Bewertung des Rohstofflagerpotentials im sächsischtschechischen Grenzgebiet – Grenzübergreifendes Rohstoffkataster Zhodnocení potenciálu ložisek surovin v českosaském příhraničí – přeshraniční katastr surovin Kick-off St. Joachimsthal / Jáchymov 28.6.2010
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. Burgstr. 19 D-09599 Freiberg www.gkz-ev.de Tel. +49 3731 773715 Fax +49 3731 773716 Email:
[email protected] Komplexe Aufgaben erfordern besondere Bearbeitungsstrukturen. In der Standortentwicklung und Rohstoff- sowie Energiesicherung können Synergieeffekte nur im Zusammenwirken von Fachkräften verschiedener Disziplinen und Spezialisierungen sowie durch einen stetigen Austausch von Erfahrungen erzielt werden. Der Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. (GKZ) bündelt diese Kräfte; hier vereinen sich Kompetenzen aus Industrie, Fachverwaltungen und Wissenschaft. Unsere über 150 Mitglieder aus elf Bundesländern mit Schwerpunkt in Sachsen sind Personen, Unternehmen, Hochschulinstitute und Fachverwaltungen mit Kompetenzen in allen Fragen der
Rohstoffwirtschaft
und
Standortentwicklung
–
vom
Geoconsulting
und
Erkundungsbereich, dem Bergbau, dem Umwelt- und Ressourcenmanagement, der Aufbereitung und dem Recycling bis hin zur Nutzung der Geothermie zur Wärme- und Kältegewinnung. Hierzu richtet der Verein eigene Leitveranstaltungen aus, wie den Sächsischen
Rohstofftag,
den
Sächsischen
Geothermietag,
der
Mitteldeutsche
Natursteintag sowie Fachtagungen zur Angewandten Geotechnik und Geobiotechnologie.
Leistungen •
Organisation und Unterstützung von F&E-Projekten
•
Förderung von Aus- und Weiterbildung
•
Akquisition, Organisation und Durchführung internationaler Kontakte und Projekte
•
Stärkung der Wettbewerbsfähigkeit seiner Mitglieder durch gezielte Informationen, Kooperationen und Dienstleistungen
Dazu formieren sich spezielle, den Markt- oder Projektanforderungen entsprechende interdisziplinäre Arbeitsgemeinschaften aus den Mitglieder und Kooperationspartnern. Im vorliegenden Projekt nimmt der GKZ die Rolle des Leadpartners ein.
Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. Burgstr. 19 D-09599 Freiberg www.gkz-ev.de Tel. +49 3731 773715 Fax +49 3731 773716 Email:
[email protected] Komplexní úkoly vyžadují mimořádné zpracovatelské struktury. V rozvoji lokalit a v zajištění surovin a energie je možné docílit synergických efektů jen v součinnosti odborníků různých disciplin a specializací a dále stálou výměnou zkušeností. Geologické kompetenční centrum / Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. (GKZ) tyto síly spojuje; sdružují se zde kompetence z oblasti průmyslu, odborné administrativy a vědy. Přes 150 našich členů z jedenácti spolkových zemí s těžištěm v Sasku jsou osoby, podniky, vysokoškolská pracoviště a odborná administrativní pracoviště vybavená kompetencemi ve všech otázkách hospodaření se surovinami a rozvoje lokalit – od geologických konzultací a průzkumné činnosti, báňského průmyslu, managementu životního prostředí a surovinových zdrojů, jejich úpravy a recyklace, až po využití geotermie k získávání tepla a chladu. K tomuto účelu pořádá spolek vlastní úvodní akce, jako kupříkladu Saský den surovinové základny, Saský den geotermie, Středoněmecký den přírodního kamene a dále odborné konference k tématům aplikované geotechniky a geobiotechnologie.
Služby •
organizace a podpora výzkumných a rozvojových projektů
•
podpora dalšího vzdělávání a rekvalifikace
•
získávání, organizace a realizace mezinárodních kontaktů a projektů
•
posílení konkurenceschopnosti vlastních členů na základě cílených informací, kooperací a služeb
K tomu vytvářejí členové a kooperační partneři speciální interdisciplinární pracovní sdružení odpovídající požadavkům trhu nebo projektu. V předkládaném projektu zaujímá GKZ roli leadpartnera.
Regionale Entwicklungsagentur des Bezirks Usti, AG Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí n. L. (Zweigstelle: Budovatelů 2830, 434 37 Most) Tel.: +420 476 206 538 Fax: +420 476 706 331 E-mail:
[email protected] www.rra.cz Die Regionale Entwicklungsagentur des Bezirks Ústí, AG (RRA ÚK) ist eine fachliche Beratungsgesellschaft, die sich auf die Förderung und Koordinierung der wirtschaftlichen und
sozialen
Entwicklung
im
Gebiet
des
Bezirks
Ústí
konzentriert.
Mit
ihrer
sechzehnjährigen Geschichte ist sie die zweitälteste in der Tschechischen Republik wirkende
Entwicklungsagentur.
Die
wesentlichen
Aktivitäten
und
angebotenen
Dienstleistungen sind: Vorbereitung, Koordinierung, Durchführung und Administration von Entwicklungsprojekten (kofinanziert aus unterschiedlichen europäischen, nationalen und regionalen Programmen), komplexe Förderberatung, Erarbeitung der Projektdokumentation und Sicherung von Dienstleistungen eines Fördermanagements, fachlicher Service für Gemeinden, Städte, Miniregios und weitere Einrichtungen in den unterschiedlichsten Bereichen ihrer Entwicklung, Förderung der Entwicklung von kleinen und mittleren Unternehmens mittels Dienstleistungen des Zentrums Enterprise Europe Network, weitere, die Entwicklung der Region und internationale Zusammenarbeit fördernde Aktivitäten. Die RRA ÚK ist auf dem Gebiet des Bezirks Ústí aktiv. Auf einer Fläche von 5.335 km2 wohnen hier 819.000 Einwohner. Die Hauptstadt des Bezirks ist Aussig (Ústí nad Labem). In dem Gebiet befinden sich 354 Gemeinden, davon 5 Statutarstädte (Aussig, Brüx (Most), Teplitz (Teplice), Komotau (Chomutov) und Tetschen (Děčín)) und weitere 41 Städte. In diesen Städten leben 81% der Bevölkerung.
Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí n. L. (expozitura: Budovatelů 2830, 434 37 Most) tel.: +420 476 206 538 fax: +420 476 706 331 e-mail:
[email protected] www.rra.cz
Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. (RRA ÚK) je odbornou poradenskou společností zaměřenou na podporu a koordinaci hospodářského a sociálního rozvoje Ústeckého kraje. Se svou šestnáctiletou historií je druhou nejstarší regionální rozvojovou agenturou působící v České republice. Mezi její hlavní aktivity a nabízené služby patří:
příprava, koordinace, realizace a administrace rozvojových projektů (spolufinancovaných z evropských, národních a regionálních programů), komplexní dotační poradenství, zpracování projektové dokumentace a zajištění služeb dotačního managementu, odborný servis pro obce, města, mikroregiony a další subjekty v nejrůznějších oblastech jejich rozvoje, podpora rozvoje malého a středního podnikání prostřednictvím služeb střediska Enterprise Europe Network, další činnosti motivující a podporující rozvoj regionu a mezinárodní spolpráce. Působnost RRA ÚK je na území Ústeckého kraje, jehož rozloha je 5335 km2 a počet obyvatel 819 tis. Krajským městem je Ústí nad Labem. V kraji je 354 obcí, z nichž 5 jsou města statutární (Ústí nad Labem, Most, Teplice, Chomutov a Děčín) a dalších 41 má statut města. V těchto městech žije 81 % obyvatel.
Tschechischer Geologischer Dienst (Česká geologická služba) Klárov 3 118 21 Praha 1 www.geology.cz Tel.: +420 257 089 411 (Zentrale) Die Aufgabe des Tschechischen Geologischen Dienstes (Česká geologická služba) (ursprünglich Tschechisches Geologisches Institut – Český geologický ústav), dessen Geschichte bis ins Jahr 1919 reicht, ist die Sicherung des staatlichen geologischen Dienstes in der Tschechischen Republik. Der Tschechische geologische Dienst erfasst und bearbeitet Daten zur geologischen Zusammensetzung des Gebietes des Staates und übermittelt diese an weitere Behörden als Grundlage für ihre politischen, wirtschaftlichen und ökologischen Entscheidungen. Zu den Tätigkeiten des Tschechischen geologischen Dienstes gehören: • auf die geologische Untersuchung orientierte Grundlagenforschung • Erarbeitung von geologischen Basiskarten, abgeleiteten Karten und Zweckkarten der Tschechischen Republik • Untersuchung, Nutzung und Schutz der natürlichen Rohstoffe • Erfassung, Dokumentation und Auswertung von geologischen Informationen • Betrieb des Aufbewahrungs-, Dokumentations-, Informations- und Studienzentrums für die Gewährung von geologischen Informationen über das Gebiet der Tschechischen Republik • Zusammentragung, dauerhafte Aufbewahrung, fachliche Bearbeitung und Erschließung der Ergebnisse der geologischen Arbeiten mit dem Ziel, der Fachöffentlichkeit ihre Nutzung zu ermöglichen. • Planung, Durchführung und Auswertung von geologischen Arbeiten für den Bedarf des Staates inkl. Vergabe von öffentlichen Aufträgen • Untersuchungen und Gutachten im Bereich geologischer Risiken und Umweltbelastungen
• Betrieb von Prüflabors, Entwicklung von laboratorischen und analytischen Methoden der organischen sowie anorganischen Geochemie, Durchführung von Akkreditierungen für chemische Analysen der Gesteins-, Boden- und Wasserproben. • Aufstellung und Dauerhafte Fortschreibung von geologischen Datenbanken, Betrieb eines Archives und einer geologischen Bibliothek, Entwicklung von modernen Methoden der digitalen Kartografie und der GIS - Technologien. • Zusammenarbeit mit ausländischen Einrichtungen, Teilnahme an internationalen Programmen und Projekten und Durchführung von Projekten der ausländischen Entwicklungshilfe der Tschechischen Republik
Der Tschechische geologische Dienst ist eine staatliche Betriebsorganisation, ein Forschungsinstitut des Umweltministeriums.
Er ist ein Mitglied internationaler Organisationen geologischer Dienstleistungen EuroGeoSurveys, FOREGS und ICOGS.
Česká geologická služba Klárov 3 118 21 Praha 1 www.geology.cz Tel.: +420 257 089 411
Posláním České geologické služby (pův. Českého geologického ústavu), jejíž historie sahá do roku 1919, je výkon státní geologické služby v České republice. Česká geologická služba sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Poskytuje všem zájemcům regionální geologické informace. Česká geologická služba je pověřena Ministerstvem životního prostředí podle §17 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, výkonem státní geologické služby na území České republiky. Je jedinou institucí, jejímž posláním je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR – orientovaný základní výzkum, aplikovaný geologický výzkum a tvorba základních geologických, odvozených a účelových map území České republiky. Základním nástrojem tohoto výzkumu je geologické mapování, které je prováděno metodikou zahrnující všechny dostupné moderní metody širokého spektra geologických věd K dalším činnostem ČGS patří: •
výzkum, využití a ochrana přírodních nerostných zdrojů se zřetelem k zachování ekologické rovnováhy přírodního prostředí a lidské činnosti
•
získávání, dokumentace a vyhodnocování geologických informací
•
poskytování odborné podpory pro rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu
•
zabezpečování činnosti archivu zvláštního významu
•
vykonávání funkce archivního, dokumentačního, informačního a studijního centra pro poskytování geologických informací o území České republiky veřejnosti
•
shromažďování, trvalé uchovávání, odborné zpracovávání a zpřístupňování výsledků geologických prací s cílem umožňovat jejich využití odbornou veřejností
•
projektování, provádění a vyhodnocování geologických prácí pro potřeby státu včetně zadávání veřejných zakázek
•
výzkum a posudková činnost v oblasti geologických rizik a ekologických zátěží
•
činnost zkušebních laboratoří, rozvoj laboratorních a analytických metod organické a anorganické geochemie, zajišťování akreditace pro chemickou analytiku vzorků hornin, půd a vod
•
tvorba a trvalá aktualizace geologických databází, vedení archivu a geologické knihovny, rozvoj moderních metod digitální kartografie a technologií GIS
•
vydavatelská činnost zaměřená zejména na vydávání geologických map území České republiky a map od nich odvozených, dále odborných a populárně vědeckých geologických publikací a metodických příruček z oboru aplikované geologie v rámci působnosti státní geologické služby
•
spolupráce se zahraničními institucemi, řešení mezinárodních programů a projektů a realizace projektů zahraniční rozvojové pomoci České republiky
•
spolupráce s vysokými školami, výzkumnými ústavy organizacemi jak resortními, tak mimoresortními na výchově vědeckých odborníků, při popularizaci přírodních věd a ochraně životního prostředí
•
pedagogická činnost
Česká geologická služba je státní příspěvkovou organizací, resortním výzkumným ústavem Ministerstva životního prostředí. Je členem mezinárodních organizací geologických služeb EuroGeoSurveys, FOREGS (Fórum evropských geologických služeb) a ICOGS (Mezinárodní konsorcium geologických služeb).
Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (LfULG) August-Böckstiegel-Straße 1, 01326 Dresden Referat 104 Rohstoffgeologie, Freiberg Kontaktperson: Dr. Uwe Lehmann
Kurzprofil des LfULG Das LfULG ist die obere besondere Staatsbehörde für die Bereiche Umwelt, Landwirtschaft, Geologie und den ländlichen Raum und in insgesamt 10 Abteilungen untergliedert. Zu den Aufgaben gehören u.a. die Konzeption von Fachstrategien, Aussprechen von Politik- und Praxisempfehlungen, Umweltüberwachung, Förderung von Agrar- und Umweltmaßnahmen, Geowissenschaftliche und bodenkundliche Landesaufnahme, Angewandte Forschung für praxisgerechte und nachhaltige Entscheidungen. Das LfULG ist die zentrale geowissenschaftliche Fachbehörde im Freistaat Sachsen. Das im Projekt beteiligte Referat 104 „Rohstoffgeologie “ ist zuständig für Grundsatzfragen der Rohstoffgeologie und Rohstoffsicherung, Erstellung fachtechnischer Stellungnahmen und Beratung zu rohstoffgeologischen
Sachverhalten als TÖB und als Fachbehörde rohstoffgeologische und anwendungsorientierte Erfassung/ Bearbeitung/
Aktualisierung analoger und digitaler Daten der Lagerstätten/ Vorkommen Erarbeitung amtlicher Rohstoff- und Ressourcenkarten
Das LfULG besitzt langjährige Erfahrung bei der Durchführung von EU-Projekten und ist Partner in verschiedenen Ziel 3 Projekten.
Bild: Aufgabenspektrum des LfULG (LfULG)
Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG) August-Böckstiegel-Straße 1, 01326 Dresden Referat 104 Rohstoffgeologie, Freiberg Kontaktní osoba: Dr. Uwe Lehmann
Krátký profil LfULG Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii LfULG je mimořádnou vrchní státní institucí pro oblasti životní prostředí, zemědělství a geologie a území venkova, a člení se do 10 oddělení. K jejím úlohám patří mj. koncepce odborných strategií, artikulace politických a praktických doporučení, monitorování životního prostředí, podpora agrárních a ekologických opatření, snímkování země z pohledu pedologie, aplikovaný výzkum pro praktická a trvale udržitelná rozhodnutí. LfULG je ústřední odbornou institucí zabývající se výzkumem země ve Svobodném státě Sasko. Referát 104 „Geologie surovin“, podílející se na projektu, je kompetentní pro základní otázky geologie a zajištění surovin, tvorbu odborně-technických vyjádření a poradenství v otázkách surovinově
technologického stavu jako TÖB a jako odborná instituce surovinově technologickou a uživatelsky orientovanou evidenci / zpracování /
aktualizaci analogových a digitálních dat ložisek / nalezišť zpracování úředních map surovin a zdrojů
LfULG má mnohaletou zkušenost nabytou při realizaci projektů EU a je partnerem v různých projektech Cíl 3 / Ziel 3.
Obr.: Spektrum úkolů LfULG (LfULG)
Vom Sächsischen Rohstoffkataster zum Grenzüberschreifenden Rohstoffkataster Sachsen-Tschechien Dr. Wolfgang Reimer
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: *1964 Gummersbach, Bergisches Land Schriftgröße: 1984-1990: Studium der12 Angewandten Mineralogie und Geologie-Paläontologie mit Schwerpunkt Zeilenabstand: 1,5 Geochemie, Petrologie, Lagerstättenkunde an der Technischen Universität Clausthal 1991-1995: Promotion Schrift: Arial zum Dr. rer. nat. im Rahmen eines Fernerkundungsprojektes zur Kartierung und petrologischen Untersuchung Großstrukturen 10 Gondwanas in Südargentinien Bildunterschriften in Fußzeilevon in Schriftgröße 1996-2002 Projektleiter / Ltr. FB Exploration und Ressourcenmanagement bei G.E.O.S. Freiberg Ing. Word-Dokument 2003ff
Ges.mbH im In- und Ausland Koordinator / Geschäftsführer des Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal Abstract abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1 A4-Seite DerDIN über 850 Jahre alte Bergbau im Erzgebirge war in seiner gesamten Dauer stets von Höhen und Tiefen bestimmt. Sie – waren der marktwirtschaftlichen Situation 1. Begrüßung und Einführung BE: Dr.meistens Reimer, LP geschuldet, die in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts zu einem Einstellen des • kurze Einführung in das Projekt Bergbaus Der historische, aber vor allem auch der von 1945 bis 1991 betriebene • kurzeführte. Vorstellung der Teilnehmer Wismut-Bergbau auf Uran haben das Gebirge bis heute nicht völlig ausgeerzt. Im 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 Gegenteil: Mit der technologischen Weiterentwicklung erfahren die sächsischen • Hinweis:durch Aktualisierung der Logos immer zeitnah, wenn dies erforderlich ist. Lagerstätten Ihr Auftreten von teilweise bedeutenden Gehalten an Spuren – und Begleitelementen mit interessanten Konzentrationen der Elemente Niob, Tantal, Yttrium, • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen Rubidium, Lithium, Germanium, Gallium, Cäsium und Scandium eine neue Perspektive. LP: 55 Einladungen bisher 1 Rückmeldung Ob•die Anreicherung der versandt, aufgeführten Elemente jemals für eine gemeinsame Gewinnung mit den Haupterzträgern ausreicht und inwiefern auch eine Neubewertung des umfangreichen Datenmaterials zu neuen Erkenntnissen führen würde, war eine Aufgabenstellung, die der Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. (GKZ) der Sächsischen Staatsregierung 2005 darlegte. Mit der weltweit gestiegenen Nachfrage nach Spaten und Erzen und der damit einhergehenden Marktpreisentwicklungen rückten die noch vorhandenen Lagerstätten auch auf internationaler Ebene wieder in den Blickpunkt verschiedener privater Unternehmen.
Vor diesem Hintergrund, der vor der Finanz- und Wirtschaftskrise 2006 seinen Höhepunkt fand, entschloß sich die Sächsische Staatsregierung, das vorhandene Wissen auf diesem Gebiet systematisch zu erfassen und unter Berücksichtigung der heutigen wirtschaftlichen Rahmenbedingungen einer ersten Bewertung zu unterziehen.
Der
Geokompetenzzentrum
Freiberg
e.V.
(GKZ)
wurde
vom
Sächsischen
Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit beauftragt, ein „Sächsisches Rohstoffkataster für Erz- und Spatminerale“ zu erstellen und dabei die Werthaltigkeit der einheimischen Vorkommen und Lagerstätten zu beurteilen. Gleichzeitig sollte mit dem Rohstoffkataster ein Weg beschritten werden, der in kompakter Form Interessenten für Rohstoffe unkompliziert Zugang zu Informationen an Lagerstättendaten ermöglicht.
Im Ergebnis entstand zwei Jahre später ein mehrbändiges Handbuch mit 139 sächsischen Lagerstätten und Mineralvorkommen, ein Rohstoffkatalog mit je einem kurzen Steckbrief pro Lagerstätte/Vorkommen und eine populärwissenschaftliche Broschüre. Erstmals ist es mit einer komplexen Bearbeitung gelungen, für die wichtigsten Lagerstätten und Mineralvorkommen
aus
gegenwärtiger
Sicht
Erkundungsergebnisse
verschiedener
Epochen zusammenzuführen und in übersichtlicher Form darzustellen. Wo es sinnvoll erschien, wurden die bekannten substanziellen Vorräte der Lagerstätten konkret aufgeführt. Dabei unternahm man den Versuch, die zugänglichen Ergebnisse der verschiedenen
Erkundungsetappen
von
unterschiedlichen
Trägern
dieser
Explorationsarbeiten zusammenzustellen.
Im selben Jahr veröffentlichte die Europäische Kommission die „EU Rohstoffinitative — Sicherung der Versorgung Europas mit den für Wachstum und Beschäftigung notwendigen Gütern" - COM(2008) 699. Darin heißt es: „Die dauerhafte Versorgung mit Rohstoffen aus europäischen Quellen setzt mehr Wissen über die in der EU vorhandenen Lagerstätten voraus. Die Möglichkeit des Zugangs zu ihnen sollte bei der Raumplanung offen gehalten werden. … Außerdem empfiehlt die Kommission eine bessere Vernetzung der staatlichen geologischen Anstalten, um den Informationsaustausch, die Verbreitung von Daten und ihre gemeinsame Nutzung zu fördern. Dabei sollte den Belangen kleinerer und mittlerer Unternehmen besonders Rechnung getragen werden […]" und ferner: [….]
"Die mineralgewinnende Industrie ist in einigen abgelegenen Regionen Europas ein Motor des Wirtschaftswachstums. Im Rahmen der Kohäsionspolitik stehen Mittel zur Verfügung, insbesondere aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung, mit denen Forschung und Innovation zur Exploration und Gewinnung von Rohstoffen und entsprechend
tätige
Unternehmen
gefördert
werden
können.
Wie
in
anderen
Industriezweigen werden in Europas mineralgewinnender Industrie Fachkräfte knapp, was Auswirkungen auf die Zukunft der Branche hat. Zudem ist die Bedeutung der heimischen Rohstoffquellen für die europäische Wirtschaft der Öffentlichkeit wenig bewusst. Um das zu
ändern,
sollten
mehr
und
besser funktionierende
Partnerschaften
zwischen
Hochschulen, geologischen Anstalten und der Industrie angeregt werden“.
Es war daher nur folgerichtig, auf Grundlage der bestehenden engen persönlichen Beziehungen zu den tschechischen Partnern im Rahmen des ZIEL3-Programms SachsenTschechische Republik des EFRE eine Fortsetzung des sächsischen Rohstoffkatasters für ausgewählte grenzübergreifende Vorkommen zu beantragen, das den von der Kommission empfohlenen Leitlinien zur rohstoffwirtschaftlichen Erfassung und Bewußtseinsbildung Rechnung trägt.
Mit der Bewilligung vom binationalen Begleitausschusses am 4.5.2010 setzen nunmehr Sachsen und Tschechien mit einem innovativen, grenzübergreifenden Rohstoffkataster als eine der ersten Grenzregionen in Europa eine wichtige europäische Richtlinie um. Im Fokus des Projektes "Bewertung des Rohstofflagerpotentials im sächsisch-tschechischen Grenzgebiet – Grenzübergreifendes Rohstoffkataster" stehen die Neubewertung von acht grenzübergreifenden Rohstoffvorkommen wie Fluorit, Zinn, Wolfram, Kupfer und Uran. Das Kataster wird wichtige Grundlageninformationen für eine grenzübergreifende Raumplanung liefern und zuverlässige Handlungsgrundlagen für Fachbehörden, wissenschaftliche Einrichtungen und Unternehmen beider Länder bieten. Ein
internationales
Rohstoffportal,
eine
Broschüre,
Wanderausstellungen
und
Fachveranstaltungen werden die Öffentlichkeit über das Projekt informieren. Schließlich werden Schüler und Lehrer von vier Schulen in beiden Ländern berufsbegleitend zum Thema Rohstoffe geschult werden.
Od Saského surovinového katastru k příhraničnímu surovinovému katastru Sasko - Čechy Dr. Wolfgang Reimer
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: *1964 Gummersbach, Bergisches Land (Severní Porýní - Vestfálsko - NRW) Schriftgröße: 12 1984-1990: Studium aplikované mineralogie a geologie-paleontologie s důrazem na geochemii, petrologii, Zeilenabstand: 1,5a nalezištích na Technické univerzitě Clausthal nauku o ložiscích 1991-1995: Promoce Schrift: Arialna Dr. rer. nat. v rámci projektu výzkumného projektu mapování a petrologického výzkumu makrostruktur Gondwanas na jihu Argentiny Bildunterschriften in Fußzeile in Schriftgröße 10 1996-2002 Vedoucí projektu / Ltr. FB Exploration und Ressourcenmanagement (Geologický průzkum a Word-Dokument 2003-dodnes
management přírodních zdrojů) při G.E.O.S. Freiberg Ing. Ges.mbH v tuzemsku i v zahraničí Koordinátor / jednatel střediska Geokompetenzzentrum Freiberg e. V.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal Shrnutí abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1 DIN nerostů A4-Seitev Krušných horách, trvající přes 850 let, byla po celou dobu své existence Těžba poznamenána stále střídajícími– BE: výraznými úspěchy 1. Begrüßung undse Einführung Dr. Reimer, LP a osobitými nezdary. Ty byly podmíněny většinou hospodářskou situací na trhu, která vedla v první polovině 20. století • kurze Einführung in das Projekt k zastavení těžby. Historická těžba uranu, provozovaná však především v rozmezí let 1945 • kurze Vorstellung der Teilnehmer až 1991 v rámci společnosti Wismut-Bergbau, však dodnes plně nevytěžila veškerý 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 potenciál této suroviny v hornině. Naopak: zdokonalováním a dalším rozvojem těžební • Hinweis: der Logos immer dies erforderlich seAktualisierung saským nalezištím otevírají díkyzeitnah, výskytuwenn významného obsahu ist. stopových a technologie průvodních prvků se zajímavými koncentracemi, totiž niobu, tantalu, yttria, rubidia, lithia, • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen germania, galia, cesia a skandia, nové perspektivy. Průzkum, zda bude koncentrace • LP: 55prvků Einladungen versandt, bisher 1 Rückmeldung uvedených někdy dostačovat pro společnou těžbu s hlavními rudnými ložisky, a do jaké míry by přehodnocení rozsáhlého informačního materiálu vedlo k novým poznatkům, si vytkl jako úlohu spolek Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. (GKZ), kterou též v roce 2005 objasnil Saské státní vládě. V důsledku celosvětově vzrůstající poptávky po živcích a rudách a vývojem cen na trhu, tuto poptávku provázejícím, se zbývající ložiska opět stala středem pozornosti různých soukromých podniků i na mezinárodní úrovni.
Z tohoto aspektu vrcholícího před vypuknutím finanční a hospodářské krize v roce 2006, se Saská státní vláda rozhodla systematicky zhodnotit a zaevidovat veškeré disponibilní poznatky na tomto poli, a podrobit je při zohlednění dnešních rámcových hospodářských podmínek prvnímu hodnocení.
Spolek Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. (GKZ) byl Saským státním ministerstvem pro hospodářství a práci pověřen vytvořením „Saského katastru rudných a živcových nerostných surovin“ a posouzením čisté tržní hodnoty tuzemských nalezišť a ložisek. Současně se katastr nerostných surovin měl vydat cestou, která by kompaktní formou zájemcům o nerostné suroviny umožnila snadný přístup k informacím a údajům o příslušném ložisku.
Výsledkem této činnosti se stal vícesvazkový manuál popisující 139 saských nalezišť a ložisek nerostů, který vznikl o dva roky později, katalog surovin s krátkým popisem ložiska/naleziště a populárněvědecká brožura. Poprvé se díky komplexnímu zpracování podařilo pro nejvýznamnější ložiska a naleziště nerostných surovin soustředit výsledky průzkumu různých epoch a tyto přehlednou formou ze současného hlediska prezentovat. Tam, kde se to zdálo být smysluplné, byla konkrétně uvedena známá významná ložiska a zásoby surovin. Došlo i k pokusnému porovnání přístupných výsledků různých etap průzkumu různými subjekty těchto průzkumných prací.
V témže roce zveřejnila Evropská komise „Surovinovou iniciativu EU - zajištění zásobení Evropy statky potřebnými pro růst a zaměstnanost“ - COM(2008) 699. V této iniciativě se praví: „Trvale udržitelné zásobení surovinami z evropských zdrojů předpokládá větší znalosti o ložiscích nacházejících se v EU. V rámci územního plánování je třeba ponechat otevřenou možnost jejich zpřístupnění. … Kromě toho Komise doporučuje lepší propojení státních geologických ústavů a pracovišť za účelem podpory výměny informací, šíření údajů a jejich společného využívání. Přitom je třeba sledovat především zájmy malých a středních podniků […]“ a dále: [….]
„Průmysl
těžby
nerostů
je
v některých
odlehlých
regionech
Evropy
motorem
hospodářského rozvoje. V rámci kohezní politiky jsou k dispozici prostředky, především z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jimiž je možné podporovat výzkum a inovace v průzkumu a těžbě surovin a rovněž tak podniky v tomto sektoru činné. Jako v ostatních průmyslových odvětvích se v průmyslu těžby nerostů v Evropě nedostává odborníků, což má dopad na budoucnost odvětví. Mimoto je význam domácích zdrojů surovin pro evropské hospodářství veřejnosti málo znám. Aby se to změnilo, je třeba podnítit rozsáhlejší a lépe fungující partnerství mezi vysokými školami, geologickými ústavy a průmyslem“.
Bylo proto jen správné, zažádat na základě stávajících úzkých osobních vztahů k českým partnerům v rámci programu CÍL 3 / ZIEL 3 Sasko - Česká republika fondu EFRE o pokračování saského surovinového katastru pro vybrané hranice překračující naleziště surovin, který zohledňuje Komisí doporučenou směrnici o evidenci hospodářských surovin a rozvoji znalostí o hospodářských surovinách.
Schválením smíšeným monitorovacím výborem dne 4. 5. 2010 od nynějška Sasko a Čechy realizují jako jeden z prvních pohraničních regionů v Evropě pomocí inovativního hranice překračujícího katastru nerostných surovin důležitou evropskou směrnici. Projekt „Zhodnocení potenciálu surovinových ložisek v sasko-českém pohraničí - přeshraniční katastr nerostných surovin“ se zaměřuje na nové hodnocení osmi příhraničních nalezišť nerostných surovin v sasko-českém Krušnohoří, surovin jako fluorit, cín, wolfram, měď a uran. Katastr bude dodávat důležité základní informace pro hranice překračující územní plánování a spolehlivé podklady k jednání odborných institucí, vědeckých zařízení a podniků obou zemí. Veřejnost bude o projektu informována prostřednictvím mezinárodního portálu nerostných surovin, brožury, putovní výstavy a odborných akcí. O tématu nerostných surovin se budou moci při studiu školit žáci a učitelé čtyř škol v obou zemích.
Die Rohstoffvorkommen des böhmischen Erzgebirges und ihre Erkundung von 1945 - 2010 Ing. Petr Bohdálek
Tschechischer geologischer Dienst (Česká geologická služba) max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: Mineraloge Schriftgröße: 12 Zeilenabstand: 1,5 Schrift: ArialKupferberg (Mědenec) stillgelegt wurde, ging die jahrhundertelange Als 1997 die Grube Bildunterschriften in Fußzeile in Schriftgröße 10 Förderung von Erzen und Rohstoffen in dem Gebiet des tschechischen Erzgebirges zu Word-Dokument Ende. Dank seinem geologischen Aufbau ist das Erzgebirge eine bunte metallogene Provinz mitTexte Vertretung einer ganzen Reihe vonNew Erz-Roman, und Rohstofflagerstätten genetischer als Word-Datei; Schriftart: Times Format: Titel: Schriftgröße 12 Bitte die pt, fett, Autoren mit Adressen Textsämtliche und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal Arten sowie Rohstoffarten. Es sowie sind hier Typen der Lagerstätten vertreten, die für abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1 dasDIN Erzgebirge A4-Seite typisch sind, beginnend mit den Skarnlagerstätten Fe, Cu und Se, über gangförmige Lagerstätte der Fünfelementenformation (Ag - Bi - Co - Ni - U), gangförmige 1. Begrüßung und Einführung – BE: Dr. Reimer, LP Hämatitlagerstätte, gang- und greisenförmige Sn - Lagerstätte inklusive sekundärer • kurze Einführung in das Projekt aluvialer Kassiteritlagerstätten, Lagerstätten kristalliner Kalksteine, Steine- und Erden• kurze Vorstellung der Teilnehmer Lagerstätten für die Steinproduktion und Fundstellen von Edelsteinen - gangförmige 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 Achate, Amethyste und Jaspise. Während der Jahrhunderte veränderte sich die Bedeutung der Produktion der einzelnen • Hinweis: Aktualisierung der Logos immer zeitnah, wenn dies erforderlich ist. Arten von Erzen. Bis ins 16. Jhr. waren es insbesondere Silber-, Zinn- und Eisenerze. In • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen der modernen Zeit, insbesondere dann im 20. Jhr., konzentrierte sich das Interesse auf den• Abbau die Untersuchung Lagerstätten von radioaktiven Rohstoffen sowie der LP: 55und Einladungen versandt,der bisher 1 Rückmeldung Zinnerze, an manchen Standorten auch der Kupfer und Eisenerze. Die Nachkriegszeit kann im Bereich der Förderung und Untersuchung in drei Etappen unterteilt werden.
Abschnitt ab Ende der 50 Jahre des 20. Jhrs. Unmittelbar nach dem Ende des 2. Weltkrieges wurden in das Aufsuchen und das Durchforschen von Lagerstätten beträchtliche Finanzmittel im Rahmen des ganzen Landes sowie des Erzgebirges investiert. Dieses Volumen an Finanzmitteln sowie der Umfang der durchgeführten Arbeit wurden dann in den späteren Etappen niemals mehr erreicht. Zum Gegenstand der Forschung wurden praktisch alle bekannten historischen Reviere.
Die wesentlichen Gründe hierfür waren die zugespitze Lage während der Zeit des Kalten Krieges
sowie
die
wirtschaftliche
Isolierung
der
Länder
in
dem
sowjetischen
Einflussbereich, weil der Mangel an Devisen einen Einkauf von Rohstoffen auf dem Weltmarkt nicht möglich machte, so dass der Rohstoffbedarf so weit wie möglich durch die heimischen Lagerstätten gesichert werden musste. Als Ende der ersten Etappe kann der Beginn der 60er Jahre betrachtet werden, als die Revision der meisten bekannten Reviere abgeschlossen wurde und im tschechischen Teil des Erzgebirges die Förderung der Uranerze beendet wurde. Die Untersuchungsarbeiten konzentrierten sich überwiegend auf die Feststellung und Prüfung der Vorkommen und der Lagerstätten der Uranerze. Das Zentrum der Arbeiten war das joachimstaler Gebiet, das neben der joachimstaler Lagerstätte (mit Lagerstätten Joachimstal (Jáchymov) und den anliegenden Revieren Gottesgab (Boží Dar) und Goldenhöhe (Zlatý Kopec), Seifen (Rýžovna), Abertham (Abertamy) und Breitenbach (Potůčky)) auch die Gebiete alter Reviere mit der Förderung von Silbererzen in Weipert (Vejprty), im Bereich des Kupferbergs (Měděnec) und Pressnitz (Přísečnice) und das Erzrevier am Sankt Katharinaberg (Hora Sv. Kateřiny) umfasste. Für diese Aufgaben wurde ein besonderer geologischer Dienst des VEB Jáchymovské doly gegründet, der bis 1961, also bis zur Stilllegung der Uranerzförderung im tschechischen Teil des Erzgebirges durch Fachleute aus der Sowjetunion geleitet wurde. Das Volumen der für das Aufsuchen und die Untersuchung bestimmten Finanzmittel war imposant, das Hauptkriterium war aber nicht die Effizienz des Mitteleinsatzes. Die Zweckmäßigkeit und das Volumen der eingesetzten Mittel wurden nur nach dem Gesichtspunkt gemessen, so viel wie möglich Erz so schnell wie möglich zu fördern. Parallel wurden sämtliche Etappen der Untersuchung durchgeführt, ab der grundlegenden Aufsuchung bis zu Untersuchungen der geförderten Lagerstätten. Der Anspruch eines so hoch wie möglichen Fördervolumens und Produktion des Uranerzes führte zur Bildung eines spezifischen Mechanismus einer so schnell wie möglichen Prüfung und Bewertung jedes Vorkommens von Uranerzen entweder durch Bergwerke auf der Oberfläche oder untertage. Die grundlegende Methode war die Gammauntersuchung, als das gesamte Gebiet in einem Maßstab von 1 : 25 000 und 1 : 50 000 kartiert wurde. Die einzelnen festgestellten Anomalien wurden sofort durch Bergwerke überprüft. Das Vorkommen einer Uranvererzung wurde sofort ausgefördert und zur Bearbeitung abtransportiert (Förderung durch Untersuchung). Die sonstigen Rohstoffe
des Erzgebirgsraumes wurden in dieser Zeit (sowie in späteren Zeiten) in einigen historischen Erzrevieren untersucht. Die Untersuchungsarbeiten wurden an der Lagerstätte Zinnwald (Bohr- und Berguntersuchung der Lagerstätte Zinnwald -Süd) durchgeführt, des weiteren wurden folgende Arbeiten durchgeführt: eine Bohr- und Berguntersuchung der Molybdän- und Feldspatlagerstätte Graupen (Krupka) sowie der Fluoritlagerstätte Rosenthal (Vrchoslav), eine Bohr- und Berguntersuchung der Fluoritlagerstätte Moldau (Moldava), eine Berguntersuchung der Lagerstätte Sankt Katharinaberg (Hora Sv. Kateřiny), eine Berguntersuchung des Standortes am Sankt Sebastiansberg (Hora Sv. Šebestiána), geophysikalische Untersuchungs- und Abbauarbeiten an der Fluoritlagerstätte im mittleren Erzgebirge in Platz (Blahuňov), Schmiedeberg (Kovářská) und Hermsdorf bei Kaaden (Hradiště u Kadaně), eine Bohr- und Berguntersuchung der Lagerstätte der Zinnerze Sauersack (Rolava) und Frühbuß (Přebuz) und eine umfangreiche Bohr- und Berguntersuchung der Cu - Lagerstätte in Graslitz (Kraslice). Zu den bedeutendsten, in dieser Zeit entdecken Lagerstätten gehören die Lagerstätte Zinnwald - Süd, die verdeckten Skarnlagerstätte der Fe- (±Cu) - Erzen Kupferberg, Pressnitz und Schmiedeberg, die Fluoritlagerstätte Hermsdorf bei Kaaden, Moldau (Moldava) und Rosenthal (Vrchoslav).
II. Abschnitt ab Beginn der 60 Jahre bis zum Anfang der 70 Jahre des 20. Jhr. In dieser Zeit war die Revision der meisten Standorte in den historischen Revieren abgeschlossen, die Aufmerksamkeit wurde jetzt im höheren Maß entweder perspektiven Lagerstätten, für die in dieser Zeit die skarnartige Lagerstätte gehalten wurden und ausgewählten
Typen
von
Rohstoffen
geschenkt.
Es
wurden
insbesondere
die
Skarnlagerstätte (Fe - Sn - Zn ) im Bereich der Goldenhöhe bei Gottesgab und verdeckte Skarnlagerstätte in dem Gebiet um Pressnitz – Kupferberg im Zusammenhang mit dem Beginn des Abbaus der Skarnlagerstätte von Fe (+Cu) -Erzen Kupferberg und Pressnitz untersucht und geprüft. In dieser Zeit wurden auch regionale Arbeiten durchgeführt, die auf das Aufsuchen von weiteren Lagerstätten des Fluorit-Baryts – als Ersatz für die ausgeförderten Lagerstätte im mittleren und östlichen Teil des Erzgebirges ausgerichtet waren. Im Zusammenhang mit dem Rückgang der Rohstoffpreise auf dem Weltmarkt Ende der 60 Jahre kam es zur Dämpfung der geologischen Untersuchungsaktivitäten und die meisten Untersuchungsarbeiten wurden eingestellt.
III. Abschnitt, 70 und 80 Jahre des 20. Jhr. Während dieser Zeit wurde mit ersten Versuchen einer Synthese der Metallogenese des Erzgebirgsraumes, beziehungsweise des tschechischen Teiles begonnen. Es wurden umfangreiche metallogenetische Studien zum Vorkommen von Silber- und Zinnerzen erarbeitet, als eine perspektivische Lagerstätten wurden verdeckte Greisenzinnlagerstätte ausgewiesen.
An
den
ausgewählten
Standroten
wurden
Kartierungsarbeiten,
geochemische- und geophysikalische Arbeiten durchgeführt (Schmiedeberg, Goldenhöhe, Sankt Katharinaberg). Am Standort Hubertka wurde die letzte Bohrung im Erzgebirge durchgeführt, um die W - Sn - Mo - Lagerstätte zu prüfen. Mit Hilfe einer Bohrung wurden ebenfalls eingesprengte Sn – Erze in den Phyllitquarzadern im Bereich Breitenbach und Goldenhöhe geprüft. Die bedeutendste Untersuchungsmaßnahme war die Bohr- und Berguntersuchung der Fluorit- und Barytlagerstätte Schmiedeberg mit Hilfe von einem 8 km
langen
Untersuchungsschacht
und
mehreren
Rammkernsondierungen.
Im
Zusammenhang mit der Förderung von Fe- Erzen am Kupferberg wurden ebenfalls manche Körper der Fe – Skarnerze untersucht, die im Rahmen des Abbaus in der Nähe der Lagerstätte Kupferberg aufgeschlossen wurden. Als das bedeutendste Ergebnis des dritten Abschnittes kann die Auffindung und Prüfung der Fluorit- und Barytlagerstätte Schmiedeberg betrachtet werden. Gegenwertig werden auf dem Gebiet des Erzgebirges keine Aktivitäten im Bereich der Untersuchungen durchgeführt. In dem tschechischen Teil des Erzgebirges werden nur folgende Lagerstätten erfasst:
Tisová u Kraslic Přebuz 1 České Hamry Krušné hory - střed Moldava Cínovec-jih Krupka
Kupfer Zinn – Wolfram, Manganerz Fluorit – Baryt Fluorit – Baryt Fluorit – Baryt Lithium, Zinn -Wolfram Zinn – Wolfram
CHLÚ Kraslice - Tisová CHIÚ Přebuz CHLÚ České Hamry CHLÚ Kovářská CHLÚ Moldava CHLÚ Cínovec CHLÚ Krupka
Název přednášky: Naleziště surovin v českém Krušnohoří a jejich průzkum od 1945-2010 Autor: Ing. Petr Bohdálek
Název společnosti: Česká geologická služba max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: Schriftgröße: 12 Zeilenabstand: 1,5 Schrift: Arial Bildunterschriften in Fußzeile in Schriftgröße 10 Word-Dokument Uzavřením dolu Měděnec v roce 1997 skončila staletá těžba rud a nerudních surovin v oblasti českého Krušnohoří. V důsledku geologické stavby je Krušnohoří pestrou Word-Datei; Timescelé Newřady Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12typů Bitte die Texte alsprovincí metalogenetickou se Schriftart: zastoupením genetických i surovinových pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal ložisek rudBitte i keine nerudních surovin. Jsou zde zastoupeny všechny typy =ložisek abgeben. Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte 1 DIN A4-Seite pro Krušné hory a to od skarnových ložisek Fe, Cu a Sn rud, přes žilná charakteristických ložiska pětiprvkové formace (Ag –– BE: Bi –Dr. CoReimer, – Ni –LP U), žilná ložiska hematitu, žilná i 1. Begrüßung und Einführung greisenová ložiska Sn rud včetně druhotných aluviálních ložisek kasiteritu, z nerudních • kurze Einführung in das Projekt surovin pakVorstellung ložiska krystalických vápenců, ložiska kamene pro kamenickou výrobu a • kurze der Teilnehmer lokality drahých kamenů – žilných achátů, ametystů a jaspisů. 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 V průběhu staletí se postupně měnil význam produkce jednotlivých typů rud, do 16. století Hinweis: Aktualisierung der Logos immer zeitnah, wenn dies erforderlich ist. zejména zájmu především rudy stříbra, cínu a železa, v moderním období, byly• předmětem pak ve 20. století byl zájem těžby a průzkumu zaměřen na ložiska radioaktivních surovin a • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen ložiska rud cínových, v některých lokalitách také rud měděných a železných. Poválečné • LP: 55 Einladungen Rückmeldung období těžby a průzkumu versandt, lze rozdělitbisher do tří1generelních etap. I. období do konce 50. let 20. století. Bezprostředně po 2. světové válce až do konce 50. let byly do vyhledávání a průzkumu ložisek investovány obrovské finanční prostředky v rámci celé ČR a také v Krušnohoří. V pozdějších etapách již nikdy nedosáhl objem finančních prostředků a rozsah prováděných prací takového rozsahu. Předmětem průzkumu bse staly prakticky všechny známé historické revíry. Hlavním důvodem tohoto stavu bylo vyostřené období studené války a ekonomická izolace zemí ve sféře sovětského vlivu, kdy nedostatek devizových prostředků neumožňoval nákup surovin na světových trzích a jejich potřebu bylo nutno zajistit v co největší míře z domácích ložisek. Za konec první etapy lze považovat počátek 60. let, kdy byla dokončena revize většiny známých
a jejich potřebu bylo nutno zajistit v co největší míře z domácích ložisek. Za konec první etapy lze považovat počátek 60. let, kdy byla dokončena revize většiny známých historických revírů a kdy byla v české části Krušných hor ukončena těžba uranových rud. Průzkumné práce zaměřeny v naprosté převaze na zjištění a ověření ložisek uranových rud. Centrem prací byla jáchymovská oblast, která kromě ložisek jáchymovského rudního uzlu (s ložisky Jáchymov s přilehlými revíry Boží Dar a Zlatý Kopec, Ryžovna, Abertamy a Potůčky) zahrnovala také oblasti starých revírů s těžbou stříbrných rud ve Vejprtech, v oblasti Měděnce a Přísečnice a rudní revír v Hoře Sv. Kateřiny. Pro tyto účely byla zřízena speciální geologická služba národního podniku Jáchymovské doly, kterou až do roku 1961, tedy do období ukončení těžby uranových rud v krušnohorské oblasti české části Krušných hor, řídili odborníci ze Sovětského svazu. Objem prostředků určených na vyhledávání a průzkum byl impozantní, hlavním kritériem nebyl efektivita vynaložených prostředků, ale účelnost a objem vynaložených prostředků byly určovány pouze požadavkem vytěžit co nejvíce rudy co nejrychleji. Paralelně byly prováděny všechny etapy průzkumných a to od základního vyhledávání až po těžební průzkum těžených ložisek. Požadavek co největšího objemu těžby a produkce uranové rudy vedl k vytvoření specifického mechanismu ověřování a oceňování každého výskytu uranových rud co nejrychleji důlními díly ať na povrchu nebo v podzemí. Základní vyhledávací metodou byl gamaprůzkum, kdy byly celá oblast postupně zmapována v měřítku 1 : 25 000 a 1 : 50 000, jednotlivé zjištěné anomálie pak byly ihned ověřovány báňskými díly. Výskyty uranového zrudnění i neložiskového charakteru tak byly ihned vytěženy a odvezeny ke zpracování (těžba průzkumem). Ostatní nerostné suroviny krušnohorské oblasti
byly v tomto období (i v obdobích pozdějších)
zkoumány pouze v nesrovnatelně menším objemu průzkumných prací a převážně v historických rudních revírech. Průzkumné práce probíhaly na ložisku Cínovec (vrtný a báňský průzkum ložiska Cínovec – jih), vrtný a báňský průzkum ložiska molybdenu a živce Krupka
a
ložiska
fluoritu
Vrchoslav,
vrtný
a
báňský
průzkum
ložiska
fluoritu
Moldava,báňský průzkum ložiska Hora Sv. Kateřiny, báňský průzkum lokality Hora Sv. Šebestiána, geofyzikální vrtný a báňský průzkum skrytých skarnových magnetitových ložisek v přísečnicko – měděnecké oblasti, báňské průzkumné a těžební práce na ložiskách fluoritu ve střední části Krušných hor Blahuňov, Kovářská a Hradiště u Kadaně, vrtný a báňský průzkum ložiska cínových rud Rolava a Přebuz a rozsáhlý vrtný a báňský průzkum ložiska Cu rud Kraslice. Za nejvýznamnější objevená ložiska z tohoto období lze počítat ložisko Cínovec – jih,
skrytá skarnová ložiska Fe (±Cu) rud Měděnec, Přísečnice a Kovářská, ložiska fluoritu Hradiště, Moldava a Vrchoslav. II. období, od počátku 60. let do počátku 70. let 20. století. V tomto období již byla dokončena revize většiny ložisek historických důlních revírů a pozornost začala být věnována ve větší míře buď perspektivním ložiskovým typům, za které byla v tomto období považována ložiska skarnového typu a vybraným typům nerudních surovin. Z rudních ložisek byla zkoumána a ověřována především skarnová ložiska a to ložiska Fe – Sn – Zn skarnů v oblasti Zlatého Kopce u Božího Daru a skrytá skarnová ložiska v přísečnicko – měděnecké oblasti v souvislosti se zahájením těžby skarnových Fe (+Cu) rud ložiska Měděnec a Přísečnice. V tomto období byly také provedeny regionální vyhledávací práce zaměřené především na zjištění dalších fluorit – barytových ložisek jako náhradu za dotěžené zdroje ložisek fluoritu střední a východní části Krušných hor. Na konci 60. let došlo v souvislosti s poklesem cen surovin na světových trzích k útlumu geologicko – průzkumných aktivit a většina průzkumných prací byla ukončena. III. období, 70. a 80. léta 20. století. V tomto období byly zahájeny první pokusy o syntézu metalogeneze krušnohorské oblasti, resp. její české části. Byly zpracovány rozsáhlé metalogenetické studie výskytu stříbrných a cínových rud, jako perspektivní ložiskový typ byla vymezena skrytá greizenová ložiska cínu. Ve vybraných lokalitách byly provedeny mapovací, geochemické a geofyzikální vyhledávací práce (Kovářská, Zlatý Kopec, Hora Sv. Kateřiny. Na lokalitě Hubertky byl proveden poslední vyhledávací vrtný průzkum v Krušných horách za účelem ověření ložiska W – Sn – Mo rud Hubertky, vrtným průzkumem byly také ověřovány vtroušené Sn rudy v křemenných žilách ve fylitech v oblasti Potůčků a Hrázděného potoka u Zlatého Kopce. Nejvýznamnější průzkumnou akcí byl vrtný a báňský průzkum ložiska fluoritu a barytu Kovářská pomocí 8 km dlouhé průzkumné štoly a několika jádrových vrtů. V souvislosti s těžbou Fe rud na Měděnci byla také zkoumána některá tělesa skarnových Fe rud otevřená v rámci těžby v blízkosti ložiska Měděnec. Za nejvýznamnější výsledek III. období lze považovat nalezení a ověření ložiska fluoritu a barytu Kovářská.
V současné době nejsou prováděny na území Krušných hor žádné průzkumné aktivity a na území české části Krušných hor jsou evidována pouze následující ložiska:
Tisová u Kraslic
měděná ruda
CHLÚ Kraslice – Tisová
Přebuz 1
cín-wolframová, manganová
CHlÚ Přebuz
ruda, polymetalické rudy České Hamry
fluorit – barytová surovina
CHLÚ České Hamry
Krušné hory – střed
fluorit – barytová surovina
CHLÚ Kovářská
Moldava
fluorit – barytová surovina
CHLÚ Moldava
Cínovec - jih
lithium, cín - wolfram
CHLÚ Cínovec
Krupka
cín - wolfram
CHLÚ Krupka
České Hamry (fluorit, baryt) Tisová (Cu)
Přebuz 1 (Sn – W, Mn)
Abb 1 Erfasste Lagerstätte im Westerzgebirge
Moldava (fluorit, baryt)
Cínovec - jih (Sn – W, Li) Krupka (Sn – W)
Abb 2 Erfasste Lagerstätte im Osterzgebirge
Die Rohstoffvorkommen des Erzgebirges und
ihre Erkundung von 1945 -2010 Prof. Dr. Wolfgang Schilka
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: Schriftgröße: 12 *1952 Cottbus 1974 Zeilenabstand: Dipl.- Geologe1,5 an der Bergakademie Freiberg 1974 – 1977 Erkundungsgeologe VEB Braunkohlenbohrungen Schachtbau Welzow Schrift: Arial 1978 – 1992 Gruppenleiter Geologie, Werkdirektor, Geschäftsführer Bildunterschriften in Fußzeile in Schriftgröße 10 Betrieb Zinnerz Altenberg im VEB Bergbauund Hüttenkombinat „Albert Funk“ Freiberg Word-Dokument 1992 – 1995 Leiter Außenstelle Altenberg Bereich Spezialbergbau E. Heitkamp GmbH Herne 1996 – 2010 Produktionsleiter GEOMIN Erzgebirgische Kalkwerke GmbH
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal Abstract abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1 AlsDIN vor A4-Seite 140 Jahren das Deutsche Reich 1871 gegründet wurde, bauten im Erzgebirge noch 98 1. Gruben Erz undund Spat ab. Allerdings arbeiteten bereits Begrüßung Einführung – BE: Dr. Reimer, LPdamals nur noch 9 Bergwerke mit Gewinn. Als das Deutsche Reich 1945 aufhörte zu existieren, waren noch 18 • kurze Einführung in das Projekt Grubenbetriebe übrig geblieben. Als Folge des 2. Weltkrieges entwickelte sich der Bergbau • kurze Vorstellung der Teilnehmer im Erzgebirge in zwei sehr unterschiedliche Richtungen. Während die Erz- und Spatgruben 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 bis auf wenige Ausnahmen einschließlich der Aufbereitungsbetriebe demontiert wurden, • Hinweis: Aktualisierung der Logos immer zeitnah, AG wenn–dies erforderlich ist. begann in den beiden ehemaligen Sachsenerz Gruben Schneeberg und Johanngeorgenstadt im Herbst 1945 ein gigantischer Aufschwung des Bergbaus mit nur • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen einer Zielstellung durch die Sowjetunion: Um jeden Preis Uranerz fördern ! LP: 55 Einladungen versandt, 1 Rückmeldung Mit•wechselndem Erfolg wurde ausbisher 18 Lagerstättenbezirken im Erzgebirge das Uranerz gewonnen. Dabei zeigte sich, dass die Lebensdauer der Grubenbetriebe selten den Zeitraum von 10 Jahren überschritt. Eine Ausnahme bildete die Großlagerstätte von Niederschlema – Alberoda, aus der in 40 – jährigem Betrieb 73.105 t Uran gewonnen werden konnten (Wismut GmbH - 2002). Die Erkundung der Lagerstätten und Uranerz führenden
Vorkommen
der
SAG/SDAG
Wismut
erfolgte
in
der
Anfangsphase
ausschließlich durch bergmännischen Aufschluss. In der „Chronik der Wismut“ wird für die einzelnen Grubenbetriebe die enorme Anzahl von über 3.200 erschlossenen Erztrümern und –gängen aufgeführt. Dazu wurden in den 18 Lagerstättenbezirken des Erzgebirges über 4.000 km horizontale und vertikale Grubenbaue aufgefahren.
Der befristete Zeitraum der bergmännischen Tätigkeit in den einzelnen Lagerstätten sowie die große Anzahl der aufgeschlossenen erzhaltigen Gänge, lassen allerdings berechtigte Zweifel auf eine systematische Erkundung und Bewertung der Gesamtheit des jeweiligen Rohstoffvorkommens aufkommen. Eher zufällige Funde von erfolgversprechenden Begleitrohstoffen, wie in Niederschlag (Spat), Zobes (Wolfram), Marienberg (Spat) und Pöhla (Zinn, Wolfram, Zink) lassen erahnen, welches Rohstoffpotential bei einer komplexen Erkundung der vielen geöffneten Lagerstätten unbeachtet blieb. Zusätzlich liefen
neben
dem
aktiven
Bergbau
über
den
Zeitraum
von
1947
bis
1990
Prospektionsarbeiten in 82 Erkundungsobjekten des Erzgebirges. Eine Auswertung der Erkundungsergebnisse über die zusätzlich zum Uranerz angetroffenen Rohstoffe unterblieb bis zum heutigen Tag. Natürlich wurden ab Ende der 50-iger Jahre in Paragenese mit Uranerz beibrechende Begleitrohstoffe in Niederschlag – Alberoda (Co, Ni, Bi, Se, Ag, Zn, Cu und Pb), Schneeberg (Co, Ni), Annaberg (Bi, Co, Ni), Zobes (Cu) und Pöhla
–
Tellerhäuser
(Ag)
mit
aufbereitet.
Aber
eine
kontinuierliche
Begleitrohstoffgewinnung erfolgte nicht. Erst in den 70-iger Jahren wurde mit dem gezielten Aufschluss der komplexen Skarnlagerstätte Pöhla – Globenstein – Tellerhäuser von dieser Regel abgewichen. Ein Gewinnungsbetrieb scheiterte letztlich an der fehlenden Aufbereitungstechnologie für die aufgeschlossenen Zinn - Wolfram – Erze. Eine aktuelle Bewertung des geologischen Archivgutes der Wismut GmbH bezüglich Rohstoffpotential für Metallerze , Spat und Industrieminerale dürfte sich damit für den stark mineralisierten Raum des Erzgebirges als lohnend erweisen. Natürlich liefen neben der Uranerzerkundung
in
dem
sogenannten
volkseigenen
Bergbausektor
ebenfalls
umfangreiche Erkundungsarbeiten. Dabei wurden in der Regel Betriebserkundungen in den fördernden Bergbaubetrieben von den Unternehmen selbst durchgeführt. Aber bereits bei Erkundung von Satellitenlagerstätten im Umfeld produzierender Gruben kamen Erkundungsbetriebe zum Einsatz. Ebenfalls wurde bereits in den 50-iger Jahren die Suche nach neuen Lagerstätten aufgenommen. Dabei standen vor allem die höffigen Vorkommen auf Wolframerz des Vogtlandes und Westerzgebirges im Mittelpunkt der Erkundung. Aber auch Spatvorkommen und die Suche nach Blei – Zink – Erzlagerstätten bildeten in den ersten Jahren nach dem 2. Weltkrieg dem Schwerpunkt der Prospektionsarbeiten. So wurde in dieser frühen Phase der Lagerstättensuche bereits 1949 die nicht unbedeutende Nickellagerstätte Callenberg am Nordrand des Erzgebirges entdeckt.
Mit dem Erkenntnisfortschritt über die Metallogenie des Erzgebirges konzentrierten sich ab Mitte der 60-iger Jahre die Erkundungsprogramme im Erzgebirge auf Zinnerz und Spatmineralisationen. Damit waren die höffigsten Rohstoffpotentiale abgesteckt und führten auch zu erfolgreichen Abschlüssen speziell bei der Spaterkundung (Bösenbrunn, Niederschlag, Marienberg, Brunndöbra). Die Verbesserung der Vorratssituation der Zinnerzgrube Ehrenfriedersdorf in gemeinsamer Arbeit des Erkundungsbetriebes VEB Geologische Erkundung Süd mit den betrieblichen Prospektionsarbeiten war ein erfolgreicher Beleg für das vorhandene Rohstoffpotential im Erzgebirge. Negativ verliefen dagegen die Erkundungsarbeiten in der Zinnerzgrube Tannenberg – Mühlleithen, wo es nicht gelang Vorräte für eine Weiterführung des Grubenbetriebes nachzuweisen. In den 70-iger und 80-iger Jahren wurde die Suche und Erkundung nach Zinn- und Spatlagerstätten stark intensiviert. Für das Zinn galt die Planaufgabe, die Volkswirtschaft aus
eigenen
Rohstoffvorkommen
abzusichern.
Dies
wurde
nach
umfangreichen
Investitionen in den Bergbau und die Aufbereitungen mit einer Jahresproduktion von 2.300 t
in Altenberg und 300 t Zinn im Konzentrat in Ehrenfriedersdorf erreicht.
produzierenden Spatgruben Schönbrunn und
Von den
Brunndöbra war die Lebensdauer der
Lagerstätten überschaubar. Da Flussspat ein wichtiger Exportrohstoff war, galt es auch hier langfristig Vorräte nachzuweisen. Dazu wurden im Vogtland und im Osterzgebirge umfangreiche Erkundungsarbeiten durchgeführt. Inzwischen hatte sich auch der Umfang und Charakter
der Exploration verändert. Mit geophysikalischen Methoden wurden
flächendeckend die Erkundungsobjekte vermessen. Die Prospektion mit Litho- und Pedogeochemie wurde Standard. Ebenfalls wurden Untersuchungen der Hydrochemie und der Bachsedimente verstärkt mit einbezogen. Die Erkundungsarbeiten richteten sich gezielt
auf
Spuren-
und
Begleitrohstoffe,
ohne
dass
eine
unmittelbare
Aufbereitungstechnologie für die in den Greisenlagerstätten vorkommenden Elemente Li, Ge, Nb, Ta, Cs, Sc und Rb existierte. Verstärkt wurde dieser Effekt durch die Erkennung der Bedeutung der Skarnerze im Erzgebirge. Diese im Mittel- und Westerzgebirge weit verbreiteten metasomatischen Karbonathorizonte erwiesen sich mit fortschreitender Erkundung als immer höffigere Rohstoffpotentiale vor allem für Zinn, Wolfram. Zink und Indium.
Leider
gelang
bisher
nicht,
eine
wirtschaftlich
erfolgreiche
Aufbereitungstechnologie für diese komplexen Erze zu entwickeln. Trotz allem bietet das Erzgebirge immer noch ein ansehnliches Rohstoffpotential für einen künftigen Bergbau. Dazu zählen auch die Lagerstätten, die durch eine politische Grenze geteilt sind. Mit
Anzahl der Erkundungsobjekte im Erzgebirge / Počet objektů průzkumu v Krušných horách Element
Ba
F
Sn
W Pb/Zn Ni
Li
Sb
1950 – 1960
6
3
1961 – 1970
15
1971 – 1980 1981 – 1990
3
10
4
1
-
-
-
-
1
3
15
3
3
-
1
1
4
-
1
2
5
13
-
-
1
-
1
-
-
-
6
6
15
-
-
-
-
-
-
1
-
Hornictví v Krušných horách 1945
Fe Ag
Cu
Hornictví v Krušných horách 1960
Hornictví v Krušných horách 1990
Výskyt nerostů Krušných hor a jejich průzkum v létech
1945 -2010 Prof. Dr. Wolfgang Schilka
Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: Schriftgröße: 12 *1952 Cottbus 1,5Horní akademii Freiberg 1974 Zeilenabstand: Dipl.- Geolog na 1974 – 1977 geolog-průzkumník VEB Braunkohlenbohrungen Schachtbau Welzow Schrift: Arial 1978 – 1992 vedoucí skupiny Geologie, ředitel jednatel10 provozu Zinnerz Bildunterschriften in Fußzeile in závodu, Schriftgröße Altenberg im VEB Bergbauund Hüttenkombinat „Albert Funk“ Freiberg Word-Dokument
1992 – 1995 1996 – 2010
vedoucí pobočky Altenberg, odd. speciální báňské výroby E. Heitkamp GmbH Herne vedoucí výroby GEOMIN Erzgebirgische Kalkwerke GmbH
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal Shrnutí abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 500 Worte = 1 DIN A4-Seite Když byla před 140 lety v roce 1871 založena Německá říše, těžilo v Krušných horách rudu a živec ještě 98 důlních provozů. Již tehdy 1. Begrüßung und Einführung – BE: Dr. ovšem Reimer,pouze LP 9 z nich fungovalo se ziskem. Když v roce 1945 Německá říše přestala existovat, zůstalo ještě 18 důlních provozů. Po 2. • kurze Einführung in das Projekt světové válce se důlní činnost v Krušných horách vyvíjela dvěma velmi rozdílnými směry. • kurze Vorstellung der Teilnehmer Zatímco rudné a živcové doly byly až na výjimky včetně úpraven demontovány, začal 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 v obou někdejších dolech Sachsenerz AG Schneeberg a Johanngeorgenstadt na podzim • 1945 Hinweis: Aktualisierung dertěžby Logos immer zeitnah, erforderlich ist. svazem: roku gigantický rozmach s jedním jediným wenn cílem,dies daným Sovětským za každou cenu vytěžit uranovou rudu! • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen Se střídavým úspěchem byla uranová ruda těžena v 18 ložiskových okrscích v Krušných • LP:Přitom 55 Einladungen bisher 1 Rückmeldung horách. se ukázalo,versandt, že životnost důlních provozů jen zřídka přesahovala období 10 let. Výjimku tvořilo velkoložisko v Niederschlema – Alberoda, z něhož bylo za 40 let provozu vytěženo 73.105 tun uranu (Wismut GmbH - 2002). Průzkum ložisek a nalezišť uranové rudy SAG/SDAG Wismut se v počátečních fázích uskutečňoval výhradně hornickým průzkumem. V kronice „Chronik der Wismut“ se u jednotlivých důlních závodů uvádí enormní počet přes 3.200 zpřístupněných rudných úseků a chodeb. K tomu bylo v 18 ložiskových okrscích Krušných hor ražbou zpřístupněno 4.000 km horizontálních a vertikálních důlních děl. Omezené časové období hornické činnosti v jednotlivých ložiscích a dále velký počet odkrytých chodeb obsahujících rudu, vzbuzuje ovšem oprávněné pochybnosti o systematickém průzkumu a hodnocení komplexu příslušného rudného
naleziště. Spíše náhodné nálezy slibných doprovodných surovin, jako v Niederschlag (živec), Zobes (wolfram), Marienberg (živec) a Pöhla (cín, wolfram, zinek) dávají tušit, jaký surovinový potenciál při komplexním průzkumu mnoha otevřených ložisek zůstal nepovšimnut. Navíc probíhaly vedle aktivní těžby v celém období let 1947 až 1990 prospektorské práce v 82 průzkumných objektech Krušných hor. Vyhodnocení výsledků průzkumu o surovinách objevených dodatečně vedle uranové rudy nejsou dodnes k dispozici. Přirozeně byly od konce 50. let v rámci společného výskytu rudných materiálů souběžně s uranovou rudou těženy, zpracovávány a upravovány doprovodné suroviny v Niederschlag – Alberoda (Co, Ni, Bi, Se, Ag, Zn, Cu a Pb), Schneeberg (Co, Ni), Annaberg (Bi, Co, Ni), Zobes (Cu) a Pöhla – Tellerhäuser (Ag). Ale spojitá těžba doprovodných surovin neexistovala. Teprve v 70. letech došlo k odchylce od tohoto pravidla v podobě cíleného otevření komplexního ložiska metamorfované horniny s obsahem vápníku a železa (skarn) v Pöhla – Globenstein – Tellerhäuser. Dobývání nakonec selhalo na chybějící technologii úpravy cínové a wolframové rudy. Aktuální
hodnocení
geologických
archivních
materiálů
Wismut
GmbH
ohledně
surovinového potenciálu kovových rud, živce a průmyslových nerostů se proto může ukázat v této oblasti Krušných hor s častým výskytem nerostů jako výnosné. Přirozeně probíhaly vedle průzkumu ložisek uranové rudy v těžebním sektoru takzvaného národního majetku také rozsáhlé průzkumné práce. Přitom byly zpravidla provozní průzkumy v těžených důlních závodech prováděny podniky samotnými. Ale již při průzkumu satelitních ložisek v okolí výrobních těžebních lokalit byly zapojeny prospektorské podniky. Stejně tak již v 50. letech začalo pátrání po nových ložiscích. Do středu pozornosti průzkumníků se dostaly především perspektivní naleziště wolframové rudy ve Vogtlandsku a v západním Krušnohoří. Ale i naleziště živce a pátrání po olovnatých a zinkových ložiscích tvořily v prvních letech po skončení 2. světové války těžiště prospektorské činnosti. V této rané fázi bylo již v roce 1949 objeveno nikoli nevýznamné ložisko niklu Callenberg na severním okraji Krušných hor. Díky pokroku v získávání poznatků o metalogenii (nauce o zákonitostech územního rozšíření a časové tvorby kovových anomálií) Krušnohoří se od poloviny 60. let soustřeďují průzkumné programy v Krušných horách na cínovou rudu a živcové nerosty. Tím byly vytyčeny nejperspektivnější surovinové potenciály a vedly také k úspěšným závěrům, zejména v průzkumu živců (Bösenbrunn, Niederschlag, Marienberg, Brunndöbra).
Zlepšení
situace
nalezišť
dolu
na
cínovou
rudu
Ehrenfriedersdorf
v kooperaci
s prospektorským podnikem VEB Geologische Erkundung Süd v rámci podnikových prospektorských prací bylo úspěšným dokladem stávajícího surovinového potenciálu v Krušných horách. Naproti tomu s negativním výsledkem probíhaly průzkumné práce v dole na cínovou rudu Tannenberg – Mühlleithen, kde se nezdařilo prokázat zásoby pro další existenci důlního podniku. V 70. a 80. letech bylo silně zintenzivněno hledání a průzkum nalezišť cínu a živce. U cínu platil úkol plánovitého hospodářství, tedy zabezpečit národní hospodářství vlastními surovinovými zdroji. Toho bylo dosaženo po rozsáhlých investicích do těžební činnosti a do úpraven a zpracování s výslednou roční produkcí 2.300 t v Altenbergu a 300 t cínu v koncentrátu v Ehrenfriedersdorfu. Ve výrobních živcových dolech Schönbrunn a Brunndöbra byla životnost ložisek přehledná. Protože kazivec (fluorit) byl významnou exportní surovinou, i zde bylo nutno prokázat dlouhodobé zásoby nerostu. Za tím účelem byly ve Vogtlandsku a ve východním Krušnohoří prováděny rozsáhlé prospektorské práce. Mezitím se změnil i rozsah a charakter výzkumu. Pomocí geofyzikálních metod byly plošně proměřovány objekty průzkumu. Prospekce s využitím litochemie a pedogeochemie se stala standardním postupem. Stejně tak byly intenzivněji zahrnuty průzkumy na bázi hydrochemie a potočních sedimentů. Průzkumné práce se cíleně orientovaly na stopové a doprovodné suroviny, bez toho, že by existovala přímá technologie úpravy prvků vyskytujících se v ložiscích zrnité, většinou šedé horniny, sestávající hlavně z křemene, totiž Li, Ge, Nb, Ta, Cs, Sc a Rb. Tento efekt vystoupil do popředí poznáním významu heterogenních
metamorfózních
hornin
v Krušných
horách.
Tyto
metasomatické
karbonátové horizonty (vrstvy) silně rozšířené ve středním a západním Krušnohoří, se ukázaly
s postupujícím
průzkumem
vždy
perspektivním
surovinovým
potenciálem
především pro cín a wolfram, zinek a indium. Žel, doposud se nezdařilo vyvinout hospodárně úspěšnou technologii úpravy pro tyto komplexní rudy. Přesto Krušnohoří stále ještě nabízí atraktivní surovinový potenciál, vhodný pro budoucí těžbu. K tomu patří i ta ložiska, která jsou rozdělena politickou hranicí. Tento projekt má posloužit jako příklad, jak může probíhat na základě souhrnu rozdílných geologických dat pocházejících ze dvou států hospodářské znovuzhodnocení příhraničních ložisek jako celku.
Zum neuen sächsischen Berggeschrey – das Sächsische Rohstoffkataster und seine Folgen Dr. Uwe Lehmann
max. 3 Seiten mit Zielrichtung auffür Teilnehmer (politische und kommunaleund Vertreter!) Sächsisches Landesamt Umwelt, Landwirtschaft Geologie
– V: alle Vorlage: Schriftgröße: 12 Dr. rer. nat. Uwe Lehmann studierte Mineralogie an der TU Bergakademie Freiberg und promovierte 1991 Zeilenabstand: 1,5Im Staatlichen Geologischen Dienst arbeitete er zwischen 1995 und 2004 über tertiäre Vulkanite der Rhön. zunächst Leiter der Stelle für Gebietsgeologie in Plauen. Nach deren Auflösung wurde er als alsSchrift: Arial Referatsleiter Rohstoffgeologie Sächsische Landesamt für10 Umwelt, Landwirtschaft und Geologie in Bildunterschriftenanindas Fußzeile in Schriftgröße Freiberg berufen. Fachliche Tätigkeitsschwerpunkte sind die Neubewertung der einheimischen Steine- & Word-Dokument Erden-, Braunkohlen- sowie Erz- & Spatlagerstätten einschließlich deren planerischer Sicherung.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 Abstract pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal Erzund Spatbergbau fand auf sächsischem zuletzt bis etwa abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. Territorium einfügen! Länge: insgesamt 5001990 Wortestatt. = 1 Um DIN A4-Seite weitgehend unabhängig von Weltmarktpreisen zu sein, hatte die frühere DDR große Aufwendungen Suche, Erkundung Gewinnung 1. Begrüßunginund Einführung – BE:und Dr. Reimer, LP von mineralischen Rohstoffen gesteckt. Mit dem Fall der Mauer war jedoch schlagartig eine Konkurrenzsituation mit den • kurze Einführung in das Projekt herrschenden Weltmarktpreisen entstanden, die zu einer mehr oder weniger sofortigen • kurze Vorstellung der Teilnehmer Schließung der aktiven Bergwerke führte. 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 Die aus heutiger Sicht moderaten Weltmarktpreise zum damaligen Zeitpunkt erfuhren ab • Hinweis: der Logos immer zeitnah, wenn dies fungierte erforderlichzunehmender ist. etwa 2003 Aktualisierung eine erhebliche Steigerung. Als Auslöser Rohstoffhunger insbesondere Chinas, in Verbindung mit knappen Bergwerks-, • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen Verarbeitungs-/Aufbereitungs- sowie Transportkapazitäten. Diese Entwicklungen weckten LP: 55 Einladungen versandt, bisher 1 Rückmeldung das• Interesse an europäischen Rohstoffvorkommen. Als Bergbauregion war Sachsen seit Jahrhunderten bekannt. Lagerstättenwirtschaftliche Daten wurden allerdings zu DDR-Zeiten geheim gehalten, so dass Außenstehenden keine belastbaren Informationen beispielsweise zu Vorräten und Gehalten zur Verfügung standen. Ein Abbau dieses Defizits erfolgte nach 1990 nur sehr langsam, beispielsweise durch Publikation von Bergbaumonographien oder von Lagerstättenkarten. Ende 2006 kam es schließlich zu einem ersten Antrag beim Sächsischen Oberbergamt (SOBA) auf Erteilung einer Erlaubnis zur näheren Erkundung des Zinn/WolframVorkommens Pöhla-Globenstein durch eine österreichische Firma. Dieser „Startschuß“ führte in den folgenden etwa zwei Jahren zur Beantragung weiterer aus DDR-
Zeiten bekannter Vorkommen durch zahlreiche weitere Unternehmen. Der Informationsbedarf war in diesem Zusammenhang enorm: neben den Antragstellern mussten vor allem den beteiligten Behörden, Ministerien, Presse, Funk & Fernsehen sowie der Öffentlichkeit kurzfristig Informationen bereitgestellt werden. Insbesondere bestand die Notwendigkeit, das zwar vorhandene, aber meist unaufbereitete Faktenmaterial zu sichten, zu werten und allgemeinverständlich in gedrängter Form bereitzuhalten. Daher erteilte das Sächsische Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit im Sommer 2006 dem Geokompetenzzentrum Freiberg e.V. (GKZ) den Auftrag, eine Neubewertung der wichtigsten sächsischen Erz- und Spatvorkommen durchzuführen. Das Sächsische Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (LfULG) als Staatlicher Geologischer Dienst fungierte dabei als Berater hinsichtlich der Ausformulierung der Aufgabenstellung, der Durchführung sowie Ergebnisdarstellung. Gleichzeitig stellte es mit seinem Geologischen Archiv die umfassendste Datenquelle zur Verfügung. Nicht weniger wichtig war die Einbeziehung weiterer Datenquellen, wie beispielsweise der WISMUT GmbH oder der UVR FIA GmbH (ehemaliges Forschungsinstitut für Aufbereitung). Ende 2006 waren die wichtigsten 105 bekannten Erz- und Spatvorkommen erfasst; bis Mitte 2008 wurde dieser Pool auf 139 erweitert. Im Endergebnis des Projektes entstanden eine Access-Datenbank, fünf Steckbriefe (ausführlichere Vorkommens-Beschreibungen), diverse
Studien
(u.a.
zur
Preisentwicklung,
zur
Vorratskategorisierung,
zu
Gewinnungsmethoden etc.), ein im Internet veröffentlichter Steckbriefkatalog sowie eine gedruckte Kurzdarstellung der einzelnen behandelten Vorkommen. Flankierend wurden weitere Öffentlichkeitsarbeit-Maßnahmen des LfULG, GKZ sowie SOBA´s in Form zahlreicher Interviews, Filmbeiträge, Zeitungsartikel, Fachveröffentlichungen, des SOBAJahresberichtes, Internetauftritte, Zuarbeiten für Minister/Landtag etc. durchgeführt. Seit 2008 erfolgte in Zusammenhang mit der weltweiten Wirtschafts- und Finanzkrise ein starker
Preisverfall
für
mineralische
Rohstoffe,
was
zu
einer
Stagnation
der
Erkundungsarbeiten auch in Sachsen führte. Die bisher bekanntgewordenen erzielten Ergebnisse sind übersichtlich: von den zahlreichen beantragten Erkundungsbohrungen wurde erst eine (Cu Spremberg 133/2010) kürzlich fertig gestellt. Vorhandenes älteres Probenmaterial aus dem Kern- und Probenarchiv des LfULG sowie anderen Quellen wurde neu beprobt und analysiert. Teilweise existieren inzwischen digitale 3D-Modelle von Geologie und Grubengebäude einiger Vorkommen. In zwei Fällen (Sadisdorf und
Niederschlag) erfolgten Aufwältigungsarbeiten verbrochener Stollen. Nach Bekunden der Genehmigungsinhaber sollen ab 2015 in der Lausitz jährlich etwa 5 Mio. t Cu-Schiefer mit ca. 50 kt Cu gefördert werden. In Niederschlag ist nach beginnender Auffahrung einer Rampe noch in 2010 die Aufnahme des Produktionsbetriebes von Flussund Schwerspat spätestens 2013 geplant. Trotz derzeitiger Ruhephase ist das Interesse an lukrativen Rohstoffen ungebrochen. Derzeit fokussieren die Arbeiten vor allem auf Hochtechnologie-Rohstoffe wie z.B. Ge, In, Li und SE. Beispielsweise wurde an der TU Bergakademie Freiberg in Zusammenhang mit der sich abzeichnenden Nachfrage nach hochleistungsfähigen Akkumulatoren eine LiInitiative gestartet. Nach Studien der Bundesanstalt für Geowissenschaften und Rohstoffe sind in den nächsten Jahren unter anderem bei Ge und SE Engpässe zu erwarten. Die Preise für Basismetalle haben sich inzwischen wieder erholt. Somit ist davon auszugehen, dass bald eine erneute Intensivierung der Anstrengungen zur Erkundung von Vorkommen, Aufbereitbarkeit und Gewinnung einheimischer Erz- und Spatrohstoffe zu erwarten ist. Wir sind daher gut beraten, rechtzeitig die verfügbaren relevanten Daten zu sammeln, anwendergerecht aufzubereiten und verfügbar zu machen – auch im tschechisch - deutschen Grenzgebiet. Grenzübergreifender Bergbau zwischen Tschechien und Deutschland war früher eine Normalität. Das betraf insbesondere die Gebiete Rožany – Sohland, Cínovec – Zinnwald, Boží Dar – Zechengrund, Rudná – Rabenberg, Potůčky – Johanngeorgenstadt sowie Kraslice – Klingenthal. Heute vereint uns die Hoffnung, dass ein erneuter tschechisch – deutscher Bergbau bald wieder Normalität wird – denn: Lagerstätten kennen keine Grenzen.
K novému saskému „povyku na horách - Berggeschrey“ – Saský katastr surovin a jeho důsledky Dr. Uwe Lehmann
max. 3zemský Seiten mit Zielrichtung Teilnehmer (politische zemědělství und kommunale Vertreter!) Saský úřad proauf životní prostředí, a geologii
– V: alle Vorlage: Schriftgröße: 12 Dr. rer. nat. Uwe Lehmann studoval mineralogii na Technické univerzitě Horní akademie ve Freibergu / TU Zeilenabstand: 1,5 v roce 1991 na téma Terciární vulkanity pohoří Rhön. Ve státní Bergakademie Freiberg a promoval geologické pracoval službě Schrift: Arial v období 1995 až 2004 nejprve jako vedoucí Úřadu pro územní geologii v Plavně. Po ukončení činnosti tohoto úřaduinbyl povolán jako vedoucí Referátu Bildunterschriften Fußzeile in Schriftgröße 10 pro geologii surovin na Saském zemském úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii ve Freibergu. Hlavními tématy jeho odborné Word-Dokument
činnosti jsou nové ocenění domácích ložisek kamene & zemin, hnědého uhlí a dále nalezišť rud & živců včetně jejich plánovacího zajištění.
Bitte die Texte als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 Shrnutí pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal Těžba rud aBitte živců na Abbildungen, saském území naposledy probíhala zhruba do roku abgeben. keine Tabellen etc. einfügen! Länge: insgesamt 5001990. WorteAby = 1 byla DIN Německá A4-Seite demokratická republika z větší části nezávislá na cenách na světovém bývalá trhu, prostředky hledání, průzkumu a těžby nerostných surovin. 1. investovala Begrüßungmimořádné und Einführung – BE:doDr. Reimer, LP Pádem berlínské zdi však došlo náhle ke konkurenční situaci s cenami panujícími na • kurze Einführung in das Projekt světovém která der bylaTeilnehmer příčinou víceméně okamžitého uzavření aktivních důlních • kurze trhu, Vorstellung závodů. 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 Z dnešního pohledu tehdy mírné ceny na světovém trhu doznaly zhruba od roku 2003 • Hinweis: Logoszvětšující immer zeitnah, dies erforderlich ist. ze strany nárůst.Aktualisierung Jako iniciátor der fungoval se hladwenn po surovinách, zejména značný Číny, ve spojitosti s nedostačujícími kapacitami důlními, zpracovatelskými a stejně tak • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen možnostmi úpravy a dopravy. Tento vývoj vzbudil zájem o evropské zásoby surovin. • LP: 55 Einladungen versandt, 1 Rückmeldung Sasko bylo po staletí známo jakobisher hornická oblast. Hospodářská data o ložiscích byla ovšem v dobách existence NDR držena v tajnosti, takže nezasvěcení neměli k dispozici žádné spolehlivé informace kupříkladu o zásobách a obsahu nalezišť. K nápravě tohoto nedostatku docházelo po roce 1990 jen velmi pomalu, například vydáváním publikací věnovaných hornictví nebo map nalezišť. Koncem roku 2006 konečně podala jedna rakouská firma první žádost k Saskému vrchnímu báňskému úřadu / Sächsisches Oberbergamt (SOBA) o udělení povolení k bližšímu průzkumu naleziště cínu/wolframu v lokalitě Pöhla-Globenstein. Tento „startovní výstřel“ vedl v následujících dvou letech k řadě podaných žádostí o průzkum dalších známých nalezišť z doby existence NDR, které byly podávány četnými dalšími podniky.
Potřeba informací byla v této souvislosti enormní: Informace bylo nutno urychleně podat nejen žadatelům samotným, ale také zúčastněným úřadům, ministerstvům, tisku, rozhlasu & televizi, stejně jako veřejnosti. Zejména bylo nutné sice disponibilní, ale většinou nezpracovaný faktografický materiál protřídit
a
prověřit,
zhodnotit
a
všeobecně
srozumitelně v komprimované podobě připravit k použití. Proto udělilo Saské státní ministerstvo pro hospodářství a práci v létě roku 2006 středisku Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. (GKZ) zakázku nového zhodnocení nejdůležitějších saských nalezišť rud a živců. Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG) jako Státní geologická služba přitom fungoval jako poradenský orgán ohledně definice stanovení úkolů, realizace a prezentace výsledků. Současně poskytl v podobě svého Geologického archivu k dispozici nejrozsáhlejší zdroj údajů. Neméně důležité bylo zahrnutí dalších datových zdrojů, kterými disponovaly např. WISMUT GmbH nebo UVR FIA GmbH (někdejší výzkumný institut pro úpravu a zpracování rud). Koncem roku 2006 bylo evidováno a zpracováno nejvýznamnějších 105 známých nalezišť rud a živců; do poloviny roku 2008 byl tento fond rozšířen na 139 nalezišť. V konečném výsledku projektu vznikla databáze v aplikaci Access, pět stručných heslovitých výčtů nejdůležitějších údajů (podrobnější popisy nalezišť), různé studie (mj. studie věnované vývoji cen, kategorizaci nerostných zásob, metodám těžby atd.), stručný katalog zveřejněný na Internetu a dále tištěná prezentace jednotlivých pojednávaných nalezišť. Souběžně byly prováděny další osvětové akce Saským zemským úřadem pro životní prostředí, zemědělství a geologii LfULG, střediskem Geokompetenzzentrum Freiberg e. V. GKZ a dále Saským vrchním báňským úřadem SOBA formou četných rozhovorů, filmových příspěvků, novinových článků, odborných statí, výroční zprávy SOBA, Internetových prezentací, přípravných informací pro ministry/zemský sněm atd. Od roku 2008 následoval v souvislosti s nástupem celosvětové hospodářské a finanční krize silný propad cen nerostných surovin, což vedlo ke stagnaci průzkumných prací také v Sasku. Výsledky, kterých bylo dosaženo a které dosud vstoupily ve známost, jsou přehledné: z četných požadovaných průzkumných vrtů byl před nedávnem uskutečněn teprve jeden (Cu Spremberg 133/2010). Existující starší materiál vzorků z kmenového archivu a z archivu vzorků LfULG a stejně tak z jiných zdrojů byl znovu podroben analýze. Zčásti již existují digitální 3D-modely geologie a důlních děl některých nalezišť. Ve dvou případech (Sadisdorf a Niederschlag) došlo k oživovacím pracím na již uzavřených důlních
chodbách. Podle vyjádření majitelů povolení má být od roku 2015 v Lužici ročně vytěženo cca 5 milionů tun břidlice s obsahem mědi v objemu cca 50 tisíc tun rudy. V lokalitě Niederschlag se po počátečním najetí rampy ještě v roce 2010 plánuje zahájení výrobního provozu kazivce (fluoritu) a těživce (barytu) nejpozději do roku 2013. Přes současnou fázi klidu je zájem o lukrativní suroviny stálý. Momentálně se práce soustřeďují především na suroviny pro výrobu špičkových technologií, jako kupříkladu Ge, In, Li a SE. Na Technické univerzitě Horní akademie ve Freibergu / TU Bergakademie Freiberg tak byla kupříkladu v souvislosti s rýsující se poptávkou po vysoce výkonných akumulátorech nastartována „Iniciativa Li“. Podle studií provedených Spolkovým úřadem pro výzkum země a surovin se v následujících letech mj. dá očekávat nedostatek Ge a SE. Ceny základních kovů se mezitím opět vrátily k normálu. Takže je možné vycházet z toho, že lze brzy očekávat obnovenou intenzitu průzkumu nalezišť, úpravu a těžbu domácích rudných a živcových surovin. Uděláme proto dobře, když zavčas shromáždíme relevantní údaje, které máme k dispozici, zpracujeme je do formy vhodné pro uživatele a dáme je k dispozici - i v česko-německém pohraničí. Přeshraniční těžba surovin mezi Čechami a Německem byla dříve normalitou. Týkala se zejména oblastí Rožany – Sohland, Cínovec – Zinnwald, Boží Dar – Zechengrund, Rudná – Rabenberg, Potůčky – Johanngeorgenstadt a Kraslice – Klingenthal. Dnes nás spojuje naděje a očekávání, že se obnovený česko-německý báňský průmysl stane brzy opět normalitou – protože: ložiska neznají hranic.
Neue Erkenntnisse zur Lagerstätte Goldenhöhe bei St. Joachmistal und Beurteilung möglicher Perspektiven RNDr. Vladimír Šrein
Tschechischer Geologischer Dienst Prag (Česká geologická služba Praha) max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: Mineraloge Schriftgröße: 12 Zeilenabstand: 1,5 Abstract Schrift: Arial Die bedeutende Skarnlagerstätte Goldenhöhe (Zlatý Bildunterschriften in Fußzeile in Schriftgröße 10 Kopec) befindet sich 12 km Word-Dokument nordwestlich von Joachimstal (Jáchymov). Das bekannteste Objekt sind die historischen Bergwerke der Lagerstätte Goldenhöhe. Diese Lagerstätte wurde durch den VEB als Word-Datei; Schriftart: Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 Bitte die Texte Geologický průzkum in den sechziger Jahren untersucht, später wurde eine Neubewertung pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal dieser Untersuchungen durch Strnad durchgeführt (1973).Länge: insgesamt 500 Worte = 1 abgeben. Bitte keine Abbildungen, Tabellen etc. einfügen! DIN A4-Seite Im 1. Zusammenhang mitEinführung der Entwicklung in Sachsen bei Tellerhäuser, Begrüßung und – BE:der Dr.Erzuntersuchung Reimer, LP Pöhla und Breitenbrunn wurde die Goldenhöhe, Abb. 1 untersucht. Die neu durchgeführten • kurze Einführung in das Projekt Untersuchungen betrafen breite Umgebung, in der die einzelnen magnetometrischen • kurze Vorstellung derdie Teilnehmer Anomalien abgebohrt wurden, wodurch auch die W-SN - Erze entdeckt wurden. In der 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 neuen Untersuchungsserie wurde in mehreren Etappen eine Untersuchung mit Hilfe von • Hinweis: Aktualisierung der Logos durchgeführt. immer zeitnah, dies erforderlich Tiefbohrungen bis auf die Granitebene Eswenn wurde eine schwach ist. ausgeprägte Granitelevation bestätigt, die zur Entstehung von Skarnlagen führte (Absolonová et al., • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen 1984). Das Vorkommen von Skarngestein, Amphibolit und Erlane ist von großer • LP: 55 Einladungen versandt, bisher 1Vorkommen Rückmeldung stratigraphischer Bedeutung. Ein seltenes von Karbonaten wurde nur in der Bohrung Zc-16 in 143 m festgestellt. Der ursprüngliche Gesteinskomplex beinhaltete eine größere Verbreitung von Karbonatgestein, gegebenenfalls später deformierter Erlane. Manche geologische Interpretationen der Ergebnisse der Bohrungen sind unterschiedlich. Die neuen Profile an der Lagerstätte Goldenhöhe unterscheiden besser zwischen der Phyllitserie und den Serien der Glimmerschieferphyllite. Der gesamte Gesteinskomplex mit Skarnen wurde bisher zu statisch begriffen (ohne subhorizontaler Tektonik), Sattrana (1964) akzeptiert neu das Konzept einer tektonometamorphosen Annäherung beider Serien
Die folgende Beschreibung ist auf die Lagerstätte Goldenhöhe und auf das durch die Bohrungsarbeiten betroffene Skarnvorkommen, Abb. 2., aufgeteilt. Die grundlegenden mineralischen Beobachtungen gehen von den Arbeiten von Reh (1932), Chrt und Strnad (1964), Táborský (1980) und Šrein (1992) aus.
In dem Komplex der chloritisch – serizitischen Phyllite bilden die Skarne der Lagerstätte Goldenhöhe eine linsenartige Einlage. Die überwiegende Richtung des Skarnkörpers ist nordwest – südost mit einer flachen Neigung 5 bis 20° Richtung Nordosten. Die Mächtigkeit des Skarns ist variabel, im Durchschnitt ab 1,5 m bis 3 m, die maximale Mächtigkeit beträgt 9,5 m. Genetisch und stratigraphisch zeichnet der Skarn nahe Beziehungen zu Amphiboliten ab. Diese Lagerstätte wird zum Teil durch typische Diopsid-ChloritAktinolitskarne repräsentiert. Dieses Gestein bildet eine grau - braun gefärbte Masse. Manche Teile sind hell bis dunkelgrün. An bestimmten Stellen mit Vorkommen von Andradid- und Grossulargranaten sind sie braun. Die Skarnlagerstätte wird durch Amphibol, Diopsid, Antigorit, Anthophyllit, Aktinolit und Chlorit gebildet. Die Arten der Skarne grezen nicht nur in der Fläche, sondern auch in der Mächtigkeit sehr unregelmäßig und das mit unscharfen Grenzen. Die Erzbestandteile, die durch Kassiterit, Sphalerit, Chalkopyrit und Magnetit repräsentiert werden, bilden neben Pyrit, Arsenopyrit und Pyrhotin monomineralische Akkumulationen. Die Teile der Erze überschneiden sich räumlich mit dem Übergewicht von zwei Teilen über dem dritten. Aus den analytischen Ergebnissen und anderen Methoden ist es ersichtlich, dass Magnetit durch linsenförmige, unregelmäßige Körper gebildet wird, während Sphalerit eine größere Flächenverbreitung besitzt. Kassiterit ist auch in den stratigraphischen Äquivalenten der Skarne anwesend, d.h. in skarnierten Phylliten und Amphibolen, die petrografisch nicht zu Skarnen zugeordnet werden können. In zwei Fällen („Johannes“, „Boží Požehnání“) wurden die Untergrundphyllite als Zinnerz abgebaut. Kassiterit wurde in allen Proben aus unterschiedlichen Orten der Lagerstätte festgestellt. Durch die Untersuchung wurden fünf morphologische Typen von Kassiterit festgestellt (Chrt, Strnad, 1964), ein Teil des Kassiterits befindet sich im Amphibol (Bížová, 1976), sekundär kommt er in Boraten vor.
Die Diskussionen zur Entwicklung der Lagerstätte laufen, es scheint aber, dass das Kassiteritvorkommen zweifelsohne epigenetisch ist, genauso wie im Fall der Sulfide, insbesondere des Sphalerits, Galenits, Chalkopyrits und des Pyrhotins. Eine strittige Frage ist
die
Remobilisierung
sulfidischer
Erze
und
eines
Teiles
der
grobkernigen
Magnetitvererzung.
Der gesamte Komplex wurde durch eine Untersuchung (GI Prag) überprüft, bisher wurde aber keine wirtschaftlich geeignete Technologie einer komplexen Nutzbarmachung der geförderten Rohstoffe gefunden. Die neuen Funde von Mineralen mit Bor, die damals nicht festgestellt
worden
sind,
bestätigten
grundlegende
Mängel
der
mineralogischen
Untersuchung. Ludwigit mit Fluoborit und Szaibelyit bilden feine Verbindungen mit dem Träger des Zinns und des Bors – Hulsit, Abb. 3.
Unregelmäßig aufgeteilt sind auch die neu festgestellten Akkumulationen von Schoenfliesit, Natanit und Wickmanit. Durch die Feststellung des Inhalts des Zinns in den Silikaten wird die komplizierte Verteilung in der Lagerstätte gekrönt. Der Typ einer zinnhaltigen und borhaltigen Mineralisierung mit Magnetit ist weltweit einmalig (Alaska und TschuktschenHalbinsel) und wird bisher nirgendwo abgebaut. Technologische Probleme mit dem Zinnerz bestätigten die Notwendigkeit einer Revision der Akkumulierungen der einzelnen zinnhaltigen Mineralen in der Lagerstätte.
Abb. 1 Bedeutende Standorte der Sn, B-Magnetitskarne
Abb. 2 Vereinfachter geologischer Schnitt der Lagerstätte Goldenhöhe und Umgebung (6 Skarne)
Nové poznatky o ložisku Zlatý Kopec u Jáchymova a zhodnocení možných perspektiv RNDr. Vladimír Šrein
Česká geologická služba Praha max. 3 Seiten mit Zielrichtung auf Teilnehmer (politische und kommunale Vertreter!) – V: alle Vorlage: mineralog Schriftgröße: 12 Zeilenabstand: 1,5 Schrift: Arial Významné skarnovéin Fußzeile ložisko in Zlatý Kopec 10 leží 12 km sz. od Jáchymova. Bildunterschriften Schriftgröße Word-Dokument Nejznámějším objektem jsou historická důlní díla ložiska Zlatého Kopce. Tyto ložiskové prostory byly zkoumány Geologickým průzkumem, n.p. v 60. letech, později bylo als Word-Datei; Schriftart:Strnadem Times New Roman, Format: Titel: Schriftgröße 12 Bitte die Texte provedeno přehodnocení jeho výzkumů (1973). pt, fett, Autoren mit Adressen sowie Text und ggf. Literatur Schriftgröße 10 pt normal V souvislosti s rozvojem Tabellen průzkumu rud v Sasku u insgesamt Tellerhäuseru, a abgeben. Bitte keine Abbildungen, etc. einfügen! Länge: 500 WortePöhly =1 DIN A4-Seitebyl zkoumán Zlatý Kopec, obr. 1. Nově prováděné výzkumy se týkají Breitenbrunnu širokého okolí, kde byly ovrtávány– jednotlivé magnetometrické anomálie, což vedlo i k 1. Begrüßung und Einführung BE: Dr. Reimer, LP objevu W-Sn rud. V nové sérii výzkumů byl též proveden několikaetapový průzkum • kurze Einführung in das Projekt až na hladinu žuly. Byla potvrzena nevýrazná elevace žuly, která tam hlubokými • kurze vrty Vorstellung der Teilnehmer způsobila vznik skarnových poloh (Absolonová et al., 1984).Výskyty skarnových hornin, 2. Vorbereitung kick-off-Veranstaltung Joachimsthal / Jachymov 28.06.10 amfibolitů a erlánů mají velký stratigrafický význam. Vzácný výskyt karbonátů byl zjištěn Hinweis: Aktualisierung immer zeitnah,komplex wenn dies erforderlich ist. rozšíření jen• ve vrtu Zc-16 ve 143 der m. Logos Původní horninový obsahoval větší karbonátových hornin, případně později deformovaných erlánů. Některé geologické • PP001: 60 Einladungen versandt, bisher 2 Rückmeldungen interpretace výsledků vrtů jsou rozdílné. Nové profily na ložisku Zlatý Kopec lépe rozlišují • LP:sérii 55 Einladungen versandt, Rückmeldung fylitovou a sérii svorových fylitů.bisher Celý1horninový komplex se skarny byl dosud chápán příliš staticky (bez subhorizontální tektoniky), nově akceptuje koncepci Sattrana (1964) o tektonometamorfním sblížení obou sérií. Následující popis je rozdělen na ložisko Zlatý Kopec a na skarnové výskyty zastižené vrtnými pracemi, obr. 2. Zásadní mineralogická pozorování vycházejí z prací Reha (1932), Chrta a Strnada (1964), Táborského (1980) a Šreina (1992). Skarny Zlatého Kopce vytvářejí čočkovitou vložku v komplexu chloritickosericitických fylitů. Převládající směr skarnového tělesa je SZ-JV s plochým úklonem 5 až 20° k severovýchodu. Mocnost skarnu je variabilní, v průměru se pohybuje od 1,5 m do 3 m; maximální mocnost je 9,5 m. Geneticky a stratigraficky jeví skarn blízké vztahy k amfibolitům.
Jen
z
aktinolitickými skarny.
části
je
ložisko
reprezentováno
typickými
diopsido-chlorito-
Tyto horniny tvoří masivní hmotu šedohnědé barvy. Některé partie jsou světle až tmavě zelené. Místy jsou hnědé při přítomnosti granátů andraditu a grosuláru. Skarnové ložisko tvoří obecný amfibol, diopsid, antigorit, anthofylit, aktinolit a chlorit. Typy skarnů navzájem do sebe přecházejí jak v ploše, tak i mocnosti velmi nepravidelně a s neostrými hranicemi.Rudní
složky
reprezentované
kasiteritem,
sfaleritem,
chalkopyritem
a
magnetitem vedle pyritu, arzenopyritu a pyrhotínu tvoří monominerální akumulace. Většinou se rudní složky prostorově překrývají s převahou dvou složek nad třetí. Z analytických výsledků a jiných metod je jasné, že magnetit tvoří čočkovitá nepravidelná tělesa, zatímco sfalerit má větší plošné rozšíření. Kasiterit je přítomen i ve stratigrafických ekvivalentech skarnů, tj. ve skarnizovaných fylitech a amfibolech, které nemůžeme petrograficky řadit ke skarnům. Ve dvou případech ("Johanes", "Boží Požehnání") se podložní fylity těžily jako cínová ruda. Kasiterit byl zjištěn ve všech vzorcích z různých míst ložiska. Výzkumem bylo zjištěno pět morfologických typů kasiteritu (Chrt, Strnad, 1964); část vrostlic kasiteritu je v amfibolu (Bížová, 1976), druhotný je v borátech. Diskuse o genezi ložiska probíhají dosud, zdá se však, že výskyt kasiteritu je bezpochyby epigenetický rovněž jako část sulfidů, zejména sfaleritu, galenitu, chalkopyritu a pyrhotínu. Spornou otázkou je remobilizace sulfidických rud a části hrubozrnného magnetitového zrudnění. Celý komplex byl ověřen rudným průzkumem (GI Praha), dosud však nebyla nalezena ekonomicky vhodná technologie komplexního zužitkování těžené suroviny. Nové nálezy minerálů s bórem, které tehdy nebyly zjištěny, potvrdily zásadní nedostatky mineralogického výzkumu. Ludwigit s fluoboritem a szaibelyitem tvoří jemné srůsty s nositelem cínu a bóru – hulsitem, obr. 3. Nepravidelné rozmístění mají i nově zjištěné akumulace schoenfliesitu, natanitu a wickmanitu. Zjištění obsahu cínu v silikátech završuje komplikované rozmístění v ložisku. Typ cínonosné a boronosné mineralizace s magnetitem je celosvětově vzácný (Čukotka a Aljaška) a prozatím se nikde netěží. Technologické problémy s cínovou rudou (chlorační pražení) prokázaly nezbytnost revize akumulací jednotlivých cínonosných minerálů na ložisku.
