Techniky a technologie aplikace maziva, jejich předosti a omezení ve výrobě a za provozu strojů a systémů – s důrazem na automatické centrální mazací systémy Bc. Martin Poledno Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně Technická 2, Brno, 616 69, Česká republika Tento přehledový článek popisuje základní druhy centrálních mazacích systémů. Nejprve je pojednáno o jejich výhodách v porovnání s ručním přimazáváním, ale hlavní část článku tvoří přehled jednotlivých druhů CMS. Je zde pojednáno o CMS škrticích, jednopotrubních, dvoupotrubních, progresivních, o systémech mazání olejovou mlhou, o směšovacích systémech a nakonec o systémech postřikovacích. 1. ÚVOD V úvodu svého článku cituji Steva Cartwrighta [1], který se zamýšlí: Umění správné aplikace maziva se od doby svého vzniku podstatně vyvinulo i změnilo. První maziva, pravděpodobně zhotovená z živočišného tuku, byla nejspíše nanášena rukou. Stále ještě existují případy, kdy ruční nanášení maziva má svůj význam. Dnes se však již povětšinou setkáváme se strojními součástmi, které vyžadují pravidelné a opakované mazání. Toho lze docílit zavedením automatického mazacího systému, jehož provedení se může lišit - od jednoduchého časovaného dávkovače až po sofistikované systémy s časovači a alarmy, pokrývající tisíce mazaných bodů. Wayne Mitchell [2] dále shrnuje ekonomickou stránku této problematiky: Každý rok se utratí milióny dolarů za nové a nové vybavení továren, které má za úkol nahradit vybavení staré a pracovat rychleji a lépe, než jeho předchůdce. Přesto však stále dochází k poruchám strojů a docházet k němu bude i nadále. Hlavní příčinou poruchy různých výrobních strojů v dnešní době je závada na ložisku, z velké části zaviněná právě nedostatečným nebo nesprávným mazáním v důsledku např. znečištění maziva částečkami prachu nebo jiných nečistot, znehodnocení maziva vlhkostí, v důsledku nedostatečného množství maziva, které se k ložisku dostane nebo naopak v důsledku přebytku maziva. Každá taková závada ložiska má přímý dopad na výrobní proces firmy. Přestože ložiska mohou být drahá, náklady na jeho výměnu jsou většinou zanedbatelné ve srovnání s možnými ztrátami na zisku, z důvodu zastavení výroby, a náklady na opravu porouchaného stroje. Proč však tento problém přetrvává i dnes – v době technologické revoluce? Je to z toho důvodu, že je stále ještě mnoho ložisek mazáno ručně. Jakkoliv pečlivá a svědomitá může být práce údržbáře, jakkoliv přesně jsou dodržovány termíny pravidelné údržby, stále však má takový údržbář
širší pole působnosti a zodpovědnost i za jiné problémy a problému správného mazaní se nevěnuje dostatečná pozornost. 2. VÝHODY AUTOMATICKÉHO MAZÁNÍ Ve svém článku Wayne Mitchell [2] pokračuje: Každé ložisko, nehledě na jeho rozměr nebo umístění, musí být dostatečně mazáno. Nesprávné mazání má za následek vysoké, často však zbytečné náklady. Do přímých nákladů počítáme cenu ložiska nového a práci nutnou k jeho výměně. Dále ještě existují náklady nepřímé, obvykle dokonce několikanásobně vyšší. Jedná se o ušlé zisky v době nečinnosti stroje popř. celé výrobní linky. Dalšími nepříjemnostmi může být riziko pro lidské zdraví nebo riziko znečištění životního prostředí při poruše stroje. Použití mazacích lisů, olejniček nebo jiných způsobů ručního nanášení maziva se může zdát být dostatečné v mnoha různých oblastech použití. Výhody této ruční aplikace se ovšem nemohou rovnat výhodám, které poskytuje právě automatický mazací systém, zejména v oblasti produktivity, bezpečnosti práce a v otázkách životního prostředí. Automatický mazací systém pomáhá předcházet závadám ložisek tím, že dodává přesně stanovené množství čistého maziva ve správný čas na správné místo. Hlavní rozdíl mezi automatickým a ručním mazáním spočívá v tom, že v případě ruční aplikace maziva se předepisuje přimazávání podle určitého časového plánu (např. jednou denně, jednou týdně atd.), což ovšem nemusí odpovídat skutečným požadavkům ložiska. Často také dochází až ke zbytečnému přemazávaní. Naopak u automatického mazání dochází k dávkování maziva nepřetržitě a pouze v přiměřeném množství, které dovoluje ložisku pracovat v jeho optimálních podmínkách. Automatické mazání je přesnější a odstraňuje fáze přemazávaní a podmazávání, které přispívají k pravděpodobnosti vzniku závady ložiska.
• •
• Obr. 1. Časový průběh množství oleje v mazaném místě. [2] Rovněž zabraňuje tomu, aby se přebytečné mazivo dostávalo na povrch výrobku, stékalo na podlahu nebo na jiné povrchy a tím je znečišťovalo. To vede k nižšímu počtu vyrobených zmetků, menšímu znečištění pracovního prostředí a v neposlední řade i k nižším ztrátám maziva. Další výhodou centrálního mazání je bezpečnost práce. Údržbáři se již nebudou muset vystavovat možnému nebezpečí úrazu v mnohdy ne příliš bezpečných, obtížně dosažitelných pozicích nebo v případě ručního mazání za běhu stroje.
Obr. 2. Pracovník se vystavuje riziku možného úrazu při práci v nebezpečné poloze. [2] Základní výhody centrálních mazacích systémů shrnuje jinými slovy i [3]: • •
•
•
zvýšení produktivity (delší životnost stroje, automatické mazaní stroje za chodu, redukuje dobu odstávek) klesají náklady na opravy a kontroly vzhledem k přesnému dodržení optimálních provozních stavů zvláště u vysoce zatížených ložisek spolehlivé zásobování i těžce přístupných míst, žádné mazané místo nemůže být opomenuto, vyloučení vniknutí nečistot do mazaného místa během mazání klesá opotřebení díky pravidelnému a automatickému mazání během rozběhů, kdy je zvýšená potřeba mazání a také díky přesnému dávkování v krátkých intervalech (nedochází k nedomazání nebo přemazání)
• • • •
zvýšení životnosti ložisek díky pravidelnému obnovování mazivového filmu CMS systémy jsou prakticky bezúdržbové, údržba se sestává většinou jen z plnění zásobníku maziva a příležitostné kontroly mazaných míst optimální mazání snižuje tření a umožňuje optimální spotřebu zvýšená provozní pohotovost (spolu se spuštěním stroje se automaticky spustí i CMS) značná úspora maziva oproti ručnímu mazání díky dávkování, které přesně odpovídá potřebě mazaného místa šetrnost k životnímu prostředí díky minimalizaci množství maziva bezpečnost práce + hygiena
3. ZÁKLADNÍ DRUHY CENTRÁLNÍCH MAZACÍCH SYTÉMŮ V této kapitole pojednám o jednotlivých typech CMS, uvedu jejich charakteristiku, oblast použití, vysvětlím princip jejich činnosti a shrnu jejich výhody a nevýhody. Pod názvy jednotlivých podkapitol uvedu v závorce odkazy na použité informační zdroje, ze kterých je v jednotlivých oddílech čerpáno. Nejprve však ocituji část článku [9]: Základním úkolem CMS je zabezpečit řízenou a spolehlivou dodávku maziva z jedné společné nádrže do potřebných míst stroje. Existují různé druhy systémů, u všech však najdeme tři základní části: •
• •
Mazací pumpa – dodává mazivo do systému za předepsaného tlaku s předepsaným průtokem. Pumpa může obsahovat čidla tlaku a průtoku, časovače, filtry nebo ochranu proti příliš vysokému tlaku. Rozvodný systém maziva – rozvádí mazivo od pumpy k dávkovačům a od dávkovačů k mazaným místům. Dávkovače – zabezpečují řízenou dodávku maziva k do jednotlivých bodů.
3.1. ŠKRTICÍ CENTRÁLNÍ MAZACÍ SYSTÉM [4,2,1,5] Škrticí systém se počítá mezi nejjednodušší a cenově výhodné CMS. Používá se k mazání především obráběcích, tvářecích, balicích, textilních strojů, strojů na tlakové lití, k mazání řetězů, manipulačních strojů atd. Jeho nejmenší varianty lze použít i v ručním nářadí jako jsou např. vrtačky, ruční brusky atd. Škrticí CMS může
zahrnovat až 50 mazacích míst, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše několik metrů. Je vhodný pro distribuci oleje. Mazací agregát (pumpa) dávkuje do hlavního potrubí konstantní množství maziva. Toto dávkování může být buď manuální, řízené časovačem nebo nepřetržité. Z hlavního potrubí se mazivo rozdělí do jednotlivých větví v poměru propustností jednotlivých škrticích jednotek (obr.5). Škrtící jednotky se nacházejí na koncích vedlejšího potrubí a kladou odpor protékajícímu mazivu. Požadovaného množství maziva do jednotlivých mazaných míst se docílí použitím různých velikostí škrticích jednotek. Počet mazaných míst lze jednoduše změnit připojením dalších škrticích jednotek nebo naopak odpojením jednotek přebytečných. Výhody: - jednoduchost, nízká cena - možnost snadné automatizace Nevýhody: - pouze pro olej - nepřesnost v dávkovaní, - nehodí se pro rozsáhlé systémy
Obr. 3. Škrticí centrální mazací systém [4]
Obr. 4. Schématické znázornění škrticího CMS [4]
Obr. 5. Škrticí jednotka a mazací agregát [1,5] 3.2. JEDNOPOTRUBNÍ CENTRÁLNÍ MAZACÍ SYSTÉM [4,2,1,13] Jednopotrubní CMS má podobnou oblast využití jako systém škrticí s tím, že se používá k mazání až 100 míst, vzdálených od sebe až několik desítek metrů. Spojuje v sobě výhody jednoduché instalace, údržby nebo jednoduché možnosti úpravy nebo rozšíření systému. Systém pracuje typicky s vysokým tlakem a může být využit jak pro rozvod oleje, tak pro rozvod plastického maziva. Systém se skládá: • z mazacího agregátu, což je vlastně zdroj tlakového maziva. Pohon může být ruční, hydraulický, pneumatický nebo elektromotorem. • z dávkovače. Jedná se o prvek, který za 1 zdvih určené množství maziva. • z rozvodného potrubí, které tvoří trubky, hadice, rozvodné kostky a různá šroubení (spojky, „T“ kusy, atd.). Slouží k propojení mazacího agregátu, dávkovače a mazaných míst. • z automatického řízení, které má za úkol řídit dodávku maziva v závislosti na čase nebo na zatížení stroje, kontrolovat správnou funkci systému (např. vyhodnocovat výšku hladiny oleje v nádržce, kontrolovat tlaky a průtoky na důležitých místech) Funkce systému: Mazací agregát dodává mazivo pod tlakem do hlavního rozvodného potrubí, ve kterém jsou zabudovány dávkovače (obr. 8), jejichž písty dávkují mazivo i proti protitlaku do potrubí, které vede k mazacím místům. Při mazacím cyklu je hlavní potrubí natlakováno na pracovní tlak a mazivo je ve zvolených dávkách dodáno do mazacích míst. Potom je hlavní rozvodné potrubí odlehčeno na tzv. odlehčovací tlak (a to buď ručně nebo automaticky), písty dávkovačů se přesunou do své původní polohy a dávkovací prostor dávkovače se naplní novým mazivem. Systém je připraven pro další cyklus.
Obr. 6. Schéma jednopotrubního CMS [4] 1. mazací agregát, 2. tukový filtr, 3. manometr, 4. pojistný ventil, 5. 3/2 rozváděcí ventil, 6. řídicí a kontrolní automatika, 7. mazací místo, 8. rozvodné potrubí, 9.dávkovač, 10. hlavní rozvodné potrubí, 11. tlakový spínač, 12. odlehčovací vedení Vlastnosti: Jednoduchost - lze jej jednoduše a levně namontovat a udržovat. Požadovaného množství maziva do jednotlivých mazaných míst se zde docílí vhodnou volbou velikosti jednotlivých dávkovačů, popř. jejich vzájemným spojením. Počet mazaných míst lze zvýšit připojením dalších dávkovačů, popřípadě snížit odpojením dávkovačů přebytečných. Rozvodné potrubí jednopotrubního CMS je během nečinnosti odlehčeno (t.j. není zatíženo pracovním tlakem). Stejně jako v případě škrticího CMS je tento systém snadno automatizovatelný a umožňuje částečně automatickou kontrolu prasknutí nebo ucpání potrubí. Systém není vhodný pro plastická maziva s vysokou viskozitou, pro použití v prostředí s nízkou teplotou nebo pro případ velkých vzdáleností mezi pumpou a mazanými místy.
Obr. 7. Jednopotrubní centrální mazací systém [4]
Obr. 8. dávkovač jednopotrubního CMS [13] 3.3. DVOUPOTRUBNÍ CENTRÁLNÍ MAZACÍ SYSTÉM [4,2,1,6] Dvoupotrubní CMS nachází své uplatnění v rozsáhlých strojních provozech s velkým počtem mazacích míst (až 1000), vzdálených od sebe až stovky metrů. Takovými provozy jsou např. hutě, válcovny, cementárny, cihelny, elektrárny, cukrovary, pivovary nebo v potravinářském průmyslu, hornictví a pod. Systém se využívá pro distribuci oleje i plastických maziv. Ideální systém pro distribuci maziva na velké vzdálenosti a pro práci v extrémních teplotních podmínkách.
Obr. 9. Schéma dvoupotrubního CMS. [4] Systém se obvykle skládá ze mazacího agregátu (1), rozdělovacího ventilu (4), dvou hlavních rozvodných potrubí (5), dvoupotrubních dávkovačů (3), z vedlejších potrubí (2), tlakového spínače na konci hlavních potrubí (6), konzoly s manometry (7) a přepouštěcím ventilem (8), který chrání zdroj tlakového maziva před tlakovým přetížením.
Obr. 10. Rozdělovací ventil dvoupotrubního CMS [6] Funkce systému: Mazací pumpa dodává stlačené mazivo do dávkovače hlavním potrubím č.1 skrz jednu část čtyřcestného ventilu. Řídící píst dávkovače se přesune a nasměruje mazivo k hlavnímu pístu, který vytlačí mazivo k mazanému místu. Mazivo na opačné straně řídícího pístu je hlavním potrubím a skrz druhou část čtyřcestného ventilu č.2 vráceno zpátky do nádrže. Poté se situace obrátí, ventil se přesune do své druhé polohy a mazací pumpa dodává stlačené mazivo do hlavního potrubí č.2 a vše se opakuje, tentokrát však naopak Vlastnosti: Lze použít plastická maziva s velmi vysokou viskozitou a dopravovat jej na velmi velké vzdálenosti. Systém je velice provozně spolehlivý, odolný proti mechanickému poškození a vlivům prostředí. Požadovaného množství maziva aplikovaného do jednotlivých míst se docílí vhodnou volbou velikosti dávkovače, regulací zdvihu pístu dávkovačů nebo změnou režimu provozu. Dodávka maziva je zcela nezávislá na velikosti protitlaku v různých mazaných místech. Změna počtu mazacích míst se provádí připojením nebo odpojením dávkovačů. Při použití dvou 3/2 rozváděcích ventilů jsou obě hlavní potrubí během přestávky odlehčena. Systém umožňuje snadnou automatizovatelnost provozu. Je možná elektronická nebo vizuální kontrola dodávky maziva do důležitých míst. Systém se nevyplatí instalovat do menších provozů.Vyžaduje dvě rozvodná potrubí, což zvyšuje jeho náklady.
Obr. 11. Dvoupotrubní CMS [4]
3.4. PROGRESIVNÍ CENTRÁLNÍ MAZACÍ SYSTÉM [4,2,5,6,10] Progresivní CMS je, podobně jako jednopotrubní CMS, určen k mazání až stovky mazacích míst vzdálených od sebe až desítky metrů. Použití najde především u strojů obráběcích, tvářecích, balicích, textilních, u různých mobilních zařízení (podvozky, nástavby) nebo v rozsáhlejších provozech jako hutě, válcovny, elektrárny, cementárny, pivovary, cukrovary, sklárny apod. Používá se pro distribuci oleje i plastických maziv. Systém se skládá podobně jako u jednopotrubního CMS z mazacího agregátu, rozvodného potrubí a automatického řízení. Rozdíl spočívá v tom, že progresivní systém neobsahuje dávkovače, ale tzv. progresivní rozdělovače (obr. 13), což jsou prvky, které rozdělují dodávku maziva. Mívají až 24 vývodů a každý vývod má určenou jmenovitou dávku maziva na 1 zdvih pístu.
Obr. 12. Schéma progresivního CMS [4]
Obr. 13. Progresivní rozdělovač [6] Vlastnosti: Jedná se o provozně velmi spolehlivý systém, odolný proti mechanickému poškození a
vlivům okolního prostředí. Množství dodávaného maziva do jednotlivých mazacích míst lze regulovat v širokém rozsahu různým uspořádáním a provedením rozdělovačů. Princip funkce progresivního CMS umožňuje 100% kontrolu dodávky maziva (příp. ucpání nebo prasknutí potrubí). Systém nevyžaduje speciální funkci zdroje tlakového maziva a je velmi snadno automatizovatelný. Možné ucpání potrubí v jednom místě může vyřadit celý systém z provozu.
ty jsou proudícím vzduchem dopraveny do třecí dvojice. Kondenzace maziva v trysce s sebou přináší dvě výhody. Zamezuje se unikání olejové mlhy z mazaných míst do okolí a mazivo ve formě kapek má lepší mazací schopnost než olejová mlha. Prostor uzavřených mazacích míst musí být opatřen kanály pro odvádění tlakového vzduchu a maziva. Dosažení potřebného množství maziva se docílí použitím kondenzačních trysek různých velikostí. Mazání olejovou mlhou má i další výhodu. Tlakový vzduch mazané místa rovněž ochlazuje a vytváří v nich přetlak, který brání vnikání nečistot z okolí.
Obr. 15. Mazání olejovou mlhou – schéma [4]
Obr. 14. Progresivní centrální mazací systém [4]
3.5. MAZANÍ OLEJOVOU MLHOU [4,2,7,8,11,12] Mazaní olejovou mlhou se používá mazání uzavřených mazacích míst (ložiska valivá i kluzná) i otevřených míst (ozubené převody, řetězy, vačky, atd.). Mazací místa od sebe mohou být vzdálena až několik stovek metrů a jejich počet se může pohybovat až v řádu tisíců. Jako mazivo se používá olej (o kin. viskozitě 30-50mm2/s), který je ve formě aerosolu rozprášen na drobné kapičky o velikosti 1-5 µm. Spojuje v sobě výhody možnosti chlazení ložisek s nízkou spotřebou oleje.
Obr. 16. Kondenzační tryska a její umístění [4]
Funkce systému: Mazání probíhá tak, že do proudícího tlakového vzduchu, který nesmí obsahovat žádné nečistoty, se v mazacím agregátu podtlakem přisává mazivo (tzv. ejektorový efekt) a ve formě olejové mlhy je potrubím přiváděno na potřebná místa. Rychlost proudění by neměla přesáhnout 7,3 m/s, protože při takové rychlosti se vlivem vzniklých turbulencí vysráží kapičky oleje předčasně v potrubí a nedorazí k mazanému místu. Ve vstupu do mazacího místa je umístěna kondenzační tryska, ve které se vysrážejí z olejové mlhy kapky maziva a
Obr. 17. Výtok olejové mlhy z trysky [12] Výhody: •
Mazivo, rozptýlené na jemné kapičky má lepší mazací schopnost a lépe proniká do špatně dostupných míst
• • •
Mazané místo je navíc proudícím vzduchem i ochlazováno. Díky nízkému tlaku v potrubí není nutno používat odolná a drahá potrubí. Mírný přetlak v mazaných místech zabraňuje vnikání nečistot.
Nevýhody: • • • •
Problémy s možným únikem olejové mlhy. Lze použít pouze olej. Citlivost na velikosti viskozity, průtoku a tlaku v potrubí. Nutnost použít návratné potrubí a s tím spojené náklady
3.6. SMĚŠOVACÍ CENTRÁLNÍ MAZACÍ SYSTÉM [4,8] Směšovací systém se používá především pro dopravu mazací látky do uzavřených míst (ložiska valivá i kluzná). Počet mazaných míst a jejich vzdálenosti určují parametry použitých prvků. Lze použít pro distribuci oleje i plastických maziv.
3.7. POSTŘIKOVACÍ CENTRÁLNÍ MAZACÍ SYSTÉM [4,8] Postřikovací systém se používá pro dopravu maziva (oleje nebo plastických maziv) na otevřená mazací místa (boky zubů ozubených převodů, okolky kol kolejových vozidel, řetězy a pod.) Počet mazacích bodů a jejich vzdálenost je odvislá od parametrů zvolených prvků systému. K strhávání částic maziva proudícím stlačeným vzduchem dochází až v postřikovací trysce, která je umístěna v bezprostřední blízkosti mazaného místa. Požadovaný rozprašovací efekt se vytváří tvarem a umístěním postřikovací trysky a úrovní tlaku vzduchu. Postřikovací systémy postupně nahrazují mazací systémy brodící nebo kapací. Systém je velmi dobře automatizovatelný a 100% kontrolovatelný. I u tohoto systému jsou výhody a nevýhody podobné jako u systému mazání olejovou mlhou.
Funkce systému: Systém zaručuje kontinuální dodávku maziva proudem tlakového vzduchu, který strhává částečky maziva ve speciálních dávkovačích nebo rozdělovačích. Z nich je potom směs přiváděna potrubím do mazacích míst. Ve vstupu do mazacího místa může být umístěna tryska, jejíž provedení a regulovatelné množství vzduchu určuje charakter směsi. Tlakový vzduch mazané místa chladí a vytváří v nich přetlak, který zabraňuje vnikání nečistot. Vlastnosti tohoto systému jsou podobné jako u systému mazání olejovou mlhou.
Obr. 19. Schéma postřikovacího CMS [4]
Obr. 20. Postřikovací centrální mazací systém [4] Obr. 18. Schéma směšovacího CMS [4]
[4] Propagační materiály firmy ŠPONDR CMS, s.r.o., „Přehled výrobně-dodavatelského programu“ Brno, 2005 URL:
Obr. 21. Postřikovací tryska [4] 4. ZÁVĚR Závěrem budu citovat opět ze článku Wayna Mitchella [2]. Obecně lze říci, že automatické mazací systémy nabízí lepší vlastnosti než ruční přimazávání. Výhody centrálních mazacích systémů zahrnují snížení poruchovosti strojů z důvodu poškození ložisek, snížení hodin lidské práce, zvýšení bezpečnosti práce, nižší náklady na mazivo. Vše výše jmenované se pozitivně odrazí ve zvýšení produktivity. Existuje mnoho věcí, které je nutné zvážit. Automatizace mazacího procesu může začínat malými a jednoduchými systémy, které je možné v průběhu času upravovat a rozšiřovat. Dodavatelé mohou pomoci s výběrem nejvhodnějšího CMS pro danou situaci a umějí sestavit rozbor nákladů na pořízení. Údržba CMS se liší systém od systému. Přesto existují určitá pravidla, shodná pro všechny typy systémů (jako například vhodné a čisté mazivo, zběžné prohlídky úniku maziva z potrubí a šroubení nebo vizuální kontrola množství maziva v zásobnících). O údržbě centrálních mazacích systémů pojednává blíže článek [9]. Je dobré si zapamatovat, že je lepší dodávat menší množství maziva a častěji. Ložisko je potom lépe mazáno a celkové náklady na provoz stroje jsou nižší. 5. POUŽITÁ LITERATURA [1] Steve CARTWRIGHT, LubriSource, Inc., "Product Guide - Centralized Lubrication Systems" [online] [cit. 2008-04-02] URL: [2] Wayne MITCHELL, Lincoln, "Automated Lubrication - Benefits and Design Options". Machinery Lubrication Magazine. May 2001. [online] [cit. 2008-04-04] URL: [3] Internetové stránky společnosti SKF [online] [cit. 2008-4-23] URL:
[5] Internetové stránky firmy Bijur Lubricating Corporation [online] [cit. 2008-04-22] URL: [6] Internetové stránky firmy Farval Lubricating Systems [online] [cit. 2008-04-22] URL: [7] M.M. KHONSARI, Louisiana State University and E.R. BOOSER, Consultant, Vero Beach, Fla., "Guidelines for Oil Mist Lubrication". Machinery Lubrication Magazine. September 2005 [online] [cit. 2008-04-14] URL: [8] Ing. Pavel ŠPONDR, „Centrální mazací systémy“ Vyšlo v MM Průmyslové spektrum 2001/11, str.34 [online] [cit. 2008-4-23] URL: [9] Keith STANBURY, KE-LUBE, Inc., "Preventive Maintenance of Centralized Lubrication Systems - Key to Its Reliability" [online] [cit. 2008-04-14] URL: [10] Ing. Antonín Dvořák, „Mazací systémy, pohyb šoupátek progresivního rozdělovače maziva“, VUT v Brně, [online] [cit. 2008-04-26] URL: [11] Manuál konstruktéra – mazání valivých ložisek, internetové stránky firmy ZKL, [online] [cit. 2008-04-26] URL: [12] Internetové stránky firmy JIH-I Machinery, Co., Ltd., [online] [cit. 2008-04-26] URL:<www.jih-i.com> [13] Internetové stránky firmy Lincoln Industrial, [online] [cit. 2008-04-26] URL:<www.lincolnindustrial.com>
