Nezaměstanost v Kyrgyzské Republice ve srovnání s ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Nezaměstanost v Kyrgyzské Republice ve srovnání s ČR Bakalářská práce

Autor:

Nuraim Almazbekova Bankovní management, bankovní manaţer

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Josef Dubský

Duben 2009

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práce zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury a pod vedením vedoucího práce.

...................................

V Praze dne, 15. dubna 2009

Nuraim Almazbekova

Poděkování

Děkuji panu Mgr. Josefu Dubskému za čas věnovaný konzultacím a za cenné připominky, které byly přínosem pro mou bakalářskou práci.

Anotace

Téma mé prace je „Nezaměstnanost v Kyrgyzské Republice ve srovnání s ČR“. Prace se zabývá problémem nezaměstnanosti, hovoří o jejím vývoji, jejích příčinách, způsobech měření. Zabývá se také důsledky nezaměstnanosti v hospodářském a sociálním systém v Kyrgyzské Republice. Součástí bakalářské práce je část, ve které je naznačeno moţné řešení problematiky nezaměstnanosti.

Annotation

The theme of my labour is „Unemployment in Kyrgyz Republic with comparing in Czech Republic“. The labour contains the interpretation of aspects of unemployment and the main consequences in economical and social systems of Kyrgyz Republic. Following this interpretation there is a feasible solution of unemployment.

Úvod ................................................................................................................................6 1

2

3

Vymezení fenoménu nezaměstnanosti .....................................................................8 1.1

Charakteristika nezaměstnanosti ...................................................................................................... 8

1.2

Klasifikace nezaměstnanosti ........................................................................................................... 10

1.3

Příčiny a měření nezaměstnanosti .................................................................................................. 12

Sociálně-ekonomické důsledky nezaměstnanosti v Kyrgyzské Republice ............ 16 2.1

Sociální důsledky ............................................................................................................................ 16

2.2

Ekonomické důsledky ...................................................................................................................... 22

2.3

Populace a její demografická struktura.......................................................................................... 27

Charakteristika pracovních zdrojů v Kyrgyzské Republice ................................. 29 3.1

Kvalita pracovní síly na domácím trhu podle hodnocení zaměstnavatelů z Kyrgyzstánů,

Kazachstánů a Ruska ......................................................................................................................................... 29

4

5

3.2

Profese žádané v Kyrgyzstánu, Kazachstánu a Rusku .................................................................... 32

3.3

Pracovní migrace v Kyrgyzské Republice ...................................................................................... 39

Radikální snížení nezaměstnanosti v Kyrgyzské Republice .................................. 42 4.1

Současná situace trhu práce v Kyrgyzstánu ................................................................................... 42

4.2

Zvláštnosti řešení problémů nezaměstnanosti ................................................................................ 44

4.3

Vytvoření nových pracovních míst řádné kvality jako problém zaměstnanosti............................... 47

Nezaměstnanost v České Republice ....................................................................... 50

Závěr ............................................................................................................................. 55 6

Seznam použité literatury ...................................................................................... 57 Knižní zdroje: ............................................................................................................................................... 57 Internetové stránky: ..................................................................................................................................... 58

7

Seznam tabulek ...................................................................................................... 59

Úvod Nezaměstnanost je v dnešní době nepříjemným průvodním jevem rozvoje společenských systémů zaloţených na trţní ekonomice. Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí. Stále větší počet rozvojových zemí, včetně zemí s přechodnou ekonomikou se snaţí přijímat programy postupu, přijímá akta a tvoří vyhovující struktury, cílem kterých je podpora pracovního zařazení vlastních občanů v zahraničí a stimulace finančních transferů od migrantů. Zatímco nejlepší variantou zůstává vytvoření pracovních míst uvnitř státu, je ve velkém počtu zemí zaměstnanost v zahraničí částí strategie národního rozvoje. A proto tyto země pouţívají přednosti zařazení do práce a umoţňují příliv finančních příjmů. Na úrovni jednotlivých občanů, nezávisle s přítomností podpory ze strany státu, mnozí včetně občanů Kyrgyzské Republiky se snaţí najít práci v zahraničí, aby zlepšili své ţivotní podmínky. Mzdové hladiny v bohatých a chudých zemích se liší velmi podstatně. Poptávka po zahraniční pracovní síle ve světě má heterogenní charakter, počínaje od poptávky po vysoce kvalifikovaných vědcích, odbornících, pracovnících ve sféře umění po poptávku po kvalifikovaných pracovnících v podnicích. Je zřejmé, ţe případy zneuţití při nájmu a v procesu práce je v menším stupni charakteristické pro vysoko kvalifikované specialisty, jelikoţ obvykle mají takoví pracující-migranti lepší vzdělání, lepší informovanost o moţných ohroţeních a také mají lepší podmínky pro práci. Tento fakt je přiznán v některých zemích a nyní se dané státy soustřeďují na zvyšování kvalifikace pracovníků, aby takovým způsobem zvýšili jejich šance na zařazení do pracovního procesu. Zaměstnavatelé v zemích Společenství nezávislých států (zkráceně SNS) se vyznačovali tím, ţe kvalifikace pracujícíchmigrantů neodpovídá poţadavkům pro práci, která je najímá. Zvýšení kvality jejích vzdělaní a přiznání kvalifikace zvýší jejich šance na lepší zařazení do pracovního procesu ve své vlasti i v zahraničí. Téma mé práce je „Nezaměstnanost v Kyrgyzské Republice ve srovnání s ČR“. V první kapitole jsou uvedeny základní pojmy a charakteristiky nezaměstnanosti. Pozornost je však věnována příčinám nezaměstnanosti a její měření. Druhá kapitola popisuje sociálněekonomické důsledky nezaměstnanosti v Kyrgyzské Republice. Třetí část se zabývá 6

charakteristikám pracovních zdrojů v Kyrgyzské Republice. Zaměřuje se na analýzu pracovní migrace a kvalitě pracovních sil z Kyrgyzské Republiky. Poslední část mé práce je věnována radikálnímu sníţení nezaměstnanosti v Kyrgyzstánu a zvláštnosti řešení problémů zaměstnanosti.

7

1 Vymezení fenoménu nezaměstnanosti 1.1 Charakteristika nezaměstnanosti Situace, kdy jedinec nebo část pracovní síly nějaké země nepracuje, ale aktivně se o práci uchází, je označeno jako nezaměstnanost, tyto lidé se počítají do ekonomicky aktivní populace. Nezaměstnanost můţe být úplná nebo částečná (zkrácená pracovní doba). Nezaměstnanost je obtíţně měřitelná a definování vybraných ukazatelů se liší podle jednotlivých zemí. Jednotná definice pro všechny státy vychází z návrhů Mezinárodního úřadu práce.1 „Ne kaţdý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný.“ Souvisí to s odlišením práce, především práce konané pro vlastní potěšení (či v rámci domácnosti) od práce (zaměstnání) na smluvním základě zahrnujícím materiální odměnu za její výkon. Nezaměstnanost neznamená nemít práci, ale nemít placené zaměstnání, nemít příjem ze zaměstnání.2 Definice nezaměstnanosti je zaloţena na tom, ţe osoba schopná práce z moţnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale i na tom, ţe se svým vyřazením neuspokojuje a hledá nové placené zaměstnání, někdy jen na částečný úvazek.3 Pro vymezení pojmu nezaměstnanosti lze použít různé definiční přístupy: - Za nezaměstnaného můţe být povaţován člověk, který je schopen pracovat a pracovat chce, ale nemůţe z určitých důvodů vstoupit do pracovně právních vztahů, ze kterých by za svou práci získával kompenzaci v podobě mzdy, a tak zajišťoval prostředky pro svou existenci.

1

C.-D. ECHAUDEMAISON A KOLEKTIV. Slovník ekonomie a sociálních věd. Praha: Ewa Edition, 1995,

s. 202 2

Beneš, Roman. Vývoj nezaměstnanosti [online]. E-polis.cz, 14. říjen 2003. [cit. 2009-02-13]. Dostupné z

WWW: . ISSN 1801-1438. 3

tamtéž

8

- Můţe to být i člověk, který pracovat můţe a chce, ale kterému společnost nedává moţnost nalézt práci odpovídající jeho schopnostem a moţnostem, tj. jeho kvalifikaci.4 - Takţe za nezaměstnaného se povaţuje člověk, který vyhovuje čtyřem základním podmínkám: nemá práci (pracovní místo), je schopen pracovat, chce vykonávat práci za odměnu a aktivně hledá místo. Podle tohoto úřadu se mezi nezaměstnané počítají i osoby, které uţ zaměstnání našly, ale ve sledovaném týdnu ještě nezačaly pracovat.5 Být nezaměstnaný neznamená „nemít práci“, ale „nemít placené zaměstnání“. Ten, kdo nemá placené zaměstnání, také nemá příjem ze zaměstnání.

Pro definování pojmu

„nezaměstnanost“ je třeba výlučně uvaţovat o zaměstnání, které spočívá v práci na smluvním základě, přičemţ smlouva zahrnuje i nárok na materiální odměnu za práci.6 Klasičtí teoretici povaţují nezaměstnanost za přechodný jev. Návrat k rovnováze na trhu práce má nastat prostřednictvím poklesu reálné mzdy. Pokud nezaměstnanost skutečně existuje, povaţují ji za dobrovolnou a související se strukturální nepruţností, minimální mzdou, podporou v nezaměstnanosti atd. Marx naopak analyzuje nezaměstnanost jako stálý charakteristický rys rozvoje kapitalismu. Konkurenční boj nutí kapitalisty nahrazovat práci kapitálem: přebytek pracovní síly vzhledem k potřebám výroby vytváří „rezervní průmyslovou armádu“, jejíţ početní síla dlouhodobě narůstá. Keynes vysvětluje existenci nezaměstnanosti – keynesovská nezaměstnanost – tím, ţe efektivní poptávka je nedostatečná, a tedy je nedostatečný i rentabilní odbyt. Připouští moţnost, ţe situace na trhu se trvale odlišuje od plné zaměstnanosti. Rozšíření nových forem pracovního poměru – stáţe, zástupy, pracovní smlouva na dobu určitou, částečný pracovní úvazek – vede ke stále většině stírání hranice mezi zaměstnaností, nezaměstnaností a dočasnou nečinností.7 4

NOVÝ,I. Sociologie pro ekonomy. Praha : Grada Publishing, 1997, s. 130

5

C.-D. ECHAUDEMAISON A KOLEKTIV. Slovník ekonomie a sociálních věd. Praha: Ewa Edition, 1995, s. 202

6

MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. Sociální práce v praxi. Praha : Portál, 2005, s. 299

7

C.-D. ECHAUDEMAISON A KOLEKTIV. Slovník ekonomie a sociálních věd. Praha: Ewa Edition, 1995, s. 203

9

1.2 Klasifikace nezaměstnanosti Existuje několik typů nezaměstnanosti. Pojem krátkodobá nezaměstnanost nepůsobí závaţné problémy ani pracovníkům ani ekonomice, dlouhodobá nezaměstnanost (jev, který se v současné době vyskytuje stále častěji) znamená neschopnost získat zaměstnání po dobu delší neţ 12 měsíců (v některých zemích dobu 24 měsíců). Masová nezaměstnanost je stav, kdy nezaměstnanost zasahuje výrazný počet ekonomicky aktivních lidí (obvykle se uvádí hranice okolo 10 %). V případě 2-4 % nezaměstnanosti se mluví o tzv. „plné zaměstnanosti“, přičemţ

podíl

dlouhodobě

nezaměstnaných

je

nízký. Dalším typem je

sezónní

nezaměstnanost, která často postihuje zejména odvětví sluţeb (hl. turistiku). Jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboţí v určitém ročním období. Mluvíme-li o nepravé nezaměstnanosti, máme na mysli stav, kdy osoby sice patří mezi nezaměstnané (tzn. jsou mezi nimi evidovány), avšak nemají potřebu hledat nové zaměstnání – buď proto, ţe chtějí jen vyčerpat v plném rozsahu svůj nárok na podporu, nebo si vylepšují svoji finanční situaci mnohem lépe placenou nelegální činností. Je nutno zmínit ještě skrytou nezaměstnanost-týká se osob, které jsou sice bez práce, avšak nejsou evidovány. 8

1.2.1 Formy nezaměstnanosti z hlediska místa a času: - Frikční nezaměstnanost: souvisí např. se zapracováváním pracovníka při změně zaměstnání. - Konjunkturní (cyklická) nezaměstnanost: důsledek dočasného zpomalení ekonomického růstu.

8

Beneš, Roman. Vývoj nezaměstnanosti [online]. E-polis.cz, 14. říjen 2003. [cit. 2009-02-13]. Dostupné z WWW:

. ISSN 1801-1438.

10

▪ Keynesiánské pojetí cyklické nezaměstnanosti:

LS1 = nabídka práce ve výchozím období LD1 = poptávka po práci ve výchozím období E1 = rovnováţný bod w1 = rovnováţná mzda A

B = rozdíl mezi mnoţstvím práce, které jsou firmy ochotny poptávat a domácnosti

nabízet (počet cyklicky nezaměstnaných) -

Strukturální

nezaměstnanost:

důsledek

dlouhodobých

změn

v demografické,

ekonomické, sociální a institucionální struktuře (změny v míře ekonomické aktivity, získané kvalifikace a rozmístění pracovních příleţitosti, úpadek určitých odvětví či regionů, důsledek legislativních změn atd.). - Technická nezaměstnanost: následek přerušení technického výrobního procesu (porucha strojních zařízení, nedostatek materiálu atd.). - Technologická nezaměstnanost: v důsledku inovací, které šetří lidskou práci, zejména nahrazování práce kapitálem (robotizace, rozvoj informatiky).9

9

C.-D. ECHAUDEMAISON A KOLEKTIV. Slovník ekonomie a sociálních věd. Praha: Ewa Edition, 1995,

s. 202

11

- „Job stagnation“ – jde o jev související s nezaměstnaností, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální i prostorovou mobilitu i lidé silně nespokojení se svojí prací nechtějí v době vysoké nezaměstnanosti riskovat problémy s hledáním jiného pracovního místa a setrvávají často ve svém často frustrujícím zaměstnání.10 Dále existují formy nezaměstnanosti podle informací od Úřadu Práce: 1) Dobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaný hledá práci, ale za vyšší mzdu, neţ která na trhu práce převaţuje. Úroveň a průměrná délka trvání této formy nezaměstnanosti je tím větší, čím vyšší jsou podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky, z kterých mohou nezaměstnaní ţít. 2) Nedobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaný hledá práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá, ale nenachází ji. Důvodem jsou překáţky bránící poklesu mezd. Jedním z nich bývají odbory, pokud si jako jeden z hlavních cílů vytknou prosazování vysokých mezd. Další příčinou můţe být i uzákoněná minimální mzda a to zejména u málo kvalifikovaných profesí.

1.3 Příčiny a měření nezaměstnanosti Existuje hned několik příčin nezaměstnanosti. Jednou z nich je hospodářský cyklus, kterým ekonomiky běţně prochází. Další příčinou jsou strukturální změny v ekonomice (změny ve struktuře ekonomiky, respektive jejích odvětví) a dobrovolné rozhodnutí občanů o tom, ţe budou nezaměstnanými po určitou dobu (např. hledání lepšího pracovního místa). Největším problémem však zůstává pro všechny ekonomiky nepruţnost trhu práce. Ta je způsobena přílišnou ochranou zaměstnanců, vysokým daňovým a odvodovým zatíţením práce, vysokými sociálními podporami, nízkou mobilitou práce, nefungujícím trhem bydlení (způsobeným například regulací nájemného) a špatným systémem školství.11 Rozlišujeme tři základní příčiny nezaměstnanosti:

10

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: SLON, 1994, s. 139

11

WWW: http://www.mesec.cz/texty/nezamestnanost/, 14. 02. 09, 22.10

12

- Demografické změny Demografické změny souvisí s demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva a s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeţe, příslušníků menšin a ţen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti) - Vládní politika Vyšší nezaměstnanost je způsobena sociální politikou vlády. Sociálně zaměřená politika zajišťuje nezaměstnaným sociální jistotu, kdy kaţdý měsíc získávají finanční podporu od státu. Část obyvatelstva tudíţ, neţ aby pracovala a pobírala nízkou mzdu, dá přednost podpoře v nezaměstnanosti a jiným sociálním dávkám. Důsledkem je niţší zájem o hůře placenou práci. - Strukturální změny Ekonomika se vyvíjí a trh práce se v čase neustále mění. Ţadatelé o práci reagují na tyto změny mnohem pomaleji a tak v důsledku strukturálních změn vzniká tzv. strukturální nezaměstnanost.12 U kaţdého druhu nezaměstnanosti jsou sledovány minimálně dva parametry, kde formu a druh nezaměstnanosti ovlivňují: - míra (rozsah) nezaměstnanosti - délka trvání (doba) nezaměstnanosti

Měření nezaměstnanosti V Kyrgyzské Republice k měření nezaměstnanosti se standardně uţívá ukazatel míry nezaměstnanosti,

který

poměřuje

počet

nezaměstnaných

k ekonomicky

aktivnímu

obyvatelstvu. Vyjadřuje se v % a vypočítává se podle vzorce:

kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %) 12

WWW: http://politika-socialna.blogspot.com/2008/10/piny-nezamstnanosti.html, 14. 02. 09, 12.40

13

U = počet nezaměstnaných L = počet zaměstnaných13 Samotná míra nezaměstnanosti můţe být obecná, ale i specifická, jen pro jisté kategorie osob. -obecná míra nezaměstnanosti – podíl všech nezaměstnaných v celku ekonomicky aktivní populace, závisí na faktorech ovlivňujících celou ekonomiku (ceny ropy, ekonomický cyklus, příliv nových pracovních sil na trh práce apod.) -specifická míra nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných určité sociální kategorie (muţi, ţeny, mládeţ, příslušníci etnických minorit, manuální dělníci, určité profese) v celku ekonomicky aktivních osob této kategorie14 Autor Petr Mareš uvádí například tyto specifické míry nezaměstnanosti: -míra dlouhodobé nezaměstnanosti -míra propuštěných z práce -míra nezaměstnaných dospělých osob -míra nezaměstnaných hledajících si zaměstnání na plný úvazek -míra zahrnující lidi pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu -míra zohledňující rezignované pracovníky - přirozená míra nezaměstnanosti je taková nezaměstnanost, při které je na trhu práce vyrovnána poptávka firem po práci a nabídka práce, za předpokladu, ţe se v ekonomice vyrábí potencionální produkt. Její výše je pro kaţdou ekonomiku jiná a nelze ani říci, ţe by tato míra byla ţádoucí - je prostě přirozená. V přirozené míře není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům. ▪ Přirozená míra nezaměstnanosti: 13

BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: SLON, 2003, s. 78

14

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: SLON, 1994, s. 23-24

14

 Dlouhodobě roste (je spojena s vývojem frikční a strukturální nezaměstnanosti)  Příčiny růstu: vliv sociálních dávek růst faktorů, které omezují migraci přizpůsobování skutečné míře nezaměstnanosti (hystereze na trhu práce) strukturální změny v ekonomice demografické změny (růst skupin s vyšší mírou nezaměstnanosti)15

15

www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost, 14. 02. 09, 01.29

15

2 Sociálně-ekonomické důsledky nezaměstnanosti v Kyrgyzské Republice Vliv nezaměstnanosti na sociálně-ekonomický ţivot ve společnosti je rozporuplný. Z hlediska pozitivních aspektů můţeme ukázat následující problémy. Za prvé, nezaměstnanost vystupuje jako podmínka růstů výroby a vzniku nových podniků. Nebýt těchto faktorů, bylo by problémem rozšíření produkce, které poţaduje dodatečné zdroje: práci, půdu, kapitál. Za druhé, nezaměstnanost zvyšuje disciplínu a efektivnost úsilí těch, kdo jsou zatím ekonomicky produktivní. Současně vyvolává nezaměstnanost nejtěţší záporné sociálně-ekonomické následky.16

2.1 Sociální důsledky - dlouhodobá (delší neţ 1/2 roku) nedobrovolná nezaměstnanost, která přináší lidské sociální škody stejně jako škody psychologické; - sniţování disponibilních prostředků domácností; - nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického a psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu, sebevraţd, k nelegálním činnostem a vyšší kriminalitě.17 Sociální důsledky nezaměstnanosti: - Ztráta sociálního statusu neboli sociální důstojnosti či prestiţe připisované osobě na základě jejího postavení v dané společnosti a důsledky této ztráty pro osobní identitu a sebeúctu zaměstnaného jedince, ztrátu společenských kontaktů. Sociální status plyne jednak ze skutečnosti mít pracovní místo a jednak z charakteristik tohoto pracovního místa, které zařazuje člověka do společnosti. Pracovním místem člověk potvrzuje a demonstruje svoji pozici ve společnosti, a vyjadřuje tak svoji identitu. Nezaměstnaností člověk ztrácí svoje místo ve společenských vztazích, ztrácí svůj sociální status. Jeho nová situace mu přisuzuje

16

WWW: http://www.genderstudies.info/magazin/magazin_02_04.pdf, 14. 02. 09, 12.20

17

WWW: http://www.ceskaghetta.cz/download/dlouhodoba_nezamestnanost.pdf, 14. 02. 09, 12:43

16

podřadný sociální status nezaměstnaného, protoţe není schopen nadále udrţovat svou dosavadní společenskou pozici a ani ji svému okolí nepotvrzuje očekávaným ţivotním standardem a přivádí ho do nepříznivé situace nejen ekonomické, ale i obecně společenské, sociální a psychické. 18 - Snížení životní úrovně - pro nezaměstnaného a jeho rodinu znamená zejména pak dlouhodobá nezaměstnanost jednoznačně zhoršení finanční situace a tím následně sníţení ţivotní úrovně. Příjem rodiny z podpor nedovoluje obvyklou míru uspokojení jejích potřeb. Sociologové hovoří o zkušenosti deprivace, která je spojena s neschopností získat a vlastnit určité mnoţství zboţí. Zatímco před absolutní deprivací vnímané jako ohroţení samotné existence dnes chrání sociální stát, resp. jeho sociální sítě, relativní deprivace je dokonce silnější neţ dříve. S růstem ţivotní úrovně a vzdělání roste i potřeba materiálního a nemateriálního komfortu a jeho prezentace navenek.19 - Sociální role nezaměstnaného – na dotyčného jsou kladeny i další poţadavky institucionálního i osobního charakteru, pokud by je nesplnil, čekají ho sankce ať uţ v podobě ztráty podpory v nezaměstnanosti nebo odsuzujícího postoje okolí. Nezaměstnaný, který si nehledá práci a nemá pro to omluvu, bývá obviňován z pasivity, rezignace a lenosti. Proto se většina nezaměstnaných chová konformně -povinnosti vyplývající ze své role na oko plní, i kdyţ to pro některé nemá reálný význam. Někteří totiţ nevěří, ţe vůbec mají šanci zaměstnání nalézt, ale chovají se, jako by je stále hledali, a uplatňují tak nevědomě obranný postoj, aby se vyhnuli dalšímu stresu.20 - Sociální izolace – zaměstnání je pro člověka zdrojem sociálních kontaktů, o něţ spolu se ztrátou místa přichází. Vztahy s bývalými spolupracovníky bývají udrţovány jen zřídka, nezaměstnaní se však často vyhýbají i spojení s ostatními nezaměstnanými, protoţe je pro ně skličující. S mírou úzkosti je spojena také větší uzavřenost do sebe a obtíţnější navazování mezilidských vztahů. Izolace je charakteristická zejména pro nezaměstnané ve vyšším věku. 18

BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: SLON, 2003, s. 107

19

BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: SLON, 2003, s. 107

20

MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005, s. 305-

306

17

Pro mladé a svobodné nezaměstnané je typičtější tendence k ţivotu v širších skupinách, v nichţ se solidarita můţe potvrzovat např. kriminální činností nebo vandalstvím.21 - Sociální selhání - hrozí zejména u dospívajících a mladých nezaměstnaných, kdy hrozí nebezpečí, ţe nezvládnou situaci přemíry volného času nebo krizi z nemoţnosti seberealizace a absence pozitivního hodnocení a ţe toto období u nich zafixuje způsob ţivota podporující rizikové formy dalšího osobnostního vývoje a to rozhodnutí zůstat dlouhodobě nezaměstnaný a vyuţívat ke své obţivě rodiny, sociálního systému nebo nelegální činnosti – kriminality. Kriminalita se zejména pro lidi, kteří si nestihli vytvořit ţádné pracovní návyky, můţe stát přitaţlivým východiskem. Šikovně prováděná kriminalita se můţe vyplácet mnohem více neţ špatně zaplacená práce. Takzvaná normální cesta, totiţ pracovní kariéra, je pro mnoho lidí v tvrdě konkurenčním prostředí náročnější a těţší alternativou neţ kriminální dráha. Mezi další faktory sociálního selhání spojené s nezaměstnaností musím uvést sebevražednost, alkoholismus, závislost na drogách, případně patologické hráčství, které mohou být projevem snahy uniknout realitě nebo řešením nudy.22 Ztráta zaměstnání je vždy spojena se změnou sociálního statusu, životní úrovně i sociální role nezaměstnaného. Rovněţ hrozí nebezpečí jeho sociální izolace či sociálního selhání, přičemţ všechny tyto sociální důsledky nezaměstnanosti postihují i sociální okolí nezaměstnaného – tedy jeho rodinu.

2.1.1 Sociální situace nezaměstnanosti v Kyrgyzské Republice Po rozpadu Svazu sovětských socialistických republik (zkráceně SSSR) a získání nezávislosti Kyrgyzstánu v roce 1991 byly státem přijaty reformy důleţité na přechod k trţní ekonomice a demokratickému vládnutí. Výsledky těchto reforem se vyjevili jako nejednoznačné. Ekonomické reformy, spojené s privatizací a uvedením mechanismů trţní ekonomie, nemohli zatím vytvořit podmínky pro stálé sociální zabezpečení větší částí obyvatelstva. Nynější stav na trhu práce se charakterizuje několika tendencemi, a to hlavně:

21

tamtéţ, s. 306

22

MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005, s. 306

18

Změnou ve struktuře pracovních zdrojů, která se projevuje ve změnách jejich odvětvového rozdělení a také přerozdělení zdrojů mezi městy a venkovským územím. Měrná váha lidí majících stabilní práci se při současnem zvyšování úrovně nezaměstnanosti sniţuje a zvyšování počtu lidí závislých na dočasných příjmech nebo s částečným ůvazkem. Migrační toky, vnější i vnitřní, trvale rostou. Podle údajů Národního statistického výboru za roky 1991-2005 činil migrační odtok obyvatelstva 475 621 lidí a rozsah vnitřních přemístění činil 889 921 lidí. Kaţdým rokem se kolem 400 000 kyrgyzských občanů účastní migračních toků s cílem dočasného získání do práce v zahraničí. Existuje nevyrovnanost mezi nabídkou a poptávkou pracovní sily na tuzemském trhu práce, charakterizující se nadbytečnou poptávkou v jedněch a nedostatkem poptávky po pracovní síle v jiných sektorech ekonomiky. Pozorovány jsou také tendence sníţení pracovní síly, jak mezi silou mající vysokou kvalifikaci, tak i mezi pracovními profesemi a u síly se sniţující se kvalitou systému vzdělání, majíc významnou obtíţnost při nutnosti adaptace v trţní ekonomice. Specifická váha pracovních zdrojů s niţším úrovni kvalifikace v části ekonomické aktivní populace se zvyšuje, co bylo ne naposledy vyvoláno nedostatečným rozvojem systémů odborného vzdělání/zaškolení i její nedostatečné schopnosti adaptace na poţadavky nynějších trhů práce. Přeměna ve struktuře pracovních zdrojů se odráţí v úbytku obyvatelstva na venkově oproti lokalitám kolem hlavního města. Přestoţe je tradičně Kyrgyzstán povaţován za stát s nadvládou rolnického obyvatelstva, tvoři v současné době obyvatelé měst vzhledem k počtu zaregistrovaných a nezaregistrovaných obyvatelů podle některých údajů (zejména obyvatelstva mest Biškek a Oš včetně předměstských území) kolem 60-65% celého obyvatelstva. Přitom se v selských územích pozoruje nedostatek odborníků, včetně lékařů a učitelů. Nedostatek pracovních zdrojů na venkově vede k tomu, ţe Kyrgyzstán se stává státem-recipientem pracovních migrantů od sousedních států (Uzbekistán, Tádţikistán).

19

Sektoriální přerozdělení obsazenosti se vyjadřuje ve sníţení podílu provozních odvětví a venkovského hospodářství, v zvýšení podílu stavebního průmyslu a také ve sféře sluţeb.23 Podle oficiálních údajů činí nezaměstnanost v Kyrgyzstánu 11%, ale vzhledem k tomu, ţe obyvatelstvo venkova patří do kategorie samostatných farmářů, mohou tato čísla být i vyšší. Podle jednorázového zkoumání obsazenosti obyvatelstva, provedeného v roce 2006, byla míra nezaměstnanosti 16%.24 Kaţdoročně kolem 100 000 mladých lidí vstupuje do trhu práce, ale výrobní proces pracovních míst značné zaostává.25 Stav nezaměstnanosti v KR k 01. 07. 2008

Zdroj: Samostatné práce.

23

Statistický celkový plán rozvoje státní systému statistiky a informace v Kyrgyzské Republice (2006-2009),

Státní statistický komitét, Biškek, 2008 24

„Obsazenost, nezaměstnanost a pracovní migrace“, Národní statistický komitét Kyrgyzské Republiky a

státní komitét po migrace a obsazenosti obyvatelstva. Zvláštní vydání. Biškek, 2007 25

Státní Pořad Kyrgyzské Republiky po regulace migračních procesů na roky 2007-2010, přijata 25. 09. 07

20

Stav nezaměstnanosti v KR k 30. 06. 2007

Zdroj: Samostatné práce.

Stav nezaměstnanosti v KR k 30. 06. 2006

Zdroj: Samostatné práce.

21

2.2 Ekonomické důsledky - jsou představovány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu) v podobě rozdílu skutečného a potenciálního produktu (jde o dopad cyklické nezaměstnanosti, nikoliv přirozené míry nezaměstnanosti) - tzn., vyrábí se méně, neţ by se mohlo a tím dochází k poklesu HDP. - rozdíl mezi dopadem cyklické nezaměstnanosti a přirozené míry nezaměstnanosti vyjadřuje. tzv. Okunův zákon26, který se pouţívá i v Kyrgyzstánu. Okunův zákon: Jde o empirický vztah, který konjunkturní kolísání míry nezaměstnanosti vysvětluje mírou růstu reálného hrubého národního produktu.27 (Okunův zákon) u = u* - Φ((Y/Y*)100-100) , kde Y .........výstup ekonomiky Y* .........potenciální produkt Φ ..........citlivost změny míry nezaměstnanosti na změnu produktu – neboli o kolik % poklesne nezaměstnanost pod svou přirozenou míru, kdyţ produkt vzroste o 1% nad úroveň potenciálního produktu.28 - vychází z toho, ţe pokud je skutečná nezaměstnanost (u) vyšší neţ přirozená míra nezaměstnanosti, potom skutečný produkt klesá pod potenciální produkt, coţ znamená, ţe ekonomika nevyuţívá své potenciální moţnosti, které jsou slučitelné se stabilní cenovou hladinou (resp. mírou inflace); - říká, ţe růst skutečné nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti o 1 procentní bod je spojen s poklesem skutečného produktu pod potenciální produkt o 2%;

26

WWW: http://ekonomie-otazky.blogspot.com/2008/07/ekonomick-dsledky-nezamstnanosti.html, 24.02.09, 12.24

27

C.-D. ECHAUDEMAISON A KOLEKTIV. Slovník ekonomie a sociálních věd. Praha: Ewa Edition, 1995, s. 214

28

WWW: http://ekonomika-otazky.blogspot.com/2008/07/okunv-zkon.html, 24.02.09, 12.40

22

- dalším ekonomickým dopadem je sníţení případně ztráta kvalifikace pracovníků – coţ je jeden ze zdrojů ekonomického růstu; -

projeví

se

zmenšením

moţnosti

výběru

a

omezením

celkové

spotřeby;

- nezaměstnaný upadá na niţší úroveň, nemůţe si dovolit to, co mají ostatní lidé z jeho sociální vrstvy.29 Hrubý domácí produkt Kyrgyzské Republiky určený výrobní metodou podle předběţného hodnocení v 1. pololetí 2008 činil 65336,6 mil. somů, ve srovnání s 1. pololetím 2007 se zvětšil o 7,1%. Bez ohledu na situaci v nalezišti „Kumtor“30 růst reálného HDP činil 6,5%. V lednu-červnu roku 2008 investice do základního kapitálu činili 8033,8 mln. somů, základní část ve struktuře investice připadá na vnitřní investice, které činí 75% z celkového počtu nebo 6030,4 mln. somů, podíl vnějších investic z celkového počtu činil víc neţ 25% případně 2003,4 mln. somů. Z počtu vnitřních investic vklad republikového rozpočtu (včetně prostředků na mimořádné situace) činil 763,0 mln. somů. Značně vzrostly objemy zavedených investic do výstavby Kambaratinské hydroelektrárny – 375,7 mln. somů a Taškumyrské hydroelektrárny – 21,4 mln. somů. Větší objem investic do základního kapitálu na jednotlivé druhy ekonomické činnosti v lednu-červnu roku 2008: Na bytovou výstavbu činilo 1918,0 mln. somů, coţ 23% z celkového rozsahu investic; Obráběcí průmysl 1149,8 mln. somů (14%); Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 883,9 mln. somů (11%); Doprava a spojení 861,0 mln. somů (10,7%); Nejmenší objemy investic byly vydány:

29

WWW: http://ekonomie-otazky.blogspot.com/2008/07/ekonomick-dsledky-nezamstnanosti.html, 24.02.09, 12.24

30

Na počátku roku 1995 bylo rozhodnuto o zvýšení těţby zlata jako jednoho z významných příjmů do rozpočtu Republiky

Kyrgyzstán. Klíčové naleziště zlata se nachází v nepřístupných horách v Kumtoru nad údolím řeky Barskoon, která se vlévá do „kyrgyzského moře“ Issyk-Kulu. Jedná se údajně o sedmou největší lokalitu svého druhu na světě s odhadovanými zásobami okolo 500 metrických tun zlata, coţ vystačí na více neţ 20 let těţby. V červenci 1995 byl podepsán kontrakt s kanadskou firmou Canada’s Cameco Corporation a zaloţena joint-venture společnost „Kumtor Gold Company“.

23

Na státní řízení 36,3 mln. somů; Ve finanční správě 14,8 mln. somů; Ve stavebnictví 2,0 mln. somů. Ve srovnání s minulým rokem vzrostly objemy investic v Batkenské oblasti (3,7krát) 565,6 mln. somů, v Ošské (1,6krát) 579,8 mln. somů, Ţalalabadské oblastí (1,5krát) 1016,2 mln. somů a ve městě Biškek (na 28%) 3252,9 mln. somů. V celkovém počtu investic se zaznamenal vyšší podíl ve městě Biškek (40,5%), v Isykkulské (17,7%), Ţalalabadské (12,6%), Čujské oblasti (11,2%), také v nejmenší v Talasské (1,3%) a Narynské oblasti (0,8%) i ve městě Oš 1,7%.31 Mzda. Průměrná měsíční jmenovitá mzda jednoho zaměstnance v lednu-květnu roku 2008 činila 4844 somů a ve srovnání s lednem-květnem roku 2007 se zvětšila 1,3krát, reálný růst činil 9,6%. Vycházejíc z oficiálního směnného kurzu Kyrgyzské Republiky, činila průměrná mzda v lednu-květnu cca. 133,8 amerických dolarů. Největší růst střední měsíční jmenovité mzdy ve srovnání se stejným období byl zaznamenán v Narynské a Talasské oblasti kde vzrostl 1,4krát. V Batkenské, Ţalalabadské, Isykkulské a Čujské oblasti a ve městě Biškek byl růst průměrné mzdy 1,3násobný. Nejmenší růst byl zaznamenán ve městě Oš, kde se mzdy zvýšili jen o 26% oproti odpovídající době minulého roku. Značné zvýšení průměrné jmenovité mzdy zaměstnanců podniků a organizací podle ekonomické činnosti v lednu-květu roku 2008, ve srovnání z odpovídajícího období minulého roku, bylo zaznamenáno v takových odvětvích jako: zdravotnictví a sociální sluţby (1,6-krát), zemědělství, lov a lesní hospodářství, doprava a spoje, operace s nemovitým majetkem, pronájem a poskytování sluţeb spotřebitelům (1,3-krát), rybolov a chov ryb, obráběcí průmysl, stavebnictví, u poskytování komunálních, sociálních a personálních sluţeb aţ 30%.

31

VÝSLEDKY ČINNOSTÍ STÁTNÍHO KOMITÉTU KYRGYZSKÉ REPUBLIKY PO MIGRACE A ZAMĚSTNANOSTI

OBYVATELSTVA za 1. pololetí roku 2008

24

Nejmenší růst mezd ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 nastal ve sféře výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 19%), finančnictví (o 14,1%), státní správě (o 12%) a v obráběcím průmyslu (o 7%). 32 Tabulka č. 1: Základní sociálně-ekonomické ukazatele Kyrgyzské Republiky. Leden-

Leden-

srpen

srpen

2008

2008 v %

Srpen 2008 v % k

Informativní

srpnu

červenců

leden-

2007

2008

srpen

k

lednusrpnu

2007 v %

2007

k

srpen 2007 v % k srpnu 2006

červenců 2007

lednu-

srpnu 2006 HDP

(předběţné

hodnocení), mln. somů

1045 12,8

- včetně bez podniků a

těţbě

naleziště

-

-

108,4

-

-

106,

-

-

109,4

-

-

106,

106

97,2

106,6

114

98

93,

95

112,9

103,2

99,1

109,

111

96,6

105,9

115,1

98,3

104,

102

95,8

100,8

96,8

109,2

4

1005 33,9

107,

7

"Kumtor" Objem průmyslové produkce

-

sumárně,

4996 6,8

1

,9

mln.somů -

bez podniků a

těţby

naleziště

3316

100

3,8

6

"Kumtor" -

bez

realizace,

4375

předání a rozdělování

2

elektrické energie Celková produkce

32

výroba lesního,

6113 5,3

5

,2

tamtéţ

25

selského hospodářství a lovu, mln.somů Investice

do

základního

kapitálů,

1344

89,4

7,6

81,

106,5

106,1

123,9

91,4

84,

98,5

121,6

147

97,7

108

107,3

116,7

109

104,5

109

108,4

132,3

121,3

106,9

103

102,5

108,2

117,4

101

102

100,4

105,6

104,7

100,1

129

99,7

105,7

109,9

101,9

o

107,6

o

1443

108,74

3

mln.somů Celkový

objem

hrubé

výroby

1180

96,6

0,8

1

stavebnictví, mln.somů Celkový

objem

obratu a obchodováni,

1049 06,7

105, 6

,2

mln. Somů Objem

sluţeb,

poskytnutých od hotelů

4147, 9

109, 5

,3

a restaurací, mln.somů Objem

přepravy

zboţí, tis. Tun Objem

1932 0,4

přepravy

osob, tis. člověk Cenový

102, 4

3211 30,4

index

105, 2

114,8

potřebitelů do prosince

,1

,7 126,

9

,5

minulého roku Objem

zahraniční

obchodního

obratů33,

mln.dollarů

USA

33

2965, 9

o 1,5

1,6

krát2

krát3

4

1,5

krát2

Leden-červenec roků 2008, včetně obchodování fyzických líc, deklarované v jednoduchém pořádků.

2

Leden-červenec roků 2008 a leden-červenec roků 2007 v % k alikvotnímu období předchozího roků.

3

Červenec roků 2008 a červenec roků 2007 v % do červenců předchozího roků.

4

Červenec roků 2008 a červenec roků 2007 v % do předchozího roků

26

včetně: - export

806,3

130, 9

- import

2159, 6

Průměrná

měsíční

jmenovitá jednoho

109,5

141,9

1,5 krát o

1,5 krát

1,6 krát

136

139

99,85

112

100

2

o

1,9

110,9

krát

o

5067

mzda

o

106,6

o

1,5

128,6

107,6

132,72

131,63

94,55

95,1

83,3

96,2

krát

,63

zaměstnance,

somů Stav

69,8

98,6

zaregistrovaných nezaměstnaných,

tis.

lidí

2.3 Populace a její demografická struktura V souladu s analýzou trhu práce, provedeným Státním výborem migrace Kyrgyzské Republiky je postavení v oblasti obsazenosti obyvatelstva charakterizováno tímto způsobem.

5

Leden-červenec roků 2008, bez účtů malých podniků

27

V důsledku přírodních a migračních procesů, počet obyvatelstva republiky v lednu-květnu roku 2008 vzrostl o 24,1 tis. lidí (o 0,5%) ve srovnání s minulým měsícem. Podle hodnocení k 1. červnu roku 2008 počet obyvatelstva v Kyrgyzské Republice činil 5 mln. 267 tis. Lidí. Nejvyšší mnoţství obyvatelstva je koncentrováno v Ošské 20,4% (1076,5 tis. osob), Ţalalabadské 18,7% (985,8 tis. osob) oblasti a v hl. m. Biškek 16% (844,5 tis. osob). Největší hladina přirozeného přírůstku obyvatelstva se nachází v Talasské a Ţalalabadské oblasti, nejniţší v Čujské oblasti. Demografická situace k lednu-květnu roku 2008 byla charakterizována sníţením migrační aktivity obyvatelstva, během této doby do republiky přijelo 1,4 tis. osob, počet osob,kteřé odjeli, činil 12,4 tis., migrační odtok činil – 11,1 tis. osob. Nejvýraznější objem vnější migrace se pohybuje v Čujské oblasti, tam v lednu-květnu letošního roku přijelo 623 osob a zároveň odjelo 3,6 tis. osob, migrační odtok činil – 3,0 tis. osob, také do města Buškem přijelo 287 osob, odjelo – 2,2 tis. osob, migrační odtok činil – 1,9 tis. osob, do Ţalalabadsé oblasti přijelo 166 osob, odjelo – 1,9 tis. osob, migrační odtok činil – 1,7 tis. osob, do Ošské oblasti přijelo 76 osob, odjelo – 1,9 tis. osob, migrační odtok činil – 1,8 tis. osob. Nejmenší počet příchozích se zdůrazňuje v Narynské oblasti, kde se usídlilo 6 osob, a ubylo 145 osob, migrační odtok činil – 139 osob, do Isykkulské oblasti přijelo 20 osob, odjelo 750 osob, migrační odtok činil 730 osob.

28

3 Charakteristika pracovních zdrojů v Kyrgyzské Republice 3.1 Kvalita pracovní síly na domácím trhu podle hodnocení zaměstnavatelů z Kyrgyzstánů, Kazachstánů a Ruska Moderní mezinárodní normy, týkající se pracujících a migrace, spouští stanovy o přiznání jejích profesní kvalifikace, získané mimo státu zařazení. V Mezinárodní konvenci o ochraně práv všech pracujících-migrantů a členů jejich domácností je stanoveno, ţe Státy-účastníci se musí snaţit zajistit přiznání profesní kvalifikace pracujícím-migrantům, získané mimo jejich území. Zaměstnavatelé Rusko a Kazachstán často zaměstnávají kyrgyzské migranty na nízko kvalifikovaných postech, nezávisle na jejich diplomech a maturitních vysvědčeních. To nevzniká z důvodu jejich nepřiznání diplomu a vysvědčení, ale kvůli tomu, ţe pracující migranti z Centrální Asie často pracují na špatně placených pracovních místech, na kterých nechtějí pracovat místní pracovníci. Mnoho z těch pracujících existuje v neformální ekonomice, bez písemné pracovní smlouvy. V tabulce se dále odráţí praxe nájmů kyrgyzských migrantů ruskými a kazašskými zaměstnavateli: Tabulka č. 2: Pracovní smlouvy mezi zaměstnavateli a migranty (podle názoru předáků diaspor): Registrované pracovní vztahy mezi zaměstnavateli a migranty

Rusko

Kazachstán

Ekaterinburg Moskva Astana Almaty

Podepsána smlouva a je zapsáno do pracovní kniţky

10-20%

5%

10%

20%

Podepsána smlouva, ale nezapsáno do pracovní kniţky

30-50%

30-35%

20%

10%

Ústní dohoda

30-70%

60-65%

70%

70%

29

Většina migrantů, účastníků tohoto dotazníku, potvrdili, ţe zaměstnavatelé nepokládají kvalifikaci pracujících-migrantů za důleţitou. Třeba ţe někteří migranti uvedli, ţe pro nich hlavním sloţitost představovala nutnost potvrzení o kvalifikaci za pomoci zkoušky nebo praktického přezkoušení z praxe. Dále 51,9% migrantů prohlásilo, ţe jejich práce nevyţaduje zvláštní kvalifikaci, ani zaměstnavatelé a ani místní samospráva se nezabývají jejich kvalifikací. Tyto údaje jsou dále uvedené v tabulce: Tabulka č. 3: Přiznání kvalifikace, procedury kontroly a profesní příprava poskytnuta zaměstnavatelem, (% z celkového počtu respondentů): Migranti v Kazachstánů, %

Migranti v Rusko, %

Průměrn ě, %

Moje práce nepoţaduje průpravu

65.5

37,2

51,9

Udělal jsem profesní přípravu na

19,0

33,3

25,9

8,3

10,3

9,3

3,6

10,3

6,8

1,2

6,4

3,7

-

1,3

0,6

Odmítám odpovídat

2,4

1,2

1,8

Celkem

100

100

100

n=

84

78

162

pracovním místě Zaměstnavatel byl spokojen s mojí kvalifikací Měl jsem školení Má

kvalifikace

byla

prověřena

(potvrzena) Absolvoval

jsem

kurz

zvýšení

kvalifikace

Výslech kyrgyzských zaměstnavatelů ukázal, ţe nejméně polovina uspořádaných zaměstnavatelů je zcela spokojena kvalitou pracovní sily, připravovanou systémem odborného

30

zaškolení Kyrgyzstánu. V tabulce jsou dále sečteny hodnocení úrovně podle kvalifikace a návyků zaměstnanců, dané kyrgyzskými zaměstnavateli. Tabulka č. 4: Hodnocení kvalifikace a návyků zaměstnanců, obsazených na pracovních místech podle ekonomických odvětví, pětistupňová stupnice, „5“- velmi dobře, „1“- velmi špatně Odvětví

Návyky

Vědomost

Vědomo

Nezávis

Náv

Úroveň

Nutnost

a úroveň

i po

sti

lost v přijetí

yky

profesní

dodatkového

specializace

specializace

moderních

rozhodnutí

práce ve

odpovědností

vzdělání

(teoretická

technologie

skupině

připravenost) Lehký

4,2

4,0

3,5

3,6

4,3

4,1

3,3

4,1

4,0

3,6

3,6

4,4

4,0

3,6

4,1

4,3

3,3

3,6

4,1

3,9

3,7

3,9

3,8

3,5

3,6

4,4

4,3

3,4

Stavebnictví

4,3

4,1

4,0

4,2

4,4

4,4

4,2

Bytové

4,3

4,4

3,9

3,7

4,3

4,2

3,9

4,0

4,0

4,0

4,0

4,0

4,0

4,0

4,5

4,2

3,8

3,9

4,4

4,3

3,6

4,2

3,4

3,4

3,8

4,5

4,4

3,9

průmysl Potravinářsk ý průmysl Strojírenství a metalurgie Výroba stavebních hmot

sluţby Obchod a potravinářský průmysl Oprava dopravních prostředky a spotřební zboţí Komunální sluţby

31

Zpracovatel

4,4

3,4

3,4

4,1

4,3

4,2

2,9

ský průmysl

Podle tabulky 18,48% zaměstnavatelů předpokládá systém profesionální-technického vzdělání za celkově efektivní, 38% předpokládá, ţe systém je neefektivní a 12% nevěděli jak ohodnotit kvalitu profesionální-technického vzdělaní. Zástupci některých odvětví dali poměrně niţší nebo poměrně větší hodnocení různým návykům jejich pracovníků, ale je moţné říct, ţe hodnocení návyků a znalostí jsou dost vysoké.

3.2 Profese žádané v Kyrgyzstánu, Kazachstánu a Rusku Nedostatek pracovní síly vzniká, kdyţ nabídka personálu neodpovídá na poptávku po pracovní síle. Takový nedostatek můţe byt absolutní, kdyţ počet odborných pracovníků, poţadovaných zaměstnavateli, neexistuje v dostačujícím mnoţství, nebo kdyţ z jasných důvodů občané nechtějí obsazovat určené pracovní místa. Zdánlivý nedostatek pracovní sily je předpokladem zřízení systémů pracovní migrace. Strategie rozvoje státu na roky 2007-2010 (SRS), přijata v roce 200734, definovala základní odvětví národní hospodářství, které jsou prioritní pro rozvoj státu. Tady jsou odvětví, kde se očekává vytvoření největšího počtu pracovních míst podle údajů vlády Kyrgyzstánu: zemědělství, báňský a hutnický průmysl, palivově-energetické komplexy, lehký průmysl, sluţby, doprava a komunikace, turismus. V Kyrgyzstánu byly dotázány zaměstnavatelé v několika odvětvćh, v nichţ je podle existujícím údajů největší poptávka po odborné pracovní síle: stavebnictví, zpracovatelský průmysl, lehký průmysl, bytový a komunální průmysl a také jiné sluţby.

34

Strategie rozvoje státu (SRS) na roky 2007-2010 byla přijata vládou Kyrgyzské Republiky v roce 2007.

To je hlavní koncepční dokument, ukazující střednědobou perspektivu rozvoje Kyrgyzské Republiky, určující hlavní směry rozvoje a opatření státu na roky 2007-2010. Dokument byl přijat v kontextu dokončení Národní strategie sníţení úrovně chudoby (2003-2005 r.)

32

V dotazníku byli i otázky o tom, které pracovní profese je sloţité najít, a kde nastali potíţe s hledáním specialistů v daných profesćh. Analýza ukázala, ţe značný počet zaměstnavatelů neustále zaţívá potíţe s hledáním pracovníků v deficitních oborech. V následující tabulce je představeno rozdělení do oborů. Tabulka č. 5: Odpovědí zaměstnavatele v Kyrgyzstánu, kteří prohlásili, že je pro ně složité najít pracovníky v deficitních oborech. (V % z celkového počtu dotázaných zaměstnavatelů.) Průmysl

%

Lehký průmysl

33

Potravinářský průmysl

2

Strojírenství a metalurgie

17

Výroba stavebních hmot

22

Stavebnictví

26

Bytové sluţby

15

Oprava dopravních prostředků a spotřebního zboţí

31

Komunální sluţby

15

Zpracovatelský průmysl

8

Celkový seznam profesí, po kterým je (podle hlediska zaměstnavateli KR) nejen poptávka, ale které jsou neustále deficitní, se skládá z 68 profesí. Prvních 20 deficitních profesí je uvedeno zde. Seznam deficitních profesí, jmenovaných zaměstnavateli KR během ankety: Svářeč Bezdrátový telemechanik Jeřábník Motorista 33

Pekař Montér Soustruţník Bagrista Buldozerista Modelář Automontér Dozorce autoopravy Řidič Zámečník Umělec Krejčová Frézař Zedník Umělec skříňového nábytku Seznam profesí, po kterým bude existovat velká poptávka mezi zaměstnavateli KR během následujících pěti let je prakticky podobný seznamu výše zmíněnému. Jedním z důvodů nezaplněných volných míst je nízká úroveň nabízené odměny za práci. Podle výsledků ankety je cca 63% zaměstnavatelů připraveno zaplatit 100-200 amerických dolarů měsíčně, ale jen kaţdý čtvrtý zaměstnavatel řekl, ţe je připraven zaplatit 200-300 amerických dolarů měsíčně. Pouze 7% místních zaměstnavatelů prohlásilo, ţe jsou připraveni zaplatit 400 a víc amerických dolarů pracovníkům v deficitních oborech. Další tabulka ilustruje měřítko mzdy, kterou by mohli místní zaměstnavatelé potenciálně navrhnout odborníkům v deficitních profesích:

34

Tabulka č. 6: Odpovědi místních zaměstnavatelů na otázku: „Kolik jste připraveni zaplatit pracovníkům deficitního oboru?“, % z počtu respondentů: do 100$ 100-200$ 200-300$ 300-400$ víc než 400$ Lehký průmysl

21

26

Potravinářský průmysl

33

33

Strojírenství a metalurgie

17

17

50

57

43

Výroba stavebních hmot

26

21

5 33

Stavebnictví

30

50

10

Bytové služby

50

17

33

Oprava dopravních prostředků a

57

7

14

Poskytování komunálních služeb

55

33

Zpracovatelsky průmysl

50

25

13

CELKEM

33

30

21

17

10

7

14

spotřebního zboží 17 13 9

7

Dotazy zaměstnavatelů ve vybraných segmentech trhu ukázali rozdíly mezi nabídkou a poptávkou po odborných pracovnících. Podle odpovědí zaměstnavatelů je s celkovou poptávkou po odborných pracovnících bez rozdílu podle odvětví ekonomiky spokojeno pouze 61%. Největší rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po odborné pracovní síle je podle dotazníku v následujících odvětvích: Lehký průmysl Výroba stavebních hmot Stavebnictví Oprava dopravních prostředků a spotřebního zboţí

35

Během posledních deseti let se ruská ekonomika dynamicky rozvíjí a poţaduje stále více a více pracovní síly, protoţe poptávka po pracovní síle nemůţe být uspokojena vlastní nabídkou pracovní síly. Předcházející výzkumy informují o disproporci mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly ohledně poţadavků ruského trhu práce po odborných pracovnících. Další tabulka ukazuje tyto disproporce pro různé úrovně kvalifikace pracovní síly: Tabulka č. 7: Nabídka a poptávka pracovní sily v Rusko35: Potřeba v pracovních zdrojích

Poptávka Nabídka

Kvalifikovaní pracovníci

51,8%

37,1%

Odborníci s vysokou úrovní návyků

35,2%

52,6%

Nekvalifikovaní nebo nízko kvalifikovaní pracovníci 13,5%

10,3%

Podle získaných údajů, největší rozdíl mezí nabídkou a poptávkou připadá na odborné pracovníky. Z výsledků výzkumu je nutné poznamenat, ţe existující diference mezí nabídkou a poptávkou (15%-ní nedostatek) odborných pracovníků je místo, které by mohli zaplnit kyrgyzští migranti. Problém je v tom, ţe kyrgyzští pracovníci neodpovídají poţadavkům úrovně kvalifikace v určitých profesních oblastech, v nichţ je pozorován nedostatek pracovní síly na ruském trhu práce. Zaměstnavatelský průzkum, provedený v rámci tohoto výzkumu, potvrdil, ţe u zaměstnavatelů z Ruska a Kazachstánu je opravdu nedostatek odborných pracovníků. Největší poptávka po pracovnících je v regionech, kde nastává dynamický ekonomický a průmyslový růst, nebo v regionech, kde se vede těţba v nových nalezištích nerostů, coţ poţaduje přijmutí dodatečné pracovní síly. K takovým regionúm patři: Moskva a Sankt-

35

Zpráva z Fondu Eurazija Kyrgyzské Republiky, r. 2006

36

Peterburg, Krasnojarský kraj, Moskevská, Sverdlovská, Irkutská, Novosibirská a Čeljabinská oblast36. Na otázku o perspektivách rozvoje trhu práce v Rusku a Kazachstánu větší část dotazovaných zaměstnavatelů odpověděla, ţe výstavba určitě zůstane nejrychleji rostoucím sektorem v obou zemích, a ţe v tomto odvětví bude pozorována největší potřeba pracovní síly jak odborné, tak i neodborné. Zdánlivé a skutečné rozdíly v úrovni mzdy jsou jednou z hybných sil pracovní migrace. V případě s kyrgyzskými migranty očekávané mzdy převyšují mzdy reálné. Tabulka č. 8: Mzdové očekávání potenciálních migrantů, kteří nenašli práci mimo Kyrgyzstán během provedení ankety (v %):

36

USD

%

Já nevím

13

Odmítám odpovědět

6

100

2

300

2

350

2

400

4

500

9

800

4

1000

15

1200

2

1500

2

2000

13

MOT. Zpráva moderních přístupy v monitorování a hodnocení potřeb v pracovních zdrojů Ruské Federace,

r. 2008

37

2500

2

3000

13

4000

2

5000

4

Víc neţ 5000

8

Celkem

100

Je důleţité říct, proč u potenciálních migrantů, kteří se zúčastnili daného průzkumu, byli tak vysoké očekávané mzdy. Částečným vysvětlením muţe být ten fakt, ţe respondenti, určení v dané anketě jako potenciální migranti, jsou nejorganizovanější, moţná ţe nejodbornější uţivatelé sluţeb center podpory pracovní migrace. Interview s hlavními představiteli diaspor dovoluje nakreslit další obraz o mzdách kyrgyzských migrantů v Rusku a Kazachstánu, coţ uvádí nutnost více přesného a spolehlivého šíření informací o podmínkách odměny za práci. Mzdové očekávání u lidí, připravených k migraci a hledaní práce se podstatně liší od výdělků migrantů, kteří pracují v této době na trzích SNS. Níţe uvedená tabulka, která ilustruje, jaké mzdy mají kyrgyzští migranti pracující v Rusku v současné době, podle hodnocení hlavních představitelů kyrgyzských diaspor. Tabulka č. 9: Mzdy kyrgyzských migrantů podle hodnocení hlavních představitelů kyrgyzských diaspor podle odvětví: Pevná mzda občan Kyrgyzstánu, pracujících v následujícím odvětví:

Rusko Ekaterinburg

Moskva

Práce v obchodních společnostech/ firmách

$100-800

$300-600

Práce ve sféře veřejného stravování/ potravinářském

$100-400

$300-800

$100-400

$300-800

průmyslu Stavitelství

38

Zpracování kovů

$300-1000

$300-800

Práce ve sféře bytových sluţeb

$300-600

$300-1000

Práce v podnicích zpracovatelského odvětvi

$200-350

$300-1000

Práce v podnicích lehkého průmyslu

$300-600

$300-800

Práce ve sféře komunálních-bytových sluţeb

$100-500

$300-1000

Podle hodnocení hlavních představitelů kyrgyzských diaspor ůroveň mzdy více neţ 1000 USD prakticky neexistuje. Zhruba, jak říkají představitelé diaspor, je úroveň mezd kyrgyzských migrantů zpravidla niţší, neţ u občanů určitých zemí, vykonávajících práci stejného typu a kvality. Tento fakt vyţaduje další výzkumy. Nicméně jsou pracující migranti v niţší kategorii podle nákladů zaměstnavatelů Ruska a Kazachstánu, protoţe je u zaměstnavatelů méně sociálních závazků před dočasnými pracovníky. Kromě toho vykonávají migranti špatně placené práce, nevábné pro občany těchto zemí.

3.3 Pracovní migrace v Kyrgyzské Republice Hlavní státní strukturou, odpovídající za vypracování a pouţívání státní politiky v oblasti migrace a zaměstnanosti v Kyrgyzstánu je Státní výbor migrace a zaměstnanosti (SVMZ). Státní výbor migrace a zaměstnanosti byl zaloţen v roce 2005 výnosem Prezidenta KR № 426 od 15. 10. 2005. Nová vládní struktura je tvořena z dvou jiných struktur – Úřadu migračních sluţeb a Úřadu zaměstnanosti obyvatelstva. Státní výbor migrace a zaměstnanosti ma strukturní útvary v regiónech Kyrgyzstánů pro řízení vnitřních otázky a také oficiální výbory v Ruské Federace a v Republice Kazachstán, spojených s vnější migrací. Vnější migrace: Nově zřízené zastupitelství funguje na regionální a mezivládní úrovni, zabezpečuje ochranu práv a zákonných zájmů občan Kyrgyzstánu pracujících v zahraničí, převáţně v Ruské Federaci a v Republice Kazachstán. Nyní jsou výbory SVMZ v Ruské Federaci – v Moskvě, Sankt-Peterburgu, Samaře, Krasnojarsku, Rostovu, a také v Almatě v Republice Kazachstán. SVMZ rovněţ spolupracuje s konzultanty KR v Moskvě, Novosibirsku a Ekaterinburgu.

39

SVMZ otevřel informační a konzultační centra ve městech Biškek a Oš pro zjednodušení přístupu pracujících-migrantů k informacím o existujících volných pozicích v Ruské Federace a Republice Kazachstán a také pro nábor pracovníků do Koreje. Imigrace a vnitřní migrace: Státní migrační úřad pracuje s následujícími skupinami imigrantů a vnitřních migrantů: 1. Zahraniční občané, hledající práci v Kyrgyzstánu. 2. Etnické kyrgyzské obyvatelstvo, vracející se do Kyrgyzstánu ze zahraničí. 3. Vnitřní migranti – obyvatelé vzdálených krajů, hledající práci v Biškeku a přilehlých subregionech. Za poslední desetiletí se Kyrgyzstán stal státem původu pracovní migrace pro země SNS, také třetím (po Uzbekistánu, Tádţikistánu) ve velikosti dodavatelů pracujících migrantů do Ruska. Základními cílové země pro kyrgyzské pracujících-migranty jsou Rusko a Kazachstán. Daná tendence je docela přirozená, protoţe ze zemí bývalého SSSR mají Rusko a Kazachstán nejvíce ţivotaschopné ekonomiky. Mimo to existuje mezi těmito zeměmi bezvízový reţim. Důleţitým faktorem je zvládnutí ruského jazyka a seznámení se s kulturními prostory, coţ je následkem společné historie. Podle úředních zpráv se proud pracovní migrace z Kyrgyzstánů odhaduje na 340 000 osob37, ale některé posouzení dávají čísla od 500 000 do 1 milion osob. Z 340 000 migrantů, podle úředních zprav, je 300 000 osob pracujích v Rusku. Je dobře známo, ţe většina migrantů pochází z jiţních regionů státu, 90% kyrgyzských migrantů je původem z jiţních regionů, a 10% je původem z severně časti Kyrgyzstánu. Nedostatek moţností pro pracovní zařazení, slabá ekonomika a chudoba nutí lidí migrovat při hledání lepšího ţivota. Nejspíše bude vnější migrace trvat i v nejbliţší budoucnosti. Sociologický výzkum, provedený společností GALLU, ukázal, ţe v současné době by 20% obyvatelstva Kyrgyzstánu chtělo odjet ze země38. Mnozí z pracujících-migrantů se snaţí získat státní občanství Ruska nebo Kazachstánu. Podle

37

Státní Program Kyrgyzské Republiky pro regulaci migračních procesů pro rok 2007-2010, přijata 25. září roku 2007.

38

CA-NEWS (Stšedneazijska novinová sluţba), 26 června roku 2008.

40

existujících údajů během posledních 5 let získalo ruské státní občanství 100 000 občanů Kyrgyzstánu39. Podle hodnocení klíčových respondentů, pracovní migrace jde přes organizované kanály (sluţby pro nájem personálu nebo státní struktury) a to ve výše 20-30% , zatímco 70-80% pracujících-migrantů nepouţívají sluţby u oficiálních prostředníků. Větší část migrantů získává nevyrovnaný status (pracuje bez registrace a pracovní povolení). Demografická charakteristika pracujících migrantů podle určených státu, regionu a konkrétního místa přebývání můţe byt různá. Většina pracujících-migrantů z Kyrgyzstánu spadá pod demografickou skupinu 20-35 let. Většina kyrgyzských migrantů přijíţdí do Ruska nebo do Kazachstánu dočasně, často jsou zaměstnáni v neformálním sektoru, pro který osobitě je typická mnohem nízká úroveň odměn za práci, těţké podmínky a minimální úroveň dodrţení práv. Kromě toho stoupají v současné době v Rusku xenofobní nálady vůči migrantům, zejména vůči migrantům ze Střední Asie. Vraţdy kyrgyzských občanů v Moskvě v roce 2008, vyvolali nejen celonárodní debatu a obavu mezi obyvatelstvem Kyrgyzstánu, ale i oficiální výzvy státních orgánů ruské vládě se ţádostí prošetřit vraţdy a převzít zvláštní opatření pro zabránění trestních činů na půdě nenávisti. Kyrgyzstán je jako stát z nejchudších ekonomik v SNS, spolu s Tádţikistánem, závislí od peněz posílaných migranty do rodiště. Oficiálně registrované přesuny kyrgyzských pracujících migrantů dosáhli 7,39 mln. dolarů v roce 2006, co činilo 27,4% od HDP.40 Jestli dříve ze státu odjížděla intelektuální elita a nejkvalifikovanější specialisti s akademickým vzděláním, nyní, naopak, většina migrantů opouštějících stát – jsou nízko kvalifikovaní mladí lidé bez dodatečného vzdělaní. Po příjezdu do Ruska se často stávají oběťmi různých podvodných schémat a nečestných zaměstnavatelů, takže se mohou dostat do postavení otroků. Jestli použijí nelegální cesty migrace, dostávají se k nečestným zaměstnavatelům a na pracovním místě naráží na plnou zvůli a vykořisťování. (Komentáře expertů)

39

AKIpress, 2 unora roku 2008 40

Světová Banka. Údaje po migrace a peněţní překlady. 2008 rok.

41

4 Radikální snížení nezaměstnanosti v Kyrgyzské Republice 4.1 Současná situace trhu práce v Kyrgyzstánu Přechod státu k trţní ekonomice kardinálně změnil strukturu trhu práce a dal sloţité úkoly oblasti statistiky práce. V plánované ekonomice byli výzkumy trhu práce poměrně standardní a jednoduché. Existující nástroje vyhodnocení trhu práce vznikly pro sbírání údajů od podniků. V sovětské době byli podniky státními strukturami a byli oficiálně registrovány, tehdy bylo moţné poměrně snadno dostávat údaje o sloţení pracovní sily protoţe statistické výkazy byli povinné. Navíc existovala při plánové ekonomice víceméně jasná pozice o přednosti ekonomických odvětví, zaloţená na pětiletých plánech schvalovaných vládou. Systém vzdělání byl také vybudován tak, aby odpovídal plánované ekonomice. Po krachu komunistického systému si Kyrgyzstán, jako další státy přechodného typu, vyzkoušel změny ve struktuře trhu práce. Vznik jednotlivých sektorů přivedl ke změnám ve struktuře pracujícího obyvatelstva, vzniku nových tipů pracovních činností, samostatné zaměstnanosti, práci v rodinném podnikání, nájem pracovníků fyzickými osobami. Pak začal bystrý růst nezaměstnanosti a vývoj stínové ekonomiky (jen jedna ze změn na trhu práce), příchod kterých, poslouţil jako váţná výzva pro existující systémy hodnocení a prognózy trhu práce. Při ohledu na tyto okolnosti

je třeba si všimnout, ţe Národní statistický výbor ve

spolupráci s mezinárodními sluţbami představil nové nástroje hodnocení pracovní síly. Tak Národní statistický výbor v roce 2007 poprvé provedl průzkum domácností o otázkách pracovní síly, který zaznamenal 5000 domácností.41 Tento výzkum byl proveden za finanční podpory Ministerstva pro mezinárodní vývoj Velké Británie v rámci projektu „Vývoj statistiky k podpoře postupů CDF/PRSP (Koncepce komplexního rozvoje/ Dokumenty ke zkrácení míry chudoby): Kyrgyzská Republika“. Počínaje únorem roku 2003 bylo plánováno pořádat 41

Výběrový výslech pracovní sily v Kyrgyzské Republice v listopadu roku 2002, Národní statistický výbor

KR a Ministerstvo Velké Britanie po mezinárodní rozvoje, Biškek, r. 2003

42

nepřetrţitě čtvrtletní integrované výzkumy pro zkoumání zaměstnanosti obyvatelstva.42 Na základě informací, získaných od respondentů, výzkumníci zjistili, ţe Národní statisticky výbor kaţdoročně koná výslech domácností. Nyní statistika se chystá pro otázky práce ze statistických zpráv podniků, institucí a organizací, prováděných kaţdoročně Národním statistickým výborem. Průzkum o pracovní síle, neupozorňuje některé omezeni (r. 2002) dovolil zhodnotit zaměstnanost a zahrnout do hodnocení tyto klíčové charakteristiky: místo práce, status zaměstnanosti, činnost, druh pracovního kontraktu apod. Výběrový výslech o pracovní sile také dovolil sebrat informace o neformálních trzích práce, protoţe získat takové informace z oficiálních statistických zpráv by nebylo moţné. Dnes je trh práce charakterizován jako mechanismus realizace kontaktů mezi zákazníky pracovní síly (najímateli) a prodejci pracovní síly (nájemníky). Jeho základními subjekty jsou najatí pracovníci, zaměstnavatelé a zaměstnanci. Trh má nejen speciálně organizované útvary – výbory po migraci a zaměstnanost a soukromé migrační agentury, ale také všechny osobní smlouvy pracovní síly. Trh práce se odlišuje vysokou mobilitou. Ke dnešnímu dni se trh práce stává nejdůleţitějším článkem národní a světové trţní civilizace, základem pro formování pracovních sil tvořivého typu, realizující kaţdodenní evoluci společnosti. V současné době lze vyčlenit čtyři hlavní koncepční přístupy k analýze fungování moderního trhu práce, jako neoklasická koncepce, keynesiánský přistup, monetaristický model, institucionální model. Pro trh práce Kyrgyzské Republiky je charakteristické tří vlastních přístupů, v reálném ţivotě se navzájem doplňují a udávají spolu celkový obraz fungování trhu práce. Celkem se trh práce podrobuje zákonům nabídky a poptávky při postupu regulačních faktorů makro a mikroekonomických, sociálních a sociálně-psychického charakteru. Trh práce Kyrgyzské Republiky se charakterizuje dodatečnými zákonitostmi, jako: 42

Statistický celkový plán rozvoje státní systémy a informace v Kyrgyzské Republice (r. 2006-2009),

Národní statistický výbor, Biškek rok 2005.

43

disparita nabídky pracovní síly poptávce na trhu práce; změna demografické situace; zvětšení tempu růstu práceschopného obyvatelstva republiky; zajištění tempu ekonomického růstu průmětně o 7-9%.

4.2 Zvláštnosti řešení problémů nezaměstnanosti S cílem překonání tendence ke sníţení úrovně nezaměstnanosti obyvatelstva a růstu nezaměstnanosti zpracovává a provádí Vláda Kyrgyzské Republiky řadu opatření po regulaci procesů provedených na trhu práce. K takovým opatřením patří především činnost všech vládních struktur na vytváření nových pracovních míst a také utváření a udrţování výhodného prostředí zřízení a obnovy pracovních míst. Pro získání reálných čísel a rozsahu neformálního sektorů zaměstnanosti spolu s Národním statistickým výborem Kyrgyzské Republiky v roce 2007 bylo schváleno rozhodnutí vypracovat nový útvar evidence pro tvorbu pracovních míst. Zpráva o nově vytvořených pracovních místech byla ověřena současným Příkazem od 18.07.2007 №54, podle kterého byl zpracován způsob sběru výkazů, které musí být poskytnuty čtvrtletně. Podle výsledků prvního čtvrtletí roku 2008 bylo v republice vytvořeno 29,5 tis. nových pracovních míst, z nich ve formálním odvětví 8,1 tis. a v neformálním odvětví 21,4 tis. pracovních míst. Ve stávajících podnicích bylo vytvořeno 4,0 tis. pracovních míst nebo 14% z celkového počtu vytvořených, v malých podnicích 4,7 tis. nebo 16%. Rovněţ je třeba poznamenat, ţe více neţ 13% (4,1 tis. pracovních míst) vytvořených pracovních míst v podnicích připadá na účet nové zaloţených podniků. Nejvyšší mnoţství vytvořených pracovních míst připadá na neformální sektor, víc neţ 72%. V zásobě odvětví ve sféře selského hospodářství bylo vytvořeno víc neţ 29% nebo 8,6 tis. pracovních míst, ve sféře obchodu a opravy bytových výrobků a předmětů vlastního pouţívání o 22% nebo 6,4 tis. pracovních míst, ve stavebnictví bylo vytvořeno 8% anebo 2,3 tis. 44

pracovních míst, ve sféře komunálních, sociálních, personálních sluţeb a průmyslu bylo vytvořeno víc neţ 6% nebo 2,0 tis. pracovních míst. Zároveň je nejmenším koeficientem mezi nimi vytvoření pracovních míst ve státním sektoru a ve zdravotnictví o 0,9%. Realizace měř vnější zaměstnanosti. Tato byla provedena a předepsána normativními dokumenty práce k zapojení a pouţití zahraniční pracovní síly v Kyrgyzské Republice, během nichţ se pro ochranu vnitřního trhu práce pouţijí systémy stanovení kvót, které mají zajistit přísný dozor účelnosti pouţití zahraniční pracovní síly a dodrţení prioritního práva občanů Kyrgyzské Republiky na obsazení pracovních příleţitostí. Pro rok 2008 bylo usnesením Ţogorku Keneš schválena pracovní kvóta v rozsahu 10324 osob. Během 6 měsíců roku 2008 bylo uţ provedeno 26 zasedání mezirezortní povolovací komise, na kterých bylo projednáno 792 ţádosti na získání zahraničních pracovních síl (ZPS). Z počtu vyřízených ţádostí na získání ZPS jsou spokojeny 745 právnických a fyzických osob, kterým byla nastavena kvóta pro získání 5451 zahraničních odborníků na území Kyrgyzské Republiky, včetně provozu na trzích 2120 individuálních podniků, coţ činí o 53% víc neţ od schválených Ţogorku Keneš KR pracovních kvót na rok 2008 a o 1100 víc, neţ v roce 2007 celkem. Z důvodu neúčelnosti získání ZPS bylo odmítnuto 40 právnických a fyzických osob. S umístněním kvóty na 5451 zahraničních odborníku se 3251 (60%) z nich nachází ve městě Biškek, 785 (14%) jsou v Čujské a 11% v Ošské oblastech, coţ svědčí o provedení kladné práce výborů po legalizaci zahraničních občanů. Chabě zapracovali Narynskij, Talasskij a Issykkulské výbory po získání ZPS v těchto regiónech, stejně tak jejich podíl z celkové stanovené kvóty představuje 0,3; 0,7 a 1,6%. Jak ukázaly výsledky provedeného prúzkumu „Nelehal“, bylo v těchto oblastech zjištěno největší mnoţství nelegálních pracovních migrantů. Nedostatečně zapracovali za uvedenou dobu Ţalal-Abadské a Ošské výbory, jejich podíl činí 3% a 7%. Podle stavu k 1. červenci roku 2008 dostali ze 745 právnických a fyzických osob povolení na právo získání zahraničních odborníků 574 (77%) osob, 3200 (59%) zahraničních odborníků dostali povolení k práci, včetně 1045 zahraničních ţivnostníků.

45

Realizace měř vnitřní zaměstnanosti. Na pomoc státního výboru zaměstnanosti se obrátilo více neţ 83 tisíc osob (o 18% víc neţ v minulém roce). A také získali konzultace pro otázky zákonodárství o práci a zaměstnanosti – 43,8 tis. osob. Z počtu nezaměstnaných dostalo zaměstnání 19,7 tis. osob, coţ je o 12% více neţ v předcházejícím roce. Stejně tak po zaškolení podle získaných profesí bylo zaměstnáno 2,2 tis. osob, coţ 1,4 krát převýšilo výsledek z minulého roku. Největší počet nezaměstnaných ve srovnání s minulým rokem bylo zaměstnáno v Issykkulské, Narynské, Čujské, Batkenské , Talasské oblasti a ve městě Oš. Kromě toho byla Státním výborem pro zvyšovaní zaměstnanosti pomoci aktivizace zaměstnanosti občanů na trhu práce provedena analýza potřeby na perspektivu do roku 2010 podle různých zdrojů. 1. V důsledku zkoumání personálních potřeb ministerstev a úřadů republiky byla odhalena poptávka po 32,1 tis. jednotkách do roku 2010. Z nich potřeba pracovníků činila 18,8 tis. (o 59% z celkového počtu) a odborných pracovníků 13,3 tis. osob. 2. Během prvního pololetí obdrţeli regionální úřady migrace a zaměstnanosti 27,5 tis. nabídek pracovních míst od různých zaměstnavatelů, z nich je specializovaných 17,8 tis., (65%). Největší nárůst počtu pracovních míst byl zaznamenán v Čujské oblasti – 3,5 tis., v Ošské oblasti – 2,8 tis., Ţalalabadské oblasti – 1,9 tis., a maximální počet započten v Biškeku – 10,5 tis. Nejmenší počet byl zaznamenán v Narynské oblasti – 375 a Talasské oblasti – 714 jednotek. 3. Byla prozkoumána poptávka na pracovní síle v Hromadných sdělovacích prostředcích a internetových zdrojích. V důsledku zkoumání HSP bylo nalezeno 2126 pracovních příleţitostí. V důsledku všech výše popsaných zdrojů dodávek bylo prozkoumáno 52,0 tis. pozicí. Analýza prohlášených pozic v HSP, internet-zdrojích, regionálních úřadech migrace a 46

zaměstnanosti ukazuje, ţe existujících změn ve struktuře poptávky za poslední období na pracovní sílu nebylo pozorováno (během 6 měsíců roku 2008).

4.3 Vytvoření nových pracovních míst řádné kvality jako problém zaměstnanosti. Důleţitým nástrojem sníţení nezaměstnanosti je zavedení placených veřejných prací pro nezaměstnané občany do kaţdodenní praxe spolu se zainteresovanými zaměstnavateli a místními státními úřady. Účast nezaměstnaných v dočasně uspořádaných veřejných pracích jim dovoluje na určitou dobu získat zaměstnání s garancí, i kdyţ nevysoké, ale poměrně stabilní odměny za práci, coţ jim pomáhá překonávat chudobu a přeţít dobu nezaměstnanosti bez obavy ztráty pracovních návyků. Je nutno poukázat i na efektivitu pro boj s nezaměstnaností působností Asociace podpory zaměstnanosti, pouţívajících projekty placených veřejných prací. Stále větší role v rozvoje ekonomiky a formování nových pracovních míst republiky, patří nyní malému a střednímu průmyslu. V souvislosti se změnou orientace nezaměstnaného pracovního obyvatelstva na individuální podnikaní, malovýrobu a vznik reálné moţnosti získání grantu a kreditní pomoci od řady mezinárodních a místních organizací se zvětšil počet vytvořených pracovních míst díky rozvoji malého a středního podnikání. To činilo 26,3 tis. míst nebo v podstatě polovinu celkového počtu faktický vytvořených pracovních míst. Nelze se nezmínit o roli a moţnosti sektoru malých podniků při vytváření nových pracovních míst, coţ je nejlepší způsob podpory zaměstnanosti. A proto je třeba formovat vyhovující zákonodárné, financové a sociální podmínky pro všestranný rozvoj sektoru malého a středního podnikání. Co se týče dotazu zvýšení role místních orgánů moci ve vytvoření dodatečných pracovních míst malého podnikání se orgány musí zaměřit na: hospodářsko-právní

vztahy,

předepisující

na zvyšování počtu pracovních míst; finančně-ekonomické vztahy; 47

uzavírání

smluv

s podnikateli

stimulování inventarizační a inovační činnosti; Orgány místních samospráv musí uskutečňovat kroky směrem ke stimulaci : rozvoje kooperace; zlepšení výkonů a funkcí dopravních prostředků; Místním orgánům moci je nutno učinit: sjednocení snahy podniků ve společném vyřízení problémů ke zvyšování počtu pracovních míst v daných oblastech účastnit se v přípravě programů zaměstnanosti a trhu práce; zorganizovat funkci pro zpracování bilance pracovních míst a pracovních zdrojů; vypracovat akce na přizvání obyvatelstva k veřejným pracím; uspořádat průzkum podnikatelské činnosti ve všeobecně vzdělávacích školách; pořádat monitoring fungování trhu práce a zvětšení počtu pracovních míst pro uspokojení poptávky pracovní sily. Cílevědomá aktivní činnost orgánů místní samosprávy rozvoje ekonomiky na odpovídajícím území v souladu s místními zájmy a státními prioritami umoţní: -

zajistit komplexní a vyrovnaný rozvoj sektoru ekonomiky;

-

racionálně pouţít stávající pracovní zdroje a pracovní místa v regionech;

-

vytvořit podmínky rozvoje podnikání a obchodu ve všech oblastech činnosti.

Úspěšné rozhodnutí zmíněných problémů budou podporovat místní orgány moci. Ke klíčovým směrům aktivní politiky na regionálních trzích práce je třeba počítat: -

překonání nedostatku pracovních míst pomoci přísné účelové orientace na rozvoj malého podnikaní;

-

podporování systému nepřetrţitého vzdělaní jako nejprogresivnějšího prostředku podpory kvality pracovní síly;

48

-

zlepšení kvality pracovního prostředí, včetně podmínek práce, odměny za práci a pouţívání pracovní času;

-

efektivní pouţití existujících pracovních míst;

-

provedení migrační politiky, směřované na pozitivní teritoriální přemístění obyvatelstva, zabezpečení vnitřního trhu práce;

-

zvýšení efektivity programů a sluţeb uskutečnitelných přes výbor zaměstnanosti a směrovaných na odvrácení nezaměstnanosti a návrat k aktivní práci občanů, kteří dlouhodobě nemají prácí.

Řešení zadání vytvoření pracovních míst v regionálním a odborovém profilu by měli být směrovány na: -

zvýšení roli orgánů moci při překonávání specifických regionálních a odborových problémů trhu práce;

-

prioritní financování sociálních a ekonomických programů v regiónech s vysokou úrovní

nezaměstnanosti

z prostředků

republikového

rozpočtu

a

jiných

mimorozpočtových fondů; -

odvrácení masových propouštění pracovníků, vytvoření nebo udrţení existujících pracovních míst a realizace kurzů přeškolení personálu.

Organizace nových pracovních míst je jedním z nejdůleţitějších priorit státní politiky zaměstnanosti. U státních podniků nejsou prostředky pro vytvoření pracovních míst, moţnosti republikového a místních rozpočtů nejsou prozatím postačující pro vytvoření plnohodnotných pracovních míst. Avšak hlavními zdroji zisků obyvatelstva jsou mzda a sociální podpory státu. Proto je důleţitým aspektem kaţdodenní činnost pro získání investičních zdrojů ve vytvoření pracovních míst. Toto umnoţí státu s úspěchem rozhodovat o problémech nezaměstnanosti a nakonec sniţovat chudobu.

49

5 Nezaměstnanost v České Republice Po roce 1989 stála Československá republika, jako jedna ze zemí, spjatá s bývalým Sovětským svazem, před nutností transformace ekonomiky. Spolu se Slovinskem tak byla uţ jako Česká republika povaţována za nejlépe prosperující a transformující se ekonomiku. ČR za to dostala jako první ze zemí východního bloku roku 1995 mezinárodní ocenění. V letech 1994-1996 byla fáze růstu ekonomiky, coţ se projevilo i na poklesu nezaměstnanosti. V letech 1997-1999 se Republika nacházela v recesi, od roku 2000 následoval růst.43 Nezaměstnanost v České Republice má nejen svá specifika, ale i řadu společných rysů s nezaměstnaností ve vyspělých trţních ekonomikách. Jednou ze základních charakteristik, která odlišuje český trh práce od většiny jiných ekonomik (vyspělých či tranzitivních) je nízká míra nezaměstnanosti. V následujícím grafu vidíme vývoj nezaměstnanosti v ČR v tisících osob. Jak vidíme, v posledních letech měla nezaměstnanost klesající tendenci a tak se snad nevyplnily předpovědi, ţe „nezaměstnanost bude mít ještě několik let nepříznivý vývoj“.44

43

ŢÍDEK, Libor: Transformace české ekonomiky: 1989-2004, v Praze: C. H. Beck, 2006, str. 12

44

WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/gzam02020909.xls, 06. 04. 09, 20.40

50

5060

560

5020

520

zaměstnaní, employed

4980

480

4940 440

4900 4860

400

4820

360

4780

320

4740 280

4700

nezaměstnaní, unemployed

Graf 1 Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutně) Graph 1 Employed, unemployed (absolutely)

240

4660 4620

200 4.Q.2006

1.Q.2007

2.Q.2007

3.Q.2007 4.Q.2007 1.Q.2008 čtvrtletí, quarters

2.Q.2008

3.Q.2008

4.Q.2008

zaměstnaní, employed zaměstnaní - sezónně očištěné, employed - seasonally adjusted nezaměstnaní, unemployed nezaměstnaní - sezónně očištěné, unemployed - seasonally adjusted

Zdroj: Analýza trhu práce 2006-2008, http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/gzam02020909.xls

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)45, očištěný od sezónních vlivů, se proti 1. čtvrtletí roku 2008 sníţil o 10,4 tis. (bez očištění od sezónních vlivů o 24,4 tis.). Pokles nezaměstnanosti mezi 1. a 2. čtvrtletím roku 2008 je daný především obecně lepšími podmínkami pro získání práce v jarních a letních měsících neţ celkovým zlepšením na trhu práce. K významnému poklesu nezaměstnanosti jiţ také nedochází vzhledem k dosaţené nízké úrovni nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných osob dosáhl 220,1 tis. (z toho 117,9 tis. ţen), coţ je nejniţší úroveň od konce roku 1996. V porovnání s 2. čtvrtletím roku 2007 se celkový počet nezaměstnaných 45

Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné

zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny v navazující výše uvedené publikaci ČSÚ.

51

sníţil o 54,4 tis. a meziročně poklesl skoro o pětinu (pokles 19,8 %). Meziroční pokles nezaměstnanosti se projevil více v ţenské sloţce populace (o 30,7 tis.) neţ v muţské (o 23,8 tis.). Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se sníţil proti 2. čtvrtletí 2007 o 37,9 tis. na 112,5 tis. a jejich podíl nepatrně převýšil polovinu všech nezaměstnaných (51,1 %). Ve srovnání s EU, patří Česká republika nadále mezi státy s vysokým podílem osob dlouhodobě nezaměstnaných. Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním (64,7 % všech nezaměstnaných je se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných lidí, se středním vzděláním bez maturity, je to téměř polovina všech nezaměstnaných (49,2 %). Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 15–64letých) dosáhla 4,3 %, coţ je nejniţší úroveň od konce roku 1996. Proti 2. čtvrtletí 2007 se sníţila o 1,1 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě niţší neţ průměr za všechny členské země EU nebo průměr ze zemí eurozóny. Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, tendence vývoje obou měr však byla obdobná. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 2. čtvrtletí hodnoty 5,2 %, tj. o 1,5 procentního bodu méně neţ před rokem. Regionální míra nezaměstnanosti (věkové vymezení 15letých a starších) se pohybovala od 1,8 % v kraji Hl. m. Praha do 7,6 % v Moravskoslezském kraji. Sníţení míry nezaměstnanosti ve srovnání s 2. čtvrtletím 2007 se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v Ústeckém kraji, ve kterém stále přetrvává vysoká nezaměstnanost. V posledním půlroce jiţ nedochází k tak významnému sniţování úrovně nezaměstnanosti v krajích s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (2,7 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (18,4 %) a průměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (4,3 %).

52

Míra nezaměstnanosti v okresech ČR - Míra registrované nezaměstnanosti se od roku 2004 sníţila z 9,5 procenta (stav k 31. prosinci 2004 - od června 2004 byla změněna metodika výpočtu) na 5,3 procenta, k 31. červenci 2008. Zatímco nejniţší míra nezaměstnanosti byla v Praze (z 3,6 procenta k 31. prosinci 2004 klesla na 2,1 procenta k 31. červenci 2008), nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti vykazoval kraj Ústecký, přestoţe i zde míra nezaměstnanosti klesala (z 15,8 procenta k 31. prosinci 2004 na 9,5 procenta k 31. červenci 2008).

Zdroj: Analýza míry nezaměstnanosti v okresech ČR, http://www.financninoviny.cz/index_img.php?id=92273

Okresy s tradičně nejvyšší mírou nezaměstnanosti byly Most a Karviná, naopak nejniţší míru nezaměstnanosti měla Praha-západ a Praha-východ. Mostecko, postiţené restrukturalizací těţkého průmyslu, vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi uţ od 90. let. Okres s nezaměstnaností bojuje mimo jiné pilotním projektem ministerstva práce a sociálních věcí, který je zaměřen na dlouhodobě nezaměstnané a jejich rekvalifikaci. Firmy také v průmyslových zónách Ústeckého kraje vytvořily tisíce nových míst. 53

Nedostatek pracovníků řeší kraje také najímáním cizinců. Příkladem je Pardubický kraj, kde loni o velkou investici právě kvůli nedostatku pracovníků přišly Svitavy, které byly jednou z lokalit. Na cizince spoléhá také hodně Plzeňský kraj.46

46

WWW: http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=332178, 05.04.09, 21.24

54

Závěr Tuto tému jsem si vybrala hlavně proto, ţe budu jednou jako většina z nás hledat práci. A vznikne otázka kde bych se co nejlépe uplatnila. Ze zkoumaných údajů vyplývá, ţe nejlépe je na tom při hledání práce člověk s vyšším vzděláním a kvalifikací. Při analýze podkladů zabývajících se nezaměstnaností v Kyrgyzské Republice se potvrdilo, ţe hlavní problémy nezaměstnanosti se projevují v souvislosti s migrací pracujících v rámci Společenství nezávislých států, ve kterých je rozdílná úroveň ekonomik. Mezi důleţité faktory v oblasti nezaměstnanosti patří: úroveň vzdělání, kvalifikace, národnost a věk. Jedna z tendencí je sníţení kvality pracovní sily, dodávané z Kyrgyzské Republiky na trh práce SNS. Také bylo zaznamenáno, ţe část migrantů s minimálními návyky nebo bez návyků je rostoucí, jinými slovy, 50% pracovní síly směrované v SNS je mládeţ od 18 let a 12% - lidé bez maturity. Z druhé strany existuje kontinuální stabilní tendence migračního proudění mezi specialisty z vyšším vzděláním. V budoucnosti je nutné rovněţ sledovat kariéru absolventů škol, aby bylo moţné lepší chápat dynamiku trhu práce na různých segmentech trhu práce. Tento fakt, ţe skoro 80% migrantů jsou „noví“ migranti, kteří vycestují ze země pro vyšší příjmy napoprvé, můţe slouţit důkazem pro to, ţe v nejbliţší budoucnosti budou vlny znovu najatých dost masovým jevem spolu s proudy pracovních migrantů. To nedělá potřebným jenom stálý monitoring pracovní migrace, ale také poţaduje další úsilí vlády a sociálních partnerů na zlepšení řízení pracovní migrace. Existující nástroje trhu práce nejsou neomezené. Jak bylo zjištěno, výběrové šetření o pracovní síle se provádí ad hoc47 a závisí od výskytu kapacit na provedení takových vyšetření. Stav národní statistiky se podrobuje tvrdé kritice ze strany různých organizací. Nicméně představuje daný problém všenárodní zájem. Pouze efektivní systém informování o trhu práce můţe slouţit jako hodnověrný zdroj informací o zaměstnanosti a migraci pro orgány přijímajících rozhodnutí. Bez systematického pouţívání takového nebudou nástroje jako analýza trhu práce a proces přijetí rozhodnutí dost zdůvodněny. 47

Ad hoc [ad hók] (někdy Ad-hoc) je latinský termín, znamenající „za určitým účelem“ nebo „pro tento nebo

(konkrétní) případ“, WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ad_hoc, 06.04.09, 13.45.

55

Bylo zjištěno, ţe obrazy poptávky po odborné pracovní síle ve vnitřním trhu práce a v zemích SNS se v mnohém shodují. Ten fakt, ţe Kyrgyzstán má rovněţ nedostatek odborných pracovníků, znamená, ţe národní trh práce si konkuruje se zahraničními trhy práce ze stejné kategorie pracovní síly. Je zřejmé, ţe v tomto soutěţení Kyrgyzstán ztrácí odbornou pracovní sílu ve prospěch zemí SNS kvůli rozdílům ve výdělku. Podpora v nezaměstnanosti není dle mého názoru v českých podmínkách velice významným faktorem. Skutečnosti o vývoji české ekonomiky a působení státu prostřednictvím politiky zaměstnanosti ovlivňují vývoj na trhu práce a je důleţité jak budou i nadále vyuţity programy a projekty na podporu zaměstnanosti ze státního rozpočtu. Díky analýze vývoje míry nezaměstnanosti z hlediska jejího časového a prostorového rozloţení, struktury nezaměstnaných a odvětví, které se na zaměstnanosti v dané oblasti nejvíce podílí, spolu s odhalením významných period a odhadem budoucích předpovědí, lze přijmout v ekonomické a sociální oblasti taková opatření, která povedou ke sniţování nebo alespoň stabilizaci nezaměstnanosti. Z existence

trhů

k ekonomickým

důsledkům

patří

hospodářská

situace

stát

a

makroekonomické faktory hospodářství. Ze sociálního hlediska jde také o rostoucí sociální napětí, které jí doprovázejí a projevují se jako zhoršení veřejného zdraví, nárůst chudoby, růst kriminality, odcizení se části populace platným hodnotám a normám a dalších sociálně patologických jevů. Porovnání nezaměstnanosti v Kyrgyzské Republice a v ČR praktický není moţně, a to z důvodů velmi odlišných ekonomických úrovni. Však lze říct, ţe nezaměstnanost pro kaţdý stát je velkým sociálním problémem. Proto státy mají vytvořit zvláštní postupy pro sníţení úrovně nezaměstnanosti a to v závislosti na hospodářské politice kaţdého z nich.

56

6 Seznam použité literatury Knižní zdroje: 1. C. D. ECHAUDEMAISON A KOLEKTIV. Slovník ekonomie a sociálních věd. Praha: Ewa Edition, 1995, ISBN 80-85764-13-X. 2. NOVY, I. Sociologie pro ekonomy. Praha, Grada Publishing, 1997, ISSN 1801-1438. 3. MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. Sociální práce v praxi. Praha, Portál, 2005, ISBN 80-7178-549-0. 4. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha, SLON, 1994, ISBN 8085850-60-5. 5. BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha, SLON, 2003, ISBN 80247-9006-8. 6. „Obsazenost, nezaměstnanost a pracovní migrace“, Národní statistický komitét Kyrgyzské Republiky a státní komitét po migrace a obsazenosti obyvatelstva. Zvláštní vydání. Biškek, 2007. 7. CA-NEWS (Středneazijska novinová sluţba), 26 června roku 2008. 8. Světová Banka. Údaje o migraci a peněžní překlady. 2008 rok. 9. Zpráva moderních přístupu v monitorování a hodnocení potřeb v pracovních zdrojích Ruské Federace, r. 2008. 10. Výběrové šetření pracovní sily v Kyrgyzské Republice, Národní statistický výbor KR a Ministerstvo Velké Britanie po mezinárodní rozvoje, Biškek, r. 2003. 11. Statistický celkový plán rozvoje státní systémy a informace v Kyrgyzské Republice (r. 2006-2009), Národní statistický výbor, Biškek, rok 2005. 12. RYSALIEV, I. Z., Strategie boje s chudobou, Biškek, 2001, ISBN 99967-20-517-2. 13. ŢÍDEK, Libor: Transformace české ekonomiky: 1989-2004, v Praze: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7226-195-9. 57

Internetové stránky: 1. Beneš, Roman. Vývoj nezaměstnanosti [online]. E-polis.cz, [cit. 2009. 13. 02]. Dostupné

z

WWW:


nezamestnanosti.html>. 2. Nezaměstnanost, Dění v ekonomice, Měsěc.cz, [cit. 14. 02. 09]. Dostupné z WWW: 3. Sociální politika: Příčiny nezaměstnanosti, [cit. 14. 02. 09]. Dostupné z WWW: 4. Nezaměstnanost – Wikpedie, otevřená encyklopedie, [cit. 14. 02. 09]. Dostupné z WWW: 5. Dţumabaeva, Almagul. Problémy zaměstnanosti obyvatelstva Kyrgyzské Republiky v době příhodní ekonomiky: genderní analýza, [cit. 14. 02. 09]. Dostupné z WWW: , [cit. 14. 02. 09] 6. Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky, Ceskaghetta.cz, [cit. 14. 02. 09]. Dostupné

z

WWW:

7. Ekonomika: Okůnuv zákon,[cit. 24. 02. 09]. Dostupné z WWW: 8. Český statistický úřad, Zaměstnaní a nezaměstnaní (absolutně), [cit. 06. 04. 09]. Dostupné z WWW: 9. Nejniţší nezaměstnanost, FinančníNoviny.cz, [cit. 05. 04. 2009]. Dostupné z WWW:

58

7 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Základní sociálně-ekonomické ukazatele Kyrgyzské Republiky. .................... 25 Tabulka č. 2: Pracovní smlouvy mezi zaměstnavateli a migranty (podle názoru předáků diaspor): ................................................................................................................................. 29 Tabulka č. 3:

Přiznání kvalifikace, procedury kontroly a profesní příprava poskytnuta

zaměstnavatelem, (% z celkového počtu respondentů): ........................................................ 30 Tabulka č. 4: Hodnocení kvalifikace a návyků zaměstnanců, obsazených na pracovních místech podle ekonomických odvětví, pětistupňová stupnice, „5“- velmi dobře, „1“- velmi špatně ..................................................................................................................................... 31 Tabulka č. 5: Odpovědí zaměstnavatele v Kyrgyzstánu, kteří prohlásili, ţe je pro ně sloţité najít pracovníky

v deficitních oborech. (V %

z celkového počtu dotázaných

zaměstnavatelů.) .................................................................................................................... 33 Tabulka č. 6: Odpovědi místních zaměstnavatelů na otázku: „Kolik jste připraveni zaplatit pracovníkům deficitního oboru?“, % z počtu respondentů: .................................................. 35 Tabulka č. 7: Nabídka a poptávka pracovní sily v Rusko: ..................................................... 36 Tabulka č. 8: Mzdové očekávání potenciálních migrantů, kteří nenašli práci mimo Kyrgyzstán během provedení ankety (v %): ......................................................................... 37 Tabulka č. 9: Mzdy kyrgyzských migrantů podle hodnocení předních představitelů kyrgyzských diaspor podle odvětví: ...................................................................................... 39

59