BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Zahraniční obchod s osivem hordeum sativum s Ukrajinskou republikou. Autor: Jiří Doležal

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Zahraniční obchod s osivem hordeum sativum s Ukrajinskou republikou

Autor: Jiří Doležal Vedoucí práce: doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc. V Brně 19.5.2008

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Zahraniční obchod s osivem hordeum sativum s Ukrajinskou republikou“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně 19. května 2008

Jiří Doležal

3

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc., za cenné rady a odborné vedení, které mi v průběhu zpracování práce poskytl, a Ing. Janu Doležalovi, za informace, podklady a materiály nezbytné pro dokončení této bakalářské práce.

4

Abstrakt

Bakalářská práce „Zahraniční obchod s osivem hordeum sativum s Ukrajinskou republikou“ přibližuje možnosti práce s touto komoditou. Teoretická část popisuje základní informace týkající se plodiny ječmene, definuje pojmy týkající se zahraničního obchodu, stručně charakterizuje Ukrajinskou republiku a možnosti obchodování v tomto státě. Praktická část obsahuje činnost firmy obchodující s osivem hordeum sativum na Ukrajině, podmínky vývozu plodiny do tohoto státu a výsledky zahraničního obchodu s ječmenem.

Klíčová slova: ječmen jarní, osivo, zahraniční obchod, Ukrajina, podmínky obchodování.

Abstract

Bachelor work “Foreign trade in seed for sowing hordeum sativum with Ukraine” describes options of work with this commodity. Theoretical part describes the basic information which is concerned in farm plant barley, defines definitions dealing with foreign trade, briefly characterize Ukraine and options of trading in this country. Practical part includes company work with seed for sowing hordeum sativum in Ukraine, conditions of export of this farm plant into this country and results in foreign trade in barley.

Key words: spring barley, seed for sowing, foreign trade, Ukraine, conditions of trading.

5

OBSAH: 1

ÚVOD...................................................................................................................8

2

CÍL A METODIKA................................................................................................9

2.1

Cíl práce................................................................................................................................................... 9

2.2

Metodika.................................................................................................................................................. 9

3

CHARAKTERISTIKA HORDEUM SATIVUM ....................................................10

3.1

Současné a perspektivní uplatnění ječmene ....................................................................................... 10

3.2

Produkce ječmene v České republice .................................................................................................. 12

3.3

Popis vybraných odrůd jarního ječmene ............................................................................................ 15

3.4

Hodnocení jakosti sladovnického ječmene ......................................................................................... 16

4 4.1

5

ZAHRANIČNÍ OBCHOD S OSIVEM SLADOVNICKÉHO JEČMENE ...............20 Vymezení základních pojmů................................................................................................................ 20

GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA UKRAJINY..........................................23

5.1

Základní informace .............................................................................................................................. 23

5.2

Základní charakteristika hospodářství země ..................................................................................... 25

5.3 Perspektivní obory v zemi .................................................................................................................... 26 5.3.1 Zemědělsko – potravinářský sektor ................................................................................................... 26

6

PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ NA UKRAJINĚ ..................................................27

6.1

Ekonomika země ................................................................................................................................... 27

6.2

Obchodně politické předpoklady......................................................................................................... 28

6.3

Popis situace na ukrajinském trhu...................................................................................................... 28

6.4

Obchodní jednání a jeho zvyklosti ...................................................................................................... 30

6.5

Kritické faktory .................................................................................................................................... 31

6.6

Problémy a rizika místního trhu ......................................................................................................... 31

6.7

Korupce ................................................................................................................................................. 31

6.8

Postupy pro dovoz zboží na Ukrajinu ................................................................................................. 32

6.9

Zatížení dovozu zboží na Ukrajinu: .................................................................................................... 33

6

7

REALIZACE A VÝSLEDKY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU PODNIKU OSEVA 35

7.1

Představení podniku Oseva.................................................................................................................. 35

7.2

Pěstování jarního ječmene na Ukrajině .............................................................................................. 35

7.3 Práce firmy na Ukrajině....................................................................................................................... 36 7.3.1 Důvod výběru teritoria Ukrajiny k obchodování s ječmenem............................................................ 36 7.3.2 Zavedení nové odrůdy do registru...................................................................................................... 36 7.3.3 Popis práce s vybranou odrůdou ........................................................................................................ 37 7.4 Dovozní podmínky, smlouvy, dokumenty nezbytné pro dovoz osiva ječmene na Ukrajinu .......... 39 7.4.1 Dovozní podmínky osiva na Ukrajinu ............................................................................................... 39 7.4.2 Kontrakt ............................................................................................................................................. 39 7.4.3 Další dokumenty nezbytné pro vývoz na Ukrajinu ............................................................................ 42 7.4.4 Licenční smlouva ............................................................................................................................... 42 7.5

Ceny osiva ječmene jarního ................................................................................................................. 43

7.6

Problémy při práci na Ukrajině .......................................................................................................... 43

7.7

Vývoz ječmene jarního na Ukrajinu ................................................................................................... 44

8

ZHODNOCENÍ A ZÁVĚR...................................................................................49

9

POUŽITÁ LITERATURA....................................................................................52

10

SEZNAM PŘÍLOH ..........................................................................................54

7

1 Úvod Podnikání je samostatná soustavná činnost, která je prováděná vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku. K tomu využívají firmy a společnosti neustále nové postupy, výrobky a technologie, snaží se rozšířit svoji činnost do dalších oblastí tak, aby byl jejich výdělek co nejvyšší. Značnou perspektivu v nových oblastech obchodníci v posledních letech nacházejí v zemích bývalého Sovětského svazu. Ty se více než deset let po rozpadu tohoto státu začínají výrazně ekonomicky prosazovat. Jsou velkým lákadlem pro investory a firmy z celého světa. Ty dodávají do těchto východoevropských států finanční prostředky a nové technologie, přesunují sem části svých výrob a rozšiřují tak provozy. Vstup firmy na zahraniční trh s sebou však přináší nemalé komplikace a z toho plynoucí rizika. Daný subjekt se musí přizpůsobit místním poměrům, tradicím a zvyklostem, musí se naučit fungovat v nové oblasti a často překonat i počáteční neúspěchy, se kterými může být takové počínání spojeno. Jednou z perspektivních východoevropských zemí je i Ukrajina. Tento druhý největší evropský stát skrývá nesmírný potenciál zejména v oblastech zemědělství, potravinářství, stavebnictví, výroby dopravních prostředků, energetickém průmyslu, hutnictví, těžbě surovin, ekologii a v dalších odvětvích. Zejména v oblasti zemědělství má Ukrajina značný potenciál, který se zatím nepodařilo naplno využít. Každoroční zvýšení výnosů a rentabilit polních plodin je způsobeno nejen využíváním nejnovějších zemědělských strojů, ale i zaváděním nových odrůd polních plodin v zemi. Touto činností se rozhodla zabývat česká firma Oseva Eximpo Praha, s.r.o., která již od roku 1994 úspěšně působí na ukrajinském trhu, registruje zde a zavádí vysoce kvalitní, výnosné a rentabilní české a evropské odrůdy pšenice, hrachu, sóji, řepky a zejména ječmene jarního. Ukrajina má velký nedostatek kvalitního semenného materiálu této plodiny, která je zpracovávána a využívána zejména ve sladovnickém průmyslu. Toto odvětví je na ukrajinském trhu v posledních letech ve velkém rozkvětu, kvalitního a odrůdově čistého materiálu pro sladovny je však tamějších podmínkách stále nedostatek.

8

2 Cíl a metodika 2.1 Cíl práce Cílem práce je přiblížit obchod s hordeum sativum, popsat základní pojmy týkající se zahraničního obchodu, představit Ukrajinu z geografického hlediska a jako potencionálního obchodního partnera a ukázat na možný průběh obchodování s ječmenem jarním s ukrajinskými obchodními partnery.

2.2 Metodika V prvních částech práce jsem se pokusil charakterizovat hordeum sativum, popsat její základní vlastnosti, využití, rozsah pěstování v České republice, popsat vybrané odrůdy a přiblížit kritéria, které musí ječmen splňovat, aby mohl být uváděn jako sladovnický. V dalších částech jsou základní pojmy, které se týkají obchodu, popř. zahraničního obchodu, a stručná charakteristika Ukrajiny. Nezbytnou součástí, na kterou nesmí firma při zahraničním obchodě zapomenout, je specifika trhu, na který vstupuje. O Ukrajině a dalších zemích bývalého Sovětského svazu tato podmínka platí dvojnásob. Již mnoho velkých a světově známých firem musela z tohoto důvodu tamější teritoria opustit. Proto v dalších části hodnotím nejen ekonomiku země, obchodně politické předpoklady a popis situace na ukrajinském trhu, ale hlavně se snažím čtenáři přiblížit specifika obchodování na Ukrajině, jejich jednání a zvyklosti, rizika a hlavně korupci. V další části práce je popsána již samotná práce firmy Oseva Eximpo Praha s.r.o., která na trzích východní Evropy již řadu let působí, obchodní podmínky a dokumenty nezbytné pro vývoz osiva ječmene jarního na Ukrajinu a také hodnocení vývozu této plodiny z České republiky na Ukrajinu. V závěru celou práci hodnotím, zejména pak splnění cíle a přínos, který dalo její vypracování mně osobně.

9

3 Charakteristika hordeum sativum Ječmen patří k hospodářsky významným plodinám. Je to jednoletá jarní nebo ozimá obilovina, některé plané druhy mohou být i víceleté. Rozsahem pěstování i produkce je čtvrtou nejrozšířenější plodinou na světě, v České republice je po pšenici druhou nejrozšířenější obilovinou. Ječmen setý se řadí mezi nejstarší obiloviny. Jako poživatina byl pěstován ve starověku, v Egyptě z něj již v té době vařili pivo. Ječná kaše byla v té době naprosto běžným jídlem, dokonce se používala i jako oběť bohům. Z ječmene vytvořené odvary také posilovaly při sportovních kláních v aréně gladiátory. Jeho užití bylo též jako náhradní výživa kojencům, posilující prostředek pro rekonvalescenty a těžce nemocné. Později však byl ječmen nahrazován pšenicí, hlavně díky jejím senzorickým vlastnostem. Zůstal jen ve výživě chudších vrstev. Dnes je jednou ze základních potravin na Blízkém východě. V Evropě a USA se užívá převážně na výrobu pivovarského a lihovarského sladu. Většina produkce se však užívá ke krmným účelům. Co se týče dalšího využití ječmene, tak nejznámějším produktem z něho vytvořeným jsou zřejmě ječné kroupy a krupky, které se přidávají do různých druhů jídel. Kromě nich se produkují také ječné celozrnné vločky, lupínky a ječná mouka. Ta se může přidávat do těstovin, knedlíků, zavářek, kroket, omáček, cukrářských výrobků, pudinků a krémů. Z ječmene se díky malému obsahu lepku nedělá chleba, používá se však na pečení nejrůznějších druhů placek. Ječné zrno je především zdrojem sacharidů (75 - 85 %) a bílkovin (11 - 13 %), v menší míře pak tuků (cca 2 - 3 %) a dalších látek. Důležitý je i obsah vitaminů, zejména skupiny B a E, kyseliny pantotenové nebo minerálních látek. Díky vysokému obsahu vitamínu B5 chrání před záněty kůže a zabraňuje šedivění vlasů.Ječná výživa působí velmi příznivě v prevenci závažných civilizačních onemocnění. Kladné působení ječmene bylo dokázáno i v ovlivnění vředových žaludečných chorob nebo ve snížení výskytu kardiovaskulárních a rakovinových onemocnění. Co se týče pěstování, náročnější je ječmen jarní než ozimý. Vhodnou předplodinou pro ječmen jsou luskoviny nebo pšenice, pro sladovnický ječmen to jsou převážně okopaniny, nejlépe pak cukrová řepa.

3.1 Současné a perspektivní uplatnění ječmene Postavení ječmene v České republice již nelze považovat z hlediska jeho uplatnění pouze jako surovinu pro výrobu sladu. V tom sice bude i v budoucnu největší význam

10

ječmene z hlediska pěstitelského, šlechtitelského i výzkumu, ale ne tak výrazný, jako tomu bylo v letech předcházejících. Zrno ječmene také se používá jako kvalitní komponent pro výrobu krmných směsí. Ke krmným účelům se využívá okolo 70% z celkové produkce. Stále se však ve výzkumu hledají odpovídající jakostní ukazatele zrna, které by vyhovovaly požadavkům pro krmení zvířat. Krmivářským postupům se ale musí přizpůsobit i pěstitelské, které jsou výrazně odlišné od postupů sladovnických, zvláště co se týče výběru odrůd a výživy porostů. S rostoucím objemem informací, které se týkají cereální výživy obyvatelstva, se začíná také zvyšovat poptávka po ječmeni potravinářském. Výzkum již přinesl řadu nesporných důkazů o jeho významu pro racionální a zdravou výživu. Pro průmyslové využití se s ječmenem počítá, vedle tradiční výroby speciálních lihovin, škrobu, kosmetických a farmaceutických přípravků, také s využitím ethanolu v energetickém (lihobenzinovém) programu. Celá šíře využití ječmene jako významné obiloviny v současnosti a v budoucnosti nastane díky jeho využití v medicíně, při tvorbě nových druhů obilovin, nových potravinářských výrobků a doplňků. V současné době jsou rozlišovány tyto směry využití ječmene:


Ječmen sladovnický – u nás doposud převažuje jarní forma této plodiny, v Evropě to je již ovšem ozimá. O zařazení ječmene jako sladovnického rozhoduje řada specifických požadavků, které jsou od zpracovatelů surovin. Hlavní podmínkou je obsah bílkovin, beta-glukanů, podíl předního zrna, klíčivost a další. Sladovnickou jakost ovlivňuje zejména počasí, půda a agrotechnika. Důležitý je i vliv odrůdy.




Ječmen krmný – jsou zde zahrnovány víceřadé i dvouřadé formy a to jarní i ozimé. U krmeného ječmene je požadován vysoký obsah bílkovin, esenciálních aminokyselin, škrobu a nižší koncentrace beta-glukanů.




Ječmen průmyslový – využití ječmene k technickým účelům je zatím velmi nízké. Jedná se především o výrobu ethanolu z ječmene jako náhradní plodiny za poškozené ozimé druhy. Nabízí se však speciální využití i ve škrobárenství.




Ječmen pícninářský – v posledních letech je opět aktuální jeho využití jako krycí plodiny pro víceleté pícniny, kterými jsou například vojtěška, jetele, trávy. Jeho využití můžeme také najít jako senáž, popřípadě v sušení a granulování.




Ječmen potravinářský – využívaný je především k výrobě potravin. Uplatňuje se zde účinnost beta-glukanů na snižování hladiny cholesterolu v krvi. Vhodné jsou také odrůdy s vyšším obsahem dietní vlákniny. Tradičně slouží k výrobě krup, krupek, na 11

ječnou mouku, k výrobě vloček a dalších výrobků, mezi nimi i farmaceutických. V poslední době jsou do České republiky dováženy i výrobky a potravinové doplňky, které se získávají ze zelených částí mladých rostlin.

3.2 Produkce ječmene v České republice V následujících tabulkách je zobrazena celková produkce ječmene v lezech 1996, produkce v jednotlivých oblastech České republiky v roce 2007 a vývoj cen sladovnického a krmného ječmene.

Tabulka č. 1: produkce jarního ječmene v České republice v jednotlivých letech Rok

Sklizeň

Výnos

tis. t

Index v %

tis. ha

Index v %

t/ha

Index v %

1996

1750

100

448

100

3,90

100

1997

1820

104

489

109

3,72

95

1998

1368

78

391

87

3,49

89

1999

1473

84

379

85

3,89

100

2000

1068

61

353

79

3,03

78

2001

1271

73

339

76

3,75

96

2002

1284

73

345

77

3,72

95

2003

1763

100

451

100

3,91

100

2004

1735

99

353

79

4,91

126

2005

1646

94

397

89

4,15

106

2006

1513

86

426

95

3,55

91

2007 (k

1382

79

369

82

3,74

96

15.7.) Zdroj: Ječmenářská ročenka 2008

Tabulka č. 1 poskytuje informaci o rozsahu sklizňových ploch, celkové sklizni a jejím průměrném výnosu. Z uvedených údajů, které jsou v letech 1996 – 15.7.2007 můžeme říci, že se celková úroda ječmene jarního v České republice snižuje. Z tabulky vyplývá, že pouze ve dvou letech za celé sledované období byla sklizňová plocha a množství větší nebo srovnatelné s rokem 1996, ze kterého v daných výpočtech vycházím. Hodnocení výnosu jednotlivých let je vyrovnanější, až na rok 2000 a 2004 nebylo kolísání výnosu větší než 11%.

12

Pokud bychom hodnotili rozptyl, pak v hodnocení celkové sklizně v tunách je nejvyšší mezi lety 1997 a 2000. Jeho hodnota je 752 tisíc tun. Největší rozdíl celkové sklizně v plochách je 150 tisíc hektarů. Při hodnocení výnosu v tunách na hektar je nejvyšší rozdíl mezi roky 2000 a 2004 a to 1,88 t/ha.

Tabulka č. 2: Sklizeň ječmene jarního podle jednotlivých krajů v roce 2007 Území, kraj

Plocha ha

Výnos

Podíl v

t/ha

%

Sklizeň

Odchylka

t

od

Podíl v %

průměru v% Česká republika

369177

100

3,44

100

1270345

100

Hl. město Praha

2113

0,001

3,53

3

7452

0,001

Středočeský

71536

19,38

3,50

2

250327

19,71

Jihočeský

29635

8

3,40

-1

100770

7,93

Plzeňský

19387

5,25

3,30

-4

64001

5,04

Karlovarský

5309

1,44

3,51

2

18628

1,47

Ústecký

28109

7,61

3,46

1

97334

7,67

Liberecký

5776

1,56

3,30

-4

19069

1,5

Královehradecký

13317

3,61

3,48

1

46357

3,65

Pardubický

21605

5,85

3,47

1

74926

5,9

Vysočina

46847

12,69

3,47

1

162427

12,79

Jihomoravský

55783

15,11

3,13

-9

174553

13,74

Olomoucký

40772

11,04

3,79

10

154690

12,58

Zlínský

12007

3,25

3,52

2

42214

3,32

Moravskoslezský

16981

4,6

3,39

-1

57597

4,53

Zdroj: Ječmenářská ročenka 2008

Tabulka č. 2 ukazuje podíl, jaký mají jednotlivé kraje na pěstování ječmene v České republice. Největší plochy této plodiny jsou v kraji Středočeském, nejmenší pak v okolí hlavního města Prahy a Liberce. Průměrný výnos je ve většině krajů srovnatelný, výjimkou je pouze Olomoucký kraj, kde je výnos o 10% vyšší a Jihomoravský kraj, kde dosahuje pouze 91% republikového průměru.

13

Tabulka č. 3.: vývoj cen sladovnického a krmného ječmene v jednotlivých obdobích Rok

Měsíc

Cena v Kč/t

Rozdíl

Sladovnický

Krmný

mezi

ječmen

ječmen

cenami ječmene

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Leden

3071

2245

826

Duben

3291

2464

827

Červenec

3547

2570

977

Říjen

4330

2765

1565

Leden

4475

2965

1510

Duben

4890

3436

1454

Červenec

4202

3110

1092

Říjen

4143

3178

965

Leden

4216

3267

949

Duben

4313

3358

955

Červenec

4096

2628

1468

Říjen

3971

2609

1362

Leden

3936

2637

1299

Duben

4089

2610

1479

Červenec

3797

2499

1298

Říjen

3688

2790

898

Leden

3798

3076

722

Duben

3968

3530

438

Červenec

3913

3217

696

Říjen

3700

2820

880

Leden

3663

2950

713

Duben

3600

2892

708

Červenec

3076

2683

393

Říjen

3127

2256

871

Leden

3114

2348

766

Duben

3231

2434

797

Červenec

3122

2431

691

Říjen

3344

2483

861

14

2007

Leden

3682

3136

546

Duben

4309

3300

1009

Červenec

4184

3442

742

3810,76

2856,93

953,83

Průměrná cena Zdroj: Ječmenářská ročenka 2008

Graf č. 1: vývoj cen sladovnického a krmného ječmene v jednotlivých obdobích

cena sladovnického a krmného ječmene 6000 5000

Kč

4000 3000 2000 1000

07 20

06 20

20

20

05

04

03 20

02 20

01 20

20

00

0

rok Sladovnický ječmen

Krmný ječmen

průměrná cena sladovnického ječmene

průměrná cena krmného ječmene

Zdroj: Ječmenářská ročenka 2008

3.3 Popis vybraných odrůd jarního ječmene Amulet - je poloraná sladovnická odrůda. Má vysoký až středně vysoký výnos předního zrna, rostliny jsou středně vysoké. Odrůda je odolná vůči poléhání, má střední odolnost proti napadení hnědou skvrnitostí, je však více náchylná k napadení padlím travním a rzí ječmene.

15

Bojos – je to polopozdní sladovnická odrůda, je vhodná pro výrobu českého piva. Má velmi vysoký až vysoký výnos předního zrna, jde o rostliny středně vysoké až vysoké, které jsou středně odolné vůči poléhání. Jejím rizikem je menší odolnost vůči napadení rzí ječmene. Jersey – jedná se o polopozdní sladovnickou odrůdu, která je sladovnami preferovaná. Její výnos předního zrna je nízký až středně vysoký. Je to odrůda vyššího vzrůstu se středně velkým zrnem. Náchylná je především k napadení rzi ječmene a hnědou skvrnitostí, má menší odolnost proti poléhání. Malz – tato polopozdní sladovnická odrůda, je hodně preferovaná sladovnami. Výnos předního zrna je středně vysoký, rostliny jsou středního vzrůstu, zrno středně velké, odrůda má menší odolnost proti napadení padlím travním a je méně odolná vůči poléhání. Poet – jde o polopozdní sladovnickou odrůdu, která má vysoký výnos zrna. Rostliny této odrůdy jsou středně vysokého vzrůstu, středně odolné vůči políhání a lámavosti stébel. Zrno je středně velké. Je odolný proti napadení padlím travním na listu, středně odolná proti napadení rzí ječnou. Sebastian – je polopozdní sladovnická odrůda, která má výběrovou sladovnickou jakost. Má vysoký výnos předního zrna, rostlina je nízkého vzrůstu, středně odolná vůči poléhání, je středně odolná proti napadení rzí ječmene, méně však proti napadení padlím travním. Tolar – jedná se o polopozdní sladovnickou odrůdu, která je velmi preferovaná pro výrobu českého piva. Má středně vysoký až vysoký výnos předního zrna, vzrůstem je středně vysoká až vysoká, středně odolná vůči poléhání. Její předností je odolnost proti napadení skvrnitostí, rizikem pak menší odolnost proti napadení padlím travním.

3.4 Hodnocení jakosti sladovnického ječmene Jakost sladovnického ječmene je posuzována podle ČSN 461100-5 „Ječmen sladovnický“. Za tento druh jsou považovány pouze ty odrůdy, které jsou zapsané ve „Státní odrůdové knize“ jako vhodné pro výrobu pivovarského sladu nebo odrůdy z dovozu, které ale svojí jakostí odpovídají domácím. Kvalita sladovnického ječmene je posuzována objektivními a subjektivními zkouškami. Mezi subjektivní zkoušky patří:


Barva zrna – slámově žlutá, pokud je zbarvení nežádoucí, svědčí to o nižší kvalitě a ovlivňuje to vzhled sladu.




Biologické poškození – pokud mají zrna hnědě zabarvenou část pluchy v okolí špičky, je to ukazatel výskytu plísní.




Jemnost pluchy - měla by být jemná až velmi jemná, její podíl z hmotnosti zrna tvoří 7-9%. 16




Přirozený lesk a vůně.




Porostlost ječmene – jedná se o zrna s viditelnými kořínky nebo klíčky, tedy se zřejmými známkami růstu.

Objektivní zkoušky jsou:


Podíl předního zrna (vyrovnanost) - podíl zrna nad sítem 2,5mm, optimum 90%. Stanovuje se proséváním ječmene na sítech s otvory o velikosti 2,5 x 22mm a 2,2 x 22mm. Hmotnostní podíl na sítě 2,5mm se označuje jako přední zrno, propad pod sítem 2,2mm jako odpad.




Celkový odpad – sem se řadí propad pod sítem 2,2mm a zlomky, příměsi a nečistoty v podílu nad síty 2,2 a 2,5mm. Poškozená zrna jsou buď bez pluch, mechanicky poškozená, zapařená, poškozená sušením. Mezi neodstranitelné příměsi jsou považovány zrna ostatních obilovin. Zelená zrna -

jedná se o zrna z pozdě

vytvořených odnoží, která ještě nejsou dozrálá.


Objemová hmotnost – hodnotí se poměr hmotnosti zrna k objemu (600 - 720g.l-1).




Hmotnost tisíce semen – závislá zejména na ročníku a odrůdě, neměla by však klesnout pod 40g




Moučnatost – jedná se o charakter endospermu (moučnatý, polosklovitý, sklovitý)




Vlhkost – její optimální hodnoty by se měly pohybovat mezi 12-14%.




Klíčivost a energie klíčení – je považován jako rozhodující faktor ukazatele kvality. Nízká klíčivost totiž negativně ovlivňuje všechny ostatní kvalitativní parametry sladu. Energie klíčení bývá stanovována jako procentní podíl vyklíčených obilek v průběhu 72 hodin.




Obsah škrobu v sušině – ukazatel by se měl pohybovat mezi 63-64%, pozitivně se projevuje na extraktivnosti sladu.




Obsah dusíkatých látek – optimální hodnota se pohybuje kolem 10,8%, neměla by překročit 11,5%. Výrazný vliv na ukazateli má však ročník a agrotechnika.

Hodnoty jakostních ukazatelů ječmene sladovnického (ČSN 46 1100-5) Jakostní ukazatele

Základní jakost (%)

Závazná jakost (%)

Vlhkost

15

Nejvíce 16

Podíl zrna nad sítem 2,5 x 2,2mm

90,0

Nejméně 70,0

Zrna poškozená

2,0

Nejvíce 5,0

Zrna se zahnědlými špičkami

2,0

Nejvíce 6,0

Zrna porostlá

0,0

Nejvíce 0,5

17

Celkový odpad, z toho:

3,0

Nejvíce 7,0

Neodstranitelná příměs:

-

Nejvíce 1,0

Zelená zrna:

-

Nejvíce 1,0

Klíčivost

98,0

Nejméně 92,0

Obsah N látek (N x 6,25)

11,0

Nejvíce 12,5

Barva zrna

Světle žlutá

Žlutá, i méně vyrovnaná

Plucha

Jemně vrásčitá

I méně jemně vrásčitá

Ukazatel sladovnické jakosti (USJ) – hodnotí kvalitu jednotlivých odrůd. Úroveň jednotlivých znaků je rozdílem je výsledkem interakce mezi genotypem a prostředím, je rozdíl mezi jakostí odrůdy a jakostí konkrétní partie. Znaky jsou hodnoceny stupnicí 1-9, jednotlivé výpočty hodnot sladovnické jakosti jsou podle vzorce, srovnání probíhá podle kontrolních odrůd). Za sladovnické odrůdy jsou považovány ty, které mají podle USJ 49bodů, méně než 4 mají nesladovnické odrůdy.

Váha znaků a jejich rozpětí (princip konstrukce USJ) Znak

Rozpětí

Váha

BZ (%)

Obsah bílkovin

10,7 – 11,2

0,01

Ex (%)

Extrakt v sušině sladu

80,9 – 82,5

0,25

RE (%)

Relativní extrakt

37 – 41

0,25

KČ

Kolbachovo číslo

39-44

0,10

DM (jWK)

Diastatická mohutnost

200-280

0,10

DSP (%)

Dosažitelný stupeň prokvašení

79-82

0,10

Fri (%)

Friabilita

79-86

0,10

Bgl (mg.l-1)

Obsah beta-glukanů ve sladině

150-200

0,10

Česká

republika

je

tradičním

výrobcem

sladu.

Vyprodukované

množství

v jednotlivých letech má rostoucí tendenci, od roku 1993 můžeme vidět až 25 procentní nárůst. Většina sladu je u nás i zpracovávána, část je použita na export do dalších zemí.

Tabulka č. 4: Výroba sladu v České republice v jednotlivých letech Rok

Množství vyrobeného sladu v tunách 18

Index v %

1993

416000

100

1994

414000

99

1995

453000

109

1996

416000

100

1997

434000

104

1998

424000

102

1999

423000

102

2000

475000

114

2001

436000

105

2002

452000

109

2003

480000

115

2004

511000

123

2005

516000

124

2006

521000

125

2007 (k 30.6.)

266000

64

Zdroj: Ječmenářská ročenka 2008

19

4 Zahraniční obchod s osivem sladovnického ječmene 4.1 Vymezení základních pojmů Obchod - podnikatelská aktivita nákupu a prodeje zboží bez jeho pozměňování. Může být poskytování za peníze nebo v podobě tzv. kompenzačního obchodu, což je celá řada transakcí, které nepotřebují peníze vůbec (barter) nebo jsou prováděny formou protinákupů. Směna – je principem obchodování. Je definována jako „historická forma výměny výrobků zprostředkovávaná mezi jednotlivými výrobci oddělenými dělbou práce a soukromým vlastnictvím výrobních prostředků. Jevovým projevem směny je koupě a prodej, avšak rozdíl je dále v tom, že se mění vlastnictví prodávaných produktů, přičemž změna vlastnictví musí být mezi podnikateli výslovně dojednána.“1 Toto vlastnictví přechází v maloobchodě automaticky. Transakce – navazuje na směnu. Představuje uskutečnění sjednaného obchodu. Jedná se prakticky o uskutečněnou směnu mezi dvěma subjekty za určitých podmínek. Transfer – jednostranný vztah, pod nímž se zpravidla rozumí převod peněz od smluvních partnerů. Kontrakt – je označován v zahraničním obchodě jako kupní smlouva. Smlouva – „je ujednání jako výsledek shodného projevu vůle jednajících stran, v níž se prodávající zavazuje předat kupujícímu předmět kontraktu podle ujednaných podmínek a umožnit kupujícímu převést na kupujícího vlastnické právu předmětu smlouvy. Kupující se zavazuje předmět smlouvy převzít a uhradit kupní cenu.“2 Cena – je směnná hodnota statku, služby, tj. protihodnota potřebná pro získání zboží nebo služby ve směně. Obvykle se vyjadřuje peněžitou částkou, kterou je třeba při získání zboží (služeb) zaplatit za jednotku množství. Pojem cena zahrnuje též zvláštní druhy odměňování, jako např. mzdu, kurz, úrok, nájemné. Podle pojetí anglické klasické školy (David Ricardo) je cena statku určená tím, kolik práce bylo vynaloženo k jeho výrobě. Zahraniční obchod – „představuje směnu zboží mezi dvěma suverénními státy. Rozhodující je, že zboží překračuje hranice státu. Spojuje hospodářství státu s hospodářstvím celosvětovým. Význam a úloha zahraničního obchodu je dána celospolečenskými činiteli a úrovní (vlivem) přírodních podmínek (přírodní a celospolečenské podmínky rozhodují o tom, které produkty se budou na zahraničním obchodě směňovat).“3 Na zahraničním obchodě jsou

1

doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc., (2008), přednášky Obchodní operace II. doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc., (2008), přednášky Obchodní operace II. 3 doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc., (2008), přednášky Obchodní operace II. 2

20

závislé zejména malé státy, které jsou průmyslově vyspělé a mají specializovaný průmysl nebo zemědělství. Hlavními důvodu obchodu mezi jednotlivými zeměmi jsou zejména rozdíly v surovinovém bohatství, klimatických nebo půdních podmínkách. Dalšími faktory jsou potom podmínky pro rozvoj určitého odvětví nebo reakce na situaci v daném státě. Funkce obchodu: 1. transformační – dovoz strojů, zařízení a technologií, což umožňuje státu dosahovat vysoké kvality a konkurenceschopnosti na zahraničních trzích 2. transmisní = přenos síly – jedná se o dovoz informací ze zahraniční do dané země 3. spotřební – dovoz spotřebního zboží kvůli rozšíření trhu Zapojení zahraničního obchodu do ekonomiky země

Import

Tuzemská výroba

Zdroje k celkovému užití

Výrobní spotřeba

Bilanční rovnováha

Konečná spotřeba

Export

Obchodní bilance – výsledek rozdílu vývozu a dovozu. Základem údajů je celní statistika, jednotlivá hodnotová vyjádření objemů vývozu a dovozu se opírají o celní hodnotu deklarovaného zboží. Bilance může být kladná nebo záporná, rozdíl je pak označován jako saldo. Obrat zahraničního obchodu – jedná se o součet exportu a importu Podpora zahraničního obchodu – významným regulátorem v tomto odvětví bývá zejména stát, který se často snaží podporovat export a omezovat import. Jednotlivé podpory mohou být ve formě peněžní, v rámci nejrůznějších dotací nebo prémií, nepeněžní, za něž se považují například slevy na poplatcích z exportu nebo administrativní výdaje, nebo refundací, což je zpětné vrácení peněz na požádání. Nástroje obchodní politiky - jedná se o různá opatření vlády, kterými se snaží podle potřeby podporovat nebo omezovat export. V rámci Evropské unie je přímá podpora exportu

21

zakázána, proto jsou používány tarifní nástroje v podobě cel nebo netarifní nástroje, což jsou nejrůznější administrativní opatření. Nejvýznamnějším nástrojem obchodní politiky je clo. Jedná se o veřejnou dávku, která je vybíraná jednorázově za zboží, které přechází přes hranici státu.“4 Je to nejstarší ochranné opatření v obchodě, je to nepřímá daň a částečně i poplatek. Jednotlivá cla můžeme třídit podle: 1. účelu zdanění a. fiskální – vyskytuje se u druhů zboží, které jsou zatíženy spotřební daní b. protekcionalistické – jsou tvořena celou skupinou cel za účelem ochrany trhu 2. pohyb zboží a. dovozní – jsou nejrozšířenější, jsou zdrojem prostředků a ochráncem trhu b. vývozní – u nás nejsou zavedena c. průvozní – ty však již byly zrušeny Madridskou smlouvou roku 1922

4

doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc., (2008), přednášky Obchodní operace II.

22

5 Geografická charakteristika Ukrajiny 5.1 Základní informace Ukrajina leží ve východní Evropě, je to země hraničící s Ruskem na východě, s Moldavskem a Rumunskem na jihozápadě, s Maďarskem, Slovenskem a Polskem na západě a Běloruskem na severu. Jižní hranici země tvoří Černé a Azovské moře. Nezávislost získala Ukrajinská republika roku 1991 po rozpadu Sovětského svazu. Hlavním městem je Kyjev. Součástí Ukrajiny je i autonomní republika na poloostrově Krym. Většina území Ukrajiny náleží do mírného klimatického pásu, převládajícím podnebím je kontinentální, na malé části území mezi Krymskými horami a Černým mořem je podnebí subtropické. Povrch tohoto státu je tvořen převážně vysočinami a pahorkatinami, na jihu země se rozkládají četné rovinaté stepi. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země s nejvyšší horou Hoverla (2061m) a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova, jejichž nejvyšší vrcholy dosahují okolo 1500m. Většina ukrajinských řek patří do úmoří Černého a Azovského moře, malá část náleží k úmoří Baltského moře. Největší a nejvýznamnější řekou je Dněpr, která protéká zemí ze severu na jih a dělí ji na dvě části. Na východě země se nachází Severní Doněc, který je jedním z přítoků Donu, dalšími velkými řekami jsou Prut, Jižní Buh nebo Dněstr. Na celkové rozloze 603,7 tisíc km2 žije 464908195 obyvatel, hustota zalidnění je 78 obyvatel na km2. 68% z nich žije ve městem. Ukrajina byla v minulosti tradičně venkovskou zemí, počet městského obyvatelstva se výrazně zvýšil až ve 20.století. Celkový počet obyvatel v současné době klesá. Na vině je nejen nízká porodnost, ale i negativní migrační saldo. Hlavním a současně i největším městem Ukrajiny je Kyjev s více jak 2,5 milióny obyvatel.6 Téměř 1,5 milionu obyvatel dosahuje Charkov, milionová města jsou i Dněpropetrovsk, Oděsa a Doněck. Republika je rozdělena celkem na 27 správních celků. Jedná se o 24 oblastí, autonomní republiku Krym7 a dvě města se zvláštním statutem – Kyjev (hlavní město Ukrajiny) a Sevastopol, který nespadá pod Krymskou republiku. Oficiálním jazykem je ukrajinština8, po celé Ukrajině se však bez problému domluvíte rusky, hlavně v jižních oblastech, kde je tato řeč de facto „druhým úředním jazykem“. 5

Údaj k 1.7.2007 Údaje z roku 2005 7 Hlavní město Simferopol 6

23

Většina obyvatel (77,8%) se hlásí k ukrajinské národnosti, 17,3% obyvatel jsou národnosti ruské, dalšími národnostmi žijícími na Ukrajině jsou Rumuni, Moldavané, Bělorusové, krymští Tataři, Bulhaři, Poláci, Židé, Maďaři, Aménové, Tataři a spousty dalších, jejich procentní podíl však nedosahuje jednoho procenta. Okolo 60% obyvatel Ukrajiny se označuje za věřící. Nábožensky více založen je západ země, v průmyslovým oblastech má však silnou pozici ateismus. Z náboženství převládá pravoslavné křesťanství, dále je ve větší míře rozšířeno řeckokatolické vyznání, méně časté je pak vyznání římskokatolické. Menšinovými náboženstvími s letitou tradicí jsou zde i judaismus, který byl na Ukrajině rozšířen hlavně ve středověku, nebo islám, který je hojně rozšířen na Krymském poloostrově. Ukrajina je republika, pravomoci jsou rozděleny téměř rovnoměrně mezi prezidentem a parlamentem. Prezident9 je volen přímo na dobu pěti let. Parlament Ukrajiny je jednokomorový, skládá se ze 450 zastupitelů a volen je také na 5 let. Parlament má za úkol také volit a odvolávat premiéra země10. Ukrajina se dlouhá léta politicky nepřikláněla ani na stranu Západu ani na stranu Východu. Od přelomu tisíciletí se však již výrazně kloní k politice EU, vztahy mezi unií a Ukrajinou jsou vymezeny Akčním plánem a Dohodou o partnerství a spolupráci, které vyprší sice již v roce 2008, měly by však být nahrazeny novými dokumenty. Podle předběžných předpokladů a odhadů se očekává vstup Ukrajiny do Evropské unie kolem roku 2020. Ukrajina nemá klasickou síť dálnic, často však zde můžeme najít rychlostí silnice, jako například z Kyjeva do Lvova a Oděsy, které by měly napomáhat k překonání velkých vzdálenostních rozměrů. Kvalita vozovek však ani zdaleka není taková jako ve většině evropských zemích. Ve městech je hojně využívána městská hromadná doprava, ať již jsou to tradiční maršrutky11, trolejbusy12 nebo metro. Na Ukrajině je relativně hustá a kapacitní železniční síť. Ve většině velkých měst v zemi je letiště, největší je mezinárodní Boryspil v Kyjevě13. V přímořských městech jako je Oděsa, Sevastopol, Kerč nebo Mariupol jsou velké a významné přístavy. 8

Kromě Krymu, kde je úředním jazykem také ruština V současné době je jím Viktor Juščenko 10 Tím se po politické krizi v dubnu 2007 a předčasných volbách 30.září 2007 stala po dlouhém vyjednávání Julie Tymošenková. Blok Julie Tymošenko se sice umístil s 31% ve volbách až na druhém místě za Janukovyčovou Stranou regionů (34%), společně s Juščenkovou Naší Ukrajinou však vytvořili koalici a budou mít v parlamentu těsnou většinu. 11 Tradiční a velmi rozšířený druh veřejné dopravy v zemích bývalého Sovětského svazu. Jsou to zpravidla malé autobusy, které jezdí na stanovené trase, avšak v nepravidelných intervalech. Zpravidla totiž opouštějí zastávku až poté, kdy je plně obsazena. 12 Trolejbusová síť mezi městy Simferopol, Alušta a Jalta na poloostrově Krym je nejdelší trolejbusová trať světa. Celý úsek je dlouhý 86km. 13 Je vzdálený od Kyjeva asi 30km, trasa Kyjev-Boryspil je jediný úsek na Ukrajině, který se spojen dálnicí. 9

24

Ukrajina je členem většiny významných mezinárodních organizací včetně OSN, Rada Evropy, OBSE, UNESCO a řady dalších. Peněžní jednotkou je od roku 1996 hřivna. Dělí se na 100 kopějek. Emitovány jsou bankovky v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 a 200UAH a mince v hodnotách 1 UAH a 1, 2, 5, 10, 25 a 50 kopějek. Pokud by chtěl český občan cestovat na Ukrajinu, nepotřebuje žádné víza. Dne 31.3.2005 totiž podepsal ukrajinský prezident výnos o dočasném zavedení bezvízového režimu pro občany členských zemí EU, Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví. V souladu s ním byl tak od 1.5.2005 zaveden bezvízový způsob vstupu občanů těchto zemí na Ukrajinu na souhrnnou dobu do 90 dnů. Pokud by délka pobytu byla větší než 90 dnů, musí mít občané příslušných států patřičná ukrajinská víza.

5.2 Základní charakteristika hospodářství země V rámci bývalého Sovětského svazu byla ukrajinská ekonomika druhou nejrozvinutější a největší. Přechod na tržní hospodářství byl však pro Ukrajinu velmi krutý a bolestný. Zemi postihla hyperinflace, podniky končily s výrobou, často probíhalo mnoho ne příliš průhledných privatizací podniků. V roce 1996 byla zavedena měna Ukrajinská hřivna14, ekonomickou situaci země alespoň částečně stabilizovala. Ukrajinské hospodářství sice v prvních letech 21. století zaznamenalo poměrně rychlý a stabilní růst, tyto výsledky však mohou pouze zakrývat určité přetrvávající problémy. Hospodářství země totiž nadále nese znaky postsovětské ekonomiky, velká orientace je především na obory s nízkou přidanou hodnotou a převahou těžkého průmyslu. Státy, se kterýma Ukrajina nejvíce obchoduje a spolupracuje, jsou země EU, Rusko a Turecko. Ukrajina je velmi bohatý stát na nerostné suroviny, v minulosti byl díky tomu jedním z pilířů sovětské ekonomiky. Nejdůležitější je těžba černého uhlí v oblasti Donbasu15. Ta je zároveň největším průmyslovým regionem země. Až 200 milionů tun uhlí a 50 milionů tun oceli se zde každoročně vytěží a vyrobí. Dalšími velkými průmyslovými městy na Ukrajině jsou Dněpropetrovsk, Záporoží a Mariupol, významný je zde zejména strojírenský, chemický a potravinářský průmysl. Na Ukrajině můžeme také najít četná naleziště železné, magnetické a uranové rudy, chrómu, titanu, niklu, bauxitu, fosfátů, ropy, soli, rašeliny, síry, manganu nebo grafitu.

14

1UAH = 3,296Kč – údaj ČNB z 5.03. 2008 Je to rozsáhlý těžební a průmyslový region ve východní Ukrajině, žije zde více jak 8 milionů obyvatel, hlavními centry jsou města Doněck a Luhansk. 15

25

Na většině území země se nacházejí velmi kvalitní černozemní půdy. Obděláváno je jí téměř 60%. Hlavními zemědělskými produkty jsou ječmen, pšenice, brambory, kukuřice, cukrová řepa, slunečnice, maso a mléčné výrobky. Z chovu převažují hlavně prasata a skot, významný je zde rybolov. Zejména v jižních oblastech Ukrajiny na území Krymu je také hojně rozšířeno vinařství. Důležitou zásobárnou dřeva jsou pak Karpaty. Pokud bychom chtěli hodnotit Ukrajinu z hlediska hospodářství jednotlivých regionů, nabízí se nám možnost rozdělení na bohatý střed, jih a východ země, kde se soustřeďuje většina průmyslu, a na chudý západ země, kde převládá zemědělství.

5.3 Perspektivní obory v zemi Ukrajina je pro podnikatele velmi zajímavou destinací a můžeme zde najít spoustu oborů, kde je možno najít uplatnění. Jedná se zejména o tradiční odvětví jako jsou dopravní prostředky nebo zařízení pro energetiku. Je zde však také celá řada nových a velmi perspektivních oborů zejména v oblasti zemědělství a potravinářství, stavebnictví, hutnictví a těžby surovin, nábytkářského průmyslu, ekologie a dalších.

5.3.1 Zemědělsko – potravinářský sektor Potravinářství se řadí se 20% průmyslové výroby k jednomu ze základních odvětví na tamějším trhu. Považuje se zejména za významný vývozní artikl, kdy produkty z této oblasti jsou vyváženy do více než 25 zemí světa. Až 30% všech investic však v současné době směřuje do tohoto sektoru výroby a tudíž se dá očekávat i zde značný nárůst. Ukrajina je odjakživa posuzována jako velmi významný zemědělský stát. Její přírodní podmínky nabízejí možnosti pro pěstování velmi velkého množství různých zemědělských komodit. Značný rozvoj je vidět hlavně ve výrobnách jako jsou mlékárny, cukrovary, masokombináty, pekárny, konzervárny, mrazírny, ale i výrobě alkoholických i nealkoholických nápojů. Značné nedostatky a většina investic v této oblasti tak plyne hlavně do strojů a materiálů vedoucích k přípravě potravin jako jsou zařízení pro mlýnský průmysl a zpracování obilovin, k výrobě nápojů nebo na balení. Čím dál častěji se zde objevuje poptávka po lepších zemědělských službách, které by mělo vyšší přidanou hodnotu. Jedná se pak zejména o elitní osiva dovážená ze zemí Evropské unie.

26

6 Podmínky obchodování na Ukrajině 6.1 Ekonomika země Hned po Rusku je Ukrajina druhou největší evropskou zemí. V roce 1991 získal stát nezávislost, od té doby prošla její ekonomika celkem dramatickým vývojem. Přechod z centrálně plánované politiky na tržní ekonomiku nebyl vůbec snadný. Pro Ukrajinu jsou hlavními pilíři hospodářství zemědělství, těžký průmysl a příjmy z tranzitu ropy a zemního plynu. V průběhu 90. let však nemohla ekonomika nastolit vzrůstající trend, naopak dlouho se vzpamatovávala z šoku po rozpadu SSSR. Hlavním důvodem byly pozdě zaváděné reformy na Ukrajině. Až v roce 1998 nastal zlom. Od té doby vzrostl hrubý domácí produkt země o více než 50%, nejvíce to bylo v roce 2004, ve kterém vzrostl HDP o 12,1%. Z hlediska hospodářství byla pro zemi velice důležitá také oranžová revoluce, s ní totiž souvisí množství hospodářských reforem. Ukrajinská ekonomika prožívá v posledních letech výrazné oživení, tempo růstu ve státě bylo v roce 2004 vyšší než 10%. Tento nárůst pokračuje i v dalších letech, i když již nedosahuje tak vysokého přírůstku. Výrazně se zvýšily hlavně přímé zahraniční investice v zemi. Všechny tyto skutečnosti ukazují na to, že i přes časté a četné výkyvy ekonomika země disponuje velkým množstvím možností. Tuto skutečnost začínají čím dál častěji využívat zahraniční investoři, jejichž investice na Ukrajině již přesáhly hranici 17 miliard dolarů16. Pokud se jedná o hodnocení posledního období, tak v roce 2006 vzrostly investice ze zahraničí téměř čtyřnásobně oproti předchozímu období. Nejvyšší podíl na nich mají USA, Velká Británie, Německo a Rakousko. Překvapivý je i podíl Ruska, který nedosahuje ani hodnoty 5%. Většina výše zmíněných investic byla vložena do průmyslových podniků, dalšími zajímavými sektory pro zahraniční investory jsou i potravinářský průmysl, zpracování zemědělských výrobků, strojírenství a doprava. České investice k roku 2006 dosahovaly hodnoty 47 milionů dolarů. Nejčastěji byly použity v oblastech potravinářského, chemického a ropného průmyslu. Nastolený trend ve státě a ekonomická situace na Ukrajině dávají zahraničním i domácím firmám slibný předpoklad do budoucnosti. Některé zásadní reformy nových vlád v ekonomické oblasti ukazují na budoucí nárůst vývozu na tento trh. Pro české zboží je ve zdejším prostředí celá řada možností uplatnění, vždy však záleží na jednotlivé firmě, zda zvolí správný postup a dokáže se vyrovnat se specifiky místního trhu. Na Ukrajině se dokáží

16

Údaj k 1.4.2004

27

prosadit velké, střední i malé podniky bez ohledu na to, zda se jedná o pouhý export již hotových výrobků nebo přenesení výroby a kapitálové účasti do země. Velkým očekáváním pro zahraniční investory je plánovaný vstup Ukrajiny do WTO, což by značně mohlo přizpůsobit principy a pravidla obchodu, na které jsou státy zvyklé z ostatních států.

6.2 Obchodně politické předpoklady Základním smluvním dokumentem v obchodně ekonomické oblasti mezi EU a Ukrajinou je Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Ukrajinou, která byla podepsána dne 14.6.1994 a vstoupila v platnost dne 1.3. 1998. PCA17 je sjednávána na dobu deseti let, po jejím skončení bývá obvykle automaticky tato doba prodlužována. Organizace vytváří rámec pro politická jednání, stanovuje základní cíle v oblasti podpory investic, obchodu, ekonomiky, rozvoje a dalších odvětví. Jednotlivé zákony a ustanovení ohledně zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu obsahují množství závazků, které směřují Ukrajinu k přiblížení pravidlům EU a WTO18. Mezi Českou republikou a Ukrajinou existuje od 16.4.2004 Dohoda o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, která vstoupila v platnost 24.4.2006. Jejím základním cílem je hlavně posílit spolupráci státních a podnikatelských subjektů. Důležitým dokumentem pro dovozce a vývozce je i Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňových úniků v oboru daní z příjmu a majetku19.

6.3 Popis situace na ukrajinském trhu Ukrajinský trh a jeho prostředí je značně specifické a hodně odlišné. Dodavatelskoodběratelské vztahy i legislativa fungují na tamějším území jinak než jak jsme zvyklí z České republiky nebo dalších evropských zemí. Nejrůznější kontakty a doporučení zde hrají o mnoho větší roli než na co jsme zvyklí z našich končin, velmi důležitá je i znalost mentality místních lidí. Získání si důvěry druhé strany je pro uzavření obchodu nebo dohody naprosto nezbytné, zpravidla se však jedná o dlouhodobý, velmi nákladný a nestandardní proces. Hlavně díky těmto skutečnostem bývají začátky podnikání v tomto regionu velmi obtížné. 17

PCA – Partnership and Cooperation Agreement Všeobecná rada Světové obchodní organizace (WTO) formálně schválila přijetí Ukrajiny za nového člena. Ukrajina bude mít nyní šest měsíců na ratifikaci přístupových dokumentů, po níž se automaticky stane členem za 30 dní. Členství ve WTO by státu mělo otevřít nové možnosti exportu průmyslového i zemědělského zboží. Ukrajina se stala členem organizace po 14 letech jednání. 19 Smlouva ze 30.června 1997, vstoupila v platnost 20.dubna 1999 18

28

Dalšími možnými problémy, se kterými se firmy často setkávají při zakládání firmy na Ukrajině, jsou vysoké poplatky. Často však to nejsou oficiální platby. Ve zdejším regionu se s různými druhy „podpory“ v podobě úplatků setkáte téměř všude a často se jedná o nemalé částky. Tyto postupy pak často také napomáhají proti nejrůznějším druhům byrokracie a velkému množství povoleních, s čímž se při podnikání na Ukrajině hlavně zahraniční investoři nezřídka setkávají. Časté potíže také mohou působit při neznalosti domácích postupů problémy a předražení zboží při proclení. Pokud by se zahraniční firma rozhodla působit na ukrajinském trhu, obchodní zastoupení zde by ji mohlo vyjít orientačně na 3 – 5 tisíc Euro měsíčně. Vstupní poplatky se pak v případě společného podniku pohybují zhruba na úrovni 100000 Eur, pokud by se jednalo o vlastní podnik, bylo by to až 300000 Eur. Výhodou vývozu zboží na Ukrajinu může být pro české podnikatele dlouhá tradice obchodování s tímto státem, znalost trhu a partnerů. České zboží a služby mají často také velmi dobré renomé mezi zdejšími spotřebiteli a nabízené výrobky jsou často cenově i kvalitativně velmi příznivé pro zdejší trh. Nejčastějšími problémy stále zůstává fungování zdejšího trhu, ať je to platební schopnost, morálka práce či pochopení zdejšího trhu a získání povědomí o jeho fungování a praktikách. České podniky se také často setkávají s nedostatečnou kapitálovou vybaveností pro vstup na Ukrajinu. Tato země však nabízí velký potenciál ekonomického růstu. Ten mohou ještě zvýraznit některé strukturální reformy v zemi. Na Ukrajině přetrvává nenasycenost trhu. S tím souvisí i vysoká dynamika růstu dovozu. Obchodování s Českou republikou a dalšími státy Evropské unie bezesporu také prospívá zavádění pravidel, které jsou běžné a platné v zemích EU, stejně jako přebírání pravidel světového obchodu. V celé řadě odvětví jsou také zaváděny nové technologie, ať už se jedná o těžbu surovin, energetiku, těžké strojírenství, hutnictví a kovovýrobu, zemědělství a výrobu potravin nebo chemický průmysl. Značný postup je patrný i v rozvoji dopravní a telekomunikační infrastruktury. Výrazně se zlepšila i platební morálky místních firem, ale i v tomto ohledu jsou na Ukrajině stále za standardy známými ze zemí Evropské unie. Největším strašákem pro české podnikatele stále zůstává politická situace v zemi. I když v současné době vypadá stabilizovaná, je politická situace velmi nejistá. Na Ukrajině stále zůstává nedořešená situace kolem privatizace některých podniků. Častou překážkou v podnikání v zemi hlavně pro zahraniční investory je četná administrativa, která je nezbytná pro bezproblémové fungování firmy na Ukrajině a s tím spojené četné překážky při dovozu. 29

Mnoho úskalí přináší i často nedokonalá a nedořešená legislativa ve státě. S tím souvisí i mnohdy obtížná vymahatelnost práva a nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví. To často souvisí i se značnou mírou korupce v zemi. Pro zahraniční firmy způsobuje velké množství problémů i nekonvertibilní měna v zemi, proto na Ukrajině převažuje obchodování v zahraničních měnách, nejčastěji pak v eurech nebo amerických dolarech.

6.4 Obchodní jednání a jeho zvyklosti Jednotlivá jednání bývají často komplikovány různými byrokratickými omezeními, často probíhají velice složitě. Každé jednání pak vyžaduje cílevědomost a značnou trpělivost. Zpravidla bývá velice malá pravděpodobnost uzavření dohody hned při prvním setkání s partnerem. Jednání mohou velice ulehčit dlouhodobé osobní kontakty, popř. různá doporučení od jiných partnerů. Jednacím jazykem bývá zpravidla ukrajinština nebo ruština, záleží na oblasti země, ve které se nacházíme. Při případné neznalosti těchto jazyků je dnes na Ukrajině hojně rozšířená znalost angličtiny, zvláště u mladší generace lidí. Jednání v jiných jazycích probíhají pouze výjimečně. Nebývá často zvykem zahajovat schůze nebo jednání v brzkých ranních hodinách. Naopak Ukrajinci rádi spojují svoje obchodní schůzky s obědem, popř. večeří a často se pak tyto mohou velmi protáhnout. Proto je velmi často velmi obtížné rozvržení a naplánovaní vašeho programu. Nezřídka se také stane, že Váš obchodní partner dorazí se zpožděním. Pokud by se chtěla česká firma prosadit na zdejším trhu, je naprosto nezbytná účast na mezinárodních výstavách a různých předváděcích akcích. Mentalita místního obyvatelstva a obchodu to považuje jako nezbytnost. Samotný vstup na tento trh však není vůbec jednoduchý. Vzhledem k četným odlišnostem a zvyklostem od našich podmínek, může být často vybudování fungující společnosti nebo aspoň rentabilita nějakého obchodu velmi složitá. V České republice se i těmito problémy zabývá několik soukromých subjektů, které nabízejí své služby a pomáhají českých investorům ke vstupu na ukrajinský trh. Tyto firmy poskytují exportní poradenství, vyhledávají obchodní partnery, udržují kontakty nebo asistují při zakládání společných podniků na Ukrajině. V zemi momentálně působí nejrůznější formy zastoupení tuzemských firem, jedná se o formy od joint-ventures až po celé dealerské sítě k prodeji daného produktu.

30

6.5 Kritické faktory Nejdůležitější je překonání a eliminování přetrvávajících nejistot, které panují v zemi. Jedná se zejména o politickou situaci, která má velký vliv i na hospodářství a ekonomiku Ukrajiny. Po odstranění těchto nejistot bude naprosto nezbytné, aby orgány v zemi začali řešit otázky ohledně privatizace některých státních podniků a více se zaměřily na kroky, které by vedly k prohloubení spolupráce s Evropskou unií. Ukrajinská ekonomika se však musí také vyrovnat s pro ni nepříznivou situací, která se týká dovozních cen zemního plynu a dalších klíčových surovin z Ruska. To je totiž z hlediska dovozu i vývozu zdaleka největším obchodním partnerem země. Dalším výrazným rizikem v zemi je schopnost orgánů státní správy a jim podobných institucí. Ty spočívají zejména v podpoře práce se zbožím, službami a investicemi v zemi. Při tvorbě podmínek pro vývoz bude zřejmě klíčovou podmínkou hlavně odstraňování překážek, které brání vstupu na ukrajinský trh. Jedná se zejména o administrativní průtahy v celním řízení nebo diskriminační praktiky. V zemi by mělo být prosazováno, aby nedocházelo k neoprávněnému zdražování vstupů do výroby, což by mělo za následek snižování konkurenceschopnosti zahraničních firem. Ukrajina se musí naučit respektovat pravidla hospodářské soutěže a zamezit, aby docházelo k nekalé soutěži.

6.6 Problémy a rizika místního trhu V zemi je neustále často malá koupěschopnost ať už obyvatelstva nebo podniků. Dalším velkým problémem pro firmy může být a obvykle i bývá nízká dostupnost bankovních úvěrů, případně jejich cena. Kromě toho se v zemi můžeme setkat se stále vysokou mírou korupce a byrokracie, malou informovaností, nedodržováním a častým obcházením zákonů, pomalostí soudů nebo nízkou vynutitelností jejich rozhodnutí. Dalším velkým rizikem je oblast platby, platební podmínky a morálka. Ta samozřejmě souvisí s nízkou úrovní dostupnosti bankovních úvěrů.

6.7 Korupce Přítok zahraničních investic a rozvoj soukromého podnikání asi nejvíce brzdí na Ukrajině, stejně jako v dalších zemích bývalé SSSR, korupce. Země totiž patří podobně jako Rusko, mezi deset nejvíce zkorumpovaných států na světě. Každoročně získávají úředníci na Ukrajině úplatky až ve výši 10 miliard USD. Podle mezinárodní organice Transparency International lze běžného úředníka úplatkem ve výši 5% z obchodu za 100000 USD 31

zkorumpovat, za částku 5% ze 100 miliónů dolarů lze pak podle stejného zdroje uplatit i samotného představitele státu. Vazby mezi jednotlivými úředníky ve státní moci a obchodníky jsou budovány po celá léta. Peníze v obálce, dovolené v zahraničí nebo drahé dárky bývají zejména v oblasti obchodu a stavebnictví20 naprostou samozřejmostí. Častěji než v jiných zemích zde také můžeme najít i jiné formy podpory, jako jsou například lukrativní zakázky pro dceřiné společnosti nebo výhradní využívání materiálů a zařízení. Podle průzkumu se za období dvou let setká s korupcí více než polovina obyvatel. Podle poloviny místních občanů se úroveň korupce nezměnila, celá jedna třetina dokonce tvrdí, že její množství v posledních letech ještě narostlo. Pouze méně než jedna desetina lidí si myslí, že se její úroveň snížila. Kromě výše uvedených oblastí je nejvíce korupce spojeno se zdravotnictvím, policií, školstvím a úřady.

6.8 Postupy pro dovoz zboží na Ukrajinu 3. ledna 2000 vstoupil v platnost Příkaz č. 721 Státní celní služby Ukrajiny z 15. listopadu 1999. Ten má za úkol zpřísnit celní kontrolní opatření na zboží, které je dováženo do této země. Příkazem jsou uváděny v účinnost následující opatření:


vytvoření seznamu oprávněných celních úřadů určení a jejich stálou elektronickou aktualizaci v celní databance




vstupní ukrajinský celní úřad směruje všechna vozidla přepravující zboží na jeden z oprávněných celních úřadů s uvedením jeho úplné adresy




vystavení kontrolního listu potvrzujícího registraci dokumentů, které se vztahují k přepravě zboží. Dokumenty jsou předkládány řidičem na vstupním ukrajinském celním úřadě ve třech kopiích. Každá kopie musí být podepsána řidičem, celníkem a musí být zde připojeno razítko „pod celní kontrolou“

Řidič je po příjezdu na stanovený celní úřad povinen předložit výše uvedený kontrolní list a všechny dokumenty, které jsou spojeny s přepravou a zbožím. Je nezbytné, aby každý řidič:


předkládal vždy všechny dokumenty přímo celnímu a ne třetí osobě jako je například příjemce nebo speditér




dodržoval instrukce, které mu ukládá ukrajinský celní úřad




se ujistil, že je kontrolní list, který uvádí všechny předložené dokumenty na vstupním celním úřadě, vyhotoven ve třech kopiích na ukrajinských hranicích

20

Podle průzkumu hospodářského týdeníku Profit si na Ukrajině ve stavebnictví řeklo o úplatek 20% firem, záporně na nabízený úplatek reagovalo pouze 27% stavebních firem.

32




se ujistil, že jsou všechny kopie tohoto kontrolního listu řádně orazítkované




se ujistil, že obdržel třetí kopii kontrolního listu spolu se všemi dokumenty, které se vztahují k přepravě a zboží, jsou řádně potvrzeny celním úřadem

Dopravci musejí mít originály výše uvedených dokumentů a při vrácení karnetu TIR musejí připojit kopii kontrolního listu ke karnetu TIR, který byl použit pro přepravu na Ukrajinu. Toto opatření musí být posuzováno v souladu s Příkazem č. 771 Státní celní služby Ukrajiny z 8. prosince 1998, který se vztahuje na zpřísnění celních kontrol při dovozu zboží na Ukrajinu.

6.9 Zatížení dovozu zboží na Ukrajinu: Dovozním clen, spotřební daní a DPH bývá obvykle zatíženo zboží, které je dováženo na území Ukrajiny. Tyto odvody však nejsou aplikovány při reexportu, dočasném dovozu nebo tranzitu zboží. V zemi jsou používaný tři druhy celních sazeb – ad valorem21, specifické22 nebo kombinované23. Celní sazby na zboží, které je dováženo na Ukrajinu, jsou různé. Pohybují se ve škále od 0% za mléčné výrobky až po maximální sazbu 100% u zlatnické produkce. Clo by mělo být placeno v domácí měně, platit je jej možno v momentě proclení zboží. Spotřební daň na dovážené zboží se pohybuje v rozmezí od 5% do 35%. Mezi zboží, které se do toho počítá, patří například alkohol, tabákové výrobky, šperky, klenoty, automobily, motorová paliva a jiné. Dovozce importující zboží, které podléhá spotřební dani, musí nejprve vyplnit předběžnou deklaraci a poté zaplatit odpovídající peněžní obnos. Poté celní orgány potvrdí deklaraci, ta poté slouží jako podklad vstupu zboží na celní území Ukrajiny. Převážná část dováženého zboží je zatížena daní z přidané hodnoty ve výši 20%. Od DPH je však osvobozeno dovážené zboží jako knihy a školní pomůcky, léky, lékařské pomůcky, atd. Jednou z velkých překážek dovozu na Ukrajinu často bývá certifikace zboží. Jejím účelem je snaha zamezit dovozu levných a nekvalitních výrobků do země. Problém souvisí hlavně s častou neochotou ukrajinské strany přijímat certifikáty, které jsou vydávány na zahraničních zkušebnách. To obvykle vede ke zvyšování nákladů dovozců zahraničního zboží, ti totiž jsou nuceni platit služby místním certifikačním orgánům. Ukrajina uznává zahraniční certifikáty pouze v mezích mezinárodních smluv, ke kterým se připojila. 21

Částka se vypočítává v procentech z celní hodnoty zboží Za jednotku zboží se platí fixní sazba v Eurech 23 Vypočítává se pomocí ad valorem, ale za podmínek minimální specifické sazby 22

33

Hodnocení certifikační procedury bývá zahraničními dovozci často označováno jako nepřehledné a až příliš nákladné.

34

7 Realizace a výsledky zahraničního obchodu podniku Oseva 7.1 Představení podniku Oseva Oseva Eximpo Praha s.r.o. je společnost, která byla založená v roce 1994. Hlavní činnost, kterou se firma zabývá je práce se semenným materiálem polních plodin a vývoz tohoto zboží do zemí východní Evropy. Jedná se zejména o osivo ječmene jarního a ozimého, ozimé a jarní pšenice, hrachu, sóje, řepky ozimé a dalších plodin. Největší množství exportovaného zboží a tudíž i hlavní činnost firmy se soustředí na Ukrajině, další státy, se kterými společnost spolupracuje, jsou Moldávie, Rusko, Bělorusko a Gruzie. Do těchto zemí jsou vyváženy semenné materiály různých kategorií množení. Na Ukrajině jsou tyto semenné materiály rozmnožovány a přes semenářské firmy jsou pak prodávány ukrajinským farmářům a zemědělským firmám.

7.2 Pěstování jarního ječmene na Ukrajině Plocha ječmene na Ukrajině ročníkově velmi kolísá. Záleží na tom, jak přezimují ozimé plodiny a jaký je průběh jara pro jarní kultury. Průměrná plocha jarního ječmene v normálních ročnících zaujímá plochu asi 3 -3,5 milionu ha, v ročnících s nepříznivými podmínkami, kdy dochází k vymrznutí ozimých kultur, může plocha osevů přesáhnout výměru 5-6 milionu ha. Ječmen je velmi významný jako plodina, která dává dobrou ekonomiku a nemá velká pěstitelská rizika. V současné době je plocha pěstování rovnoměrně rozdělena do všech zón Ukrajiny. V sušších oblastech jsou pěstovány převážně ukrajinské odrůdy a produkce slouží zejména pro krmné účely nebo pro prodej na export. V tradičních oblastech pěstování ječmene, tj. v oblastech pěstování cukrové řepy, kde je půda dobře zásobena vláhou, je pěstován ječmen převážně pro sladovnické účely a je zde využíváno nových zahraničních odrůd ječmene jarního. Průměrné hektarové výnosy na Ukrajině kolísají od 1,5 – 1,8 t/ha do 6 – 7 t/ha. Jsou však zde dosahovány i špičkové výnosy kolem 8t/ha. Velký rozdíl ve výnosech je způsoben klimatickými podmínkami v jednotlivých zónách pěstování a dále technologií, která je pro pěstování ječmene použita. Technologií je míněna zejména dostatečná ochrana rostlin, hnojení, nová technika a kvalitní odrůdy ječmene jarního. Podniky, které využívají nejnovější technologie, mohou dosahovat výnosů na úrovni evropské špičky a ekonomika pěstování

35

může mít až 300% rentabilitu. V podnicích, kde je zajištěn odbyt, bývá tato plodina považována za nejrentabilnější.

7.3 Práce firmy na Ukrajině 7.3.1 Důvod výběru teritoria Ukrajiny k obchodování s ječmenem Jedním z nejdůležitějších prvků nových technologií jsou nové odrůdy, které se v posledních letech začínají na Ukrajinu dovážet. Vývoj k novým odrůdám ječmene ukázala před časem česká firma Oseva, která zaregistrovala a zavezla na Ukrajinu celou řadu nových odrůd s vysokým výnosem a vysokou sladovnickou kvalitou. Tato firma objevila na tamějším trhu ječmene mezeru, kterou během několika let zaplnila. V roce 1992 se řešilo v České republice, že do budoucna bude chybět kvalitní surovina pro české sladovny. Jednou z možných alternativ řešení tohoto problému byl dovoz ječmene z teritoria Ukrajiny. V té době tam totiž byly výhodné cenové podmínky a hlavně přebytek ječmene. Byla provedena hluboká analýza, kdy se po dva roky zkoušely všechny ukrajinské odrůdy v českých laboratořích Výzkumného ústavu pivovarského a v laboratořích sladovny Prostějov a bylo zjištěno, že žádná z ukrajinských odrůd nedosahuje sladovnické kvality, která je požadována českými exportéry a sladovnami. Proto byl připraven program pro zaplnění této mezery na ukrajinském trhu. Dále bylo zjištěno, že přední evropské sladařské firmy se chystají na rozšíření svých teritorií ve východní Evropě a tudíž je potřeba jim nabídnout kvalitní evropské odrůdy, které v tamější oblasti chybí.

7.3.2 Zavedení nové odrůdy do registru Prvním předpokladem pro zavedení nové odrůdy do nového teritoria je její odzkoušení a registrace. Teprve potom je možné ji nabídnout zahraničním uživatelům. Proces registrace je zkoušení odrůdy přes státní zkušební organizaci a trvá dva až tři roky. Výsledkem je zanesení do registru odrůd a případně patentová ochrana takto zapsané odrůdy. Celý proces probíhá tak, že nový druh plodiny je zkoušen na 28 místech celé Ukrajiny. Výnosově musí ukázat lepší výsledky než stávající ukrajinské odrůdy nebo standardy a při dosažení 105% výnosu nad tyto druhy je zanesena tato odrůda do registru. Celý proces je finančně poměrně náročný, cena se pohybuje okolo 20000USD na jednu odrůdu. Jestliže takovéto prostředky byly vynaloženy na registraci, bylo nutné připravit i možnost

návratu těchto prostředků při využívání odrůdy. Na Ukrajině v minulosti

neexistovaly zákony, které by umožňovaly ochraňovat odrůdy, které by umožňovaly vybírat 36

licenční poplatky z rozmnožovaných a prodávaných semen a které by jakkoliv ochraňovaly právo majitele nebo představitele odrůdy. Na tyto legislativní nedostatky v zemi bylo nutné poukázat, vysvětlit jejich fungování, princip a účel a pomoci je prosadit, aby se dalo na Ukrajině pracovat v podmínkách, které jsou ve většině evropských států. Po skončení procesu registrace a po zapsání do registru je možné odrůdu roznožovat, certifikovat a prodávat spotřebitelům. Samotný proces zkoušení je velmi důležitý i proto, že registrační pokusy probíhají na 28 místech Ukrajiny, v různých klimatických zónách a výsledky těchto pokusů nám mohou ukázat, do kterého teritoria se zkoušená odrůda hodí.

7.3.3 Popis práce s vybranou odrůdou Po ukončení procesu zkoušení, zápisu odrůdy do registru a obdržení patentu může firma začít osivo rozmnožovat a obchodovat s ním. Celý proces nastartování nové odrůdy začíná ve druhé roce zkoušení. V této době může být odrůda již v registru perspektivních plodin, což dává firmě právo začít proces rozmnožování a přípravy obchodů s odrůdou. Po druhém roce zkoušek se obvykle dovážejí určitá množství elitních a superelitních materiálů, připravují se zkušební partie na pivovary a sladovny a pokud je po třetím roce odrůda zapsaná do registru, musí už být firma schopna nabídnout obchodním partnerům dostatečné množství nové odrůdy pro využití v praxi. Nejčastějšími partnery na ukrajinském trhu jsou pivovary a sladovny. Ty se postupně dostávají na evropskou úroveň v požadavcích na kvalitu svých surovin. Proto je nutné i na Ukrajině pracovat s nejnovějšími a nejmodernějšími odrůdami ječmene. Při hodnocení kvality ječmene se používají kritéria, která jsou srovnatelná s těmi českými. Proto i kvalita sladu odpovídá evropským standardům. Z tohoto důvodu nemá na Ukrajině šanci odrůda, která nemá požadovanou sladovnickou kvalitu. V současné době jsou na ukrajinském trhu tři významné sladovnické firmy, dvě s produkcí cca 200000t sladu, jedna s produkcí 150000t. To je asi 550000tun sladu, což představuje kolem 70% ukrajinské potřeby. Pro výrobu takového množství je zapotřebí asi 750000tun ječmene. Při průměrné výtěžnosti 2t z jednoho ha je potřeba každoročně osévat pro tyto tři spotřebitele 370000ha ječmene. Taková plocha si žádá výrobu 80000 – 100000tun osiva. Každá z těchto firem má snahu vyrobit osivo pro svoji firmu sama, důvodem toho je, že chce mít pod kontrolou odrůdovou čistotu. Jednotlivé druhy ječmene musí být na špičkové úrovni kvality a dosahovat vysoké výnosnosti. Základním kritériem pro nákup surovin pro sladování je totiž spolu s kvalitativními znaky i čistá a homogenní odrůda. Aby byl tento

37

požadavek dodržen, musí být zajištěna kontrola výroby osiva a jeho každoroční obměna. To jsou věci, kterými se firma vyvážející do země osivo musí velmi intenzivně zajímat. Zajišťování těchto nových a moderních evropských odrůd na Ukrajině pro sladovny je jednou z činností firmy Oseva. Po úplném procesu registrace, přestavení odrůd uživatelům, zajištění pilotních projektů pro sladovny, musí poskytovat také odbornou přípravu pěstitelům nové odrůdy. Podle perspektivy daného druhu ječmene se poté začíná s dovozem osiva na Ukrajinu a to pouze v kvalitativních stupních materiálů SE3 a elita. Množství dovozu je plánováno podle perspektivy dané odrůdy v zemi. Pokud se jedná o druh vysoce kvalitní a výnosný, je třeba, aby ihned po zápisu do registru, bylo na trhu dostatečné množství daného osiva a došlo tak k dobrému uvedení odrůdy na Ukrajině. Množství dovezeného semenného materiálu však samozřejmě závisí také na dostupnosti osiva na vývoz v České republice. V současné době je zde pracováno se šesti odrůdami.

7.3.3.1 Příklad zavedení odrůdy Sebastian na ukrajinský trh Sebastian, vyšlechtěný dánskou firmou Sejet, je odrůdou ječmene jarního, která již čtvrtým rokem pracuje na českém trhu. Vyznačuje se velmi dobrou kvalitou a i výnosově se jedná o stabilní odrůdu. V roce 2005 bylo rozhodnuto, že bude vyzkoušena na ukrajinském trhu a v případě příznivých výsledku i zavedena do registru. V roce 2006 začaly první dovozy osiva na zkušebny a díky příznivým výsledkům o rok později i první dovozy pro produkci. Protože se odrůda po prvním roce zkoušení ukázala jako perspektivní a byl zde předpoklad, že se bude hodit do ukrajinských podmínek, bylo rozhodnuto o dovozu 300tun semenného materiálu na Ukrajinu. Část tohoto dovozu, která byla určená na další rozmnožování byla v kategorii elita. Část, určená na pilotní projekty pro jednotlivé sladovny, byla v kategorii C1. Druhý rok pokusů potvrdil předcházející výsledky a potvrdilo se, že ukrajinské podmínky dané odrůdě velmi vyhovují. Zároveň byla odrůda shledána jednotlivými sladovnami jako velmi dobrá kvalitativně i výnosově. Ve třetím roce zkoušení již odrůda postoupila do ukrajinského registru a jednotlivé sladovny naplánovali výroby Sebastianu v rozsahu 20-25% kapacity, což je plocha zhruba 80000ha. Na osetí této plochy je třeba cca. 16000t semenného materiálu této odrůdy. Takovéto množství však není možné dovážet z České republiky, proto byl zorganizován systém výroby osiv českých odrůd na Ukrajině. Podle potřeby je dovážen elitní a SE3 materiál. V ukrajinských podmínkách se z ně vyrábí generace C1, popř. C2. Z osiva vyrobeného na Ukrajině a dále užitého se platí licenční poplatky pro šlechtitele dané odrůdy.

38

7.4 Dovozní podmínky, smlouvy, dokumenty nezbytné pro dovoz osiva ječmene na Ukrajinu 7.4.1 Dovozní podmínky osiva na Ukrajinu Pro dovoz osiva na Ukrajinu musí být splněná celá řada předpokladů. Základním z nich je, že odrůda musí být ve státě zaregistrovaná a musí být podepsán kontrakt s ukrajinskou firmou, která dané osivo kupuje. Na základě smlouvy a registrace firma dostává karanténní povolení pro dovoz. Za tímto účelem je vydáván doklad KDI. Tento dokument se vydává pro celý kontrakt a má půlroční lhůtu trvání. V KDI musí být uvedena firma příjemce, stát, ze kterého je zboží vezeno, množství dodávky podle jednotlivých plodin, hraniční přechod, přes který bude zboží vezeno, a jsou zde stanoveny karanténní podmínky. Je zde také popsán způsob, jakým bude zboží po dodání prověřováno. Dané osivo se může začít dovážet do země až po obdržení tohoto dokumentu.

7.4.2 Kontrakt V úvodu kontraktu musí být jeho číslo, datum, přesně popsány firmy, kterých se daný kontrakt týká, dále pak odvolání na zápis v obchodním rejstříku a na právní předpis, podle kterého je smlouva uzavírána.

Dále obsahuje následující položky: 1. Předmět kontraktu Zde je přesný popis zboží, kterého se daná smlouva týká. 2. Jakost zboží Je zde uváděná kvalita, v jakém musí být osivo ječmene dodáno. Postupuje se podle norem v zemi příjemce. U osiva ječmene jarního jsou na Ukrajině tyto požadavky na kvalitu:


Odrůdová čistota – min. 99,7%




Klíčivost – min 92,0%




Obsah semen hlavní kulturní plodiny – min. 99,0%




Obsah plevelů – max. 5ks na 1kg




Infikované chorobami – 0%




Vlhkost – max. 15%

V případě osiva ječmene je rozdíl mezi požadavky na kvalitu v České republice a na Ukrajině. Ukrajinská norma je daleko přísnější pro hodnocení osiva než česká. Dovozce musí 39

proto garantovat kvalitu, ta je potvrzována českým certifikátem kvality, který musí být součástí vývozních dokumentů. Certifikát kvality je výpis z uznávacího listu osiva. Kvalita zboží se po rozeclení na Ukrajině prověřuje státní semennou inspekcí, na jejímž základě je vydán ukrajinský certifikát. Kvalita musí odpovídat minimálně hodnotám, které jsou deklarované v českých dokumentech. V opačném případě nebude dovážené zboží rozecleno a bude muset být vráceno zpět na hranici. Je nabízeno pouze takové zboží, které je v ukrajinském registru nebo je povolení na jeho dovoz do země, popřípadě jeho výrobu ve státě. Osivo nesmí obsahovat škůdce a jiné karanténní objekty, o kterých hovoří konvence karantény a ochrany rostlin. Toto musí být doloženo fytokaranténním certifikátem, který vydává kompetentní orgán v České republice Státní rostlinolékařská správa (SRS). V případě, že je dodáno zboží nejakostní nebo neodpovídající smlouvě, je povinností prodávajícího nahradit veškeré ztráty, které tímto vzniknou. 3. Podmínky dodávky V této části je přesně popsán způsob dodání zboží, místo dodání, jestli bylo osivo mořeno nebo jinak ošetřeno, balení zboží, termín dodání, způsob předávání informací během transportu a na hraničních kontrolách. Jsou zde také přesně popsány doklady, které jsou nezbytné pro správné vybavení nákladu. Toto jsou dokumenty, které musí zboží po celou dobu doprovázet:


Jednotná celní deklarace (JCD) – zde je uvedeno množství zboží a jeho cena. Tento dokument slouží pro české celní a finanční orgány. JCD dokládá, že zboží opustilo hranice Evropské unie, na základě tohoto potvrzeného dokumentu má firma nárok na vrácení DPH.




Faktura – je zde uvedeno číslo dokumentu, smlouva na jejímž základě je vystavována, datum, kupující, prodávající, příjemce, platební podmínky a splatnost, způsob dopravy, zboží, jeho hmotnost, celková a jednotková cena a cena, kterou tvoří zahraniční část dopravy. Faktura musí být psána v úředním jazyce příjemce, výjimečně mohou některé firmy přijímat faktury psané v anglickém jazyce.




Dodací list - Tento doklad popisuje balení nákladu a přesný počet nákladových kusů. Váha se zde vyjadřuje brutto a netto, údaje o váze zboží musí souhlasit ve všech dokladech.




Certifikát kvality - jedná se v podstatě o výpis z uznávacího listu, je zde popsán původ zboží, číslo partie, reprodukce, data rozborování a hlavní semenářské

40

parametry. Součástí údajů bývá i popsání zdravotního stavu osiva případně poškození škůdci.


Certifikát původu zboží – tento doklad vydává oblastní hospodářská komora a potvrzuje tímto, že zboží je českého nebo slovenského původu. To může mít vliv na výši poplatků při dovozu zboží na Ukrajinu.




Fytocertifikát – je nedílnou součástí a jeho absence je příčinou nevpuštění zboží do země. Aby mohlo být zboží vpuštěno do státu, musí ukrajinská karanténní inspekce vydat povolení, podle kterého je možno zboží do země zavést.

4. Cena Je stanovena pro jednotlivé položky kontraktu a zpravidla je v ní zahrnuta cena zboží, balení, označení, dokumentace a dovoz na místo plnění kontraktu. Tím obvykle bývá státní hranice nebo sklad kupujícího. 5. Platební podmínky Musejí být v kontraktu přesně popsány. Tyto podmínky bývají uvedeny i ve faktuře, která náklad doprovází. Na Ukrajině je situace taková, že celní orgány kontrolují, zda jsou podmínky splatnosti popsané v kontraktu dodrženy, při nezaplacení zboží může být kupující firmě zboží nerozecleno. Osivo je voženo do celních skladů a do oběhu je uvolněno až po úplné certifikaci, zaplacení poplatků a proplacení faktur nebo její části podle kontraktu dodavateli. Platební podmínky si stanovují partneři sami na základě dohody, dlouhodobých kontaktů, důvěry a bezpečnosti pro firmu. Největší část kontraktů na Ukrajině bývá podepisována s předplatbou před dodáním zboží, jsou však i takové, kdy je odklad poloviny platby 30 – 60 dní. Častým jevem je krytí kontraktů neodvolatelnými akreditivy. Podle platebních podmínek je stanovena i cena zboží. Při delších odkladu platby bývá cena zpravidla vyšší. 6. Podmínky příjmu zboží Zde je popsáno zejména, kdy přechází právo zboží od prodávajícího na kupujícího a kam má být zboží dovezeno. 7. Označení zboží Osivo musí být označeno, na obalu musí být etiketa a na ní následující údaje – název firmy, zboží, množství, preparát, kterým je ošetřeno a číslo partie. 8. Reklamace V této části se popisuje, jakým způsobem může být zboží reklamováno. 9. Odpovědnost

41

V případě, že nebude kontrakt plněn podle smlouvy se ze uvádějí penále, jejich výše, popř. částka za každý den nedodání zboží nebo za každý den pozdního zaplacení za zboží. 10. Viz major Vyšší moc. Jsou zde uvedeny nepředvídatelné okolnosti, díky nimž nemusí být smlouva naplněná. Jedná se o živelné pohromy, katastrofy, války, embarga, státní převraty a další faktory. Tato vyšší moc musí být potvrzena kompetentním orgánem. 11. Arbitráž Popisuje všechny otázky, které se týkají sporů, jejich řešení, když nebudou splněny závazky stran, které vyplývají z daného kontraktu. Je zde uvedeno kde probíhá arbitráž a v jakém jazyce. 12. Závěrečná ustanovení V této části je uvedeno, kdy začíná daný kontrakt platit, kdy může být ukončen a za jakých podmínek, v kolika exemplářích je smlouva vydána, v jakém jazyce, jsou zde uvedeny dodatky ke kontraktu, upřesněné platby daní a cel, kdo zodpovídá za plnění kontraktu v případě, že jedna ze smluvních stran vypadne, za jakých podmínek je kontrakt platný. 13. Bankovní spojení, podpisy obou stran Zde jsou uvedeny úplné adresy firem včetně bankovních údajů a podpisy zplnomocněných osob.

7.4.3 Další dokumenty nezbytné pro vývoz na Ukrajinu Toto jsou další dokumenty, které musejí doprovázet zboží a nevyplývají z kontraktu:


Mezinárodní nákladní list – CMR – je v něm popsán odesílatel, příjemce a hrubá váha. Je to doklad, který provází zboží od dodavatele k odběrateli.




Karnet TIR – tento doklad není nezbytný u vývozu osiva ječmene, musí však doprovázet osivo hrachu, sóji nebo řepky

7.4.4 Licenční smlouva Na kupní smlouvu může navazovat smlouva licenční. Ta dává právo ukrajinské semenářské firmě rozmnožovat a prodávat osivo v daném teritoriu. Licenční smlouva bývá uzavírána mezi zástupcem odrůdy v zemi a firmou, která má zájem rozmnožovat a prodávat vybranou odrůdu. Licenční smlouva stanovuje podmínky, za jakých může být osivo rozmnožováno, prodáváno a kolik se musí platit za každou jednotku prodaného zboží. Tyto smlouvy jsou uzavírány na všechna osiva, která jsou rozmnožována v teritoriu Ukrajiny. Na

42

základě podepsaných smluv je potom možné vybírat a platit licenční poplatky šlechtitelům nebo firmám, které jsou vlastníky dané odrůdy.

7.5 Ceny osiva ječmene jarního Ceny, které jsou stanovené pro ukrajinský trh nemusejí odpovídat cenám v České republice. Některé jsou stanoveny tak, že firma může i krátkodobě prodělat. Tato situace nastává například v případě, že se dané osivo na trh teprve zavádí a je prodáváno na pilotní projekty, kdy mohou být ceny výrazně nižší. Jednotlivé ceny jsou uváděny v korunách za tunu, cena je konečná včetně dopravy. Odrůda

Superelita (CZK/t)

Elita (CZK/t)

Sebastian

24250

22250

Tolar

23750

21750

Malz

24250

22250

Ebson

24000

22000

Bojos

24250

22250

Persey

24250

22250

7.6 Problémy při práci na Ukrajině Problémů, kterých se při podnikání na Ukrajině vyskytuje, bývá obvykle celá řada. Zahraničních firem se však tyto situace obvykle týkají mnohem více než místních podnikatelů. Hlavním problémem i dnes zůstává ukrajinská mentalita. Dřívější systém v místním podnikání velmi podepsal. Dodnes je jakékoli počínání zahraničních firem ve státě často vnímáno jako snaha o něco připravit druhého. Přes tento problém bývá obvykle cesta k úspěšnému obchodu velmi dlouhá. Pořád se zde vyskytují lidé, kteří nechápou, že zahraniční firma musí mít nějaký zisk a že přiměřenou odměnu nabízí i ukrajinskému partnerovi. Obchodování obvykle závisí na dlouhodobých kontaktech, kdy se stává naopak relativně snadným. Základem pro obchod s ukrajinským partnerem je dobrý produkt a přesně sestavený kontrakt. Nebezpečím je vždy schopnost zaplatit dodávané zboží. Obchodní partner může podepsat kontrakt, sehnat si garance, které však mohou být jen „naoko“. Proto je velmi důležité prověřovat platební schopnost kupujícího. Nejjistějším krokem v tomto případě je prodej se 100% předplatbou zboží nebo neodolatelný akreditiv.

43

Dalším rizikem může být kvalita zboží. Vyskytují se totiž rozdíly mezi požadavky normy ukrajinské a evropské. Semenný materiál prochází povinnou certifikací a až poté je uvolněn do celního oběhu Ukrajiny. Tato certifikace se provádí v ukrajinských semenných laboratořích podle místních metodik. Z výsledků pak můžeme dostat kvalitu odlišnou od evropské a tím nemusí zboží vyhovovat ukrajinským normám. Problémy také mohou nastat s nedostatkem semenného materiálu v České republice, který je možno vyvézt do teritoria Ukrajiny. Osivo se dá sice objednat rok dopředu, jedná se však často o velmi riskantní kroky. Daný produkt totiž nemusí vyhovovat podmínkám ukrajinského trhu nebo může být bráněno různými administrativními kroky k jeho dovozu do země. Značné úskalí je i v podmínkách dovozu zboží na Ukrajinu. Jedná se totiž o složitý mechanismus, kde je zapotřebí různých povolení k dovozu. Často se vyskytují problémy na celnicích z důvodu nepřijetí dokumentů nebo jejich dlouhému odkládání. Při importu zboží je na hranicích značná korupce. V případě, že se při dovozu vyskytne nějaký problém, úředníci se jej často nesnaží řešit, ale pouze čekají, že se dovozce jako zahraniční firma dokáže z daného problému „vykoupit“.

7.7 Vývoz ječmene jarního na Ukrajinu V následujících tabulkách jsou celková množství vyvezeného ječmene a osiva této plodiny z České republiky, kolik z toho bylo vyvezeno na Ukrajinu a průměrná cena vyvezeného osiva ječmene do této země. Na Ukrajinu je však vyváženo pouze osivo ječmene jarního, produkce této plodiny, která není určena k setí, není do země exportována. Tab. 5: Vývoz ječmene ne k setí z České republiky v jednotlivých letech Rok

Vyvezeno ječmene

Vyvezeno ječmene

Průměrná cena vyvezeného ječmene

T

Index v

Tis. Kč

%

Index v

Kč/t

%

Index v %

1999

172243

100

451891

100

2624

100

2000

131268

76

443257

98

3377

129

2001

6394

4

31891

7

4988

190

2002

14931

9

60570

13

4057

155

2003

157488

91

612743

136

3891

148

44

2004

106441

62

436784

97

4104

156

2005

437514

254

1382250

306

3159

120

2006

351362

204

1056956

234

3008

115

2007

336464

195

1471491

326

4373

167

2008 (do 02.2008)

31683

18

205661

46

6491

247

Zdroj: Český statistický úřad

T tabulky je patrný nárůst vyvezeného množství ječmene z České republiky od roku 1999. Od roku 2000 do 2004 byly hodnoty vývozu klesající, v následujících letech však toto množství vzrostlo až o 200%. Průměrné ceny vyvezeného ječmene byly ve sledovaném roce 1999 nejnižší, v dalších letech nastal jejich nárůst, který se dá očekávat i do budoucna. Tab. 6: Vývoz osiva ječmene z České republiky v jednotlivých letech [t] Rok

Vyvezeno osiva celkem

T

Index

Vyvezeno osiva na

Procentní

Ukrajinu

podíl

T

Index

změny v

změny v

%

%

1999

181

100

100

100

55,2

2000

163

90

128

128

78,7

2001

350

193

17

17

4,7

2002

203

112

5

5

2,5

2003

1179

651

189

189

16,1

2004

2644

1460

381

381

14,4

2005

1462

808

195

195

1,3

2006

4394

2428

1113

1113

25,3

2007

7020

3878

320

320

4,6

2008 (do

2294

1267

461

461

20,1

02. 2008) Zdroj: Český statistický úřad

Z údajů je patrné, že celkové množství osiva vyvezeného v jednotlivých letech má rostoucí tendenci. S tím souvisí i vývoz této komodity na Ukrajinu. Oproti roku 1999 bylo vyvezené množství nižší pouze v letech 2001 a 2002, v ostatních obdobích můžeme sledovat jeho

45

nárůst. Procentní podíl vývozu na Ukrajinu v porovnání s celkovým exportem v jednotlivých v jednotlivých letech kolísá, je velmi ovlivněn specifiky obchodování s osivem jarního ječmene.

Tab. 7: Vývoz osiva ječmene z České republiky v jednotlivých letech [tis. Kč] Rok

Vyvezeno osiva celkem

Tis. Kč

Index

Vyvezeno osiva na

Procentní

Ukrajinu

podíl

Tis. Kč

Index

změny v

změny v

%

%

1999

1300

100

940

100

72,3

2000

3169

244

691

74

21,8

2001

3087

237

150

16

4,9

2002

1668

128

70

7

4,2

2003

6104

470

1724

183

28,2

2004

16695

1284

4229

450

25,3

2005

67960

5228

2267

241

3,3

2006

23571

1813

9998

1064

42,4

2007

31733

2441

4077

434

12,8

2008 (do

29105

2239

9637

1025

33,1

02. 2008) Zdroj: Český statistický úřad

Při hodnocení vývozu osiva v jednotlivých letech v přepočtu na cenu můžeme sledovat značný nárůst od roku 1999, ten je nejvyšší v roce 2005. Export tohoto zboží na Ukrajinu naopak v letech 2000 – 2002 klesá, až od dalších roku se začíná projevovat především růst cen. Dá se očekávat, že maximální hodnota růstu bude dosažena v roce 2008, kdy už na konči února tohoto roku bylo vyvezené množství přepočtené na koruny více než 10krát větší než v roce 1999.

46

Tab. 8: Průměrná cena vyvezeného osiva v jednotlivých letech [Kč/t] Rok

Průměrná cena vyvezeného

Průměrná cena vyvezeného

osiva celkem

osiva na Ukrajinu

Kč/t

Index změny

Kč/t

v%

Index změny v%

1999

7182

100

9400

100

2000

19442

271

5398

57

2001

8820

123

8824

94

2002

8217

114

14000

149

2003

5177

72

9122

97

2004

6314

88

11100

118

2005

4648

65

11626

124

2006

5364

75

8983

96

2007

4520

63

12741

136

2008 (do 02.2008)

12687

177

20905

222

Zdroj: Český statistický úřad

Průměrná cena vyvezeného osiva ječmene jarního z České republiky má kolísavou tendenci, záleží na úrodě a kvalitě semenného materiálu a jeho nedostatku nebo přebytku v dalších zemích. Při sledování tohoto ukazatele v rámci vývozu na Ukrajinu můžeme zjistit, že průměrná cena v posledních letech vzrostla. Je to zejména z důvodů zavedení placení licenčních poplatků na Ukrajině a vývozu kvalitnějších osiv do této země.

Tab. 9: Vývoz osiva ječmene z České republiky na Ukrajinu firmou Oseva Rok

Vyvezeno osiva na Ukrajinu formou Oseva T

Index změny v %

1999

100

100

2000

120

120

2001

17

17

2002

5

5

47

2003

180

180

2004

380

380

2005

180

180

2006

1100

1100

2007

320

320

2008 (do

460

460

02. 2008) Zdroj: Záznamy firmy Oseva Eximpo Praha s.r.o.

Z údajů vyplývá nárůst vyvezeného množství osiva ječmene jarního na Ukrajinu. Celkové množství se však může v jednotlivých letech lišit, zejména kvůli nedostatku kvalitního semenného materiálu v České republice, který je určen na vývoz. Tyto situace nastaly například v letech 2005 a 2007. V roce 2008 bylo firmou vyvezeno celkem přes 1000t osiva hordeum sativum na Ukrajinu, kolem tohoto množství by se měl celkový export do této země pohybovat i v budoucnu.

48

8 Zhodnocení a závěr Z uvedených údajů je patrné, že firma Oseva Eximpo Praha s.r.o. je jediným subjektem, který vyváží osivo hordeum sativum z České republiky na Ukrajinu za účelem rozmnožování a dalšího zpracování. V případě ostatních firem se jedná pouze o malé množství, která se používají jako zkušební partie nebo do státních zkoušek.

Tab. 10: Porovnání vývozu osiva ječmene jarního firmou Oseva Eximpo Praha s.r.o. a celkového vývozu této plodiny na Ukrajinu. Rok

Vyvezeno osiva na

Vyvezeno osiva na

Procentní

Ukrajinu

Ukrajinu formou

podíl

Oseva T

Index

T

Index

změny v

změny v

%

%

1999

100

100

100

100

100

2000

128

128

120

120

93,75

2001

17

17

17

17

100

2002

5

5

5

5

100

2003

189

189

180

180

95,24

2004

381

381

380

380

99,74

2005

195

195

180

180

92,31

2006

1113

1113

1100

1100

98,83

2007

320

320

320

320

100

2008 (do

461

461

460

460

99,78

02. 2008) Zdroj: Český statistický úřad, záznamy firmy Oseva Eximpo Praha s.r.o. Očekávaná poptávka po osivu jarního ječmene, který dosahuje patřičné úrovně, by se na Ukrajině měla podle předpokladů pohybovat okolo 5000t ročně. To má za následek zejména rozvoj sladovnického a sladařského průmyslu ve východní Evropě. V tamějších podmínkách však stále ještě není možné takové množství kvalitního semenného materiálu vyrobit, proto je zde v této oblasti potenciál pro množství evropských firem.

49

Je zřejmé, že tato práce nemůže obsáhnout všechny informace týkající se obchodování s hordeum sativum na Ukrajině, není možné zde popsat všechny situace, které nastaly nebo mohou nastat. Cílem práce ovšem bylo seznámit čtenáře o možnostech obchodování s danou komoditou na ukrajinském trhu a tento cíl je podle mého názoru dodržen a splněn. V práci je charakterizován ječmene obecně, jeho užití, rozsah pěstování v České republice i specifické vlastnosti ječmene sladovnického, jsou zde vymezeny základní pojmy zahraničního obchodu a stručně popsána Ukrajina. Další část, ve které jsou uvedeny obchodní podmínky při práci v daném teritoriu, mohou být pro někoho pouze zajímavými poznatky, pro potenciální podnikatele však velice důležitými a cennými informacemi. I proto jsem se snažil nejen popisovat ekonomickou situaci na Ukrajině obecně, ale pokusil se přidat i postřehy týkající se předností a nedostatků místního trhu, kde hledat rizika podnikání na Ukrajině nebo jaké jsou podmínky dovozu. V poslední části je stručně popsána situace na ukrajinském trhu s ječmenem, práce s touto komoditou v tamější oblasti i práce s konkrétní odrůdou, podmínky obchodování s osivem ječmene jarního, hodnocení vývozu a výsledky firmy Oseva Eximpo Praha s.r.o. Z těch je patrné, že uvedená firma vyváží na Ukrajinu téměř všechen semenný materiál, který je určen pro jednotlivé sladovny. I když se vyvážené množství každoročně zvyšuje, stále je na Ukrajině nedostatek kvalitního osiva hordeum sativum. To je zapřičiněno podmínkami obchodování mezi Českou republikou a Ukrajinou. K jejich zlepšení by měly vést opatření a cíle, které se snaží vlády obou zemí prosadit. Zejména se jedná o zlepšení vzájemných vztahů a to i na politické úrovni, prosazování zájmů EU a snadnější pohyb osob. Dalším krokem by mělo být zjednodušení vstupu na ukrajinský trh pro české firmy. Více příležitostí přináší i stále větší informovanost o tomto zahraničním trhu, poukazování na jeho specifika a hlavně budování dobrého jména českých firem na Ukrajině. Jako hlavní úkol a svoji prioritu považuje nová vláda Ukrajiny boj s korupcí v zemi. To by mělo ovlivnit především ekonomiku, mohlo by nastat její výrazné oživení. Je to ovšem velmi nesnadný cíl, jehož uskutečnění bude trvat delší dobu. V zemi totiž fungují celé pevné řetězce fungujících korupčních svazků. Na Ukrajině je mnoho odvětví, do kterých by mohly zahraniční firmy investovat a vstupovat. Po překonání bariér, které vytváří nejen nový trh, ale často i samotná vláda republiky, mohou obchodníci zaznamenat v tomto státě velké úspěchy a rozšíření svoji

50

výrobu a produkce. Záleží jen a tom, jak se jednotlivé podniky dokáží přizpůsobit místním poměrům.

51

9 Použitá literatura Seznam odborné literatury: • BENEŠ, R. Ukrajina - turistický průvodce. Praha: Jota, 2005. 323 s. ISBN 80-7217347-2. • BENEŠ, V. a kol. Zahraniční obchod. Praha: Grada Publishing, 2004. 328 s. ISBN 80247-0558-3. • KOTLER, P. Marketing management. Praha: Grada Publishing, 1998. 712 s. ISBN 807169-600-5. • PETR, J., HÚSKA J. a kol. Speciální produkce rostlinná I (obecná část a obilniny). Praha: AF ČZU, 1997. 197 s. ISBN 80-213-0152-X. • VÝZKUMNÝ ÚSTAV PIVOVARSKÝ A SLADAŘSKÝ, A.S., 2003. Ječmenářská ročenka 2004. Praha: Tiskap, 2004. 251 s. ISBN 80-86576-07-8. • VÝZKUMNÝ ÚSTAV PIVOVARSKÝ A SLADAŘSKÝ, A.S., 2006. Ječmenářská ročenka 2007. Praha: Tiskap, 2004. 363 s. ISBN 80-86576-22-1. • VÝZKUMNÝ ÚSTAV PIVOVARSKÝ A SLADAŘSKÝ, A.S., 2007. Ječmenářská ročenka 2008. Praha: Tiskap, 2008. 269 s. ISBN 80-86576-25-6. • ZIMOLKA, J. a kol. Ječmen - formy a užitkové směry. Praha: Profi Press, 2006. 200 s. ISBN 80-86726-18-5. • ZIMOLKA, J. a kol. Speciální produkce rostlinná - rostlinná výroba (Polní a zahradní plodiny, základy pícninářství). Brno: MZLU, 2000. 245 s. ISBN 80-7157-451-1.

Internetové zdroje: • CERKAL, Radim , HRSTKOVÁ , Pavlína , STŘEDA, Tomáš . Prezentace obiloviny [online].

2006

[cit.

2008-04-10].

Dostupný

z

WWW:

. • Česko-ukrajinské obchodní vztahy´ tématem kulatého stolu v redakci ukrajinského listu Delo [online]. 2000 [cit. 2008-03-29]. Dostupný z WWW: . • SYRUČEK, Milan. Čeští i ukrajinští podnikatelé si přejí odstraňění zbytečných bariér [online]. 29.05.2007. Economia, a. s., 1997 [cit. 2008-03-20]. Dostupný z WWW: .

52

• Ukrajina : Souhrnná teritoriální informace [online]. CzechTrade, 1997 [cit. 2008-0510]. Dostupný z WWW: .

53

10 Seznam příloh


Příloha č. 1: Faktura – Daňový doklad




Příloha č. 2: Certifikát kvality




Příloha č. 3: Dodací list

54