Beispiele totalitärer Regimes im 20. Jahrhundert

Beispiele totalitärer Regimes im 20. Jahrhundert Vertiefende Information zum Thema Totalitarismus Autorin des Arbeitsblatts: Kateřina Bradáčová ----------------------Arbeitsblatt für Schüler/innen im Alter: 14-18 Jahre Fächer: Geschichte, Sozialkunde (Politologie) Erabeitungszeit: 2 Unterrichtsstunden Unterrichtsform: Gruppenarbeit, Diskussion Vorkenntnisse: Grundlagen zu den historischen Ereignissen in den 1920er bis 1940er Jahren, Charta der Menschenrechte und Freiheiten Materialien: Blatt DIN A4, etwas zum Schreiben -----------------------

Faschismus Die totalitäre Diktatur des Faschismus herrschte in den 1920er bis 1940er Jahren unter anderem in Italien. Es handelte sich um eine radikale politische Bewegung unter Führung von Benito Mussolini, die sich gegen Sozialismus und Kommunismus abgrenzte. Typisch waren gewaltsame Durchsetzung und unbeschränkte Machtausübung sowie unbegrenzter politischer Aktionismus. Giovanni Gentile, der führende Parteiideologe, charakterisierte das System folgendermaßen: Der Faschismus „ist für die einzige Freiheit, die ernst genommen werden kann, nämlich für die Freiheit des Staates und des Individuums im Staat. Denn es liegt für den Faschismus alles im Staate beschlossen. Nichts Menschliches oder Geistiges besteht an sich, noch weniger besitzt dieses irgendeinen Wert außerhalb des Staates. In diesem Sinn ist der Faschismus totalitär, und der faschistische Staat als Zusammenfassung und Vereinheitlichung aller Werte Benito Mussolini und Adolf Hitler, Quelle: Wikimedia commons.org gibt dem Leben des ganzen Volkes seine Deutung, bringt es zur Entfaltung und bekräftigt es. – Außerhalb des Staates darf es keine Individuen noch Gruppen (politische Parteien, Vereine, Syndikate und Klassen) geben.“1 Auch Mussolini selbst sagte: „Alles im Staate, nichts außerhalb des Staates, nichts gegen den Staat“2. Merkmale des italienischen Faschismus: • ein extremer Nationalismus • eine durch Krieg angestrebte Großmachtstellung für Italien im Mittelmeerraum • die Betonung des „Willens zur Macht“ (Friedrich Nietzsche) • das autoritäre Führerprinzip (Vilfredo Pareto) • eine totalitäre, von einer Geheimpolizei abgesicherte Verschmelzung von Staat und alleinregierender Partei

1 2

Walter Schlangen: Die Totalitarismus-Theorie. Entwicklung und Probleme. Kohlhammer, 1976. S. 13. S. 12.

1

•

Etatismus – die Lösung der gesellschaftlichen und wirtschaftlichen Probleme erfolgt durch staatliche Regelungen

Erst seit den 1930er Jahren, infolge der politischen Koalition mit Hitler, war der Faschismus auch antisemitistisch geprägt, wobei das Ziel nicht die Vernichtung der europäischen Juden war, sondern ihre Entrechtung, Enteignung und Vertreibung.

Nationaler Sozialismus Bezeichnet ideologische Strömungen und politische Parteien, die um 1890 in Europa entstanden. Der Begriff verbindet Nationalismus (das Ziel ist, die Nation und den Staat zu Einem zusammenzufügen) und Sozialismus (er betont die Grundwerte wie Gleichheit, Gerechtigkeit und Solidarität). Mit der Entstehung der NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei) im Jahre 1920 wurde der Begriff „nationaler Sozialismus“ zum Synonym für „Nationalsozialismus“. Heute wird damit oft Rassismus, Imperialismus, Totalitarismus und Völkermord assoziiert.

Nationalsozialismus Dieser Begriff bezeichnet eine radikal antisemitische, antikommunistische und antidemokratische Ideologie und politische Bewegung in Deutschland und zum Teil in Österreich in den Jahren 1920-1945. Der wesentliche Unterschied zwischen dem Nationalsozialismus und dem Faschismus besteht im kriegerischen Rassenimperialismus und dem von Vernichtungswillen geprägten Antisemitismus. Ähnlich wie im Faschismus wird auch im Nationalsozialismus über den „totalen Staat“ als Identität von Staat und Gesellschaft gesprochen – „Ein solcher Staat lässt in seinem Innern keinerlei staatsfeindliche, staatshemmende oder staatszerspaltende Kräfte aufkommen.“ (Carl Schmitt). Gemäß der Unterscheidung von Freund und Feind, von volksgemäß und volksfremd, von deutsch und undeutsch wird definiert, was im totalen Staat auszumerzen ist. Das Programm des Nationalsozialismus wurde im Jahre 1920 im „25-Punkte-Programm“ formuliert, die außen- und bevölkerungspolitischen Ziele beschrieb Adolf Hitler in „Mein Kampf“ (1924-26). Merkmale des Nationalsozialismus: - Führerkult und Führerstaat - zentrale Rolle der Propaganda und Zensur - Militarismus und Imperialismus - Blut-und-Boden-Mythos – die Verherrlichung des Bauernstandes - Rassentheorie – Vorherrschaft der Arier, Theorie des Übermenschen - Antisemitismus und Holocaust – systematische Verfolgung und Ermordung der Juden Nationalsozialistische Symbole: - Swastika oder auch Hakenkreuz (rechtsdrehend) - Bezeichnung der Gruppe SS (Schutzstaffel) mit den Runensymbolen und mit sog. Totenkopf - Grußformel „Sieg Heil“, „Heil Hitler“ - Lieder „Die Fahne hoch!“, „Sturm, Sturm, Sturm“ und andere - die Hymne des Dritten Reichs: „Das Lied der Deutschen“ komponierte im Jahre 1841 August Heinrich Hoffmann von Fallersleben, im Jahre 1922 wurde es offizielle Hymne Deutschlands (mit Melodie des österreichischen „Kaiserlieds“ von Joseph Haydn). Urpsrpünglich waren es drei Strophen. Die erste Strophe, beginnend mit den Worten „Deutschland, Deutschland über alles“, wurde während des Dritten Reichs 2

missbraucht. Heute wird als offizielle Hymne Deutschlands nur die dritte Strophe, beginnend mit „Einigkeit und Recht und Freiheit“, verwendet.

→

Finden und diskutieren... 1) Wie war die Situation nach dem Ersten Weltkrieg in Deutschland (politisch, wirtschaftlich, sozial)? 2) Wie unterscheiden sich Faschismus und Nationalsozialismus voneinander? 3) Auf dieser Webseite (www.dhm.de/lemo/html/dokumente/nsdap25/index.html) findet ihr das 25-Punkte-Programm der nationalsozialistischen Ideologie aus dem Jahre 1920. In welchen Punkten werden die Menschenrechte gebrochen und welche genau betrifft es? In welchen Punkten zeigen sich die Merkmale des totalitären Regimes?

Sozialismus Die Grundwerte des Sozialismus sind Gleichheit, Gerechtigkeit und Solidarität. Die politische Idee ist, eine solidarische Gesellschaft zu schaffen, in der diese Grundwerte und Freiheit verwirklicht werden. Die Hauptrolle bei der Entscheidung über ökonomisches Vorgehen besitzt der Staat. Das Privateigentum an Produktionswerten schafft demnach soziale und ökonomische Abhängigkeit. Die Idee des Sozialismus entwickelte sich in verschiedenen Geschichtsetappen unterschiedlich. Unter den Begriff „Sozialismus“ gehören viele politische Bewegungen und Parteien. Anfang des 20. Jahrhunderts entstanden zwei Richtungen – demokratischer und autoritärer Sozialismus (Marxismus-Leninismus). Nach dem zweiten Weltkrieg entstanden noch andere Formen der autoritären sozialistischen Regierungen – in China, im ehemaligen Jugoslawien und in anderen sogenannten Volksrepubliken des ehemaligen Ostblocks (darunter auch die Tschechoslowakei).

Kommunismus Kommunismus ist die Bezeichnung der politischen Lehren und Bewegungen, deren Ziel es ist, eine klassenlose Gesellschaft zu schaffen, wie es Karl Marx (1818-1883) und Friedrich Engels (1820-1895) beschrieben. Laut Marx entwickelt sich der Kommunismus als Gesellschaftsform allmählich in verschiedenen Phasen. Nach der vorübergehenden Phase des Kapitalismus, der notwendig zusammenstürzen muss, und nach der Revolution Von links: Karl Marx, Friedrich Engels, Quelle: wikipedia.cz und der Diktatur des Proletariats folgt die Phase des Sozialismus. Kollektives Eigentum der Produktionsmittel sieht Karl Marx als eine ökonomische Basis für die höheren Stufen der kommunistischen Gesellschaft. Das Ergebnis ist, dass alles allen gehört. Karl Marx und Friedrich Engels formulierten diese Gedanken im Jahre 1848 im „Manifest der Kommunistischen Partei“, das sie für den Bund der Kommunisten, eine kleine Arbeiterorganisation, verfassten. Sie wollten gegen trostlose Situation der Arbeiter kämpfen, die keine ordentlichen Arbeitsbedingungen oder –verträge hatten, und vielfach durch Kapitalisten ausgebeutet wurden. Ihre Ideen werden mit dem Begriff „Marxismus“ bezeichnet. Marxismus verbreitete sich in unterschiedlichen Varianten in allen europäischen Staaten.

3

Marxismus-Leninismus und Stalinismus Der erste Staat, den Kommunisten beherrschten, war Russland. Die Bolschewiki (Kommunistische Partei Russlands) kamen durch die Revolution vom 7. November 1917 an die Macht. Nach dem damals gültigen julianischen Kalender war in Russland der 25. Oktober und deshalb wurde die Revolution „Große sozialistische Oktoberrevolution“ genannt. Da der führende Ideen- und Revolutionsträger Wladimir Iljitsch Uljanov war (bekannt durch den Von links: Stalin und Lenin, Quelle: wikipedia.cz Kampfnamen Lenin = „anhören“), wird diese Ideologie als „Marxismus-Leninismus“ bezeichnet. Der Grundgedanke ist eine Diktatur des Proletariats, die durch gewählte Vertreter (Sowjets) unbeschränkt ausgeübt wird. MarxismusLeninismus fordert Abschaffung oder markante Beschränkung der kirchlichen Macht, gute soziale Bedingungen für alle Bürger und entscheidende Rolle der Schwerindustrie. Lenin trat im Jahre 1922 aus Gesundheitsgründen ab (im Jahre 1924 starb er) und nach längerem Gewaltkampf übernahm im Jahre 1927 Iossif Wissarionowitsch Dschughaschwili die Regierung im Land, bekannt unter den Spitznamen „Stalin“ (russisch „Mann aus Stahl“), den Lenin für ihn auswählt hatte. Stalin blieb an der Macht bis zu seinem Tod im Jahre 1953. Die Etappe seiner Regierung wird als „Stalinismus“ bezeichnet. Stalin setzte die Ideen des Marxismus-Leninismus fort, aber die Diktatur des Proletariats veränderte sich zur totalitären Diktatur einer Person – Stalins. Auch nach seinem Tod blieb diese Ideologie am Leben, bis zur „Perestroika“ (= Umbau, Umgestaltung) in den 1980er Jahren. In dieser Zeit wurde das Regime schwächer und schließlich brach es zusammen. Die Ideologie des Stalinismus übernahmen auch solche Staaten, die nach dem Zweiten Weltkrieg unter den Einfluss der Sowjetunion geraten waren. Darunter auch die Tschechoslowakei und die DDR. Merkmale des Stalinismus: - Zwangskollektivierung in der Landwirtschaft und damit verbundener polititscher Terror (an der Folgen der daraus entstandenen Hungersnot starben rund 6 Mio. Menschen) - Industrialisierung – vor allem in der Schwerindustrie - Verstaatlichung der Privatunternehmen, zentral geplante Wirtschaft - Zwangsumsiedlungen ganzer Völker - die Macht ist in den Händen einer Person (Stalins) konzentriert - physische Likvidation vermeintlicher Gegner der kommunistischen Partei oder der Vertreter anderer kommunistischer Theorien; parteiinterne (auch stalinische) Säuberungen in den Jahren 1936-1938, 1,5 Mio. Menschen wurden verhaftet, fast 700 000 erschossen - Errichtung von Gulags - Personenkult um Stalin Symbole des Kommunismus: - Hammer und Sichel (Symbole der Bauern und Arbeiter) - der fünfzackige rote Stern (bereits in den 1840er Jahren wurde er verwendet und an der Kopfbedeckung getragen) - rote Fahne (bereits in der Zeit der Pariser Kommune) - das Lied „Die Internationale“ (Text von Eugène Pottier, 1871, Melodie von Pierre De Geyter, 1888) - Anrede „Genosse“, „Genossin“ 4

→

Finden und diskutieren... 1) Wer regierte in Russland vor der Großen Oktoberrevolution? Warum kam es zu der Oktoberrevolution? 2) Vergleicht die Merkmale des Stalinismus mit den Merkmalen des Nationalsozialismus und Faschismus. Warum wird der Stalinismus als ein totalitäres Regime bezeichnet? 3) Informiert euch über den Begriff „Gulag“. Was ist das und existierte etwas Ähnliches auch während des Nationalsozialismus und Faschismus? 4) Sucht Informationen über Stalinismus in der DDR. Wie und wann kamen die Kommunisten an die Macht und wie hießen die ersten Vertreter der Regierung? Gab es in der DDR auch ähnliche „Säuberungen“ oder Prozesse mit „ungeduldeten Personen“ wie in der Sowjetunion?

→ Tipps zur vertiefenden Lektüre und Tipps für Links: • • • •

• •

Richard Overy: Die Diktatoren. Hitlers Deutschland, Stalins Rußland. Deutsche Verlags-Anstalt, 2005. Arbeitsblätter der Brücke/Most-Stiftung zum Prager Frühling: http://www.zeitzeugendialog.de/index.php?id=894 Dossier Geschichte und Erinnerung. Bundeszentrale für politische Bildung. http://www.bpb.de/themen/DU8MZJ,0,Geschichte_und_Erinnerung.html Dossier Nationalsozialismus und Zweiter Weltkrieg. Bundeszentrale für politische Bildung. http://www.bpb.de/themen/XNLHOF,0,Nationalsozialismus_und_Zweiter_Weltkrieg. html Spezial: Prager Frühling. Bundeszentrale für politische Bildung. http://www.bpb.de/themen/INEDB7,0,Prager_Fr%FChling.html Die Sendung: Auf den Spuren der Diktatur. Bundeszentrale für politische Bildung. http://www.bpb.de/themen/JIRGFC,0,Kontraste_Auf_den_Spuren_einer_Diktatur_.ht ml

5

Příklady totalitárních režimů 20. století Další rozvíjení tématu totalitarismus Autorka pracovního listu: Kateřina Bradáčová ----------------------Pracovní list pro žáky věkové kategorie: 14-16 let Předměty: Dějepis, Základy společenských věd (Politologie), Občanská nauka Čas pro zpracování listu: 2-3 vyučovací hodiny Forma: skupinová práce, diskuse Znalosti: základní historické události v období 20. až 40. let 20. století, Základní listina lidských práv a svobod Materiály: čtvrtka nebo obyčený papír A4, psací potřeby -----------------------

Fašismus Je příkladem totalitní diktatury, která panovala v Itálii 20. až 40. let 20. století. Fašismus byl radikálním politických hnutím pod vedením Benito Mussoliniho, které se vymezovalo proti socialismu a komunismu. Typické pro něj bylo násilné uplatnění moci a její neomezené vykonávání, neomezený politický akcionismus. Giovanni Gentile, to je jméno hlavního stranického ideologa fašismu. Fašismus podle něj prosazuje „jedinou svobodu, kterou lze brát vážně, a to svobodu státu a individua ve státě. Neboť pro fašismus je vše rozhodováno ve státě. Samo o sobě neexistuje nic lidského nebo duchovního, ještě méněcenné je toto mimo stát. V tomto smyslu je fašismus totalitární a fašistický stát dává životu celého národa v této souvislosti a jednotě všech hodnot význam, rozvíjí ho a posilňuje. – Mimo stát nesmí existovat žádná individua nebo skupiny (politické strany, spolky, syndikáty a třídy).“ I sám Mussolini říkal: „Vše ve státě, nic mimo stát, nic proti státu“.

Benito Mussolini a Adolf Hitler, Zdroj: Wikimedia commons.org

Znaky fašismu: • extrémní nacionalismus • Itálie jako velmoc ve Středomoří, čehož má být dosaženo pomocí války • zdůraznění „vůle k moci“ (Friedrich Nietzsche) • autoritativní princip vládce (Vilfredo Pareto) a s tím spojený kult osobnosti • totální splynutí státu a jediné vládnoucí strany, na který dohlíží tajná policie • etatismus – řešení veškerých společenských a hospodářských problémů má na starost pouze stát a jeho nařízení Teprve ve 30. letech 20. století se díky politické koalici s Hitlerem stal znakem fašismu také antisemitismus. Cílem antisemitismu v Itálii však nebylo zlikvidovat evropské Židy, nýbrž jim “pouze” odebrat veškerá práva, majetek a vyhnat je.

1

Národní socialismus Označuje ideologické proudy a politické strany, které začaly v Evropě vznikat kolem roku 1890. Tento pojem spojuje dva různé proudy – nacionalismus (cílem je spojení národa a státu v jedno) a socialismus (zdůrazňuje základní hodnoty jako rovnost, spravedlivost a solidaritu). Se vznikem NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei = Národně socialistická dělnická strana Německa) v roce 1920 se pojem „národní socialismus“ stal synonymem pro „nacismus“. Dnes je tedy spojován s rasismem, imperialismem, totalitarismem a genocidou, i když byl původně spojován s jinými hodnotami.

Nacismus Tento pojem označuje radikální antisemitskou, antikomunistickou a antidemokratickou ideologii a politické hnutí v Německu a částečně i v Rakousku v letech 1920-1945. Rozdíl mezi nacismem a fašismem najdeme v jejich programech – nacismus upřednostňuje tzv. princip Führera, militarismus („ve válce se stát stává státem“ – Hans Freyer; hnacím motorem státu je neustálá připravenenost k válce), rasový imperialismus a jedinečnost německé ideologie. Stejně jako fašismus hovoří i nacismus o tzv. „totálním státě“ jako identitě státu a společnosti – „Takový stát nedá uvnitř sebe vzniknout žádným protistátním silám, které by mu bránily v existenci nebo ho rozdělovaly.“ (Carl Schmitt). Podle rozlišení přítele od nepřítele, národu blízkého od národu cizího, německého od neněmeckého lze oddělit to, co má být v totálním státě vymíceno. Program nacismu byl zformulován v roce 1920 ve 25 bodech, cíle zahraniční politiky a politiky obyvatelstva popsal Adolf Hitler v „Mein Kampf“ (sepsané 1924-26). Znaky nacismu: - kult vůdce (Führer) a vůdcovský stát - centrální role propagandy a cenzury - militarismus a imperialismus - ideologie krve a půdy (Blut-Boden-Mythos) – oslava venkova a sedláků - teorie nadřazenosti árijské rasy, teorie nadčlověka - antisemitismus a holokaust – systematické pronásledování a zatýkání Židů - konečné řešení židovské otázky – nacistický plán z roku 1942 na likvidaci evropských Židů jako vyústění holokaustu Symboly nacismu: - svastika čili hákový kříž (pravotočivá) - označení skupiny SS (Schutzstaffel = ochranný oddíl) runami a tzv. Totenkopf - zdravice „Sieg Heil“, „Heil Hitler“ - písně „Die Fahne hoch!“, „Sturm, sturm, sturm“ a další - hymna Třetí říše – „Das Lied der Deutschen“ složil již roku 1841 August Heinrich Hoffmann von Fallersleben, v roce 1922 se stala oficiální hymnou Německa (na melodii rakouské „Kaiserlied“ Josepha Haydna). Měla celkem tři sloky. První sloka začínající slovy „Deutschland, Deutschland über alles“ byla zneužita právě v době existence Třetí říše. V dnešní době je oficiální hymnou Německa pouze třetí sloka „Einigkeit und Recht und Freiheit“.

→

Zjistěte a diskutujte... 1) Jaká byla situace v roce 1920 v Německu? 2) Jak se od sebe odlišuje fašismus a nacismus? 3) Na této webové adrese najdete 25bodový program nacistické ideologie v Německu z roku 1920. V jakých bodech byste našli porušení lidských práv a kterých práv konkrétně se to týká? Ve kterých bodech programu byste našli znaky totalitního režimu? 2

Socialismus Pojem „socialismus“ nebyl nikdy jednoznačně definován a zahrnuje v sobě řadu politických hnutí a stran. Základními hodnotami socialismu jsou rovnost, spravedlnost a solidarita, protože jeho politickou myšlenkou je vytvořit solidární společnost, ve které jsou tyto základní hodnoty a svoboda uskutečňovány. Ústřední roli pro rozhodování o ekonomických postupech zaujímá stát. Soukromé vlastnictví je v takovém státě pozměněno, neboť vytváří pouze sociální a ekonomickou závislost. V různých dějinných etapách doznala myšlenka socialismu určitých změn. Na počátku 20. století se socialismus rozdělil na demokratickou a autoritární formu (marxismus-leninismus). Po druhé světové válce se objevily další formy autoritárních socialistických vlád – v Číně, v bývalé Jugoslávii a v celé řadě tzv. lidových republik bývalého Východního bloku (mezi nimi i Československo).

Komunismus Je označení politických nauk a hnutí, které si kladou za cíl uskutečnění beztřídní čili rovnostářské společenosti tak, jak ji hlásali Karl Marx (1818-1883) a Friedrich Engels (1820-1895). Podle Marxe se komunismus jako forma společnosti vyvíjí postupně v různých fázích. Po přechodné fázi kapitalismu, který se nutně musí zhroutit, a po revoluci a diktatuře proletariátu následuje fáze socialismu. Zleva: Karl Marx, Friedrich Engels, Zdroj: wikipedia.cz Kolektivní vlastnictví výrobních prostředků vidí Karl Marx jako ekonomický základ vyšších fází komunistické společnosti. Výsledkem je, že vše patří všem. Karl Marx a Friedrich Engels formulovali tyto myšlenky v roce 1848 v „Manifestu komunismu“, který sepsali pro Svaz komunistů, malou dělnickou organizaci. Chtěli tím bojovat proti bezútěšné situaci dělníků, kteří neměli stanovené řádné pracovní podmínky nebo smlouvy, a byli tak vykořisťováni kapitalisty. Jejich myšlenky se označují pojmem „marxismus“. Myšlenka marxismu se dostala v různých podobách do všech evropských států, kde se ji její představitelé pokoušeli uskutečnit.

Marxismus-leninismus a stalinismus Prvním státem, který ovládli komunisté, se stalo Rusko, resp. Sovětský svaz. Bolševici (Komunistická strana Ruska) se 7. listopadu 1917 zmocnili vlády. Protože podle tehdy v Rusku platného juliánského kalendáře bylo 25. října, nazývá se tato událost Velká říjnová socialistická revoluce. Protože vůdcem revoluce a nositelem myšlenky marxismu v Sovětském svazu byl Vladimír Iljič Uljanov (známý jako Lenin = válečné jméno znamenající „naslouchat“), označuje se tato ideologie jako „marxismus-leninismus“. Hlavní myšlenkou je diktatura proletariátu prostřednictvím Zleva: Stalin a Lenin, Zdroj: wikipedia.cz zvolených zástupců, tzv. sovětů, které mají moc nad vším. Marxismus-leninismus požaduje zrušení nebo výrazné omezení moci církví, dobré sociální podmínky pro všechny obyvatele nebo rozhodující úlohu těžkého průmyslu. Lenin v roce 1922 ze zdravotních důvodů odstupuje (v roce 1924 umírá) a po delším boji o moc přebírá v roce 1927 vládu v zemi Josif Vissarionovič Džugašvili, známý pod přezdívkou Stalin (rusky „muž z oceli“), kterou mu vybral Lenin sám. Stalin zůstává u moci až do své smrti v roce 1953. Období jeho vlády se označuje jako „stalinismus“. Stalin dál 3

prosazuje myšlenky marxismu-leninismu, ale diktatura proletariátu se proměňuje v totalitní diktaturu jedné osoby – Stalina. I po jeho smrti se tato ideologie udržela až do tzv. perestrojky (= přestavby) v 80. letech 20. století, která přinesla zmírnění režimu a nakonec i jeho pád. Tuto ideologii také převzaly státy, které skončily pod vlivem Sovětského svazu po druhé světové válce. Mezi nimi i Československo a NDR. Znaky stalinismu: - nucená kolektivizace zemědělství a s ní spojený politický teror (následkem byl hladomor a smrt více než 3 milionů lidí) - industrializace – především zbrojní průmysl - zestátnění soukromých podniků, centrálně plánované hospodářství - nucené přesidlování obyvatel - veškerá moc je soustředěna v rukou malé skupiny lidí - fyzická likvidace odpůrců komunistické strany, zastánců odlišných teorií komunismu, tzv. Stalinovy čistky v letech 1936-38 - zakládání gulagů - Stalinistický kult osobnosti Symboly komunismu: - srp, kladivo (symboly rolnictva a dělnictva) - rudá pěticípá hvězda (již za Marxe, připnuta na pokrývce hlavy) - rudá vlajka (již za doby Pařížské komuny) - píseň Internacionála (text Eugène Pottier, 1871, hudba Pierre De Geyter, 1888) - oslovení „soudruhu“, „soudružko“

→

Zjistěte a diskutujte... 1) Kdo vládnul v Rusku před Velkou říjnovou revolucí? 2) Srovnejte znaky stalinismu se znaky nacismu a fašismu. Proč je stalinismus označován jako totalitární/totalitní režim? 3) Zjistěte něco více o pojmu „gulag“. Co to je a existovalo něco podobného v nacistickém a fašistickém režimu? 4) Najděte informace o stalinismu v Československu. Kdy se dostali komunisté k vládě a jak se jmenovali první vládní představitelé? Probíhaly podobně jako v Sovětském svazu tzv. „čistky“ nebo procesy s režimu nepohodlnými lidmi?

Komunismus po roce 1953 v Československu Rok 1953 je pro vývoj komunismu důležitým rokem. V roce 1953 totiž umírá Stalin i Gottwald, který byl strůjcem čistek, zatýkání a vykonstruovaných procesů v Československu. Nové vedení v Sovětském svazu odsoudilo kult Stalinovy osobnosti – probíhá tzv. destalinizace. Tvář komunistické strany v obou zemích se začíná pomalu měnit – toto období bývá označováno jako období tání. V Československu se tak děje o něco později – koncem 50. let a hlavně v 60. letech. Už neprobíhají žádné velké čistky a zatýkání, pracovní tábory začínají pomalu mizet, přísnost právního systému se zmírňuje. Nic se ale nemění na vedoucí roli komunistické strany v oblastech hospodářství a života občanů a státu. V 60. letech se do vedení komunistické strany dostal Alexander Dubček, který se se skupinou dalších lidí pokoušel o „socialismus s lidskou tváří“. Tento pokus byl však přerušen 21. srpna 1968 okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a postupným odstraněním Dubčeka z vládnoucí pozice. Na jeho místo nastupuje v roce 1969 Gustáv Husák a nastává tzv. „období normalizace“. To znamenalo návrat zhruba do poloviny 50. let, před dobu tání. Opět probíhají personální čistky především na vedoucích pozicích v komunistické straně a vyloučení ze strany (na 327 000 lidí), je obnovena cenzura, ruší se mnoho zájmových a politických sdružení, která mohla v 60. letech vzniknout, lidé, kteří jsou režimu nepohodlní, 4

jsou propoušteni ze zaměstnání a působení v podobném zaměstnání jim je zákázáno (týkalo se zhruba 350 000 lidí), mnoho jich proto odchází do exilu. Proti okupaci Československa v roce 1968 se na protest upálili tři studenti – v lednu 1969 Jan Palach, v únoru 1969 Jan Zajíc (oba v Praze) a v dubnu 1969 Evžen Plocek (v Jihlavě). Během roku 1969 se konaly demonstrace, proti kterým bylo vždy tvrdě zakročeno.

→ Tipy na literaturu a odkazy: •

Pracovní listy Nadace Brücke/Most o Pražském jaru 1968: http://www.zeitzeugendialog.de/index.php?id=894

•

www.totalita.cz - Přesně deset let po revolučních listopadových událostech roku 1989 se na internetu objevil web Totalita. Jeho autoři se snaží popsat historii období let 1945 - 1989 tak, aby se návštěvník dozvěděl, jakým způsobem se komunisté dostali k moci a jak vypadal život normálního člověka pod jejich vládou. "Nechceme, aby mladí lidé podlehli současné komunistické propagandě a díky tomu iluzi o způsobu života před rokem 1989. Postupně se věnujeme i souvisejícím událostem evropským, která s tématem souvisejí," říká o důvodech existence webu Totalita jeden z jeho autorů Tomáš Vlček.

•

Školní portál Českého rozhlasu - http://www.rozhlas.cz/skolniportal/portal/ Školní portál Českého rozhlasu, aneb Taháky do vašich uší, je určen mladým lidem všech věkových kategorií. Lidem, kteří jsou zvídaví a kteří rádi přemýšlejí. Důraz v Tahácích je totiž kladen na vzdělanost. Pořad se ji snaží prostředkovat zejména za pomoci autentických výpovědí současníků. Chceme upozornit hlavně na díly, které se zabývají nacismem a Husákovou normalizací. Nabízejí totiž zajímavé výpovědi.

•

"Kontexty" - pořad České televize. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267384380-kontexty/video/ Diskuse o aktuálních tématech. V díle z 26.10. 2010 se pořad zabýval tématem "Němečtí mrtví aneb Nenávist až za hrob" - tedy o poválečném vraždění Němců bez patřičného soudu. Jak lze na toto téma pohlížet? Zástupci různých stran, názorů a pohledů na věc spolu diskutují.

•

Pracovali pro Říši... http://web.nacr.cz/zw/ Webová výstava k nucenému pracovnímu nasazení českého obyvatelstva protektorátu na stránkách Národního archivu České republiky. Velmi povedená internetová prezentace - najdete zde videa, texty a obrazové dokumenty k tématu totálního nasazení.

•

Děti padesátých let. Dokumentární cyklus České televize. Děti 50. let jsou lidé, kteří vyrostli v padesátých letech v Československu a kterým totalitní režim alespoň částečně vzal jejich dětství či mládí. Tyto „děti“ zažily přerod společnosti a nesou v sobě svá osobní svědectví o minulosti, byly označovány za „děti nepřátel státu“, „děti kriminálníků“. Potomky politických vězňů odsoudil tehdejší totalitní systém nejen k životu bez jednoho z rodičů či k životu u příbuzných nebo dokonce v dětských domovech (právě v období života, kdy dítě potřebuje stabilní a jisté rodinné zázemí), ale tehdejší společnost je odsoudila též k živoření na okraji bez možnosti vyššího vzdělání a k životu „viníka bez viny“.

•

Cesty náděje - Dokument

"Cesty náděje" v České televizi Režisérka Kristina Vlachová již léta sleduje osudy obětí různých historických peripetií, mj. fašistického plánu na likvidaci Židů nebo komunistického potlačení opozice režimu v 50. letech. Režisérka nám připomíná osudy, které bychom v běhu všedního života neměli zapomenout. Jen poznání historické zkušenosti nám pomůže ubránit se každé příští snaze o totalitaritu a nadvládu jednoho názoru. V dokumentu se 5

dotýká bolavého místa Slovenska, totiž osudu Židů za Slovenského štátu a fenoménu tzv. árizování židovského majetku i nadějných a beznadějných útěků slovenských Židů za svobodou. •

Post bellum - Příběhy 20. století je projekt instituce Post bellum a Českého rozhlasu. Netradiční formou představují osudy válečných hrdinů, někdejších politických vězňů, odbojářů, lidí, kteří prošli nacistickými nebo sovětskými lágry, vyprávějí příběhy disidentů, ale i těch, kteří "pracovali" pro druhou stranu StB, KGB, vojenskou kontrarozvědku, rozvědku a jsou ochotni vyprávět své příběhy.

•

Zwangsarbeitarchiv - www.zwangsarbeit-archiv.de "Zwangsarbeit 1939-1945" je archiv, který připomíná totální nasazení více než 12 milionů lidí v nacistickém Německu. V online archivu je uloženo 600 výpovědí totálně nasazených z 26 zemí. Záznamy jsou buď v audio nebo video podobě. Všechny rozhovory jsou zdigitalizované a jsou k dispozici pro účely vzdělávání a vědy. Digitální archiv rozhovorů je výsledkem kooperace nadace "Erinnerung, Verantwortung und Zukunft", Freie Universität Berlin a Deutsches Historisches Musem.

6