Bakalářskou práci věnuji rodině, bez jejíž pomoci by vůbec nevznikla. Poděkování patří vedoucí práce a kolektivu Unicorn College

ˇ ˇ bez jejíž pomoci by vubec ˇ Bakaláˇrskou práci venuji rodine, ˚ nevznikla. Podekování patˇrí vedoucí práce a kolektivu Unicorn College.

U NICORN C OLLEGE K ATEDRA EKONOMIE A MANAGEMENTU

ˇ BAKALÁRSKÁ PRÁCE ˇ - Fotovoltaická elektrárna Podnikatelský zámer

Autor: Václav VESELÝ Vedoucí práce: Ing. Helena DOLÁKOVÁ, Ph.D.

Praha, 2010

ii

ˇ - Fotovoltaická elektrárna Název práce: Podnikatelský zámer Autor: Václav VESELÝ Katedra: Ekonomie a managementu Vedoucí bakaláˇrské práce: Ing. Helena DOLÁKOVÁ, Ph.D. e-mail vedoucího: [email protected]

ˇ Abstrakt: Teoretická cˇ ást této bakaláˇrské práce je venována energetice. Zdroje Zelené energie ˇ ˇ jsou porovnávány s fosilními palivy a energií jadernou. Stežejní cˇ ást rozboru je venována fotoˇ voltaice a jejímu exponenciálnímu vzestup v CR. V neposlední ˇradeˇ práce bilancuje nad souˇcasˇ a vymezuje základních trendy do budoucnosti. Praktická cˇ ást ným paradoxním stavem v odvetví ˇ je venována konkrétnímu ˇrešení modelového projektu fotovoltaické elektrárny Stella-Helios. ˇ Práce obsahuje verný finanˇcní model, který je plneˇ konfigurovatelný zvolením klíˇcových vstupních ˇ promenných. Finanˇcní simulace je vytvoˇrena v prostˇredí aplikace Microsoft Office Excel® za pomoci efektivního využití autorských funkcí programovacího jazyka Visual Basic® for Applications. Optimalizace modelu je postavena na maximalizaci cˇ isté souˇcasné hodnoty vlastní investice a zaˇ podmínky novely zákona. chování její návratnosti na dobu delší než jedenáct let z duvodu ˚ splnení Vstupními hodnotami výkonnostního modelu jsou satelitní meteorologická data, technologické charakteristiky konkrétních souˇcástí technologického zaˇrízení, aplikované na základeˇ ekonomickˇ ých a úˇcetních pravidel. Data jsou prezentována jako cˇ asový harmonogram penežních toku˚ s ˇ mesíˇcním, respektive roˇcním rozlišením. Výsledky modelu jsou shrnuty ve struktuˇre podnikatelˇ ˇ zasahují a ovlivnují ˇ ského zámeru. Duraz ˚ je kladen pˇredevším na hlavní oblasti, které do zámeru ho. Pro potenciální obchodní partnery a investory je pˇripraveno struˇcné shrnutí celého projektu, s cílem rychle zaujmout a motivovat. ˇ bakaláˇrské práce obsahuje zhodnocení dosažených poznatku˚ v odvetví ˇ Záver energetiky a fiˇ ukazuje, že investice nanˇcního modelování v tabulkovém procesoru. Modeloveˇ zajímavý zámer ˇ ˇ eˇ nasycen. Prodo fotovoltaiky se v souˇcasné situaci v CR vyplatí, i když trh zaˇcíná být pomern ˇ zaˇcínají potýkat s rˇadou pˇrekážek, které jekty se z duvodu ˚ nevyhnutelných legislativních zmen zvyšují riziko podnikání a mohou v pˇríštích letech radikálneˇ snížit výnosnost podobných projektu. ˚ ˇ ˇ eˇ rozporuplný pohled na odvetví ˇ Výsledkem práce je zámern fotovoltaiky v CR. Rozvaha nad ekonomickou výnosností a objektivním pˇrínosem specifické technologie v oblasti obnovitelných zdroju, ˚ vyúst’uje v jasnou preferenci malých ostrovních systému. ˚

ˇ obnovitelný zdroj, zelená ˇ Klícová slova: Fotovoltaika, elektrická energie, podnikatelský zámer, energie, finanˇcní plán, finanˇcní model, harmonogram, fotovoltaická elektrárna, solární panel, pˇrenosová soustava

iii

Title: Business Plan - Photovoltaic Power Station Author: Václav VESELÝ Department: Economy and management Supervisor: Ing. Helena DOLÁKOVÁ, Ph.D. Supervisor’s e-mail address: [email protected]

Abstract: Theoretical part of this thesis is devoted to energy sector. Green energy sources are compared with fossil fuels and nuclear energy. Crucial part of the analysis is devoted to photovoltaics and its exponential rise in Czech Republic. Work balances at the current paradoxical situation in the energy sector and identifies the fundamental trends in the future. The practical part is devoted to a specific model solution of photovoltaic power station Stella-Helios. The work contains a authentic financial model, which is fully configurable by selecting the key input variables. Financial simulation is created in Microsoft Office Excel® with the efficient use of author functions written in programming language Visual Basic® for Applications. Model optimization is based on maximizing the net present value of investments and maintain investments return for more than eleven years in order to satisfy the conditions of the legal act changes. Input values of the performance model are meteorological satellite data, technological characteristics of the particular technological components applied on the basis of economic and accounting rules. Data are presented as a schedule of monthly and anual cash flows. Model results are summarized in the structure of the business plan. Emphasis is focused on key areas within the project reach. For potential business partners and investors is prepared a brief summary of the project, in order to rapidly engage and motivate. The thesis conclusion contains an evaluation of knowledge reached in the energy sector and financial modeling in a spreadsheet. Model shows an interesting project concluding that investment in photovoltaics in the present Czech situation is lucrative, even if the market becomes relatively saturated. Because of unavoidable legislative changes similar projects are beginning to face many obstacles that increase business risk and may in future years drastically reduce the profitability. The result of this work is deliberately ambivalent view of the photovoltaic industry in the country. The balance between the economic rentability and objective benefits in renewable energy sector, results in a clear preference for small island systems.

Keywords: Photovoltaics, Electric Energy, Business Plan, Renewable Source, Green Energy, Financial Plan, Financial Model, Photovoltaic Power Plant, Solar Panel, Transmission Network

iv

v

ˇ - Fotovoltaická elektrárna jsem vypraProhlašuji, že svou bakaláˇrskou práci na téma Podnikatelský zámer coval samostatneˇ pod vedením vedoucího bakaláˇrské práce a s použitím odborné literatury a dalších informaˇcních zdroju, ˚ které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdroju. ˚ Jako autor uvedené bakaláˇrské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvoˇrením této bakaláˇrské práce jsem neporušil autorská práva tˇretích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným zpusobem ˚ do cizích autorských ˇ práv osobnostních a jsem si plneˇ vedom následku˚ porušení ustanovení § 11 a následujícího autorského zákona cˇ . 121/2000 Sb.

V Praze dne 13.08.2010

Václav VESELÝ

vi

Obsah Abstrakt

iii

1 Úvod

1

1.1 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

1.2 Pˇredmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

1.2.1 Poˇcátek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

1.2.2 Jediný zdroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

1.2.3 Dospívání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2

ˇ 2 Teoretická cást

3

2.1 Solární energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2.1.1 Sluneˇcní záˇrení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2.1.2 Historie výzkumu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4

ˇ 2.1.3 Clánky a panely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4

2.2 Energetické srovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

2.2.1 Celková spotˇreba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

ˇ 2.2.2 Svetový vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

ˇ 2.2.3 Srovnání v odvetví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

2.2.4 Raketový vzestup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

2.2.5 Okamžik zlomu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

ˇ ˇ v CR 2.2.6 Vývoj a stav odvetví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

2.3 Podnikatelský plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

ˇ 3 Praktická cást

14

ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Podnikatelský zámer

14

3.1.1 Základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

3.1.2 Elevator pitch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

3.1.3 Profesní hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

3.1.4 SWOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

3.1.4.1

Silné stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

3.1.4.2

Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

3.1.4.3

Pˇríležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

3.1.4.4

Hrozby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

3.1.5 Technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

vii

OBSAH 3.1.6 Pozemek

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17

3.1.7 Harmonogram projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19

3.2 Finanˇcní model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19

3.2.1 Profil produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

ˇ cní variabilita výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Mezimesíˇ

20

3.2.3 Meziroˇcní variabilita výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21

3.2.4 Výkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21

ˇ promenné ˇ 3.2.5 Nejduležit ˚ ejší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22

3.2.6 Amortizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

3.2.7 Dlouhodobá aktiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

3.2.8 Poˇcáteˇcní provozní investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

3.2.9 Provozní náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

3.3 Výsledkový finanˇcní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

3.3.1 Výnosy a náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

ˇ 3.3.2 Penežní toky a optimalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

ˇ 4 Záver

30

4.1 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30

4.2 Dosažené cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

4.2.1 Sjednocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

4.3 Zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

viii

Kapitola 1

Úvod 1.1

Cíl práce

ˇ rení bonity investice do podnikatelského Cílem mé práce je kontextuální analýza fotovoltaiky, oveˇ ˇ fotovoltaické elektrárny za pomoci finanˇcního modelování, pˇríprava všeobecného návrhu zámeru podnikatelského plánu a zhodnocení dosažených výsledku. ˚

1.2 1.2.1

Pˇredmluva ˇ Pocátek

ˇ hvezd. ˇ ˇ cˇ ástice našeho Poeticky by se dalo prohlásit, že všichni jsme deti Každá, i ta nejdrobnejší ˇ ˇ tela, prošla za svuj ˚ život pˇrerodem v nitru hvezdy. Rozmanitost vznikla sluˇcováním základních jader hélia pˇri jaderné fúzi a spektakulárním výbuchem supernovy. Cyklus sjednocení a rozkladu ˇ dává spoleˇcneˇ vzniknout nezmernému množství energie, tvaru˚ a barev. Je bezpochyby, že nebyloˇ ˇ li by hvezd, nebylo by ani organického procesu života, jehož základních premisou je výmena látek a energií. Jako zázrakem vzniklo místo na okraji Mléˇcné dráhy, kde s vesmírnou elegancí ˇ ˇ rozehˇrívá naší planetu hvezda nazvaná prosteˇ Slunce. Nauˇcili jsme se ho zbožnovat a zaˇcínáme ho i chápat a využívat.

1.2.2

Jediný zdroj

ˇ Je sluneˇcný den a já se procházím po loukách poblíž zˇríceniny hradu Ralsko v severních Cechách. Cítím jak slunce pálí, jdu a pˇremýšlím. Jakýkoliv zdroj energie, na který si pˇri procházce po lesní pasece vzpomenu, je zrozen sluneˇcními paprsky. Dˇrevo, kterým topím vyrostlo na slunci. Uhlí, ˇ jako strom dnes. které slouží ve vedlejším stavení, bylo dˇríve stromem a rostlo na slunci stejne, ˇ Vetrné elektrárny co se tyˇcí na hraniˇcních kopcích pohání vítr, který by ale bez energie slunce ani ˇ odkud a kam. nezafoukal, jelikož by nemel Klid lesa náhle rozežene zvuk traktoru, co po lesní cesteˇ na okraji louky tahá poražené kmeny stromu. ˚ Z jeho výfuku˚ se valí cˇ erný dým spálené nafty. Vzpomenu si na naˇcervenalou krev této ˇ planety tryskající z poškozeného ropného vrtu hluboko do moˇre. Težká záclona odumˇrelých organismu˚ a rostlin z dávných dob, kterým dalo práveˇ slunce energii k životu. Myšlenka meˇ odnáší

1

ˇ P REDMLUVA

ˇ ˇ až na opuštené atoly, kde v minulém století vojáci testovali hruzu ˚ atomu a fúze, zhmotnenou sílu ˇ tisíce Sluncí. Slunce je prvotním zdrojem energie Zeme.

1.2.3

Dospívání

ˇ hlad po tom, co zaniklo veky ˇ nazpet. ˇ Rozpálené pece prumyslové Život dneška jako by mel ˚ revoluce zaˇcaly polykat dˇrevo a nikdo ani netušil, jakou poptávku po energiích muže ˚ jejich nenasytˇ ˇ rítku vyvolat. Nedlouho pozdeji ˇ zaˇcaly novodobé války zapíjet hoˇrkost lidnost ve svetovém meˇ ˇ ského pˇrerodu ropou a jejich žízenˇ dovedla urputné vedce k podstateˇ hmoty a energie, završené ˇ který praktickou demonstrací. Politické ochlazení ukázalo paradox totálního zniˇcení. Atomový vek, ˇ ˇ ˇ vytvoˇril dveˇ nadkritická množství svetových názoru, ˚ byl nahrazen uvolnením a vekem informace ˇ šíˇrené svetelnou rychlostí. Nastala katarze a zlom. ˇ ˇ zpusoby ˇ zpusoby Jsme svedky sociální revoluce, která mení ˚ práce od základu˚ a zárovenˇ mení ˚ uvažování od základu. ˚ Megalomanské projekty nukleárních reaktoru˚ zaˇcínají být fanatizovány i ˇ tabuizovány. Svojí složitostí jsou bežným lidem nepˇrístupné, nebezpeˇcneˇ centralizují moc, jsou zranitelné a investiˇcneˇ proklateˇ drahé. Ropa zaˇcíná být vzácná a její cena roste, plyn je už ˇ nyní strategickou výsadou a hrozbou silných, uhlí je težkopádné, objemné a až nepˇríjemneˇ plné zplodin. Lidstvo se pˇre, jaký zdroj zvolit pro nadcházející století a koná nezvratitelná rozhodnutí.

2

Kapitola 2

ˇ Teoretická cást 2.1 2.1.1

Solární energie ˇ záˇrení Slunecní

ˇ zpusoby Mezi nejstarší a nejznámejší ˚ využití sluneˇcního záˇrení patˇrí pˇrímý ohˇrev vody. Pˇríkladem mohou být solární kolektory. Kolektory namísto produkce elektrické energie, využívají sluneˇcního ˇ bývá tepelným médiem práveˇ voda. Ta muže záˇrení k pˇrímému ohˇrevu média a nejˇcasteji ˚ získané ˇ teplo dále pˇredávat, nebo být využita. Solární kolektory se cˇ asto mylneˇ zameˇ nují za panely solární, neboli fotovoltaické. Po technologické stránce však fungují na diametrálneˇ odlišném principu a je duležité ˚ tyto technologie odlišovat. Ukázkovým pˇríkladem zajímavého decentralizovaného využití solární energie je i takzvaná solární pec. Je paradoxní, že k pˇrípraveˇ teplého pokrmu v severních šíˇrkách Afriky kde je intenzita slunce na celé Zemi nejvyšší, je stále používáno drahocenné dˇrevo. Pˇritom za využití odpadních obalových materiálu˚ se dá vytvoˇrit jednoduchá solární pec, respektive solární vaˇriˇc. Tento druh ˇ využití sluneˇcní energie muže ˚ cˇ ásteˇcneˇ ˇrešit problémy s nadmerným kácením porostu, ˚ vedoucím k erozím pudy ˚ a rozšiˇrování pouští. ˇ Na principu sluneˇcní pece funguje i další zpusob ˚ využití sluneˇcního záˇrení. Koncentrací svetla do jediného bodu za pomoci rozsáhlého pole zrcadel se dá dosáhnout extrémneˇ vysoké teploty, využitelné napˇríklad k tavení kovu, ˚ nebo ohˇrevu tavných solí. Spojením takovéto sluneˇcní pece ˇ s výmeníkovým okruhem, muže ˚ zaˇrízení teplo uchovávat za sluneˇcného dne a dodávat jej i v ˇ noci. Tímto zpusobem ˚ se redukuje jeden z nejvetších nedostatku˚ sluneˇcní energie, její celodenní nestálost. ˇ Existují projekty, které využívají kombinace zrcadel, vetrné turbíny, komínového a skleníkového ˇ efektu. Sluneˇcní záˇrení je pohlceno sberným skleníkovým kolektorem a ohˇrívá pod jeho povrchem ˇ vzduch. Ten je potom na principu rozdílného potenciálu tlaku˚ doslova nasáván do vysoké veže ˇ v centru kolektoru, ˇ umístené ˚ kde roztáˇcí mohutné vetrné turbíny a následneˇ elektrické generátory. ˇ Prototyp takového zaˇrízení je postaven ve Španelsku 150 km jižneˇ od Madridu.[1] Zpusob ˚ u˚ využití sluneˇcního záˇrení je nespoˇcet. Je velmi zajímavé hledat potenciál ve všech alˇ rena zámern ˇ eˇ úzce. Pilíˇrem práce je ternativních využitích tohoto zdroje, ale tato práce je zameˇ využití solárního záˇrení k pˇrímé výrobeˇ elektrické energie pomocí fotovoltaického jevu.

3

S OLÁRNÍ

2.1.2

ENERGIE

Historie výzkumu˚

Fotovoltaický efekt je znám již od cˇ tyˇricátých let devatenáctého století. Jeho název je složeniˇ nou rˇeckého „phos“, svetlo se jménem italského fyzika Alessandro Volty (1745 - 1827), které ˇ Objev jevu fotovoltaiky se pˇresto pˇripisuje na vrub se vžilo jako jednotka elektrického napetí. francouzskému rodinnému klanu fyziku˚ Antoine-César Becquerelemu (1788 - 1878) a Alexandreˇ rili emitované napetí ˇ po dopadu Edmond Becquerelemu (1820 - 1891). V roce 1839 poprvé nameˇ elektromagnetického záˇrení na elektrodu ponoˇrenou ve vodivém roztoku. Podobné laboratorní ˇ ˇ pokusy probíhaly i v Nemecku v laboratoˇri nemeckého fyzika Heinricha Rudolfa Hertze (1857 1894) a jsou známy jako takzvaný Herzuv ˚ efekt. Praktického využití se ovšem fotovoltaický jev doˇckal až na poˇcátku dvacátého století. Konkrétneˇ v ˇ roce 1902, kdy studenti Johann Elster (1854 - 1920) a Hans Geistel (1855 - 1923) z nemecké uniˇ rení intenzity elektromagnetického záˇrení. verzity v Heidelbergu použili fotovoltaické cˇ lánky pro meˇ ˇ Jasné svetlo do oblasti fotovoltaiky vnesl až Albert Einstein (1879 - 1955) v roce 1905. Tehdy ˇ rozvedl svoji hypotézu, že sluneˇcní záˇrení je zárovenˇ vlnením i tokem nabitých cˇ ástic, takzvaných ˇ pˇrivedla génia ke kvantové teorii, za kterou obdržel v roce 1921 fotonu. ˚ Tato hypotéza pozdeji ˇ byla pˇrijata dualistická podstata svetla. ˇ Nobelovu cenu za fyziku a o nedlouho pozdeji ˇ je tedy tvoˇreno tokem fotonu, ˇ ˇ Svetlo ˚ které se zárovenˇ chovají jako vlnení. Tento efekt vysvetluje zpusob, ˚ jakým je elektrická energie na vhodném polovodiˇcovém materiálu emitována. Po dopadu fotonu je elektron doslova „vyražen“ fotonem ze svého místa v pevné valenˇcní slupce atomu a povýšen do vrstvy vodivé, za vzniku elektrického potenciálu a proudu. Speciální polovodiˇcový ˇ materiál potom zabezpeˇcuje, že elektrický proud je veden pouze jedním smerem, tak aby byl prakticky využitelný.

ˇ 2.1.3 Clánky a panely První fotovoltaické cˇ lánky vznikly v amerických laboratoˇrích v roce 1883 pod vedením Charlese Edgara Frittse (1838 - 1905). Zpoˇcátku byly cˇ lánky konstruovány z exotických materiálu˚ a jejich ˇ využitelné elektrické enúˇcinnost byla mizivá. Úˇcinností fotovoltaického cˇ lánku se rozumí pomer ˇ ergie ku celkovému množství pˇrijatého sluneˇcního záˇrení. Jako ve vetšin eˇ pˇrípadu˚ pˇrevratných ˇ nejprve v kosmickém programu. Už v prub ˇ technických vynálezu, ˚ našly první cˇ lánky uplatnení ˚ ehu padesátých let minulého století byly cˇ lánky využívány jako zdroj elektrické energie na palubeˇ kosmických družic a satelitu. ˚ ˇ Hlavním problémem, se kterým se odvetví prumyslu ˚ vyrovnává už od svých prvopoˇcátku, ˚ je ˇ ˇ ekonomická návratnost investic do výzkumu a vývoje. Sériová produkce vyspelých clánku˚ je z hlediska vývojového i materiálového složení velmi nákladnou záležitostí. V souˇcasnosti platí, že ˇ suroviny a výrobní procesy. cˇ ím vyšší úˇcinnost cˇ lánku, tím nákladnejší ˇ sluˇcováním fotovoltaických cˇ lánku˚ do vetších ˇ Fotovoltaické panely se vyrábejí serio-paralelneˇ zapojených seskupení o požadovaném výkonu. Následující obrázek pˇredstavuje výsledky testu˚ laboratorních fotovoltaických cˇ lánku˚ podle užitých technologií. Je zapotˇrebí zmínit, že souˇcasné technologie s úˇcinností pˇres cˇ tyˇricet procent jsou pouze laboratorními vzorky a jejich reálné tržní nasazení bude ješteˇ mnoho let trvat.

4

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

Obrázek 2.1: Vývoj úˇcinnosti fotovoltaických cˇ lánku˚ podle technologie[2]

Zajímavostí je, že úˇcinnost cˇ lánku˚ je mimo atmosféru Zemeˇ znatelneˇ vyšší. Hlavní pˇríˇciny tohoto jevu jsou snadno odhalitelné. Osvitovost mimo plynný obal Zemeˇ je skoro o polovinu vyšší, než na jejím povrchu. Složení dopadajícího záˇrení je v kosmu odlišné od pozemských podmínek a je pro fotovoltaiku z hlediska úˇcinnosti lépe využitelné. V neposlední rˇadeˇ je technologie na povrchu ˇ limitována stˇrídáním dne a noci, kdežto u statických satelitních družic umístených v libraˇcních ˇ bodech tento problém odpadá. Existují dokonce plány využití solárních elektráren na obežné dráze. Za pomoci vysokofrekvenˇcního elektromagnetického pˇrenosu mají tyto SBSP[3]1 zaˇrízení, ˇ na Zem. dopravovat elektrickou energii zpet

2.2

Energetické srovnání

2.2.1

Celková spotˇreba

ˇ ˇ je na ruzných V úvodních odstavcích bylo poeticky nastíneno, že cˇ lovek ˚ formách energie životneˇ ˇ závislý. Energie poskytuje teplo, svetlo, transport a v podobeˇ elektˇriny je základním kamenem ˇ ˇ lidstvo, tak se mení ˇ i rozložení zdroju, ˇ eninformaˇcního veku. Jak se mení ˚ ze kterých cˇ lovek ˇ svoje opodstatnení ˇ nejen z historického hlediska, ergii získává. Každý zdroj má v urˇcitém pomeru ˇ ˇ objemu a množství dodané energie, jednoduchost ale kritérií je více. Nákladnost težby, pomer pˇrepravy, náklady na skladování, složitost zpracování, úˇcinnost zúroˇcení skladované energie, rozložení zdroju˚ a neposlední v rˇadeˇ i produkce nebezpeˇcných odpadu˚ a obnovitelnost. Zajímavý ˇ využití zdroju˚ pˇri výrobeˇ energie v celosvetovém ˇ ˇ rítku pohled nabízí srovnání grafu˚ s pomery meˇ nejprve z roku 1973 a potom 2007 po pˇrevodu na ekvivalent megatun ropy.2 1 „Space-based 2 „Mtoe

solar power“ - Million Tons of Oil Equivalent“

5

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

ˇ Obrázek 2.2: Primární celosvetové energetické zdroje (1973, 2007)[4]

ˇ ˇ nesporný odklon od ropy, jako Pˇri podrobném pohledu na vývoj za nekolik desítek let, je videt ˇ jaderné energetiky, které dokonce hlavního zdroje energie dvacátého století. Na síle získává odvetví ˇ v posledních letech zažívá období jisté renesance. Jaderný program je ale výsadou pouze nekoˇ ˇ ˇ je bez lika svetových velmocí, které celý sektor ovládají a regulují. Ze kontextu svetového dení ˇ vetších podrobností zˇrejmé, že fosilní zdroje i radioaktivní izotopy centralizují moc. Souˇcasnost ˇ ukazuje, že opak tedy decentralizace, je trendem dneška. Nahrává tomu uvolnená tržní atmosˇ ˇ féra a demokratické smýšlení vetšiny rozvinutého sveta. Rozmach obnovitelných zdroju˚ je toho odrazem. Nespornou výhodou obnovitelných zdroju˚ je síla pˇrírody, která se zdá být nevyˇcerpatelná, regeneruje, je široce dostupná a decentralizuje. S ekonomickou nadsázkou se dá prohlásit, že obnovitelný zdroj se stává jedním z výrobních prostˇredku, ˚ který v sobeˇ zahrnuje souˇcást všech ˇ musí peˇcovat. Hlavním negativem zelené ostatních, je shodneˇ vzácný a pro jeho obnovu se o nej energie je její relativní nestálost. Vodu je možné ješteˇ obejmout pˇrehradou pˇri stabilních výkonech, ˇ rítku muže ˇ ale pˇredevším na velkých tocích. V malém meˇ ˚ pusobit ˚ nestabilita energie vetru, slunce a vody problém. Díky jednoduchosti pˇrenosu a efektiviteˇ se stal elektrický proud hlavní formou široce dostupné energie. Z podstaty ale trpí nedostatkem. Skladování elektrické energie je prakticky nerealizoˇ ˇ a proudu. Rešením vatelné už z podstaty napetí nemohou být baterie, kondenzátory ani jakákoliv doposud známá forma. Elektrická energie musí být spotˇrebována v okamžiku vzniku. Jakákoliv transformace je zaplacena krutou daní dvojí transformace a nedostateˇcnou úˇcinností. Pro ilusˇ ˇ vítr, opˇre se do vetrných ˇ traci je uveden pˇríklad z praxe. Zafouká-li na vetrných planinách sveží ˇ turbín, nával se prožene generátory do síteˇ a je potˇreba ho okamžiteˇ nekde využít. Elektˇrina je jako proud vody, teˇce cestou nejmenšího odporu a razí si cestu po svém. ˇ V podstateˇ existují dveˇ alternativy k prostému vybití pˇrebyteˇcné energie z pˇrenosové síteˇ do zeme. První z nich je pˇredem nasmlouvaný rezervovaný výkon, který ale stojí nezanedbatelneˇ více, než ˇ je i z tohoto duvodu samotná elektˇrina. V CR ˚ provozován systém Damas Energy pod vedením 3 ˇ spoleˇcnosti CEPS , který zabezpeˇcuje trh elektrické energie v reálném cˇ ase spoleˇcneˇ s bur3 CEPS, ˇ

ˇ a.s. je akciová spoleˇcnost provozující ze zákona pˇrenosovou soustavu CR.

6

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

zou pˇrebyteˇcného výkonu, respektive pˇríkonu a vyvažuje pˇrípadné výkyvy v nabídce a poptávce. Druhou variantou je produkce pro osobní, potažmo regionální potˇrebu s vyváženou bilancí. Pro tyto úˇcely ale musí být nastavena pˇrenosová sít’, která musí být vybavena ovládacími prvky nové ˇ je pˇrenosová sít’ pˇredevším dedictvím ˇ generace spoleˇcneˇ s nezbytným software vybavením. V CR minulého režimu a podobné prvky až na výjimky bohužel neobsahuje.

2.2.2

ˇ Svetový vývoj

ˇ ˇ rítku nastává veliká zmena. ˇ ˇ v cˇ ele s USA a spoleˇcenstvím V celosvetovém meˇ Stovky státu˚ sveta ˇ Je to práveˇ EU se rozhodly pro radikální rˇez ve struktuˇre zdroju˚ energie již v nastávající dekáde. ˇ mezinárodní hnutí, které jasneˇ preferuje práveˇ obnovitelné zdroje. Vetšina obecných faktoru˚ pro tuto odlišnou energetickou politiku je uvedena v pˇredchozím odstavci, ale zbývá zmínit ješteˇ dva konkrétní a nejvíce duležité. ˚ ˇ Prvním pilíˇrem globální zmeny je Kjótský protokol a následné mezinárodní úmluvy rámce OSN ˇ , které stanovili kvóty produkce skleníkových plynu˚ a exhalací. Hlavním zdrojem techto emisí je

4

antropogenní cˇ initel, tedy spalování fosilních paliv, které vede podle mezinárodního spoleˇcenství ˇ a jeho zpusoby ke globálnímu oteplování. Pro OSN je tedy hlavním viníkem cˇ lovek ˚ nakládání s ˇ energetickými zdroji, i když nekteré zdroje tyto spekulace popírají. ˇ Druhým, a hlavneˇ pro státy EU smerodatným prvkem odlišné politiky hospodaˇrení s energetickými zdroji, je plán cesty k dosažení 20% podílu obnovitelných zdroju˚ energie ve celkové skladbeˇ zdroju˚ ˇ v EU do roku 2020. Clenské zemeˇ jsou na základeˇ rozhodnutí z roku 2007 nuceny vést kroky, ˇ vytyˇceného smerného ˇ které povedou ke splnení cíle. Je tedy zˇrejmé, že nejméneˇ ve spojené ˇ Evropeˇ a USA zaˇcne v pˇríštím desetiletí ukrajovat oblast obnovitelných zdroju˚ z celkového pomeru ˇ cˇ ást. stále vetší

2.2.3

ˇ Srovnání v odvetví

ˇ Relativneˇ malé procento svetového podílu bude oˇcividneˇ narustat. ˚ Trend je již nastaven, ale více než samotný objem produkce, je duležité ˚ pozorovat rozložení jednotlivých zdroju˚ v ruzných ˚ ˇ ˇ zemích a jejich pomerné zastoupení. Zdaleka nejvetším zdrojem zelené energie jsou bezpochyby ˇ eˇ produkují elektrogenerátory nemohutné turbíny gigantických vodních elektráren. Celosvetov ˇ ˇ v celkovém objemu tˇrikrát více elektrické energie, než všechny ostatní objvetších vodních del novitelné zdroje dohromady. Hlavním pozitivním faktorem velkých hydroelektráren je relativneˇ ˇ vysoká úˇcinnost pˇrevodu energie mechanické na energii elektrickou. Je-li tento nejvetší zdroj vyjmut z celkového objemu produkce naskytne se k dispozici následující graf. 4 Organizace

spojených národu˚

7

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

Obrázek 2.3: Graf produkce elektrické energie podle typu zdroje (2009)[5]

ˇ ˇ Druhá pozice v pomyslném žebˇríˇcku hned za nejvetšími vodními díly je obsazena vetrnými elekˇ trárnami. Mohutný rozvoj zažívají pˇredevším takzvané „offshore“ vetrné farmy, které generují ˇ elektrický proud v melkých pobˇrežních oblastech. Instalací turbín do vod okrajových moˇrí jsou ˇ zabezpeˇceny nízké náklady na pozemky, nulová hluková odezva a relativneˇ stabilní vetrné podˇ eˇ drží tˇretí místo produkce v odvetví ˇ mínky. Celosvetov obnovitelných zdroju˚ spalování biomasy, ˇ o pomyslnou ale v jednotlivých státech už se tato pozice ruzní. ˚ V rámci EU se využití biomasy delí ˇ eˇ nejvetším ˇ tˇretí pˇríˇcku s fotovoltaikou. Zajímavým fenoménem je, že celosvetov producentem zeˇ producent Nemecko. ˇ lené energie z fotovoltaických panelu˚ pˇripojených do síteˇ je EU a její nejvetší ˇ ˇ eˇ nevýhodná. Z geografického hlediska je ovšem pozice severneˇ položeného Nemecka pomern ˇ fotovoltaických systému˚ je z hlediska úˇcinnosti logické v oblastech s vyšší sluneˇcní Umístení ˇ hledisko je pomern ˇ eˇ zajímavé sledovat a vyvolává otázku, z jakého duvodu aktivitou. Nastínené ˚ je ˇ ˇ v EU preference práveˇ tohoto zdroje? Pravdepodobn eˇ stojí za úspechem kombinace dotovaných tarifu, ˚ pˇríznivé podmínky dluhového financování a vysoká dostupnost kvalifikovaných odborníku˚ a spoleˇcností v oboru. V úvahu je duležité ˚ brát skuteˇcnost, že instalovaný výkon fotovoltaických elektráren každoroˇcneˇ roste o nejméneˇ tˇricet procent a tento trend trvá již více jak desítku let.

2.2.4

Raketový vzestup

ˇ a dynamický je pohled na celkový vývoj fotovoltaiky jako odvetví. ˇ Daleko zajímavejší Jak ilustruje ˇ ˇ k ostatním zdrojum následující graf, ješteˇ pˇred dvema lety se jevila fotovoltaika v pomeru ˚ energie ˇ fotovoltaika nejvyšší vážené celkové náklady jako relativneˇ nejméneˇ výhodná. V roce 2008 mela 8

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

ˇ Tato situace opet ˇ vyvolává shodnou na vyrobenou jednotku elektrické energie dodané do síte. otázku jako v pˇredchozím odstavci. Z jakého duvodu ˚ se trh rozhodl pro preferenci práveˇ tohoto ˇ cˇ isteˇ teoretická. Základem vetšiny ˇ zdroje? Nabízí se odpoved’, fotovoltaických technologií jsou materiály a souˇcástky, které se využívají pˇri výrobeˇ ostatních polovodiˇcových materiálu, ˚ pˇredeˇ výrobce vším v oblastech informaˇcních a komunikaˇcních technologií. Je možné, že pro nejvetší fotovoltaických cˇ lánku˚ bylo strategicky výhodné orientovat se na trh s již velmi dobˇre situovanou základnou polovodiˇcu? ˚

Obrázek 2.4: Graf nejnižší a nejvyšší vážené nákladovosti vyrobené energie (2008)[6]

Relativneˇ nevýhodná startovací pozice spoleˇcneˇ s vysokými poˇcáteˇcními náklady ˇradily tuto technologii ve své podstateˇ na poslední místo z hlediska efektivity. Historie ukazuje, že nehledeˇ na ˇ raketový rust to trh podpoˇrený dotovanými cenami, dokázal vytvoˇrit v odvetví ˚ a stlaˇcit ceny technologií prudce dolu. Poptávka v cˇ ele s hlavními tahouny ve fotovoltaických instalacích dokonce došla tak daleko, že se v souˇcasné dobeˇ dostávají výrobci na hranici výrobních kapacit s minimálˇ ními maržemi. Zajímavostí tohoto specifického trhu s polovodiˇci je pˇredevším fakt, že ho celosveˇ eˇ mírne. ˇ Situace není ješteˇ zdaleka stabilní, ale je možné tová hospodáˇrská krize zasáhla pomern ˇ vystopovat cˇ tveˇrici hlavních dusledk ˚ u˚ ekonomické recese odvetví. ˇ Vlády zaˇcínají z duvodu ˚ nižších pˇríjmu˚ aplikovat zákony na redukci velmi štedrých dotovaných tarifu, ˚ což jisteˇ ohrozí nové investice a zpomalí rust ˚ nových projektu˚ v pˇríštích obdobích. Finanˇcní ˇ cˇ ást krize nastolila daleko striktnejší podmínky pro získání nezbytného investiˇcního kapitálu, pˇrestože pˇred pˇríchodem krize se finanˇcním domum ˚ jevily tyto investice jako velmi výhodné v podstateˇ státem garantované. Z duvodu ˚ klesajících cen fosilních paliv se koncovým zákazníkum ˚ ˇ muže ˚ jevit ekonomicky výhodnejší preferovat práveˇ tyto zdroje pˇred investiˇcneˇ nákladnými foˇ tovoltaickými zaˇrízeními. Protichudným ˚ jevem, který muže ˚ naopak podpoˇrit investice v odvetví, ˇ je rapidneˇ klesající cena komerˇcneˇ dostupných fotovoltaických panelu˚ na svetovém trhu. Celou ˇ situaci ilustruje následující graf vývoje ceny cˇ lánku, ˚ které tvoˇrí vetšinovou cˇ ást investice do fotovoltaické elektrárny.

9

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

Obrázek 2.5: Graf vývoje tržní ceny fotovoltaických modulu˚ (2010)[7]

2.2.5

Okamžik zlomu

Klesající trend vývoje cen modulu˚ a hlavních cˇ ástí fotovoltaické elektrárny má pˇríznivý vliv na ˇ ˇ ˇ muže koncové uživatele. Je ale zapotˇrebí si uvedomit, že veˇrejné mínení ˚ být napˇríklad v CR ˇ do znaˇcné míry ovlivneno médii, které se snaží z nejasného duvodu ˚ oˇcernit oblast fotovoltaiky. Energetická lobby velkých spoleˇcností a energetických gigantu˚ je neúprosná. Miliardové investice do nových bloku˚ jaderné elektrárny Temelín se mužou ˚ pˇri pohledu na následující graf jevit jako ˇ ˇ prosté plýtvání prostˇredky danových poplatníku. ˚ Duležitým ˚ upozornením, které je zapotˇrebí brát v potaz je konstrukce použitého modelu. Veškeré trendové interpolace fotovoltaických projektu˚ jsou ˇ uvažovány pˇri klesajících cenách modulu˚ na svetovém trhu, který ovšem nemusí být vždy stabilní ˇ štedrými ˇ a byl do veliké míry ovlivnen dotacemi v EU a USA.

Obrázek 2.6: Graf srovnání nákladu˚ na kWh fotovoltaika a jádro (2010)[8]

ˇ že duležitý Z pˇredchozí ilustrace je videt, ˚ tržní zlom již nastal. Mladá, futuristická technologie ˇ ejšímu ˇ se stává alternativou k relativneˇ nejnadejn zdroji gigawattu˚ elektrické energie 21. století. 10

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

ˇ spekulativní a mediálneˇ rozvíˇrená, jeden praktický fakt je ovšem Jakkoliv je celá situace v CR nepopiratelný. Fotovoltaika ani jiný obnovitelný zdroj, snad vyjma velkých vodních elektráren, ˇ na tuto situaci nemuže ˚ nahradit výkonnostneˇ stálé klasické zdroje. Elektrická rozvodná sít’ v CR jednoduše není pˇripravena a i kdyby tomu tak bylo, nahrazení je možné jenom do urˇcité míry.

2.2.6

ˇ ˇ Vývoj a stav odvetví v CR

Implementace strategických plánu˚ EU na státní úrovní ve formeˇ zákona cˇ . 180/2005 o podpoˇre výroby elektˇriny z obnovitelných zdroju˚ energie, vyhlášky cˇ . 475/2005 a vyhlášky cˇ . 51/2006 Sb. o ˇ v roce 2006 živnou pudou ˇ jakoby vytvoˇrily v CR podmínkách pˇripojení k elektrizaˇcní soustave, ˚ pro ˇ energetického prumyslu. zcela nové odvetví ˚ Na legislativní úrovni byla nastolena ideální pravidla, ˇ První projeky byly z valné cˇ ásti realizovány která odstartovala raketový vzestup fotovoltaiky v CR. ˇ s podobnými projekty ve své zemi zkušenosti zahraniˇcními investory a spoleˇcnostmi, které již mely a na novém trhu ucítili pˇríležitost. ˇ Nejduležit ˚ ejšími prvky legislativního rámce pˇrijatého v letech 2005 a 2006 je zjednodušení správních ˇ standardních pravidel pro pˇripopostupu˚ pˇri výstavbeˇ a provozu obnovitelných zdroju, ˚ zveˇrejnení ˇ jení, zveˇrejnování nákladu˚ na pˇripojení a zavedení povinností vydávání záruk puvodu, ˚ tedy pobídek k mezinárodnímu obchodování se zelenou elektˇrinou. Praktickými pobídkami pro nové investice jsou pˇredevším následující tˇri skuteˇcnosti, které se v EU nazývají spoleˇcneˇ „Feed-in tariff“, zkráceneˇ FiT a mají sloužit jako hlavní motor, ale zárovenˇ i regulátor na trhu s elektˇrinou. ˇ • Fixovaná dotovaná cena výkupu elektrické energie s maximální mírou snížení o 5% meziroˇcne, • garance výkupu elektrické energie za dotované ceny po dobu životnosti projektu v dobeˇ trvání až 20 let, • pˇrednost pˇripojení instalací z obnovitelných zdroju˚ do síteˇ pˇred ostatními projekty. Provozovatel regionální distribuˇcní soustavy nebo provozovatel pˇrenosové soustavy má povinnost od výrobce elektˇriny z obnovitelných zdroju˚ vykoupit veškerý objem vyrobené elektˇriny. Dalšími duležitými ˚ pobídkami je pˇredevším meziroˇcní navyšování fixneˇ snižované dotované ceny v okamžiku ˇ schválení projektu o index spotˇrebitelských cen PPI5 , který cˇ ásteˇcneˇ kopíruje inflaci. Z danového ˇ po dobu šesti let zbaveny povinnosti hlediska jsou potom spoleˇcnosti podnikající v tomto odvetví platit danˇ z pˇríjmu právnických osob a mohou uplatnit ztrátu minulých let vzniklou odepisováním ˇ let. Všechny tyto skuteˇcnosti vyústily v exponenciální rust ˇ po dobu peti ˚ v odvetví, který dokonce ˇ ˇ za následek, že vyvrcholil v extrémní situaci. Vášnivé diskuse o stabiliteˇ rozvodné síteˇ v CR meli ˇ spoleˇcnost CEPS se na poˇcátku roku 2010 pod tlakem spekulativních rezervací výkonu rozhodla vyzvat hlavní distributory energie, aby pozastavili schvalování nových žádostí o rezervaci výkonu a nastal takzvaný stop-stav. Souˇcasná situace vytvoˇrila veliký tlak na cenu energií, jelikož do nich ˇ ˇ musí být zapoˇcítávány položky na úhradu dotací. Promenlivá cˇ ástka pˇríspevku na obnovitelné ˇ eˇ roste a na trhu to zpusobuje zdroje energie neúmern ˚ problémy. Podniky s vysokou energetickou spotˇrebou nemohou dobˇre odhadovat náklady na energie a bojí se neoˇcekávaného zvyšování nákladu. ˚ 5 Producer

price index

11

E NERGETICKÉ

SROVNÁNÍ

ˇ v letech 2006 - 2010[9] Obrázek 2.7: Celkový výkon fotovoltaických elektráren v CR

ˇ ˇ ˇ v legislative. ˇ Po zveˇreJarní mesíce pˇrinesly po tvrdých bojích dodavatelu, ˚ ERÚ6 a CEPS zmeny ˇ dne 31. bˇrezna 2010 vstoupila 01. dubna 2010 v platnost novela vyhlášky 51/2006 Sb. o jnení podmínkách pˇripojení k elektrizaˇcní soustaveˇ ve formeˇ vyhlášky cˇ . 81/2010 Sb. Tato novela a její pˇrílohy upravují stanovení podílu nákladu˚ spojených s pˇripojením, finanˇcní a investiˇcní podˇ mínky nových podniku˚ a stávajících rezervací výkonu. S návazností na smerné hodnoty EU a ˇ byly pˇrijaty následující podmínky pro nové projekty. ˇ v CR spekulativní stav odvetví ˇ • Rozdelení dvou kategorií s hranicí 30 kWp instalovaného výkonu, ˇ ˇ • záloha podílu na oprávnených nákladech a to ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávnených nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kˇc, • zánik stávajících rezervací výkonu maximálneˇ do 180 dnu˚ nahrazených smlouvou o pˇripojení respektive smlouvou o smlouveˇ budoucí, • lhuta ˚ pro vyˇrízení žádosti do 30 dnu, ˚ respektive 60 dnu˚ v pˇrípadeˇ pˇripojení na vysoké nebo ˇ a 90 dnu˚ v pˇrípadeˇ pˇripojení pˇrímo k pˇrenosové soustave, ˇ velmi vysokého napetí ˇ smlouvy o pˇripojení v pˇrípadeˇ zmeny ˇ místa výrobny, • zneplatnení • zavedení povinností vuˇ ˚ ci územneˇ plánovací cˇ innosti samospráv. Zárovenˇ byla odsouhlasena novela zákona cˇ . 180/2005 Sb., o podpoˇre výroby elektˇriny z obˇ novitelných zdroju˚ energie, která vejde v platnost okamžikem vyhlášení a ovlivnuje fotovoltaické ˇ systémy instalované od 1. ledna 2011. Tato novela obsahuje úpravu zákona jedinou vetou a neguje fixaci maximálního snižování výkupní ceny o 5% meziroˇcneˇ u systému˚ instalovaných od 1. ledna 2011, které dosahují návratnosti investice kratší než 11 let. Spekulativní zustává ˚ ona hranice 11 let návratnosti investice, jelikož není nikde detailneˇ stanoveno o jakou návratnost investice ˇ velice nedbale a nahrává následným se jedná. Formulace zákona je v tomto pˇrípadeˇ pojata opet spekulacím. 6 Energetický

regulaˇcní úˇrad

12

P ODNIKATELSKÝ

2.3

PLÁN

Podnikatelský plán

ˇ Hlavní dokument jakéhokoliv úspešného projektu se nazývá podnikatelský plán. Jedná se v podstateˇ o podrobnou analýzu projektu, ješteˇ pˇred jeho samotným zaˇcátkem. Dobˇre pˇripravený podnikatelský plán upozorní samotného podnikatele i potenciální investory na veškerá úskalí a eventuality, které je zapotˇrebí uvažovat a dobˇre naplánovat. Bez podnikatelského plánu není v podstateˇ ˇ naklonený ˇ možné získat jakékoliv cizí prostˇredky od potenciálních investoru. ˚ I ten nejpˇrízniveji 7 rodinný známý, cˇ i business angel , nevloží do vznikajícího projektu mnoho prostˇredku, ˚ bez jasˇ ného zámeru, formulovaného práveˇ jako podnikatelský plán. ˇ eˇ odlišuje. Projekt fotovoltaické elektrárny a její podnikatelský plán se od ostatních projektu˚ pomern Hlavní duraz ˚ plánu je kladen na pˇresné výpoˇcty, znalost legislativy a posloupnosti jednotlivých kroku˚ projektu. Naopak z podstaty není zapotˇrebí uvažovat jinak obvyklé souˇcásti jako marketing, srovnání podniku s konkurencí cˇ i postavení spoleˇcnosti na trhu. Praktická cˇ ást bakaláˇrské práce využívá struktury standardního podnikatelského plánu s vynecháním konkrétních nadbyteˇcných ˇ cˇ ástí. Nejvetší duraz ˚ je kladen pˇredevším na finanˇcní plán, který je pro jakékoliv podobné konˇ stantní zdroje pˇríjmu˚ bez vetšího zásahu lidského faktoru, zásadní.

7 Neformální

investor, který disponuje potˇrebným rizikovým kapitálem

13

Kapitola 3

ˇ Praktická cást 3.1 3.1.1

ˇ Podnikatelský zámer Základní údaje

Stella-Helios, s.r.o. (dále jen „Stella“ )1 , je úˇceloveˇ založená Spoleˇcnost s ruˇcením omezením. Na parametry sídla spoleˇcnosti nejsou kladeny vysoké nároky a muže ˚ být situováno napˇríklad v místeˇ pusobnosti ˚ právnické osoby jednoho ze spoleˇcníku. ˚ Stella je spojením dvou silných spoleˇcníku˚ manažera a investora se smluveným rozhodujícím vlivem jednoho z nich. Spoleˇcnost je založena ˇ zakladatelskou listinou a smluvneˇ ošetˇrena spoleˇcenskou smlouvou. Do role odpovedného zásˇ tupce je dosazen tichý spoleˇcník, který splnuje odbornou zpusobilost ˚ stanovenou zákonem. Stella je založena a zapsána do obchodního rejstˇríku ihned v okamžiku dohody obou spoleˇcníku. ˚ Je ˇ ˇ provozována jako specifická živnost v energetice podle ERÚ s pˇrideleným IC. Stella je posléze registrována u finanˇcního úˇradu, zdravotní pojišt’ovny a stává se roˇcním plátcem DPH. Hlavní cˇ inností je výroba a prodej elektˇriny z obnovitelných zdroju. ˚ Základní kapitál je použit podle finanˇcního plánu. Výrobna je situována na vhodném pozemku, který je situován nejlépe v oblasti jižní Moravy, kde jsou k dispozici pozemky v územním plánu. Starosta obce spolu se zastupitelˇ Obec je pro projekt motivována pˇríspevkem ˇ stvem je plánu naklonen. na veˇrejné hˇrišteˇ ve výši podle finanˇcního plánu.

3.1.2

Elevator pitch2

Finanˇcní tématika muže ˚ zaˇcít rozhovor o zajímavém projektu, jehož výnosnost je garantována 20 let fixací ceny státními dotacemi na základeˇ rozhodnutí EU. Plány jsou již v takové fázi, že nezbývá než celý podnik postrˇcit a ˇrídit. Trh aktuálneˇ nabízí výhodné poˇrizovací ceny nezbytných ˇ eˇ na vrcholu a je zapotˇrebí rychle jednat a zachovat si pˇritom technologií. Je ale ve skuteˇcnosti tesn klidnou hlavu s jasným plánem. Rizikem, je pˇredevším exponenciální nárust ˚ výrobcu, ˚ respektive konkurence, kteˇrí tlaˇcí na omezené kapacity síteˇ a mužou ˚ tak ohrozit její stabilitu a vyvolat zaˇ mítnutí pˇrípojky v pˇrípadeˇ kritické oblasti. Hlavním strategickým tahem a nejduležit ˚ ejším milníkem ˇ je odkup zajímavého pozemku s prumyslovým zároven, ˚ urˇcením za velmi výhodnou cenu a smlouva o smlouveˇ budoucí s distributorem. 1 „Stella“

ˇ latinsky hvezda. „Helios“ ˇrecký buh ˚ slunce. Jméno spoleˇcnosti je fiktivní. ve výtahu - struˇcná, jasná a srozumitelná prezentace, kterou lze použít rychle a kdekoli

2 Prezentace

14

P ODNIKATELSKÝ

ˇ ZÁM ER

ˇ Podnik je financován pomerem zhruba dvaceti procent vlastního kapitálu a osmdesáti procenty ˇ kapitálu cizího ve formeˇ dlouhodobého bankovního úveru. Celkové investice jsou pˇribližneˇ sedmˇ náct miliónu˚ petsettisíc korun. Vlastní kapitál je složen ze základního kapitálu, ceny pozemku ˇ oceneného znaleckým posudkem a poˇcáteˇcních investiˇcních nákladu˚ ve výši podle finanˇcního ˇ plánu. Kladné finanˇcní toky zaˇcíná Stella vykazovat už v prvním roce. Cistá souˇcasná hodnota podniku je více jak šest milionu˚ s garancí zajímavého výnosového procenta. Za podíl na poˇcáteˇcních investicích je nabídnut podíl na zisku spoleˇcnosti podle další domluvy. Shrnutí potenciálnímu investorovi je odlehˇceno veselou historkou z vysokoškolských let na univerziteˇ spoleˇcneˇ s pˇredáním navštívenky a pevným stiskem ruky.

3.1.3

Profesní hledisko

Manažer spoleˇcnosti Stella je expertem na finanˇcní modelování, vystudoval vysokou školu s ekoˇ rením a pohybuje se v oblasti fotovoltaiky již více než dva roky. Manažer má nomickým zameˇ ˇ ˇ u˚ dále velmi dobré kontakty ve spoleˇcnosti, která realizuje fotovoltaické projekty vetších rozmer ˇ a velmi dobrého kamaráda z detství, který pracuje jako finanˇcní analytik u velkého finanˇcního ˇ ˇ ˇ domu v CR. Kolega manažera z pˇredchozího zamestnání, také velmi dobrý kamarád z detství, ˇ rený absolvent vysoké školy elektrotechnické a pracuje v oblasti programování je technicky zameˇ strojových aplikací. Disponuje dostateˇcnou kvalifikací pro získání licence podnikání v energetice ˇ ˇ podle podmínek ERÚ. Tým doplnuje vysokoškolsky studovaná danová poradkyneˇ a úˇcetní, která ˇ má dobré zkušenosti s poradenstvím v oblasti danové optimalizace, manželka kolegy manažera.

3.1.4

SWOT

3.1.4.1

Silné stránky

• Pozemek s prumyslovým ˚ urˇcením za velmi nízkou cenu • Optimalizace návratnosti investice delší než 11 let • Kontakty a zkušenosti • Bez konkurence • Povinnost distributora k odkoupení veškeré produkované energie • Dlouhá životnost zaˇrízení • Nízké provozní náklady

3.1.4.2

Slabé stránky

• Relativní cˇ asová tísenˇ • Dlouhé schvalovací ˇrízení • Nedostatek vlastního kapitálu

15

P ODNIKATELSKÝ

3.1.4.3

ˇ ZÁM ER

Pˇríležitosti

• Výkupní cena fixována po dobu 20 let s maximálním snížením 5% roˇcneˇ • Zisk financí ruˇcením na pˇrípadné další investice • Zelený bonus pˇri napojení na jiný projekt ˇ • Odkup technologie v pˇrípadeˇ neúspechu

3.1.4.4

Hrozby

ˇ je za vrcholem výnosnosti • Odvetví • Doba návratnosti kalkulovaná podle auditu bankou kratší než 11 let • Komplikace pˇri jednání se stavebním úˇradem • Nedostateˇcné kapacity dodavatelu˚ technologií • Velké poškození technologie ˇ cu˚ • Nesprávná konfigurace meniˇ

3.1.5

Technologie

Projekt Stella je postaven na bázi 1111 monokrystalických solárních panelu˚ SunnyWatt 180Wp cˇ ínské výroby o celkovém špiˇckovém výkonu kolem 200 kWp. Panely jsou hlavním investiˇcním ˇ ˇ u˚ je certifikace panelu. nákladem. Nezbytností pro úspešné poskytnutí bankovních úver ˚ Použité ˇ panely jsou plneˇ certifikovány a široce pˇrijímány bankovními ústavy v CR. Jednotlivé moduly ˇ jsou propojeny vodiˇci stejnosmerného proudu. Vedeny jsou serio-paralelneˇ na 18 spolehlivých ˇ SMA SMC 11000 TL-10 nemeckého ˇ ˇ stˇrídaˇcu˚ napetí výrobce. Na instalaci je zajišteno pˇripojení k internetu se sledováním stavu zaˇrízení a vzdálenou správou. Proud je potom veden na AC ˇ rozvodnici umístenou na hranicích pozemku o výkonu 22kV pˇripojenou na sít’ konkrétního distributora elektrické energie. Ten si pˇred zaˇrízení instaluje ješteˇ vlastní odeˇcítací zaˇrízení, za které si úˇctuje správní poplatky spoleˇcneˇ s poplatky za instalaci. ˇ spolehlivosti. Nosné konstrukce jsou použity pevné, bez sledovacího mechanismu z duvodu ˚ vetší Jsou vyrobeny z hliníkových profilu, ˚ kotveny na volneˇ vrtané patky a zabezpeˇceny proti úderu ˇ blesku hromosvody. Dle statistik je úder bleskem jednou z nejˇcastejších pˇríˇcin havárie a výpadku dodávek na fotovoltaických projektech. Technologie se dovážejí pˇresneˇ podle dodavatelských smluv na oplocený a plneˇ zabezpeˇcený pozemek. S dodavateli jsou pˇredem sjednané dodavatelské ˇ smlouvy s jasnou garancí v pˇrípadeˇ nedostateˇcného plnení. Z duvodu ˚ vysoké poptávky zaˇcínají ˇ dodadodavatelé prodlužovat termíny a je proto zapotˇrebí dbát zvýšené opatrnosti pˇri výberu vatele a smluvním jednání. Pro pˇrípad nouze je smluven alternativní dodavatel. Maximální duraz ˚ je kladen na spolehlivost instalaˇcních prací a dodržení harmonogramu˚ výstavby. Na stavbeˇ je ˇ jsou provádeny ˇ po celou dobu trvání k dispozici odborný dozor a podle harmonogramu plnení kontroly.

16

P ODNIKATELSKÝ

3.1.6

ˇ ZÁM ER

Pozemek

ˇ roku na zemský povrch je pro solární panely hlavním zdroSluneˇcní záˇrení, dopadající v prub ˚ ehu ˇ ˇ rozptýlené, takzvané jem energie. Clánky jsou schopné využít pˇrímého sluneˇcního svitu i svetlo ˇ difúzní. V praxi to znamená, že zaˇrízení poskytuje výkon jak v prub ˚ ehu slunných, tak oblaˇcných ˇ rení provádených ˇ ˇ dnu. ˚ Na základeˇ satelitních meteorologických meˇ z obežné dráhy, je možné získat pˇresné informace o sluneˇcním záˇrení dopadajícím na konkrétní místo na zemi. K dispozici ˇ jsou pˇresná každodenní data pro sledované roky a tyto data se dají využít pro prum ˚ erovou interpolaci, která je ve výpoˇctech modelu použita. Interpolace dat je pro pˇresnost modelu rozhodující ˇ je a muže ˚ zásadneˇ rozhodnout o výsledném výkonnostním modelu konkrétního zaˇrízení. V CR ˇ z následující radiaˇcní mapy. intenzita dopadajícího záˇrení nejvyšší na jihu Moravy, jak je videt Logicky je nejlépe umístit technologii práveˇ do této oblasti. V praxi naráží tato lokalita práveˇ na pˇrílišnou saturaci podobnými projekty a ze strany distributora nemusí být z tohoto duvodu ˚ poskytˇ nuto nezbytné pˇripojení do síte.

ˇ ˇ Obrázek 3.1: Mapa elektrického potenciálu optimálneˇ sklonených panelu˚ v CR[10]

ˇ vhodného místa pro fotovoltaickou elektrárnu Na parametry konkrétního pozemku jsou pˇri výberu kladeny zvýšené nároky. Pozemek musí být zahrnut v územním rozvojovém plánu, nebo již musel být dˇríve pro prumyslovou ˚ cˇ innost využíván. Pokud tomu tak není, je pozemek nevhodný. Neˇ jlepšími místy pro podobné projekty jsou staré, opuštené prumyslové ˚ zóny. Vhodné prostory lze 17

P ODNIKATELSKÝ

ˇ ZÁM ER

ˇ hledat napˇríklad na bývalých vojenských pozemcích, nebo v oblastech bývalé chemické težby uranu. Existují speciální internetové stránky, kde jsou v aukcích nabízeny k odprodeji vhodné pozemky za bezkonkurenˇcneˇ výhodnou cenu. Z pˇredcházejících ˇrádku˚ plyne, že v podstateˇ nelze ˇ využít pozemek, který není v pˇrímém okolí vesnice, cˇ i mesta. Urˇcení podle výpisu z katastru nemovitostí, musí být vedeno jako plocha výroby, nebo plocha smíšená výrobní. Je-li pozemek veden jako oblast pod ochranou ZPF3 , musí být na obec podána ˇ s následným souhlasným stanoviskem. Státu náleží jednorázová cˇ ástka kalkuložádost o vynetí vaná z velikosti pozemku a koeficientu bonity pudy. ˚ Distributor v lokaliteˇ provozovny Stella musí schválit pˇripojení na základeˇ platné smlouvy o pˇripojení. Obecní orgány musí projednat a odsouhlasit podporu obce v projektu. Stavební úˇrad obce musí poskytnout nezbytná stavební povolení. ˇ ˇ ˇ samotné ohlášení stavby, které je Vyvešením ohlášení na veˇrejné nástence obce je uskuteˇcneno ˇ podle taktéž nezbytné. Souˇcástí technické dokumentace pro zahájení stavby je plán rozmístení následujícího výkresu, který je pˇripraven dodavatelem technologie na bázi konkrétního pozemku.

Obrázek 3.2: Plán výstavby fotovoltaické elektrárny na pozemku.[11] 3 Zemed ˇ elský ˇ

pudní ˚ fond

18

ˇ F INAN CNÍ

3.1.7

MODEL

Harmonogram projektu

ˇ eˇ nároˇcná záležitost. Vetšina ˇ Pˇríprava a realizace celého projektu je organizaˇcneˇ pomern neˇ ˇ jduležit ˚ ejších milníku˚ se odehrává na úˇradech a státních zastupitelstvích. Lhuty ˚ pro provádení ˇ ˇ eˇ dlouhé a mohou rozjezd celého projektu nekterých formálních nezbytností mohou být pomern ˇ eˇ brzdit. Pro jednání s úˇrady musí být v projektu urˇcena konkrétní osoba, která je vyneúmern bavena plnou mocí v plném rozsahu a muže ˚ tedy za spoleˇcnost v legislativních otázkách jednat. ˇ eˇ komplikovanou a jednotlivé kroky na sebe musí Harmonogram projektu je záležitostí pomern logicky navazovat. Pro modelování podobneˇ komplexních projektu˚ je vhodné využít organizaˇcních diagramu, ˚ kde je jasneˇ vyznaˇcena logická návaznost jednotlivých kroku˚ a jejich závislostí. V násleˇ dující tabulce jsou uvedeny hlavní kroky celého projektu v chronologickém ˇrazení. Vetšina prvku˚ ˇ harmonogramu se v prub ˚ ehu projektu pˇrirozeneˇ pˇrekrývá a celková cˇ asová kvóta jednoho roku ˇ u˚ od muže ˚ být pˇri správné optimalizaci jednotlivých kroku˚ minimalizována na dobu zhruba 3 mesíc ˇ projektu. Harmonogram je koncipován pro pozemek v územním plánu, který je okamžiku spuštení ˇ územveden v katastru jako plocha smíšená výrobní. Z tohoto duvodu ˚ není tedy zapotˇrebí zmeny ního plánu, která muže ˚ podle legislativní nároˇcnosti trvat až 1 rok a nemusí být ve specifických ˇ pˇrípadech úspešná.

Položka harmonogramu

Dnu˚ trvání

Pˇríprava podnikatelského plánu a kalkulace

30

Studie pˇripojitelnosti

14

Technická a ekonomická proveditelnost

14

Projektová dokumentace

7

Jednání s finanˇcním domem

60

Územní rozhodnutí

30

Souhlas obce s výstavbou

14

Smlouva o smlouveˇ budoucí o pˇripojení

30

Stavební povolení a ohlášení stavby

45

ˇ dokumentace Provádecí

7

Vlastní realizace fotovoltaické elektrárny

30

Licence ERÚ

45

Uzavˇrení smlouvy s distributorem

14

ˇ Testování a ladení

25

Tabulka 3.1: Harmonogram projektu Stella s dobou trvání jednotlivých kroku˚

3.2

ˇ model Financní

Veškeré ceny a kalkulace finanˇcního modelu neobsahují danˇ z pˇridané hodnoty, i když Stella je od založení plátcem. Projekt je vymodelován v aplikaci Microsoft Office Excel® za použití funkcí jazyka Visual Basic® for Applications a maticových vzorcu. ˚ Je koncipován plneˇ dynamicky a 19

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

ˇ simulovat ruzné ˇ dají se na nem ˚ varianty podnikatelského zámeru. Publikovaná verze rozpoˇctu je koncipována za úˇcelem vysokého vnitˇrního procenta, nízkého vlastního kapitálu a optimalizace odpisového schématu.

3.2.1

Profil produkce

Základem výkonnostního schématu produkce je simulace. Vstupní hodnoty vycházejí z reálných osvitových charakteristik vybrané lokality na jižní Moraveˇ v zadaných letech.[12] Data z meteˇ orologických družic jsou interpolována na verném výkonnostním modelu skuteˇcného zaˇrízení se shodnými výkonnostními charakteristikami. Pro další výpoˇcty modelového zadání je využito ˇ zprum ˚ erovaných dat následujícího výkonnostní schématu. Stella je technologicky koncipována ˇ je pravdepodobné, ˇ pro vrcholový výkon 200kWp. Podle provedených srovnání v odvetví že výkonˇ nost zaˇrízení bude o nekolik procent vyšší, než modelové hodnoty. Model je tedy koncipován jako ˇ eˇ pesimistická varianta. prum ˚ ern

Obrázek 3.3: Profil produkce dodané do síteˇ v kWh[16]

3.2.2

ˇ cní ˇ variabilita výkonu Mezimesí

ˇ Variabilita výkonu v jednotlivých mesících je relativneˇ nestálá. Trendem je vyšší variabilita výkonu ˇ v prub ˚ ehu jara a podzimu. Sledování této veliˇciny je velmi duležité. ˚ Statistika muže ˚ zabránit neˇ roku, jelikož výkonnost zaˇrízení je promenlivá ˇ dostatku likvidity v prub ˚ ehu a proto i pˇríjmy nebudou ˇ ˇ této variace a snaží se tak o vern ˇ ejší ˇ odhad ve všech mesících shodné. Stella využívá prum ˚ eru ˇ výsledné kalkulace. Zajímavostí následujícího grafu je propastný rozdíl ve srovnání mesíce prosince a ledna.

20

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

ˇ cní variaˇcní koeficient výkonu[16] Obrázek 3.4: Mezimesíˇ

3.2.3

ˇ variabilita výkonu Mezirocní

ˇ Výkonnostní stabilita zaˇrízení meziroˇcneˇ je velmi stálá. Sluneˇcní aktivita prochází v prub ˚ ehu let dynamickým vývojem a jsou známy její jedenáctileté cykly, které jako jediné ale mohou mít pouze minimální vliv na vývoj produkce. Jako zdroj energie je Slunce do budoucnosti velice spolehlivé. ˇ ˇ ˇ Podle nejnovejších poznatku˚ bude Slunce existovat s nejvetší pravdepodobností dalších 5 až 7 miliard let.[13] Kontrola meziroˇcního variaˇcního koeficientu je velice duležitá. ˚ Jejím sledováním je možné zjistit o kolik procent se ze statistického hlediska muže ˚ maximálneˇ odchylovat výkonnost jednotlivých roku. ˚

Obrázek 3.5: Meziroˇcní variaˇcní koeficient výkonu[16]

3.2.4

Výkony

ˇ Stella za použití prum ˚ erného profilu výkonnosti odhaduje budoucí výkony na celkovou dobu živˇ o degradaci zaˇrízení, která v kumulativním otnosti projektu. Hrubá produkce je následneˇ oˇcištena ˇ cném roce podnikatelského zámeru ˇ dosahuje hodnoty více jak devatenáct provyjádˇrení v závereˇ ˇ odvetví. ˇ cent, což je prum ˚ er Schéma zachycuje odhadované korekce cen energií podle prvotního 21

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

nastavení pevné sazby. Okamžikem zahájení produkce je konec roku 2010 pˇri hodnoteˇ výkupní ˇ Tato hodnota je potom každoroˇcneˇ upceny elektrické energie 12,15 Kˇc/kWh dodané do síte. ravena o korekci podle indexu PPI4 . V modelu není zachycen dynamický vývoj cen indexu, ale jeho hodnota je pevneˇ stanovena z duvodu ˚ zjednodušení.

Obrázek 3.6: Kalkulace výkonu[16] ˚

3.2.5

ˇ ˇ Nejduležit ˚ ejší promenné

ˇ penežních ˇ Model projektu je z duvodu ˚ upˇresnení toku˚ koncipován do tˇrech fází. Fáze pojmenovaná jako Projekt, je cˇ asovým obalem a urˇcuje samotný poˇcátek projektu a celkovou dobu jeho trvání. Fáze druhá nazvaná jako Cizí zdroje a reflektuje období v kterém je cˇ erpán dlouhodobý ˇ Parametry finanˇcního úveru ˇ jsou optimalizovány pro dosažení nejvyšší možné míry finanˇcní úver. ˇ tržních cˇ isté souˇcasné hodnoty investice. Hodnota roˇcní úrokové míry je stanovena podle prum ˚ eru ˇ u, podmínek dlouhodobých bankovních úver ˚ ale muže ˚ se v závislosti na situace v bankovním sekˇ eˇ lišit. Situace na bankovním trhu je pomern ˇ eˇ nejistá a je vysoká pravdepodobnost, ˇ toru pomern ˇ cizího kapitálu do projektu. Fáze Prože banky nebudou ochotny poskytnut takto vysoký pomer ˇ dukce je jak již z názvu vyplývá okamžikem zahájení produkce. Výnosnost produkce je v prub ˚ ehu ˇ cu. projektu snižována klesající úˇcinností panelu˚ a meniˇ ˚ Tato skuteˇcnost je do modelu zanesena meziroˇcní mírou poklesu výnosnosti. ˇ ˇ Procentní míra WACC5 , tedy prum ˚ erných nákladu˚ kapitálu je založena na modelu CAPM6 ocenování ˇ kapitálových aktiv. Bezriziková úroková sazba je stanovena jako prum ˚ erná výnosová míra de4 „Producer

price index“ Average Cost of Capital 6 Capital Asset Pricing Model 5 Weighted

22

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

ˇ 7 v roce 2010[14]. Koeficient beta energetické setiletých státních dluhopisu˚ emitovaných MFCR ˇ spoleˇcnosti CEZ v roce 2010 cˇ iní vuˇ ˚ ci indexu PX pražské burzy cenných papíru˚ hodnotu zhruba 0,9. Uvažujeme-li, že riziko výroby elektrické energie z obnovitelných zdroju˚ je méneˇ rizikové díky ˇ garantovaným státním cenám a dˇríve zmíneným pobídkám, dostáváme se na hodnotu koeficientu ve výši 0,8. Tato referenˇcní hodnota je použita v modelu Stella. Tržní riziková pˇrirážka je pˇrevzata z aktuálních výpoˇctu˚ Mad’arské národní banky[15]. Dluhová prémie vyjadˇruje schopnost firmy ˇ cizího kapitálu dostát svým závazkum ˚ a hodnota 0,7% je nastavena z duvodu ˚ vysokého pomeru ˇ bez historie a vetšího ˇ a skuteˇcnosti, že spoleˇcnost je založena jednoúˇcelove, kapitálu a efektivní ˇ ˇ danová sazba je podle platných zákonu˚ CR nastavena na 19%.

ˇ Obrázek 3.7: Základní nastavení modelu a promenné[16]

Vlastní základní kapitál potˇrebný k rozjezdu podniku je stanoven dopoˇctem jako hodnota ne7 Ministerstvo

ˇ financí CR

23

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

ˇ jnižšího kumulovaného penežního toku, tedy nezbytného volného provozního kapitálu a hodnoty pozemku. Pozemek se stává majetkem spoleˇcnosti a muže ˚ být po skonˇcení produkce a likvidaci technologie bud’ prodán, nebo využíván k jiné prumyslové ˚ cˇ innosti. Finanˇcní výsledky hospoˇ daˇrení jsou podle zákona po dobu šesti let osvobozeny od daneˇ z pˇríjmu. ˚ Cást finanˇcní obˇ projektu podle platného cenového rozhodnutí. sahuje dotovanou cenu energie v roce spuštení Cena výkupu je potom meziroˇcneˇ korigována o pevneˇ stanovenou meziroˇcní míru indexu PPI. Za ˇ diskontní míru uvažuje model hodnotu WACC, jak je v bežné ekonomické praxi zvykem. ˇ Pro výpoˇcet hlavních ekonomických ukazatelu˚ je použita fixní úroková sazba reinvestic, která opet ˇ cˇ isté souˇcasné hodnoty ku poˇcáteˇcním vlastním inkopíruje hodnotu WACC. Následuje pomer vesticím a samotná cˇ istá souˇcasná hodnota vlastního kapitálu vloženého do projektu v okamžiku ˇ spuštení. Tento ukazatel je hlavním kritériem optimalizace projektu. Neméneˇ duležitá ˚ hodnota, ˇ která je pˇri optimalizaci sledována je výše vlastního kapitálu, jelikož zásadneˇ ovlivnuje poˇcáteˇcní jednání s potenciálním partnerem projektu.

3.2.6

Amortizace

ˇ je spláceno rovnomern ˇ eˇ po celou dobu pujˇ Umoˇrovací schéma bankovního úveru ˚ cky pˇri stanovené ˇ úrokové míˇre. Jednou z nejvetších hrozeb projektu jsou potíže v pˇrístupu k takto strukturovanému ˇ ˇ ˇ bankovnímu úveru. Banky jsou po zkušenostech s celosvetovou finanˇcní krizí daleko obezˇretnejší ˇ u, ˇ a jeho nasv poskytování úver ˚ než tomu bylo napˇríklad v roce 2008. Pˇri kalkulaci doby úveru ˇ brána v úvahu cˇ istá souˇcasná hodnota investice. Optimalizace indikuje, že práveˇ tavení, je opet tato položka je jednou z klíˇcových pˇri balancování modelu.

ˇ Obrázek 3.8: Amortizaˇcní schéma bankovního úveru[16]

3.2.7

Dlouhodobá aktiva

Ceny komponent systému jsou kalkulovány na základeˇ reálné poptávky u dodavatele. Panely ˇ ce jsou hlavními souˇcástmi systému a zárovenˇ nejvetší ˇ a meniˇ investicí. Na okraji pozemku je ˇ 22kV pro pˇripojení zaˇrízení do síte. ˇ Montáž systému, prozapotˇrebí uvažovat trafostanici o napetí jektové dokumentace a technický dozor provádí dodavatel podle plánu prací. Systém je napojen 24

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

ˇ Jako nosné na internetové sledování s pˇresným monitoringem stavu a dodaného výkonu do síte. konstrukce jsou voleny pevné hliníkové profily, vrtané do nosného podkladu. Ten je pˇredem upˇ o konstrukce hromosvodu. raven zemními pracemi a po instalaci je celé zaˇrízení doplneno ˚ Objekt je opatˇren nezbytnou zabezpeˇcovací technikou, která spoˇcívá v instalaci kamerového systému a výstražného zaˇrízení. Oplocení je dle parametru˚ minimálneˇ 2,5 metru˚ vysoké, opatˇrené shora ˇ ostnatým drátem. Veškerá podpurná ˚ technologie je umístena na okraji pozemku v prumyslové ˚ ˇ ˇ bunce. Pˇri porovnání s odvetvím zaujímají samotné panely polovinu veškeré investice, jsou násleˇ ˇradí ostatní materiály a nosné dovány náklady režijními a ostatními. Na tˇretím místeˇ se v prum ˚ eru prvky s jedenácti procenty, následované celkovými úˇctovanými náklady na mzdy a práci. Stella se snaží tento model kopírovat, ale v porovnání s podobnými projekty se stále více ukazuje, že po nákladové stránce je model nastaven jako pesimistická varianta s náklady pˇrevyšujícími reálnou hodnotu.

Obrázek 3.9: Odpisový plán dlouhodobých aktiv[16]

Celá elektrárna je odepisována komponentoveˇ z duvodu ˚ nákladové optimalizace. Zaˇrízení je ˇ rozdeleno na elektroniku a ostatní zaˇrízení. Legislativa tuto úpravu dovoluje a zárovenˇ povoluje odložení odpisu hlavní komponenty až o 6 let, cˇ ehož je v modelu využito. Rok vyˇrazení je pro všechny komponenty shodný a kryje se s rokem ukonˇcení produkce, potažmo celého projektu. Tabulka zachycuje nasazení jednotlivých položek v konkrétní ceneˇ do celkového nákladového schématu.

3.2.8

ˇ ˇ provozní investice Pocáte cní

Poˇcáteˇcní fáze projektu zahrnuje investice, které nemohou být zapoˇcteny do dlouhodobých aktiv. Tyto položky jsou hrazeny z poˇcáteˇcního provozního kapitálu a odrážejí se tedy v objemu zákˇ eˇ velmi administrativneˇ nároˇcný a za celou dobu pˇrípravy ladního kapitálu. Celý podnik je pomern ˇ eˇ znaˇcné prostˇredky na administrativní poplatky. Studie pˇripojitelnosti je jsou vynaloženy pomern jednou z prvních investic vubec ˚ a je úˇctována dodavateli technologie zvlášt’. Po celou dobu trvání 25

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

podniku je kalkulována cˇ ástka na právní konzultace, které zahrnují revize smluv, pˇrípravy stavebních dokumentu˚ a ostatní právní zastoupení spoleˇcnosti v pˇrípadeˇ potˇreby. Duležitou ˚ položkou ˇ pozemku v poˇcáteˇcních provozních investic je také znalecký posudek. Tímto se rozumí ocenení okamžiku nákupu, jelikož se pozemek stává souˇcástí základního kapitálu spoleˇcnosti. Režijní nákˇ nebo mohou sloužit lady jsou jistou formou rezervy pro pˇrípad nenadálé události v administrative, ˇ produkce doprovází také rozjezd inpro pˇrípad prudkého pohybu kurzu˚ a rozdílu˚ ceny. Spuštení ternetového portálu s informacemi k projektu, který slouží hlavneˇ pro udržení styku s veˇrejností, ˇ dobˇre patrné nasazení jedinterní komunikaci spoleˇcnosti a informativní úˇcely. V tabulce je opet ˇ notlivých položek do cˇ asového harmonogramu. Vetšina položek je nasazena ihned v okamžiku ˇ projektu, jen náklady webové prezentace jsou alokovány až do okamžiku spuštení ˇ prospuštení dukce.

Obrázek 3.10: Investiˇcní náklady s cˇ asovým rozlišením[16]

3.2.9

Provozní náklady

Tabulka provozních nákladu˚ zachycuje pravidelné nasazení jednotlivých položek provozních nákˇ videt ˇ konkrétní rok ladu˚ do výsledného nákladového schématu. V prvních dvou sloupcích je opet ˇ ˇ a mesíc nasazení provozní položky. Tˇretí sloupec urˇcuje frekvenci nasazení v mesících. Položky ˇ s frekvencí 1 jsou alokovány do nákladu˚ každý mesíc, položky s frekvencí 6 pololetneˇ a 12 znaˇ Provozní náklady zahrnují náklady na provoz mená nasazení nákladové položky jednou roˇcne. ˇ elektrické pˇrípojky, které fakturuje odberatel ve fakturách za dodanou elektˇrinu. Drobnou položkou je poplatek za vedení úˇctu, který slouží jako hlavní firemní úˇcet pro finanˇcní transakce a poplatek za správu domény. Mzda supervizora zachycuje skrytou pˇridanou hodnou projektu. Tato nákladová položka muže ˚ velmi dobˇre sloužit k optimalizaci doby návratnosti investice a znamená ˇ ˇ cní pˇríjem supervizora celého podniku. Cástka stálý mesíˇ na jedné straneˇ snižuje rentabilitu, ale na druhé slouží jako motivaˇcní složka pro supervizora spoleˇcnosti, který se o chod projektu po celou dobu jeho trvání stará. Supervizor má zárovenˇ k dispozici prostˇredky na telefon a výjezdy k objektu elektrárny.

26

ˇ F INAN CNÍ

MODEL

Obrázek 3.11: Provozní náklady s cˇ asovým rozlišením[16]

ˇ Samotný provoz zaˇrízení je celkem bezproblémový. Nejvetší položkou podle dostupných údaju˚ jsou práveˇ mzdové náklady na seˇrizování a údržbu zaˇrízení. Je dobré zajistit pˇrímo v místeˇ ˇ provozovny technika, který muže ˚ v pˇrípadeˇ havárie urychleneˇ jednat. Celý projekt je pojišten ˇ proti vetšin eˇ hrozeb, které fotovoltaické elektrárneˇ podle dostupných statistik hrozí. Náklady na ˇ podobného zaˇrízení cˇ iní ve vetšin ˇ pojištení eˇ pˇrípadu˚ kolem dvou procent nákladu˚ investiˇcních. V ˇ ˇ která se stará o bezprobrámci týmu projektu Stella figuruje smluvní úˇcetní a danová poradkyne, ˇ lémové vedení úˇcetnictví a danovou optimalizaci. Úˇcetnictví musí být pˇredevším cˇ isté, pˇrehledné ˇ finanˇcního plánu. Následující koláˇcový graf ukazuje pomerné ˇ a spojené s kontrolou plnení zastoupení nákladu˚ v celku a potvrzuje podobné figury z praxe.

ˇ Obrázek 3.12: Graf pomerného zastoupení jednotlivých druhu nákladu[16] ˚

27

V ÝSLEDKOVÝ

3.3 3.3.1

ˇ FINAN CNÍ PLÁN

ˇ plán Výsledkový financní Výnosy a náklady

ˇ cním rozlišením. Duvodem Celý finanˇcní model kalkuluje z mesíˇ ˚ je pˇredevším vysoká variabilita ˇ u˚ a pˇrípadné pˇrebytky, nebo nedostatky ve volných penežních ˇ výkonu jednotlivých mesíc tocích. ˇ cní hodnoty seˇcteny do tabulky s roˇcním rozlišením. Nasazením Následneˇ jsou pro zjednodušení mesíˇ jednotlivých položek do výsledkové tabulky se zaˇcíná rýsovat výsledný obraz celé kalkulace a dává prostor k manažerským zhodnocení. Trend výnosu˚ je stoupající, i když dochází k degradaci ˇ technologie. Tato skuteˇcnost je zapˇríˇcinena úpravou výkupní ceny indexem PPI. V nákladových položkách je zˇretelné, jak jsou ješteˇ v prvním roce nasazeny poˇcáteˇcní provozní investice. Dále je dobˇre patrné, že odpisy jsou optimalizovány a odloženy. Provozní náklady se v roˇcním rozlišení ˇ že v pomeru ˇ k výnosum jeví jako stabilní a je videt, ˚ tvoˇrí méneˇ než jejich desetinu. Úrokové a ˇ ˇ podle amortizaˇcního schématu na výdajové a nákúmorové sloupce slouží k rozdelení úveru ˇ ˇ ladové položky. Tedy na cˇ ást úveru, která ovlivnuje hospodáˇrský výsledek a v souˇctu na položku, ˇ ˇ která ovlivnuje penežní toky.

ˇ Obrázek 3.13: Výnosy, náklady, úmor a základ dane[16]

3.3.2

ˇ Penežní toky a optimalizace

Výnosy z provozu sluneˇcních elektráren jsou podle § 4 odstavce 1 písmene e) Zákon o dani ˇ let z pˇríjmu osvobozené od daneˇ z pˇríjmu v roce uvedení zaˇrízení do provozu a po dobu peti 28

V ÝSLEDKOVÝ

ˇ FINAN CNÍ PLÁN

bezprostˇredneˇ následujících. Na konci období osvobození od daneˇ z pˇríjmu je vhodné zaˇcít zarˇízení odpisovat. Pˇri optimalizaci je duležité ˚ sledovat skuteˇcnost, že se podnik muže ˚ pˇri urˇcitém nastavení dostávat opakovaneˇ do ztráty. V praxi je dobré se této skuteˇcnosti vyhnout, jelikož víˇ cenásobné období ztráty po sobeˇ jdoucí vede k negativními obrazu spoleˇcnosti. Zákon umožnuje ˇ letech. Tato možnost uplatnit ztrátu z minulých let a snížit si základ daneˇ až v následujících peti ˇ je v modelu pˇripravena, ale pro projekt Stella není uvažována. Jak již bylo zmíneno výše, jednou z úprav zákona pro rok 2011 je i podmínka jedenáctileté minimální doby návratnosti investice. ˇ ˇ Kumulované penežní toky ukazují, že za cenu optimalizace byl posunut bod zvratu v penežní oblasti za horizont jedenáctého roku provozu. Z tohoto hlediska je tedy Stella pˇripravena na legˇ ˇ a spuštení ˇ provozu až v roce 2011 je tak cˇ ásteˇcneˇ islativní zmenu zákona a hrozba zpoždení ˇ kryta. V posledních sloupcích tabulky jsou hodnoty hrubých penežních toku˚ pˇrevedeny diskonˇ použita hodnota WACC. Výsledná cˇ istá tací na souˇcasnou hodnotu. Jako míra diskontu je opet ˇ souˇcasná hodnota je výsledkem rozdílu sumy všech diskontovaných penežních toku˚ a hodnoty ˇ eˇ pˇrebírá položku minimální kumuinvestice celkového vlastního kapitálu. Finanˇcní tabulka zpetn ˇ lativní hodnoty penežních toku˚ a tuto cˇ ástkou pˇrevádí do základního kapitálu jako položku volných provozních financí.

ˇ hospodáˇrský výsledek, CF a ukazatele[16] Obrázek 3.14: Dane,

29

Kapitola 4

ˇ Záver 4.1

Shrnutí

ˇ fotovoltaiky, oveˇ ˇ rení bonity fotovoltaické elektrárny Cílem práce byla kontextuální analýza odvetví na základeˇ finanˇcního modelování v tabulkovém procesoru a shrnutí dosažených poznatku˚ ve ˇ struktuˇre podnikatelského zámeru. Volným zaˇcátkem se práce pokusila zaujmout laika, pˇríjemneˇ naladit profesionála a odlehˇcit strnulost formálních konvencí. Uvedení do problematiky energetˇ energetiky. Protiklady a paradoxy mohly ických zdroju˚ napomohlo cˇ tenáˇri zorientovat se v odvetví vyvolat další otázky, což je pro upoutání tématem a hlubší analýzu nezbytné. Práce zhodnotila protiklady centralizovaných a decentralizovaných zdroju˚ energie. Bilance fotovoltaiky a jaderné ˇ ˇ energetiky nasmerovala pohled na alternativu, která v budoucnosti pravdepodobn eˇ bude hrát duležitou ˚ roli ve struktuˇre energetických zdroju˚ nové informaˇcní spoleˇcnosti. Aktuálnost tématu ˇ ˇ ˇ v CR. byla pˇredvedena na exponenciálním vývoji odvetví Ctenᡠri byly pˇredloženy klíˇcové pobídkové prvky, které uˇcinily z fotovoltaiky centrum zájmu v sektoru obnovitelných zdroju˚ energie. Pro ˇ ˇ snadnou orientaci byly vysvetleny hlavní pojmy z oblasti podnikatelského plánu a zámeru. Praktická cˇ ást se pokusila názornou formou konkrétního modelového projektu ukázat rozsah podˇ ˇ eˇ konkrétne, ˇ v jiných nikatelského záberu. Projekt Stella byl pojat v urˇcitých oblastech zámern ˇ aby splnoval ˇ pak dostateˇcneˇ obecne, požadavky širšího spektra využití. Osobní zkušenosti auˇ rozhodly o pˇrímém, konfrontaˇcním tónu shrnutí pro potenciální investory. tora a konkrétní zámery ˇ Ukázka provázanosti spoleˇcenských vazeb, navodila situaci, kterou pravdepodobn eˇ ˇreší každý zaˇcínající podnikatel s kolegy ve svém blízkém okolí. Analýza proti sobeˇ položila hlavní silné a slabé stránky projektu a naznaˇcila pˇríležitosti a hrozby s kterými se podobný projekt potýká. ˇ Technologická cˇ ást byla pojata s nadhledem, jelikož je stejneˇ ve vetšin eˇ pˇrípadu˚ ˇrešena dodaˇ ˇ vatelem s mnohem vyvinutejšími profesními znalostmi. Veliký prostor byl venován nezbytným ˇ ˇ parametrum ˚ umístení, které se v CR z duvodu ˚ svojí komplexnosti stalo samostatným trhem obklopeným spekulanty. V pˇrehledné tabulce byly shrnuty základní milníky projektu a zhodnocena ˇ organizaˇcní provázanost. Stežejní cˇ ást práce otevˇrela cˇ ást výkonnostní se statistickými prvky, ˇ které poukazují na nezbytnost kvalitních vstupních dat. Konkrétní postupy pˇrípravy techto dat ˇ eˇ vynechány. Klíˇcová cˇ ást finanˇcního modelu byla pˇredstavena jako plneˇ variabilní a byly zámern ˇ optimalizovaná souhra velkého množství promenných. Nastavení modelu bylo složeno z širokého ˇ množství ekonomických hodnot z duv ˚ eryhodných zdroju. ˚ Amortizaˇcní schéma poukázalo na trend ˇ pˇrevažujícího využití cizího kapitálu v odvetví. Komplexnost a provázanost kalkulace shrnulo roˇ zliˇcné casové rozlišení v nasazení investiˇcních a provozních nákladu˚ spoleˇcneˇ se strukturovaným odpisovým plánem. Jako strategické shrnutím finanˇcního plánu byly uvedeny harmonogramy 30

D OSAŽENÉ

CÍLE

ˇ klíˇcových výnosu, ˚ nákladu, ˚ daní a toku˚ penežních prostˇredku. ˚

4.2

Dosažené cíle

Pozorné cˇ tenáˇre dokázala práce informovat o hlavních detailech v oblasti energetiky a zaujmout jejich pozornost pˇredevším na fenomén fotovoltaiky. Práce shrnula širokou a komplexní oblast technických, ekonomických a legislativních znalostí ve formeˇ podnikatelského plánu. Precizním využitím široce dostupného kanceláˇrského programu se podaˇrilo dokázat, že finanˇcní modeˇ bez vetšího ˇ lování se dá provádet software vybavení. Dusledná ˚ optimalizace modelu následneˇ skloubila relativneˇ vysokou výnosnost s minimálním množstvím vloženého vlastního kapitálu. V ˇ projekt ekonomický neposlední ˇradeˇ se povedlo vybalancovat modelovou situaci tak, aby mel ˇ ˇ smysl i s pˇricházejícími zmenami v legislative.

4.2.1

Sjednocení

Práce ukazuje, že velikost konkrétního projektu je co do výkonnosti možné rozšiˇrovat prakticky ˇ Hlavní výhoda tedy decentralizace a nezávislost zdroje se potom stírá a paradoxneˇ neomezene. ˇ rítku v ostrovních systémech a stˇrešních obrací. Osobneˇ preferuji využití fotovoltaiky v menším meˇ instalacích.

4.3

Zamyšlení

ˇ pˇrispíval ve fakturách za elektˇrinu neustále Je z objektivního hlediska morální, aby každý obˇcan CR vyšší cˇ ástky na obnovitelné zdroje a dotoval tak zlatou menšinu? Je principiálneˇ ekologické, ˇ elektrickou energii fotovoltaickými cˇ lánky, které se svojí úˇcinností rˇadí na poslední místa vyrábet ˇ venkovské kraz obnovitelných zdroju˚ energie? Je zisk jednotlivce správnou cenou za zohyzdení jiny? A mužeme ˚ si vubec ˚ dovolit nechat ležet ladem kvalitní plodnou pudu ˚ na dobu dvaceti let, když se veliká cˇ ást naší planety potýká s chudobou a hladem?

31

Literatura [1] Wikipedia : the free encyclopedia. Solar updraft tower. [online]. San Francisco (USA) : Wikimedia Foundation Inc., 2001- [cit. 2010-04-25]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW:
//en.wikipedia.org/wiki/Solar_updraft_tower> [2] Kazmerski Lawrence, Gwinner Don, Hicks Al. Best Research-Cell Efficiencies [online]. Washington, D.C. (USA) : National Renewable Energy Laboratory (NREL). [cit. 201004-25]. Dostupný z WWW:
PVeff(rev110707)d.png> [3] Wikipedia : the free encyclopedia. Space-based solar power. [online]. San Francisco (USA) : Wikimedia Foundation Inc., 2001- [cit. 2010-04-25]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: [4] Energy Statistics Division of the IEA. Key world energy statistics 2009 [online]. Paris (France) : International Energy Agency. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW:
org/> [5] REN21. Renewables 2010 - Global Status Report. [online]. Paris (France): REN21. [cit. 2010-08-10]. Dostupný z WWW:
GSR_2010_full.pdf> [6] Wikipedia : the free encyclopedia. Levelised energy cost. [online]. San Francisco (USA) : Wikimedia Foundation Inc., 2001- [cit. 2010-04-25]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: [7] Shayle Kann. 2010 Global PV Demand Analysis and Forecast. [online]. Boston (USA): Greentech Media, Inc. [cit. 2010-08-10]. Dostupný z WWW:
com/articles/read/the-global-pv-market-yesterday-today-and-tomorrow/> [8] John O. Blackburn, Sam Cunningham. Solar and Nuclear Costs — The Historic Crossover [online]. Durham (USA) : NC WARN: Waste Awareness & Reduction Network [cit. 2010-08-10]. Dostupný z WWW: [9] Energetický regulaˇcní úˇrad. Informace o výrobeˇ elektˇriny ze solárních zdroju˚ [online]. Jihlava ˇ (CR) : Energetický regulaˇcní úˇrad [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: [10] Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS). Global irradiation and solar electricity potential [online]. Ispra (Italy) : European Commission, Joint Research Centre Institute for Energy, Renewable Energy Unit [cit. 2010-05-01]. Dostupný z WWW:
//re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/> 32

LITERATURA ˇ ˇ solární elektrárny [online]. Prague (CR) [11] Ing. Petr Rigoci. Plán rozmístení : Sunny Watt, s.r.o. [cit. 2010-05-04]. [12] European Union. The European Database of Daylight and Solar Radiation [online]. Mercier (Luxembourg) : Community Research and Development Information Service for Science [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: ˇ : Aldebaran Group for Astro[13] Aldebaran Group for Astrophysics, Slunce [online]. Prague (CR) physics. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW:
sunsystem/slunce.html> ˇ Archiv emisí stˇrednedobých ˇ [14] Ministerstvo financí CR. a dlouhodobých státních dluhopisu˚ [onˇ ˇ [cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW:
rde/xchg/mfcr/xsl/emise_sd.html> [15] András Rezessy. MNB Working papers [online]. Budapest (Hungary) : Magyar Nemzeti Bank [cit. 2010-08-12]. Dostupný z WWW: ˇ [16] Václav Veselý. Thesis Calculation. Prague (CR) : Author work [cit. 2010-08-12]. ˇ ˇ ˇ [17] Parlament Ceské republiky. Vládní návrh cˇ . 968 [online]. Prague (CR) : Parlament Ceské republiky. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW:
file=docu/predpisy/download/Z180-2005AJ.pdf> ˇ [18] EUR-Lex. Smernice evropského parlamentu a rady 2009/28/ES. [online]. Mercier (Luxembourg) : Publications Office of the European Union [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW:
0016:0062:cs:PDF> ˇ ˇ : CEZ, ˇ [19] CEZ. Regulované platby za dopravu elektˇriny [online]. Prague (CR) a. s. [cit. 2010-0504]. Dostupný z WWW:
domacnosti/elektrina-2009/basic/d-standard.html>

33

Seznam obrázku˚ 2.1 Vývoj úˇcinnosti fotovoltaických cˇ lánku˚ podle technologie[2]

. . . . . . . . . . . . .

5

ˇ 2.2 Primární celosvetové energetické zdroje (1973, 2007)[4] . . . . . . . . . . . . . . .

6

2.3 Graf produkce elektrické energie podle typu zdroje (2009)[5] . . . . . . . . . . . .

8

2.4 Graf nejnižší a nejvyšší vážené nákladovosti vyrobené energie (2008)[6] . . . . . .

9

2.5 Graf vývoje tržní ceny fotovoltaických modulu˚ (2010)[7] . . . . . . . . . . . . . . . .

10

2.6 Graf srovnání nákladu˚ na kWh fotovoltaika a jádro (2010)[8] . . . . . . . . . . . . .

10

ˇ v letech 2006 - 2010[9] . . . . . . . 2.7 Celkový výkon fotovoltaických elektráren v CR

12

ˇ ˇ 3.1 Mapa elektrického potenciálu optimálneˇ sklonených panelu˚ v CR[10] . . . . . . . .

17

3.2 Plán výstavby fotovoltaické elektrárny na pozemku.[11]

. . . . . . . . . . . . . . .

18

3.3 Profil produkce dodané do síteˇ v kWh[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

ˇ cní variaˇcní koeficient výkonu[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Mezimesíˇ

21

3.5 Meziroˇcní variaˇcní koeficient výkonu[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21

3.6 Kalkulace výkonu[16] ˚

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22

ˇ 3.7 Základní nastavení modelu a promenné[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23

ˇ 3.8 Amortizaˇcní schéma bankovního úveru[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

3.9 Odpisový plán dlouhodobých aktiv[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

3.10 Investiˇcní náklady s cˇ asovým rozlišením[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

3.11 Provozní náklady s cˇ asovým rozlišením[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27

ˇ 3.12 Graf pomerného zastoupení jednotlivých druhu nákladu[16] ˚ . . . . . . . . . . . . .

27

ˇ 3.13 Výnosy, náklady, úmor a základ dane[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

ˇ hospodáˇrský výsledek, CF a ukazatele[16] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.14 Dane,

29

34

Seznam tabulek 3.1 Harmonogram projektu Stella s dobou trvání jednotlivých kroku˚ . . . . . . . . . . .

35

19