BEZPEČNÉ CHOVÁNÍ ŘIDIČÚ U ČERPACÍCH STANIC Úvod: Zajištění bezpečného provozu na čerpacích stanicích patří mezi základní priority provozovatelů čerpacích stanic sdružených v ČAPPO. V následujícím příspěvku bychom chtěli navázat na dříve publikovanou prezentaci týkající se problematiky bezpečnosti u ČS. Protože rizikovost provozů čerpacích stanic je vysoká jak s ohledem na možnosti ohrožení životů a zdraví osob, majetku i životního prostředí, rozhodli jsme se shrnout základní požadavky na bezpečné provozování ČS a dát tím provozovatelům určité vodítko na jaké oblasti je nutno klást důraz pro bezpečný provoz čerpacích stanic.
1. Nebezpečné vlastnosti PHM Základní pohonné hmoty na ČS tvoří automobilové benziny a motorové nafty. Podle ČSN 65 0201 se hořlavé kapaliny třídí podle teploty vzplanutí do čtyř tříd nebezpečnosti následovně Třída nebezpečnosti I s teplotou vzplanutí do 21 °C Třída nebezpečnosti II s teplotou vzplanutí nad 21 do 55 °C Třída nebezpečnosti III s teplotou vzplanutí nad 55 do 100 °C Třída nebezpečnosti IV s teplotou vzplanutí nad 100 do 250 °C Podle tohoto třídění jsou automobilové benziny zařazeny do třídy nebezpečnosti I, motorová nafta do třídy nebezpečnosti III. Nebezpečnost hořlavých kapalin je dána jejich schopností vytvářet hořlavé páry (tenze par) a ve spojení se vzdušným kyslíkem pak výbušné směsi. To platí zejména pro automobilové benziny. K tomu pak stačí iniciační zdroj a stojíme na prahu mimořádné události. U motorové nafty je v běžných podmínkách výskyt par zanedbatelný. Nelze opomenout ani zdravotní riziko působení těchto látek na člověka a působení na životní prostředí. Na každé čerpací stanici musí být k dispozici Bezpečnostní listy všech nebezpečných látek, se kterými se na ČS nakládá, a v nichž jsou nebezpečné vlastnosti uvedeny.
2. Manipulace s PHM u ČS Vlastní manipulaci lze rozdělit, do dvou základních skupin a to manipulaci provozovatelem či jeho dodavatelem a manipulaci zákazníkem. Za manipulaci provozovatelem lze považovat zejména stáčení autocisteren do skladovacích nádrží čerpací stanice. Tuto činnost provádí zaškolený personál tj. řidič autocisterny za účasti obsluhy čerpací stanice. Velká rizikovost této činnosti je dána především vlastní manipulací s velkým objemem nebezpečných látek, dále rizikem jejich úniku, u benzínů rizikem iniciace par benzínů, potencionální možností úniku látek či znehodnocení zboží při nesprávné manipulaci. Důležitá je zde způsobilost a znalost obsluhy, účinnost kontrolních mechanismů ať už
technických nebo organizačních a důraz na plnění opatření při této činnosti vyplývajících z provozních či dalších předpisů. Za manipulaci zákazníkem lze považovat zejména plnění vozidel PHM, případně jinými provozními kapalinami. Rizikovost této činnosti je dána především různou úrovní empirických znalostí či zkušeností zákazníků, dále pak technickým stavem vozidel či nádob na PHM. K bezpečnosti nepřispívá ani různorodost technického vybavení, značení a uspořádání čerpacích stanic. Obecně pak lze rovněž považovat za rizikovou nízkou úroveň dodržování obecně platných pravidel a předpisů v celospolečenském měřítku.
3. Kontrolní a servisní činnost na ČS Mezi další manipulace které jsou prováděny u ČS jsou pak činnosti sloužící k metrologickým úkonům, údržbě a servisu zařízení ČS. U těchto činností vyplývá rizikovost z povahy a zaměření jednotlivých úkonů. Metrologické úkony jsou prováděny odbornými organizacemi s poměrně vysokým povědomím o rizikovosti jimi prováděných úkonů. Zařízení používaná k těmto úkonům jsou bezpečná a při správném použití je rizikovost těchto úkonů velmi nízká. U servisních činností se jedná také o proces čištění uskladňovacích nádrží a následné zkoušky a revize. Ve většině případů se tyto činnosti provádějí při uzavřeném provozu ČS. S ohledem na technologický postup (nádrže jsou otevřené, odvětrávané, likvidují se nebezpečné kaly apod.) lze uzavření vyžadovat. Probíhá zde však i celá řada procesů a prací, u kterých není nutno vyžadovat uzavření stanic, jako například práce údržby na zařízeních, stavbách a technologiích. U těchto činností je nutno dávat daleko větší důraz na bezpečnost zákazníků. 4. Stavebně technické parametry ČS a nezbytná zařízení pro provoz ČS Čerpací stanice odpovídající současným požadavkům musí pro zákazníky a obsluhující personál vytvářet bezpečné prostředí a to nejen z hlediska stavebně technického provedení, ale i dopravního řešení a požární bezpečnosti, rovněž tak i úrovně technologie, odpovídající současné úrovni techniky. a. Stavební a technologická vybavenost ČS Jako nejdůležitější lze v tomto směru spatřovat provádění roční kontroly technologických celků dle ČSN 65 0202 (výdejní stojany, sklady PHL a P-B a jejich vybavení, pojistné bezpečnostní armatury – protiexplozivní pojistky, systémy odsávání a jímání par I. a II. Stupně, indikační systémy kontroly meziplášťů nádrží a potrubních rozvodů, zařízení proti přeplnění nádrží, kontinuální měření hladin produktů).U většiny dalších doplňkových zařízení (kamerové systémy, klimatizační jednotky, kompresory, vysavače, chladící zařízení apod.) jde rovněž o roční kontroly podle doporučení výrobce. b. Elektrická zařízení, ochrana proti výbuchu
Provádění revizí elektro zařízení (stavby, technologické rozvody, přenosná a pohyblivá zařízení, uzemění a hromosvodů, trafostanice), dále vyhrazených technických zařízení (plynová zařízení, zvedáky, výtahy, tlakové nádoby) rovněž tak prostředků protipožární techniky (hasicí přístroje, hydranty), a dále stavebních prvků (protipožární dveře, klapky, EZS apod.) ve stanovených lhůtách, vytváří základní předpoklad pro správnou funkci těchto zařízení a včasné zjištění a následné odstranění případných závad. Nebezpečné Zóny 0 se tak omezují na uzavřené prostory nádrží, Zóna 1 na prostory šachet nádrží, stáčecí šachtu a šachty pod výdejními stojany pod úrovní terénu a Zóna 2 na okolí odvzdušňovacích potrubí, stáčecí šachty a výdejních stojanů. Tyto prostory musí být na ČS vyznačeny bezpečnostní tabulkou, doplněnou Zákazem kouření a manipulace s otevřeným ohněm a tabulkou Nebezpečí výbuchu. Důležitou je i ochrana před účinky statické elektřiny a ochrana před účinky elektřiny atmosférické.
c. Plnění požadavků legislativy a technických předpisů při provozu ČS V e vztahu k čerpacím stanicím je zapotřebí splnit celou řadu legislativních pravidel ať se jedná o legislativu vlastní stavby podle stavebního zákona, dále pak celou řadu bezpečnostních, ekologických, požárních a dalších legislativních pravidel, návodů výrobců k obsluze a údržbě zařízení, Českých technických norem. Jejich výčet je natolik rozsáhlý a není proto smyslem zde tato pravidla vyjmenovávat. Je pouze zřejmé, že jejich důsledné plnění je základním předpokladem pro bezproblémové provozování čerpacích stanic. Soupis základních pravidel bude umístěn v elektronické verzi jako příloha této prezentace na webu www.cappo.cz.
d. Provádění prací na ČS externími zaměstnanci Při provádění prací stavebního charakteru, servisní činnosti na technologii skladování a výdeji PHL, kontrolních odměrech a úředním ověřování měřičů průtoku výdejních stojanů, tedy činnostech, kdy je nutné pracovat v prostředí s nebezpečím výbuchu je potřeba důsledně dodržovat pracovní postupy a v odpovídající míře omezit provoz na čerpací stanici. Důraz je třeba dbát na zřetelné a výrazné vymezení pracovního prostoru.
e. Provozní řád – obsah a základní povinnosti z něj vyplývající Provozní řád čerpací stanice, jako povinný dokumentační doklad, stanovuje způsob bezpečného provádění činností spojených s provozem. 5. Zásady zajištění bezpečného provozu ČS z hlediska zajištění požární ochrany a bezpečnosti práce Zajištění bezpečného provozu musí být vždy prioritou pro každého provozovatele čerpacích stanic. Z hlediska zákazníka musí být veškerá bezpečnostní a požární omezení jednoduchá, vypovídající a stručná, aby je byl schopen zachytit v relativně krátkém okamžiku, kdy se u ČS vyskytuje. Důležitým prvkem je proto požární a bezpečnostní
značení. To musí být důrazné ale zároveň vypovídající a přehledné. Z hlediska obsluhy a provozovatele mohou být pak opatření k zajištění bezpečnosti složitější. Obsluha musí mít k dispozici krizovou dokumentaci jako například Požární poplachové směrnice, či požární řád. Nezbytná je i připravená a dostupná zásoba hasících přístrojů, prostředků pro poskytnutí první pomoci, prostředků na likvidaci ekologických havárií. Neméně důležitá je i znalost obsluhy jak se chovat v krizových situacích, kde jsou umístěny hlavní uzávěry energií a technologie. 6. Požadavky na způsobilost obsluhy ČS Obsluha na ČS musí být způsobilá k provádění činností, jedná se především o zdravotní způsobilost, dále pak způsobilost pro práci v noci. Samozřejmostí je ochota k zákazníkovi a asertivní přístup při řešení problémových situací. Mezi zajištění způsobilosti obsluhy patří rovněž periodická školení z bezpečnosti práce, požární ochrany, školení z havarijních postupů, seznámení s vnitřními předpisy a návody výrobců k obsluze a údržbě zařízení. Základem je aby obsluha vždy znala základní požadavky vyplývající z provozního řádu. 7. Požadavky na ochranu ŽP – ochrana vod, ochrana ovzduší (rekuperace), odpady Povinným zavedením odsávání benzinových par (I.stupeň) a jejich jímáním do CA při stáčení (II.stupeň) v podmínkách ČS došlo k podstatnému omezení rizika výbuchu při manipulaci s touto látkou.Vybavením benzinových nádrží – jejich odvzdušňovacího potrubí koncovými přetlakopodtlakovými pojistnými armaturami se potencionální prostor s výskytem výbušných směsí podstatně omezil. Důležitým prvkem je i ochrana vod a přírodního prostředí a to zejména technickými opatřeními jako je kontrola těsnosti nádrží, udržováním funkčnosti havarijních jímek a zabezpečených ploch. Samozřejmostí by mělo být i správné nakládání s odpady. 8. Hlavní prvky zajištění bezpečnosti zákazníků - aktivní – aktivními prvky pro zajištění zákazníků je zejména vymezení jejich činnosti na provozovatelem požadovanou úroveň. Důležité jsou různé zábrany, směrovky či poutače, důsledné uzamykání prostorů kde nemají zákazníci přístup a směrování zákazníka tam, kde nemůže být ohrožen. - pasivní – pasivními prvky jsou zejména důsledné a srozumitelné bezpečnostní značení, informovanost a osvěta zákazníků nejen u čerpacích stanic, ale i ve sdělovacích prostředcích, autoškolách, informování mládeže ve školských zařízeních.
9. Správná praxe Pro to, aby výše uvedené procesy probíhaly s maximální bezpečností je potřebné se průběžně a dlouhodobě vyrovnávat se základními provozně technickými podmínkami pro vytvoření bezpečného prostředí na čerpacích stanicích. Co to v praxi představuje? Jedná se zejména o dodržení zákonných a normových požadavků na provoz ČS, které vytváří základní podmínky pro chod a funkci celé ČS.
Závěr Plněním těchto podmínek se riziko spojené s nebezpečnými vlastnostmi pohonných hmot dá omezit takovým způsobem, že se zákazník může na ČS cítit bezpečněji než v provozu na pozemních komunikacích a dálnicích. Snahou o zavedení systémových opatření u čerpacích stanic je, zatím alespoň u stanic provozovatelů sdružených v ČAPPO, sjednotit bezpečné postupy u všech čerpacích stanic, tak aby zákazník mohl rozlišovat pouze cenu, kvalitu pohonných hmot a služeb, při jistotě, že úroveň bezpečnosti bude na všech čerpacích stanicích stejná. Při provozování čerpacích stanic nutno vždy velmi citlivě vážit mezi hlavním účelem tj. vytvářením zisků a dalších přidaných hodnot pro provozovatele na straně jedné a současně zajištěním vysokých standardů bezpečnosti při provozování čerpací stanice na straně druhé, a to především s ohledem na bezpečnost zákazníků. Nerovnováha v těchto dvou parametrech mívá velmi často závažné následky pro obě strany. Děkuji za pozornost.
Ing. Zdeněk Stejskal – ČEPRO, a.s. Jiří Počický – Unipetrol services s.r.o.
