Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
SEPA Jednotná oblast pro platby v EUR Bakalářská práce
Autor:
Michael Kleinert bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Kalabis
Duben, 2013
2
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze
28.4.2013
Michael Kleinert
2
3
Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Zbyňku Kalabisovi za odborné vedení a cenné připomínky při jejím zpracování a všem, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali.
3
4
Anotace V mé bakalářská práci se zabývám popsáním historických souvislostí spojených s projektem SEPA, rozebráním jednotlivých etap tohoto několikaletého projektu a samozřejmě se věnuji současnému stavu Jednotné oblasti pro platby v eurech a jejímu budoucímu vývoji. V práci se zabývám Evropskou platební radou, její organizační strukturou a jejími původními pracovními skupinami, které připravovaly tento sloţitý projekt. V další části se věnuji jednotlivým platebním instrumentům a budoucím připravovaným sloţkám. V poslední části se zaměřím na Evropský clearingový systém, zúčtování přeshraničních plateb a systém TARGET, potaţmo TARGET2. Výsledkem mé práce je podrobné rozebrání struktury SEPA a popsání
orgánů
s tím
spojených.
V
závěru
by
měl
přeshraniční
bezhotovostní platební styk fungovat jako styk tuzemský.
Klíčová slova SEPA příkaz k úhradě, SEPA souhlas s inkasem, Eurosystém, Evropská platební rada (EPC)
4
5
Annotation In my bachelor thesis I focus on describing historical context associated with the SEPA project. I discuss various stages of this several years project and describe the current state of the SEPA and how it will continue to evolve. One part of my bachelor thesis is devoted to the European Payments Council, its organizational structure and its original working groups, that actually prepared this complicated project. In the next section I try to summarize the various payment instruments and future prepared instruments. The last section discusses the European clearing system, the cross-border payments and TARGET system, not to say the TARGET2. The set target of my bachelor thesis is a detailed description of this complex project and its associated institutions. In conclusion, it should work cross-border cashless payments act as a cashless domestic payments act.
Key words SEPA Credit Transfer, SEPA Direct Debet, Eurosystem, Europe Payments Council (EPC)
5
6
Obsah 1. VYTVÁŘENÍ JEDNOTNÉ OBLASTI PRO PLATBY V EUR ...................... 10 1.1 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI ................................................................... 10 1.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SEPA .................................................................... 11 1.3 SEPA A SEKTORY EU ......................................................................... 13 1.4 ČASOVÝ HARMONOGRAM A VÝVOJ PROJEKTU SEPA ....................................... 16 1.5 INICIATIVA BANKOVNÍHO SEKTORU.......................................................... 19 1.6 ZAINTERESOVANÉ STRANY PROJEKTU SEPA ............................................... 22 1.6.1 Spotřebitelé ............................................................................. 22 1.6.2 Obchodníci ............................................................................... 23 1.6.3 Podniky ................................................................................... 24 1.6.4 Banky ..................................................................................... 24 1.6.5 Poskytovatelé infrastruktury ....................................................... 25 2. EPC A SLOŽKY SEPA ........................................................................ 27 2.1 EVROPSKÁ RADA PRO PLATEBNÍ STYK ....................................................... 27 2.2 PŮVODNÍ PRACOVNÍ SKUPINY ................................................................ 29 2.2.1 Pracovní skupina pro obchodní a klientské požadavky ..................... 29 2.2.2 Pracovní skupina pro infrastrukturu ............................................. 30 2.2.3 STP skupina ............................................................................. 30 2.2.4 Pracovní skupina pro hotovost .................................................... 30 2.2.5 Pracovní skupina pro karty ......................................................... 31 2.3 REORGANIZACE PRACOVNÍCH SKUPIN ....................................................... 31 2.4 SEPA CREDIT TRANSFER ..................................................................... 37 2.5 SEPA DIRECT DEBET ......................................................................... 39 2.6 SEPA CARDS ................................................................................... 44 2.7 SEPA CASH - SECA .......................................................................... 45 2.7.1 Zlepšení zpracování hotovosti ..................................................... 46 2.8 INFRASTRUKTURA, STANDARDIZACE A PRÁVNÍ RÁMEC .................................... 47 2.8.1 Infrastruktura SEPA ................................................................... 47 2.8.2 Charakteristika infrastruktury SEPA pro zúčtování a vypořádání ....... 47 2.8.3 Standardizace........................................................................... 48 2.8.4 Právní rámec ............................................................................ 48
6
7 3. EUROSYSTÉM A SEPA, ZÚČTOVÁNÍ A CLEARINGOVÝ SYSTÉM .......... 50 3.1 POHLED A PODPORA EUROSYSTÉMU PROJEKTU SEPA..................................... 50 3.2 PODPORA PROJEKTU SEPA ................................................................... 50 3.3 PERSPEKTIVA PROJEKTU SEPA A NOVÉ AKTIVITY EPC.................................... 51 3.4 ZÚČTOVÁNÍ PŘESHRANIČNÍCH PLATEB A PLATEB SEPA ................................... 53 3.5 TARGET A TARGET2 ........................................................................ 55 3.6 EVROPSKÝ CLEARINGOVÝ SYSTÉM ........................................................... 61
7
8
Úvod Tématem mé bakalářské práce je popsat vývoj a současný stav Jednotné oblasti pro platby v eurech. Tato myšlenka vznikla při zavedení jednotné měny euro. Po přijetí eura se zapojily jak země Eurozóny, tak i země, kde doposud euro nebylo národní měnou. Systém SEPA vyuţívají i další země Evropského hospodářského prostoru mimo EU, také Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island. Projekt, díky kterému by tok bezhotovostních finančních prostředků byl bezproblémový a méně nákladný, je dlouho plánovanou záleţitostí. První krok k realizaci Jednotné oblasti pro platby v eurech bylo otevření, resp. odstranění hranic a bariér. Vytvořil se prostor pro volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu - Schengenský prostor. Není tomu tak dávno, co bezhotovostní styk v EU představoval proces sloţitých operací, díky nimţ bylo obchodování podstatně sloţitější. Taktéţ to byl shluk právních a legislativních rozdílů, které bezhotovostních styk pouze stěţovaly. Z tohoto důvodu byla přijata Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu č. 2007/64/ES, která upravuje práva a povinnosti účastníků platebního styku. Tato směrnice byla transponována do právního řádu jednotlivých členských zemí EU/EHP. V první části mé bakalářské práce se zaměřím na základní údaje o projektu SEPA. Rozčlením jednotlivé sektory, které se zapojují do utváření tohoto systému. Popíši časový harmonogram, který se dělí do třech hlavních částí a trvají zhruba 10 let. Závěrem této části se zaměřím na zainteresované strany systému SEPA. Druhá část se věnuje rozhodovacímu a koordinačnímu orgánu projektu SEPA, tj. Evropská platební rada (EPC). Vysvětlím, jak fungují jednotlivé sloţky SEPA a vyzdvihnu jejich výhody. V poslední části je rozebrána perspektiva projektu SEPA, jaké další sloţky EPC připravuje. Popíši jednotlivé clearingové systémy, rozdíl mezi zúčtováním a vypořádáním a způsob podpory z pohledu Eurosystému.
8
9
Cíle a metodika Cílem mé práce je popsat vývoj a současný stav SEPA. V první části se budu věnovat historickým souvislostem, základním údajům a sektorům EU, které jsou do něj zapojeny. V druhé části popíši Evropskou platební radu a její původní pracovní skupiny a podrobně se zaměřím na jednotlivé platební instrumenty SEPA a způsob jejich zavádění. V třetí, poslední části mé bakalářské práci představím propojenost projektu s Eurosystémem, popíši zúčtování přeshraničních plateb a clearingový systém. Hlavním
metodickým
nástrojem
pro
zpracování
bylo
čerpání
informací z jednotlivých publikací. O tomto projektu není zatím zpracováno mnoho publikací, tím pádem největším zdrojem informací mi byly internetové stránky České národní banky, České bankovní asociace a také Evropské platební rady.
9
10
1.Vytváření Jednotné oblasti pro platby v EUR Od zavedení eurobankovek a mincí v roce 2002 mohou spotřebitelé provádět
prostřednictvím
jednotné
měny
hotovostní
platby
v
celé
eurozóně. Projekt SEPA se snaţí dosáhnout toho samého, tj. jednotné oblasti pro platby v EUR v rámci bezhotovostních plateb. Tento náročný projekt zahájil v roce 2002 bankovní sektor zřízením Evropské rady pro platební styk (EPC). (viz kap. 2.1)
1.1 Historické souvislosti Poté, co byla přijata Směrnice č. 5/1997/ES Evropského parlamentu a
Rady,
o
přeshraničních
převodech,
a nařízení
č.
2560/2001/ES
Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních platbách v euro, významně
stoupla
potřeba
harmonizace
nejen
platebních
systémů
eurozóny, ale i produktového portfolia a dosud rozdílné praxe. Za této situace vznikla na jaře 2002 nová iniciativa Evropská platební rada (EPC), která jasně formulovala nezbytnost vytvoření tzv. Jednotné platební oblasti v EUR (SEPA). Zavedení EUR k 1. lednu 2002 jako jednotné měny vybraných zemí Evropské unie přímo vyvolalo potřeby standardizovat a popř. sjednotit (nebo alespoň přiblíţit) postupy při zpracování a realizaci operací platebního styku a jejich nástrojů. Na projekt SEPA by se mělo pohlíţet jako na důleţitý příspěvek k finanční integraci Evropy. Zavedení eura vytvořilo pro takovou integraci nutné podmínky. Úspěch jednotné měny by byl neúplný, kdyby její zavedení nebylo doplněno integrovanými platebními systémy, peněţními a kapitálovými trhy a finančním odvětvím, které poskytuje své sluţby na jednotném trhu. 1 Do zavedení jednotné měny
euro v podstatě nebyla
oblast platebního styku mezi zeměmi EU nijak regulována. První obecně
1
Machala, K.: Cíle a cestovní mapa vedoucí k SEPA. Bankovnictví, 2006
10
11 platná právní norma se sice objevila v roce 1997 v podobě Směrnice č. 1997/5/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních převodech. Tato norma byla prvním dokumentem, který zahájil jistou regulaci v oblasti přeshraničního platebního styku. Pro banky to znamenalo zejména jasné
vymezení
některých
podmínek,
které
spočívaly
v
obecné
informovanosti klienta při realizaci přeshraničních převodů. Šlo např. o následující informace před provedením převodu nebo po něm: 1. cena převodu; 2. doba trvání převodu; 3. den odepsání a den připsání; 4. výše hodnoty převodu; 5. kurs pouţitý při realizaci převodu peněz. Po ní následovala publikace nařízení Nařízení č. 2560/2001/ES Evropského parlamentu a Rady, o přeshraničních platbách v euro, které stanovilo hlavně jednu podmínku, ţe přeshraniční platby v euro nesmějí byt zatíţeny vyšším poplatkem, neţ je aplikován na stejnou platbu ve vnitrostátním platebním styku. 2 Celá regulace byla zahájena proto, aby platby uvnitř EU posílané všemi občany a realizované bankami byly tak jednoduché a tak levné, jako je tomu u převodů mezi účty v jednom městě dané země.
1.2 Základní údaje o SEPA SEPA je jednotnou oblastí pro provádění plateb v EUR (Single Euro Payments Area). Je to oblast, v níţ spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty budou moci provádět a přijímat platby v eurech uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi, a to za stejných podmínek, práv a povinností a bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Garantem a regulátorem SEPA je Evropská rada pro platební styk (rozhodovací a koordinační instituce evropského bankovnictví pro oblast platebního 2
Článek 3 Nařízení 2560/2001/ES.
11
12 styku). SEPA se v současné době skládá z 27 členských států EU a Islandu, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska a Monaka. Obrázek 1 Informační mapa projektu SEPA
Zdroj: http://www.ecb.int/paym/sepa/about/html/index.en.html
V rámci Evropské unie se ročně uskuteční zhruba 30 miliard bezhotovostních transakcí 3 , realizovaných především ze zemí eurozóny. Tlak na sjednoceni platebních nástrojů roste díky expanzi jednotného trhu. Základním posláním projektu SEPA je především naprosté odstranění hranic při provádění finančních transakcí v měně euro. Cílem SEPA je posílit evropskou integraci konkurenceschopným a inovativním trhem sluţeb platebního styku pro klientské platby v eurozóně, který můţe nabídnout vyšší úroveň sluţeb, efektivnější a
3
Gregorová, J.. SEPA – další meta v jednotném evropském platebním styku. Finance.cz [online]. 29. 1. 2010 [citováno 6. 1 2011]. Dostupné z: http://student.finance .cz/zpravy/finance/250315-sepa-dalsi-meta-v-jednotnem-evropskem-platebnimstyku/?MailcenDivLogin=1
12
13 levnější moţnosti platebního styku. SEPA umoţní zákazníkům provádět bezhotovostní platby ve prospěch příjemce kdekoli v eurozóně, a to za pouţití jednoho bankovního účtu a jednotného souboru platebních nástrojů. Veškeré klientské platby v eurech se tedy stanou ,,tuzemskými¨ platbami a dělení na vnitrostátní a přeshraniční platební styk 4 v rámci eurozóny zanikne. Cílem je tedy, aby rozdělené trhy sluţeb platebního styku pro klientské platby byly v Evropě postupně nahrazeny uceleným a konkurenceschopným trhem eurozóny. Pokud v současnosti plátce z eurozóny provádí např. běţnou úhradu v EUR v rámci své země nebo provádí úhradu v EUR „přes hranice“ do jiné země EU, pociťuje značné rozdíly – první provede v rámci tuzemského platebního
styku,
druhou
v rámci
platebního
styku
přeshraničního
(zahraničního). Prvky SEPA jsou: jednotná měna jednotný soubor platebních nástrojů - bezhotovostní úhrady, přímé inkaso a platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet efektivní infrastruktura pro platební styk v eurech jednotné technické normy jednotné provozní postupy harmonizovaný právní základ průběţný rozvoj nových sluţeb orientovaných na zákazníky
1.3 SEPA a sektory EU Evropský bankovní sektor, který
odpovídá za restrukturalizaci
platebních systémů v eurozóně. Ta si v krátkodobém horizontu vyţádá značné náklady, avšak ve střednědobém aţ dlouhodobém výhledu mu zajistí úspory nákladů na platební styk v eurozóně i moţné nové zdroje 4
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku
13
14 příjmů. Tento sektor vytvořil pro koordinaci svých činností vlastní regulatorní orgán, který projekt SEPA řídil a řídí. Orgán pod názvem Evropská rada pro platební styk (EPC) sestává z 65 evropských bank včetně tří evropských asociací úvěrového sektoru a Evropské bankovní asociace
(EBA).
V
EPC
jsou
zastoupeni
členové
EU,
Islandu,
Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska a jejich práce je zaměřena na veškerý platební styk v eurech. Evropský sektor zúčtování a vypořádání, jehoţ cílem je pomocí nástrojů SEPA zajistit dosaţitelnost všech příjemců plateb v eurozóně. Na této činnosti se podílí několik poskytovatelů infrastruktury jako např. zpracovatelé
platebních
karet.
Evropská
asociace
automatizovaných
clearingových středisek (EACHA) a EBA. EACHA připravuje soubor postupů k zajištění interoperability infrastruktur (automatizovaná clearingová střediska - ACH), EBA vyvinula STEP2, coţ je první celoevropské automatizované clearingové středisko, nebo systém PEACH pro zúčtování přeshraničních i vnitrostátních klientských plateb v eurech. Podniky v eurozóně (podniky, obchodníci, malé a střední firmy), které se podílejí na přípravě norem, jejichţ účelem je omezit zásahy pracovníků při zúčtování plateb (od fakturace aţ po přiřazení platby k faktuře). Tyto
podniky se zaměřují na vytvoření automatizovaných
procesů (automatizované úplné zpracování plateb, end-to-end straightthrough processing - e2e STP), které sniţují náklady platebního styku. Finanční ředitelé podniků jsou organizováni v Evropském sdruţení finančních ředitelů podniků (EACT). Orgány veřejné správy a spotřebitelé, kteří jsou uţivateli nových platebních nástrojů SEPA. Vlády a orgány veřejné správy provádějí velké mnoţství vnitrostátních i přeshraničních plateb, které souvisejí s důchody, sociálním zabezpečením a dalšími dávkami nebo daněmi. Tyto orgány by tedy měly vyjádřit svůj jednoznačný závazek. Projektu SEPA vyjádřila v říjnu 2006 podporu také Rada EU na úrovni ministrů financí a hospodářství (Rada ECOFIN).
14
15 Projektu SEPA se účastní tyto veřejné orgány a instituce: Eurosystém (ECB a národní centrální banky zemí eurozóny), který v několika publikacích zdůraznil, co od toho projektu očekává, a pečlivě sleduje jeho vývoj. (podrobněji viz. kap.) Evropská
komise,
která
vypracovala
strategii,
jejímţ
cílem
odstraňovat překáţky na vnitřním trhu a zjednodušit jeho pravidla. Příkladem můţe být navrţená Směrnice od platebních sluţbách (PSD). Vnitrostátní orgány, které se s rozvojem projektu intenzivně zapojovaly do příprav na rozšíření platebních nástrojů SEPA. Proč SEPA? Důvodem realizace projektu SEPA je, ţe hospodářství eurozóny není v současnosti schopné plně vyuţívat měnové unie. Zákazníci při provádění klientských plateb v eurech do ostatních zemí eurozóny naráţejí na potíţe, neboť
platební styk bývá často časově náročný. Dokud bude tento stav
pokračovat, nelze na euro pohlíţet jako na plně zavedenou jednotnou měnu. I přes zavedení eura v roce 1999 a vývoj systému TARGET (viz kap. 3.5) přetrvávají v eurozóně rozdíly při zpracování elektronických plateb malých hodnot (tj. klientské platby).
Od zavedení eura se počet a
různorodost platebních nástrojů, norem a infrastruktur pro zpracování klientských plateb příliš nezměnil. V takovém prostředí musejí tedy podniky, které provádějí značný počet přeshraničních plateb, vést v rámci správy platebního styku bankovní účty v několika zemích, v nichţ podnikají. Tato dezintegrace postihuje nejen přeshraniční, ale i vnitrostátní platební styk v eurech, neboť brání inovaci a konkurenci v eurozóně. Zainteresované strany mohou podléhat také rozdílným pravidlům a poţadavkům podle země svého původu. Vytvoření jednotného rámce umoţní nabízet moderní řešení platebního styku bez ohledu na hranice jednotlivých států.
15
16
1.4 Časový harmonogram a vývoj projektu SEPA Tento náročný projekt zahájil v roce 2002 bankovní sektor zřízením Evropské rady pro platební styk (EPC), která vymezuje nová pravidla a postupy pro platební styk v eurech. Do této činnosti jsou zapojeny zainteresované strany nejen v eurozóně a v dalších zemích Evropské unie, ale také na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Platební styk v eurech tedy mohou vyuţívat i subjekty mimo eurozónu, které splňují standardy a postupy SEPA, a přispívají tak k zavedení jednotného trhu sluţeb platebního styku. Vytváření SEPA postupovalo podle harmonogramu definovaného v dokumentu SEPA Roadmap, který přijala Evropská rada pro platební styk v prosinci 2004. V roce 2001 poloţila Evropská komise základy pro rozvoj SEPA politiky nařízením o přeshraničních platbách v eurech a tento krok je povaţován za jeden z nejvýznamnějších bodů v historii integrace platební oblasti. V projektu SEPA počítala EPC se třemi hlavními časovými úseky: plánovací etapa prováděcí etapa migrační fáze Obrázek 2 Plán projektu SEPA
Zdroj: Česká verze dokumentu ECB, https://www.czech-ba.cz/projekty/sepa/dokumenty
První, plánovací etapa začala v roce 2004 a v současnosti je zcela dokončena. Její součástí je návrh nových pravidel pro bezhotovostní 16
17 úhrady a přímé inkaso a návrh rámců pro platební karty i pro infrastrukturu zúčtování a vypořádání. Vyvinuty jsou také nezbytné formy specifikace bezpečnostních prvků. Druhá, prováděcí, někdy se uvádí téţ implementační etapa byla zahájena v polovině roku 2006 a pokračovala aţ do roku 2007. Zaměřovala
se
na
přípravu
rozšíření
nových
nástrojů,
norem
a
infrastruktur SEPA. Rozhodující roli v EU/EHP ve vývoji základních nástrojů převzal bankovní sektor (komerční banky, spořitelny, druţstevní banky a jejich evropská sdruţení a federace). V této etapě proběhl také zkušební provoz. Vnitrostátní orgány odpovědné za realizaci a migraci, které byly ustaveny v kaţdé zemi eurozóny. budou pomáhat sledováním příprav na rozšíření SEPA, které provádějí jednotlivé zainteresované strany. Tyto strany jsou velmi různorodé a patří k nim např. banky, provozovatelé infrastruktury, orgány veřejné správy, podniky a další uţivatelé. Pří implementaci základních nástrojů v rámci eurozóny plní významnou úlohu státní správa. V České republice a ostatních zemích, kde dosud nepřijaly euro jako svoji národní měnu, plní tuto úlohu spíše korporátní klienti. Poslední byla a je migrační fáze, v níţ vnitrostátní pravidla platebního styku platily souběţně s pravidly SEPA. V této fázi existuje tzv. dualistický systém. Zákazníci si mohli vybrat jak ,,staré' vnitrostátní nástroje, tak nové nástroje SEPA. Infrastruktura zúčtování a vypořádání byla schopna pracovat s oběma druhy nástrojů. Počátek fungování SEPA stanovila Evropská rada pro platební styk na leden 2008, kdy zahájil činnost první ze systémů - SEPA Credit Transfer Scheme (systém pro bezhotovostní převody). V listopadu 2009 se okruh funkčních nástrojů SEPA rozšířil o nové systémy pro provádění inkasních plateb (SEPA Direct Debit Scheme).
K systémům SEPA
přistupovali poskytovatelé platebních sluţeb jednotlivé (případně ve skupinách) na základě svého rozhodnutí a prostřednictvím přístupových smluv, tzv. Adherence Agreement, jimiţ se zaváţí dodrţovat příslušný ,,Soubor pravidel systému SEPA¨. Cílem bylo dosáhnout trţně motivované 17
18 postupné migrace na nástroje SEPA, tak aby na něj do konce roku 2010 přešla rozhodná většina transakcí. V září 2009 vydala Evropská komise nový dokument týkající se dalšího vývoje a řízení implementace SEPA, a sice ,,Sdělení Komise Dotvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA): plán na období 2009-2012. Dokument vymezuje opatření, která mají všechny zúčastněné strany (orgány EU a vnitrostátní orgány, odvětví a uţivatelé) splnit během příštích tří let, a to na základě šesti priorit: podpora přechodu na systém SEPA; zvýšení povědomí a propagace produktů SEPA; vypracování solidního právního prostředí a zajištění souladu; podpora inovací; dosaţení normalizace a interoperability a vyjasnění a zlepšení řízení projektu SEPA Tento plán se zaměřuje především na členské státy, které přijaly euro (předpokládá však zájem i ze strany členských států mimo eurozónu, přestoţe přechod na SEPA v nich probíhá pomalejším tempem). Postup zavádění standardů SEPA o ovlivňovalo i Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 (o přeshraničních 2560/2001),
platbách a
to
ve
Společenství
stanovením
povinné
a
zrušení
nařízení
dosaţitelnosti
ES
č.
poskytovatelů
platebních sluţeb v případě inkasních transakcí v eurech (poskytovatel platebních sluţeb umoţňuje
plátci-spotřebiteli platit formou inkasa
vnitrostátně, bude povinen umoţnit mu platit formou inkasa i do ostatních členských států). Povinnost musí být v ČR splněna do 1. listopadu 2014 (v případě zavedení eura jako národní měny před 1.11.2013 by bylo nutno poţadavky splnit do jednoho roku ode dne vstupu do eurozóny. Postup implementace SEPA v ČR bude kromě výše uvedených aspektů záviset i na výsledku vyhodnocení potřeby stanovit legislativní či jinou cestou konečný termín přechodu na SEPA v EU (vyhodnocování 18
19 provádí Evropská komise ve spolupráci s ECB na základě rozhodnutí ECOFIN5 ze dne 2.12.2010) a zejména na výsledné podobě této případné legislativy.
1.5 Iniciativa bankovního sektoru Pří přechodu na SEPA se zájem bankovního sektoru zaměřil především na vývoj platebních nástrojů SEPA. K jejich snazšímu zavádění bylo třeba se zabývat třemi hlavními oblastmi. Zaprvé vyvinul tento sektor nová pravidla pro bezhotovostní úhrady a přímé inkaso a vypracoval rámec
pro
platby
uskutečňované
prostřednictvím
platebních
karet.
Zadruhé se zabýval dalšími doplňkovými sluţbami, které mohly zlepšit zpracování
plateb.
Zatřetí
pak
stanovil
zásady
vztahující
se
na
zpracovatelskou infrastrukturu a zabýval se otázkami standardizace. Nové platební nástroje, které bankovní sektor nabídnul zákazníkům, bylo vycházet z nového souboru pravidel, postupů a norem pro platební styk v eurech. EPC navrhla pravidla pro dva nové platební nástroje a jeden rámec, v nichţ mohou banky rozvíjet platební produkty SEPA: bezhotovostní úhrady SEPA přímé inkaso SEPA platby SEPA uskutečňované prostřednictvím platebních karet V případě bezhotovostních úhrad a přímého inkasa byla zvolena ,,novᨠstrategie, kde byla pro kaţdou z těchto oblastí navrţena nová jednotná pravidla pro platební styk v eurech. Tato pravidla jsou zanesena do souboru (obsahuje postupy, pravidla a normy), který se na tento platební styk vztahuje. Naopak pro platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet bylo zvolena ,,adaptační¨ strategie, která umoţní změnu
5
Rada pro hospodářské a finanční záleţitosti
19
20 stávajících pravidel a díky níţ se operátoři budou moci přizpůsobit novému souboru provozních a technických norem a postupům. EPC definovala stanovisko, v němţ se zabývá otázkami, jak například kartové systémy (stejně jako vydavatelé karet, jejich vlastníci a operátoři) měly upravit svůj stávající provoz, aby splňovala zásady SEPA pro platby v eurech uskutečňované prostřednictvím platebních karet.
Základním
rysem obou postupů je jednoznačné oddělení pravidel, postupů a norem od infrastruktury. Za kvalitu produktů SEPA odpovídají finanční instituce. Ty mohou svým zákazníkům nabízet zdokonalené produkty SEPA, pokud budou odpovídat souborům pravidel a rámcům. Další doplňkové sluţby - na základě pravidel SEPA mohou finanční instituce jednotlivě nebo společně navrhovat a svým zákazníkům nabízet zdokonalené produkty nebo sluţby. Zdokonalené produkty: rychlejší vypořádání plateb přiřazení identifikačního kódu banky (BIC) podle mezinárodního čísla účtu (IBAN) Sluţby s přidanou hodnotou obsahují: elektronickou fakturaci elektronické přiřazení platby k faktuře řešení platebního styku v internetovém bankovnictví Jedním z příkladů zdokonalování produktů je moţnost rychlého vypořádání bezhotovostních úhrad (tzv. prioritních plateb), u nichţ bankovní
sektor
bezhotovostních
umoţnil úhrad
v
zákazníkům rámci
jednoho
vypořádání bankovního
neodkladných dne.
Dalším
zdokonalením je, ţe zákazníci zadávají pouze číslo účtu ve formátu IBAN, bez nutnosti doplnění identifikačního kódu banky (BIC). Ten následně přiřadí poskytovatel sluţby podle mezinárodního čísla účtu IBAN. 20
21 Sluţby s přidanou hodnotou jsou definovány jako sluţby orientované do budoucna, často spojené s platebními nástroji SEPA. V zásadě je mohou nabízet banky i nebankovní subjekty. Eurosystém podporuje EPC a podniky, jako je EACT6, aby pro některé z nejčastěji vyuţívaných sluţeb s přidanou hodnotou spolupracovaly na vývoji řešení a základních normách. Činnost byla zahájena na elektronické fakturaci (e-invoicing). Tato sluţba je zákazníkům nabízena před provedením platby, kdy se faktura zasílá přímo
do
programu
internetového
bankovnictví
zákazníka.
Jakmile
zákazník fakturu přijme, vytvoří se automatický platební příkaz, který obsahuje příslušné informace o plátci a příjemci. Další sluţbou je elektronické přiřazení platby k faktuře (e-reconciliation). Tato sluţba je zákazníkům
nabízena
pro
provedení
platby,
kdy
se
k
ní
faktura
elektronicky přiřazuje a automaticky se aktualizuje evidence příjemce. Spojení
sluţeb
s
přidanou
hodnotou
s
platebními
nástroji
SEPA
představuje moţnost, jak v hospodářství dosáhnout rozsáhlých úspor nebude
jiţ
třeba
vést
papírovou
evidenci
a
celý
proces
je
plně
automatizován. Obrázek 3 Automatizované úplné zpracování plateb (e2e STP)
Zdroj: Česká verze dokumentu ECB, https://www.czech-ba.cz/projekty/sepa/dokumenty
Provozní stránku vypořádání plateb v eurech zajišťuje infrastruktura. EPC definovala rámec, který objasňuje, jaká pravidla a postupy musejí splňovat poskytovatelé infrastruktury (tj. sítě ACH, provozovatelé kartových systémů a další zpracovatelé, kteří pro finanční instituce zajišťují zpracování, přenos a výměnu informací). Tito poskytovatelé 6
The European Association of Corporate Treasurers je obchodní skupinou zastupující 2500 firem.
21
22 infrastruktury běţně odpovídají za správu pravidel, postupů a norem, které souvisejí s platebním stykem v rámci jedné země, a běţně také nabízejí své zpracovatelské sluţby finančním institucím. V novém prostředí SEPA jsou pravidla a normy definovány a jsou zcela odděleny od zpracovatelské
infrastruktury.
Oddělení
umoţňuje
poskytovatelům
infrastruktury, aby konkurovali a nabízeli své zpracovatelské sluţby libovolné bance nebo poskytovali kartového systému. Správu prvního systému PEACH (STEP2) zajišťuje clearingové středisko
EBA,
interoperabilitu
zatímco rozdílných
EACHA
vyvíjí
evropských
rámec,
infrastruktur.
který
usnadňuje
Rámec
by
měl
umoţnit kterémukoli zákazníkovi v Evropě zasílat a přijímat veškeré bezhotovostní úhrady a vyuţívat sluţeb přímého inkasa SEPA.
1.6 Zainteresované strany projektu SEPA Projekt SEPA má značný vliv na všechny zainteresované strany, neboť vedle nových moţností představuje i nové úkoly. Projekt vyvolává silnější konkurenci - eurozóna se stává integrovaným trhem, na němţ poskytovatelé nabíjí sluţby bez omezení. Širší výběr mezi poskytovateli sluţeb společně s úsporami z rozsahu zajišťuje zákazníkům širší nabídku konkurenčních řešení platebního styku. 1.6.1 Spotřebitelé
Platební nástroje SEPA jsou k dispozici v celé eurozóně, a spotřebitelům tak celkově usnadňují platební styk. Spotřebitelé budou potřebovat pouze jeden bankovní účet. Z něj budou provádět bezhotovostní úhrady v eurech a vyuţívat sluţeb přímého inkasa kdekoli v eurozóně stejně snadno, jako je tomu u vnitrostátního platebního styku. Mohou například hradit nájemné svým dětem, které studují v zahraničí, zaplatit zahraniční dovolenou nebo sluţby poskytované podniky v Evropě, jakou jsou mobilní telefonní sluţby, pojištění nebo sluţby spojené s bydlením. Lidé, kteří ţijí, pracují nebo studují mimo svou 22
23 zemi,
jiţ
vedle
svého
domácího
účtu
nepotřebují,
resp.
nebudou
potřebovat další účet v zahraničí. Pouţívání platebních karet bude efektivnější, protoţe spotřebitelé budou moci vyuţívat stejnou kartu pro všechny platby v eurech. Lidé tedy nebudou potřebovat tolik peněz v hotovosti.
Inovativní
sluţby
lze
nabízet spotřebitelům bez ohledu na hranice států. Dlouhodobým cílem bankovního sektoru je dosáhnout stavu, kdy se budou platební nástroje SEPA pouţívat v elektronické podobě. Platby lze pak snadno spojit se sluţbami s přidanou hodnotou, tedy sluţbami, které mají spotřebitelům i obchodníkům usnadnit platby před jejich vypořádáním i po něm. K nim patří elektronická fakturace, iniciace platby prostřednictvím mobilního telefonu nebo internetu, elektronické letenky, oznámení o připsání prostředky nebo elektronické přiřazení platby k faktuře. Díky tomto sluţbám uspoří spotřebitelé čas při vyřizování plateb.
1.6.2 Obchodníci
Platební
karty
se
stávají
u
spotřebiteli
oblíbeným
platebním
nástrojem a ve stále větší míře nahrazují šeky a platby v hotovosti. Pouţívání platebních karet by se tedy málo v budoucnu dále rozšiřovat. Pro příjem plateb však obchodník potřebuje smlouvu s přijímající bankou, která za něj platby hrazené kartou zpracuje – tedy zpracuje údaje o platby a drţiteli karty a předá je prostřednictvím infrastruktury pro vypořádání kartových operací bance, u níţ má spotřebitel platební kartu.
Zde nabízí SEPA tyto výhody: Příjemci mohou zpracovat veškeré platby prováděné kartou, které splňují parametry SEPA, a to i mezi státy. V prostředí SEPA mají obchodníci v eurozóně moţnost si vybrat libovolného příjemce, který jejich platby prováděné prostřednictvím platební karty zpracuje. Tím se zvýší konkurence a sníţí se náklady.
23
24 Terminály
v
místě
prodeje
v
eurozóně
budou
stále
více
standardizovány. Díky tomu bude moţné si vybírat z většího počtu poskytovatelů terminálů a obchodníci budou mít moţnost přijímat na jednom terminálu více druhů karet. Silnější konkurence mezi kartovými systémy by měla také vést ke sníţení poplatků. 1.6.3 Podniky
SEPA pomůţe podnikům zjednodušit správu plateb. Podniky budou provádět veškeré finanční transakce v eurech centrální z jednoho účtu za pouţití platebních nástrojů SEPA. Zpracování plateb se zjednoduší, neboť veškeré příchozí a odchozí platby budou vyuţívat stejný formát. Spojením plateb s řízením likvidity do jednoho místa ušetří podniky, které působí v celé eurozóně, náklady i čas. Sluţby s přidanou hodnotou jako jsou elektronická fakturace a elektronické přiřazení plateb, pomohou podnikům zpracování plateb dále optimalizovat. Dnes jsou tyto sluţby nabízeny pouze na vnitrostátní úrovni, protoţe přeshraniční platby ztěţuje různorodost platebních formátů. Standardizovaná pravidla platebního styku SEPA tento provoz usnadní. 1.6.4 Banky
Banky díky novým platebním nástrojům a infrastruktuře SEPA v celé eurozóně získají řadu výhod: Banky budou moci rozšířit své podnikání a soutěţit na úrovni celé eurozóny, protoţe zde mohou jednodušeji nabízet své sluţby. Banky mohou rovněţ rozšířit své podnikání tím, ţe svým zákazníkům vedle produktů SEPA nabídnou i sluţby s přidanou hodnotou. Díky projektu SEPA dojde k posílení evropské integrace a trţní efektivity. Sladěním podmínek, které upravují provádění plateb, poskytne SEPA
jednotný
soubor
pravidel,
rovnocenný
a
otevřený
přístup,
dosaţitelnost, transparentnost a interoperabilitu, která posílí konkurenci, a umoţní tak bankám sjednávat s poskytovali sluţeb lepší podmínky. Nařízení č. 2560/2001, které zavedlo zásadu, ţe poplatky za přeshraniční platby v eurech a poplatky za platby prováděné v eurech 24
25 uvnitř členského státu budou rovnocenné, vytvořilo nerovnováhu mezi bankovními poplatky a náklady na přeshraniční platební styk. Tu lze překonat
pouze
tím,
ţe
se
zpracování,
zúčtování
a
vypořádání
přeshraničních plateb bude reorganizovat tak, aby bylo stejně efektivní a levné jako vnitrostátní platby. To je také základní cíl projektu SEPA. Účelem nařízení č. 2560/2001 bylo dosáhnout
u srovnatelných vnitrostátních a přeshraničních plateb stejných poplatků. Nařízení se od 1. července 2002 vztahuje na platby prováděné prostřednictvím platebních karet a na výběry
z bankomatů a od 1. července 2003 na bezhotovostní převody v eurech do 12 500 EUR. Od 1. ledna 2006 se vztahuje také na převody v eurech do hodnoty 50 000 EUR prováděné v EU mezi dvěma účty znějícími na euro. 1.6.5 Poskytovatelé infrastruktury
Oddělení správy systémů od poskytovatelů infrastruktury zvýší konkurenci
mezi
poskytovateli
infrastruktury
(např.
mezi
automatizovanými clearingovými středisky a zpracovateli karet). Poskytovatelé infrastruktury jiţ nebudou vázáni hranicemi států, ale díky nástrojům SEPA budou mít moţnost poskytovat sluţby v celé eurozóně. Díky
jednotnému
souboru
technických
norem
bude
moţné
dosáhnout interoperability, tedy propojení mezi různými poskytovateli infrastruktury. Zpracovatelé karet budou moci obsluhovat různé kartové systémy a příjemce v celé eurozóně.
Přechod na nový systém a zákazníci Přechod na systém SEPA představuje pro zákazníky co moţná nejmenší dopad, i kdyţ bude záleţet na druhu sluţbu, kterou nabízejí jejich banky. Některé změny by mohli zákazníci pocítit při výměně vnitrostátních
platebních
nástrojů
za
nástroje
SEPA.
Například
mezinárodní číslo účtu (IBAN) a identifikační kód banky (BIC) zákazníka 25
26 by mohly nahradit číslo vnitrostátního bankovního účtu. Změnit by se mohly také formuláře k zadávání plateb.
26
27
2.EPC a složky SEPA 2.1 Evropská rada pro platební styk Evropská komise prohlásila, ţe bude pokračovat cestou regulace oblasti platebního styku i nadále, bankovní sektor EU se rozhodl, ţe by bylo vhodné na tuto situaci reagovat. Banky vyhlásily, ţe by tuto iniciativu chtěly dokonce převzít a postupovat v souladu s Evropskou komisí, ale v podobě samoregulace. V březnu 2002 se proto sešli zástupci 42 evropských bank a vytvořili orgán s názvem Evropská platební rada European Payment Council - EPC.7 Tato myšlenka byla podpořena tím, ţe zde působil od roku 1999 systém TARGET, který byl původně připraven jako zúčtovací systém pro vysokoobjemové platby, avšak pokud jde o počet transakcí, retailové platby nebyly a nejsou jistě zanedbatelné. Tyto banky si daly za cíl vytvoření Jednotné oblasti pro platby v EUR (SEPA) nejpozději do konce roku 2010. V roce 2004 v rámci SEPA došlo k rozšíření účastnických zemí o nově přistupující. Dále bylo rozhodnuto, ţe se EPC, která do té doby měla spíše charakter zájmového sdruţení, institucionalizuje. Dne 17. července 2004 se EPC transformovala na veřejně prospěšnou společnost podle belgického práva, jejímţ členy jsou zástupci bankovního sektoru všech 25 zemí EU.8 K připojení byly pozvány i banky ze zemí EHP a dále Švýcarsko. Kromě Lichtenštejnska se všechny oslovené země připojily. Zároveň se členy EPC stali i zástupci tří evropských bankovních asociací. Evropská platební rada (EPC) je koordinační a rozhodovací orgán evropského bankovního průmyslu v oblasti platebního styku. Účelem EPC je podporovat a propagovat Jednotnou oblast pro platby v EUR (SEPA). EPC
vyvíjí
platební
systémy
a
rámce,
které
pomáhají
realizovat
integrovaný platební systém v eurech.
7
Chuchvalcová, J.: Příprava na SEPA je z velké části hotová, na euro teprve začíná. Bankovnictví, 2007 8 V březnu 2007 se EPC rozšířila o další dvě země - Rumunsko a Bulharsko na celkový počet 27 zemí
27
28 EPC se skládá z 74 členů, kteří zastupují banky, bankovní společenství a platební instituce. Více neţ 360 odborníků z 32 zemí, se přímo podílí na pracovním programu EPC, představující organizace všech velikostí a odvětví evropského bankovního průmyslu. Evropská centrální banka (ECB) se chová jako pozorovatel ve všech činnostech EPC. Nejvyšším orgánem EPC je plenární zasedání EPC (EPC Plenary), které jako jediné má rozhodovací pravomoc. Plenární zasedání je reprezentováno 66 křesly. Byly stanoveny dvě sady kritérií - pro země eurozóny a pro země mimo eurozónu. Kaţdá země eurozóny má nárok na jedno křeslo na kaţdých 10 mil. obyvatel a 10 mil. transakcí. Maximální počet pro jednu zemi je však omezen počtem sedm. Pro země mimo eurozónu platí dvojnásobná kritéria, přičemţ maximální počet křesel je pět. Důvodem tohoto rozdílu je obava, aby neeurové země nepřehlasovaly země eurozóny.
9
Kaţdý člen plenárního zasedání EPC má povinnost
informovat o všem, co se na zasedáních projednává. Nese odpovědnost za to, ţe všechny informace, všechna rozhodnutí o standardech, která schválí, přenese do domácího prostředí a bude informovat všechny relevantní subjekty. SEPA a její standardy tak představují samoregulační provozní rámec evropských bank, který nemá právní závaznost a není právně vymahatelný.
9
Chuchvalcová, J.: Příprava na SEPA je z velké části hotová, na euro teprve začíná. Bankovnictví, 2007
28
29
Obrázek 4
Struktura EPC k prosinci 2012
Zdroj: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/extras/cffm/custom/3_1_EPC_structure_new2. jpg
2.2 Původní pracovní skupiny Původní struktura však obsahovala jiné pracovní skupiny, které byly pozdějí s ohledem na upřesnění základních subprogramů projektu SEPA změněny. Původní struktura zahrnovala následující pracovní skupiny:10 pro obchodní a klientské poţadavky; pro infrastrukturu; pro STP (Straight Throught Processing); pro hotovosti pro karty.
2.2.1 Pracovní skupina pro obchodní a klientské požadavky
Tato
skupina
realizovala
na
počátku
své
práce
Nařízení
2560/2001/ES a zároveň přicházela
s vlastními iniciativami, které měly
tuto
z
realizaci
podpořit.
První
10
těchto
iniciativ
byla
nová
Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk. Praha, BIVŠ 2005, ISBN 80-7265072-6.
29
30 norma ,,CREDURO", která zvýšila efektivnost přeshraničních platebních převodů, neboť dobu pro jejich zpracování stanovila na maximálně tři dny ode dne přijetí příkazu k převodu na rozdíl od smluvního principu upraveného
Směrnicí
97/5/ES
Evropského
parlamentu
a
Rady,
o
přeshraničních převodech. Druhou iniciativou bylo schválení a přijetí tzv. Mezibankovní platební konvence (Internal Convention on Payments - ICP), která umoţnila připsání celé zaslané částky na účet příjemce. K dlouhodobějším cílům této pracovní skupiny patřilo ukončení pouţívání šeků pro přeshraniční převody a vytvoření celoevropského inkasního systému. 2.2.2 Pracovní skupina pro infrastrukturu
Skupina se soustředila na vytvoření provozního rámce s názvem Pan-European Automated Clearing House (PEACH), který představuje obchodní platformu pro zajištění retailových platebních instrumentů a odpovídajících
sluţeb,
stanovuje
provozní
předpisy
a
podporuje
odpovídající technická řešení. Cílem pracovní skupiny bylo vytvoření neutrální platformy, která by umoţňovala by efektivní zasílání platebních příkazů. 2.2.3 STP skupina
Aktivita pracovní skupiny pro STP zahrnovala řadu technických otázek, např. zpracování plateb, které nesplňují kritéria STP, nebo zpracování urgentních plateb. Skupina vyvíjela aktivity na podporu pouţívání IBAN a BIC a sledovala návratnost prostředků vloţených do STP, včetně způsobu úhrady mezibankovních poplatků. 2.2.4 Pracovní skupina pro hotovost
Pracovní skupina pro hotovosti si stanovila dva základní cíle: do roku 2006 v rámci eurozóny sjednotit pravidla pro hotovostní operace a do
30
31 roku 2010 v platebním styku výrazně omezit pouţívání hotovosti jako takové.11 2.2.5 Pracovní skupina pro karty
Karetní pracovní skupina se pak zabývala úlohou elektronických platebních prostředků, Jiţ v I. čtvrtletí roku 2004 byl zahájen společný postup proti padělání a podvodům v oblasti platebních karet.
2.3 Reorganizace pracovních skupin Struktura pracovních skupin se v roce 2004 reorganizovala, ale ani tato struktura nezůstala beze změny. Lze ovšem konstatovat, ţe po zavedení
eura
byly
podporovány
zejména
následující
platební
instrumenty:12 Direct Debet (inkasní způsob placení, tzv. přímé inkaso); Credit Transfer (platební příkaz k úhradě) Cards (operace platebními kartami). A protoţe jde o produkty projektu SEPA, vţilo se pro tyto platební instrumenty označení SEPA Credit Tranfer (SCT), SEPA Direct Debet (SDD) a SEPA Cards (SC). Aktivity jednotlivých pracovních skupin by bylo moţno pak stručně charakterizovat následovně: Do pracovní skupiny pro EDDP13 bylo zapojeno 16 zemí včetně ECB, organizace SWIFT, EK a FBA (Federace bankovních asociací). Pravidla pro přímá inkasa se začala tvořit v roce 2004, kdy zástupci
několika zemí,
zejména Francie, Německa a Itálie, připravili základní dokument. Způsob provádění platebního styku pomocí přímých inkas je v těchto zemích velmi rozšířený. Na rozdíl od způsobu obvyklého v ČR (kontrola přivolení inkasa na účtu plátce vůči účtu příjemce) je tento způsob zaloţen na velké 11
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3 12 Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3 13
Electronic Direct Debet Payments - elektronický inkasní způsob placení
31
32 důvěře mezi plátcem a příjemcem. Kontrola existence smlouvy mezi plátcem a příjemcem je prováděna pouze bankou konečného příjemce plateb. Banka příjemce jiţ v okamţiku vyslání výzvy do banky plátce připisuje poţadovanou částku ve prospěch účtu příjemce. V případě, ţe výzva je odmítnuta, je následně opět účet příjemce zatíţen a částka je mu odebrána zpět. Plátce má moţnost po různě dlouhou dobu 14 poţádat o okamţité vrácení odepsaných finančních prostředků. Banky pak mezi sebou budou řešit vzniklá nedorozumění včetně vzájemného vyrovnání finančních závazků. Přestoţe se podle prvních náznaků na dohodnutých pravidlech nemělo jiţ nic měnit, stále docházelo k dalším úpravám podle připomínek vyplývajících z praxe jednotlivých zemí. Všem šlo zejména o zmírnění očekávaných rizik. Lze konstatovat, ţe přístup ČR při realizaci inkasního způsobu placeni byl shledán jako velmi zajímavý, neboť je zcela automatizovaný a v podstatě bezrizikový. Proto byl vysloven souhlas, ţe v rámci pracovní skupiny budou připraveny oba přístupy pro realizaci přímého debetu. V závěru roku 2006 byla odsouhlasena pravidla pro realizaci
přímého
inkasa.
Tato
pravidla
měla
být
implementována
účastnickými zeměmi do 1.ledna 2008.15 Práce na druhém způsobu inkasa proběhly a implementace pravidel měla být zahájena k 1.lednu 2009. Počet členů skupiny ECT
16
se pohyboval kolem 50.
17
Aktivita
pracovní skupiny se zaměřuje především na vypracování souboru pravidel s názvem Systém bezhotovostních elektronických úhrad SEPA. Cílem skupiny je stanovení standardů pro bezhotovostní úhrady. Dosud byly rozlišovány domácí a přeshraniční platby. Cílovým stavem v SEPA je pouze jeden domácí prostor. Ještě v polovině prvního desetiletí 21. století bylo přeshraničních eurových plateb okolo jednoho aţ tří procent, kdeţto těch domácích aţ 97%. Po zavedení jednotných pravidel SEPA se očekávala razantní změna tohoto poměru. Kaţdá země účastnící se
14
Kaţdá země to můţe mít stanoveno jinak SEPA Direct Debit Scheme Rulebook, EPC, verze 2.2 z prosince 2006 16 Electronic Credit Transfer - elektronický příkaz k úhradě 17 Chuchvalcová, J.: Příprava na SEPA je z velké části hotová, na euro teprve začíná. Bankovnictví, 2007 15
32
33 projektu bude muset podepsat mnohostrannou smlouvu 18 se Scheme Managment Committee, který bude řešit případné spory. Postup zavádění SEPA v oblastí elektronických příkazů k úhradě se datoval na začátek roku 2008, kdy bylo také zahájeno, a bylo ukončeno v roce 2010. I kdyţ aplikace standardů vyţadovala značné úsilí účastnických bank, snahou bylo, aby hlavní část bank měla tento standardizovaný způsob provádění bezhotovostních úhrad do konce roku 2010 implementován. V rámci projektu bylo přijato tzv. pravidlo ,,dosaţitelnosti". Toto pravidlo znamená procesní schopnost, na jejímţ základě by všechny banky v prostoru SEPA měly být dosaţitelné minimálně pro příjem plateb podle nových standardů. Ze zúčtovacích center s celoevropskou působností bude moţné na ně zasílat bezhotovostní úhrady a kaţdá banka by měla umět zpracovat tuto platbu v příslušných standardech. Kaţdá banka SEPA by měla poskytovat sluţbu minimálně v rozsahu povinnosti banky příjemce. Nový standard SEPA zavedl zcela nový způsob zpracování plateb, tzv. strukturované hromadné bezhotovostní úhrady. Prakticky to znamená, ţe účet plátce je zatíţen jednou částkou, ale následně je jedna velká platba rozčleněna na několik menších plateb pro více příjemců. 19
Pro klienty bude SEPA
znamenat sjednocení platebního styku, pouţití jednotného standardu při placeni na jakémkoli místě prostoru SEPA. Pro obsluhu všech jejich obchodních aktivit v celém prostoru SEPA bude stačit pouze jeden účet. Pro klienty to bude znamenat úsporu (minimálně v podobě niţších poplatků). Bankám se na druhé straně sníţí výnosy a budou muset investovat do nových technologií. Z dlouhodobého hlediska by se však měly náklady na jednu transakci sníţit, a tím by se měl počáteční propad vyrovnat. Pracovní skupiny pro karty definovala zavádění SEPA v oblasti velmi dynamického platebního instrumenty, kterým je platební karta. Základní ideou je sjednocení podmínek pro pouţívání platebních karet v rámci EU. Klient by měl být zatíţen srovnatelným poplatkem za vydání karty, za 18 19
Tzv. Adherence Agreement V podstatě obdoba tuzemského hromadného příkazu k úhradě pouţívaného v ČR
33
34 transakce provedené touto kartou, transakce by měla být všude stejně rychle zaúčtována a karty by měly být akceptovány na kaţdém terminálu, u kaţdého obchodníka v rámci EU. Od ledna 2008 banky zahájily v souladu s poţadavkem materiálu SEPA Card Framework (SCF), který byl pracovní skupinou zpracován, vydávání karet vyhovujících stanoveným principům, coţ znamená vydávat pouze platební karty odpovídající mezinárodním standardům EMV 20. Po tomto termínu by banky a ostatní vydavatelé platebních karet neměli vydávat ţádnou jinou kartu neţ kompatibilní s SCF a neměli by nainstalovat ţádný nekompatibilní POS terminál. Do 31. prosince 2010 měly být z oběhu staţeny všechny karty a terminály, které nevyhovovaly principům SCF. Sjednocujícím prvkem je nyní čipový standard EMV. Přestoţe poţadavky na zavedení SEPA nejsou právně vynutitelné, většina bank v rámci EU se snaţí o jejich realizaci v rámci stanovených termínů. Některá pravidla obsaţená v SCF byla převzata do Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu. ECB poţadovala v rámci projektu SEPA v oblasti platebních karet také sjednocení tzv. interchange fees 21 a jejich zveřejnění na internetu. Dále poţadovala, aby karetní asociace
zcela upustily od poplatků za
licence pro vydávání a přijímání karet v jiných zemích EU. Celá EU musí představovat jeden platební prostor, ve kterém má banka pouţívání hotovosti v rámci celé EU. Rovněţ se probírala otázka jednotného evropského karetního schématu jako alternativy ke kartám vydávaným pod ochrannými známkami karetních asociací. Asociace však volí spíše rezervovaný přístup a brání zejména celkem vysokou úroveň interchange fees, neboť chtějí zainteresovat banky, aby vydávaly právě jejich karty. Poslední pracovní skupinou je skupina pro hotovosti. V této skupině pracovalo aţ 20 odborníků včetně zástupců ECV a FBA. Tato pracovní
20
EuroCardMasterCardVisa Poplatek, které si účtující banky mezi sebou v rámci zahraničních nebo přeshraničních operací provedených drţitelem platební karty v případě, ţe jedna banka je vydavatelem karty a druhá banky je banka vlastnící pouţitý ATM nebo zpracovávající transakce daného obchodníka 21
34
35 skupina SEPA úzce spolupracovala např. s Výborem pro bankovky ESCB22. Skupina
řešila
zejména
otázky
zvyšování
efektivnosti
hotovostních
transakcí v EUR a všechny procesy v rámci řetězce vydávání, zpracování a navrácení hotovostí do oběhu. Základním východiskem byl rámec Single Euro Cash Area (SECA), který se týkal eurových hotovostí, ale měl vliv také na ostatní členské země EU s jinou měnou neţ euro. I této skupině jde o standardizaci postupů v hotovostní oblasti. Rámec SECA vznikl v důsledku
různorodé
národní
infrastruktury
v
oblasti
distribuce
a
redistribuce hotovosti. SECA má odlišné postavení od SEPA - SEPA totiţ stanovuje cíle pro zavedení různých, lze říci nových, bezhotovostních panevropských platebních instrumentů, zatímco v případě hotovostí takový instrument jiţ existuje a je zaveden. Euro je zatím jediný existující pravý panevropský platební prostředek, zatímco v rámci SECA jde o opačný proces - za existujícího platebního prostředku hledat společná řešení pro jednotlivé aktivity členských zemí. Proto hlavním cílem bylo vypracování společné sady pravidel pro distribuci a redistribuci eurových hotovostí. Dalším cílem, dlouhodobějším a strategickým je pak rozvinutí skutečné
konkurence
mezi
hotovostí
a
alternativními
platebními
prostředky a převedení maximálního počtu hotovostních transakcí na efektivnější bezhotovostní nástroje, zejména platební karty. Hotovost by měla být eurosystémem poskytována všem bankám SEPA na základě uplatňování stejných pravidel a za stejné ceny (nebo alespoň konvergující k jedné úrovni). K poţadavkům bank zemí SEPA na eurosystém patří zejména přístup k hotovostním sluţbám národních centrálních bank bez ohledu na národní hranice, dostatečná síť poboček centrálních bank a srovnatelné, harmonizované sluţby v oblasti dotací a odvodů mincí a bankovek. Určité snahy o regulaci oblasti platebního styku zde byly ještě před zavedením jednotné měny euro, ale aţ po jejím zavedení jednoznačně došlo a stále dochází k postupnému srůstání tuzemských ekonomik 22
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3
35
36 jednotlivých členských zemí v jednu velkou euroekonomiku. Je pak zřejmé, ţe SEPA je přirozeným důsledkem zavedení jednotné měny EUR. Je to projekt, který usiloval a usiluje nejen o zlepšení efektivnosti platebního styku, ale měl by přispět i k lepšímu fungování společného trhu EU a měnové politiky uplatňované ECB. Vytyčené cíle projektu SEPA se celkem dařilo a daří plnit, i kdyţ se zpoţděním. Vytváření jednotného prostoru pro platby EUR postupovalo podle harmonogramu (viz kap. výše) Projekt dosáhl následujících výsledků: SEPA úhrada (SCT): - k dispozici klientům od 28. ledna 2008; - v září 2010 zapojeno 4471 účastníků (EPC), v srpnu 2011 jiţ 5841 SEPA inkaso (SDD) - k dispozici klientům od 2. listopadu 2009; - existují dvě verze:
základní Core - v září 2010 zapojeno 3236 účastníků, v srpnu 2011 pak 4049 účastníků,
verze B2B (Business to Business) - v září 2010 zapojeno 2817 účastníků, v srpnu 2011 pak 3380;
Platební karty: - sjednocení podmínek pro vydávání a pouţívání platebních karet na bázi ,,čip a PIN" Jednotná oblast pro hotovostní sluţby v eurech (SECA): - zahrnuje pravidla a poţadavky na subjekty zpracovávající hotovost.
36
37
2.4 SEPA Credit Transfer EPC zahájila reţim SCT v lednu 2008. Schéma SCT umoţňuje poskytovatelům platebních sluţeb nabídnout základní sluţbu pro SEPA spočívající v převodu peněţních prostředků od plátce k příjemci, ať uţ pro jednu platbu nebo hromadné platby. Schéma SCT je standardem pro realizaci plateb na bázi přímého zpracování ,,bez doteku lidské ruky ruky" - straight through processing (STP). Rozsah je omezen na platby v EUR v rámci 32 zemí EHP, které dobrovolně přistoupily k danému projektu. Poskytovatelé platebních sluţeb se pří realizaci SCT musí formálně účastnit programu SCT. Formální vyjádření spočívá v podpisu ,,smlouvy o přistoupení" (adherence agreement). SCT nemá omezenou horní hranici převodu. Účastníci SCT musí splňovat podmínky příslušné Rule Book, která stanoví přesné pracovní postupy pro realizaci SCT. S účinností od 1. listopadu 2011 je platná a účinná Rule Book, verze 5.0. Platební příkaz musí obsahovat náleţitosti jako tuzemský příkaz, včetně BIC a IBAN na straně plátce a příjemce. Poskytovatel platebních sluţeb příjemce je povinen zpracovat SCT ve všech jeho polích, i kdyţ podle daných pravidel nejsou povinná, pokud je plátce vyplnil. SCT můţe přinášet celou řadu výhod, a to jak pro klienty poskytovatelů platebních sluţeb, tak pro poskytovatele samé. Výhodou pro klienty oproti standardním zahraničním platbám představují především tyto skutečnosti: jednodušší vyplnění platebních příkazů kratší doba od odepsání finančních prostředků k připsání na účet příjemce platby jsou připisovány v plné původní částce příkazce a příjemce jsou odpovědni za poplatky svého poskytovatele plná dosaţitelnost účtů příjemců v rámci SEPA maximální zaručená lhůta provedení platby, předvídatelnost pro všechny strany
37
38 pouţívání přijatých standardů a datových prvků usnadňuje zahájení a párování plateb zaloţené na STP systém poskytuje úplný přenos ,,end-to-end" doplňujících informací pro
příjemce,
a
to
buď
na
strukturovaném,
nebo
na
nestrukturovaném základě Výhodou pro banky pak mohou být následující skutečnosti: moţnost zasílání velkého mnoţství dat za výhodnějších podmínek zvýšení počtu STP transakcí dosaţitelnost v rámci SEPA umoţnění jednotného zpracování v rámci SEPA včetně odmítnutých a vrácených plateb účastníci si mohou vybrat nejefektivnější a nejlevnější směrování transakcí stanovení dohodnutých cyklů zpracování moţnost nabídnout vedle základních prvků i doplňkové sluţby SCT přispívá ke standardizovanějšímu a nákladově efektivnějšímu zpracovatelskému prostředí Obrázek č. 5 Model přímého inkasa
38
39 Zdroj: SEPA pro veřejný sektor. verze 2.0, EPC, 2009
2.5 SEPA Direct Debet EPC zahájila SEPA Direct Debet - základní schéma (SDD Core) a SEPA inkaso Business (SDD B2B) v listopadu 2009. Podstata inkasní formy placení je stejná jako ve vnitrostátním platebním styku v rámci ČR. Jde o příkaz k převodu peněţních prostředků z podnětu příjemce platby. Roll-out sluţeb SDD byl klíčovou součástí integrovaných plateb v EUR na celoevropském trhu. EPC vychází z toho, ţe inkaso je hlavní platební nástroj široce pouţívaný v mnoha zemích nejen eurozóny. Z pohledu spotřebitele je vhodné se vypořádat s následky opoţděných plateb, a proto pravidla SDD poskytují spotřebitelům a drobným podnikatelům při realizaci
SDD
zvýšenou
ochranu.
Základní
schéma
SDD
umoţnuje
spotřebitelům zjistit, kdy přesně jejich účet bude zatíţen a jakou částkou díky tvz. prenotifikaci čili oznámení o budoucím provedení inkasa. SDD se vyskytuje ve dvou základních formách, jak bylo uvedeno výše, a to SDD Core a SDD B2B. Hlavní rozdíly mezi oběma systémy spočívají v těchto skutečnostech:23 1. Sluţby a produkty zaloţené na SDD B2B jsou k dispozici pouze podnikům, plátce nesmí být fyzická osoba (spotřebitel nebo drobný podnikatel). 2. V systému SDD B2B plátce není oprávněn získat náhradu za autorizované transakce, jako je tomu v případě core systému. 3. Reţim B2B SDD vyţaduje, aby plátce a jeho banka zajistili, ţe inkasní operace je povolena mandátem plátce, který byl dán příjemci na úrovni banky plátce. Banka plátce kontroluje tento mandát před realizací inkasa. V podstatě lze říci, ţe je to obdoba inkasní formy placení, jak byla charakterizována v rámci České
23
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3
39
40 republiky. Jde o metodu DMF (v rámci core systému SDD jde o metodu CMF). 4. Pravidla SDD B2B obsahují moţnost zajistit i podpisy několika osob s mandátem SEPA, který
má elektronickou povahu. V případě
elektronického
více
mandátu
podpisů
pak
systém
SDD
B2B
prodluţuje časovou lhůtu umoţňující ověřit pravost tohoto mandátu. Tato moţnost je reakcí na skutečnost, ţe v podnikatelském prostředí musí být platby často schváleny více neţ jednou osobou. Podmínkou pro realizaci SDD, a to jak core systému, tak B2B je uzavření mandátu mezi příjemcem a plátcem. Na obrázku níţe je uveden příklad mandátu pro systém SDD core uzavíraného pro případ, ţe plátce je spotřebitelem nebo drobným podnikatelem. Obrázek 6 SEPA mandát - core systém
40
41
Zdroj: https://www.czech-ba.cz/projekty/sepa/dokumenty, Sepa Mandate - souhlas s inkasem SEPA - základní
Z příkladu formuláře je jednoznačně zřejmé, co musí být vyplněno. Tento SDD mandát zabírají mezi sebou plátce s příjemcem. Plátce podpisem vyjadřuje souhlas s provedením SDD na vrub svého platebního účtu. SDD mandát předává příjemce peněţních prostředků svému poskytovateli platebních sluţeb jako doklad o oprávněnosti inkasa z účtu plátce. Příjemce prostřednictvím svého poskytovatele informuje plátce cca 14 dní před zasláním první výzvy o inkaso poskytovatele platebních sluţeb plátce. Pokud jde od B2B schéma, je poskytovatel plátce o inkasuj vţdy povinen informovat svého klienta-plátce a nechat si inkaso odsouhlasit. U core schématu tato povinnost není vzhledem k moţnosti zpětného inkasa. SDD B2B systém plně podporuje řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci Evropy. Po finanční stránce se tím usnadňuje obchodování mezi podnikatelskými subjekty nejen na vnitřním trhu, ale také v rámci 41
42 EHP. Jsou totiţ uplatňovány stejné podmínky. SDD B2B umoţňuje inkasovat peněţní prostředky na přesně stanovené datum, kdy jsou platby splatné na vrub účtu plátce, coţ by mělo zajišťovat průhledné cash-flow pro podniky všech velikostí. Realizace SDD má následující kroky:24 Příjemce peněţních prostředků zasílá plátci tvz. Prenotification (např. účet za telefon) 14 dní před splatností inkasa Vlastní výzvu k inkasu příjemce zasílá zpravidla 5 dní před splatností inkasa, nejdříve však 14 dní před jeho splatností a nejpozději 2 dni. Výzva k inkasu je vţdy doplněna základními údaji ze SEPA mandátu (souhlas k inkasu). Příjemce je povinen uvést, zda jde o první nebo jednorázovou výzvu k inkasu. Pro přímá inkasa jsou určeny všechny platební klientské účty, není-li klientem předem určeno jinak. Z důvodů omezení kursových rizik v případě výplaty náhrad (refund) je vhodnější provádět přímá inkasa pouze z účtů vedených v EUR. Vypořádání
přímého
inkasa,
zatíţení
účtu
plátce
a
připsání
inkasované částky probíhá v jeden den, jde-li o den pracovní, v případě státního svátku můţe dojít k posunutí splatnosti o 1 den. Vypořádání se uskutečňuje výhradně v EUR. Zásadní rozdíl mezi vnitrostátními a SEPA inkasy je v tom, ţe v případě SEPA inkasa banka příjemce v okamţiku vyslání výzvy k inkasu bance plátce zároveň předúčtuje poţadovanou finanční částku s předepsanou splatností ve prospěch účtu příjemce. Přestoţe účet plátce splňoval všechny podmínky pro provedení přímého inkasa, plátce můţe poţádat do 8 týdnů od odepsání platby z účtu o vrácení finančních prostředků (refund), a to bez uvedení důvodů. Finanční prostředky musí být vráceny neprodleně, nejpozději 2 dny po předloţení ţádostí, Vrácená částka se připisuje aktuální valutou včetně 24
Šrámková, H.: SEPA nástroje platebního styku - základní rozdíly oproti dnešním standardům. Konference SEPA - platební sluţby pro Evropany, září 2010.
42
43 doúčtováním ušlých úroků. Tento postup se netýká SEPA inkasa B2B. B2B inkaso můţe být uznáno pouze se souhlasem plátce, a plátce tedy není oprávněn ţádat finanční prostředky zpět. O náhradu můţe ţádat v případě provedení nepovoleného inkasa, a to do 13 měsíců od provedení. Do 13 měsíců ode dne odúčtování můţe plátce dále poţádat o vrácení odúčtované částky s uvedením důvodu. V takovém případě poskytovatel platebních sluţeb řeší celou záleţitost jako reklamaci. Peněţní prostředky se vracejí v případě, ţe inkaso bylo provedeno na základě neautorizovaného mandátu SEPA - Souhlasu k inkasu. Klient musí obdrţet finanční prostředky valutou odúčtování včetně náhrady úroků. V listopadu 2010 EPC publikovala SDD-core system Rule Book verze 5.0. a SDD B2B Rule Book, verze 3.0. s doprovodnými prováděcími předpisy. Tyto aktualizované verze ,,rulebooks" a prováděcí předpisy nabyly účinnosti dne 19. listopadu 2011. Tak jako v rámci SCT je účast v SDD zatím dobrovolná, přičemţ poskytovatelé platebních sluţeb uzavírají s EPC ,,smlouvu o přistoupení". Závěrem k SDD lze uvést, ţe EPC, pracovní skupina pro platební schémata, připravuje nový typ SDD, a to SDD na fixní částku inkasa (Fixed Amount SDD - FASDD). Tento nový typ SEPA inkasa bude mít velmi omezenou moţnost refundace odepsaných finančních prostředků. Příjemce s plátcem podepíší nový typ SDD mandátu (souhlas k přímému inkasu), ve kterém musí být uvedeno, ţe jde o SEPA inkaso bez moţnosti refundace a musí být vystaveno na fixní částku. V mandátu můţe být uvedena i četnost inkas. Výzva k tomuto inkasu bude rovněţ označena tak, ţe banka plátce v případě reklamace bude vědět, o jaký typ inkasa jde. V případě překročení dohodnuté výše platby nebo nedodrţení jiné podmínky příjemcem má plátce právo na refundaci jiţ odepsané částky. Tento typ SDD nebude pro banky povinný. Pokud bude poskytovatel platebních
sluţeb
chtít
tento
typ
inkasa
nabízet,
musí
podepsat
přístupovou smlouvu podobně jako v případě provádění základního typu inkasa. To však je moţné aţ po přistoupení ke SDD-core systému. 43
44 Dále
byl
vytvořen
elektronický
mandát
-
e-Mandate
jako
elektronický souhlas k SEPA inkasu. Obrázek č. 7 Model inkasa
Zdroj: SEPA pro veřejný sektor. verze 2.0, EPC, 2009
2.6 SEPA Cards Platby
SEPA
prostřednictvím
platebních
karet
probíhají
podle
souboru zásad, kterým se vydavatelé, příjemci, kartové systémy a provozovatelé musí přizpůsobit. Tyto zásady připravila EPC a označují se jako rámec SEPA pro platební karty - SEPA Cards Framework (SCF).
44
45 Charakteristika plateb SEPA uskutečňovaných prostřednictvím platebních karet:25 drţitelé karet mohou provádět úhrady jednou kartou v celé eurozóně (omezení se vztahuje pouze na karty, které konkrétní obchodníci nepřijímají); drţitelé karet a obchodníci budou moci prostřednictvím platební karty jednotným způsobem provádět a přijímat platby v eurozóně; zpracovatelé platebních karet si bodu moci konkurovat a nabízet sluţby v celé eurozóně. Díky tomu bude na trhu zpracování platebních karet silnější konkurence a sluţby budou spolehlivější a levnější. Lze konstatovat, ţe produkt SEPA Cards je ve své implementaci v celé eurozóně nejdále. Je zaloţen na principech čip a PIN, coţ vychází z jíţ dříve přijatého standardu EMV. EPC se ve svých aktivitách v této oblasti zaměřuje nejen na zlepšování a inovování technologií s moţností pouţívání placení platebními kartami prostřednictvím mobilních aplikací, ale zejména na oblast prevence zneuţívání platebních karet a podvodů.
2.7 SEPA Cash - SECA Zavedení bankovek a mincí v lednu 2002 bylo úspěšným krokem k posílení evropské integrace. Spotřebitelé stále vyuţívají velkou měrou hotovost - je to logický fakt, je okamţitá a je zdarma. Avšak ve skutečnosti, platby v hotovosti jsou pro společnost daleko nákladnější neţ platby bezhotovostní. V roce 2008 byly celkové náklady na distribuci, správu, manipulaci, zpracování, recyklaci hotovosti a přijímání plateb v hotovosti kolem 84000000000 eur
26
, coţ odpovídá 0,60 procenta
evropského hrubého domácího produktu nebo 130 eur na osobu27. Různé 25
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3 26 http://www.europeanpaymentscouncil.eu/content.cfm?page=cash_is_expensive 27 http://www.europeanpaymentscouncil.eu/content.cfm?page=cash_is_expensive
45
46 subjekty v rámci trhu plateb proto vymýšlely způsob, jak motivačně zvýšit vyuţívání elektronických platebních prostředků a zároveň sníţit náklady na velkoobjemovou distribuci hotovosti. Oblast
před
zavedením
projektu
SEPA,
potaţmo
SECA
se
vyznačovala rozmanitou národní infrastrukturou, tudíţ bylo zapotřebí tento
nedostatek
harmonizace,
společného
přístupu
a
osvědčených
postupů odstranit. Jiţ zmíněný nedostatek nejenţe zvyšoval náklady na zpracování hotovosti, ale i negativně přispíval k neefektivnosti v celé eurozóně, proto ECB schválila řadu opatření jejichţ účelem je přispět k vytvoření
spravedlivého
hotovostních sluţeb sektor, který je
konkurenčního
prostředí
pro
poskytování
v Eurosystému. Tato opatření ovlivňují
bankovní
hlavní protistranou Eurosystému v oblasti hotovostních
sluţeb a jeho zprostředkovatelem při poskytování hotovosti široké veřejnosti.
Cílem
SECA
je
vytvořit
rovné
podmínky,
kdy
základní
hotovostní sluţby vykonávané jednotlivými národními bankami (NCB) v eurozóně jsou vzájemně zaměnitelné.
SECA podporuje jeden hlavní cíl
projektu SEPA, tj. podpora spotřebitelů a obchodníků přejít z hotovosti na platební karty a další elektronické platební nástroje.
2.7.1 Zlepšení zpracování hotovosti
EPC vyvinula doporučení s cílem vytvoření společné infrastruktury pro hotovost na základě těchto zásad: Vývoj společných bezpečnostních poţadavků na přepravu bankovek, včetně norem pro bankovní systémy Identifikace osvědčených standardů pro balení bankovek a mincí, včetně typy svazků. Tyto normy by měly rovněţ zahrnovat harmonizaci procesů napříč národními trhy a standardy balíčků bankovek musí být kompatibilní s pokladními systémy
46
47 Kdo vydává bankovky? Výhradní právo ke schvalování emise bankovek v eurozóně má ECB. Národní centrální banky Eurosystému uvádějí eurobankovky do oběhu tím, ţe je poskytují bankovnímu sektoru. Hlavním distribučním kanálem pro veřejnost jsou bankomaty.
2.8 Infrastruktura, standardizace a právní rámec 2.8.1 Infrastruktura SEPA
Rámec SEPA pro zúčtování a vypořádání stanovuje zásady, podle nichţ
poskytovatelé
infrastruktury
zaváděli
nástroje
SEPA
pro
bezhotovostní úhrady a přímé inkaso. Rámec odděluje pravidla pro různé platební nástroje
a infrastrukturu (tj. infrastrukturu zpracovatelských
sluţeb pro finanční instituce). Rámec obsahuje také klasifikaci různých druhů infrastruktury, od PEACH a mezi skupinových dohod aţ po dohody čistě dvoustranné.
2.8.2 Charakteristika
infrastruktury
SEPA
pro
zúčtování
a
vypořádání Cílem bylo vytvořit infrastrukturu, v níţ lze přímo či nepřímo provádět, přijímat a vypořádávat veškeré platby v eurech. V roce 2010 byla veškerá infrastruktura schopna zpracovávat platební nástroje SEPA. Dalším cílem je zajistit úplnou transparentnost z hlediska sluţeb a cen poskytovatelů infrastruktury. Rámec SEPA pro zúčtování a vypořádání byl navrţen tak, aby zajišťoval: dosaţitelnost všech bank v eurozóně a oddělení pravidel a infrastruktury
47
48 2.8.3 Standardizace
EPC přijala jednotný postup pro přípravu norem 28 , které umoţnil automatizované (přímé) zpracování všech plateb prováděných v eurech. .
EPC stanovila provozní poţadavky s popisem datových prvků, které si finanční zprostředkovatelé vyměňují. Tyto prvky jsou k dispozici v Pravidlech pro bezhotovostní úhrady a přímé inkaso SEPA.
.
EPC převedla provozní poţadavky do logických datových prvků, které byly zveřejněny v Datovém modelu SEPA.
.
Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) převedla tyto logické datové prvky do univerzálních norem hlášení ve finančním sektoru (UNIFI), jmenovitě do norem hlášení XML UNIFI (ISO 20022).
Tyto
normy
vytvoří
základ
pro
sestavování
ve
standardizovaném jazyce. EPC vypracovala také soubor prováděcích směrnic SEPA, které pouţívání norem hlášení UNIFI definují. EPC rozhodla, ţe normy UNIFI budou povinné ve vztazích mezi bankami a doporučené ve vztazích mezi zákazníky a bankami.
2.8.4 Právní rámec
Navrţená Směrnice o platebních sluţbách (PSD)
29
zavádí nezbytný
právní rámec pro platby SEPA a bude se vztahovat také na vnitrostátní platební nástroje. Návrh obsahuje tří základní stavební prvky: 1) Právo poskytovat platební sluţby veřejnosti Cílem směrnice bylo harmonizovat poţadavky, které se týkaly přístupu na trh pro nebankovní poskytovatele platebních sluţeb. Tím se
28
Normy jsou pravidla, které vztahují na technické prostředky, jednání a vztahy. Technické normy jsou nezbytné pro součinnost a interoperabilitu systémů IT a pro vyšší míru automatizace platebního styku 29 Dne 1. prosince 2005 předloţila EK návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Tato směrnice zajistila, aby se na veškerý platební styk v Evropě vztahoval stejný právní rámec.
48
49 vytvořily spravedlivé podmínky a posílila se konkurence na vnitrostátních trzích. 2) Transparentnost a poţadavky na informace Směrnice
poskytla
jasný
a
stručný
soubor
harmonizovaných
poţadavků na informace, které musí všichni poskytovatelé sluţeb splnit bez ohledu na to, zda nabízejí platební produkty SEPA, nebo stávající vnitrostátní platební produkty. Směrnice zlepšila transparentnost pro zákazníky a plně harmonizovala národní pravidla, mezi nimiţ byly značné rozdíly. 3) Práva a povinnosti uţivatelů a poskytovatelů platebních sluţeb Směrnice zajistila jednoznačnost a jistotu, pokud jde o základní práva a povinnosti uţivatelů a poskytovatelů platebních sluţeb. Dále vytvořila pro SEPA nezbytný právní rámec, neboť harmonizovala národní právní poţadavky, které se vzájemně lišily.
49
50
3.Eurosystém
a
SEPA,
zúčtování
a
clearingový systém 3.1 Pohled a podpora Eurosystému projektu SEPA Pohled Eurosystému na projet SEPA je definován takto: Pod pojmem SEPA si Eurosystém představuje integrovaný trh pro platební sluţby, který se vyznačuje účinnou konkurencí a na kterém v rámci eurozóny není rozdílu mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami. Proč se Eurosystém podílel a podílí na projektu SEPA? Zájem Eurosystému o projekt SEPA a vůbec o finanční integraci platebních systémů vyplývá z jeho statutární
úlohy podporovat plynulé fungování
platebních systémů a udrţovat finanční stabilitu. Tato úloha Eurosystému je stanovena ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství. Zaměření Eurosystému Eurosystém poţadoval odstranění veškerých technických, právních a obchodních překáţek mezi stávajícími národními platebními trhy a dále: zajištění dostupnosti nástrojů SEPA pro bezhotovostní úhrady a přímé inkaso pro všechny uţivatele odstranění technických překáţek, které bránily plošnému a neomezenému přijímání platebních karet v přeshraničním platebním styku stanovení
podmínek,
které
umoţnily
dosaţitelnost
všech
příjemců plateb.
3.2 Podpora projektu SEPA Eurosystém podpořil realizaci projektu SEPA tím, ţe působil jako katalyzátor činností soukromého sektoru a aby:
50
51 poskytoval informace o postupech a moţnostech s cílem dosáhnout takového trhu sluţeb platebního styku pro klientské platby, který je v nejlepším zájmu EU, spolupracoval s veřejným sektorem tak, aby tento sektor jako jeden z prvních zavedl ve všech zemí platební produkty SEPA, spolupracoval s uţivateli s cílem zajistit, aby EPC vzala jejich očekávání na vědomí, přispívala ke koordinaci vzájemné komunikace: na přeshraniční úrovni s Evropskou komisí a EPC, na národní úrovní s orgány pro koordinaci, které byly zřízeny
ve všech zemí eurozóny.
Tyto orgány se skládali především ze zástupců národních vlád, národních bankovních asociací a
národních centrálních bank
a jejich úlohou bylo zabezpečit zavádění stavebních prvků SEPA a zajistit, aby byly národní
bankovní sektory o
projektu SEPA informovány a byly na něj připraveny.
3.3 Perspektiva projektu SEPA a nové aktivity EPC V dlouhodobém horizontu Eurosystém očekává, ţe se veškeré platby v eurozóně stanou tuzemskými platbami a dosáhnou takové úrovně bezpečnosti a efektivity, kterou se přinejmenším vyrovnají dnešním nejlépe fungujícím vnitrostátním systémům platebního styku. Veškeré platby v eurozóně budou podporovat automatizované úplné zpracování plateb, které vychází z otevřených a všem dostupných norem. Z nových platebních produktů EPC podporuje realizaci mobilních plateb v rámci subprojektu mobil payments. V červenci 2010 byla EPC publikována tzv. bílá kniha o moţnostech mobilních plateb v rámci všech
51
52 32 zemí EHP30. Mobilní telefon je dnes zařízením, kterého uţívá téměř kaţdý občan zemí EHP. Proto předloţený materiál hledá moţnosti a cesty, jak efektivně vyuţít mobilních telefonů pro platební aplikace. Na realizaci platebních transakcí by se kromě poskytovatelů platebních sluţeb podíleli také mobilní operátoři, a to buď v postavení provozovatelů infrastruktury pro přenos zpráv, nebo přímo v postaveni poskytovatelů platebních sluţeb. Dále EPC velmi podporuje rozvoj e-Payments, coţ znamená plateb prostřednictvím internetových aplikací od klienta-plátce přímo k obchodníkům. EPC usiluje o vytvoření SEPA e-Payment Framework. Jiţ v průběhu roku 2010 EPC usilovala o dopracování tohoto právního rámce pro e-Payments a dokonce jiţ proběhly i dvě odborné mezibankovní konzultace. Lze říci, ţe rámec vychází z dnes jiţ existujících schémat pro e-Payments a tyto jen dále podporuje pro jejich rozšíření do všech zemí EHP. V Evropě jsou 3 bankovní e-Payment kanály, ve všech případech je domácí měnou EUR. Jsou vyuţívány zejména ve vnitrostátním platebních styku. Dále je funkční jeden nebankovní kanál, vyuţívaný pro vnitrostátní i zahraniční platební styk s moţností plateb ve více měnách. Podle dostupných informací jde o Giropay (Německo) s 1400 obchodníků; o iDeal (Holandsko) s 14 000 obchodníků; a o systém Eps (Španělsko) s cca 1000 obchodníků. Celosvětově pak působí systém PayPal, který je vyuţíván 170 000 obchodníků a vede okolo 80 miliónů aktivních klientských účtů, z nichţ je 35 miliónů vyuţíváno v Evropě.31 V současné době EPC řeší především způsob poskytování garance prodejci za řádné zaplacení. Budoucí systém e-payments SEPA proto ještě není připraven k implementaci.
30
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3 31 Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk. Praha, BIVŠ 2005, ISBN 80-7265072-6.
52
53 Značnou pozornost EPC věnuje oblasti bezpečnosti, a to nejen karetních operací, ale ve všech platebních nástrojů pouţívaných v rámci SEPA. Proto byla v červnu 2010 schválena revize dokumentu The Use of Adult Trails in Security Systems: Guidelines for European Banks o zajišťování bezpečnostních pravidel poskytovateli platebních sluţeb zapojených do projektu SEPA.
3.4 Zúčtování přeshraničních plateb a plateb SEPA Tak jako v České republice existuje zúčtování mezibankovních transakcí platební systém na bázi RTGS - systém CERTIS, fungují v rámci zúčtování přeshraničních plateb a plateb SEPA platební systémy obdobné, povětšinou na bázi RTGS. Takových systémů je několik. Zahraniční platební styk byl samozřejmě realizován jiţ před zavedením EUR. Ke vzájemnému zúčtování byly vyuţívány zejména:32 vzájemné korespondenční vztahy privátní zúčtovací ECS pod záštitou EBA lokální clearingové systémy jako EAF - Elektronische Abrechnung Franfurkt; BACCA - Banking Association for Central and Eastern Europe. Zpracování zahraničních převodů se v podstatě do zahájení třetí etapy zavádění jednotné měny euro realizovalo zejména formou korespondenčního bankovnictví nebo zejména v rámci ES a později EU, prostřednictvím ECS - European Clearing System. Důleţité změny v oblasti přeshraničního platebního styku nastaly dne 1. ledna 1999, kdy byly vyhlášeny tzv. přepočítací koeficienty jednotlivých měn zemí eurozóny vůči měnové jednotce EUR, přičemţ tyto koeficienty měly být neměnné po celou dobu trvání třetí etapy zavádění jednotné měny. V podstatě bylo zavedeno tzv. zúčtovací EUR, coţ mělo v praxi přeshraniční, resp. zahraničních převodů mezi zeměmi EMU nebo 32
Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk. Praha, BIVŠ 2005, ISBN 80-7265072-6.
53
54 převodů, u nichţ na jedné straně stál subjekt ze země budoucí eurozóny, u nichţ na jedné straně stál subjekt ze země budoucí eurozóny, za následek, ţe se všechny převody přepočítávaly do zúčtovacího eura a samo zúčtování pak probíhalo právě prostřednictvím EUR, pokud měna platby byla realizována v měnách zemí eurozóny. Při realizaci vůbec nezáleţelo na tom, jakým zúčtovacím mechanismem se platba zúčtovala. Důleţité bylo provést zúčtování převodu v euro, i kdyţ měna platby byla např. DEM nebo ATS. Pokud byla měna platby v jiné měně neţ měně eurozóny, bylo nutno převod zúčtovat vůči subjektu v zemích eurozóny také v EUR, ale nebyl pouţit přepočítací koeficient, který k jiným měnám neţ měnám nebyl stanoven, ale běţný kurs. Předpoklady: banka ze země A vede svůj nostro účet v bance v zemi B v euru; není brán zřetel na výši a způsob poplatků za provedení platby účet plátce i příjemce jsou vedeny v měně platby Před zavedením hotovostního eura v zemích eurozóny přikročila ECB k opatření, které mělo podpořit zavedení eura. Proto s účinností od ledna 1999 zahájil činnost zúčtovací systém TARGET. Systém měl decentralizovat strukturu a byl původně sloţen z 15 národních RTGS systémů33 a mechanismu platebního styku Evropské centrální banky, která vystupovala jako spojovací článek, aby zajišťovala jednotnou platformu pro zpracování přeshraničního platebního styku. Zúčtování a vypořádání Zúčtování je proces přenosu, přiřazení a potvrzení platebních příkazů a vytvoření konečné pozice pro vypořádání (buď na základě jednotlivých transakcí nebo jejich souboru).
33
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3
54
55 Vypořádání je převod peněţních prostředků mezi plátce a příjemce (a mezi bankou plátce a bankou příjemce).
3.5 TARGET a TARGET2 TARGET34 lze definovat jako decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, který byl vytvořen k podpoře úkolů eurosystému v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny a který podporoval hladký průběh platebního styku. Systém byl vytvořen tak, aby byl schopen zúčtovat přeshraniční převody denominované v euro stejně hladce, jako kdyby šlo o domácí platební styk.35 Systém TARGET se skládal z jednoho národního RTGS systému z kaţdé země EU, která přizpůsobila svůj systém pro uţití eura; z ECB platebního mechanismu (EPM), který byl nástrojem zúčtování plateb ECB; ten byl spojen s národními systémy stejným způsobem jako ony mezi sebou; ze společné infrastruktury a postupů známých jako ,,interlinking system"; touto spojovací technologií byl systém SWIFT na bázi sítě SWIFTNet FIN. Od 19. listopadu 2007 byl systém TARGET nahrazen systémem TARGET2. Hlavní rozdíl mezi systémy TARGET a TARGET2 je v tom, ţe TARGET2 je zaloţen na jednotné technické a technologické platformě s názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared Platform - SSP).36 Přestoţe TARGET2 je stejně jako TARGET právně strukturován jako soubor platebních systémů, Rada guvernérů rozhodla, ţe pravidla pro systémy,
34
Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3 36 Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3 35
55
56 které jsou součástí TARGET2, budou s určitými výjímkami s ohledem na vnitřní právní předpisy kaţdého členského státu harmonizována. V rámci TARGET2 jsou dány tři různé úrovně řízení. Úroveň 1 - Rada guvernérů - má ve vztahu k TARGET 2 nejvyšší pravomoc a zabezpečuje jeho veřejnou funkci. Úroveň 2 - centrální banky eurosystému - má ve vztahu k TARGET2 subsidiární pravomoc, zatímco úroveň 3 - centrální banky poskytující SSP - vytváří a provozuje SSP ve prospěch eurosystému.37 Za účastníka (přímého účastníka) systému TARGET2 je moţno povaţovat subjekt, který má u centrální banky eurosystému alespoň jeden účet v platebním modulu - PM. PM účet, který má účastník TARGET2 v platebním modulu u centrální banky eurosystému, je pro účastníka TARGET2 nezbytný a) k zadávání platebních příkazů či přijímání plateb prostřednictvím TARGET2; b) k vypořádání těchto plateb s touto centrální bankou eurosystému. Přímými účastníky mohou být podle jednotných podmínek pro účast v TARGET2 úvěrové instituce sídlící v EHP včetně případu, kdy jednají prostřednictvím pobočky sídlící v EHP; úvěrové instituce sídlící mimo EHP za podmínky, ţe jednají prostřednictvím pobočky sídlící v EHP; národní centrální banky členských zemí EU a ECB. Povinné členství TARGET2 se vztahuje na národní banky zemí eurozóny. V rámci TARGET2 je moţné být v postavení nepřímého účastníka systému. Tím je kaţdá úvěrová instituce sídlící v EHP, která s přímým účastníkem uzavřela dohodu o zadávání platebních příkazů a přijímání plateb prostřednictvím účtu PM tohoto přímého účastníka a která byla jako nepřímý účastník uznána systémem, jenţ je součástí TARGET2. 37
Jde o národní banky - Deutsche Bundesbank, Banque de France a Banca d`Italia
56
57 Stejně jako v případě TARGET je vytvoření TARGET2 nezbytné k plnění některých základních úkolů eurosystému, tj. k provádění měnové politiky společenství a podpoře plynulého fungování ostatních platebních systému. TARGET2 zpracovává pouze ty platby, které jsou denominovány v euro. Jeho účelem je umoţnit platební styk, speciálně pro vysokoobjemové platby, jakými jsou operace na peněţním trhu a směnárenské operace se záměrem udrţení nízkých nákladů po dobu celého zpracování a vysoké bezpečnosti. V rámci TARGET2 se zpracovávají tyto platební příkazy: platební příkazy, které bezprostředně vyplývají z operací měnové politiky eurosystému nebo s těmito operacemi souvisejí; zúčtování eurové části devizových operací eurosystému; zúčtování převodů v eurech, které vyplývají z transakcí v rámci přeshraničních velkoobjemových zúčtovacích systémů; zúčtování převodů v eurech, které vyplývají z transakcí v rámci platebních systémů pro klientské platby v eurech, jeţ mají systémový význam; jakékoli jiné platební příkazy v eurech určené účastníkům TARGET2. Právním podkladem pro účast v systému TARGET2 je smlouva mezi eurosystémem a účastníkem systému. Členem se můţe stát i národní banka státu, která nezavedla jako tuzemskou měnu euro, ale musí dodrţovat pravidla procesu zpracování plateb, která jsou nedílnou součástí smlouvy. Fungování TARGET, resp. TARGET2 se řídí následujícími základními principy:38 trţní princip; neodvolatelnost; definitivnost (konečnost). 38
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3
57
58
Tržní princip je nutno chápat v souvislosti s hlavním úkolem systému TARGET2, kterým je ulehčit zavedení jednotné monetární politiky v zemích EMU. Uţití systému je povinné pouze pro platební operace zajišťující realizaci nástrojů měnové politiky těch národních bank, které jsou členy Evropského systému centrálních bank - ESCB. Uţití systému TARGET2 není povinné pro různé mezibankovní operace nebo obchodní platby nečlenů. Kromě toho, v případě, ţe zúčtování vysokoobjemových plateb v sobě zahrnuje systémové riziko, všichni účastníci systému operujícího v EUR vyţadují provádění zúčtování prostřednictvím systému TARGET2. Princip neodvolatelnosti navazuje na národní pravidla jednotlivých RTGS systémů. Systém TARGET stanoví, ţe platební příkazy jsou neodvolatelné od okamţiku, kdy systém RTGS zúčtuje částku platebního příkazu na vrub účtu příslušné národní centrální banky (NCB), resp. jiného přímého člena u ECB. Princip definitivnosti (bylo by moţné také hovořit o principu jistoty) se váţe na skutečnost, ţe TARGET pouţívá pro řízení rizik v oblasti platebního styku pevná pravidla. To dává účastníkům moţnost zasílat poloţky platebního styku nepřetrţitě s jistotou, která eliminuje riziko zúčtování mezi účastníky systému s rozdílnými mechanismy platebního styku. TARGET zúčtování mezi účastníky systému s rozdílnými mechanismy platebního styku. TARGET zúčtovává s konečnou platností všem příjemcům, jimţ bylo účtováno ve prospěch jejich účtu, které mají vedeny u ECB, resp. NCB. Z uvedených principů a z podstaty systému RTGS vychází způsob zúčtování v systému TARGET2, kterým je brutto zúčtování. Protoţe je TARGET2 decentralizovaný zúčtovací systém, vyuţívá celou infrastrukturu všech svých členů. Účastníci systému RTGS (tzn. banky, popř. další úvěrové instituce) zúčtovávají platby pro své klienty prostřednictvím účtů vedených u NCB nebo u ECB. Přímí členové vyuţívají systému TARGET bez zprostředkování NCB, u ní pak jen vyrovnávají své 58
59 pozice PMR. Jednotlivé zprávy platebního styku jsou vyměňovány přímo mezi dvěma účastníky. Národní systémy RTGS si mohou ponechat své specifické znaky, které jsou však kompatibilní jak s jedinečností měnové politiky eurosystému, tak s úrovní rozhraní jiných členů systému díky Jednotné sdílené platformě. Technické prvky, jejich harmonizaci a uţití jsou koncetrovány do čtyř oblastí: poskytnutí vnitrodenní likvidity pro účastníky systému RTGS; operační čas; stanovení ,,prázdnin" v přeshraničních převodech systému TARGET; cenová politika systému. TARGET2 je pro své členy přístupný v době od 07:00 hod ráno do 18:00 hod večer. Veškeré zúčtovací operace jsou prováděny okamţitě po obdrţení podkladů k zúčtování od příslušné členské banky (tj. převod peněţních prostředků z účtu jedné centrální banky na účet druhé centrální banky), pokud má jeho člen na účtu platebního styku dostatečnou likviditu. TARGET2 je otevřen kaţdý den kromě sobot, nedělí, Nového roku, Velkého pátku a velikonočního pondělí (podle kalendáře platného v sídle ECB), 1. května a 1. a 2. svátku vánočního. Ceny za jednu poloţku přeshraniční platby oscilovaly jiţ od roku 2001 v rozmezí od 0,8 do 1,75 euro, coţ je částka jiţ srovnatelná s cenou vnitrostátní platebního styku. I současná výše poplatku je sloţena z měsíčního paušálu a poplatku za poloţku.39 Měsíční poplatek za zpracování platebních příkazů v TARGET2 pro přímé účastníky v závislosti na tom, jaký typ sluţby přímý účastník zvolil, činí buď 100 EUR za účet PM plus paušální poplatek ve výši 0,80 EUR za transakci (odpis z účtu), nebo 39
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3
59
60 1250 EUR za účet PM plus poplatek za transakci (odpis z účtu), určený v závislosti na objemu transakcí (počtu zpracovaných poloţek) za měsíc: - prvních 10 tis. poloţek za měsíc je cena ve výši 0,60 EUR, - pro 10 001 aţ 25 000 poloţek za měsíc je cena stanovena na 0,50 EUR, - 25 001 aţ 50 000 poloţek měsíčně je zatíţeno poplatkem 0,40 EUR, - 50 001 aţ 100 000 poloţek měsíčně je zpoplatněno 0,20 EUR, - nad 100 000 poloţek měsíčně pak činí poplatek 0,15 EUR. Systém TARGET2 lze vyuţívat nejen pro potřeby přeshraničních převodů, ale také pro domácí platby v euro členských zemích systému. Uţívání systému TARGET2 přináší zejména následující výhody: flexibilní řízení likvidity; sníţení rizika (pracuje se v on-line reţimu); práce v reálném čase; moţnost spojení s téměř všemi finančními institucemi zemí EU; přístupnost systému; spolehlivost; jednotná sdílená technologická platforma a zprávy na bázi tvz. SWIFT formátů; nízké náklady. Z jiného pohledu lze vidět důvody pro zavedení celoevropského platebního systému např. i takto:40 poskytnout bezpečný a spolehlivý mechanismus pro vypořádání přeshraničních plateb zejména velkých hodnot na bázi RTGS; zvýšit efektivnost přeshraničních plateb v euro v rámci EU a jejího trhu; 40
Krouţková, A.: Vybrané otázky platebního styku v ČR a v kontextu procesu evropské měnové integrace. Acta Oeconomica Pragensia, 2003, č. 6, ISSN 0572-3043
60
61 zajistit hladkou a efektivní implementaci měnové politiky eurosystému. Systém TARGET byl vyuţíván v roce 2004 více neţ 222841 účastníky, z toho bylo přímých 989, roce 2010 to bylo jiţ celkem 4451 účastníků,42 z toho přímých však 866 s RTGS systémem zúčtování.
3.6 Evropský clearingový systém Obchodní banky zemí EU však hledaly a stále hledají cesty zefektivnění zpracování platebního styku a zúčtování. Postupně opouštěly klasickou cestu tzv. korespondenčního bankovnictví, ve kterém měla kaţdá banka s kaţdou další bankou otevřeny tzv. nostro či loro účty platebního styku, povětšinou na recipročním principu. Tento klasický přístup se začínal přeţívat pro svou nákladovou náročnost jiţ v osmdesátých letech minulého století. Proto byl v roce 1985 zaloţen osmnácti komerčními bankami a Evropskou investiční bankou Evropský clearingový systém (ESC), který byl organizován a provozován Evropskou bankovní asociací (EBA). V devadesátých letech EBA vytvořila systém EURO1. EURO1 je soukromoprávní platební systém, který je určen pro domácí a přeshraniční jednotlivé platby v EUR mezi bankami v rámci Evropské unie, zaloţený na netto principu. Provozní doba zúčtovacího systému EURO1 je od 7:30 hod do 16:45 hod a řídí se harmonogramem bankovního pracovního dne. V roce 2011 platební systém měl 67 přímých a 59 nepřímých účastníků. Rozdíly mezi systémy TARGET a EURO1: TARGET je nadnárodní systém, EURO1 je privátní systém;
41
Schlossberger, O.: Platební sluţby. Praha. Management Press, s.r.o., 2012, ISBN 97880-7261-238-3 42 http://www.ecb.europe.eu/paym/t2/html/index.en.html.
61
62 TARGET pouţívá brutto systém zúčtování, EURO1 netto systém zúčtování; TARGET neumoţňuje přímé napojení obchodních bank - pouze přes národní centrální banky, EURO1 umoţňuje přímé propojení obchodních bank při zúčtování; samo vyrovnání v rámci systému EURO1 však probíhá prostřednictvím systému TARGET, nikoliv v rámci systému samého; systém TARGET zpracovává pouze převody ve formě příkazu (Credit Transfer) k úhradě, EURO1 můţe zpracovávat také inkasní formu placení (Direct Debit); důleţitým prvkem systému TARGET je skutečnost, ţe jeho prostřednictvím prosazuje ECB zájmy celé EU v oblasti bankovnictví, ECB reguluje zejména oblast měnové politiky prostřednictvím úrokových sazeb a jejich odchylek či stanovením peněţních limitů na bázi povinných minimálních rezerv. V rámci systému EURO1 není nic podobného moţné. Pro lhůty zúčtování musí jak platební systém TARGET2, tak EURO1 dodrţovat Směrnici o platebních službách na vnitřním trhu, tzn. zúčtovat převod peněţních prostředků tentýţ pracovní den, kdy transakce byla do platebního systému zaslána. Kromě výše uvedeného systému EURO1 funguje pod záštitou EBA dále systém STEP1 a STEP2. Oba tyto systémy vycházejí z mezibankovních dohod,43 a reagují tak na poţadavky projektu SEPA. Systém STEP1 lze charakterizovat jako privátní euroclearingový systém, který je zaštiťován EBA od listopadu roku 2000 a který má za úkol zpracovávat zejména obchodní přeshraniční platby. Jde však o systém, který má zpracovávat platby malého objemu a zajistit svým
43
Credeuro - dohoda na bázi standardů pro drobné přeshraniční platby v zemích EU. Definuje standardy pro vnitroevropské STP převody spadající do rámce směrnice 5/1997/ES a nařízení 2560/2001/ES do výše 12 500, resp. 50 tis. euro.
62
63 účastníkům zkrácení doby převodů a podporu při pouţívání bankovních standardů. Vyuţívá přímý přístup do infrastruktury EURO1 a je zaloţen na realizaci principu STP. Sám proces přípravy zúčtování plateb je zajištěn prostřednictvím systému EURO1. Systém STEP2 lze charakterizovat jako panevropský automatizovaný zúčtovací systém (PEACH) pro přeshraniční převody a domácí platby velkého objemu na bázi hromadných plateb (bulk payments) v EUR.
63
64
Závěr Bakalářská práce se zabývala vývojem projektu SEPA a jeho současným stavem. Projekt je uţ z velké části dokončen, téměř všechny platební instrumenty byly jiţ implementovány. Hlavním cílem vytvoření projektu SEPA bylo smazání rozdílu mezi tuzemskými a zahraničními platbami a zrychlení způsobu zúčtování. Projekt je vyuţíván celkem krátce, tak se jednotlivé platební instrumenty stále vyvíjí. Mezi nejpouţívanější patří jednoznačně příkaz k úhradě a inkaso. Za jedno z nejdůleţitějších lze povaţovat, ţe SEPA převody klientům zajistí, aby připsání zaslané platby na účet příjemce bylo provedeno do tří dnů po dni přijetí příkazu. Jednotná oblast pro platby v eurech zajistila, aby bezhotovostní styk byl pohodlnější, rychlejší a transparentnější jak pro klienty, tak i bankovní sektor. Klienti registrují niţší vynaloţené prostředky za provádění přeshraničních plateb. Vize projektu je, aby mezi tuzemskými a přeshraničními platbami nebyl ţádný rozdíl. V České republice jsou SEPA platby zatím nabízeny jen některými bankami, jako např. Česká spořitelna, a.s., CŠOB, a.s., Komerční banka, a.s., Citibank, a.s. a UniCredit Bank CR, a.s. Velkým přínosem k evropskému bezhotovostnímu platebnímu styku byla modernizace systému TARGET na TARGET2, díky kterému platby denominované v euro stejně hladce, jako kdyby šlo o domácí platební styk. Jestliţe
ČR
implementována,
vstoupí proto
do
Eurozóny,
jakákoliv
iniciativa
současnosti urychlí toto zavádění v budoucnosti.
64
bude
SEPA
bankovního
povinně
sektoru
v
65
Literatura Knižní díla [1]
Schlossberger, O.: Platební služby. Praha. Management Press,
s.r.o., 2012, ISBN 978-80-7261-238-3 [2]
Krouţková, A.: Vybrané otázky platebního styku v ČR a v
kontextu procesu evropské měnové integrace. Acta Oeconomica Pragensia, 2003, č. 6, ISSN 0572-3043 [3]
Schlossberger, O., Soldánová, M.: Platební styk. Praha, BIVŠ
2005, ISBN 80-7265-072-6. [4]
Šrámková, H.: SEPA nástroje platebního styku - základní
rozdíly oproti dnešním standardům. Konference SEPA - platební sluţby pro Evropany, září 2010. [5]
Chuchvalcová, J.: Příprava na SEPA je z velké části hotová, na
euro teprve začíná. Bankovnictví, 2007, [6]
Machala, K.: Cíle a cestovní mapa vedoucí k SEPA.
Bankovnictví, 2006. ISBN 90-786-3545-8 [7]
Máče, M.: Platební styk – klasický a elektronický. Praha,
GRADA Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1725-5 [8]
Kalabis, Z.: Základy bankovnictví, Praha, Bizbooks, 2012,
ISBN 978-80-265-0001-8 Právní předpisy [9]
Zákon č. 284/2009
Sb.,
o
platebním
styku,
ve
znění
pozdějších zákonů Elektronické prameny [10]
BusinessInfo.cz.
BussinessInfo.cz [online].
Evropská
integrace.
18. 1. 2010 [citováno 10. 11. 2012].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/evropskaintegrace/1000697/56004/
65
66 [11]
Česká
bankovní
asociace.
SDĚLENÍ
KOMISE,
dotvoření
jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA): plán na období 2009– 2012
[online].
10. 9. 2010
[citováno
23. 2. 2013].
Dostupné z: http://www.czech-ba.cz/data/articles/down_7285.pdf [12]
Česká bankovní asociace. Sepa – Jednotná oblast pro platby
v eurech [online].
©
2009
[citováno
13. 12. 2012].
Dostupné z: http://www.czech-ba.cz/projekty/sepa [13]
Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice,
Rámcový
implementační
plán [online].
Duben 2010
[citováno 12. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.czechba.cz/data/articles/down_13539.pdf [14]
Česká národní banka: Popis systému CERTIS [online]. ©
20032011 [citováno 22. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/plat ebni_styk/certis/certis_popis.html [15]
Gregorová, J.. SEPA – další meta v jednotném evropském
platebním styku. Finance.cz [online]. 29. 1. 2010 [citováno 8. 2 2013]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/f inance/250315-sepa-dalsi-meta-v-jednotnem-evropskemplatebnim-styku/?MailcenDivLogin=1 [16]
Pantůčková,
Bankovnictvi.Ihned.cz
J.
Platební
styk
v Evropské
unii.
[online]. 15. 3. 2003 [citováno 22. 1. 2013].
Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10066520-13502430900000_d-platebni-styk-v-evropske-unii
66
67
Seznam zkratek CI ............... Identifikační číslo, které umoţňuje plátci a bance plátce zkontrolovat údaje v Ţádosti o inkaso s údaji v Souhlasu k inkasu ČNB ............ Česká národní banka ČBA ............ Česká bankovní asociace ČR .............. Česká republika EU .............. Evropská Unie EPC ............. Evropská rada pro platby ECB............. Evropská centrální banka EHP ............. Evropský hospodářský prostor ESCB ........... Evropský systém centrálních bank EBA ............. Evropská bankovní asociace STP ............. Straight Through Processing
67
