Masarykova univerzita Filosofická fakulta
Ústav jazykovědy a baltistiky
Baltistika
Lenka Mazurová
Sekundární prepozice v litevštině ve srovnání s češtinou Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Michal Vaněk
2012
1
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedené literatury.
………………………………….. Podpis autora práce
OBSAH 2
Úvod ........................................................................................................................................... 4 1
2
3
Sekundární prepozice v češtině ........................................................................................... 5 1.1
Základní vymezení ...................................................................................................... 5
1.2
Klasifikace sekundárních předloţek ............................................................................ 7
1.2.1
Předloţky stabilizované........................................................................................ 7
1.2.2
Předloţky nestabilizované .................................................................................... 8
1.3
Spojovatelnost sekundárních předloţek s pády ........................................................... 9
1.4
Funkčně-sémantické vlastnosti sekundárních předloţek ........................................... 12
1.5
Uţití sekundárních předloţek v textu ........................................................................ 16
Sekundární prepozice v litevštině ..................................................................................... 18 2.1
Základní vymezení .................................................................................................... 18
2.2
Spojovatelnost sekundárních předloţek s pády ......................................................... 21
Sekundární prepozice v textech ........................................................................................ 22 3.1
České texty ................................................................................................................ 22
3.2
Litevské texty ............................................................................................................ 35
Závěr......................................................................................................................................... 39 Pouţité prameny a literatura ..................................................................................................... 40
3
Úvod Cílem mé bakalářské práce je popsat sekundární prepozice v litevštině ve srovnání se situací v češtině. Nejprve vyloţím, jak sekundární prepozice vymezuje a klasifikuje česká a litevská odborná literatura, a po stanovení vstupních kritérií excerpuji a popíši sekundární prepozice z vhodně zvolených českých a litevských textů publicistického funkčního stylu1. Následně provedu jejich analýzu (v plánu výrazovém i obsahovém) a nakonec litevské a české sekundární prepozice srovnám z hlediska jejich struktury a funkce. V první kapitole se zaměřím na vymezení a klasifikaci prepozic v gramatikách češtiny (Komárek, Miroslav – Kořenský, Jan – Petr, Jan – Veselková, Jarmila a kolektiv. Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví, Praha : Academica, 1986; Havránek, Bohuslav – Jedlička, Alois. Česká mluvnice, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1988; Grepl, Miroslav – Hladká, Zdeňka – Jelínek, Milan – Karlík, Petr – Krčmová, Marie – Nekula, Marek – Rusínová, Zdenka – Šlosar, Dušan. Příruční mluvnice češtiny, Brno : Lidové noviny, 2008) a v českých časopiseckých textech (články Libuše Kroupové z časopisu Naše řeč). Druhá kapitola se bude věnovat litevštině, kde budu vycházet z následujících gramatik: Ambrazas, Vytautas. Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius : Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006; Institus litevského jazyka a literatury. Gramatika litevštiny II., Kaunas: Mintis, 1971. Přihlíţet budu i k anglické verzi Ambrazasovy gramatiky (Ambrazas, Vytautas. Lithuanian Grammar, Vilnius : Baltos lankos publishers, 2001). Třetí kapitola bude obsahovat praktickou část. Budu analyzovat výskyt sekundárních prepozic v českých a litevských textech. K tomuto účelu jsem vybrala vhodné články z litevských internetových zpravodajsko-publicistických serverů (respublika.lt; lrytas.lt; veidas.lt; delfi.lt) i tištěného denního tisku (Lietuvos rytas; Vakaro žinios; 15min) a texty z českých médií (Lidové noviny; lidovky.cz; neviditelnypes.lidovky.cz). Poté se budu věnovat srovnání analyzovaných prepozic z hlediska jejich struktury a funkce. Nakonec poznatky získané rozborem a popisem textově doloţených sekundárních prepozic shrnu, srovnám sekundární prepozice v litevštině a češtině a vyvodím závěry.
1
Publicistický styl jsem si zvolila proto, ţe právě pro něj je typické pouţívání sekundárních prepozic a zároveň je po lexikální stránce snáze uchopitelný neţ styl odborný.
4
1 Sekundární prepozice v češtině 1.1 Základní vymezení Předloţky patří mezi neohebné slovní druhy a jsou významově nesamostatné. Ve větě se nejčastěji pojí se jmény a slovesy a následně vyjadřují jejich vzájemné vztahy a povahu těchto vztahů. Předloţky jsou tvořeny třídami funkčně i sémanticky nesamostatných morfémových útvarů, které specifikují a modifikují pád substantiva.2 PRIMÁRNÍ PREPOZICE
plní pouze funkci předloţek. Vyskytují se také jako předpony –
ty mají s nimi na rozdíl od prepozice sekundárních těsný vztah. PREPOZICE SEKUNDÁRNÍ se liší kromě jiného také v tom, ţe podle funkce ve větě mohou být také jiným slovním druhem, a to příslovcem nebo pádem podstatného jména (to závisí na druhu sekundární prepozice – zda zanikl původní výraz, ze kterého prepozice vznikla, nebo nadále existuje vedle předloţky ve funkci adverbia nebo substantiva). Prepozice primární jsou třída uzavřená, kdeţto prepozice sekundární jsou třídou otevřenou. Kaţdá z gramatik pracuje s jiným označením pro sekundární prepozice. Komárek [1986] pouţívá pojmu sekundární předloţky, Grepl [2008] prepozice nepůvodní, Havránek [1988] uţívá hlavně pojmu předloţky nevlastní (rovněţ i nepůvodní), avšak s poznámkou o cizím odborném názvu – prepozice sekundární. Já se v rámci celé práce budu drţet pojmu prepozice sekundární (resp. primární) resp. předloţky sekundární, předloţky primární.
Při klasifikaci předloţek hraje důleţitou roli několik faktorů. Je třeba brát ohled na povahu jejich spojovatelnosti jak s různými pády substantiva, tak s jinými slovními druhy. Další důleţitou okolností je jejich původ – zda jde o předloţky staré, které vţdy plnily funkci předloţek, nebo se jedná o nové a nepůvodní, u nichţ je rovněţ patrné, ze kterého slovního druhu vznikly (viz 1.2, kde uvádím klasifikaci sekundárních prepozic). Veškerá klasifikace sekundárních prepozic, jak je uvedena nejen v části 1.2, odpovídá pojetí M. Komárka [1986]. Pouze jsem předloţky pro lepší orientaci umístila do tabulek. Na tomto dělení bude postavena má práce, budu se ho také drţet při praktické klasifikaci sekundárních předloţek. Pro toto dělení jsem se rozhodla, protoţe v gramatice, jejíţ byl M. Komárek spoluautorem, byly 2
Komárek, Miroslav – Kořenský, Jan – Petr, Jan – Veselková, Jarmila a kolektiv. Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví, Praha : Academica, 1986.
5
sekundární prepozice popsány nejrozsáhleji. Proto jsem zvolila tuto variantu a dále jsem ji doplnila o další poznatky z ostatních gramatik.
Proces, při němţ vzniká sekundární prepozice, se nazývá PREPOZICIONALIZACE. Jedná se o dlouhodobý proces přehodnocování výrazu (adverbia, substantiva {i v předloţkovém pádě}, slovesa, zájmena nebo spojení dvou primárních předloţek) ve funkci sekundární předloţky.3 Do této proměny mohou vstoupit i další výrazy, jiné mohou zase zaniknout (toto tvrzení M. Komárek postuluje pro češtinu). Nejobvyklejším způsobem prepozicionalizace je změna substantiva na adverbium a poté na prepozici. Dalším přechodem je přechod přímý – adverbium se stane předloţkou. Co se týče soustavy jednoslovných předloţek, je dnes jiţ prakticky uzavřena. Avšak v jazyce panuje neustálá potřeba měnící se vztahy specifikovat a upřesňovat. Tato situace je chápána jako neustálý vývoj jazyka – nepřetrţitý růst sekundárních předloţek a také kvalitativní změny v jejich rámci. Nejvíce tohoto vyuţívá STYL ODBORNÝ, aby bylo moţné lépe vyjádřit abstraktnější vztahy, a ostatní styly k přesnějšímu definování vztahů jiţ existujících. Sekundární prepozice vykazují jisté zvláštnosti oproti primárním. Některé se totiţ pojí s nominativem. Sice nejde o vlastnost sémantické povahy, ani o specifikaci či modifikaci, ale předloţkou je slovo cizího původu. Právě z toho důvodu se pojí s hierarchizačně neutrálním pádem – nominativem (kontra, versus, via aj.).
3
Komárek, Miroslav – Kořenský, Jan – Petr, Jan – Veselková, Jarmila a kolektiv. Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví, Praha : Academica, 1986.
6
1.2 Klasifikace sekundárních předložek Základem pro vznik sekundárních prepozic v češtině jsou adverbia, slovesa a zájmena. Jelikoţ jde o proces trvalý, máme tedy jiţ v jazyce předloţky hotové, nepůvodní (stabilizované) a také předloţky teprve se ustalující ve své funkci (nestabilizované). 1.2.1 Předložky stabilizované
Předloţky se ztrátou zřejmé významové a tvarové souvislosti se slovem, z něhoţ vznikly: slovnědruhově monofunkční
vznikly jen předloţky, nemají kontakt formální ani funkční s jiným slovním druhem – mají nejblíţe k primárním předloţkám
mezi, dle
slovnědruhově bifunkční (konadverbiální)
paralelně s předloţkami se vyskytují i příslovce
vedle, kromě, daleko
Předloţky se zřejmou významovou i tvarovou souvislostí se slovem, z něhoţ vznikly, výchozí slovo ve své původní funkci existuje: deadverbiální
vznik z adverbií
skrz
transadverbiální
výrazy byly původně substantivy, přešly v adverbia a později nabyly i funkce předloţky
kolem, kvůli, doprostřed
desubstantivní
jednočlenné – ustrnulé výrazy zpravidla v Isg, řidčeji v Nsg, Gpl, Apl
zásluhou, kraj, stran, díky
dvojčlenné – tvoří je primární předloţka + substantivum nebo substantivum + primární předloţka
v důsledku, vzhledem k
sloţité trojčlenné – primární předloţka + substantivum + primární předloţka
se zřetelem k
jednočlenné – ustrnulý
konče, vyjma
deverbativní
7
přechodník přítomný dvojčlenné – přechodník minulý + předloţka
nehledě na
nepronominální
co do
deprepozicionální
zpod
1.2.2 Předložky nestabilizované Mezi předloţky nestabilizované řadí M. Komárek [1986] výrazy, které jsou teprve na začátku prepozicionalizace (např. v čele, ve středu, do rukou, na kraj, na sklonku, na přelomu, v době, s cílem, pod pohrůžkou).
8
1.3 Spojovatelnost sekundárních předložek s pády Velké mnoţství sekundárních předloţek pochází z původních spojení s neshodným atributem vyjádřeným genitivem. Tato skutečnost je hlavní příčinou toho, ţe po procesu prepozicionalizace se převáţná část předloţek pojí s genitivem.
většina sekundárních předloţek se pojí s jedním pádem:
některé se pojí se dvěma pády:
s nominativem:
à la, kontra, versus, via aj.
s genitivem:
à conto, během, co do, dle, dnem, kolem, na podkladě, na rozdíl od, následkem, nedbaje, ohledně, podle, pomocí, prostřednictvím, při příležitosti, včetně, v duchu, vedle, vlivem, v průběhu, v rámci, zpod, z titulu aj.
s dativem:
dík(y), kvůli, nehledě k, navzdory, proti, se zřetelem k, vůči, vzhledem k aj.
s akuzativem:
až na, bez ohledu na, nehledě na, nevyjímaje, se zřetelem na aj.
s lokálem:
nemluvě / nemluvíc o, v závislosti na aj.
s instrumentálem:
napříč, počínaje, počínajíc, spolu s, ve spojitosti s aj.
s genitivem / s dativem
blízko, ku prospěchu, na škodu
s instrumentálem / s akuzativem
mezi
s nominativem / s genitivem
pod titulem
9
s genitivem / s akuzativem
předloţky cizího původu:
s nominativem / zřídka s genitivem
předloţky desubstantivní a deverbativní:
se všemi pády kromě nominativu
předloţky deadverbiální:
nevyskytují se ve spojení s lokálem
předloţky nepronominální a deprepozicionální:
pouze s genitivem4
vyjma
vícečlenné sekundární předloţky: struktura primární předloţka + výraz primárně nepředloţkový
převaţující vazba s genitivem
ve jménu, v případě, v důsledku
výjimky s dativem (jsou motivovány geneticky)
kvůli, vůči
struktura primární předloţka + výraz primárně nepředloţkový + primární předloţka
pádovou vazbu určuje jedna z primárních předloţek + výraz primárně nepředloţkový nebo jen výraz primárně nepředloţkový modifikuje komplexní význam předloţkového pádu
v souhlase se, v souladu s, ve shodě s, ve srovnání s, v porovnání s, ve spolupráci s, ve vztahu k, ruku v ruce s, s přihlédnutím k, s ohledem na, se zřetelem na / k, v závislosti na, až na, co do, vzhledem k, úměrně s, počínaje / počínajíc v to, zahrnuje / zahrnujíc v to, v poměru k
nebo jejichţ sloţkami jsou primárně nepředloţkový výraz + primární předloţka
mezi primárními předloţkami a výrazem primárně nepředloţkovým můţe být významový soulad mezi primárními předloţkami a výrazem 4
Zde Komárek neuvádí příklady.
10
bez zřetele k, nehledě / nehledíc k, nedbaje /
primárně nepředloţkovým můţe být významový nesoulad
nedbajíc na, nemluvě / nemluvíc o, nepočítaje / nepočítajíc v to, bez ohledu na
mezi primárními předloţkami a výrazem primárně nepředloţkovým můţe být indiference
směrem k / proti / na / do / od
11
1.4 Funkčně-sémantické vlastnosti sekundárních předložek Většina sekundární předloţek má základní význam konkrétní: prostorový
časový
místo na otázku kde
mezi (s I), uprostřed, vevnitř, uvnitř, blízko, nedaleko, poblíž, kolem, okolo, podél, podle, vedle, mimo, stranou (od), vně, daleko, vespod(u), naspod(u), navrch, proti, naproti, v čele s aj.
místo na otázku odkud
zkraje, zpoza, zespod(a), zespodu aj.
místo na otázku kudy
mezi (s I), skrz(e), středem, kolem, vedle, mimo, napříč aj.
místo na otázku kam
doprostřed, dovnitř, vedle, proti, naproti, mezi (s A) aj.
čas na otázku kdy: fáze děje
uprostřed, počátkem, začátkem, koncem, úvodem, na prahu, závěrem aj.
čas na otázku kdy: průběh děje
během, v průběhu, průběhem, v procesu aj.
čas na otázku kdy: omezení děje
u příležitosti, při příležitosti, po dobu aj.
čas na otázku kdy: přibliţnost
kolem, okolo, mezi aj.
čas na otázku kdy: bezprostřednost, blízkost
blízko aj.
čas na otázku odkdy
dnem, počínaje, počínajíc, počínaje od, počínajíc od aj.
čas na otázku dokdy
konče, končíc, doprostřed aj.
čas na otázku jak dlouho
kolem, okolo, po dobu aj.
příčinný, důvodový,
kvůli, za příčinou, z důvodu, 12
důsledkový
z titulu, dík, díky, zásluhou, vinou, vlivem, pod vlivem, následkem, v důsledku aj.
účelový
kvůli, za účelem, pro potřeby, v zájmu, ohledně, stran, ve věci aj.
přípustkový
navzdory, vzdor, proti, za cenu aj.
podmínkový
v případě, pod podmínkou, za předpokladu aj.
prostředkový a způsobový
vztahy prostředkové:
pomocí, cestou, formou, na základě, na podkladě, pomůcka, nástroj k provedení na zásadě aj. nějaké činnosti prostřednictví
prostřednictvím, skrz, ústy, z pověření aj.
vodítko činnosti, měřítko něčeho s něčím
na principu, na bázi, po vzoru, podle aj.
vztahy způsobové:
kolem, okolo, mezi, ve formě, po způsobu, à la aj.
vlastní způsob
zřetelový
srovnání, přirovnání
proti, oproti, naproti, ve srovnání s, v porovnání s, v protikladu k, na rozdíl od aj.
společenství, spoluúčast
ve spolupráci s, v součinnosti s, s pomocí, za pomoci, spolu s, pod vedením, pod záštitou, po boku, ruku v ruce, zároveň s, vedle, za/v přítomnosti, za účasti, za asistence, v doprovodu, v dohodě s aj.
přímý, zaměření něčeho k něčemu
co do, ohledně, stran, z hlediska, ze stanoviska, po stránce, podle, v otázce aj.
13
čistý vztah zřetelový
ve vztahu k, vůči, mezi aj.
srovnání (konfrontace)
ve srovnání s, v porovnání s, v poměru k, v protikladu k, na rozdíl od aj.
následování
v duchu, ve smyslu, ve znamení, vycházeje / vycházejíc z aj.
přihlédnutí
vzhledem k, přihlížeje / přihlížejíc k, s ohledem na, s přihlédnutím k, se zřetelem / na, ve světle, se zaměřením na, s odvoláním na aj.
shoda/neshoda
v souladu, v souhlase s, ve shodě s, v rozporu s, kontra, versus aj.
souvislost
v souvislosti s, v(e) spojitosti s, v návaznosti na, v závislosti na aj.
vyloučení
bez ohledu, bez zřetele k / na, nehledě / nehledíc k / na, nedbaje / nedbajíc na, nemluvě / nemluvíc o, s vyloučením aj.
zastoupení, náhrady
jménem, ve jménu, v zastoupení, místo aj.
újmy/prospěchu
na újmu, na úkor, na účet, na vrub, na útraty, à conto, v(e) prospěch aj.
exkluze
kromě, krom, vyjímaje / vyjímajíc, s výjimkou, mimo, nepočítaje / nepočítajíc v to, až na aj.
inkluze
včetně, zahrnuje / zahrnujíc v to, počítaje / počítajíc v to, nevyjímaje / nevyjímajíc aj. 14
připojení vymezující, ohraničující, určující
kromě, vedle, mimo, spolu s aj. okruh působení
v oblasti, v oboru, na úseku, ve sféře, na poli, v mezích, v rámci aj.
přináleţitost k nějaké skupině:
od řad
okruh účastníků
v řadách
postavení
do centra (dynamicky), v centru (staticky), do popředí, v popředí
stav
na vrcholu, na pokraji
doba trvání
s platností od
rozměr
v měřítku, ve vzdálenosti aj.
původce
z řad, z řady, ze strany, z rukou, v provedení, v podání, z povahy aj.
přímého určení
do rukou, k rukám, na adresu aj.
identifikace, kvalifikace
pod titulem, pod jménem, ve funkci, v postavení aj.
příčinného určení
z povahy, v povaze aj.
posese
v rukou aj.
Významy sekundárních předloţek jsou oproti těm primárním specifikovanější, uchovávají si z pravidla význam slova, ze kterého vznikly. jsou z pravidla monosémní polysémních je menší počet
blízko, mezi, mimo, kolem / okolo, podle, vedle, proti, naproti, uprostřed, kromě, na vrub aj.
15
1.5 Užití sekundárních předložek v textu Uţívání sekundárních předloţek v textu závisí na FUNKČNÍM STYLU a také se podle něj mění. Jsou příznačné pro styl: odborný – oblast právní odborný – v účetnictví odborný – v logice publicistický
administrativní
vůči, na základě, z hlediska, v rámci, ze strany, prostřednictvím aj. na vrub, na újmu, ve prospěch, na základě, na podkladě, až na aj. na základě, pomocí, prostřednictvím, v procesu aj. u příležitosti, při příležitosti, v rámci, v oblasti, v oboru, na úseku, v podmínkách, po linii, z pozice, v zájmu aj. v rámci, v oblasti, v oboru, na úseku, na základě, ve smyslu, z hlediska, s ohledem na, vzhledem k, včetně, s výjimkou, ve spolupráci s aj.
Je tomu tak proto, ţe výrazněji, explicitněji neţ předloţky primární vyjadřují sloţitější vztahy příčiny, účelu, přípustky, podmínky, prostředku a nástroje, vztah shody nebo rozdílu, zřetele nebo srovnání. V ostatních stylech se s nimi setkáváme méně.5 Mnohé sekundární předloţky mají příznak kniţnosti:
se uplatňují v běţné mluvě: se uţívají řidčeji:
kol, opodál, vně, zprostřed, zpoza, ve středu, z titulu, v zájmu, stran, navzdory, vzdor, v duchu, v součinnosti s, vůči, ve srovnání, v porovnání s, s přihlédnutím k, v souvislosti s, v souhlase s, ve shodě s, v(e) spojitosti s, v(e) prospěch, zahrnuje v to, zahrnujíc v to, nevyjímaje, nevyjímajíc aj. krom (toho), dík v(e)prostřed, blíže, daleko, kol, (s) průběhem, začínaje, ve směru, se zřením k, hledě k, vyjímaje, vyjímajíc aj.
5
Komárek, Miroslav – Kořenský, Jan – Petr, Jan – Veselková, Jarmila a kolektiv. Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví, Praha : Academica, 1986.
16
zastaraly nebo zastarávají: jsou stylově nepříznakové:
vnitř, kolkolem, za příčinou, vděk, stranou, v pádu, skrze, namístě, vyjmouc aj. mezi, kolem, proti, vedle, podle, mimo, místo, kromě, spolu s, kvůli, uprostřed, směrem k, naproti, během, doprostřed, podél, blízko aj.
17
2 Sekundární prepozice v litevštině 2.1 Základní vymezení Ambrazas [2006] definuje předloţky jako nesamostatný slovní druh, který je tvořen neohebnými slovy a který pomáhá vyjádřit syntaktické souvislosti a sémantické vztahy substantiv a zájmen s dalšími samostatnými výrazy. Ambrazas dělí předloţky do dvou skupin: PIRMINIAI (SENYBINIAI) PRIELINKSNIAI a ANTRINIAI (NAUJYBINIAI) PRIELINKSNIAI. Ambrazasovu [2006] termínu PIRMINIAI (nebo SENYBINIAI) PRIELINKSNIAI odpovídá český termín primární předloţky, termínu ANTRINIAI (nebo NAUJYBINIAI) PRIELINKSNIAI odpovídá český výraz sekundární předloţky. V litevštině je rozšířenější výraz naujybiniai prieliksniai. Já se i v případě litevštiny přidrţím pojmenování sekundární prepozice (resp. sekundární předloţky), které jsem zvolila uţ pro češtinu.
Sekundárními předloţkami nazýváme ty, které se mohou pojit se slovy jiného slovnědruhového zařazení, a to nejčastěji s adverbii Gramatika litevštiny II. uvádí jako sekundární předloţky ty, u nichţ je jasné, ze kterých slov vznikly. Gramatika litevštiny II. pracuje pouze s termíny senybiniai a naujybiniai prielinksniai.
Jedná se o následující prepozice (dle Ambrazase [2006]): abìpus
na obou stranách
anàpus
na druhé / jiné straně (něčeho)
kìtapus
na druhé / jiné straně (něčeho)
šiàpus
na této straně
apliñk(ui)
kolem, okolo
pãskui / pãskum
za, poté
gretà
vedle (něčeho) 18
šalià
vedle (něčeho)
artì / arčiaũ / arčiáusia(i)
blízko, vedle
artỹn
blíţe k
netolì
nedaleko
pirmà / pirmiaũ
před, dříve neţ
pusiáu
v půl, napůl
aukščiaũ
nad, výš neţ
žemiaũ
pod, za
išilgaĩ
podél
įkypaĩ
nepřímo, skrytě
įstrižaĩ
šikmo
kiauraĩ
skrz
skersaĩ
přes, napříč
pridùrmui
okamţitě po, za
priẽš / príešais
proti
tiẽs
(bezprostředně) u, na
liñk(ui)
směrem k
tarp
mezi
viẽtoj
namísto (něčeho)
vidurỹ / vidur
uprostřed
vidùj
uvnitř
viršùj / viršum / virš
nad
Gramatika litevštiny II. doplňuje výčet o abìšal, anàšal, apsùk (apsukuì) a o dlouhé formy vidujè, viduryjè, viẽtoje. 19
Všechny tyto uvedené předloţky (Ambrazas [2006]), kromě zkrácených forem tiẽs, vidur, virš, a také prepozice pasàk, pagal / paleĩ, tarp, dėkà, liñk(ui) se pouţívají nejen jako předloţky, ale také jako adverbia. Vztahy sekundárních předloţek s adverbii jsou vzájemné. Některé sekundární předloţky z adverbií pocházejí. Některé se podílejí na vzniku adverbií, a to dvěma způsoby: samy předloţky se spojují s adverbii (iš kur, į teñ, pro visur, per kur, iš tolì, iš giliaĩ apod.) nebo adverbializací samotné předloţky s pády jmen (iš tiesų, į valiàs, iki sóties apod.) Sekundární předloţky se liší od primárních sloţitější morfologickou strukturou; většina z nich je víceslabičná. Gramatika litevštiny II. navíc dodává, ţe tyto předloţky jsou ve většině případů jednovýznamové. Většina litevských předloţek se uţívá jako prepozice. Pouze dėkà je ve spisovné litevštině vţdy postpozicí6. Jako postpozice (častěji) i prepozice jsou uţívány dėlei, liñk(ui), viẽtoj. Kromě jednoduchých předloţek jsou v litevštině i předloţky sloţené (sloţité). Ty se tvoří ze dvou primárních předloţek (např. iš põ, iš ùž) nebo z jedné primární a druhé sekundární (např. į anàpus, iš anàpus, iš tarp, už anàpus). Velice jsou rozšířeny také předloţky iš põ, iš ùž. Gramatika litevštiny II. popisuje tvorbu sloţenin (SAMPLAIKOS), a to přidáním primárních předloţek iš, į, už ke kterékoli sekundární předloţce.
6
Slovo „prielinksnis“ má širší význam. Poměrně nepočetnou skupinu postpozic v litevštině zařazuji (s vědomím určitého zjednodušení) do kategorie sekundární předloţek.
20
2.2 Spojovatelnost sekundárních předložek s pády
s akuzativem
artì, arčiaũ, arčiáusia, artỹn, aukščiaũ, dėkà, gretà, įkandin, liñk(ui), netolì, pasàk, pirmà, pirm, pirmiaũ, pusiáu, šalià, tarp, vidùj, vidurỹ, vidur, viẽtoj, virš, viršùj, viršum, žemiaũ, anàpus, antràpus, abìpus, kìtapus, šiàpus, abìšal, iš ùž, iš põ, iš tarp, iš anàpus, į anàpus, už anàpus, iki anàpus apliñk(ui), pagal, paleĩ, pãkum, pãskui, priẽš
s instrumentálem
sulig, tiẽs
s genitivem a s akuzativem
išilgaĩ, įstrižaĩ, įkypaĩ, skersaĩ, kiauraĩ, skrãdžiai, įsklimbaĩ, įvijaĩ, įstrigaĩ
s genitivem
21
3 Sekundární prepozice v textech 3.1 České texty Reportáţe a články, které jsem vyuţívala ke své práci, byly hlavně z Lidových novin a ze zpravodajsko-publicistických serverů lidovky.cz a neviditelnypes.lidovky.cz. Nalezené sekundární prepozice (v nezbytném textovém doplnění) jsem přeloţila do litevštiny, aby bylo patrné, zda litevština pro danou funkci pouţívá strukturně obdobné, nebo rozdílné jazykové prostředky. Poté jsem srovnala, zda se předloţky shodují, či nikoli. Hlavním kritériem bylo, zda je moţné českou sekundární prepozici přeloţit litevskou sekundární prepozicí. Spojovatelnost s pády či původ prepozic jsem do kritéria shody nezařadila, i kdyţ jsem upozornila na jejich shodu či rozdílnost z hlediska těchto kritérií. během Svobodovi i Richterovi vyprší 10denní lhůta, během níţ měli doladit detaily omluvy. -
10denní lhůta, během níţ – 10 dienų terminas, kurio metu
-
(NE)SHODUJE SE7
-
Předloţka „během“ vzniklá z instrumentálu substantiva „běh“ v litevštině neexistuje. Jako ekvivalent zde slouţí instrumentál substantiva „metas“, které znamená „doba“. Další moţností je pouţití předloţky „per“ (per vasarą, per dieną – během léta, během dne/přes den) – avšak ani v tomto případě by se prepozice neshodovaly, neboť předloţka „per“ je prepozicí primární.
-
V češtině tato předloţka pojící se genitivem vyjadřuje konkrétní časový význam, a to odpověď na otázku „kdy?“. Tato předloţka vznikla původně ze substantiva. Došlo však ke vzdálení od původního lexikálního významu a jako předloţka nabývá pak významu mnohem obecnějšího.
7
Zde jsou dvě moţnosti interpretace. To, ţe se překlad NESHODUJE, je vyloţeno výše. Kdyţ ale budeme nahlíţet na situaci tak, ţe „metu“ je ustálený výraz a pouţívá se velmi často, bylo by moţné tvrdit, ţe jde o sekundární postpozici (a jak jsem jiţ uvedla, v této práci sekundární postpozice řadím mezi sekundární prepozice). Samozřejmostí ovšem je, ţe tento výraz je dále rozvíjen dalším substantivem. Výsledkem by tedy bylo: SHODUJE SE.
22
kolem Obţaloba se týká podezřelých obchodů, které se v roce 2004 točily kolem akciové společnosti Discovery Travel. -
točily se kolem společnosti – sukosi aplink kompaniją
-
SHODUJE SE
-
Předloţky se sice shodují v překladu, ne však ve spojovatelnosti s pády. České „kolem“ se pojí s genitivem, kdeţto litevské „aplink“ se pojí s akuzativem.
-
Předloţka „kolem“ má původ substantivní, avšak došlo ke vzdálení od původního lexikálního významu a jako taková nabírá významu mnohem obecnějšího.
-
Litevské „aplink“ se uţívá, kdyţ chceme popsat, ţe se něco pohybuje kolem určitého místa, určité věci nebo ţe se něco děje kolem místa či věci z jedné popřípadě ze všech stran.
podle Podle zdrojů vláda s touto moţností počítala, aţ do dneška ale nebylo jisté, zda se prezident do Strakovy akademie skutečně vypraví. -
podle zdrojů – pasak / anot šaltinų
-
(NE)SHODUJE SE
-
V daném textovém uplatnění je vhodnější přeloţit české „podle“ předloţkami „pasak / anot“, jeţ vyjadřují zdroj, autora nějakého tvrzení.
-
V případě pouţití „pasak“ se zcela SHODUJE. Druhá varianta s „anot“ SE NESHODUJE, neboť se jedná o prepozici primární.
-
V jiných případech by českému „podle“ odpovídala předloţka „pagal“, která kromě místního významu (místo nebo věc, u jejichţ okraje nebo paralelně s ním probíhá pohyb; podle, podél) vyjadřuje např. i shodu, soulad s něčím (pagal savo nuomonę, pagal mane, pagal programą atd.) či zřetelový vztah. Prepozice vznikla z adverbia.
23
prostřednictvím Vláda posoudí argumenty pro a proti zapojení České republiky do pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF). -
prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu – tarpininkaujant Tarptautiniam valiūtos fondui
-
NESHODUJE SE
-
V tomto případě nelze v litevštině najít ekvivalent prepozicionální povahy. Při překladu do litevštiny je nutné pozměnit konstrukci věty s vyuţitím vazby gerundia s dativem.
-
Čeština zde uţívá jako sekundární prepozici substantivum v 7. pádě (coţ lze povaţovat za nejproduktivnější způsob tvoření sekundárních prepozic v dnešní době). Substantiva, z nichţ se takto tvoří sekundární prepozice, jsou významem abstrakta – proto mají ve funkci předloţek právě abstraktní význam.
na podporu České vládě nezbývá mnoho jiných moţností neţ ve stanovené lhůtě potvrdit Mezinárodnímu měnovému fondu, ţe Česko je ochotno poskytnout další zdroje na podporu boje s krizí. -
zdroje na podporu boje s krizí – lėšų (/skirtų) paremti kovą su krize / lėšų kovai su krize
-
NESHODUJE SE
-
Zde nelze najít vhodný ekvivalent v rámci litevských sekundárních předloţek. Volila bych zde variantu pozměněné větné konstrukce.
-
Sekundární prepozice „na podporu“ je účelového charakteru. Také by bylo moţné ji nahradit prepozicemi „pro potřeby, v zájmu“.
-
Do litevštiny je přeloţeno infinitivem slovesa „paremti“, coţ znamená „podpořit“. V některých případech se v litevštině vyuţívá infinitiv slovesa k vyjádření účelu. Další moţností překladu je vynechání infinitivu. Jedná se o volnější překlad.
24
včetně Ostatní nečlenské země eurozóny včetně Česka si vymínily čas na rozmyšlenou a na konzultace se svými parlamenty. -
ostatní nečlenské země eurozóny včetně Česka – kitos euro zonos ne valstybės narės įskaitant (ir) Čekiją
-
NESHODUJE SE
-
Předloţka „včetně“ vznikla původně z adverbia. Má význam inkluze. A pojí se s genitivem.
-
Do litevštiny není moţné přeloţit pouţitím sekundární předloţky, vyuţívá se prézentní gerundium „įskaitant (ir)“. U daného výrazu však vzhledem k jeho ustálenosti, značné frekvenci uţití a neosobnosti (nemá agentní doplnění v dativu, které je jinak běţné) pozorujeme intenzivní proces prepozicionalizace. Obdobná situace je i v případě výrazů „išskyrus ką - kromě“, „nepaisant ko“ aj. oproti např. „tarpinkaujant … fondui“ (str. 23).
naproti Naproti tomu KSČM a zmínění lidovci od listopadu posílili. -
naproti tomu (…) posílili – tačiau ČMKP ir (…) sustiprėjo
-
NESHODUJE SE
-
Tady se litevština a čeština zcela rozcházejí. Při překladu daného obratu do litevštiny totiţ nepouţijeme sekundární prepozici, ale odporovací spojku „tačiau“, která znamená „avšak, ale“
-
„Naproti“ je předloţka adverbiálního původu. Kromě místního významu má také význam způsobový – tady přesněji ve smyslu přirovnání.
-
V úvahu by připadalo pouţití gerundia, přičemţ bychom srovnávali popularitu KSČM a lidovců oproti straně (stranám), k nimţ jsou tyto dvě stavěny do kontrastu, tj. „lyginant su XY, ČMKP ir … sustiprėjo“, resp. pouţití adverbia „priešingai nei / skirtingai nei“.
25
proti Proti listopadovému průzkumu by tak ČSSD měla o jeden mandát méně, ODS o pět a TOP 09 o tři méně. -
proti listopadovému průzkumu – lyginant su / palyginus su lapkričio tyrinėjimu
-
NESHODUJE SE
-
Českou sekundární prepozici do litevštiny opět přeloţíme větnou konstrukcí s pouţitím gerundia přítomného času „lyginant su“ nebo minulého času „palyginus su“.
-
České „proti“ má způsobový charakter – přesněji zřetelově srovnávací. Vedle této prepozice existuje stejně znějící adverbium, které je stejného významu.
oproti Reálné mzdy oproti roku 1970 se započítáním inflace klesly o 27 procent, z toho za poslední tři roky o 6,8 procent. -
mzdy oproti roku 1970 – algos lyginant su 1970 m.
-
NESHODUJE SE
-
Zde vidíme, ţe české „oproti“ se přeloţí stejným tvarem gerundia jako předešlé „proti“, a to sice „lyginant su“ příp. „palyginus su“.
-
„Oproti“ má způsobový charakter a význam přirovnání. Vedle této prepozice existuje stejně znějící adverbium, které je stejného významu.
mezi Peníze korumpují, dávají vzniknout násilí a konfliktům mezi lidmi, chamtiví lidé jdou i přes mrtvoly, aby je získali. -
konflikty mezi lidmi – konfliktai tarp ţmonių
-
SHODUJE SE
-
Shodují se v překladu, ne však v pádových konstrukcích. „Mezi“ se v této situaci pojí s instrumentálem, kdeţto „tarp“ je vţdy pojeno s genitivem.
26
-
„Mezi“ ztratilo svou výrazovou a formální souvislost s původním slovem, ze kterého vzniklo. Má více významů: prostorový, časový, zřetelový, způsobový.
-
„Tarp“ se uţívá k vymezení přesného místa nejméně dvou věcí či k vyjádření vztahů mezi významy.
díky Ve skutečnosti byl hospodářský rozmach taţen především přílivem zahraničních investic, jeţ byly díky euru pro firmy z bohatších koutů eurozóny lákavé, a zejména pak státním zadluţováním. -
díky euru – euro dėka
-
(NE)SHODUJE SE8
-
Shodují se v překladu, neshodují se ale ve spojovatelnosti s pády. „Díky“ se pojí s dativem, „dėka“ se pojí s genitivem
-
„Díky“ je ustrnulý výraz vzniklý ze substantiva. Zpravidla tyto ustrnnulé výrazy jsou tvořeny ze 7. pádu.
-
Předloţkou „dėka“ je většinou vyjádřena pozitivní akce, počátek myšlenky či stavu, důvod. Ve spisovné litevštině bývá v postpozici (euro dėka).
bez ohledu na Jestliţe euroskeptické strany zůstávají na politické periferii, zatímco strany, jeţ se na hospodářské i morální devastaci Evropy podílejí, ve volbách pravidelně vítězí, bez ohledu na to, zda jde o levici nebo tzv. pravici, dobře voličům tak. -
bez ohledu na to, zda – nepaisant to, ar
-
(NE)SHODUJE SE9
-
Tato sekundární předloţka je tvořena třemi prvky, a to primární předloţkou + substantivem v předloţkovém pádě + druhou primární předloţkou. Předloţka má význam zřetelový – význam vyloučení.
8
Jak jsem jiţ uvedla „dėka“ je postpozice. Ale také Ambrazas [2006] ji řadí mezi sekundární prepozice. Dle mé klasifikace se tedy překlad SHODUJE. 9
Tady je situace poněkud jiná. Gerundiální tvar „nepaisant“ je jiţ tak ustrnulý, ţe jej nalezneme v LKŢ jako prepozici pojící se s genitivem (výsledek: SHODUJE SE).
27
-
Litevština k ní nemá strukturně přesný ekvivalent, ale vyuţívá původem gerundiálního tvaru „nepaisant“, který je však v této funkci slovnědruhově chápán jako prepozice.
vůči Nenávist vůči svobodě a skutečným penězům jdou vţdy ruku v ruce. -
nenávist vůči svobodě – neapykanta laisvei
-
NESHODUJE SE
-
„Vůči“ má adverbiální původ. Pojí se s dativem. U této předloţky došlo k vyčlenění určitého tvaru a v důsledku toho i k vyčlenění grafiky – dnes uţ se tento výraz jeví jako nemotivovaný.
-
V litevštině je slovo „nenávist“ rozvíjeno dativní vazbou a bez předloţky.
kvůli Státní ruka se přivírá zrovna, kdyţ sehnat zaměstnání za slušný plat bude kvůli nastupující recesi horší neţ kdy dříve. -
kvůli nastupující recesi – dėl prasidedančios (ekonominės) depresijos
-
NESHODUJE SE
-
Prepozice „kvůli“ je sekundární, kdeţto „dėl“ je primární.
-
Jedná se o předloţku transadverbiální tzn., ţe výraz byl původně substantivem v předloţkovém pádě, poté přešel v adverbium a později také nabyl funkci předloţky.
místo, (podle) Bez větší ochoty zaměstnavatelů přijímat podle potřeby nové zaměstnance místo brigádníků nebo pracovníků načerno se to dobré, co přináší sociální reforma, do sníţení nezaměstnanosti nejspíš příliš nepromítne. -
přijímat nové zaměstnance místo brigádníků – priimti naujų darbuotojų vietoj laikinųjų (darbuotojų)
-
SHODUJE SE 28
-
Shodují se jak v překladu, tak ve spojovatelnosti s pády.
-
Předloţka „místo“ vznikla ze substantiva ustrnutím.
-
Obě předloţky mají místní význam.
-
podle potřeby - pagal poreikį / poreikius
-
SHODUJE SE
-
viz str. 23 a srovnání „podle – pagal“
vzhledem k Vzhledem k tomu, ţe hnutí Starostů a nezávislých je součástí koalice s TOP 09 a má na tento post prakticky nárok, není to věc překvapivá. -
vzhledem k tomu – atsižvelgiant į tai
-
NESHODUJE SE
-
Litevština nemá přesný ekvivalent, pouţívá místo předloţky gerundium v přítomném času.
-
„Vzhledem k“ vznikl ustrnutím substantiva v 7. pádu. Při spojení s předloţkou „k“ došlo k provázání na 3. pád (srov. vzhlédnout k).
v případě V případě ČNB by to mohlo mít fatální následky. -
v případě ČNB – ČNB atveju
-
(NE)SHODUJE SE10
-
Neshoduje se v uţití předloţek. I kdyţ „atvejis“ znamená „případ“, tak litevština pouţívá instrumentál tohoto substantiva, kdeţto výraz pouţívaný v češtině se uţ řadí mezi sekundární prepozice.
-
10
„V případě“ je předloţka substantivního původu s podmínkovým významem.
Zde nacházíme stejný příklad, jako v případě „metu“. Viz str. 22.
29
ohledně, (podle) Podle policie Knotek vyuţil chabé evidence na malém soudu a Janův spis ohledně podmíněného propuštění si odnesl k sobě do skříně. -
Janův spis ohledně propuštění si odnesl – išnešė Jono bylą dėl lygtinio paleidimo (iš kalėjimo)
-
NESHODUJE SE
-
Česká sekundární prepozice nemá vhodný ekvivalent v litevštině. Navíc prepozice „dėl“ je primární nikoli sekundární.
-
Předloţka „ohledně“ má účelový a zřetelový význam.
-
podle policie – anot / pasak policijos
-
v případě překladu s „anot“ – NESHODUJE SE („Anot“ je předloţka primární.)
-
v případě překladu s „pasak“ – SHODUJE SE
-
viz str. 23 a srovnání „podle – pagal“
blízko K explozi došlo při dopravní špičce, kdy blízko místa výbuchu byly tři stovky lidí. -
blízko místa výbuchu – arti / netoli sprogimo vietos
-
SHODUJE SE
-
Obě předloţky jsou sekundární, obě se pojí s genitivem. V litevštině jsou navíc dvě varianty překladu, protoţe litevština se často obrací k záporovému vyjádření (např. nemalá rodina, nevelký problém, nedaleko místa). Obě moţnosti jsou vhodné, obě odpovídají sekundárním předloţkám.
-
„Blízko“ je předloţka adverbiálního původu. Toto adverbium stále existuje a plní svou funkci.
-
„Arti / netoli“ se pouţívají k vyjádření nedaleké vzdálenosti (ať uţ u mnoţství, místa nebo času).
30
na úkor "Nesouhlasíme s posilováním zdravotních pojišťoven na úkor zdravotníků a pacientů," řekl v sobotu prezident komory Milan Kubek. -
pojišťoven na úkor pacientů – pažeidžiant sveikatos priеţiūros darbuotojų ir pacientų
-
NESHODUJE SE
-
„Na úkor“ je prepozice vzniklá přechodem substantiva. Má charakter újmy.
-
Litevština opět vyuţívá gerundiální konstrukce.
mimo Ministerstvo práce chce jejím prostřednictvím mimo jiného od pololetí příštího roku sníţit státní příspěvky zařízením, která poskytují okamţitou pomoc dětem v nouzi. -
ministerstvo práce chce mimo jiného – darbo ministerija tarp kitko / be kitko ko, nori
-
NESHODUJE SE11
-
Litevština nemá ekvivalentní sekundární prepozici k českému „mimo“.
-
Prepozice „mimo“ je adverbiálního původu a ono adverbium shodného obecného významu vedle předloţky stále existuje. Kromě místního významu má také význam exkluze.
-
Čeština k této sekundární prepozici často nesprávně připojuje substantivum v genitivu namísto v akuzativu. Je to způsobeno kontaminací prepozicí „kromě“, která má genitivní vazbu.
-
Litevština vyuţívá spojení sekundární prepozice „tarp - mezi“ a zájména „kitkas – něco jiného, jiná věc“, které v kombinaci „tarp kitko“ znamenají „by the way“ tedy „mimochodem“. Lze pouţít i prepozici „be – bez, mimo“ – „be kitko ko“.
11
Zde by mohly vzniknout námitky, ţe „tarp“ je sekundární prepozice, čili jde o částečnou shodu. Význam „tarp“ je však jiný. V tomto případě je nutné brát v potaz význam celého spojení „tarp kitko“.
31
ve prospěch, (podle) Nejvyšší soud (NS) dal za pravdu stíţnosti ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), podle níţ justice porušila zákon ve prospěch Vaškůje s Nedbálkem. -
justice porušila zákon ve prospěch Vaškůje s Nedbálkem – teismai paţeidė įstatymą Vaškujo ir Nedbaleko naudai
-
(NE)SHODUJE SE12
-
V litevštině předloţka „ve prospěch“ jako taková neexistuje.
-
„Ve prospěch“ je předloţka substantivního původu. Původním lexikálním významem je abstraktum, proto se pouţívá k vyjádření abstraktnějších okolních významů.
-
Litevština zde pouţije dativ substantiva „nauda“, coţ znamená „užitek, prospěch“.
vedle Sýkora dostával vedle svého platu v resortu i odměny od firmy Ingleton. -
dostával vedle svého platu i odměny – be savo algos gavo ir papildomą atlyginimą
-
NESHODUJE SE
-
Česká sekundární prepozice je zde přeloţena litevskou prepozicí primární.
-
„Vedle“ je adverbiálního původu a toto adverbium shodného obecného významu vedle předloţky stále existuje. Kromě místního významu má také způsobový význam.
-
Litevština uţívá prepozici „be“, která je, jak jsem jiţ uvedla, primární.
na rozdíl od A letos se jim to na rozdíl od loňska, kdy bylo dost zima, plní. -
letos se to (…) na rozdíl od loňska plní – šiemet tai, skirtingai / priešingai negu (nei) pernai, pildosi
-
NESHODUJE SE
12
Tento případ je moţné také určit způsobem, ţe postpozice „naudai“ připojující genitivní vazbou substantivum, je sekundární prepozice.
32
-
V litevštině se sekundární prepozice „na rozdíl od“ nevyskytuje.
-
Co se týče litevštiny, navrhovala bych řešení pozměněním větné konstrukce s pouţitím adverbia „skirtingai nei“ nebo „priešingai nei“.
-
„Na rozdíl od“ je prepozice substantivního původu. Je tvořena třemi částmi: primární prepozicí + substantivem v předloţkovém pádě + druhou primární předloţkou. Má význam způsobový, a sice srovnání a přirovnání.
na základě Na základě toho jsme začali spolupracovat. -
Na základě toho jsme začali spolupracovat. – Šiuo pagrindu mes pradėjome bendradarbiauti.
-
NESHODUJE SE
-
V litevštině není vhodný ekvivalent, který by odpovídal přesně české sekundární předloţce.
-
„Na základě“ je předloţka substantivního původu a má prostředkový charakter.
-
Litevština uţije instrumentál spojení „šis pagrindas“, kdy substantivum „pagrindas“ je rozvíjeno kongruentním tvarem zájmena „šis“.
v době, (podle) Humlovi Bárta podle svých slov v době jeho finančních problémů nabídl zakázky pro jeho firmu. -
v době jeho finančních problémů – jo finansinių problemų metu
-
(NE)SHODUJE SE13
-
„V době“ patří mezi předloţky nestabilizované, které jsou teprve na začátku prepozicionalizace.
-
Pro překlad do litevštiny jsem pouţila instrumentál substantiva „metas“ znamenající „doba“.
13
podle svých slov – jo paties teigimu
Viz „metu“ str. 22.
33
-
NESHODUJE SE
-
Litevština zde nepouţije předloţku vůbec.
kromě Kolegové z litoměřického soudu (kromě předsedkyně Václavy Porubiakové) o jeho verzi neprojevili zájem.
-
kromě předsedkyně – be pirmininkės / išskyrus pirmininkę
-
NESHODUJE SE
-
„Kromě“ je adverbiálního původu a vedle prepozice stále existuje i stejně znějící adverbium téhoţ významu, jeţ má charakter exkluze a připojení.
-
V litevštině jsou dvě moţnosti. Prepozice „be“ je však primární. „Išskyrus“ je gerundium minulého času.
34
3.2 Litevské texty Pro hledání sekundárních prepozic jsem si zvolila známé litevské servery delfi.lt, respublika.lt, lrytas.lt. Poté jsem vyuţila také litevský denní tisk, a to Lietuvos rytas, Vakaro ţinios, 15min. Litevské předloţky jsem přeloţila ve vhodném spojení do češtiny, aby bylo (analogicky předchozí podkapitole) patrné, zda čeština pro danou funkci pouţívá strukturně obdobné, nebo rozdílné jazykové prostředky. Zde jsem častěji překládala celé věty. Bylo to nutné pro lepší ukázku a pochopení vztahů. Kritéria pro stanovení shody jsem zachovala jako při určování v českých textech. apliñk Aplink juos zujo padavėjai, atviroje virtuvėje triukšmavo virėjai. -
aplink juos zujo padavėjai – kolem nich klusali číšníci
-
SHODUJE SE
-
V překladu se prepozice shodují, avšak litevské „aplink“ se pojí s akuzativem, kdeţto české „kolem“ se pojí s genitivem.
-
Prepozice popsány viz str. 23 „kolem – aplink“
šalià Kita jų susitikimo vieta buvo Konstitucijos prospekte, šalia prekybos centro „Europa“. -
šalia prekybos centro „Europa“ - vedle nákupního centra „Europa“
-
SHODUJE SE
-
Co se týče sekundárních předloţek, odpovídají si jak překladem, tak spojovatelností s pády.
-
„Šalia“ je místního charakteru a je synonymem prepozice „greta“.
-
„Vedle“ je místního charakteru. Je adverbiálního původu a původní adverbium shodného obecného významu stále existuje.
35
gretà Aplinkosaugininkė labai nustebo suţinojusi, kad Šiauliuose per karščius laistomos tik greta Oro kokybės tyrimo stoties esančios gatvės. -
greta Oro kokybės primo stoties – vedle stanice na měření kvality ovzduší
-
SHODUJE SE
-
Shodují se jak v překladu, tak v spojovatelnosti s pády.
-
„Greta“ má místní charakter.
netolì Pas savo draugus netoli Vilniaus 1-ojo policijos komisariato laikinai apsistojęs A. Pagosianas į parduotuves prekybos centruose „Akropolis“ ir „Panorama“ traukdavo lyg į darbą. -
pas savo draugus netoli Vilniaus 1-ojo policijos komisariato – u svých přátel nedaleko vilniuského 1. policejního komisariátu
-
SHODUJE SE
-
Shodují se nejen v překladu, ale také ve spojovatelnosti s genitivem
-
„Netoli“ je významově blízko prepozici „arti“. Pouţívá se k vyjádření prostorových vztahů – naznačuje jednodušeji, jak velká je vzdálenost mezi věcmi, neţ jak ji ukazuje předloţka „arti“.
-
„Nedaleko“ má místní význam. Původ má adverbiální a odpovídá primární předloţce „u“, kterou často v textech nahrazuje.
pirmà Visų pirma tai priklauso nuo Turto banko galimybių. -
Visų pirma tai priklauso nuo Turto banko galimybių. – Především to záleţí na moţnostech banky Turtas.
-
NESHODUJE SE
-
Český překlad litevské prepozice „pirma“ neplní funkci sekundární předloţky. Jedná se o adverbium. 36
-
„Pirma“ vyjadřuje, ţe něco je před něčím, a můţe jít o místo, čas či např. také význam (váhu).
-
V tomto případě se však musí popsat celek „visų pirma“, který má funkci adverbia.
-
Čeština dá při překladu tohoto adverbiálního významu přednost příslovečné spřeţce „především“ (která vznikla z prepozice „před(e)“ a instrumentálu zájmena „vše“) před pádovou konstrukcí („nejdříve ze“ – poté by se jednalo o sekundární předloţku).
priẽš Kur kas neparankesnis uţ daugelį lietuvių politikų, kurie dėl sostinės valdţios klaupiasi prieš dviejų rajonų partijos pirmininką. -
prieš dviejų rajonų partijos pirmininką – před stranickými předsedy ve dvou okresech
-
NESHODUJE SE
-
Zde litevské sekundární prepozici odpovídá česká primární prepozice.
-
„Prieš“ má prostorový a časový význam.
tarp Be to, Lietuvoje tikrai prasideda judėjimas tarp universitetų. -
Be to, Lietuvoje tikrai prasideda judėjimas tarp universitetų. – Kromě toho v Litvě opravdu začíná pohyb mezi univerzitami.
-
SHODUJE SE
-
Shodují se v překladu, ne však ve spojovatelnosti s pády. Litevské „tarp“ se pojí s genitivem, kdeţto české „mezi“ s instrumentálem.
-
Prepozice popsány viz str. 26 „mezi – tarp“.
pasàk Per metus, pasak V. Navicko, Vilnius dųjų tiekėjams sumoka apie pusę milijardo litų. -
pasak V. Navicko – podle V. Naviskase 37
-
SHODUJE SE
-
Shodují se v překladu i ve spojovatelnosti s pády.
-
Prepozice „pasak“ a genitivní konstrukce je vţdy zarytá a označuje zdroj informací. Je uţívaná vţdy, kdyţ mluvčí sám není přímo zapojen do problematiky.
-
Předloţka „podle“ má prostorový a prostředkový význam.
pagal Darbai bus atliekami pagal Turto atnaujinimo programą keliais etapais, iš pradţių pardavus butus, vėliau - poilsines. -
pagal atnaujinimo programą – podle programu modernizace
-
SHODUJE SE
-
Shodují se v překladu, ne však ve spojovatelnosti s pády. Zatímco „pagal“ se pojí s akuzativem, „podle“ se pojí s genitivem.
-
Prepozice jsou popsány viz str. 23 „podle – pagal“.
38
Závěr Cílem práce bylo popsat sekundární předloţky v češtině a v litevštině. S vyuţitím vybraných gramatik jsem uvedla systém sekundárních prepozic v češtině a v litevštině a podle vybraného uspořádání jsem popsala sekundární prepozice excerpované ze zvolených textů. Kapitola o sekundárních prepozicích v litevštině obsahuje znatelně méně podkapitol neţ ta o sekundárních prepozicích v češtině. Litevština neklasifikuje sekundární předloţky podle stejných kritérií jako čeština. Hlavním důvodem je však počet prepozicí v kaţdém z jazyků. Na základě studia příslušné odborné literatury a po provedení analýzy vzorku sekundárních prepozic, který lze vzhledem ke stejnému ţánrovému zařazení textů povaţovat za dostatečně reprezentativní, můţeme tvrdit, ţe sekundární prepozice v češtině mnohonásobně převyšují počet sekundárních prepozic v litevštině. I přes jejich rozmanitost a hojnost jsem však v textech ve většině případů nacházela neustále stejné a často se opakující zástupce (podle, kvůli, během, kolem aj.). I navzdory této situaci mohu konstatovat, ţe systém českých
sekundárních
prepozic
je
mnohem
rozsáhlejší.
Navíc
u
nich
proces
prepozicionalizace neustále probíhá a vznikají stále nové a nové předloţky. Sekundárních prepozic v litevštině je značně méně. I v litevských textech jsem narazila na stejný problém, který jsem měla v textech českých. Neustále se opakovaly stejné sekundární prepozice (pagal, prieš, pasak, tarp aj.). V některých textech se sekundární prepozice nevyskytovaly vůbec, coţ jen dokazuje, jak málo jsou vyuţívány a jak slabé mají vyuţití v jazyce. Kdyţ si projdeme výčet sekundárních prepozic v češtině, narazíme na velké mnoţství
ustálených
výrazů
nebo
desubstantivizovaných
či
neadverbiálních
a transadverbiálních pojmů, ke kterým ekvivalenty v litevštině nenalezneme a danou skutečnost musíme vyjádřit jinými prostředky. Na druhou stranu litevština v mnoha případech volí gerundium, aby vyjádřila to, co čeština vyjadřuje sekundární prepozicí. V několika frekventovaných případech (įskaitant, išskyrus,nepaisant, palyginus) lze pozorovat, ţe nabývají prepozicionální povahy. Oslabuje se u nich stránka substantivní a slovesná ve prospěch stránky předloţkové. Litevština je bohatší na tyto prvky, coţ v mnoha případech je moţné vyuţít právě k překladu prepozic.
39
Použité prameny a literatura Ambrazas, Vytautas. Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius : Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006. Ambrazas, Vytautas. Lithuanian Grammar, Vilnius : Baltos lankos publishers, 2001. Havránek, Bohuslav - Jedlička, Alois. Česká mluvnice [Havránek, 1988]. 6. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 568 s. Institut litevského jazyka a literatury. Gramatika litevštiny II., Kaunas: Mintis, 1971. Redaktor: Ch. Lemchenas. Lietuvių kalbos žodynas. Lietuvių kalbos institutas. Lietuvių kalbos žodynas [online]. Vilnius, 2005 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: www.lkz.lt Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví. 1. vyd. Praha : Academia, 1986. 536 s. Naše řeč. Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v. v. i. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/ Omni kalbų ţodynas. Omni Žodynas [online]. UAB Baltic Amadeus, 2006 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://led.ot.lt/ Příruční mluvnice češtiny. Edited by Miroslav Grepl - Petr Karlík - Marek Nekula - Zdenka Rusínová. Vyd 2., opr. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 799 s. ISBN 97880-7106-980.
Zdroje excerpovaného materiálu DELFI Ţinios. DELFI [online]. Vilnius, 1999 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://www.delfi.lt/ Lidovky.cz. Lidovky.cz [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/ Lrytas.lt. Lrytas.lt [online]. 2007 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://www.lrytas.lt/
40
Neviditelný pes. Neviditelný pes [online]. Praha, 1996 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ Respublika. Respublika [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://www.respublika.lt/ Veidas.lt. Veidas.lt [online]. Vilnius, 2002 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://www.veidas.lt/
41
