XIII. konference k problematice sociálně patologických jevů ŠIKANA –STÁLE ŢIVÝ PROBLÉM
Baťovo školství a jeho dědictví v současném vzdělávání PaedDr. Karel Kostka
Tomáš Baťa 3. dubna 1876 Zlín – 12. července 1932 Otrokovice V roce 1904 se rozhodl odjet do Ameriky a získat nové zkušenosti. V Americe se seznámil nejenom s novými výrobními a obchodními postupy, ale i se systémem vzdělávání. Výrazně jej ovlivnil pragmatismus, směr zaloţený na praktickém uţitku konání, orientaci na prospěch a úspěch.
Baťův jasný názor na školství T. Baťa: “Chceme učiti naše děti tak dokonale, aby ony mohly býti nejen našimi ţáky, ale i našimi učiteli. (…) Přeji si získati kaţdý den sám nějakých vědomostí, kterým se ve škole učí můj syn. Takto vlastně budujeme školy nejen pro svoje děti, nýbrţ školy, ze kterých sami čerpáme vědomosti, kterými bychom svůj ţivot zlepšili, zkrášlili a zpříjemnili.” T. Baťa nechal v letech 1924-1932 postavit ve Zlíně sedm nových školních budov (do r. 1938 přibyly další čtyři)
Tomáš Jan Baťa 17. září 1914 Zlín - 1. září 2008 Toronto Převzal nejen otcovo vidění světa, ale i pragmatismus jako ţivotní filozofii. Firma není jen zdrojem soukromého bohatství, ale má slouţit veřejnosti a jejímu rozvoji. Po návratu do Československa bylo vzdělávání jednou z jeho prvních starostí a zájmů. Nedělil ţivot na práci a soukromí, ale do vysokého věku aktivně pracoval, přinášel a naplňoval vize a pragmaticky je přizpůsoboval měnícímu světu.
Junior Achievement Se snahou zavést program do staré vlasti mne Tomáš Baťa v roce 1991 oslovil. Jeho nabídku jsem rád přijal, od našeho setkání v Praze v roce 1991 jsme se setkávali pravidelně aţ do roku 2007. Podporoval střední školu, kde působím a věnoval jí učební pomůcky a celou knihovnu, naše škola pro firmu Baťa organizovala a zpracovávala marketingové výzkumy. Poznal jsem blíţe Baťovu rodinu a proto je mi ctí zabývat se filozofií vzdělávání historicky spjatou s tzv. batismem.
Vztah Baťů ke vzdělání Jak Tomáš Baťa, tak bratr Jan Antonín, nedosáhli ţádného významnějšího formálního vzdělání. Baťova nedůvěřivost k formálnímu a teoretickému vzdělání byla pověstná. Na dosaţené vzdělání nebyl při přijímání nových zaměstnanců brán velký ohled. Aby vzdělávání mělo náboj a akceleraci, musí mít v sobě prvky soutěţe.
Baťovský pragmatismus – co vede k úspěchu, je správné, dodrţují-li se morální zásady
„Civilizace, či vývoj společnosti znamená rozšiřování příleţitosti k boji nebo – chcete-li – k soutěţení.“ Zdroj: T Baťa., Boj o první místo. In Zlín, 18. září 1933. Roč. 3.
Mládeţ je třeba „zocelit“ Z Baťova projevu k mladým učňům: „Buďte hrdí, dobyvační a odváţní. Buďte silní, zocelujte své paţe sportem, pěstujte box, který je symbolem tvrdosti. Buďte přímí, nelekejte se překáţek. Braňte se rozcitlivění, které oslabuje paţi a myšlenku, plán a hatí cestu. Buďte tvrdí jako kámen a stroj.“ Zdroj: Pochylý, Jaroslav, Baťova průmyslová demokracie, str. 50.
Pragmatismus a lidské zdroje „Dělník bez určité péče je jako stroj bez oleje a bez rezervních dílů.“ Zdroj: Baťa, Tomáš, Úvahy a projevy. Svazek I. Mé začátky. Zlín: Nákladem vlastním, str. 69.
Zlínský podnik byl přirovnáván k lidskému tělu: „Baťa vybudoval závod v organismus velmi podobný lidskému tělu.“ Zdroj: Baťa vychovatel. In Zlín, č. 29. 1932, str. 4.
Spartánská výchova „Baťovi muţi jsou vychováváni ve spartánském duchu. Vstávají v 5 hodin 30 minut. Den začíná dechovým cvičením v přírodě (10 min.). Následuje úklid a uspořádání místnosti, umývání těla, společná snídaně. V 7 hodin nastupují svou práci v dílnách, odděleních a kancelářích závodu. … Mladí muţi spí v prostorných, vzdušných a světlých místnostech, vţdy 22 v jedné místnosti.“ Zdroj: Cekota, Antonín, Baťa: Myšlenky, činy, života a práce. Zlín: Nákl. vlastním. str. 187.
Jak ovlivnil pragmatismus vzdělávání „u Bati“? Baťa postupně konstituoval ve 20. letech 20. století pro vlastní dorost svůj osobitý pedagogický systém. Pokoušel se aplikovat pragmatické principy osvědčené v podnikání i na oblast školství. Povaţoval vzdělávání za plnohodnotnou součást skutečného ţivota, ne pouze za přípravu na něj. Pouhé ukládání poznatků a učiva do paměti ţáků poţadoval nahradit učením prostřednictvím řešení problémů a důrazem na zkušenost, experiment, adaptaci k prostředí, racionalitu a rozumový přístup. Důraz klade na učení činností, zaměstnáním ţáků a kde to bylo moţné „pracovní školou“ místo knih.
Baťa se nestyděl za inspiraci zvenčí Uţ v roce 1924 se místní zlínský tisk zmiňuje o tom, ţe zdejší starosta a továrník Tomáš Baťa vypravil na svůj náklad na zahraniční cestu členy „Baťovy školské mise“, aby členové její studovali zahraniční školské poměry a „jejich lepší stránky uţili ku povznesení místního školství“.
Baťova škola práce 15. 9. 1925 zahájila činnost Baťova škola práce pro chlapce, v roce 1929 pro dívky. V roce 1934 bylo ţadatelů jiţ 19000, přičemţ kaţdý rok jich bylo přijímáno 1000 – 1500. Platila zásada, ţe učeň se musí jiţ od 15 let uţivit sám, musí umět hospodařit s výdělkem získaným vlastní prací. Rodiče nesměli po celé tři roky posílat svým dětem peníze ani jídlo. Činnost BŠP byla ukončena nástupem komunistického reţimu v roce 1948.
Vyšší formy odborného vzdělávání Na BŠP navazovaly vyšší formy odborného vzdělávání ve firemním Studijním ústavu (1936), Průmyslové škole (1937), Manaţerské škole (1938) a Škole umění (1939). Jako starosta města (1923-1932) prosadil Baťa ve Zlíně reformu veřejného vzdělávání zavedením programu pokusného školství (1929) a vyuţil reformních snah pokrokových pedagogů, kteří působili v Československu na konci 20. let 20. st.
Zlínské pokusné školství V roce 1928 byla zaloţena Masarykova pokusná diferencovaná měšťanská škola. Od roku školního roku 1932/33 se všichni ţáci soustředili v Pokusné diferencované měšťanské škole, která do školního roku 1936/37 přinesla pro pedagogickou teorii a praxi v rámci jednotné školy řadu nových prvků. Baťa vyuţil reformních snah některých pedagogů v Československu a finančně i materiálně pokusné školství podporoval. Iniciátorem a hlavní osobností školských reforem ve 20. a 30. letech 20. st. byl dr. Václav Příhoda..
Typické rysy „Batismu“ ve školství Neotřelost a hledání nových forem práce s mládeţí. Pragmatismus jako základní princip. Individualizace, sebevědomí, vlastní iniciativa. Propojení školy s reálnou praxí. Učení se pro konkrétní cíle a budoucnost. Schopnost vidět příleţitosti a zmocňovat se jich. Samostudium jako prostředek posilování vůle. Zdravá soutěţivost, aktivita, odpovědnost. Aktivizace ţáka a stálá moţnost růstu. Tempo výuky dle schopnosti ţáků.
V Baťou podporovaných školách se propagovaly ctnosti: Zdrţenlivost, mlčenlivost, pořádnost, rozhodnost, šetrnost, pracovitost, upřímnost, spravedlnost, uměřenost, čistotnost, klidnost, cudnost, pokora, spořivost, samostatnost, druţnost, pravdomluvnost, přemýšlivost, láska k rodičům, láska k představeným, morální hrdost, skromnost, rozvaha, tělesná čistota, sexuální čistota, přátelství, zdvořilost, poslušnost, soucit, ochota přinášet oběti, upřímnost, svornost.
Baťovský seznam nectností Lehkomyslnost, tupost, drzost, zuřivost a vztek, marnivost, zvědavost, sobectví, nezdvořilost, lhavost, škodolibost, donašečství, nenávist, závist, pokrytectví, pomlouvačství, pochlebnictví, alkoholismus, kuřáctví, onanie, pruderie, špatná literatura, špatní přátelé, mnohomluvnost. Cekota, Antonín, Baťa Neue Wege, Brünn, Prag: Internationale Verlags-anstalt,1928.str. 103.
Batismus znamenal i průnik do soukromí „Je potřeba poradit i ve výběru nevěsty nebo ţenicha. Je nebezpečné nutit ke sňatku, ale je také nebezpečné nevšímat si toho… klidné manţelství nejvíce podporuje muţovu výkonnost a štěstí. Je třeba ukázňovat i záletné manţele a záletné manţelky… I kdyţ tomu budou někteří lidé říkat mravnostní policie a budou chtít tomu dávat nádech něčeho asociálního, toţ je třeba to dělat a nedbat kritiky.“ Zdroj: Kučera, Bohumil, Batismus – ideologie sociálfašismu, str. 27.
Firma i stát potřebují k úspěchu velké vůdce „Tisíce lidí mohou trávit svůj volný čas na hřištích, vzděláváním se nebo v zábavách, kdyţ několik muţů, majících povinnost vůdců, obětuje své síly...“ Zdroj: Cekota, A. 1935. Zlín – město životní aktivity. Zlín: Tisk. str. 99.
Kaţdý má právo na úspěch „Vy, mladí muţi, vykročte s odvahou do světa. Nermuťte se tím, ţe vaši rodiče nemohou nebo nechtějí vás vydrţovat na školách. Celý svět je škola a nejlepším učitelem je práce, nejlepším pomahačem je chudoba. Většina vynikajících muţů naší doby opouštěla rodný krov s uzlíkem zrovna tak malým jako vy. Velikost naší doby je v tom, ţe i ta nejvyšší místa v republice jsou dostupna chudému muţi. Záleţí jen na něm a na jeho schopnostech a vytrvalosti, aby jich dosáhl.“ (projev T. Bati k mladým) Zdroj: Pochylý, J. 1990. Baťova průmyslová demokracie. Praha: Venuše, Kruh přátel Tomáše Bati.str. 50.
Elitní škola pro mladé muţe Vznikla z podnětu J. A. Bati. Její ţáci si říkali Tomášovci a vedle dělnické práce v továrně se učili zvykům gentlemanů (nošení fraku, chování ve společnosti, cizím jazykům, jízdě na koni, golfu a tenisu). Menčík, F. 1993. Poskokem u Jana Bati. Praha: Victoria Publishing.str. 47.
Kolektivizmus versus individualismus Baťovský paradox – vzdělávání u Baťů i celá firma byly postaveny na filozofii kolektivizmu a rovnostářství(sounáleţitost s firmou, masová shromáţdění, společně přijímaná hesla, společná zodpovědnost) a přesto bylo smyslem systému rozpoznat a generovat osobnosti, coţ se dařilo. Dva protikladné systémy tak prosperovaly v symbióze a vzájemně se doplňovaly.
První republika Batismus vyvolával kontroverzní reakce. Baťa se utkával s komunisty. Pochopil význam public relations. Jako vizionář a praktik se stal vzorem pro mladé a nebývale pozvedl region. Ve svém oboru uskutečnil globalizaci trhu. Řídil se pragmatismem a intuicí. Výrazně propojil školství s praxí, angaţoval do školství špičkové odborníky..
Nový pedagogický systém? …Baťovo dílo právě tak není ještě uzavřeno a čistě analytická kritika jeho je ještě právě tak nemoţná, jako třebas kritika nového pedagogického systému, který nelze objektivně posuzovati, pokud jeho výsledky nebylo moţno pozorovati v průběhu ţivota generací jím vychovaných. Zdroj: Vavrečka, Hugo, Předmluva ke knize Evţena Erdélyho ŠVEC, KTERÝ DOBYL SVĚTA, 1937
Dědictví Baťova impéria v Československu Po roce 1948 se stal batismus symbolem kapitalistického vyděračství. Paradox – komunisté z batismu převzali řadu prvků: budovatelský étos, budovatelská hesla, masové 1. máje, plánování, dělnické soutěţe, brigády… V boji za umlčení „batismu“ komunisté dokonce přejmenovali Zlín na Gottwaldov.
Dědictví Baťova školství po roce 1989 Podpora finanční a podnikatelské gramotnosti. Junior Achievement – aplikovaná ekonomie učící podnikatelskému myšlení. Vyzvedávání nejlepších jedinců- J. Rosa. Podpora vysokého školství. Baťova vila-místo vyhodnocování soutěţí. Nové znalosti a dovednosti v oblasti tvořivé práce s ţáky či studenty.
Současné školství - negativa Absence vzorů, učení napodobováním ztrácí na dominanci. Chybí jasné ukotvení cíle – čím chci být a co chci dosáhnout. Deziluze z pedagogů, kteří zaostávají v informační gramotnosti za svými ţáky. Neschopnost orientovat se v informačních tocích a přemíře informací. Školství nemá finanční zdroje k zaplacení více špičkových pedagogů.
Současné školství - pozitiva Mládeţ není o nic horší neţ kdykoli v minulosti, i přes nářky pedagogů. Spojená Evropa a globalizovaný svět dávají studentům prostor pro mobilitu. Schopnost uţití myšlenkových operací před encyklopedickými vědomostmi. Informační zázemí, jazyková gramotnost. Vysoké portfolio příleţitostí k úspěchu. Svoboda rozhodování, samostatnost, sebevědomí.
Imaginace a tvořivost Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jak málo je mezi námi lidí se špičkovým intelektem a s darem vizionářství, a jak jsou takoví lidé ubíjeni tím, ţe je ve školách nutíme pamatovat si a ţe je svazujme mnoţstvím nesmyslných omezení. Chyba! Dejme jim prostor k imaginaci a tvořivosti, k tomu, aby vymýšleli. Zdroj: Cubeca, Karel, Poselství v dlani, Alpress, 2011, str. 12.
Děkuji za pozornost Karel Kostka
