Financování firem: faktoring a forfaiting

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Financování firem: faktoring a forfaiting

Bakalářská práce

Autor:

Kateřina Suchá Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

ing. Vanda Hadrabová

duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 1.4.2012

Kateřina Suchá

Poděkování: Ráda bych poděkovala všem osobám, které přispěly ke vzniku mé bakalářské práce svými radami a cennými podněty, bez kterých by tato práce nevznikla. Zejména pak paní ing. Vandě Hadrabové za konzultace a podnětné připomínky k tvorbě mé bakalářské práce.

Anotace práce Předmětem bakalářské práce je faktoring a forfaiting jakožto možnost financování firem. První část práce se zabývá sumarizací teoretických faktů a aspektů obou metod a nakonec obě metody vzájemně porovnává. Další část práce pojednává o situaci na aktuálním trhu v České republice a v závěru práce jsou analyzováni poskytovatelé faktoringu a je zde porovnání z pohledu výběru potenciálního zákazníka.

Annotation of the thesis My bachelor thesis is focused on factoring and forfaiting. First part summarizes theoretical aspects of both financing options and comparesthem. Another part describes the situation in thecurrent Czech market and atthe end ofmy thesis there is ananalysis which compares different factoring providers from a customer’s point ofview.

Klíčová slova Faktoring, forfaiting, odkup pohledávky, financování podniku

Keywords Factoring, forfaiting, purchase of receivables, business financing

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................................. 7 1.

FAKTORING .............................................................................................................................................. 9 1.1.

DEFINICE FAKTORINGU ......................................................................................................................... 9

1.2.

HISTORIE FAKTORINGU ......................................................................................................................... 9

1.3.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY FAKTORINGU .......................................................................................................... 10

1.4.

DRUHY FAKTORINGU .......................................................................................................................... 11

1.4.1.

Dělení z hlediska řízení rizika ................................................................................................... 11

1.4.2.

Dělení z geografického hlediska .............................................................................................. 13

1.4.3.

Úplný a neúplný faktoring ....................................................................................................... 14

1.4.4.

Další specifické druhy faktoringu ............................................................................................. 15

1.5.

2.

FUNKCE FAKTORINGU ......................................................................................................................... 15

1.5.1.

Funkce předfinancování .......................................................................................................... 16

1.5.2.

Funkce správy pohledávek ...................................................................................................... 17

1.5.3.

Funkce garanční ....................................................................................................................... 17

1.5.4.

Funkce informativní ................................................................................................................. 17

1.6.

VÝHODY FAKTORINGU ........................................................................................................................ 17

1.7.

PRÁVNÍ ASPEKTY FAKTORINGU.............................................................................................................. 19

1.8.

FAKTORINGOVÁ SMLOUVA .................................................................................................................. 21

1.8.1.

Podstata a náležitosti faktoringové smlouvy ........................................................................... 21

1.8.2.

Postup uzavření faktoringové smlouvy.................................................................................... 22

1.8.3.

Právní náležitosti faktoringové smlouvy .................................................................................. 22

1.9.

PRŮBĚH FAKTORINGOVÉ OPERACE ........................................................................................................ 24

1.10.

POSKYTOVATELÉ FAKTORINGU .............................................................................................................. 25

FORFAITING............................................................................................................................................ 26 2.1.

DEFINICE FORFAITINGU ....................................................................................................................... 26

2.2.

DRUHY FORFAITINGU ......................................................................................................................... 26

2.3.

ZÁSADY FORFAITINGU ......................................................................................................................... 28

2.4.

NÁKLADY FORFAITINGU ...................................................................................................................... 29

2.4.1.

Diskontní sazba metodou Straightdiscount ............................................................................. 30

2.4.2.

Diskontní sazba metodou Discount to yield ............................................................................ 30

2.5.

VÝHODY FORFAITINGU, PROČ JEJ VYUŽÍVAT ............................................................................................. 31

2.6.

POSKYTOVATELÉ FORFAITINGU ............................................................................................................. 31

2.7.

PRŮBĚH FORFAITINGOVÉ OPERACE ........................................................................................................ 32

5

3.

4.

SROVNÁNÍ FAKTORINGU A FORFAITINGU ............................................................................................. 33 3.1.

SHODNÉ RYSY FAKTORINGU A FORFAITINGU ............................................................................................ 33

3.2.

ODLIŠNOSTI FAKTORINGU A FORFAITINGU............................................................................................... 33

AKTUÁLNÍ TRH V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................................................................... 35 4.1.

VÝVOJ FAKTORINGU V ČESKÉ REPUBLICE................................................................................................. 35

4.2.

MODELOVÝ PŘÍKLAD FAKTORINGU ........................................................................................................ 36

4.3.

ANALÝZA FAKTORINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ NA TRHU V ČR.......................................................................... 37

4.3.1.

Cena faktoringu ....................................................................................................................... 37

4.3.2.

Výše poskytnuté zálohy ........................................................................................................... 39

4.3.3.

Dostupnost faktoringu pro firmy ............................................................................................. 40

4.3.4.

Elektronické postupování pohledávek..................................................................................... 40

4.3.5.

Nabízené služby ....................................................................................................................... 41

4.3.6.

Objem obchodů realizovaný faktoringovými společnostmi .................................................... 41

4.4.

SHRNUTÍ ANALÝZY A VÝBĚR OPTIMÁLNÍHO ŘEŠENÍ PRO ZÁKAZNÍKA ............................................................... 42

4.5.

PŘÍKLADY FORFAITINGU Z PRAXE ........................................................................................................... 43

4.5.1.

Minimální doba splatnosti pohledávky.................................................................................... 44

4.5.2.

Řízení rizika .............................................................................................................................. 44

4.5.3.

Minimální hodnota odkupované pohledávky .......................................................................... 45

4.5.4.

Shrnutí analýzy ........................................................................................................................ 46

ZÁVĚR .............................................................................................................................................................. 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY........................................................................................................................ 50 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ ................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................................. 52

6

Úvod Má bakalářská práce se zabývá podstatou faktoringu a forfaitingu, jejich vzájemným porovnáním a analýzou trhu v České republice. Téma jsem si zvolila především proto, že mě zaujal způsob „alternativního“ financování firmy. Finanční produkty jako faktoring a forfaiting výrazně zlepšují situaci firem, které se mnohdy ocitnou téměř v bezvýchodné situaci - především kvůli špatné platební morálce svých odběratelů, potažmo kvůli cash flow ovlivněnému právě touto morálkou. Oba produkty napomáhají zlepšit získání finančních prostředků pro další obchodní činnost firmy včas. Cílem mé práce je shrnout základní informace o obou produktech nejen z finančního hlediska, ale stejně tak vymezit právní podstatu, vyčlenit různé druhy obou produktů, shrnout služby, které firmy, podnikající v této oblasti, svým klientům nabízejí. Kromě této teoretické části jsem si dala za cíl analyzovat současný trh v České republice a porovnat služby, které firmy nabízejí. Svou práci jsem rozdělila do tří celků. Oběma finančním produktům je vyčleněna jedna z kapitol a třetí část práce pak pojednává o aktuálním trhu v České republice. První kapitola se zabývá faktoringem, jeho vymezením, definicí a jednotlivými druhy, které existují. Dále jsem se zaměřila na funkce a výhody z pohledu dodavatelské společnosti. Velká část první kapitoly je zaměřena i na právní úpravu faktoringu v České republice a okrajově i na vyjmenování základních právních pramenů existujících v mezinárodním faktoringu. Na závěr první kapitoly jsem připravila shrnutí největších českých poskytovatelů faktoringu z řad členů Asociace faktoringových společností existující pod záštitou České leasingové a finanční asociace. Z hlediska rozšířenosti obou produktů jsem usoudila, že budu právě faktoringu věnovat větší část této práce. Druhá kapitola pojednává podobným způsobem o forfaitingu. Stejně tak shrnuje základní charakteristické rysy tohoto finančního produktu. Následuje přehled výpočetních metod pro stanovení nákladů forfaitingu. Závěrečná kapitola je spíše analytická než teoretická. Zde se zaměřuji na analýzu současného českého trhu. Pro faktoring jsem provedla i ilustrativní příklad toho, jak taková 7

operace funguje od postoupení pohledávky až po její vyrovnání a přidala jsem orientační výpočet nákladů faktoringu v porovnání s cenou pohledávky. Závěrem práce jsem provedla analýzu poskytovatelů faktoringu a forfaitingu, které porovnávám z různých hledisek a na základě zjištěných skutečností vyhodnocuji nejlepší poskytovatele ze zákaznického hlediska. Obecně větší část je věnována faktoringu a to především z důvodu, že faktoring je na našem trhu rozšířenějším produktem. Za druhé proto, že nabízí větší možnosti pro porovnání jednotlivých nabídek a v neposlední řadě proto, že informace, které jsou o faktoringu z veřejně dostupných zdrojů k dispozici, nesčetněkrát převyšují informace, které jsou dostupné o forfaitingu. V přílohové části přikládám seznam členů asociace faktoringových společností a dvě vlastní tabulky, které jsem zpracovala za účelem analytického porovnání jednotlivých nabídek.

8

1. Faktoring 1.1. Definice faktoringu Faktoring je definován jako jedna z forem krátkodobého financování, založená na odkupu krátkodobých pohledávek z obchodního styku před dobou jejich splatnosti. V podstatě se jedná o postoupení pohledávek faktoringové společnosti, která po změně vystupuje v roli věřitele. Faktoringová společnost tedy přebírá pohledávky vzniklé za odběrateli od původního věřitele a odměnou jí je tzv. Faktoringová provize1, jejíž výše je obvykle stanovena jako 0,8-3% z celkové ceny pohledávky. Faktoringová společnost se označuje jako Faktor.

1.2. Historie faktoringu Faktoring má dlouhou a širokou tradici. První náznak faktoringu se objevil již před 4000 lety ve starověké Mezopotámii. Faktoring v té době ale ještě nebyl využíván pravidelně. Obrovskou popularitu získal v době, kdy američtí kolonialisté obchodovali s evropskými zákazníky. Již tehdy se začala naplňovat podstata faktoringu. Američtí obchodníci zasílali suroviny (dřevo, vlnu apod.) do Evropy a jelikož v době před několika stovkami let neexistovaly bezhotovostní převody, museli obchodníci čekat na platbu až do doby, než se obchodní loď vrátila ze své plavby – pokud se vzhledem k častým ztroskotáním a pirátským výpravám vůbec vrátila. Aby předešli problémům s cash flow, součástí obchodu byla zálohová platba od evropských obchodníků. Američané tak snížili riziko spojené s cash flow, stejně tak jako riziko vznikající z transportu platidel. Samozřejmě předpokladem fungování těchto obchodních dohod byla, stejně jako dnes

1

Více o faktoringové provizi v kapitole 3, kde jsou probrány její jednotlivé složky a analyzovány procentní sazby jednotlivých poskytovatelů

9

v případě klasického faktoringu, důvěra v respektování smluv a dohod ze stran obou obchodních partnerů. Postupem času obliba této rané formy faktoringu klesla, a to především kvůli složité administrativě a již zmíněné obchodní důvěře, a stejně tak z důvodu rostoucí nabídky obchodních úvěrů, které do jisté míry řešily problémy s cash flow podobným způsobem. Kolem roku 1930 byl faktoring využíván především v oděvním a textilním průmyslu, který byl v meziválečné době stejně tak jako během obou světových válek jedním z nejrozvinutějších průmyslových období. Opětovnou oblibu si faktoring získal v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, kdy vzrostly úrokové sazby a dříve oblíbené financování prostřednictvím obchodních úvěrů se firmám více a více prodražovalo. Banky a finanční instituce tak v podstatě nutily firmy hledat alternativní možnosti financování výrobní činnosti.

1.3. Základní principy faktoringu Základním principem faktoringu je postoupení pohledávky od původního věřitele k faktorovi. Ten se pak stává výhradním majitelem pohledávky (za což mu náleží provize – viz kap. 1.1) a sám se stává orgánem zajišťujícím včasné a řádné vybavení pohledávky s odběratelem. Ihned po postoupení pohledávky vyplatí faktoringová společnost dodavateli smluvenou zálohu – obvykle ve výši 70-90% z celkové hodnoty pohledávky. Výše zálohy závisí na vzájemném ujednání upraveném faktoringovou smlouvou a ze strany faktoringové společnosti především na kvalitě pohledávky a vyhodnocení možných rizik – zejména pak bonitě odběratele. Jakmile odběratel zaplatí stanovenou pohledávku, dojde ze strany faktoringové společnosti k bilanci a vyrovnání vzájemných závazků a pohledávek k dodavatelskému subjektu. Faktoringová společnost tak doplatí dodavateli zbytek odběratelské pohledávky, která je ovšem ponížena o veškeré provozní náklady, které faktor nese a stejně tak je z celkové ceny odečtena předem dohodnutá – a smlouvou upravená – provize. V opačném případě – tj. když je odběratel v prodlení s úhradou pohledávky - na sebe faktoringová společnost bere odpovědnost za vymáhání pohledávky a veškeré úkony s tím spojení. Upomínkové a právní řízení je tedy v případě faktoringu v odpovědnosti faktora. 10

Faktor vystupuje jako prostředník v obchodním styku dodavatele a odběratele. Celý proces faktoringu fakticky probíhá ve čtyřech základních etapách2: Dodávka zboží odběrateli a jeho fakturace Postoupení pohledávky faktorovi, který dodavateli vyplatí smluvenou zálohu Uhrazení faktury odběratelem na účet faktora Doplacení zbylé částky faktorem na účet dodavatele. Základem pro vztah faktoringu je tzv. Faktoringová smlouva, kterou uzavírá dodavatel s faktoringovou společností za účelem vymezení podmínek. Tato smlouva vymezuje práva a povinnosti obou stran, vymezuje způsob řízení rizika a stanovuje cenu faktoringu.

1.4. Druhy faktoringu Faktoring se dělí podle různých hledisek. Největší hlediska jsou z pohledu řízení rizika a pohledu geografického. Následující kapitola shrnuje rozdělení podle všech hledisek a stručně charakterizuje jednotlivé typy faktoringu. Druhy faktoringu dělíme z hlediska rizika na regresní a bezregresní, z geografického hlediska na tuzemský a zahraniční, dle rozsahu a druhu pohledávek na úplný a neúplný a dle dalších specifických hledisek např. na eFaktoring, revolvingový faktoring, jednorázový faktoring, smallfaktoring a mikrofaktoring.

1.4.1. Dělení z hlediska řízení rizika Z pohledu rizika plynoucího z nezaplacení pohledávky se faktoring dělí na regresní a bezregresní. V případě regresního faktoringu přechází riziko z nezaplacení zpět k dodavateli po uplynutí tzv. Regresní lhůty3. Po dobu regresní lhůty, která je specifikována faktoringovou smlouvou, je vymáhání pohledávky a upomínání odběratele v rukou faktoringové společnosti. Po uplynutí této lhůty se riziko vrací na stranu dodavatele, tj. pohledávka je od 2

Samozřejmě se jedná o ideální modelový příklad, kdy jsou všechny závazky vzniklé z obchodního styku včas a řádně vyrovnány, tím pádem není zapotřebí uvažovat fáze vymáhání pohledávky. 3 Regresní lhůta je zpravidla 30 – 60 dnů po datu splatnosti pohledávky

11

faktora postoupena zpět jejímu původnímu majiteli. Ten pak ve svém vlastní zájmu obchodně řeší tuto pohledávku. Regresní faktoring bývá také nazýván jako faktoring se zpětným postihem dodavatele. Bezregresní faktoring – též faktoring bez zpětného postihu dodavatele - udržuje riziko z nezaplacení na straně faktora po celou dobu existence pohledávky. Pro dodavatele to sice znamená jistotu zaplacení pohledávky ze strany faktora, ale na druhou stranu pokud porovnáme cenu obou produktů, bezregresní faktoring je podstatně dražší. Faktoringové firmy obvykle přebírají riziko za pohledávky do 85% jejich výše. Odpovědnost za krytí ztráty vzniklé nezaplacenou pohledávkou tedy zůstává i po jisté době po splatnosti dané pohledávky na straně faktora. Z pohledu využití se bezregresní faktoring zaměřuje především na exportní obchody. Regresní faktoring se využívá především pro financování většiny domácích pohledávek4. Faktoringové společnosti tak odrážejí skutečnost obtížného posouzení většiny domácích firem a jiných ekonomických subjektů. V poslední době se ale vzhledem ke zvyšující bonitě firem uplatňuje pro domácí obchody v menší míře také faktoring bezregresní. Z pohledu řízení rizika je tedy plně na rozhodnutí dodavatele, zda-li preferuje nižší cenu a vyšší riziko, a nebo naopak. Regresní faktoring je využíván v případech, kdy pro dodavatele hrozí zhoršení platební morálky jeho odběratelů. Regresní faktoring je v České republice převažující. Podle dat České leasingové a finanční asociace (data za rok 2010) převyšuje objem regresního faktoringu třikrát nad objemem faktoringu bezregresního.

4

Ilustrativní příklad z trhu v České republice. Situace v zahraničí závisí na konkrétním trhu

12

Graf 1 - Podíl regresního a bezregresního faktoringu v ČR 2010.

Zdroj dat: ČLFA, vlastní zpracování

1.4.2. Dělení z geografického hlediska Podle dalších hledisek rozlišujeme faktoring z geografického hlediska na tuzemský a zahraniční. Zahraniční factoring se dále dělí na dvě podskupiny – dovozní a vývozní. Tuzemský faktoring je nabízen domácím odběratelům. Definice tuzemského faktoringu říká, že tento druh faktoringu představuje odkup, financování, správu a inkaso krátkodobých pohledávek, které vznikly na základě dodávek zboží či služeb tuzemským odběratelům5. Jedná se tedy o vztah mezi domácími dodavateli a odběrateli. Dovozní faktoring (též nazývaný importní faktoring) umožňuje subjektům získat krátkodobé prostředky na zboží a služby, které jsou nakoupeny od zahraničních firem. Výhodou pro domácí subjekty je, že za své obchody nemusí ručit směnkami, bankovními zárukami, akreditivy a jinými prostředky. Vývozní faktoring (též exportní faktoring) je forma financování pohledávek, které vznikly zahraničním ekonomickým subjektům. Nejběžnější variantou na našem trhu je faktoring tuzemský 5

Zdroj: http://www.falconcm.cz/sluzby/faktoring/

13

Graf 2 - Směřování faktoringu

Zdroj dat: ČLFA, vlastní zpracování

1.4.3. Úplný a neúplný faktoring U faktoringu dále rozlišujeme úplný a neúplný faktoring. Jejich rozdíl spočívá ve dvou základních hlediscích, jednak je to rozsah a druh pohledávek, které faktoringová společnost přebírá. Za druhé potom rozsah služeb, které faktoringová společnost svým klientům poskytuje. V případě úplného faktoringu přebírá faktor odpovědnost nejen za krytí pohledávek, ale zároveň poskytuje i další doplňkové služby – např. účetnictví, výkaznictví, pojištění apod. Neúplný faktoring probíhá v případech, kdy faktoringová společnost dopředu prověřuje bonitu dodavatele a nepřijímá odpovědnost za pohledávky, které vyhodnotila jako nedobytné. Stejně tak v případě, kdy odběratelem je ekonomický subjekt se špatnou platební morálkou nebo subjekt, který je opakovaně v prodlení s placením svých závazků. Dále spíše nepřijímá pohledávky na zboží, u něhož dochází k častým reklamacím.

14

1.4.4. Další specifické druhy faktoringu Obsahem této kapitoly jsou speciální případy faktoringu, které nespadají do rozdělení podle významných hledisek. Jsou to buď speciální případy nebo doplňkové a nadstandardní služby, které poskytovatelé faktoringu svým zákazníkům nabízejí. eFaktoring – některé faktoringové firmy nabízejí svým klientům online přehled o stavu jejich pohledávek. Klientovi stačí počítač s přístupem na internet a elektronický podpis. Prostřednictvím webového rozhraní se klient dozví aktuální iformace. Tato služba je výhodná pro obě strany, jelikož urychluje faktoringový proces a zároveň snižuje jeho administrativní náročnost. Revolvingový faktoring – Faktoringová společnost se nesoustředí pouze na jednu konkrétní pohledávku, ale nabízí klientovi postupný odkup všech jeho pohledávek až do určité výše. V momentě, kdy je jedna pohledávka splacena, může být další pohledávka postoupena faktorovi, a to vždy tak, aby celková výše postoupeých pohledávek nepřekročila dohodnutý finanční rámec celého balíku pohledávek. Jednorázový faktoring–Je pravým opakem revolvingového faktoringu, v tomto případě faktor odkupuje právě jednu pohledávku. Smallfaktoring – Je podtypem faktoringu. Jedná se o produkt, který je určen firmám, jejichž obrat se pohybuje mezi 5ti a 20ti miliony korun. Mikrofaktoring – jedná se o řešení vhodné pro malé a střední firmy prodávající na úvěr, fakturu

1.5. Funkce faktoringu Faktoring jako služba má 4 základní funkce. Samozřejmě klient faktoringové společnosti nemusí využívat všechny tyto funkce najednou. Předmětem faktoringové smlouvy je i výčet služeb, které faktor svému klientovi poskytuje. V následujících čtyřech podkapitolách je stručná charakteristika všech základních funkcí faktoringu.

15

1.5.1. Funkce předfinancování Funkce předfinancování (též úvěrování) spočívá v odkupu určené části pohledávek faktorem.6 Faktor proplácí určitou výši odkupovaných pohledávek ihned. Zbytek do celkové hodnoty pohledávky si faktor ponechá jako záruku před riziky, která mu plynou z této transakce, zejména se jedná o reklamace, skonta, změny úrokových sazeb apod. Tato část je vyplacena klientovi v okamžiku zaplacení pohledávky odběratelem. Výhodou předfinancování faktoringu pro dodavatele (původního věřitele) je především zlepšení cash-flow, jelikož tok peněz této firmy není ohrožen z důvodu pozdních plateb faktur. Firma tak prostřednictvím faktora získává včas podstatnou část vlastních finančních prostředků. Graf č.3 ukazuje srovnání vybraných evrospkých zemí z pohledu průměrné doby splatnosti pohledávky za rok 2010. Údaje potvrzují důležitost faktoringu, protože zejména v případech, kdy je splatnost faktury relativně dlouhodobá, mohou firmám vzniknout existenční problémy nebo alespoň komplikace obchodní činnosti z důvodu nedostatečného cash-flow. Graf 3 - Průměrná doba splatnosti faktury ve vybraných evropských zemí. Údaje za rok 2010.

Zdroj: vlastní zpracování

6

Část, kterou faktor platí klientovi dopředu je stanovena faktoringovou smlouvou, zpravidla se jedná o 80% celkové ceny pohledávky

16

1.5.2. Funkce správy pohledávek Změna věřitele od původní firmy směrem k faktoringové společnosti s sebou nese také mnošství administrativních operací a úkonů, které se splacením faktury, resp. s jejím vymáháním úzce souvisí. Faktor se zavazuje spravovat svému klientovi účetnictví, připravovat statistické přehledy či poskytovat výkaznictví. Samozřejmě tyto služby faktor svému klientovi účtuje a je to opět předmětem ustanovení faktoringové smlouvy.

1.5.3. Funkce garanční Garanční funkce znamená povinnost faktora uhradit klientovi část nezaplacené pohledávky ve formě garanční platby v případě, že pohledávka nebyla zaplacena. Faktoringová společnost tak přejímá úvěrové riziko vyplývající z platební neschopnosti odběratele.

1.5.4. Funkce informativní Informativní fuknce faktoringu spočívá v poskytování informací o odběratelském subjektu, zejména o jeho finanční situaci a platební morálce. Dále může volitelně poskytovat svému klientovi poradenství a nabízet další administrativní úkoly.

1.6. Výhody faktoringu Pro firmy využívající faktoring vyplývá z postoupení svých pohledávek faktorovi velké množství výhod. Jak bylo zmíněno v kapitole 1.4 jednou z bezesporně největších výhod je cash flow. Firma získá okamžitě finanční prostředky a její obchodní činnost je tak vystavena mnohem menšímu riziku, než které by jí vzniklo z nesplácených pohledávek. V podstatě, zejména v případě malých a středních podniků, se může jednat o zcela existenční záležitost. V současosti je velkým problémem firem právě jejich cash flow a

17

tyto firmy se tak v důsledku špatné platební morálky svých odběratelů mohou dostat do finančních problémů, které mnohdy končí dokonce bankrotem. I přes to, že situace nekončí bankrotem může i tak velmi významně ovlivnit činnost firmy v důsledku špatné platební morálky. Faktoring nabízí firmě získání likvidních finančních prostředků a oproti například bankovnímu úvěru má výhodu v jeho zajištění. Firma totiž faktorovi neposkytuje žádné záruky, nemusí ručit majetkem, směnkami apod. jak by tomu bylo v případě úvěru od banky. Další výhodou je administrativně-personální hledisko, kdy faktor přebírá odpovědnost i za agendu správy pohledávek. Administrativní náročnost pro firmu se tak významně snižuje a tato firma může alokovat své zdroje například do výrobní činnosti, v jiném případě alespoň ušetří nezbytné personální náklady s touto administrativou spojené. Přes významné snížení administrativní práce má firma na každodenní bázi dostupné relevantní informace ao stavu svých pohledávek. Elektronická forma faktoringu umožňuje klientům být včas a jednoduchým způsobem informováni o svých pohledávkách. Z obchodního hlediska je kromě cash flow další obrovskou výhodou rozšíření konkurenceschopnosti firmy. Díky poskytnutému faktoringu a možnosti dokonale plánovat cash flow téměř s denní přesností si tato firma může dovolit poskytovat svým zákazníkům delší splatnosti faktur, čímž nepochybně zvyšuje svůj kredit. Mnohem více zákazníků si tak může dovolit nákup zboží a služeb právě od této firmy, takže celkové množství zakázek se zvyšuje. Lepší cash flow a téměř okamžitá dostupnost vlastních finančních zdrojů také nabízí firmě možnost mnohem víc investovat do výroby a tak ještě zvýšit obrat a počet potenciálních zákazníků. Z pohledu faktora se nedá jednoznačně hovořit o výhodách, ale především o zisku, který plyne z obchodní činnosti. Samozřejmě faktor se dostává do více a více výhodného postavení, pokud správným způsobem monitoruje bonitu dlužníků a vyvaruje se převzetí (nebo alespoň sníží na přijatelnou mez) nedobytných pohledávek. Pro odběratele má faktoring také jisté výhody. Především se jedná o možnost prodloužení splatnosti faktur, tito odběratelé tak mohou za jistých okolností vyřešit svůj 18

problém s přechodným nedostatkem likvidních finančních prostředků, aniž by tak omezili nebo ohrozili svoji výrobní činnost. Prověřování bonity, zejména pak, pokud má opakovaně pozitivní výsledek, dává tomuto odběrateli jakýsi „certifikát spolehlivosti“7. Kredit takového odběratele je další velkou výhodou v obchodním styku, protože takový odběratel je důvěryhodným zákazníkem pro současné i potenciální obchodní partnery.

1.7. Právní aspekty faktoringu Tato kapitola se zabývá prvními aspekty faktoringu, především českým právním řádem. Okrajově jsou zmíněny i základní prameny rozhodující pro mezinárodní faktoring. Základním právním pramenem, který v České republie upravuje faktoring je Občanský zákoník – zákon č.40/1964 Sb. v platné znění. Přesněji řečeno, faktoring je upraven paragrafem 524 a následujícími. Slovo faktoring bychom v Občanské zákoníku asi hledali marně, ale na faktoring jako takový se vztahují ustanovení týkající se postoupení pohledávky jinému věřiteli. §524 ustanovuje, že pohledávku je možné postoupit jnému věřiteli bez souhlasu dlužníka, v případě faktoringu tedy můžeme parafrázovat toto ustanovení jako možnost dodavatele postoupit pohledávku faktorovi bez souhlasu dlužníka. Nelze postoupit takovou pohledávku, u které došlo k předchozí dohodě s dlužníkem, že pohledávka nesmí být postoupena třetímu subjektu. Takové pohledávky nejsou a ani nemohou být předmětem faktoringu. Stejně tak nemůže být předmětem faktoringu pohledávka, která zaniká nepozději smrtí věřitele. Samotný dlužník – v případě faktoringu odběratel - nemusí s postoupením pohledávky vyjádřit svůj souhlas, ale v souladu s ustanovením §526 musí být o tomto postoupení informován. Není-li dlužník o postoupení pohledávky informován, zprostí se svého závazku plněním postupiteli. Stejně tak musí být o postoupení pohledávky informován subjekt poskytující zajištění závazku – pokud takové zajištění existuje (v případě faktoringu pokud je jeho předmětem zajištěná pohledávka). Odběratel (dlužník) tedy musí být informován dodavatelem o převodu pohledávky na faktoringovou společnost. Stejně tak může být odběratel informován nabyvatelem pohledávky (faktoringovou společností). 7

Nejedná se o psaný dokument, pouze o rating, který dotyčný odběratel získá v očích ekonomické veřejnosti

19

Z hlediska praktičnosti je však mnohem výhodnější první způsob, jelikož s ohledem na ustanovení §526 musí nabyvatel dlužníkovi prokazovat, že se stal vlastníkem této pohledávky na místo původního věřitele. Faktoringová společnost je podle zákona8 oprávněna získat veškerou dokumentaci, doklady a informace týkající se postoupené pohledávky. Tato informační povinnost je v praxi stanovena i faktoringovou smlouvou, nicméně teoreticky by ani nemusela být. Faktoringová smlouva tedy upraví, jaké dokumenty a kdy budou faktorovi dodány. Zákon myslí i na ochranu faktoringové společnosti (v obecné rovině na právní ochranu nabyvatele pohledávky). Podle §527 je postupitel pohledávky odpovědný za její kvalitu a zejména dobytnost. Není-li stanoveno faktoringovou smlouvou jinak, odpovídá dodavatel za dobytnost pohledávky do výše úplaty, kterou přijal. To znamená, že dodavatel ručí do výše poskytnuté zálohy – zpravidla kolem 80%. Samozřejmě pak již záleží na konkrétním případu a konkrétní smluvnm ujednání mezi oběma stranami. Řízení rizika je jedním z předmětů, který výrazně ovlivňuje cenu faktoringu, takže samotná faktoringová smlouva mu věnuje bez ohledu na existenci §527 Občanského zákona velký prostor a význam. V předchozích kapitolách jsem uvedla, že existují různé druhy faktoringu. Z hlediska práva není důležité, zda-li se jedná o faktoring regresní nebo bezregresní, právní úprava platí pro oba zmíněné druhy naprosto stejně. Stejně tak nemusí být rozdíl mezi faktoringem importním a faktoringem exportním. Tedy alespoň do doby, dokud se takovéto postoupení pohledávky řídí českým právním řádem. V případě mezinárodního faktoringu je totiž možné, že sebjekty ve smlouvě domluví aplikaci jiného než českého právního řádu, a pak by se ustanovení Občanského zákoníku na tento faktoringový případ pochopitelně nevztahovala. Mezinárodní faktoring, který nemusí být předmětem českého práva, má rovněž svou vlastní právní úpravu. Nejvýznamnějším předpisem je Úmluva o postoupení pohledávek v mezinárodním obchodě. Tato úmluva vznikla v roce 2002 po záštitou OSN. Druhým základním pramenem je Ottawská úmluva, která byla přijata v platnost v roce 1988.

8

§528 odst. 2 Občanského zákoníku

20

1.8. Faktoringová smlouva Faktoringová smlouva je základním dokumentem, který upravuje podmínky této služby, práva a povinnosti obou stran a také cenu, kterou klient faktorovi za postoupení svých pohledávek platí.

1.8.1. Podstata a náležitosti faktoringové smlouvy Hlavní podstatou faktoringové smlouvy je postoupení pohledávek od dodavatele faktorovi. Dodavatel se zavazuje, že faktorovi poskytne krátkodobé pohledávky vzniklé z obchodní činnosti. Jedná se zejména o pohledávky krátkodobé, jejichž splatnost je menší než 180 dnů a mají pevně stanovené datum splatnosti. Poskytnutí pohledávky faktorovi probíhá na základě cese. Cesní klauzule (neboli postupní doložka) informuje odběratele, že pohledávka byla postoupena faktoringové společnosti, takže splacení faktury neproběhne na účet dodavatele, nýbrž na účet faktora, který si posléze – po zaplacení celé částky – vypořádá vzájemné pohledávky a závazky s dodavatelem. Smlouva výslovně upravuje, které pohledávky mohou být předmětem faktoringu, obvykle se jedná o pohledávky, které jsou právně podloženy a které jsou splatné subjektem, jehož existence je rovněž smluvně prokázána. Mezi práva a povinnosti obou stran patří zejména specifikace služeb, které faktor svému klientovi na základě této smlouvy poskytuje. Ve smlouvě je upraven rozsah administrativních úkonů, které přecházejí do odpovědnosti faktora. V případě revolvingového faktoringu – viz kapitola – se stanovuje maximální rámec, do kterého faktor přebírá dodavatelovy pohledávky9. Důležotou součástí faktoringové smlouvy je cena faktoringu. Určuje se procento z celkové ceny pohledávky, která náleží faktorovi za všechny poskytnuté služby.

9

Běžnou praxí je, že tento rámec může být na základě dodatků ke smlouvě měněn či dokonce zrušen v případě nedodržení smluvních podmínek

21

Smlouva dále stanovuje procentní podíl pohledávky, který je dodavateli vyplacený ihned po uzavření faktoringové služby. Dále pak druh faktoringu, další specifikace a podmínky, které vyplývají z každého jednotlivého případu.

1.8.2. Postup uzavření faktoringové smlouvy10 Zájemce o poskytnutí faktoringu vyplní předběžnou žádost a následně žádost závaznou. Podání závazné žádosti předchází jednání s konkrétní faktoringovou společností o podmínkách spolupráce a ekonomických aspektech obchodní činnosti firmy. V předběžné žádosti klient podává základní informace o své firmě, její obchodní činnosti a obratu za poslední roky11. Dále pak základní informace o odběratelích, jejichž závazky ke klientovi budou předmětem faktoringových operací. Opět faktor nejčastěji žádá identifikační údaje, zemi působení (důležité z hlediska druhu faktoringu, tuzemský / exportní), objem dodávek danému odběrateli za poslední roky a předpokládaný objem dodávek v budoucnosti. Na základě této předběžné žádosti provede faktoringová společnost analýzu dodavatele i odběratelů, vyhodnotí obchodní rizika spojená s poskytnutím faktoringu a v případě, že klient splňuje podmínky pro poskytnutí faktoringu, pokračuje proces dalším krokem. Dále je zájemce požádán o dodání dokumentů potvrzující skutečnosti vedoucí k uzavření faktoringové smlouvy. Pokud všechny dokumenty a skutečnosti v nich obsažené splňují požadavky faktora, připraví faktor smlouvu, po jejímž uzavření již začíná spolupráce a první profinancování pohledávek.

1.8.3. Právní náležitosti faktoringové smlouvy Faktoringová smlouva je obchodní smlouvou, která v České republice musí podle zákona splňova jisté požadavky. Samotnou právní úpravou faktoringu se zabývala předchozí kapitola 1.6, takže již z ní víme, že vytyčený obchodní vztah je právně upraven 10 11

Zdroj: http://www.firemnifinance.cz/finance-a-pojisteni/informace/factoring/postup-uzavreni-smlouvy/ Jednotlivé faktoringové společnosti požadují různou úroveň detailů poskytnutých informací

22

Občanským zákoníkem. Tato kapitola se zaměřuje na specifické právní požadavky, které vyplývají ze zákona a které jsou nezbytné pro faktoringovou smlouvu. Faktoringová smlouva může být dvojího druhu, smlouva o postoupení konkrétní pohledávky nebo smlouva rámcová. Rámcová smlouva se též označuje jako smlouva o globální cesi pohledávek.12V tomto případě smlouva neupravuje konkrétní náležitosti jedné specifické pohledávky nebo souboru několika pohledávek, ale vymezuje obecným způsobem vztah mezi faktorem a jeho klientem. Vzhledem k českému právnímu řádu musí faktor se svým klientem sepsat smlouvu o postoupení konkrétní pohledávky nebo souboru pohledávek i v případě, že rámcová smlouva existuje. Český zákon totiž požaduje, že převáděná pohledávka musí být s dostatečnou určitostí vymezena. Proto není jakási globální úmluva vyplývající z rámcové smlouvy dostatečným legislativním podkladem. V praxi se rámcová smlouva využívá pro specifikaci obecných obchodních podmínek (nebo tyto podmínky mohou existovat jako samostatný dokument, který tvoří nedílnou součást smlouvy). Smlouvy o postoupení jednotlivých pohledávek pak pouze vymezují jednotlivé postoupené pohledávky. Český zákon nevyžaduje, aby všechny tyto úmluvy byly součástí jednoho dokumentu, proto je možné mít rámcovou smlouvu, postupní smlouvy a všeobecné obchodní podmínky odděleně. Faktoringová smlouva podle zákona musí: mít písemnou formu obsahovat označení smluvních stran dostatečně specifikovat postoupenou pohledávku a osobu dlužníka obsahovat cenu, za kterou je pohledávka postoupena třetí straně (faktoringová společnost) Mimo to může obsahovat další ustanovení, která záleží na podmínkách konkrétního případu, a rozhodčí doložku.

12

Viz Česká leasingová a finanční asociace: http://www.clfa.cz/index.php?textID=91

23

Smlouvy o postoupení konkrétních pohledávek musí obsahovat dostatečnou specifikaci pohledávky, jedná se zpravidla o faktury a daňové doklady. Dále pak výši dané pohledávky a datum její splatnosti. Právně se jedná o samostatnou smlouvu, ale v praxi větinou funguje jako upřesňující dodatek k existující faktoringové smlouvě mezi dodavatelem zboží a faktorem. Faktoringová smlouva však může existovat i bez nutnosti uzavírání dalších postupních smluv v budoucnosti. Existuje-li jako smlouva o budoucí cesi, pak jsou již v ní přímo specifikovány pohledávky, které budou předmětem postoupení faktorovi v budoucnosti.

1.9. Průběh faktoringové operace Následující schéma ilustruje průběh faktoringové operace, který jsem popsala v předchozích kapitolách. Obrázek 1 - Průběh faktoringové operace.

Zdroj: vlastní zpracován

24

1.10. Poskytovatelé faktoringu Firmy poskytující faktoring mají často velice blízko k renomovaným bankám, často jsou to jejich dceřinné společnosti. Jako příklad na českém trhu můžeme uvést v Praze sídlící společnost ČSOB Factoring13, která je dceřinnou společností Československé obchodní banky. Největší čeští poskytovatelé faktoringu jsou sdruženi v Asociaci factoringových společností, která funguje pod záštitou České leasingové a finanční asociace. Za zmínku stojí skutečnost, že čtyři ze sedmi členů této asociace jsou dceřinné firmy velkých bank operujících na českém trhu. Na českém trhu však v oblasti faktoringu neoperují pouze banky, respektive dceřinné společnosti bank, ale také spousta nebankovních subjektů. Stejně tak, jako je tomu například na trhu úvěrů, kde mimo klasických bankovních existuje i řada nebankovních poskytovatelů. Samozřejmě stejně tak jako v případě bankovních a nebankovních úvěrů, i v případě faktoringu se mohou podmínky mezi různými druhy poskytovatelů významně lišit. Třetí kapitola této práce zabývající se situací na aktuálním trhu v ČR přináší analýzu, která poukazuje i na rozdíli mezi bankovními a nebankovními poskytovateli. Seznam členů asociace je obsahem Přílohy 1. Charakteristikou a porovnáním jednotlivých poskytovatelů faktoringu v České republice se zabývá kapitola 4.3 – Analýza factoringových společností na trhu v ČR

13

http://www.csobfactoring.cz/

25

2. Forfaiting 2.1. Definice forfaitingu Definice říká, že forfaiting je odkup bezpečně zajištěných střednědobých nebo dlouhodobých

exportních

pohledávek

splatných

v

budoucnosti

bankou

nebo

specializovanou finanční institucí (forfaiterem) bez postihu na původního věřitele (vývozce14). Stejně jako v případě faktoringu se jedná o postoupení pohledávek, resp. jejich odkup. Forfaiting je tedy vztahem mezi společností, která poskytuje forfaiting (forfaiter), a původním vlastníkem pohledávky, kterým je nejčastěji exportní firma. Jak popisuje tato kapitola, existuje několik zásadních rozdílů, které odlišují faktoring a forfaiting. Odlišnosti na českém trhu dále rozebírá analýza obou finančních produktů v závěrečné kapitole.

2.2. Druhy forfaitingu Forfaiting stejně tak jako faktoring má různá dělení. Ale v případě forfaitingu je členění jednodušší. Vezmeme-li v potaz dělení dle časového hlediska, rozlišujeme forfaiting krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý. Z pohledu realizace dělíme forfaiting z primárního trhu a ze sekundárního trhu. Forfaiting realizovaný na primárním trhu je popisován jako odkup pohledávky forfaitérem přímo od dodavatele. V případě sekundárního forfaitingu odkupuje forfaitér pohledávku od dalšího majitele – v tomto případě se jedná o návaznost z primárního trhu. Dále pak můžeme členit podle teritoriálního hlediska a to na tuzemský a zahraniční. Avšak nejrozšířenější a nejpoužívanější formou je vývozní, finanční a dovozní forfaiting.

14

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Forfaiting

26

Dovozní forfaiting – je založen na financování dovozce. Existuje ve dvou variantách a to: a) Tuzemský importér dováží zboží na dodavatelský úvěr a forfaiter odkupuje pohledávku od zahraničního dodavatele. Zahraniční dodavatel tak vyváží proti hotovému placení, tuzemský dovozce dostává zboží na dodavatelský úvěr.

Obrázek 2: Dovozní forfaiting

Zdroj: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=83&idkapitola=54. Vlastní zpracování

b) Tuzemský importér získává zboží také na dodavatelský úvěr od zahraničního dodavatele, rozdíl je však v tom, že forfaiter financuje přímo dovozce. Dovozce vystaví vlastní směnku s avalem, následně na to jí prodá a tím získává finanční prostředky na zaplacení dodavateli. Je zde další varianta této operace a to taková, že forfaiter zaplatí přímo dodavateli. Tato forma forfaitingu se vůbec nedotýká zahraničního dodavatele, který dostane okamžitě za dodávku zaplaceno.

27

Obrázek 3: Dovozní forfaiting

Zdroj: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=83&idkapitola=54. Vlastní zpracování

Finanční forfaiting – u finančního forfaitingu jde o devizový směnečný úvěr. Podnik, který chce získat úvěr, vystaví směnku s avalem na volně směnitelnou měnu a poukáže ji forfaitingové společnosti. Forfaiter za směnku zaplatí a výnos ze směnky dá na účet zájemce. Tato služba je velmi oblíbená vzhledem k příznivým úrokovým podmínkám, flexibilitě a rychlosti vyřízení.

2.3. Právní úprava Český forfaitér vychází zejména z devizového zákona č.219/1995 Sb., zákona směněčného a šekového č.191/1950 Sb., obchodního zákoníku č.513/1991 Sb., občanského zákoníku č.40/1964 Sb.a zákona č.591/1992 Sb., o cenných papírech v platném znění. V mezinárodním měřítku v oblasti forfaitingu existuje forfaitingová asociace International Forfaiting Association ( IFA) . Jedná se o sdružení obchodních společností a finančních zprostředkovatelů poskytujících forfaiting. Společnost byla založena roku 1999 a má za cíl podporovat obchodní vztahy a bezpečnost forfaitingových společností. 28

2.4. Zásady forfaitingu Předmětem forfaitingu jsou – s odkazem na předchozí kapitolu – převážně středně a dlouhodobé zajištěné pohledávky. Druh zajištění závisí na jednotlivém případu, obvyklými druhy zajištění jsou bankovní záruka nebo směnky. Jelikož v případě forfaitované pohledávky je vztah dodavatel – odběratel převážně mezi dvěma subjekty z různých států, je zapotřebí ohodnotit pohledávku ve volně směnitelné měně. Směnitelnost měny, ve které je pohledávka vyjádřena, je jedním ze základních požadavků, které forfaitingové společnosti kladou, protože tak významně snižují své riziko. Aby mohla být pohledávka akceptována jako předmět forfaitingu, musí splňovat následujících pět kritérií15: Splatnost pohledávky je minimálně 60 dní Pohledávka je (většinou) za zahraničním subjektem Ohodnocena ve volně směnitelné měně (EUR, USD apod.) Hodnota pohledávky je minimálně 50 000-80000 USD Pohledávka musí být zajištěna směnkou či bankovní zárukou

Samotný forfaitingový proces je velmi podobný faktoringu. Určitá pohledávka je za předem stanovených podmínek postoupena forfaiterovi, který stejně jako u faktoringu vyplatí dodavateli smluvenou částku. Tato částka představuje určité procento z celkové hodnoty pohledávky. Následuje splacení pohledávky odběratelem. V ideálním případě je pohledávka před termínem splatnosti zaplacena a proces forfaitingu pro tuto pohledávku v podstatě končí. V případě, že odběratel je v prodlení se zaplacením své pohledávky, forfaitingová společnost zahájí všechny potřebné kroky k vymáhání dlužné částky.

2.5. Náklady forfaitingu Výnosem forfaitingové společnosti jsou tzv. náklady forfaitingu. Tato cena se skládá ze dvou hlavních částí: diskontní sazba a poplatky. 15

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoro-ihned-a-bez-rizika/ ; vlastní zpracování

29

Poplatky jsou stanovené fixní částkou, která je účtována jednorázově za zpracování celé transakce. Diskontní sazba uváděná v procentech obsahuje jednak úrokovou sazbu na mezibankovním trhu a jednak marži forfaitingové společnosti. Marže představuje jednak zisk forfaitingové společnosti a stejně tak kryje náklady forfaitera na administrativní činnosti spojené se samotným procesem. Dále pak představuje krytí forfaiterova rizika. Existují dvě základní metody výpočtu diskontní sazby16. Následující dvě kapitoly popisují základní charakteristiku i výpočet diskontované hodnoty pohledávky, přičemž platí následující význam proměnných: D...diskontní úrok N...nominální hodnota pohledávky i...úroková sazba v % T...počet dní, po které je úrok účtován SD...diskontovaná hodnota pohledávky

2.5.1. Diskontní sazba metodou Straightdiscount Tato metoda vychází z nominální hodnoty pohledávky a převážně se používá na primárním trhu. Primární trh je takový trh, na kterém jsou obchodovány cenné papíry, které emitent vydává poprvé. Diskontovaná hodnota pohledávky se vypočítá podle následujícího vzorce: SD = N – (N * i * T) / 36000

2.5.2. Diskontní sazba metodou Discount to yield Metoda Discount to yield vychází z diskontované hodnoty pohledávky a je využívána hojně na sekundárním trhu, tj trhu, na kterém se obchodují cenné papíry ne z první emise. Pak je diskontovaná hodnota vypočtena následovně: SD = N – N * i * T / (36000 + i * T)

16

Zdroj: CFO World

30

2.6. Výhody forfaitingu, proč jej využívat Forfaiting přináší společnostem určité výhody, které tyto společnosti využívají na trhu. Jedná se zejména o přístup k likvidním finančním prostředkům. Díky forfaitingu – podobně jako v případě faktoringu – nemusí firmy čekat na splacení faktury, a tím, že získají včas své finanční prostředky, mohou více investovat do další obchodní činnosti. V mezinárodním obchodu se vždy řeší problém s otázkou kurzových změn. Kurzové riziko patří mezi nejzákladnější rizika, která musí mezinárodně orientovaná firma analyzovat a předcházet. Forfaiting přenáší kurzové riziko z původního věřitele na forfaitingovou společnost. Stejně jako v případě faktoringu pomáhá forfaiting významně snižovat riziko spojené s insolvencí obchodního partnera. Forfaiting se dá rovněž využít jako jedna z forem financování obchodu a svým způsobem tak může nahrazovat klasické obchodní úvěry. Exportní kontrakty mohou být financovány – namísto klasických úvěrů – emisí vlastních směnek, čímž emitent získává potřebné finanční prostředky.

2.7. Poskytovatelé forfaitingu Stejně jako u faktoringu se i v případě forfaitingových společností vyskytují bankovní i nebankovní instituce. Velké množství z firem, které forfaiting poskytují jsou dceřinné společnosti významných bank. Mezi největší poskytovatele forfaitingu v ČR patří: Forfaiting KB Forfaiting České spořitelny Investmentgroup Transfinance Barter and financial trust Finance obchodu První moravská finanční 31

Není náhoda, že mnoho společností, které forfaiting poskytují, jsou stejně tak poskytovateli faktoringu. V mnoha případech jsou to sice odlišné právní entity, ale fakticky jsou to dceřiné společnosti jedné firmy, resp. banky. Většina firem se snaží uspokojit potřeby co největšího spektra zákazníků, a proto je na našem trhu normální, že velké firmy se nespecializují na jeden konkrétní finanční produkt, ale nabízejí obě zmíněné alternativní metody financování pohledávek, byť se u některých z nich jedná o dvě nezávislé právní entity patřící stejné mateřské společnosti.

2.8. Průběh forfaitingové operace Forfaitingová operace se skládá z několika kroků a je ilustrována následujícím grafem. Základní postoupení pohledávky popsané v předchozích kapitolách může a zpravidla bývá doprovázeno obchodovatelností pohledávek na sekundárním trhu. Předmět forfaitingu se proto stává instrumentem finančního trhu. Dalším důležitým rysem forfaitingové operace je nutnost banky ručit za předmětnou pohledávku typicky avalem nebo bankovním akreditivem. Obrázek 4 - Průběh forfaitingové operace

Zdroj: http://managementmania.com/forfaiting

32

3. Srovnání faktoringu a forfaitingu V této kapitole se budu zabývat shodnými rysy a odlišnostmi faktoringu a forfaitingu, abych tak porovnala obě metody financování a abych shrnula a vystihla klíčové vlastnosti obou produktů.

3.1. Shodné rysy faktoringu a forfaitingu Společných vlastností obou produktů je ve srovnání s odlišnostmi mnohem méně. Řekla bych, že se shodují v zásadních věcech a odlišnosti poté detailním způsobem charakterizují a vymezují specializaci té či oné metody. Prvním společným rysem je bezpochyby samotná podstata faktoringu a forfaitingu. V případě obou produktů se jedná o postoupení pohledávky (zde prozatím bez další specifikace typu pohledávky, její velikosti apod.) za dodavatelem k faktorovi či forfaiterovi. V předchozích kapitolách jsem popsala, jak ono postoupení funguje v případě obou finančních produktů. Druhou společnou vlastností je úhrada pohledávky ze strany faktora či forfaitera. Ten do určité výše a ve stanovené lhůtě pohledávku uhradí. Třetí vlastností, kterou považuji za společnou je, že faktor resp. forfaiter požaduje a inkasuje za své služby poplatek. V případě faktoringu se nazývá provize a v případě forfaitingu hovoříme o diskontu, o který je ponížena celková pohledávka.

3.2. Odlišnosti faktoringu a forfaitingu Jak jsem nastínila v předchozí kapitole, odlišnosti mezi faktoringem a forfaitingem vymezují jejich vlastní podstatu. Především spatřuji rozdíl ve způsobu a výši uhrazené pohledávky, kdy v případě faktoringu je okamžitě uhrazena „jen“ část pohledávky a zbytek je uhrazen v momentě kompletního splacení faktury odběratelem. V případě forfaitingu je

33

celý průběh ještě trochu jednoduší, pohledávka je bezodkladně uhrazena v plné výši, která je ovšem pozížena o diskont (provize forfaiterovi – viz předchozí kapitoly). Další významný rozdíl je v samotném předmětu operace. Jedná se o to, které pohledávky se mohou stát předmětem faktoringu a forfaitingu. Z pohledu doby splatnosti se předmětem faktoringu stávají výhradně krátkodobé pohledávky s dobou splatnosti kratší než 180 dní. Forfaiting se zabývá střednědobými a dlouhodobějšími pohledávkami, jejichž splatnost přesahuje zmíněnou hranici 180 dnů. Z hlediska pohledávek je zde další rozdíl – v případě faktoringu se pohledávka bez zajištění, kdežto pohledávka ve forfaitingu musí být zajištěna předem dohodnutým způsobem a to především bankovním avalem či akreditivem. Zajištění úzce souvisí s prověřováním bonity a zde je rozdíl, čí bonita je ve skutečnosti prověřována. V případě faktoringu se faktoringová společnost soustředí na prověření bonity odběratele – zkoumá jeho finanční situaci, platební morálku v minulosti apod. Na druhou stranu forfaitingová společnost má ve svém hledáčku bonitu banky, která za danou pohledávku ručí. Ke klíčovým parametrům hodnocení bonity banky v případě forfaitingu patří především její stabilita a postavení na trhu. Z hlediska obchodovatelnosti se za instrument finančního trhu považuje forfaitingová pohledávka, která slouží k dalším finančním operacím především na sekundárním trhu. Předmět faktoringu se dále neobchoduje. V předchozích kapitolách jsem rozebrala i doplňkové služby, které jsou k jednotlivým metodám nabízeny. I zde je patrný rozdíl mezi faktoringem a forfaitingem. Faktoringová společnost zpravidla nabízí řadu doplňkových služeb, od kterých se dále odvíjí výše provize či další poplatky a tyto doplňkové služby jsou zakotveny ve faktoringové smlouvě (viz kapitola 1.8). Forfaitingová společnost žádné doplňkové služby nenabízí a předmětem forfaitingu zůstává výhradně samotné postoupení pohledávky.

34

4. Aktuální trh v České republice Kapitola se zabývá především analýzou současného trhu v České republice. Cílem této kapitoly je porovnat instituce, které na našem trhu působí a závěrem vyhodnotit jejich služby z pohledu potenciálního klienta.

4.1. Vývoj faktoringu v České republice Od poloviny devadesátých let se situace na faktoringovém trhu v České republice každoročně mění. Zpočátku se jednalo o průměrný meziroční nárůst v rozsahu 30-40%. Následující graf ukazuje vývoj objemu faktoringových obchodů od roku 2006: Graf 4 - Vývoj objemu faktoringových obchodů

Zdroj: http://www.clfa.cz/index.php?textID=64

V posledních

pěti

letech

objem

faktoringových

obchodů

faktoringových společností přesahuje 100 miliard korun ročně. 35

členů

Asociace

Z grafu je patrný meziroční nárůst objemů transakcí, který se objevuje pravidelně s výjimkou roku 2009, který byl poznamenán následky finanční krize. Tento graf jinak dokazuje stoupající oblibu a význam faktoringu v ČR.

4.2. Modelový příklad faktoringu S odkazem na kapitolu 1, která se zabývala faktoringem, uvedu rovněž modelový příklad faktoringu, který může vzniknout na trhu. Společnost vyrábějící plasty do interiúrů automobilů fakturujesvému odběrateli 100.000,- Kč s dobou splatnosti 60 dní Jelikož ale potřebuje finanční hotovost na další obchodní činnost dříve, rozhodne se pro využití faktoringu. Vybranáfaktoringová společnost poskytuje zálohovou platbu ve výši 80%. Dále pak si účtuje faktoringový poplatek ve výši 0,6% a úrok z profinancování 1M PRIBOR17 + 3% p.a. Dále uvádím stručně průběh faktoringové operace: Před započetím samotné obchodní transakce je zapotřebí uzavřít faktoringovou smlouvu a v ní vymezit všechny podmínky vzájemné spolupráce. 1.den je vystavena faktura a její kopie spolu s dodacím listem je zaslána faktoringové společnosti. Faktura obsahuje cesní klausuli18, která informuje odběratele, že daná podledávka byla postoupena na vybranou faktoringovou společnost. 2.den faktoringová společnost vypočítá výši zálohy a tuto zálohu poskytne dodavateli. V našm případě 80.000,- Kč. 60. den je faktura odběratelem zaplacena. Faktoringová společnost zaplatí dodavateli zbylých 20.000 a vypočítá cenu faktoringu: Faktoringový poplatek = 100.000 x 0,6% = 600 Kč Úrok z profinancování = 80.000 * 60/365 * (1,2%+3%) = 552 Kč Celkem se tedy náklady faktoringu vyšplhaly na 1.152,- Kč, což z celkové ceny pohledávky činí 1,15%. 17 18

Sazba 23.4.2010 1,2% p.a. Postupní doložku

36

4.3. Analýza faktoringových společností na trhu v ČR V této kapitole se zaměříme na porovnání jednotlivých poskytovatelů faktorignu. Pro svou analýzu jsem si vybrala následujících 5 největších společností poskytující faktoring a na základě vybraných kritérií je vzájemně porovnám. Vybrané společnosti jsou: Factoring České spořitelny a.s. Factoring KB a.s. NLB Factoring a.s. ČSOB factoring a.s. Transfinance a.s. Společnosti vybrané pro analýzu jsou poskytovatelé z různých odvětví. Jsou zde dceřinné společnosti významných bank působících na našem trhu, je zde dceřinná společnost zahraniční banky (NLB Factoring19) a stejně tak společnost Transfinance a.s, což je zástupce nebankovních poskytovatelů finančních služeb – faktoringu. V analýze se zaměříme především na hlediska, která jsou důležitá z pohledu klienta, který

hledá

faktoringového

partnera

pro

profinancování

svých

pohledávek.

Nejdůležitějšími kritérii jsou cena, výše poskytnuté zálohy a její profinancování, nabízené služby, možnost elektronického vyřízení postoupení pohledávek, doplňkové služby a podmínky poskytnutí faktoringu. Tabulka se základními kritérii je obsahem přílohy č. 2.

4.3.1. Cena faktoringu V rámci analyzovaných faktoringových společností můžeme vidět velké množství shodných znaků. Jedním ze základníc ukazatelů, který je podstatný pro zákazníka je samozřejmě cena a poplatky spojené se službou. Všechny analyzované společnosti mají cenu faktoringu rozdělenou na dvě základní složky, a to faktoringový poplatek a úrok za profinancování části pohledávky. 19

NLB Factoring je členem mezinárodní finanční skupiny NLB Group a dceřinnou společností slovinské společnosti Nova Ljubljanskabanka d.d.

37

Faktoringový poplatek je stanovený procentuelní sazbou z celkové hodnoty pohledávky a samozřejmě společnosti jej nabízejí klientům v závislosti na jejich obratu. Obecně platí, že čím vyšší obrat klient má, tím nižší faktoringový poplatek platí za poskytnutí této služby. Nabízené faktoringové poplatky se pohybují od 0,2 do 1,9% z hodnoty pohledávky. Standardní sazba pro klienty, jejichž obrat se pohybuje okolo 20 milionů je 0,6 – 1% z ceny pohledávky. Druhou složkou ceny faktoringu je úrok zaplacený za profinancování pohledávky. Tento úrok bývá vyjádřen procentuelní sazbou p.a. a platí se pouze za část roku, po kterou nebyla pohledávka splacena odběratelem. Ve všech analyzovaných případech se tento úrok skládá ze dvou částí, a to ze sazby PRIBOR (resp. EURIBOR pro mezinárodní faktoring) a dále z úrokové sazby, kterou si účtují faktoringové společnosti. Tato sazba je na úrovni sazeb za poskytnutí krátkodobých provozních úvěrů. Celkově tak v průměru hovoříme o sazbě ve výši 4 – 6% p.a. Tato sazba není účtována na celou hodnotu pohledávky, ale pouze na zálohu, která je dodavateli poskytnuta v okamžiku uzavření faktoringu a účtuje se pouze za dobu, po kterou nebyla pohledávka zaplacena. Pro lepší ilustraci ceny faktoringu vedu následující průměrný příklad: Faktoringový poplatek 0,8%, úrok za financování (1M PRIBOR (1,2%) + 3,5%)z 80% ceny pohledávky. Cena pohledávky je 100.000. Takže firma zaplatí 800 + 4,7%*80.000*60/365 = 800 + 618 = 1418 Kč. Pokud budeme uvažovat reálně zaplacenou cenu faktoringu v penězích v poměru s celkovou cenou pohledávky, dostaneme se průměrně na úroveň 1,3 – 2,1% z celkové ceny20 Cenové podmínky nejsou u všech analyzovaných společností dostatečně transparentní a pro zákazníka tak není úplně jednoduché udělat si z dostupných informací jasnou představu o tom, kolik ve skutečnosti zaplatí. Kromě zmíněného poplatku a úrokové sazby se ještě platí jednotlivé doplňkové služby většinou paušální platbou. Například vedení účtu pro elektronické postupování pohledávek zpoplatňuje ČSOB Factoring částkou 450 Kč měsíčně.

20

Cena se liší u jednotlivých poskytovatelů a také záleží na konkrétních podmínkách faktoringu – tj. obrat dodavatelské společnosti, doba splatnosti a celková cena pohledávky

38

Zásadní rozdíl v cenách také nalezneme v případě regresního a bezregresního faktoringu, jelikož v případě krytí rizika spojeného s nezaplacením pohledávky či opožděnými platbami od odběratelů si faktoringové společnosti také účtují poplatky. Z analyzovaných společností má v současnosti nejlepší cenovou nabídku Faktoring KB, jehož poplatek za faktoring je ohraničen shora sazbou 1,0% z celkové ceny pohledávky. Naopak nejdražší zpracování nabízí NLB faktoring a to především kvůli sazbě 2M PRIBOR, kterou účtuje za profinancování pohledávky. 2M PRIBOR se s současnosti pohybuje okolo 2,5%, přičemž ostatní společnosti účtující 1M PRIBOR jsou na úrovni cca 1,2%

4.3.2. Výše poskytnuté zálohy Dalším kritériem rozhodujícím z pohledu zákazníka je výše zálohy, kterou faktor proplatí v okamžiku postoupení pohledávky a doba jejího proplacení. Dodavatelé vyhledávají faktoring především z důvodu, že nechtějí nebo nemohou čekat na zaplacení faktur ze strany odběratelů. Zároveň ale nemohou zkrátit lhůty splatnosti u těchto faktur, protože by tak s největší pravděpodobností o své zákazníky přišli. Platba od faktora probíhá ve dvou krocích. Jednak je dodavateli zaplacena záloha v předem dohodnuté procentní výši v okamžiku postoupení faktury. Zbytek částky do celkové ceny pohledávky ponížený o poplatky spojené s faktoringem je splacen po zaplacení částky odběratelem. Zálohová platba má zásadní význam pro cash flow dodavatele. Proto je z pohledu zákazníka podstatné, aby tato záloha byla v co nejvyšší výši. Průměrem mezi analyzovanými faktoringovými společnostmi je sazba 80% z celkové ceny pohledávky. Ovšem Transfinance a Factoring KB nabízí svým klientům v určitých případech i devadesátiprocentní zálohu. Záloha je obvykle splatná do 24 hodin od postoupení pohledávky. Zejména bankovní společnosti poskytující faktoring nabízejí svým klientům tu výhodu, že pokud mají u též bankovní společnosti vedený firemní účet, je platba zálohy téměř okamžitá. Jinak se setkáváme s hranicí od 24 do 48 hodin.

39

Po dokončení faktoringové transakce dochází k vypořádání vzájemných pohledávek a závazků mezi faktorem a dodavatelem. Faktor doplatí zbytek ceny pohledávky, ze které odečte veškěré poplatky. Tím je faktoringová transakce uzavřena.

4.3.3. Dostupnost faktoringu pro firmy Obecné zásady, při kterých se poskytuje faktoring mají všechny analyzované společnosti v podstatě stejné. Vyžadují, aby klientem byla aktivní firma s nejméně jednoletou činností. Dále pak určují specifická odvětví činnosti, kterým se faktoring poskytuje – například analyzované společnosti nechtějí poskytovat faktoring stavebním firmám. V čem se jednotlivé nabídky liší je velikost firmy, které se bude faktoring poskytovat. Analyzovaní poskytovatelé mají rozmezí minimálních obratů pro faktoringové operace za rok. Nejpříznivější pro klinety je NLB faktoring, který vyžaduje nejmenší minimální hranici obratu – a to 5 milionů. Je tak v podstatě dostupný i menším firmám, které na nabídky ostatních společností nedosahují. V kapitole 3.4.1 jsem zmínila, že cena je jedním z rohodujících faktorů pro výběr faktoringové společnosti. V případě menších firem to nemusí být úplně pravda, protože tyto firmy jsou také velmi omezeny právě vzhledem k minimální výši ročního obratu faktoringových transakcí. Hned tři z pěti faktoringových společností požadují minimálně 20 milionů obratu. Factoring KB je zlatým středem, jehož požadavkem je obrat ve výši 10 milionů ročně.

4.3.4. Elektronické postupování pohledávek Faktoringové služby plně využívají výhod informační společnosti a do svých produktů zavádějí moderní metody přenosu informací. Využití informačních technologií v obchodním styku významně snižuje administrativní náročnost celého procesu a stejně tak výrazně celý proces urychluje a zjednodušuje. Na základě provedené analýzy mohu usoudit, že elektronické postupování pohledávek patří mezi běžný standard, který společnosti nabízí. Pouze jedna z analyzovaných 40

společností – Transfinance a.s. – neposkytuje úplnou podporu pro elektronickou komunikaci a z internetových služeb nabízí pouze modul pro sledování stavu pohledávek. Samozřejmě elektronická komunikace je rovněž předmětem zpoplatnění, většina společností ji účtule tak jako ČSOB Factoring paušálním měsíčním poplatkem podle aktuálního sazebníku21 Zkoumané společnosti, které nabízí eFactoring se neliší ani z pohledu technologií a zabezpečení transakcí, u všech z nich je vyžadován elektronický podpis a bezpečtnostní certifikát pro elektronické transakce. Na základě dostupných informací dále můžeme rozlišit poskytovatele podle toho, komu eFaktoring poskytují. Například Faktoring České spořitelny nabízí eFactoring pouze stávajícím bezproblémovým klientům. V případě ostatních firem je to běžná nabídka i pro nové klienty.

4.3.5. Nabízené služby Všechny zkoumané firmy nabízejí svým zákazníkům standardní spektrum produktů – zejména tuzemský, exportní a importní faktoring. Jednotlivé nabídky se pak liší v doplňkových službách, které nabízí především různé moduly pro správu a administraci pohledávek, informace o odběratelích.

4.3.6. Objem obchodů realizovaný faktoringovými společnostmi Na závěr kapitoly jsem připravila přehled největších českým poskytovatelů faktoringu z hlediska objemu obchodů. Data pro graf jsou čísla za první čtvrtletí roku 2011 a zobrazují pět největších poskytovatelů faktoringu podle tohoto kritéria.

21

ČSOB Factoring v současnosti 450 Kč za měsíc

41

Graf 5 - Porovnání poskytovatelů faktoringu podle objemu obchodů za Q1 2011

Zdroj: Internetové stránky jednotlivých poskytovatelů, vlastní zpracování

4.4. Shrnutí analýzy a výběr optimálního řešení pro zákazníka Výsledek analýzy, kterou jsem provedla se samozřejmě nedá obecně aplikovat na libovolný ekonomický subjekt. Podmínky pro každou firmu se liší u jednotlivých poskytovatelů. Snažila jsem se vybrat poskytovatele pro co nejširí okruh firem. Ze zkoumaných poskytovatelů je z pohledu firem nejlepší nabídka společnosti Factoring KB – dceřinné společnosti Komerční banky. Mezi hlavní výhody patří relativně nízký požadovaný roční obrat faktoringových operací – 10 milionů ročně. Tím pádem je tato služba dostupná většímu množství firem než ostatní nabídky (kromě NLB factoring). Dále Factoring KB vítězí z pohledu výše faktoringového poplatku, který uvádí v rozmezí 0,3-1,0% z celkové ceny pohledávky. Široká škála nabízených i doplňkových služeb není v porovnání s ostatními výjimečná, ale je plně vyhovující.

42

Stejně tak zázemí silné banky, která ma na českém trhu velice dlouhou tradici působí na potenciální klienty důvěryhodně.

4.5. Příklady forfaitingu z praxe Obdobnou analýzu jsem zpracovala také pro poskytovatele forfaitingu. Zde jsem se opět zaměřila na výběr optimální varianty a zpracovala jsem údaje o následujících čtyřech firmách: Forfating KB Forfaiting České spořitelny Transfinance První moravská finanční Ve výběru jsou zastoupeny firmy z bankovního i nebankovního prostředí. Z analýzy jsem zjistila, že zejména nebankovní instituce (Transfinance) se zaměřují na odkup polhedávek, který označují jako forfaiting, ale přitom odkupují i pohledávky, které nevyhovují kritériím forfaitingu. Proto je asi nemůžeme považovat stoprocentně za forfaitingové společnosti. Oproti faktoringu jsem zjistila, že forfaitingový obchod uzavírají analyzované společnosti výhradně na individuální bázi s jednotlivými klienty, podmínky nejsou vesměs stanoveny obecně, a každý jednotlivý případ je dojednáván zvlášť. V porovnání jsem se zaměřila na cenu forfaitingu, minimální hodnotu odkupované pohledávky, řízení rizika a minimální splatnost pohledávky. Jak bylo zmíněno výše, cena forfaitingu nebyla možna přesně analyzovat, neboť všechny zkoumané firmy stanovují individuální podmínky pro každý jednotlivý obchodní případ a nemají ani žádné obecné zásady či pravidla výpočtu ceny.

43

4.5.1. Minimální doba splatnosti pohledávky Z předchozích kapitol víme, že v případě forfaitingu je minimální doba splatnosti dané pohledávky 60 dní. Neboli se jedná o pohledávky středně a dlouhodobé. Výsledek mé analýzy nebo spíš situace na současném trhu v ČR je proto trochu překvapivá, jelikož firmy prezentující se jako forfaitingové, tuto hranici nedodržují a v podstatě pod názvem forfaiting odkupují pohledávky s kratší dobou splatnosti, neřku-li pohledávky libovolné. Typickém příkladem jsou nebankovní instituce. Odkupují v podstatě jakoukoliv pohledávku, dokonce i pohledávku bez zajištění. V případě pohledávek zajištěných je pak doba splatnosti minimálně 120 dní. Mezi bankovními institucemi je nejkratší lhůtou pro splatnost pohledávky 45 dní v případě Forfaitingu KB. Další skutečností vyplývající z mé analýzy, která je trochu v rozporu se základní charakteristikou forfaitingu je subjekt, za kterým pohledávka vznikla. Podle definice to má být převážně subjekt zahraniční, nicméně čeští poskytovatelé forfaitingu, a to jak bankovní tak i nebankovní subjekty, na této podmínce ani zdaleka netrvají.

4.5.2. Řízení rizika Řízení rizika představuje opatření, která forfaiter udělá, aby minimalizoval možné ztáty z transakce. Jelikož forfaiter nemá možnost zpětně postihovat klienta, požaduje krytí pohledávky jednou z metod bankovního zajištění: a) Bankovní záruka – Z pohledu banky patří bankovní záruka mezi tzv. závazkové úvěry a banky v takovém případě neposkytují finanční prostředky nýbrž ručení za splatnost pohledávky v případě insolvence klienta. V českém právním řádu je bankovní záruka upravena Obchodním zákoníkem22. Podle aktuálního znění paragrafu 313 Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní

22

Obchodní zákoník – Zákon č.513 / 1991 Sb. v platném znění a znění pozdějších předpisů a novel

44

částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině23. b) Akreditiv s odloženou splatností – Opět se jedná o vztah mezi ručící bankou, která ručí za závazek, není-li tento splácen. Smlouvou o otevření akreditivu se zavazuje banka příkazci, že na základě jeho žádosti poskytne určité osobě (oprávněnému) na účet příkazce určité plnění, jestliže oprávněný splní do určité doby stanovené podmínky, a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu24 c) Směnka s avalem – Směnka je cenný papír, který nařizuje dlužníkovi v určitou dobu zaplatit věřiteli smluvenou částku. Pro forfaiting se využívá aval směnky. Aval se také nazývá směnečné ručení a jedná se o postoupení závazku třetí straně, která ručá za plnění závazku tak, jako by se jednalo o směnečníka.

Je samozřejmé, že podle míry rizika, kterou si na svá bedra bere ten, kdo pohledávku odkupuje, se liší také cena forfaitingu. Z analýzy, kterou jsem provedla, vyplývá, že vyšší cenu si poskytovatel forfaitingu účtuje v případě, že přijímá větší riziko. Z ekonomiky je to běžný jev, kdy vyšší riziko je doprovázeno vyššími výnosy.

4.5.3. Minimální hodnota odkupované pohledávky Definice forfaitingu říká, že minimální hodnota odkupované pohledávky je 50.000 – 80.000 USD nebo jeho ekvivalent v jiné směnitelné měně. Svou analýzou jsem ukázala, že některé společnosti nabízející forfaiting tuto podmínku dodržují. Například Komerční banka má ve svých podmínkách, že hodnota pohledávky, která je předmětem forfaitingu je minimálně 1.000.000 Kč, případně ekvivalent této částky v jiné měně.25

23

OBCHODNÍ ZÁKONÍK – Zákon č.513/1991 Sb. – paragraf 313, dostupný v elektronické formě z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast3h1.aspx#par313 24 OBCHODNÍ ZÁKONÍK – Zákon č.513/1991 Sb. – paragraf 682, dostupný v elektronické formě z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast3h2d20.aspx#par682 25 Při současném relativně nízkém kurzu Dolaru ke Koruně je to více než 50.000 USD

45

Naopak zejména nebankovní instituce si minimální hodnotu zpravidla nestanovují a jak bylo zmíněno dříve, každý investiční případ posuzují zvlášť, takže ani s ohledem na minimální cenu odkupované pohledávky nelze hovořit o jasném pravidlu.

4.5.4. Shrnutí analýzy Analýza, kterou jsem provedla má poněkud překvapivé výsledky. Předně jsem očekávala, že na základě dostupných informací budu moci (já nebo potenciální zákazník forfaitingového poskytovatele) jasně vybrat, která ze společností na českém trhu nabízí nejlepší a nejvýhodnější podmínky. Narozdíl od faktoringu, kde jednotlivé společnosti konkurenčně bojují o zákazníky nabídnutím co nejlepších možných podmínek, forfaiteři posuzují drtivou většinu případů individuálně na základě následujících kritérií26: Bonita dlužníka Cena pohledávky Doba splatnosti Charakter pohledávky Vzhledem k tomuto individuálnímu posuzování téměř veškerých potenciálně odkoupených pohledávek vlastně není ani možné vybrat optimální variantu objektivně. Subjektivně na základě důvěryhodnosti, značky, úrovni prezentace a relativně dobré společenské reputace bych tedy dala přednost jednomu z bankovních subjektů nabízejích forfaitingové služby. Nejvíce mne zaujala prezentovaná nabídka Komerční banky, a to především proto, že z největší míry splňuje podmínky definované pro forfaitovanou pohledávky. Stejně tak proto, že v porovnání s ostatními subjekty poskytuje podstatně více informací. Zjistila jsem, ač to nebylo původním záměrem mé analýzy, že zejména nebankovní subjekty prezentují forfaiting jako odkup pohledávy. Přitom vůbec nesledují, jaké podmínky má forfaiting mít. Ať už se jedná o minimální cenu pohledávky, charakter dlužníka či minimální dobu splatnosti. Některé z analyzovaných společností pod názvem 26

Zdroj: internetové stránky forfaitingu Komerční banky: http://www.kb.cz/cs/verejnasprava/forfaiting.shtml

46

forfaiting vykupují pohledávky libovolného charakteru, s libovolnou platností a dokonce libovolné hodnoty.

47

Závěr Faktoring a forfaiting, kterými jsem se ve své bakalářské práci zabývala, jsou finanční produkty zajišťující financování pohledávek třetí stranou. Zákazník – v našem případě dodavatelská firma – přenechává své pohledávky za odběrateli třetímu subjektu – faktorovi či forfaiterovi – za úplatu. Získává tím volné finanční prostředky, které může bezprostředně využít pro další obchodní činnost. V první kapitole jsem se zaměřila na vymezení základní definice faktoringu stejně tak jako na shrnutí jeho hlavních cílů, funkcí a výhod. Stejnou definici jsem provedla ve druhé kapitole pro forfaiting. Třetí kapitolu jsem narozdíl od dvou úvodních pojala více analyticky a ze zákaznického hlediska jsem porovnala nabídky jednotlivých bankovních i nebankovních institucí, které tyto služby nabízejí. Výsledkem mé analýzy je vzájemné porovnání jednotlivých aktuálních nabídek na českém trhu finančních produktů. Stejně tak jsem obecně zanalyzovala, jak české firmy – resp. firmy působící na českém trhu – splňují základní teoretické požadavky na faktoring a forfaiting, o kterých pojednávaly teoreticky první dvě kapitoly. Závěry, které jsem zjistila jsou zejména v případě forfaitingu mírně překvapivé. Většina analyzovaných subjektů totiž pod pojmem forfaiting představuje něco, co by striktně podle definice nemuselo být za forfaiting považováno a dalo by se zjednodušeně označit jako odkup pohledávek. Přínos třetí kapitoly shledávám i v tom, že jsem praktickým způsobem a porovnáním na příkladech definovala, co to je faktoring a forfaiting a že jsem teoretické poznatky z prvních dvou částí mé práce tranformovala do praktické roviny. Z tohoto pohledu usuzuji, že čtenář po přečtení třetí kapitoly nejen zjistí, jaké jsou aktuální poměry, vývoj a nabídky na českém trhu, ale také si na základě poskytnutých skutečností a detailů dokáže vytvořit ucelený obrázek o tom, co tyto finanční produkty ve skutečnosti představují. Stejně tak se dokáže zamyslet nad tím, jaké náklady ve skutečnosti 48

pro firmu využití těchto služeb představuje. Z úrokových měr, které jsou uvedeny v dostupných informačních zdrojích, lze vyvodit teoreticky, kolik asi faktoring či forfaiting stojí, ale mou snahou bylo rovněž poskytnout konkrétní příklad a kalkulaci skutečných finančních nákladů vyjádřených poměrem k celkové ceně pohledávky. V bakalářské práci jsem popsala teoretickou podstatu obou produktů a na závěr jsem s využitím těchto teoretických poznatků provedla analýzu reálného finančního trhu. K tomu jsem poskytla příklady z praxe pro ilustraci principu faktoringu a forfaitingu a vzájemné porovnání služeb, čímž považuji cíl své práce za splněný.

49

Seznam použité literatury 1. BARTOŠEK, Karel; FELSBERGOVÁ Dana; JAROŠ Pavel: Bankovnictví v České republice. 3. Přepracované vydání, Praha Bankovní institut, 1998. 353 s. ISBN 2. DVOŘÁK, Petr: Bankovnictví. 1997. 255 s. ISBN 80-7079-584-0 3. DVOŘÁK, Petr: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1999. 475 s. ISBN 80-7021-141-3 4. FREIBERG, František: Financování podniku. Praha ČVUT, 2007. ISBN 978-8001-03636-5 5. KALABIS, Zdeněk: Bankovní služby v praxi. Computer press, ISBN 80-251-08821 6. MÁČE Miroslav: Platební styk klasický a elektronický. Grada publishing, ISBN 80247-1725-5 7. MAREŠ, Stanislav: Zdroje financování podniku. 2003, 107 s. ISBN 80-86-754-12x 8. OBCHODNÍ ZÁKONÍK – Zákon č.513/1991 Sb. Ve znění pozdějších předpisů – dostupný na business.center.cz

Elektronické odkazy: 1. www.articlesbase.com 2. www.bestinvoicefactoring.com 3. www.csobfaktoring.cz 4. www.dcgroup.cz 5. www.finance.cz 6. www.faktoringkb.cz 7. www.ifgroup.com 8. www.mmspectrum.com 9. www.profit.cz 10. www.transfinance.cz 50

Seznam obrázků Obrázek 1 - Průběh faktoringové operace. .......................................................................... 24 Obrázek 2: Dovozní forfaiting............................................................................................. 27 Obrázek 3: Dovozní forfaiting............................................................................................. 28 Obrázek 4 - Průběh forfaitingové operace ........................................................................... 32

Seznam grafů Graf 1 - Podíl regresního a bezregresního faktoringu v ČR 2010. ...................................... 13 Graf 2 - Směřování faktoringu ............................................................................................ 14 Graf 3 - Průměrná doba splatnosti faktury ve vybraných evropských zemí. Údaje za rok 2010. .................................................................................................................................... 16 Graf 4 - Vývoj objemu faktoringových obchodů ................................................................ 35 Graf 5 - Porovnání poskytovatelů faktoringu podle objemu obchodů za Q1 2011 ............. 42

51

Příloha č. 1 Seznam členů Asociace faktoringových společností

D.S. Factoring, s.r.o. Londnské nám. 2 Brno 639 00

Factoring České spořitelny, a.s. Pobřežní 46 Praha 8 186 00

Factoring KB, a.s. Na Poříčí 36 Praha 1 110 02

HVB Factoring s.r.o. Italská 24/1583 Praha 2 120 00

NLB Factoring, a.s. Václavské náměstí 56 Praha 110 00

ČSOB Factoring a.s. Benešovská 2538/40 Praha 10 101 00

TRANSFINANCE a.s. Křižíkova 237/36a Praha - 8 186 00

Příloha č.2 Analýza factoringových společností

Společnost

Factoring České spořitelny a.s.

Hodnotící kritéria Cena Záloha Profinancování Nabízené služby Faktoringový poplatek záleží na 80% do 48 hodin Tuzemský, exportní, obratu - 0,3-1,5% importní, Správa a Úrok z profinancování 1M inkaso pohledávek, PRIBOR + x% p.a. (2010 - 1,2% + eFaktoring 3%)

Factoring KB a.s.

Faktoringový poplatek 0,3-1,0% 70-90% do 24 hodin z hodnoty pohledávky Úrok z poskytnuté zálohy na úrovni sazeb krátkodobých bankovních úvěrů

Faktoringový poplatek 0,3-1,9% až 90% do 24 hodin Tuzemský, exportní, 2M PRIBOR + 2,6-3,9% p.a. importní

Ano

5 mil

NLB Factoring a.s.

Obvykle 1,4%, minimálně 0,2% 80%

Ano, měsíční paušál 450 Kč. Neuvádí se, pouze online rozhraní na sledování stavu pohledávek

20 mil

ČSOB Factoring a.s.

0,2-1% faktoringový poplatek Transfinance a.s.

Tuzemský, exportní, importní, Správa a inkaso pohledávek, eFaktoring, modifikovaný faktoring

Elektronické postoupení Minimální obrat Ano. Pouze pro 20 mil stávající bezproblémové klienty. Zabezpečeno certifikátem na bázi elektronického podpisu Ano. 10 mil

do 24 hodin Tuzemský, exportní, importní 70-90% do 24 hodin Tuzemský, exportní, importní

20 mil

Příloha č.3 Analýza forfaitingových společností Společnost

Hodnotící kritéria Řízení rizika Minimální splatnost 45 dní - bankovní riziko - riziko podnikatele

Forfaiting KB

neuvedeno Forfaiting České spořitelny

Transfinance a.s.

První moravská finanční

Dolní hranice ceny Cena forfaitingu pohledávky 1 milion - stanovuje se individuálně a závisí na bonitě dlužníka, charakteru a výši pohledávky neuvedeno - stanovuje se individuálně

- banka akceptuje do 5 let vybrané korporátní klienty, banky, pojišťovny - do 15 let municipality a subjekty veřejného sektoru - odkupují se i pohledávky bez neuvedeno bankovního jištění

obvykle od 120 dní '- ale nabízí se i nákup pohledávek na viděnou neuvedeno - zabývá - riziko přebírá při odkupu se odkupem pohledávky jakýchkoliv pohledávek

neuvedeno

- stanovuje se individuálně

- stanovuje se individuálně