Besednické vltavíny I

âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov˘m podloÏím je stfiednû zrnitá aÏ drobnozrnná muskovit-biotitická Ïula mrákotínského typu (moldanubick˘ pluton). V nejníÏe poloÏené ãásti chránûného území pfii silnici Besednice – Trhové Sviny je skalní podloÏí pfiekryto aÏ nûkolikametrovou vrstvou terciérních písãitojílovit˘ch a písãit˘ch sedimentÛ (neogén, vrábeãské vrstvy). Horní ãást údolí Besednického potoka je pfiekryta deluviálními a deluviálnû soliflukãními jílovitopísãit˘mi aÏ písãit˘mi hlínami s úlomky hornin (pleistocén-holocén). Vltavíny se na lokalitû nacházejí aÏ ve 4 m mocn˘ch vrstvách ‰edozeleného aÏ modravû zeleného jílu, kter˘ kromû jemného jílovitého podílu (kaolinit, montmorillonit) obsahuje i ostrohranné úlomky kfiemene, muskovitu, Ïivce aj. Nalezi‰tû u obce Besednice je povaÏováno za jednu z lokalit leÏících v pÛvodním pádovém poli vltavínÛ, s jejich minimálním následn˘m transportem spolu s dal‰ími sedimenty. Zdej‰í vltavíny mají hlubokou a v˘raznou skulpturu s modravû bíl˘m matn˘m povlakem na povrchu. K pádu jihoãesk˘ch vltavínÛ do‰lo ve svrchním miocénu (baden-sarmat) asi pfied 14,8 miliónu let. PÛdním pokryvem je kambizem typická kyselá aÏ kambizem dystrická, pfiecházející v nivû potoka místy do kambizemû pseudoglejové, typického pseudogleje a gleje. Vegetaãní kryt je KVùTENA tvofien mozaikou kulturních a polopfiirozen˘ch luk a pastvin (Arrhenatherion, Cynosurion, Violion caninae) a lemov˘ch spoleãenstev (Trifolion medii) na svazích a vysokobylinn˘ch porostÛ podmáãen˘ch ploch (Calthion) v nivû potoka, drobn˘ch lesíkÛ s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylve-

1

LoÏiska vltavínonosn˘ch terciérních jílÛ jsou skryta v podloÏí kulturní krajiny, jejíÏ vegetaãní kryt tvofií mozaika luk, pastvin, polí, vysokobylinn˘ch porostÛ podmáãen˘ch ploch a drobn˘ch lesíkÛ.

176

CK 16

1 stris) s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a topolu osiky (Populus tremula) a intenzivnû vyuÏívan˘ch trávníkÛ a mal˘ch políãek v bezprostfiedním okolí nûkolika rozpt˘len˘ch zemûdûlsk˘ch usedlostí. Na náspu silnice je vyvinut druhotn˘ semixerotermní travinn˘ porost s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). V pfiirozenûj‰ích travinobylinn˘ch porostech rostou mimo jiné jetel prostfiední (Trifolium medium), zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia), z. rozkladit˘ (C. patula), z. broskvoÀolist˘ (C. persicifolia), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), pampeli‰ka srstnatá (Leontodon hispidus), hvozdík kropenat˘ (Dianthus deltoides), svízel bíl˘ (Galium album) a divizna ãerná (Verbascum nigrum) a v nivû potoka starãek potoãní (Tephroseris crispa), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostfiice mûch˘fikatá (Carex vesicaria) a orobinec ‰irolist˘ (Typha latifolia). Entomofauna Z VÍ¤ENA lokality je tvofiena z velké ãásti ubikvistními druhy typick˘mi pro kulturní bezlesí, jsou zastoupeny i xerofilní prvky such˘ch strání a úhorÛ, napfi. chvostnatka Lepismachilis rozsypali, mandelinka Sermylassa halensis, drabãík Rugilus similis aj., na vlhãích místech je hojná krátko-

Pfiírodní památka

Besednické vltavíny I

Horní ãást údolí Besednického potoka a svahy nad jeho v˘chodním bfiehem, leÏící pfii v˘chodním okraji obce Besednice. Katastrální území: Besednice

Nadmofiská v˘‰ka: 543 – 592 m

V˘mûra: 28,00 ha

Vyhlá‰eno: 1995

Mozaika lesa, luk, pastvin a drobn˘ch hospodáfisk˘ch usedlostí, kryjící vrstvy vltavínonosn˘ch sedimentÛ v nivû a na svazích údolí Besednického potoka, v pÛvodním pádovém poli vltavínÛ. kfiídlá zelenu‰ka Elachiptera brevipennis. Îijí tu bûÏné druhy obratlovcÛ otevfiené zemûdûlské krajiny a okrajÛ lidsk˘ch sídel, napfi. drozd zpûvn˘ (Turdus philomelos), s˘kora koÀadra (Parus major), ‰paãek obecn˘ (Sturnus vulgaris), jeÏek západní (Erinaceus europaeus) a rejsek obecn˘ (Sorex araneus). Kulturní lesní LESNICTVÍ porosty s pfievahou smrku a borovice pokr˘vají asi jednu tfietinu chránûného území. Hospodafií se v nich bûÏn˘m zpÛsobem s ohledem na ochranu vltavínonosn˘ch sedimentÛ v podloÏí.

Chránûné území VYUÎITÍ je souãástí dosud víceménû tradiãnû vyuÏívané krajiny s drobnou mozaikou zemûdûlsk˘ch pozemkÛ. V minulosti byla na okraji dne‰ního chránûného území v provozu malá cihelna a v loÏisku vyuÏívané cihláfiské hlíny bylo objeveno bohaté nalezi‰tû vltavínÛ. V jiÏní ãásti se nachází betonové koupali‰tû, zfiízené na Besednickém potoku. Pro vefiejnost je chránûné území pfiístupné po vefiejn˘ch cestách. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

260 STRANA

211

Okres âesk˘ Krumlov riglaciální modelaci terénu – mrazové sruby, izolované skály (tory), skalní hradby a rozsáhlá balvanová mofie. Nejznámûj‰í skalní útvar – âertova stûna – je mohutná Ïulová skalní hradba, pod níÏ leÏí velké balvanové mofie tvofiené nakupen˘mi obrovsk˘mi lavicovit˘mi balvany o velikosti aÏ 2 × 3 m. Velká kamenná mofie se nacházejí rovnûÏ na jihov˘chodních svazích a na jihov˘chodním a v˘chodním úpatí Luãe nad Ïelezniãní tratí. ¤eãi‰tû Vltavy je vyplnûno Ïulov˘mi balvany, na nûkter˘ch z nich jsou charakteristicky vyvinuté evorzní tvary, tzv. obfií hrnce. PÛdním podkladem nezazemnûn˘ch skalních útvarÛ jsou surové nevyvinuté pÛdy a ranker typick˘ (litick˘), na zazemnûn˘ch svazích je vyvinut kryptopodzol rankerov˘ a kambizem dystrická s pfiechody ke kambizemi typické kyselé.

1

Národní pfiírodní rezervace

âertova stûna–Luã

Les a kamenné sutû na jihov˘chodních svazích hory Luã a na západním svahu hfibetu âertovy stûny nad ohybem Vltavy 1– 2,5 km severov˘chodnû od obce Louãovice, 3 km severozápadnû od Vy‰‰ího Brodu. Katastrální území: Louãovice, Vy‰‰í Brod

Nadmofiská v˘‰ka: 600 –933 m

V˘mûra: 103,96 ha (skuteãná 106,49 ha)

Vyhlá‰eno: 1934 (ãást Luã), 1956 (ãást âertova stûna)

Komplex spoleãenstev otevfien˘ch sutí, reliktních smrkov˘ch a bfiezov˘ch borÛ, fragmentÛ kvûtnat˘ch buãin, suÈového lesa a acidofilních svahov˘ch jedlin v ãlenitém terénu hluboko zafiíznutého údolí Vltavy s reprezentativními ukázkami periglaciální a fluviální modelace terénu. V˘skyt v˘znamné entomofauny a druhovû poãetné avifauny. V podloÏí nízGEOLOGIE kého hfibetu vybíhajícího od âertovy stûny k severu pfievládá muskovit biotitická pararula (moldanubikum). Masiv Luãe (932,6 m n. m.) je tvofien stfiednû zrnitou aÏ drobnozrnnou muskovit-biotitickou Ïulou eisgarnského typu (moldanubick˘ pluton), jejíÏ v˘bûÏky zasahují

i do protûj‰ího svahu âertovy stûny. Na úpatí svahÛ jsou úzké pruhy deluviálnû kongeliflukãních, pfieváÏnû kamenit˘ch a blokov˘ch sedimentÛ (pleistocén – holocén). Celé území národní pfiírodní rezervace je velmi svaÏité a geomorfologicky ãlenité a jsou v nûm ukázkovû vyvinuté skalní útvary dokládající pe-

V národní pfiíKVùTENA rodní rezervaci je dochován pozoruhodn˘ komplex reliktních typÛ lesní i nelesní vegetace skalních stanovi‰È. Vegetace skalních útvarÛ a nezazemnûn˘ch sutí je tvofiena zejména li‰ejníkov˘mi a mechov˘mi spoleãenstvy, v nichÏ pfievaÏují lupenité a korovité li‰ejníky rodÛ terãovka (Parmelia), terãovník (Physcia), pupkovka (Umbilicaria), dutohlávka (Cladonia) a mapovník (Rhizocarpon). Z v˘znamnûj‰ích a vzácnûj‰ích druhÛ zde rostou napfi. dutohlávka horská (Cladonia stellaris) a terãovka prstencovitá (Parmelia centrifuga), jejíÏ v˘skyt na Luãi je jedinou souãasnou lokalitou v âeské republice. Z mechorostÛ se vyskytují pfiedev‰ím ‰tûrbovka skalní (Andreaea rupestris) a druhy rodÛ kroucenec (Tortula), dûrkavka (Grimmia) a zoubkoãepka (Rhacomitrium). Nejv˘znamnûj‰ím typem vegetace jsou reliktní acidofilní smrkové a bfiezové bory (Betulo carpaticae-Pinetum, Dicrano-Pinetum), v jejichÏ rozvolnûném stromovém patfie místy pfievaÏuje borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo bfiíza karpatská (Betula carpatica), s pfiímûsí b. bûlokoré (B. pendula), smrku ztepilého (Picea abies), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a vzácnû i dubu zimního (Quercus petraea), kter˘ zde jako relikt roste

na jiÏních skalnat˘ch svazích aÏ v nadmofiské v˘‰ce 810 m (jedna z nejv˘‰e poloÏen˘ch lokalit v âeské republice). V kefiovém patfie pfievaÏují kfiovité bfiízy a borovice lesní, vtrou‰en je jefiáb ptaãí. V druhovû velmi chudém bylinném podrostu dominují borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), vtrou‰enû se vyskytují ãern˘‰ luãní (Melampyrum pratense), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), k. rozloÏená (D. dilatata), osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare), na vlhãím stanovi‰ti na úpatí âertovy stûny roste vzácnû borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum). V zapojenûj‰ích porostech borÛ (Dicrano-Pinetum) mimo kamenité sutû je soustfiedûn v˘skyt fytogeograficky v˘znamného druhu vfiesovce pleÈového (Erica herbacea). Bohatû je vyvinuto mechové a li‰ejníkové patro, v nûmÏ pfievaÏují dvouhrotec chvostnat˘ (Dicranum scoparium), d. ãefiit˘ (D. polysetum) a d. nahnûdl˘ (D. fuscescens) a li‰ejníky rodu dutohlávka (Cladonia), na such˘ch oslunûn˘ch stanovi‰tích rostou stejné druhy jako na otevfien˘ch sutích, naopak na vlhk˘ch zastínûn˘ch místech je hojn˘ rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata), ra‰eliník pûtifiad˘ (Sphagnum quinquefarium) a r. ostrolist˘ (S. capillifolium). Pomûrnû velkou ãást v˘chodních svahÛ Luãe pokr˘vají acidofilní svahové metlicové jedliny (Deschampsio flexuosae-Abietetum), v nichÏ pfievaÏuje smrk ztepil˘, velmi hojná je jedle bûlokorá (Abies alba), pfiimí‰eny jsou buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní, bfiíza bûlokorá, b. karpatská a javor klen (Acer pseudoplatanus). Na jihov˘chodním úpatí Luãe a západním úpatí âertovy stûny se dochovalo nûkolik men‰ích fragmentÛ pfiirozeného smí‰eného lesa charakteru acidofilních

1 Skalní hradba âertovy stûny, pod níÏ leÏí balvanové mofie.

CK 17

177

âeskobudûjovicko

2 buãin (Luzulo-Fagetum), jejichÏ stromové patro tvofií smûs buku, smrku a borovice lesní s vtrou‰enou bfiízou bûlokorou a dubem zimním. Oba typy tûchto acidofilních porostÛ jsou jak˘msi pfiechodem mezi reliktními bory a acidofilními a kvûtnat˘mi buãinami hojn˘mi na bohat‰ích stanovi‰tích v ‰ir‰ím okolí. V jejich podrostu pfievaÏují bûÏné acidofyty, roztrou‰enû se v‰ak vyskytují i nûkteré nároãnûj‰í druhy charakteristické pro buãiny, napfi. vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), strdivka nicí (Melica nutans), ãarovník prostfiední (Circaea ×intermedia), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata). Velkou ãást plochy národní pfiírodní rezervace na ménû kamenit˘ch stanovi‰tích pokr˘vají polokulturní a kulturní jehliãnaté porosty s celkovou pfievahou smrku a s men‰í pfiímûsí borovice, bfiízy a modfiínu. Úzk˘ pobfieÏní luh Vltavy (Arunco-Alnetum) je tvofien oboustrann˘m liniov˘m porostem ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa) s malou pfiímûsí o. ‰edé (A. incana), vrby kfiehké (Salix fragilis) a osiky (Populus tremula) a se stfiemchou obecnou (Padus avium) v kefiovém podrostu. V bylinném patfie rostou mimo jiné kostfiava obrovská (Festuca gigantea), net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens nolitangere), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), chrastavec

2 UÏovka hladká (Coronella austriaca) Ïije na suÈov˘ch stanovi‰tích. 3 Luã v pohledu z âertovy stûny. Na svahu Luãe jsou porosty reliktních acidofilních bfiezov˘ch borÛ (Betulo carpaticae-Pinetum) a fragmenty pfiirozen˘ch acidofilních jedlin a buãin.

178

CK 18

lesní (Knautia maxima) a kozlík v˘bûÏkat˘ bezolist˘ (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia). Vodní vegetace v korytû Vltavy je jen sporadicky vyvinutá. Na balvanech v proudící vodû roste mech prameniãka obecná (Fontinalis antipyretica) a ve stagnující vodû pfii bfiezích hvûzdo‰ háãkat˘ (Callitriche hamulata). V poslední dobû ZVÍ¤ENA zde byly nalezeny nûkteré druhy dvoukfiídl˘ch, nové pro území âech, napfi. tipliãky Trichocera dahlae, T. implicata a T. inexplorata a hrbilka Triphleba chandleri, zajímav˘ je i zimní v˘skyt lan˘Ïovky Oldenbergiella brumalis a bezkfiídl˘ch bahnomilek (pavouãnic) Chionea araneoides a Ch. lutescens. Na vfiesovci Ïije bejlomorka Wachtliella ericina. Vyskytují se tu i podhorské a horské druhy broukÛ, mimo jiné drabãíci Bolitobius inclinans a Leptusa flavicornis a pátefiíãek Cratosilis denticollis. Acantholycosa norvegica, pavouk z ãeledi slíìákÛ specializovan˘ na horské sutû, tu má nejníÏe poloÏenou lokalitu ve Stfiední Evropû. Byla tu zkoumána i fauna stejnonoÏcÛ, stonoÏek, mnohonoÏek (nalezen napfi. druh Listrocheiritium septentrionale, znám˘ v âeské republice jen z nûkolika lokalit), chvostoskokÛ a mravencÛ. Celkovû je fauna bezobratl˘ch v˘raznû chladnomilná, mezi druhy hmyzu nacházíme fiadu bezkfiídl˘ch a krátkokfiídl˘ch forem. V lesních porostech v národní pfiírodní rezervaci hnízdí pfiedev‰ím bûÏné lesní druhy ptákÛ. Mezi nejpoãetnûj‰í patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), s˘kora uhelníãek (Parus ater) a budníãek men‰í (Phylloscopus collybita). Pro porosty reliktních borÛ na skalních sutích je charakteristická pfiítomnost rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus). Chránûné území je tradiãním hnízdi‰tûm v˘ra velkého (Bubo bubo). Na náspu Ïelezniãní trati pfii spodním okraji sutí byla nalezena uÏovka hladká (Coronella austriaca) a je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Porosty reliktLESNICTVÍ ních smrkov˘ch a bfiezov˘ch borÛ a pfiirozené porosty acidofilních jedlin a buãin jsou podle

3

etáÏí i plo‰ného rozdûlení silnû vûkovû diferencované (40 aÏ 320 let) a ponechávají se zcela bez zásahu samovolnému v˘voji. Je v‰ak nutné plocením nebo individuálnû chránit proti spárkaté zvûfii pfiirozené zmlazení listnat˘ch dfievin a jedle. V kulturních a polokulturních porostech s pfievahou smrku (vûk 50 aÏ 120 let) se provádûjí v˘chovné zásahy pro zv˘‰ení jejich stability a ve prospûch pfiimí‰en˘ch listnáãÛ nebo borovice na skalnat˘ch stanovi‰tích. Pfii jejich postupné obnovû se aplikuje maloplo‰n˘ podrostní zpÛsob s maximálním vyuÏitím pfiirozeného zmlazení cílov˘ch dfievin (buk, jedle, dub zimní, javor klen).

Chránûné území VYUÎITÍ je velmi atraktivní pro turisty. Skalnat˘ vrchol âertovy stûny je pfiístupn˘ z parkovi‰tû u silnice Vy‰‰í Brod – Louãovice. Územím prochází Ïelezniãní traÈ Rybník – Lipno nad Vltavou, jejíÏ tûleso v‰ak není souãástí chránûného území. Úpatím Luãe podél Vltavy je vedena turisticky znaãená stezka a od roku 1999 i cyklostezka, jiná turisticky znaãená trasa vede z Louãovic po severozápadní hranici národní pfiírodní rezervace na vrchol Luãe. 62, 65, BIBLIOGRAFIE 252, 253, 257, 260, 295, 407, 447, 582, 653, 691, 733, 748, 749, 797, 800

Okres âesk˘ Krumlov

1

Pfiírodní rezervace

âesk˘ Jílovec

Les na strm˘ch svazích nad lev˘m bfiehem meandru Vltavy, 2 km severozápadnû od RoÏmberka nad Vltavou. Katastrální území: Horní Jílovice


V˘mûra: 6,30 ha

Vyhlá‰eno: 1934

Soubor pfiirozen˘ch porostÛ roklinov˘ch javofiin suÈového typu, kvûtnat˘ch buãin, acidofilních svahov˘ch jedlin a fragmentÛ reliktních borÛ, vyvinut˘ v ãlenitém terénu strm˘ch skalnat˘ch svahÛ a roklí v kaÀonovitém údolí Vltavy. GEOLOGIE Horninov˘m podkladem je muskovit-biotitická pararula (moldanubikum) s nûkolika drobn˘mi vloÏkami kvarcitu a kvarcitické pararuly. Strmé svahy jsou rozbrázdûny nûkolika pfiíãn˘mi bezvod˘mi roklemi, na hfibítcích mezi nimi vystupuje mnoÏství skalních v˘chozÛ. V pÛdním pokryvu pfievaÏuje mûlká kambizem dystrická, ve spodních ãástech svahÛ a v roklích s pfiechody ke kambizemi typické kyselé, na skalnat˘ch stanovi‰tích k rankeru typickému. V pfiírodní reKVùTENA zervaci plo‰nû pfievaÏují pfiiro-

zené porosty acidofilních metlicov˘ch jedlin (Deschampsio flexuosae-Abietetum), vyvinuté na konvexních tvarech georeliéfu v horních ãástech svahÛ a na hfibítcích. Ve stromovém patfie mírnû pfievaÏuje smrk ztepil˘ (Picea abies) nad velmi hojnou jedlí bûlokorou (Abies alba). Ve sporadickém kefiovém podrostu se objevuje bez ãerven˘ (Sambucus racemosa) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). V druhovû chudém bylinném patfie dominují vût‰inou metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) nebo bika bûlavá (Luzula luzuloides), z dal‰ích druhÛ

se v nûm objevují borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), celík zlatob˘l (Solidago virgaurea) a na skalkách osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare). Na dnech roklin a ve spodních ãástech svahÛ jsou zachovány pfiirozené kvûtnaté buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). V jejich stromovém patfie pfievaÏuje místy buk lesní nebo smrk ztepil˘, hojná je jedle bûlokorá, vtrou‰eny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm horsk˘ (Ulmus glabra). Bohat‰í kefiov˘ podrost tvofií líska obecná (Corylus avellana), zimolez ãern˘ (Lonicera nigra) a bez ãerven˘ (Sambucus racemosa). V bylinném patfie rostou druhy mezofilních lesÛ, mimo jiné pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ãarovník prostfiední (Circaea ×intermedia), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata) a strdivka nicí (Melica nutans). V ústí dvou roklí jsou vyvinuty men‰í porosty roklinov˘ch javofiin (Arunco-Aceretum), v jejichÏ stromovém patfie pfievaÏuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) s pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru klenu, v kfiovinném podrostu dominuje líska obecná, vtrou‰en je zimolez obecn˘ (Lonicera xylosteum) a vzácnû se vyskytují l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) a rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina). V bylinném patfie pfievaÏuje baÏanka vytrvalá, hojnû se vyskytují kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum), udatna lesní (Aruncus vulgaris), svízel lesní (Galium sylvaticum) a ze vzácnûj‰ích druhÛ se objevují lilie zlatohlávek (Lilium martagon), omûj pestr˘ (Aconitum variegatum), ‰alvûj lepkavá (Salvia glutinosa) a tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum). V horních ãástech hfibítkÛ jsou na dvou místech dochovány nepfiíli‰ typické porosty acidofilních smrkov˘ch borÛ (Betulo carpaticae-Pinetum). V jejich stromovém patfie pfievaÏuje zakrslá borovice lesní (Pinus sylvestris), s malou pfiímûsí bfiízy karpatské (Betula carpatica), smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bûlokoré (Abies alba). Ve sporadickém bylinném patfie roste mimo jiné prha arnika (Arnica montana).

Pfii prÛzkumu ZVÍ¤ENA fauny broukÛ zde byl mimo jiné na jediné lokalitû v âechách nalezen hlodník Corticarina obfuscata, v˘znaãn˘ je i v˘skyt drabãíka Paederus schoenherri. Îijí zde nûkteré druhy dvoukfiídl˘ch charakteristické pro pfiirozené smí‰ené porosty, napfi. rÛznatka Clusiodes albimanus a hlavatûnka Cephalops subultimus. V pÛdní faunû je nápadná vysoká abundance nûkter˘ch prameni‰tních druhÛ ÏíÏal (Octodrilus argoviensis a Lumbricus polyphemus). Byl zde proveden i prÛzkum pÛdních prvkÛ ze skupiny krytenek. Pfiirozené porosLESNICTVÍ ty pfiírodní rezervace mají udávan˘ vûk 160 –180 let a jejich kostru tvofií pfiedev‰ím smrk, jedle, buk a borovice, pfiimí‰eny jsou nûkteré dal‰í listnáãe, napfi. dub letní, lípa velkolistá, javor klen a jilm horsk˘. Jejich vût‰í ãást na nejstrmûj‰ích ãástech svahÛ nebyla pro celkovou nepfiístupnost pravdûpodobnû nikdy ovlivnûna tûÏbou. Omezenû bylo v minulosti tûÏeno pouze ve spodních ãástech svahÛ a v nûkter˘ch roklích, odkud bylo dfievo spou‰tûno rovnou do Vltavy. V‰echny dfieviny se pomûrnû dobfie zmlazují, takÏe pfiirozená obnova je na vût‰inû plochy zaji‰tûna. Porosty jsou v dobrém zdravotním stavu. Celá pfiírodní rezervace je ponechávána samovolnému v˘voji. Pouze pokud pfii pfiirozeném profieìování porostÛ nedojde k pfiirozenému zmlazení, bude provedena dosadba cílov˘ch dfievin podle typu stanovi‰tû. Vefiejnosti není VYUÎITÍ pfiírodní rezervace pfiístupná zejména z bezpeãnostních dÛvodÛ. 25, 250, BIBLIOGRAFIE 251, 407, 582, 584, 800 MAPA ÚZEMÍ

strana 211

1 V porostech pomístnû dominují buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepil˘ (Picea abies) a jedle bûlokorá (Abies alba). Vzhledem k tomu, Ïe les roste na velmi pfiíkr˘ch a nepfiístupn˘ch svazích, nebyl pravdûpodobnû ovlivnûn tûÏbou. Na snímku stanovi‰tû acidofilních jedlin.

CK 19

179

âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov˘ podklad je tvofien biotitick˘mi a sillimanit-biotitick˘mi pararulami pestré skupiny (moldanubikum), které jsou na vût‰inû plochy pfiekryté deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit˘mi sedimenty (pleistocén) a podél potoka a ve sníÏeninách fluviálními hlínami a ‰tûrky a deluviofluviálními písãit˘mi hlínami (holocén). PÛdním pokryvem v nivû je glej typick˘ a glej organozemní, na prameni‰tích organozem (ra‰elinn˘ anmoor). Na nepodmáãen˘ch v˘‰e poloÏen˘ch stanovi‰tích je vyvinuta kambizem typická a kambizem pseudoglejová (kyselé variety), ojedinûle kryptopodzol typick˘. Vegetaãní kryt KVùTENA chránûného území je tvofien mozaikou maloplo‰n˘ch fragmentÛ krátkostébeln˘ch luãních ostfiicovomechov˘ch ra‰elinn˘ch spoleãenstev svazÛ Caricion demissae a Caricion davallianae, obklopen˘ch ostfiicov˘mi porosty svazu Caricion fuscae a v silnû zamokfien˘ch sníÏeninách ostfiicovora‰eliníkov˘mi spoleãenstvy svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. V tûchto porostech je v˘znamnû vyvinuté mechové patro, tvofiené hlavnû nûkolika druhy ra‰eliníkÛ (Sphagnum spp.), zelenkou hvûzdovitou (Campylium stellatum) aj. Z v˘znamnûj‰ích cévnat˘ch rostlin v nich rostou ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. ble‰ní (C. pulicaris), o. sklonûná (C. demissa), o. prosová (C. panicea), o. obecná (C. nigra), o. zobánkatá (C. rostrata), suchop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum latifolium), s. úzkolist˘ (E. angustifolium), sítina alpská (Juncus alpino-articulatus), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), zábûlník ba-

1 Niva Lukavického potoka je porostlá mozaikou vysokobylinn˘ch spoleãenstev s tuÏebníkem jilmov˘m (Filipendula ulmaria) a kompaktních porostÛ kriticky ohroÏené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea).

180

CK 20

1 henní (Comarum palustre), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), p. listenat˘ (D. longebracteata), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) a vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia). V nivû potoka je vytvofiena mozaika kompaktních porostÛ kriticky ohroÏené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea) a vysokobylinn˘ch spoleãenstev podsvazu Filipendulenion. Dominuje v nich tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria), spí‰e jednotlivû jsou pfiimí‰eny ostfiice mûch˘fikatá (Carex vesicaria), psárka luãní (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum) a nûkteré dal‰í druhy rostlin. Vegetaci su‰‰ích v˘‰e poloÏen˘ch ploch tvofií ãásteãnû degradované louky stfiídavû vlhk˘ch stanovi‰È (Molinion) a mezofilní horské troj‰tûtové louky (Polygono-Trisetion). Rostou zde ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), kostfiava naãernalá (Festuca nigrescens), kuklík potoãní (Geum rivale), tfiezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), zvoneãník ãern˘ (Phyteuma nigrum), hadí kofien vût‰í (Bistorta major), pcháã rÛznolist˘ (Cirsium helenioides), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), smilka tuhá (Nardus stricta), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis) a vzácnû prha arnika (Arnica montana) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). V detritu Ïije ZVÍ¤ENA pomûrnû bohaté spoleãenstvo broukÛ. V˘skyt stfievlíãkÛ Pterostichus pumilio a Trechus


Kotlina pod Plániãsk˘m rybníkem

Louky v nivû Lukavického potoka, 4 km jihozápadnû od obce Svûtlík a 4 km jihov˘chodnû od obce âerná v Po‰umaví. Katastrální území: âerná v Po‰umaví


V˘mûra: 15,00 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Mozaika ra‰elinn˘ch luãních prameni‰È, ostfiicov˘ch ra‰elinn˘ch luk, mezofilních troj‰tûtov˘ch a bezkolencov˘ch luk a vysokobylinn˘ch trvale zamokfien˘ch pcháãov˘ch luk s fiadou vzácn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ. Podél potoka se nacházejí nivní spoleãenstva s rozsáhl˘mi porosty tfitiny nachové. V˘skyt v˘znamné podhorské entomofauny a bûÏn˘ch druhÛ avifauny otevfiené krajiny. splendens a mandelinky Timarcha metallica poukazuje na podhorsk˘ charakter fauny, k nároãnûj‰ím a ménû bûÏn˘m druhÛm broukÛ patfií drabãík Mycetoporus angularis a hlodník Corticarina latipennis. Vyskytuje se zde stenotopní tyrfofilní druh dvoukfiídlého hmyzu mrvnatka Copromyza neglecta. Charakteristick˘mi druhy avifauny jsou lindu‰ka luãní (Anthus pratensis), budníãek men‰í (Phylloscopus collybita), b. vût‰í (P. trochilus) a pûvu‰ka modrá (Prunella modularis). Poãetná je populace hrabo‰e mokfiadního (Microtus agrestis).

DÛsledkem dlouVYUÎITÍ hodobého neobhospodafiování je ‰ífiení nûkter˘ch expanzivních druhÛ rostlin, zejména tfitiny kfiovi‰tní, ra‰elinné plochy zarÛstají tuÏebníkem jilmov˘m. Místy se rozrÛstají porosty náletov˘ch dfievin, hlavnû ol‰e lepkavé, smrku ztepilého, pfiípadnû rÛzn˘ch druhÛ vrb. Pro udrÏení a pfiípadné zlep‰ení charakteru ohroÏen˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev bude nutné vût‰í ãást plochy v co nejkrat‰í dobû zaãít v pravideln˘ch intervalech kosit. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

279 strana 212

Okres âesk˘ Krumlov v‰ak porostlá druhotn˘mi lesními kulturami s naprostou pfievahou smrku ztepilého. Pomûrnû ZVÍ¤ENA zajímavá je entomofauna chránûného území. Îije tu napfi. podhorsk˘ stfievlík Carabus linnaei a na stromov˘ch houbách se vyskytují vzácnûj‰í druhy dvoukfiídl˘ch, napfi. zavalitka Odinia boletina, moucha Phaonia meigeni a bedlobytka Diadocidia ferruginosa. V chránûném území hnízdí bûÏné lesní druhy ptákÛ. K dominantním patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes) a s˘kora uhelníãek (Parus ater). Jedin˘m druhem se striktní vazbou na staré bukové porosty je holub doupÀák (Columba oenas). Hnízdí zde také jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a datel ãern˘ (Dryocopus martius).

1


Medvûdí hora

Les na hfibetu a v˘chodních svazích Medvûdí hory, leÏící 1,5 km západnû od západní ãásti obce Louãovice, 2 km jiÏnû od obce Lipno nad Vltavou. Katastrální území: Kapliãky


V˘mûra: 80,55 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Rozsáhl˘ lesní komplex s ãetn˘mi zbytky pfiirozen˘ch kvûtnat˘ch buãin s charakteristickou floristickou skladbou a poãetn˘mi populacemi druhovû pestré avifauny. GEOLOGIE V podloÏí pfievaÏuje stfiednû zrnitá aÏ drobnozrnná muskovit-biotitická Ïula eisgarnského typu, na hfibetu vystupuje stfiednû zrnitá porfyrická aÏ blastoporfyroklastická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton). Terénní deprese podél drobného vodního toku na jihov˘chodním okraji území je vyplnûna deluviálními a deluviálnû kongeliflukãními pfieváÏnû kamenit˘mi aÏ blokov˘mi sedimenty (pleistocén – holocén). Na obou vrcholech Medvûdí hory (severní – kóta 934,2 m n. m., jiÏní – kóta 914 m n. m.) jsou vytvofiené mohutné mrazové sruby se svahov˘mi blokov˘mi sutûmi. V pÛdním

pokryvu pfievaÏuje podzol kambizemní (kryptopodzol rankerov˘) s pfiechody ke kambizemi dystrické, na skalnatém terénu je vyvinut ranker typick˘ a ranker kambizemní. V chránûném KVùTENA území je dochováno nûkolik zbytkÛ pfiirozen˘ch kvûtnat˘ch buãin a jedlobuãin (Eu-Fagenion), v nichÏ pfievaÏuje suÈov˘ kapradinov˘ typ buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), místy jsou vyvinuty kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-Fagetum). Na úpatí mohutného mrazového srubu pod severním vrcholem Medvûdí hory se dochoval fragment

suÈového lesa (Mercuriali-Fraxinetum). Ve stromovém patfie pfiirozen˘ch smí‰en˘ch porostÛ mírnû pfievaÏuje buk lesní (Fagus sylvatica) nad smrkem ztepil˘m (Picea abies), pfiimí‰eny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bûlokorá (Abies alba). Na skalnat˘ch vrcholech se vzácnû vyskytuje bfiíza karpatská (Betula carpatica). Kefiové patro je tvofieno pfiirozen˘m zmlazením buku a smrku, vtrou‰en je bez ãerven˘ (Sambucus racemosa) a zimolez ãern˘ (Lonicera nigra). V druhovû bohatém bylinném podrostu rostou mimo jiné svízel vonn˘ (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), violka lesní (Viola reichenbachiana), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kostfiava lesní (Festuca altissima), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis), kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata) a na men‰ích prameni‰tích nalezneme ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina), vrbinu hajní (Lysimachia nemorum) a ostfiici fiídkoklasou (Carex remota). Vût‰í ãást chránûného území je

Zbytky star˘ch LESNICTVÍ porostÛ (vûk 110 –160 let) jsou ponechávány bez zásahu samovolnému v˘voji, nebo se provádí skupinová v˘bûrná tûÏba za úãelem uvolnûní pfiirozeného zmlazení v podrostu. Ve star‰ích pfieváÏnû smrkov˘ch kulturních porostech (vûk 100 –120 let) se provádí obnova náseky a okrajovou clonnou seãí s maximálním vyuÏitím pfiirozeného zmlazení a dosadbou buku a jedle. V mlad‰ích kulturních porostech se provádûjí v˘chovné zásahy ve prospûch vtrou‰en˘ch listnáãÛ a jedle, v mlad˘ch kulturách do 15 let vûku se profiezávkami upravuje druhové zastoupení ve prospûch buku, pfiípadnû se dosazují odrostky buku a jedle. Chránûné území VYUÎITÍ je pfiístupné po vefiejn˘ch lesních cestách. MAPA ÚZEMÍ

strana 213

1 Porost pfiirozen˘ch kvûtnat˘ch buãin (Dentario enneaphylli-Fagetum) v ãasnû jarním aspektu. Ve stromovém patru dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pfiimí‰en je smrk ztepil˘ (Picea abies) a jedle bûlokorá (Abies alba).

CK 21

181

âeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území leÏí na nev˘razném pahorku, jímÏ probíhá nûkolik metrÛ mocná vloÏka krystalického vápence a dolomitického vápence smûru Z–V, doprovázená v˘skytem erlanu a uloÏená v biotitické a sillimanit-biotitické pararule (moldanubikum, krumlovská pestrá skupina). V loÏisku ãistého krystalického vápence (mramoru) byly zaloÏeny tfii men‰í jámové komorové lomy, v nichÏ byla nûkolikametrová vrstva mramoru tûÏena selektivnû do hloubky pod sklonem 45 – 50°. Zejména ve stfiedním lomu tak vznikly rozsáhlé vytûÏené prostory s ponechan˘mi impozantními opûrn˘mi pilífii. Komorov˘ zpÛsob pouÏili místní horníci, tûÏící obdobn˘m zpÛsobem grafit v blízk˘ch dolech u âerné v Po‰umaví. Ve vápenci jsou vytvofieny leÏaté sevfiené izoklinální vrásy dokládající intenzivní vertikální stlaãení horninového vápencového tûlesa. V poslední dobû v‰ak dochází k ãastému fiícení odlouãen˘ch desek dolomitického vápence ze stropÛ komor a zavalování vytûÏen˘ch prostor. PÛdním pokryvem je rendzina kambizemní, mimo vápencov˘ podklad kambizem dystrická.

182

1

Potenciální KVùTENA vegetací na lokalitû jsou kvûtnaté buãiny (Eu-Fagenion). Chránûné území je dnes pokryto druhotn˘m lesním porostem s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) a s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), jedle bûlokoré (Abies alba), modfiínu opadavého (Larix decidua) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). JiÏní ãást porostu, kde se nacházejí i jámové lomy, je znaãnû rozvolnûná, s bohat˘m kefiov˘m patrem, v nûmÏ pfievaÏuje líska obecná (Corylus avellana). V bylinném podrostu se vyskytují bûÏné druhy charakteristické

pro mezofilní lesy, napfi. plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), kokofiík pfieslenat˘ (Polygonatum verticillatum), zvonek fiepkovit˘ (Campanula rapunculoides) a kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum). Na svûtlinách a na okraji lesního porostu jsou vyvinuta lemová spoleãenstva svazu Trifolion medii a netypické fragmenty mírnû kalcifilních spoleãenstev svazu Bromion erecti s v˘skytem jetele prostfiedního (Trifolium medium), j. horského (T. montanum), dobromysli obecné (Origanum vulgare), kru‰tíku tmavoãerveného (Epipactis atrorubens), vítodu chocholatého (Polygala comosa), orlíãku obecného (Aquilegia vulgaris), chrpy ãekánku (Colymbada scabiosa), ostfiice horské (Carex montana) a krvavce men‰ího (Sanguisorba minor). Na zastínûn˘ch vápencov˘ch drolinách roste ostruÏiník skalní (Rubus saxatilis). Na lokalitû byla nalezena vzácná vfieckov˘trusná jedovatá houba baÀka velkokali‰ná (Sarcosphaera crassa).

1 V loÏisku vápence byly zaloÏeny komorové lomy, v nichÏ byla nûkolikametrová vrstva mramoru tûÏena selektivnû do hloubky pod sklonem 45 – 50°.

Îijí tu pfieváÏnû ZVÍ¤ENA bûÏné druhy broukÛ, pozoruhodn˘ je v˘skyt maloãlence Micrambe abietis (vzácn˘ pfiíslu‰ník fauny horsk˘ch lesÛ) a drabãíka Mniusa incrassata (lokální druh Ïijící ve vlhké hrabance na zachoval˘ch lokalitách). V podzemních prostorách lomu se vyskytuje píìalka jeskynní (Triphosa dubitata). Lokalita je v˘znam-

CK 22


Muckovské vápencové lomy

Izolovan˘ lesík s mal˘mi jámov˘mi lomy 0,5 km západnû od osady Muckov, 2,5 km v˘chodnû od obce âerná v Po‰umaví. Katastrální území: âerná v Po‰umaví


V˘mûra: 3,38 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Technická památka zahrnující unikátním zpÛsobem tûÏené vápencové jámové lomy s ponechan˘mi opûrn˘mi skalními pilífii. Stanovi‰tû devíti druhÛ netop˘rÛ, v˘skyt druhovû bohaté vápnomilné kvûteny. ná jako letní shromaÏdi‰tû a zimovi‰tû netop˘rÛ. V letním období mezi devíti zji‰tûn˘mi druhy dominují netop˘r vodní (Myotis daubentonii) a n. u‰at˘ (Plecotus auritus), k nejvzácnûj‰ím patfií n. severní (Eptesicus nilssonii), n. pestr˘ (Vespertilio murinus) a n. BrandtÛv (Myotis brandtii). V zimû bylo dosud zji‰tûno 5 druhÛ netop˘rÛ, z nichÏ nejpoãetnûj‰í je n. u‰at˘. V kulturních LESNICTVÍ lesních porostech s pfievahou smrku a borovice (vûk 50 –100 let) se provádûjí bûÏné v˘chovné zásahy, pfii kter˘ch se preferují vtrou‰ené listnáãe a jedle, v nejstar‰ích skupinách se zaãíná s postupnou obnovou vytvá-

fiením kotlíkÛ zalesÀovan˘ch bukem a jedlí. V minulosti byl VYUÎITÍ v chránûném území specifick˘m zpÛsobem ve tfiech men‰ích jámov˘ch lomech tûÏen vápenec pro místní potfiebu. Pro vefiejnost je území pfiístupné jen po cestû procházející podél jeho jiÏní hranice, po níÏ vede znaãená turistická stezka. Vlastní pfiírodní památka je nepfiístupná zejména z bezpeãnostních dÛvodÛ (fiícení stropÛ v jámov˘ch lomech), a proto jsou nejrizikovûj‰í úseky oploceny. BIBLIOGRAFIE 125

93, 96, 124,

MAPA ÚZEMÍ

strana 211


1


Myslivna

Smí‰en˘ les na severozápadním svahu hory Myslivna (1040,0 m n. m.) v Novohradsk˘ch horách 3,5 km severoseverozápadnû od b˘valé obce Pohofií na ·umavû, 5 km jihov˘chodnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Dolní Pfiíbraní, Pohofií na ·umavû


V˘mûra: 13,82 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Relativnû pfiirozené porosty kvûtnat˘ch buãin s pfiechody k horsk˘m acidofilním smrkov˘m buãinám a suÈov˘m klenov˘m buãinám s charakteristick˘m floristick˘m sloÏením a druhovû pestrou avifaunou. GEOLOGIE PodloÏí buduje stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton), tvofiící na vût‰inû plochy rozvleãenou balvanitou suÈ. PÛdním typem je kambizem typická kyselá, na jedné stranû s pfiechody ke kambizemnímu rankeru na suti, na druhé stranû ke kambizemnímu podzolu na plochém hfibetu a mírnûj‰ích svazích. V chránûném území se nachází nûkolik plo‰n˘ch svahov˘ch prameni‰È. Ve vegetaci plo‰KVùTENA nû zcela pfievládají kvûtnaté buãiny s kyãelnicí devítilistou

(Dentario enneaphylli-Fagetum) v regionální variantû s fiefii‰nicí trojlistou (Cardamine trifolia), na extrémnû balvanitém terénu pfiecházející k netypicky vytvofien˘m vysokobylinn˘m horsk˘m klenov˘m buãinám (Aceri-Fagetum). V porostech pfievaÏuje buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), místy s hojn˘m v˘skytem javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a se vzácnû vtrou‰enou jedlí bûlokorou (Abies alba), jilmem horsk˘m (Ulmus glabra) a javorem mléãem (Acer platanoides). Kefiové patro je tvofieno hojn˘m zmlazením

buku. V podrostu se mimo jiné vyskytují kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), fiefii‰nice trojlistá (Cardamine trifolia), svízel vonn˘ (Galium odoratum), kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), violka lesní (Viola reichenbachiana), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), ostfiice lesní (Carex sylvatica), Ïindava evropská (Sanicula europaea), bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), starãek hercynsk˘ (Senecio hercynicus) a kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata). V mechovém patfie rostou játrovky kryjnice Meylanova (Calypogeia integristipula) a nitkovec vlasovit˘ (Blepharostoma trichophyllum). Na ménû svaÏitém terénu na hfibetu Myslivny jsou vyvinuty acidofilní smrkové buãiny (Calamagrostio villosae-Fagetum), v jejichÏ bylinném patfie rostou tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), dfiípatka horská (Soldanella montana), podbûlice alpská (Homogyne alpina), kokofiík pfieslenat˘ (Polygonatum verticillatum) a bika bûlavá (Luzula luzuloides). Na drobn˘ch lesních prameni‰tích jsou vyvinuta sciofilní spoleãenstva svazu Cardaminion amarae (Veronico montanae-Caricetum remotae), v nichÏ rostou mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), fi. kfiivolaká (C. flexuosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), rozrazil horsk˘ (Veronica montana), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina) a hojnû se zde vyskytuje játrovka pobfieÏnice Neesova (Pellia neesiana). Na borce stromÛ zde dosud rostou citlivé druhy li‰ejníkÛ pukléfika sivá (Platismatia glauca) a terãovka otrubãitá (Pseudevernia furfuracea). V chránûném ZVÍ¤ENA území byl nalezen plÏ aksamit-

2 ka plochá (Causa holosericea), charakteristick˘ pro smí‰ené lesy vy‰‰ích poloh. Pro lokalitu je typick˘ v˘skyt horského stfievlíãka Pterostichus illigeri a tesafiíka Pidonia lurida. Charakteristick˘m cvrãením se tu v letním období oz˘vá horská kobylka smrková (Barbitistes constrictus). V˘znamn˘mi nálezy dvoukfiídlého hmyzu jsou horská stínomilka Lyciella laeta a tipliãka Trichocera dahlae, zji‰tûná zde jako nová pro âechy (souãasnû se zji‰tûním jejího v˘skytu v NPR âertova stûna-Luã). Kromû bûÏn˘ch lesních druhÛ ptákÛ se ‰irokou ekologickou valencí zde hnízdí nûkolik druhÛ evropského listnatého lesa, pfiedev‰ím holub doupÀák (Columba oenas), lejsek mal˘ (Ficedula parva), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) a s˘kora babka (Parus palustris). V hnízdní dobû byl zji‰tûn také ‰oupálek krátkoprst˘ (Certhia brachydactyla) v neobvyklé nadmofiské v˘‰ce témûfi 1000 m. Pomûrnû stejLESNICTVÍ novûké porosty (stáfií 130 –160 let) se na vût‰inû plochy ponechávají samovolnému v˘voji, drobné úãelové zásahy spoãívají v uvolÀování nastupujícího pfiirozeného zmlazení. Problémem je jeho okus spárkatou zvûfií. Chránûné území VYUÎITÍ je pro vefiejnost pfiístupné pouze po lesních cestách po jeho obvodu. BIBLIOGRAFIE 636, 637, 733 MAPA ÚZEMÍ

407, 548, strana 213

1 Na balvanit˘ch sutích pfiecházejí kvûtnaté buãiny k nevyhranûn˘m horsk˘m klenov˘m buãinám (Acerenion). 2 Na listech devûtsilu ve vy‰‰ích polohách najdeme místy i na‰eho nejvût‰ího nosatce – klikoroha devûtsilového (Liparus glabrirostris).

CK 23

183

âeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území leÏí v rozsáhlé ploché terénní depresi, v níÏ pramení nûkolik drobn˘ch pravostrann˘ch pfiítokÛ Lukavického potoka. Horninov˘m podkladem je biotitická a sillimanit-biotitická pararula (moldanubikum), pfiekrytá témûfi na celé plo‰e chránûného území deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit˘mi sedimenty (pleistocén). Podél nûkolika vodních tokÛ se nacházejí mûlké uloÏeniny deluviofluviálních písãit˘ch hlín a hlinit˘ch pískÛ a na vût‰inû plochy je vytvofiena mûlká vrstva ra‰eliny (holocén). PÛdní pokryv tvofií vût‰inou organozem (oligotrofní pfiechodová ra‰elina, anmoor), na okrajích pfiecházející k pseudogleji organozemnímu, podél potokÛ ke gleji organozemnímu. Jádrem chránûKVùTENA ného území jsou velmi zachovalé pfiirozené smrkové ol‰iny (Piceo-Alnetum), vyvinuté pfiedev‰ím na soustavû plo‰n˘ch ra‰elinn˘ch prameni‰È, obklopené mozaikou polopfiirozen˘ch lesních porostÛ charakteru podmáãen˘ch pfiesliãkov˘ch smrãin (Equiseto-Piceetum) a kulturních pfieváÏnû smrkov˘ch porostÛ. Podél drobn˘ch potokÛ pfiecházejí smrkové ol‰iny plynule do úzk˘ch pruhÛ podhorsk˘ch ol‰ov˘ch luhÛ (Arunco-Alnetum glutinosae). Ve stromovém patfie ol‰in pfievládá ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), hojnû je pfiimí‰en smrk ztepil˘ (Picea abies) a vtrou‰ena je bfiíza p˘fiitá (Betula pubescens). Kefiov˘ podrost tvofií mladé ol‰ové nárosty s pfiímûsí kru‰iny ol‰ové (Frangula alnus), místy i vrby popelavé (Salix cinerea). V bylinném patru jsou v jarním aspektu nápadné blatouch bahenní (Caltha palustris) a sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), dále zde rostou kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), violka bahenní (Viola palustris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), ãarovník

1

Porost pfiirozené smrkové ol‰iny (Piceo-Alnetum) v jarním aspektu. V bylinném patru kvete blatouch bahenní (Caltha palustris).

184

CK 24

alpsk˘ (Circaea alpina), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), o. ‰edavá (C. canescens), net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere), kuklík potoãní (Geum rivale), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), na svûtlinách se vzácnû vyskytují i prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata). Podmáãené smrãiny se vyznaãují bohat˘m mechov˘m patrem s dominujícím ra‰eliníkem Girgensohnov˘m (Sphagnum girgensohnii), hojnou játrovkou rohozcem trojlaloãn˘m (Bazzania trilobata) a v˘skytem dfiípatky horské (Soldanella montana). V jiÏní ãásti chránûného území je bezlesá plocha s mozaikou spoleãenstev svazÛ Caricion fuscae, Calthion a Molinion. Tato vegetace je v‰ak silnû degradovaná vlivem ãásteãného odvodnûní a dlouhodobého neobhospodafiování. Nacházejí se zde men‰í ostrÛvky mokfiadních vrbov˘ch kfiovin (Salicion cinereae) s v˘skytem vrby popelavé, v. u‰até (Salix aurita) a v. pûtimuÏné (S. pentandra) a nûkolik rozpt˘len˘ch, zãásti téÏ odvodnûn˘ch, men‰ích porostÛ ra‰elinn˘ch bfiezin (Betulion pubescentis). V˘znamn˘m ZVÍ¤ENA prvkem zdej‰í fauny broukÛ je drabãík Euryporus picipes, vzácn˘ podhorsk˘ druh vázan˘ na pfiirozené lokality s bohat˘m mechov˘m patrem. Zajímav˘ je také v˘skyt pÛdních dvoukfiídl˘ch se zakrnûl˘mi kfiídly, mrvnatek Aptilotus paradoxus a Pullimosina meijerei. V tÛních na prameni‰tích se rozmnoÏuje skokan hnûd˘ (Rana temporaria). K dominantním ptaãím druhÛm patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes), s˘kora uhelníãek (Parus ater), králíãek obecn˘ (Regulus regulus) a pûvu‰ka modrá (Prunella modularis). Hnízdí zde také datel ãern˘ (Dryocopus martius) a ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes). Staré pfiirozené LESNICTVÍ porosty smrkov˘ch ol‰in se ponechávají bez zásahu jejich samovolnému v˘voji, v mlad‰ích skupinách se hospodafií s cílem

1


Ol‰ina v Novolhotském lese

Podmáãen˘ les a vlhké ra‰elinné louky v lesním komplexu 1 km jihov˘chodnû od osady Plániãka, 3,5 km jihov˘chodnû od obce âerná v Po‰umaví. Katastrální území: âerná v Po‰umaví


V˘mûra: 55,00 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Rozsáhl˘ soubor pfiirozen˘ch smrkov˘ch ol‰in a podmáãen˘ch smrãin na prameni‰tích a podél drobn˘ch vodních tokÛ a ra‰elinn˘ch luãních spoleãenstev s charakteristickou skladbou flóry. zlep‰ení druhové i vûkové struktury porostÛ. Dosud bezlesé plochy budou zãásti zalesnûny ol‰í lepkavou, smrkem a v men‰í mífie i borovicí blatkou místní provenience, zãásti zÛstanou zachovány jako pfiirozené louky a obãasnû koseny. V jiÏní ãásti chráVYUÎITÍ nûného území se v minulosti velmi extenzivnû borkovala ra-

‰elina. Po skonãení tûÏby vznikly vlhké ra‰elinné louky, které v‰ak dlouhodob˘m neobhospodafiováním a odvodnûním proveden˘m v 80. letech 20. století znaãnû degradovaly. Území je pro vefiejnost pfiístupné pouze po lesních cestách na jeho severozápadním obvodu. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

289 strana 212


2 caerulea), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a ostfiice stinná (Carex umbrosa).

1


Plániãsk˘ rybník

Plániãsk˘ rybník (jin˘m názvem Velk˘ Kozí; 9 ha) a pfiilehl˘ Mal˘ Kozí rybník, leÏící v horní ãásti údolí Lukavického potoka, 1,5 km v˘chodnû od osady Plániãka, 3,5 km v˘chodojihov˘chodnû od obce âerná v Po‰umaví. Katastrální území: âerná v Po‰umaví, Svûtlík


V˘mûra: 15,17 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Hlubok˘ prÛtoãn˘ mezotrofní rybník se zbytky porostÛ litorálních rákosin a vysok˘ch ostfiic a spoleãenstvy vzpl˘vav˘ch vodních makrofyt. Zachovány jsou roztrou‰ené porosty leknínu bûlostného a pravdûpodobnû nejpoãetnûj‰í populace kriticky ohroÏeného stulíku malého v âR. GEOLOGIE Rybník leÏí v pfiirozené kotlinû na soutoku tfií drobn˘ch potokÛ. V horninovém podloÏí pfievaÏuje biotitická a sillimanit-biotitická pararula, severozápadní ãást chránûného území leÏí na amfibolické aÏ biotitické ortorule s men‰ími vloÏkami amfibolitu (moldanubikum, krumlovská pestrá skupina). Dno celé rybniãní kotliny je pfiekryto deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit˘mi sedimenty (pleistocén), na které nasedají fluviální hlinité písky a ‰tûrky a sedimenty vodních nádrÏí (holocén, recent). PÛdy v nezatopen˘ch ãástech pfiírodní rezervace tvofií pseudoglej typick˘ a glej organozemní.

V Plániãském KVùTENA rybníku jsou po jeho odbahnûní zachovány jen úzké lemy litorálních rákosin (Scirpetum lacustris, Typhetum latifoliae, Sparganietum erecti), témûfi v‰ak vymizely pÛvodnû rozsáhlé porosty pfiesliãky pofiíãní (as. Equisetetum fluviatilis), zcela byly zniãeny porosty ostfiice dvoumuÏné (as. Caricetum diandrae) v severozápadní ãásti rybniãní v˘topy a zachovány zÛstaly jen fragmenty bûÏnûj‰ího spoleãenstva s ostfiicí zobánkatou (as. Caricetum rostratae). V hlub‰ích ãástech rybníka dosud pfietrvávají cenná spoleãenstva vzpl˘vav˘ch vodních makrofyt svazu Nymphaeion albae. Nacházejí

se zde roztrou‰ené porosty leknínu bûlostného (Nymphaea candida) v asociaci Potamo natantis-Nymphaeetum candidae, v severozápadní ãásti rybníka je soustfiedûn v˘skyt stulíku malého (Nuphar pumila) v charakteristicky vyvinutém spoleãenstvu Nupharetum pumilae. V pobfieÏní ãásti se místy vyskytuje ìáblík bahenní (Calla palustris), ve spoleãenstvech ponofien˘ch ‰irokolist˘ch rdestÛ (Magnopotamion) rostou rdest svûtl˘ (Potamogeton lucens), r. kadefiav˘ (P. crispus) a vzácn˘ r. alpsk˘ (P. alpinus), v roztrou‰en˘ch porostech úzkolist˘ch rdestÛ (Parvopotamion) roste rdest tupolist˘ (P. obtusifolius) a vzácnû r. ostrolist˘ (P. acutifolius). Podél severozápadního pfiítoku je vyvinut men‰í porost potoãní ol‰iny (Arunco-Alnetum glutinosae) s pfiechody ke smrkové ol‰inû (Piceo-Alnetum). V horním malém rybníãku v severozápadní ãásti chránûného území zÛstala zachována spoleãenstva vzpl˘vav˘ch rostlin mûlk˘ch klidn˘ch vod (Batrachion aquatilis) s v˘skytem laku‰níku niÈolistého (Batrachium trichophyllum). Do chránûného území je zahrnuta i pfiirozená mezofilní louka na severov˘chodním bfiehu rybníka s mozaikou spoleãenstev svazÛ Polygono-Trisetion a Molinion, v nichÏ rostou napfi. starãek potoãní (Tephroseris crispa), zvoneãník ãern˘ (Phyteuma nigrum), pcháã rÛznolist˘ (Cirsium helenioides), hadí kofien vût‰í (Bistorta major), bezkolenec modr˘ (Molinia

Zajímav˘ je v˘sZVÍ¤ENA kyt dosti vzácného mravence Formicoxenus nitidulus Ïijícího v hnízdech mravence lesního (Formica rufa). Îijí tu ménû bûÏné vodní plo‰tice – hladinatka Microvelia reticulata a vodomûrka Hydrometra gracilenta. V˘znamn˘m prvkem fauny dvoukfiídl˘ch je pomûrnû nápadná hrbilka Spiniphora maculata. V pfiírodní rezervaci se rozmnoÏují ropucha obecná (Bufo bufo) a ãolek horsk˘ (Triturus alpestris). Hnízdí zde bûÏné druhy vodních ptákÛ, mimo jiné kachna divoká (Anas platyrhynchos) a polák chocholaãka (Aythya fuligula). Lesní porosty LESNICTVÍ (v˘mûra 2,22 ha, vûk 20 –90 let), zahrnuté do pfiírodní rezervace z arondaãních dÛvodÛ, jsou tvofieny pfiedev‰ím smrkem, v nivû severozápadního pfiítoku roste ol‰e lepkavá a o. ‰edá. Provádûjí se v nich jen mírné v˘chovné zásahy smûfiující ke zlep‰ení jejich pfiirozené skladby a struktury. Rybník je vyuÏíVYUÎITÍ ván k extenzivnímu chovu ryb. Nasazuje se pfieváÏnû jednolet˘ kapr, lín a maréna. V polovinû 80. let 20. století byla západní ãást rybníka odbahnûna a z vyhrnutého materiálu byly vytvofieny dvû protáhlé deponie. BIBLIOGRAFIE 712

279, 289,

MAPA ÚZEMÍ

strana 212

1 Plániãsk˘ rybník leÏí v pfiirozené kotlinû na soutoku tfií drobn˘ch potokÛ. Po jeho odbahnûní zÛstaly zachovány jen úzké lemy litorálních porostÛ. 2 Stulík mal˘ (Nuphar pumila), detail listÛ a kvûtÛ.

CK 25

185

âeskobudûjovicko

1 Chránûné úzeGEOLOGIE mí leÏí v pfiirozené terénní depresi protékané levostrann˘mi pfiítoky Pohofiského potoka. Horninov˘m podloÏím je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton), pokrytá v celém území deluviálními sedimenty (pleistocén), na vût‰inû plochy pak je‰tû pfiekrytá loÏiskem ra‰eliny o mocnosti aÏ 2,7 m a podél potokÛ fluviálními hlinit˘mi písky (holocén). V pÛdním pokryvu pfievaÏuje organozem (moss, ra‰elinn˘ anmoor) a glej organozemní, na nepodmáãen˘ch okrajích podzol kambizemní. Ve vegetaãním KVùTENA krytu pfievaÏuje komplex podmáãen˘ch rohozcov˘ch smrãin (Mas-

1 Ra‰elinné louky na okraji chránûného území se spoleãenstvy svazÛ Caricion fuscae, Sphagno recurvi-Caricion canescentis a Sphagnion medii s plodn˘m suchop˘rem pochvat˘m (Eriophorum vaginatum).

186

CK 26

tigobryo-Piceetum) a zakrsl˘ch ra‰elinn˘ch smrãin (Sphagno-Piceetum), tvofiící mozaiku s kulturními smrkov˘mi porosty na nepodmáãen˘ch stanovi‰tích. Stromové patro pfiirozen˘ch smrãin tvofií v˘hradnû smrk ztepil˘ (Picea abies), v ra‰elinn˘ch smrãinách na hlub‰í ra‰elinû tvofiící porosty zakrnûlého vzrÛstu o nízkém zápoji (30 – 60 %). V nezapojeném bylinném patfie dominuje tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a roztrou‰enû se objevují kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea), dfiípatka horská (Soldanella montana), starãek hercynsk˘ (Senecio hercynicus) a v ra‰elinn˘ch smrãinách je‰tû ostfiice zobánkatá (Carex rostrata) a suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum). V mechovém patfie ra‰elinn˘ch smrãin dominují ra‰eliníky, zejména ra‰eliník kfiivolist˘ (Sphagnum fallax), r. ostrolist˘ (S. capillifolium) a r. statn˘ (S. russowii), v podmáãen˘ch smrãinách r. GirgensohnÛv (S. girgensohnii), ploník obecn˘ (Polytrichum commune) a rohozec trojlaloãn˘ (Baz-


Pohofiské ra‰elini‰tû

Ra‰elini‰tû, podmáãené smrãiny a louky 1,0 –1,7 km severozápadnû od b˘valé obce Pohofií na ·umavû, 7 km jihojihov˘chodnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Pohofií na ·umavû


V˘mûra: 39,02 ha

Vyhlá‰eno: 1973

Komplex pfiirozen˘ch porostÛ podmáãen˘ch a ra‰elinn˘ch smrãin, vrchovi‰tního ra‰elini‰tû a ra‰elinn˘ch luk s charakteristickou ra‰elini‰tní vegetací a kvûtenou a specifickou faunou tyrfofilních bezobratl˘ch ÏivoãichÛ. zania trilobata). Ve v˘chodní ãásti chránûného území se nachází men‰í vrchovi‰tní ra‰elini‰tû s mozaikou ra‰elini‰tních kleãov˘ch porostÛ (Sphagno-Pinetum mughi) a suchop˘rora‰eliníkov˘ch a ostfiicovora‰eliníkov˘ch spoleãenstev (Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati). Kefiové patro je tvo-

fieno hybridogenní ra‰elinnou kleãí (Pinus ×pseudopumilio). V bylinném patfie se vyskytují kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostfiice chudokvûtá (Carex pauciflora), suchop˘r pochvat˘, ãern˘‰ luãní (Melampyrum pratense), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum). Mechové patro tvo-


2 ãovka otrubãitá (Pseudevernia furfuracea), pukléfika sosnová (Cetraria pinastri) a p. sivá (Platismatia glauca).

3 fií ra‰eliníky s pfievahou ra‰eliníku kfiivolistého, r. prostfiedního (Sphagnum magellanicum) a r. ãerveného (S. rubellum) a ploník tuh˘ (Polytrichum strictum). Do chránûného území patfií i men‰í plochy horsk˘ch luk a pastvin se spoleãenstvy svazÛ Caricion fuscae, Violion caninae a Polygono-Trisetion, v nichÏ rostou starãek potoãní (Tephroseris crispa), ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), ostfiice jeÏatá (Carex echinata), smilka tuhá (Nardus stricta), svízel horsk˘ (Galium saxatile), prha arnika (Ar-

nica montana) a hadí kofien vût‰í (Bistorta major). Houby chránûného území nejsou pfiíli‰ prozkoumány. Ke vzácn˘m druhÛm patfií z choro‰ovit˘ch hub bûlochoro‰ fialovûjící (Tyromyces mollis), rostoucí na mrtv˘ch smrcích, z lupenat˘ch sfagnikolních druhÛ tfiepenitka vlhkomilná (Hypholoma udum) a z pozemních mykorhizních hub ‰Èavnatka olivovû bílá (Hygrophorus olivaceoalbus), pavuãinec okázal˘ (Cortinarius rubellus) aj. Na borce stromÛ dosud rostou i nûkteré citlivûj‰í li‰ejníky, napfi. ter-

Îijí tu dva ZVÍ¤ENA v˘znaãné druhy stfievlíãkÛ, Pterostichus illigeri a P. pumilio, jejichÏ v˘skyt je v âeské republice omezen na ·umavu a Novohradské hory. Byla zde zkoumána i fauna m‰ic, mezi v˘znamné nálezy patfií napfi. Aphis triglochinis a Schizaphis wahlgreni. Mezi síÈokfiídl˘m hmyzem se vyskytují nûkteré tyrfofilní druhy, napfi. denivka Hemerobius nitidulus. Byl tu nalezen i vzácn˘ mokfiadní mot˘l, ‰edavka horská (Hyppa rectilinea). Vût‰ina uveden˘ch nálezÛ je star‰í neÏ 25 let a vyÏaduje ovûfiení. Z novûj‰í doby je nález pomûrnû teplomilného dvoukfiídlého hmyzu – bzuãivky Pollenia tenuiforceps. K dominantním ptaãím druhÛm patfií druhy typické pro smrãiny, pfiedev‰ím králíãek obecn˘ (Regulus regulus), s˘kora uhelníãek (Parus ater), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), a dále bûÏné lesní druhy pûnkava obecná (Fringilla coelebs), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla) a stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes). Pfiirozené L ESNICTVÍ porosty podmáãen˘ch a ra‰elinn˘ch smrãin ve vûku 80 –150

let a vrchovi‰tní ra‰elini‰tû se ponechávají bez zásahu samovolnému v˘voji. V mlad‰ích kulturních smrkov˘ch porostech se hospodafií s ohledem na ochranu pfiirozen˘ch stanovi‰È kontaktních podmáãen˘ch smrãin. Luãní plochy VYUÎITÍ v chránûném území byly v minulosti extenzivnû vyuÏívány jako jednoseãné louky a pastviny a byly místy odvodnûné soustavou mûlk˘ch pfiíkopÛ. Dlouhodobé nevyuÏívání ve zdej‰ích extrémních podmínkách zatím podstatnû sloÏení luãních porostÛ neovlivnilo. V souãasné dobû je potfiebné pouze mírnû redukovat nálety solitérních smrkÛ. Území je pro vefiejnost pfiístupné pouze po lesních cestách. 45, 289, BIBLIOGRAFIE 407, 548, 636, 732, 800 MAPA ÚZEMÍ

strana 213

2 Na hlub‰í ra‰elinû jsou vyvinuty fiídké zakrslé ra‰elinné smrãiny (Sphagno-Piceetum) s nûkolika druhy ra‰eliníkÛ v mechovém patru 3 Stromové patro podmáãen˘ch rohozcov˘ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum) tvofií v˘hradnû smrk ztepil˘ (Picea abies). V bohatû vyvinutém mechovém patru dominují ra‰eliníky (Sphagnum spp.) a játrovka rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata).

CK 27

187

âeskobudûjovicko


Prameni‰tû Pohofiského potoka

Louky, prameni‰tû a ra‰elini‰tû v údolí tfií potokÛ, leÏící 0,3 –1,7 km jiÏnû aÏ jihozápadnû od b˘valé obce Pohofií na ·umavû, 8 km jihov˘chodnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Pohofií na ·umavû


V˘mûra: 72,00 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Komplex vysokobylinn˘ch spoleãenstev na luãních prameni‰tích a v nivách potokÛ, mezofilních horsk˘ch luk a smilkov˘ch pastvin, krátkostébeln˘ch spoleãenstev ra‰elinn˘ch prameni‰È a men‰ích ra‰elini‰È s fiadou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ, zejména s poãetnou populací k˘chavice bílé. Chránûné úzeGEOLOGIE mí zaujímá údolí tfií drobn˘ch potokÛ, zdrojnic Pohofiského potoka na mírnû zvlnûné náhorní holorovinû Novohradsk˘ch hor. Horninov˘m podkladem je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton), v údolních nivách pfiekrytá fluviálními a deluviofluviálními písãit˘mi hlínami a hlinit˘mi písky. Na nûkolika místech jsou vyvinuta mûlká loÏiska ra‰eliny (holocén). PÛdy tvofií glej typick˘, glej organozemní a organozem (ra‰elinn˘ anmoor, moss), na mírn˘ch svazích podzol kambizemní. V potoãních niKVùTENA vách a na mírn˘ch svazích údolí je v závislosti na hydrologick˘ch podmínkách vyvinuta sloÏitá mozaika spoleãenstev mezofilních horsk˘ch luk (Polygono-Trisetion), krátkostébeln˘ch smilkov˘ch pastvin (Violion ca-

1 Jarní aspekt ra‰elinné louky se spoleãenstvy svazu Caricion fuscae, s kvetoucími prstnatcem májov˘m (Dactylorhiza majalis) a starãkem potoãním (Tephroseris crispa).

188

CK 28

ninae), vysokobylinn˘ch porostÛ trvale podmáãen˘ch stanovi‰È v nivách a na prameni‰tích (Calthion), ostfiicov˘ch luk svazu Caricion fuscae (WillemetioCaricetum paniceae), ostfiicovora‰eliníkov˘ch spoleãenstev luãních pfiíkopÛ a okrajÛ ra‰elini‰È (Sphagno recurvi-Caricion canescentis), fragmentÛ krátkostébeln˘ch ostfiicovomechov˘ch spoleãenstev ra‰elinn˘ch prameni‰È (Caricion demissae) a vrchovi‰tních nelesních fytocenóz svazÛ Sphagnion medii (Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi) a Genistion (Calluno-Vaccinietum). Neobvyklé rozmanitosti spoleãenstev odpovídá druhovû pomûrnû pestrá kvûtena. Na mezofilních horsk˘ch loukách a pastvinách mimo jiné rostou pcháã rÛznolist˘ (Cirsium helenioides), zvoneãník ãern˘ (Phyteuma nigrum), hadí kofien vût‰í (Bistorta major), ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides), prha arnika (Arnica montana), plavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), svízel horsk˘ (Galium saxatile) a podbûlice alpská (Homogyne alpina). V nivách, na prameni‰tích, ra‰elinn˘ch loukách a ra‰elini‰tích se vyskytují blatouch bahenní (Caltha palustris), pryskyfiník omûjo-

1 list˘ (Ranunculus aconitifolius), ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), starãek potoãní (Tephroseris crispa), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), p. listenat˘ (D. longebracteata), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), ostfiice ‰edavá (Carex canescens), o. sklonûná (C. de-

missa), o. chudokvûtá (C. pauciflora), o. zobánkatá (C. rostrata), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), s. pochvat˘ (E. vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum), vzácnû i suchop˘rek alpsk˘ (Tricho-


2 (Salix aurita), v. pûtimuÏná (S. pentandra) a ol‰e zelená (Duschekia alnobetula). Na vlhk˘ch loukách rostou zplanûle i nûkteré druhy zámûrnû zde do 2. svûtové války pûstované pÛvodním nûmeck˘m obyvatelstvem, napfi. v‰edobr horsk˘ (Imperatoria ostruthium), jirnice modrá (Polemonium caeruleum) a narcis bíl˘ (Narcissus poëticus).

phorum alpinum) a tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris). Na luãních prameni‰tích v jihozápadní ãásti chránûného území roste poãetná populace alpského prvku k˘chavice bílé (Veratrum album). Pro ra‰elini‰tní a prameni‰tní spoleãenstva je v˘znamn˘ v˘skyt me-

chorostÛ, zejména ãetn˘ch ra‰eliníkÛ (Sphagnum pp.), klamonoÏky bahenní (Aulacomnium palustre) a ploníku tuhého (Polytrichum strictum). V porostech náletov˘ch dfievin na loukách pfievaÏuje solitérnû rostoucí smrk ztepil˘ (Picea abies), roztrou‰enû se vyskytuje vrba u‰atá

V entomofaunû ZVÍ¤ENA pfievládají tyrfoneutrální vlhkomilné druhy. Charakteristick˘ je v˘skyt nûkter˘ch bezobratl˘ch, napfi. plÏe slimáãníka (Semilimax kotulae), dvoukfiídlého hmyzu, mimo jiné pestfiice Geomyza balachowskyi, mouchy Coenosia femoralis a pyskatky Rhinophora lepida, pavouka lovãíka vodního (Dolomedes fimbriatus) a broukÛ, napfi. stfievlíãka Bembidion mannerheimi. Území pfiírodní památky a její okolí je jednou z posledních enkláv v Novohradsk˘ch horách, kde dosud pfieÏívá tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix). Hnízdí zde také chfiástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) a lindu‰ka luãní (Anthus pratensis). BûÏná je tu zmije obecná (Vipera berus), je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a ãolek horsk˘ (Triturus alpe-

stris). Za potravou sem zalétá kos horsk˘ (Turdus torquatus), kter˘ hnízdí v okolních lesích. V minulosti byly VYUÎITÍ ve‰keré nelesní plochy vyuÏívány jako pastviny nebo jedno a víceseãné louky. Po útlumu hospodafiení po 2. svûtové válce zaãaly nûkteré plochy pozvolna zarÛstat nálety dfievin. âást potoãních niv byla v 60.– 80. letech 20. století zãásti odvodnûna prohloubením a napfiímením koryt potokÛ a povrchov˘mi hlubok˘mi pfiíkopy, takÏe do‰lo k degradaci luãních vlhkomiln˘ch porostÛ. Od poãátku 90. let se vybrané nejcennûj‰í plochy luãních spoleãenstev pro zachování floristické diverzity kosí vÏdy jednou za nûkolik let. Chránûné území je pfiístupné po vefiejn˘ch cestách. BIBLIOGRAFIE 398 MAPA ÚZEMÍ

279, 289, strana 212

2 Pomûrnû poãetná populace k˘chavice bílé (Veratrum album) pravidelnû kvete na luãních prameni‰tích v jihozápadní ãásti chránûného území.

CK 29

189

âeskobudûjovicko

1 Horninov˘m GEOLOGIE podkladem je biotitická, sillimanit-biotitická a cordierit-biotitická pararula, stfiedem území pfiírodní památky ve smûru SV–JZ probíhá úzk˘ pruh amfibolické aÏ biotitické ortoruly (moldanubikum, krumlovská pestrá skupina). Terénní deprese, v níÏ leÏí chránûné území, je vyplnûna deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit˘mi sedimenty (pleistocén – holocén), severní polovinu pokr˘vá loÏisko ra‰eliny (holocén), v minulosti borkované. PÛdy tvofií organozem (karr, moss, anmoor) a pseudoglej organozemní. Jádrem chránûKVùTENA ného území je ra‰elini‰tû se zbytky blatkového boru (Pino rotundatae-Sphagnetum), ob-

1 Blatkov˘ bor je obklopen prstencem ra‰elinn˘ch borÛ (Vaccinio uliginosi-Pinetum), v nichÏ stromové patro tvofií borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiíza karpatská (Betula carpatica).

190

CK 30

klopeného prstencem ra‰elinn˘ch borÛ (Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris) s borovicí blatkou (Pinus rotundata), b. lesní (P. sylvestris) a bfiízou karpatskou (Betula carpatica) ve stromovém patru. Ve vytûÏen˘ch borkovi‰tích jsou vyvinuta ra‰elinotvorná suchop˘rora‰eliníková spoleãenstva (Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi) a porosty submerzních ra‰eliníkÛ, místy se nacházejí sekundární ra‰elinné bfieziny. Na ra‰elini‰ti rostou mimo jiné suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. ‰edavá (C. canescens) a vzácnû i kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Mechové patro je tvofieno zejména ra‰eliníkem kfiivolist˘m (Sphagnum fallax), r. prostfiedním (S. magellanicum), r. bodlav˘m (S. cuspidatum) a dvouhrotcem Bergerov˘m (Dicranum affine). Na okraji ra‰elini‰tû a v prameni‰tních depresích se nachází mozaika podmáãen˘ch pfiesliãkov˘ch smrãin (Equiseto-Piceetum) a smrkov˘ch ol‰in (Piceo-Alne-


Ra‰elini‰tû Bobovec

Lesní ra‰elini‰tû 3,5 km jihozápadnû od obce Svûtlík a 5 km v˘chodojihov˘chodnû od obce âerná v Po‰umaví. Katastrální území: Svûtlík


V˘mûra: 47,95 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Spoleãenstva submontánního borového ra‰elini‰tû v komplexu s podmáãen˘mi smrãinami, smrkov˘mi ol‰inami a ra‰elinn˘mi loukami s charakteristickou ra‰elini‰tní kvûtenou a s tyrfofilní entomofaunou. tum), v nichÏ pfievaÏuje smrk ztepil˘ (Picea abies) a hojnû je pfiimí‰ena ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa). V podrostu podmáãen˘ch smrãin rostou dfiípatka horská (Soldanella montana), sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea) a plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum) a v mechovém patfie je hojn˘ rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata). V bylinném patfie smrkov˘ch ol‰in se objevují starãek

potoãní (Tephroseris crispa), blatouch bahenní (Caltha palustris), ptaãinec dlouholist˘ (Stellaria longifolia) a bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora). V jiÏní ãásti chránûného území pfiecházejí spoleãenstva podmáãen˘ch stanovi‰È v kulturní porosty s pfievahou smrku. Podél severního okraje je pruh ra‰elinn˘ch luk s mozaikou spoleãenstev svazÛ Caricion fuscae (Willemetio-Caricetum


2 optilete). K typick˘m ptaãím druhÛm blatkov˘ch a ra‰elinn˘ch borÛ v chránûném území patfií s˘kora luÏní (Parus montanus), s. parukáfika (P. cristatus), pûvu‰ka modrá (Prunella modularis) a ãervenka obecná (Erithacus rubecula). Pfiirozené poLESNICTVÍ rosty blatkov˘ch a ra‰elinn˘ch borÛ, ra‰elinn˘ch bfiezin, podmáãen˘ch smrãin a smrkov˘ch ol‰in se ponechávají bez zásahu samovolnému v˘voji. V kulturním a polokulturním lese s pfievahou smrku a s pfiímûsí borovice a bfiízy na stanovi‰tích jedlov˘ch smrãin a buãin ve v˘chodní a jiÏní ãásti chránûného území se provádûjí v˘chovné zásahy s cílem zlep‰ení druhové skladby a struktury porostÛ. Jejich obnova se dûje maloplo‰nou clonnou seãí s maximálním vyuÏitím pfiirozeného zmlazení a s dosadbou chybûjících cílov˘ch dfievin (jedle, ol‰e, buku).

1 lupenat˘ch hub zde byl nalezen nehojn˘ dfievokaz zlat˘ (Pseudomerulius aureus).

paniceae), Molinion a Violion caninae (Sphagno-Nardetum), v nichÏ se vyskytují mimo jiné ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), ostfiice ble‰ní (Carex

pulicaris), tolije bahenní (Parnassia palustris) a prha arnika (Arnica montana). Ra‰elini‰tû je mykologicky dosud málo prozkoumáno. Ze vzácnûj‰ích ne-

Kolem ra‰elinZVÍ¤ENA n˘ch tÛnûk Ïije charakteristická fauna pavoukÛ, z nichÏ je zde hojn˘ napfi. lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus). Fauna broukÛ má podhorsk˘ ráz, coÏ dokládá v˘skyt napfi. drabãíka Quedius fulvicollis. V˘znamné je zastoupení mokfiadních a z ãásti i tyrfofilních druhÛ, napfi. drabãíka Arpedium quadrum, stfievlíãka Pterostichus rhaeticus, potápníka Agabus melanarius a kovafiíka Actenicerus sjaelandicus. Na klikvû se vyvíjejí housenky modráska stfiíbrnoskvrnného (Vacciniina

V minulosti byla VYUÎITÍ ãást chránûného území vyuÏívána k borkování ra‰eliny a na tûchto plochách díky tomu do‰lo k oÏivení ra‰elinotvorn˘ch procesÛ. Louky v nivû potoka na severním okraji byly pravidelnû sklízeny, nyní zarÛstají náletem dfievin a degradují. Je Ïádoucí obnovit jejich kosení. Území je pfiístupné po vefiejn˘ch lesních cestách.

1 Na vytûÏen˘ch borkovi‰tích do‰lo k oÏivení ra‰elinotvorn˘ch procesÛ a vytvofiení suchop˘rora‰eliníkov˘ch spoleãenstev. 2 BorÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum).

CK 31

191

âeskobudûjovicko

1 GEOLOGIE Horninov˘m podkladem severní ãásti je stfiednû zrnitá aÏ drobnozrnná dvojslídná Ïula eisgarnského typu, v jiÏní ãásti stfiednû zrnitá porfyrická aÏ blastoporfyroklastická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton). Celá terénní deprese, v níÏ se chránûné území nachází, je vyplnûna deluviálními aÏ deluviálnû soliflukãními kamenitohlinit˘mi sedimenty (pleistocén – holocén), v˘chodní dvû tfietiny jsou pfiekryté loÏiskem vrchovi‰tní ra‰eliny o mocnosti nûkolika metrÛ. PÛdním zástupcem je organozem (moss, místy anmoor), mimo ra‰elini‰tû glej organozemní, pseudoglej typick˘ a na mírn˘ch svazích podzol kambizemní. Ve v˘chodní ãásKVùTENA ti je vyvinuta vegetace kleãového vrchovi‰tû (Sphagno-Pinetum mughi) s kefiov˘mi porosty ra‰elinné kleãe (Pinus ×pseudopumilio), s kontaktními porosty ra‰elinn˘ch borÛ (Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris) a podmáãen˘ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum) na okrajích. V rozvolnûn˘ch kleãov˘ch porostech na vrcholové plo‰inû ra‰elini‰tû je maloplo‰nû vyvinuto spoleãenstvo Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, b˘valá borkovi‰tû na jeho západním okraji zarÛstají suchop˘rora‰eliníkov˘mi porosty aso-

1 Ra‰elini‰tû Kapliãky má bohatou mot˘lí faunu. Zde i na jin˘ch jihoãesk˘ch ra‰elini‰tích Ïije modrásek stfiíbroskvrnn˘ (Vacciniina optilete), jehoÏ housenka se vyvíjí na klikvû, vlochyni a borÛvce. 2 Vrchovi‰tû ve v˘chodní ãásti chránûného území s kefiov˘mi porosty ra‰elinné kleãe (Pinus ×pseudopumilio) je na obvodu obklopeno kontaktními porosty ra‰elinn˘ch borÛ a smrãin.

192

CK 32

2 ciace Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi. V˘znaãn˘mi druhy na vrchovi‰ti jsou suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), ostfiice chudokvûtá (Carex pauciflora), v mechovém patfie ra‰eliník kfiivolist˘ (Sphagnum fallax), r. prostfiední (S. magellanicum), r. ãerven˘ (S. rubellum) a ploník tuh˘ (Polytrichum strictum). Nelesní ãást chránûného území mimo vrchovi‰tû pokr˘vá sloÏitá mozaika spoleãenstev ra‰elinn˘ch ostfiicov˘ch luk (Caricion fuscae), oligotrofních ostfiicovora‰eliníkov˘ch spoleãenstev (Sphagno recurvi-Caricion canescentis), fragmentÛ bezkolencov˘ch luk (Molinion), mezofilních horsk˘ch luk (Polygono-Trisetion) a krátkostébeln˘ch smilkov˘ch pastvin (Violion caninae). Luãní porosty jsou zãásti degradované jednak v dÛsledku povrchového odvodnûní potoãní nivy, jednak dlouhodobého neobhospodafiování. Z v˘znamnûj‰ích druhÛ zde rostou ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), starãek potoãní (Tephroseris crispa), ostfiice ‰edavá (Carex canescens), o. zobánkatá (C. rostrata), o. jeÏatá (C. echinata), sítina ostrokvûtá (Juncus acutiflorus), violka bahenní (Viola palustris), bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea), ãertkus luãní (Succisa pratensis), hadí kofien vût‰í (Bistorta major), smilka tuhá (Nardus stricta), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis) a v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica). V obnoveném rybníãku v severozápadní ãásti chránûného území je vy-


Ra‰elini‰tû Kapliãky

Ra‰elini‰tû a ra‰elinné louky mezi zanikl˘mi osadami Kapliãky a Krásná Pole, 3 km jihozápadnû od obce Louãovice. Katastrální území: Kapliãky


V˘mûra: 72,74 ha (dle LHP 80,46 ha)

Vyhlá‰eno: 1992

Komplex kleãového vrchovi‰tû, kontaktních ra‰elinn˘ch borÛ a podmáãen˘ch smrãin, nelesních ra‰elini‰tních spoleãenstev a mezohygrofilních luk a pastvin s v˘skytem chránûn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ a tyrfofilní entomofauny. vinut úzk˘ ostfiicov˘ lem (Caricetum rostratae).

nelesních ploch byla v nedávné dobû zalesnûna smrkem.

Z této lokality ZVÍ¤ENA pocházejí ãetné star‰í nálezy mot˘lÛ indikující mimofiádnou hodnotu pÛvodních spoleãenstev. Jedná se zejména o severské tyrfobiontní druhy, napfi. makadlovku Athrips pruinosella, obaleãe Olethreutes arbutellus a travníãky Elachista kilmunella a Elachista albidella.

V minulosti se na VYUÎITÍ ãásti ra‰elini‰tû maloplo‰nû tûÏilo ruãním borkováním. Nelesní plochy byly vyuÏívány jako pastviny nebo jednoseãné louky. Niva potoka byla v 70. letech 20. století odvodnûna povrchov˘mi pfiíkopy, které v‰ak jsou v souãasné dobû opût zarostlé. âást svahov˘ch luk byla v téÏe dobû rekultivována a intenzivnû hnojena a kosena, av‰ak jen do poãátku 90. let. Pro udrÏení diverzity je Ïádoucí kosení luk opût obnovit. Pfiírodní rezervace je vefiejnosti pfiístupná pouze po cestách vedoucích po jejích hranicích.

Porosty na raLESNICTVÍ ‰elini‰ti jsou ponechány samovolnému v˘voji. V pfieváÏnû smrkov˘ch porostech mimo ra‰elini‰tû se provádûjí v˘chovné zásahy pro podporu jejich vnitfiní stability a vyuÏívá se maloplo‰n˘ podrostní zpÛsob obnovy s maximálním vyuÏitím pfiirozeného zmlazení. âást pÛvodnû

BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

289, 338 strana 214


2

1


Slavkovické louky

Louky v údolí potoka âerná 1 km severnû od osady Plániãka, 2 km v˘chodojihov˘chodnû od obce âerná v Po‰umaví. Katastrální území: âerná v Po‰umaví


V˘mûra: 13,45 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Komplex ostfiicov˘ch ra‰elinn˘ch spoleãenstev, bezkolencov˘ch luk, vysokobylinn˘ch porostÛ potoãní nivy a prameni‰È a krátkostébeln˘ch pastvin s fiadou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ. GEOLOGIE V horninovém podloÏí pfievládá biotitická a sillimanit-biotitická pararula, v pravobfieÏí potoka se nachází nûkolik úzk˘ch liniov˘ch vloÏek krystalického vápence a erlanu smûru SV–JZ (moldanubikum, krumlovská pestrá skupina) a drobná Ïíla biotitického a amfibolického porfyritu. Potoãní niva je vyplnûna deluviálnû soliflukãními kamenitohlinit˘mi sedimenty (pleistocén) a deluviofluviálními hlinit˘mi písky (holocén). PÛdní pokryv tvofií pseudoglej typick˘ a glej organozemní, na svazích ohraniãujících nivu je kambizem dystrická (kryptopodzol typick˘). Ve vegetaãním KVùTENA krytu pfievaÏuje mozaika vysokobylinn˘ch porostÛ silnû podmáãen˘ch stanovi‰È v nivû a na prameni‰tích (Calthion), fragmentÛ bezkolencov˘ch luk

(Molinion), ostfiicov˘ch luãních spoleãenstev svazu Caricion fuscae (Willemetio-Caricetum paniceae) a ostfiicovora‰eliníkov˘ch porostÛ svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. V nich rostou napfi. omûj ‰alamounek (Aconitum callibotryon), pcháã rÛznolist˘ (Cirsium helenioides), bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea), ãertkus luãní (Succisa pratensis), ole‰ník kmínolist˘ (Selinum carvifolia), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), starãek potoãní (Tephroseris crispa), zábûlník bahenní (Comarum palustre), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), ostfiice prosová (Carex panicea), o. jeÏatá (C. echinata), o. stinná (C. umbrosa) a o. Hartmanova (C. hartmanii). Na úpatí svahu na pravém bfiehu potoka se dochovaly ochuzené fragmen-

ty mírnû bazifilních krátkostébeln˘ch ostfiicovomechov˘ch spoleãenstev svazÛ Caricion demissae a Caricion davallianae s ostfiicí sklonûnou (Carex demissa), o. Davallovou (C. davalliana), o. ble‰ní (C. pulicaris), lnem poãistiv˘m (Linum catharticum), tolijí bahenní (Parnassia palustris), tuãnicí obecnou (Pinguicula vulgaris) a v‰ivcem ladním (Pedicularis sylvatica). Místy se na okrajích chránûného území dochovaly zbytky relativnû teplomiln˘ch lemov˘ch spoleãenstev svazu Trifolion medii a porosty krátkostébeln˘ch smilkov˘ch pastvin (Violion caninae), v nichÏ rostou napfi. jetel prostfiední (Trifolium medium), j. horsk˘ (T. montanum), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), jahodník truskavec (Fragaria moschata), prha arnika (Arnica montana), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) a vzácnû i pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). Do chránûného území patfií i rozvolnûné stromové porosty náletového pÛvodu s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) a pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa) a vrby pûtimuÏné (Salix pentandra), jejichÏ ãást má charakter pfiirozen˘ch smrkov˘ch ol‰in (PiceoAlnetum). Na lesních okrajích rostou rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina) a kalina obecná (Viburnum opulus). Entomofaunu ZVÍ¤ENA pfiírodní památky charakterizuje v˘skyt podhorsk˘ch druhÛ

broukÛ. Îije tu mimo jiné stfievlíãek Trechus splendens, drabãík Philonthus laevicollis, mandelinka Chrysolina geminata a nosatci Barynotus obscurus a Grypus equiseti; poslednû uveden˘ druh je vázán na porosty s pfiesliãkou bahenní ve vy‰‰ích polohách. Drabãík Schistoglossa viduata Ïije v mechov˘ch pol‰táfiích na podmáãen˘ch stanovi‰tích. V náletov˘ch lesLESNICTVÍ ních porostech (vûk 40 – 50 let) jsou plánovány mírné zásahy pro zv˘‰ení stability lesa, s preferováním smrku a ol‰e, men‰í okrajová ãást rozvolnûn˘ch porostÛ s fiadou chránûn˘ch rostlinn˘ch druhÛ (zejména prstnatce májového) by mûla b˘t více prosvûtlena nebo zcela sm˘cena. V minulosti bylo VYUÎITÍ údolí vyuÏíváno jako jednoseãné louky a pastviny. V dÛsledku skonãení tradiãního obhospodafiování po 2. svûtové válce ãást území zarostla nálety dfievin. Zbylé louky je Ïádoucí diferencovanû kosit podle nárokÛ jednotliv˘ch ohroÏen˘ch druhÛ. Území pfiírodní památky je pro vefiejnost nepfiístupné – chybûjí vefiejné komunikace. MAPA ÚZEMÍ

strana 211

1 Mozaika bezkolencov˘ch luk (Molinion) a silnû podmáãen˘ch vysokobylinn˘ch porostÛ (Calthion) s kvetoucím pcháãem rÛznolist˘m (Cirsium helenioides), na nûÏ navazují rozvolnûné náletové porosty smrku a ol‰e. 2 Bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) hnízdí v biotopu neobhospodafiovan˘ch zarÛstajících vysokostébeln˘ch luk.

CK 33

193

âeskobudûjovicko

1 GEOLOGIE Horninov˘m podloÏím je biotitická a sillimanit-biotitická pararula s men‰ími vloÏkami krystalického vápence a amfibolitu (pestrá skupina moldanubika). PÛdní pokryv tvofií kambizem typická a rendzina kambizemní. Vegetaci na vûtKVùTENA ‰inû plochy pfiírodní památky tvofií kulturní lesní porost na stanovi‰ti kvûtnat˘ch buãin (Eu-Fagenion), potenciálnû inklinujících zfiejmû k vápnomiln˘m buãinám (Cephalanthero-Fagenion). Pfii okrajích dne‰ního kulturního lesa jsou vyvinuty porosty kfiovinn˘ch a bylinn˘ch lesních plá‰ÈÛ a lemÛ (Berberidion, Trifolion medii) a druhovû bohatá luãní spoleãenstva svazÛ Arrhenatherion a Bromion erecti. Ve stromovém patfie lesa pfievaÏují borovice lesní (Pinus sylvestris) a modfiín opadav˘ (Larix decidua), pfiimí‰eny jsou buk lesní (Fagus sylvatica), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), smrk ztepil˘ (Picea abies), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos), pfii okraji roste tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avium) a jabloÀ lesní (Malus sylvestris). V kfiovinném plá‰ti dominuje líska obecná (Corylus avellana) s pfiímûsí dfii‰Èálu obecného (Berberis vulgaris), brslenu evropského (Euonymus europaeus) a fie‰etláku poãistivého (Rhamnus cathartica). V bylinném podrostu je nejv˘znamnûj‰ím druhem roztrou‰enû se vyskytující brambofiík nachov˘ (Cyclamen purpurascens). Z druhÛ pfiirozen˘ch lesních spoleãenstev na lokalitû dá-

1 Brambofiík nachov˘ (Cyclamen purpurascens) byl v chránûném území prokazatelnû vysazen. 2

V bylinném podrostu lískov˘ch kfiovin v jarním aspektu kvete jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis).

194

CK 34

2 le rostou strdivka nicí (Melica nutans), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), ostfiice prstnatá (Carex digitata), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) aj. V druhovû bohat˘ch lemov˘ch spoleãenstvech svazu Trifolion medii rostou fiepík lékafisk˘ (Agrimonia eupatoria), sasanka lesní (Anemone sylvestris), kokofiík vonn˘ (Polygonatum odoratum), zvonek broskvoÀolist˘ (Campanula persicifolia), záraza bílá (Orobanche alba), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), klinopád obecn˘ (Clinopodium vulgare), divizna ãerná (Verbascum nigrum), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), jahodník truskavec (Fragaria moschata), jetel prostfiední (Trifolium medium), j. horsk˘ (T. montanum), dobromysl obecná (Origanum vulgare) a dal‰í. V teplomiln˘ch trávnících svazu Bromion erecti dominuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) a kromû ní se vyskytují napfi. hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipactis atrorubens), ostfiice horská (Carex montana), svefiep vzpfiímen˘ (Bromus erectus), jahodník trávnice (Fragaria viridis), devaterník velkokvût˘ tmav˘ (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), vítod chocholat˘ (Polygala comosa), smûlek jehlancov˘ (Koeleria pyramidata), svízel siv˘ (Galium glaucum), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), krvavec men‰í


Slavkovsk˘ chlumek

V˘bûÏek lesního porostu 400 m západnû od stfiedu obce Slavkov. Katastrální území: Slavkov u âeského Krumlova


V˘mûra: 1,06 ha

Vyhlá‰eno: 1955

Nalezi‰tû brambofiíku nachového v kfiovinatém kulturním lesním porostu na loÏisku krystalického vápence, v˘skyt druhovû poãetného souboru vápnomiln˘ch a relativnû teplomiln˘ch rostlinn˘ch druhÛ v pomûrnû velké nadmofiské v˘‰ce. (Sanguisorba minor), jitrocel prostfiední (Plantago media) a donedávna i vemeníãek zelen˘ (Coeloglossum viride). Îije tu vzácnûj‰í ZVÍ¤ENA tesafiík Stenurella bifasciata, hojné je zde suchomilné slunéãko Ceratomegilla notata, na dfii‰Èálu vytváfií hálky bejlomorka Dasineura berberidis. Malakofauna lokality je druhotnû ochuzená v dÛsledku hojného v˘skytu a tudíÏ silného konkurenãního tlaku hlem˘Ïdû zahradního (Helix pomatia), kter˘ je zde nepÛvodní. Smí‰en˘, pomûrLESNICTVÍ nû fiídk˘ lesní porost je sloÏen z nûkolika skupin rÛzného stáfií (60 –100 let). Vznikl na b˘valé pastvinû, zãásti umûl˘m zalesnûním, zãásti pfiirozenou sukcesí. V druhové skladbû pfievládá

smrk, borovice, modfiín a bfiíza. Dostatek svûtla umoÏnil vytvofiení bohatého kefiového patra. Z porostu jsou postupnû odstraÀovány odumírající jehliãnany, ve‰keré vytûÏené dfievo je vyklízeno a likvidováno mimo chránûné území. V˘chovn˘mi zásahy jsou podporovány vtrou‰ené listnáãe, zejména buk a tfie‰eÀ ptaãí. V nejvíce rozvolnûn˘ch místech budou vysázeny skupinky lípy malolisté a klenu. Chránûné území VYUÎITÍ je vefiejnosti nepfiístupné. P OZNÁMKA Brambofiík nachov˘ na této lokalitû pochází z umûlé v˘sadby. 149, 279, BIBLIOGRAFIE 332, 407, 691, 800 MAPA ÚZEMÍ

strana 213


1


StodÛleck˘ vrch

Lesní ra‰elini‰tû leÏící v ohybu státní hranice s Rakouskem, 1,5 km jiÏnû od zaniklé obce Pohofií na ·umavû, 9 km jihojihov˘chodnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Pohofií na ·umavû


V˘mûra: 50,08 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Rozsáhl˘ komplex porostÛ ra‰elinného boru, kontaktních ra‰elinn˘ch a podmáãen˘ch smrãin a nelesních ra‰elini‰tních spoleãenstev s ohroÏen˘mi rostlinn˘mi druhy a v˘znamnou tyrfofilní entomofaunou. Nejv˘‰e poloÏená lokalita rojovníku bahenního v âeské republice.

2 GEOLOGIE Ra‰elini‰tû se nachází v mírnû k severu uklonûné svahové depresi v pramenné oblasti Pohofiského potoka. Horninov˘m podkladem je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton). Podél drobn˘ch potÛãkÛ jsou uloÏeny deluviofluviální hlinité písky a více neÏ polovinu chránûného území pokr˘vá ra‰elinné loÏisko s mocností aÏ 3 m (holocén). PÛdním pokryvem je organozem (carr, moss, místy anmoor), glej orga-

nozemní a glej typick˘, v okolí podzol kambizemní. Jádrem chránûKVùTENA ného území je rozsáhl˘ porost ra‰elinného boru (Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris), jehoÏ stromové patro tvofií nízk˘ turfózní ekotyp borovice lesní (Pinus sylvestris) s malou pfiímûsí bfiízy karpatské (Betula carpatica). Ve v˘chodní ãásti ra‰elini‰tû a místy i uprostfied ra‰elinného boru se nacházejí malé enklávy vrchovi‰tních kleãov˘ch

porostÛ (Pino rotundatae-Sphagnetum), tvofiené hybridogenní ra‰elinnou kleãí (Pinus ×pseudopumilio). Na silnû zvodnûl˘ch plochách s rozvolnûn˘m stromov˘m patrem je vyvinuto bûÏné suchop˘rora‰eliníkové spoleãenstvo Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, vzácnû se vyskytují i fragmenty asociace Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici. Na ra‰elini‰ti rostou suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum), ostfiice chudokvûtá (Carex pauciflora), ãern˘‰ luãní (Melampyrum pratense) a dosud zde pfieÏívá i nûkolik polykormonÛ rojovníku bahenního (Ledum palustre) na nejv˘‰e poloÏeném nalezi‰ti v âR. V mechovém patfie roste celá fiada ra‰eliníkÛ, z nichÏ v˘znamnûj‰í jsou ra‰eliník kfiivolist˘ (Sphagnum fallax), r. prostfiední (S. magellanicum), r. ãerven˘ (S. rubellum) a r. bodlav˘ (S. cuspidatum), z dal‰ích mechorostÛ zejména klamonoÏka bahenní (Aulacomnium palustre) a ploník tuh˘ (Polytrichum strictum). Na silnû zvodnûl˘ okraj ra‰elini‰tû navazují kontaktní ra‰elinné smrãiny (Sphagno-Piceetum) s fiídk˘mi porosty zakrslého smrku ztepilého (Picea abies), dále pak pokraãují úzké lemy podmáãen˘ch rohozcov˘ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum), v jejichÏ podrostu se vyskytují dfiípatka horská (Soldanella montana) a kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum). V mechovém patfie je hojn˘ rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata). V okrajov˘ch ãástech chránûného území jsou zachovány fragmenty vlhk˘ch smilkov˘ch porostÛ (Nardo-Juncetum squarrosi) s v˘skytem sítiny kostrbaté (Juncus squarrosus), smilky tuhé (Nardus stricta), prhy arniky (Arnica montana) a svízele horského (Galium saxatile). Na otevfien˘ch prameni‰tích roztrou‰enû rostou blatouch bahenní (Caltha palustris) a pryskyfiník omûjolist˘ (Ranunculus aconitifolius). Zbytek chránûného území pokr˘vají na su‰‰ích stanovi‰tích smrkové kultury, zãásti vysázené na b˘val˘ch loukách a pastvinách. V chránûném území byl

nalezen vzácnûj‰í choro‰ kostrovka ‰edavá (Skeletocutis carneogrisea). Z lokality je ZVÍ¤ENA uvádûn v˘skyt fiady mot˘lÛ typick˘ch pro vy‰‰í polohy, mimo jiné zavíjeãe Opsibotys fuscalis, nûkter˘ch píìalek, napfi. Epirrhoe molluginata a Plagodis pulveraria, a denních mot˘lÛ, mimo jiné hnûdáska jitrocelového (Melitaea athalia). K tyrfofilním druhÛm hmyzu patfií napfi. vodomil Chaetarthria seminulum a pestfienka Sericomyia silentis. Avifauna je nepfiíli‰ pestrá, sloÏená pfiedev‰ím z bûÏn˘ch lesních druhÛ se ‰irokou ekologickou valencí. V rozvolnûném ra‰elinném boru v centrálních partiích pfiírodní památky jsou charakteristick˘mi druhy ãervenka obecná (Erithacus rubecula), pûnkava obecná (Fringilla coelebs) a budníãek vût‰í (Phylloscopus trochilus). V chránûném území Ïije také jefiábek lesní (Bonasa bonasia) a krahujec obecn˘ (Accipiter nisus). Pfiirozené poLESNICTVÍ rosty ra‰elinn˘ch borÛ, ra‰elinn˘ch a podmáãen˘ch smrãin (stáfií 40 –120 let) jsou ponechávány jejich samovolnému v˘voji. V kulturních smrkov˘ch porostech ve vûku 20 – 40 let se provádûjí v˘chovné zásahy ve prospûch vtrou‰en˘ch listnáãÛ (javor klen, bfiíza). Plochy mimo raVYUÎITÍ ‰elini‰tû byly v minulosti vyuÏívány jako louky a pastviny. Vefiejnosti je chránûné území nepfiístupné; chybûjí vefiejné komunikace. 279, 289, BIBLIOGRAFIE 400, 404, 407, 548 MAPA ÚZEMÍ

strana 212

1 V ra‰elinném boru se nacházejí malé fragmenty vrchovi‰tních kleãov˘ch porostÛ, tvofiené hybridogenní ra‰elinnou kleãí (Pinus ×pseudopumilio). 2 Kos horsk˘ (Turdus torquatus) hnízdí ve smrkov˘ch lesích i v okrajové ãásti chránûného území, za potravou zalétá do luãních biotopÛ v nelesní enklávû Pohofií na ·umavû.

CK 35

195

âeskobudûjovicko Horninov˘m GEOLOGIE podkladem je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton), která na jihozápadním strmém svahu ·evcovské hory (780 m n. m.) vytváfií kongeliflukãnû rozvleãenou hrubû balvanitou suÈ. V pÛdním pokryvu pfievaÏuje kambizem dystrická s pfiechody ke kambizemi typické kyselé a kambizemnímu rankeru na suti. Hlavní souãástí KVùTENA pfiírodní rezervace je star˘ listnat˘ porost na balvanité suti, kter˘ má charakter acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum), jejíÏ stromové patro tvofií jen buk lesní (Fagus sylvatica) a v kefiovém podrostu se nachází pouze bukové zmlazení. Ve velmi sporadicky vyvinutém bylinném patfie pfievaÏují acidofilní druhy bika bûlavá (Luzula luzuloides) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), roztrou‰enû se vyskytují ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), jestfiábník zední (Hieracium murorum) a kapradiny bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris) a kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata). Z druhÛ charakteristick˘ch pro bohat‰í typy buãin se vzácnû objevují vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), svízel vonn˘ (Galium odoratum) a pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum). Pfiilehlé mlad‰í smí‰ené porosty, v jejichÏ stromovém patfie aktuálnû pfievaÏuje smrk ztepil˘ (Picea abies) a pfiimí‰eny jsou buk lesní, borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a modfiín opadav˘ (Larix decidua), mají bylinné patro vzhledem k vût‰ímu korunovému zápoji je‰tû chud‰í.

1

Star˘ listnat˘ porost charakteru acidofilní buãiny (Luzulo-Fagetum) na balvanité suti.

196

CK 36

1 ZVÍ¤ENA Fauna bezobratl˘ch je zastoupena pfiedev‰ím druhy vázan˘mi na lesní hrabanku, v˘znaãnûj‰ími druhy jsou drabãík Micropeplus mariettii, hlodník Corticarina similata a nosatec Barypeithes pellucidus. Ve stromov˘ch houbách se vyvíjí nápadná bedlobytka Cerotelion striatum. Ve starém buLESNICTVÍ kovém porostu (0,90 ha, vûk 190 – 210 let) se v˘jimeãnû pfiipou‰tí jen mírná v˘bûrná tûÏba pro podporu pfiirozeného zmlazení. V mlad‰ích porostech s pfievahou smrku a malou pfiímûsí ostatních dfievin (vûk 20 –90 let) se provádûjí v˘chovné zásahy ve prospûch vtrou‰ené jedle a pfiimí‰en˘ch listnáãÛ a pro zlep‰ení jejich vûkové a prostorové struktury a vnitfiní stability. Obnova star‰ích skupin bude provedena maloplo‰n˘m podrostním zpÛsobem s maximálním vyuÏitím pfiirozeného zmlazení, v kombinaci s kotlíky pro zaji‰tûní vût‰í pfiímûsi buku a jedle.


·evcova hora

Smí‰en˘ les na strmém jihozápadním svahu ·evcovské hory, 0,8 km severov˘chodnû od osady Pusté Skaliny, 2 km v˘chodnû od obce Sobûnov. Katastrální území: Sobûnov


V˘mûra: 8,33 ha

Vyhlá‰eno: 1995

Reprezentativní zbytek staré acidofilní buãiny na balvanité suti s druhovû chud˘m podrostem.

Okres âesk˘ Krumlov lík klasnat˘ (Actaea spicata), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), roztrou‰enû kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum), pry‰ec sladk˘ (Tithymalus dulcis), ostfiice lesní (Carex sylvatica), kostfiava lesní (Festuca altissima), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), fiefii‰nice trojlistá (Cardamine trifolia), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis) a podbílek ‰upinat˘ (Lathraea squamaria). Ve spoleãenstvech sciofilních prameni‰È (Cardaminion amarae) roste fiefii‰nice kfiivolaká (Cardamine flexuosa) a vzácnû rozrazil horsk˘ (Veronica montana). Na plochém hfibetu v horní ãásti chránûného území a v jeho nejspodnûj‰í ãásti jsou do nûj zahrnuty men‰í plochy smrkov˘ch kulturních porostÛ.

1


Uhlífisk˘ vrch

Smí‰en˘ les na severním svahu Uhlífiského vrchu (924,6 m n. m.), 1,5 km jihozápadnû od stfiedové ãásti obce Louãovice. Katastrální území: Mnichovice u Louãovic


V˘mûra: 16,60 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Pfiirozené porosty kvûtnat˘ch buãin s charakteristicky vyvinut˘m a floristicky pestr˘m bylinn˘m podrostem a s druhovû poãetnou avifaunou. GEOLOGIE V podloÏí se nachází stfiednû zrnitá aÏ drobnozrnná dvojslídná Ïula eisgarnského typu (moldanubick˘ pluton). V horní ãásti svahu je vyvinuto nûkolik men‰ích mrazov˘ch srubÛ s rozvleãenou balvanitou sutí pod nimi. PÛdním pokryvem je kambizem typická kyselá, na plochém hfibetu s pfiechody k podzolu kambizemnímu, na skalnatém podloÏí k rankeru kambizemnímu. V drobn˘ch terénních depresích

se nachází nûkolik men‰ích prameni‰È. Vût‰inu plochy KVùTENA chránûného území pokr˘vají pfiirozené smí‰ené porosty kvûtnat˘ch buãin (Eu-Fagenion). Plo‰nû pfievaÏují buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), vyvinuté zde v kapradinovém podtypu, na men‰ích plochách s mûlkou kamenitou pÛdou se nacházejí kostfiavové buãiny (Festuco

altissimae-Fagetum). V nejstrmûj‰ím úseku svahÛ pod skalními stupni je fragmentárnû vyvinut porost suÈového lesa charakteru baÏankové jaseniny (Mercuriali-Fraxinetum). Ve stromovém patfie pfiirozen˘ch porostÛ celkovû pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica) se silnou pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies) a vtrou‰en˘m nepÛvodním modfiínem opadav˘m (Larix decidua), na suÈovém stanovi‰ti je hojnû pfiimí‰en javor klen (Acer pseudoplatanus) a bfiíza karpatská (Betula carpatica). Kefiové patro je tvofieno pfiedev‰ím pfiirozen˘m zmlazením buku, roztrou‰enû se vyskytuje zimolez ãern˘ (Lonicera nigra). V druhovû pestrém bylinném podrostu pfievládají kapradiny, zejména kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata) a bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), hojnû se vyskytují kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), violka lesní (Viola reichenbachiana), svízel vonn˘ (Galium odoratum), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), samorost-

V chránûném ZVÍ¤ENA území se vyskytuje zajímavá fauna broukÛ Ïijících ve stromov˘ch houbách, mezi nimiÏ pfievládá zejména potemník Bolitophagus reticulatus. Îijí tu v‰ak i vzácnûj‰í brouci, mj. hlodník Corticarina obfuscata a dvoukfiídlí, napfi. bedlobytka Zygomyia pictipennis. Kromû bûÏn˘ch lesních druhÛ ptákÛ zde hnízdí také holub doupÀák (Columba oenas), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Pfiirozené smíLESNICTVÍ ‰ené porosty (vûk 90 –120 let) jsou ponechány samovolnému v˘voji. V mlad‰ích smí‰en˘ch skupinách s pfievahou smrku se provádûjí probírky ve prospûch pfiimí‰en˘ch listnáãÛ (buku, javoru klenu, bfiízy). Star‰í smrkové skupiny (vûk 70 – 80 let) budou obnovovány maloplo‰n˘m podrostním zpÛsobem s maximálním vyuÏitím pfiirozeného zmlazení a s dosadbou jedle, buku a javoru klenu. MAPA ÚZEMÍ

strana 214

1 Pfiirozené porosty kvûtnat˘ch buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) na suÈovém stanovi‰ti s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus).

CK 37

197

âeskobudûjovicko Horninov˘m GEOLOGIE podkladem je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton). Ve vrcholové ãásti se nachází nûkolik mrazov˘ch srubÛ s rozvleãenou balvanitou sutí pod nimi. PÛdním typem je kambizem typická kyselá s pfiechody ke kambizemi dystrické a kambizemnímu podzolu (typickému) na plochém vrcholovém hfibetu a mírnûj‰ích ãástech svahÛ. V chránûném území se nachází nûkolik men‰ích svahov˘ch prameni‰È. Plochu chránûKVùTENA ného území pokr˘vá nûkolikaetáÏov˘ pfiirozen˘ porost charakteru kvûtnaté buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) s pfiechody k acidofilním smrkov˘m buãinám (Calamagrostio villosae-Fagetum) na plochém hfibetu. Ve v‰ech etáÏích stromového patra zcela pfievaÏuje buk lesní (Fagus sylvatica), v mlad‰ích etáÏích jsou navíc pfiimí‰eny smrk ztepil˘ (Picea abies), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a bfiíza karpatská (Betula carpatica). Bylinn˘ podrost má v dÛsledku silného zastínûní niÏ‰ími patry stromového porostu velmi nízkou pokryvnost. Rostou v nûm pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis), kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum), svízel vonn˘ (Galium odoratum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), ostfiice lesní (Carex sylvatica), ãarovník prostfiední (Circaea ×intermedia) a baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis). V porostech odpovídajících smrkov˘m buãinám pfievaÏují tfiti-

1

Pralesovit˘ porost je dlouhodobû ponechán pfiirozenému v˘voji. Na v‰ech uvolnûn˘ch plochách prÛbûÏnû probíhá pfiirozené zmlazení.

198

CK 38

1 na chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium) a ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella). Na men‰ích plo‰n˘ch sciofilních prameni‰tích (Cardaminion amarae) roztrou‰enû rostou ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Îije zde chrobák ZVÍ¤ENA Geotrupes stercorarius, kter˘ v âechách v minul˘ch desetiletích z mnoha nalezi‰È vymizel, a také nûkteré ménû bûÏné druhy drabãíkÛ, napfi. Tachinus subterraneus. Byly zde nalezeny dva druhy bedlobytek (Cordyla flaviceps a C. semiflava) nové pro âechy a tiplice Tipula signata, stenotopní indikátor pfiirozen˘ch buãin. Na choro‰ích tvofií hálky Agathomyia wankowiczii, pralesní druh dvoukfiídl˘ch ze skupiny stlaãenkovit˘ch. Kromû fiady bûÏn˘ch lesních druhÛ ptákÛ zde hnízdí také holub doupÀák (Columba oenas), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), kos horsk˘ (Turdus torquatus), Ïluna ‰edá (Picus canus) a datel ãern˘ (Dryocopus martius). Podrobnûj‰í vertebratologick˘ prÛzkum v‰ak dosud nebyl proveden. Nejstar‰í etáÏ LESNICTVÍ tvofií dnes uÏ jen izolované v˘stavky buku ve vûku 170 – 220 let, které zbyly z rozpadlého pÛvodního porostu. Ve stfiední etáÏi (vûk 70 – 90 let) jsou k buku pfiimí‰eny dal‰í dfieviny uvedené v˘‰e. Spodní etáÏ (vûk 30 – 60


Ulrichov

Smí‰en˘ les na severních svazích severního vrcholu (kóta 939,7 m n. m.) Jelení hory, 2,5 km jiÏnû od osady Leopoldov, 5,5 km jiÏnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Dolní Pfiíbraní


V˘mûra: 9,24 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Pralesovit˘ porost kvûtnat˘ch buãin s pfiechody k acidofilním smrkov˘m buãinám, s rozpadl˘m stromov˘m patrem a mlad‰ími porosty ve stadiu optima, s pozoruhodnou avifaunou a entomofaunou.

let) je tvofiena opût témûfi v˘hradnû jen bukem. Pfiirozené zmlazení se objevuje nepfietrÏitû na v‰ech vhodn˘ch uvolnûn˘ch plo‰kách. Cel˘ porost, tradovan˘

jako Leopoldovsk˘ nebo Ulrichovsk˘ prales, je jiÏ mnoho desítek let ponecháván bez jak˘chkoli zásahÛ samovolnému v˘voji.

Okres âesk˘ Krumlov (Calypogeia integristipula), k. Neesova (C. neesiana) a kfiepenka prostfiední (Cephalozia lunulifolia), bohatû vyvinuté mechové patro ra‰elinn˘ch smrãin tvofií zejména ra‰eliník kfiivolist˘ (Sphanum fallax), r. prostfiední (S. magellanicum), r. ãlunkolist˘ (S. palustre), r. statn˘ (S. russowii) a r. ostrolist˘ (S. capillifolium). Lokalita je nedostateãnû mykologicky prozkoumaná. Byl tu zji‰tûn nehojn˘ pevník smrkov˘ (Columnocystis abietina), z choro‰Û vzácn˘ bûlochoro‰ fialovûjící (Tyromyces mollis), z pozemních saprotrofÛ napfi. dosti vzácná kyjanka purpurová (Clavaria purpurea), z lupenat˘ch mykorhizních hub pavuãinec okázal˘ (Cortinarius rubellus) aj.

1


U tfií mÛstkÛ

Ra‰elinn˘ les na severov˘chodním úpatí Jifiické hory (942 m n. m.), 2 km severozápadnû od zaniklé obce Pohofií na ·umavû, 6 km jihojihov˘chodnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Pohofií na ·umavû


V˘mûra: 8,57 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Soubor ra‰elinn˘ch a podmáãen˘ch smrãin na náhorní holorovinû Novohradsk˘ch hor s charakteristickou druhovou skladbou a s populací k˘chavice bílé. GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton), která je prakticky v celém rozsahu chránûného území pfiekryta aÏ 1,5 m mocn˘m loÏiskem ra‰eliny (holocén). Lokalita leÏí na velmi mírnû sklonûném aÏ plochém terénu s ãetn˘mi podsvahov˘mi prameni‰ti na jiÏním okraji, které sytí vodou celé ra‰elinné loÏisko. PÛdy tvofií organozem (moss, ra‰elinn˘ anmoor) s glejem organozemním. V ‰irokém okolí navazují

asociace podzolu kambizemního s kambizemí dystrickou (kryptopodzolem typick˘m). Vegetaãní kryt KVùTENA tvofií koncentricky uspofiádan˘ soubor podmáãen˘ch rohozcov˘ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum) a v nich uzavfien˘ch men‰ích ploch zakrsl˘ch, místy znaãnû rozvolnûn˘ch ra‰elinn˘ch smrãin (Sphagno-Piceetum). V okrajov˘ch ãástech jsou na podmáãeném stanovi‰ti do chránûného území zahrnuty i smrkové porosty kulturního

charakteru. Celkovû ve stromovém patfie zcela pfievládá smrk ztepil˘ (Picea abies), s nepatrnou pfiímûsí bfiízy karpatské (Betula carpatica), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia). V bylinném podrostu se vyskytují tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), violka bahenní (Viola palustris), dfiípatka horská (Soldanella montana), podbûlice alpská (Homogyne alpina), v ra‰elinn˘ch smrãinách suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum), ãern˘‰ luãní (Melampyrum pratense), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. chudokvûtá (C. pauciflora), velmi vzácnû i kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a malá populace k˘chavice bílé (Veratrum album), na svûtlinách i prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata). V mechovém patfie podmáãen˘ch smrãin pfievládá ra‰eliník GirgensohnÛv (Sphagnum girgensohnii) a hojnû se vyskytují játrovky rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata), kryjnice Meylanova

Pfii orientaãním ZVÍ¤ENA entomologickém prÛzkumu zde byla zji‰tûna mimo jiné vzácnûj‰í tiplice Tipula limbata (charakteristická pro jedlobukové porosty) a bedlobytky Bolitophila occlusa a Mycetophila bohemica, známé v âeské republice jen z malého poãtu lokalit. Porosty ra‰elinLESNICTVÍ n˘ch smrãin na hluboké ra‰elinû jsou ponechávány samovolnému v˘voji. V mlad‰ích porostech podmáãen˘ch smrãin (vûk 20 aÏ 60 let) se provádûjí bûÏné v˘chovné zásahy s cílem zv˘‰ení stability porostÛ. M˘tné porosty smrku (vûk 150 –180 let) v okrajov˘ch ãástech jsou obnovovány maloplo‰n˘m paseãn˘m zpÛsobem s vyuÏitím pfiirozeného smrkového zmlazení. Lokalita je pfiíVYUÎITÍ stupná pouze po lesní cestû vedoucí po její severozápadní hranici. BIBLIOGRAFIE 407, 636, 637 MAPA ÚZEMÍ

45, 398, strana 213

1 Stromové patro podmáãen˘ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum) je tvofieno témûfi v˘hradnû smrkem ztepil˘m (Picea abies).

CK 39

199

âeskobudûjovicko

1 Chránûné úzeGEOLOGIE mí leÏí v mûlkém pramenném úvalu s ãetn˘mi svahov˘mi prameni‰ti. Horninov˘m podkladem je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton), zãásti pfiekrytá deluviálními aÏ deluviálnû soliflukãními sedimenty (pleistocén), v nivû Mal‰e fluviálními hlinit˘mi písky a ‰tûrky (holocén). PÛdním typem je kambizem dystrická a pseudoglejová, v nivû pak glej organozemní s fluvizemí glejovou. Na nepodmáãen˘ch stanovi‰tích pfiecházejí hydromorfní pÛdy k podzolu kambizemnímu (kryptopodzolu typickému). Jádrem chráKVùTENA nûného území je komplex prameni‰tních smrkov˘ch ol‰in (Piceo-Alnetum) a pfiípotoãních podhorsk˘ch ol‰in (Alnetum incanae) vyvinut˘ch v mozaice s úzk˘mi lemy podmáãen˘ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum, Equiseto-Piceetum) kolem prameni‰È a drobn˘ch potÛãkÛ. Ve stromovém patfie pfievaÏuje místy buì ol‰e ‰edá (Alnus incana), nebo smrk ztepil˘ (Picea abies). Kefiov˘ podrost je tvofien zmlazen˘mi hlavními dfievinami stromového patra, pfiimí‰eny jsou jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), bez ãerven˘ (Sambucus racemosa) a vrba u‰atá (Salix aurita). V bylinném patfie rostou blatouch bahenní (Caltha palu-

1 Nápadn˘ páskovec krouÏkovan˘ (Cordulegaster boltonii) Ïije u ãist˘ch horsk˘ch potokÛ v Novohradsk˘ch horách a v jiÏní ãásti TfieboÀska, na ·umavû témûfi chybí.

2 stris), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium) a starãek potoãní (Tephroseris crispa). V podrostu rohozcov˘ch smrãin roste dfiípatka horská (Soldanella montana), v mechovém patfie pfievaÏují ra‰eliník GirgensohnÛv (Sphagnum girgensohnii) a játrovka rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata). Na ãásti plochy pfievaÏují kulturní jehliãnaté porosty s pfievahou smrku. V nivû Mal‰e je vyvinuta mozaika luãních ostfiicov˘ch porostÛ svazu Caricion fuscae, ostfiicovora‰eliníkov˘ch oligotrofních spoleãenstev (Sphagno recurvi-Caricion canescentis) a vysokobylinn˘ch porostÛ trvale podmáãen˘ch stanovi‰È (Calthion). Z v˘znamnûj‰ích druhÛ zde rostou ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. obecná (C. nigra), o. ‰edavá (C. canescens), o. prosová (C. panicea), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), zábûlník bahenní (Comarum palustre), violka bahenní (Viola palustris), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), kuklík potoãní (Geum rivale), pcháã rÛznolist˘ (Cirsium helenioides), hadí kofien vût‰í (Bistorta major) a vzácnû pryskyfiník omûjolist˘ (Ranunculus aconitifolius).

2

V˘znamnou souãástí pfiírodní památky Úval Dolní Pfiibrání jsou prameni‰tní smrkové ol‰iny (Piceo-Alnetum).

200

CK 40

K dominantním ZVÍ¤ENA druhÛm váÏek zde patfií páskovec krouÏkovan˘ (Cordulegas-


Úval Dolní Pfiíbraní

Les a mokré louky v úvalu nad prav˘m bfiehem Mal‰e pfii státní hranici s Rakouskem, 0,7 km jihozápadnû od zaniklé obce Dolní Pfiíbraní, 5 km jihozápadnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Dolní Pfiíbraní, Mikulov


V˘mûra: 24,66 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Vegetaãní komplex zahrnující prameni‰tní smrkové ol‰iny a podmáãené smrãiny v pramenném úvalu a luãní mokfiadní a ra‰elini‰tní spoleãenstva v nivû Mal‰e s fiadou ohroÏen˘ch a fytogeograficky v˘znamn˘ch rostlinn˘ch druhÛ. ter boltonii), kter˘ se jinak vyskytuje jen místy u ãist˘ch horsk˘ch potokÛ. Faunu dvoukfiídl˘ch charakterizuje napfi. v˘skyt tyrfofilní pestfienky Sericomyia silentis, lupice Campsicnemus loripes a vrtule Acidia cognata, která vytváfií nápadné podkopûnky na listech devûtsilu. Z broukÛ se zde vyskytuje nehojn˘ kÛrovec Xyloterus signatus. Na ostfiicích tu ve velkém mnoÏství Ïije m‰ice Caricosipha paniculatae. Na jihu leÏí v ochranném pásmu pfiírodní památky tok Mal‰e s populací perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera). Pfiirozené poLESNICTVÍ rosty ol‰in a podmáãen˘ch smrãin rÛzného stáfií (40 –100 let) se ponechávají samovolnému v˘voji. V kulturních porostech

s pfievahou smrku a borovice se provádûjí v˘chovné zásahy ve prospûch vtrou‰en˘ch listnáãÛ a jedle. âást dne‰ních lesVYUÎITÍ ních porostÛ vznikla z náletu na b˘val˘ch loukách a pastvinách, které pfiestaly b˘t zejména po 2. svûtové válce obhospodafiovány. RovnûÏ louky v nivû Mal‰e byly dfiíve pravidelnû koseny a nezarostly dosud dfievinn˘mi nálety jen z dÛvodu silného zamokfiení a extrémních topoklimatick˘ch podmínek. Vzhledem k obtíÏné dostupnosti se dnes i tyto louky doãasnû ponechávají svému samovolnému v˘voji. Pro vefiejnost je chránûné území pfiístupné pouze po okrajov˘ch lesních cestách. MAPA ÚZEMÍ

strana 211

Okres âesk˘ Krumlov turní porosty s celkovou pfievahou smrku, pfiímûsí buku, borovice lesní (Pinus sylvestris) a modfiínu opadavého (Larix decidua) a vtrou‰enou jedlí a bfiízou bûlokorou (Betula pendula) na stanovi‰tích pÛvodních kvûtnat˘ch buãin. Vzhledem k vysokému zápoji stromového patra je bylinn˘ podrost aktuálnû velmi ochuzen˘, ale místy v nûm lze vût‰inu druhÛ charakteristick˘ch pro buãiny nalézt.

1


Vysok˘ kámen

Smí‰en˘ les na suÈovém v˘chodním svahu vrchu Vysok˘ kámen (865 m n. m.), 1,2 km jihozápadnû od obce Klení. Katastrální území: Klení


V˘mûra: 3,21 ha, ochranné pásmo 22,92 ha

Vyhlá‰eno: 1995

Pfiirozené porosty kvûtnat˘ch buãin s charakteristick˘m druhov˘m sloÏením na suÈovém svahu, hnízdi‰tû v˘ra velkého, v˘znamné indikaãní druhy bezobratl˘ch ÏivoãichÛ, reprezentativní ukázky periglaciální modelace terénu. Horninové GEOLOGIE podloÏí tvofií stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton). Ve vrcholové ãásti se nacházejí ãetné skalní útvary (mrazové sruby, izolované skály-tory, skalní hradby, kongeliflukcí rozvleãená balvanitá suÈ) dokládající periglaciální modelaci terénu. PÛdním zástupcem je kambizem typická kyselá s pfiechody k rankeru kambizemnímu na skalnat˘ch stano-

vi‰tích a kambizemi dystrické na vrcholovém hfibetu. V pfiírodní reKVùTENA zervaci je zachován pfiirozen˘ porost kapradinového typu fytocenologicky nevyhranûn˘ch kvûtnat˘ch buãin (Eu-Fagenion), které potenciálnû odpovídají buãinám s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a místy se blíÏí kostfiavov˘m buãinám (Festuco altissimae-Fagetum). Ve stromovém

patfie pfievládá celkovû buk lesní (Fagus sylvatica), hojnû je pfiimí‰en smrk ztepil˘ (Picea abies) a vtrou‰ena je jedle bûlokorá (Abies alba). V kefiovém podrostu se sporadicky objevuje bukové zmlazení a bez ãerven˘ (Sambucus racemosa). V bylinném patfie pfievaÏují druhy typické pro submontánní a montánní suÈové lesy, zejména baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina) a kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata). Z druhÛ charakteristick˘ch pro buãiny a jiné typy mezofilních lesÛ se dále vyskytují bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a svízel vonn˘ (Galium odoratum). Na zastínûn˘ch stûnách vrcholov˘ch skalních útvarÛ je vyvinuto kapradinomechové spoleãenstvo svazu Hypno-Polypodion vulgaris s hojn˘m osladiãem obecn˘m (Polypodium vulgare). V ‰irokém ochranném pásmu se nacházejí polopfiirozené aÏ kul-

Îije zde v˘znamZVÍ¤ENA n˘ horsk˘ druh plÏe závornatka kfiíÏatá (Clausilia cruciata). Z území pfiírodní rezervace je uvádûno pfies 160 druhÛ mot˘lÛ. V˘znamn˘m bioindikátorem je napfi. hfibetozubec tmavoúhl˘ (Drymonia obliterata), charakteristick˘ pro buãiny, podobnû jako píìalka Fagivorina arenaria. Píìalka ãernobílá (Thera britannica) je vázána na horské jedliny. Z mÛr jsou zde nejzajímavûj‰í Cerastis leucographa, lokální druh vfiesovi‰È a lesních okrajÛ a Brachionycha nubeculosa, druh vlhk˘ch lesních údolí. Pfiírodní rezervace je tradiãním hnízdi‰tûm v˘ra velkého (Bubo bubo). Pfiirozené L ESNICTVÍ porosty chránûného území (vûk 120 –140 let) jsou ponechány samovolnému v˘voji s v˘jimkou nezbytn˘ch zásahÛ proti kÛrovci a vyklízení pfiípadného padlého kalamitního dfieva z porostu. V okolních kulturních a polokulturních porostech ochranného pásma s naprostou pfievahou smrku a velmi rÛzného stáfií (10 –140 let) se hospodafií jemnûj‰ími zpÛsoby s dÛrazem na ochranu stanovi‰tû, s preferencí vtrou‰en˘ch listnáãÛ pfii v˘chovn˘ch zásazích a s v˘sadbou minimálnû 20 % buku pfii nutnosti umûlého zalesÀování. Zámûrem lesnického hospodafiení v ochranném pásmu je preferovat vtrou‰ené buk a jedli a vhodn˘m obnovním postupem zajistit dostateãnou pfiímûs tûchto dfievin také v nástupní generaci lesa. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

294 strana 214

1 Vrcholová ãást Vysokého kamene, tvofiená v˘raznou skalní hradbou, pod níÏ se nacházejí porosty kvûtnat˘ch buãin.

CK 41

201

âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov˘m podkladem nev˘razného návr‰í je biotitická a sillimanit-biotitická pararula s protáhlou vloÏkou krystalického vápence smûru SZ–JV (moldanubikum, krumlovská pestrá skupina), která tvofií geomorfologicky v˘razn˘, aÏ 8 m vysok˘, k severov˘chodu orientovan˘ mrazov˘ srub s podsvahovou sutí. PÛdu tvofií rendzina typická a rendzina kambizemní, mimo vápencovou vloÏku vznikla kambizem typická. Nejv˘znamnûj‰í KVùTENA ãástí chránûného území je zbytek pfiirozeného suÈového lesa (Tilio-Acerion), v jehoÏ stromovém patfie pÛvodnû dominoval buk lesní (Fagus sylvatica), hojnû jsou pfiimí‰eny jedle bûlokorá (Abies alba) a smrk ztepil˘ (Picea abies) a vtrou‰eny lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). V bohatû vyvinutém kefiovém patfie dominuje líska obecná (Corylus avellana) a vyskytují se bez ãerven˘ (Sambucus racemosa), zimolez ãern˘ (Lonicera nigra), z. obecn˘ (L. xylosteum) a l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum). Druhové sloÏení floristicky pestrého bylinného pokryvu ãásteãnû inklinuje k dubohabfiinám. Povût‰inû v nûm pfievaÏuje baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a mimo jiné zde rostou piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), dymnivka dutá (Corydalis cava), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), strdivka nící (Melica nutans), plicník lékafisk˘ (Pulmonaria officinalis), ostfiice prstnatá (Carex digitata), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum),

1 Fragment pfiirozeného suÈového lesa (Tilio-Acerion) s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a pfiímûsí lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a jedle bûlokoré (Abies alba) ve stromovém patru.

202

CK 42

1 vikev lesní (Vicia sylvatica) a kerblík leskl˘ (Anthriscus nitida). Na skalní stûnû jsou vyvinuta ochuzená spoleãenstva stinn˘ch a vlhk˘ch bazick˘ch skal (Cystopteridion), s v˘skytem osladiãe obecného (Polypodium vulgare), puch˘finíku kfiehkého (Cystopteris fragilis), sleziníku routiãky (Asplenium ruta-muraria), s. ãerveného (A. trichomanes) a s. severního (A. septentrionale). V porostních svûtlinách a na okraji lesního porostu se nacházejí bohatá lemová spoleãenstva svazu Trifolion medii a ochuzené netypické fragmenty travinobylinn˘ch spoleãenstev svazu Bromion erecti s pfiechody k acidofilním krátkostébeln˘m porostÛm svazu Violion caninae, v nichÏ rostou napfi. váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), ovsífi p˘fiit˘ (Helictotrichon pubescens), ostfiice horská (Carex montana), prasetník plamat˘ (Trommsdorffia maculata), jetel prostfiední (Trifolium medium), smolniãka obecná (Steris viscaria), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica) a prha arnika (Arnica montana). Z lokality je ZVÍ¤ENA uvádûno bohaté spoleãenstvo


Îestov

Les na severov˘chodním svahu kóty 762 m n. m., 0,7 km v˘chodojihov˘chodnû od osady Îestov a 1,5 km severozápadnû od obce Slavkov. Katastrální území: Slavkov u âeského Krumlova, Îestov


V˘mûra: 3,49 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Zbytek suÈového smí‰eného lesa na vápenci a na silikátovém podkladu a spoleãenstva vlhk˘ch zastínûn˘ch karbonátov˘ch skal s fytogeograficky v˘znamn˘mi druhy rostlin a mûkk˘‰Û. 26 druhÛ plÏÛ, mimo jiné jehlovky Platyla polita a vrkoãe Vertigo alpestris, jinde v Po‰umaví vzácn˘ch. Údaje jsou pfies 25 let staré a souãasn˘ stav by bylo potfiebné ovûfiit. Mezi brouky této lokality je nûkolik zajímav˘ch teplomiln˘ch druhÛ, napfi. tesafiík Oberea erythrocephala a mandelinka Hispa atra. Dvoukfiídl˘ hmyz Dasyopa ruficeps z ãeledi zelenu‰kovit˘ch zde má dosud jediné nalezi‰tû v âechách.

pahorku a otevfiení porostÛ chránûného území vûtru. Vzniklá holina byla zãásti nevhodnû zalesnûna smrkem. Ve zbyl˘ch porostech ve vûku 60 – 90 let celkovû pfievládá smrk, ostatní dfieviny jsou jen ve vût‰í nebo men‰í mífie pfiimí‰eny. Ve smrkov˘ch skupinách se provádûjí silnûj‰í probírky za úãelem prosvûtlení a vytvofiení podmínek pro pfiirozené zmlazení listnáãÛ, na zalesnûnou holinu se doplÀují odrostky buku, klenu a lípy.

âást suÈového LESNICTVÍ lesa byla v roce 1993 postiÏena polomem v dÛsledku sm˘cení sousedního porostu na vrcholu

BIBLIOGRAFIE 440 MAPA ÚZEMÍ

399, 407, strana 212

Okres âesk˘ Krumlov Nûkolik nev˘razn˘ch terénních vrcholÛ je pokryto nesouvislou kamenitou sutí, jen v˘jimeãnû jsou dochovány drobné vrcholové mrazové sruby. PÛdním typem je kambizem typická kyselá s pfiechody ke kambizemi dystrické (místy podzolu kambizemnímu) na hfibetu a ke gleji organozemnímu a organozemi (moss, ra‰elinn˘ anmoor) v úvalovit˘ch údolích potokÛ a na prameni‰tích.

1

Národní pfiírodní rezervace

Îofínsk˘ prales

Smí‰en˘ les na severních svazích a severním úpatí Stfiíbrného vrchu v tûsné blízkosti státní hranice s Rakouskem, 1 km jihov˘chodnû od osady Îofín a 4,5 km v˘chodnû od obce Pohorská Ves. Katastrální území: Pivonice u Pohorské Vsi


V˘mûra: 97,72 ha

Vyhlá‰eno: 1933 (zfiízeno rozhodnutím vlastníka v r. 1838)

Komplex pralesovit˘ch porostÛ kvûtnat˘ch buãin a podmáãen˘ch smrãin s charakteristick˘m souborem rostlinn˘ch druhÛ a v˘znamnou avifaunou a entomofaunou. Jeho jádro je chránûno uÏ od roku 1838 jako jedna ze dvou nejstar‰ích pfiírodních rezervací v âeské republice. Národní pfiíGEOLOGIE rodní rezervace leÏí na plochém hfibetu s nûkolika nev˘razn˘mi elevacemi, kter˘ vybíhá severov˘chodním smûrem od Stfiíbrného vrchu (936,3 m n. m.). Západní a v˘chodní svahy hfibetu jsou ãlenûny mûlk˘mi pfiíãn˘mi úvalovit˘mi údolími nûkolika drobn˘ch potokÛ, které pramení

v mnoha svahov˘ch a podsvahov˘ch plo‰n˘ch prameni‰tích (helokrénech). Horninov˘m podkladem je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick˘ pluton), v nivû Tisového potoka a jeho pfiítokÛ pfiekrytá deluviálními hlinitokamenit˘mi sedimenty (pleistocén – holocén).

Ve vegetaãním KVùTENA krytu zcela pfievládají porosty kvûtnat˘ch buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), vyvinuté zde v regionální variantû s hojnou fiefii‰nicí trojlistou (Cardamine trifolia). Podle charakteru stanovi‰tû vytváfiejí kvûtnaté buãiny nûkolik úzce lokálních typÛ od vlhãích druhovû pestr˘ch porostÛ pfies stfiednû bohat˘ suÈov˘ typ aÏ po druhovû ochuzen˘ acidofilní typ na mûlk˘ch v˘su‰n˘ch skeletovit˘ch pÛdách postranních hfibítkÛ, kter˘ se jiÏ velmi pfiibliÏuje acidofilním buãinám (Luzulo-Fagetum). Ve stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica), pfiimí‰en je smrk ztepil˘ (Picea abies) a jedle bûlokorá (Abies alba), vtrou‰eny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm horsk˘ (Ulmus glabra). Kefiové patro je na vût‰inû plochy tvofieno zmlazením buku, jen vzácnû se v nûm objevuje l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) a zimolez ãern˘ (Lonicera nigra). V druhovû poãetném bylinném podrostu mimo jiné rostou kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), pry‰ec sladk˘ (Tithymallus dulcis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), pryskyfiník kosmat˘ (Ranunculus lanuginosus), violka lesní (Viola reichenbachiana), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere), ãarovník prostfiední (Circaea ×intermedia), Ïindava evropská (Sanicula europaea), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), baÏanka vytrvalá (Mercurialis peren-

2 nis) a bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis). V kapradinovém typu pfievládá bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris) a kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata), v chudém acidofilním typu hojnû rostou metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium), mléãka zední (Mycelis muralis) a jestfiábník zední (Hieracium murorum), ale konstantnû se vyskytují i indikaãní druhy kvûtnat˘ch buãin. Podél Tisového potoka a jeho pfiítokÛ a na obvodu prameni‰È jsou vyvinuty podmáãené smrãiny (Mastigobryo-Piceetum, Equiseto-Piceetum), v jejichÏ stromovém patfie zcela pfievaÏuje smrk a jen místy je pfiimí‰ena jedle bûlokorá a vtrou‰en buk. V bylinném podrostu dominuje tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a rostou tu bika lesní (Luzula sylvatica), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum), dfiípatka horská (Soldanella montana), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina) a devûtsil bíl˘ (Petasites albus). V˘raznû je vyvinuto mechové patro, v nûmÏ pfievaÏuje ra‰eliník ostrolist˘ (Sphagnum capillifolium) a vyskytují se ra‰eliník GirgensohnÛv (S. girgensohnii), játrovka rohozec trojlaloãn˘ (Bazzania trilobata), ploník obecn˘ (Polytrichum commu-

1 Porosty pfiirozen˘ch kvûtnat˘ch buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) pokr˘vají vût‰inu plochy Îofínského pralesa. 2 Tesafiík Oxymirus cursor Ïije v pfiirozen˘ch porostech se smrkem a jedlí, v Îofínském pralese je hojn˘.

CK 43

203

âeskobudûjovicko

1 ne) a p. ztenãen˘ (P. formosum). Zhruba uprostfied pralesa je na hlub‰ím pramenném ra‰elini‰ti vyvinuta zakrslá ra‰elinná smrãina (Sphagno-Piceetum), coÏ je v pomûrnû malé nadmofiské v˘‰ce (ca 780 m) a v komplexu kvûtnat˘ch buãin pozoruhodn˘ jev. Ve sporadickém bylinném podrostu kromû druhÛ uveden˘ch u podmáãen˘ch smrãin rostou je‰tû violka bahenní (Viola palustris) a vzácnû prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata). V mechovém patfie pfievaÏují ra‰eliníky, zejména ra‰eliník kfiivolist˘ (Sphagnum fallax), r. ostrolist˘, r. ãlunkolist˘ (S. palustre), r. kostrbat˘ (S. squarrosum) a ploník obecn˘ (Polytrichum commune). Poãetná plo‰ná prameni‰tû porÛstají sciofilními druhovû bohat˘mi spoleãenstvy svazu Cardaminion amarae (Veronico montanae-Caricetum remotae), v nichÏ rostou rozrazil horsk˘ (Veronica montana), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), o ‰edavá (C. canescens), o. jeÏatá (C. echinata), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), fi. kfiivolaká (C. flexuosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata) a kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica).

1 U‰íãko ãernavé (Pseudoplectania vogesiaca), vzácná saprofytní houba, rostoucí na rozloÏeném dfievu jedlí. 2 Nejstar‰ími dfievinami v pralese jsou doÏívající jedle, staré aÏ 400 let. Nûkteré jiÏ padly a v porostech zÛstávají pouze jejich torza. 3

·upinovka tfiepenitková (Pholiota subochracea) je vzácná dfievoÏijná houba, rostoucí na smrku.

204

CK 44

2 Z fytogeografického a ekologického hlediska je pozoruhodn˘ v˘skyt lipnice oddálené (Poa remota) a ostfiice prodlouÏené (Carex elongata). V mechovém patfie prameni‰È pfievaÏuje pobfieÏnice obecná (Pellia epiphylla), ãasté jsou kfiehutka bledá (Chiloscyphus pallescens), károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), mûfiík ãefiit˘ (Plagiomnium undulatum) a m. teãkovan˘ (Rhizomnium punctatum). Nûkterá prameni‰tû jsou silnû zra‰elinûlá a v jejich mechovém patfie pak pfievládají ra‰eliníky, zejména ra‰eliník kostrbat˘. V druhovû bohat˘ch epixylick˘ch spoleãenstvech mechorostÛ byly mimo jiné nalezeny dva kriticky ohroÏené druhy, játrovka polanka Hellerova (Anastrophyllum hellerianum) a mech sourubka zpefiená (Neckera pennata). Do národní pfiírodní rezervace dnes patfií i vy-

3 pu‰tûn˘ Tisov˘ rybník, na jehoÏ hrázi rostou dva umûle vysazené tisy ãervené (Taxus baccata) – odtud název rybníka i potoka z nûj vytékajícího. Zamokfiené dno b˘valého rybníka porÛstají oligotrofní ostfiicové porosty s do-

minantní ostfiicí zobánkatou (Caricetum rostratae). Velmi v˘znamná a druhovû bohatá mykoflóra pralesa (zaznamenáno více neÏ 600 druhÛ makromycetÛ) se vyznaãuje zejména vzácn˘mi dfievoÏijn˘mi


4 je‰tû vyskytují nûkteré provazovky (Usnea spp.), vousatce (Bryoria spp.), terãovka otrubãitá (Pseudevernia furfuracea) a pukléfika sivá (Platismatia glauca).

houbami. Na buk jsou vázány napfi. mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), helmovka podhorská (Hydropus subalpinus), ‰títovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) a ‰upinovka jeÏatá (Pholiota squarrosoides), na jedli bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina), u‰íãko ãernavé (Pseudoplectania vogesiaca), korálovec jedlov˘ (Hericium flagellum), kotrã NûmcÛv (Sparassis nemecii), ohÀovec PouzarÛv (Phellinus pouzarii) a kalichovka namodralá (Omphalina cyanophylla), na smrk ohÀovec ohraniãen˘ (Phellinus nigrolimitatus) a ‰upinovka tfiepenitkovitá (Pholiota subochracea). Na borce stromÛ dosud rostou vzácné a kriticky ohroÏené li‰ejníky terãovka dírkovaná (Menegazzia terebrata) a dÛlkatec plicní (Lobaria pulmonaria), z ponûkud bûÏnûj‰ích druhÛ se

Îijí tu horské, ZVÍ¤ENA popfiípadû podhorské druhy plÏÛ, napfi. závornatka kfiíÏatá (Clausilia cruciata) a vrásenka pomezní (Discus ruderatus). V pÛdní faunû bylo nalezeno 177 druhÛ kofienonoÏcÛ ze skupiny krytenek, 120 druhÛ hlístic a pfiibliÏnû 100 druhÛ chvostoskokÛ, mezi nimiÏ je nûkolik dosud nepopsan˘ch druhÛ se vztahy k alpské faunû. Nûkolik druhÛ dvoukfiídl˘ch, mimo jiné bedlobytka Bolitophila ingrica, kuklice Siphona confusa a S. maculata, nûkteré m‰ice, napfi. Cinara intermedia a ze stejnonoÏcÛ Trichoniscus ostarrichius byli nalezeni v âechách pouze na území této národní pfiírodní rezervace. Peltis grossum, brouk z ãeledi kornatcovit˘ch, byl bûhem posledních 25 let nalezen v âechách jen v Îofínském pralese a jeho okolí. Na pfiirozené lesy vy‰‰ích poloh jsou vázané dal‰í v˘znamné druhy hmyzu, napfi. z blanokfiídl˘ch kutilka Pemphredon morio, z broukÛ stfievlíãek Pterostichus pumilio, tesafiíci Pachyta lamed a Judolia sexmaculata, drabãíci Autalia longicornis a Quedius riparius, lenec Conopalpus testaceus a roháãek Ceruchus chrysomelinus, z dvoukfiídl˘ch stlaãenka Agathomyia wankowiczii a z mot˘lÛ mol choro‰ov˘ (Scardia boletella), krásnûnka Buvatina stroemella a píìalka Fagi-

vorina arenaria. Jedin˘ u nás chránûn˘ druh dvoukfiídl˘ch, hnízdotvorka (ãíhalka) pospolná (Atherix ibis) se vyvíjí v potoce tvofiícím severní a západní hranici NPR. Pfii ornitologickém prÛzkumu byl zji‰tûn hnízdní v˘skyt 44 ptaãích druhÛ. K nejv˘znamnûj‰ím patfií datlík tfiíprst˘ (Picoides tridactylus) s boreomontánním typem roz‰ífiení. V chránûném území hnízdí kromû fiady bûÏn˘ch lesních druhÛ také ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), dále kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum), holub doupÀák (Columba oenas), Ïluna ‰edá (Picus canus), lejsek mal˘ (Ficedula parva), dlask tlustozob˘ (Coccothraustes coccothraustes) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Na nûkolika lokalitách v okolí pralesa byl zji‰tûn rejsek horsk˘ (Sorex alpinus). Ve stromovém LESNICTVÍ patfie národní pfiírodní rezervace dnes celkovû pfievaÏuje buk (81 %), pfiimí‰en je smrk (14 %) a jedle (4 %), dal‰í dfieviny jsou jen vzácnû vtrou‰eny. V pralese jsou rovnomûrnû zastoupena v˘vojová stadia optima, rozpadu a dorÛstání, bukové zmlazení pokr˘vá témûfi 50 % jeho plochy. Nejstar‰ími dfievinami jsou mohutné doÏívající jedle a smrky 300 – 400 let staré, které vût‰inou vysoko pfieãnívají nad úroveÀ bukov˘ch porostÛ. Do roku 1975 rostla v jiÏní ãásti pralesa do té doby nejmohutnûj‰í jedle v âeské republice (v˘‰ka 45,3 m, v˘ãetní tlou‰Èka 1,76 m, objem 44,23 m3, vûk 425 let). V kvût-

nu 1997 zde padla dal‰í mohutná jedle, tzv. „svícnová”. Je‰tû pfied zfiízením pfiírodní rezervace na zaãátku 19. století byly po obvodu pralesa a jeho stfiedem vykáceny asi 50 m ‰iroké pruhy, které byly zalesnûny smrkem, ale do dne‰ní doby pfiirozen˘m v˘vojem opût s pralesem témûfi splynuly. I v chránûném pralese v‰ak byla ãas od ãasu provádûna v˘bûrná tûÏba, zcela bez zásahu je od 2. svûtové války. Pfiirozené zmlazení bylo do zaãátku 60. let 20. století nepfiíznivû ovlivÀováno okusem pfiemnoÏenou spárkatou zvûfií. Okusu zcela zabránilo v roce 1991 oplocení pralesa. V pfieváÏnû smrkov˘ch porostech (vûk 30 –180 let) v severov˘chodní ãásti národní pfiírodní rezervace mimo oplocen˘ historick˘ prales se hospodafií jemn˘mi zpÛsoby ve prospûch vtrou‰eného buku a jedle, obnova star˘ch porostÛ spoãívá v jednotlivém v˘bûru pro uvolÀování pfiirozeného zmlazení. Prales slouÏí pfieVYUÎITÍ dev‰ím jako unikátní studijní plocha pro mnoho biologick˘ch oborÛ a je pfiístupn˘ pouze v˘jimeãnû pro odborné exkurse, aby se minimalizovaly neÏádoucí vlivy na pralesní ekosystém. Koncem 18. století byl na Tisovém potoku vybudován Tisov˘ rybník, kter˘ slouÏil jako pomocná klausura v systému hydrotechnick˘ch opatfiení pro plavení dfieva z Novohradsk˘ch hor. V 70. letech 20. století byla jeho hráz úmyslnû odstfielena, pokus o obnovu rybníka poãátkem 90. let se nezdafiil a provizornû vyspravená hráz se pfii prvním vodním pfiívalu opût protrhla. 27, 28, 45, BIBLIOGRAFIE 91, 139, 175, 165, 225, 302, 373, 400, 407, 419, 429, 501, 528, 548, 615, 616, 617, 620, 636, 637, 649, 650, 732, 758, 759, 800, 802, 803, 821, 827, 835, 849 MAPA ÚZEMÍ

strana 214

4 Îofínsk˘ prales se stal v roce 1960 prvním hnízdi‰tûm ãápa ãerného (Ciconia nigra) v jiÏních âechách.

CK 45

205

âeskobudûjovicko

Pfiírodní park

Novohradské hory

Vyhlá‰en Nafiízením Okresního úfiadu âesk˘ Krumlov v roce 1999 v jihov˘chodní ãásti okresu pfii hranicích s okresem âeské Budûjovice a pfii státní hranici s Rakouskem ve vymezení shodném s ãeskokrumlovskou ãástí navrhované CHKO Novohradské hory. Zasahuje do správních území obcí Bene‰ov nad âernou, Dolní Dvofii‰tû, Malonty a Pohorská Ves. Jeho rozloha ãiní 138,6 km2. Celé chránûné území náleÏí ke geomorfologickému celku Novohradské hory. Má charakter ploché hornatiny a je tvofieno cordieritick˘mi rulami, Ïulami a granodiority centrálního moldanubického plutonu. Reliéf terénu se zvedá smûrem k jihu, nejvy‰‰ími body jsou Kamenec (1072,1 m n. m.) a Myslivna (1040,0 m n. m.). Vegetaãní kryt na vût‰inû území pfiírodního parku, hlavnû v jiÏní a v˘chodní ãásti, tvofií souvislé lesní komplexy pfieváÏnû smrkobukového vegetaãního stupnû, v nichÏ se dochovaly ãetné zbytky porostÛ pfiirozeného sloÏení, patfiící pfiedev‰ím kvûtnat˘m buãinám s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Nejv˘znamnûj‰í z nich jsou pfiedmûtem ochrany ve vyhlá‰en˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch územích (NPR Îofínsk˘ prales, PP Myslivna, PP Ulrichov). Charakteristick˘mi druhy kyãelnicov˘ch buãin jsou zejména fiefii‰nice trojlistá (Cardamine trifolia), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera), na ãetn˘ch lesních

1

1 Novû vybudovan˘ rybník Mráãek uprostfied horsk˘ch luk v úvalovitém údolí v nelesní enklávû v okolí zaniklé obce Dolní Pfiíbraní.

206

CK 46

prameni‰tích jsou hojné ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), rozrazil horsk˘ (Veronica montana) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Plochá temena vy‰‰ích hfibetÛ a vrcholÛ pokr˘valy pÛvodnû smrkové tfitinové buãiny (Calamagrostio villosae-Fagetum), z nichÏ se v‰ak dochovaly jen netypické fragmenty (napfi. horní ãást PP Myslivna). Na náhorní holorovinû Novohradsk˘ch hor v okolí zaniklé obce Pohofií na ·umavû v nadmofiské v˘‰ce okolo 900 m zaujímají znaãné plochy podmáãené smrãiny (Mastigobryo-Piceetum) s hojnou dfiípatkou horskou (Soldanella montana). V˘znamn˘mi ekosystémy jsou horská vrchovi‰tní ra‰elini‰tû s typickou flórou a faunou, která jsou i prameni‰ti mnoha vodních tokÛ. Takové ekosystémy jsou chránûny v PP Pohofiské ra‰elini‰tû, PP Prameni‰tû Pohofiského potoka a PP StodÛleck˘ vrch. Ra‰elini‰tû jsou porostlá ra‰elinnou kleãí (Pinus ×pseudopumilio), ra‰elinn˘mi bory (Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris) a ra‰elinn˘mi smrãinami (SphagnoPiceetum). Rozsáhlé horské nelesní enklávy v okolí Pohofií na ·umavû a Dolního Pfiíbraní jsou pokryty mozaikou polokulturních i dosti pfiirozen˘ch porostÛ vlhk˘ch a ra‰elinn˘ch luk svazÛ Calthion, Caricion fuscae a fragmenty krátkostébeln˘ch pastvin svazu Violion caninae. Charakteristické je zde vysoké zastoupení ryze horsk˘ch druhÛ, mnohdy alpsk˘ch migrantÛ, jako jsou napfi. prha arnika (Arnica montana), k˘chavice bílá (Veratrum album),


pryskyfiník omûjolist˘ (Ranunculus aconitifolius) nebo vzácn˘ ‰afrán bûlokvût˘ (Crocus albiflorus). Velmi cenn˘m územím je úsek toku horní Mal‰e pfii státní hranici, kde bylo u‰etfieno jakékoli regulace pfiirozené fiíãní koryto s doprovodn˘m ol‰ov˘m luhem a zÛstaly tak zachovány zbytky prameni‰tních smrkov˘ch ol‰in (Piceo-Alnetum) v boãních pramenn˘ch úvalech (PP Úval Dolní Pfiíbraní). Mimofiádn˘ v˘znam má reliktní populace perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera) v toku Mal‰e nad Cetvinami. Z typicky horsk˘ch druhÛ ÏivoãichÛ se v pfiírodním parku mimo jiné vyskytují rejsek horsk˘ (Sorex alpinus), my‰ivka horská (Sicista betulina), kos horsk˘ (Turdus torquatus), datlík tfiíprst˘ (Picoides tridactylus), stfievlíãek Pterostichus illigeri aj. V rozsáhl˘ch lesních komplexech hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra). Îofínsk˘ prales je velmi v˘znamnou entomologickou a malakozoologickou lokalitou horsk˘ch druhÛ. Zajímavá je také fauna bezobratl˘ch na ra‰elini‰tích v okolí obce Pohofií na ·umavû. Pfiírodní park Novohradské hory se vyznaãuje charakteristick˘m a lidskou ãinností dosud málo naru‰en˘m krajinn˘m rázem. Ten je urãován ãlenit˘m georeliéfem, rozsáhl˘mi komplexy lesních porostÛ a plochami kulturních nelesních formací na náhorních plo‰inách. Vodní toky, údolní nivy a rybníky (klauzury) dotváfiejí harmonickou krajinu, kterou nenaru‰uje ani fiídce rozpt˘lená obytná a zemûdûlská zástavba.

Z technicko-historického hlediska je v˘znamná plavební soustava, tzv. Buquoyská vodní cesta, vybudovaná v letech 1778 –1783. SlouÏila k plavení mal˘ch vorÛ a polenového dfiíví na Pohofiském potoce, âerné, Mal‰i a LuÏnici. Tato soustava vodních tokÛ je unikátní tím, Ïe jde o nejmen‰í toky v Evropû, které byly pro tento úãel vyuÏívány. Technické úpravy bfiehÛ i den koryt jsou dodnes místy dobfie patrné. Pro posílení prÛtokÛ vody v dobû plavení dfieva byly vybudovány vodní nádrÏe zvané klauzury. Byly to HuÈsk˘ rybník, Uhli‰Èsk˘ a Pohofisk˘ rybník, Kapelunk a Tisov˘ rybník (kromû toho je‰tû Ml˘nsk˘ rybník a Zlatá Kti‰ v okrese âeské Budûjovice). Témûfi v‰echny se v rÛzném stavu dochovaly a obohacují krajinu jak ekologicky, tak esteticky. Dne‰ním pfiirozen˘m centrem osídlení pfiírodního parku je Bene‰ov nad âernou, zaloÏen˘ jiÏ ve druhé polovinû 13. století Bene‰em z Michalovic, pozdûji se stal souãástí novohradského panství RoÏmberkÛ, s nímÏ sdílel i dal‰í osudy. Nejstar‰í dochovanou stavbou je zde pozdnû gotick˘, baroknû pfiestavûn˘ kostel sv. Jakuba Star‰ího. V centrální ãásti Novohradsk˘ch hor se v nadmofiské v˘‰ce 920 m nacházejí zbytky nûkdej‰í v˘stavné obce Pohofií na ·umavû, pÛvodnû obydlené nûmecky mluvícím obyvatelstvem. Poslední lépe zachovaná stavba, kostel P. Marie Dobré rady z konce 18. století, se tu z valné ãásti zfiítila v roce 1999.

2 2 JiÏnû od b˘valé obce Pohofií na ·umavû je vytvofien rozsáhl˘ komplex polokulturních i pfiirozen˘ch vlhk˘ch a ra‰elinn˘ch luk s vysok˘m zastoupením fiady horsk˘ch druhÛ rostlin. V pozadí je vrch Tischberg (1063 m n. m.) v rakouské ãásti pohofií.

CK 47

207

âeskobudûjovicko Pfiírodní park

Polu‰ka

Vyhlá‰en Nafiízením Okresního úfiadu âesk˘ Krumlov v roce 1999 na území mezi âesk˘m Krumlovem a Kaplicí. Zasahuje do správního území obcí Omlenice, Pfiídolí, RoÏmitál na ·umavû, StfiíteÏ a VûÏovatá Plánû. Plocha pfiírodního parku ãiní 21,9 km2. Území pfiírodního parku je souãástí ·umavského podhÛfií. Nachází se na v˘chodním okraji ãlenité RoÏmberské vrchoviny tvofiené kaplick˘mi svory. Jádrem pfiírodního parku je masiv Polu‰ky (919,4 m n. m.) a Kraví hory (909,7 m n. m.). Zajímavé tvary se zde vyvinuly v dÛsledku periglaciální modelace terénu. Jedná se o mrazové sruby, balvanová mofie a viklan na v˘chodním svahu Polu‰ky. Centrální ãást pfiírodního parku je souvisle pokrytá lesními porosty smrkobukového stupnû s pfievahou smrku s pfiímûsí modfiínu a borovice a s vtrou‰enou jedlí a bukem. PfievaÏující potenciální vegetací jsou zde kvûtnaté buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), které se v‰ak zachovaly jen velmi sporadicky a v netypick˘ch fragmentech. Zachování lesních ekosystémÛ, které se místy svou druhovou skladbou blíÏí pfiirozené, je základním posláním pfiírodního parku. Ochrana lesních porostÛ v tomto území má velk˘ v˘znam

1 1 Severní okraj masivu Polu‰ky, pohled k jihov˘chodu pfies VûÏovatou Pláni na severní ãást pfiírodního parku.

208

CK 48

také z hlediska hydrologického, neboÈ se nacházejí na dÛleÏitém regionálním rozvodí, na nûmÏ leÏí komplex ra‰elini‰È, kter˘ je odvodÀován Moãeradsk˘m, Jíleck˘m (Mal‰ick˘m) a Zubãick˘m potokem do Vltavy a prostfiednictvím Zdíkovského a RoÏnovského potoka náleÏí do povodí Mal‰e. Kvalitu pfiírodního prostfiedí potvrzuje fiada silnû ohroÏen˘ch druhÛ fauny, napfi. jefiábka lesního (Bonasa bonasia), s˘ce rousného (Aegolius funereus), vãelojeda lesního (Pernis apivorus), vydry fiíãní (Lutra lutra) a rysa ostrovida (Lynx lynx). V fiídce osídlené krajinû se zachovaly zbytky kvûtnat˘ch podhorsk˘ch luk ze svazÛ Arrhenatherion a Polygono-Trisetion a krátkostébeln˘ch pastvin svazu Violion caninae s pestrou druhovou skladbou. Extenzivnû vyuÏívanou zemûdûlskou pÛdu rozdûlují ãetné meze a remízky typické pro zdej‰í krajinn˘ ráz s hojn˘mi lemov˘mi spoleãenstvy svazu Trifolion medii. Roztrou‰eny jsou zde i chránûné druhy, napfi. lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Zásadním zmûnám ve jménu modernizace zatím nepodlehla tradiãní architektura obytn˘ch a hospodáfisk˘ch stavení vesniãek (VûÏovatá Plánû, V˘nûzda) a samot tohoto opomíjeného koutu ‰umavského podhÛfií.


Pfiírodní park

Sobûnovská vrchovina

Vyhlá‰en Nafiízením Okresního úfiadu v âeském Krumlovû v roce 1995 na plo‰e 36,6 km2. Rozkládá se na správním území obcí Bene‰ov nad âernou, Besednice, Kaplice a Sobûnov. Sobûnovská vrchovina je souãástí Novohradského podhÛfií. Jejím jádrem jsou Slepiãí hory, jejichÏ hfibet, omezen˘ na v‰ech stranách v˘razn˘mi zlomov˘mi svahy, je tvofien muskoviticko-biotitick˘mi aÏ dvojslídn˘mi Ïulami a granodiority moldanubického plutonu. âlenitá vrchovina pfiechází v centrální ãásti v hornatinu, jejímiÏ nejvy‰‰ími body jsou Kohout (869,5 m n. m.) a geomorfologicky v˘razn˘ Vysok˘ kámen (864,9 m n. m.). Pro vrcholové ãásti jsou charakteristické ãetné formy zvûtrávání a odnosu Ïuly – izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby, Ïokovité balvany, skalní mísy. Hluboké údolí fiíãky âerné rozdûluje území pfiírodního parku na dvû nestejné ãásti – mohutnûj‰í hfibet vlastních Slepiãích hor a niÏ‰í jihozápadní masiv Hradi‰Èského vrchu (779,6 m n. m.). V jeho kulminaãní ãásti se vyvinuly v˘razné periglaciální formy v podobû mrazov˘ch srázÛ, kryoplanaãních plo‰in, puklinov˘ch jeskyní a balvanov˘ch mofií. Vegetaãní kryt pfiírodního parku tvofií z vût‰í ãásti lesy, jejichÏ druhová skladba je zmûnûna proti pÛvodním spoleãenstvÛm ve prospûch smrku a borovice. V kefiovém patfie druhotn˘ch borov˘ch porostÛ je zajímav˘ v˘skyt ol‰e zelené (Duschekia alnobetula). Lesní porosty s druhovou skladbou blíÏící se pfiirozené mají i bohat‰í bylinné patro. Roste v nûm napfi. baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) a dfiípatka horská (Soldanella montana). Zbytky pfiirozen˘ch porostÛ kvûtnat˘ch buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a acidofilních bikov˘ch buãin (Luzulo-Fagetum) se dochovaly pouze v nejvy‰‰ích polohách, nejãastûji na suÈov˘ch partiích svahÛ a vrcholÛ, a jsou chránûny v pfiírodních rezervacích Vysok˘ kámen a ·evcova hora. Kromû tûchto chránûn˘ch území byla na jihov˘chodním okraji obce Besednice zfiízena pfiírodní památka Besednické vltavíny, kde leÏí nalezi‰tû tûchto vzácn˘ch polodrahokamÛ v primární oblasti jejich pádového pole. Ve stfiední ãásti pfiírodního parku jsou lesy vystfiídány mozaikou polí a luk, mezi nimiÏ se

1

dochovaly zbytky ovsíkov˘ch kvûtnat˘ch luk svazu Arrhenatherion a krátkostébeln˘ch pastvin svazu Violion caninae s bohat˘m druhov˘m spektrem rostlin a ÏivoãichÛ. Nejzajímavûj‰ími biotopy jsou vlhké a ra‰elinné louky svazÛ Molinion a Caricion fuscae na svahov˘ch prameni‰tích a podél drobn˘ch vodních tokÛ. Rostou zde napfi. bukvice lékafiská (Betonica officinalis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), vzácnûji ple‰ka stopkatá (Willemetia stipitata), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ojedinûle rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) a velmi vzácnû kru‰tík bahenní (Epipactis palustris). V˘znaãn˘m ekologick˘m a krajinn˘m fenoménem je údolí âerné s pestrou ‰kálou biotopÛ vlastního vodního toku a jeho bezprostfiedního okolí a pfiíkr˘ch svahÛ. Îije zde napfi. kriticky ohroÏená mihule potoãní (Lampetra planeri), pstruh potoãní (Salmo trutta), ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), vydra fiíãní (Lutra lutra) a mnoho dal‰ích druhÛ. V chránûném území se vyskytuje horsk˘ plÏ závornatka kfiíÏatá (Clausilia cruciata) a nûkteré horské druhy mot˘lÛ, napfi. píìalka ãernobílá (Thera britannica). Také z historického hlediska jde o velmi zajímavé území. Na vrcholu Hradi‰Èského vrchu byly odkryty zbytky jednoduchého neúplného valu pravûkého hradi‰tû vybudovaného pravdûpodobnû v pozdní dobû bronzové a pozdûji vyuÏívaného Slovany, jimÏ zfiejmû slouÏilo jako stráÏní bod pfii cáhlovsko-vltavské stezce. Na skalnatém ostrohu nad fiekou âernou jsou zachovány zbytky gotického hradu Sokolãí, kter˘ byl zaloÏen ve 13. století Bene‰em z Michalovic, pozdûji pfiipadl RoÏmberkÛm a jiÏ v polovinû 16. století byl opu‰tûn a propadl postupné zkáze. 1 âlenitá krajina Sobûnovské vrchoviny v pohledu od Pofie‰ínce. V pozadí Sobûnov, nad nímÏ vystupuje vrchol Kohoutu (869,5 m n. m.).

CK 49

209

âeskobudûjovicko Pfiírodní park

Vy‰ebrodsko

Vyhlá‰en Nafiízením Okresního úfiadu v âeském Krumlovû v roce 1995. Rozkládá se v nejjiÏnûj‰í ãásti ãeskokrumlovského okresu podél státní hranice s Rakouskem a na západû sousedí s CHKO ·umava. Zasahuje do správních území obcí Dolní Dvofii‰tû, Horní Dvofii‰tû, Louãovice, Pfiední V˘toÀ a Vy‰‰í Brod a jeho rozloha ãiní 87,2 km2. Území pfiírodního parku je rozdûleno do dvou ãástí, které se li‰í sv˘mi pfiírodními podmínkami. Západní ãást – Luãská hornatina – náleÏí pfiímo k ·umavû. Má vrásno-zlomovou strukturu a je budována pfieváÏnû biotitick˘mi rulami moldanubika a granitoidy moldanubického plutonu. Georeliéf má charakter ploché hornatiny s v˘skytem ãetn˘ch skalních tvarÛ zvûtrávání a odnosu Ïul. V˘chodní ãást území tvofií ãlenité vrchoviny ·umavského a Novohradského podhÛfií. Nejvy‰‰ími body na území pfiírodního parku jsou Hvûzdná (1012,2 m n. m.) a Jezevãí vrch (983,5 m n. m.). Po hfibetech vrcholÛ Hvûzdná, Nad lipovou (948,6 m n. m.) a Jezuitsk˘ les (864,0 m n. m.) v západní ãásti pfiírodního parku prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Souãasn˘ vegetaãní kryt území pfiírodního parku, zejména v jeho ãásti patfiící ·umavû, tvofií souvislé lesní komplexy, v nichÏ se místy zachovaly zbytky pfiirozen˘ch smí‰en˘ch lesÛ. Patfií pfieváÏnû k typu kvûtnat˘ch buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a na chud‰ích kamenit˘ch substrátech se vyskytují kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-Fagetum). K tûmto fytocenózám patfií porosty v PP Medvûdí hora a PP Uhlífisk˘ vrch. Lesy jsou domovem mnoha druhÛ ÏivoãichÛ, které v urbanizované krajinû nepotkáme. Jsou to napfi. ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus) a rejsek horsk˘ (Sorex alpinus). V˘znamn˘mi ekosystémy jsou vlhké louky a ãetná ra‰elini‰tû s pestrou ‰kálou rostlin a ÏivoãichÛ vázan˘ch na tyto biotopy. Také mezi nimi se vyskytuje fiada chránûn˘ch druhÛ, napfi. h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus), chfiástal polní (Crex crex) a my‰ivka horská (Sicista betulina). Typickou ukázkou ekosystému horsk˘ch vrchovi‰tních ra‰elini‰È, jejichÏ v˘skyt zde vyznívá z prostoru centrální ·umavy, je pfiírodní památka Ra‰elini‰tû Kapliãky s porosty ra‰elinné kleãe (Pinus

1 Údolí Mnichovického potoka v centrální ãásti pfiírodního parku u Mnichovic.

210

CK 50

1

×pseudopumilio) a s navazujícími komplexy vlhk˘ch a ra‰elinn˘ch luk svazÛ Calthion, Caricion fuscae a Sphagno recurvi-Caricion canescentis. V˘znamná je zde fiada druhÛ tyrfobiontních mot˘lÛ. V˘razn˘m krajinn˘m fenoménem je údolí Vltavy a soustava vodních tokÛ a jejich údolních niv v povodích Vût‰í a Men‰í Vltavice. Nejv˘znamnûj‰ím sídlem na okraji pfiírodního parku je Vy‰‰í Brod s klá‰terem cisterciáckého fiádu, kter˘ byl od svého zaloÏení v roce 1259 centrem kolonizace v této oblasti. Kromû toho je v území fiada dal‰ích církevních a architektonick˘ch památek. Stfiediskem v˘chodní ãásti pfiírodního parku je Horní Dvofii‰tû, zaloÏené jiÏ ve druhé polovinû 13. století, s pÛvodnû románsky zaloÏen˘m kostelem sv. Michaela, následnû pfiestavûn˘m v pozdnû gotickém slohu. V blízkosti âeského Her‰láku stála na pomezí s Horním Rakouskem stfiedovûká hraniãní tvrz. Dlouhou tradici vyuÏívání toku Vltavy dokládá louãovická papírna Vltavsk˘ ml˘n zaloÏená v letech 1884 –1886. Ojedinûlou technickou památkou je jez typu Huber-Lutz, pevn˘ jez s pohybliv˘m hydrostatick˘m nástavcem. Poloha území dne‰ního pfiírodního parku pfii hranicích s Rakouskem byla po 2. svûtové válce dÛvodem zániku fiady sídel (Kapliãky, Krásná Pole, Mnichovice), takÏe dnes je hustota zalidnûní v tomto území velmi nízká.

Okres âesk˘ Krumlov BESEDNICKÉ VLTAVÍNY I

STR.

176

20 08 1996

âESK¯ JÍLOVEC

STR.

179

23 07 1996

ÚVAL DOLNÍ P¤ÍBRANÍ

STR.

200

18 08 1989

MUCKOVSKÉ VÁPENCOVÉ LOMY (1) SLAVKOVICKÉ LOUKY (2)

STR. STR.

182 193

23 07 1996

CK 51

211

âeskobudûjovicko ÎESTOV

STR.

202

23 07 1996

PRAMENI·Tù POHO¤SKÉHO POTOKA (1) STODÒLECK¯ VRCH (2)

STR. STR.

188 195

14 10 1983

KOTLINA POD PLÁNIâSK¯M RYBNÍKEM (1) OL·INA V NOVOLHOTSKÉM LESE (2) PLÁNIâSK¯ RYBNÍK (3)

STR. STR. STR.

180 184 185

23 07 1996

212

CK 52

Okres âesk˘ Krumlov POHO¤SKÉ RA·ELINI·Tù (1) U T¤Í MÒSTKÒ (2)

STR. STR.

186 199

14 10 1983

MYSLIVNA

STR.

183

18 08 1989

MEDVùDÍ HORA

STR.

181

21 08 1996

SLAVKOVSK¯ CHLUMEK

STR.

194

23 07 1996

CK 53

213

âeskobudûjovicko RA·ELINI·Tù KAPLIâKY

STR.

192

21 08 1996

UHLÍ¤SK¯ VRCH

STR.

197

21 08 1996

ÎOFÍNSK¯ PRALES

STR.

203

14 10 1983

VYSOK¯ KÁMEN

STR.

201

20 08 1996

214

CK 54

Okres âesk˘ Krumlov Památné stromy 1. Modfiín opadav˘, k. ú. Bene‰ov nad âernou, p. ã. 337/5, v b˘valé osadû Tfiebíãko na pravém bfiehu âerné, 1,2 km jihov˘chodnû od Bene‰ova nad âernou. O: 503 cm, Vs: 28 m, S: 200 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. BûleÀ, p. ã. 1065, u kapliãky v zaniklé osadû BûleÀ, strom po‰kozen bleskem. O: 540 cm, Vs: 18 m, S: 250 let. 3. Hru‰eÀ obecná, k. ú. âefiín, p. ã. 690, na jiÏním okraji osady Moãerady, u odboãky polní cesty do zaniklé osady Skupeãné, severnû od RoÏmitálu na ·umavû. O: 430 cm, Vs: 16 m, S: 250 let. 4. Javor babyka, k. ú. âesk˘ Krumlov, p. ã. 798/6, v areálu stanice mlad˘ch pfiírodovûdcÛ v mûstské ãásti ·piãák v severní ãásti mûsta. O: 210 cm, Vs: 10 m, S: 150 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. âesk˘ Krumlov, p. ã. 223, u mostu Dr. E. Bene‰e pfies Vltavu, za budovou základní ‰koly v Linecké ulici jiÏnû od námûstí. O: 345 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 6. Dub letní, k. ú. Dûkanské Skaliny, p. ã. 2327/1, v blízkosti chaty na jihov˘chodním okraji osady Pusté Skaliny. O: 425 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Dûkanské Skaliny, p. ã. 346/1, na západním okraji osady Dûkanské Skaliny, 10 m od rohu b˘valé usedlosti u cesty do Sobûnova. O: 410 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Dûkanské Skaliny, p. ã. 346/7, uprostfied osady Dûkanské Skaliny, asi 100 m západnû od odboãky silnice na Sobûnov. O: 437 cm, Vs: 32 m, S: 250 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Dûkanské Skaliny, p. ã. 13, na severov˘chodním okraji osady Dûkanské Skaliny u ã. p. 1, u cesty do Velk˘ch Skalin. O: 480 cm, Vs: 27 m, S: 280 let. 10. Lípa malolistá, k. ú. Dlouhá, p. ã. 1060, u kapliãky v loukách, 100 m severnû od osady Dlouhá, v˘chodnû od silnice Dlouhá – Vele‰ín. O: 350 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 11. Javor klen, k. ú. Hartunkov, p. ã. 7/1, v severov˘chodní ãásti osady Hartunkov po levé stranû pfiíjezdové cesty od Bene‰ova nad âernou. O: 310 cm, Vs: 23 m, S: 150 let. 12. Lípa malolistá, k. ú. Hnûvanov, p. ã. 3562/6, v jihozápadní ãásti osady Michnice poblíÏ rybníãka u kravína, 2 km severov˘chodnû od RoÏmitálu na ·umavû. O: 560 cm, Vs: 29 m, S: 300 let. 13. Dub letní, k. ú. Hrudkov, p. ã. 1887/2, mezi lev˘m bfiehem vodní nádrÏe Lipno II a silnicí Vy‰‰í Brod – Kyselov, severozápadnû od Vy‰‰ího Brodu. O: 490 cm, Vs: 24 m, S: 250 let. 14. Javor klen, k. ú. Jenín, p. ã. 2900, na severní stranû cesty, 1 km severozápadnû od osady Jenín. O: 580 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 15. Dub letní, k. ú. Klení, p. ã. 72/3, na vzdu‰né stranû hráze Malého Klenského rybníka, 800 m jihov˘chodnû od stfiedu osady Klení. O: 430 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 16. Lípa malolistá, k. ú. Klení, p. ã. 171/3, uprostfied pastviny jiÏnû od Malého Klenského rybníka jiÏnû od osady Klení, 200 m v˘chodnû od silnice Klení – Bene‰ov nad âernou. O: 685 cm, Vs: 27 m, S: 300 let. 17. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Malãice, p. ã. 713/2, v severní ãásti osady Malãice u ã. p. 20, v˘chodnû od pfiíjezdové cesty od Mirkovic. O: 311 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 18. Lípa malolistá, k, ú. Mostky, p. ã. 1655, v b˘valé osadû KvûtoÀov v údolí potoka Kamenice, 3 km jihov˘chodnû od Kaplice. O: 620 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 19. Ka‰tanovník jedl˘, k. ú. Netfiebice, p. ã. 3527/1, u hlavního tahu mezinárodní silnice (E 55) v centru obce. O: 295 cm, V: 13 m, S: 140 let. 20. Lípa malolistá, k. ú. Slupenec, p. ã. 434/2, na jiÏním okraji osady Drahoslavice severozápadnû od Pfiídolí. O: 513 cm, Vs: 32 m, S: 250 let. 21. Lípa malolistá, k. ú. Slavkov u âeského Krumlova, p. ã. 1665/1, na západním okraji obce Slavkov u poÏární zbrojnice, u odboãky silnice do Svûtlíku. O: 430 cm, Vs: 21 m, S: 200 let.

1

2

1

Javor klen u cesty asi 1 km severozápadnû od osady Jenín.

2

Lípa malolistá uprostfied pastviny jiÏnû od Malého Klenského rybníka, jiÏnû od osady Klení, v˘chodnû od silnice Klení – Bene‰ov nad âernou.

CK 55

215

âeskobudûjovicko 22. Lípa velkolistá, k. ú. Suchdol u Bujanova, p. ã. 2326, v zaniklé osadû Svinihlavy, 200 m západnû od silnice Bujanov – Omlenice, 1 km severozápadnû od Bujanova. O: 712 cm, Vs: 29 m, S: 350 let. 23. Lípa malolistá, k. ú. Suchdol u Bujanova, p. ã. 85/1, na západní stranû silnice v zaniklé osadû Svinihlavy, 1 km severozápadnû od Bujanova. O: 650 cm, Vs: 30 m, S: 350 let. 24. Lípa velkolistá, k. ú. Svéraz, p. ã. 2459/1, skupina 2 lip u cesty pod rekreaãními objekty na jihozápadním okraji osady Svéraz. O: 620 a 510 cm, Vs: 17 m, S: 300 – 350 let. 25. Lípa velkolistá, k. ú. ·ebanov, p. ã. 1455, na jiÏním okraji chatové osady M˘tina, asi 30 m od cesty z Hofiic na ·umavû do Muckova. O: 770 cm, Vs: 18 m, S: 350 let. 26. Lípa malolistá, k. ú. Velké StráÏné, p. ã. 10, nad kapliãkou ve vzdálenosti 40 m severozápadnû od silnice Svûtlík – Vûtfiní v místû zaniklé osady Velké StráÏné. O: 312 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 27. Dub letní, javor klen a lípa malolistá, k. ú. Velk˘ Jindfiichov, p. ã. 1655, 1657, 1658, 1659, skupina tfií stromÛ po obou stranách pfiíjezdové cesty k hájovnû v severov˘chodní ãásti osady âerné Údolí. O: dub 425 cm, javor 480 cm, lípa 405 cm, Vs: 26 – 28 m, S: 250 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Záhofií u Vûtfiní, p. ã. 2752/2, skupina 2 lip za stodolou opu‰tûného statku v b˘valé osadû Dolní Svûtlá severnû od Mal‰ína. O: 490 a 458 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 29. Lípa malolistá, k. ú. Záhofií u Vûtfiní, p. ã. 4308, trojkmenná lípa pfii místní komunikaci v zaniklé osadû Dolní Svûtlá severnû od Mal‰ína. O: 810 cm, Vs: 29 m, S: 300 let. 30. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Zahrádka, p. ã. 2053/5, na západní stranû cesty z osady Moãerady do osady Zahrádka 600 m severnû od Moãerad, severnû od RoÏmitálu na ·umavû. O: 298 cm, Vs: 17 m, S: 150 let. 31. Lípa malolistá, k. ú. Zahrádka, p. ã. 2053/5, u chaty na okraji lesa na severozápadním okraji osady Zahrádka, severnû od RoÏmitálu na ·umavû. O: 475 cm, Vs: 33 m, S: 200 let. 32. Lípa velkolistá, k. ú. Îestov, p. ã. 21, u rekreaãní chalupy v osadû Îestov. O: 528 cm, Vs: 24 m, S: 250 let.

3

3 Mohutná lípa velkolistá v zaniklé osadû Svinihlavy, 200 m západnû od silnice Bujanov – Omlenice, 1 km severozápadnû od osady Bujanov.

216

CK 56

Besednické vltavíny I

Recommend Documents