CHOVÁNÍ ŘIDIČŮ U ČERPACÍCH STANIC POHONNÝCH HMOT Autoři: Ing. Zdeněk Stejskal, vedoucí pracovní skupiny České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) pro bezpečnost petrolejářského průmyslu a obchodu a požární specialista společnosti ČEPRO, a.s., email:
[email protected] Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář ČAPPO, U trati 1226/42, 100 00 Praha 10, tel. 274 817 404, email:
[email protected] Obsah:
I. Úvod. II. Trh čerpacích stanic v ČR. III. Chování řidičů u čerpacích parkování, odjezd). IV. Kriminální činnost. V. Řešení mimořádných situací. VI. Zlatá pravidla.
stanic
(příjezd,
tankování,
shop,
Anotace: Sortiment kapalných motorových paliv pro pohon motorových vozidel v ČR odpovídá sortimentu průmyslově vyspělých zemí ES. Celková spotřeba motorových paliv neustále roste. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 spotřeba stoupla k roku 2007 o 14 %, přičemž nárůst se soustředil do motorové nafty. Kvalita prodávaných motorových paliv je u nás plně srovnatelná s evropskou. Závazně u nás platí evropské normy jakosti benzinu, motorové nafty a LPG. Prodejci motorových paliv neustále zlepšují jejich užitné vlastnosti dodatečnou aditivací a prodávají je pro odlišení pod zvláštními obchodními jmény. Jejich podíl na trhu neustále roste. Od září roku 2007 je do motorové nafty přimíchávána biosložka, což jsou v tomto případě metylestery mastných kyselin (FAME) nebo metylestery řepkového oleje (MEŘO). Od ledna letošního roku bylo zahájeno mísení bioetanolu do benzinů. V ČR je v současné době celkem čerpacích stanic 6360, z toho je 3610 stanic veřejných. Hustota sítě našich čerpacích stanic odpovídá situaci v Rakousku a je nejlepší ve střední Evropě. Vybavení naprosté většiny veřejných stanic odpovídá legislativním předpisům a normám a stanice jsou plně srovnatelné se stanicemi v průmyslově vyspělých zemích EU. Značkové distribuční společnosti mají na stanicích zavedeny vlastní kontrolní systémy jakosti prodávaných paliv a úrovně poskytovaných služeb. Prioritně se dále věnují zajištění bezpečnosti zákazníků a obsluhy a zajištění maximální ochrany životního prostředí a předcházení mimořádných událostí. Objevuje se však celá řada negativních jevů ovlivňujících bezpečnost u čerpacích stanic. Především se jedná o negativní chování řidičů při pobytu u čerpacích stanic vyplývající z celkové nekázně a nerespektování základních bezpečnostních pravidel a pokynů. K úrovni bezpečnosti nepřispívá i kriminalita, ke které u čerpacích stanic dochází v hojné míře. Omezení negativních vlivů u čerpacích stanic je odpovědností nejen jejich provozovatelů, ale i zákazníků či státní správy a samosprávy.
I. ÚVOD Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) je dobrovolné sdružení českých a zahraničních firem podnikajících na území ČR v sektoru dopravy, skladování a zpracování ropy, výroby, distribuce a skladování ropných produktů, provozování sítí veřejných čerpacích stanic, jakožto i dovozu a vývozu ropných produktů a výroby a distribuce alternativních motorových paliv. Základním smyslem činnosti asociace je ochrana a prosazování oprávněných zájmů členských firem. Byla založena roce 1992 a v současné době má patnáct členů. Členské firmy mají společně 88% podíl na trhu všech rafinérských výrobků v ČR, a to včetně vývozu a dovozu. Na počtu veřejných čerpacích stanic se podílí 40 % a na prodejích 76 %. Činnost asociace je zaměřena na řešení technických legislativních a bezpečnostních problémů paliv, maziv, asfaltů a ostatních rafinérských produktů. Zabývá se také ochrannou životního prostředí v petrolejářském průmyslu a organizuje osvětovou činnost. Vede informační data o dodávkách paliv a maziv na trh v ČR. Na vyžádání poskytuje technické informace o petrolejářském průmyslu. Asociace pracuje systémem pracovních skupin a sekcí. V rámci ČAPPO pracuje od roku 2003 pracovní skupina pro bezpečnost petrolejářského průmyslu a obchodu, která se zabývá bezpečností, ochranou života a zdraví, majetku a životního prostředí v petrolejářském sektoru. Členy skupiny jsou všechny členské firmy. Skupina v posledních letech zpracovala několik technicko-bezpečnostních doporučení z oblasti kriminální činnosti při distribuci pohonných hmot a bezpečnostních předpisů pro manipulace s pohonnými hmotami. Významně se podílí na tvorbě legislativy a technických norem a pravidel pro předcházení mimořádných událostí. Pracovní skupina se ve své činnosti řídí „Sedmi pravidly“:
aktivní účast stálých členů na všech akcích vzájemné poukazování na nedostatky spolupráce se státní správou, samosprávou a Policií ČR vzájemná informovanost v oblasti bezpečnosti nezabývat se teorií, ale praxí potlačit konkurenční chování v oblasti bezpečnosti uplatnit zpětné vazby na mateřskou společnost.
II. TRH ČERPACÍCH STANIC V ČR V roce 2007 bylo v ČR spotřebováno 2 092 tis. tun automobilových benzinů a 4 021 tis. tun motorové nafty. V období 2003 až 2007 poklesla spotřeba automobilových benzinů o 4,2 % a naopak spotřeba motorové nafty stoupla o 29,1 %, což je důsledek nárůstu kamionové přepravy a rychle pokračující dieselizace parku osobních vozidel. Je zajímavé, že přes růst maloobchodních cen motorových paliv nedošlo k poklesu jejich celkové spotřeby. V ČR je k dispozici standardní sortiment motorových paliv, jaký je obvyklý v zemích EU. K dispozici jsou až čtyři druhy automobilových benzinů (dle ČSN 228), a to benzin s oktanovým číslem (OČ) 91 - SPECIAL, který je oranžově zabarven a obsahuje již z výroby
2
přísadu proti zatloukání ventilů motorů, benzin s OČ 91 NATURAL, benzin s OČ 95 SUPER a benzin s OČ 98 SUPER PLUS. Dominantní je na trhu benzin SUPER, jehož podíl na trhu činí 92 %. Všechny benziny jsou již od roku 2001 bezolovnaté. Na trhu motorových paliv je k dispozici dále motorová nafta (dle ČSN 590) obvykle v kvalitě letní, zimní a přechodový typ a výjimečně i arktická motorová nafta. V menším rozsahu je k dispozici LPG (zkapalněné ropné plyny – spotřeba je cca 70 až 80 tis. tun za rok) a ještě v menším rozsahu ve velmi omezené síti plnicích stanic stlačený zemní plyn (CNG). V minulosti byl rozšířen i prodej směsné nafty, tj. směsi motorové nafty a MEŘO, které se prodávalo až 230 tis. tun za rok. Po odbourání daňových výhod a dotací se toto palivo stalo neprodejným s ohledem na jeho cenu ve srovnání se standardní motorovou naftou. V poslední době roste poptávka po kapalině AdBlue, která je určena pro nákladní vozy, jež musí splňovat minimálně emisní limity EURO5. Kapalina je k dispozici v kanystrech nebo u asi 8 stanic ji lze i natankovat ze stojanu. Doplňkový sortiment u čerpacích stanic pak tvoří motorové oleje, provozní kapaliny a tzv. „suché zboží“ (potraviny, nápoje, tisk, kosmetika, drogerie apod.). V posledních letech roste podíl tohoto zboží na celkovém obratu na čerpací stanice. V posledních letech dosáhl obrat tohoto zboží již necelých třiceti procent. Od září 2007 je v souladu s platnou legislativou přimíchávána do motorové nafty biosložka, což v našich podmínkách představuje buď MEŘO nebo FAME. Průměrný obsah biosložky v motorové naftě je cca 2,7 % objemová, přičemž norma umožňuje obsah až 5 %. Toto palivo není u čerpacích stanic zvlášť označeno, ale obsluha může o skutečném obsahu zákazníka informovat. Od ledna 2008 bylo zahájeno mísení bioetanolu do automobilových benzinů ve smyslu ČSN EN 228. Průměrný obsah bioetanolu je cca 1 % objemové, přičemž norma umožňuje obsah do 5 %. Také toto palivo se u čerpacích stanic zvlášť neoznačuje. Benziny z dovozu obsahují biosložku v podobě bioetyltercbutyléteru. Dosavadní zkušenosti s výrobou a distribucí pohonných hmot s biosložkou jsou bez problémů. V síti čerpacích stanic členů ČAPPO jsou k dispozici zvláštní druhy pohonných hmot s vylepšenými užitnými vlastnostmi přídavkem aditiv ke zlepšení především ekologických a energetických vlastností. Prodávají se pod speciálními obchodními názvy (VERVA, Shell V-Power apod.) a jsou určena pro moderní vozidla. Kvalita prodávaných pohonných hmot v síti čerpacích stanic je u nás srovnatelná s průmyslově vyspělými zeměmi EU. Kontrolu ve smyslu legislativy provádí Česká obchodní inspekce. V síti čerpacích stanic členů ČAPPO je chybovost trvale cca 1 % z odebraných vzorků a zjištěné závady nejsou pro provoz a ekologii závažné. Členové ČAPPO mají zavedeny vlastní kontrolní systémy a účastní se i dodatečné dobrovolné kontroly jakosti prováděné Ústavem paliv a maziv v rámci akce „Pečeť jakosti“. V současné době je podle evidence Ministerstva průmyslu a obchodu na trhu v ČR lokalizováno celkem 6360 čerpacích stanic, z toho je 3610 veřejných, 92 s vymezeným přístupem a 2658 neveřejných (areálových). Počet stanic představuje 3,5 stanice na 10 tis. obyvatel a 4,6 stanice na 100 km2. Přesycený trh stanic je zejména v Praze, kde je dokonce 43,9 stanic na 100 km2. Síť čerpacích stanic u nás odpovídá síti v průmyslově vyspělých zemích EU a je plně srovnatelná se sítí v Rakousku. Čerpací stanice členů ČAPPO jsou stavby a plní s rezervou všechny technické předpisy a normy. Firmy a ČAPPO pravidelně monitorují a analyzují všechny nehody a skoro nehody a vyvozují z nich preventivní opatření. Prioritou u čerpacích stanic je vedle poskytování nadstandardních služeb řidičům bezpečnost zákazníka a obsluhy. K tomu jsou zpracovány metodické pokyny, obsluha je permanentně školena a prověřována. Zařízení jsou jištěna proti selhání obsluhy. Obsluha je školena
3
i k tomu, aby byla schopna podat odborná vysvětlení k základním problémům sortimentu a kvality motorových paliv. Pro zákazníky jsou u čerpacích stanic k dispozici bezpečnostní listy jednotlivých paliv, ve kterých je mimo jiné uvedeno, jak s palivy zacházet z pohledu ochrany zdraví a životního prostředí. III. CHOVÁNÍ ŘIDIČŮ U ČERPACÍCH STANIC Návštěva čerpací stanice se, s ohledem na neustále se zvyšující provoz motorových vozidel, stala již rutinní záležitostí nejen pro řidiče, ale i pro všechny účastníky silničního provozu. S rozšiřujícím se sortimentem služeb čerpacích stanic se jejich návštěva již dávno neomezuje pouze na doplnění pohonných hmot. U čerpacích stanic se odehrávají různá pracovní setkání a jednání, dochází zde ke stravování osob. Čerpací stanice poskytují služby ubytovací, hygienické a další. Pobyt a pohyb u čerpacích stanic, s využitím charakteru veškerých nabízených služeb, se stává součástí dnešního životního stylu. Čerpací stanice se stávají i součástí nákupních a obchodních center, která jsou případně vytvářena zejména u nejvýznamnějších komunikací v ČR. V menších lokalitách a na venkově se pak často stávají náhradou za běžné obchody, kde mohou nabídnout základní sortiment v době, kdy běžné obchody již ukončily svojí otevírací dobu. Chování osob u čerpacích stanic proto odpovídá celkovému obrazu chování lidí ve společnosti se všemi aspekty z toho vyplývajícími. Negativními vlivy chování bychom se rádi zabývali v další části naší prezentace. Příjezd k čerpací stanici Už na příjezdu k čerpací stanici lze vysledovat negativní chování řidičů vozidel. Rychlost příjezdu k čerpacím stanicím není, stejně jako rychlost pohybu na nich, regulována zákonem. Některé čerpací stanice pak řeší problematiku rychlosti individuálně pomocí dopravního značení nebo pomocí aktivních či pasivních prvků bezpečnosti. Zejména na stanicích dálničního typu pak často dochází k příjezdu rychlostí běžnou na paralelní komunikaci. Ohrožení zdraví osob i majetku na čerpací stanici je s ohledem na tuto skutečnost výrazně zvýšeno v zimním období, kdy dochází ke změně typu a formě údržby komunikací v prostoru čerpací stanice a mimo ni. Parkování vozidel u čerpací stanice Při parkování vozidel u čerpacích stanic dochází rovněž k celé řadě negativních jevů. První z nich je nesprávné parkování na místech, která k tomu nejsou určena, a tím k omezení průjezdnosti komunikací nejen pro ostatní návštěvníky čerpací stanice, ale i pro záchranné složky a vozidla zásobující čerpací stanici, zejména pak autocisterny s pohonnými hmotami. Dalším z nešvarů je dlouhodobé parkování vozidel, zejména v městských aglomeracích, kde dochází často, z nedostatku parkovacích míst nebo placených zón v dané lokalitě, k parkování vozidel osob, které nenavštěvují čerpací stanici, ale zabírají svými vozidly místa pro návštěvníky čerpacích stanic. U čerpacích stanic u hlavních tahů dochází rovněž, z důvodu nedostatku odstavných parkovišť nebo odpočívadel, k častému parkování nákladních vozidel, kde řidiči plní své povinné přestávky. S koncentrací řidičů kamionové dopravy dochází pak v těchto místech k soustředění kriminálních jevů a hojně zde bují mj. i prostituce a drogové dealerství. Plnění motorových vozidel pohonnými hmotami Plnění vozidel pohonnými hmotami je jednou z nejrizikovějších činností na čerpací stanici. Proto jsou kázeň a dodržování základních bezpečnostních opatření jedny z nejdůležitějších 4
součástí bezpečnosti u čerpací stanice. Řidiči vozidel nejsou dostatečně znalí problematiky bezpečnosti při plnění, navíc je u některých čerpacích stanic podceněna jak instalace a údržba zařízení pro bezpečnost, tak vybavení stanic dostatečným množstvím a kvalitou bezpečnostního značení, včetně umístění základních bezpečnostních značek a tabulek. Častým jevem je i neznalost či nechuť obsluhy čerpacích stanic řešit konfliktní situace při porušování elementárních pravidel bezpečnosti. Mezi nejvýznamnější nedostatky při tankování u čerpacích stanic patří zejména nedodržování zákazu kouření a manipulace otevřeným ohněm, všudypřítomné používání mobilních telefonů, neznalost povinností zajistit vozidlo proti pohybu a vypnutí motoru při plnění. Dalšími nešvary jsou u plnění do přenosných nádob neodpovídajících bezpečnému použití na hořlavé kapaliny nebo tankování do vozidel, strojů a zařízení, která nejsou k tomuto dostatečně způsobilé. Hlavní rizika vyplývající z tankování jsou nebezpečí požáru, výbuchu, potřísnění chemickou látkou a ohrožení životního prostředí. S těmito riziky musí řidiči počítat a nelze je nijak podceňovat. Pobyt a pohyb osob v kiosku a prostoru čerpací stanice Pohyb a pobyt osob v kiosku čerpací stanice vykazuje obdobná rizika, jako je běžný pohyb osob v prostorách s obchodní činností. Nerespektování základních pravidel slušnosti je v kioscích zřejmé zejména s ohledem na kriminální činnost, kterou se budeme zabývat v další části prezentace. Mezi další negativní jevy patří například poškozování majetku nebo zboží v kioscích. V hygienických prostorách pak dochází často k užívání drog nebo jejich distribuci. Na menších, zejména příměstských a venkovských stanicích, tyto často nahrazují nepřítomnost restauračních zařízení a čerpací stanice se stávám místem pro konzumaci alkoholických nápojů se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Při vlastním pohybu osob na čerpací stanici dochází často k nerespektování zákazu vstupu do vymezených prostor. Osoby si často neuvědomují, že prostor, do kterého mají zakázán vstup, není pouze omezením jeho práv, ale tento prostor může skrývat i rizika, na která není připraven ani vybaven. Příkladem může být vstupování do prostorů s nebezpečím výbuchu při stáčení autocisterny distribuující pohonné hmoty nebo do prostor technologie skladování pohonných hmot. Mezi další negativní jevy patří nedostatek elementární slušnosti při nakládání s odpady. Mylným názorem je, že pokud bude čerpací stanice osazena dostatečným množstvím míst pro ukládání odpadů, bude u ní čisto. Utopií je i povinnost třídění odpadu. Tento jev však rozhodně není specifický pro čerpací stanice a jedná se o celospolečenský problém. Odjezd od čerpací stanice S ohledem na bezpečnost silničního provozu jsou negativní vlivy při odjezdu od čerpací stanice obdobné jako u jeho příjezdu. IV. Kriminální činnost u čerpacích stanic V předchozí kapitole jsme se omezili na chování návštěvníků čerpací stanice z pohledu běžné morálky nebo přestupků. U čerpacích stanic však dochází i ke kriminalitě. Kriminalita u čerpacích stanic neustále narůstá a tento trend se bohužel nedaří dlouhodobě zvrátit. Krádeže Mezi prakticky každodenní rutinu obsluhy čerpací stanice patří řešení drobných krádeží zboží v kioscích. Přesto, že se provozovatelé snaží prostřednictvím kamerových systémů
5
a bezpečnostních rámů omezit krádeže, vynalézavost zlodějů nezná mezí. Těmito drobnými krádežemi dochází k poměrně velkým škodám. Loupeže a přepadení Bohužel ani tento druh kriminality se čerpacím stanicím nevyhýbá. Přepadení obsluhy za účelem získání hotovosti nebo zboží rovněž neubývá. K přepadení často dochází za použití zbraní. Výjimkou nejsou ani fyzické útoky a poškození zdraví či života obsluhy nebo ostatních návštěvníků. Velmi častým jevem je i vloupání se do kiosků čerpacích stanic za účelem krádeže zboží nebo vybavení. Újezdy bez placení Velmi rozšířeným jevem je újezd od čerpacích stanic bez zaplacení pohonných hmot. Pachatelé, vědomi si hranice výše škody mezi přestupkem a trestným činem s oblibou tankují u stanic bez placení. Pokud je na stanici instalován kamerový systém nebo zařízení schopné odhalit registrační značku vozidla, situace je mírně lepší. Nicméně ani zde není efektivita dopadení pachatelů vysoká. Registrační značky nebo celá vozidla bývají kradená, identifikace osob bývá obtížná protože pachatelé bývají často maskováni různými oděvními součástkami. Krádeže pohonných hmot Mezi méně časté, ale zato o mnoho nebezpečnější, jsou krádeže pohonných hmot přímo z úložišť čerpacích stanic. Zde hrozí nejen větší finanční ztráta provozovatele, ale i ohrožení životů a zdraví osob v případě požáru nebo výbuchu. Velkým rizikem je i způsobení ekologických škod v okolí čerpací stanice. Kriminalita obsluh čerpací stanice Častým jevem v kriminalitě u čerpacích stanic je i kriminální činnost jejich obsluh. I zde dochází ke krádežím veškerých výše zmiňovaných komodit, jako je zboží z kiosku a hotovost. Bohužel dochází i ke krádežím pohonných hmot, které mohou vykazovat i znaky organizovaného zločinu, kdy dochází k dohodám mezi řidiči distribuujícími pohonné hmoty autocisternami s obsluhami čerpací stanice. V. ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ Jak vyplývá z předchozích částí prezentace, je oblast provozování čerpacích stanic pohonných hmot poměrně rizikovou záležitostí. Je zřejmé, že hlavní podíl odpovědnosti při bezpečném provozování stanic náleží právě jejich provozovatelům. Ti jsou povinni respektovat a dodržovat legislativní a normativní požadavky na provoz těchto zařízení, což se ne vždy a na všech čerpacích stanic zcela daří. Nejzávažnější nedostatky se vyskytují v kontrole a inspekci jednotlivých zařízení a ve způsobilosti obsluh čerpací stanice. Instalací zabezpečovacích a kamerových systémů se provozovatelé snaží omezit rizika kriminální činnosti při krádežích či loupežích. K omezení krádeží a přepadení rovněž přispívají systémy pro manipulaci s hotovostí nebo důsledné systémy pro evidenci zboží a pohonných hmot. Pohyb vozidel po čerpacích stanicích se provozovatelé snaží řešit pomocí dopravního značení, problémem zde zůstává vymahatelnost, neboť se jedná o účelové komunikace, na něž se vztahuje legislativa pouze omezeně. Do těchto oblastí musí být v budoucnu zaměřena pozornost provozovatelů.
6
Jsou zde však i faktory, které tito provozovatelé nejsou schopni ovlivnit, protože nejsou ošetřeny legislativně nebo narážejí na nedostatek morálky ve společnosti. Přesto i zde je snaha o jejich řešení. Důslednou spoluprací s Policií ČR se provozovatelé snaží omezovat kriminální činnost, problémem dále zůstává vymahatelnost dodržování bezpečných postupů. Čerpací stanice totiž je soukromým subjektem oscilujícím na hranici mezi soukromým privátním majetkem, kde platí legislativa a vnitřní pravidla provozovatele, a veřejným prostorem, kde platí obecně závazná legislativa. Významným prostorem pro zlepšení je i osvěta mezi řidiči. Už při výcviku řidičů by měl být kladen důraz na bezpečnost a charakteristické činnosti, jako je plnění pohonných hmot do vozidla. Vhodné by bylo rovněž zahrnout do mediálních kampaní o bezpečnosti provozu na komunikacích i problematiku čerpacích stanic. VI. ZÁVĚR Všeobecnou snahou provozovatelů čerpací stanic je spolupráce nejen s orgány policie, ale i spolupráce s ústředními orgány státní správy jako jsou ministerstva dopravy, průmyslu a obchodu, vnitra či životního prostředí. Jednou z platforem, na které je možno setkat se snahou o tuto spolupráci a o zlepšení bezpečnosti u čerpacích stanic, je v úvodu zmiňovaná pracovní skupina pro bezpečnost, zřízená při České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu. Tato pracovní skupina pracuje s tímto mottem: „ZVÝŠENÍ ÚROVNĚ BEZPEČNOSTI JE SPOLEČNÝ ZÁJEM A NEMĚL BY BÝT PŘEDMĚTEM KONKURENCE“. Pro bezpečné a spolehlivé tankování a přijímání služeb u čerpacích stanic doporučujeme dodržovat tato „ZLATÁ PRAVIDLA“: 1. Tankujte u čerpacích stanic značkových společností nebo tam, kde máte dobré reference; vyhnete se problémům s kvalitou paliva a dostanete standardní evropské služby. 2. Rychlost jízdy u čerpací stanice není shodná s rychlostí na dálnici, dejte pozor na změnu povrchu vozovky a na skutečnost, že se na čerpací stanici pohybují chodci. 3. Po příjezdu k tankovacím stojanům ihned vypněte motor, nekuřte a nepoužívejte otevřený oheň. Nepoužívejte mobilní telefon. 4. Při tankování benzinu zasuňte pistoli do hrdla nádrže „nadoraz“. Omezíte únik benzinových par, zvýšíte tak požární bezpečnost a ochráníte ovzduší. 5. Dodržujte základní pravidla bezpečnosti, hygieny a slušnosti po celou dobu pobytu na čerpací stanici. Čerpací stanice není skládka odpadů ani dlouhodobé parkoviště. 6. Za zboží a služby se platí, krást je trestné.
7
