NÁVRH A VÝPOČET SPECIÁLNÍHO FRÉZOVACÍHO ZAŘÍZENÍ IFVW 113 SVOČ – FST 2010 Bc. Martin Sládek, Chudenín 31, 340 22 Nýrsko Česká republika ABSTRAKT Práce se zabývá konstrukčním návrhem speciálního frézovacího zařízení s typovým označením IFVW 113. Toto zařízení bude díky své minimální velikosti sloužit k frézování v omezeném prostoru. Při konstrukčním návrhu byly provedeny potřebné analýzy, např. analýza smontovatelnosti zařízení, analýza celkové tuhosti zařízení, napěťová analýza a modální analýza vlastních tvarů kmitů zařízení. Nebylo opomenuto ani technicko-ekonomické hodnocení s cenovou kalkulací navrženého zařízení. KLÍČOVÁ SLOVA Frézovací hlava, příslušenství horizontálních vyvrtávaček, konstrukční návrh, analýza smontovatelnosti, analýza tuhosti zařízení, napěťová analýza, modální analýza, technicko-ekonomické hodnocení, cenová kalkulace. ÚVOD Práce se zabývá návrhem nového typu frézovací hlavy s označením IFVW 113. Zadání poskytla firma Škoda Machine Tool a.s., zabývající se dlouholetou výrobou těžkých horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů, těžkých soustruhů, otočných stolů, speciálního příslušenství a mnoha dalších produktů. Nově navrhované příslušenství bude určeno především na frézovací i vrtací operace v omezeném prostoru. Zadavatelem byly stanoveny vnější tvary skříně frézovací hlavy společně s vlastnostmi, na jejichž základně musí být hlava koncipována. Na konstruovanou frézovací hlavu jsou od zadavatele kladeny následující požadavky: • • • • • • • •
Automatické upínání příslušenství na čelo pinoly Automatické připojení přívodu energií Automatické natáčení v jedné ose po 2,5° Automatické upínání nástrojů Přívod procesní kapaliny osou vřetena i externí přívod Použití rotačního přívodu Deublin Vnější tvar frézovací hlavy dle výkresu Parametry: Převod …………………………… 1:1 Max. otáčky …………………….. 3000 [min-1] Max. moment …………………… 1000 [N.m] Max. výkon ……………………… 25 [kW] Kužel vřetena ……………………. ISO 50 Upínací stopka nástroje ………… DIN 69872 Životnost zařízení ……….............. 5000 [hod]
Obr. 1-1: Výkres zadání s vnějšími rozměry skříně hlavy
KONSTRUKČNÍ NÁVRH A VÝPOČET ZAŘÍZENÍ Úvod práce je věnován shrnutí požadavků kladených na nově konstruovanou frézovací hlavu. Jsou v něm představeny stroje, na kterých může být navrhované příslušenství provozováno a frézovací hlavy podobné koncepce a podobných parametrů, požadovanému řešení. Byly zvoleny nejčastěji používané nástroje, pomocí kterých je vytvořen soubor zátěžných stavů. Výběr nástrojů a přepočet reálnosti řezných podmínek byl proveden programem Coroguide od firmy Sandvik. Následně byly tyto zátěžné stavy aplikovány na vřeteno stávajícího řešení frézovací hlavy IFVW 101. Frézovací hlava IFVW 101 Výkon
25
kW
Moment
1000
N.m
Jmenovité otáčky
240
min-1
Maximální otáčky
3 000
min-1
Převod otáček
1:1
i
Kužel vřetene
50
ISO
Stopka nástroje
69871
DIN
Natáčení hlavy
0 - 360
°
Hmotnost
550
kg Obr. 1-2: Frézovací hlava IFVW 101
Tento počin dal základní informace o chování vřetena a pomohl tak v navržení optimální varianty uložení vřetena nově konstruovaného příslušenství. Z provedené analýzy vyplynulo, že nejoptimálnější variantou uložení vřetena bude ve vřetenových kuličkových ložiscích s kosoúhlým stykem o hodnotě 25°. Tato varianta je nejvýhodnější jak z hlediska životnosti ložisek, tak z hlediska dodržení tepelné stability. Výhodou vřetenových ložisek je vysoká přesnost, zmíněná tepelná stabilita díky bodovému styku valivý tělísek a nevýhodou je jejich vyšší cena. Dalším důležitým krokem byl popis jednotlivých částí frézovací hlavy a jejich funkcí. Frézovací hlava se během své práce nachází v režimu obrábění, ve kterém hlava pracuje pod určitým nastaveným úhlem. Režimu natáčení hlavy, kdy je vřeteno otočeno o potřebný úhel. Natáčení je prováděno za klidu zařízení, automaticky pomocí polohování vřetena stroje. Pokud je hlava sejmutá ze stroje, nachází se mechanizmus příslušenství v poloze sejmutí, kdy je vnitřní mechanizmus jištěn aretací proti otáčení. Přesné nastavení úhlu natočení vřetena frézovací hlavy je zajištěno Hirthovo spojkou. Upínání nástroje je řešené kleštinovým upínačem od firmy OTT-Jakob. Upínací sílu zajišťuje soustava vhodně navržených talířových pružin. Uvolňovací sílu a přívod procesní kapaliny středem vřetena je řešen pomocí rotačního přívodu Deublin. Energie a pracovní média jsou od stroje k frézovací hlavě přivedena přes přírubu používanou na strojích firmy Škoda. Tato příruba má dostatek místa na Obr. 1-3: Hirthova spojka přivedení všech potřebných energií včetně elektrické. Přes přírubu a její připojovací konektory jsou pracovní media dovedena pomocí kanálů či kabeláže až k potřebnému místu frézovací hlavy. Nové frézovací zařízení bude možno využívat pro práci na strojích Škoda HCW 1, HCW 2, HCW 3 i HCW 4. Na základě používaného stroje musí být zvolena správná příruba, která zajistí možnost automatického upnutí na čelo pinoly stroje a zajištění přívodu pracovních medií. Příruba je tedy zaměnitelná podle typu stroje, který zákazník vlastní. Pro frézovací hlavu bude jako médium využit tlakový olej k uvolnění nástroje, procesní kapalina k chlazení místa řezu středem nástroje a stejná kapalina bude použita i jako vnější chlazení místa řezu. K tomuto účelu bude využito komponent firmy Loc-Line, pomocí kterých se nasměruje stříkající kapalina přesně do požadovaného místa. Dalším potřebným médiem je tlakový vzduch využívaný k ofukování upínacího kužele a tím tedy jeho ochlazení. Tento tlakový vzduch využije stejný kanál jako chladicí kapalina proudící středem nástroje. Poslední používaný kanál Obr. 1-4: Upínače stopky nástroje firmy OTT slouží k ochraně frézovací hlavy tlakovým vzduchem. Vzduch se přivádí na Hirthovu spojku a následně na labyrint vřetena, čímž zabraňuje vniku nečistot do vnitřních prostor těla příslušenství. Těsnění pracovních kapalin bude zajištěno komponenty od firmy Trelleborg Sealing Solutions a v některých případech expandéry firmy Koenig.
Obr. 1-5: Kompletní konstrukční návrh ve 2D CADu
Další část práce se zabývá kompletním návrhem jednotlivých komponent frézovací hlavy, výpočtem Hirthovy spojky, návrhem mechanizmu pro zpevnění Hirthovy spojky, výpočtem převodového ústrojí frézovací hlavy a kontrolou jednotlivých souhmotí. Byla překontrolována životnost ložisek, průhyb hřídelí a volba spojovacích prvků. Byl vypracován 3D model frézovací hlavy a pomocí tohoto modelu byla ověřena smontovatelnost celého zařízení.
Obr. 1-6: Pohled na připojovací část frézovací hlavy IFVW 113 a celou sestavu s transparentní skříní
Byl vytvořen rozstřel jednotlivých součástí příslušenství. Uspořádání převodovky příslušenství sebou přináší složitější montáž, ovšem zaručuje splnění požadavků zákazníka. Nejprve byla řešena varianta převodu krouticího momentu z hnací hřídele na vřeteno hlavy pomocí jednoho páru kuželových kol. Tato varianta byla z důvodů omezené volné délky vřetene nevyhovující, stejně jako varianta, která využívala ozubeného řemenu.
Obr. 1-7: Rozstřel modelu frézovací hlavy IFVW 113 se zkouškou smontovatelnosti
CELKOVÁ TUHOST FRÉZOVACÍ HLAVY A JEJÍ VYHODNOCENÍ Tuhost zařízení určuje dynamickou stabilitu frézovací hlavy a tím i její vlastnosti při hrubovacích a dokončovacích operacích. Translační tuhost frézovací hlavy je dána dílčími tuhostmi, tzn. tuhostí vlastního vřetena, vřetenových ložisek a tuhostí skříně frézovací hlavy, ve které je vřeteno uloženo. Tuhost je nejvýhodnější stanovit při nejtěžších zatěžovacích podmínkách. Nejtěžším stavem byl uvažován první zátěžný stav, při němž dochází k hrubování pravou čelní frézou. Řezné síly musí jednotlivé komponenty příslušenství zachytávat s co nejmenší deformací, tedy s co největší tuhostí. Pro zajištění výkonného procesu obrábění je optimální dosáhnout translační tuhosti větší než 50 kN.mm-1. Posunutí ložisek a úhel sklonu (průhyb) vřetene ovlivňuje přesnost kruhového pohybu nástroje a tím tedy geometrickou přesnost a kvalitu obráběného povrchu. Celková tuhost zařízení byla stanovena z dílčích poddajností. Tento výpočet je díky sériovému řazení prvků výpočetně jednodušší a přehlednější. Vypočtená poddajnost vřetena frézovací hlavy v místě břitu
pV = kde:
δV
FN
=
[
]
0,036 = 1,757 ⋅ 10-6 mm.N-1 = 1,757 ⋅ 10-3 [mm.kN-1 ] 20490
(1)
δV ………........... radiální deformace vřetena v místě břitu [mm] FN …………….. celková síla působící na břit nástroje [N]
Celková poddajnost ložisek přepočtená do místa břitu
p L = p LPŘ + p LZAD = 4,099 ⋅ 10 -3 + 8,297 ⋅ 10 −4 = 4,929 ⋅ 10 -3 [mm.kN-1 ] (2) kde:
-1
pLPŘ ………........ celková poddajnost předních ložisek [mm.kN ] pLZAD ………..... celková poddajnost zadních ložisek [mm.kN-1]
Výsledné napětí a deformace skříně frézovací hlavy Metodou konečných prvků byla provedena kontrola deformace skříně i výpočet redukovaného napětí dle teorie HMH. Do výpočtu byla kromě řezných sil resp. jejich reakcí v uložení, zahrnuta i silová působení vznikající od hmotnosti vnitřních částí příslušenství a od silového působení vznikajícího v převodovém ústrojí.
Obr. 1-8: Výsledné redukované napětí [MPa] dle HMH a výsledná deformace při zatížení
Z napěťové analýzy tělesa příslušenství je patrné, že napětí v žádném místě frézovací hlavy nepřekračuje mez kluzu zvoleného materiálu. Největší napětí se ukázalo v místě přechodu stěn skříně s hodnotou 19,05 MPa. Výsledná deformace skříně v místě ložisek byla stanovena odměřením patřičných hodnot z výsledků. Maximální zjištěné posunutí skříně v oblasti předních vřetenových ložisek má hodnotu 0,0875 mm. Celková poddajnost skříně přepočtená do místa břitu
p S = p SPŘ + p SZAD = 8,834 ⋅ 10 -3 + 3,612 ⋅ 10 −3 = 1,245 ⋅ 10 -2 [mm.kN-1 ] (3) kde:
pSPŘ ………........ poddajnost skříně v místě předních ložisek [mm.kN-1] pSZAD …………. poddajnost skříně v místě zadních ložisek [mm.kN-1]
Celková poddajnost frézovací hlavy vztažená k břitu nástroje
[
p C = pV + p L + p S = 1,757 ⋅ 10 -3 + 4,929 ⋅ 10 −3 + 1,245 ⋅ 10 −2 = 0,019 mm.kN -1
] (4)
kde:
pV ………........... celková poddajnost vřetena [mm.kN-1] pL ……………... celková poddajnost ložisek [mm.kN-1] pS ……………... celková poddajnost skříně frézovací hlavy [mm.kN-1]
Celková tuhost frézovací hlavy vypočtená z poddajností
kC =
[
1 1 = = 52,6 kN.mm -1 −3 −3 −2 pV + p L + p S 1,757 ⋅ 10 + 4,929 ⋅ 10 + 1,245 ⋅ 10
] (5)
Na základě této analýzy lze usuzovat, že tuhost frézovací hlavy je dostačující, protože vypočtená tuhost dosáhla hodnoty přesahující 50 kN.mm-1. Tato hodnota tuhosti zajišťuje dobrou dynamickou stabilitu a odolnost vůči kmitání, které je vyvolané řezným procesem. Celková tuhost frézovací hlavy je ovlivněna tuhostí využitých komponent. Komponenty nebo místa s malou tuhostí mohou být nahrazeny či upraveny tak, aby bylo dosaženo tuhosti větší. To se děje hlavně v případech, kdy je celková tuhost nedostačující a proces obrábění neefektivní. Ke zjištění slabých míst konstrukce a odhalení nejpoddajnějšího členu, který negativně ovlivňuje výslednou tuhost, se využívá dopočet procentuálního vlivu jednotlivých členů na celkovou poddajnost nebo tuhost. ANALÝZA VLIVU TUHOSTI JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ HLAVY NA CELKOVOU TUHOST Uvedená tabulka hodnotí vliv jednotlivých částí příslušenství na celkovou tuhost frézovací hlavy. Pro jednoduchost bylo k tuhosti přistupováno přes poddajnosti. -1
Část Vřeteno Ložiska
Přední ložisko Zadní ložisko Přední ložisko Zadní ložisko
Těleso Celková hodnota
Poddajnost [mm.kN ] -3 1,757.10 -3 4,099.10 -4 8,297.10 -3 8,834.10 -3 3,612.10 -2 1,913.10
Podíl [%] 9 21 4 46 20 100
Z této analýzy vyplývá, že celková poddajnost frézovací hlavy je nejvíce ovlivněna poddajností tělesa v místě předních ložisek. Těleso v místě předních ložisek má 46% vliv na celkovou poddajnost resp. tuhost. MODÁLNÍ ANALÝZA TĚLESA FRÉZOVACÍ HLAVY Modální analýzou byly zjištěny vlastní frekvence navržené konstrukce a její tvary kmitů. Tyto frekvence se nesmí shodovat ani přibližovat budícím frekvencím, které vznikají při obrábění. Docházelo by tak k rezonanci a vzniklé kmitání hlavy by způsobilo neefektivnost řezného procesu. Budící frekvence jsou vyvolávány především záběrem břitů nástroje při obrábění, dosedáním zubů ozubených kol, popřípadě vadami ložisek. Největší budící síly vyvolává záběr břitů nástroje do obráběného materiálu. Amplitudy budících sil vznikající od záběru ozubení i amplitudy vznikající vadami ložisek jsou oproti amplitudám řezných sil zanedbatelné. Proto byly při výpočtu uvažovány výhradně budící frekvence vznikající řezným procesem.
Obr. 1-9: První a druhý tvar kmitů vlastních frekvencí frézovací hlavy
Vlastní frekvence příslušenství nám dávají informaci především o tom, při jakých budících frekvencích bude s největší pravděpodobností docházet k rozkmitávání tělesa. Těmto stavům je nutné se vyvarovat a udržovat rozdíl mezi budící a vlastní frekvencí co největší. Bylo spočteno prvních deset vlastních frekvencí frézovací hlavy, z nichž jsou pro ukázku vybrány první tři. Zjištěné vlastní frekvence: 1. 277,65 [Hz] 2. 297,63 [Hz] 3. 703,21 [Hz] Nejvyšší budicí frekvence vznikající při zátěžném stavu využívajícím maximální otáčky:
f B5 =
n5 3000 ⋅ z N5 = ⋅ 2 = 100[Hz ] 60 60 kde:
(6)
fB5 …………….. budící frekvence 5. zátěžného stavu [Hz] n5……………… otáčky při 5. zátěžném stavu [min-1] zN5 ……………. počet zubů frézy využité u 5. zátěžného stavu
Výpočet vlastních frekvencí příslušenství potvrzuje dobrou dynamickou stabilitu. Modální analýza prokázala, že vlastní frekvence hlavy se nalézají daleko od budících frekvencí, což nám zaručí dobrou dynamickou stabilitu, zachování obráběcích parametrů a tím i efektivnost celého obráběcího procesu. NÁVRH PŘÍVODŮ PRACOVNÍCH MEDIÍ PŘÍSLUŠENSTVÍ Tato kapitola se zabývá konkrétním návrhem vrtání kanálků pro přívod pracovních médií. Kanálky jsou naznačeny ve výkresové dokumentaci i v trojrozměrném návrhu.
Obr. 1-10: Návrh vrtání kanálků přívodu pracovních médií při pohledu z obou stran příslušenství
Tabulka barevného odlišení jednotlivých kanálů: CHV UN OK/CH OV ZH
VNĚJŠÍ PŘÍVOD CHLAZENÍ UVOLŇOVÁNÍ NÁSTROJE OFUK KUŽELOVÉ DUTINY / CHLADICÍ KAPALINA VNITŘNÍ OCHRANA VZDUCHEM ZPEVNĚNÍ HIRTHOVY SPOJKY
Obr. 1-11: Konkrétní návrh vrtání kanálků přívodů pracovních médií do potřebných míst příslušenství
EKONOMICKÉ HODNOCENÍ NAVRŽENÉ VARIANTY Byly zjištěny ceny všech nakupovaných komponent nově konstruovaného příslušenství, jejichž součtem byly vypočteny celkové náklady na nakupované komponenty. Stanovení nákladů vyráběných komponent je složitější. Většina vyráběných komponent je dodána na objednávku dodavateli, kteří na základě výrobního výkresu dodají kompletně vyrobenou součást. U odlitků skříně a příruby je tomu jinak. Tyto komponenty jsou odlity na zakázku ve slévárnách a následně doobrobeny u některého z dodavatelů. Při výrobě příslušenství dále vznikají také náklady na konstrukci a technologickou přípravu výroby či náklady na doobrobení jednotlivých součástí s následnou kompletní montáží. Celkové náklady jsou spočteny jako součet všech nákladů vynaložených na výrobu frézovací hlavy od předvýrobní etapy až po dokončenou montáž. Po montáži vzniknou ještě náklady na otestování zkonstruovaného příslušenství a jeho zaběhnutí. Tyto náklady byly při kalkulaci zanedbány. Celkové náklady jsou dány součtem dílčích nákladů na konstrukci frézovací hlavy:
N K = N N + N M + N K + N V = 108305 + 266200 + 160000 + 183150 = 717 655 [Kč] kde:
(7)
NN …………….. náklady na nakupované komponenty [Kč] NM…………….. náklady na vyráběné komponenty [Kč] NK ……………. náklady na konstrukci frézovací hlavy [Kč] NV ……………. náklady na výrobu frézovací hlavy [Kč]
Celkové náklady byly odhadnuty na 717 655 Kč. Tato hodnota udělala přibližný obraz o výsledné ceně příslušenství, za kterou si po připočtení marže bude moci zákazník speciální frézovací zařízení pořídit. KVALITATIVNÍ HODNOCENÍ NAVRŽENÉ VARIANTY Nově navržená frézovací hlava vyhovuje všem požadavkům zákazníka. Pevnostní výpočty navrhovaných komponent jsou vyhovující. Dynamické chování příslušenství je predikováno ze zjištěné translační tuhosti a modální analýzy jako vyhovující. Všechny pevnostní i životnostní výpočty jsou vyhovující a na základě analýz provedených metodou konečných prvků lze předpokládat, že je dosažená tuhost frézovací hlavy dostatečná, čímž bude zajištěna dobrá dynamická stabilita. Celé zařízení bylo navrženo tak, aby zajistilo zákazníkovi svou funkčnost, provozní spolehlivost, udržovatelnost a požadovanou životnost. Z pohledu zadavatele práce tedy firmy Škoda Machine Tool a.s., došlo k rozšíření jeho dosavadní nabídky o nový typ příslušenství k horizontálním vyvrtávačkám řady HCW. Při výběru stroje se zákazník rozhoduje především dle nabídky příslušenství k danému stroj, renomé výrobce, popř. na základě osobních zkušeností s danou firmou. Při rozmanité nabídce příslušenství získá výrobce konkurenční výhodu a platí zde fakt, že zařízení prodává stroj. Nově zkonstruované příslušenství rozšíří technologické možnosti stroje a vhodně doplní nabídku výrobce. Tím může dojít k uspokojení předpokládaných potřeb zákazníků, kteří se díky bohatému výběru příslušenství rozhodnou pro zakoupení stroje s největší nabídkou příslušenství. Obrovskou výhodou nového řešení frézovací hlavy je dodržení minimálních rozměrů, při zachování požadovaných výkonových a provozních parametrů. Další výhodou nového řešení je dodržení tepelné stability ložisek, kterou stávající řešení frézovací hlavy IFVW 101 nesplňovalo. Další výhodou je použití rotačního přívodu společnosti Deublin, který sebou přinesl větší spolehlivost. U staršího řešení rotačního přívodu, který je využit u hlavy IFVW 101, docházelo v některých případech k průsakům pracovních kapalin, které se následně dostali až do stroje. Další hodnocení příslušenství vychází z nákladů na výrobu, provoz, údržbu a případné opravy. Minimální náklady na tyto činnosti bývají zajištěny dobrou smontovatelností a rozebíratelností zařízení. Pokud se konstruktérovy podaří respektovat všechny tyto požadavky, může být z tohoto pohledu považována vzniklá konstrukce za optimální. V tomto případě byla snaha navrhnout nové příslušenství s uvažováním všech výše uvedených požadavků. Ukázalo se, že práce konstruktéra je natolik složitá a ne vždy je možno všechny tyto požadavky sloučit s požadavky zákazníka. Konstruktér pak musí přistoupit k jiným a v některých případech méně výhodným nebo cenově nákladnějším řešením, které jsou kompromisem k tomu, aby byly splněny všechny požadavky zákazníka. Zákazník je pak nucen vynaložit větší finanční částku za speciální příslušenství. Tento fakt je patrný na převodovém ústrojí navrhovaného příslušenství. V průběhu práce byla nejprve řešena jednodušší, levnější a efektivnější varianta převodového ústrojí s převodem krouticího momentu na vřeteno hlavy pomocí jednoho páru kuželových kol. Toto konstrukční řešení nemohlo být realizováno především z důvodu malé axiální délky vřetena a s tím souvisejícími zásahy za hranice rozměrů skříně, které jsou limitovány právě požadavky zákazníka. Proto u finálního řešení padla volba na převodovku složenou z kuželových kol a následným převodem čelními koly s vloženým mezikolem. Byla vyzkoušena i varianta, kdy místo čelního ozubení přenášel krouticí moment ozubený řemen. Šířka řemenu vycházela příliš velká, a proto bylo od této varianty také upuštěno.
U nového typu navrženého příslušenství může být dosaženo vysokých obvodových rychlostí ozubení při dosažení maximálních otáček. Toto je důležité respektovat především při výběru maziva ozubených kol. U kuželových kol je při maximálních otáčkách dosaženo obvodové rychlosti přibližně 30 m.s-1, v závislosti na tom byl zvolen mazací tuk ISOFLEX NBU 15 vhodný pro standardní i náročnější mazací aplikace. Při mazání nekvalitním tukem, by nastávalo riziko zadírání zubů kol a jejich zvýšené hlučnosti. Kontrola vrstvy maziva na ozubení a jeho případné doplnění se uskutečňuje přibližně po 50 hodinách provozu příslušenství. Pro tyto účely byly na boku tělesa hlavy vyrobeny kontrolní otvory. Jeden otvor je vytvořen pro kontrolu kuželových kol a jeden pro kontrolu čelního ozubení. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Použitím navrženého příslušenství se zvyšuje kvalita a produktivita obráběcího procesu. Rozšiřují se technologické možnosti stroje a zvyšuje se jeho flexibilita. U nově navržené frézovací hlavy platí toto dvojnásob, protože díky své minimální velikosti oproti výchozí IFVW 101 a při dosažení stejných parametrů, dokáže toto příslušenství pracovat i v hůře přístupných místech obrobku. Obrobek tak lze opracovat na malý počet upnutí nebo v nejvýhodnějším případně na jedno. Toto vede ke snížení vedlejších časů výroby a může tak být dosaženo velké přesnosti obrobených ploch. Zkonstruovaná frézovací hlava splňuje všechny požadavky zadavatele. Byla navržena s ohledem na minimální náklady spojené se zachováním maximální funkčnosti, provozní spolehlivosti, dobré udržovatelnosti a životnosti. Tyto aspekty zajišťují nejnižší možnou výrobní cenu, funkčnost, kvalitu a tedy i konkurenceschopnost příslušenství na trhu. Nově konstruované příslušenství má pro své specifické rozměrové a výkonové parametry velkou šanci uspokojit potřeby většího množství zákazníků. Jeho zkonstruováním došlo k rozšíření nabídky příslušenství firmy Škoda Machine Tool a.s. a tím k získání jistých konkurenčních výhod. Zákazníka při výběru stroje zajímá především příslušenství, které mu poskytne možnost realizace požadovaných technologických operací na zakoupeném stroji. Pokud je výběr nabízeného příslušenství rozmanitý, může si zákazník být jistý tím, že pokud by v budoucnu potřeboval na svém stroji realizovat nějaké speciální operace, může se obrátit na výrobce stroje a ten mu na základě požadavku poskytne nejvhodnější příslušenství. Tím se zvyšuje kredit výrobce a zvětšuje potenciální zákaznická základna. K tomuto s velkou pravděpodobností přispěje i nově zkonstruované příslušenství s typovým označením IFVW 113. LITERATURA Knižní publikace: [1] HOSNEDL S., KRÁTKÝ J.: Příručka strojního inženýra 1, Praha: Computer Press, 1999. [2] HOSNEDL S., KRÁTKÝ J.: Příručka strojního inženýra 2, Praha: Computer Press, 1999. [3] HUDEC Z.: Uložení vřeten obráběcích strojů, Plzeň: Učební text, 2009. [4] HUDEC Z.: Tuhost obráběcích strojů, Plzeň: Učební text, 2008. [5] FRÖHLICH J.: Technika uložení s valivými ložisky, Praha: SNTL, 1978. [6] HUDEC Z.: Přednášky a cvičení předmětu Konstrukce obráběcích strojů, zkratka předmětu KKS/KOS, Plzeň: ZČU, 2009. [7] LEINVEBER J., Vávra P.: Strojnické tabulky, Úvaly: Albra, 2006. [8] STANĚK J., NĚMEJC J.: Metodika zpracování a úprava diplomových prací, Plzeň: ZČU, 2005. [9] KŘÍŽEK M.: Přednášky a cvičení předmětu Technická diagnostika ve strojírenství, zkratka předmětu KKS/TDS, Plzeň: ZČU, 2009. Katalogy součástí: [10] VOITH Turbo, Engineered reliability - Voith - Hirth - Stirnverzahnung, 2009. [11] Katalogy ložisek - SKF, INA/FAG, Timken. [12] OTT Jakob Spanntechnik, Modular Clamping Technology, 2009. [13] Mubea, Engineering for mobility, 2009. [14] LOC-LINE®, The original modular hose system, 2008. [15] Koenig Verbindungstechnik, KOENIG Expander ®, 2009. [16] Trelleborg Sealing Solutions, Výrobní program - Těsnění pro standardní průmysl, 2007. [17] Klüber Lubrication, Product information, 2009. [18] SKF Machine Condition Advisor, Product information, 2009.
