Bankovní institut vysoká škola Praha
Faktoring a forfaiting pro malé a střední podnikatele Diplomová práce
Bc. Petra Radová, DiS.
Duben 2012
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Faktoring a forfaiting pro malé a střední podnikatele Diplomová práce
Autor:
Bc. Petra Radová, DiS. Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Pavlína Mazancová
Duben 2012
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Teplicích dne
Bc. Petra Radová, DiS.
Poděkování V těchto řádcích bych ráda poděkovala paní Ing. Pavlíně Mazancové, panu Ing. Daliboru Hankovi, řediteli společnosti DF Deutsche Forfait s.r.o. a panu Ing. Tomášovi Morávkovi, generálnímu řediteli ČSOB Factoring za odbornou podporu a pomoc při zpracování této diplomové práce.
Anotace práce
Práce je zaměřena na problematiku a informovanost ohledně poskytování služby v oblasti factoringové a forfaitingové spolupráce. Vedle jednotlivých předpokladů a požadavků finančních institucí k poskytnutí factoringové či forfaitingové spolupráce obsahuje i jednoduché členění požadavků ze strany podnikatelských subjektů ke zjednodušení a snížení byrokracie v oblasti této služby. Porovnává instituce bankovního a nebankovního charakteru, jejich služby a přístup k factoringové či forfaitingové spolupráci. Z diplomové práce je možné charakterizovat výhody a nevýhody služeb a porovnání s alternativními produkty financování krátkodobého či dlouhodobého charakteru. Zároveň odpovídá na otázky ohledně výhod využití factoringu, forfaitingu a úvěrů včetně příkladných výpočtů. Z výše uvedených definicí pak vzchází závěry a možná rizika pro podnikatelské subjekty.
Annotation The thesis is focused on issues and information regarding the provision of services in factoring and forfaiting cooperation. In addition of individual assumptions and requirements of financial institution to provide factoring and forfaiting cooperation has included even simple structure requirements of bussines subjects to simplify and reduce bureaucracy in section this services. It compares institutions with banking and non-banking nature of their service and acces to factoring and forfaiting cooperation. From the diploma thesis is possible to characterize advantages and disadvantages of services and comparation with alternative products of financing character in short-term and long-term. It also asnwers questions about the adventages of using factorin, forfaiting and loans including examplary calculation. From the above definition it emerges conclusions and possible risks for businesses subjects.
Klíčová slova: Factoring Forfaiting Krátkodobý úvěr Dlouhodobý úvěr Úvěrový limit
Key words: Factoring Forfaiting Short – term credit Long – term credit Limit to credit
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ - 10 1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 2.
PŘEDPOKLADY A HISTORICKÝ VÝVOJ KE VZNIKU FACTORINGU A FORFAITINGU .................. - 12 PRÁVNÍ ÚPRAVA .................................................................................................................. - 12 POHLEDÁVKA ...................................................................................................................... - 12 MANAGEMENT ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK ......................................................................................... - 13 MALÍ A STŘEDNÍ PODNIKATELÉ ................................................................................................ - 14 PODNIK.............................................................................................................................. - 15 HISTORICKÝ VÝVOJ FACTORINGU A FORFAITINGU ......................................................................... - 16 ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ ....................................................................................... - 17 INSTRUMENTY VYUŽÍVANÉ V MEZINÁRODNÍCH OBCHODNÍCH VZTAZÍCH ............................................ - 19 FINANČNÍ NÁROČNOST .......................................................................................................... - 22 FACTORING A FORFAITING .................................................................................................. - 24 -
2.1. FACTORING ......................................................................................................................... - 24 2.1.1. HISTORIE FACTORINGU ...............................................................................................................- 24 2.1.2. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ FACTORINGU ..................................................................................................- 25 2.1.3. BENEFITY A HENDIKEPY UŽITÍ FACTORINGOVÉ SPOLUPRÁCE ...............................................................- 26 2.1.4. TRENDY V POSKYTOVÁNÍ FACTORINGOVÝCH SLUŽEB .........................................................................- 27 2.1.5. FINANČNÍ NÁROČNOST PRODUKTU................................................................................................- 28 2.1.6. HODNOCENÍ FAKTORA FAKTORINGOVÉ SPOLUPRÁCE ........................................................................- 29 2.1.7. CHARAKTERISTIKA TUZEMSKÉHO FACTORINGU (NÁKRES)...................................................................- 30 2.1.8. CHARAKTERISTIKA MEZINÁRODNÍHO FACTORINGU (NÁKRES) .............................................................- 31 2.1.9. METODA VÝPOČTU FACTORINGU ..................................................................................................- 32 2.1.10. ALTERNATIVNÍ FORMA K FACTORINGU – KRÁTKODOBÝ ÚVĚR ...........................................................- 32 2.1.11. SROVNÁNÍ POSKYTOVATELŮ PROVOZNÍCH ÚVĚRŮ ..........................................................................- 34 2.1.12. METODA VÝPOČTU KRÁTKODOBÉHO ÚVĚRU .................................................................................- 35 2.1.13. NÁKRES PRŮBĚHU KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU .............................................................................- 35 2.1.14. METODA VÝPOČTU KONTOKORENTNÍHO BANKOVNÍHO ÚČTU ..........................................................- 36 2.2. FORFAITING ........................................................................................................................ - 37 2.2.1. HISTORIE FORFAITINGU ...............................................................................................................- 38 2.2.2. ZAJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK ...............................................................................................................- 39 2.2.3. BENEFITY A HENDIKEPY FORFAITINGOVÉ SPOLUPRÁCE ......................................................................- 40 2.2.4. JEDNODUCHÉ SCHÉMA FORFAITINGU (S DOKUMENTÁRNÍM AKREDITIVEM) ...........................................- 42 2.2.5. METODA VÝPOČTU FORFAITINGU..................................................................................................- 43 2.2.6. ALTERNATIVNÍ FORMA K FORFAITINGU – DLOUHODOBÝ ÚVĚR ...........................................................- 44 2.2.7. SROVNÁNÍ POSKYTOVATELŮ DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ .......................................................................- 45 2.2.8. METODA VÝPOČTU NÁKLADŮ DLOUHODOBÉHO ÚVĚRU ....................................................................- 46 2.3. SROVNÁNÍ FACTORINGU A FORFAITINGU ................................................................................... - 47 2.4. SROVNÁNÍ KRÁTKODOBÉHO ÚVĚRU A DLOUHODOBÉHO ÚVĚRU ...................................................... - 48 -
3. ANALÝZA A APLIKACE FACTORINGU A FORFAITINGU V KONKRÉTNÍCH PODMÍNKÁCH MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ......................................................................................................... - 49 3.1. Z POHLEDU POTŘEB FACTORINGOVÉHO POSKYTOVATELE ............................................................... - 49 3.1.1. BANKOVNÍ FACTORINGOVÉ INSTITUCE ...........................................................................................- 49 3.1.1.1. Riziko pohledávek ............................................................................................................. - 49 3.1.1.2. Požadavky BF institucí ....................................................................................................... - 50 3.1.1.3. Nabídka faktoringových služeb ......................................................................................... - 51 3.1.1.4. Cenová charakteristika služeb factoringu ......................................................................... - 52 3.1.1.5. Nejvýznamnější poskytovatelé factoringu z BF institucí ................................................... - 53 3.1.2. NEBANKOVNÍ POSKYTOVATELÉ FACTORINGU...................................................................................- 55 3.1.2.1. Posouzení atraktivity pohledávek ..................................................................................... - 55 3.1.2.2. Charakteristika firem vhodných pro nebankovní factoring .............................................. - 55 3.1.2.3. Nabídka factoringových služeb ......................................................................................... - 56 3.1.2.4. Cenová charakteristika služeb nebankovního faktoringu ................................................. - 57 3.2. FORFAITING POSKYTNUTÝ DCEŘINOU SPOLEČNOSTÍ BANK .............................................................. - 58 3.2.1. CHARAKTERISTIKA FIREM .............................................................................................................- 58 3.2.2. POSOUZENÍ ATRAKTIVITY POHLEDÁVKY ..........................................................................................- 59 3.2.3. NABÍDKA FORFAITINGOVÝCH SLUŽEB .............................................................................................- 59 3.2.4. FINANČNÍ NÁROČNOST ...............................................................................................................- 59 3.2.5. PROCES FORFAITINGU .................................................................................................................- 60 3.3. Z POHLEDU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKATELŮ ......................................................................... - 61 3.3.1. POŽADAVKY PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ ......................................................................................- 62 3.4. KONKRÉTNÍ PODMÍNKY MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ............................................................ - 64 3.4.1. FACTORING ...............................................................................................................................- 64 3.4.1.1. Bezregresní exportní factoring .......................................................................................... - 68 3.4.1.2. Bezregresní tuzemský factoring ........................................................................................ - 68 3.4.1.3. Vyúčtování záloh ............................................................................................................... - 69 3.4.2. NÁKLADY PODNIKU S ADMINISTRACÍ PŘI NEPOUŽITÍ FACTORINGOVÝCH SLUŽEB .....................................- 70 3.4.3. KRÁTKODOBÝ ÚVĚR ....................................................................................................................- 71 3.4.4. KONTOKORENTNÍ FINANCOVÁNÍ ...................................................................................................- 71 3.4.5. POROVNÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDNÝCH HODNOT ...........................................................................- 72 3.4.6. FORFAITING ..............................................................................................................................- 73 3.4.6.1. Proces forfaitingu .............................................................................................................. - 73 3.4.6.2. Stanovení diskontní sazby forfaitingu ............................................................................... - 74 3.4.6.3. Vyúčtování forfaitingové spolupráce ................................................................................ - 75 3.4.7. DLOUHODOBÝ ÚVĚR ...................................................................................................................- 76 3.4.8. POROVNÁNÍ VÝSLEDNÝCH UKAZATELŮ DLOUHODOBÉHO ÚVĚRU A FORFAITINGU ...................................- 76 4.
ANALÝZA RIZIK VYUŽITÍ FACTORINGU, FORFAITINGU A KRÁTKODOBÉHO ÚVĚRU ............... - 78 -
4.1. RIZIKA PLYNOUCÍ ZE SMLOUVY ČI OBCHODNÍCH PODMÍNEK K FACTORINGOVÉ A FORFAITINGOVÉ SPOLUPRÁCI . 78 4.1.1. FACTORING ...............................................................................................................................- 78 -
4.1.2. FORFAITING ..............................................................................................................................- 79 4.1.3. ÚVĚR .......................................................................................................................................- 79 4.2. RIZIKA PLYNOUCÍ ZE SLOVNÍ TERMINOLOGIE ............................................................................... - 80 4.3. ÚROKOVÁ RIZIKA – DLOUHODOBÝ ÚVĚR .................................................................................... - 81 4.4. ÚVĚROVÉ RIZIKO .................................................................................................................. - 81 4.5. RIZIKO NEATRAKTIVNÍCH POHLEDÁVEK ...................................................................................... - 81 5.
ZÁVĚR ................................................................................................................................. - 83 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................. - 86 POUŽITÉ INTERNETOVÉ ADRESY ................................................................................................ - 87 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................... - 88 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................... - 88 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................ - 89 -
Úvod Do povědomí podnikatelů se způsob alternativního financování prostřednictvím forfaitingu a factoringu vetknulo zhruba koncem 20. století. Tato doba je charakteristická především „novými možnostmi“ v oblasti technologií a mezinárodní spolupráce. Výkvět doby uvedl na scénu finančnictví nové trendy produktů bankovních či nebankovních institucí a rozmohly se možnosti alternativního financování podniků při vzniku, v průběhu i zániku. V této době vzniká nepřeberné množství institucí, které se zabývají poskytováním finančních služeb, což zvýšilo konkurenci v řadách komerčního bankovnictví. Mezi širokou škálou bankovních a finančních produktů se rozšířily i pojmy forfaiting a factoring, které souvisejí s odkupem krátkodobých a dlouhodobých pohledávek na úkor fakturovaných částek. Především malí a střední podnikatelé využívají možnosti tohoto dočasného financování, neboť u nich může pravděpodobněji dojít k druhotné platební neschopnosti, což u podniků menšího rozsahu a s omezeným portfoliem poskytovaných produktů nebo služeb může mít i fatální následky. Naproti tomu se nešťastným způsobem rozšířil i obchod s nedobytnými pohledávkami, které, ačkoliv jsou již delší dobu po splatnosti, stále představují potencionální finanční prostředky a jejich vymáhání prostřednictvím nezákonných praktik není nikterak neobvyklé. Diplomová práce je prvotně zaměřena na problematiku poskytování factoringu a forfaitingu malým a středním podnikatelům a vyobrazuje historický vývoj produktů. Porovnává výhody a nevýhody produktů a jednotlivé finanční společnosti, které produkt poskytují, spolu se vzorci charakteristik procesů factoringové a forfaitingové spolupráce včetně popisů a výpočtů poplatků s porovnáním s alternativními možnostmi financování v podobě krátkodobého a dlouhodobého úvěru. Metodickým přístupem se diplomová práce přibližuje výzkumu, zpracovává poznatky odborných konzultantů, jejichž dlouholetou pracovní náplní je poskytování služeb v oblasti factoringu a forfaitingu. Právě tyto poznatky se staly jakousi obezličkou pro vznik diplomové práce tak, aby byla některá „tabu“ pro nezúčastněné rozkryta, neboť tyto finanční služby podléhají mlčenlivosti.
- 10 -
V teoretických částech diplomová práce přistupuje k problematice jako „pozorovatel“. V jednotlivých kapitolách probírá teoretické fungování factoringové a forfaitingové spolupráce od právního základu až po jejich proces. Vyhledává jednotlivé velké i malé poskytovatele těchto finančních služeb a zaměřuje se na jejich požadavky, které jsou výhradou pro přijetí k factoringové či forfaitingové spolupráci. Praktické části si daly za cíl porovnání factoringu a forfaitingu s jejich alternativními finančními produkty. Vedle jednotlivých procesních záležitostí diplomová práce vyobrazuje výpočty jednotlivých finančních produktů a v rámci dané situace se je snaží navzájem porovnávat. Diplomová práce v závěru rozebírá rizika, která se mohou v začátcích či v průběhu finančních spoluprací projevit a zároveň navrhuje řešení či možné metody jak těmto rizikům předejít.
- 11 -
1.
Předpoklady a historický factoringu a forfaitingu
vývoj
ke vzniku
1.1. Právní úprava Právní skutečnosti jsou bohužel takové, že finanční služba ve smyslu factoringu a forfaitingu není zásadním legislativním způsobem upravena. V souvislosti se zněním § 524543 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, je možnost změnit u pohledávky věřitele. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, situaci postoupení pohledávky neupravuje. § 524 Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.1 §525 Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele nebo její obsah by se změnou věřitele změnil. Postoupit nelze ani pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí. Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem. Po postoupení pohledávky je nutné dlužníkovi oznámit její cesi, pokud její postoupení postupitel oznámí dlužníkovi, není povinen prokázat tuto skutečnost smlouvou.
1.2. Pohledávka Pohledávka je instrument, na jehož základě si může podnik nárokovat splacení určitého finančního obnosu. Nejběžnější formou pohledávek z obchodního vztahu je faktura. Pohledávka je chápána jako cenný papír, na jehož základě vzniká dlužníkovi povinnost splatit závazek řádně a včas a věřiteli toto plnění přijmout. Závazkový právní vztah legislativně upravuje § 488-497 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Pohledávky můžeme dělit podle data splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé, z hlediska dlužníka, z hlediska měny atd.
1
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - 12 -
1.3. Management řízení pohledávek Dodavatelé v tuzemských i zahraničních trzích v rámci konkurenčního boje mají na trhu nelehké postavení. Odběratelé si často diktují rizikové podmínky obchodu a malododavatelé na tyto obchody přistupují. Zabránění hromadění pohledávek, které mohou být rizikové, by měl podnik docílit pomocí interního řízení pohledávek. Pohledávky se sledují z pohledu objemu, dodavatele, doby splatnosti, rizikovosti aj. Důležitým předpokladem jak efektivně zabránit kumulaci nedobytných pohledávek jsou informace a jejich dostupnost. Informace lze získat z veřejných i neveřejných zdrojů, otázkou zůstává, zda-li se nám takový postup vyplatí, protože řízení pohledávek s sebou nese další náklady.
„Bude-li firma sledovat náklady vztahující se k řízení pohledávek, může pak analyzovat jak jednotlivé podskupiny nákladů, tak i jejich vývoj v čase. Smyslem analýz by mělo být poznání trendů vývoje jednotlivých podskupin pohledávek a s nimi souvisejících nákladů.“2 Nq celkový objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek N1 náklady na prevenci N2 náklady na monitorování N3 náklady na vymáhání2
„Koruna obdržená dnes má větší hodnotu než koruna obdržená zítra.“ „Bezpečná koruna má větší hodnotu než riziková koruna.“3
2
VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 122 s. ISBN 80-247-0770-5. NEUMAIEROVÁ, Inka. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. ISBN 80247-0125-1. 3
- 13 -
Podnikatelské subjekty, mimo jiné, řeší také tzv. náklady ušlých příležitostí. Jedná se o ušlé zisky, které by společnost obdržela za jiných okolností než by se případně rozhodla. Řeší tak situaci, která se nemusí nutně odvíjet od nedostatku finančních prostředků a tedy likviditě, ale mohou řešit otázku prestiže či postavení společnosti na konkurenčním trhu.
1.4. Malí a střední podnikatelé Drobní a střední podnikatelé nejčastěji využívají alternativního financování v podobě factoringu a forfaitingu. Jedná se o cesi pohledávky vůči třetí osobě z obchodního vztahu. Děje se tak především proto, že finanční tok těchto organizací je poměrně citlivý na splatnost závazků a pohledávek a z toho plyne možná druhotná platební neschopnost. Dostatečně vysoké peněžní toky jsou pro podniky malého a středního rozsahu významnější, než-li dosažení zisku. Pokud podnik nedosáhne v některých letech zisku, není tento jev natolik markantní, že by ohrožoval existenci firmy jako stav, kdy podnikatelskému subjektu dojde finanční hotovost. 4 Pokud portfolio příjmů a výdajů resp. výnosů a nákladů na sebe alespoň částečným způsobem navazuje, není podnik v ohrožení. Ovšem v oblasti obchodu se mohou vyskytnout příležitosti, do kterých je třeba investovat a podnik v tuto chvíli postrádá solventnost, která může být z hlediska pohledávek sice krátkodobá, avšak může podnik omezit ve svých možnostech uplatnění na trhu. Alternativním způsobem financování pro ně představuje právě forfaiting nebo factoring a krátkodobé nebo dlouhodobé úvěry. „Protože cash flow vzniká transformací ze zisku, nemůže platit rovnost zisk = cash flow. Tato rovnost nemůže platit už z důvodu, že zisk je roven rozdílu výnosů a nákladů, zatímco cash flow rozdíl (peněžních) příjmů a výdajů. Ani v rámci těchto vztahů neplatí rovnost.“5 V souvislosti s finančním tokem je nutné říci, že za předpokladu využití factoringu či forfaitingu a jejich alternativami není chování finančního toku stejné. Factoring přináší
4
Zdroj: KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4 (BROž.). 5 WAWROSZ, Petr. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1.vyd. Ostrava: Sagit, 1999, 336 s. ISBN 80-7208106-3. - 14 -
možnost rychlé likvidity bez zvýšené úvěrové angažovanosti. Krátkodobý úvěr zvyšuje úvěrovou angažovanost a ve finančním toku se musí zohlednit případné úroky z úvěru a ostatní náklady. Forfaiting je vyobrazen obdobně jako factoring, tzn. zvyšuje likviditu firmy ale již ve vyšších sumách finančních prostředků. Investiční úvěr nebo dlouhodobý úvěr bývá čerpán zpravidla na investice, tedy na zvýšení hodnoty podniku. Finanční tok se v tomto případě diskontuje, tzn. finanční tok by měl zohlednit náklady na kapitál. Při podrobné charakteristice podniků se většina zákonů ČR přiklání již k charakteristice ES. V příloze nařízení komise (ES) č. 364/2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001 je podrobně vysvětleno hledisko podniku jak malého tak středního.
1.5. Podnik Jak již bylo zmíněno, právě malé a střední podniky využívají alternativních možností financování. V rámci ES vznikla právní úprava, která rozděluje mikro, malé a střední podniky do kategorií dle objemu, obratu a počtu zaměstnanců.
„Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.“6
6
Nařízení ES č. 70/2001 - 15 -
Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků Tabulka č. 1. Přehled kategorizace podniků
Druh podniku Střední Malý Mikro
Počet osob > 250 > 50 > 10
Obrat > 50 mil. EUR > 10 mil. EUR > 2 mil. EUR
Bilanční suma rozvahy > 43 mil. EUR > 10 mil. EUR > 2 mil. EUR
zdroj dat: nařízení komise (ES) č. 364/2004 měnící nařízení č. 70/2001, zpracování: vlastní
1.6. Historický vývoj factoringu a forfaitingu Koncem 70. let 20. století změnil pojem factoring a v určité podobě i forfaiting smysl financování v podnikatelské sféře. Byl hojným způsobem užíván při dovozu a vývozu zboží, kdy banka v roli postupníka napomáhala rizikovým obchodům a usnadňovala inkaso od odběratelů. Poptávka po těchto finančních produktech a uvolnění legislativního opasku dala možnost i jiným nebankovním institucím zaopatřovat finanční služby, které do té doby byly výhradou bankovního sektoru. Nyní nebankovní instituce napomáhají financovat i aktivity, které jsou i pro banku příliš rizikové nebo se na nich nechce podílet. Největší rozmach byl zaznamenán v 90. letech 20. století, kdy každoročně stoupala poptávka a suma pohledávek, které věřitelé postoupili postupníkovi. FCI (Factors Chain International) byla založena v roce 1968 jako nezávislá organizace, která zastřešuje factoringové společnosti. Vzhledem k politické situaci byl dlouhodobě užíván pouze factoring tuzemský, postupným uvolňováním politické i legislativní bariéry dalo zavděk rozšíření i exportního factoringu. Společnost měla tedy za úkol uvést exportní factoring i do zemí, kde nebyl vůbec využíván. Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) byla založena roku 1992 a aktivně se podílí na přípravě předpisů souvisejících s nebankovními finančními produkty. V současné době se na trhu objevuje 5 největších „hráčů“ z nichž společnost Transfinance a. s. figuruje na trhu již od roku 1990. Zdroj: http://www.clfa.cz/ - 16 -
Pořadí factoringových společností ČLFA v r. 2010 podle celkového objemu postoupených pohledávek v souhrnu všech factoringových produktů
Tabulka č. 2. Pořadí factoringových společností ČLFA v roce 2010
Factoring ČS, a. s. ČSOB Factoring, a. s. Transfinance, a. s. Factoring KB, a. s. NLB Factoring, a. s.
29 187 mil. Kč 26 091 mil. Kč 15 409 mil. Kč 12 035 mil. Kč 8 450 mil. Kč
zdroj: ČLFA
Pořadí factoringových společností ČLFA v 1. pololetí 2011 podle celkového objemu postoupených pohledávek v souhrnu všech factoringových produktů
Tabulka č. 3. Pořadí factoringových společností ČLFA v 1.pololetí 2011
Factoring ČS, a. s. ČSOB Factoring, a. s. Transfinance, a. s. Factoring KB, a. s. NLB Factoring, a. s.
19 230 mil. Kč 14 215 mil. Kč 9 313 mil. Kč 6 929 mil. Kč 2 905 mil. Kč
zdroj: ČLFA
V rámci aktivit UNIDROIT7
byla připravena úmluva o factoringu v roce 1988.
Úmluvou je vázáno 6 států, ačkoliv ji podepsalo států 14 včetně bývalé Československé republiky. Tato úmluva přispívá ke sjednocení soukromého práva.
1.7. Alternativní zdroje financování Mimo factoring a forfaiting jsou i další finanční možnosti pomáhající překlenout dobu insolvence: •
hypoteční zástavní list je využíván jako zástavní právo banky na nemovitost za poskytnutí úvěru,
7
Vznikl v roce 1926 jako pomocný orgán Ligy národů. Nezávislá nevládní organizace, která redukuje metody obchodního práva. - 17 -
•
kontokorentní úvěr je zřizován na běžném účtu podniku až do výše úvěrového rámce stanoveného ve znění smlouvy mezi podnikatelem a bankou,
•
avalový úvěr je poskytován bankou, znamená ručení banky za zaplacení závazku, ale závazek nepřebírá,
•
leasing je jeden z druhů rozšířeného financování podniků, kdy na základě leasingové smlouvy najme podnikatel stroj, automobil atd. a po dobu její účinnosti jej využívá k předmětu podnikání, popř. poslední splátkou leasingu předmět smlouvy odkoupí,
•
„Revolvingový úvěr je úvěr, u kterého banka stanovuje maximální výši jejího čerpání, tzv. úvěrový rámec a termín, k němuž bude úvěr po splnění předem dohodnutých podmínek opět obnoven. Úvěrový rámec je neustále obnovován ve stejné nebo jiné výši. Proměnlivý úvěrový rámec banka používá především tam, kde má výrobní (reprodukční) cyklus daného klienta výrazně proměnlivý (sezónní) charakter.“8
Krátkodobé překlenutí insolventnosti může podnikatelský subjekt využít např. nevyplacených mezd nebo odložených daňových závazků. V kontroverzních situacích lze použít dlouhodobých zdrojů. Novodobým trendem ve financování se v neposlední řadě stává více populární a popularizovaný tzv. „Business Angels“. Tento způsob investování do podnikatelských subjektů malého a středního podnikání se nejvíce rozšířil v USA, ale svou atraktivitou zaujal i Evropu. Základní tezí je investování do podniků, které mají hodnototvorný potenciál. Tzv. „Business Angels“ tvoří vysoce postavení manažeři a podnikatelé, kteří nejen svými finančními prostředky, ale také svými zkušenostmi podporují podnikatelské subjekty. V souvislosti s investováním se investor stává spoluvlastníkem, akcionářem, podílníkem, zanechává však autonomii a suverenitu plně v rukou společnosti. V rámci aktivit ES může podnik využít také financování prostřednictvím Strukturálních fondů, určených pro podporu a rozvoj malého a středního podnikání. „Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky (JEREMIE)
8
KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, 148 s. ISBN 80-251-0882-1. - 18 -
Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise, Evropského investičního fondu a Evropské investiční banky. Orientuje se na poskytování mikroúvěrů, investičního a rizikového kapitálu, záruk nebo jiných forem financování pro malé a střední podniky.“9 Úvěry jsou taktéž možností, jak překlenout dobu insolvence podniku. Pro podnikatele jsou více dostupné, ale v komparaci s factoringem je zřejmé, že při úvěru podnik získá méně prostředků, nežli potřebuje. Krátkodobé úvěry lze poskytnout také jako kontokorentní služby, tzn. prostředky ve výši smluveného úvěru, které jsou připsány klientovi na běžný účet. Doba realizace úvěrového produktu je zpravidla do 1 roku, u dlouhodobého nad 1 rok. Po uplynutí této doby musí klient prostředky buď řádně splatit bance ve výši měsíčních splátek nebo úvěr umořuje prostřednictvím svého běžného účtu. Úroková sazba se pohybuje v rozmezích 1 M IBOR + přirážka. Součástí úvěru jsou také poplatky za vedení úvěrového účtu, a to i v případě, že je služba sjednána jako kontokorent na běžném účtu klienta. Hojně využívanými službami ve vyspělých zemích je taktéž otevřený úvěr nebo dodavatelský úvěr. „Jde prakticky o krátkodobý obchodní úvěr, který nebývá nijak zajišťován. Úhrada kupujícím se uskutečňuje v době splatnosti formou hladkého platu.“10 „Úvěry poskytované exportérem se používají v mezinárodním obchodu téměř u všech druhů zboží. Úrok se u krátkodobých úvěrů někdy zahrnuje do ceny, někdy se sjednává zvlášť.“10
1.8. Instrumenty využívané v mezinárodních obchodních vztazích Druhy instrumentů známé v obchodně závazkových vztazích jsou užívané jako pohledávky či jako zajišťovací listiny k pohledávkám. Nejznámějším instrumentem je faktura, ale není výjimkou užití šeku či směnky. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový upravuje náležitosti směnek a šeků, včetně převoditelnosti indosamentem. Směnka má výhody v rychlém procesu vymáhání.
9
DOLEJŠOVÁ, Miroslava. Zdroje financování malých a středních podniků. 1. vyd. Bučovice: Nakladatelství Martin Stříž, 2008, 71 s. ISBN 978-808-7106-174. 10 MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace. 3., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2003, 230 s. ISBN 80-2470686-5. - 19 -
Čl. II. § 3. Šek se vystavuje na peněžní ústav (bankéře), u něhož má výstavce pohledávku, a podle ujednání učiněného výslovně nebo mlčky, že výstavce je oprávněn šekem s touto pohledávkou nakládat. Nešetření těchto ustanovení se nedotýká platnosti listiny jako šeku.11 §28 Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Není li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše co lze žádat podle §§48 a 49.11 Směnka se využívá jako forma platebního styku se zahraničím, kdy při předání dokumentů a tím i zboží se současně vyzývá k zaplacení. Předání dokumentů je tedy podmíněno akceptací směnky. Jedná se o lacinější způsob zajištění, než je např. dokumentární akreditiv. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, pojednává o obchodních listinách užívaných v obchodně závazkových vztazích, mimo jiného uvádí náležitosti, které musí listiny obsahovat, např. údaj o firmě, jméno, název, sídlo společnosti nebo jeho detašovaného pracoviště, IČ, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo údaj o zapsání do jiné evidence. Dále se obchodní listiny, tedy faktury nebo listiny v meziobchodních vztazích obvyklé řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V znění tohoto zákona jsou popsány povinné náležitosti účetního dokladu. Tyto náležitosti jsou předmětem kontroly při inkasu pohledávky. §11 Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
11
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový - 20 -
f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Dokumentární akreditiv představuje jednu z vyžadovaných možností zajištění závazku. Jedná se o písemný závazek banky, smluvený v souvislosti s žádostí klienta/příkazce, že na základě předložení správných, úplných a průkazných dokumentů poskytne plnění beneficientovi. Banka přijímá odpovědnost pouze za správnost dokumentů, nikoliv za povahu zboží a ujednání plynoucí ze smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem. Dokumentární akreditiv je charakterizován § 689 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Jednotné zvyklosti a pravidla jsou vyjádřena v tzv. UCP 50012. Existuje několik typů dokumentárních akreditivů: A. platba na viděnou, B. s odloženou splatností, C. akceptací směnky, D. negociací směnky/dokumentů. V souvislosti s forfaitingem je nejvíce užívaným instrumentem dokumentární akreditiv s odloženou splatností.
Jedná se o typ, kdy nárok na plnění pohledávky vzniká až při
předložení potřebných dokumentů plynoucí z transakce bance. Pohledávka tedy vzniká za bankovní institucí, nikoliv za kupujícím. Dokumentární akreditiv představuje také cenný papír, se kterým je možné obchodovat na sekundárním trhu. Pro potřeby schválení dokumentů bankou je požadováno: A. fakturační list, B. přepravní dokumenty, C. pojistka, pojistná smlouva, D. inspekční certifikát, předávací protokol, E. potvrzení beneficienta. V dokumentárním
akreditivu
figurují
čtyři
subjekty.
Příkazce
nebo-li
žadatel/kupující/importér otvírá u své banky dokumentární akreditiv. Beneficient nebo-li prodávající/exportér přijímá závazek dokumentárního akreditivu a vystavuje dokumenty,
12
Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy - 21 -
které budou předmětem splnění podmínek a plnění pohledávky z dokumentárního akreditivu. Banka v zemi kupujícího otevírá dokumentární akreditiv a banka v zemi prodávajícího slouží jako prostředník k dokončení transakce. (Průběh dokumentárního akreditivu propojen s nákresem forfaitingové operace.) zdroj: PŘECECHTĚLOVÁ, Monika. Dokumentární akreditiv [online]. Praha, 2006 [cit. 2012-04-01]. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
1.9. Finanční náročnost U služeb jako je factoring, forfaiting či úvěr jsou využívány tzv. mezibankovní sazby, které stanovují „cenu“ poskytnuté služby. Tato „cena“ je procentuálně vyjádřená z výše poskytnutých prostředků a nezahrnuje např. rizikovou či ziskovou přirážku finanční instituce. Tyto přirážky se stanovují dle platného sazebníku či individuálně na základě „výjimečnosti“ či „kredibility“ klienta. Hlavním a věrohodným odrazem „ceny“ služby jsou tzv. IBORy. IBOR neboli Inter Bank Offered Rate je užívaná jako sazba na mezibankovním trhu, kdy si banky, navzájem, mezi sebou, půjčují finanční prostředky. Jedná se o průměrování sazeb bank na trhu. Tyto sazby poskytují věrohodnou informaci k stanovení diskontní sazby pro finanční produkty. Banky každý den zasílají do ČNB informace, za jakou sazbu jsou ochotni kupovat finanční prostředky od jiných komerčních bank. V závislosti na druhu factoringu se stanovuje mezibankovní sazba, obvykle na jeden měsíc. V souvislosti s měnou, ve které by transakce měla probíhat, se užije sazba PRIBOR, LIBOR, EURIBOR atd. „PRIBOR“ (Prague Interbank Offered Rate) je referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit, kterou počítá (fixuje) kalkulační agent pro Czech Forex Club z kotací referenčních bank pro prodej depozit (offer) podle algoritmu uvedeného v § 6 Pravidel.13
13
Úřední sdělení ČNB ze dne 18. dubna 2006 – Pravidla pro referenční banky a výpočet (fixing) referenčních úrokových sazeb (PRIBID a PRIBOR) - 22 -
„kotace“ je úroveň ceny, za kterou je referenční banka ochotna koupit (strana kotace bid) od jiné referenční banky mezibankovní depozitum nebo prodat (strana kotace offer) jiné referenční bance mezibankovní depozitum v souladu se standardními pravidly obchodování13 zdroj : http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/
EURIBOR je mezibankovní sazba stanovená pro EUR. Do průměru vstupují data několika desítek nejvýznamnějších bank eurozóny i mimo ni. LIBOR je mezibankovní sazba užívaná pro libru a dolar. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční instituce, tedy i factoringové instituce, jsou zřízeny mimo jiné za účelem dosahování zisku, součástí diskontní sazby zpravidla bývá i factoringový poplatek nebo-li marže, která odráží především objem postupovaných pohledávek, riziko a administrativní náročnost spojenou s faktoringovými, ale i jinými finančními službami. V závislosti na objemu postupovaných pohledávek se procentuální vyjádření poplatku snižuje, oproti tomu postupované riziko faktorem a druh factoringu (tuzemský či zahraniční) ovlivňuje výši poplatku obráceně, tzn. zvýší ho.
- 23 -
2. Factoring a forfaiting Factoring a forfaiting spočívá v odkupu pohledávek před dobou jejich splatnosti nejčastěji bankou nebo jinou finanční institucí. Jedná se o pohledávky zpravidla budoucí, které vzniknou z budoucího obchodně závazkového vztahu a veškerá práva vyplývající z držení pohledávky přecházejí na postupníka včetně inkasa hodnoty pohledávky, popř. její vymáhání. Prvořadým hlediskem je samozřejmě stanovení druhu factoringu, který odvíjí i další administrativní náročnost finančního produktu a také stanovení zásadních podmínek dle kterých se služba řídí. Tyto podmínky jsou vymezeny ve smlouvě o factoringové či forfaitingové spolupráci, kde jsou stanovena práva a povinnosti příslušných stran. Dále se služby řídí obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smluvního ujednání.
2.1. Factoring Factoring umožňuje cesi pohledávky krátkodobé, která nemusí být zajištěná. Nejčastěji se jedná o tuzemského podnikatele. Doba splatnosti je zpravidla do 30 až 90 dnů. Dodavatel (věřitel) uzavře s bankou smlouvu o postoupení jedné nebo více pohledávek jednoho odběratele nebo více odběratelů a zaváže se tím, že veškeré pohledávky, které vzniknou z obchodního vztahu, přenechá bance. Banka se oproti tomu zavazuje za tuto službu uhradit částku ve výši 60-90% ceny z pohledávky. Banka si strhává poměrnou část, která vyjadřuje náklady spojené s převzetím. Odkup pohledávek není přímo upraven žádnou právní normou, proto se úprava závazku postoupení řeší především ve smlouvě mezi postupníkem a postupitelem.
2.1.1. Historie factoringu Prvopočátky vzniku principu připomínající factoring sahají do 17. století ve Velké Británii. Problematika debetního financování v této době zasáhla chovatele ovcí, kteří byli ze strany odběratelů v nerovném postavení, neboť odběratelé využili ekonomické reality a mohli si diktovat ceny nákupní i prodejní.
- 24 -
V 19. století ve Spojených státech amerických se factoring objevil již v podobě, která je nám známá dnes. Obchodníci v roli faktorů pomáhali financovat prodej evropského zboží na americkém trhu. „Za zakladatele „moderního“ factoringu bývá považována newyorskou společnosti Oelbermann, Dommerick and CO., která po hospodářské krizi ve třicátých letech upustila od klasické komerční činnosti a začala se specializovat na factoringové služby, doplněné o služby účetní, správu a inkaso pohledávek, úvěrovou kontrolu a další související činnosti.“14 V 90. letech upevňuje factoring svou pozici na trhu a dále se vyvíjí. Zpočátku jsou požadavky factoringových společností náročné a jen „vyvolené“ společnosti si tímto způsobem vylepšují postavení na trhu. Mezera na trhu se však nevyskytuje dlouho a nízké konkurenční prostředí dává zavděk vzniku dalším společnostem. „Rychlý růst objemu factoringových transakcí koncem 90. let minulého století byl také ovlivněn výraznou změnou v chování bank působících na českém trhu. Jejich konzervativní přístup a poměrně vysoko postavené požadavky na a další zajištění i finanční sílu zájemce o úvěr otevřely pole pro poskytovatele alternativních způsobů financování, mezi něž patří factoringové firmy. Současně s tím však stoupalo i obecné povědomí o možnostech factoringového financování, zejména o relativní dostupnosti finančních zdrojů a příznivém dopadu služeb souvisejících se správou převzatých pohledávek na celkovou návratnost.“15
2.1.2. Základní členění factoringu Členění factoringu je velmi široké, každý pramen charakterizuje několik druhů, jsou ale některé základní, které jsou mezi podnikateli nejznámější. Regresní factoring – s možností postihu vůči původnímu věřiteli. Tzn. v případě nedobytnosti pohledávky, faktor pohledávku předává původnímu věřiteli a ten oproti odevzdané pohledávce vrací faktorovi zálohové finanční prostředky.
14
SATO, Alexej. Faktoring - alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti v zahraničním obchodě. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, 2001. ISBN 80-245-0208-9. 15 Ročenka finančního a kapitálového trhu v ČR 2001, top finance, Tomáš Morávek, AFS ČR - 25 -
Bezregresní factoring – není postih původního věřitele pohledávky pohledávky.. Tzn. v případě nedobytnosti pohledávky pohledávky veškeré riziko nesplacení nese faktor. Importní factoring – nakupuju od zahraničních dodavatelů, umožňuje získat krátkodobý úvěr na zboží bez nutnosti zajištění Exportní factoring – správa a inkaso krátkodobých pohledávek, které vznikly zahraničním odběratelům Tuzemský factoring – správa a inkaso krátkodobých pohledávek, které vznikly tuzemským odběratelům Tabulka č. 4. Užití factoringu v 1. polovině 2011
Aiming of factoring in the 1st half of 2011 2.8% 24.7%
72.5% domestic
export
import
Zdroj: CLFA
2.1.3. Benefity a hendikepy užití factoringové spolupráce
Velmi oceňovanou výhodou je především okamžitá likvidita, likvidita kdy podnikatel nemusí čekat na dlouhodobou splatnost pohledávky. pohledávky Důvodů pro vyhledávání služby je několik a řídí se dle individuálních potřeb podniků. Podnikatelské subjekty užívají factoring také z důvodu nové spolupráce s „neprověřeným“ odběratelem, kdy eliminují riziko nesplacení. Finanční tok malých a středních podnikatelů je citlivý na vychýlení příjmů i výdajů. Riziko představuje v tomto případě neuskutečnění očekávaného příjmu nebo uskutečnění - 26 -
neočekávaných výdajů. Odkup pohledávek může podnikateli v tomto případě výrazně pomoci a podnikatel se nemusí obávat druhotné platební neschopnosti. Neméně významným argumentem pro použití factoringu je administrativní zatíženost, která je delegována na postupitele spolu s dalšími aspekty, např. výdaje spojené s vymáháním pohledávky v případě neplnění odběratele. Zlepšení poměrových ukazatelů finanční analýzy. Factoring nezatěžuje úvěrovou politiku podniku, proto je využíván i ze „strategických důvodů“.
2.1.4. Trendy v poskytování factoringových služeb Segment malých a středních podnikatelů tvoří významnou roli na celkovém podílu výkonů podnikatelské sféry. Malé a střední podniky jsou pro factoringové společnosti neatraktivní, protože náklady na jejich obsluhu jsou poměrně vysoké. Zvyšování podílu na trhu dalo zavděk malým a středním podnikatelům rozšířit si možnosti financování o factoringové služby, které jsou nyní přístupnější i pro podnikatele, kteří na tento finanční produkt nemohli dosáhnout. Tabulka č. 5. Upravené podmínky factoringu pro malé a střední firmy společnosti NLB Factoring.
zdroj: http://ekonom.ihned.cz/c1-19995950
- 27 -
„Jsou sice rizikovější, ale také ochotnější si za factoringové služby zaplatit, a jako takové se stávají zajímavou cílovou skupinou. Kromě toho je jich hodně a podílejí se více než 50% na celkových výkonech podnikatelské sféry, v průmyslu a dopravě mají zhruba třetinový podíl na tvorbě přidané hodnoty, v obchodě a stavebnictví takřka 80%. Factoringové společnosti se nad tímto potenciálem začínají zamýšlet.“16 Hlavním bodem editace u této služby bylo snížení objemu otevřených pohledávek, které mají být předmětem factoringové spolupráce. Ke snížení nákladů na jejich obsluhu přispěje propracovaný systém elektronické komunikace a systém, umožňující klientovi si předběžně zjistit za jakých podmínek bude factoringová spolupráce poskytnuta jeho podniku.
2.1.5. Finanční náročnost produktu Poměrně vysokou „daní“ je částka stržená z hodnoty pohledávky postupníkem. Banka či factoringové společnosti si účtují podíl na pohledávce ve výši rizika, které na sebe přebírají (hodnotí bonitu dlužníka), jednorázový poplatek za administrativu spojenou s pohledávkou a diskontní sazbu IBOR. Tento druh financování je poměrně náročný. Pro tuzemský factoring se zpravidla užívá sazba 1 M PRIBOR zafixována v konkrétní den sjednání factoringové spolupráce. Pro zahraniční factoringovou spolupráci je užívána sazba 1 M EURIBOR v rámci Evropské unie. Úrok se vyskytuje, když je factoring spojený s předfinancováním v podobě zálohy. Odměna faktora za převzetí pohledávky představuje diskontní sazbu ve výši 1M IBOR prodej + příplatek v rozmezí 0,5 – 5% podle rizikovosti zákazníka + 0,5 – 1,5% z objemu pohledávek tvoří odměna. Banka po podpisu smlouvy přijímá pohledávky vymezené ve smluvním vztahu a svému klientovi vyplácí částky ve výši záloh. Konečné vyúčtování je zpravidla po obdržení veškerých plateb od odběratelů. Factoringová provize je zpravidla splatná předem.
16
zdroj: http://ekonom.ihned.cz/c1-19995950
- 28 -
2.1.6. Hodnocení faktora faktoringové spolupráce Před převzetím pohledávky faktor vykonává činnosti k zajištění splatnosti postupitelné pohledávky. Využívá toků informací k zjištění bonity dlužníka (odběratele) od ostatních organizací (bank), vykonává administrativní, marketingové a jiné služby spojené s cesí pohledávky. Mezi základní údaje, které si faktor ověřuje, patří především struktura pohledávek dle doby splatnosti, objemu a odběratelů, právní zajištění pohledávky a zjištění potencionálních rizik nesplacení. Za tuto analýzu si faktor zpravidla účtuje odměnu. Factoringový vztah mezi faktorem a postupitelem je upraven ve znění smluvního vztahu. Smlouva tedy zahrnuje: •
smluvní strany, tj. postupitele ve znění názvu obchodní společnosti, sídlo, zástupce společnosti a IČ, dále postupníka ve znění názvu obchodní společnosti, sídla, zástupce společnosti (jednatele) a IČ,
•
vymezené obchodní vztahy, z nichž vzešla/y pohledávka/y, jako doklad o obchodním vztahu mezi dodavatelem a kupujícím, vymezení teritoria, portfolio odběratelů,
•
charakteristika vztahu postoupení pohledávky za účelem zajištění úhrady pohledávky, forma a termíny financování,
•
charakteristika závazků ze smlouvy vyplývající, tzn. předání dokladů a informací týkající se postoupené pohledávky
•
úplata, výše poplatků,
•
závěrečná ustanovení, tj. platnost smlouvy, převod práva, vyhotovení, splatnost úplaty atd.
„Faktorovi jsou pohledávky většinou postoupeny ve formě dodavatelských faktur, v některých
případech
společně
s dokladem
o
bezvýhradném
odeslání
předmětu
17
koupě/prodeje na adresu odběratele nebo s dokladem o jeho převzetí.“
17
SATO, Alexej. Faktoring - alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti v zahraničním obchodě. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, 2001. ISBN 80-245-0208-9. - 29 -
2.1.7. Charakteristika tuzemského factoringu (nákres) Tuzemský factoring je charakteristický především tím, že v procesu factoringové spolupráce vystupuje jedna factoringová společnost v roli faktora ze strany dodavatele. Celý proces probíhá v rámci jedné země.
Nákres č. 1. Tuzemský factoring
1.
Dodavatel (věřitel)
Odběratel (dlužník) 6. 5. 2. 4.
3.
Factoringová společnost
Zpracování: vlastní
1. Předání zboží a vystavení faktury na základě smlouvy. (pohledávky vůči odběrateli není nikterak jinak zajištěná); 2. postoupení pohledávky faktoru. (bance nebo jiné specializované společnosti); 3. vyplacení částky z pohledávky (zálohy)ve výši 75-90%; 4. vyrozumění dlužníka o postoupení; 5. zaplacení dlužné částky faktoru dlužníkem /nezaplacení dlužené částky faktoru dlužníkem; 6. vyúčtování zálohy/zpětný postih původního věřitele.
- 30 -
2.1.8. Charakteristika mezinárodního factoringu (nákres) Proces mezinárodního factoringu je definován v rámci dvou zemí, kde vystupují dvě factoringové společnosti. První ze společností vyplácí zálohu vývozci/dodavateli ve výši pohledávky za odběratelem z jiné země, druhá společnost funguje jako prostředník v zemi dovozce/odběratele, kdy předává plnění pohledávky factoringové společnosti v zemi vývozce. Nákres č. 2. Mezinárodní factoring
Vývozce (dodavatel/věřitel)
1
3
6
2
Dovozce (odběratel/dlužník)
5
4
Factoringová společnost zahraniční
5
Factoringová společnost tuzemská
. Zpracování: vlastní
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Uzavření faktorové smlouvy; objednávka zboží (uzavření kontraktu); postoupení pohledávky bance; poskytnutí zálohy; úhrada kupní ceny z pohledávky; vyúčtování a doplatek zbývající části pohledávky.
- 31 -
2.1.9. Metoda výpočtu factoringu Cena factoringu je nejlépe vyjádřitelná pomocí tzv. vnitřní míry výnosu. Vnitřní míra výnosu porovnává současnou hodnotu (např. ke dni odkupu pohledávky) s poměrem factoringové provize a výši zálohy, kterou factoringová společnost vyplácí. Tato metoda je dobře použitelná i např. u krátkodobých úvěrů.
Rovnici lze vyjádřit takto:
NHT0
předfinancování
FP
factoringová provize
NHT1
nominální hodnota pohledávky
n
doba splatnosti pohledávky v letech
u
úrok z předfinancování
iF
vnitřní výnosová míra factoringu
1
Zdroj: RADOVÁ, Jarmila. Finanční matematika pro každého. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005, 286 s. ISBN 80-247-1230-X.
2.1.10.
Alternativní forma k factoringu – krátkodobý úvěr
Z hlediska výše popsaných charakteristik produktu lze k případnému použití při překlenutí nevůle odběratele dostát svým závazkům, zohlednit i možnost financovat „mezeru“ krátkodobým úvěrem. „Úvěry lze klasifikovat z řady hledisek, lze je zejména dělit na úvěry finanční, spočívající v poskytnutí určité peněžní částky, a úvěry zbožové (dodavatelské). Finanční úvěry se pak nejčastěji dělí na úvěry krátkodobé (s dobou platnosti do 1 roku), střednědobé (s dobou splatnosti maximálně do 1 roku) a dlouhodobé (s dobou splatnosti nad 5 let).“18
18
WAWROSZ, Petr. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1.vyd. Ostrava: Sagit, 1999, 336 s. ISBN 80-7208106-3. - 32 -
Krátkodobý neboli provozní úvěr je poskytován bankou či jinou finanční institucí pro provozní potřeby podniku. Kladným hlediskem se může zdát příznivá cena či jednoduchá administrativa, avšak schvalovací proces je komplikovaný a produkt ne pro všechny dosažitelný. „Vzhledem k tomu, že banka váže výši úvěru na objem vlastních zdrojů podniku, není tento produkt příliš dostupný pro podniky začínající anebo podniky v rychlém růstu.“ zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/2-17311760-900000_d1-48
Některé obory na provozní úvěr nedosáhnou vůbec v souvislosti s nesoucími riziky hospodářského cyklu. Banky se proto stávají obezřetnějšími. zdroj: http://www.podnikatel.cz/clanky/pri-zadosti-o-uver-casto-rozhoduje-cash-flow/
Nevýhodným je také postup zajištění úvěru, banky požadují za některých okolností i zástavu nemovitosti, což podniky částečným způsobem omezuje v disponování se svým majetkem. Dalšími druhy zajištění je dosahováno např. pohledávkami, movitými věcmi nebo soubory movitých věcí nebo ručením jinou osobou. Provozní úvěry zatěžují úvěrovou politiku podnikatelského subjektu, tzn. zvyšují stranu pasiv v rozvaze. Finanční analýza a z ní plynoucí poměrové ukazatele poté hovoří o vyšší zadluženosti podniku. To zpravidla není žádoucí pro investory či obchodní společníky společnosti. Diskontní sazba se skládá z 1M IBOR + marže. Marže se pohybuje zhruba v hranici od 10 do 14%. Úroková sazba může být pohyblivá nebo pevná, tzn. je fixovaná po celou dobu trvání úvěru. Krátkodobý úvěr je zpravidla poskytován na dobu od 6 do 12 měsíců. Krátkodobé úvěry mohou být čerpány prostřednictvím kontokorentních služeb. Kontokorentní služba je zajišťována na běžném účtu podnikatelského subjektu, kde jsou připsány prostředky ve výši smluvené částky debetního čerpání úvěrového rámce. Úročení vyplývá od čerpání kontokorentního úvěru a zpravidla v den výročí musí být splacen v částkách půjčených prostředků a úroků. Kontokorentní úvěry jsou poskytovány od 20 tis. do 1 mil. Kč a diskontní sazba se odvíjí od výše úvěru a od platného ceníku té které finanční instituce. Zdroj: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uvery-d00013182#toc_1. - 33 -
2.1.11.
Srovnání poskytovatelů provozních úvěrů
Poskytovatelů provozních úvěrů je celá řada. Dle potřeb podnikatele je možné si vybrat ze široké nabídky produktů. Jistě ale nejlepším řešením je, když podnikatelský subjekt nejprve navštíví bankovní instituci, ve které má vedený běžný podnikatelský provozní účet. Banka ke zprostředkování potřebuje informace o příjmech podnikatele, obratu finančních prostředků na běžném účtu, o likviditě atd. Tyto informace si tak může sama zjistit prostřednictvím účtu. Banka také pravděpodobněji přistoupí i ke snížení diskontní úrokové sazby. Pokud podnikatelský subjekt přeci jen zvolí konkurenční banku, musí tyto informace dokládat. Tabulka č.6. Srovnání poskytovatelů provozních úvěrů Typ Minimální Maximální Poplatek za Poplatek za Úroková poskytovatele/název výše výše vyřízení vedení sazba* produktu úvěrového účtu 400 000 1 500 000 individuálně individuálně individuálně Citi bank (Business provozní úvěr) neurčena 5 000 000 0,5% až 2%, 300 od 9,80% Česká spořitelna, a. min. 5 tis. Kč 16,90% s. (Provozní úvěr) 200 000 8 000 000 0,5%, min 2 tis. 200 do 16,25% ČSOB (Malý úvěr Kč pro podnikatele 3 000 000 60 000 000 individuálně individuálně individuálně FIO banka (Podnikatelský úvěr) 40 000 1 500 000 zdarma 300 od 7,90% GE Money (Express Business) neurčena neurčena 0,6% 600 individuálně Komerční banka (Podnikový provozní úvěry) 50 000 500 000 500 až 3 tis. Kč 200 do 13% Raiffeisenbank (Malý podnikatelský úvěr) 100 000 12 500 000 0,3% min. 3 tis., 300 do 15% UniCredit max. 15 tis. Kč (BUSINESS provozní úvěry standard) Výše tranže neurčena individuálně individuálně individuálně Volksbank 1 000 000 (Tranšový úvěr) 1 000 000 30 000 000 individuálně, 0,06% od 8,5% WPB Capital min. 3% (Rychlý podnikatelský úvěr) Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/231942-srovnani-podnikatelskych-uveru-aneb-ci-uver-to-bude/ *Aktualizace hodnot a doplnění úrokové sazby na základě vlastního zkoumání.
- 34 -
2.1.12.
Metoda výpočtu krátkodobého úvěru
Metoda vnitřní výnosové míry může být použitá i při výpočtu krátkodobého úvěru. Na základě porovnání výsledných hodnot z iF factoringu a krátkodobého úvěru bychom měli přesně určit, která z variant je pro podnikatele výhodnější. V této variantě je porovnávána výše poskytnutého úvěru s výší splátek.
Rovnici lze vyjádřit takto:
NHT0
výše poskytnutého úvěru
NHT1
výše spláceného úvěru
iU
vnitřní výnosová míra
1
zdroj: RADOVÁ, Jarmila. Finanční matematika pro každého. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005, 286 s. ISBN 80-247-1230-X.
2.1.13.
Nákres průběhu kontokorentního úvěru
Kontokorentní úvěr je poskytován na běžném účtu podnikatele. Ve chvíli zřízení služby jsou na běžný účet připsány prostředky, které podnikatel po dobu jednoho roku užívá jako své vlastní prostředky. Úroky podnikatel platí z období, kdy se jeho účet nachází v prostředcích úvěrového limitu. Úroky jsou placeny ze zůstatku na běžném účtu každý měsíc popř. za čtvrtletí, pololetí či jednorázově jednou ročně (dle podmínek smlouvy) Maximálně jednou ročně musí být částka kontokorentu vyrovnána. Jedná se o povolené přečerpání účtu/povolený debetní zůstatek.
- 35 -
Nákres č.3. Příklad kontokorentního financování
Kladný zůstatek
20 000 Kč
Vlastní prostředky /úroky přijaté 0
-10 000 Kč -45 000 Kč
Čerpání úvěru/ platba úroků
Úrokové období
Záporný zůstatek/úvěrový rámec
Zpracování: vlastní
V případě, kdy se podnikatel dostane na svém účtu do nepovoleného debetního zůstatku je o této skutečnosti neprodleně avizován. Částky z úroků v nepovoleném debetním čerpání se rovnají dvojnásobku až třínásobku běžného úročení. Banka také přistupuje ke kombinaci krátkodobého úvěru a kontokorentnímu úvěru, kdy klient např. požaduje 5 mil. Kč, které mu banka může rozdělit a poskytnout mu část prostředků jako kontokorentní financování a část jako krátkodobý jednorázový úvěr splatný v hotovosti.
2.1.14.
Metoda výpočtu kontokorentního bankovního účtu
Pro účely výpočtu úroků přijatých na běžném účtu existují tři metody: zůstatková metoda, postupná metoda a zpětná metoda. Pro účely výpočtu úroků zaplacených z kontokorentního financování použiji metodu postupnou, kterou jsem pro tento účel přizpůsobila. Rovnici pro výpočet úrokového čísla lze vyjádřit takto:
Rovnici pro výpočet úroku lze vyjádřit takto:
Rovnici pro výpočet úrokového dělitele:
"
UC
úrokové číslo - 36 -
.
! # $
K
výše zůstatku
t
úrokové období ve dnech
UD
úrokový dělitel
p
úrok (počítaný z kladného zůstatku)
p1
úrok (počítaný z kontokorentního financování)
u
výše úroku (v Kč)
zdroj: RADOVÁ, Jarmila. Finanční matematika pro každého. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005, 286 s. ISBN 80-247-1230-X.
2.2. Forfaiting Forfaiting představuje odkup budoucích i již vzniklých střednědobých a dlouhodobých zajištěných pohledávek z obchodně závazkového vztahu. Jedná se o pohledávky z převážné většiny za zahraničními subjekty a jejich nominální hodnota je ve volně směnitelné měně. Hodnota transakce zpravidla převyšuje částku 150 tis. USD. •
odkup směnečných pohledávek s avalem banky,
•
odkup akreditivních pohledávek,
•
odkup účetních pohledávek s bankovní platební zárukou.
Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Pujcky-a-uvery/Stranky/Forfaiting.aspx
„Rozvoj forfaitingu vedl k tomu, že jeho předmětem mohou být rozmanité formy pohledávek-například směnky, lhůtní akreditivy, bankovní záruky apod. Preferovány jsou přitom ty finanční instrumenty, které jsou převoditelné, s nimiž lze snadno obchodovat na sekundárních trzích a především pak ty, které ztělesňují tzv. abstraktní dluh. Pod pojmem abstraktního dluhu se míní to, že jde o dluh, který je určitý, nepochybný a rychle vymahatelný bez toho, že by bylo nutné soudně přezkoumávat, za jakých konkrétních okolností a z jakého konkrétního důvodu daný dluh vznikl.“19
19
MAREŠ, Stanislav. Zdroje financování podniku. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2008. ISBN 978807-4080-074. - 37 -
Zpravidla banka nebo jiná specializovaná finanční instituce odkupuje velkoobjemovou pohledávku jednorázově. U tohoto druhu financování cese pohledávky přenáší všechna práva a povinnosti z držení pohledávky na odkupujícího, tzn. i riziko nesplacení. Pokud odběratel neuhradí závazek z pohledávky plynoucí, není již možný zpětný postih prodávajícího. „Forfaiter přebírá všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru, ale také požaduje řádné zajištění pohledávky cennými papíry, nejčastěji vlastními směnkami odběratele avalovanými prvotřídní bankou, ale i směnkami krytými abstraktní bankovní zárukou, akreditivy …apod. Vybírá si rovněž nejpříznivější měnu na finančních trzích. Sjednaný diskont, který je hlavní součástí nákladů, je určen výší úrokových sazeb euroměnového trhu pro příslušnou měnu a lhůtu splatnosti.“20
2.2.1. Historie forfaitingu Vývoj forfaitingu byl centralizován do států poválečné Evropy. V rámci Maršalova plánu, který byl schválen USA na pomoc poválečné Evropě, byly uskutečňovány kontrakty připomínající forfaiting. Z finančních prostředků vyčleněných na pomoc Evropě byly nakupovány investiční celky a technická zařízení pro inovaci procesů zemědělství a výroby. K tomuto procesu bylo zapotřebí zabezpečit adekvátní přesun prostředků prostřednictvím specializovaných finančních institucí. „Počátky užívání forfaitingu sahají již do středověku, masověji se však rozšířil v 60. letech minulého století, kdy centrálně plánované ekonomiky socialistických států potřebovaly profinancovat hlavně dovozy velkých investičních celků ze západní Evropy a exportéři se obávali rizika (cross-border risk) a tudíž do tohoto procesu zapojili nejdříve své banky. Tyto transakce mají v bankách na starosti oddělení Trade Finance. Některá tato oddělení se postupně osamostatnila (převážně v 80. letech) a založila nezávislé forfaitingové společnosti, které ovšem stejně byly nějak vlastněné velkými bankami, jejichž finanční sílu potřebovaly a víceméně se jejich aktivity doplňovaly.“21 Na tuzemském trhu se vývoji forfaitingu příliš nedaří. Finanční instituce jej nyní poskytují jako doplňkovou službu ale nejsou na ni příliš specializované společnosti. Pravdou je, že tuto část finančního trhu několik i významných společností opustilo, neboť zde nebylo
20 21
HES, Aleš. Základy mezinárodního obchodu. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita. ISBN 80-213-0291-7. http://cfoworld.cz/financni-sluzby/forfaiting-elegantni-financni-reseni-448 - 38 -
moc příležitostí pro jeho rozvoj a realizaci a nebyl tak vyhledávanou službou. Pohledávky pocházející z transakcí České Republiky nejsou vyhledávané na sekundárním finančním trhu, a proto nejsou pro investory atraktivní záležitostí.
2.2.2. Zajištění pohledávek U forfaitingové spolupráce je všemi specializovanými finančními institucemi vyžadována záruka plnění. Jedná se především o instrumenty zajišťovací, které se uzavírají při kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem z jiné země. Tyto instrumenty slouží jako „záruka“ plnění pohledávek a jsou privilegovanou službou bankovního sektoru. Forfaiting se uskutečňuje ve velkých objemech finančních prostředků, proto finanční instituce, které nejsou dceřiné společnosti bankovního sektoru, tuto službu nemají možnost financovat. Bankovní záruka Bankovní záruku vydávají banky na žádost odběratele, je určena jako zajištění proti nesplacení závazku. Bankovní záruka je upravena §§313 až 322 zákona č.513/1991, obchodního zákoníku.“ „Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“22 Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv představuje hlavní předmět činnosti forfaitingových společností, kdy právě dokumentární akreditiv je předmětem forfaitingové spolupráce mezi klientem a forfaitingovou společností a představuje v úmluvě „věc“ odkupu forfaitérem. Dokumentární akreditiv (Documentary Credit, Letter of Credit – L/C) představuje platební podmínku, oblíbenou zvláště u vývozců jako poměrně dokonalý platební nástroj a zajišťovací instrument. Zjednodušeně jej lze charakterizovat jako závazek banky poskytnout
22
VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 122 s. ISBN 80-247-0770-5. - 39 -
pověřenému (beneficientovi, zpravidla prodávajícímu) plnění stanovené v akreditivu, pokud beneficient předloží včas požadované dokumenty a splní veškeré akreditivní podmínky.“23 Zajišťovací převod práva § 553 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. §553 „Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva).“ „Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.“
2.2.3. Benefity a hendikepy forfaitingové spolupráce Výhody forfaitingu můžeme posuzovat shodně jako s faktoringem ačkoliv několik odlišností zde najdeme v podobě zajištění rizika. Riziko je zde také eliminováno o riziko změny měnového kurzu. V souvislosti s nutností zajištění pohledávky akreditivem, bankovní zárukou atd. je postupitel zcela oproštěn od zpětného postihu. Pohledávku lze nabídnou i v době kdy ji již držíme, což podnik staví do strategické pozice, kdy se podle své finanční situace může rozhodnou, zda-li pohledávku dále prodá či nikoliv. Náklady za forfaiting tvoří poplatky za administrativní zpracování a diskontní sazba (IBOR) + marže. Zpravidla platí, že je efektivnější postoupit méně pohledávek ve vyšší hodnotě, než pohledávek více v hodnotách nižších. Ačkoliv je u postupitele otevřen úvěrový rámec do jaké výše přebírá pohledávky, poplatky za administrativu se odvíjejí od jednotlivého „kusu“. Tento princip je ovšem velmi ojedinělý, praktická stránka je taková, že se postupuje jedna pohledávka velkého objemu. „Opční provize. V některých případech si exportér dohodne s forfaiterem opci na uzavření forfaitingové smlouvy. To je pro exportéra výhodné zejména tehdy, je-li uzavření
23
MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace. 3., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2003, 230 s. ISBN 80-2470686-5. - 40 -
zamýšleného kontraktu nejisté anebo tehdy, jde-li o poskytnutí obchodního úvěru s několikaletou splatností. V obou případech to může ušetřit exportérovi značné finanční částky. Opční provize se stanovuje procentuální sazbou z nominálního objemu předmětné pohledávky. Je placena jednorázově a předem.“ 24 V rámci forfaitingové smlouvy lze uplatňovat pouze dvě možnosti forfaitingu tzn. diskontování dokumentárního akreditivu tzv. Deferred L/C, což je dokumentární akreditiv s odloženou splatností. Nebo tzv. Sight L/C což jsou platby splatné na viděnou a nediskontují se. Forfaiting nelze použít na předfinancování kontraktu. Lze využít možnosti tzv. finančního forfaitingu, což představuje odkup vlastních směnek vystavených exportérem, ale tato operace se v současné době nepoužívá.
24
MAREŠ, Stanislav. Zdroje financování podniku. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2008. ISBN 978807-4080-074. - 41 -
2.2.4. Jednoduché schéma forfaitingu (s dokumentárním akreditivem) Forfaiting je charakteristický tím, že ve forfaitingové spolupráci vystupují obdobně jako u factoringu zahraničního dvě finanční instituce a celý proces se odehrává v rámci dvou zemí. Nákres č. 4. Forfaiting a dokumentární akreditiv
4.
DODAVATEL/ BENEFICIENT
ODBĚRATEL/PŘÍKAZCE
, 1.
8.
2.
7. 6.
5.
9.
3.
RUČÍCÍ BANKA BANKA v ČR
3. 6.
9.
Zahraničí
FORFAITÉR*
1. Uzavření obchodního vztahu (smlouva). 2. Žádost o dokumentární akreditiv. 3. Otevření akreditivu. 4. Dodání zboží odběrateli. 5. Kontrola dokumentů akreditivu. 6. Potvrzení dokumentů. 7. Uzavření dohody (smlouvy) o koupi dokumentárního akreditivu. 8. Výplata věřitele. 9. Úhrada pohledávky odběratelem. - 42 -
*v případě, kdy existuje smlouva o forfaitingové spolupráci mezi forfaitérem a dodavatelem, forfaitér nastupuje do role banky v tuzemsku již v prvopočátku. Zpracování: vlastní
2.2.5. Metoda výpočtu forfaitingu Pro účely výpočtu forfaitingové spolupráce je nutné znát dva ukazatele: refinanční sazbu a výši diskontu. „Refinanční sazba vychází z úrokových nákladů na refinancování odkupované pohledávky. Pokud je celá pohledávky splatná v jednom termínu, vychází z úrokové sazby, odpovídající době splatné pohledávky“25 „Diskont, resp. diskontovanou hodnotu pohledávky, lze počítat různým způsobem; za základní lze považovat metodu přímého diskontu a metodu diskontu měřeného výnosem.“25 V souvislosti s porovnáním forfaitingu a dlouhodobého úvěru jsem zvolila možnost přímého diskontu tzn. metodu straight discount. Tato metoda charakterizuje výši diskontu, která se poté odečte od celkové výše pohledávky. Grace days charakterizuje počet dní, o které se splatnost pohledávky prodlužuje z hlediska zvážení země, druhu banky, vnitřních směrnic. Obvykle tato doba není kratší jak 3 dny a delší jak 15 dní. Rovnici lze vyjádřit takto:
"%&
Dsd
diskont
NH
nominální hodnota pohledávky
t
doba splatnosti ve dnech
tGD
grace days
pD
diskontní sazba v % p.a.
25
. ' () * . $) . #
RADOVÁ, Jarmila. Finanční matematika pro každého. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005, 286 s. ISBN 80-247-1230-X. - 43 -
2.2.6. Alternativní forma k forfaitingu – dlouhodobý úvěr Pro shodné potřeby forfaitingu lze také použít dlouhodobý „investiční“ úvěr, který je poskytován bankou či jinou finanční institucí. Dlouhodobý úvěr, označován také investiční úvěr, je možné použít taktéž k překlenutí „mezery“ ve finančním toku a financovat z něj možné investiční příležitosti. Dlouhodobý investiční úvěr je poskytován zpravidla na nákup investičního zařízení nebo dodávky strojů, kde výroba trvá delší dobu a výrobce vynakládá již před dodávkou značné finanční prostředky na materiál, mzdy a výrobu. Výrobce využívá možnosti požadavku zálohové částky po odběrateli nebo žádá o úvěr svou bankovní instituci. Zbývající prostředky smluvené kupní ceny jsou hrazeny ve splátkách většinou pololetních, kryté směnkami, jejichž zaplacení je zajištěno bankovními zajišťovacími instrumenty či vládou. Zdroj: http://www.i-uver.eu/dlouhodoby-uver/
- 44 -
2.2.7. Srovnání poskytovatelů dlouhodobých úvěrů
Dlouhodobé investiční úvěry nejsou zpravidla poskytovány bez zajištění. Slouží k financování dlouhodobých investičních akcí či nákupu souborů investičního zařízení. Nižší částky jsou užívány například k modernizaci či renovaci podnikatelského subjektu. Čerpání úvěru je možné sjednat na postupné či jednorázové. Banka také vychází vstříc svým klientům s individuálním splátkovým kalendářem. Tabulka č. 7. Srovnání poskytovatelů dlouhodobých úvěrů Typ poskytovatele/název produktu
Minimální výše
Maximální výše
Splatnost
Poplatek za vyřízení
Citi bank (investiční úvěr) Česká spořitelna, a. s. (investiční úvěr)
neurčena
7 let
individuálně
neurčena
dle bonity a zajištění neurčena
8 let
ČSOB (účelový úvěr) GE Money (investiční úvěr)
neurčena
neurčena
30 let
0,5% až 2%, min. 5 tis. Kč 0,5%, min 5 tis. Kč
5 000 000 zajištěna směnkou neurčena
10 000 000 zajištěna nemovitostí neurčena
neurčena
neurčena
50 00 000
15 let
100 000
10 00 000
10 let
neurčena
neurčena
ne delší doba než odepisovací pořizovaného majetku 15 let
Komerční banka (profi úvěr) Raiffeisenbank (investiční úvěr) UniCredit (BUSINESS investiční úvěry standard) Volksbank (investiční úvěr pro podnikatele)
5 let
0,5% min. 5 tis. Kč 0,6% min. 6 tis. Kč min. 1%, min. 6 tis. Kč 0,5% min. 5 tis., max. 25 tis. Kč 0,9%
Poplatek za vedení úvěrového účtu individuálně
Úroková sazba*
min. 9,99%
300
od 7,25%
od 500
individuálně
200
individuálně
300
individuálně
300
individuálně
300
individuálně
416,67
individuálně
50 000 8 000 000 200 Viz ČSOB Poštovní spořitelna 0,5% min. 2 individuálně (malý investiční tis. Kč úvěr) „ERA“ 3 000 000 100 000 20 let individuálně max. 250 od 7,95% VPB Capital 000 (investiční úvěr) Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/231942-srovnani-podnikatelskych-uveru-aneb-ci-uver-to-bude/ *Aktualizace hodnot a doplnění úrokové sazby na základě vlastního zkoumání.
- 45 -
2.2.8. Metoda výpočtu nákladů dlouhodobého úvěru „Umořovací plán obsahuje pro každé období, po které se sestavuje a v němž je úvěr splácen:
-
výši anuity (splátky);
-
výši úroku z úvěru;
-
výši úmoru (částky, o kterou je v každém období snížen úvěr);
-
zůstatek úvěru (po odečtení úmoru).“26
Rovnici po výpočet zůstatku úvěru lze vyjádřit takto: Rovnici pro výpočet úmoru lze vyjádřit takto: Rovnici pro výpočet úroku lze vyjádřit takto: Rovnici pro výpočet anuity lze vyjádřit takto: D
počáteční hodnota úvěru
n
počet let
i
roční úroková sazba
v
diskontní faktor
a
anuita
Dr
zůstatek úvěru
Mr
úmor
Ur
úrok
r
období
26
"+ "+ – - +
.+ - + + "+ . -".
/
0
RADOVÁ, Jarmila. Finanční matematika pro každého. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005, 286 s. ISBN 80-247-1230-X. - 46 -
2.3. Srovnání factoringu a forfaitingu Posouzením charakterových vlastností factoringu a forfaitingu dle tabulky č. 8 je viditelné, že oba produkty jsou odlišné. Tyto vlastnosti, které jsou níže popsány, jsou stěžejní pro oba produkty, ale je možné se na rozmanitém trhu finanční produktů setkat i s „hybridními produkty“. Například některé finanční instituce požadují zajištění pohledávky i při tuzemském factoringu. Tabulka č. 8. Srovnání factoringu a forfaitingu
FACTORING FORFAITING Předem smluvně sjednané postoupení Předem sjednané postoupení jedné pohledávek dle ujednaného objemu před pohledávky vysoké výše, či postoupení dobou splatnosti jednoho či více odběratelů. pohledávky již v době její existence před dobou splatnosti. Bez zajištění. Nutnost zajištění. Krátkodobá splatnost. Střednědobá až dlouhodobá splatnost. Zpětný postih. (dle druhu factoringu) Bez zpětného postihu. Proplacena část pohledávky (cca 80%) Proplacena část pohledávky snížená o zálohově, po obdržení hotovosti od diskont. odběratele bankou – vyúčtování – srážka diskontu. Tuzemská i zahraniční. Zahraniční. S pohledávkou nelze dál obchodovat. S pohledávkou lze dál obchodovat. Zpracování: vlastní
- 47 -
2.4. Srovnání krátkodobého úvěru a dlouhodobého úvěru Při porovnání možnosti financování je dobré si uvědomit, co s čím je možné nahradit, jaké to přinese výhody a jaké nevýhody s užitím spojené. Předností factoringu a forfaitingu je především to, že částka, která je pro podnikatelský subjekt potřebná, je financována z mnohem vyšší části než při užití úvěrového financování. Tabulka č. 9. Porovnání krátkodobého a dlouhodobého úvěru
KRÁTKODOBÝ ÚVĚR Provozní činnost podniku. Splatnost do 12 měsíců.* Bez zajištění. Prostřednictvím kontokorentu. Částka poskytnutá na kontokorentním financování od 1 mil. do 4 mil. Kč** Vysoká diskontní sazba. Není pro podnikatelský subjekt zatěžující a nemá katastrofické následky.
DLOUHODOBÝ INVESTIČNÍ ÚVĚR Investiční činnost podniku. Splatnost do 8-30 let.* Vyžadováno zajištění. Prostřednictvím dlouhodobého úvěru. Částka poskytnutá prostřednictvím dlouhodobého úvěru do 100 mil. Kč** Nižší diskontní sazba. Může mít pro podnikatelský subjekt katastrofické následky.
Zpracování: vlastní
- 48 -
3. Analýza a aplikace factoringu a forfaitingu v konkrétních podmínkách malého a středního podnikání 3.1. Z pohledu potřeb factoringového poskytovatele 3.1.1. Bankovní factoringové institucei Ve finančním sektoru se vyskytuje poměrně velké množství BF institucí zajišťujících služby factoringu, v zásadních rysech poskytování se příliš neliší, ačkoliv využívají pro téže služby odlišný název. V zásadě lze říci, že svými požadavky diverzifikují riziko nesplacení co nejvíce, ale jsou ochotni „vyjednávat“ na určitých podmínkách smlouvy o postoupení pohledávky a do vyššího rizika vstoupit, samozřejmě za jistou „cenu“. Prvním krokem obvykle bývá vyplnění dotazníku, ve kterém dodavatel vyplňuje údaje o firmě a portfolio odběratelů produktů včetně jejich účasti na obratu společnosti. Tato žádost je veřejně přístupná na jednotlivých www stránkách poskytovatelů factoringových služeb. Po vyplnění žádosti a zaslání vybrané factoringové společnosti je podnikatel kontaktován a pozván k osobnímu jednání ze kterého zpravidla vzejdou konkrétnější informace k přesnému definování druhu factoringu a jednotlivých povinností klienta popř. faktora.
3.1.1.1.
Riziko pohledávek
Při konkretizaci klientových potřeb se banka prvotně zaměří na portfolio odběratelů a na druh factoringu.
Vedle názvu, sídla a bonity jednotlivých odběratelů dále zjišťuje
okolnosti, které by mohly vést k nevůli splacení pohledávky. Proto získává informace o klientech odběratelů (dlužníků), zadluženosti, majetkových poměrech, organizační struktuře, obratu a účasti na obratu svého klienta. Některé tyto informace generují z vlastních interních zdrojů, operují tak se záznamy o platebním chování firem a také zpracovávají analýzu finančních výsledků poměrových ukazatelů daného subjektu. Factoringová instituce diverzifikuje riziko především tím, že klient nesmí mít pouze jednoho odběratele, který se podílí na objemu pohledávek více než 60%. Pravidlem bývají 3 – 5 odběratelů u jedné factoringové spolupráce. - 49 -
Posuzována je také kredibilita samotných klientů žádajících o postoupení pohledávek a to především zda-li neexistují okolnosti, které by bránily k inkasu pohledávky faktorem, např. právo třetí osoby. Factoringová instituce v souvislosti se získanými informacemi stanoví tzv. finanční limit (FL), jedná se o horní hranici hodnoty pohledávek, proti kterým se poskytne klientovi záloha. Stanovení finančního limitu je upraveno interními předpisy a postup závisí na objemu postupovaných pohledávek. U nízkých částek factoringová instituce operuje s tzv. platební historií, využívá k tomuto účelu dlouholeté záznamy desítek firem. V případě bezregresního factoringu jsou pohledávky pojištěny u úvěrových pojišťoven, které na jednotlivé odběratele stanovují svůj limit a factoringová společnost jej pouze přejímá. V tomto případě se jedná o úvěrový limit (ÚL) a omezuje výši do které je vůči danému odběrateli převzato riziko neplacení. Úvěrový limit nemusí vždy odpovídat limitu financování, pohledávky jsou často kryté nižším ÚL než by klient potřeboval a financují je factoringové instituce v plné výši. Riziko je ovšem kryto pouze do výše ÚL.
3.1.1.2.
Požadavky BF institucí
Podvojné účetnictví – v rámci mikropodniků je tento požadavek někdy nereálný z důvodu možnosti vést daňovou evidenci příjmů a výdajů Pravidelná fakturace Doba splatnosti pohledávky do 90 dní – reálný požadavek, který je nutno zavést do smlouvy o kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem Obrat přes factoring min. 10 - 20 mil/rok i s DPH – některé podnikatelské subjekty tento požadavek splnit nemohou, ale je možné zajistit s BF institucí podmínky, které mohou smluvně deponovat i menší obrat pohledávek Není smluvně charakterizován zákaz o postoupení pohledávky – požadavek je nutné zavést do smlouvy o kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem, pohledávky, které vzniknou v průběhu factoringové spolupráce, nejsou začleněny do úvěrového rámce Zápočet s odběrateli do výše cca 10-20% - u některých podnikatelských subjektů nejsou téměř v žádné míře Na celkovém objemu pohledávek by neměl mít přičinění jeden odběratel v hodnotách cca 30-50% Vhodné k financování sezónních výkyvů v dodávání produktů či služeb - 50 -
Nejsou vhodné pro stavební firmy a firmy obchodující na zakázku (figurují smlouvy o dílo či zádržné, které jsou pro banku ve smyslu poskytnutí factoringu nevhodné) – rozhodující je postavení smluvních podmínek Není taktéž vhodné, když pohledávka je zastavena třetí osobě – nesmí existovat právní nárok na plnění pohledávky, které přechází ve prospěch třetí osoby Delší a stabilní působení na trhu (od 1 roku) – individuální požadavek Zálohy zpravidla ve výši 80-90% pohledávky – individuální předpoklad, zpravidla se vychází z hodnocení pojištění finančních pojišťoven
3.1.1.3.
Nabídka faktoringových služeb
Tuzemský regresní factoring – jedná se o factoring, který je aplikován u plně likvidních tedy „bezproblémových“ dlužníků. Pohledávky nejsou pojištěny. V situaci postoupení pohledávek faktorovi je dodavateli vyplacena záloha, která je po zaplacení pohledávek dlužníky (odběrateli) vyúčtována a po odečtení poplatků a úroků je mu doplacena zbývající částka. U tohoto typu existuje zpětný postih věřitele, který se poté podílí, po určité době, na vymáhání pohledávky a na deficitu faktora. Tuzemský bezregresní factoring – Jedná se o totožný produkt jako tuzemský regresní factoring s rozdílem, kdy pohledávky jsou pojištěny a při nevůli dlužníka uhradit závazek, není původní věřitel postižitelný. Dodavatel však musí uhradit poplatek za vyřízení pojistných limitů pojišťovnou. Exportní factoring – transakce probíhá zpravidla mezi 4 subjekty, kdy mezi dodavatelem, odběratelem a bankou figuruje i spřízněná banka v zemi odběratele. V první fázi proběhne obchod mezi dodavatelem a odběratelem, pohledávky z tohoto vztahu jsou postoupeny bance v zemi dodavatele a ta doklady postoupí bance do země odběratele. Ve druhé fázi je vyplacena záloha dodavateli. Dále po zaplacení pohledávky odběratelem bance v zemi jeho působení je vyplacena dodavateli i zbývající část z hodnoty pohledávky snížená o diskontní sazbu a poplatky. Doplňkové financování – bankovní společnost může nabídnout další finanční služby v oblasti factoringu. Banka se lépe přizpůsobuje dalším požadavkům společností a může jim poskytnout prostředky na nákup materiálu a jiných nezbytností při příjmu objednávky dodavatelem. Tyto prostředky poskytuje oproti např. zástavě skladových zásob. Inkasní služby – po vyčerpání všech zákonných krátkodových možností dobytí pohledávky, banka nabízí služby svých partnerů nebo dceřiných společností, které pohledávku vymáhají po její splatnosti, často časově náročnými metodami (soudně, exekucí). Správa a inkaso pohledávek (management pohledávek) – jedná se o službu, kdy administrativní zatíženost se správou pohledávek předá firma bance. Banka pak zajišťuje - 51 -
upomínkování dlužníků, vede statistiky o platební morálce odběratelů, odstraňuje jazykové, kulturní a časové bariéry. eFactoring – jedná se o doplňkový produkt k factoringu. Banka tak klientovi zajišťuje on-line přístup ke svým pohledávkám, kdy může sledovat jejich plnění. Zároveň mohou klienti postupovat bance pohledávky elektronicky. Modifikovaný (bilanční) factoring – je využíván k zlepšení poměrových ukazatelů finanční analýzy. Factoring nezvyšuje úvěrovou angažovanost podniku a je tedy využíván společnostmi, které se již nechtějí více zadlužovat úvěry k překlenutí nesouladu finančního toku. Jedná se spíše o vlastnost než o druh factoringu.
3.1.1.4.
Cenová charakteristika služeb factoringu
Factoringové instituce nemají pro reprezentativní účely stanovený ceník služeb. Vždy výsledná cena vychází z rizika a objemu postoupených pohledávek. Úroky Úroky jsou stanoveny přirážkou k mezibankovní sazbě v rozmezí + 2% až 3,5%, pohybují se v rozmezích kontokorentního financování a stanovují se na základě denních zůstatků čerpaných záloh, tradičně k hodnotám 1M PRIBOR , EURIBOR nebo LIBOR. Poplatky Výše factoringového poplatku přímo odvisí od obratu pohledávek, spadá do něj i případná správa pohledávek. Banka nebo její dceřiná společnost si neúčtuje poplatek za zpracování smlouvy o factoringu a neplatí se závazková provize z nečerpané části limitu. V zásadě platí, že čím vyšší obrat, tím factoringový poplatek klesá, tzn., že zhruba z 1,4% při obratu cca 20 mil. Kč klesne na 0,2% z obratu. V zásadě se pohybuje v rozmezí 0,2 až 1,5 % . U bezregresního factoringu se účtuje navíc poplatek za převzetí rizika za nesplacení pohledávky dlužníkem v hodnotách cca 0,3 – 0,5% z hodnoty postoupených pohledávek. Jednorázový poplatek byl účtován u stanovení úvěrového limitu v rozmezí 500-2800 Kč a dále klient platí měsíční poplatek ve výši 117-240 Kč tzv. monitorovací poplatek za pohledávky. Nyní jsou tyto poplatky již zahrnuty ve factoringovém poplatku. Pokud by klient chtěl využít možnosti, kdy pohledávky jsou zpracovávány elektronicky a klient by k nim měl nepřetržitý přístup, připlatí si za tuto službu fixní částku ve - 52 -
výši 450 Kč měsíčně. S touto službou může klient sledovat platební morálku svých odběratelů a sledovat výši zálohy, kterou má možnost ještě čerpat. Samostatné poplatky se neplatí například za stanovení úvěrového či finančního limitu, za zajištění informací o odběratelích klienta aj. Tyto poplatky jsou již zahrnuty ve factoringovém poplatku a obsahují např. přenesené poplatky od pojišťovny. zdroj: http://www.csobfactoring.cz/,http://www.factoringcs.cz/,http://www.factoringkb.cz/,http://www.transfinance.cz/
3.1.1.5.
Nejvýznamnější poskytovatelé factoringu z BF institucí
ČSOB Factoring a. s. Společnost byla založena roku 1992 pod názvem O.B. Heller jakou součást Československé obchodní banky a Heller International Group. Společnost byla založena v Chicagu v roce 1919 Waltrem Hellerem. V roce 1993 jako první společnost na trhu nabízela služby v oblasti financování zejména tuzemských pohledávek. V roce 2006 se společnost Československá obchodní banka stala jediným akcionářem společnosti. Společnost si dlouhodobě udržuje svůj trend v podílu na trhu ve výši 20% a dosahuje obratu postoupených pohledávek cca 26 mld. Kč. ČSOB Factoring je zakládajícím členem Asociace factoringových společností a členem České leasingové a finanční asociace. Factoring České spořitelny, a.s. Společnost vznikla v roce 1997 a jejím základním posláním bylo financování vzájemného česko-slovenského obchodu. Společnost se vyvíjí velmi dynamicky a usilovně se snaží o dosažení prvního místa na trhu factoringu. Společnost Factoring České spořitelny iniciovala založení Asociace factoringových společností v České republice a je členem největších sítí factoringových organizací na světě Factors Cahin Internatioval a International Factors Group. Zdroj: SATO, Alexej. Faktoring - alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti v zahraničním obchodě. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, 2001. ISBN 80-245-0208-9.
- 53 -
Transfinance, a. s. Společnost Transfinance, a. s. vznikla v roce 1991, jejím výhradním akcionářem je společnost BRE BANKS, S.A. nebo-li dceřiná společnost Commerzbank AG. Společnost vznikla k financování provozního kapitálu pro malé a střední podniky u tuzemských a zahraničních pohledávek. Společnost je jedním ze zakládajících členů České Asociace factoringových společností a České leasingové a finanční asociace. Factoring KB, a. s. Společnost vznikla jako dceřiná společnost Komerční banky, a. s. v roce 1997. Factoring KB patří od svého založení do Finanční skupiny Komerční banky a od roku 2002 též do skupiny Société Générale (SG). Členství společnosti v této skupině je důležité pro její rozvoj a spolupráci s ostatními členy skupiny doma i v zahraničí. Factoring KB úzce spolupracuje s KB v oblasti akvizicí a řízení rizik. Zdroj: http://www.factoringkb.cz/profil.html
NLB Factoring, a. s. „Společnost NLB Factoring, a.s., vznikla v roce 1994 a v současnosti se řadí mezi pět nejvýznamnějších factoringových společností v ČR. Hlavní aktivitou společnosti je poskytování
provozního
financování,
zejména
factoringu.
Od roku 2001 patří NLB Factoring, a.s., do finanční skupiny nejvýznamnější slovinské banky - Nova Ljubljanska banka, d.d., Ljubljana. Nova Ljubljanska Banka je největší slovinskou bankou
se
silným
zastoupením
v
ostatních
zemích
bývalé
Jugoslávie.
NLB Factoring, a.s., jako jediná factoringová společnost na českém trhu, je členem obou prestižních světových asociací factoringových společností Factors Chain International a International Factors Group, tím má zajištěn přístup ke světovému know-how a zejména partnerům na všech kontinentech. Rovněž je členem Asociace factoringových společností ČR a České leasingové a finanční asociace.“27
27
http://www.nlbfactoring.cz/index.asp?akce=o_nas&akce2=kdo_jsme
- 54 -
3.1.2. Nebankovní poskytovatelé factoringu Nebankovní poskytovatelé factoringu nemají přesně vymezeny požadavky na klienta v souvislosti s poskytnutím služby factoringu, jsou více připraveni riskovat a jít do rizika spojených s nevůlí odběratele pohledávku uhradit. Zaměřují se preferenčně na bonitu dlužníků. V globálu více preferují bezregresní factoring, kdy si pohledávku mohou vymáhat sami soudní cestou, ale neznamená to, že se brání poskytováním i jiných finančních služeb na zajištění požadavků svých klientů. V zásadě je pravdou, že pokud se stane prodlení úhrady pohledávky u faktoru (BF instituce), lze se vždy nějak domluvit. BF instituce nemají zájem na likvidaci podniku, proto za vyšší „cenu“ vyjde dlužníkovi více vstříc a je zde vyšší reálná šance se domluvit na jiných podmínkách smlouvy. Oproti tomu nebankovní poskytovatelé factoringu v roli faktora tyto praktiky nevykonávají, většinou jsou to daleko menší firmy oproti kolosům bank, proto na dlužníka všemi dostupnými prostředky tlačí, aby uhradil.
3.1.2.1.
Posouzení atraktivity pohledávek
Nebankovní poskytovatelé factoringových služeb se zaměřují na bonitu odběratelů obdobně jako bankovní poskytovatelé. Avšak oproti „kolosům“ nevypovídají známky rizikové elasticity tak výrazně. V některých případech ani netrvají na sepsání factoringové smlouvy, vystupují na trhu velmi sebevědomě a svým klientům vycházejí maximálně vstříc.
3.1.2.2.
Charakteristika firem vhodných pro nebankovní factoring
Malé firmy a začínající podnikatele bez bankovní historie – historie podnikatelské působnosti na trhu je zapotřebí pro stanovení bonity klienta, ale z hlediska rizika je hodnocena především bonita odběratelů, která určuje také výši úvěrového rámce k čerpání Není rozhodující bonita dodavatele ale bonita odběratelů (dlužníků) Měsíční obrat firmy min. 300 tis. Kč – nebankovní poskytovatelé factoringu přistupují k mnohem menším objemům finančních prostředků, které mají být přes factoring
- 55 -
čerpány. Odlišují se tak od konkurence a v některých situacích tak získávají výhodné postavení na trhu. Klient může dostat zálohu na objednávku v budoucnu vzniklou – jedna z předností nebankovních poskytovatelů, zálohy ale nejsou nikterak vysoké a čerpají se zpravidla v rámci úvěrových produktů Problémoví odběratelé – hodnotí se hledisko problémových odběratelů, kteří nejsou charakterističtí neplacením závazků, ale pozdní úhradou svých závazků Ve většině případů poskytnutí zálohy z nominální hodnoty pohledávky do 24 hod. Zálohy ve výši 80 – 95% pohledávky – individuálně řešeno na míru klientových potřeb
3.1.2.3.
Nabídka factoringových služeb
Expres factoring – obdobné jako eFactoring, komunikace mezi faktorem a klientem probíhá prostřednictvím elektronické pošty se zaručeným elektronickým podpisem, kdy je klient přímo obeznámen s inkasem svých postoupených pohledávek. Tuzemský factoring – dodavatel i odběratel jsou ze stejné země, finanční instituce zde působí v roli faktora ze strany dodavatele. Definuje stejné možnosti jako u BF institucí. Zahraniční factoring – dodavatel či odběratel jsou z odlišných zemí, v procesu postoupení figurují dvě banky v zemích účastníků smluvené transakce. Definuje stejné možnosti jako u BF institucí. Flexi factoring – stanovení úvěrového rámce a jeho čerpání dle potřeb klienta, možno i přerušení čerpání na stanovenou dobu dle smluvních podmínek Sezónní factoring – jedná se o factoring užívaný na sezónní podnikatelské aktivity podnikatelů, například v období Vánoc, Velikonoc, letní sezóny aj. Bilanční factoring – využití factoringu z důvodu vylepšení poměrových ukazatelů finanční analýzy, kdy není zatížena úvěrová politika podnikatelského subjektu.
- 56 -
Mini factoring – služba je poskytována na menší objemy postupovaných pohledávek, většinou se používá jen na velmi krátké období v hodnotách od 100 tis. Do 400 tis. Kč Financování aktiv – financování provozních záležitostí firmy – financování na základě potvrzené objednávky odběratelem.
3.1.2.4.
Cenová charakteristika služeb nebankovního faktoringu
Výše úhrady za poskytované služby se liší především rizikem. Vzhledem k faktu, že tyto organizace téměř „vyhledávají“ rizikové odběratele, cena za služby odráží především tento faktor. Přesnější či přibližnou částku jednotlivé společnosti neuvádějí, vždy stanovují cenu individuálně. Některé společnosti, které nechtějí odradit potencionálního klienta ihned, výši poplatků uvádějí v teoretických měřítkách, pouze podotknou, že výsledná částka sjednaná za odkup pohledávky se skládá z poplatku a určitého procenta z objemu postoupených pohledávek. Jiné společnosti uvádějí, že mají stanovené procentuální vyjádření, které zahrnuje veškeré poplatky za správu, inkaso a ostatní služby týkající se factoringu. Tato sazba se pohybuje cca od 3,5 do 4% z celkového objemu pohledávek. Na tuto sazbu a její snížení (popř. zvýšení) má minimální vliv objem postoupených pohledávek.
- 57 -
3.2. Forfaiting poskytnutý dceřinou společností bank Pravdou je, že velké množství bank nebo jejich dceřiných společností, jež se zabývají factoringem, současně poskytují i možnost využití forfaitingu prostřednictvím společnosti se kterou dlouhodobě spolupracují. Bohužel přístupnost informací je v tomto případě mnohem náročnější, protože sjednání služby se odvíjí od individualit klientů. Některé společnosti pro příležitost využití forfaitingu využívají služeb finančních společností, které jsou vyhrazeny právě pro tento druh služby. V praxi to znamená, že prodávají služby svého obchodního partnera jehož hlavní náplní podnikatelské činnosti je právě forfaiting.
3.2.1. Charakteristika firem Firmy vhodné z pohledu forfaitéra ke sjednání forfaitingové spolupráce: Splatnost pohledávek min . 45 dní – 5 let - zahraniční finanční subjekty uvádějí splatnost 180 dní – 7 let Objem pohledávek min. 1 mil. Kč - zahraniční finanční subjekty uvádějí 100K – 100M USD nebo 100 000 EUR Až 100% financování pohledávky – zřídka užívané financování, kdy dokrytí forfaitingového poplatku podnikatelský subjekt zaplatí až po ukončení celé transakce postoupení včetně inkasa Obchodování se zahraničními subjekty Neznámé prostřední zahraničních zákonů a tradic – zabránění nedorozumění plynoucí z neznalostí zvyků, tradic a legislativních opatření Zlepšení finančního toku podniku - při investičních projektech podniku Vyšší hodnoty dodávky Možnost uplatnění na sekundárním trhu (Londýn) – pohledávky lze uplatnit na sekundárním trhu, kde s nimi lze obchodovat
- 58 -
Forfaiting není zcela běžně používaným produktem v České republice. Společnosti proto využívají služeb mezinárodních forfaitingových společností, které mají detašovaná pracoviště v zemích Evropy.
3.2.2. Posouzení atraktivity pohledávky
Bankovní instituce nebo dceřiné společnosti posuzují pohledávku z obdobných hledisek jako u factoringu. Dalšími měřítky je posouzení důvěryhodnosti ručící banky, posouzení informací ze zahraniční země, její politické a legislativní situace, vývoj kurzu a nepsaná obchodní pravidla. Společnosti, které využívají těchto služeb, jsou převážně nadnárodní společnosti, které dodávají investiční celky či stroje a zařízení. Postupují se především dokumentární akreditivy s odloženou splatností, zřídka se postupují i faktury.
3.2.3. Nabídka forfaitingových služeb Převážně se jedná o jednorázovou transakci nikoliv o velkoobjemové postoupení. Banka nebo jiná forfaitingová instituce zajišťuje předepsané povinnosti v rámci uzavřené smlouvy před podepsáním kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem, např. posouzení správnosti a úplnosti dokladů k dokončení kontraktu.
3.2.4. Finanční náročnost Diskontní sazba u forfaitingu se skládá z 3M IBOR dle konkrétní měny ve které byl kontrakt dohodnut, z rizikové přirážky a z odměny pro forfaitéra, tzn. marže. Základem pro výpočet diskontní sazby je nominální hodnota pohledávky a celkový počet dní po které je částka úročena. Forfaitingový poplatek definuje individuální charakter klienta žádající o forfaiting. Není pevně stanovená sazba, v praxi hraje roli jméno klienta a zda-li využívá služeb opakovaně. V těchto případech je možná i sleva z poplatku.
- 59 -
Velmi citelný je forfaitingový poplatek u nižších částek jako 150 tis. EUR, jelikož výše poplatku není závislá od částky pohledávky, tzn. při postoupení 150 tis. EUR je forfaitingový poplatek téměř shodný jako když klient postupuje částku 500 tis. EUR.
3.2.5. Proces forfaitingu Samotný proces forfaitingové spolupráce by měl začínat již před uzavřením kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem. V praxi ale klienti přecházejí k postoupení pohledávek i při uzavření smlouvy. Forfaitingová společnost si od svého klienta nechá zaslat potřebné údaje: 1. název podnikatelského subjektu v roli kupujícího, 2. předmět prodeje, 3. způsob zajištění, 4. platební podmínky, 5. hodnota pohledávky, 6. možná rizika. V následujících krocích forfaitér zpracuje tzv. individuální nabídku, která odráží výše zmíněné skutečnosti a výši forfaitingového poplatku. Při akceptování této nabídky je již zpracována tzv. pevná nabídka, která obsahuje skutečnosti z nabídky individuální. Po uzavření smlouvy o forfaitingové spolupráci je obeznámen kupující, nejčastěji ze strany původního věřitele, o věřiteli novém. Předmětem sdělení jsou zpravidla také instrukce o čísle bankovního účtu, kam bude plnění směřováno. Pokud kupující dodá potřebnou dokumentaci k uzavření kontraktu bance, tzn. přepravní listy, pojištění, fakturu aj. zašle ručící banka plnění v souladu se smlouvou o akreditivu na účet forfaitéra. Tato závěrečná transakce může trvat 6 až 12 měsíců. Na straně druhé forfaitér zasílá sumu plnění dokumentárního akreditivu svému klientovi vzápětí po obdržení pokynu o uznání dokumentace.
- 60 -
3.3. Z pohledu malých a středních podnikatelů Jak již bylo výše zmíněno, finanční tok malých a středních podnikatelů bývá citlivější na výpadek peněžitého plnění z pohledávek mnohem více než u podniků s obratem nad 50 mil. EUR. Podnikatelské subjekty tuto mezeru v příjmech zaplňují zejména dvěma způsoby. První možností je úvěr. V závislosti na povaze potřeb finančních prostředků je poskytován jako krátkodobý, vhodný pro kontokorentní čerpání úvěrového rámce, či dlouhodobý investiční. Úvěr je pro většinu podnikatelů mnohem dostupnější než-li alternativa ve formě factoringu či forfaitingu. Ovšem deponování úvěrového produktu do finančních výkazů podnikateli zvyšuje úvěrovou angažovanost, tzn. zhoršuje poměrové ukazatele finanční analýzy a navyšuje stranu pasiv v rozvaze. V tomto případě musí podnikatelský subjekt plánovat do finančního toku i úroky z úvěru a náklady s úvěrem související. Předním problémem úvěrového financování je výše potřebné částky. Není pravidlem, že banka poskytne klientovi celou částku nutnou k překlenutí dočasné insolvence. Vyšší částky bývají zajištěny např. zástavním právem, které je možno uplatnit na pořizovanou movitou či nemovitou věc. Nevhodnou zátěží pro podnikatele také může být vysoká administrativní náročnost a delší doba schválení úvěru. Druhý způsob je využití možnosti factoringové či forfaitingové spolupráce. Tyto finanční služby nepředstavují pro podnikatele snadně dostupné financování. Factoringové a forfaitingové instituce mají příliš vysoké podmínky k zajištění pohledávek, které některé, hlavně menší podniky, nemají možnost zajistit či splnit. Tyto alternativy však představují efektivní systém pro externí řízení pohledávek a včasnou likviditu prostředků z pohledávek. Podnikatelské subjekty však nemají mnoho možností pro diktování si podmínek a factoringové a forfaitingové instituce omezují portfolio klientů svými dogmaty.
- 61 -
3.3.1. Požadavky podnikatelských subjektů
1. zápočty pohledávek (možnost započtení pohledávek pouze 0 – 10% z celkového objemu, což u některých podniků, které spolu úzce spolupracují a navzájem si dodávají produkty určené k další výrobě, není možné) 2. liberalizace poměru dodavatelů na celkovém saldu otevřených pohledávek (zmírnění podmínek u poměru dodavatelů na objemu otevřených pohledávek – prodej pohledávky za jedním odběratelem je pro factoringové společnosti rizikovější – vyšší factoringový poplatek) 3. nedostatečně vysoké zálohy určené k čerpání (zálohy se odvíjejí od ochoty pojišťovny zajistit výši plnění v případě nesplacení odběratelem, do poměrné výše ručí i banka) 4. nedosažení
na
faktoringovou
spolupráci
z důvodu
nízkého
obratu
(upřednostňovány podniky s obratem nad 20 mil. Kč z důvodu vysokých nákladů na obstarávání vícero malých podnikatelských subjektů. Ovšem v kumulativních měřítkách se malí podnikatelé podílí až 50% na celkových výkonech podnikatelské sféry, proto se tento segment stává více atraktivní pro factoringové a forfaitingové společnosti.) 5. rozšíření segmentu působení (factoringové i forfaitingové společnosti se zaměřují především na ty obory a odvětví, které představují vysoký zisk ze spolupráce např. technologický a technický průmysl, strojírenství nebo farmacie.) 6. sankce a podmínky smlouvy (sankce a pokuty odvíjející se od podmínek smlouvy a všeobecných obchodních podmínek (VOP). VOP nejsou u forfaitingové spolupráce, což může vést forfaitéra k otevřenějšímu přístupu a k diskuzi ohledně smlouvy.) 7. vysoké poplatky (pro mikro či malé podnikatelské subjekty, kteří by této spolupráci rádi využily je existence vysokých poplatků zastrašující) 8. reklamace (poměr reklamací nesmí přesáhnout určité % z dodávky, popř. z obratu postupovaných pohledávek, v některých případech např. u pásové výroby může k této problematice dojít) 9. požadavky na vnitřní management a systém řízení uvnitř podniku (požadavek k nespřízněnosti osob u dodavatele a odběratele od finančních institucí)
- 62 -
10. účetnictví (faktury a jiné instrumenty užívané při dodávce/odbírce se musí řídit požadavkem té dané spolupráce, podmínky a náležitosti tedy podléhají faktorovi či forfaitérovi)
- 63 -
3.4. Konkrétní podmínky malého a středního podnikání 3.4.1. Factoring U vybraného poskytovatele factoringu, nejlépe z oblasti dceřiných společností bankovního sektoru, vyplníme dotazník ohledně struktury odběratelů, které bychom z různých důvodů rádi nechali postoupit. Dotazník lze vyplnit na stránkách požadovaného faktora a zaslat internetovou cestou k posouzení.
Klient:
Farmatic, a. s.
Činnost:
Výroba a prodej farmaceutických zařízení, výroba a distribuce náhradních dílů, výroba farmaceutických léčiv
Obrat 2010 celkem: Kč
105
mil.
Obrat 2009 celk.: Kč
100
mil.
Obrat 2008 celk.: Kč
89
mil.
Údaje v tomto rámečku se týkají pouze odběratelů pro zahrnutí do factoringové spolupráce:
Obrat ČR:
Obrat SR:
0 mil.
Obvyklé platební podmínky (ve dnech):
90 dní
Skutečná dnech):
6,4 mil.
průměrná
návratnost
Min./max. hodnota faktury (v tis. Kč):
Obrat export:
(ve 95 dní
200 tis. /3 000 tis.
- 64 -
4,6 mil.
Počet odběratelů:
5
Očekávaný počet faktur (za rok):
12
Podíl dobropisů a zápočtů (v %):
5%
ODBĚRATELÉ: Analýza pohledávek k
01
/ 09
/ 2011 v tis. Kč
ČR
SR
EXPORT CELKEM
Před splatností
5 000
0
4 600
9 600
Po splatnosti do 30 dnů
1 400
0
0
1 400
6 400
0
4 600
11 000
Po splatnosti 31-60 dnů Po splatnosti 61-90 dnů Po splatnosti 91-180 dnů Po splatnosti nad 181 dní CELKEM
- 65 -
Pět největších odběratelů:
Pět největších odběratelů:
% ze salda otevřených pohledávek k 01 / 09 / 2011
Firma
% z obratu za rok 2010
Firma
AG spol. s. r. o.
10,5
AG spol. s. r. o.
65
KoNtra, s. r. o.
2,1
NoNtra, s. r. o.
7
Medic. a. s.
9,45
Medic a. s.
3
Moneta, a. s.
6,3
Moneta, a. s.
20
Werger, a. s.
5,56
Werger, a. s.
5
Informace o odběratelích factoringová společnost posoudí a pozve klienta k případnému řešení podmínek smlouvy. Klientovi sdělí předběžnou částku, kterou by mohl čerpat v rámci úvěrového limitu a dále předběžnou diskontní sazbu. V rámci plynulé spolupráce rovněž nabídne související produkty např. e-factoring (e-pohledávky) nebo pojištění, správy pohledávek či jiné. Na základě získaných informací factoringová společnost vygeneruje ze systému nabídku včetně doprovodných služeb k factoringu. Nabídka obsahuje procentní vyjádření finančních prostředků, které se strhnou z částky pohledávky jako odměna za poskytnutí factoringu a dále prostředky, které budou poskytnuty jako záloha postupiteli. Součástí finální smlouvy o postoupení pohledávky je částka zaplacená jako odměna faktorovi a částka, která může být čerpána jako záloha do data zaplacení postoupené pohledávky dlužníkem. Dále stanovení diskontní sazby a způsob výpočtu diskontní sazby z čerpané částky zálohy, sankce či úroky z prodlení z nevypořádaných záloh. (příloha č. 1 a 2)
- 66 -
Tabulka č. 10. Úrokové sazby na finančních trzích
Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=2&p_sestuid=462 &p_uka=2%2C7&p_strid=AAF&p_od=201108&p_do=201110&p_lang=CS&p_format=4&p_decsep=%2C
Částka fixována do smlouvy o factoringové spolupráci vychází ze sazby 1M PRIBOR pro konkrétní případ, kdy transakce probíhá v korunách českých. Tato částka je užívána pro objem pohledávek za tuzemskými odběrateli. Sazba 1M EURIBOR je užívána pro pohledávky za zahraničními subjekty.
- 67 -
3.4.1.1.
Bezregresní exportní factoring
Saldo otevřených pohledávek:
184 tis.
Doba splatnosti:
90 dní
Factoringový poplatek:
0,8%
Měna:
eur (€)
Referenční sazba:
3M EURIBOR (ke dni 5.9. 2011) 1,54% p.a. + 3,54 % p.a.
Riziková přirážka:
1,1% p.a.
Disponibilní rámec pro financování 85%:
156,4 tis.
Náklad jako procento z obratu:
6,98%
Bezregresní exportní factoring BF instituce ohodnotila (resp. finanční pojišťovna) na úvěrový limit ve výši 156,4 tis. EUR. Vnitřní výnosové procento tvoří 15,13% pro forfaitingovou společnost (viz příloha č. 3.).
3.4.1.2.
Bezregresní tuzemský factoring
Saldo otevřených pohledávek:
6 400 tis. Kč
Doba splatnosti:
90 dní
Factoringový poplatek:
0,3% p.a.
Měna:
Kč
Referenční sazba:
3 M PRIBOR(ke dni 5.9.2011) 1,17% p.a. + 3,26% p. a.
Riziková přirážka:
1,2% p. a.
Disponibilní rámec pro financování 85%:
5 440 tis. Kč
Náklad jako procento z obratu:
5,93%
- 68 -
Regresní tuzemský factoring BF instituce ohodnotila (resp. finanční pojišťovna) na úvěrový limit ve výši 5 440 tis. Kč. Vnitřní výnosové procento tvoří 12,22% pro forfaitingovou společnost. (viz příloha č. 4.) Společnost získá prostřednictvím factoringu disponibilní prostředky během několika dní po sepsání smlouvy a zlepšuje tak svůj finanční tok a pozici na trhu. Pohledávky dle sjednaných náležitostí postupuje BF instituci. Odběratel/dlužník je o sepsání factoringové spolupráce neprodleně informován od factoringové společnosti či od dodavatele/věřitele. Po řádném postoupení všech sjednaných pohledávek factoringová společnost provede vyúčtování factoringových operací včetně doprovodných služeb a klientovi zašle doplatek do výše salda otevřených pohledávek.
3.4.1.3.
Vyúčtování záloh
Exportní factoring Saldo otevřených pohledávek:
184 000,00 €
Maximální částka zálohy:
156 400,00 €
Maximální výše uhrazeného factoringového poplatku:
23 665,95 €
Dokrytí do výše salda otevřených pohledávek klienta:
3 934,05 €
Vyúčtování:
3 934,05 € Tuzemský factoring
Saldo otevřených pohledávek:
6 400 000,00 Kč
Maximální částka zálohy:
5 440 000,00 Kč
Maximální výše uhrazeného faktoringového poplatku:
664 669,95 Kč
Dokrytí do výše salda otevřených pohledávek klienta:
295 330,05 Kč
Vyúčtování:
295 330,05 Kč
- 69 -
3.4.2. Náklady podniku s administrací při nepoužití factoringových služeb Náklady spojené s řízením a managementem pohledávek přímo odvisí od oboru ve kterém se podnikatelský subjekt nalézá a od množství odběratelů. K možnosti porovnání předpokládáme, že podnikatelský subjekt monitoruje pohledávky ve výši 10 mil Kč. (viz příloha č. 5.) Náklady spojené s realizací vlastního řízení pohledávek ve firmě
2 350 tis. Kč
Náklady na prevenci Částka zahrnuje roční náklady spojené s pořízením a agendou kolem monitorovacího softwaru, dále náklady na interní dokumentaci k pohledávkám a systém hodnocení rizikových pohledávek. Náklady na monitorování V souvislosti s monitorováním jsou začleněny náklady na super hrubou mzdu zaměstnanců, kteří se softwarem pracují a náklady na nákup externích informací popř. i náklady související s externí analýzou speciální firmy. Náklady na vymáhání Představují
částky
vymezené
na
administrativní
zatíženost
s nedobytnými
pohledávkami, kdy se zasílají dopisy tzv. „pokus o smír“, sjednání právního zastoupení, legislativní řešení atd. Tyto výdaje se v průběhu let monitorování mění, např. nákup softwaru je jednorázový náklad, stejně tak jako náklady na právní služby se chovají konstantně v závislosti na objemu nedobytných pohledávek. Společnost, která využije factoringu v závěru spolupráce dokáže samostatně posoudit, zda-li využití této služby bylo pro společnost přínosné či nikoliv. Posouzení vychází ze zhodnocení situace, která je při využití aktuálního factoringu a která by nastala při jeho nevyužití. Další kritérium zhodnocení factorigové spolupráce spočívá ve zhodnocení tzv. „nákladů ušlých příležitostí“.
- 70 -
3.4.3. Krátkodobý úvěr
Sjednaná výše úvěrového limitu:
10 000 000 Kč
Úrok 1M PRIBOR + přirážka
12,20% p.a.
Roční poplatek za vedení účtu:
3 600 Kč
Poplatek za zpracování:
50 000 Kč
Doba úročení:
360 dní
Roční náklady celkem:
1 220 000,00 Kč
Částka nákladů na krátkodobý úvěr:
1 273 600, 00 Kč
Pokud zvolíme možnost využití alternativy krátkodobého úvěru, částka na úrocích včetně poplatků bude ve výši 1 273 600 Kč. (viz příloha č. 6.)
3.4.4. Kontokorentní financování Sjednaný kontokorentní úvěrový rámec:
10 000 000 Kč
Úrok 3M PRIBOR + přirážka
18 % p. a.
Roční poplatek za vedení účtu:
3 600 Kč
Poplatek za zprostředkování:
5 000 Kč
Doba úročení:
360 dní
Roční náklady celkem:
1 234 194 Kč
Částka nákladů na kontokorentní financování:
1 242 794 Kč
Pokud částku ve výši 10 000 tis. bude chtít podnikatelský subjekt čerpat v rámci kontokorentního financování, tato možnost (s ohledem na modelový příklad) bude vycházet na 1 242 794 Kč. (viz příloha č. 7.)
- 71 -
3.4.5. Porovnání a hodnocení výsledných hodnot Pro účely porovnání využití factoringu, krátkodobého úvěru nebo řízení pohledávek interním oddělením v podniku je nutné analyzovat nejen náklady, ale také potřeby podniku. Požadavek podnikatelského subjektu bylo financování postoupenými pohledávkami či úvěrem do výše 11 mil. Kč. Tabulka č. 11. Porovnání factoringu, krátkodobého úvěru, kontokorentního účtu a vlastního řízení pohledávek
Alternativa
Maximální poskytnutá částka
Maximální náklady/rok
Procentní vyjádření nákladů na celkovém objemu pohledávek
Úroková míra
Factoring*
9 306 900
1 249 810,56
13,43%
6,98% p. a. 5,93% p. a.
Vlastní řízení pohledávek Krátkodobý úvěr
-
2 350 000,00
23,5%
10 000 000 10 000 000
1 273 600,00 1 242 794,00
12,74% 12,43%
Kontokorentní účet
12,20%p. a. 18% p. a.
*přepočteno na Kč kurzem ČNB ke dni 26.3.2012 zdroj: http://www.prepocet.cz/meny/
Při tomto porovnání nelze vycházet jen z nákladovosti jednotlivých variant, ale také je nutné přihlédnout k požadavkům, které podnik k výběru alternativy vedlo. Jedná se pouze o modelové situace, v souvislosti s kontokorentním financováním byla částka čerpána v závěru roku, proto částka ve výši úroků nebyla tak vysoká. Kdyby celý objem kontokorentního limitu byl čerpán na začátku roku, byly by úroky o poznání vyšší, protože by se úroky platily za 360 dní do dne, kdy by suma kontokorentního limitu byla splacena do výše 10 mil. Kč, resp. na 0.
- 72 -
3.4.6. Forfaiting Z odvětví technologického průmyslu podnikatelský subjekt s názvem TECHNOL a. s. postupuje dokumentární akreditiv s odloženou splatností specializované finanční instituci zabývající se forfaitingem. Jedná se o pohledávku za zahraničním odběratelem, který nakupuje investiční celky strojírenského typu na budování výrobních hal. Předmětem koupě je jeřábní stroj v pořizovací ceně za 50 mil. Kč. Doba splatnosti pohledávky plynoucí z tohoto kontraktu byla ve smluvních podmínkách dohodnuta na 12 měsíců a proces nákupu je ošetřen zajišťovacím instrumentem v podobě dokumentárního akreditivu.
3.4.6.1.
Proces forfaitingu
Forfaitingový proces začíná již při vyhledání forfaitingové společnosti. Již v této chvíli dodavatel postupuje tak, aby mohla být pohledávka postoupena forfaitérovi. Při sepsání smlouvy a vložení podmínek diskontní sazby je odběratel seznámen se skutečností, že pohledávka za produkt či službu, na kterou byl uzavřen kontrakt, bude postoupena forfaitérovi. Forfaitér se pro potřeby sepsání forfaitingové spolupráce obeznamuje s několika skutečnostmi. Tyto skutečnosti začleňuje do smlouvy o postoupení pohledávky a stanovuje diskontní sazbu. V souvislosti s těmito procesy je zadáno i číslo bankovního účtu, na jehož vrub je připsána inkasovaná částka.
Obchodní název společnosti:
Sukiennik International, s.r.o.
Země obchodní společnosti:
Polská republika
Finanční výši postupované pohledávky:
2 000 tis.
Měna pohledávky:
eur (€)
Název banky zajišťující garanci:
Raiffeisen Bank Polska S.A.
Druh a charakteristika zboží:
výškový jeřábní strojní systém
Termín dodání:
28. září 2011
Platební podmínky: 12 měsíců po dodání, montáži, školení a zkušebním provozu - 73 -
3.4.6.2.
Stanovení diskontní sazby forfaitingu
Při stanovení diskontní sazby Deferred L/C hraje významnou roli země odběratele, výše rizika a sazba EURIBOR. Částka stržená z celkové hodnoty pohledávky je maximální a neměnná vzhledem k tomu, že se nejedná o zálohu a výše diskontu se neodvíjí od výše čerpání záloh. (viz příloha č. 8.) Referenční sazba 3 M EURIBOR (28. Září 2011)
2,07% + 3,1% p.a.
Riziko země
1,52%
Marže pro forfaitéra
1,75%
Diskont pro forfaitingovou operaci
8,44%
Částka stržená z hodnoty pohledávky
174 427 €
Po sepsání smlouvy je kontaktován odběratel a seznámen se skutečností forfaitingové spolupráce. Seznámena je taktéž banka v zemi odběratele, která vystavila dokumentární akreditiv pro tento kontrakt. (viz příloha č. 9.) Tabulka č.12.Úrokové sazby na finančních trzích
Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=2&p_sestuid=462 &p_uka=7%2C8&p_strid=AAF&p_od=201010&p_do=201011&p_lang=CS&p_format=4&p_decsep=%2C
- 74 -
Sazba 1 R PRIBOR je užívána výjimečně, záleží na domluvě obou stran. Pro tento případ byla použita kvůli zjednodušení příkladu.
3.4.6.3.
Vyúčtování forfaitingové spolupráce
Raiffeisen Bank Polska S.A. obdrží po dokonání potřebných procesů kontraktu dokumentaci ohledně doručení, předání a zajištění předmětu smlouvy mezi odběratelem a dodavatelem. Tato dokumentace musí být předána do určitého data od podpisu kupní smlouvy a je předmětem šetření. Banka se zaměřuje především na správnost, úplnost a pravost dokumentů, popřípadě si vyžádá od dodavatele některá vysvětlení či doprovodné instrumenty. Pokud analýza dokumentů, která trvá mezi 15 dni a 1 měsícem vykáže známky pochybení, avizuje banka svému klientovi/kupujícímu a také forfaitingové společnosti, že plnění dokumentárního akreditivu nebude poskytnuto.
V opačném případě, je-li vše v pořádku,
avizuje potvrzení dokumentů. Forfaitingová společnost na avízo reaguje zasláním plnění z dokumentárního akreditivu svému klientovi/dodavateli. Prostředky jsou sníženy o forfaitingový poplatek a tímto závěrem je forfaitingová spolupráce dokonána. Forfaitingová společnost obdrží od Raiffeisen Bank Polska S.A. plnění ve výši dokumentárního akreditivu v období do 1 roku. Pokud současně faktor emituje cenné papíry na sekundárních trzích, předmětný dokumentární akreditiv může být taktéž uplatněn. Společnost TECHNOL a. s. vykazuje ve svých finančních výkazech plnění z pohledávky ve výši 1 826 tis. € a forfaitingová společnost vykazuje nominální hodnotu emitovaného cenného papíru ve výši 2 000 tis. €. Společnost TECHNOL a. s. uhradila ze své pohledávky částku faktoru ve výši 174 tis. €. (viz příloha č. 8.)
- 75 -
3.4.7. Dlouhodobý úvěr Výše úvěru
50 000 tis. Kč
Úroková sazba
4,30% p. a.
Poplatek za vyřízení žádosti
250 000 Kč
Vedení účtu
300 Kč
Doba trvání úvěru
10 let
Maximální náklady
12 855 550,82 Kč
Maximální náklady zahrnují úroky zaplacené po dobu 10 let (viz příloha č. 10.), dále poplatek za vyřízení žádosti a vedení účtu po 10 let splácení úvěru.
3.4.8. Porovnání výsledných ukazatelů dlouhodobého úvěru a forfaitingu
Při porovnání nelze vycházet pouze z výsledků, jež nám nabízí tabulka č. 13. Dlouhodobý úvěr nabízí velmi příznivou diskontní míru, ale je třeba zvážit, po jakou dobu chce podnikatelský subjekt úvěr splácet, jelikož platí, čím delší splátkové období, tím vyšší je částka uhrazena na úrocích. Tabulka č. 13. Porovnání výsledných ukazatelů dlouhodobého úvěru a forfaitingu
Alternativa
Maximální poskytnutá částka
Maximální náklady
Procentní vyjádření nákladů
Úroková míra
Forfaiting
50 mil. 50 mil.
4 313 tis.* 12 856 tis.
8,62 % 25,71 %
8,44% p. a. 4,30% p. a.
Dlouhodobý úvěr
*přepočet na Kč dle sazebníku ČNB ke dni 25. Března 2012, zdroj: http://www.prepocet.cz/meny/
Tabulka č. 13 operuje u dlouhodobého úvěru s obdobím 10 let při úrokové míře 4,30% p.a., pokud bychom úrokovou míru stanovili jako konstantu a operovali pouze s roky, po které je nutno dlouhodobý úvěr splácet, nabídla by se nám výhodnější varianta s dobou splatnosti po 5 let. (viz příloha č. 11.) U této varianty by podnikatel zaplatil částku 6 631 tis. Kč na úrocích.
- 76 -
Postup bankovních institucí bohužel s touto tezí nekoresponduje. Zpravidla při kratší době splatnosti roste úroková míra, při delší době splatnosti úvěru, úroková míra klesá. Je na zvážení každého podnikatelského subjektu, která varianta je přínosná. Ačkoliv je forfaiting nákladnější, představuje stále rychlejší a v porovnání s dlouhodobým úvěrem na 10 let výhodnější možnost zajištění solventnosti.
- 77 -
4. Analýza rizik využití factoringu, forfaitingu a krátkodobého úvěru Pro potřeby zjištění rizik využití factoringu, forfaitingu a krátkodobého úvěru je nutné začlenit i dlouhodobý úvěr. V souvislosti s vlastnostmi jednotlivých produktů můžeme posuzovat a analyzovat užití factoringu a krátkodobého úvěru a forfaitingu a dlouhodobého úvěru. Nikoliv však forfaiting s krátkodobým úvěrem. Factoring a forfaiting ve své podstatě rizikům plynoucích z kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem zamezují, avšak i zde jsou nepředvídatelné či lehce přehlédnutelné okolnosti.
4.1. Rizika plynoucí ze smlouvy či obchodních podmínek k factoringové a forfaitingové spolupráci 4.1.1. Factoring
1. Klient factoringové společnosti přebírá riziko za nesplacení dlužné částky odběratelem. Tento vztah mezi factoringovou společností a klientem/dodavatelem je definován převážně v obchodních podmínkách (viz příloha č. 1, odstavec 2. obchodních podmínek k factoringové smlouvě), které jsou nedílnou součástí smlouvy o factoringové spolupráci. Faktor, na tomto základě, může vyzvat svého klienta k plnění nejdříve po nesplnění závazku odběratelem 90 den. Náklady, které vzniknou faktoru v souvislosti s vymáháním pohledávky do této doby, tedy do 90 dne po splatnosti pohledávky, hradí klient tarifně. 2. Klient
se
v obchodních
podmínkách
zavazuje,
že
v případě
vrácení
„zmetkovitého“ zboží zpět odběratelem je povinen vrátit část zálohy, resp. zálohu, která byla na základě této dodávky poskytnuta. 3. Klient se zavazuje v případě překročení zápočtů, reklamací a krácení plateb 10% hodnotu vrátit zálohu ve výši stanovené faktorem. (viz příloha č. 1. odstavec 4c) 4. Klient se zavazuje v případě nevypořádání záloh uhradit jednorázovou sankci či pokutu ve výši % podílu na nevypořádané záloze.
- 78 -
5. Dnem zahájení insolventního řízení klienta jsou splatné veškeré závazky peněžité i nepeněžité, které jsou u faktora vedeny s deklarováním snížení záloh či nevyplacení zálohy proti postoupené pohledávce.
4.1.2. Forfaiting V případě forfaitingu je milou skutečností, že neexistují žádné všeobecné obchodní podmínky. Tento fakt dává zavděk uvolněnější situaci při jednání o smluvních podmínkách, ale může také přispět k problémům plnění, jelikož veškeré podmínky a to jak psané tak nepsané jsou součástí smlouvy. Standardizovaná smlouva o forfaitingové spolupráci neexistuje, jsou jen některé náležitosti, které musí obsahovat. Problémem při plnění smluvních podmínek mohou být dva důležité body ve smlouvě o forfaitingové spolupráci. (viz příloha č. 9.) 1. Pojednává se především o včasné doložení potřebné dokumentace k realizaci a dokončení
kontraktu
v souvislosti
s uskutečněním
plnění
dokumentárního
akreditivu. V tomto případě lze sjednat náhradní termín nebo sjednat dodatečné předání zbývajících dokumentů. V rámci tohoto procesu se exportér zavazuje, že veškeré procesy proběhnou v rámci příslušných právních předpisů, v domluveném obsahu a znění a v souladu se zněním forfaitingové smlouvy. 2. V útrobách smlouvy je dále riziko nesplacení závazku vydavatelskou bankou. Pokud banka nesplní svůj závazek v rámci dokumentárního akreditivu z důvodu vlastní insolvence, není exportér/klient forfaitéra nikterak postižen. Pokud však vydavatelská banka nesplní svůj závazek dokumentárního akreditivu z důvodu oprávněným námitkám proti dokumentům, či disponuje soudním rozhodnutím nebo jiným instrumentem, který bezvýhradně mluví o nesouladu mezi dokumentárním akreditivem a příslušným stavem, je exportér povinen uhradit veškeré náklady a škodu.
4.1.3. Úvěr
Klient, který svým podpisem stvrzuje smluvní podmínky, zároveň stvrzuje všeobecně obchodní podmínky, které jsou nedílnou součástí smlouvy.
- 79 -
Bankovní subjekt na základě všeobecných obchodních podmínek má právo jednostranně měnit úrokové sazby s přihlédnutím k situaci na peněžním trhu a v souvislosti se svou obchodní politikou. Další možností bankovního subjektu, je skutečnost, že je oprávněn dle vlastního uvážení měnit úvěrový rámec kontokorentního účtu a to učiní v případě, kdy klient s touto skutečností nevysloví písemný nesouhlas.
4.2. Rizika plynoucí ze slovní terminologie Důležitým momentem ze kterého vychází povinnosti a práva účastníků je podepsání smlouvy o factoringové či forfaitingové spolupráci. V rámci forfaitingové spolupráce je nutné věnovat náležitou pozornost: 1. kdo hradí náklady dokumentárního akreditivu (v praxi je obchodní zvyklostí, že odběratel platí poplatky své bance za otevření dokumentárního akreditivu a dodavatel zaplatí poplatky své avizující bance) 2. jedná se o platbu dokumentárním akreditivem (odběratel splnil závazek tím, že svou banku zažádá o otevření dokumentárního akreditivu, pokud banka neposkytne plnění, ačkoliv ji byly předloženy veškeré náležité dokumenty, odběratel není povinen plnit mimo dokumentární akreditiv) 3. jedná
se
o
platbu
prostřednictvím
dokumentárního
akreditivu (formulace znamená, že v případě neuhrazení plnění dokumentárního akreditivu bankou je odpovědný za toto plnění odběratel i mimo dokumentární akreditiv) 4. forma akreditivu (odvolatelný vs. neodvolatelný) 5. charakteristika
dokumentů,
které
mají
být
bance
předloženy (podrobná charakteristika dokumentů včetně náležitostí jednotlivých dokladů) 6. je-li možné částečné/postupné čerpání dokumentárního akreditivu dle dodávek (při uzavření smlouvy lze podmínky změnit pouze písemně – zpoplatněno)
- 80 -
4.3. Úroková rizika – dlouhodobý úvěr Bankovní subjekty si do svých všeobecných obchodních podmínkách zahrnuly mimo jiné i klauzuli, která hovoří o možnosti změn úrokových sazeb v průběhu trvání úvěrového financování v souvislosti se změnami referenčních úrokových sazeb. Proti tomuto riziku se podnikatelské subjekty mohou ošetřit pomocí úrokových swapů. Úrokové swapy se zřizují mezi podnikatelským subjektem a bankou a odvozují se od referenčních sazeb jako pevně stanovené sazby k sazbám IBOR placené podnikatelem a sazbu IBOR + 1,5%, kterou platí naopak banka podnikatelskému subjektu. Po ročním období probíhá vyúčtování úroků. Například pro dlouhodobý úvěr by byla stanovena referenční sazba ve výši PRIBOR 6%. Podnikatelský subjekt se domluví na pevné sazbě ve výši PRIBOR 5%, tzn. že podnikatelský subjekt hradí dohromady PRIBOR 11% a banka PRIBOR 1,5%. Při zúčtování platí PRIBOR 11% - PRIBOR 1,5% = 9,5% je hrazeno podnikatelským subjektem. Při splatnosti úroků zároveň dochází k vyúčtování mezi podnikatelem a bankou dle skutečných hodnot PRIBOR.
4.4. Úvěrové riziko Každý podnikatelský subjekt se může během svého životního cyklu a fungování na trhu snáze dostat do situace, kdy momentálně nedisponuje potřebnou částkou finančních prostředků k úhradě splátky úvěru. V zásadě se této skutečnosti lze ubránit správným plánováním a diskontováním finančního toku společnosti, tak aby mezi příjmy a výdaji, resp. náklady a výnosy nevznikaly nekryté mezery. Další možností je zřízení pojistné smlouvy.
4.5. Riziko neatraktivních pohledávek Faktoringové a forfaitingové společnosti jsou založeny především k dosahování zisku. Ačkoliv podnikatel disponuje potřebným objemem pohledávek, které by za „normálních“ okolností byly pro tyto instituce atraktivní, může tomu být v souvislosti s hospodářským cyklem naopak. V období krize se tyto služby využívají více než je obvyklé, ale mohou - 81 -
existovat hospodářská odvětví či charakter krize (např. bankovního sektoru), kdy se tyto pohledávky stávají neatraktivními, protože zde existuje až příliš vysoké riziko jejich nedobytnosti.
- 82 -
5. Závěr Factoring a forfaiting neodmyslitelně patří k přeshraniční spolupráci a v podobě jaká je nám známá dnes se stávají trendem k zajištění rizik spojených s mezinárodním obchodem. Na trhu jak českém tak zahraničním se vyskytuje rozmanité množství institucí zajišťující služby v podobě factoringu. Jeden druh institucí je charakteristický tím, že je zřizován bankovním sektorem, resp. banka je jejím majoritním akcionářem, zatímco druhé instituce vyskytující se na trhu jsou zřizovány jako podnikatelské subjekty bez tohoto privilegia. Forfaitingové služby jsou charakteristické tím, že bankovní společnosti k této záležitosti sjednávají svého partnera, který s touto problematikou má zkušenosti a zpravidla disponuje detašovanými pracovišti v dalších zemích Evropy. Podnikatelský subjekt, který chce vyhledat instituci k factoringové či forfaitingové spolupráci má široké možnosti výběru a také, lze snadno vyhledat základní informace k fungování těchto služeb. Ačkoliv z této spolupráce mohou vzejít pro podnikatelské subjekty možná omezení, nevýhody či dokonce rizika, je factoring a forfaiting deklaračně nejvýhodnější možností jak rychle přejít do likvidního stavu a upevnit tak svoji pozici na trhu. V posledních letech také dochází k „uvolnění byrokratických požadavků“ v souvislosti s podmínkami factoringových a forfaitingových institucí k podnikatelským subjektům například na výši postupovaných pohledávek či na hospodářské výsledky klienta. V minulosti se finanční instituce více zaměřovaly na atraktivnější segment klientů představující především technická a technologická odvětví. Factoring představuje pro podnikatelské subjekty poměrně drahý způsob řešení svých likvidních potřeb, proto záleží na individuálních požadavcích a možnostech podnikatele. K atraktivitě tohoto produktu však přispívá skutečnost, že nezatěžuje úvěrovou angažovanost podnikatelského subjektu a tedy, podnikatelský subjekt se těší z příznivých ukazatelů finanční analýzy. Factoring však příznivě ovlivňuje také rozhodování vrcholového managementu podniku. U přeshraniční spolupráce eliminuje teritoriální a úrokové riziko, podnikatelský subjekt tak spolupracuje i s neprověřenými odběrateli. Alternativou k tomuto finančnímu produktu může být krátkodobý úvěr, který splňuje požadavky podnikatele v oblasti rychlé likvidity. Je-li tato potřeba pro podnikatele stěžejní, znamená úvěrový produkt pro podnikatele řešení své situace. Úvěrový produkt je pro většinu - 83 -
podnikatelských subjektů dostupnější oproti factoringu, avšak negativní skutečností je, že zvyšuje stranu pasiv v rozvaze a není vhodný k eliminaci rizik spojených s mezinárodní spoluprací. Finanční náročnost obou zmíněných finančních produktů resp. služeb nelze dogmaticky porovnávat. Factoring je oproti úvěrovému produktu dražší, ale představuje řadu výhod. Úvěrový produkt je dostupnější, ale v rámci ošetření rizik či jiných potřeb podnikatelského subjektu se chová rigidně. Jednou z vlastností, kterou úvěrový produkt neošetří a je předností factoringu, je řízení pohledávek. Tato služba je poskytována v rámci factoringové spolupráce a představuje snížení administrativní náročnosti s pohledávkami. Podnikatelské subjekty však zabezpečení inkasa svých pohledávek mohou zajistit vlastními prostředky. V rámci hierarchické struktury podnikatelského subjektu lze zajistit oddělení ke správě a řízení rizikových pohledávek. Náklady na zařízení tohoto oddělení jsou především v prvním roce vysoké, protože podnikatelský subjekt pořizuje softwarové vybavení a dlouhodobý hmotný majetek. V dalších letech se náklady omezují především na mzdové zabezpečení a justiční poplatky. Forfaiting představuje jednu z dalších možností podnikatelského subjektu, jak se vypořádat s riziky přeshraniční spolupráce a obdobně jako factoring disponuje vlastností nezatěžovat úvěrovou stránku firmy a eliminovat rizika. Objemy finančních prostředků, které jsou předmětem forfaitingové spolupráce, jsou ošetřovány zajišťovacím instrumentem např. v podobě dokumentárního akreditivu s odloženou splatností. Sporadicky je možné v rámci forfaitingové spolupráce diskutovat nad forfaitingovou smlouvou, neboť neexistují všeobecné obchodní podmínky a je tedy možné nad některými částmi smlouvy otevřeně diskutovat. Alternativní možností, která zajistí především likviditu podnikatelskému subjektu, může být v tomto případě opět úvěr. Úvěrový produkt vyřeší podnikateli přísun finančních prostředků. Může být využíván převážně v investičních a inovativních dlouhodobých plánech, kdy podnikatelský subjekt postrádá prostředky z důvodu dlouhodobé splatnosti pohledávky vysokého objemu. Nevýhodu opět představuje zatížení úvěrové politiky podniku. Komparace dlouhodobého úvěru a forfaitingu v tomto případě není taktéž přímo reálná. Forfaiting představuje dražší produkt oproti dlouhodobému úvěru, resp. pokud mluvíme o procentním vyjádření nákladů k poměru jednoho roku (lze mluvit o p. a.) představuje forfaiting nákladnější produkt než-li představuje dlouhodobý úvěr. Avšak pokud - 84 -
roční náklady dlouhodobého úvěru znásobíme počtem let splácení, představuje dlouhodobý úvěr nákladnější variantu. Ačkoliv factoring a forfaiting deklaračně zamezují rizikům plynoucích z mezinárodní spolupráce či zamezují rizikům z obchodních vztahů v tuzemsku, představuje i rizika, kterým podnikatelský subjekt musí čelit. Důležitou skutečností, jak těmto rizikům předejít je konzultovat smluvní podmínky factoringové či forfaitingové spolupráce s právním subjektem. Tímto způsobem nejúčinněji podnikatelský subjekt eliminuje riziko, že nastane neočekávaná situace, či že nenastane očekávaná situace. Toto riziko může představovat například zpětný postih klienta v případě neplnění pohledávky odběratelem, sankce v podobě zamezení výplaty záloh nebo zpětné vymáhání již proplacených záloh. V kontroverzních případech může finanční instituce odstoupit od smlouvy. Úvěr, především dlouhodobého charakteru sebou přináší možná rizika v období hospodářského cyklu, kdy bankovní instituce na základě všeobecných obchodních podmínek může v souvislosti s vývojem peněžního trhu měnit úrokové sazby, tzn. mění „cenu peněz“. Tato skutečnost přináší pro firmu riziko neočekávaných nákladů. Úrokové riziko lze eliminovat pomocí úrokových swapů. Základem pro zdravý růst a vývoj podnikatelského subjektu je rozhodování v podmínkách jistoty, tzn. za podmínek úplných a věrných informací.
- 85 -
Seznam použité literatury Publikace MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 3. přepracované vydání. Praha. Grada Publishing, a. s. 2003. 232 s. ISBN 80-247-0686-5 KALABIS ZBYNĚK. Bankovní služby v praxi. Brno. Computer Press, a. s. 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1 WAWROSZ PETR. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1. vydání. Lipník nad Bečvou. Jiří Motloch-Sagit. 1999. 336 s. ISBN 80-7208-106-3 SATO ALEXEJ. Aktuální otázky mezinárodního obchodu Faktoring – alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti v zahraničním obchodě. 1. Vydání. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze. 2001. 22s. ISBN 80-245-0208-9 MAREŠ STANISLAV. Zdroje financování podniku. 1 vydání. Vysoká škola finanční a správní. Praha. 2008. ISBN 978-80-7408-007-4 HES ALEŠ. Základy mezinárodního obchodu. 1. Vydání. Praha. Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze ve vydavatelství CREDIT Praha. 1996. 198 s. ISBN 80-213-0291-7 MORÁVEK TOMÁŠ. Ročenka finančního a kapitálového trhu v ČR 2001 top finance. SCHLOSSBERGER, O; HOZÁK, L; SOLDÁNOVÁ, M; VÍTKOVSKÝ, K; PETRUŽELOVÁ, V. Platební styk. 3. Přepracované vydání. Brno. CERM, akademické nakladatelství, s. r. o. 2000. ISBN 80-7265-036-X ŠEVČÍK ALEŠ. Bankovnictví I. 1. Vydání. Brno. Masarykova univerzita v Brně. 2002. ISBN 80-210 3019-4 KALÍNSKÁ EMILIE a kolektiv. Mezinárodní obchod v 21. Století. 1 vydání. Praha. Grada Publishing a. s. 2010. 232 s. ISBN 78-80-247-3396-8 DOLEJŠOVÁ MIROSLAVA. Zdroje financování malých a středních podniků. 1 vydání. Zlín. Martin Stříž, Bučovice. 2008. 74 s. ISBN 978-80-87106-17-4 (brož.) RADOVÁ, J; DVOŘÁK, P; MÁLEK, J. Finanční matematika pro každého. 5. Zcela přepracované vydání. Grada Publishing a. s. Praha. 2005. 288 s. ISBN 80-247-1230-X VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 122 s. ISBN 80247-0770-5. NEUMAIEROVÁ, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. ISBN 80-247-0125-1.
- 86 -
KNÁPKOVÁ, A; PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4 (BROž.).
Použité internetové adresy http://www.bibbyfinancialservices.cz/ http://www.factoringcs.cz/ http://www.factoring.cz/factoring.asp http://www.csobfactoring.cz/ http://www.factoringkb.cz/ http://www.nlbfactoring.cz/ http://generator.citace.com/ http://www.mesec.cz/ www.factoring.cz/factoring.asp http://factoring.coface.cz/ http://www.clfa.cz/
- 87 -
Seznam tabulek Tabulka č. 1. Přehled kategorizace podniků Tabulka č. 2. Pořadí factoringových společností ČLFA v roce 2010 Tabulka č. 3. Pořadí factoringových spolčeností ČLFA v 1. pololetí 2011 Tabulka č. 4. Užití factoringu v 1. polovině 2011 Tabulka č. 5. Upravené podmínky factoringu pro malé a střední firmy společnosti NLB Factoring Tabulka č. 6. Srovnání poskytovatelů provozních úvěrů Tabulka č. 7. Srovnání poskytovatelů dlouhodobých úvěrů Tabulka č. 8. Srovnání factoringu a forfaitingu Tabulka č. 9. Porovnání krátkodobého a dlouhodobého úvěru Tabulka č. 10. Úrokové sazby na finančních trzích Tabulka č. 11. Porovnání factoringu, krátkodobého úvěru, kontokorentního účtu a vlastního řízení pohledávek Tabulka č. 12. Úrokové sazby na finančních trzích Tabulka č. 13. Porovnání výsledných ukazatelů dlouhodobého úvěru a forfaitingu
Seznam obrázků Obrázek č. 1. Tuzemský factoring Obrázek č. 2. Mezinárodní factoring Obrázek č. 3. Průběh kontokorentního financování Obrázek č. 4. Forfaiting a dokumentární akreditiv
- 88 -
Seznam příloh Příloha č. 1. Obchodní podmínka factoringové spolupráce Příloha č. 2. Smlouva o factoringové spolupráci Příloha č. 3. Výpočet factoringové spolupráce – exportní factoring Příloha č. 4. Výpočet factoringové spolupráce – tuzemský factoring Příloha č. 5. Náklady na vlastní řízení pohledávek Příloha č. 6. Výpočet krátkodobého úvěru Příloha č. 7. Výpočet úvěru poskytnutý v rámci kontokorentního financování Příloha č. 8. Výpočet forfaitingové spolupráce Příloha č. 9. Vzorový forfaitingový kontrakt (anglické znění) Příloha č. 10. Výpočet dlouhodobého úvěru Příloha č. 11. Porovnání dlouhodobého úvěru z hlediska doby splácení a konstantní úrokové míře Příloha č. 12. Průvodní list k dokumentárnímu akreditivu Příloha č. 13. Příkaz k otevření dokumentárního akreditivu
i
Pro potřeby zpracování diplomové práce je užíván pojem Bankovní factoring. Jedná se o finanční instituce, které byly zřízeny pro činnost factoringové spolupráce a jejich výhradními akcionáři jsou bankovní instituce. Využívána zkratka BF instituce – bankovní factoringové instituce - 89 -
