MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
REKONSRUKCE PILY/BEDNÁRNY FIRMY DREVOS V HNOJICÍCH
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2009
Bc. JAROSLAV PELÁN
Zadávací list
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Rekonstrukce pily/bednárny fy Drevos v Hnojicích zpracovával sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje dipomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sbírky o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
Podpis studenta ..................................... 3
Děkuji tímto svému vedoucímu panu Ing. Karlu Janákovi CSc za odborný dohled nad mojí diplomovou prací, projevenou ochotu, cenné poznámky a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat firmě Drevos v Hnojicích, zejména Ing. Jaromíru Kouřilovi za poskytnuté informace a projevenou ochotu. 4
Autor diplomové práce: Jaroslav Pelán Název diplomové práce: Rekonstrukce pily/bednárny firmy Drevos v Hnojicích
Abstrakt Cílem
práce
je
návrh
rekonstrukce
výrobní
haly
a
pozměnění
technologického toku v provozu firmy Drevos. K práci jsou doložené výkresové podklady s jednotlivými návrhy technologického toku včetně součastného. U jednotlivých návrhů se vychází ze součastného technologického vybavení provozovny, objemu a sortimentu zpracovaného řeziva a vyráběných výrobků, prováděných operací, potřebných pro jednotlivé druhy výrobků i jejich pořadí. Každý návrh včetně stávajícího se vyhodnocuje jak po stránce technologické, tak i ekonomické. Návrhy nabídnou vedení firmy, různé technologické toky a přestavby provozovny. Výsledkem jsou doporučení a odůvodnění zvoleného návrhu pro přestavbu.
Klíčová slova: technologický tok, řezivo, paleta, dřevoobráběcí stroj
5
Autor of thesis: Jaroslav Pelan Title of thesis: Reconstruction of Manufacturing Hall in Drevos Company,Located in Hnojice
Abstract The goal of the thesis is a reconstruction and change of technological flux in operation process in Drevos company. The thesis includes drawings of single variants of technological flux, including the existing one. Each variant is based on analysis of the existing manufacturing equipment, volume and assortment of surfaced lumber. Also existing operations important for every single type of products are analysed. Each variant takes into account technological and economical feasibility. These variants are to be offered by the company management for implementation of various types of technological flux and the reconstruction of the manufacturing hall. After assessing all the variants, the autor recommends
the
most
suitable
variant
and
explains
his
Keywords: technological flux, reconstruction lumber, pallet, woodworking machine
6
choice.
Obsah 1 Úvod ....................................................................................................................... 10 2 Cíl práce.................................................................................................................. 11 3 Metodika práce ....................................................................................................... 12 4 Úvod do problematiky ........................................................................................... 13 4.1 Prostorové rozčlenění objektu .................................................................... 13 4.2 Popis výrobní haly ...................................................................................... 16 4.2.1 Manipulace s materiálem a s hotovými výrobky po výrobní hale........... 17 4.3 Současný stav výrobní haly a jeho rozbor .................................................. 17 4.4 Současný technologický tok výroby........................................................... 18 4.4.1 Rozbor současného technologického toku............................................... 20 4.5 Potřebné informace o výrobě výrobků ....................................................... 22 4.5.1 Nejčastěji vyráběné výrobky ................................................................... 24 4.5.2 Technologie ............................................................................................. 27 5 Záměry firmy .......................................................................................................... 35 6 Vlastní řešení .......................................................................................................... 36 6.1 Varianta č. 1................................................................................................ 36 6.1.1 Zhodnocení varianty č. 1 ......................................................................... 37 6.1.2 Analýza provedených změn..................................................................... 37 6.2 Varianta č. 2................................................................................................ 38 6.2.1 Zhodnocení varianty č. 2 ......................................................................... 38 6.2.2 Analýza provedených změn..................................................................... 39 6.3 Varianta č.3................................................................................................. 39 6.3.1 Zhodnocení návrhu č. 3 ........................................................................... 40 6.3.2 Analýza provedených změn..................................................................... 41 7 Doporučené změny u varianty č.3 .......................................................................... 42 7.1 Oprava rekuperace ...................................................................................... 45 8 Diskuse ................................................................................................................... 47 9 Závěr ....................................................................................................................... 49 10 Literatura............................................................................................................... 53 11 Přílohy .................................................................................................................. 54
7
Seznam tabulek Tab.4.1: Rozměry a počty hřebíků Tab.4.2: Jmenovité rozměry jednotlivých dílů palety
8
Seznam obrázků Obr.4.1:
Prostorové rozčlenění objektu
Obr.4.2:
Paleta EUR
Obr.4.3:
Paleta atypická
Obr.4.4:
Palety ohradové
Obr.4.5:
Latění na paletě
Obr.4.6:
Bedna celodřevěná nosnost 5 t
Obr.4.7:
Bedna celodřevěná nosnost 1 t.
Obr.4.8:
Bedna celodřevěná s otevírací přední stěnou
Obr.4.9:
Bedna celodřevěná na rentgeny
Obr.4.10:
Bedna překližková skládací
Obr.4.11:
Bedna překližková–speciální balení
Obr.4.12:
Přepravník na plastové trubky
Obr.4.13:
Bedna Mexiko trubky
Obr.4.14:
Rámová pila
Obr.4.15:
Teplovzdušná sušárna
Obr.4.16:
Zkracovací pila
Obr.4.17:
Rozmítací pila
Obr.4.18:
Tloušťkovací frézka
Obr.4.19:
Zkracovací pila
Obr.4.20:
Spodní frézka
Obr.4.21:
Vypalovací stroj
Obr.4.22:
Pracovní stůl se šablonou na kompletaci noh
Obr.4.23:
Pracovní stůl se šablonou na kompletaci vík
Obr.4.24:
Pracovní stůl se šablonou na zařezávání hran
Obr.4.25:
Hřebíkovačka
Obr.4.26:
Odsávací zařízení s rekuperaci vzduchu
Obr.6.1:
Lamelová clona
Obr.6.2:
Paletový vozík
Obr.6.3:
Roletová vrata
Obr.6.4:
Potrubí rekuperace
9
1 Úvod Firma vznikla 17.7.1995 v bývalém drůbežárenském objektu ve vesnici Hnojice na okrese Olomouc se zaměřením na výrobu Euro palet. Výrobna je v prostorách dřívějšího výkrmu kuřic. Konstrukční stav výrobny omezuje z velké míry technologický tok, pracovní podmínky a manipulaci s materiálem a výrobky. Velikost objektu je přibližně 1 ha. Firma Drevos začala s pěti pracovníky, v dnešní době jich zaměstnává šestnáct včetně vedení závodu. V počátcích se jejich výroba zaměřovala převážně na výrobu Euro palet, na výrobu používali pouze nakupované řezivo. Postupem času si firma pořídila vlastní pořez kulatiny, který umožňuje operativní přípravu materiálu pro bednárenskou výrobu. S pořezem kulatiny se firma řadí mezi menší zpracovatele, jejich denní pořez se pohybuje kolem 10 m3. V současné době se firma zaměřuje převážně na kusovou a malosériovou výrobu dřevěných beden a atypických palet. V nynější době se počet atypických výrobků pohybuje kolem devadesáti kusů. Malosériová výroba se rozběhla kolem roku 2004, díky většímu odběrateli, který se zabýval dopravou rentgenu a jeho přáním byli atypické výrobky. V součastné době má firma přibližně 8 stálých odběratelů z České republiky i ze zahraničních zemí, kteří měsíčně odebírají stálý počet předem domluvených palet a beden standardních rozměrů. Kromě stálých odběratelů má závod nespočet menších odběratelů na atypické výrobky. Často se na firmu obracejí zákazníci se speciálními požadavky na balení, mnohdy pouze i jen jednoho kusu výrobku. U dodávky v počtu 126 palet, což je plně naložený nákladní automobil, je doprava zcela zdarma. Při menších objednávkách je cena hrazena odběratelem. Firma nemá vlastní automobilovou dopravu. Na veškerou dopravu má předem sjednaný kontrakt se specializovanou automobilovou dopravou.
10
2 Cíl práce Cílem práce je zrekonstruování výrobní haly a navrhnutí optimálního technologického toku pro výrobu palet, beden a obalového materiálu ze dřeva ve firmě Drevos. Pro provedení práce je nutno provést více návrhů, ve kterých dojde ke změně technologického toku a stavu výrobny. V návrzích se musí ohlížet na současnost, brát ohled na pracovní prostředí pracovníků, snažit se o zlepšení technologického toku, návaznosti jednotlivých operací a o zlepšení dopravní vzdálenosti. Navržený projekt by měl posloužit k reálné rekonstrukci celé výrobní haly a technologického toku.
11
3 Metodika práce Pro zhotovení práce si bylo nutno zvolit následující postup: Seznámit se s daným problémem, poznat firmu s hlediska ekonomického, obeznámit se s technologickým tokem výroby, shromáždit potřebné informace či potřebnou literaturu a být informován o budoucích plánech vedení firmy. Práce bude rozpracovaná v jednotlivých kapitolách: •
současný stav a jeho rozbor
•
záměry firmy
•
návrh technologického toku (jednotlivé alternativy)
•
diskuze
•
závěr
Prvním krokem se seznámíme s celým provozem, jeho prostorovým rozčleněním, se stávajícím stavem výrobní haly a technologickým tokem. Tento bod budou rozšiřovat jednotlivé výkresy, které nám upřesní rozčlenění závodu a znázorní pozice technologického vybavení výrobny. Druhým krokem se budeme zabývat záměry firmy. Zde nás budou zajímat krátkodobé i dlouhodobé plány, na které můžeme navazovat při návrzích. Po získání informací od vedení následuje postup návrhu technologického toku s jednotlivými alternativy. Práce bude mít více návrhů. Jednotlivé návrhy se budou od sebe odlišovat různorodým provedením technologického toku, konstrukčním stavu výrobny a v počátečních nákladech firmy. Další fází práce bude diskuse o navržených změnách. Tato část by měla porovnat jednotlivé návrhy po stránce technologické, ekonomické a náročnosti na provedení. Posledním krokem bude závěrečné shrnutí celkové diplomové práce.
12
4 Úvod do problematiky 4.1 Prostorové rozčlenění objektu
Objekt se nachází na okraji vesnice Hnojice. K firmě vede asfaltová silnice. Objekt je ohraničen dřevěným plotem o výšce 180 cm. Velikost areálu je
80 x
97 m. Do objektu je přístup šestimetrovými dálkově ovládanými elektrickými posuvnými vraty o výšce 180 cm z příjezdové strany. Manipulační povrch, po kterém se pohybují dopravní vozidla za účelem dopravy materiálu, či odvozu hotových výrobků, je také z větší části vyasfaltován. Skládky kulatiny mají povrch vytvořený z betonových panelů. Venkovní skládky řeziva nebo hotových výrobků jsou provedeny buďto z betonových panelů, anebo zpevněné asfaltem. Ostatní povrchy tvoří nezpevněná plocha, která tvoří jednu čtvrtinu z celku. Tato nezpevněná plocha je z části nevyužita, z části zastavěná hráněmi řeziva, dále jako odkladné místo pro nevyužívaný a nepotřebný materiál . Plocha je zatravněná a porostlá stromy. Stromy lemující skládku kulatiny, slouží jako opěrné prvky kulatiny. Výrobní hala je orientována na protější stranu příjezdové strany. Výrobní hala je průběžně propojena s administrativní budovou. Na administrativní budovu je ve směru „L“ na výrobní halu napojena další hala, která slouží k uskladnění hotových výrobků, či vysušeného řeziva. Velikost výrobní haly a skladovací haly má šířku 9,2 m a délku haly 48 m. Administrativní budova má velikost 7,9 x 12,2 m. Na skladovací halu z jedné strany je přistavená garáž a sušárna řeziva. Z druhé strany se nachází pořez kulatiny. Kolem celého komplexu vede asfaltová cesta, po které probíhá kompletní tok celé výroby.
13
Obr.4.1: Prostorové rozčlenění objektu
14
Označení povrchu zpevněného betonovými panely
Označení travnatého povrchu
Legenda
1.
garáž
11.
sklad řeziva
2.
teplovzdušná sušárna
12.
volný prostor
3.
sklad
13.
sklad kulatiny
4.
administrativní budova
14.
sklad řeziva
5.
výrobní hala
15.
sklad řeziva
6.
rámová pila
16.
sklad řeziva
7.
sklad řeziva
17.
kolna
8.
odsávací zařízení
18.
bouda na kola
9.
sklad kulatiny
19.
sklad výrobků
10.
sklad kulatiny
20.
sklad výrobků
15
4.2 Popis výrobní haly
Výrobní hala má rozměry 9,2 x 48 m. Tato hala neměla prvotní záměr být výrobní halou. Tato výrobna dříve sloužila k výkrmu drůbeže. Z toho vyplývá samotná konstrukce haly. Nosná konstrukce střechy je vytvořená z dřevěných prvků o profilu 100 x 170 mm, které jsou ze spodní strany podepřené kovovými prvky. Kovový prvek se skládá ze dvou trubek o průměru 60 mm, jejich středová rozteč činí 800 mm, rozteč je zajištěná rozpírajícími tyčemi. Spodní část trubky je zabetonovaná do podlahy. Na horní části trubky je navařená kovová deska o rozměru 140 x 200 x 10 mm, na které jsou uložené dvě kovové traverzy ve tvaru „I“. Mezi těmito traverzami jsou na každé straně přivařeny trubky o průměru 60 mm, tyto trubky mají na horní částí navařené kovové objímky, ve kterých jsou uložené dřevěné prvky. Na celé hale se nachází těchto podpěrných segmentů celkem 8 v roztečích 4510 mm. Každý kovový podpěrný prvek je uprostřed výrobní haly. Dřevený nosný profil je do obvodových zdí zazděný. Průřez střechy tvoří: dřevěné profily, na které jsou přibité dřevěné latě o profilu 22 x 80 mm, ty jsou pobité azbestocementovými deskami, které odolávají vysokým teplotám. Z vrchní strany azbestocementových desek jsou nabité dřevěné latě, na které je připevněn vlnitý eternit, který má funkci ochranou. Tepelnou izolaci tvoří skelná vata, která vyplňuje volný prostor mezi vlnitým eternitem a azbestocementovými deskami. Obvodové stěny jsou po rekonstrukci zhotoveny z pórobetonu o šířce 300 mm. Do výrobní haly se vstupuje z administrativní budovy dveřmi o průchozí šířce 900 mm, nebo z protější strany, kde jsou dvoje vrata. Jedny vrata slouží k dopravě materiálu po kolejích na dopravním ručním vozíku. Druhé vrata slouží k odvozu hotových dřevěných výrobků. Sluneční prostup do haly po obvodu zajišťují plastová okna. Nedostatečné osvětlení je doplněné umělým osvětlením pomocí zářivek, které jsou umístněny ve dvou řadách. Výrobní hala se vytápí plynem nebo kotlem na tuhá paliva. Teplo je vedeno po výrobní hale měděnými trubky. Elektrické rozvody jsou po výrobní hale rozvedeny pod středovými kovovými profily. Každý dřevoobráběcí stroj má vlastní hlavní vypínač. Ve výrobní hale samozřejmě nechybí rozvod tlakového vzduchu, je zde centrální kompresor, ze kterého jsou vedeny rozvody vzduchu k potřebným místům ve výrobní hale. Rozvody po hale jsou provedeny v plastových 16
trubkách. Výrobní hala je vybavena centrálním odsáváním dřevěného odpadu od každého dřevoobráběcího stroje. Potrubí od každého stroje je zavěšeno na dřevěné nosné konstrukci střechy a ven prochází obvodovou zdí tvořenou pórobetonem. Silo na dřevěný odpad je umístněno venku viz Obr.4.1. Výrobní hala má také rekuperaci vzduchu. Rozvody rekuperace jsou uchyceny ke kovovým podpěrným segmentům. Rekuperace je spojená s odsáváním dřevěného odpadu.
4.2.1 Manipulace s materiálem a s hotovými výrobky po výrobní hale
Manipulace po výrobní hale se provádí pomocí nízkozdvižných vozíků. Veškerý materiál, který projde danou operací se ukládá na dřevěné palety, se kterými se dále přejíždí k jiným operacím nebo je materiál ukládán do kovových boxů se základnou dřevěné palety. Vývoz hotových výrobků se provádí pomocí nízkozdvižných vozíků.
4.3 Současný stav výrobní haly a jeho rozbor
Zásadním problémem výrobní haly je bezesporu konstrukce střechy, která není samonosná, ale potřebuje ke své funkčnosti podpěrné stojky. Stojky se svým postavením ve výrobě způsobují velké komplikace s manipulací výrobků či s materiálem. Konstrukce střechy není v dobrém stavu. Narušení konstrukce bylo způsobeno dřívějším provozem, kdy hala sloužila k výkrmu drůbeže. Konstrukce musela odolávat čpavku odpařující se z výkalů drůbeže, vysokým vlhkostem a vysokým teplotám. Vlnitý eternit, který má funkci ochranou je původní, tak se samozřejmě jeho ochranné vlastnosti hodně změnily k horšímu. Největší nedostatky na střeše jsou v zanechání starých, nefunkčních střešních větráků, přes které se dostává vlhkost do prostoru izolace, která ztrácí izolační vlastnosti. Velkým nedostatkem na střeše jsou ještě špatné okapy, které slouží k odvodu dešťové vody. V některých místech jsou okapy prohnuté, což zabraňuje nekvalitnímu spádu dešťové vody, tím dochází k jejímu zůstatku a může dojít k utržení celého okapu. V některých místech chybí svody od okapu. Svedená voda z okapů není odvedena do kanalizace, ale pouští se do volného prostoru. Co se týče obvodových zdí včetně oken, tak jsou nově zrekonstruovány. Nedostatkem 17
obvodových zdí je, že nejsou zateplené ani omítnuté, což vede k výrazným tepelným ztrátám. Zdi jsou vystavěné z pórobetonu o síle 30 cm. Okna jsou plastová. V prostoru výrobní haly vede potrubí od rekuperace vzduchu a prochází ven přes stěnu s pórobetonu. Problémem rekuperace je, že na potrubí v interiéru u stěny dochází ke kondenzaci vody
4.4 Současný technologický tok výroby
Uspořádání a pozice strojů viz. Příloha č.2. Technologický tok začíná před vraty výrobní haly. Prvním krokem je samozřejmě pořez kulatiny. Pořez se provádí na vlastní rámové pile RP 65. Po pořezu je řezivo uskladněno ve skladu řeziva do jednotlivých hrání. Z těchto prostor se řezivo dostává do výroby nebo se uskladňuje do vlastní teplovzdušné sušárny SR 8 Nový Knín. Manipulace z veškerým řezivem či kulatinou, tak se provádí vysokozdvižným vozíkem. Pokud jde řezivo do výroby určené k výrobě palet, tak jde většinou v podobě polštářů. V našem případě jsou možné dvě varianty vstupu materiálu do výroby. První případ je takový, že je materiál naložen na kolejový vozík před vstupním prostorem do haly. Vstup do výrobní haly je pravými, menšími vraty při pohledu na štít. Materiál se ke vstupnímu prostoru dováží vysokozdvižným vozíkem. Pro výrobu palet vstupuje řezivo do výroby v různých tloušťkách. Přeložení s vysokozdvižného vozíku na ruční kolejový vozík se provádí ručně. Přeložení zajišťuje obsluha vysokozdvižného vozíku s obsluhou zkracovací pily. Naložený vozík materiálem dopravíme po kolejích ke zkracovací pile pomocí vlastní síly. Kolejová dráha je dlouhá 8,5 m. Ve výrobní hale zasahuje přibližně 1,5 m od zkracovací pily. Koleje jsou rovnoběžné s pracovním stolem zkracovací pily. Zkracovací pilu obsluhují dva pracovníci. Pozice pily je na pravé straně v blízkosti stěny (viz. současná varianta). Zde je řezivo zkrácené na materiál, který slouží k výrobě přířezů, svlaků a k výrobě špalíků. V této strojní operaci vzniká dřevní odpad, který je odveden centrálním odsáváním. Po vykrácení se materiál přemístí každý zvlášť na ručních vozících, nebo uložený na dřevených paletách k rozmítací pile. Převoz provádí obsluha zkracovací nebo rozmítací pily dle potřeby práce. Pozice zkracovací a rozmítací pily viz. varianta 0. Na rozmítací pile se materiál rozřeže do skutečných rozměrů. Rozmítací pilu obsluhují dva pracovníci. Při rozmítaní vznikají obliny, které se ukládají do předem připraveného boxu 18
umístněného v neužitém prostoru mezi středovými podpěrnými stojkami. Při naplnění je box odvážen ven pomocí ručního nízkozdvižného vozíku na určené místo. O vývoz boxu se stará obsluha rozmítací pily. Ve druhém případě se materiál ukládá před výrobní halou na ruční kolejové vozíky, se kterými se vjede rovnou k rozmítací pile. Projíždí se oproti prvnímu případu hlavními vraty, které slouží i k vývozu hotových výrobků. Další kroky technologického toku jsou naprosto stejné, jako u prvního případu. Po každé strojní operaci je důležité, aby se materiál o různých rozměrech nepromíchal. Rozmítnuté řezivo k výrobě přířezů i svlaků se vrací zpět na ručním vozíků nebo na paletách ke zkracovací pile, kde se řezivo nařeže na přesné rozměry přířezů a svlaků. Dochází zde ke zpětné vazbě. Převoz se provádí po druhé straně, než když se materiál převáží od zkracovací pily k rozmítací pile. Zde při výrobě přířezů a svlaků dochází k menším odřezkům, které propadnou pod pracovní stůl zkracovací pily, a ty jsou ručně naložené na kolečko. Řezivo určené k výrobě špalíku je převezeno k druhé zkracovací pile vpřed ve směru technologického toku. Postavení druhé zkracovací pily není v blízkosti boční stěny, ale ve vzdáleností 2 m od stěny ke středu haly. Na zkracovací pile je řezivo nařezané na přesné rozměry špalíků. Při výrobě vznikají menší nedořezy, které se dávají na připravené kolečko a dřevěný odpad, který je odveden centrálním odsáváním. Určité špalíky určené na výrobu Euro palet musí být označené EUR. Označení se na materiál vypaluje na vypalovacím stroji. Stroj je postaven na levé straně výrobní haly v blízkosti pracovního stolu na výrobu ,,vík“. Část špalíků určená na označení se na ručním vozíku převáží od pracovního stolu na výrobu ,,noh“ k vypalovacímu stroji a po označení zpět. Vypalování není nepřetržitou operací, takže nemá stabilního pracovníka. V případě požadavků od odběratele na hladkou plochu (ohoblovanou) přířezů, je nutností přířezy ohoblovat na tloušťkovací frézce. Při použití frézky vzniká dřevní odpad, který je odveden odsávacím systémem. Obsluha tloušťkovácí frézky není stabilní, jelikož se tato operace provádí zřídka. Je zastoupena dvěma pracovníky, kteří nevykonávají stabilní práci. Pokud není kladen požadavek na hladký povrch a stačí drsný povrch (neohlobovaný), tak přířezy se svlaky na ručním vozíku jsou převezeny doprostřed mezi kovové podpěry nakonec haly, kde dochází ke sbíjení jednotlivých částí palet (,,víka a nohy“). Při výrobě Euro palet musí být sraženy horní hrany přířezů opěrné podlahy. To se provádí na spodní frézce, která je 19
umístněna těsně vedle zkracovací pily na výrobu špalíků. Operace probíhá při převozu zkracovací pily přířezů ke sbíjení ,,vík“. Jelikož se tato operace provádí občas, tak na pracovišti není stabilní pracovník. Přířezy se sraženou hranou se ukládají na palety, nebo ruční vozík, na kterém se přířezy převezou k pracovišti na sbíjení ,,vík“.U pracovního stolu na sbíjení ,,vík“ se střetávají krajní a střední přířezy podlahy se svlaky. Na tomto místě se materiál nechává na paletách nebo na ručních vozících. Zde na pracovišti se používá pracovní stůl se šablonou na sbíjení ,,vík“. Na sbíjení je použita pneumatická hřebíkovačka. Hotové nedokončené výrobky se skládají na paletu a při určitém počtu se převáží k pracovišti na kompletaci. Obsluhu hřebíkovačky zastupuje stabilní pracovník. Na pracovišti kde dochází ke sbíjení ,,noh“ se střetává materiál typu špalíků a přířezy ložné plochy. Ke sbíjení se používá pneumatická hřebíkovačka, kterou obsluhuje stabilní pracovník. Tyto dvě operace probíhají zároveň. Zhotovené polovýrobky se ukládají k pracovišti kompletace palet. Zde je kompletace prováděná opět na upraveném stolu se šablonou, ke kompletaci je použita, jako v předešlých případech pneumatická hřebíkovačka se stabilním pracovníkem. Zkompletované palety se rovnají na sebe a nejčastěji v počtu deseti palet se převážejí k zařezání hran palety. K zařezávání je použit pracovní stůl se šablonou (otočný) a stabilní kotoučovou pilou, kolem které se otáčí paleta a tím dochází k zaříznutí hran palety. Palety se zaříznutými hranami se ukládají na sebe v počtu deseti a vyváží se pomoci nízkozdvižného vozíku před výrobní halu. Z tohoto místa se převáží vysokozdvižným vozíkem na sklad výrobků.
4.4.1 Rozbor současného technologického toku
Současný technologický tok má firma ve stejné podobě od samého začátku výroby atypických zakázek. Celkový technologický tok je z velké míry ovlivněn středovými podpěrnými stojkami. Každý atypický výrobek má jiný technologický tok. Například při výrobě EUR palet vstupuje do výroby řezivo o různých šířkách i tloušťkách. Řezivo o šířce 145 mm v podobě prken začíná vždy na zkracovací pile, jeho další průběh je specifický. Řezivo o šířce 145 mm nepochází z vlastní výroby, ale z nákupu. Důvodem je, že nařezané prizmy o tloušťce 145 mm by nešly rozmítnout na rozmítací pile. Ostatní řezivo zpracovatelné na rozmítací pile, je přiváženo přímo ze skladu řeziva, nebo od zkracovací pily. Pohyb materiálů od 20
zkracovací pily má směr přímo k rozmítací pile, nebo se veze po levé straně k ostatním operacím, kde se střetává s řezivem přicházejícím z venku, které míří k rozmítací pile nebo dochází k vyhýbání s hotovými výrobky mířícími z výrobny ven. Řezivo zpracované na rozmítací pile odchází zpětnou vazbou ke zkracovací pile po levé straně, kde se střetává s ostatním pohybem materiálu. Druhá cesta vede vpřed ke zkracování špalíku na zkracovací pile. Tento směr je bez komplikací. Poloha tloušťkovací frézky ovlivňuje pohyb řeziva kolem rozmítací pily. Při práci na rozmítací pile musí pracovníci brát ohled na pracovníky u tloušťkovací frézky. Poloha spodní frézky a zkracovací pily je bezproblémová. Obsluha v obou případech není ovlivňována okolím. Tok materiálu u strojů je bez komplikace. Ne moc zdařilá je poloha vypalovacího stroje. Špalíky k označení se vyrobí na protější straně vypalovacího stroje a musí se přes celou šířku haly převést, ctím dochází k dalšímu kolapsu v pohybu materiálu. Technologický tok
u
kompletace
není
dobře vyřešen.
Vyrobené
nedokončené výrobky v podobě ,,noh a vík“ se vyrobí každý na jiné straně haly a následně se převáží k pracovišti kompletace pozice viz. varianta současného stavu. Zkompletované EUR palety potřebují zařezat hrany. Pracoviště na zařezání hran je vedle kompletace ,,vík“, kde dochází k chaotickému postavení výrobků, materiálů , či nedokončených výrobků. Zcela zkompletované palety se vyváží přes celou halu ven do skladu. Při vývozu dochází k vyhýbání s ostatní manipulací materiálů. Při výrobě atypického výrobku se technologický tok u dřevoobráběcích strojů nemění. Ke změně toku dochází u kompletace. Zde dochází k rozdílným krokům operací. Například při výrobě nadměrné palety se zkompletuje pouze podpěrná část palety na pracovním stole se šablonou a ložná plocha je dobíjená postupně mimo pracovní stůl. U postupu bez použití šablony není zajištěna pravoúhlost výrobku a musí se tedy pravý úhel kontrolovat přeměřením obou úhlopříček výrobku.
21
4.5 Potřebné informace o výrobě výrobků
Firma i přes velký počet výrobků nemá stálou sériovou výrobu. Sériová výroba v provozu nastává u výroby EUR palet nebo standardních palet. Pro tyto výrobky platí jistá ustanovení, které je při výrobě nezbytně nutné dodržovat. EUR paleta - Evropská dřevěná čtyřcestná prostá paleta EUR s rozměry 800 mm x 1200 mm musí splňovat zákon o obecné bezpečnosti výrobků dle zákona č. 102/2001 Sb. Na výrobu palet se používá dřevo jehličnaté (jedle, smrk, borovice, modřín), listnaté měkké (olše, topol, bříza) a listnaté tvrdé (dub, jasan,jilm,buk). Požadavky kladené na jakost dřeva – nepřípustné jsou veškeré typy hnilob, zárostů a aktivní napadení hmyzem. Vlhkost nesmí přesahovat 22 %. Při zpracování dřeva musí být všechny přířezy, svlaky a špalíky z jednoho kusu, vnější plochy přířezů palet musí být drsné (neohoblované) vlákna špalíků s výjimkou špalíků 145 mm x 145 mm musí být rovnoběžné s podélnou osou palety, zkosení hran musí být provedeno u horních hran přířezů opěrné podlahy a u čtyř hran rohů palety. Všechny spoje které jsou provedené na paletě se spojují hřebíky, jejich počet a rozměr určuje tab. 4.2
Tab.4.1: Rozměry a počty hřebíků Spoj Špalík, svlak, přířez ložné podlahy Špalík, přířez opěrné podlahy Svlak, vnitřní přířez ložné podlahy
Počet hřebíků (ks)
Rozměr hřebíků (mm)
27
4,2 x 90
konvexní
27
4,2 x 70
konvexní
24
2,8 x 40
konvexní
22
Typ hřebíků
Paleta se skládá s ložné podlahy tj. vodorovného povrchu, který slouží pro uložení nákladu, je tvořen z přířezů bez i s mezerami nebo s celistvým povrchem. Dále se skládá s opěrné podlahy tj. vodorovný povrch pro rozložení zatížení, s mezerami nebo s celistvým povrchem. Paleta svým provedením umožňuje zasunutí zvedacího manipulačního zařízení do bočního nabíracího otvoru. Ložná a opěrná podlaha je z jednotlivých přířezů. Mezi ložnou a opěrnou podlahou je krátký sloupek (špalík), vytvářející nabírací otvor. Vodorovný spojovací prvek mezi přířezy ložné podlahy a špalíky se nazývá svlak. Průběžný podélný prvek pod ložnou podlahou nebo mezi ložnou a opěrnou podlahou, který vytváří prostor nabíracích otvorů se jmenuje podélný nosník.
Tab.4.2: Jmenovité rozměry jednotlivých dílů palety Název dílu
Počet kusů
Jmenovité rozměry
Přípustná tolerance
Krajní přířez opěrné podlahy
2
1200 x 100 x 22
100 ± 3
Krajní přířez ložné podlahy
2
1200 x 145 x 22
145 + 5 až -3
Střední přířez opěrné podlahy
1
1200 x 145 x 22
145 + 5 až -3
3
800 x 145 x 22
145 + 5 až -3
Střední přířez ložné podlahy
1
1200 x 145 x 22
145 + 5 až -3
Vnitřní přířez ložné podlahy
2
1200 x 100 x 22
100 ± 3
Špalík
6
145 x 100 x 78
100 ± 3 resp. 145 +5/-3
Špalík
3
145 x 145 x 78
100 ± 3 resp. 145 +5/-3
Svlak
Všechny spojovací součásti musí být umístěny tak, aby nevystupovaly z přířezů nebo špalíků po stranách. Do přířezů musí být zapuštěny tak hluboko, aby hlavičky nevyčnívaly nad povrch, ale nesmějí být zapuštěny hlouběji než 3 mm pod povrchem přířezu. V každém špalíku musí být použity nejméně tři spojovací součásti, a to jak pro horní, tak pro spodní plochu palety. Spojovací součásti
23
nesmějí být umístěny ve stejném vláknu dřeva, musí být umístěny v co největší možné vzájemné vzdálenosti, avšak maximálně 20 mm od okraje přířezů, svlaků a špalíků. Pro každé spojení svlaku s vnitřním přířezem ložné podlahy se musí použít nejméně tři spojovací součásti. Spojovací součásti, které pronikají spodní plochou svlaku musí být ohnuty. Ložná i opěrná podlaha palety musí být upravena tak, aby se v nich nezadržovala voda. Jejich povrch musí být upraven tak, aby nedošlo k poškození loženého materiálu tzn. musí být bez výstupků. Pravoúhlost palety je dána rozdílem délek úhlopříček, který nesmí při výrobě překročit 13 mm. Ke sbíjení jednotlivých součástí se používají pneumatické hřebíkovačky. Technologický postup: •
délkování, kontrola rozměrů
•
rozměření před spojováním
•
složení přesného rozměru palety
•
spojování
•
kontrola rozměrů palety po spojování
•
zkoušky v souladu s ČSN 26 9119 a ČSN ISO 8611
Na viditelných plochách špalíků na obou podélných stranách musí mít palety toto označení, které je umístěno na pravém rohovém špalíku – značka. Značení musí být černé barvy, čitelné, stálé, nepřenosné, nejlépe vypálené.
4.5.1 Nejčastěji vyráběné výrobky
Firma je produktivní, vyrábí velkou řadu výrobků. Zaměřuje se na výrobu nejčastěji používaných přepravních, nebo obalových beden.
24
Obr.4.2: Paleta EUR
Obr..4.3: Paleta atypická
(http://www.drevos.cz/)
(http://www.drevos.cz/)
Obr.4.4: Palety ohradové
Obr.4.5: Latění na paletě
(http://www.drevos.cz/)
(http://www.drevos.cz/)
Obr.4.6: Bedna celodřevěná nosnost 5 t.
Obr.4.7: bedna celodřevěná nosnost 1 t.
(http://www.drevos.cz/)
(http://www.drevos.cz/)
25
Obr.4.8: Bedna celodřevěná s otevírací
Obr.4.9: Bedna celodřevěná na rentgeny
přední stěnou (http://www.drevos.cz/)
(http://www.drevos.cz/)
Obr.4.10:Bedna překližková skládacíObr.4.11:Bedna překližková–speciální balení (http://www.drevos.cz/)
(http://www.drevos.cz/)
26
Obr.4.12: Přepravník na plastové trubky (http://www.drevos.cz/)
Obr.4.13: Bedna Mexiko trubky (http://www.drevos.cz/)
4.5.2 Technologie
Firma má vlastní rámovou pilu RP 65 bez podpilí Obr. 4.14. Pila je ve venkovním prostředí zakrytá přístřeškem o rozměru 5 x 15 m. Pozice pily viz. Příloha č.1.
Obr.4.14: Rámová pila
27
Řezivo vstupující do výroby si vyžaduje rozdílnou vlhkost. Pro úpravu vlhkosti má firma vlastní teplovzdušnou sušárnu řeziva SR 8 Nový Knín viz. Obr.4.15. Pozice sušárny viz. Příloha č. 1.
Obr.4.15: Teplovzdušná sušárna
Teplovzdušná sušárna je konstruována jako neprůjezdná, s čelním zavážením řeziva uloženého na kolejových vozících. Kapacita sušárny se pohybuje od 19 – 26,5 m3 řeziva. Pozice sušárny viz. Obr.4.1 Ve výrobně největší prostor zaujímá zkracovací pila – KPH (AZ) 63 K viz Obr.4.16 o výkonu 5,5 kW, při otáčkách 2900 za min. Pila má hydraulický posun pilového kotouče do řezu. Součástí pily je motoricky poháněný válečkový dopravník, systém stavitelných hydraulicky ovládaných dorazů. Pila ve výrobě patří mezi nejvytíženější stroje ve firmě. Slouží na délkové zkracování řeziva. Pozice stroje ve výrobně viz. Příloha č.2.
28
Obr.4.16: Zkracovací pila
Druhým nejvytíženějším dřevoobráběcím strojem v provozu je rozmítací pila KRN viz Obr.4.17. Rozmítací pila v provozu se využívá na délkové rozmítnutí řeziva. Stroj zvládne rozmítnout řezivo do tloušťky 100 mm. Pozice stroje viz. Příloha č.2.
Obr.4.17: Rozmítací pila
29
Ve výrobě se požaduje u některých výrobků hladký povrch, který se provádí na tloušťkovací frézce viz. Obr.4.18 Pozice stroje viz. Příloha č.2.
Obr.4.18: Tloušťkovací frézka
Provoz vyžaduje mít na zkracování řeziva využívaného k výrobě špalíku druhou zkracovací pilu viz. Obr.4.19. Pozice stroje viz. Příloha č.2.
Obr.4.19: Zkracovací pila 30
Na úpravu hran přířezů slouží spodní frézku viz. Obr.4.20. Pozice stroje viz. Příloha č.2.
Obr.4.20: Spodní frézka
Výrobek EUR paleta si vyžaduje označení, které se provádí vypalovacím strojem viz. Obr.4.21. Pozice stroje viz. Příloha č.2.
Obr.4.21: Vypalovací stroj 31
Na kompletaci palet se používají pracovní stoly se šablony viz. Obr.4.22; 4.23; 4.24. Pozice stolů viz. Příloha č.2.
Obr.4.22: Pracovní stůl se šablonou na kompletaci noh
Obr.4.23: Pracovní stůl se šablonou na kompletaci vík
32
Obr.4.24: Pracovní stůl se šablonou na zařezávání hran
U všech výrobku jsou konstrukční spoje tvořené hřebíky. Ke sbíjení slouží hřebíkovačky viz. Obr.4.25, typu 101 DC C; 550 DC; 800 DC. Hřebíkovačky jsou od firmy BEA. Hřebíkovačka je pneumatický ruční přístroj. V podélné ose hřebíkovačky je rukojeť, v zadní části je vsuvka , kterou se hřebíkovačka připojuje ke zdroji stlačeného vzduchu. V přední části rukojeti je zespodu umístněna spoušť. Ve spodní části přístroje je vyústění, jehož otvorem procházejí hřebíky při zaražení do spojovaných materiálů. Hřebíky zaráží úderník. V ose s vyústěním je bezpečnostní pojistka.
33
Obr.4.25: Hřebíkovačka (www.bea-cs.cz) Výrobní hala má centrální odsávací zařízení spojené s rekuperací vzduchu viz.Obr.4.26. Odsávání slouží k odvedení veškerého dřevního odpadu od dřevoobráběcích strojů. Odvedený dřevní odpad prochází přes filtr typu CUMA D – ST od firmy Cipres filtr Brno, který odděluje dřevní odpad a odvedený vzduch, který je navracen zpět do výroby. Typ filtru: CUMA D – ST 2/6/80/30/2; 2M; OSEX; Š; RP
Obr.4.26: Odsávací zařízení s rekuperaci vzduchu
Uvedená veškerá technologie je ve stavu provozním. Technický stav strojů je v dobrém stavu.
34
5 Záměry firmy Původně firma sloužila k výkrmu drůbeže, tomu bylo přizpůsobeno dispoziční i konstrukční řešení celého objektu a i přes doposud uskutečněné změny, je nadále co vylepšovat. Hlavním záměrem firmy je především v současné době zlepšení technologického toku ve výrobě. Dlouhodobými plány vedení firmy jsou rekonstrukční změny na výrobní hale. Změny se hlavně týkají střechy, která svou konstrukcí z velké míry ovlivňuje technologický tok výroby. Dalšími plány jsou zateplení výrobní a skladovací haly. Náklady vzniklé na modernizaci závodu se snaží hradit z vlastních investičních prostředků. Posledními velkými investicemi byly pro firmu rekuperace vzduchu a teplovzdušná sušárna.
35
6 Vlastní řešení Řešení výrobních prostor a uspořádání strojně-technologického vybavení je navrženo ve třech variantách.
6.1 Varianta č. 1
Varianta č. 1 se nezabývá rekonstrukcí výrobní haly, ale řeší pouze technologický tok výroby. Ke změně v návrhu dochází u kompletace výrobku. Kompletace výrobku zahrnuje vypalovací stroj, pracovní stoly na sbíjení ,,noh a vík“, kompletace a zařezávání hran palety. Dovoz řeziva do výroby zůstává nezměněn. Stroje na obrábění nemění pozice. Manipulace s řezivem nemění průběh toku od obráběcích strojů. Vypalovací stroj je umístněn na pravou stranu vedle odsávacího potrubí a přibližně 1,5 m naproti zkracovací pile na výrobu špalíků. Vyrobené špalíky jsou ukládané na palety, které jsou mezi vypalovacím strojem a zkracovací pilou. Špalíky se dávají zvlášť na palety podle toho, zda jdou rovnou ke sbíjení, nebo k vypalovacímu stroji. Špalíky určené ke sbíjení se převáží pomocí ručního nízkozdvižného vozíku k pracovnímu stolu určenému ke sbíjení ,,noh“. Špalíky určené k označení se berou rovnou z palety od zkracovací pily. Označené špalíky se převezou na paletě k pracovnímu stolu. Pracovní stůl sloužící na sbíjení ,,noh“ nemění pozici. Stůl na sbíjení ,,vík“ je přesunut pod vedlejší okno v jedné rovině směrem k administrativní budově. Veškeré přířezy a svlaky jsou převezeny do poslední středové mezery mezi podpěrné stojky. Vyrobené nedokončené výrobky se ukládají vedle stolu na palety a následně v určitém počtu převezeny k pracovišti určeném ke kompletaci. Stůl na kompletaci nahradil pozici stolu na sbíjení ,,vík“. Hotové výrobky se dávají vedle stolu, což je do mezery mezi stolem kompletace a stolem k zařezání hran. Stůl na zařezávání hran se posunul v jedné rovině se stoly na kompletaci a sbíjení ,,vík“ ve směru zpět k vratům Zkompletované palety se ukládají na sebe. Vývoz materiálu se provádí jak ve stávajícím stavu viz. Příloha č.3.
36
6.1.1 Zhodnocení varianty č. 1
Návrh se zaměřuje na změnu toku kompletace výrobků. Vypalovací stroj se přesunul na druhou stranu blíže ke zkracovací pile. Špalíky při výrobě se ukládají na paletu, která je vedle vypalovacího stroje, a tím se nemusí špalíky k označení převážet, ale berou se rovnou z palety. Pozice pracovního stolu ke sbíjení ,,noh“ se nemění. Pozice je optimální, jelikož zpracovávaný materiál, což jsou špalíky jsou vyráběny v blízkosti, čímž nedochází k velké manipulaci s materiálem a přířezy na opěrnou podlahu musí být dovezené vozíkem od zkracovací pily. Pracovní pozice na sbíjení ,,vík“ se přesunula k pravé straně vedle pracoviště na kompletaci. Zhotovené ,,víko“ se ukládá do volného prostoru mezi pracovní stoly a při kompletaci se přibližují pouze ,,nohy“. Zkompletované palety se ukládají do mezery pracovního stolu na kompletaci a zařezávání. Při zařezávání ,,noh“ se palety berou z místa uložení po kompletaci a po zařezání se ukládají na druhou stranu stolu odkud jsou následně odvezené na sklad.
6.1.2 Analýza provedených změn
Provedené změny firmu z hlediska finančně ekonomického v žádném případě nezatíží. Jedná se o provedené změny pouze v technologickém toku, v přesunutí pracovních stolů a vypalovacího stroje. Přesunutí není nijak náročné. Jedná se o přesuny stolů se šablonami a vypalovacího stroje. Nosnost této technologie není velká, a proto se provádí ručně. Pouze se musí rozvody tlakového vzduchu vedené k pneumatickým pistolím ke každému stolu znovu přivést. Provedení nových vzduchových rozvodů není náročné. Jedná se pouze o prodloužení či zkrácení vzduchového potrubí, což se dá zvládnout vlastními pracovníky.
37
6.2 Varianta č. 2
Varianta č. 2 se tak jako předchozí návrh nezabývá rekonstrukcí výrobní haly, ale řeší technologický tok výroby. Zde se řeší počáteční technologický tok u obráběcích strojů. Sbíjení jednotlivých částí palet, kompletace palet, vypalovací stroj a vývoz hotových výrobků se shoduje s variantou č. 1. Na místě zkracovací pily je rozmítací pila. Dovoz řeziva k rozmítací pile se nezměnil od stávajícího stavu. Dováží se na ručním vozíku po kolejích. Řezivo na vozíku v krátké vzdálenosti od rozmítací pily. Rozmítnuté řezivo se převáží na vozíku ke zkracovací pile. Zkracovací pila je v jedné rovině s rozmítací pilou ve směru k administrativní budově. V případě, že se materiál v první řadě musí zkrátit, tak je materiál dovezen k pile na ručním vozíku. Zkrácené řezivo se následně vrací zpět k rozmítací pile. Po rozmítnutí se materiál převáží buď to ke kompletaci, a nebo ke toušťkovací frézce. Odpad od pil je ukládána do dřevěných boxů s podstavou palety sloužící pro manipulaci a dřevěný odpad, který je odveden centrálním odsáváním. Umístnění boxů je mezi podpěrnými stojky. Tloušťkovací frézka, zkracovací pila určená na výrobu špalíků a spodní frézka zůstávají na stejném místě. Viz Příloha č.4
6.2.1 Zhodnocení varianty č. 2
Návrh je zaměřen na změnu technologického toku v první části výroby, kde jsou dřevoobráběcí stroje. Na první pozici je rozmítací pila. Znamená to, že se po kolejích dopravuje řezivo, které se prvně rozmítne a dále míří na zkracování. Dochází k souběžnosti těchto operací. Vedle zkracovací pily následuje tloušťkovací frézka, což znamená přířezy určené k ohoblování se rovnají na paletu vedle tlošťkovací frézky. Poloha frézky umožňuje řezivo bez jakýchkoliv převozů od zkracovací pily hned tloušťkovat. Řezivo na zkracování se dováží ručním vozíkem z venkovních prostor hlavními vraty. Dovoz řeziva vozíkem ke zkracovací pile se střetává pouze s vozíky vyvážející výrobky. Řezivo prvotně nakrácené, které není určeno k rozmítnutí, pokračuje směrem vpřed ke kompletaci, nebo na výrobu špalíku. Řezivo určené k rozmítnutí se vrací zpět na vozíku kolem zkracovací pily k rozmítací. S vozíkem se zajede mezi koleje, z důvodu lepší manipulovatelnosti s řezivem. Opět rozmítnuté řezivo míří zpět ke 38
zkracovací pile a další operace s materiálem jsou obdobné, jako v předcházejícím návrhu č.1.
6.2.2 Analýza provedených změn
V daném případě dochází k větším změnám, což vede k větší náročnosti na provedení a k navýšení finančních nákladů. Po změně pozic dřevoobráběcích strojů musí být stroje znovu ukotveny k podlaze a napojené na odsávací zařízení. Vykonané práce musí být odborně provedené. Přesun strojů je oproti změně pracovních stolů více složitější. Stroje se pohybují ve vyšších hmotnostech, na které je při převozu potřeba použít nízkozdvižného vozíku.
6.3 Varianta č.3
Varianta č. 3 řeší rekonstrukci výrobní haly i technologický tok. Rekonstrukce se zaměřuje na zhotovení nových vrat za účelem vývozu hotových výrobků. Vrata jsou navrženy na levé straně haly místo předposledního okna. Vrata jsou uzavíratelná roletou. Další rekonstrukcí je dělící příčka, která rozděluje prostor mezi obráběním řeziva a kompletací výrobků. Dělící příčka snižuje prostup hluku a vzdušného prachu vznikajícího v části dřevoobráběcích stojů. Umístnění dělící příčky viz. Příloha č.5. V příčce je na pravé straně průchozí otvor, sloužící na převoz materiálu. Otvor není volně průchodný, ale je uzavřen lamelovou clonou. Technologický tok ve variantě č. 3 rozdělujeme na část obrábění řeziva dřevoobráběcími stroji a na část kompletace výrobků. V části obrábění došlo k přesunu rozmítací pily na levou stranu rovnoběžně se zkracovací pilou. Materiál dovážen ke zkracovací pile zůstává stejný jako u stávajícího stavu. Materiál, který jde rovnou k rozmítací pile, je dovážen ručním vozíkem hlavními vraty. Rozmítnuté řezivo se ke zkracovací pile veze zpětnou vazbou. Rozmítnuté řezivo určené k výrobě špalíků se veze směrem v před na pravou stranu ke zkracovací pile. Dřevní odpad od rozmítací pily ve formě oblin se dává na paletu s vyvýšenými boky. Umístnění palety na odpad je u levé stěny. Tloušťkovací frézka se přesunula o jedno pole (prostor mezi podpěrnými sloupky) zpět ke vstupním vratům. Zkracovací pila na výrobu špalíku se přemístila k pravé straně pod čtvrté 39
okno. Odpad od obou zkracovacích pil se dává do boxů s podstavou palety z důvodů manipulace. Boxy jsou umístněny vždy v prostřední části haly, co nejblíže k podpěrným stojkám. Spodní frézka se umístnila o jedno okno vpřed, od zkracovací pily k výrobě špalíků, blíže dělící příčce. Materiál převážen z části obráběcí do části kompletace, tak prochází vždy otvorem v dělící příčce. V části kompletace je za dělící příčkou vypalovací stroj. Pracovní stůl na sbíjení ,,noh“ je za potrubím rekuperace blíže k administrativní budově na pravé straně. Pracovní stůl na sbíjení ,,vík“ je orientován čelem k administrativní budově. Materiál potřebný ke sbíjení se ukládá podél pracovních stolů. Nedokončené výrobky se ukládají na palety blíže podpěrných stojek, dále se převáží k pracovišti kompletace pomocí ručního vysokozdvižného vozíku. Zkompletované palety narovnané na sebe se převáží podél levé strany k pracovišti na zařezávání hran palet. Hotové výrobky se skládají na ruční vozík, se kterým se následně vyjede novým otvorem ven, kde se výrobky naberou vysokozdvižným vozíkem a odvezou vysokozdvižným vozíkem. Viz. Příloha č.5.
6.3.1 Zhodnocení návrhu č. 3
U návrhu dochází k rekonstrukčním úpravám i ke změně technologického toku. Rekonstrukční změny přispívají ve výrobě k urychlení vývozu hotových výrobků a zpříjemňují pracovníkům u kompletace výrobků pracovní podmínky. Vývoz hotových výrobků se neprovádí hlavními vraty jako u předešlých návrhů, ale provádí se v zadní části kompletace, kde je vytvořen nový vyvážecí otvor. Druhou úpravou je dělící příčka, která snižuje prašnost a hluk od pracovní části dřevoobráběcích strojů. Ke změně technologického toku došlo v části dřevoobráběcích strojů i v části kompletace, z důvodu dělící příčky. U toku v části dřevoobráběcích strojů je možné dát dva nejvíce vytížené stroje na první pozice. Tím je myšleno, když jakékoliv řezivo vstupuje do výroby, tak nemusí projíždět kolem nějakého stroje, ale jde přímo ke stroji. Na prvních pozicích stojí na pravé straně zkracovací pila jako ve stávajícím stavu a na levé straně stojí rozmítací pila. Pokud do výroby míří řezivo na zkrácení, tak vstupuje kolejovými vraty, a když míří řezivo k rozmítací pile, tak vstupuje hlavními vraty. Tloušťkovací frézka je orientovaná tak, aby řezivo z jakékoliv pily určené k ohoblování se umístilo do středu haly 40
vedle pily na paletu a přímo z palety bylo bráno ke tloušťkování. Nedochází k žádným přesunům. Spodní frézka a zkracovací pila na výrobu špalíků jsou orientovány k dělící příčce k otvoru, z důvodu kratší vzdálenosti převozu do části kompletace. V části kompletace je tok výroby odlišný vůči ostatním tokům. Tok je orientován tak, aby pracovní prostor kompletace a prostor pro zařezávání byl co nejblíže otvoru sloužícímu k vývozu hotových výrobků.
6.3.2 Analýza provedených změn
V návrhu č. 3 dochází k největším změnám, což vede ke zvýšení finančních nákladů firmy. K menším finančním nárokům dochází při řešení technologického toku, jsou obdobné jako v předešlých projektech. K největšímu navýšení nákladům dochází při rekonstrukčních změnách. Kde je zapotřebí investovat do nových potřebných prvků použitých při rekonstrukci. Práce musí provádět specializovaná firma. Na dělící příčku je použito řezivo z vlastního pořezu. Ostatní potřebný materiál dodává dodavatel.
41
7 Doporučené změny u varianty č.3 Pro lepší pracovní podmínky na pracovišti kompletace výrobků byla navržena dělící příčka. Zhotovením dělící příčky dojde k rozdělení výrobny na část kompletace výrobků a část zpracování řeziva, ale hlavně dojde v části kompletace ke snížení prašnosti a hluku. Umístnění příčky viz. příloha č.5 Konstrukce příčky je navrhnuta tak, aby se použité materiály daly vyrobit ve vlastní firmě a její zhotovení mohli provést zaměstnanci firmy. Použité materiály by měly splňovat námi zvolené požadavky, aby náklady byly co nejnižší. Dělící příčka se skládá z více konstrukčních segmentů. Všechen materiál, který má kontakt s podlahou musí být od podlahy izolován. Prvním segmentem příčky je rámová konstrukce vyrobena z jehličnatého řeziva z vlastního pořezu. Profily jednotlivých stojek mají rozměry 150 x 100 mm. Rozměry jsou odvozené od podpěrných stojek, které budou uvnitř příčky. Ukotvení stojek k podlaze by mělo být provedeno ze dvou protějších stran (do části kompletace a druhé části) kovovými úhelníky. Ukotvení do stojky vruty a k podlaze ocelovými kotvami. Upevnění stojky ve vrchní části by mělo být provedeno do nosné části střechy. Z rozdílných rozměrů profilů jsou stojky uchycené do nosné konstrukce na vnitřní straně příčky pomocí plechových úhelníků o tloušťce 2 mm. Připevnění úhelníků je vruty. Použití plechových úhelníků je z důvodu, že spoje jsou pod určitým úhlem a při montáži potřebujeme úhelník přihnout, a nebo odehnout dle potřebného úhlu. Rozteče stojek viz. Příloha č. 6. Odsazení první stojky na obou stranách je 10 cm od potrubí, které vede po obvodu ve spodní části zdi. Ošetření dřevěných profilů by se mělo provést impregnační látkou, která snižuje hořlavost a odolává vzdušné vlhkosti. Rámová konstrukce bude z každé strany opláštěná prkny. Před opláštěním se musí provést povrchová úprava prken proti snížení hořlavosti a odolávání vzdušné vlhkosti. V prostoru potrubí rekuperace a odsávání vzniká volný prostor, který se nepobíjí, ale volné místa se vyplní montážní pěnou, která se po vytvrdnutí zařízne v rovině opláštění. Vzniklá místa kolem zdí, střechy a podlahy způsobené nerovností se vyplní montážní pěnou. Pro zakrytí pěny se místa zaplechují a vyplní silikonem.
42
Pro vylepšení zvukové izolace se volný prostor mezi opláštěním vyplní izolací. Použitá izolace by měla mít tyto vlastnosti: tepelně izolační schopnosti, snižování
hořlavosti,
zvukovou
odolnost,
odolnost
proti
vlhkosti
a
paropropustnost. Dělící příčka bude průchozí, místo průchodu viz. Obr.6.2
V rámové
konstrukci pro otvor se provedla výměna z jehličnatých profilů. Otvor je krytý lamelovou clonou viz. Obr.6.1. Lamelová clona je namontovaná na příčce ze strany dřevoobráběcích strojů. Clona je uchycena do výměny rámové konstrukce.
Obr.6.1: Lamelová clona (www.sao.cz)
Obr.6.2: Řez dělící příčkou 1- Prkna
5- Kovové úhelníky
2- Profily konstrukce
6- Lamelová clona
3- Kovové stojky
7- Obvodová zeď
4- Izolace Další navrhnutou rekonstrukční změnou výrobní haly je otvor pro vývoz hotových výrobků. Otvorem se rozumí místo, kterým se urychlí a usnadní vývoz
43
hotových výroků. Otvor je umístněn dle navrhnuté varianty č.3. Vývoz výrobku bude prováděn paletovým vozíkem viz. Obr.6.2. Paletový vozík bude mít stabilně jednou paletu na ložné ploše. Dojde k vyrovnání výškového rozdílu mezi venkovním a vnitřním terénem, čímž vyvezené výrobky bude moci přebrat vysokozdvižný vozík a odvést do skladu. Výrobky v podobě přepravních beden budou vynášeny ručně otvorem ven na cestu, z které je odveze vysokozdvižný vozík. Otvor je uzavřen roletovými vraty viz. Obr.6.3. o šířce 2400 mm a o výšce 2200 mm. Vrata od firmy Minirol jsou navrženy díky výrobě na míru dle vlastních
požadavků,
kvalitě
použitých
komponentů,
spolehlivosti
a
jednoduchému a ekonomickému řešení samotné konstrukce. Vrata mají malý rozměrový nábal, což je v našem případě velmi důležité.
Obr.6.2: Paletový vozík (www.paletovevoziky.wz.cz)
Obr.6.3: Roletová vrata (www.minirol.cz) 44
Pro provedení otvoru je nutné provést venkovní úpravy terénu. Venkovní terén je o 15 cm vyšší než podlaha ve výrobní hale. Okolní terén haly je nezpevněn viz. Obr.3.1. Pro vývoz výrobků slouží výjezdový prostor o šířce vrat až k vyasfaltované cestě. Výjezdový prostor je ohraničen betonovým základem. Pojízdná plocha výjezdového prostoru je vydlážděná. Před základy výrobní haly ve výjezdovém prostoru je zabetonovaný kovový rošt. Veškeré práce budou zhotoveny od odborných pracovníků dle výběru vedení firmy.
7.1 Oprava rekuperace
Firmu trápí při procesu rekuperace, srážení vody viz. Obr.6.4. Srážení vody na potrubí je způsobeno rozdílnou teplotou vnějšího a vnitřního prostředí potrubí, čímž dochází ke kondenzaci vody. K odstranění této závady musíme zaizolovat potrubí, čímž se sníží venkovní teplota na potrubí, jelikož vyšší teplota se nyní odrazí od tepelné izolace. Zaizoluje se celá část potrubí. Zvolená izolace musí být z vnější strany potažená fólií. Dále izolace zabraňuje prostupu vlhkosti, má tepelně izolační vlastnosti, ochranu proti šíření plamene a požáru, zvukovou pohltivost, odolnost proti vlhkosti. Musí být paropropustná a rozměrově stálá. Zaizolavané kraje potrubí u zdí se zakončí akrylátovým venkovním tmelem, který po svém vytvrdnutí odolává prostupu vlhka. .
45
Obr.6.4: Potrubí rekuperace
Výše nákladů vynaložených na provedení změn se nedá vyčíslit, jelikož není uvedený přesný dodavatel materiálu a zhotovitel jednotlivých operací.
46
8 Diskuse V návrhu jsme vycházeli ze současného stavu provozovny. Bylo nutno zohlednit technologické vybavení provozovny, množství zpracovaného řeziva, vyrobených výrobků a prováděné operace potřebné pro jednotlivé druhy výrobků. V návrzích byla snaha minimalizovat finanční náklady na provedené změny. Dospěl jsme ke třem rozdílným návrhům, které se od sebe liší v náročnosti provedení, počátečních investicích a technologickém toku výroby. První návrh se odlišuje od ostatních v jeho nenáročném provedení. Velkou předností návrhu je, že u firmy neovlivní finanční rozpočet. Pro jeho uskutečnění se nemusí provádět žádné velké technologické úpravy, ale pouze stačí jiná orientace pracovních stolů se šablonami a vypalovacího stroje. Jiné umístnění pracovních stolů s vedením hřebíkovaček a vypalovacího stroje zvládnou pracovníci provozu vlastními silami v průběhu jednoho dne. Plynulý technologický tok u kompletace zahrnuje výrobky typu EUR palet a standardních palet. Nezahrnuje výrobu atypických výrobků, které si zaslouží speciální postupy. V porovnání se současným technologickým tokem, kdy dochází u kompletace k manipulačním problémům s materiálem, s nedokončenými výrobky a hotovými výrobky. Tak ve zvoleném návrhu by se měli současné nedostatky odstranit. Mělo by dojít k lepší manipulaci s materiálem a urychlit dopravní vzdálenosti mezi jednotlivými pracovišti. V úseku dřevoobráběcích strojů nedošlo k jinému technologickému toku výroby. Druhý návrh se liší od první varianty v obtížnosti a v nákladech provedení, ale oproti třetímu návrhu je v nákladovosti i v náročnosti přijatelnější. Provedení změny potrvá o poznání déle než v prvním případě. Zde bude problematické přemístění strojů. Jedná se o litinové dřevoobráběcí stroje, které mají hmotnosti ve výší 500 kg a pro jejich vysoké otáčky, při kterých dochází ke chvění stroje musí být ukotveny k podlaze. Provedené změny potrvají v rozmezí dvou až pěti dnů, podle provedení potřebných úprav. Návrh má stejný úsek kompletace jako návrh první, ale úsek dřevoobráběcích strojů je odlišný. Varianta č. 3 nabízí ve svých změnách kvalitnější pracovní podmínky v části kompletace výrobků a zkrácení dopravních vzdáleností s materiálem i
47
s hotovými výrobky. Zlepší se možnosti komunikace mezi pracovníky a dojde ke snížení prašnosti v prostoru kompletace. V porovnání s ostatními případy si vyžádá varianta č.3 nejdelší pozastavení výroby, největší náklady na uskutečněné rekonstrukční změny.
48
9 Závěr Diplomová práce řešila nový technologický tok ve výrobě palet a obalových výrobku ze dřeva ve firmě Drevos v Hnojicích. Pro vyřešení daného problému bylo důležité se na začátku práce seznámit s firmou, poznat jejich výrobu, jednotlivé technologické kroky, prostorové rozčlenění firmy a prodiskutovat danou problematiku s vedením firmy. Současný tok bylo nutno důkladně prostudovat a provést výkresovou dokumentaci, na které je zřetelné technologické provedení a pozice jednotlivých dřevoobráběcích strojů. V navrženém řešení se zpracovaly tři odlišné návrhy na technologický tok. Vycházelo se ze skutečného stavu výrobní haly, ze stejného technologického vybavení a postupu výroby . Při zpracování návrhů se bralo na zřetel finanční i manuální náročnost provedených změn. Začalo se od nejméně náročného projektu, který nevyžadoval finanční náklady na provedené změny, ale došlo ke ztrátě zisku při pozastavení výroby v druhé části. Změna neovlivní první část, ve které dochází k opracování řeziva. Jednalo se o změnu v části výroby, kde dochází k celkové kompletaci jednotlivých výrobků. V druhé variantě se řešila změna v první části výroby. Vycházelo se z prvního řešení. Návrh byl více směřován na výrobu palet, protože převyšuje ostatní atypické výrobky. Ostatní výroba samozřejmě nebude neproveditelná, ale ztíží manipulaci s delším řezivem. Tento návrh byl ovlivněn konstrukčním stavem haly, která neumožňuje využití celé šířky výrobny. Provedené změny si vyžádaly pro své uskutečnění finanční prostředky a došlo k pozastavení celé výroby. Poslední návrh nabízí, jak nejlépe provést celý technologický tok výroby i za předpokladu zásahu do konstrukčního stavu výrobní haly. Realizace tohoto řešení vyžaduje navýšení finančního rozpočtu firmy. Tato inovace by mohla podpořit dlouhodobé plány vedení firmy. Předložené návrhy se odlišují výší finančních prostředků a různou náročností v provedení úprav změn výrobní haly a umístnění výrobní technologie. Na základě vyhodnocení doporučuji poslední variantu. Ta nabídne lepší pracovní podmínky pro pracovníky z důvodu přestavby výrobního prostředí a zároveň urychlí manipulační proces s výrobním materiálem a produktem. Také
49
bude žádat vyšší finanční investice a určitý čas pro naplánování přestavby. Do této doby bych navrhoval změnu podle prvního řešení, která koordinuje technologický tok při kompletaci výrobků.
50
Summary
The goal of the thesis is a new technological flux in pallet and wooden packaging products manufacturing for Drevos company, located in Hnojice. First a research was made on the company in terms of production, single technological steps and production space division. All the relevant issues were discussed with the copany management. Further, a detailed analysis of the existing flux was made and provided with drawings in which the existing technological concept and locations of woodworking machines were clearly shown. On the basis of the research part, three variants of a new technological flux were created when the existing condition of manufacturing hall and the operation process taken into account. A financial aspect was considered as a very important factor in all the three variants and also a manual work difficulty level was considered. The first variant, which is also the simplest one, offers changes that do not recquire any financial investment, but in the second part of the manufacturing hall, where products are assembled, these changes involve a stoppage of production which results in a profit loss. The first part of the production hall, where lumber is surfaced, is not affected by the changes at all. The second variant concentrates on the changes in the first part of the production and, in fact, it is based on the the first variant. This second option concentrates rather on the pallet manufacturing than production of the other packaging products as these are less important in regards to the volume of production. Nevertheless, the manufacturing of the other products is feasible but operations with long lumber are more difficult. This option takes into account the type of manufacturing hall since it does not enable to use the depth of the building to its full extent. The changes offered in this variant recquire financial investment and the production must be stopped. The third variant prefers the implementation of a new technological flux with the possibility to make changes in the construction of the manufacturing hall. An increase in the company budget is necessary but on the other hand, this option is favourable for a long term planning.
51
The three variants vary in the volume of financial investment and in the method of implementation. Also the locations of manufacturing technology differ in each of them. On the basis of my assesment of all the above variants, I recommend the third option. The selected variant provides better working environment conditions and speeds up every operation process with material and products. As it recquires a bigger financial investment and also the scheduling for the reconstruction takes some time, I recommend that efore the company is ready to start the third variant, it could start implementing according to the first variant model in which the technological flux is coordinated.
52
10 Literatura WOLFANG NUTSCH A KOLEKTIV (1999): Příručka pro truhláře, Praha Sobotáles, 540 s. ISBN 80-859-60-3. JANÁK, K. Sawmills. Brno: MZLU, 2004. 156 s. HÁJEK, V. Truhlářské práce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 127 s. ISBN 80-7169-418-5. KAFKA, E. Dřevařská výročka. SNTL, 1989. Podklady výrobců strojně-technologického vybavení Výrobní podklady firmy Drevos v Hnojicích DRÁPELA, J.A KOL. (1980): Výroba nábytku, vyd. SNTL, Praha, 488 s. L19-B2-V-31/82033. MILO PETER (1990): Technologické projektovanie v praxi, vydala Alfa, 400 s. ISBN 80-05-00103-7. Acta hygienica epidemiologica et microbiologica, Příloha, vyd. Praha, 1982 Rekuperace, filtrace a nové výrobky ve vzduchotechnice, vyd. Dům techniky ČSVST Ústí nad Labem, 1986, 90 s. FRONIUS, K. Gatter Nebenmaschinen Schnitt- und Restholz- behandlung. Stuttgart: DRW-Verlag Stuttgart, 1991. 327 s. Arbeiten und Anlagen im Sägewerk. ISBN 3-87181-333-8.
53
11 Přílohy Příloha č.1: Prostorové rozčlenění firmy Drevos
Příloha č.2: Současný stav výrobní haly
Příloha č.3: Varianta č.1 – návrh technologického toku výroby
Příloha č.4: Varianta č.2 - návrh technologického toku výroby
Příloha č.5: Varianta č.3 - návrh technologického toku výroby
Příloha č.6: Řez dělící příčkou
54
