Obchodní rejstřík a jeho význam pro podnikatele

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Právo a podnikání Katedra obchodního práva

Bakalářská práce

Obchodní rejstřík a jeho význam pro podnikatele

Pavel Krist

2012/2013 1

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: „Obchodní rejstřík a jeho význam pro

podnikatele“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem uţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.

---------------------------------------2

Poděkování: Upřímné poděkování za podnětné a nepostradatelné rady náleţí prof. JUDr. Jarmile Pokorné, CSc., za její ochotu, cenné rady a pomoc při vedení mé bakalářské práce. 3

Obsah Seznam pouţitých zkratek……………………………………………………………...6 Úvod……………………………………………………………………………………7 1. Historie, vývoj, právní úprava obchodního rejstříku v ČR……………………………9 2. Obecný výklad obchodního rejstříku………………………………………………...11 2.1

Účel a funkce obchodního rejstříku……………………………………………11

2.2

Rejstříkový soud………………………………………………….……………12 2.2.1 Zveřejňování a oznamovací povinnost…………………………………….12

3. Hmotně právní úprava obchodního rejstříku………………………………………….14 3.1

Předmět zápisu do obchodního rejstříku, účinky zápisu………………………..14

3.2

Povinnosti navrhovatele zápisu do obchodního rejstříku………………………19

3.3

Skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku……………………………….21

4.

Obsah sbírky listin obchodního rejstříku…………………………………………….24

5.

Elektronizace obchodního rejstříku…………………………………………….…....25

6.

Obchodní rejstřík – procesně právní úprava……………………………………...….27 6.1

Vedení a členění obchodního rejstříku a rejstříkový spis……………………..27

6.2

Proces řízení ve věcech obchodního rejstříku…………………………………28

6.3

Návrh na zápis do obchodního rejstříku……………………………………….28

6.4 Účastníci řízení…………………………………………………………….…..29 7.

Obchodní rejstřík v praxi – význam pro podnikatele……………………………….31

8.

Přehled přístupů do zahraničních obchodních rejstříků a obdobných databází…………………………………………………………………………..…34

9.

Úvahy de lege ferenda……………………………………………………………….36

10. Závěr……..…………………………………………………………………….…....38 4

11. Resumé…………………………………………………………………………..……..39 12. Pouţitá literatura……………………………………………………………………..…40

5

Seznam použitých zkratek V celé bakalářské práci jsou průběţně pouţívány níţe uvedené zkratky, jejichţ význam je následující: ČR

Česká republika

ObchZ

obchodní zákoník

OSŘ

občanský soudní řád

odst.

odstavec

např.

například

Sb.

sbírka zákonů

vyhl.

vyhláška

č.

číslo

příp.

případně

EU

Evropská Unie

GFŘ

Generální finanční ředitelství

DPH

daň z přidané hodnoty

EHZS

Evropské hospodářské zájmové sdruţení

EP

Evropský parlament

6

Úvod Jako téma pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral „Obchodní rejstřík a jeho význam pro podnikatele“. Osobně se věnuji podnikatelské činnosti jiţ řadu let a zde bych se chtěl podělit o některé své zkušenosti, které jsem získal. V první řadě chci zdůraznit tu skutečnost, ţe Obchodní rejstřík je významným pomocníkem pro podnikatele, ale i nepodnikatele, přičemţ se zde můţeme seznámit s určitými skutečnostmi, které nám mnoho napoví a vyjasní, neţ se rozhodneme vstoupit do vztahu obchodního. V bakalářské práci se budu precizněji věnovat hmotně právní úpravě obchodního rejstříku, předmětu zápisu do obchodního rejstříku jakoţto i účinků zápisu. Pokusím se nastínit skutečnosti, které se zapisují do obchodního rejstříku a co vše můţe být ve sbírce listin obchodního rejstříku. Cílem mé bakalářské práce je správně a srozumitelně vysvětlit za pomocí popisu a analýzy význam obchodního rejstříku. V další části mé bakalářské práce se budu věnovat procesně právní úpravě obchodního rejstříku, přičemţ se zde zmíním o vedení a členění obchodního rejstříku a rejstříkovém spisu. V neposlední řadě procesně právní úpravy vyčlením účastníky řízení. V závěrečné kapitole se pokusím nastínit výhody i nevýhody významu obchodního rejstříku v praxi pro podnikatele. Při tvorbě bakalářské práce budu zejména čerpat z kniţních publikací, internetu, obchodního zákoníku a pokusím se přidat i některé své poznatky z praxe, i kdyţ jsem podnikatel podnikající na základě ţivnostenského oprávnění nezapsaný v obchodním rejstříku. V dnešní moderní době vyspělého obchodování je zapotřebí, s ohledem na ochranu vlastních investic, rozeznat moţná rizika spjatá s podnikatelskou činností. Mnoho podnikatelských subjektů si častěji uvědomuje nezastupitelnou úlohu obchodního rejstříku, která leckdy dokáţe zachránit nejednu investici a zvrátit nejeden úsudek o podnikatelské protistraně před samotnou realizací obchodních vztahů. V moderním trţním prostředí se však vyskytují i takový podnikatelé, kteří se dokonale orientují v právním prostředí trţní ekonomiky a jsou schopni méně či více úspěšně zastřít svůj opravdový záměr. Zde je pak důleţité nespoléhat se jen na skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku, ale i na svůj instinkt, neboť ten můţe v určitých situacích rozhodnout o další existenci podnikatele, protoţe kapitalismus a trţní ekonomika má i své stinné stránky. Ţijeme v době, kdy trh je jiţ přesycen a neví se, jakým směrem se bude vyvíjet dál. Spousta obchodníků podnikatelů ukončila podnikání a to buď dobrovolně, nebo krachem. Poptávka, nabídka, poklesy, dluhy, nezaměstnanost a krize zní z masmédií kaţdý den. Stalo se to kaţdodenní rutinou obyčejných lidí, ţivnostníků, nás všech. Začínáme si uvědomovat, ţe 7

tahle cesta trţní ekonomiky volného trhu v demokratickém státě není cestou férového soutěţivého podnikání, a ţe soutěţivost ve zdravém podnikatelském prostředí vykazuje zjevné vady, s kterými demokracie nepočítala. Chování a jednání některých podnikatelů je na samém vrcholu jejich pádu. Institut „Obchodní rejstřík” se můţe pro některé podnikatele i nepodnikatele jevit jako první nebo zároveň poslední konfrontací s právním prostředím trţní ekonomiky vyspělého státu. Skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku a jejich účinky mohou přispět k částečnému zklidnění celkové nervozity v soutěţivém prostředí.

8

1.

Historie, vývoj, právní úprava obchodního rejstříku v ČR Historie sahá aţ do 13. století, kde se začala rozvíjet v Itálii, kde obchodní právo bylo

součástí městského práva. Bylo zapotřebí mít nějaká pravidla při obchodování. Nicméně aţ v druhé polovině 19. Století vznikly první počátky obchodního rejstříku, takového, který známe dnes. V roce 1863 byl přijat uvozovací zákon všeobecného obchodního zákoníku pro části oblasti Rakouska tedy i včetně území České republiky, kde pak platil do roku 1950. Bylo zapotřebí evidovat kupce a obchodní společnosti na území monarchie. Podnikový rejstřík jakoţto předchůdce obchodního rejstříku byl zaveden zákonem č.100/1950 Sb., o podnikovém rejstříku ze dne 13. července roku 1950. Jeho význam však byl pramalý neboť v daných letech se v komunistické éře nepodnikalo a zakládání soukromé obchodní společnosti bylo v podstatě nemoţné. Podnikový rejstřík, upravený v hospodářském zákoníku, byl vlastně náhradou za obchodní rejstřík. Do takového podnikového rejstříku se pak zapisovaly státní hospodářské organizace, druţstevní organizace a hospodářská zařízení společenských organizací a jiné organizace, pokud jim tuto povinnost stanovil zákon. Zákon tuto povinnost zápisu ukládal podnikům zahraničního obchodu, akciovým společnostem, koncernovým podnikům a koncernovým účelovým organizacím vzniklým na základě smlouvy o sdruţení, národním výborům, které vykonávaly podnikatelskou činnost ve svých drobných provozovnách. Vyhláška č.114/1964 Sb., nám podrobněji stanovovala výčet organizací povinně zapisovaných do rejstříku. Tuto povinnost stanovovala lidovým druţstvům,

jednotným zemědělským druţstvům,

melioračním druţstvům a

jiným

zemědělským druţstevním organizacím, druţstevním podnikům, svazům druţstev a hospodářským zařízením společenských organizací. Dále tato vyhláška stanovila výjimky z povinnosti zapsat se do podnikového rejstříku pro některé subjekty. Do podnikového rejstříku se nezapisovaly např. Československé státní dráhy a podnik ţelezniční dopravy, státní hospodářské organizace spojů, Státní banka československá, ústřední svazy druţstev a Ústřední rada druţstev. Podnikový rejstřík byl veden okresním soudem v sídle krajského soudu. Podnikový rejstřík nebyl veřejně přístupným seznamem. Pouze osoby, které osvědčily právní zájem, mohly do něj nahlíţet a vyţádat si úřední opisy a potvrzení. Zápisy do rejstříků byly prováděny na základě návrhu organizace, nebo z úřední povinnosti, kdyţ mělo být dosaţeno souladu zápisu v rejstříku se skutečným stavem. Takové skutečnosti zapsané

9

v podnikovém rejstříku byly účinné vůči všem organizacím a osobám ode dne provedení zápisu.1 Dalším krokem vývoje byl hospodářský zákoník z roku 1964, který právní úpravu podnikového rejstříku převzal, ale bez zásadních změn ji ponechal. Hospodářský zákoník na rozdíl od dřívější úpravy nestanovil princip dobré víry ve skutečnosti zapsané v podnikovém rejstříku, to znamená, ţe osobě jednající v důvěře ve skutečnosti zapsané, nemůţe být namítáno, ţe se tento zápis neshoduje s reálným stavem2. Aţ v roce 1992 se zrodil k 1. 2. obchodní zákoník, který nám slouţí dodnes. Po pádu éry komunismu, chtělo mnoho českých občanů podnikat, a tak byl obchodní rejstřík atakován náporem podnikatelských aktivit. Dále byl několikrát novelizován. Přijatou novelou ObchZ v roce 1996 se přenesly na obchodní oddělení krajských soudů návrhy zápisů do obchodního rejstříku.3 Dnešní podoba obchodního rejstříku je zakotvena v obchodním zákoníku a jeho dalších znění. Můţeme hovořit o §§ 27 aţ 38k ObchZ.

1

KADLECOVÁ, M., SCHELLE, K., VESELÁ, R., VLČEK, E. Vývoj českého soukromého práva. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 213 s. ISBN 80-86432-83-1. 2 Tamtéţ, s. 196. 3 Tamtéţ, s. 202.

10

2. Obecný výklad obchodního rejstříku Obchodní rejstřík slouţí veřejnosti jako veřejný seznam, v kterém nalezneme zapisující se zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je pro snadnější a rychlejší přístup veden v elektronické podobě4. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin a údaje a osoby zapisované do obchodního rejstříku určuje ObchZ. Rejstříkový soud je určený soud zvláštním právním předpisem, který vede obchodní rejstřík. Smyslem obchodního rejstříku je vytvořit a uchovávat určitou evidenci podnikatelů a vybraných údajů o nich a zajistit veřejnou dostupnost určitých údajů, tzn. publicitu rejstříkových zápisů.

2.1 Účel a funkce obchodního rejstříku Obchodní rejstřík slouţí ke kontrole a zjišťování podnikatelů zejména státní správě. Je historicky dlouhodobým institutem obchodního práva a je důleţitou součástí právní úpravy postavení

podnikatelů,

právního

rámce

podnikání

a

zabezpečení

právní

jistoty

v podnikatelských vztazích. Širší veřejnost má taktéţ moţnost nahlíţet do obchodního rejstříku, kde se tak děje zejména s ohledem na soukromé obchodování. Můţeme říct, ţe informovanost je důleţitou funkcí obchodního rejstříku. Abychom se mohli rozhodnout, musíme znát určitá fakta o obchodních partnerech a jejich obchodních společností. Bezplatný přístup k těmto informací je zaručen a hojně se vyuţívá prostřednictvím internetu. Za poplatek si je moţné od rejstříkového soudu vyţádat úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku či potvrzení o tom, ţe určitý údaj v obchodním rejstříku není. Mezi hlavní funkce obchodního rejstříku tedy můţeme zařadit zejména poskytování informací o obchodních partnerech v obchodním styku. Můţeme zde hovořit i o komunikačním kanálu osob, které jsou zapsány v obchodním rejstříku vůči blíţe neurčenému počtu osob, institucím a orgánů, vyplívající z principu formální publicity. Další neméně důleţitou funkcí obchodního rejstříku je ochrana třetích osob pozitivním a negativním principem publicity v materiálním smyslu.5

4

§ 27 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. 5 PELIKÁNOVÁ, I. Komentář k obchodnímu zákoníku.1 díl, 4. Vyd., Praha: ASPI, 2004, 608 s. ISBN 80-7357-009-2.

11

2.2 Rejstříkový soud Obchodní rejstřík je veden krajským soudem a je určen pro podnikatele. Příslušný krajský soud je dán dle umístění sídla podnikatele. Pakli-ţe své sídlo nemají, je zde určující místo podnikání podnikatele. Můţe se stát, ţe podnikatel nemá místo podnikání. V tom případě se přihlíţí k místu bydliště podnikatele a podle něj je určen krajský soud k vedení obchodního rejstříku. V ČR působí rejstříkové soudy nebo jejich pobočky ve městech Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Ostrava a Olomouc.

2.2.1

Zveřejňování a oznamovací povinnost Povinností rejstříkového soudu je zveřejnit zápis do obchodního rejstříku, bez

jakýkoliv průtah hned po zápisu, pokud se ovšem tato povinnost právním předpisem neukládá na někoho jiného. Povinností rejstříkového soudu je také zveřejnění změny nebo výmazu zápisu v obchodním rejstříku. Mezi další povinnosti rejstříkového soudu spojené s vedením obchodního rejstříku je uloţení listiny do sbírky listin po provedení zápisu a to bez zbytečného odkladu. Zveřejňované údaje jsou do jednoho týdne ode dne zápisu rejstříkovým soudem oznámeny dalším institucím, a to například ţivnostenskému úřadu a daňovému orgánu6. V rámci veřejné publicity je obchodní rejstřík přístupný všem bez rozdílu. Můţeme zde hovořit o dvou principech publicity. Rozlišujeme publicitu formální a materiální. U materiální publicity je potřeba přitom rozlišovat její pozitivní a negativní princip. Princip formální publicity vyjadřuje § 28 odst. 1 obchodního zákoníku, kde se uvádí přístupnost obchodního rejstříku a listin uloţených ve sbírce listin široké veřejnosti, kde jsou údaje v něm zapsané. Kaţdý má právo do něj nahlíţet pořizovat si kopie a výpisy a tím se přesvědčit o údajích a účincích zapsání. Informace jsou bezplatné leč kopie a výpisy jsou podle zákona č.549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zpoplatněny. Tento výpis nebo opis z obchodního rejstříku má povahu veřejné listiny včetně výpisů a opisů poskytovaných na detašovaných pracovištích informačního systému veřejné zprávy tzv. Czechpoint. Veřejné nejsou rejstříkové spisy, které je třeba od zápisů v obchodním rejstříku rozlišovat. K tomu doplňuji „ Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda 6

§ 27 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

12

senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen“7.

Negativní princip materiální publicity vyjadřuje obchodní zákoník tak, ţe „ proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti”8. Negativní princip materiální publicity působí absolutně bez ohledu na zavinění určité osoby. Nikdo nemá utrpět škodu v důsledku nedbalosti toho, koho se zápis týká. Důvěra v zápis je zde rozhodujícím kritériem v zápis, resp. v aktuální stav zápisu. K tomu doplňuji „ Ustanovení § 27 odst. 2 obchodního zákoníku, poskytující ochranu tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, vyjadřuje princip “materiální publicity”, resp. veřejné důvěry (víry), jenž společně s principem “formální publicity”, vyplývajícím z ustanovení § 200c o.s.ř., se vztahuje nejen na účastníky řízení, ale i na rozhodující soudní orgán. Jestliže tedy stěžovatelka v projednávané věci ve svém návrhu uvedla jméno povinného tak, jak bylo uvedeno ve výpisu z obchodního rejstříku, a toto jméno již není v souladu s ustanovením § 9 odst.1 obchodního zákoníku, měly obecné soudy dostát své povinnosti zakotvené v ustanovení § 32 obchodního zákoníku, tedy upozornit rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným právním stavem zápisu v obchodním rejstříku, a teprve poté vyzvat stěžovatelku k odstranění vad návrhu ve smyslu ustanovení § 43 odst.1 o.s.ř.”9. V praxi to má důleţité dopady při posuzování platnosti právních úkonů osobami, u kterých je sporné, jestli byly oprávněny je učinit, anebo které je učinily, přestoţe, k tomu nebyly oprávněny. K tomu doplňuji „ 1. Jde-li o právní úkon, který činí představenstvo družstva a pro nějž je předepsána písemná forma, je třeba k jeho platnosti podpisu dvou členů představenstva,

z nichž

jedním

musí

být

předseda

nebo

místopředseda

družstva

(představenstva). Je-li do obchodního rejstříku zapsáno, že jménem představenstva jedná i jen jeden člen představenstva, jestliže tím byl představenstvem písemně pověřen, uplatní se ve vztahu ke třetím osobám ustanovení § 27 odst. 2 ObchZ, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

7

§ 44 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. 8 § 29 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. 9 Nález Ústavního soudu ze dne 30.1.1997. sp.zn. IV. ÚS 285/96. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

13

2. Negativní stránka principu materiální publicity obchodního rejstříku působí objektivně, bez ohledu na zavinění; osoba zapsaná v obchodním rejstříku se nemůže dovolávat vůči tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nesprávnosti zápisu ani když nesprávnost zápisu způsobila jiná osoba nebo rejstříkový soud. 3. Důvěry v zápis do obchodního rejstříku se nelze dovolávat tam, kde je zápis ve zjevném rozporu se zákonem”10. Pozitivní stránka principu materiální publicity záleţí v tom, ţe skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči kaţdému ode dne jejich zveřejnění, ledaţe zapsaná osoba prokáţe, ţe třetí osoba věděla o provedení zápisu jiţ dříve11. K tomu doplňuji, ţe: „I. Dle § 27 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platilo, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. II. Pozitivní stránka publicity v materiálním smyslu spočívá v tom, že skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou vůči každému účinné ode dne jejich zveřejnění. III. Z negativní stránky principu materiální publicity vyplývá, že důkazní břemeno o nedostatku dobré víry nese osoba, jejíž zápis v obchodním rejstříku je ohledně toho kterého údaje chybný”12.

10

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2007.sp.zn. 26 Odo 312/2006 . In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. 11 § 29 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 12 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2006. sp.zn. 29 Odo 625/2005. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

14

3. Hmotně právní úprava obchodního rejstříku V následující části se budu snaţit popsat předmět zápisu do obchodního rejstříku a také účinky, které z toho vyplývají a mají důleţitý význam pro všechny zainteresované osoby. Zmíním se o povinnosti navrhovatele zápisu do obchodního rejstříku a o skutečnostech zapisovaných do obchodního rejstříku. K tomu doplňuji, ţe „ Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden; ode dne provedení zápisu se nikdo nemůže dovolávat toho, že mu zapsané skutečnosti nebyly známy. Zároveň platí obráceně, že dokud skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku nejsou vymazány nebo změněny, jsou účinné vůči každému a nikdo se nemůže dovolávat vůči jednajícímu, že zápis obchodním rejstříku již neodpovídá skutečnosti, ledaže by jednající nejednal v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, protože mu rozpor se skutečností byl znám“13.

3.1

Předmět zápisu do obchodního rejstříku, účinky zápisu Subjekty, ale také údaje o nich jsou předmětem zápisu do obchodního rejstříku.

ObchZ nám smysluplně taxativním výčtem stanovuje, které jsou zapisované údaje. Pokud zákon neumoţňuje rejstříkovému soudu zapsat údaje nebo osoby, nezapíše je, i kdyţ o to bylo poţádáno. Stejně tak je tomu i v případě, ţe by např. v rejstříku zapsaný podnikatel poţadoval zapsat údaj, který není zapisovanou skutečností. K tomu doplňuji, ţe „ Výčet údajů zapisovaných do obchodního rejstříku je taxativním výčtem a do obchodního rejstříku lze proto zapsat jen takový údaj, u něhož to ukládá jako povinnost (a možnost) zápisu obchodní zákoník, popř. další právní předpisy”14.

Do obchodního rejstříku se zapisují zapisované

osoby a to: 1.

obchodní společnosti a druţstva,

2.

jiné právnické osoby, zvláštním zákonem stanovující,

3.

zahraniční osoby ve smyslu § 21 odst. 4 ObchZ (§ 3 odst. 1 písm. b) ObchZ,

4.

fyzické osoby s bydlištěm na území ČR, které si o tuhle skutečnost samy poţádali nebo stanoví-li tak zákon (§ 3 odst. 2 ObchZ).

13

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2012.sp.zn. 21 Cdo 3080/2011. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. 14 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.6.2006. sp.zn. 29 Odo 824/2006. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

15

K tomuto vymezení ještě v podrobnostech můţu uvést: Ad 1. Povinnosti zápisu se týká všech forem obchodních společností uvedených v části druhé ObchZ (§ 56 aţ 260). Jsou to veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a druţstva. Ad 2. Do skupiny dalších právnických osob zapisujících se do obchodního rejstříku na základě zvláštních zákonů, patří sem zejména státní podniky, pojišťovny a zajišťovny, Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, banky, komoditní burzy, investiční společnosti a investiční fondy, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, Hospodářská komora České Republiky a Agrární komora České republiky, Fond dětí a mládeţe, České dráhy, Česká tisková kancelář, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond kultury ČR. AD 3. Fyzická osoba s bydlištěm či právnická osoba se svým sídlem mimo území České republiky. Má-li podnik nebo organizační sloţku svého podniku na území České republiky je pro účely tohoto zákona zahraniční osobou podnikající. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území české republiky těmto zahraničním osobám vznikne ke dni zápisu do obchodního rejstříku. U právnické osoby je-li podnik nebo jeho organizační sloţka podniku umístěna na území České republiky. Zahraniční osoba podává návrh na zápis do obchodního rejstříku. Ad 4. Do obchodního rejstříku se zapíší fyzické osoby, které splní dvě podmínky a to kumulativně. Musí jít o takovou fyzickou osobu, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění nebo podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů anebo provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. V druhém případě fyzická osoba o tento zápis do obchodního rejstříku poţádá sama z vlastní vůle. Můţeme zde vyjádřit i názor, ţe podnikatel – fyzická osoba se musí nechat zapsat do obchodního rejstříku v případě, ţe chce udělit prokuru, neboť prokura se dle zákona musí zapsat do obchodního rejstříku a podnikateli tedy nezbývá neţ se tam zapsat a pak i nechat poznačit udělení prokury. Zapisované údaje do obchodního rejstříku ohledně osob nebo organizačních jednotek podniků můţeme rozdělit na dvě skupiny. Jsou to údaje všeobecné a to: a) Firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště 16

b) Identifikační číslo – jedná se o číslo, pod nímţ je osoba vedena ve státní statistice c) Předmět podnikání nebo není-li tak předmět činnosti. U obchodních společností je předmět určen společenskou smlouvou či zakladatelskou listinou. U fyzických osob podnikajících na základě ţivnostenského oprávnění je předmětem jejich činnosti to co uvádí ţivnostenské oprávnění či koncese. d) Právní forma právnické osoby. Můţe zde např. být to, zda se jedná o akciovou společnost, veřejnou obchodní společnost, komoditní burzu. e) Uvedení sloţení statutárního orgánu a členy statutárního orgánu jejich jména a bydliště a způsobu jakým jednají jménem právnické osoby vůči všem. f) Označení, předmět podnikání – činnosti a sídlo odštěpného závodu či jiné organizační sloţky podniku, v neposlední řadě je zde důleţité uvést jméno a bydliště vedoucího tohoto závodu či jiné organizační sloţky podniku. g) Jméno prokuristy a jeho bydliště h) Stanoví-li to zákon tak další skutečnosti.15 Mezi dalšími údaji, které se vyznačují do obchodního rejstříku, jsou například vstup do likvidace, kde se uvádí jméno a bydliště likvidátora, prohlášení konkursu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání, právní důvody výmazu podnikatele z obchodního rejstříku. K tomu doplňuji „ Údaje z „historie” obchodního rejstříku vymazat nelze, neboť jinak by pořízení úplného výpisu z obchodního rejstříku ztratilo smysl”16. Mezi další zapisované údaje patří u veřejné obchodní společnosti její obchodní firma a bydliště a v neposlední řadě i sídlo jejich společníků. Obdobně je tomu i komanditní společnosti, zde se však ještě zapisuje, který ze společníků je komandita a který komplementář, celková výše vkladu komandity a samozřejmě i rozsah jeho splacení. U společnosti s ručením omezeným mimo uvedené ještě výše základního kapitálu dále výše vkladu jednotlivého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu 15 16

PELIKÁNOVÁ, I. et al. Obchodní právo 1.díl. 2 vyd. Codex Bohemia 1998.571s. ISBN 80-85963-58-2. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008. sp.zn. 29 Cdo 3025/2007. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

17

jednotlivého společníka a pakli-ţe je, tak i zástavní právo k obchodnímu podílu. Byla-li zřízena dozorčí rada, tak i jména a bydliště členů dozorčí rady včetně dne vzniku a zániku jejich funkcí. K tomu doplňuji „ Skutečnost, že bývalý jednatel je i po zániku funkce dosud v obchodním rejstříku uveden, nemá na fakt, že statutárním orgánem společnosti již není, žádný vliv. Poté, co již společnost vznikla, mají právní skutečnosti vyvolávající vznik, změnu nebo zánik jednatelské funkce konstitutivní charakter, zápis do obchodního rejstříku má již pouze deklaratorní účinky. To ale nepopírá princip materiální publicity zápisů v obchodním rejstříku ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Obecný soud tedy neměl důvod pochybovat o aktuálnosti a pravdivosti údajů v rejstříku uvedených”17. U akciové společnosti samozřejmě výše základního kapitálu a rozsah jeho splacení jako u společnosti s ručením omezeným. Dále se zapisují údaje o akciích a to počet, forma, druh a nominální hodnota akcií či omezení převoditelnosti akcií na jméno. Dalším údajem zapisovaných do obchodního rejstříku u akciové společnosti jsou jména a bydliště členů dozorčí rady. U druţstva se zapíše výše základního kapitálu a výše základních členských vkladů. Zakladatel a kmenové jmění se zapíše u státního podniku.18 K tomu doplňuji „ Konstitutivní povahu měl v době do 31.května 1996, kromě zápisu představenstva akciové společnosti do obchodního rejstříku (§ 13 odst. 2 ObchZ. Ve znění účinném do 31. Května 1996)”19. Pokud se jedná o podnik zahraniční osoby a organizační sloţky jejího podniku zapíší se zde označení a sídlo podniku nebo jeho organizační sloţky a identifikační číslo, dále předmět činnosti podniku nebo jeho organizační sloţky, právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, pak tedy také evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, a číslo takového zápisu. Dále se zapíší firma nebo název zahraniční osoby, její právní forma a výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně a zapisované údaje poţadované zákonem u statutárního orgánu nebo jeho člena. Vedle těchto se zapíší i

17

Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 19.11.2002.sp.zn. I. ÚS 662/01. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. 18 ELIÁŠ, Karel et al., Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900, 5. vyd. Praha: Nakladatelství: Linde Praha, 2006, 976 s. ISBN:80-7201-624-5. 19 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2010.sp.zn. 29 Odo 1076/2006. In: ASPI [právní informační systém ]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

18

zapisované údaje poţadované zákonem pro vedoucího organizační sloţky podniku a místo jeho pobytu. Dále se zapíší zrušení zahraniční osoby, jmenování a identifikační údaje a oprávnění likvidátora a v neposlední řadě ukončení likvidace zahraniční osoby, prohlášení konkursu či zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a ukončení činnosti podniku nebo jeho organizační sloţky v České republice.20 Povahu zápisu do obchodního rejstříku a jejich účinky můţeme rozdělit do dvou kategorií, a to na zápisy deklaratorní a konstitutivní. Rozdíl mezi nimi je pro nás podstatný. Deklaratorní účinky jsou takové zápisy, které pouze stvrzují soulad stavu zápisu s objektivně existující skutečností. U deklaratorního účinku v ţádném případě nedochází ke vzniku, změně nebo zániku hmotněprávních účinků určité právní skutečnosti, ani se jejich realizací nepodmiňuje platnost či účinnost určité právní skutečnosti nebo právního úkonu. Tyto účinky nastávají nezávisle na provedení těchto zápisů. S účinky publicity rejstříkového zápisu se tato skutečnost, tedy zápis v obchodním rejstříku, pouze deklaruje jako skutečnost navenek. Skutečnost zaznamenávající se do obchodního rejstříku, je právně relevantní jiţ ex tunc, tedy od okamţiku kdy nastala. Jako příklad s těmito účinky zde chci uvést zápis změny osoby statutárního orgánu u veřejné obchodní společnosti. U konstitutivních účinků zápisů můţeme hovořit, pokud nabývají právní relevanci, aţ okamţikem provedení zápisu do obchodního rejstříku, tím mám namysli, účinky ex nunc, tzn. ode dne zápisu. Vyhovění návrhu zapsat vznik, změnu nebo zánik hmotně právních účinků určité skutečnosti nebo platnosti či účinnosti právních úkonů je podmínkou vznikem zápisu do obchodního rejstříku. U veřejné obchodní společnosti má takové účinky vznik veřejné obchodní společnosti nebo zánik.

3.2

Povinnosti navrhovatele zápisu do obchodního rejstříku „Návrh na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku (dále jen

"návrh na zápis") může podat pouze osoba uvedená v § 34, případně osoba, o které tak stanoví zákon”21.

20 21

§ 38h odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. § 31 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.6.2013].

19

Návrhy na zápis do obchodního rejstříku, změnu zápisu nebo výmaz a dále i listiny, které rejstříkový soud zakládá do sbírky listin obchodního rejstříku. Podávají se v českém jazyce elektronickou nebo listinnou formou na formuláři. Vyhláška č. 414/2011 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku nám určuje, jaké náleţitosti musí návrh splňovat. Podaný návrh musí být podán osobou k tomu oprávněnou na předepsaném formuláři a musí obsahovat zákonem předepsané náleţitosti. Dále podaný návrh musí být srozumitelný a určitý a musí být k návrhu přiloţeny předepsané listiny, jimiţ se dokládají skutečnosti o zapisovaných nebo vymazávaných údajích.22 K tomu doplňuji „ Jestliže akciová společnost vznikala teprve zápisem do podnikového rejstříku, bylo vyloučeno, aby tato akciová společnost mohla podat návrh na svůj vlastní zápis do podnikového rejstříku. Takový postup byl v rozporu s ustanovením §19 a 20 OSŘ”23. K rejstříkovému soudu podáváme návrhy na zápis a seznam listin. Je to návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u druţstva, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku – EHZS, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u fyzické osoby, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u komanditní společnosti, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku týkající se odštěpného závodu nebo jiné organizační sloţky, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u organizační sloţky nebo podniku zahraniční osoby, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku týkající se příspěvkové organizace, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u společnosti s ručením omezeným, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u veřejná obchodní společnosti, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku při přemístění cizí právnické osoby, návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u jiné právní formy, návrh na

22

DVOŘÁK, T. Osobní obchodní společnosti ve světle rektifikace českého obchodního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 56. ISBN 978-80-7357-755-1 23 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.1991.sp.zn. 7 Cz 10/91. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

20

zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku při výmazu zapsané fyzické nebo právnické osoby.24

3.3 Skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku Mezi další zapisované údaje, které se zapíší u právnických osob jsou u: Veřejné obchodní společnosti jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejich společníků. Společenská smlouva zde představuje doklad o tom, ţe fyzická osoba či právnická osoba je společníkem veřejné obchodní společnosti. Výpis z obchodního rejstříku slouţí jako doklad o tom, ţe společník – právnická osoba je existující právnickou osobou. Skutečnosti jako zápis společníka veřejné obchodní společnosti, změna zápisu a výmaz společníka z obchodního rejstříku má deklaratorní účinky pokud zde nejde o prvotní zápis společníků při vzniku společnosti. V takovém případě by šlo o konstitutivní zápis. Komanditní společnosti jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejich společníků. Uvede se zde i to, který ze společníků je komplementář a který komandita a dále výše vkladu kaţdého komandity a rozsah jeho splacení. Deklaratorní účinky pak mají zápis společníka komanditní společnosti do obchodního rejstříku, změna tohoto zápisu a výmaz společníka. Při zápisu prvních společníků při vzniku společnosti jde o konstitutivní účinek. Společnosti s ručením omezený jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejich společníků. Dále tu máme skutečnosti týkajících se výši základního kapitálu, výši vkladu kaţdého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výši podílu kaţdého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce. Dále se zapisují skutečnosti deklaratorní povahy. Mezi ně patří zápisy společníků, výše vkladů a rozsah jejich splacení, obchodního podílu a zápisy členů dozorčí rady s výjimkou zápisu těchto skutečností při vzniku společnosti i změny těchto skutečností a jejich výmazu. Konstitutivními zápisy u této právnické osoby rozumíme zápis zvýšení a sníţení základního kapitálu a zápis zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu. Bez takového zápisu právo 24

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. et al. Obchodní zákoník. Komentář. 12. Vydání Praha: C. H. Beck, 2009,1379 s. ISBN 978-80-7400-055-3

21

nevznikne. A opět jiţ výše zmíněná prováděcí vyhláška nám stanový, kterými doklady se jednotlivé skutečnosti dokládají. K tomu doplňuji „ Bylo-li do obchodního rejstříku zapsáno nařízení exekuce na majetek společníka, nelze tento údaj z obchodního rejstříku odstranit (s účinky od počátku) ani tehdy, byla-li exekuce následně zrušena proto, že povinný dlužník částku před jejím nařízením uhradil“25. Akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku a zániku jejich funkce. Pokud má akciová společnost jen jednoho akcionáře tak se zapisuje i jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma a sídlo tohoto akcionáře. I zde nám vyhláška č. 414/2011 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku stanovuje, kterými doklady se osvědčují takové skutečnosti, které se zapisují do obchodního rejstříku. Můţeme zde hovořit především o deklaratorních účincích takovýchto zápisů, pokud se ovšem nejedná o zápis zvýšení a sníţení základního kapitálu, zápis počtu a jmenovité hodnoty akcií při jejich dělení anebo spojení do jedné akcie, zápis změny formy akcií nebo druhu akcií a zápis omezení převoditelnosti akcií. Tyto posledně jmenované skutečnosti mají totiţ povahu konstitutivní. Družstva výše zapisovaného základního kapitálu a výše základního členského vkladu či vkladů. Státních podniků zakladatel podniku, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek. Návrh na první zápis podniku podává zakladatel podle zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Pokud se týká návrhu zápisu změny, podává pak jiţ návrh na změnu sám státní podnik prostřednictvím svého statutárního orgánu. K tomu doplňuji ţe „ Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku, pokud zákon nestanoví jinak“26. Dnem zápisu do obchodního rejstříku vzniká podnik.

25

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.1.2008.sp.zn. 29 Odo 625/2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit.10.6.2013] 26 § 3 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]

22

4. Obsah sbírky listin obchodního rejstříku Zákonem stanovená povinnost pro obchodní společnosti a druţstva je mimo jiné uloţit své účetní závěrky a jiné dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. To platí pro všechny osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, pokud nestanový zvláštní právní předpis jinak. a) Ve sbírce listin se nachází v prvé řadě společenská smlouva, či zakladatelská smlouva. Pokud společnost zakládá jedna fyzická osoba tak se ve sbírce listin nachází zakladatelská listina společnosti. U akciové společnosti je třeba stejnopis notářského zápisu obsahující usnesení ustavující valné hromady a u druţstva je to ustavující schůze druţstva. Dále se zde vkládají stanovy akciové společnosti, druţstva nebo společnosti s ručením omezeným, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány. U státního podniku se jedná o zakládací listinu - zakladatelské dokumenty. Pokud se změní stanovy nebo nějakým způsobem zakladatelský dokument musí být podle zákona uloţeno také i jejich úplné platné znění. b) Dále se do sbírky listin zakládají dokumenty rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání. Pokud jde o jiné ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, insolvenčním správcem, likvidátorem či vedoucím organizační sloţky podniku, vloţí se doklad o této skutečnosti. Mezi některé další dokumenty, které obsahuje sbírka listin, patří výroční zprávy. Dále rozhodnutí, jímţ se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby a rozhodnutí o zrušení právnické osoby, zpráva o průběhu likvidace nebo rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti a v neposlední řadě rozhodnutí o zrušení projektu přeměny obchodní společnosti. Při zakládání společnosti se vkládá do sbírky listin posudek znalce či znalců na ocenění nepeněţitého vkladu při zaloţení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního kapitálu a rozhodnutí soudu vydaná podle insolvenčního zákona, kde mohou uvést usnesení o zahájení insolventního řízení, usnesení o předběţných opatření, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu dále usnesení o prohlášení konkurzu a o schválení konečné zprávy a konečně i usnesení, jímţ se insolvenční řízení končí.

23

Mezi neméně důleţité dokumenty, které obsahuje sbírka listin, jsou smlouva o převodu podniku nebo jeho části a smlouva o nájmu podniku nebo jeho části, ale i ovládací smlouva nebo smlouva o zastavení obchodního podílu a taky smlouva o převodu obchodního podílu nebo rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu.27

27

§ 38i odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

24

5. Elektronizace obchodního rejstříku Elektronizací obchodního rejstříku můţeme mimo jiné chápat i tak, ţe se jednotlivé údaje dají vyhledat v elektronické podobě na internetu, mám tím na mysli třeba obsah sbírky listin, kde jednotlivé písemné materiály jsou v digitální podobě k dispozici ke stáhnutí či zhlédnutí. K tomuto účelu nám slouţí oficiální server českého soudnictví justice.cz, který spravuje ministerstvo spravedlnosti. 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). Vyhláška se vztahuje k § 33 obchodního zákoníku, kde se v odstavci 4 uvádí, ţe „ Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, jakož i způsob nakládání s převedenými listinami. Rovněž může vyhláškou stanovit, které návrhy na zápis a listiny lze podávat pouze v elektronické podobě”28. Cílem vyhlášky bylo urychlit proces digitalizace sbírky listin. Patří sem i její kompletní zveřejnění na internetu. To však mohlo přinášet problémy spojené s veřejně přístupnými údaji i důvěrnými jako jsou například osobní údaje tedy rodná čísla. Pro zahlcennost rejstříkových soudů v rámci digitalizace dokumentů, které nestíhaly digitalizovat se zákonodárce rozhodl prováděcí vyhláškou, některé povinnosti spojené s touto digitalizací dokumentů odebrat soudům a uloţil novou povinnost přímo podnikatelům. Pro jakéhokoli podnikatele, který je zapsaný v obchodním rejstříku, je tedy velice důleţitý § 2 uvedené vyhlášky. Ten stanoví závaznou elektronickou podobu listin. Nadále je tedy povinné zasílat nebo předávat na rejstříkový soud v elektronické podobě veškeré dokumenty, které nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis, změnu nebo výmaz z obchodního rejstříku. Znamená to tedy pro kaţdého podnikatele asi nejpodstatnější věc, ţe nadále je nutné poskytnout rejstříkovému soudu v elektronické podobě mimo jiné účetní závěrku a výroční zprávu a zprávu auditora, existují-li. Toto se týká všech subjektů zapsaných v obchodním rejstříku. Informace se ukládají ve formátu Portable Document Format, coţ je dokument s příponou pdf. Dokumenty je moţné na rejstříkový soud zaslat elektronickou poštou či předat 28

§ 33 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

25

vypálené na CD. Po šesti měsících soud skartuje tyto nosiče informací. Dokumenty, které nemusí povinně předávat na soud v elektronické podobě sám podnikatel, budou nadále digitalizovat rejstříkové soudy. Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo k problematice předávání PDF dokumentů pro zařazení do sbírky listin také podrobnější technickou specifikaci. V ní například stanovuje, ţe kaţdá listina musí být předána jako jeden PDF soubor nebo ţe velikost předávaných dokumentů nesmí přesáhnout 150 kB na jednu stránku listiny. Například listina o 10 stranách tak můţe mít maximálně 1,5 MB.

26

6.

Obchodní rejstřík – procesně právní úprava V obchodním rejstříku je určité členění, kde se jednotlivé typy podnikatelských

subjektů zapisují pod určitou značkou tedy oddílu. Podnikatel, který je účastníkem řízení, můţe na základě podání návrhu k rejstříkovému soudu učinit určité změny v zápise obchodního rejstříku, ale i prvotní zaloţení společnosti a její zapsání do obchodního rejstříku.

6.1 Vedení a členění obchodního rejstříku a rejstříkový spis Podrobně upravuje způsob vedení obchodního rejstříku instrukce ministerstva spravedlnosti č.1/2002 Sb., o vnitřním a kancelářském řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy ve znění pozdějších předpisů. Obchodní rejstřík se skládá z rejstříkových vloţek a sbírky listin. Rejstříkový spis je tvořen z písemností podnětů, listinných důkazů, rozhodnutí a návrhů zapsaných skutečností29. Rejstříkové vloţky se člení dále do oddílů A, B, C, Dr, Pr, Zs a H. V oddílu A se zapisují podnikatelé – fyzické osoby, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, státní podniky, odštěpné závody s umístěním odlišným od sídla podnikatele, jakoţ i jiné právnické osoby, pokud se nezapisují do jiného oddílu. Do oddílu B se zapisují akciové společnosti, do oddílu C se zapisují společnosti s ručením omezeným dále do oddílu Dr se zapisují druţstva a do oddílu Pr se zapisují příspěvkové organizace. Oddílem pro cizí právnické osoby, které přemístily své sídlo na území České republiky je určen oddíl Zs a v neposlední řadě oddíl H do kterého se zapisují evropské společnosti, druţstva a sdruţení. Pro kaţdého zapisovaného podnikatele je zřízena samostatná vloţka označená písmenem příslušného oddílu a číslem (např. oddíl C 11 045). K tomu doplňuji „ O každém zapisovaném subjektu se vede rejstříkový spis. Do tohoto spisu se zakládají všechna podání týkající se subjektu, včetně podnětů, návrhů, listinných důkazů a příslušných rozhodnutí týkajících se zapsaného subjektu”30. Pokud bych zde chtěl nastínit podobu výpisu z obchodního rejstříku tak je zde v prvé řadě uveden datum zápisu, spisová značka, obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, právní 29 30

ŠTENGLOVÁ, I. Obchodní rejstřík po novele. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 31. ISBN 80-7357-115-3 § 209 odst.1.Instrukce č. 1/2002 Sb., o vnitřním a kancelářském řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

27

forma, předmět podnikání, statutární orgán – jednatel, způsob jednání. U způsobu jednání jednatele zde můţe být uvedeno například, ţe kaţdý jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Dále zde nalezneme jména společníků a výši základního kapitálu společnosti. Ve sbírce listin se mimo jiné dokládá podpisový vzor jednatele, který musí být úředně ověřen. Podpisový vzor jednatele slouţí pro budoucí obchodní partnery, kde si můţou porovnat podpis a zjistit tak jestli se shoduje. Tím se ovšem vytvářela moţnost zneuţití veřejně dostupných podpisových vzorů. Zákon č. 351/2011 ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zrušil povinnost ukládat podpisové vzory do obchodního rejstříku.

6.2 Proces řízení ve věcech obchodního rejstříku Rejstříkový soud je příslušný soud, který je určen k řízení ve věcech obchodního rejstříku. U zahraniční osoby je příslušný soud ten, který má ve svém obvodu umístěn podnik nebo organizační sloţku. Základním a v praxi i nejobvyklejším případem zahájení soudního řízení ve věcech obchodního rejstříku je jeho zahájení na návrh. Tímto návrhem rozumíme podání podle § 42 OSŘ, kde se nám nabízí učinit podání písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem. Náleţitosti návrhu na zahájení rejstříkového řízení předepisují občanský soudní řád a obchodní zákoník. Týká se to soudu, jemuţ je návrh určen, kde je potřeba povinně uvést v návrhu soud, kterému je návrh určen a který má o návrhu rozhodnout. Další náleţitosti se týkají osoby, ohledně které má být zápis v obchodním rejstříku proveden, takovou osobu označujeme jako navrhovatelé a v neposlední řadě se týká osob, legitimovaných k podání návrhu, kde rozlišujeme mezi návrhy na zápis určité osoby do obchodního rejstříku, mezi návrhy na zápis změn zapisovaných skutečností a mezi návrhy na výmaz jiţ zapsaných osob z obchodního rejstříku.

6.3 Návrh na zápis do obchodního rejstříku Soud zahajuje řízení na návrh. Návrhy na zápis podává fyzická osoba a jde-li o právnickou osobu tak platí ohledně obchodních společností, ţe takový návrh na zápis veřejné obchodní společnosti podepisují všichni společníci. U návrhu na zápis komanditní společnosti 28

do obchodního rejstříku jsou účastni podpisu všichni společníci. U společnosti s ručením omezeným podepisují všichni jednatelé a konečně u návrhu na zápis akciové společnosti podepisují návrh všichni členové představenstva. V případě kdy má být dosaţena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze takové řízení zahájit i bez potřebného návrhu. Soudy a jiné správní orgány jsou při své činnosti povinny upozornit rejstříkový soud na jakoukoli neshodu mezi skutečným právním vztahem a stavem zápisu, který je v obchodním rejstříku. Listinami přikládanými k návrhu jsou mimo jiné např. ţivnostenské oprávnění. Toto ţivnostenské oprávnění nebo jiné oprávnění k činnosti musí navrhovatel zápisu do obchodního rejstříku doloţit a to nejpozději v den zápisu. Dále je povinen navrhovatel doloţit při návrhu na zápis do obchodního rejstříku právní důvod uţívání prostor, do kterých umístil sídlo nebo místo podnikání. Následuje ještě písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, ţe tam, kde jsou prostory umístěny, s umístěním souhlasí. Úřední ověření podpisu vlastníka nebo osoby oprávněné obchodní zákoník v těchto případech nevyţaduje. Doloţení právního důvodu uţívání nebytových prostor se vyţaduje i v případech změny sídla či místa podnikání. Je-li navrhovatelem na zápis do obchodního rejstříku zahraniční osoba, sdělí rejstříkovému soudu doručovací adresu na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice; to platí obdobně pro kaţdou změnu těchto údajů. Tímto doručováním na území ČR se vylučuje sloţité a náročné doručování písemností do zahraničí. Listiny prokazující ţivnostenské oprávnění nebo právní důvod uţívání prostor se přikládají k návrhu na zápis.

6.4 Účastníci řízení Podle § 200c odst. 1 OSŘ jsou „Účastníky řízení osoba, která podala návrh, k němuž je oprávněna dle zvláštního právního předpisu, a podnikatel”31. Podnikatel je v rejstříkových věcech účastníkem řízení. Dále ve věcech zápisu osob, které se zapisují do obchodního rejstříku podle zvláštních předpisů v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Podle § 31 obchodního zákoníku s odkazem na § 34 můţe podat návrh na zápis, jeho 31

§ 200c odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád. ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

29

změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku obchodní společnost, druţstvo, česká i zahraniční fyzická osoba, zahraniční osoba, jakoţ i další osoby, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Novela zákona č. 216/2005 Sb. přinesla do rejstříkového řízení určitá zjednodušení a zrychlení. Byl rozšířen okruh případů provádění zápisů do obchodního rejstříku rejstříkovým soudem bez písemného usnesení. Soud je povinen provést zápis do obchodního rejstříku nebo rozhodnout o návrhu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů. Pokud tak soud v uvedené lhůtě neučiní, povaţuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Tímto mám na mysli fikci zápisu do obchodního rejstříku tedy uměle vytvořenou konstrukci. Návrhy na zápis do obchodního rejstříku podléhají soudním poplatkům. Podle poloţky 8 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku zpoplatňuje tak, ţe za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku se platí 5 000 Kč, za změny nebo doplnění zápisu 1 000 Kč a za výmaz podnikatele 3 000 Kč.

30

7. Obchodní rejstřík v praxi – význam pro podnikatele Ze své zkušenosti podnikatele si myslím, ţe informace, které si můţu jako podnikatel, který chce navázat obchodní vztah s určitou obchodní společností, najít v obchodním rejstříku, jsou informacemi, které mi mohou pomoci, avšak i milně navodit pocit důvěry. Máme tady tolik opomíjené a jiţ snad zapomenuté, ale přesto ještě aktivní a zdokonalené tunelování obchodních společností s fiktivním napsání společnosti za úplatu na jistý typ osob, které jsou buď bezdomovci či občany asijských států. Tento princip výdělečné činnosti, kdy se osoby nedohledají je zde evidentně přítomen. K tomu doplňuji „ Jako bílý kůň se slangově označuje osoba, která je nastrčená k páchání trestné činnosti, aby zakryla skutečného pachatele nebo osobu, která má z této činnosti prospěch. Bílý kůň pak v daném případě figuruje jako pachatel i poškozený. K roli bílého koně bývá osoba často donucena vydíráním, může se ale také jednat o naivní nebo nevzdělanou osobu, která ani nemusí tušit, že se dopouští trestné činnosti. Zvláštním případem bílého koně jsou osoby, u nichž se předpokládá, že vzhledem k jejich věku nebo duševnímu stavu bude soud jejich jednání posuzovat velmi mírně nebo od potrestání upustí. V některých případech bývají bílí koně nakonec zlikvidováni, aby se snížilo riziko prozrazení. Mezi nejznámější formy využívání bílých koní patří jejich registrace jako podnikatelů a následné odebírání zboží bez úmyslu toto zboží zaplatit. Tento postup byl v České republice využíván zejména v první polovině 90. let 20. století, kdy v euforii po pádu komunismu a umožnění svobodného podnikání mnoho podnikatelů nebylo dostatečně opatrných a stali se snadnou obětí této trestné činnosti”32. I sebelepší vedení, členění, obsahy zápisu v obchodním rejstříku nikdy nezabrání podvodným praktikám podnikatelů. Je smutné kam jsme se za ty roky po revoluci posunuli. I přes všechny tyhle pesimistické avšak realistické úvahy jsem si jist, ţe obchodní rejstřík zde hraje svou ocenitelnou roli v českém podnikatelském prostředí. Pro nepřebernou masu podnikatelů, zejména začínajících, je obchodní rejstřík důleţitým pomocníkem při orientaci v navazování podnikatelských kontaktů a zjišťování potřebných údajů o svých obchodních partnerech. Pokud jsem zapsán jako podnikatel v obchodním rejstříku, tak 32

Social software. Wikipedia [online] Býlí kůň Poslední aktualizace 22. 5. 2013. [cit.10.6.2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_k%C5%AF%C5%88

31

pokládám za výhodné to, ţe mí potenciální obchodní partneři se o mně mohou dozvědět předem základní informace. Domnívám se, ţe pro podnikatele by bylo lepší, kdyby byl obchodní rejstřík rozdělen či nějak členěn ještě tak, aby z něj bylo ihned patrné, které obchodní společnosti mají více neţ například 5 společníků a jednatelů a které se v kratších časových intervalech převádí na další a další společníky. Kaţdá taková společnost by byla hodnocena jakýmsi nezávislým číslem, které by znamenalo, do jaké míry by mohla být či nebýt důvěryhodná. Nabyl jsem totiţ dojmu, ţe takovéto společnosti jsou krajně nečitelné a můţe u nich docházet k záměrnému mlţení při páchání váţných trestných deliktů. Musíme si zde uvědomit, ţe obchodní společnost jako například společnost s ručením omezeným zde ručí za své závazky jen do výše svého základního kapitálu uvedeného v obchodním rejstříku. Kaţdý podnikatelský subjekt musí být zvlášť opatrný, kdyţ míní navázat obchodní vztah s obchodní společností, u které si můţe, díky obchodnímu rejstříku, dohledat výši základního kapitálu společnosti a taktéţ i neméně důleţitý údaj o celkové výši splaceného obchodního podílu u společníků. K tomu doplňuji, ţe „V uplynulých dvou týdnech proběhla na desítkách míst v příhraničních oblastech s ČR společná akce finančních a celních správ Česka, Slovenska, Rakouska a Německa, zaměřená na odhalování komodit používaných k podvodům s DPH. Na akci s názvem „INDAGO“ se podílelo téměř šest set kontrolorů, kteří zkontrolovali dva tisíce přeprav a zabránili daňovému úniku ve výši téměř 28 milionů korun. Exekuční úkony, realizované v rámci kontrolní akce, přinesly 135 a půl milionů korun. Tyto úkony probíhaly ve spolupráci s Finančně analytickým útvarem Ministerstva financí ČR. Společná akce s názvem „INDAGO“ byla první akce tohoto druhu s mezinárodní účastí. Boj s daňovými úniky spočíval v aktivní formě vyhledávání daňových úniků prostřednictvím kontroly přeprav rizikových komodit. „Daňové úniky jsou oblastí, kterou nezastaví státní hranice. Stejně tak, jako si rizikové subjekty budují mezinárodní síť, jejímž prostřednictvím obchází daňové zákony, je nutné, aby i daňové správy příslušných zemí spolupracovaly na mezinárodní úrovni. Pracovníci se snaží daňové úniky eliminovat tím, že se je pokusí zastavit již v zárodku, a to šetřením přímo v terénu,“ řekl Jan Knížek, generální ředitel Generálního finančního ředitelství. Sledovanými rizikovými komoditami byly např. řepkový olej, ocel, barevné kovy, mobilní telefony, výpočetní technika, ale i dřevo, obilí, mouka a maso. Kontroloři během akce například zajistili 23,5 tuny betonářské oceli v hodnotě 413 tisíc korun a 26 cisteren převážejících 800 tisíc litrů nafty a benzínu. Ve většině případů je indicií pro sledování 32

přepravy pohonných látek (dále jen „PHL) zjištění o velmi krátké době existence právnické osoby, která je nabyvatelem PHL a má významné daňové nedoplatky vůči finanční správě. Podezřelé právnické osoby za dobu své „životnosti“ stačí několikrát účelově změnit své sídlo a statutární orgány”33.

33

Mezinárodní spolupráci v boji s úniky na DPH odstartovala akce „INDAGO“ (Tisková zpráva) [online]

[cit.10.6.2013] Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/financni_sprava_25689.html

33

8. Přehled přístupů do zahraničních obchodních rejstříků a obdobných databází Plénum EP souhlasilo dne 14. 2. 2012 s propojením obchodních rejstříků v celé EU a Rada 10. 5. 2012 definitivně odsouhlasila propojení obchodních rejstříků v celé EU směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků.34 Podnikatelé mohou vyuţít informace z elektronického propojení obchodních rejstříků v EU na webových stránkách https://e-justice.europa.eu, kde mají přístup k právu EU. V současné době jsou také k dispozici informace o přístupu do rejstříků o výši poplatků za různý rozsah informací u 37 zemí a závislých území – Dánska, Belgie, Austrálie, Estonska, Finska, Francie, Gibraltaru, Guernsey, Honkongu, Chorvatska, Irska, Itálie, Jersey, Kanady, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Kypru, Manu, Německa, Nizozemí, Norska, Nového Zélandu, Panamy, Polska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Singapuru, Slovenska, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska, USA a Velké Británie. Dále jsou informace rovněţ dostupné přes Obchodní rejstřík Evropské Unie: www.ebr.org (European Business Register) u následujících států – Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Jersey, Lotyšsko, Lucembursko, Makedonii, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajinu, Velkou Británii. Uvedený rejstřík obsahuje většinou komerční databáze firem a neustále se aktualizuje. Do budoucnosti lze očekávat, ţe bude dále rozšiřován, především o nové členské země. Další země mají své vlastní rejstříky, příp. databáze firem. European Business Register (Obchodní rejstřík Evropské Unie) obsahuje informace o přístupu k obchodním rejstříkům a dalším databázím, obsahujícím ekonomické informace o subjektech výše uvedených zemí, o zpoplatnění či nezpoplatnění jednotlivých informací, včetně přehledu poplatků a způsobu jejich úhrady. Na registrech některých zemí, např. Francie, Rakousko, nejsou k dispozici informace v angličtině. Kromě zahraničních obchodních rejstříků připomínám také přístup do českého obchodního rejstříku, který je dostupný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti – www.justice.cz.

34

Směrnice Evropského parlamentu a Rady, KOM(2011)79, ze dne 24. 2. 2011, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků. [online]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu.

34

Výhodou přístupu do zahraničních obchodních rejstříků a podobných databází je získání operativního přehledu o činnosti podnikatelského subjektu a jeho orgánech. Z důvodů další obchodní spolupráce. Vzhledem k tomu, ţe řetězcové daňové podvody, které jsou charakteristické pro vnitřní trh EU, bývají často předmětem šetření daňové správy, je nutná vzájemná informovanost v dané problematice tedy o zápisech v obchodních rejstřících a obdobných databází, které slouţí k získání základních informací o podnikajícím subjektu. Od 1. 5. 2004 si čeští plátci daně z přidané hodnoty mohou ověřit, zda je určité daňové identifikační číslo registrováno v daném státě EU následujícími způsoby. Základním zdroj ověření těchto informací nám poskytne příslušný útvar GFŘ a na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/. Zároveň chci upozornit, ţe ve všech případech je nutno znát daňové identifikační číslo obchodního partnera, protoţe vyhledávání daňového identifikačního čísla podle jména a adresy není moţné a zároveň ani není moţné sdělovat jakékoliv další registrační údaje mimo to, zda je dané identifikační číslo registrováno či nikoliv. Přehled přístupů do zahraničních obchodních rejstříků a obdobných databází má velký význam pro podnikání se zahraničním partnerem. Zde uvádím některé přístupy do zahraničních obchodních rejstříků a obdobných databází: Austrálie

http://www.abr.business.gov.au

Čína

http://www.ccct.org.cn

Francie

http://www.euridile.com

Polsko

http://www.ms.gov.pl/en/

Rusko

http://www.gov.ru

Velká Británie

http://companieshouse.gov.uk

Kypr

http://cit.gov.cy http://www.cinfo.com.cy

35

Výhodou přístupu do zahraničních obchodních rejstříků a obdobných databází je ověření existence firem a jejich předmět podnikání, zvláště pak pokud se jedná o daňové ráje. Typickým daňovým rájem je Kypr. K tomu doplňuji, ţe „Absolutním vítězem z hlediska stěhování českých společností je shodou okolností právě zkrachovalý Kypr. V loňském roce bylo z ostrovní republiky ovládáno o 199 společností více, než v roce 2011. Kypr v předchozích letech zároveň zlákal řadu významných firem. Usídlil se zde například Seznam.cz, KKCG, Czech Coal, Penta nebo Škoda Transportation. Celkem se počet českých firem ovládaných z tohoto ostrovního státu za posledních šest let ztrojnásobil na více než 1900”35.

35

Kyperský daňový ráj mají Češi rádi. [online] [cit.10.6.2013]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2013_04_05/Kypersky-danovy-raj-maji-Cesi-radi/

36

9. Úvahy de lege ferenda Obchodní rejstřík si zaslouţí naší pozornost, neboť jen on nám pomůţe se vyvarovat chyb, kterých se můţeme dopustit při navazování a následné spolupráci s obchodními společnostmi. Můţeme z něj vyčíst vše potřebné a podle toho se rozhodnout. Sám osobně nejsem podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku a jsem tomu rád, neboť po letitém podnikání v rádoby soutěţivém prostředí naší republiky, kdy jsem jiţ prozřel a pochopil, jak vše funguje a báječně na sebe navazuje a zapadá, nemám zájem a jiţ ani energii jakkoli se zviditelňovat a komunikovat nadmíru nutnosti se státní správou a jinými institucemi. Obchodní partnery si vybírám citem a jen snad ze zajímavosti si je ověřuji v obchodním rejstříku. Jsem toho názoru, ţe je potřeba upravit právní úpravu obchodního rejstříku takovým způsobem, aby z něj byly patrné takové informace, které ukáţou na některé obchodní společnosti, které jsou zakládány jen za účelem dalšího podvodného jednání. K tomu doplňuji: Pracovníci Finanční správy ČR zajistili během speciální noční akce „JUNO“ 12 cisteren motorové nafty z důvodu vysokých daňových nedoplatků nabyvatele dováţených pohonných hmot (PHM). Jedná se o krátce existující právnickou osobu, která v souvislosti s PHM dluţí státu na daních 8,4 milionu korun. V nočních hodinách 2. dubna 2013 finanční a celní správa uskutečnila společnou kontrolní exekuční akci proti daňovým únikům. Tyto daňové úniky nastávají při dovozu pohonných hmot ze zahraničí do ČR. Řidiči kontrolovaných vozidel museli prokázat v doprovodných dokladech, zda mají deklarován dovoz do České republiky a kdo je deklarovaným příjemcem pohonných hmot. Kontrola prokázala, ţe u 12 cisteren je nabyvatelem PHM jiţ několik měsíců existující právnická osoba s významnými daňovými nedoplatky, která za období od poloviny března navýšila svůj daňový nedoplatek aţ na 8,4 milionu korun. Z výše uvedeného důvodu byly PHM Finanční správou ČR zajištěny. Trţní hodnota zajištěných PHM přesahuje částku 7 milionu korun (bez daně z přidané hodnoty). Neuhradí-li dluţník své daňové povinnosti dobrovolně, tak se zajištěné pohonné hmoty stanou předmětem veřejné draţby. Finanční správa tímto způsobem předchází vzniku daňových úniků a tak pozdějšímu komplikovanému vymáhání daňových nedoplatků. Takové akce mají přímý vliv na státní rozpočet a Finanční správa ČR v nich bude i nadále pokračovat36. 36

Kontrolní noční akce „JUNO“ (Tisková zpráva)[online] [cit.10.6.2013]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/financni_sprava_21162.html?year=0

37

Mezi takové informace bych uvítal seznam společností, které mají nápadně mnoho společníků a v krátkých intervalech mění své sídlo a statutární orgány. Dále se domnívám, ţe je zapotřebí zveřejnit i propojenost takových společností s jinými obchodními společnostmi tak, abychom se mohli rozhodnout, zda s nimi v budoucnosti budeme navazovat moţnou spolupráci.

38

10. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabýval obchodním rejstříkem a jeho významu pro podnikatele. Cílem bakalářské práce bylo správně a srozumitelně vysvětlit za pomocí popisu a analýzy význam obchodního rejstříku. Nejdříve jsem se věnoval historií, vývojem a právní úpravou obchodního rejstříku v ČR, kde historie sahá aţ do 13. století a bylo součástí městského práva v Itálii. Dále jsem se zmínil o podnikovém rejstříku jakoţto předchůdce obchodního rejstříku, kde nebyl veřejným seznamem a pouze osoby, které osvědčily právní zájem, mohly do něj nahlíţet a vyţádat si úřední opisy a potvrzení. Právní úpravu podnikového rejstříku převzal hospodářský zákoník a od roku 1992 se zrodil obchodní zákoník, který nám slouţí dodnes. Dále jsem se zabýval účelem, funkcí obchodního rejstříku a zveřejňováním a oznamovací povinností. Vysvětlil jsem principy materiální publicity. Popsal jsem předmět zápisu do obchodního rejstříku a také účinky, které z toho vyplívají a mají důleţitý význam pro všechny zainteresované osoby. Uvedl jsem příklady z judikatury. Zmínil jsem se o povinnosti navrhovatele zápisu do obchodního rejstříku a o skutečnostech zapisovaných do obchodního rejstříku. Popsal jsem, co vše musí obsahovat sbírka listin obchodního rejstříku a co bylo cílem vyhlášky č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). V druhé kapitole jsem psal o procesně právní úpravě obchodního rejstříku, kde jsem popsal vedení a členění obchodního rejstříku a rejstříkový spis, kde podrobně upravuje tuto problematiku instrukce ministerstva spravedlnosti č.1/2002 Sb., o vnitřním a kancelářském řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy ve znění pozdějších předpisů. Popsal jsem podobu výpisu z obchodního rejstříku a dále rejstříkový soud jako příslušný soud, který je určen k řízení ve věcech obchodního rejstříku. V neposlední řadě jsem se zabýval návrhy na zápis do obchodního rejstříku, kde soud zahajuje řízení na návrh. V závěru mé bakalářské práce jsem se věnoval přehledu přístupů do zahraničních obchodních rejstříků a obdobných databází, kde jiţ podnikatelé mohou vyuţít informace z elektronického propojení obchodních rejstříků v EU na příslušných webových stránkách, kde mají přístup k právu EU. Popsal jsem své zkušenosti z podnikatelské činnosti jako podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku a doplnil úvahy de lege ferenda. 39

11. Resumé The bachelor thesis "Commercial register and its importance for entrepreneurs", which is of great importance not only for business people but also for all of us. It is important to realize the complexity in establishing quality new business contacts and need to use them in the Commercial Register orientation. In the first chapter, I outlined the development of the commercial register, which dates back to the 13th century, where business law in Italy was part of the municipal law. Subsequently, in the next chapter, I named the general interpretation of the commercial register of the law and also I tried to explain the purpose and function of the commercial register. In the last section of this chapter, I listed the commercial courts and obligations of disclosure and reporting. In the next chapter, I purposefully and thoroughly devoted to the substantive law of incorporation, where I described the objects of incorporation, effects of registration of the petitioner further obligations of incorporation and the particulars entered in the Commercial Register. In the fourth chapter, I tried to describe what comprises a collection of documents. Collection of documents in the Register is invaluable to all entrepreneurs. Finally, I dealt with procedural law the management and structure of incorporation, management process in matters of incorporation. I have presented for registration in the commercial register and some parties. Finally, I dealt with the importance for entrepreneurs. Business partners I choose sense and perhaps only of interest is verified in the Commercial Register. I am of the opinion that it is necessary to modify the legislation the commercial register in such a way that it was evident that information, which points to some companies which are established only for the purpose of further fraud.

40

12. Seznam použitých zdrojů a literatury Knižní vydání [1] KADLECOVÁ, M., SCHELLE, K., VESELÁ, R., VLČEK, E. Vývoj českého soukromého práva. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 213 s. ISBN 80-86432-83-1. [2] PELIKÁNOVÁ, I. Komentář k obchodnímu zákoníku.1 díl, 4. vyd., Praha:ASPI, 2004.608s.ISBN 80-7357-009-2. [3] PELIKÁNOVÁ, I. et al. Obchodní právo 1.díl. 2. vyd. Codex Bohemia 1998. 571 s.ISBN 80-85963-58-2 . [4] ELIÁŠ, K. et al. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900, 5. vyd. Praha: Nakladatelství: Linde Praha, 2006, 976 s., ISBN 80-7201-624-5. [5] ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. et al. Obchodní zákoník. Komentář. 12. Vydání Praha: C. H. Beck, 2009, 1379 s. ISBN 978-80-7400-055-3. [6] DVOŘÁK, T. Osobní obchodní společnosti ve světle rektifikace českého obchodního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 580s. ISBN 978-80-7357-755-1. [7] ŠTENGLOVÁ, I. Obchodní rejstřík po novele. Praha: ASPI, a.s., 2005, 268 s. ISBN 80-7357- 115-3. České právní předpisy [1] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. [4] Instrukce č. 1/2002 Sb., o vnitřním a kancelářském řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů. 41

Soudní rozhodnutí [1] Nález Ústavního soudu ze dne 30.1.1997. sp. zn. IV. ÚS 285/96. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. [2] Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 19.11.2002.sp.zn. I. ÚS 662/01. In: ASPI[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2010.sp.zn. 29 Odo 1076/2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2012.sp.zn. 21 Cdo 3080/2011. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. [5] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2007.sp.zn. 26 Odo 312/2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. [6] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.6.2006. sp.zn. 29 Odo 824/2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. [7] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008. sp.zn. 29 Cdo 3025/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013]. [8] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.1.2008.sp.zn. 29 Odo 625/2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013] [9] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.1991.sp.zn. 7 Cz 10/91. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR[cit.10.6.2013]. [10] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2006. sp.zn. 29 Odo 625/2005. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit.10.6.2013].

42

Internetové zdroje [1] http://www.nsoud.cz [2] http://www.justice.cz [3] http://www.usoud.cz [4] http://www.google.cz [5] http://www.mfcr.cz

[6] Mezinárodní spolupráci v boji s úniky na DPH odstartovala akce „INDAGO“ (Tisková zpráva) [online][cit.10.6.2013]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/financni_sprava_25689.html

[7] Kontrolní noční akce „JUNO“ (Tisková zpráva)[online][cit.10.6.2013]. Dostupné z:http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/financni_sprava_21162.html?year=0

[8] Kyperský daňový ráj mají Češi rádi [online] [cit.10.6.2013]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2013_04_05/Kypersky-danovy-raj-maji-Cesi-radi/

[9] Social software. Wikipedia [online] Býlí kůň Poslední aktualizace 22. 5. 2013. [cit.10.6.2013] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_k%C5%AF%C5%88

[10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady, KOM(2011)79 , ze dne 24. 2. 2011, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků. [online]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu.

43