprostou absenci státní podpory nemohou stěžovat. Například průmyslová zóna v Kolíně, ve které vyrostla automobilka společnosti Toyota, získala zhruba čtyřicet procent dotací, které stát uvolnil na podporu průmyslových zón. Řečí čísel: český stát dal v letech 1998 až 2004 na průmyslové zóny 4,26 miliardy korun, přičemž Kolín dostal 1,78 miliardy korun. „Nová automobilka zaměstnala zhruba tři tisíce lidí a díky takřka sto-
procentnímu podílu exportu již začala pozitivně ovlivňovat českou obchodní bilanci,“ vysvětlovaly zdroje z ministerstva průmyslu a obchodu. Přesto platí, že stát čas od času takzvaně přestřelí. To se mohlo stát i v případě aktiv, kterými ČSA zajišťovaly svůj úvěr. Jak kauza dopadne? Šetření může trvat až osmnáct měsíců. Podle Martina Staška záleží hlavně na tom, jak bude spolupracovat český stát. Jan Štifter
je podle diplomatů hlavním kandidátem na úplné uzavření. Cílem Unie je zabránit jednotlivým členským státům, aby bez vzájemné koordinace pomohly závodům Opelu na svém území. Podobné subvenční dostihy, jak mnozí experti tvrdí, totiž stále hrozí. Tím, že do General Motors vstoupila americká vláda a součástí akvizic v Evropě budou garance americké vlády, se možnost pomoci EU evropským pobočkám navíc velmi zkomplikovala. Protože de facto by EU pomáhala americké státní firmě. „Nad vodou“ chce evropský šéf General Motors Nick Reilly udržet i závod v durynském Eisenachu, o kterém se mluvilo jako o hlavním adeptovi na uzavření. Továrna vyrábějící hlavně modely Corsa, by měla fungovat až do konce roku 2012 na plný výkon. V Eise-
nachu ale přijde 300 lidí o práci. V Rüsselsheimu to ovšem bude dokonce 2 400 a v Bochumi 2 300 zaměstnanců. Spolu s Belgií tak Německo ponese hlavní tíhu plánované restrukturalizace. U našich západních sousedů přijde o práci každý pátý pracovník Opelu, což je výrazně víc, než zamýšlel zájemce o převzetí automobilky, společnost Magna. Jana Lochmanová
Tance kolem Opelu Německo, stejně tak jako ostatní členské země EU může čerpat z fondů dotace. I zde je potřeba, aby živnostníci i firmy nejdříve sepsali žádost a předložili podrobné plány svých projektů. Dalším důležitým aspektem při následném přidělování peněz z EU fondu je to, aby tyto prostředky neovlivnily konkurenceschopnost na trhu. Jak uvádí ministerstvo hospodářství i BMW na svých webových stránkách, nejedná se zde jen o přímé peněžní dotace, zvýhodněním oproti konkurenci může být i například daňová sleva, zvýhodněné podmínky při poskytnutí úvěrů, odpuštění části dluhu, penále či jiných již dříve vyměřených poplatků a nebrání vzniku všech monopolů. Již delší dobu plní stránky německých novin a časopisů krize GM a dceřiných závodů Opel. Šéf firmy Opel Nick Reilly se snaží urychlit jednání o poskytnutí státních dotací. Koncern Opel potřebuje od EU 1,8 miliardy eur. Největší část těchto peněz má poskytnout Německo. Tento záměr nejvíce přivítaly ty spolkové země, ve kterých
jsou závody Opelu. To je pochopitelné. Snaží se zabránit snižování stavu zaměstnanců. Oproti tomu se spolková vláda staví k celé věci opatrně a spíše skepticky. Větší část peněz, které chce GM investovat, má pocházet z USA. Opel má vedle Německa továrny v Británii, Španělsku nebo Belgii. Právě závod v belgických Antverpách
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Romská otázka jinde než u nás Jako televizní reportér jsem se často zabýval způsoby, jakými evropské národy přistupují k romské otázce. Znají ji všude a metody řešení jsou různé. Ale ve srovnání s českým přístupem vidím například ve Francii nebo ve Španělsku jeden podstatný rozdíl: účast občanské společnosti na snaze o nápravu je tam výrazně větší. Ve Francii napomáhá řešení romské otázky fakt, že zákon nedovoluje rozlišovat Francouze podle národnostního či etnického původu. V textech týkajících se Romů nebo ve slovních výrocích průměrně vzdělané části obyvatelstva slova gitan, tzigane, manouche nebo Rom najdete jen tehdy, když se jim text či mluvčí nemohli vyhnout. Pro tato etnika volí Francouz raději opis: les gens de voyage, cestující lidé. S tímto aspoň trochu přesným překladem ale v češtině nelze pracovat, si dovolím ten uměle vytvořený termín překládat jako „kočující lidé“. A tím jsme u druhé charakteristiky francouzského přístupu k romské otázce: Na jedné straně už samotný zákon integruje Romy do národní společnosti - jsou prostě Francouzi a tečka - , na druhé straně jim zákon (Bessonův zákon z r. 1990) uznává kulturní svébytnost. A je v tom důsledný i tím, že Romům garantuje základní podmínky k tomu, aby svou kulturní svébytnost a svůj vžitý způsob života mohli praktikovat. Garantuje jim tábořiště u všech lokalit nad pět tisíc obyvatel. K přijetí zákona přispěl značnou měrou tlak občanských sdružení (my bychom řekli neziskových organizací). Jemu vděčí francouzští Romové i za rozšíření Bessonova zákona v r. 2000, které ustanovilo povinnost státu pokrýt 70 % nákladů obcí při zřizování tábořišť pro kočující. Nedávno jsem měl příležitost srovnat v televizní reportáži současnou situaci Romů v okresu Puy-de-Dôme s tím, jak jsem ji poznal před 11 lety, kdy jsem natáčel na stejných místech: tehdy divoká tábořiště, kde nebylo doslova nic, ani voda. Dnes 16 perfektně vybavených kempů a dalších sedm v plánech. Všichni kočující (tedy Romové) se tam ale stejně nevejdou. Divoká tábořiště existují dál. Za jejich obyvateli jezdí ambulantní „školičky“, skříňové kamiony vybavené jako třídy, kde pedagogové i studenti z řad občanských sdružení zvykají „kočující děti“ (ano ve francouzštině slušných lidí jsou to les enfants de voyage, nikoli les enfants tziganes) na podmínky školního vyučování. Jiné ambulantní učebny poskytují dospělým Romům možnost osvojit si potřebné společenské návyky a základní znalosti. Kočující lidé (tedy Romové) mohou počítat také s právní ochranou nezištných advokátů. Tu potřebují neustále, protože mezi nimi a většinovou společností dodnes zdaleka není všechno v pořádku. Uvedu jen ten nejzávažnější příklad: Francie na jedné straně Romům umožňuje mít to, na čem lpí (určitou svobodu), a to v důstojných podmínkách zařízených tábořišť. Na druhé straně však existence tábořišť za hranicemi měst udržuje trvale „plot“ mezi většinovou společností a kočovníky (kteří po pravdě řečeno kočují už dost málo). Mé španělské zkušenosti, na které tu už není místo, byly podobné, co se týče intenzity zájmu úřadů i občanské společnosti na odstraňování negativních jevů v soužití gitanos s většinovou společností. Podporu kočování jsem ovšem ve španělském přístupu nenašel. Co však je důležitější: ani ve Španělsku ani ve Francii jsem nenašel brutální projevy xenofobie nebo jiné násilné metody, které by v konečném důsledku měly romskou menšinu přinutit odejít ze země. Delší verzi článku najdete na www.evropskenoviny.cz
zaostřeno na téma měsíce Výjimky soutěži nesvědčí Současné předpisy Evropské unie o veřejné podpoře mi připadají poněkud schizofrenní. Na jednu stranu se snaží chránit hospodářskou soutěž a bojovat proti kartelům či monopolům, na druhé straně rozsáhlé výjimky i definice veřejné podpory hospodářskou soutěž narušují. K odstranění této schizofrenie by měla směřovat budoucí opatření. U veřejné podpory neslučitelné s férovou hospodářskou soutěží existuje hustá spleť výjimek - obecné, individuální, blokové (skupinové) a speciální výjimky, které schvaluje Rada ES. Rozumím výjimkám v případě mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy či teroristické útoky. Chápu je v případě, kdy může selhávat trh, tedy např. v oblasti životního prostředí či zachování kulturního dědictví. Ale již nemohu souhlasit s výjimkami pro určitá konkrétní odvětví ekonomiky či při poskytování podpory podnikům v obtížích. Roli státu totiž spatřuji v usnadnění přechodu výrobních faktorů z od-
Uvolnění pravidel by ohrozilo nejslabší
větví a podniků procházejících útlumem do odvětví a podniků, které se ukazují jako perspektivní. Takovou podporou může být třeba veřejná podpora rekvalifikace pracovníků. Obávám se však, že předpisy EU umožňují konzervovat situaci v neživotaschopných firmách, kdy se uměle a jen krátkodobě udržuje zaměstnanost za prostředky daňových poplatníků nebo na dluh. Často jsou důsledkem neschopnosti politiků postavit se k problému čelem. Právě to bychom měli mít na paměti při dalších jednáních na úrovni Evropské unie, která se budou týkat veřejné podpory.
Jaromír Drábek, předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR
Myšlenka spolupráce na poli hospodářském patřila po druhé světové válce ke klíčovým oblastem při jednáních o zrodu Evropských společenství. Tou dobou měli všichni aktéři v živé paměti hospodářské problémy z období konce 20. a počátku 30. let, a přesto přistoupili na požadavek vzájemné spolupráce a vymezení jasných pravidel hry. A pravidla hry, pokud jsou jasně dána a všichni hráči na ně přistoupili, mají být ctěna a dodržována, a to i v případě, že jsou zrovna hrací figurky v té nejzapeklitější části herního pole. Z pohledu konkurenceschopnosti jednotlivých států jsou jasně vymezené mantinely jistotou při plánování cesty z krize. Stejně tak, jako nemůžeme my, nesmí je překročit ani naši soupeři, a to pomáhá především těm, kteří byli recesí zasaženi nejvíce. Státy EU vložily v uplynulých desítkách let nemálo finančních prostředků do zvýšení konkurenceschopnosti méně rozvinutých regionů. Uvolněním mantinelů by se mohlo stát,
že právě tito nejslabší hráči na herním poli začnou ještě více ztrácet a propast mezi nejbohatšími a nejchudšími oblastmi Unie se o něco více prohloubí. Právě proto by se mohlo stát uvolnění mantinelů pro udělování státní podpory jedním z nejméně rozumných počinů na cestě z krize. Dříve dohodnutá a všemi odsouhlasená pravidla musí zůstat zachována a stát se vodítkem a především jistotou pro všechny, kteří chtějí tuto cestu najít co nejdříve a vyjít z ní co nejvíce posíleni.
Alexandra Rudyšarová, generální ředitelka CzechInvestu
Žádná pomoc není zdarma Obecně řečeno, platí základní úvaha, že chcete-li někomu pomoci, tak je to vždy na úkor někoho jiného. Žádná pomoc není zdarma a v případě států se dá hovořit o nízké efektivitě takové pomoci. Než pomáhat účelově vybraným podnikům, je lepší vytvářet transparentní a pro podnikatele zajímavé prostředí. Nezapomeňme, že se mnohdy pomáhá a odkládají se tím nutné restrukturalizace neefektivních a konkurence neschopných podniků či odvětví. Ohledně Evropské unie, v jejím rámci se pomoc vyžaduje či poskytuje čistě z politických důvodů, kdy se zachraňuje tak zvaná národní pýcha a příslušná vláda získává politické body na domácí scéně. Mnohdy vlády podporu dají, protože ustoupí nátlakovým skupinám odborově či jinak organizovaným. Jestliže se nyní diskutuje o
tom, zda by v době krize mělo dojít k rozšíření mantinelů pro poskytování státní pomoci, já zastávám názor, že nikoliv. Určitě bych stávající program nerozšiřoval. Kdyby se účelově nepomáhalo, nemuseli bychom platit úředníky, kteří takovou pomoc hlídají.
Jaroslava Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
4
PUBLICISTIKA
EN č. 3 / 2010
Dotace pro zemědělce v rámci Programu rozvoje venkova Čeští zemědělci mají další možnost žádat o dotace na rozvoj podnikatelských aktivit. Ministerstvo zemědělství zahájilo v polovině února nové výzvy Programu rozvoje venkova (PRV). Program má napomoci konkurenceschopnosti tuzemských podnikatelů, zasažených celosvětovou hospodářskou krizí. V rámci Programu rozvoje venkova byly podle tiskové zprávy úřadu zahájeny tři výzvy s názvem Modernizace zemědělských podniků, Diverzifikace činností nezemědělské povahy a Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. Cílem je podle slov zástupců ministerstva posílení ekonomického potenciálu zemědělských podniků a vytváření nových pracovních míst ve venkovském prostoru. V rámci aktuálních výzev je možné čerpat finanční podporu v maximální výši 60 % z uznatelných nákladů projektu. Zemědělci mohli žádosti o dotace podávat v třítýdenním období od 16. února do 8. března 2010.
VLASTNÍ INFORMACE I DOTAČNÍ PORADENSTVÍ Přestože je server Ministerstva zemědělství ČR dostatečně konkrétní, doporučuje dotační poradenství, které může žadatelům výrazně usnadnit získání dotace. „Nejnovější výzvy z Programu rozvoje venkova napomáhají diverzifikaci podnikatelských aktivit v agrární sféře, čímž mají snížit nezaměstnanost venkovského obyvatelstva a zkvalitnit jejich životní podmínky. Každá z výzev má však svá specifika a napomáhá konkrétním skupinám zemědělců, proto je třeba se dob-
ře informovat o podmínkách pro získání dotace,“ upřesňuje Dušan Fibingr, ředitel společnosti Renards. „Finanční podpora je určena zejména na rostlinnou a živočišnou výrobu, na zavádění nových technologií a výstavbu či modernizaci zemědělských zařízení,“ doplnil informace dotační poradce Fibingr. Kromě uvedených projektů bude na konci února odstartována další výzva z Programu rozvoje venkova, tentokráte podporující zahájení činnosti mladých zemědělců. Dotace jsou určeny začínajícím podnikatelům z oblasti zemědělství, kteří nedosáhli věku čtyřiceti let a v agrární sféře podnikají poprvé. Žádosti mohly tyto subjekty posílat od 23. února do 8. března 2010. Dotace do maximální výše 40 000 eur mohou mladí zemědělci čerpat na
investice v rámci výroby. „Významným aspektem Programu rozvoje venkova je podpora začínajících podnikatelských subjektů, které se orientují na zemědělskou oblast. Mladí podnikatelé jsou tak motivování k zahájení agrárního hospodaření, čímž rozvíjí ekonomické možnosti venkovského prostoru. Z programu jsou podnikům poskytnuty finanční prostředky mimo jiné na nákup pozemků, zemědělských staveb i strojů,“ podotýká Václav Rusnok, specialista společnosti Renards. DLOUHODOBÉ PLÁNY NA BÁZI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Program rozvoje venkova České republiky, který je vypsán pro období 2007 až 2013 by měl podle záměru ministerstva při-
foto: archiv autora
Ilustrační foto. spět k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Program je založen na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. „Tato
opatření mají zároveň napomoci k naplňování cílů Lisabonské strategie. Program rozvoje venkova zajišťuje i působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v České republice,“ uvádí se dále ve zprávě. Vlastimil Růžička
Omezení dotací pro solární elektřinu v celé Evropě S lehkým nádechem trpkosti přinesl berlínský měsíčník Photovoltaik zprávy o omezení dotací pro solární elektřinu. Ve své studii zmínil – kromě jiných států – také Českou republiku a označil ji za evropskou výjimku. K omezení dotací ovšem postupně přistupují i další státy Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje. Zatímco v České republice se ještě letos hovoří o růstu, v celosvětovém měřítku solární energetika v loňském roce a letos spíše stagnovala. Analytici německého Warburského fotovoltaického fondu (www.pg30.de), který investuje do předních světových solárních firem, nicméně očekávají „návrat oživení“. Češi naopak konstatují, že solární boom letos skončil.
ČESKÉ SOLÁRNÍ NOKTURNO Poslanci totiž schválili vládní novelu zákona o obnovitelných zdrojích, která již není tak velkorysá vůči provozovatelům solárních elektráren. Od příštího roku by mělo existovat více sazeb, přičemž nejvýhodnější by měly být podle odborníků panely na střechách. Výkupní ceny solární energie se razantně sníží na cenu běžnou v evropských zemích.
„Pokud by solární elektrárny měly mít návratnost 15 let, měla by výkupní cena elektřiny podle našich propočtů klesnout zhruba o 33 procenta,“ poznamenal na dotazy novinářů místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček. Server EuroAktiv naopak odhaduje, že výkupní ceny elektřiny z Obnovitelných zdrojů energie (OZE) by se měly snížit nejvýše o 5 procent ročně. Odborníci požadují změnu schématu tak, aby podporoval OZE, které mají v českých podmínkách větší potenciál, a jako příklad uvádějí vytápění biomasou. „Česko musí podle směrnice o podpoře OZE dosáhnout 13% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energií (hlavně elektřina, doprava a vytápění), což by bez reformy současného systému podpor bylo jen těžko splnitelné,“ uvedli na portálu EuroAktiv. Jaká bude skutečnost, se prozatím pouze spekuluje. Novelu zákona musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. PŘIŠKRCENÍ DOTACÍ V NĚMECKU Ministr životního prostředí Norbert Röttgen hodlá od dubna tohoto roku snížit podporu pro fo-
Výkupní cena ve státech EU
foto: slunecniliga.cz
Ilustrační foto. tovoltaiku až o čtvrtinu. „Kabinet navrhne pokles výkupních cen pro solární elektrárny instalované na střechách domů o 15 procent a pro stojící na zemědělské půdě o 25 procent,“ píše ve svém memorandu. Na druhou stranu však plánuje, že domácnosti, které využívají solární elektřinu pro vlastní potřebu, dostanou větší podporu než doposud. „Cena solárních panelů v Německu za poslední rok spadla zhruba o třeti-
nu, což z provozování fotovoltaických elektráren udělalo nesmírně výnosný byznys,“ vysvětlují strážci německé státní kasy, kteří hledí se znepokojením na to, jak ve štědrých programech na podporu OZE mizí miliardy eur. FRANCIE SE VYDÁVÁ STEJNÝM SMĚREM K podobnému kroku jako německá vláda se chystají i Fran-
couzi. Tamní kabinet oznámil, že hodlá snížit výkupní ceny z 55 eurocentů na 42. „Tento krok je součástí komplexní reformy systému podpor OZE, který brání spekulativní investiční bublině,“ cituje francouzský tisk časopis Photovoltaik. Redukované výkupní ceny pro fotovoltaiku mají ovšem platit pouze pro nové projekty, u ostatních ceny zůstávají. Vlastimil Růžička
První stavby projektu Hořice – město bez bariér jsou dokončeny Hořice v Podkrkonoší se dočkaly prvních výsledků projektu Hořice – město bez bariér. Jedná se o rozsáhlé rekonstrukce mnoha městských komunikací, silnic, chodníků a veřejných prostranství včetně vytvoření bezbariérových tras, které spojí důležitá centra ve městě. Smyslem projektu je zvýšit kvalitu života zdejších obyvatel, a to zejména zdravotně hendikepovaných. Odstraněním architektonických a informačních bariér, které komplikují pohyb po městě, se tito lidé budou moci lépe zapojit do občanského života. Projekt Hořice – město bez bariér odstartoval v létě 2009. Jeho celkové náklady dosahují téměř 130 milionů, z toho 90 milionů činí evropská dotace, kterou město získalo z regionálního operačního programu. I když cíl projektu je nezpochybnitelný, lidé tu budou muset být hodně trpěliví. Do údržby komunikací se v Hořicích poslední desetiletí příliš neinvestovalo, město proto bude rozkopané ještě dva roky. Zato tu však vznikne síť bezbariérově upravených, hvězdicovitě
uspořádaných tras propojujících centrum města s vybranými objekty. Bezbariérové chodníky navážou na bezbariérové nasvětlené přechody a upravené vstupy budov. Kostrou projektu jsou čtyři barevně odlišené trasy. Žlutá trasa - dopravní spojuje střed města s železničním nádražím, modrá školní trasa zohledňuje zejména bezpečnost dětí. Třetí červená trasa zahrnuje opravu komunikací v okolí kulturních institucí. Zelená trasa odpočinková je zaměřena na parkové úpravy. Bezbariérové trasy
budou současně k dispozici cyklistům a in-line bruslařům, počítá se s návazností na cyklostezky v okolí města. Při opravě komunikací radnice v několika lokalitách pamatovala i na pokládku sítí pro stavbu nových rodinných domků. Vzniká tím dostatek místa pro všechny, kteří budou chtít v Hořicích stavět. Bezbariérové komunikace jsou v Hořicích velmi potřebné. „Populace u nás stárne, více než devět procent z 8 900 trvale žijících obyvatel tvoří držitelé průkazu zdravotně tělesně postižených ve všech kategoriích. Celkem zde žije 250 imobilních spoluobčanů,“ konstatuje starosta Hořic Ivan Doležal. Významnou roli při zvažování náročného projektu hrál fakt, že ve městě je jeden z největších domovů důchodců v Královéhradeckém kraji, invalidovna s osmdesáti klienty, klub Klokánek, který sdružuje rodiče a přátele zdravotně posti-
žených dětí, a léčebna pro dlouhodobě nemocné. „Všechna sociální zařízení jsou na okraji města, a tak chceme jejich obyvatelům umožnit přístup do centra. Jde o to, aby se bez cizí pomoci dostali na úřady i do obchodů, restaurací, k odpočinkovým zónám i ke kulturním památkám,“ vysvětlil starosta Doležal. Že to v současné době nemají invalidé ve městě jednoduché, potvrzují i zdejší strážníci. „Řešíme řadu kolizí hendikepovaných občanů s ostatními účastníky dopravního provozu právě kvůli chybějícím bezbariérovým chodníkům. Někde je tak vysoký obrubník, že se vozíčkáři bez cizí pomoci nemohou dostat na komunikaci a zpět. Není výjimkou, pokud jsou sami, že se s vozíkem převrátí,“ uvedl velitel městské policie Stanislav Nosek. S koncem roku 2009 byla předána do užívání opravená spodní
Město bez bariér.
foto: Městský úřad Hořice v Podkrkonoší
část centrálního náměstí Jiřího z Poděbrad. Náměstí je nově vydlážděno, vedle širších chodníků přibyla zeleň, nová parkovací místa i bezbariérové propojení s radnicí. Jen co byla frekventovaná lokalita osazena dopravními znač-
kami, zasypal všechno sníh. Až počasí dovolí, doplní stavaři ještě několikrát pískový posyp mezi kostky a dlaždice, aby nová dlažba byla pevná. Čisté nové plochy se tak ve městě rozsvítí až na jaře. Věra Hofmanová
5
EVROPAN
EN č. 3 / 2010
„Pokud se výrazně omezí zdroje z Evropské unie, tak se obávám, že nastane naprostý kolaps veřejné správy,“ říká hejtman Pardubického kraje Radko Martínek Politik, kterému pád na lyžích pravděpodobně znemožní navrátit se v brzké době do vysoké politiky. Člověk, který čas čekání na vhodného dárce ledviny vyplňuje usilovnou prací. Regionální politik, který se vyzná. Muž, který se s manželkou vídá ještě méně než když byl ministrem. Radko Martínek. Jaký je váš momentální zdravotní stav po pádu na lyžích? Teď relativně stabilizovaný. Chodím na pravidelné kontroly, na dialýzu nemusím. Pracuji. Transplantace ledviny je stále aktuální? Ano, absolvoval jsem různá vyšetření, nějaká očkování a drobné zákroky, které by měly vyloučit infekci. Zda všechna ta vyšetření dopadla dobře, abych mohl transplantaci absolvovat, se dozvím zhruba za čtrnáct dní. V ruce mám, lidově řečeno, šant, aby byla průchodná céva pro případnou dialýzu či infuze po operaci. Kdy transplantace ale proběhne nevím, počítám za půl roku, za rok. Byl do funkce ministra pro místní rozvoj, díky vašemu zdravotnímu stavu, stínově nominován jihomoravský hejtman Michal Hašek?
II Severovýchod vyčerpány? Vše nasvědčuje tomu, že bychom do roku 2013 měli mít rozděleno. A to i přesto, že máme problémy rozhýbat projekty velkých měst. Týká se to všech třech krajských měst, protože systém jejich žádostí je poněkud komplikovanější. Každé krajské město muselo připravit speciální projekt a do toho projektu se teprve vybírají dílčí projekty. Jak probíhají jednání s ministerstvem pro místní rozvoj o přeskupení prostředků z programů, které tak úspěšně nečerpají unijní prostředky jako regionální operační programy? Myslíte, že dosáhnete na jednu miliardu korun, o kterou usilujete?
Na toto ministerstvo je nominován stávající ministr Rostislav Vondruška. Michal Hašek byl nominován do funkce ministra zemědělství s tím, že by část pravomocí - péče o venkov - spadla z ministerstva pro místní rozvoj pod ministerstvo zemědělství. Ale vše záleží na výsledku voleb, na případných koaličních partnerech. Od stínového ministra ke skutečnému vede ještě poměrně dlouhá cesta.
Ministr stejně jako premiér mají velkou chuť prostředky přeskupit, nicméně celá řada úředníků v jednotlivých operačních programech dělá všechno pro to, aby přesunout nemuseli nic. Takže v této chvíli není vůbec jasné, jestli se něco přesune a případně kolik to bude peněz. I když nějaké ústní přísliby máme, přiznám se, že to bude ještě složitý proces a dlouhý boj, aby se to podařilo. Pevně v to věřím, protože na tom máme založenou strategii – rádi bychom tyto peníze využili především na překonání mezidobí roku 2013, kdy budeme mít vyčerpáno a rokem 2015, kdy lze nejdřív očekávat další peníze.
Převezmete po Michalu Haškovi post šéfa Asociace krajů ČR, jíž jste v současnosti prvním místopředsedou?
Řekl jste, že máte velký převis kvalitních projektů z menších měst a obcí. Můžete říct, jakých oblastí se to týká?
To záleží samozřejmě na vůli sociální demokracie a na představě mých sociálnědemokratických kolegů, hejtmanů. Myslím však, že tato alternativa je do značné míry pravděpodobná.
Týká se to prakticky všech oblastí. Obce prováděly infrastrukturní projekty, řešily především občanskou vybavenost, ať se to týká sportu, kultury či společenských aktivit. Bohužel projektů, které rozšiřují zaměstnanost, což je moje představa, bylo podstatně méně.
Kromě toho, že jste hejtmanem Pardubického kraje, jste předsedou Regionální rady NUTS II Severovýchod - jednoho z nejúspěšnějších žadatelů i čerpajících dotací v rámci celé ČR. Co je podstatou této úspěšnosti? Především máme řadu velmi dobrých úředníků v čele s ředitelem Úřadu Regionální rady Severovýchod Zdeňkem Semorádem. Také využíváme moje zkušenosti a znalosti mých kolegů, se kterými jsem v letech 2005 a 2006 stál u zrodu čerpání evropských peněz. Metody, které jsme tehdy zavedli, používáme i dnes a mají stejný úspěch jako tehdy. Asi nejvýznamnější opatření je odchod od zpětného financování – zavedli jsme tzv. fiktivní průběžné financování. Využili jsme možností, které nám nabízejí stávající metodické příručky. Zkrátili jsme proplácení faktur z nějakých tří – čtyř měsíců na pět dní. Myslíte, že bude splněn předpoklad, že v letošním roce budou všechny unijní dotace rozděleny? Pokud se týká našeho operačního programu, tak až na nějaké drobky, eventuálně „vratky“, které se mohou vyskytnout, když některý projekt nebude úspěšný a budou se muset vracet peníze, tak myslím, že ano. Jste přesvědčen, že do roku 2013 budou všechny prostředky z ROP NUTS
Rok 2010 má být pro žadatele o dotace zlomovým. V první polovině roku chcete vyhlásit všechny velké výzvy. Čeho se budou týkat, kromě dopravní infrastruktury, která byla výzvou první? Další výzva je na pardubické letiště, znovu budou výzvy na spolupráci podnikatelů a škol. V této chvíli dokončujeme velkou výzvu za téměř 3 miliardy korun na cestovní ruch a infrastrukturu v cestovním ruchu, ale očekávám, že zde bude spousta nespokojených žadatelů, protože v některých krajích je až pětinásobný převis. Ještě je vypsána a bude se hodnotit výzva na kolejová vozidla, která bude zajímavá i pro veřejnost, protože by měla radikálně změnit infrastrukturu regionální dopravy. Za kolik peněz tyto velké výzvy budou? Celkově se jedná zhruba o 17 miliard korun. V současné době máme vyčerpáno 3,5 miliardy, rozděleno máme za víc než jednou tolik, takže asi šedesát procent máme vyčerpáno. Co se týká projektů samotných - složité je samozřejmě vypsat a vybrat, mnohem větší problém však je, aby bylo splněno, to znamená, aby byla dodržena všechna pravidla a časové termíny. Ještě složitější však podle mne je tzv. udržitelnost, která u evropských peněz hraje velkou roli. Projekt, na který se přispělo, musí trvat 5 – 10 let, musí přinést nějaký efekt, což se samozřejmě bude kontrolovat. A obávám se, že nasta-
foto: Miloš Spáčil nou problémy. V tomto smyslu je Evropská komise nekompromisní a pokud přijde na nějaké nepravosti, podle jejich závažností odebere část nebo i celou dotaci. Co nastane, až přestanou plynout dotace z Evropské unie? Teď jste trefila hřebík na hlavičku. Tuhle otázku si klademe velmi důrazně. Dělali jsme opravdu seriózní rozbor vývoje financování Pardubického kraje do budoucna a je evidentní, že jsme v naprosto zlomové době. V tomto čase se rozhoduje o tzv. kohezní politice po roce 2013 a já si troufám tvrdit to, co v současné chvíli nechce nikdo přiznat, že to budou zcela rozhodující vyjednávání pro Českou republiku. Pokud se, nedej Bože, dostaneme do situace, že se výrazně omezí zdroje z Evropské unie, tak se obávám, že nastane naprostý kolaps veřejné správy. Ať začnu silnicemi, přes nemocnice, rozvoj měst a obcí, cestovní ruch, školství, celá sociální oblast, podpora v nezaměstnanosti, to vše je převedeno na evropské peníze. Proto Česká republika musí napřáhnout všechny síly, aby kohezní politika dopadla co nejlépe. Určitě nezískáme to, co jsme dostali pro toto období, to bylo zcela výjimečné, ale pokud nezískáme alespoň 60 – 70 procent, tak nastanou dramata, která si mnozí lidé ani nedokážou představit. Kdo bude za ČR v rámci kohezní politiky vyjednávat? Za Asociaci krajů jsem to dostal na starost. Teď je celá koncepce roztříštěná, musíme vše v rámci asociace soustředit do jedné skupiny. Předpokládáme úzkou spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem financí. Co se týká Bruselu, máme představu, že všechny kraje, kromě Prahy, budou soustředěny v Českém domě, aby koordinace aktivit byla úplná. Dále se pak budeme muset rozhodnout, jestli se přikloníme k bohatým nebo
chudým státům. Je evidentní, že bohaté státy se všemi prostředky budou snažit, aby v příštím období z těch peněz, které plynou do Evropské unie, něco získaly pro sebe. To znamená, že už určitě nepřipustí, aby se většina peněz rozdělovala mezi zaostalé státy. Už proto ne, že ani u těch nejbohatších států území není kompaktní. I tam jsou regiony, které jsou na tom skvěle a žádnou pomoc nepotřebují, ale pak jsou tam regiony, které na tom tak skvěle nejsou a pomoc potřebovat budou. „S nadsázkou by řekl kritik – hlavně že dostaneme od kraje třicet korun za recept, když se do té lékárny ani nebudeme moci po rozbitých silnicích jak dostat“. To je vaše údajná citace z článku Na silnice peníze nejsou, na poplatky ano. Máte sice pravdu, která ovšem není příliš v souladu s volebním sociálnědemokratickým programem, ne? To napsali novináři. Já myslím, že jsem to řekl jinak - že poplatky jsou politikum a v zásadě bagatelní záležitost. V loňském roce jsme za poplatky utratili nějakých 37 milionů korun, což v rozpočtu Pardubického kraje nehrálo žádnou roli. V okamžiku, kdy budeme muset šetřit, respektive finanční prostředky hledat, je pochopitelné, že každé peníze budou významné. Teď, když jsem ležel v nemocnici, jsem měl příležitost o tom přemýšlet a mnohé věci si uvědomit. Dospěl jsem k názoru, že poplatky jsou sice bagatelní záležitostí, ovšem jen pro lidi s určitou příjmovou hladinou. Já jsem svůj pobyt v nemocnici řešil jako většina lidí. Měl jsem loňskou dovolenou, asi 14 dní, takže jsem ji vyčerpal pobytem v nemocnici. Jenže jsem tam byl déle a novou jsem čerpat už nechtěl, takže jsem nastoupil na neschopenku. První tři dny jsou neplacené a pak je výplata výrazně redukovaná. Hejtmanský plat, i když je zredukovaný, je k zajištění rodiny dostatečný. Ale člověk, jehož příjem je kolem 10 000 korun a ještě je zredukován, zaplatí poplatky za pobyt v nemocnici, má doma děti nebo je samoživitel či jeho partner je
nezaměstnaný, se ocitne ve velmi svízelné situaci. Navíc poplatky neřeší co se tvrdí, že ubude pacientů. V našem kraji jsme nic takového nezaznamenali. Myslím, že problematika poplatků by se měla řešit celostátně, protože kraje nejsou schopny nastavit úplně spravedlivý systém, neboť poplatky můžeme lidem platit jenom za naše zařízení. Kdysi jsem napsal prohlášení, že poplatky by měl každý platit podle svých sociálních možností. Ani jsem nečekal, že to bude takto fungovat. Náš kraj, stejně jako srovnatelný kraj Královéhradecký proplácí všechno. Přitom v našem kraji máme výrazně nižší plnění, dávku si vybírá něco kolem 40 procent lidí, což odpovídá kategorii sociálně slabších občanů. Jsem velmi překvapen, jak k tomu lidé zodpovědně přistupují. Březnovým tématem Evropských novin je publicita projektů financovaných z Evropské unie. Jaký je Komunikační plán NUTS II Severovýchod? Podmínky komunikace musíme plnit, jinak bychom o peníze přišli. Pravidelně je Komunikační plán schvalován Radou soudržnosti. Přiznám se, že o této problematice můžu hovořit jen v obecné rovině. POSLEDNÍ SLOVO S kolegou fotografem dopíjíme poslední doušky druhé konve čaje a začínáme nervóznět. Akademická čtvrthodinka dávno pominula, výběr čajů rovněž. Pan hejtman je na cestě, dozvídáme se. A skutečně. Přišel pěšky, zapózoval, pohovořil a odjel trolejbusem na ubytovnu.Venku bylo psí počasí.
S hejtmanem Radko Martínkem hovořila Jarmila Kudláčková
6
NUTS II PRAHA
EN č. 03 / 2010
KRÁTCE • Šestá výzva v programu OPPK, schválená na začátku března, se týká rekonstrukce či výstavby tramvajových tratí, výstavby cyklostezek či bezbariérového přístupu veřejné dopravy. Hlavní město, provozovatelé městské hromadné dopravy a vlastníci železniční infrastruktury, stanic a zastávek mohou na tyto účely od 15. března do poloviny května 2010 požádat o 950 milionů z fondů EU. V minulé výzvě tak fondy podpořily například projekt zavěšené lávky pro cyklisty v Lahovicích, vybudování bezbariérového výtahu ve stanici metra Chodov a rekonstrukce několika tramvajových tratí v celkové hodnotě 470 milionů korun. • Svářečský výukový a vývojový ústav připravil projekt, který má zvýšit kvalifikaci, profesní mobilitu a adaptabilitu svářečského personálu. Projekt reaguje na současnou situaci na trhu práce, kde i přes zvyšující se nezaměstnanost neklesá poptávka po kvalifikovaných svářečích. Klíčové bude školení v základech podnikání určené především pro skupinu sebezaměstnaných. Během projektu bude vyškoleno ve svářečských kurzech 70 osob, z toho 20 osob absolvuje školení v základech podnikání se zaměřením na obor svařování, 10 mikropodnikům bude navržen systém vnitropodnikového vzdělávání svářečského personálu.
Praha je pátý nejbohatší region Praha je pátým nejbohatším regionem EU. Vyplynulo to z tabulky zveřejněné evropským statistickým úřadem Eurostat, který pro tyto účely EU rozdělil na podobně velké celky – NUTS II. Statistiku vede “vnitřní Londýn” se zhruba 334 procenty HDP na hlavu a je zhruba sedmkrát bohatší než bulharský Severozápad, který ji s 26 procenty uzavírá. Pražských 172 procent HDP na hlavu znamená, že z fondů EU dostává méně, než ostatní regiony, i tak ale v metropoli běží mnoho projektů a ty potřebují svou publicitu. PUBLICITA PROJEKTŮ V TERÉNU
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Všechny regionální operační programy teď chystají společnou kampaň „Tady se dobře žije“, kterou bude připravovat ministerstvo pro místní rozvoj. „Pracovníci z oblasti publicity a komunikace ze všech regionálních operačních programů jsou členy Pracovní skupiny pro publicitu, kde diskutují a slaďují společné i individuální komunikační prostředky,“ říká Zuzana Bednářová, manažerka pro publicitu pražského odboru fondů EU. Společný projekt na propagaci ROP bude financován z Operačního programu Technická pomoc. „Teď chystáme něco jako outdoorovou kampaň - citylighty, bilboardy, rámečky v tramvajích a metru a celé to bude zaměřené na informování Pražanů o zajímavých projektech, které probíhají,“ prozrazuje Bednářová. Momentálně se distribuují brožury, Praha se také zúčastní veletrhu Jobdays.
Každý příjemce má povinnost publicity svého projektu, ke které se zavazuje při podpisu smlouvy, obecně se řídí nařízením Evropské komise. „Pro pražské příjemce jsou povinná loga operačního programu (OPPA nebo OPPK), Magistrátu hlavního města Prahy a Evropské unie, spolu se sloganem ´Praha: Investujeme do vaší budoucnosti´ a název fondu – buď Evropský fond pro regionální rozvoj, nebo Evropský sociální fond, záleží na programu,“ vysvětluje Bednářová. „U velkých investičních projektů (nad 500 000 eur) musí být na místě realizace po dobu stavby banner s informací o podpoře z EU a po skončení stavby trvalá informační cedule, loga a slogan a název fondů musí být i na všech propagačních předmětech financovaných z EU, na webových stránkách apod.,“ dodává. Publicita operačních programů pojme asi 10 procent prostředků vyčleněných na projekt Technické asistence, ze kterého se fi-
Projekt podporovaný z OPPK - úprava odtokové strouhy v ZOO Praha. nancuje správa operačních programů – Operační program Praha – Adaptabilita asi 7 miliony a Operační program Praha – Konkurenceschopnost zhruba 4 miliony korun na období 2008-2010. „V rámci OPPA jsme nechali pro příjemce vyrobit takzvané propagační kity, což je sada nástrojů publicity s vlajkou a vlaječkou EU, samolepkami s povinnými logy a cedulí na stěnu s povinný-
foto: archív MHMP
mi prvky publicity; tento balíček budou dostávat příjemci při podpisu smlouvy,“ prozrazuje Zuzana Bednářová. Podobně jako ostatní Řídící orgány regionálních operačních programů i Praha má na svých stránkách závazná pravidla, loga a grafický manuál pro příjemce dotací, organizuje pro ně semináře. Magistrát jako Řídící orgán se řídí komunikačním plánem, takže například bě-
hem květnového Evropského týdne musí vyvěsit vlajku EU, vyhlášení každé výzvy se inzeruje v médiích. Každý rok proběhne jedna velká informační akce zaměřená na veřejnost, která informuje o realizovaných projektech a uveřejní se seznam příjemců. Co to bude letos se zatím neví – loni se kromě představení nejlepšího projektu závodilo na kolečkových bruslích. Eva Potužníková
jektu musí být umístěna trvalá informační upomínková deska se stejnými údaji, to platí i v případě projektů zaměřených na nákup hmotných předmětů. „Naše povinnost je sledovat, zda jsou dodržována pravidla pro povinnou publicitu u příjemců dotace. Ostatní publicitu si již příjemci zajišťují sami, ale v případě, že nás požádají o informaci nebo o radu, tak jim velice rádi pomůžeme. Z osobní zkušenosti vím, že spolupráce s příjemci dotace je velmi vřelá,“ podotýká Martin Janda, který má na Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy na starost publicitu. Se svými kolegy nyní připravuje informační brožury, které se budou týkat již ukončených projektů vzniklých z dotace ROP SČ. Kromě inzerátů v nejčtenějších periodikách, které informují o úspěšných a zajímavých projektech, pořádá Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy presstripy po úspěšných projek-
tech a v rámci seminářů a workshopů seznamuje potencionální žadatele o dotace z ROP SČ s již realizovanými projekty. „V současné době připravujeme velký presstrip pro novináře, který má ukázat zrealizované projekty napříč jednotlivými ROPy,“ říká Martin Janda. „Samozřejmě využíváme tištěná periodika, webové stránky, oslovujeme novináře formou tiskových konferencí a tiskových zpráv, vydáváme elektronický zpravodaj, připravujeme informační brožury a letáky, vytváříme billboardové reklamy, organizujeme semináře a konference,“ dodává. Úřad financuje publicitu a komunikační aktivity středočeských operačních programů prostředky z oblasti „Informovanost a publicita programu“, rozpočet schvaluje každý rok Výbor Regionální rady v projektu Komunikační aktivity. Na celé programové období (tj. 2007-2013) je vyčleněno 2 236 336 eur. Eva Potužníková
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE • Úřad Regionální rady Střední Čechy chce s Evropskou komisí vyjednat více peněz na rozvoj obcí a měst. Podle ředitele úřadu řada projektů troj- až pětinásobně převyšuje prostředky, které jsou v ROP Střední Čechy k dispozici. „Zejména investice do školství, zdravotnictví, městských center či volnočasových aktivit jsou poddimenzovány,“ říká ředitel Úřadu Regionální rady Střední Čechy Tomáš Novotný. Proto chce přesunout asi 944 miliony korun z prioritní osy 2 Cestovní ruch do osy 3 Integrovaný rozvoj.
Tady se dobře žije Regionální operační programy chystají společnou marketingovou kampaň s názvem „Tady se dobře žije“, která má prezentovat výsledky jednotlivých regionálních operačních programů a operačních programů Praha. V současné době běží dvě televizní kampaně, které jsou věnovány operačním programům - pořad „Víte, že…?“ a POKR. V těchto pořadech jsou prezentovány úspěšné projekty podpořené z dotací ROP. Minulý rok se zástupci jednotli-
vých programů zúčastnili Veletrhu URBIS INVEST, což je největší investiční veletrh střední a východní Evropy, kde kraje, regiony, města, obce i soukromí majitelé investičních příležitostí prezentují průmyslové a rozvojové zóny, veletrh
• Kolínská nemocnice se dočká dalších moderních provozů. Ještě letos začne rekonstrukce prvorepublikové budovy pavilonu N – historická budova zůstane zachována, ale bude nově vybavena zdravotnickou technologií, protože ta stávající je zastaralá. Vzniknou nová oddělení klinické biochemie, neurologie, ortopedie, novorozenecké a pediatrické JIP či miniinvazivního terapeutického pracoviště. Na realizaci projektu přidělil ROP NUTS II Střední Čechy více než 255 milionů korun z fondů Evropské unie. • Na Rakovnicku s pomocí ROP Střední Čechy vznikl zajímavý projekt rozhledny ve Velké Bukové, který byl financován z dotace ROP SČ. Návštěvníci se mohou z 15 metrů vysoké kamenné rozhledny, první tohoto typu na Rakovnicku, kochat výhledem na údolí řeky Berounky. Program vyčlenil na tento projekt přes 5,3 milionu korun.
navštěvují potenciální investoři, developeři, starostové měst a obcí, zástupci státní správy. ÚŘEDNÍCI NAVŠTĚVUJÍ STAROSTY Přestože informovanost o možnostech získání dotací z ROP Střední Čechy je podle úřadu na velmi dobré úrovni, jsou i tady místa, která stále nemají s čerpáním dotací z EU zkušenosti nebo o tom nemají informace. Proto vznikla informační kampaň Bílá místa v čerpání dotací z ROP Střední Čechy pro ty, kteří mají výrazný problém s čerpáním evropských financí. Od února navštěvují zaměstnanci úřadu starosty ve více než 200 obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel větším než 500 a informují je o možnostech financování jejich projektů z Regionálního operačního programu Střední Čechy. ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY PŘEDSTAVUJÍ NOVINÁŘŮM
Rozhledna Velká Buková.
foto: Úřad RRS střední Čechy
Každý žadatel a příjemce pro danou výzvu se také musí řídit závaznými pravidly pro povinnou publicitu – po zahájení realizace projektu, ať už jde o infrastrukturu či stavební práce, musí na místě umístit velkoplošný reklamní panel, kde bude symbol EU, odkaz na Evropský fond regionálního rozvoje, logo ROP NUTS II SČ a prohlášení „Investice do budoucnosti“. Povinné informace pak musejí zabírat alespoň 30 procent panelu. Po ukončení realizace pro-
7
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 3 / 2010
Festivaly pro milovníky klasiky Nabídka festivalů klasické hudby, které se v nadcházejících měsících budou konat v Česku, uspokojí i ty nejnáročnější diváky. Velká pozornost bude letos věnována českému rodákovi Gustavu Mahlerovi v souvislosti se 150. výročím jeho narození, a zazní samozřejmě i skladby dalších velikánů. Program festivalů bude opravdu rozmanitý, a to také proto, že se tu klasika často míchá s dalšími hudebními žánry. likánů. Na programu je celkem dvacet pět koncertů, nebudou chybět různé hudební žánry a mluvené slovo. Festival nabídne řadu věhlasných osobností – jmenujme alespoň fenomenálního pianistu Garricka Ohlssona nebo světoznámého skladatele a dirigenta Krzysztofa Pendereckého. Více informací na www.janackuvmaj.cz. MEZINÁRODNÍ OPERNÍ FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL (11. 6. až 5. 7. 2010)
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL PRAŽSKÉ JARO (12. 5. až 4. 6. 2010) Dílo Gustava Mahlera bude tvořit jeden ze základů programu již 65. ročníku a za zmínku stojí, že bude uveden i písňový cyklus z tvorby skladatelovy manželky Almy Mahler. Během festivalu také vyvrcholí dvouleté oslavy 120. výročí narození Bohuslava Martinů. Ještě před oficiálním zahájením, 9. května, se lidé mohou těšit na vystoupení slavného britského souboru English Baroque Soloists a Monteverdi Choir s dirigentem sirem Johnem Eliotem Gardinerem. Mezi hlavní hvězdy patří dále celosvětově proslulá houslistka Anne-Sophie Mutter, jeden z nejvýznamnějších pěvců současnosti Matthias Goerne, dirigenti Herbert Blomstedt a Pierre Boulez, dirigent a klavírista André Previn, ale také jazzová zpěvačka Dianne Reeves. To vše si vychutnáte v krásném městě, jehož celé historické jádro je na seznamu UNESCO. Více informací naleznete na www.festival.cz.
Centrem festivalového dění je nádherný areál zámku Litomyšl, který je na seznamu UNESCO. Na letošním 52. ročníku budou hostovat umělci ze tří největších českých operních scén - Národního divadla Praha, Státní opery Praha i Národního divadla Brno. Diváci se mohou těšit například na Prodanou nevěstu, Toscu či Kouzelnou flétnu. Celým festivalem prochází motiv oslav 700. výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn. To připomene mj. Lucemburský komorní orchestr Les Musiciens. Také Smetanova Litomyšl nezapomíná na jubilea významných skladatelů. Kromě Mahlera to bude 200 let od narození Fryderyka Chopina, organizátoři vzpomenou i na Jacquese Offenbacha či Bohuslava Martinů. Více informací na http://festival.smetanovalitomysl.cz/.
FESTIVAL UPROSTŘED EVROPY (13. 6. až 1. 8. 2010)
a Gustava Mahlera, nebudou chybět ani jazzové koncerty. Více informací na www.pragueproms.cz.
Tento mezinárodní festival se odehrává na mnoha místech v západních a severních Čechách, v Sasku a Bavorsku. Koncerty letošního 19. ročníku se uskuteční celkem v pětašedesáti městech na obou stranách hranice a milovníci hudby se mohou těšit na opravdu rozmanitý program. A co (například) čeká diváky na „české straně festivalu“? Na děčínském zámku zahraje ženské flétnové kvarteto I Flautisti, v jáchymovském Špitálním kostelíku Všech svatých vystoupí folklorní Trio Oriana, v Cisterciáckém klášteře v Oseku zazní Joseph Haydn v podání smyčcového Kvarteta Apollon a třeba v kostele sv. Mikuláše v Lounech zahraje Carlo Torlontano na alpský roh, který měří téměř čtyři metry. Více informací na www.festival-mitte-europa.com. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL PRAGUE PROMS (26. 6. až 22. 7. 2010)
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL ČESKÝ KRUMLOV (16. 7. až 21. 8. 2010)
Už samotný název naznačuje, v čem tkví myšlenka celého projektu. “PROMS” znamená v angličtině “PROMENÁDA”. V rámci festivalu se tedy můžete promenovat od žánru k žánru, od koncertu ke koncertu. Letošní 6. ročník se opět může blýsknout jmény, která zdobí světová pódia, za všechny jmenujme sopranistku Tizianu Fabbricini. Hvězdou Prague Proms bude filmový skladatel Lalo Schifrin, který napsal hudbu k desítkám hollywoodských filmů a televizních seriálů. V Praze bude dirigovat koncert Českého národního symfonického orchestru nazvaný Jazz Meets Symphony. Festival připomene také hudbu Beatles, Michaela Kamena
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL HUDBA TISÍCŮ MAHLER JIHLAVA (18. 5. až 7. 7. 2010) 9. ročník festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava 2010 je zcela ve znamení Mahlerova jubilea. Organizátoři kladou větší důraz na Mahlerovu orchestrální tvorbu a ostatní skladatelé budou letos v menšině. Koncerty se uskuteční nejen v Jihlavě, ale také v Pelhřimově, Třebíči a Kalištích u Humpolce a diváci se mohou těšit na špičkové domácí i zahraniční interprety. V jubilejní den (7. července) se v rodném domě Gustava Mahlera v Kalištích u Humpolce uskuteční koncert jedné z hvězd festivalu, proslulého barytonisty Thomase Hampsona. Mezi další zvučná jména patří například mezzosopranistka Dagmar Pecková. Více informací na www.mahler2000.cz. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL JANÁČKŮV MÁJ (24. 5. až 13. 6. 2010) Koncerty se budou konat nejen v Ostravě, ale i v Opavě, Frýdku Místku a dalších moravských městech. I během tohoto festivalu organizátoři divákům připomenou důležité Mahlerovo výročí. A na co se ještě lidé mohou těšit? Pětatřicátý ročník festivalu bude doslova nabitý mnoha krásnými koncerty z děl Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, ale také skladeb světových ve-
Centrem festivalu Smetanova Litomyšl je nádherný areál místního zámku.
Úleva pro starosty měst a obcí
Zjednodušení veřejných zakázek na obzoru Systém zadávání veřejných zakázek v členských státech Evropské unie se možná brzy dočká tolik potřebného zjednodušení. Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj drtivou většinou podpořil moje stanovisko, které zjednodušení procedury požaduje na Evropské komisi. Objemem 16% HDP se zadavatelé veřejných zakázek řadí k největším evropským investorům. Jak ale ukázaly zkušenosti posledních let, evropský legislativní rámec byl v některých oblastech zbytečně složitý a v důsledku nefunkční. Především starostové menších obcí se na mne dlouhodobě obraceli s tím, že jim nařízená složitost v zadávání zakázek značně komplikuje život. Pravidla jsou zatím nesmírně složitá. Menší obce, na rozdíl třeba od ministerstev, nemají k dispozici týmy právníků a odborníků. Mají
tak nejen svázané ruce, ale zvyšuje se i riziko chyb a nejasností. V důsledku to může vést i k vracení peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Obce se dostávají do problémů například tehdy, když chtějí společně postavit domov důchodců. Podle stávající úpravy si spolupráci musí jedna obec u druhé objednat a navíc vypsat řádné výběrové řízení. Dalším absurdním příkladem může být situace, kdy obce nemohou svobodně nakládat se svými pozemky a vypsat výběrové řízení s konkrétním záměrem, napří-
klad na stavbu sportovišť. Rozhodnutí výboru pro regionální rozvoj ukazuje na rostoucí význam skupiny Evropských konzervativců a reformistů. Zpočátku nás kolegové vnímali jako poněkud podezřelé euroskeptiky. Stále ale dokazujeme, že přicházíme s konstruktivními a dobře připravenými návrhy a dokážeme si vyjednat podporu. O stanovisku výboru pro regionální rozvoj bude Evropský parlament hlasovat na svém květnovém plenárním zasedání ve Štrasburku. Pokud jej schválí, Evropská komise začne na navrženém zjednodušení legislativy pracovat. Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR
Tato letní hudební přehlídka probíhá v dalším městě UNESCO, v Českém Krumlově. Festival nabízí široké spektrum hudby různých žánrů od 15. až po 21. století v interpretaci významných tuzemských i světových umělců. Letos se představí tři symfonické orchestry, dvanáct komorních orchestrů a souborů a více než dvě desítky umělců z celého světa. Chybět nebude ani tradiční operní představení, které si diváci vychutnají z unikátního otáčivého hlediště v zámecké zahradě. Mezi největší hvězdy letošního 19. ročníku bude bezpochyby patřit světoznámý tenorista José Cura, houslisté Gidon Kremer a Pavel Šporcl, jazzový trumpetista James Morrison či muzikáloví zpěváci z americké Broadwaye. Více informací na www.festivalkrumlov.cz. Tipy na další hudební festivaly: Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc (13. až 31. 5. 2010) www.mfo.cz Operní týden Kutná Hora (17. až 26. 6. 2010) www.opernityden.cz Kytarový festival Mikulov (4. až 10. 7. 2010) www.gfmikulov.com Třeboňská nokturna (6. až 10. 7. 2010) www.trebonskanocturna.cz Eva Tajanovská, CzechTourism
8
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 03 / 2010
KRÁTCE • V Chrástu u Plzně byl v lednu 2010 zahájen provoz rekonstruované budovy mateřské školy. Díky projektu, na který obec Chrást obdržela dotaci z regionálního operačního programu ve výši téměř 23 milionů Kč, tak došlo k navýšení kapacity mateřské školy z původního počtu 56 na 75 dětí a k vytvoření dalších dvou nových pracovní míst. • Díky projektu „Písek-regenerace centrální zóny Bakaláře“, který byl podpořen ve třetí výzvě ROP Jihozápad částkou 27,4 mil. Kč., byla provedena regenerace historického prostoru před gotickým Děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Kromě rekonstrukce historické kamenné dlažby došlo také k obnově veřejné zeleně, osazení nového městského mobiliáře a prostorové regulaci dopravy. • V posledních únorových dnech došlo k administrativní kontrole první etapové monitorovací zprávy projektu Odpočinková zóna Jordán první etapa. Cílem tohoto projektu je zlepšení stavu kulturně technické památky Jordán pro rozšíření nabídky cestovního ruchu v Táboře. Lokalita bude mít široké využití pro trávení volného času, relaxaci, cykloturistiku či pěší turistiku. Požadovaná dotace pro první etapu projektu je ve výši téměř 11 milionů korun.
Velké projekty mají stálé pamětní desky Nedílnou součástí projektů financovaných z evropských peněz je také jejich publicita. Ta je dokonce v případě, že si projekt vyžádá více než půl milionu eur této dotace, povinná. Jak jsou příjemci dotací s pravidly publicity jako takové - a především pak samozřejmě té povinné - seznamováni na jihozápadě Čech? „Veškerá dokumentace týkající se každé výzvy je vždy všem žadatelům a příjemcům k dispozici na webových stránkách Regionální rady. Součástí dokumentace jsou i „Pravidla pro publicitu“. Úřad Regionální rady kromě toho připravuje pro žadatele a příjemce také speciální semináře, na kterých jsou o pravidlech publicity informováni,“ říká o publicitě Klára Böhmová, vedoucí odboru řízení programu z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. NÁKLADY JSOU UZNATELNÝM VÝDAJEM O publicitu projektu se musí příjemce dotace postarat sám. „Zajištění publicity projektu podpořeného z ROP Jihozápad je povinností samotného příjemce dotace. Náklady na publicitu jsou uznatelným výdajem projektu,“ uvádí Klára Böhmová. „Příjemci dotace jsou povinni zajistit viditelné informační a propagační opatření. Nejčastěji jsou používány velkoplošné reklamní panely - billboardy, pamětní desky, internetové stránky, informační brožury či propagační předměty. U větších projek-
tů či nákupů hmotných předmětů s dotací nad 500 000 eur stanovují pravidla pro publicitu další konkrétní povinnosti. Například u infrastrukturních projektů je příjemce povinen postavit během provádění výstavby velkoplošný reklamní panel a po dokončení operace nahradit velkoplošný reklamní panel stálou vysvětlující tabulkou - pamětní deskou,“ upřesňuje Klára Böhmová. Publicita je sice povinná, ale jak již bylo uvedeno, příjemce dotace si ji nemusí hradit sám ze svých prostředků, jelikož náklady na povinnou publicitu jsou uznatelným výdajem a jsou tak hrazeny z dotace, kterou projekt získává. VŠICHNI DOSTALI PRAVIDLA A MANUÁLY ROP Jihozápad připravil pro příjemce dokumenty, podle kterých se mají při publicitních aktivitách řídit. Jedná se o „Pravidla pro publicitu“ a o „Grafický manuál“. Úřad Regionální rady je pak pro příjemce nejen konzultantem, ale následně publicitu podpořených projektů také kontroluje. Regionální operační programy mají ale také společnou publi-
Úprava píseckých Bakalářů je jedním úspěšných projektů financovaných z evropských peněz. foto: rr-jihozapad.cz citu. „Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo televizní spoty, které představují operační programy působící v České republice. V současné době se
vedle toho připravuje společná marketingová kampaň regionálních operačních programů. Kampaň by měla být realizována v letošním a příštím roce a
měla by představit konkrétní dosažené úspěchy jednotlivých ROPů,“ seznamuje s plánovanou kampaní Klára Böhmová. Jana Bartošová
NUTS II SEVEROZÁPAD KRÁTCE • Město Březová získalo dotaci z ROP SZ na svůj projekt s názvem „Multifunkční centrum Březová – 1. etapa“. Jde o více než 41 milion korun. Cílem projektu bylo vytvoření kvalitní infrastruktury pro společenský, kulturní, spolkový a sportovní život obyvatel města Březová a nejbližšího okolí, a to prostřednictvím rekonstrukce a přeměny stávající budovy kulturního domu na multifunkční centrum. • Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad se přestěhoval. Od poloviny března ho lze nalézt na nové adrese v ulici Masarykova v Ústí nad Labem. Změnou územního pracoviště v Ústí nad Labem došlo také ke změnám v telefonních kontaktech. Veškeré aktuální informace jsou k nalezení na stránkách. • Nová sociální zařízení pro rodiče s dětmi a postižené budou k nalezení v pěti městech Karlovarského kraje. Umožní to projekt Toa Point, v rámci něhož vznikne v regionu 10 moderních bezbariérových sociálních zařízení na evropské úrovni. Stavba prvního z těchto míst začala 1. března v Sokolově. Rozpočet projektu je asi 25 milionů korun. Dotace z ROP Severozápad tvoří 85 procent z této částky.
Na Severozápadě jsou nejčastěji vidět velké reklamní panely Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad zajišťuje, podobně jako úřady ostatních regionů, informovanost příjemců dotací o publicitě, kterou musí svým projektům zajistit jednotliví předkladatelé. Publicita jednotlivých projektů je však pouze jedna strana mince. Tou druhou je publicita samotnému ROPu. A tu zajišťuje právě úřad. VĚNOVAT SE PUBLICITĚ JE DŮLEŽITÉ
NEJČASTĚJI JSOU VIDĚT REKLAMNÍ PANELY
Získání prostředků z fondů Evropské unie s sebou nese celou řadu povinností, na které žadatel nesmí pro úspěšné dokončení akce zapomenout. Ponechme teď stranou diskusi o tom, zda jde především o přílišnou byrokratickou zátěž žadatelů, což je častým cílem kritiky z řad odpůrců evropské integrace. V tomto případě nejde o propagaci Evropské unie a Regionálního operačního programu Severozápad. Cílem je spíše seznámit ostatní s úspěšným projektem a případně je i inspirovat k využití dotačních zdrojů. Způsob tohoto informování si příjemce zvolí sám v rámci nastavených pravidel. „Úspěšné projekty pochopitelně prezentuje i Regionální rada a její úřad. Publicitu operačního programu včetně prezentace podpořených projektů má na starosti oddělení komunikace a publicity,“ řekl Evropským novinám tiskový mluvčí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Vojtěch Krump.
Formu publicity si volí každý příjemce sám. Možností má spoustu. K dispozici jsou například webové stránky, brožury, letáky, inzeráty, propagační předměty nebo rozhlasové či televizní spoty. „Forma publicity závisí z velké části na příjemci a jeho kreativitě,“ dodává Vojtěch Krump. Žadatel tak může krom výše uvedených možností zvolit i formu nejrůznějších seminářů, konferencí nebo besed. Přitom musí samozřejmě respektovat pravidla stanovená Evropskou unií. Tak například u projektů nad 500 tisíc eur je stanoveno povinné minimum – tedy instalace billboardu během fyzické realizace projektu a následné umístění pamětní desky. Právě velký billboard, který říká, že projekt podpořila Evropská unie, je na území NUTS Severozápad vidět nejčastěji. „Jako formy povinné publicity příjemci nejčastěji volí velkoplošné reklamní panely a pamětní desky. Vyplývá to i z toho, že Regionální operační program Severozápad je z velké části orientován na podporu vět-
Publicitu projektů budou muset zajistit i v Děčíně. Na projekt „Evropská obchodní akademie Děčín – přístavba tělocvičny včetně zázemí“ získala škola 50 milionů korun. zdroj: www.nuts2severozapad.cz ších investičních projektů.“ Při pohledu na finanční stránku publicity se ovšem nedozvíme žádná pevná čísla. I na Severozápadě si výši peněžních prostředků, které půjdou na nutnou publicitu, určuje každý žadatel sám. „Objem finančních prostředků, které jsou vynaloženy na publicitu, musí být vždy přiměřený velikosti projektu a u jednotlivých příjemců se tedy může značně lišit,“ vysvětluje Vojtěch Krump. ÚŘAD ZAJIŠŤUJE PLNÝ INFORMAČNÍ SERVIS Jedním z nejdůležitějších úkolů Úřadu Regionální rady je poskyto-
vat informace a pomáhat žadatelům s problémy, které spadají do oblasti publicity. I proto má úřad vlastní komunikační a informační strategii, s jejíž pomocí zajišťuje informování veřejnosti. „Poskytujeme žadatelům konzultace i metodickou podporu. Zároveň nabízíme příjemcům možnost spolupracovat s Úřadem Regionální rady a společně prezentovat jejich projekty například prostřednictvím našeho webu nebo v rámci presstripů, během kterých jsou projekty představovány mediím,“ dodává tiskový mluvčí. Základní informace o pravidlech publicity ROP Severozápad lze najít v Metodickém pokynu Pra-
vidla pro publicitu. Platnou verzi lze najít na webových stránkách úřadu www.nuts2severozapad.cz. Součástí metodického pokynu je také grafický manuál, který nastavuje jednotný vizuální styl použitých nástrojů. „Této problematice se věnujeme i ve zpravodaji AeROPlán. Způsob zajištění publicity projektů mohou příjemci konzultovat s pracovníky Úřadu Regionální rady.“ Na téma publicity se také konají semináře. Většinou jde však o semináře určené pro žadatele, o jejichž projektu už bylo kladně rozhodnuto. I pozvánky na jednotlivé semináře lze najít na zmíněných webových stránkách. Filip Appl
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 03 / 2010
Úřad publicitu projektů nekoordinuje Publicita projektů je jednou z nezanedbatelných složek přípravy a realizace každého záměru, spolufinancovaného z Regionálního operačního programu Severovýchod. Jakým způsobem se publicitou zabývá Úřad Regionální rady? ROP MÁ TAKÉ SVOU PUBLICITU Za publicitu u konkrétní dotační akce vždy odpovídá realizační tým daného projektu. V rámci těchto předpisů je tedy nutné hlídat si problematiku správného zobrazování log ROP Severovýchod a EU a zveřejňovat informace, které žadateli ukládají stanovená pravidla. „Publicita všech dílčích projektů dělá publicitu celému regionálnímu operačnímu programu, tedy i Evropské unii,“ dodává mluvčí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Eva Jouklová. Kromě publicity jednotlivých projektů však existuje také publicita celého operačního programu. Povinnost dělat ROPu publicitu ukládá Úřadu Regionální rady Evropská komise. ROP Severovýchod a s ním spojené orgány mají svou komunikační strategii, která stanovuje způsob a míru publicity operačního programu. „Zaměřujeme se na informační kampaň o ROPu. Chceme, aby obyvatelé Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje, tedy regionu soudržnosti Severovýchod, věděli, že ROP existuje a co nabízí,“ řekla Eva Jouklová. Podle ní je nutné informovat veřejnost hned z několika podstatných důvodů. Tím hlavním je
zlepšit povědomí o čerpání a zvýšit počet zaregistrovaných projektů. „Poskytujeme informace tak, abychom upoutali pozornost žadatele a motivovali je k čerpání.“ Podle mluvčí se v poslední době objevuje nový druh informační strategie. „Jde o kampaň, kdy představováním regionálních projektů ukazujeme na konkrétní přínosy evropských dotací v regionu. Tedy ukazujeme na to, co se pro obyvatele postavilo a co mohou sami využívat.“
Neexistuje žádný finanční strop. Každý si totiž v rozpočtu projektu určuje, kolik finančních prostředků na publicitu vyhradí tak, aby dokázal všechny povinnosti s tím spojené zvládnout. „Vše záleží na příjemci, na povaze projektu a výši přidělené dotace. Je pochopitelné, že například projekt, který má celkovou dotaci 7 milionů, nebude realizovat tak nákladnou publicitu jako např. projekt s celkovou dotací 250 milionů korun.“ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JSOU SEMINÁŘE Zásadním nástrojem pro předání informací a zkušeností, které
jsou potřeba pro dobrou orientaci a zvládnutí problematiky publicity u spolufinancovaných projektů, jsou semináře. „Každý, kdo žádá o dotaci z našeho operačního programu, tedy Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, se může zúčastnit seminářů, které jsou právě určené pro potencionální žadatele a příjemce. Tyto semináře organizujeme ke každé výzvě. Na školení se žadatelé dozví nejenom základní informace o výzvách, obecných pravidlech, tvorbě žádosti o dotaci, ale i pravidlech publicity,“ sdělila Eva Jouklová. V loňském roce proběhl poslední seminář s touto tématikou v listopadu v krajských
KRÁTCE městech. Hlavní náplní byly informace o tom, jaké zvolit prostředky publicity v projektových žádostech a jak je správně nastavit. Další semináře už přímo pro žadatele jsou organizovány po schválení žádostí. Tam už se publicita probírá podrobněji a účastníci se tam dozví konkrétní postupy a návody k úspěšnému zvládnutí publicity u jejich projektu. „Doporučuji sledovat i webové stránky www. rada-severovychod.cz, kde jsou zveřejněna Pravidla publicity jako příloha č. 10 Příručky pro žadatele a příjemce. Příručku naleznete v sekci Výzvy a dokumenty,“ dodává Eva Jouklová. Filip Appl
KOORDINACI ÚŘAD NEPROVÁDÍ Ačkoliv Úřad Regionální rady poskytuje všechny potřebné informace pro příjemce projektů a také zajišťuje publicitu samotnému operačnímu programu, nekoordinuje tyto aktivity u žadatelů. Publicitu projektu si tak musí zajistit každý sám a dohlédnout na dodržování všech stanovených předpisů. Každý příjemce dotace má také možnost konzultovat v průběhu realizace projektu cokoliv z plánované publicity ve svém projektu. „Příjemci tuto možnost velice využívají. Odpovědi na jejich dotazy jsou zpravidla okamžité a to formou telefonickou nebo mailem,“ zdůrazňuje Eva Jouklová. Finanční stránka této problematiky je v tomto případě velmi nejasná.
9
• V Jablonci nad Nisou proběhl 10. ročník veletrhu cestovního ruchu Euroregion Tour. Představilo se na něm přes sto vystavovatelů z několika zemí. Vedle zahraničních účastníků z Německa, Polska a Slovenska tu své turistické možnosti představují také některé české oblasti a kraje včetně Královéhradeckého, Moravskoslezského či Libereckého. • Centrum evropského projektování připravuje pro zájemce nové semináře s celou řadou témat. Patří mezi ně například příprava projektů, projektové řízení, finanční řízení či zadávací řízení. Semináře se konají v rámci projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK). Na semináře se lze registrovat na internetu. Veškeré informace lze najít na internetové stránce www.cep-rra.cz/paak/. • Webové stránky Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod mají novou grafickou podobu. Na stejné adrese teď návštěvník najde snadno a rychle veškeré potřebné informace. Na titulní stránce nyní kromě aktualit uživatelé naleznou také aktuální výzvy a s nimi spojené dokumenty.
Dobře známé tabule jsou pouze jedním z mnoha prvků publicity projektů. Nezapomněli na ně ani při rekonstrukci bývalého kina v Jablonném v Podještědí. zdroj: www.jablonnevp.cz
• Hotelová škola Bohemia v Chrudimi modernizuje s pomocí evropských fondů. Modernizací učeben stolničení, učeben pro výuku technologie přípravy pokrmů a vybavení nové třídy informačních technologií chce výuku přiblížit k praxi. Projekt přišel na necelých pět milionů korun. Evropská unie přispěla částkou 3,8 mil. korun.
NUTS II JIHOVÝCHOD
Formu publicity si volí žadatelé
KRÁTCE • V oblasti lázeňství jižní Moravy podpořil Regionální operační program Jihovýchod čtyři již dokončené projekty a dalších šest projektů je ve fázi hodnocení. Celkové investované výdaje přesahuji dvě miliardy korun, z toho dotace ROP Jihovýchod činí téměř 680 milionů korun, což znamená více než 30procentní podíl dotace na celkových investovaných výdajích. Projekty rovněž počítají se 170 nově vytvořenými pracovními místy.
Regionální rada Jihovýchod se při propagaci své činnosti řídí nařízením Evropské komise v oblasti publicity. V praxi to znamená, že informuje o jednotlivých požadavcích příjemce, pomáhá jim s konkrétní aplikací požadavků na jejich projekty a kontroluje dodržování pravidel publicity. Pravidla publicity ROP Jihovýchod jsou zveřejněna na webových stránkách www.jihovychod.cz, včetně všech požadovaných log v různých variantách ke stažení. „S pravidly publicity se setkávají už žadatelé v rámci dokumentace při vyhlašování výzvy. Mohou si tak zavčas při zpracování projektu promyslet, jaké formy publicty, kromě povinné, jsou vhodné pro daný projekt a uvést je v projektové žádosti,“ uvedla tisková mluvčí Regionální rady Jihovýchod Milena Marešová. S ostatními Regionálními radami spolupracuje Jihovýchod například v oblasti mediální komunikace, konkrétně jsou to televizní a rozhlasové reklamy, ze samostatných titulů je to pak tematicky zaměřený televizní pořad POKR. „Probíhají také různé on-line komunikace, máme i publikační činnosti nebo přípravu presstripů,“ dodala Marešová. S koordinací těchto činností pomáhá radě ministerstvo pro místní rozvoj. Ostatní činnosti, například společný monitoring médií, si Regionální rady zorganizovaly samy.
NA ZAČÁTKU JSOU SEMINÁŘE Noví příjemci jsou zváni na semináře, kde jsou kromě jiného informováni také o nejčastějších úskalích při aplikaci pravidel publicity. Příjemci při řešení například billboardů, pamětních desek, inzerátů, letáků, brožur a podobně využívají konzultací s pracovníky úřadu a posílají úřadu k posouzení své grafické návrhy ke schválení. Především se příjemcům jedná o schválení správného užití log. Na Úřadu Regionální rady Jihovýchod je za tento typ publicity zodpovědné oddělení publicity a technické pomoci. Za publicitu projektů potom zodpovídají příjemci dotací. Regionální rada se snaží používat co nejširší škály prostředků publicity. „K zahájení komunikační kampaně ROP Jihovýchod v roce 2008 jsme využili návštěvy evropské komisařky Danuty Hübner, která pokřtila tramvaj se symboly ROP Jihovýchod a Evropské unie,“ uvedla Marešová. K nejčastěji používaným prostředkům publicity podle ní patří reklama a PR v médiích, převážně tiskových a rozhlasových. Dodala, že internetové stránky Regionální rady Jihovýchod jsou význam-
Evropská komisařka Danuta Hübner v Brně pokřtila tramvaj se symboly ROP Jihovýchod a Evropské unie. ným zdrojem informací, což dokazuje mimo jiné i jejich vysoká návštěvnost. „Nechali jsme si vypracovat průzkum u zástupců našich cílových skupin, jakým způsobem obvykle získávají informace o ROP Jihovýchod. Internet se umístil na prvním místě,“ dodala Marešová. ÚSPĚCH SLAVÍ KULATÉ STOLY Rada vydává informační letáky, brožury, pravidelný newsletter
a samozřejmě tiskové zprávy. Pořádá také semináře pro žadatele a příjemce, velký úspěch podle tiskové mluvčí měly konference, například loňská, nazvaná Dialog nad projektem, nebo konference v roce 2008 nazvaná Vize 2015. S ohlasem se setkávají i diskusní kulaté stoly. Kulatého stolu s bankovním sektorem se zúčastnili zástupci ministerstev, krajů a všech Regionální rad. Diskuse na téma rozvoje cestovní-
ho ruchu byly na úrovni krajů. Pořádány jsou i akce pro veřejnost, například in-line jízdy v Jihlavě a Brně. Příjemci pak nejčastěji využívají billboardy, pamětní desky, inzerci, letáky a podobně. Co se týká nákladů na publicitu, Regionální rada Jihovýchod vyčlenila na devítileté období do roku 2015 pro publicitu přibližně 0,85 procenta svého rozpočtu. Michal Tillgen
• Projekty lázeňských center na jižní Moravě, na Vysočině obnova národní kulturní památky, výstavba sportovně-rekreačního areálu a centra volného času postoupily na základě posouzení jejich souladu se strategickou výzvou do další fáze hodnocení. Rozhodl o tom Výbor Regionální rady Jihovýchod na svém zasedání 17. 3. 2010. • Dotace Regionálního operačního programu Jihovýchod proplacené realizátorům projektů v Jihomoravském kraji a na Vysočině přesáhly hranici čtyř miliard. Úřad Regionální rady Jihovýchod již proplatil 378 žádostí o platbu. Největší objem dotací, 2,5 miliardy korun, tradičně putoval do oblasti dopravní infrastruktury a obslužnosti. K dnešnímu dni jsou ze 114 schválených projektů dokončeny 54. Více na straně 12.
10
100064_Inz_JARO_EV_276x409.indd 1
INZERCE
EN č. 3 / 2010
15.2.10 10:42
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 3 / 2010
Publicita je důsledně kontrolována
KRÁTCE
Například obec Vikýřovice, která už má pěkný venkovský stadion, teď přistavuje k základní škole Centrum sportu a zábavy. Z Regionálního operačního programu Střední Morava na něj získala dotaci ve výši 28 mil. Kč z oblasti podpory Rozvoj venkova a prioritní osy Integrovaný rozvoj a obnova regionu. foto: archiv obce
• Stroje za více než 16 milionů korun pořídila Sigmundova střední škola strojírenská v Lutíně na Olomoucku. Peníze na vybavení získala z ROP Střední Morava. Škola z přidělených peněz pořídila soustruhy, frézky, vrtačky a dva CNC stroje. „Jedná se většinou o drahé strojní vybavení a bez evropských peněz bychom nemohli sami stroje nakoupit,“ dodal ředitel školy Pavel Michalík. Škole s předfinancováním projektu pomohl její zřizovatel Olomoucký kraj. Nové stroje nebudou využívat pouze studenti denního studia, ale také dálkaři, kteří si tak rozšiřují kvalifikaci třeba díky ztrátě zaměstnání. Celková investice do projektu s názvem Středisko celoživotního vzdělávání ve strojírenských oborech byla 16,6 milionu korun, z Regionálního operačního programu Střední Morava bylo projektu přiděleno 14,9 milionu.
Publicita je plně v režii Úřadu Regionální rady. Ten ji vykonává podle schváleného ročního komunikačního plánu. Příjemce musí ke každému projektu v době jeho realizace dát informační ceduli, že je daný projekt financován z ROP Střední Morava a po ukončení realizace dá k projektu pamětní desku, která musí být u projektu minimálně po dobu udržitelnosti v délce 5 let. V případě, že jsou ve výzvě definovány marketingové aktivity, může si je z prostředků od ROP uhradit. Tomáš Fridrich
• Úprava prostoru před olomouckým nádražím jde do finále. V současnosti běží její 4. etapa. Celý projekt má být dokončen v červenci tohoto roku. Aktuálně se provádějí zemní práce, pokládka dlažby, montáž označení zastávek nebo příprava sloupů pro nový kamerový systém. Práce na projektu začaly v únoru 2009. Celkové náklady jsou 260 milionů korun, z toho 100 milionů tvoří dotace z ROP Střední Morava. V lokalitě se několikanásobně kříží tramvajová, autobusová a automobilová doprava s trasami chodců.
Pokud se chceme zabývat publicitou, je potřeba rozlišit publicitu a propagaci programu, kterou zajišťuje Regionální rada a je určena pro žadatele o dotace. Tato publicita je hrazena z prioritní osy technická pomoc. Druhý význam publicity souvisí se vztahem k veřejnosti. To znamená, že projekty propagují příjemci dotací. Ti informují o tom, že jejich konkrétní projekt byl podpořen z ROP. U ROP Střední Morava mají příjemci k dispozici design manuál, který radí, jak používat grafické prvky u tištěných materiálů nebo multimediálních aplikací. Konkrétní postup při zajištění publicity určuje metodický pokyn. V něm je myšleno na všechny varianty publicity projektu včetně postupu u různých druhů projektů. Na naše dotazy ohledně publicity ochotně odpovídala tisková mluvčí ROP Střední Morava Renata Škrobálková. PROJEKTY ANO, ROP ZATÍM NE Pravidla publicity jsou popsána v samostatném metodickém pokynu Publicita a odkaz na tento pokyn je v Příručce pro žadatele i v Příručce pro příjemce. Na seminářích pro žadatele i příjemce je vždy část věnovaná publicitě. Správné dodržování publicity je vyžadováno k doložení při žádosti o platbu, takže kontrolor, který má projekt na starosti, okamžitě zjistí, zda příjemce pracuje s publicitou či nikoliv. Příjemcům je určen design manuál, ve kterém jsou popsány různé varianty publicity. Například u infrastrukturních projektů se doporučuje používat billboard a pamětní desku. Drobné stavby se označují jednotlivě. Pokud nejsou ve výzvě k projektu definovány další marketingové nástroje, není potřeba je použít. Příjemcům samozřejmě není bráněno, aby projekt propagova-
li dále, související náklady však musí uhradit z vlastních zdrojů. ROP jako takový ani příjemci nejsou v současnosti propagováni jako celek. To by se mohlo v budoucnu změnit. Přestože se informuje o jednotlivých projektech, veřejnost není dostatečně informována o dotacích z EU obecně. Přesto má Úřad Regionální rady v komunikačním plánu stanoveny propagační aktivity, mezi něž patří vzdělávací akce jako konference nebo semináře a dále například výstupy v médiích. CO JE DOBRÉ MÍT NA PAMĚTI Příjemci by měli k publicitě přistupovat systematicky. Prvním předpokladem je seznámení se s metodickým pokynem k povinné publicitě. Dále je potřeba určit podle druhu projektu konkrétní požadavky na publicitu. Podle nich příjemce určí
11
požadavky a technické parametry cedulí, pamětních desek a dalších informačních nástrojů. Následuje zpracování grafického návrhu, který musí vyhovovat grafickým manuálům i pravidlům pro publicitu. Pokud chce mít příjemce jistotu, může zaslat návrh k posouzení Regionální radě. Může se stát, že dojde k chybám v provedení zobrazení vlajky EU nebo loga ROP. Pokud je vše v pořádku, nic nebrání realizaci. Informační nástroje je potřeba umístit na dobře viditelné místo a výsledek fotograficky zdo-
kumentovat. Není například dobré zapustit pamětní desku do země, protože nebude dobře vidět a budoucí údržba nebude snadná. PENÍZE NA TENTO ROK JSOU Na rok 2010 má Úřad Regionální rady v rozpočtu na publicitu vyčleněno 5,5 milionu korun. Příjemce může na Úřad Regionální rady zaslat podklady k odsouhlasení nebo se objednat na konzultaci. Řada z nich to dělá, ostatní se řídí podle vydaného metodického pokynu.
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO
Žádáme o peníze na rozsáhlejší kampaň
KRÁTCE • Počátkem března proběhl kontrolní den výstavby Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje. Ukázal jedinečnost centra, ve kterém budou sídlit hasiči, policisté i zdravotníci a odkud budou řízeny veškeré záchranné, bezpečnostní a krizové akce na území kraje. Projekt je s dotací 628 milionů korun také finančně nejnáročnějším podpořeným záměrem z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Otevření centra se chystá v příštím roce.
Povinná publicita projektu je pojem pevně spojený s projekty financovanými z fondů EU. Každá z regionálních rad povinnou publicitu prosazuje a informuje o ní příjemce dotací. Tato pravidla existují proto, aby občané věděli, že na projekt přispěla EU svými penězi. Dá se to vlastně považovat za částečnou odpověď na otázku: „A co pro nás EU udělala?“ Informace o publicitě projektů financovaných Regionální radou Moravskoslezsko nám ochotně poskytl manažer vnější komunikace Michal Sobek. VÍCE INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Pravidla pro publicitu jsou samostatným metodickým pokynem, a tedy součástí dokumentace pro žadatele a příjemce. Povinné publicitě je věnována samostatná sekce na webu Regionální rady Moravskoslezsko. Aby bylo téma klientům trochu přístupnější, byla také vytvořena odlehčená a vizuálně přitažlivější verze těchto pravidel. K tomu je vždy podána pomocná ruka všem, kteří požádají o vyjádření nebo schválení návrhu zvoleného nástroje publicity. Mimo jiné také formou pravidelných seminářů a školení nebo prostřednictvím článků v informačním zpravodaji Apropó. CHYSTÁ SE SPOLEČNÁ PUBLICITA VŠECH ROP Společná publicita ve formě rozsáhlé marketingové kampaně bude aktuální v průběhu příštího roku. Na přípravě kampaně se nyní ve spolu-
práci s ostatními regionálními radami a ministerstvem pro místní rozvoj intenzivně pracuje. Jejím cílem bude oslovit širokou veřejnost a přiblížit lidem, co konkrétně jim dotace ze strukturálních fondů přinášejí v každodenním životě. Publicitu je potřeba koordinovat tak, aby byla pro všechny příjemce nastavena stejně. To spočívá v přehledném nastavení podmínek, jasně stanovených prostředcích a nástrojích povinné publicity. Důležité jsou také konzultace, které jsou žadatelům o dotace i příjemcům poskytovány v celém průběhu přípravy projektů i jejich realizace. Příjemci dotací si mohou také nechat profesionálně posoudit grafické návrhy řešení publicity. HODNĚ MUZIKY ZA MÁLO PENĚZ Nastavení pravidel a konzultaci přípravy projektů má v případě ROP Moravskoslezsko na starosti odbor marketingu
• S výstavbou cyklostezky spojující Krnov, Opavu a Velké Hoštice se začne letos v květnu. Cyklostezka dlouhá 33 kilometry bude stát téměř 65 milionů korun, převážnou část nákladů až do výše 55 milionů korun pokryje dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Poprvé si cyklisté trasu projedou na jaře 2012. Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje. a posílení absorpce. Ten také připravuje a řídí veškeré aktivity. O příjemce dotací se v době realizace projektu a naplňování prvků publicity starají lidé z odboru implementace programu, opět ve spolupráci s marketingovým oddělením. Povinná publicita je vždy o billboardu a pamětní desce v místě realizace projek-
tu. Prostředků povinně volitelné publicity je několik. V praxi se osvědčuje nejvíce inzerce v médiích, různé propagační materiály a podobně. Rozpočet na vlastní publicitu není nijak veliký, v tomto roce se pohybuje v řádu stovek tisíc korun. Díky fungujícímu marketingu jsme ale mnoho věcí schopni vytvářet a realizovat vlastními
foto: www.nuts2moravskoslezsko.cz silami. Pro zajištění větší marketingové kampaně ale vlastní prostředky ani ve spojení s ostatními Regionálními radami nestačí, podali jsme proto společnou žádost o peníze z Operačního programu Technická pomoc, který je právě k těmto účelům určený. Tomáš Fridrich
• Cyklisté a běžkaři v Beskydách se mohou těšit na několik změn. Na trasách budou mít k dispozici nová odpočívadla nebo panoramatické tabule. Služby se rozšíří díky projektu Slezská magistrála, na jehož realizaci získá Moravskoslezský kraj přes 7 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Cykloturisté se novinek dočkají už letos v létě, běžkaři pak příští zimu.
12
ČESKÁ REPUBLIKA
EN č. 3 / 2010
Otazníky kolem hraničního přechodu do Polska Královéhradecký kraj plánuje otevřít hraniční přechod ve Zdoňově - Mieroszowě na Broumovsku pro motoristy. Přechod se nachází v sousedství skalního města v Adršpachu v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a dosud slouží jen pěším a cyklistům. Kraj svůj záměr zaštiťuje tím, že silnice ve Zdoňově projde v letošním roce náročnou rekonstrukcí, kterou z 85 procent zaplatí evropská dotace z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR - Polsko. Podmínkou přidělení dotace ale je, že hraniční přechod na opravené silnici bude otevřen i pro automobily do 2,5 tuny. Evropská dotace ve výši 80 milionů korun je určena pro rekonstrukci hraničních komunikací v Broumovském výběžku. Kromě čtyřkilometrového úseku ve Zdoňově se bude opravovat i silnice vedoucí k přechodu Starostín, a to na sedmikilometrovém úseku mezi Meziměstím a Teplicemi nad Metují. Dělníci srovnají povrchy vozovek, položí nový asfalt, vyčistí příkopy a nainstalují nové dopravní značení. „Od samospráv máme souhlasy. Finance z Evropské unie mají pro motoristy zkvalitnit silniční spojení v příhraničních obcích České republiky a Polska. Pokud Zdoňov tyto prostředky nevyužije, jen těžko se v dohledné době opravené silnice dočká,“ uvedl právník Královéhradeckého kraje Jan Novák.
Jedním z důvodů pro otevření přechodu pro auta je také zkrácení cesty mezi Polskem a Českem. Například řidiči, kteří jedou z Trutnova do Meziměstí v Trutnovském výběžku, by si přes kousek polského území po otevření přechodu zkrátili cestu o deset kilometrů. Mnozí obyvatelé Zdoňova, chalupáři, ochránci přírody či lidé ze sousedního Adršpachu ale nechtějí o otevření přechodu pro běžný provoz osobních aut ani slyšet. Obávají se, že ztratí svůj klid a sepsali proto petici. „U nás se všude otevřely přechody, dělají se nové cesty. Ale už je jich trochu moc. Někde by měly zůstat klidné kouty, jako je tenhle, kde si lidé můžou odpočinout. Už teď jsou v Adršpachu ve skalách návaly. Poláci tam
jezdí jako do Disneylandu“, říká Michal Brunner, člen občanského sdružení BUK Zdoňov, které stojí v čele odpůrců otevření přechodu pro osobní auta. A právě složitá situace v Adršpašském skalním městě je důvodem, proč ze záměru otevřít přechod ve Zdoňově pro osobní auta nebyli od počátku nadšeni ani ochránci přírody z CHKO Broumovsko. V regionu rapidně přibývá polských návštěvníků. Jejich počty se ještě zvedly od vstupu do schengenského prostoru. Broumovsko je blízko hodně zalidněných měst Walbrzych a Wroclav a slouží jako oblíbená výletní destinace. V posledních dvou letech jsou však o prodloužených víkendech a dovolených počty polských turistů ve skalách extrémní. Do Adršpachu přijede čtvrt milionů lidí za rok. „V létě 2009 přesáhly v době polských svátků počty návštěvníků ve skalním městě únosnou mez. Prohlídková trasa není nafukovací. Pokud se tam nahrne několik tisíc lidí, tvoří se fronty, lidé si nemají čas skály pořádně prohlédnout. Navíc kvůli frontám znečišťují a
poškozují okolní krajinu a chodí mimo vytyčené trasy,“ postěžoval si zástupce vedoucí správy CHKO Broumovsko Petr Kuna. Dodává, že ochranáři nechtějí v žádném případě turisty od návštěvy odrazovat, je ale nutné jejich počty regulovat, aby se neopakovala situace ze srpna, kdy řidiči doslova zacpali parkujícími vozy obec Adršpach natolik, že by jí neprojeli ani záchranáři. CHKO Broumovsko se snaží, aby polská média včas informovala, že ve skalách hrozí nával. Aktuální parkovací kapacitu bude na svých internetových stránkách zveřejňovat i obec Adršpach, která si také pořídila dopravní značky regulující parkování. Skutečným řešením je však podle ochranářů jen možnost regulovat dopravu od Horního Adršpachu po náměstí v Teplicích nad Metují, aby bylo možno silnici dočasně uzavřít a nechat projet jen ty, kteří v oblasti trvale bydlí nebo jsou ubytováni v hotelu. Do tohoto záměru příliš nezapadá plán Královéhradeckého kraje otevřít hraniční přechod v Zdoňově pro běžnou osobní dopravu. Ani náchodská
dopravní policie zde nedoporučila běžný dvousměrný provoz. Silnice ve Zdoňově zůstane i po opravách mnohde příliš úzká. Ochránci přírody by proto podobně jako členové občanského sdružení BUK Zdoňov rádi krajské představitele přesvědčili k alternativnímu řešení. „Nechystáme žádné blokády, je ale přece možné využít různých omezení podle počtu návštěvníků, ky-
vadlových doprav či ekobusů. Nikde přece není v schengenské smlouvě napsáno, že přes všechny hraniční přechody musejí jezdit automobily“, uzavírá Olga Himmelsbergerová ze sdružení BUK. Opravy silničních úseků v Broumovském výběžku začnou na jaře, dodavatelé stavby už jsou vybráni. Práce by měly skončit letos na podzim. Věra Hofmanová
Věděli jste, že...? aneb Recykláty nás obklopují „Drtivá většina populace chápe pojmy třídění a recyklace a do velké míry i jejich smysl. Daleko méně lidí už ovšem dokáže s jistotou definovat, jak se který materiál recykluje. Také o poznání menší procento lidí je schopno uvést příklady výrobků zhotovených z recyklovaných materiálů. Přitom nás obklopují daleko více, než si možná uvědomujeme,“ říká Lenka Bacovská z Centra evropského projektování v Hradci Králové. • Toaletní papír – až ze 100 procent recyklovaný Ano, je to tak, toaletní papír, tedy předmět denní potřeby, bez kterého si civilizovaná společnost nedokáže život představit, se běžně vyrábí ze stoprocentně recyklovaného materiálu. • Plechovka – recykluje se ze 100 procent Tady to platí skutečně do puntíku. Použité plechovky se v hutích pře-
taví a vznikne z nich většinou stejný výrobek, tedy opět plechový obal. • Vodovodní kohoutek – 95% podíl recyklátu Další příklad denně používaného předmětu je vodovodní baterie. Velký podíl zde mají kovové materiály, u nichž je recyklace velmi jednoduchá. Kovový odpad vytříděný podle druhu ze sběren druhotných surovin nebo sběrných dvorů se vozí do hutí. Při kompletaci výrobku se po jeho odlití přidají pouze další součástky, například z plastů či keramiky, které mohou také být částečně recyklované. • Noviny – recyklace ze 70 procent Denní tisk či reklamní materiály je možné vytisknout na recyklovaném papíru, v tomto případě lze hovořit až o 70 procentech recyklace. Slisovaný sběrový papír poslouží k výrobě nového papíru stejně, jako když se papír vyrábí ze dřeva, přidává se do směsi na výrobu papíru. Papír je možné takto recyklovat pětkrát až sedmkrát. Další příklady
Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně kvalitní! Možná jste nevěděli, že výrobek, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!
Proplaceny jsou čtyři miliardy
Příliv evropských investic do Jihovýchodu nekončí Dotace Regionálního operačního programu Jihovýchod proplacené realizátorům projektů v Jihomoravském kraji a na Vysočině přesáhly hranici čtyř miliard. Úřad Regionální rady Jihovýchod již proplatil 378 žádostí o platbu.
Doprava Největší objem dotací (2,5 miliardy korun) tradičně putoval do oblasti dopravní infrastruktury a obslužnosti. K dnešnímu dni jsou ze 114 schválených projektů dokončeny 54. K posledním dokončeným projektům na Vysočině patří například rekonstrukce mostů ve Stropešíně a Humpolci, silnice druhé třídy Brtnice–Zašovice, Štěpánovice–Vacenovice, obchvat Oslavičky a průtah v Počátkách. V Jihomoravském kraji jsou například v současné době rekonstruovány silnice druhé třídy v Oslavanech, Moravském Písku, Rajhrad–Židlochovice, Hrušovany–Bojanovice, průtah Čejkovicemi a obchvat Hrušovan u Brna. V Bzenci dokončili výstavbu terminálu s přestupy mezi železniční a autobusovou hromadnou dopravou.
až 95 % RECYKLÁT
www.cistykraj.cz
www.jaktridit.cz
výrobků, které se poměrně snadno vyrobí z recyklovaného papíru jsou sešity, lepenkové krabice, knihy nebo obaly na vajíčka. • Vybavení automobilu – recyklace ze 40 procent Také při výrobě tak složitého dopravního prostředku, jakým automobil bezesporu je, se ve velké míře používají díly zhotovené z recyklátů. Jsou to například koberečky a obložení kufrů z netkané textilie, plastové nárazníky nebo palubní deska. Je pochopitelné, že i kovové díly mohou vznikat z druhotných surovin opětovně využitých ve slévárnách. • Mikiny a náplně oděvů z dutých vláken – 100% recyklace zahřeje Při výrobě některých oděvů z dutých vláken, se využívá recyklát získaný ze zcela jiného odvětví průmyslu – z potravinářství. Polyethylenové lahve (PET) od nápojů poslouží k jejich výrobě velmi dobře. Více informací najdete na www.cistykraj.cz. (kp)
Rozvoj měst a obcí Projektům měst a obcí byla proplacena již téměř jedna miliarda korun. Ze 182 schválených projektů jsou dokončeny 82 projekty. Například byla dokončena digitalizace nemocnic v Boskovicích a Blan-
sku. V Mikulově vzniklo G–centrum, domov pro seniory, denní stacionář a dům s pečovatelskou službou, a to díky rekonstrukci nevyužívaného objektu bývalých kasáren. Dokončeno je také chráněné bydlení v Šanově a tréninkové bydlení na Zámečku Střelice pro osoby s mentálním postižením. Centrum sociálních služeb Mahenka v Jihlavě po celkové rekonstrukci a rozšíření opět nabídlo své služby sociální rehabilitace osobám ze skupin ohrožených sociálním vyloučením. Nabídku sociálních služeb v mikroregionu Velkomeziříčsko–Bítešsko rozšířil nově otevřený denní stacionář NESA poskytující ambulantní služby osobám zdravotně a mentálně postiženým. Kyjov a Kravsko a na Vysočině Přibyslav a Okříšky vybudovaly při místních základních školách nová sportoviště využívaná nejen pro výuku, ale i sportovními kluby a místními obyvateli. Tělocvičná jednota Sokol Březina rozšířila nástavbou kapacitu sokolovny. Vznikla nová tělocvična pro výuku tělesné výchovy, halové sporty, ale také pro kulturní a společenské akce. Podobných cílů dosáhli i v Hovoranech, kde 7. 3. 2010 slavnostně otevřeli novou sokolovnu. Obec Šardice zrekonstruovala Biskupskou rezidenci, významnou barok-
ní památku, a vytvořila zde příjemné místo pro kulturní a společenský život celého mikroregionu Hovoransko. V letošním roce byl dokončen park Farská Humna ve Žďáře nad Sázavou a revitalizace veřejných prostranství v Golčově Jeníkově, Humpolci, Unkovicích a Lužici. Pelhřimov zmodernizoval deset dětských hřišť a vybavil je moderními hracími prvky. Cestovní ruch Cestovní ruch v regionu Jihovýchod byl podpořen proplacenými dotacemi ve výši 414 milionů korun. Ze 147 schválených projektů je dokončeno 48 projektů. Na novou turistickou sezonu je připraven Hotel Galant v Mikulově. Vznikl rekonstrukcí části brownfield bývalé továrny Gala v centru města, na hranici Městské památkové rezervace, na čtyřhvězdičkový hotel nabízející nové ubytovací kapacity návštěvníkům atraktivní destinace Mikulova, Pálavy a Lednicko-Valtického areálu. Hotel nabízí i kongresové služby a jeho vytížení nebude tedy pouze sezónní. Na Vysočině rozšířily svou kapacitu hotely Ski Nové Město na Moravě a Na Plovárně v Humpolci. K nově dokončeným propagačním projektům cestovního ruchu patří například Kam na Boskovicku?, Hustopeče – turistická brána jihu Moravy, Vítejte ve Starém Městě (nabídka atraktivních míst historického centra Telče) a Lipky v Telči se představují. (red)
13
PUBLICISTIKA
EN č. 3 / 2010
„Euro bude překážkou politického sjednocení EU,“ říká politolog a poradce Petr Robejšek O řešení problémů eurozóny, hospodářské strategii EU pro příštích deset let i postoji Německa k evropské integraci hovořil Euroskop s expertem na strategické otázky Petrem Robejškem. V otázce pomoci bankrotujícímu Řecku směřuje nejvíce pozornosti do Berlína. Angela Merkelová má složitou pozici. Situace Řecka ohrožuje německé banky držící řecké dluhopisy a stabilitu eura. Pomoc Řecku je ale u německých občanů velmi nepopulární. Jaké řešení je pro Merkelovou nejméně špatné? Skutečně racionální a závažnosti problému přiměřené řešení je přenechat sanaci Řecka MMF nebo tuto zemi a možná i některé další z eurozóny vytěsnit. To se však nestane, protože politici obecně a němečtí politici zejména vůči EU jednají racionálně pouze tehdy, když již není vyhnutí. Merkelová proto bude řeckou krizi „řešit“ polovičatými, kompromisními kroky a doufat, „že ono to již nějak dopadne“. Problémovou situaci tím nezmění a pravěpodobný „show down“ v eurozóně pouze oddálí. Merkelová podpořila myšlenku vzniku evropského měnového fondu. Na druhou stranu říká, že k jeho vzniku je potřeba změna zakládajících smluv. Je reálné, aby fond Řecku včas pomohl, když třeba ratifikace Lisabonské smlouvy trvala dva roky? Za normálních okolností se to nedá stačit. Německo a Francie se ale mohou odvolat na nouzový stav a ratifikaci buď „zjednodušší“ nebo obejdou. Vůbec je třeba počítat s tím, že Berlín a Paříž využijí současnou kritickou situaci jako záminku pro uskutečnění svémocných politických kroků, týkajících se mocenské hierarchie nejenom v eurozóně, nýbrž v rámci EU. Ukázala „řecká krize“, že EU chybí společná hospodářská vláda? Musí měnová unie nutně vést k hospodářské unii? Měnová unie měla ve skutečnosti následovat teprve po ustavení politické unie. Ke zmíněné iracionalitě evropské politiky patří i to, že byla zvolena právě opačná cesta. Jak jsem již naznačil, může se stát, že Německo a Francie využijí krizi eura jako záminku a „hospodářskou vládu nad Evropou“ si prostě vynutí. Pro Německo by to však bylo méně výhodné než pro Francii, která by v rámci takové konstelace méně finančně přispívala a měla přitom stejný mocenský vliv jako Německo. Osobně si myslím, že to je také hlavní důvod, proč Nicolas Sarkozy hospodářskou vládu v Evropě prosazuje. Co by se muselo stát, aby se eurozóna rozpadla? Považujete to za reálné? K tomu aby se eurozóna rozpadla, by stačila nová
verze světové finanční krize. Vzhledem ke zprávám z USA ohledně nedotažených kontrol finančního průmyslu je takový vývoj dosti pravděpodobný. Stát se může i to, že zadlužené země nebudou chtít (nebo moci) dostatečně radikálně spořit a bohatší země nebudou ochotny (nebo moci) na eurozónu dále doplácet. Ostatně i historická zkušenost mluví spíše pro rozpad eurozóny. Za posledních sto padesát let vzniklo na evropském kontinentě sedm měnových unii. Dosud nezanikla pouze jedna, švýcarsko-lichtenštejnská. Ano a také eurozóna, která však svou životaschopnost teprve musí dokázat. V průzkumu veřejného mínění se většina Nizozemců vyjádřila pro vystoupení z eurozóny. Ožívají podobné debaty i v Německu? V málokteré otázce se mínění německé veřejnosti a mínění zveřejněné v německých médiích liší tak radikálně, jako v případě eura. Pro zdrcující většinu německých elit je dodnes příznačné naprosto nekritické zbožňování evropské integrace. Evropská integrace pro ně představuje - ať již vědomě nebo podvědomě - jakousi nezpochybnitelnou a trvalou posloupnost politických reparací za vinu země ve druhé světové válce. Prostí občané zatím ještě mlčí; zvykli si na to, že se vláda na jejich mínění o EU neptá a že na ně nebere ohled. Umím si snadno představit, že se v dohledné době začnou hlasitě ptát, kolik je vlastně euro stojí a proč by měli doplácet na jiné. Není náhodou, že se německá vláda snaží připravovanou finanční podporu pro Řecko zcela anebo alespoň co nejdéle zatajit. Nepovede to ke změně postoje Němců k evropské integraci? Nepochybně. Ochota Němců obětovat svůj prospěch na oltář evropské integrace byla po desetiletí nesporná a mnohokrát prokázaná. Kdyby záleželo pouze na německých elitách, tak by tento přístup platil i v budoucnosti; jako všude na světě nemají ani německé elity skutečně reálnou představu o tom, jak žijí prostí lidé v jejich společnosti. Dva důvody však hovoří proto, že si již Berlín luxus dosavadního velkorysého přístupu k evropské integraci nemůže dovolit. Jednak již Německo není skutečně bohaté a musí důsledně šetřit. A za druhé, prostí Němci dlouhodobě chudnou. Jejich volební chování bude berlínskou vládu disciplinovat v tom smyslu, že nebude ochotná investovat finanční prostředky do pokračovaní resp. udržování evropské integrace, aniž by za to dostala jiné hmatatelné výhody. Vraťme se ještě k Řecku. Někteří řečtí politici prohlásili, že za řeckými problémy stojí nesplace-
Dr. habil. Petr Robejšek vedl v letech 1998-2007 Mezinárodní institut pro politiku a hospodářství Haus Rissen v Hamburku. Od července 2007 působí jako nezávislý poradce pro strategické otázky. Osobní webové stránky www. robejsek.com. foto: wikipedia.cz ní německých válečných reparací. Nehrozí v době hospodářské krize oživení národnostních sporů? Současnou krizi eurozóny jsem přesně v té formě, v jaké probíhá, předpověděl v únoru 2002 (časopis Týden č.6/2002). Mimo jiné jsem tehdy napsal: „Zavedení společné měny vyvolá přesně ty nacionalistické nálady, kterým chtěli otcové evropského sjednocení jednou provždy zabránit. Okázalý rozmach měnového sjednocení přináší sémě nebezpečí politického rozvratu. Euro má politické sjednocení Evropy urychlit. Ve skutečnosti se stane jeho překážkou.“ Na této prognóze nemusím nic měnit. Na Evropskou unii se ovšem valí celá řada problémů. Na summitu Evropské rady 25. a 26. března mají evropští lídři rozhodovat o strategii EU 2020. Jaká opatření by měla nová hospodářská strategie EU pro příštích deset let obsahovat, aby Evropa držela krok s rychle rostoucími ekonomikami jako například s Čínou, ale i s USA, v nichž produktivita práce roste rychleji než v Evropě? Konsolidovat, tj. zmenšit eurozónu na velikost, která umožňuje skutečnou stabilizaci eura. V celoevropském rozměru by se EU měla rozloučit s iluzorními a nákladnými programy zaměřenými třeba na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Evropská komise by se měla přestat vměšovat do hospodářské politiky členských zemí a omezovat je záplavou předpisů, protože každá země musí jít svou specifickou cestou hospodářského rozvoje. Uvolněnou politickou energii a prostředky by měli Evropané investovat do strategického rozvoje evropského hospodářského prostoru. Tyto a další nutné kroky by však ještě nezaručovaly úspěch ve smyslu vaší otázky. To nás mrzet nemusí, protože je stejně
velmi nepravděpodobné, že by EU svou dosavadní integrační strategii změnila. Musíme proto počítat s tím, že šanci obstát v konkurenci s USA a s Čínou nemá EU jako celek, nýbrž pouze některé členské země. Strategie EU 2020 plánuje hospodářskou vizi na příštích deset let. Jak vidíte vyhlídky EU v rámci globální ekonomiky na konci nadcházející dekády? Odpověď jsem právě zčásti naznačil. Doplnit je třeba následující: Západní svět a tím i EU dnes stojí před nutností zásadní revize dosavadních představ o trvale rostoucím blahobytu a o všestranně blahodárných účincích mezinárodní výměny zboží. V souvislosti s tím se objevuje otázka udržitelnosti jejich demokratického politického pořádku. Nemáme dost prostoru na to, abych nastínil všechny relevantní veličiny a procesy. Avšak jestli situaci správně analyzuji, tak by pro západní svět, tedy i pro EU, bylo úspěchem, kdyby měly na konci této dekády zhruba srovnatelnou životní úroveň jako dnes a stabilní demokratický systém. Měla by mít nová hospodářská strategie závazné cíle? Je reálné prosadit sankce za jejich neplnění? Je ironii, že dvacet let po vítězství svobody nad autoritářskými socialistickými systémy vznikají v rámci EU představy o tom, že by své cíle nejlépe dosáhla centralismem a dirigistickými prostředky. Stejně jako v socialismu nefungovaly pětiletky, nebudou v postkapitalismu fungovat desetiletky. Ve chvíli, kdyby se bruselské instituce pokusily prosazovat sankce za neplnění nějakých „shora určených“ cílů, urychlily by pouze rozpad EU. Připravila: Marie Bydžovská, EUROSKOP
CO NA TO EUROPOSLANkyně Jakým způsobem může EP a EU pomoci oblastem postiženým přírodními živly, jako v poslední době Madeira a pobřeží Francie? Jednou z hodnot, na které je budována EU, je solidarita. Takže pomáhat obětem přírodních katastrof je naší morální odpovědností. Už od roku 2006 žádáme jako Evropský parlament Komisi, aby Fond solidarity EU, který byl zřízen v roce 2002 po povodních ve střední Evropě, byl reformován. S klimatickými změnami přibývá ve světě přírodních katastrof, a proto chceme, aby pomoc mohla být poskytována pružněji. Napříč politickým spektrem usilujeme o zjedno-
dušení pravidel pro získání grantů z fondu. Kromě akutní podpory pro přírodní katastrofy jsme na březnovém zasedání Evropského parlamentu podpořili jednu novinku: prostředky z fondu mají být v budoucnosti také k dispozici pro projekty zalesňování, například po rozsáhlých požárech. Fond solidarity EU byl za šest let své existence využit při 26 katastrofách a podpořil 20 evropských zemí částkou přesahující 1,5 miliardy eur. Roční rozpočet Fondu
solidarity EU činí 1 miliardu eur. Fond může poskytnout finanční pomoc členským státům či přistupujícím zemím v případě rozsáhlejší přírodní katastrofy, pokud škoda přesáhne 3 miliardy eur. Po katastrofě má každá postižená země – tedy i ČR - 10 týdnů na to, aby požádala o pomoc. Fond kompenzuje nepojistitelné škody – ne například osobní ztráty. Prostředky na dlouhodobá opatření, jako jsou rozsáhlé rekonstrukce, hospodářská obnova, preven-
tivní opatření, lze rovněž čerpat z dalších zdrojů, zejména ze strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
Zuzana Roithová, poslankyně EP
EU má velmi propracovaný systém humanitární pomoci zahrnující Monitorovací a informační středisko a speciální oddělení v rámci Evropské komise (tzv. ECHO), které poskytuje okamžitou pomoc do 24 hodin uvolněním částky až 3 mil. eur na věci potřebné postiženým oblastem, a to nejen v rámci EU, ale také třeba nedávno na Haiti. Pomoc je poskytována prostřednictvím speciálních pracovníků EK nebo sítě
mezinárodních humanitárních organizací a agentur OSN.
Zuzana Brzobohatá, poslankyně EP
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 7, číslo 03, vychází 26. 3. 2010 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
EN č. 3 / 2010
Startuje podpora interoperability v železniční dopravě Ministerstvo dopravy, Řídící orgán Operačního programu Doprava, vyhlašuje 1. kolo výzvy pro předkládání projektových žádostí v rámci oblasti podpory 1.2 - Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s Technickými specifikacemi pro interoperabilitu (TSI) a rozvoj telematických systémů. Díky této podpoře mají železniční dopravci možnost do roku 2013 postupně vyčerpat až jednu miliardu korun na neinfrastrukturální typy projektů. Výzva pro předkládání projektů bude otevřena do 30. 4. 2010. Žadatelé mají možnost získat dotaci až do výše 50 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Částka dotace je rozdělena na 85 % ze zdrojů EU (Fondu soudržnosti) a 15 % ze státního rozpočtu ČR. Pro první kolo výzvy bude pro žadatele k dispozici celková alokace až do výše cca 455 milionů korun. Projekty předložené v rámci této výzvy musí být dokončeny nejpozději do 31. 12. 2011. K vyhlášení druhé výzvy, která rozdělí zbývající alokaci programu (cca 545 milionů korun), by mělo dojít na konci tohoto nebo na počátku příštího roku. Žadatelé mohou v rámci programu Interoperabilita v železniční dopravě předkládat zejména následující typy projektů: - Pořízení a instalace mobilních terminálů GSM-R do lokomotiv. - Pořízení či úprava informačních systémů pro telematické aplikace v nákladní železniční dopravě. - Zajištění rekonstrukce brzdové výstroje železničních vozidel za účelem snížení hluku. Možnými žadateli o podporu jsou především tzv. licencovaní železniční dopravci a Správa železniční dopravní cesty, s.o. Kompletní text výzvy, Pokyny pro žadatele a další relevantní dokumenty týkající se podpory z OPD pro interoperabilitu v železniční dopravě, jsou k dispozici na www.opd. cz/cz/interoperabilita. Formulář projektové žádosti je k dispozici na www. eu-zadost.cz.
Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro. Intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem (ŘO) Operačního programu Doprava je ministerstvo dopravy, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz. STAV VYHLÁŠENÝCH VÝZEV
Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie
Operační program (OP) Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí.
K 3. únoru 2010 bylo na všechny vyhlášené výzvy OP Doprava alokováno celkem cca 99 % z alokace na operační program na celé programové období. V současné době je otevřeno devět kontinuálních výzev, v rámci kterých mohou žadatelé předkládat své projektové záměry až do poloviny roku 2015, dále je otevřena jedna výzva kolová. Poslední oblastí podpory, na kterou ještě nebyl vyhlášen příjem žádostí, je oblast podpory zaměřená na rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě, systému ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy (oblasti podpory 2.2). Dle informací z Monitorovacího výboru OP Doprava je tato oblast již naplňována, a to prostřednictvím komplexních projektů předkládaných v oblasti podpory 2.1. Vzhledem ke skutečnosti, že Ředitelství silnic a dálnic (jediný příjemce v této prioritní ose) ani neplánuje předložit projekt zaměřený pouze na inteligentní dopravní systémy, lze předpokládat, že k vyhlášení výzvy na oblast podpory 2.2 nedojde. Řídící orgán učiní opatření vyplývající z této skutečnosti (především v oblasti naplnění indikátorů). PŘEHLED PLÁNOVANÝCH VÝZEV
Řídící orgán připravuje v prvním pololetí 2010 vyhlášení výzvy pro oblast podpory 1.2 „Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telepatických systémů“ konkrétně pro neinfra-
strukturní aktivity v rámci této oblasti podpory (pro infrastrukturní projekty je otevřena výzva kontinuální). REALIZACE OP DOPRAVA
Od počátku realizace Operačního programu Doprava bylo k 3. únoru 2010 podáno 149 projektových žádostí v celkové hodnotě cca 163 miliardy korun. Z předložených projektových žádostí jich bylo schváleno 105 v souhrnné hodnotě cca 145 miliard korun. Proplaceny byly cca 63 miliardy korun, což představuje 35 % z alokace na období 2007-2013. Certifikované prostředky dosahují 5,9 % z alokace na celé programové období. Počet podaných žádostí o podporu se ve srovnání s předchozím měsícem nezměnil. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v předložených projektových žádostech, dosahuje 92 % z alokace OP Doprava na celé programové období. Porovnání alokace na celé programové období a finančního objemu v podaných žádostech o podporu poukazuje na vysoký zájem majoritních žadatelů o dotaci. Meziměsíční změny jsou evidovány ve schválených projektech. Nárůst v tomto stavu se dle
informací od ŘO odvíjí od převedení velkých projektů schválených na národní úrovni v monitorovacím systému ŘO do stavu P4 „Schválen k financování“ (tj. projekty s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace). Tato technická změna zapříčinila meziměsíční nárůst finančního objemu ve schválených projektech o cca 86,6 miliardy korun. Celkově dosahuje objem finančních prostředků ve schválených projektech 144 miliardy korun, což představuje 81,5 % alokace na operační program na období 2007-2013. Převedením velkých projektů schválených na národní úrovni do stavu Projekty s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace také došlo ke zvýšení objemu prostředků proplacených příjemcům. Z těchto velkých projektů začaly být propláceny finanční prostředky na účty příjemců, což zapříčinilo dvojnásobný nárůst oproti minulému měsíci. Proplacené prostředky přesahují cca 62 miliardy korun (35 % z celkové alokace programu). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace prove-
dených prací v měsíčních intervalech. Objem finančních prostředků ve stavu finančně ukončené projekty tvoří cca 1,8 miliardy korun. Proces certifikace proběhl u všech dosud k certifikaci předložených prostředků. V závěru roku 2009 proplatila Evropská komise České republice první průběžnou žádost o proplacení prostředků vynaložených na dopravní projekty v rámci OP Doprava, a to ve výši 10,5 miliardy korun (certifikované prostředky a na ně navázané národní prostředky).
Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav
VELKÉ PROJEKTY
V OP Doprava bylo předloženo 30 velkých projektů, ze kterých jich bylo 29 schváleno na národní úrovni. Dne 21. prosince 2009 Evropská komise schválila první dva velké projekty. Jedná se o projekt „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“, který získal podporu z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliard korun. Druhým velkým projektem schváleným v prosinci 2009 ze strany EK je projekt „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., 1. stavba Letohrad (mimo) – Lichkov st. hr.“ s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy korun.
stav k 01
EN č. 3 / 2010
Zusammenfassung
Staatliche Förderung im Visier der Kommission PRAG, BRÜSSEL – Staatliche Förderung für Unternehmen: ein Institut, das der Wirtschaft helfen kann, wie beispielsweise die Abwrackprämie in Deutschland oder Frankreich zeigt. Staatliche Förderung für Unternehmen: ein Institut, wegen dem die Tschechische Republik jetzt im Visier der Europäischen Kommission steht. Es ist nämlich möglich, dass der Staat, wenn auch ungewollt, der Fluggesellschaft ČSA geholfen hat. Die Beamten werden ermitteln, ob der Staat die Regeln des Binnenmarktes verletzte. Die staatliche Förderung für Unternehmen unterliegt in der Europäischen Union strengen Regeln. Deren Einhaltung wird von der Kommission besonders jetzt kontrolliert, da die Staaten bemüht sind, den Unternehmen bei der Überwindung der Wirtschaftskrise zu helfen. Auch wenn die Tschechische Republik keine Abwrackprämie einführte, können sich die Automobilhersteller nicht über eine völlig fehlende staatliche Förderung beschweren. So erhielt z.B. die Gewerbezone Kolín, in der ein Automobilwerk des Unternehmens Toyota entstand, ungefähr vierzig Prozent der Subventionen, die der Staat zur Förderung von Gewerbezonen freigab. Dank dessen aber beschäftigte das Werk etwa dreitausend Menschen und beginnt infolge des fast hundertprozentigen Exportanteils, einen positiven Einfluss auf die tschechische Handelsbilanz auszuüben. Dennoch gilt, dass der Staat hin und wieder sozusagen über das Ziel hinausschießt. Das kann auch im Fall der Aktiva geschehen sein, mit denen die ČSA ihren Kredit sicherte. Wie der Fall ausgeht? Die Ermittlungen können bis zu achtzehn Monate dauern. (js) BRATISLAVA, BRÜSSEL – Durch die Finanzkrise wurden die Staatshaushalte mehrerer Länder belastet und ordentlich gebeutelt. In dem Bemühen zu retten, was zu retten ist, werden vor allem an die Zugpferde der Volkswirtschaften Finanzspritzen verteilt. Die Krise wirkte sich auch erheblich auf die Eisenbahn aus – das Volumen des Güterverkehrs und damit auch die Umsätze gingen zurück. Die Probleme der Eisenbahngesellschaft Cargo Slovakia sollen mit Hilfe einer rückzahlbaren Finanzhilfe in Höhe von 166 Mio. EUR gelöst werden, die vor einem Jahr von der Regierung bewilligt wurde. Die Europäische Kommission leitete eine gründliche Untersuchung ein, um festzustellen, ob der einräumte Kredit im Einklang mit den EU-Regeln steht. Finanzminister Ján Počiatek rechnet damit, dass die Untersuchung eine Standardmaßnahme darstellt und die EK letztendlich entscheiden wird, dass hierbei keine Regeln für die Gewährung staatlicher Hilfe verletzt wurden. Als Beispiel führte er das unlängst abgeschlossene Verfahren mit der irischen Fluggesellschaft Ryanair an, wobei es sich im Prinzip um eine identische Situation handelte. „Bevor wir den Kredit für Carg überhaupt bewilligten, haben wir uns besonders sensibel mit der Frage hinsichtlich einer Verletzung der Regeln für die Gewährung staatlicher Hilfe auseinandergesetzt," stellte der Minister fest. Seiner Ansicht nach wird dieses Thema derzeit hochgespielt, es handelt sich mehr oder weniger um eine Standardmaßnahme, die von der Kommission eingeleitet werden kann, was sie auch in zahlreichen Fällen tat. (jh)
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
State aid under the Commission’s spotlight
RÉSUMÉ
PRAGUE, BRUSSELS – State aid to businesses is an instrument that can help the economy, as demonstrated by the car scrap scheme in Germany or France; however, it has also brought the Czech Republic under the spotlight of the European Commission. It is possible that, although unwillingly, the State might have aided Czech Airlines. The Commission’s officers will now ascertain whether the country has violated the rules of the internal market.
PRAGUE, BRUXELLES – Aide d’État aux entreprises : institution pouvant aider l’économie ainsi que le montre l’exemple des primes à la casse en Allemagne ou en France. Aide d’État aux entreprises : institution à cause de laquelle la République tchèque se trouve actuellement sous la loupe de la Commission européenne. Il est en effet possible que, même sans le vouloir, l’État tchèque ait aidé la société ČSA-Czech Airlines. Les fonctionnaires vont déterminer si le pays n’a pas manqué aux règles du marché intérieur.
The assistance provided to Czech Airlines might have interfered with competition, whose regularity is one of the most closely scrutinized areas in the EU. Indeed, this is one of the fundamental policies of the Union. In fact, it is quite easy for the governments of the individual countries to interfere with competition. On the one hand, they can grant businesses exclusive or special rights and thus de facto create a monopoly. On the other hand, they can provide State aid, which favours certain business entities or the manufacture of certain
goods and services. Consequently, State aid to businesses is subject to strict rules in the Union. The Commission is concerned with adherence to these rules especially at the present time, when countries are attempting to help their companies overcome the economic crisis. Car scrap schemes are an excellent example. While demand for new vehicles dropped during the first months of the crisis, the situation rapidly changed and, in the autumn of 2009, people spent over ten percent more on cars in the previous year. Althou-
BRATISLAVA, BRUSSELS – The financial crisis has substantially burdened the budgets of a number of countries. In an attempt to save what can be saved, financial injections are provided particularly to the workhorses of the national economies. The crisis has also hit the railways – it diminished the volume of freight transport and, in turn, revenues. The problems encountered by the Slovak rail freight operator, Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, should be at least partially resolved by refundable financial assistance in the amount of EUR 166 million, which was approved by the Government a year ago. The European Commission has launched an in-depth investigation to ascertain whether the loan granted to the company is compatible with the EU rules. “At
this stage, the Commission believes that the loan – which the Slovak rail freight company will use to finance costs linked to the operation of the company – could constitute State aid that is incompatible with the internal market,” states the European Commission on its website. Initiation of the proceedings will allow the Commission to thoroughly examine the precise character of this measure and the conditions under which the aid was provided. The Minister of Finance, Ján Počiatek, assumes that the investigation is
Les aides d’état sous la loupe de la Commission
gh the Czech Republic will not introduce its own car scrap scheme, car manufacturers cannot complain about complete lack of support from the State. For example, the industrial zone in Kolín, where Toyota built its car factory, obtained roughly forty percent of the subsidies provided by the State to support all industrial zones. Thanks to this aid, the car company created some three thousand jobs and, since almost all its products are exported, it has already begun to positively influence the Czech trade balance. Nevertheless, it is true that the State oversteps from time to time. This could also be the case in relation to the assets used by Czech Airlines to secure their credit. How will this case turn out? The investigation could take up to eighteen months. Jan Štifter merely a standard measure and that the Commission will eventually come to the conclusion that the State aid rules were not violated. As an example, he mentions the recently completed procedure aimed against Irish airlines Ryanair, where the situation was basically identical. “Before we even provided the loan to Cargo, we had very carefully considered precisely the aspect of potential violation of the State aid rules,” noted the Minister. In his opinion, this topic is currently being exaggerated – this is a more or less a standard procedure which may be launched by the Commission, as it has done in a number of cases. Jozef Havrilla
Opinions on State aid during the crisis The European economy can be helped by instruments other than State aid. These include less regulation, reduced administrative burdens, a transparent legal framework and predictable conditions.
Rather than helping arbitrarily chosen businesses, it is preferable to create a transparent environment that would be interesting for entrepreneurs.
Indeed, I perceive the State’s role in simplifying the transfer of production factors from sectors and businesses facing depression to those sectors and businesses that appear promising.
Vladimír Tošovský, Minister of Industry and Trade of the Czech Republic
Jaroslav Míl, President of the Union of Industry and Transport of the Czech Republic
Jaromír Drábek, Chairman of the International Chamber of Commerce in the Czech Republic
From EN’s interview with Peter Robejsek
A new version of the global financial crisis would be sufficient to crumple the eurozone. Given the Ansichten zur staatlichen news from the U.S.A. about inconsistent inspections in the financial industry, such a development Förderung in Zeiten der Krise seems quite likely. It is also possible that indebDer europäischen Wirtschaft kann mit anderen Mit- ted countries will not be willing (or able) to make teln als mit öffentlicher Förderung geholfen werden. sufficiently radical cuts and richer countries will Dies bedeutet weniger Regulierung, einen geringeren not be willing (or able) to continue paying for the Verwaltungsaufwand, einen übersichtlichen Rechtsrahmen und vorhersehbare Bedingungen. Vladimír Tošovský, Minister für Industrie und Handel der Tschechischen Republik
eurozone. As a matter of fact, historical experience also tends to speak for the collapse of the eurozone. Seven currency unions have been created on the European continent over the last one hundred and fifty years. The only one to survive is the Swiss-Lichtensteinian union. Oh yes, and also the eurozone, which has, however, yet to demonstrate its viability.
Les aides d’État aux entreprises sont strictement réglementées dans l’Union européenne. La Commission contrôle le respect de ces règles aujourd’hui plus que jamais, alors que les États s’efforcent d’aider les entreprises à sortir de la crise économique. Même si la République tchèque n’introduit pas la prime à la casse, les constructeurs automobiles ne peuvent néanmoins se plaindre d’une absence totale d’aides d’État. La zone industrielle de la ville de Kolín, sur laquelle le constructeur automobile Toyota s’est implanté, a par exemple reçu environ 40 % des subventions versées par l’État pour soutenir les zones industrielles. L’entreprise a ainsi pu embaucher quelque trois mille personnes et, avec des exportations qui représentent près de 100 %, a déjà commencé à positivement influencer la balance commerciale tchèque. Il arrive pourtant parfois que l’État aille trop loin. C’est peut-être ce qui s’est passé avec les actifs utilisés par ČSA-Czech Airlines pour garantir son emprunt. Comment cette affaire se terminera-t-elle ? L’enquête peut durer jusqu’à dix-huit mois. (js)
BRATISLAVA, BRUXELLES – La crise financière a pesé sur les budgets de plusieurs pays. En vue de sauver ce qui peut l’être, les injections de fonds vont essentiellement aux entreprises moteurs des économies nationales. La crise a aussi ébranlé les sociétés de chemin de fer – le volume du fret a diminué et par suite celui des recettes également. L’aide financière remboursable d’un montant de 166 millions d’euros approuvée par le gouvernement l’année dernière devrait aider à résorber les difficultés de la société de chemin de fer Cargo Slovakia. La Commission européenne a commencé un examen approfondi et déterminera si le prêt accordé est conforme aux règles de l’UE. Le ministre des Finances, Ján Počiatek, pense que l’enquête est une étape standard et que la Commission européenne jugera finalement que les règles concernant l’attribution des aides d’État n’ont pas été enfreintes. Il a cité l’exemple de la procédure, récemment close, qui avait été engagée à l’encontre de la compagnie aérienne irlandaise Ryanair, et où la situation était en fait identique. « Avant même d’accorder un prêt à Cargo, nous avons très minutieusement étudié la question précise de la violation des règles d’attribution des aides d’État », a indiqué le ministre. Ce dernier estime que ce thème est à l’heure actuelle gonflé et qu’il s’agit plus ou moins d’une procédure standard que la Commission peut ouvrir, ce qu’elle a fait dans de nombreux autres cas. (jh)
SÉLECTION D’OPINION sur les aides d’état en période de crise Il existe d’autres moyens que les aides publiques pour venir en aide à l’économie européenne. Moins de réglementation, des contraintes administratives moins importantes, un cadre juridique transparent et des conditions prévisibles. Vladimír Tošovský, ministre de l’Industrie et du Commerce de la République tchèque
Anstelle zweckgebundener Hilfe für ausgewählte Unternehmen sollte besser ein transparentes und für die Unternehmen interessantes Umfeld geschaffen werden. Jaroslav Míl, Präsident des Industrie und Verkehrsverbandes der Tschechischen Republik
Plutôt que d’aider spécifiquement certaines entreprises, mieux vaut créer un environnement transparent et intéressant pour les entrepreneurs. Vladimír Tošovský, Jaroslav Míl, président de l’Union de l’industrie et du transport de la République tchèque
Die Rolle des Staates sehe ich nämlich in der Erleichterung der Übergangs der Produktionsfaktoren aus krisengeschüttelten Industriezweigen und Unternehmen in Industriezweige und Unternehmen, die eine Perspektive aufweisen. Jaromír Drábek, Vorsitzender der Internationalen Handelskammer der Tschechischen Republik
Pour moi, le rôle de l’État est de faciliter le transfert des facteurs de production à partir des secteurs et des entreprises subissant le ralentissement vers les secteurs et entreprises qui se montrent prometteurs. Jaromír Drábek, président de la Chambre de commerce internationale en République tchèque
16
inzerce
EN č. 3 / 2010
OPD
Lépe se vám pojede
Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury. Například je díky EU optimalizována železniční trať BENEŠOV U PRAHY – STRANČICE. V rámci OPTIMALIZACE TRATI BENEŠOV U PRAHY – STRANČICE je téměř 24 km dlouhý úsek dvoukolejné elektrifikované trati rekonstruován a modernizován tak, aby zde soupravy mohly bezpečně projíždět rychlostí až 110 km/h. Projekt, který je z velké části financován Evropskou unií, zahrnuje zesílení železničního spodku, rekonstrukci mostů a podchodů, výměnu svršku, výstavbu protihlukových opatření, obnovu řídicích a komunikačních systémů a také řadu opatření zlepšujících kvalitu cestování. Dokončením projektu v průběhu tohoto roku tak bude modernizována další část 4. tranzitního železničního koridoru z Děčína přes Prahu, Tábor a České Budějovice do Horního Dvořiště, který je součástí páteřní železniční sítě v ČR.
www.OPD .cz inzerat OPD 276x409.indd 1
3/10/10 5:34:53 PM
