Světová produkce a obchod s netkanými textiliemi

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

Světová produkce a obchod s netkanými textiliemi

Diplomová práce Vypracoval: Bc. Jiří Strnad Vedoucí diplomové práce: Ing. Ludmila Štěrbová, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Světová produkce a obchod s netkanými textiliemi vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne ………..

………………….. Podpis

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Ludmile Štěrbové, CSc. za odborné vedení a pomoc při zpracování diplomové práce, za její užitečné rady, cenné připomínky a především za její laskavý přístup.

Obsah Úvod............................................................................................................................... 3 1.

Netkané textilie ...................................................................................................... 5 1.1

Historie NT...................................................................................................... 5

1.2

NT v současné době ........................................................................................ 5

1.2.1

Absorpční hygienické produkty ............................................................... 6

1.2.2

Zemědělství a zahradnictví ...................................................................... 6

1.2.3

Oděvy, obuv, zavazadla ........................................................................... 7

1.2.4

Domácnost ............................................................................................... 8

1.2.5

Zdravotnictví ............................................................................................ 9

1.2.6

Průmysl .................................................................................................... 9

1.2.7

Civilní inženýrství.................................................................................. 10

1.2.8

Stavebnictví ........................................................................................... 10

1.3

2.

3.

Výrobní technologie ...................................................................................... 10

1.3.1

Příprava vlákenných vrstev .................................................................... 11

1.3.2

Zpevňování vlákenných vrstev .............................................................. 14

1.3.3

Finální úpravy ........................................................................................ 16

Bariéry mezinárodního obchodu s NT ................................................................. 17 2.1

Bariéry obchodu ............................................................................................ 17

2.2

Antidumping ................................................................................................. 18

2.3

Zavedení resp. odstranění dovozního cla ...................................................... 18

Světová spotřeba a produkce NT ......................................................................... 21 3.1

Produkce NT globálně se zaměřením na Evropu (2010) .............................. 22

3.1.1

Produkce dle procesu ............................................................................. 24

3.1.2

Produkce dle země ................................................................................. 26

3.2

Zpracování evropské produkce NT globálně ................................................ 28

3.2.1

Zpracování produkce dle finálních aplikací........................................... 28 1

3.3

Trendy ve spotřebě surovin v Evropě ........................................................... 34

3.4

Zahraniční obchod s NT ................................................................................ 39

3.4.1

Mezinárodní obchod s NT a textilem .................................................... 41

3.4.2

Export a import NT dle zemí ................................................................. 42

3.4.3

Vývozy a dovozy NT dle kategorie ....................................................... 45

3.5 4.

Výhled evropského průmyslu s netkanými textiliemi ................................... 47

Světová spotřeba NT ve vybraném sektoru hygienických absorpčních produktů49 4.1

Světový trh s absorpčními produkty v roce 2008 a výhled do 2013 ............. 49

4.2

Dopad světové hospodářské recese na hygienický průmysl ......................... 52

4.3

Globální výhled netkaných textilií jako vstupní suroviny pro průmysl

absorpční hygieny .................................................................................................... 53 4.4

Regionální trhy absorpčních produktů .......................................................... 64

4.5

Přehled hlavních výrobců absorpčních výrobků a trendy vývoje ................. 67

4.6

Regionální trendy .......................................................................................... 69

Závěr ............................................................................................................................ 71 Seznam pramenů a literatury ....................................................................................... 73 Seznam tabulek, grafů, schémat .................................................................................. 74

2

Úvod Průmysl netkaných textilií (dále jen NT) je dynamickým a moderním oborem. Jeho široký rozsah spočívá ve velké variabilitě výrobních metod, ve využití různých druhů vstupních surovin a především ve velmi rozsáhlém portfoliu běžných i speciálních produktů. Aniž si tento fakt mnoho lidí uvědomuje, výrobky tohoto průmyslu lze vidět všude v našem okolí a jsou důležitou, či dokonce nebojím se uvést, esenciální součástí života celé naší moderní civilizace. Tuto tezi demonstruji na příkladu sektoru zdravotnictví, které je od základu závislé na sterilitě a čistotě. Výrobky netkaných textilií tyto požadavky zajišťují svým primárním principem „jednoho použití“. Portfolio produktů na jedno užití začíná od výrobků pro čistění a úklid, přes oděvy chirurgů a sterilní textilie na operačním sále, až po speciální nanotextilie, na které se mohou aplikovat kmenové buňky pro lepší hojení ran. Tento obor však není rozhodně jediným, kde jsou NT nezbytným předpokladem efektivity a inovací. Nalezneme je v automobilovém sektoru, zemědělství, stavebnictví a mnoha dalších. Pro tuto diplomovou práci však bude stěžejní obor absorpční hygieny. Tento obor považuji nejenom za velmi úspěšný, ale především perspektivní pro budoucnost. Motivem k výběru tohoto tématu nebyla pouze víra v tento průmysl ale zároveň velmi silný zájem o tento obor ve smyslu mého osobního uplatnění. Primárním cílem diplomové práce je propojení mého profesního zaujetí o tento sektor s obory mezinárodního obchodu a světové ekonomie, které studuji na Vysoké škole ekonomické v Praze. Toho bych chtěl dosáhnout prostřednictvím důkladné analýzy hospodářského, ale i technického vývoje průmyslu s netkanými textiliemi, jeho postavení v mezinárodním obchodě a světové ekonomice. Metodikou zkoumání mi budou konzultace s odborníky, studium sekundárních dat ve formě expertních studií a interních materiálů společnosti PEGAS NONWOVENS a v neposlední řadě studium informačních databází mezinárodních organizací a úřadů. Využitelnost této studie bude v první řadě prohloubení znalostí v oborech mé profese a studia. Tato práce bude též k dispozici internímu užití společnosti PEGAS NONWOVENS. Postup při zpracování diplomové práce jsem zvolil kontinuální. Nejprve pro nezasvěceného čtenáře identifikuji průmysl netkaných textilií, kde vyložím užití v jednotlivých aplikacích a sektorech. Dále stručně popíši metody a stádia výroby NT, 3

jejichž vysvětlení je nezbytným předpokladem k pochopení dalších kapitol a porozumění používané terminologie. Pokusím se rozebrat NT jako komoditu v mezinárodním obchodě, bariéry tohoto obchodu a vše prezentovat na příkladech s teorií zavedení antidumpingového cla. Dále bych zanalyzoval globální produkci a spotřebu celého průmyslu netkaných textilií. Z důvodu opravdu široké komplexnosti tohoto sektoru a nedostatku dat za rok 2010 ze všech světových center jsem zvolil rozbor světové produkce, spotřeby a zahraničního obchodu globálně se zaměřením na Evropu. Analyzovaná data vycházejí z čísel asociace evropského průmyslu s netkanými textiliemi EDANA, statistických dat Evropského statistického úřadu EUROSTAT a databází International Trade Centre. Ve finální části diplomové práce se budu specializovat na jeden z významných sektorů užití NT, obor absorpční hygieny. Zde se zaměřím na globální charakter tohoto průmyslu, nejvýznamnější korporace podnikající v tomto oboru, rozložení spotřeby a produkce do jednotlivých světových center a výhled tohoto sektoru do budoucna. Analýza by měla splnit potřebu popsat trendy jednotlivých výrobků a odhadnout perspektivu tohoto průmyslu.

4

1. Netkané textilie V první kapitole se seznámíme s netkanými textiliemi jako významným průmyslem, který je spojen s mnoha obory světového hospodářství. Dále představené výrobní technologie budou sloužit k pochopení používaných výrazů v celé této práci a jsou nutnou součástí celkového konceptu této diplomové práce.

1.1 Historie NT První doloženou výrobou plošných textilií je dle skript Netkané textilie (Jirsák, Kalinová) zpracování plstitelných zvířecích srstí postupem plstění. To v praxi znamená současné působení vody tepla a případně chemických či mechanických vlivů. Výrobky zpracované tímto postupem byly nejčastěji používány jako přikrývky či přístřešky. Dalším příkladem mohou být archeologicky doložené slaměné rohože, které se používaly při stavbách v Mezopotámii. Počátek moderního vývoje netkaných textilií započal v 19. století a kladl důraz především na zužitkování odpadních materiálů z výroby textilu. V každé textilní výrobě činí odpad cca 10- 20 % materiálu a snaha ho využít vedla k vývoji nových technologií, zejména vpichování. Finální výrobek měl vlastnosti již zmiňovaných plstí. V první polovině 20. století došlo k výraznému růstu spotřeby plošných textilií a to vedlo k vývoji efektivnějších a levnějších metod výroby. Zejména v USA a následně pak v Československu vznikla řada postupů přímé tvorby vlákenných metod a jejich zpevňování mechanicky, pomocí adheziv či termicky. Od 60. let do současnosti je vývoj NT primárně zaměřen na výrobky zcela nových vlastností, které nelze provádět jinými technologiemi. Jsou jimi například zdravotnické materiály, stavební a konstrukční materiály, filtry, ochranné oděvy, high-tech materiály pro automobilový, letecký či kosmický výzkum, či izolační a protihlukové materiály. Toto odvětví je pro moderní společnost velmi významné a je pravidelně centrem pozornosti na výstavách Index (Švýcarsko), Idea (USA), či Techtextil (SRN), Techtextil (Čína).[24]

1.2 NT v současné době Pojem netkané textilie má v moderním pojetí nesčetné množství podob. V kombinaci s ostatními materiály či samostatně jsou NT využitelné ve velkém množství aplikací s různými vlastnostmi. Následující dělení demonstruje rozsah odvětví.

5

• Absorpční hygienické produkty • Zemědělství a zahradnictví • Oblečení, obuv, zavazadla • Domácnost • Zdravotnictví • Produkty osobní péče a hygieny • Průmysl

1.2.1 Absorpční hygienické produkty Jednorázové absorpční hygienické produkty mají velký význam v moderním světě a přispívají ke kvalitě života a zdraví miliónů lidí. Produkty spadající pod tento obor zahrnují dětské pleny, dámské vložky a výrobky řešící inkontinenční problémy. Tyto aplikace jsou díky vyspělým netkaným textiliím hladší, jemnější, tenčí, ale zároveň stále účinnější v zabránění prosáknutí. Výhody spočívající v užití netkaných textilií oproti klasické textilii jsou následující: • dokonalá absorpce • jemnost a hladkost • roztažnost, pohodlí a elasticita • odolnost vůči trhlinám • tzv. efekt dvojí fluidní bariery, která umožňuje absorbovat a zároveň udržet tekutinu • nižší náklady • nepropustnost • schopnost pohlcovat i barvu tekutiny • vysoká prodyšnost Hlavní používané metody při výrobě absorpčních hygienických produktů jsou Airlaid (aerodynamická metoda), metoda mykání a spunmelt.

Komponenty, které se

kombinují s NT k maximální účinnosti výrobku, jsou např. vlákenná buničina, vysoce absorpční polymery, speciální nepropustné folie, adheziva či elastické komponenty.

1.2.2 Zemědělství a zahradnictví Netkané textilie jsou využívány pro zvýšení efektivity produkce zemědělských plodin a kultivaci zahrad a skleníků. Jejich ochranné vlastnosti umožňují výrazně omezit 6

spotřebu pesticidů a potřebu manuální práce na minimum. Přikrývací a mulčovací textilie výrazně zvyšují výnosy a kvalitu sklizně. Velmi lehké a flexibilní pokrývky jsou loženy na sadbu a vytvoří ideální mikroklima potřebné pro růst plodin. Růst je urychlen a plodiny jsou chráněny před negativním počasím, hmyzem a růstem plevele. Výhody užití NT jsou následující • textilie s vysokou pevností, trvanlivostí a elasticitou • ochrana proti mrazu a hmyzu • výjimečná prodyšnost • kontrola plevele • ochrana plodin, která umožňuje redukovat použití herbicidů a pesticidů • rychlejší růst a sklizeň úrody, vyšší výnosnost. Používané technologie jsou spunbond a vpichování.

1.2.3 Oděvy, obuv, zavazadla Tyto netkané textilie slouží jako modelový materiál pro oděvní průmysl. Je využívaný po dlouhá léta pro skryté podpůrné části oděvů jako např. interliningová podšívka či komponenty do bot a zavazadel. Elegance, styl a funkčnost oděvů závisí z velké části na kvalitní mezivrstvě. NT jsou ideální pro tvorbu podšívek, jelikož nabízejí lepší vlastnosti než textilie tradiční. Na tomto trhu jsou dle asociace EDANA zastoupeny dvoutřetinovým podílem. Úspěch spočívá především ve víceúčelovosti a schopnosti aplikovat mnoho různých vlastností jako např. tvarová stálost, či lehkost materiálu. V dnešní době jsou NT široce využívaným materiálem v módním, sportovním i outdoorovém oblečení a jeho význam spočívá v odlišnostech od tradičních tkaných či pletených oděvů. Výhody použití NT v oděvním průmyslu • objemová stabilita (při praní se nemění) • jednoduchost střihu, šití, lemu, lepení, vrstvení, netřepí se. • lehkost • snadná údržba • vylepšená přilnavost • jemnost • možnost zakomponovat voňavé, antistatické a jemnější aplikace • stálost barvy 7

• vysoká odolnost vůči natržení a abrazi • schopnost streče • chemicky inertní Využívané technologie k výrobě jsou především chemicky a za tepla pojené metody, vpichování a výroba metodou spunlaid.

1.2.4 Domácnost NT jsou v domácnostech využívány v mnoha aplikacích od čistění a filtrování až po estetické doplňky.

Použití NT v bytovém zařízení je alternativou tradičního

čalounění, koberců, izolací či pokrývek. Nejnovější vývoj dospěl až k tvorbě NT, které likvidují roztoče, odpuzují prach, a mají antimikrobiální vlastnosti. Chytré technologie NT v domácnostech kombinují praktičnost s čistotou. Záclony odolné vůči výbuchu či koberce a okenice s integrovaným alarmem proti vloupání jsou možnou budoucností domácností. Variační zpracovatelnost NT podporuje vylepšenou funkčnost, která umožňuje vývoj moderních komponentů. Tradiční textilie jsou ve své funkčnosti velmi omezené. V případě záclon rezistentních proti výbuchu vlákenná struktura NT v tenzi expanduje, což umožní absorbovat tlak vyvolaný výbuchem a zároveň zachytit sklo a suť. NT jako obklady stěn jsou jednodušší při aplikaci než tradiční tapety. Nemají viditelné spárování a jsou lehce odstranitelné. Dobrá je také jejich schopnost vyztužit poškozené stěny a stropy. Se stoupajícími cenami energie jsou NT možností pro úsporu nákladů. Elektrovodivné NT integrované do podlahy mají schopnost vyhřívat např. dřevěné podlahy, dlážděné podlahy, stěny a stropy. V takovém případě může NT nahradit klasické vnitřní vytápění. Použití NT v bytovém zařízení: • Ložní prádlo • Záclony a okenice • Koberce • Krycí materiály • Čalounění nábytku • Mopy • Prostírání • Čajové sáčky • Sáčky do vysavače 8

• Tapety • Utěrky, hadry, rohožky Metody výroby vpichování, spunbond a mokrá výrobní metoda (wetlaid).

1.2.5 Zdravotnictví Ve zdravotnictví široce používané NT pomáhají v boji proti biologickým činitelům. Mohou být vyrobeny ve vlastnostech sloužících k ochraně před infekcemi a nemocemi. V dnešní době je řada virů a bakterií již odolná vůči lékům a právě NT slouží k potlačení rizika kontaminace a proti šířící se nákaze ve zdravotnických zařízeních. Tyto výrobky z NT (tzv. na jedno použití) jsou lehce zničitelné, čím se zamezí další nákaze. NT se dále hojně využívají jako komponenta v tzv. SMART produktech péče o rány, které poskytují ideální hojivé prostředí. Nejnovější inovace umožňují za pomoci nano-NT aplikovat tzv. kmenové buňky na postižené rány, což má silné regenerační účinky. Výrobky z NT: • Chirurgie (pláště, čepice, masky, povlaky na boty – vše na jedno použití) • Závěsy, obaly, ochranné potahy • Tampony, hadříky • Povlečení • Kontaminační oděvy • Laboratorní oděvy • Isolační obleky • Transdermální podavače medikace • Bandáže • Fixační pásky • Matrace v inkubátorech • Sterilizační obvazy • Chladící/hřejivé náplasti Výroba metodami Drylaid, Meltblow, Spundbond.

1.2.6 Průmysl Automobilový

9

V dnešní době se více jak 40 částí u automobilů vyrábí za pomoci netkaných textilií. Jsou jimi tlumící a polstrované části úložného prostoru, vzduchové a palivové filtry, potahy atd. Vhodné NT pomáhají redukovat váhu automobilu, vylepšují komfort a estetiku interiéru, zlepšují ochranu pasažérů, zajišťují ohnivzdornost, odpudivost vody a olejů, redukují teplotní extrémy a snižují abrazi.

1.2.7 Civilní inženýrství Geotextilie jsou speciální textilie využívané ve stavebnictví. Používají se pro oddělení různých typů zeminy jako podpora či výztuž, jako zemní filtry při stavbě dálnic, letišť, železnic, sportovních hřišť, kanalizací, trativodů, přehrad a hrází. Rychlý rozvoj infrastruktury vede k velké poptávce po NT, které jsou schopny výrazným způsobem zkvalitnit vlastnosti těchto projektů ve smyslu odolnosti vůči teplotním výkyvům či opotřebování. S přidáním ekologických aditiv se geotextíliím mohou dodat vlastnosti jako např. odpudivost vody či odolnost vůči biologické degradaci, což umožňuje výrazným způsobem omezit např. erozi říčních břehů. Velká flexibilita NT umožňuje použití také např. v zajištění skládek odpadů nebo ve filtraci odpadních vod.

1.2.8 Stavebnictví V době rostoucích cen energií a trendu ochrany přírodních zdrojů jsou NT ideální variantou i v oblasti nízkoenergetických staveb. Neperforovaný obklad budovy z NT výrazně zvyšuje úsporu energie a vlhkosti. Zároveň i čas potřebný na instalaci je výrazně nižší než u klasických obkladů, čímž se sníží náklady na práci. Při výrobě i instalaci této aplikace se neuvolňují tzv. prchavé organické součástí, což umocňuje ekologický význam tohoto produktu. NT jsou vhodné i pro aplikace v bytech a střechách. Díky bituminózní membráně dokážou NT nejen výborně izolovat, ale zároveň zajistit perfektní prodyšnost budovy. Výčet uplatnění NT v průmyslu je obrovský.

1.3 Výrobní technologie Obor netkané textilie vychází z průmyslu textilního, papírenského a plastikářského, nicméně v současné době je odborníky považován za odvětví samostatné. Produkce NT může být klasifikována ve třech výrobních stádiích. Ačkoliv nejmodernější technologie umožňují některé z nich překlenout, najdou se i případy, kdy jsou všechny tři fáze součástí jednoho procesu. [24]

10

Tyto tři fáze jsou: 1. Tvorba rouna 2. Pojení rouna 3. Finální úpravy Možnost kombinovat různé materiály a rozdílné technologické postupy znamená širokou různorodost tohoto odvětví a jeho produktů. Tato různorodost je umocněna schopností navrhnout finální produkt velmi specifických vlastností a parametrů. Schéma 1 Proces výroby NT

Zdroj: [24]

1.3.1 Příprava vlákenných vrstev Tvorba NT začíná kladením vláken do sítě či vlákenné vrstvy. Těmito vlákny může být buďto vlákenná střiž z balíků, či extrudovaná tavenina z polymerního granulátu. Pro tvorbu rouna existují 4 metody. [24] • Drylaid (Výroba za sucha) • Spunmelt • Wetlaid (Výroba za mokra) • Ostatní techniky 11

Výroba za sucha Existují dvě metody výroby za sucha a to mykáním (mechanicky) či aerodynamicky. Mykání je mechanický proces, který začíná otevřením balíků se střiží, smícháním a nasáváním do výroby. Střiž je učesána do vlákenné vrstvy mykadlem, což je soustava válců, opatřených pilkovými či drátkovými povlaky. Vlákenná vrstva může být rovnoběžně kladená, což znamená kladení většiny vláken paralelně ve směru vlákenného toku. Další možnost je kladení náhodné. Typická paralelně kladená pavučina má velkou pevnost v tahu a malou elongaci. Odolnost NT vůči přetržení ve směru výroby je slabá ale v příčném směru naopak velká.

Relativní rychlostí a

kompozicí pavučiny může být dosaženo výroby různých vlastností a kvality textilie. Při Aerodynamické metodě je vlákenná surovina rozvolněna škubacím válcem opatřeným pracovním povlakem. Vlákna jsou snímána pomocí odstředivé síly v kombinaci s přiváděným proudem vzduchu. Tento proud je unáší a klade na pohybující dopravník. Ve zde vytvořené vlákenné vrstvě jsou vlákna nahodile kladena a uspořádávána. Eliminují se tak mechanicko-fyzikální vlastnosti rouna. V porovnání s předchozí metodou je vlákenná vrstva řidší ale přitom jemnější. Pro určitou představu přikládám schéma, které demonstruje výrobní linky v procesu. Schéma 2 Výroba suchou cestou – mykání a aerodynamická metoda

Zdroj: EDANA.org

Spunmelt Spunmelt je technologie výroby NT přímo z termoplastických polymerů. Zahrnuje 2 procesy a jejich kombinaci. V procesu Spunlaid je taven polymerní granulát a dále extrudován za pomoci zvlákňovacích trysek. Extrudovaná vlákna jsou zchlazena a 12

nanášena na běžící pás, kde je tvořena vlákenná vrstva. Zvýšená teplota může způsobovat lepení vláken na sebe, nicméně toto není skutečný proces pojení. Proces spunlaid (zvaný také jako Spunbond) dává vytvořeným NT větší sílu, ale flexibilita vstupních surovin je omezená. V procesu Meltblow jsou taveny polymery s malou viskozitou do rychle proudícího vzduchu hned za tryskami. Tím se tavenina rozprostře a ztuhne ve vlákennou vrstvu. Schéma 3 Metody spunlaid – tavenina polymerního granulátu, disperze vlákna a pojení.

Zdroj: EDANA.org

Výroba za mokra Princip výroby NT mokrou cestou je velmi podobný výrobě papíru. Rozdíl spočívá v množství přítomného syntetického vlákna v NT. Zředěná suspenze vody a vláken je nanášen na pohybující se drátěné síto. Postupně se vrstva odvodní, což formuje vlákennou vrstvu. Vrstva je dále ždímána, zpevněná tlakem mezi dvěma válci a vysušena. Napuštění pojivem je aplikováno v pozdější fázi procesu. Pevnost náhodně orientované vlákenné vrstvy je stejná ve všech směrech.

13

Schéma 4 Metoda výroby NT za mokra

Zdroj: EDANA.org

Ostatní technologie Tato kategorie zahrnuje specializované techniky, ve kterých je výroba vlákna, nanášení vlákenné vrstvy a pojení praktikováno ve stejný čas a na stejném místě. Vlákenné vrstvy „flash spun“ jsou tvořeny rozpouštěním polymerů ve vhodném rozpouštědle a pak rozprašovány pod mírným tlakem do nádoby. Rozpouštědlo se odpaří, či odvětrá a zanechá vlákna, která jsou sebrána a pojena. Další technologie jsou např. elektrostatické zvlákňování. Některé

technologie

jsou

používány

i

v tandemu.

Například

u

procesu

spunlaid/meltblow. Tím lze kombinovat jednu či více vrstev vytvořených technikou meltblow s vrstvami vytvořenými technikou spunlaid.

1.3.2 Zpevňování vlákenných vrstev Vlákenné vrstvy (kromě technologie spunlaid) mají v nespojeném stavu malou pevnost. Pavučina tedy musí být dalšími procesy pojena. To je zajištěno procesem zvaným „bonding“ neboli pojení. Tento proces je důležitým krokem při výrobě NT. Výběr vhodného metody pojení dále zajišťuje výsledné vlastnosti rouna. Existují tři základní typy pojení. [24] • Chemické • Tepelné • Mechanické 14

Chemické (adhesní pojení) Tato metoda je založena na aplikaci roztoku vodného pojiva na vlákennou vrstvu. Běžně se používají tři skupiny pojiv – akrylátové polymery a kopolymery, butadienstyrénové kopolymery, či EVA kopolymery. Systémy založené na vodě jsou nejvíce používané pojiva, ale můžeme se setkat i s práškovými lepidly, pěnou a v některých případech řešením pomocí organických rozpouštědel. Existuje mnoho aplikací různých pojících materiálů pojidel. Pojidlo lze aplikovat uniformě impregnací, nátěrem, či sprejováním. V případě potřeby speciálního vzoru (např. potřeby některých vláken bez pojidla) se používá metoda vzorového nanášení tiskem. Tepelné (kohesní pojení) Tato metoda využívá termoplastické vlastnosti určitých syntetických vláken k vytvoření vazby za pomocí tepla. V některých případech se může využít sama vlákenná vrstva, ale většinou jde o vlákna s nízkou teplotou tavení nebo bikomponentní vlákna, která jsou vložena do vlákenné struktury, aby v pozdější fázi sloužila jako pojidlo. Existuje několik systému pojení za tepla. Kalandrování užívá vysokých teplot a tlaku aplikovaných mezi válci, které průběžně lisují a pojí rouno. Při teplovzdušném pojení se zpracovává směsová vlákenná vrstva, která je připravena směsí normálních a pojivých vláken. Podmínkou této metody je propustnost zpracovávané vrstvy pro vzduch. Rouno s pojivem prochází horkovzdušnou komorou s cirkulujícím vzduchem a dochází k pojení. Pojení ultrazvukem je založeno na procesu tepelného kmitání molekul při kmitočtu cca. 18000HZ a za jeho působení dochází k pojení. Mechanické pojení V této metodě dochází k pojení na základě tření mezi vlákny. Používají se dva hlavní procesy. Vpichování a zpevňování paprsky vody (spunlaced). Vpichování může být použito na většinu typů vláken. Speciální jehly svým pohybem provazují vlákennou vrstvu svazky vláken. Vlákenné vrstvy rozdílných vlastností lze vpichováním spojit k sobě a tím vytvořit různé typy rouna. Spunlace je metoda, kde se k proplétání jednotlivých vláken rouna využívají paprsky vod. Třetí metodou je proplétání.

15

1.3.3 Finální úpravy Výrobci NT mohou svým zákazníkům nabídnout ke standardnímu provedení i další přídavné a speciální vlastnosti rouna. Na NT můžou být aplikovány řady různých roztoků či mechanických procesů, které vlastnosti rouna vylepšují. Tyto vlastnosti jsou např. vodivost, odolnost vůči vzplanutí, odpudivost vody, poréznost, antistatika, prodyšnost, absorpce atd. NT mohou být dále povrstvovány, pošívány, potisknuty, barveny, kašírovány či počesány nebo mohou být kombinovány s dalšími materiály k vytvoření laminovaných produktů. [24]

16

2. Bariéry mezinárodního obchodu s NT Jak jsem již zmiňoval v kapitole 1, průmysl netkaných textilií se vyvinul z průmyslů textilního, papírenského a plastikářského a stal se z něho silně nezávislý sektor. V souvislosti s tím si myslím, že by měl tak být vnímán veřejností i úřady. Důvodem je hlavně to, že výroba a zpracování produktů NT jsou fundamentálně odlišné od zmiňovaných oborů. Tato specifika jsou obzvláště podstatná, hovoříme-li o rozdělení dle tzv. pravidel původu zboží (rules of origin).

2.1 Bariéry obchodu Dle mého názoru je nutno postupně odstranit či minimalizovat cla na reciproční bázi. V souvislosti s všeobecnou potřebou odstraňovat tarify probíhá od roku 2001 negociační kolo při WTO, jehož cílem je snížení tarifů na průmyslové výrobky (tedy i NT) . Aby se redukce tarifů na NT uskutečnila, je dle mého názorů potřebné důsledně oddělit sektor NT od celkového textilního průmyslu, který bývá častým objektem různých opatření. Urychlené odstranění cel zlepší podmínky mezinárodního obchodu ve smyslu efektivity a rozvoje. Tento průmysl potřebuje získat férový přístup k trhům, kde vlády uměle udržují vysoká dovozní cla na NT a tím deformují trh. Těmito trhy jsou např. Brazílie, Argentina, Čína, Indie, Indonésie, Irán (10 % - 40 %) nebo např. i Kanada. Jako vzorový příklad liberalismu může sloužit USA, která na všechny druhy NT má 0% importní clo a tím jednoznačně demonstruje potřebu a trend budoucí redukce bariér mezinárodního obchodu. Od USA by se měly poučit dvě vyspělé ekonomiky a to EU a Japonsko. Evropská unie a Japonsko mají na všechny druhy NT dle harmonizovaného systému (kategorie HS 56.03) uvalenou dovozní sazbu 4.3 %. Výjimkou jsou u obou NT z kategorie HS 48.03, které jsou brány dle harmonizovaného systému jako „papír“. V rámci dohod o volném obchodu se praktikují tzv. preferenční cla. Tato cla jsou aplikována na státy (např. v nějaké smluvní skupině států či mezi dvěma státy na základě bilaterální dohody), kterým je poskytována výhodnější či nulová hodnota. Takovým příkladem je právě Evropská unie, která uvnitř nepraktikuje žádnou celní sazbu ale navenek dovozní sazbu 4,3 % (HS 56.03). Takovéto řešení je jistě částečně prospěšné, ale neřeší situaci jako celek. Následující mapka demonstruje dovozní zatížení zemí na evropskou produkci ve vybrané kategorii NT (HS 56.03.92) dle harmonizovaného systému HS. [5]

17

Schéma 5 Dovozní cla na evropskou produkci výrobků, které obsahuje kategorie HS 56.03.92 (% míra protekcionismu)

Zdroj: [23]

2.2 Antidumping Evropský průmysl potřebuje nadále úspěšně pokračovat v soupeření na světovém trhu s NT. Je nutné odstranění překážek znemožňujících přístup k surovinám, kterým antidumping je. Důvody zájmu jsou kapacita, kvalita a reálné ceny. 8. května 2007 Evropská komise podepsala návrh na zrušení antidumpingových cel, která platila od prosince 2006 na dovoz polyesterového staplového vlákna z Malajsie a Taiwanu. Toto rozhodnutí bylo poprvé založeno na principu „Community interest“, čili obecného zájmu, který ukončil dvouciferné dovozní clo na tyto dovozy. Tento případ si dovolím demonstrovat na teorii. [6]

2.3 Zavedení resp. odstranění dovozního cla Budeme považovat Evropskou unii za velkou ekonomiku. Tato ekonomika by měla být schopna ovlivnit světovou cenu určité komodity – v našem případě staplového polyesterového vlákna.

18

Graf 1 Důsledek zavedení (odstranění) cla ve velké ekonomice

Zdroj: [3]

Standardně zavedením cla komise EU může ovlivnit příznivě světové směnné relace vůči své zemi. Zahraniční výrobci nejsou schopni svůj produkt vyvést jinam za stejnou cenu a tak musí zlevnit. To snižuje dovozní cenu na PtW avšak spotřebitelé (výrobci NT- odběratelé vláken) musí zaplatit PtD, což se jim pochopitelně nelíbí. Trojúhelníky b + d + CD zobrazují jejich ztrátu. CF zobrazuje ztrátu zahraničních výrobců a zároveň výnos státu (EU). Stát si celkově polepší o trojúhelníky CF a CD. V tomto momentě by si měli domácí výrobci polepšit. Čím méně je světová nabídka (StW) elastičtější, tím více. Domácí ekonomika by měla z cla získat čistý výnos a světová ekonomika by si měla pohoršit o b + d + CF z důvodu neefektivního využívání zdrojů a omezení obchodu. Problém však v našem případě nastal, když v prosinci 2006 Evropská komise zavedla antidumpingové clo. Polepšila si sice z výběru daní, zisky domácích výrobců staplového vlákna stouply, ale celkový přínos nebyl větší nežli ztráty. Důvodem je to, že evropští výrobci netkaných textilií produkují daleko větší objem než evropští producenti staplových vláken. Výrobci staplového vlákna nemohou plně zásobovat výrobce NT, a proto EU trpí nedostatkem vlákna, které musí za vysoké náklady dovážet. Dalším problémem je relativně vysoká elasticita světové nabídky, která domácím výrobcům vlákna snižuje jejich výnosy. Tento trend nevede k celkovému zisku velké ekonomiky (EU) ale naopak ztrátám. Evropská komise toto pochopila a tento neuvážený krok opět zrušila. Tím se sice snížily zisky výrobcům staplového vlákna, ale evropský průmysl s NT si jako celek polepšil. O narovnání nespokojenosti 19

evropských výrobců vlákna se postarala asociace evropského průmyslu s NT (EDANA), která s nimi započala úzkou spolupráci především v oblastech vývoje a výzkumu. Za cíl si stanovili dosažení oboustranného partnerství.

20

3. Světová spotřeba a produkce NT Tradičními výrobci a zároveň odběrateli NT jsou Evropa, Severní Amerika (USA + Kanada), Japonsko a nově prudce se rozvíjející Čína. Trh s netkanými textiliemi nebyl zasažen recesí natolik jako ostatní průmyslové obory. Produkty osobní hygieny, jako např. dětské pleny, dámské vložky či inkontinenční pleny nebo výrobky používající se ve zdravotnictví, nemají cyklický charakter a jsou známy pro svou stabilní poptávku. Na druhou stranu aplikace používající se v automobilovém průmyslu, stavebnictví vykázaly v průběhu recese značné zpomalení růstu. V rozvinutých zemích růst populace a disponibilního důchodu má za následek stále se zvyšující spotřebu výrobků na jedno použití. Stárnoucí populace zapříčiňuje rostoucí poptávku po inkontinenčních plenách a zdravotní péči a s ní spojené spotřeby produktů vyrábějících se z netkaných textilií. Poptávka po kvalitnějších výrobcích na jedno použití přichází také z rozvojových zemí. Např. čínský a indicky trh se velmi rychle rozvíjí. Poptávka je znatelná především ve stále rostoucích velkých bohatých městech, zatímco oblasti venkova s daleko nižšími příjmy takový potenciál zatím nemají. Graf 2 Produkce NT v roce 2010 ve vybraných regionech (Severní Amerika, Evropa, Asie – v mld. tun)

Zdroj: [Intertechpira]

Co se týče spotřeby, v roce 2005 byla Evropa největším odběratelem netkaných textilií na světě (v tunách) s podílem 31 %. Asie byla druhá s 29,7 % podílem a Severní Amerika třetí s podílem 29,1 %. V roce 2007 se Asie stala největším světovým odběratelem NT a s tím Evropu sesadila na druhou pozici. Severní Amerika 21

zůstala třetí. IntertechPira předpokládá, že celosvětový obchod s netkanými textiliemi za rok 2010 dosáhl 26,7 miliard dolarů. Celosvětová produkce a spotřeba by měly být 6,37 milionů tun NT, respektive 161,3 miliard metrů čtverečních. Asie je v roce 2010 světovým spotřebitelem číslo jedna s 36,4% tržním podílem a spotřebou 2,3 milionu tun NT, což se rovná hodnotě okolo 8,6 milionů dolarů. Největšími obory spotřeby jsou v tomto regionu hygienické výrobky na jedno použití, ubrusy a výrobky pro domácnost. Roční tempo růstu spotřeby v tunách bylo mezi lety 2005 až 2010 10,5 %, což je velmi rychlý trend. IntertechPira předpokládá, že do roku 2015 bude tempo nadále zrychlovat s tržním podílem okolo 44 % a spotřebou přes 4 miliony tun NT/rok. Evropa v roce 2010 si udržela druhou pozici s tržním podílem 27,9 % a spotřebou 1,8 milionů tun (1,5 milionů tun v roce 2005). Průměrný roční nárůst byl 3,9 %. Předpokládá se, že do roku 2015 se pozice Evropy mírně zlepší spolu s ustupující hospodářskou recesí. Průměrný roční růst se odhaduje na 5,1 % se spotřebou 2,3 milionů tun v roce 2015. Tržní podíl se ovšem zmenší na 23,8 %. Severní Amerika si globálně v roce 2010 udržela třetí místo a její tržní podíl byl 25,7 % a spotřeba 1,6 milionů tun (1,4 milionů tun v roce 2005). Předpokládá se, že Severní Amerika do roku 2015 sníží svůj tržní podíl na 22,8 %.

3.1 Produkce NT globálně se zaměřením na Evropu (2010) Tato kapitola prezentuje produkci a dodávky 82 evropských společností za rok 2010, které zastřešuje mezinárodní asociace EDANA (European Disposables and Nonwovens Association). Data vycházejí ze států EU 27 plus Norsko, Švýcarsko, Turecko a země bývalých sovětských republik. Evropský průmysl je možno charakterizovat jako sektor s relativně koncentrovanou produkcí a vlastnictvím. Odhady EDANy předpokládají, že v roce 2010 15 největších společností vyrobilo 51,5 % celkové produkce v tunách. [5] Na komparativní bázi s daty z roku 2005 až 2009 produkce netkaných textilií v roce 2010 ve zkoumaném regionu dosáhla 1 784 704 tun včetně adheziv, aditiv a dalších chemikálií. Tato produkce nesloužila pouze jako dodávky pro evropský trh či pro export, ale mohla být též dále zpracována pro vlastní výrobu společností. Toto číslo znamená meziročně nárůst o 10,3 %. Toto však musí být zvažováno v souvislosti s propadem mezi lety 2008/2009, kdy došlo meziročně k poklesu o 6,3 %. Je to jasná 22

známka konce hospodářské recese v tomto oboru. Následující graf 3 a tabulka prezentují data od roku 2000. Graf 3 Produkce NT v regionu Evropa (v tisících tun)

1000 tun ∆%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1026 1115,6 1213,1 1288 1336 1475,4 1578,5 1705,5 1726 1617,8 1784,7 8,7%

8,7% 6,2% 3,7%

10,4%

7,0%

8,0% 1,2%

-6,3%

10,3%

Zdroj: [5]

V komparaci s Evropou produkce netkaných textilií v Severní Americe dosáhla 15200000 tun (INDA) a tím meziročně rostla o 8,6 %. Asie dle údajů asociace ANFA vyprodukovala 2882228 tun a oproti roku 2009 vzrostla o 10,0 %. Více než 65 % tohoto objemu vyprodukovala Čína. Od roku 2009 čínská produkce převyšuje celou výrobu v Evropě. Avšak informace, z kterých čínská data vyplývají, je třeba analyzovat s opatrností. Výroba v Evropě vyjádřená v metrech čtverečních se v roce 2009 navzdory recesi nezmenšila a pokračovala v roce 2010 růstem. Nárůst činil 6,9 % a dosáhl hodnoty 54 245 milionů m2. Průměrná gramáž (váha na plochu) vykázala v roce 2010 nepatrný nárůst z 31,87 g/m2 na 32,90 g/m2. Takovýto vývoj vyústil z nárůstu hodnot u obou typů NT. Hmotnost výrobků založených na zpracování vlákna se zvýšila z 55,88 g/m2 na 56,08 g/m2 a u produktů založených na tavenině polymerů z 21,25 g/m2 na 21,93 g/m2. 23

3.1.1 Produkce dle procesu Na následující tabulce můžeme vidět vývoj jednotlivých procesů používajících při výrobě NT a jejich podíly na evropské produkci. Jak je zřejmé, růst jednotlivých technologií není rovnoměrný. Tabulka 1 Produkce NT dle typu vrstvení vlákenné vrstvy v Evropě

Proces 1

Spunmelt Drylaid2 Wetlaid Airlaid Celkem

2008 tisíc tun 757,5 690,7 115,7 161,8 1725,7

∆% -2,3 3,5 7,4 4,5 1,2

2009 tisíc tun ∆% 717,3 -5,3 639,2 -7,3 101,7 -12,1 159,5 -1,4 1617,8 -6,3

2010 tisíc tun 779,3 717,6 114,4 173,4 1784,7

∆% 8,6 12,3 12,4 8,7 10,3

Zdroj: [5]

Po dvou letech poklesu se v roce 2010 produkovaný objem NT (založených na tavenině polymerů) výrazně zvýšil. Dosáhl růstu 8,6 % oproti 2009 a více než zkompenzoval poklesy z let 2008 a 2009. Technologií spunmelt bylo v roce 2010 vyprodukováno o skoro 4000 tun více než v rekordním roce 2007. Nicméně co se týče podílů této technologie na celkové evropské produkci, byl v roce 2010 zaznamenán pokles. Jak je vidět z grafu číslo 4, byl v roce 2010 podíl technologie spunmelt na výrobě NT 43,7 %, což oproti roku 2007 (45,5 %) znamená skoro dvou procentní pokles. Netkané textilie vyrobené cestou Wetlaid v roce 2010 zaznamenaly nejvyšší růst ze všech procesů. Vynahrazovaly však hluboké ztráty (-12,1 %), které utrpěli za rok 2009. Způsob Airlaid (aerodynamický) zaznamenal v roce 2009 nejmenší pokles (-1,4 %) a mohl tak v roce 2010 potvrdit svůj význam, když výroba rostla o 8,7 % a dosáhla tak zatím svého největšího objemu v historii (173 381 tun).

1

Zahrnuje proces spunlaid a ostatní procesy založené na tavení polymerů (meltblow, flashspun a kompozita) 2 Zahrnuje výrobu tepelnou a chemickou cestou (adheziva a aditiva jsou zahrnuty)

24

Graf 4 Podíl Produkce NT dle typu vrstvení vlákenné vrstvy v Evropě

Zdroj: [5]

Způsobem Drylaid (suchá cesta), který je založen na zpracování staplového vlákna, výroba přesáhla své hodnoty z let 2008 a celkové vyrobené množství činilo 717,626 tun. Toto znamená nárůst o 78 388 tun v porovnání s rokem 2009 (12,3 %). Tento proces se dále dělí na různé způsoby pojení vlákenné vrstvy, jejichž podíly jsou znázorněny v tabulce číslo 2. Jejich výkony v roce 2010 byly různé. Tabulka 2 Výroba NT metodou Drylaid dle procesů pojení v Evropě (1000 tun)

Proces Tepelně Chemicky Vpichováním Spunlace Kompozita Celkem

2008 tisíc tun ∆% 142,7 3,4 152,6 -3,6 175 7 217,3 7,2 3,2 -37,9 690,7 3,5

2009 tisíc tun 145,3 138,3 158,2 185,2 12,2 639,2

∆% 1,9 -9,3 -9,6 -14,8 286,1 -7,4

2010 tisíc tun 155 159,1 180,2 209,6 13,7 717,6

∆% 6,7 15 13,9 13,2 12,1 12,3

Zdroj: [5]

Evropská produkce termicky pojených NT potvrdila její trvale rostoucí trend a dosáhla hodnoty 155 045 tun, což znamená nárůst o 9 729 tun oproti roku 2009. Od roku 2007 byly hodnoty přírůstku stále kladné, což vykompenzovalo několik hlubokých poklesů mezi lety 2004 až 2006. Výroba chemicky pojených NT zaznamenala nejvýraznější procentní nárůst a představovala 22,2 % produkce suchou cestou v tunách.

Výrobní metodou vpichování se vyprodukovalo o 13,9 % více 25

objemu než v roce 2009 a to představovalo 25,1% podíl na trhu NT vyráběných suchou cestou. Graf 5 Podíl výroba NT metodou Drylaid dle procesů pojení v Evropě

Zdroj: [5]

3.1.2 Produkce dle země Po celé Evropě jsou relativně rovnoměrně rozprostřeny různé typy technologií, které produkují netkané textilie, a nelze konstatovat, že by byla některá země typicky zaměřená na určitou metodu. Můžeme však uvést pár příkladů, kdy např. v Německu je větší koncentrace metody wetlaid či zpracování krátkého vlákna pomocí metody airlaid. Naopak ve Španělsku, Francii a Turecku je více zastoupena metoda spunlace. V tabulce číslo 3 a grafu číslo 6 kolonka ostatní zahrnuje Portugalsko, střední a východní Evropu a dále Rusko, Franci a Bělorusko. Produkce rozlišená dle států se silně liší, pokud se porovnává ve smyslu hmotnosti nebo naopak měrné ploše. Německo vykázalo v roce 2010 nárůst hodnoty vyprodukovaných NT na úrovni 8,2 %, což je o 34 016 tun více než v roce 2009.

Tento nárůst byl však o více než 2%

menší, než evropský průměr. Druhý nejvýraznější nárůst, co se týče hmotnosti, reprezentovalo Turecko, které spotřebovalo velmi vysokých 28,2 % a představovalo tak v roce 2010 7,4 % celkové evropské produkce. Je také nutné zmínit zotavení Itálie, kde se za minulý rok vyprodukovalo 335 152 tun NT, což představuje téměř 19 % 26

celkové produkce Evropy. Toto číslo je však stále o 28 000 tun menší než v rekordním roce 2007. Tabulka 3 Produkce NT dle zemí Evropy

Země Benelux Francie Německo Itálie Skandinávie a Finsko VB a Irsko Španělsko Turecko ostatní Evropa

tisíc tun 124,0 165,2 436,9 345,3

2008 miliony m2 1916 4497 9797 12178

tisíc tun 105,9 156,2 412,4 312,1

2009 miliony m2 1655 4157 9828 11646

tisíc tun 121,9 163,5 446,4 335,2

2010 miliony m2 2013 4332 9825 12256

178,5

6675

159,2

6591

168,8

7047

82,2 84,7 97,6 211,3 1725,7

2208 3066 3756 5903 49996

70,3 89,7 102,6 209,4 1617,8

2339 3572 3897 7074 50759

74,3 105,0 131,5 238,2 1784,8

2409 4463 4583 7314 54242

Zdroj: [5] Graf 6 Podíl produkce NT dle zemí Evropy

Zdroj: [5]

27

3.2 Zpracování evropské produkce NT globálně V této kapitole rozebereme evropskou produkci dle dodávek k finálnímu zpracování (NT se dále zpracovávají do finálního produktu). Je nutné zdůraznit, že statistiky dodávek evropské produkce NT nezahrnují pouze evropský trh, ale také produkci na export. Níže popisovaná data tedy rozebírají globální využití evropské produkce NT. To je obzvláště patrné v kategoriích hygiena, kapalinové filtrace, střešní aplikace (báze pro bituminózní membrány) a aplikace pro osobní péči. V každé této kategorii jde více jak 10 000 tun na export. Opak je patrný v aplikacích pro zdravotnictví, kde je spotřeba NT krytá daleko více z importu než z evropské produkce. Je však pravdou, že se tento poměr od roku 2009 pomalu narovnává (jak v tonáži, tak metráži). Další nutná zmínka je, že za dodávky je považována i produkce v rámci firmy, kdy společnost NT vyprodukuje a v jiném svém závodě je zpracuje. V tomto oboru je mnoho korporací, které vlastní výrobní závody na dvou či třech kontinentech a jejich logistika se zdroji nemusí být vždy úplně logická a do jisté míry může zkreslovat data.

3.2.1 Zpracování produkce dle finálních aplikací Tabulka 4 a graf 7 reprezentují dodávky netkaných textilií vyprodukovaných v Evropě. Tato data představují rozšířenou verzi evropské produkce, vyplývající z potřeby zahrnout veškerou aplikovanou evropskou produkci. Tabulka 4 Celkové Dodávky NT dle segmentů trhu (v tunách)

Tržní segment Hygiena Zdravotnictví a chirurgie Kapesníčky pro osobní péči (wipes) Kapesníčky (wipes) - jiné Oděvy (garments) Mezivrstvy (interlinigs) Obuv/kožené zboží Potahové substráty (coating substrates) Čalounění/ubrusovina/domácnost Podlahové krytiny Filtrace kapalin3 Filtrace vzduchu a plynu

3

2008 2009 tisíc tisíc ∆% ∆% tun tun 564,2 3,8% 554,4 -1,7% 43,4 4,9% 50 15,2% 163,2 9,8% 152,6 -6,5% 98,3 -14,5% 97,7 -0,6% 14 -6,5% 12,4 -11,4% 31,1 -4,3% 28,5 -8,4% 24,7 -24,4% 20,6 -16,6%

2010 tisíc ∆% tun 571,7 3,1% 55 10,0% 176,6 15,7% 106,5 9,0% 12,5 0,8% 31,6 10,9% 22 6,8%

35,7

-15,5%

36,3

1,7%

40,5

11,6%

93,9 36 66 43,7

-3,8% 19,9% 4,9% 12,2%

79,7 31,4 64,1 44,7

-15,1% -12,8% -2,9% 2,3%

90,5 31,2 71,4 51

13,6% -0,6% 11,4% 14,1%

Zahrnuje čajové a kávové sáčky

28

Budovy/střechy Civilní inženýrství/ podzemní práce Automobilový průmysl Zemědělství Elektronika Ostatní

201,5 109,2 63,3 31,8

-0,8% -0,2% 2,6% 5,9%

-9,0% -14,3% -7,7% -6,3%

0,6%

183,4 93,6 58,4 29,8 3,4 74

3,4%

223 102,4 72,6 33,1 3,1 69,7

71,6

Nedefinovatelné

18,9

16,8%

11,6

-38,6%

25

Celkem

1710, 5

1,1%

1626, 6

-4,9%

1789,4

21,6% 9,4% 24,3% 11,1% -8,8% -5,8% 115,5 % 10,0%

Zdroj: [5]

Nejvýznamnějším odběratelem evropské produkce NT ve smyslu objemu je obor hygiena a dále následují obory kapesníčků (wipes) a aplikace pro budovy a střechy. Sektor Hygiena sice v roce 2009 ztratil 1,7 % a v roce 2010 vzrostl meziročně pouze o 3,1 %, avšak i přesto zůstal hlavním konečným zpracovatelem NT ve smyslu tonáže i metráže. Jeho podíl představuje 31,9 % celkových dodávek v tunách a 54,9 % v metrech čtverečních. V roce 2005 byla průměrná váha výrobku určeného pro trh hygieny 22,2 g/m2. Z důvodu již zmiňovaného tlaku na redukci váhy se tato hmotnost do roku 2010 snížila o 2,7 g/m2 na 19,5 g/m2. Tento trh se velmi diverzifikuje. Velmi progresivní vývoj je zaznamenán především u absorpčních hygienických produktů, kde jsou potřeby koncových spotřebitelů velmi vysoké. Sektor dětské pleny rostl o 2,5 % a je jednoznačně největším segmentem na trhu hygiena. Vývoj je zřejmý jak v produktech založených na zpracování vlákna (+3,5 %), tak metodou spunmelt (+2,1 %). Poprvé v historii v roce 2010 celkové tržby z NT používaných v inkontinenčních aplikacích převýšily tržby NT v sektoru dámské hygieny. Trh inkontinenčních výrobků pro dospělé se zvýšil o 6,4 %. Segment dámské hygieny byl v roce 2010 stále 9,3 % pod úrovní oproti roku 2008. Pro NT představovala inkontinence v roce 2010 téměř 21 % hygienického trhu.

29

Graf 7 Podíl celkových dodávek NT dle segmentů trhu

Zdroj: [5]

V sektoru zdravotnictví produkce vyrobená v Evropě potvrdila kladný trend, kterého dosáhla i v roce 2009 a nadále v roce 2010 rostla o 10,2 % v tunách a 2,4 % v metrech čtverečních. Na tomto trhu představují hlavní roli NT vyráběné metodou spunmelt (42,9 %) a dále NT metodou (hydroentangled drylaid) – 16,9 %. Trh s kapesníčky (wipes) můžeme rozdělit do třech kategorií (osobní péče, průmysl a domácnost). Celkové dodávky kapesníčků v roce 2010 dosáhly 283 058 tun a ve srovnání s rokem 2009 si polepšily o více jak 13 %. Tabulka 5 Vývoj sektoru kapesníčky (wipes)

Tuny Osobní péče Průmysl Ostatní (především domácnost) Celkem

2008 163 223 42 185 56 090 261 498

2009 152 608 37 317 60 431 250 356

2010 176 606 42 113 64 340 283 059

Zdroj: [5]

Po několikaletém dvouciferném růstu se výroba kapesníčků pro osobní péči (v tunách) v roce 2009 snížila meziročně o 6,5 %. V roce 2010 se však tento obor nejenom zotavil, ale také předčil nejvyšší hodnoty z roku 2008 a dosáhl výroby 176 606 tun (+15,7 % oproti 2009 a +8,2 % oproti 2008). A co více v metrech čtverečních byly dosažené hodnoty ještě vyšší. Růst dosáhl +16,5 %, což znamenalo 30

průměrnou váhu výrobku 28,6 g/m2. V tomto segmentu se používají dvě hlavní metody formování vlákenné vrstvy. Metody Spunlace a Airlaid krátkých vláken vykázaly meziročně srovnatelné výkony. Metodou spunlace se v roce 2010 vyrobilo 138 388 tun (+17,4 % meziročně) a metodou airlaid krátkých vláken 13 443 tun (16,8 %). Jak již bylo zmíněno, převládá výrazný trend redukce váhy produktu. V tomto směru je zapotřebí zvýšit také růst prodané produkce v metrech čtverečních. Výroba byla meziročně vždy rostoucí (dokonce v roce 2009 +0,3 %). Vývoj produktů založených na tavenině polymerů je také nutné zmínit. Představoval v tomto oboru druhý nejrozšířenější proces zpracování NT v roce 2010 (m2). Tržby netkaných textilií v sektoru Průmysl byly přímo ovlivněny vývojem průmyslové produkce, která v Evropě dosáhla svého vrcholu v roce 2007. Po dvou letech velkého propadu (-21,1 % 2008 a -11,5 % 2009) zaznamenal tento tržní segment v roce 2010 nárůst o 13 %. Tím se produkce dostala na úroveň roku 2008, ale byla stále 25 % pod úrovní hodnot z roku 2007. Na trhu domácnost se v roce 2010 prodalo o 6,5 % více než v roce 2009, což představovalo mírné zpomalení oproti roku 2009, kdy byl růst na úrovni 7,7 %. Výroba metodou airlaid krátkého vlákna dosáhla v roce velkého úspěchu a představovala 36,2 % tržního podílu. Metoda spunlace představovala 32,3 % trhu. V roce 2009 zažila výrazný pokles 12,8 % (4600 tun) produkce NT do sektoru podlahové krytiny, což pokračovalo i v roce 2010, kdy klesala o 0,5 %. Pozitivní vývoj produkce (15,2 %, převážně metoda vpichování) založené na zpracování vlákna byl negativně vyrovnán vývojem technologie spunmelt. Kategorie filtrace dělíme na filtry vzduchu, kapalin a plynů. Filtrace kapalin zahrnuje čajové a kávové sáčky. Tento segment vyrábějí především společnosti, které používají metodu wetlaid. V roce 2010 produkce metodou wetlaid představovala 66 % dodaných NT na tento trh. Výroba v tomto segmentu rostla oproti roku 2009 o 11,4 % a dokonce překonala nejvyšší hodnoty z roku 2008. Tento nárůst dosáhl v roce 2010 71 444 tun NT. Výroba NT na trh filtrace vzduchu a plynu v roce 2009 nepoklesla a rostla o +2,3 %. Tento trend pokračoval i v roce 2010 s navýšením o 14,2 %. Uvedený segment je založen především na výrobě z taveniny polymerů (51,2 %), což představuje 51 037 31

tun NT. Tento trh je jeden z mála, kde všechny technologie výroby NT (mimo airlaid) hrají významnou roli. Sektor Budovy/střechy je znám především metodami spunlaid a některými aplikacemi ze staplového vlákna (např. chemický pojené textilie). V segmentu střechy (hlavně založen na polyesteru) se používají obě technologie. Tato kategorie je silně propojena se stavebnictvím (domy a nebytové objekty). Nedařilo se jí již od začátku hospodářské recese v roce 2008. Jako důsledek tržby z prodeje NT do tohoto oboru se v roce 2009 propadly o 9 %. Navzdory negativním údajům a předpovědím pro evropský stavební průmysl se nárůst tržeb z produkce NT v roce 2010 vyšplhal na velmi vysokých 21,5 % a tím se dosáhlo hodnot, které nebyly zaznamenány nikdy předtím. Klíčový činitelé tohoto nárůstu leží pravděpodobně ve vývoji nových aplikací popřípadě růstem spotřeby za hranicemi EU 27. Produkce do sektoru civilní inženýrství je vyráběna především technologiemi založenými na tavenině polymerů (55 %) a vpichování (42,9 %). Po lehkém poklesu v roce 2008 se odběr produkce v roce 2009 propadl o -14,3 %) v roce 2009. Předpokládá se, že trh v roce 2010 pojal 102 443 tun produkce (+9,5 %), což je ale stále 7000 tun pod úrovní roku 2007. Automobilový průmysl jako obor nabyl pro NT význam v roce 2001. Po výrazných propadech v tržbách v letech 2008 a 2009 se produkce NT dodávaných do tohoto průmyslu v roce 2009 propadla o -7,7 %. Rok 2010 však znamenal pro automobilový průmysl vysoký růst a to pozitivně ovlivnilo i subdodávky NT, které meziročně stouply o 24,4 %. Metoda vpichování je stále vedoucí technologií při výrobě těchto aplikací (49,7 %). Následuje tepelně pojená technologie mykání (16,5 %) a spunmelt (15,1 %).

32

Tabulka 6 Celkové dodávky NT dle segmentů trhu (v milionech m2) 2008 2009 Miliony m2 ∆ % Miliony m2 Hygiena 28160,5 4,50% 28355,3 Zdravotnictví a chirurgie 1173,9 -1,00% 1726,7 Kapesníčky pro osobní péčy (Wipes) 3909,8 13,80% 3922,7 Kapesníčky (wipes)- jiné 1463,4 -12,90% 1558,6 Oděvy (garments) 208,7 -36,70% 180,7 mezivrstvy (Interlinigs) 810,3 9,90% 721,1 Obuv/kožené zboží 174,6 0,80% 161,3 Potahové substráty (coating substrates) 511,3 7,10% 464,4 Čalounění/ubrusovina/domácnost 1787,6 3,50% 1459,8 Podlahové krytiny 284,7 -8,80% 245,2 Filtrace kapalin 2757,6 1,00% 2438,1 Filtrace vzduchu a plynu 582,9 25,90% 676,8 Budovy/střechy 2053,6 -5,50% 2098,8 Civilní inženýrství/ podzemní práce 658,3 -9,10% 555,3 Automobilový průmysl 684,4 -9,70% 597,7 Zemědělství 1588,8 7,60% 1458,7 Elektronika 62 Ostatní 1204,6 -18,30% 1796,2 Nedefinovatelné 332,2 7,40% 209,2 Celkem 48347,2 1,10% 48688,6 Tržní segment

∆% 0,7% 47,1% 0,3% 6,5% -13,4% -11,0% -7,6% -9,2% -18,3% -13,9% -11,6% 16,1% 2,2% -15,6% -12,7% -8,2% 49,1% -37,0% 0,7%

2010 Miliony m2 ∆ % 29283,3 3,3% 1767,8 2,4% 4570,1 16,5% 1708,7 9,6% 174,6 -3,4% 760 5,4% 156 -3,3% 620,2 33,5% 1874,2 28,4% 233,3 -4,9% 2670 9,5% 736,5 8,8% 2573,4 22,6% 596,5 7,4% 726,6 21,6% 1610,8 10,4% 45,1 -27,3% 2533,7 41,1% 685,4 227,6% 53326,2 9,5%

Zdroj: [5]

NT jsou v oboru zemědělství využívány od roku 2003 a jejich produkce průběžně rostla až na hodnotu 31 767 tun za rok 2008. Tento sektor zahrnuje všechny NT, které jsou využívány v zemědělství, květinářství, lesnictví, zahradnictví, atd. Patří sem aplikace jako plachty na setbu, plachty na hydroponické pěstění, skleníkové clony, mulčovací plachty, plachty proti plevelu, protivětrné bariery. Tento segment nezahrnuje ochranné oděvy pro zemědělské potřeby. V roce 2009 zaznamenal tento obor první propad v produkci, ale v roce 2010 již zase rostl o 11 % v tonáži a 10,4 % v metráži. Technologie používané pro výrobu NT pro tento obor jsou různé z důvodů variace aplikací. Např. pro plachty na zakrytí setby se používá metody z taveniny polymerů a tato aplikace pojala 33 000 tun NT. Elektronika, která se dříve klasifikovala jako kategorie ostatní, je oddělena od roku 2009. Dle údajů tento obor spotřeboval v roce 2010 3000 tun a 45,1 milionů metrů čtverečních netkaných textilií. Produkce je rovnoměrně rozdělena mezi metodu založenou na vlákně a tavenině polymeru. Nové technické požadavky (např. oddělovače v bateriích) by měly v budoucnu zvýšit potřebu NT v tomto oboru.

33

Graf 8 Podíl celkové dodávky NT dle segmentů trhu (v milionech m2)

Zdroj: [5]

Kategorie ostatní a neidentifikovatelné zahrnuje všechnu ostatní produkci NT. Jistý podíl může patřit do již zmíněných kategorií, ale nebyl z různých důvodů řádně identifikován respondenty z příslušných společností. Je tedy nutné zmínit, že data kategorií, konkrétně kožená obuv, stavebnictví a čalounění, mohou být reálně vyšší o řádově stovky tun z kategorie neidentifikováno či ostatní. Konkrétní produkty patřící do kategorie ostatní můžeme zmínit např. grafické aplikace, papír na pečení, abraziva, inkoustové kartridže, obaly atd.

3.3 Trendy ve spotřebě surovin v Evropě Dle údajů od evropských společností konzumace surovin (vlákna, polymery a pojidla) v průmyslu NT v roce 2010 dosáhla 1 995 642 tun (+11,3 % oproti 2009). Pojidla a ostatní chemikálie představovaly 145 509 tun. Spotřeba vláken a polymerů byla 1 850 132 tun. Tyto údaje o spotřebě surovin jsou sbírány vždy za uplynulý rok a z tohoto důvodu nelze důkladně vyhodnotit vývoje cen, které se v průběhu roku 2010 velmi měnily. Lze pouze zmínit, že v průběhu roku v 2010 se na základě vývoje cen výrazně změnil poměr složení vláken v NT založených na zpracování vlákna. [5]

34

Celková spotřeba viskózového vlákna v průmyslu NT byla v roce 2010 128 328 tun. Oproti roku 2009 to znamenalo 6,2 % nárůst a bylo to hlavně díky obnovující se poptávce po produktech vyrobené metodou spunlace. Tento proces zpracování spotřeboval v roce 2010 65,2 % viskózového střižového vlákna. Navzdory růstu byla spotřeba stále 10 000 tun pod úrovní roku 2007. Polyester v roce 2010 zvýšil svůj podíl na trhu. Jeho obvyklých 26 % se zvýšilo na 28 % (spotřeba vlákna/polymerů). Polyesterová střiž je vlákno, jehož spotřeba na výrobu NT v roce 2010 nejvýše vzrostla (+ 57 733 tun). Na výrobu NT z tohoto vlákna se ještě nikdy nespotřeboval takový objem polyesteru jako v roce 2010. Spotřeba představovala téměř 400 000 tun, což znamenalo nárůst oproti roku 2009 hodnotu 17,4 %. Tento výsledek vyplývá z vývoje spotřeby různými metodami. Metody využívající chemického pojení (+20 022 tun), vpichování (+23 821 tun) a spunlace (+ 10 868 tun). V poslední ze jmenovaných je polyester nejpoužívanější vlákennou surovinou. Poprvé v roce 2009 předčilo polyesterové staplové vlákno v metodě spunlace vlákno viskózové. Tento trend se potvrdil i v roce 2010, když jeho tržní podíl představoval skoro 43 %. Užití polyesterového granulátu pro metodu spunmelt se zvýšilo také a to o 18,3 %, což je v paralele s vývojem aplikací v sektoru budovy/střechy. Téměř 41 % NT spotřebovaných na tomto trhu bylo vyrobeno metodou spunbond z polyesteru. Tabulka 7 Typy vláken/polymerů používaných ve výrobě NT (v 1000 tunách)

2008 2009 Metody založené na zpracování vlákna tisíc tun ∆ % tisíc tun ∆ % Viskóza 135,7 -2,0% 120,8 -11,0% Polyester 345 6,1% 337,4 -2,2% Polyamid 4,4 -19,1% 3,4 -22,7% Polypropylen 173,8 8,2% 164,4 -5,4% Polyetylen 4,5 71,4% 4,7 4,4% Multikompozita 22,1 -4,7% 20,7 -6,3% Ostatní umělá vlákna 12,2 76,7% 8,1 -33,6% Buničina 196 7,1% 191,5 -2,3% Ostatní přírodní vlákna 47,8 -0,2% 46,1 -3,6% Minerální vlákna 1,7 8,2% 1,5 -11,8% Ostatní materiály 13,9 3,5% 10,4 -25,2% Celkem 957,1 5,4% 909 -5,0% 2008 2009 Metody založené na zpracování taveniny polymerů tisíc tun ∆ % tisíc tun ∆ % Viskóza 35

2010 tisíc tun ∆ % 128,3 6,2% 395,1 17,1% 4 17,6% 173 5,2% 4,9 4,3% 27,5 32,9% 10 23,5% 206,14 7,6% 46,8 1,5% 0,9 -40,0% 10,7 2,9% 1007,3 10,8% 2010 tisíc tun ∆ %

Polyester Polyamid Polypropylen Polyetylen Multikompozita Ostatní umělá vlákna Buničina Ostatní přírodní vlákna Minerální vlákna Ostatní materiály Celkem

120,9 3,8 613,7 25,4

-9,6% -50,4% -4,5% -10,4% -24,7%

105,8 3 616,3 29,8 0,8 1,8

-12,5% 125,25 18,4% -21,1% 3,7 23,3% 0,4% 674,9 9,5% 17,3% 32,6 9,4% 1 25,0% -55,0% 2,2 22,2%

4

3 770,8

15,5% -6,1%

2,8 760,3

-6,7% -1,4%

3,3 843,0

17,9% 10,9%

Zdroj: [5]

Navzdory působivému růstu (19,5 %, +539 tun vláken a +720 tun polymerů) spotřeby polyamidů ve výrobě NT jsou jejich hodnoty stále velmi nízké a představují pouze 0,5 % celkové spotřeby vláken/polymerů. Polypropylen jednoznačně zastává pozici nejvíce používaného vlákna/polymeru či granulátu v průmyslu NT. Jeho spotřeba byla v roce 2010 vysokých 847 910 tun, což znamená 45,8 % celého trhu. Užití polypropylenu je dominantní u metod zpracovávající

taveninu

polymerů,

kde

tvoří

80,1

%

celkové

produkce.

Polypropylenové staplové vlákno však představovalo pouze 17,2 % celkové výroby NT založené na zpracování vláken. Tabulka 8 Spotřeba staplového vlákna při pojení dle metody pojení v Evropě (v 1000 tunách)

Typ vlákna Viskóza Polyester Polyamid Polypropylen Polyetylen Multikompozita Ostatní umělá vlákna Buničina Ostatní přírodní vlákna Minerální vlákna Ostatní materiály Celkem Typ vlákna Viskóza

Tepelně pojeno 2007 2008 2009 7,1 6,7 8,3 61,4 70,7 71,6 2,8 2,1 2,4 65,3 69,6 76 3,5 3,7 3,9 13 13,1 15,5 0 0,3 5,1 5,9 0,6 0,4 0,5

Chemicky pojeno 2007 2008 2009 22,5 22,5 22,3 93 93 99,2 0,5 0,5 0,5 1,3 1,3 0,3 0,1 0,1 0 0 0 0,7 2 2 3,1 0,9 0,9 3,9 2,9 2,9 2,6

0,5 0,4 0,5 154,2 171,8 184,9 Pojeno vpichováním 2007 2008 2009 11,7 10,3 9,3

3,4 126,6

36

2007 90,8

3,4 126,6 Spunlace 2008 78,8

2,1 134,7 2009 83,7

Polyester Polyamid Polypropylen Polyetylen Multikompozita Ostatní umělá vlákna Buničina Ostatní přírodní vlákna Minerální vlákna Ostatní materiály Celkem Typ vlákna Viskóza Polyester Polyamid Polypropylen Polyetylen Multikompozita Ostatní umělá vlákna Buničina Ostatní přírodní vlákna Minerální vlákna Ostatní materiály Celkem

101,5 0,7 54,3 0,9 0,4 4,9

94,3 0,6 50,2 0,8 0,5 0,2

118,2 0,6 49,4 0,9 0,5 0,3

1,7 5,2 6,3 1,1 0,7 0,5 2,9 2,9 3,2 180,1 165,7 189,2 Airlaid krátkého vlákna 2007 2008 2009 0,2 0,2 0,2

7,1 4 128,6

5,9 4,4 126

9,2 5,3 136,1

5,9 145,8

5,2 141,7

4,6 155,4

81,1 0,2 40,7

85,8 0,2 32,7

96,7 0,2 34,9

0,9 0,5 15,7 2 0 1,3 233,2

0,8 0,2 8,4 1,7 0,1 0 226,7

0,7 0,6 50,7 40,6 0,6

0,7 0,1 7,3 1,6 0,1 0 207,3 Wetlaid 2008 3,9 7,3 0,1 11,7 0,2 0,5 0,7 51,6 36,2 0,7

117

112,9

2007 3,4 8 0,2 12,2

2009 4,4 9,5 0,3 12,4 0,1 0,8 0,8 51,7 35,7 0,4 0,2 116,3

Zdroj: [5]

Od roku 2007 jsou společnosti dotazované i ohledně jejich spotřeby polyetylenu. To umožňuje sledovat vývoj v porovnání k ostatním vláknům či polymerům. I když je spotřeba polyetylenu ve výrobě NT založených na zpracování vlákna omezená (méně než 5000 tun), za poslední 3 roky převýšila hodnoty spotřebovaného polyamidového vlákna. Většina množství polyetylenového staplového vlákna je využita ve výrobě NT metodou termického pojení. Co se však týče metody spunmelt, je polyetylen s téměř 33 000 tunami třetí nejběžnější používaný polymer. Spotřeba Buničiny v roce 2010 vzrostla z 191 496 tun na 206 059 tun. Buničina není jediná používaná surovina v metodě wetlaid. Může být kombinovaná s procesem meltblow nebo s metodou spunlace. Další budoucí využití se naskýtá v hybridních metodách jako např. „spun-pulp-spun SPS nebo „spun-pulp-carded“ SPC. Je také velmi využívaným vláknem pro „airlaid paper“ technologii (založenou na krátkém

37

vlákně). V roce 2010 metoda airlaid krátkého vlákna spotřebovala 136 134 tun a metoda wetlaid 51 718 tun. Použití ostatních přírodních vláken je docela stabilní. Jeho spotřeba se drží na nízkých, ale konstantních hodnotách okolo 5 % celkové spotřeby surovin. Tento podíl je stálý od roku 2005. V roce 2010 dosáhl hodnoty 46 800 tun a jeho použití je největší zejména v metodě wetlaid (např. vlákno z manilského konopí) 35 733 tun. Druhý nejvýznamnější konzument je metoda vpichování, které spotřebovalo v roce 2009 3500 tun a v roce 2010 potvrdilo trend, když dosáhlo růstu 20,2 %. Spotřeba v metodě spunlace zaznamenala opět malý podíl přírodních vláken (bavlna), když využila méně než 1700 tun. Juta nebo len se též používají především v metodě vpichování ale pouze v malém měřítku. Velmi malé množství se spotřebuje vláken skleněných a minerálních, které jsou využívány především v procesu wetlaid. Avšak je nutné zmínit, že skleněná vlákna spotřebovaná při výrobě NT nejsou zmapována precizně. Použití ostatních materiálů při produkci NT nevykázalo nějaké větší změny a zůstalo převážně marginálního charakteru s méně než 1 % spotřeby. Jsou však používány v některých kompozitech. To jsou např. superabsorpční vlákna či granulát pro výrobu obalových materiálů na potraviny. Není jednoduché přesně popsat kategorie finálního zpracování. I takové v aplikacích jako hygiena, zdravotnické pomůcky či kapesníčky (wipes) se používají různé typy vlákenných či pojivých složení či pojících směsí. Hygienické výrobky jsou vyráběny převážně z polypropylenu tepleným pojením či spunlaidem. Avšak i ostatní typy NT, jako třeba perforované folie, se vyprofilovaly k užití v sektoru dámské osobní hygieny. Ovšem také náhlý vzestup technologie airlaid změnil rozložení podílu produkce hygienických NT stejně jako použití polyesteru.

A dokonce i metoda

spunlace hraje svou roli v sektoru hygiena. Polypropylenový spunlaid dominuje v sektorech civilní inženýrství a zemědělství, zatímco polyester se používá především v oblastech budov a střech. Potvrzuje rovněž svoji roli v čistících pomůckách. Za pomoci polyolefínů se vyrábí většina oděvů z NT. Viskózové vlákna a polyester dominují také v oblasti mezipodšivek (interlinings) a kategorii kapesníčky „wipes“. V této posledně jmenované oblasti se hojně využívá též metoda airlaid z buničiny, která v posledních letech nabyla významný podíl. Tabulka 9 ukazuje rozložení 38

spotřeby vláken dle metod pojení suchou cestou a mykáním (ačkoliv některé metody mokrou cestou jako spunlace jsou také popsané). Informace by však měly být brány s opatrností. Spotřeba pojidel je popsána v tabulce 10. Tabulka 9 Spotřeba pojidel na evropském trhu s NT (v 1000 tunách) Typ pojidla Akrylové pryskyřice/vinyl-akryl Styren/butadien Nitril/butadien PVC/ kopolymery Vinyl Acetát kopolymery Ostatní Celkem Zdroj: [5]

2008 tisíc tun ∆ % 38,7 5,3% 14,9 -8,5% 4,1 -36,3% 0,6 -4,1% 28,5 15,2% 12,4 -18,7% 99,2 -0,9%

2009 2010 tisíc tun ∆% tisíc tun ∆ % 36,9 -4,7% 40,2 8,9% 19,1 28,2% 20,9 9,4% 4,1 0,0% 3,9 -4,9% 0,5 -16,7% 0,6 20,0% 25,9 -9,1% 30,5 17,8% 10,3 -16,9% 12,5 21,4% 96,8 -2,4% 108,6 12,2%

Tabulka 10 Spotřeba pojidel a ostatních chemikálií na evropském trhu s NT (v 1000 tunách)

Typ pojidla Akrylové pryskyřice/vinyl-akryl Styren/butadien Nitril/butadien PVC/ kopolymery Vinyl Acetát kopolymery Ostatní Dílčí součet Adheziva Ostatní chemikálie Celkem Zdroj: [5]

Založeno na Wetlaid Drylaid polymerech 2008 2009 2010 2008 2009 2010 2008 2009 2010 14,6 11,9 13,5 3,8 8,5 6,4 20,4 16,4 20,3 0 0 0 0,3 0,9 0,3 14,6 18,2 20,6 4,1 4 3,8 0,4 0,4 0,5 0,2 0,1 0,1 3,9 3 2,9 24,6 22,8 27,7 0,3 0,4 3,7 1,3 3,6 8,7 8,6 8,5 14,6 12,2 13,9 12,1 14,1 13,7 72,6 70,1 81 0,3 0,3 0,3 6,5 4,2 5 0,7 4,4 5,3 25,8 13 18,9 6,4 5,4 7,5 15,3 16,6 19,2 38,2 27,4 32,9 85,5 79,7 93,5

3.4 Zahraniční obchod s NT Tato kapitola vyplývá z oficiálních dat Eurostatu. Tyto statistiky vyplývají z Harmonizovaného systému WTO, kde se za netkané textilie považuje skupina HS 56.03, která obsahuje jen určité druhy NT (Např. neobsahuje produkty vyrobené metodou Spunlace s obsahem více jak 50 % celulosových vláken, či NT vyrobené za mokra, které jsou klasifikované v kategorii HS 48.03 jako „papír“, atd.) Kdyby se harmonizovaný systém lépe propracoval, bylo by možno dosáhnout dat přesnějších. [21]

39

Od roku 1996 se data zahraničního obchodu s NT dělí dle struktury plošné textilie. První skupina obsahuje produkty založené na filamentovém vlákně (Tavenina polymerů - metody spunlaid a meltblow) a NT založené na staplovém vlákně (Střižové vlákno). Tyto dvě kategorie jsou dále děleny dle váhových skupin, jako důsledek nedostatku informací ohledně konečného zpracování NT. Následující statistiky v grafech 9 a 10 je znázorněn zahraniční obchod evropské sedmadvacítky od roku 1999. Graf 9 a 10 Celkový zahraniční obchod EU 27 (V tunách a eurech)

Zdroj: [21]

40

Roky 2008 a 2009 se nesly ve znamení poklesu zahraničního obchodu Evropské unie. Na druhou stranu rok 2010 znamenal pro evropský zahraniční obchod historické hodnoty jak v objemu, tak hodnotě. Tato maxima byla dosažena jak v dovozu, tak vývozu. Dále se v roce 2010 hodnoty obchodní bilance se zbytkem světa (na grafech spojitá křivka) dostaly na nejvyšší zaznamenané úrovně. Tyto údaje potvrzují velkou vitalitu tohoto odvětví. Celkové vývozy NT ze států evropské sedmadvacítky se zvýšily v roce 210 o 24 %. To představovalo 286 424 tun (Rok 2009 – 230 902 tun) v hodnotě 1 215,3 milionů EUR. (+28,4 %). Dovozy se zvedly také, ale vykázaly větší přírůstky v hodnotě (+38,1 %) nežli v objemu (+29,1%).

3.4.1 Mezinárodní obchod s NT a textilem Když zhodnotíme objemy zahraničního obchodu ve srovnání NT s celkovým textilním průmyslem, zjistíme, že se podíly NT na celkovém textilním sektoru pohybovaly diferencovaně. Dovozy mezi lety 1999 až 2010 nejevily větší známky změn a poměr se zvedl z 2,3 % pouze na 3 %. Co se týče vývozů, tak byl trend jiný. Podíl exportu NT na celkovém vyvezeném textilu se zvýšil z 3,7 % na 6,5 %. Toto dokazuje, jak důležitou roli hraje evropský průmysl s netkanými textiliemi v zahraničním obchodě s textilem. Graf 11 Zahraniční obchod s NT a Textilem v EU27 v roce 2010 (Miliony EUR)

Zdroj: [21]

41

Jak vidíme na grafu 11, v roce 2010 byla obchodní bilance s NT vysoce pozitivní. (560 miliónů EUR) V souvislosti s tím se tak alespoň o část snížila pasivní bilance evropského obchodu s textilem, která dosáhla prvně – 3 438 miliónu EUR.

3.4.2 Export a import NT dle zemí V roce 2010 bylo několik států, se kterými měla Evropská unie negativní bilanci v objemu zobchodovaných NT. To znamená, že EU z daných zemí EU více dovážela, než vyvážela. Takové země jsou např. Izrael (32 445 tun), Čína (20 596 tun), Jižní Afrika (1 392 tun), Bělorusko (1 344 tun), Taiwan (1 198 tun), Jižní Korea (314 tun) a Thajsko (82 tun). Když nebereme marginální odchylky nevýznamných států, tak zahraniční obchod Evropské unie je se všemi ostatními zeměmi stále aktivní. Následující dvě tabulky (11 a 12) dávají detailní přehled o 20 hlavních partnerech Evropské unie (export i import) od roku 2006. V roce 2010 byly největším obchodním partnerem Spojené státy americké. Obchodní bilance EU27 s touto zemí byla však v roce 2008 a 2009 pasivní. Toto se však v roce 2010 obrátilo a Evropa tam více vyvezla, než dovezla. Bylo to především díky rekordnímu růstu exportu (+49,4 %) ve srovnání s rokem 2009 a tím, že exporty rostly pomaleji (+24,1 %). Samotné Spojené státy americké představovaly minulý rok 16,8 % evropského exportu a 25,1 % importu NT. Od roku 2005 se Čína stala čistým exportérem do EU a v roce 2010 získala post druhého největšího neevropského dodavatele NT. Čínské výrobky představují 21,5 % celkových evropských dovozů s hodnotou 37 803 tun (+33,2 % oproti 2009). Druhý nejvýznamnější růst v exportech (po evropských dodávkách do USA) zaznamenala EU27 v exportech do Ruska (+46,8 %, 6 600 tun). Ruské dovozy do EU však nedosáhly ani 4000 tun. Významný růst tržeb byl zaznamenán také v Turecku, kde se vyvezlo o 4 330 (+14,2 %) více než v roce 2009. Většina tohoto růstu byla zajištěna produkcí NT metodou spunmelt s méně jak 70g/m2 z Itálie a Španělska. Co se týče dovozu, se kromě vývoje na trzích USA a Číny také výrazně zlepšila pozice Izraele, která dovezla o 6 222 tun (+21,3 %) více než v roce 2009. Další úspěšná země je Saudská Arábie, která dovezla o 3 770 tun NT (+391 %) více. Každopádně tyto růsty nemají stejný dopad ve smyslu obchodní bilance. Když vezmeme obchodní bilanci EU se Saudskou Arábií, zjistíme, že je velice aktivní (+11 202 tun, +43,5 mil EUR), avšak bilance s Izraelem nebyla nikdy tak pasivní jako v roce 2010 s hodnotami -32 445 tun a -82,8 miliónů EUR. A na závěr je nutno zmínit i vývoj obchodu s Běloruskem, kde se EU 27 v roce 2010 stala čistým dovozcem NT. 42

V roce 2006 exportovala EU do této země 2 430 tun a dovážela pouze 700 tun. V průběhu 4 let se evropské exporty zvýšily o 26 %, ale importy byly multiplikovány více než 6x a dosáhly 4 400 tun. Z toho 3 267 tun tvořily NT metodou spunmelt vážící více než 150g/m2. [21]

43

Tabulka 11 - 20 hlavních partnerů Evropské unie - Vývoz Partner

2006 Milióny EUR 218,6 USA Tuny 47547,0 Milióny EUR 79,5 Turecko Tuny 23119,8 Milióny EUR 75,6 Švýcarsko Tuny 17129,5 Milióny EUR 69,8 Rusko Tuny 22605,8 Milióny EUR 69,1 Čína Tuny 10084,0 Milióny EUR 20,4 Saudská Arábie Tuny 5157,2 Milióny EUR 7,6 Egypt Tuny 2522,6 Milióny EUR 5,5 Alžír Tuny 2107,4 Milióny EUR 24,1 Japonsko Tuny 4954,7 Milióny EUR 33,0 Tunisko Tuny 7285,5 Milióny EUR 31,7 Norsko Tuny 6769,5 Milióny EUR 24,2 Maroko Tuny 3980,7 Milióny EUR 25,0 Ukrajina Tuny 6966,6 Milióny EUR 12,8 Jižní Afrika Tuny 2495,1 Milióny EUR 15,5 Brazílie Tuny 3636,6 Milióny EUR 13,0 Kanada Tuny 3901,7 Milióny EUR 17,6 Mexiko Tuny 3073,2 Milióny EUR 13,3 Chorvatsko Tuny 3423,0 Milióny EUR 9,6 Indie Tuny 2509,0 Milióny EUR 7,3 Bělorusko Tuny 2429,9 EU27_EXTRA Milióny EUR 939,3 EU27_EXTRA Tuny 216937,4

2007 204,9 49467,8 92,3 27667,9 79,2 18093,9 78,4 23712,9 74,3 11103,2 29,3 7455,5 11,2 3861,4 6,9 2704,5 31,0 6584,3 28,5 7097,0 33,4 7586,6 27,8 5038,9 24,8 6725,4 14,4 2979,0 20,2 4362,1 19,0 5983,3 21,4 4616,0 15,3 3716,8 9,3 2655,9 7,8 2867,7 1017,5 247204,3

2008 164,3 33275,8 91,9 28447,4 87,9 19180,0 91,5 25285,4 72,8 11847,0 41,2 12838,1 17,8 5975,9 12,7 4825,6 29,9 7209,0 26,5 7128,9 34,3 7635,7 25,1 5173,3 24,7 6342,0 14,8 3453,9 18,2 3975,7 17,5 4275,6 20,4 3607,1 17,3 4374,3 11,4 2853,2 7,3 2972,3 1019,2 244402,4

Zdroj: [21]

44

2009 150,6 32129,7 98,6 30554,9 88,7 20269,1 48,9 14114,5 75,8 12347,3 40,7 13002,0 20,1 7610,4 18,2 7706,9 33,5 6049,7 25,4 8655,7 31,1 7443,7 22,3 5181,0 17,7 4740,0 17,3 4352,7 15,0 3072,1 14,5 3107,8 19,4 3340,8 15,3 3699,6 10,2 2350,2 6,5 2730,1 946,5 230902,1

2010 10 vs 09 Podíl 2010 212,8 41,3% 17,5% 48014,7 49,4% 16,8% 121,0 22,7% 10,0% 34885,0 14,2% 12,2% 105,2 18,6% 8,7% 23648,8 16,7% 8,3% 74,6 52,5% 6,1% 20705,6 46,7% 7,2% 107,7 42,0% 8,9% 17207,1 39,4% 6,0% 53,1 30,6% 4,4% 15936,6 22,6% 5,6% 28,6 42,4% 2,4% 9931,6 30,5% 3,5% 25,2 38,3% 2,1% 9646,3 25,2% 3,4% 49,1 46,7% 4,0% 8828,8 45,9% 3,1% 27,5 8,4% 2,3% 8678,2 0,3% 3,0% 35,4 13,8% 2,9% 8319,9 11,8% 2,9% 31,5 41,4% 2,6% 6749,0 30,3% 2,4% 22,3 26,0% 1,8% 5492,6 15,9% 1,9% 23,5 35,8% 1,9% 5327,9 22,4% 1,9% 21,2 41,7% 1,7% 4468,5 45,5% 1,6% 18,5 28,3% 1,5% 4183,8 34,6% 1,5% 24,0 24,0% 2,0% 3716,6 11,2% 1,3% 14,7 -3,8% 1,2% 3481,6 -5,9% 1,2% 15,2 49,5% 1,3% 3112,8 32,4% 1,1% 7,9 20,2% 0,6% 3062,3 12,2% 1,1% 1215,3 28,4% 286412,1 24,0%

Tabulka 12 - 20 hlavních partnerů Evropské unie - Dovoz Partner Milióny EUR USA Tuny Milióny EUR Čína Tuny Milióny EUR Izrael Tuny Milióny EUR Turecko Tuny Milióny EUR Jižní Afrika Tuny Milióny EUR Švýcarsko Tuny Milióny EUR Saudská Arábie Tuny Milióny EUR Bělorusko Tuny Milióny EUR Rusko Tuny Milióny EUR Japonsko Tuny Milióny EUR Indie Tuny Milióny EUR Jižní Korea Tuny Milióny EUR Taiwan Tuny Milióny EUR Brazílie Tuny Milióny EUR Thajsko Tuny Milióny EUR Irán Tuny Milióny EUR Indonésie Tuny Milióny EUR Malajsie Tuny Milióny EUR Kanada Tuny Milióny EUR Libanon Tuny EU27_EXTRA Milióny EUR EU27_EXTRA Tuny

2006 255,3 49464,9 40,5 15735,9 68,3 27475,7 35,2 13826,1 14,5 5945,5 27,0 4813,6 1,0 416,2 1,6 696,7 2,1 875,3 52,3 3624,5 0,9 332,3 13,8 2345,7 5,3 1359,8 0,6 280,1 3,6 965,1 0,1 31,5 1,0 339,6 7,2 3446,9 1,0 218,7 0,0 0,1 547,6 137665,9

2007 207,3 43582,3 59,3 23921,0 76,3 28823,4 46,0 19344,5 17,7 7014,7 29,8 5310,9 1,1 442,4 3,3 1526,3 1,2 544,6 51,4 3589,9 2,1 809,6 13,5 1802,2 8,3 2070,1 1,0 419,8 2,4 526,2 0,4 183,2 1,6 632,6 5,5 2415,1 1,7 476,9

2008 202,5 38139,0 65,9 26115,2 80,9 28918,1 41,1 16944,2 13,1 5476,0 31,2 6264,2 1,0 399,9 3,2 1681,7 1,7 778,3 58,3 3820,4 3,8 1599,5 14,9 1813,6 15,3 3342,6 0,7 325,6 2,5 607,4 0,7 266,7 1,2 476,7 2,1 603,6 2,2 558,3

2009 185,9 35613,1 66,4 28388,8 69,8 29228,6 30,1 13870,7 12,2 5917,9 27,9 5295,4 2,1 964,2 4,0 2475,0 6,7 3552,3 31,0 2131,2 3,0 1405,7 12,2 1475,4 8,4 2067,1 0,8 364,9 2,4 522,6 1,1 425,9 0,5 213,2 1,0 317,5 1,4 268,1 0,0 16,2 545,6 554,6 474,9 148769,0 141936,5 136488,5

2010 250,9 44229,2 100,6 37824,3 93,8 35450,1 43,5 17781,3 14,0 6719,9 32,5 6666,8 9,6 4734,4 7,5 4406,1 8,9 3868,6 45,9 3023,7 5,6 2336,5 16,2 1965,5 8,1 1802,1 3,2 1191,1 3,7 931,7 0,9 427,5 0,8 413,5 1,3 331,5 1,6 272,1 0,2 259,4 655,8 176235,5

10 vs 09 Podíl 2010 35,0% 38,3% 24,2% 25,1% 51,5% 15,3% 33,2% 21,5% 34,4% 14,3% 21,3% 20,1% 44,6% 6,6% 28,2% 10,1% 14,5% 2,1% 13,6% 3,8% 16,4% 5,0% 25,9% 3,8% 351,2% 1,5% 391,0% 2,7% 89,7% 1,1% 78,0% 2,5% 32,9% 1,4% 8,9% 2,2% 48,0% 7,0% 41,9% 1,7% 85,1% 0,8% 66,2% 1,3% 32,5% 2,5% 33,2% 1,1% -3,6% 1,2% -12,8% 1,0% 307,1% 0,5% 226,4% 0,7% 56,1% 0,6% 78,3% 0,5% -16,5% 0,1% 0,4% 0,2% 61,8% 0,1% 93,9% 0,2% 30,0% 0,2% 4,4% 0,2% 11,2% 0,2% 1,5% 0,2% 1540,5% 0,0% 1501,2% 0,1% 38,1% 29,1%

Zdroj: [21]

3.4.3 Vývozy a dovozy NT dle kategorie Tabulka číslo 13 poskytuje rozdělení vývozů a dovozů NT zemí EU v tunách dle oficiálních kategorií. Tabulka 14 číslo rozděluje stejné kategorie v eurech. Určujícím znakem pro oficiální dělení je váha výrobku (gram na metr čtvereční). Graf 12 45

analyzuje obchodní bilanci v roce 2010 dle tohoto oficiálního rozdělení. Lze vidět, že EU je čistým exportérem v každé dílčí kategorii. Tabulka 13 Zahraniční obchod EU 27 s NT dle oficiálních kategorií (V tunách) EXPORT 2008 2009 Váha < 25 g/m² 42,3 37,5 Váha> 25 g/m² a < 70 25 g/m² 42,5 45,1 Váha > 70 g/m² a < 150 g/m² 46,7 39,7 Váha> 150 g/m² 39,3 34,2 Celkově NT z filamentů 170,9 156,5 Váha < 25 g/m² 4,6 4,0 Váha > 25 g/m² a < 70 g/m² 19,9 21,5 Váha > 70 g/m² a < 150 g/m² 21,9 23,2 Váha > 150 g/m² 27,1 25,7 Celkové NT ze staplového vlákna 73,6 74,4 Celkem 244,4 230,9 56.03.00

2010 51,8 57,4 47,9 41,2 198,3 3,2 27,4 28,1 29,4 88,1 286,4

IMPORT 2008 2009 34,7 33,9 38,8 38,9 19,3 17,7 14,1 13,1 106,9 103,5 1,1 1,4 13,5 13,6 4,7 4,6 15,8 13,4 35,1 33,0 141,9 136,5

2010 43,0 51,8 21,8 15,5 132,2 1,9 17,1 6,9 18,1 44,0 176,2

Obchodní bilance 2008 2009 2010 7,6 3,7 8,8 3,7 6,2 5,5 27,4 22,0 26,0 25,2 21,1 25,7 64,0 53,0 66,1 3,5 2,6 1,3 6,5 7,9 10,3 17,2 18,6 21,2 11,4 12,3 11,3 38,5 41,4 44,1 102,5 94,4 110,2

Zdroj: [21] Graf 12 Zahraniční obchod EU 27 s NT dle oficiálních kategorií v roce 2010 (V tunách)

Zdroj: [21]

46

Tabulka 14 Zahraniční obchod EU 27 s NT dle oficiálních kategorií v roce 2010 (V miliónech EUR) EXPORT 2008 2009 2010 Váha < 25 g/m² 122,2 105,7 142,7 Váha> 25 g/m² a < 70 25 g/m² 206,9 194,0 250,7 Váha > 70 g/m² a < 150 g/m² 210,3 191,0 242,4 Váha> 150 g/m² 168,6 150,7 197,4 Celkově NT z filamentů 708,0 641,3 833,2 Váha < 25 g/m² 15,8 14,2 14,0 Váha > 25 g/m² a < 70 g/m² 93,1 92,1 118,9 Váha > 70 g/m² a < 150 g/m² 96,4 104,1 131,7 Váha > 150 g/m² 105,9 94,7 117,6 Celkově NT ze staplového vlákna 311,2 305,1 382,2 Celkem 1019,2 946,5 1215,3 56.03.00

2008 95,2 153,8 85,3 76,7 410,9 3,2 55,0 15,7 69,8 143,7 554,6

IMPORT 2009 2010 80,6 111,3 140,2 214,0 69,1 84,4 61,5 81,8 351,4 491,5 4,0 7,1 47,5 61,1 16,5 23,2 55,5 72,9 123,4 164,3 474,9 655,8

Obchodní bilance 2008 2009 2010 27,0 25,1 31,4 53,1 53,7 36,6 125,1 121,9 158,0 91,9 89,1 115,6 297,1 289,9 341,6 12,6 10,2 6,9 38,1 44,7 57,8 80,7 87,6 108,5 36,1 39,2 44,7 167,5 181,7 217,9 464,6 471,6 559,5

Zdroj: [21]

3.5 Výhled evropského průmyslu s netkanými textiliemi Jak již dříve zmiňuji, i navzdory nedávným fúzím a globalizaci evropský průmysl s netkanými textiliemi v Evropě zůstává stále méně koncentrován a rozptýlen nežli třeba tento sektor v USA. 15 největších společností či skupin je v abecedním pořadí následující. Alhstrom Fibre, Buckeye, Dounor, DuPond de Nemours, Fibertex, Fiberweb, Freudenberg, Glatfelter, Johns Manville, Mc Airlaid´s, O.R.V., PEGAS, PGI Nonwovens a Sandler and Union. Spolu dohromady v roce 2010 vyprodukovaly okolo 919 204 tun, což znamenalo 51,5 % celkového průmyslu. Odhadnout obrat sektoru NT v Evropě není jednoduché z důvodu nedostatku pravidelných informací a z důvodu velké diverzifikace tohoto oboru. Rozlišnost tohoto oboru spočívá v různorodé spotřebě surovin přes používané technologie až k velmi širokému uplatnění NT v široké paletě finálních aplikací. Odhady založené na porovnání dat od 51 společností se odhadovaná průměrná hodnota NT vyjádřená v poměru EUR/Tuna pohybovala mezi lety 2009/2010 okolo 3 129 EUR. Když bychom předpokládali, že tyto odhady pravdivě popisují vývoj trhu, dosáhly bychom v roce 2010 celkového obratu evropského průmyslu s NT okolo 5 585 miliónů EUR (2009 4 965 mil. EUR). Přesné údaje týkající se lidských zdrojů v tomto průmyslu nejsou k dispozici. Avšak dle odhadů EDANY založených na údajích jejich členů v roce 2010 objem lidských zdrojů v tomto sektoru vzrostl cca 1,6 % a je odhadován na číslo 23 800 lidí. V porovnání s tradičním textilním trhem či k ostatním sektorům, jako např. papírenský a plastový průmysl, podíl zaměstnanců v oboru NT zůstává relativně malý. Toto je 47

základní nedostatek ve smyslu vyjednávání s úřady ohledně jakýchkoliv situací. Avšak stále více je nutné brát v úvahu zvýšený počet lidí závislých na tomto průmyslu (dodavatelé linek, vláken a polymerů, výrobci adheziv, abraziv a ostatních chemikálií) a na druhé straně odběratelé ve formě velkého množství velkých sektorů, které spotřebovávají NT jako vstupní surovinu. Z důvodu omezeného počtu společností, které v roce 2010 dosáhly zisku, by komentář k rentabilitě tohoto v průmyslu nebyl objektivní. V globalizované ekonomice musíme brát v úvahu rovněž hledisko kurzů. Relativně silné euro zajisté do určité míry limituje růst tržeb evropské produkce, která je částečně nahrazována výrobou z kursově výhodnějších oblastí. Toto tvrzení má však jen omezenou platnost, protože je nutné zvažovat vždy ceny NT v dolarové oblasti, která má v dnešním světě stále do jisté míry určující postavení. V každém případě ztracené vývozní příležitosti mohou vyřešit nově se otevírající možnosti na vnitřním evropském trhu. Dle odhadů se v dalších dvou letech bude rozvíjet především technologie tepelně a chemicky pojený drylaid či metoda wetlaid. Tento růst bude odvislý zejména od nových inovací a efektivního užití stávajících linek. V roce 2010 byly výrobní kapacity metody spunlace a airlaid krátkého vlákna vyšší než se předpokládalo před dvěma lety. V následujících letech je předpovídán lepší poměr využití stávajících linek a další růst výrobních kapacit v oblasti širšího okolí Evropy. Některé linky, které byly spuštěny v průběhu roku 2010, se plně zapojí do procesu až v roce 2011. Dále jsou ohlášeny nové projekty na rok 2011-2012. Nové spunmelt linky (Dvě spunlaid s online komplexem a jinak samostatné meltblow linky) jsou očekávány na konci roku 2011. Část z nich měla být doručena již dříve, ale kvůli hospodářské recesi byly odloženy. Očekává se rovněž vylepšení již stávajících linek (např. přídavné zařízení apod.) Z geografického pohledu na sektor se může očekávat pomalý posun jádra průmyslu ze západní do střední a východní Evropy. Avšak dopad krátkodobého zpomalení ve většině průmyslových zemí vyplývající z hospodářské recese musí být důkladně zhodnocen, než k takovémuto kroku dojde.

48

4. Světová spotřeba NT ve vybraném sektoru hygienických absorpčních produktů Produkty osobní hygieny jsou významným odběratelem NT a tyto dva obory jsou značně provázané. Jak jsem již zmiňoval v kapitole 1, uplatnění NT ve světovém měřítku je vysoce komplexní a rozsáhlé. Z tohoto důvodu jsem volil obor absorpční hygieny jako vhodnou příležitost vysvětlit uplatnění NT ve finálních aplikacích. V této kapitole bych chtěl tento sektor a jeho specifika zanalyzovat z pohledu mezinárodní spotřeby a produkce. Údaje použité v této kapitoly vycházejí z dat v roce 2008 a bohužel aktuálnější data nejsou k dispozici. Tento sektor zahrnuje dětské pleny na jedno použití, vložky, tampóny a pleny pro dospělé. [4]

4.1 Světový trh s absorpčními produkty v roce 2008 a výhled do 2013 Světový objem spotřeby hygienických absorpčních produktů byl v roce 2008 téměř 386 miliard výrobků. To představuje meziroční růst o 5,2 %. Na růst tohoto odvětví měly vliv především rozvojové a tzv. „emerging“ trhy v Asii, Latinské Americe a střední a východní Evropě. Vývoj tohoto oboru agentura JStarr, Inc. odhaduje mezi lety 2008 – 2013 na průměrné roční tempo okolo 3,8%, což znamená 464,7 miliard spotřebovaných kusů v roce 2013. Je očekáváno, že nejrychleji rostoucím trhem s absorpční hygienou bude v průběhu dalších pěti let Asie. Světová spotřeba dětských plen a kalhotek (training pants) na jedno použití rostla mezi lety 2002 a 2007 průměrným ročním tempem 4,3% a dosáhla hodnoty 114,4 miliard výrobků. V roce 2008 se tempo zrychlilo a dosáhlo s meziročním růstem 5,1% objemu 120,2 miliard spotřebovaných produktů. Skupina JStarr, Inc. předpokládá, že do roku 2013 tento sektor poroste průměrných tempem 2,8% a dosáhne k tomuto roku 137,9 miliard spotřebovaných plen a kalhotek. Opět rozvojové a rozvíjející se trhy jsou hlavním zdrojem tohoto růstu. Stárnoucí populace vyspělých trhů (USA, Kanada, západní Evropa a Japonsko) nedává příliš prostor pro rozvoj. Celosvětově však porodnost stále roste.

49

Schéma 6 Složení typické dětské pleny

Zdroj: EDANA.org

Spotřeba dámských hygienických produktů se celosvětově za poslední dekádu výrazně zvýšila. Od roku 2002 se průměrný růst pohyboval okolo 4,6 % a dosáhl v roce 2007 hodnoty 22,1 miliardy spotřebovaných výrobků. Tento vývoj opět plynul z rostoucí životní úrovně v rozvíjejících se zemích. V roce 2008 se světová produkce zvedla meziročně o 5,1 % na 239,8 miliard jednotek. V roce 2013 JStarr, Inc. předpovídá celkové spotřebované množství okolo 292 miliard jednotek s průměrným tempem růstu okolo 4%. Vložky typu „panty liners“ by měly předstihnout vložky „ sanitky napkins“ a tampóny, protože jejich výroba je relativně levnější. Tyto produkty se postupně dostávají na všechny trhy ve světě z důvodu zvyšující se životní úrovně a potřebě pro pohodlnější a komfortnější život. Schéma 7 Složení typické vložky a intimky

Zdroj: EDANA.org

Inkontinenční výrobky pro dospělé (na jedno použití) jsou primárně určeny pro vyspělé země. Vývoj potřeby těchto produktů je výrazně rostoucí. Průměrné tempo růstu bylo mezi lety 2002 a 2007 vysokých 9 %. V roce 2008 dosáhla celosvětová spotřeba 26,1 miliard výrobků, což znamenalo meziroční nárůst o 7,2 %. Do roku 2013 skupina JStarr, Inc. předpokládá průměrné tempo okolo 5,9 % a navýšení 50

produkce na 34,7 miliard jednotek. Inkontinenční výrobky pro dospělé se začínají uplatňovat i v rozvojových zemích, obzvláště tam, kde je vyšší věk dožití. Schéma 8 Složení typického inkontinenční pleny pro dospělé

Zdroj: EDANA.org Tabulka 14 Světová spotřeba absorpčních hygienických výrobků (Miliardy jednotek, obsahuje odhady do budoucna) 2002 Dětské pleny a 92,6 kalhotky Dámské hygienické 182,2 výrobky Inkontinenční 15,8 výrobky pro dospělé Celkem 290,6 Zdroj: [4]

2007

2008

2013

2002-2007

2007-2008 2008-2013

114,4

120,2

137,9

4,30%

5,10%

2,80%

228,1

239,8

292,1

4,60%

5,10%

4,00%

24,3

26,1

34,7

9,00%

7,20%

5,90%

366,8

386,1

464,7

4,80%

5,20%

3,80%

JStarr, Inc. předpokládá, že celosvětové tržby za rok 2007 byly cca 57,1 miliardy USD (založeno na směnném kurzu v roce 2007). Za rok 2007 se globálně prodalo dětských plen a kalhotek za 28,7 miliard USD (50,6 % všech tržeb). Dámská hygiena vydělala 19,8 miliard, což znamenalo 34,6 % a inkontinence cca 8,4 miliard. USD s tržním podílem 14,8 %. Tyto údaje zahrnují prodeje za všechny absorpční hygienické výrobky v rámci všech distribučních kanálů.

51

Graf 13 Světové tržby absorpčních výrobků dle produktu (2007)

Zdroj: [4]

Vedoucí globální výrobci absorpčních hygienických výrobků pokračují v konsolidaci pozic skrz akvizice a investice. Procter & Gamble zaujímá post největší světové společnosti v tomto oboru. Tato firma a její pobočky v roce 2007 ovládaly 34 % světového podílu na tržbách dětských plen a kalhotek, 27 % na trhu s dámskými vložkami a 2 % na inkontinenčních výrobcích. Jejich největším konkurentem je společnost Kimberly-Clark, která v roce 2007 zaujímala 26 % podílů na dětských plenách a kalhotkách, 12 % na dámských vložkách, 6 % na tampónech, a 14% na inkontinenčních produktech.

4.2 Dopad světové hospodářské recese na hygienický průmysl V průběhu roku 2008 se ekonomická recese rozvinula a rozšířila do celého světa. Dá se říci, že průmysl absorpční hygieny je relativně stabilní vzhledem k ekonomickým propadům, protože spotřebitelé považují produkty absorpční hygieny za relativně levné a hlavně se nechtějí vzdát pravidelného komfortu, na který jsou zvyklí. Pro většinu společností zabývajících se zpracováním NT a podnikajících ve více sektorech je hygienický průmysl nejstabilnější. Odborníci z John R. Starr, Inc. v roce 2009 předpověděli, že ekonomická recese v roce 2011 bude minulostí a vrátí se k hodnotám před recesí. Na základě dat produkce rozebrané v kapitole 3 je tato teze více než pravděpodobná. V rámci recese může dojít k tomu, že se spotřebitelé zaměří 52

především na levnější ekonomické balení produktů. Z toho profitují především výrobci levnějších „private lables“ značek. Tzv.„brand leaders“ (vedoucí značky) to nutí k změně obchodní strategie.

Tato strategie spočívá především v realizaci

slevových akcí a ve výrazné marketingové podpoře prodeje. V roce 2009 pomohl výrobcům také výrazný propad surovin a energií, což narovnalo zisky před recesí. V současné době je nutné zmírnit tlak ze strany maloobchodníků na opětovné snižování cen (před recesí vysoké ceny z důvodu vysokých cen energií a surovin). Výrobci se dále snaží v krátkém časovém období šetřit především na materiálních nákladech, designu výrobků a výrobním procesu. V dlouhém období je především potřeba inovací, které ukážou zákazníkům oprávněnost cenového rozdílu levných a dražších výrobků. [7]

4.3 Globální výhled netkaných textilií jako vstupní suroviny pro průmysl absorpční hygieny Světová spotřeba materiálu „coverstock fabric“ (Netkaná textilie a perforovaná fólie“) v roce 2008 dosáhla hodnoty 83,2 miliard metrů čtverečních. Poptávka po „coverstocku“ v roce 2008 vzrostla o 5,5 %. Do roku 2013 se předpokládá průměrné tempo růstu okolo 3,8 % a objem okolo 100,3 miliard metrů čtverečních. Výrazným činitelem růstu poptávky po materiálu „coverstock“ jsou výrobky (tzv. „pull-up pant“ typ), které obsahují více netkaných textilií než ostatní výrobky. Dominantním typem coverstocku je „lehký spunmelt“, který se používá ve všech typech hygienických výrobků (kromě dámských vložek). V nedávné době se v celém světě objevily kapacity, které dokážou tuto komoditu vyrobit. Tyto kapacity vyrábějí požadovanou homogenitu, pevnost a hlavně s menšími náklady. Toto učinilo staré spunmeltové kapacity zastaralými a musely zavřít. Rozšiřující se dostupnost nové generace technologie spunmelt, která dokáže dodávat na trh NT s menší hmotností na plochu a za menší náklady, vyústilo ve výrazný růst poptávky. Dále pak zvýšené prodeje kalhotek s vnější vrstvou z NT v rozvojových zemích se pozitivně projevuje na rostoucí poptávce po coverstocku.

53

Graf 14 Světový výhled poptávky po Coverstocku sektorem absorpční hygieny (mld. m2)

Světová Spotřeba (V mld. M2) 2002 2007 2008 2013 2002-2007 2008-2013 Pleny a kalhotky 32,1 51,3 53,9 62,9 9,8% 3,1% Femcare a tampóny 5,7 7,4 7,7 9,4 5,1% 4,0% Inkontinence 6,7 20,2 21,6 28,1 24,8% 5,4% Celkem 44,5 78,8 83,2 100,3 12,1% 3,8% Zdroj: [4]

Severní Amerika v roce 2008 spotřebovala 27,7% světové produkce coverstocku, což se rovnalo 23 miliardám metrů čtverečních tohoto produktu. Západní Evropa představovala globálně spotřebu 22,4 % a objem této NT byl 18,6 miliard m2. Region Asie-Pacifik se svou spotřebou 14,4 miliard m2 zaujal podíl 17,3 % světové produkce. Jižní a Střední Amerika spotřebovala 6,1 miliardy metrů čtverečních, což reprezentovalo 7,3 % globálně. Trh na Blízkém východě pojal 4,5 miliardy m2 této suroviny a tím dosáhl podílu 5,4%. Nerozvinuté trhy dohromady spotřebovaly 16,6 miliard m2 coverstocku a jejich podíl činil 19,9 %

54

Graf 15 Světová Spotřeba Coverstocku v roce 2008 dle regionů (Celkem 83 mld. m2)

Zdroj: [4]

Použití airlaid NT (Perforovaná buničina) jako absorpční jádra a „odvodňovací mezivrstvy“ se dobře ujalo a dále zvyšuje svůj potenciál v ultratenkých dámských vložkách. Penetrace trhu produkty s airlaid jádry se zvyšuje především v sektoru inkontinence. Pleny na plavání používají airlaid jádra také. Tyto specializované pleny na plavání se celosvětově velmi rozšiřují a jsou propagovány především společností Kimberley-Clark. Předpokládá se, že světová spotřeba všech typů airlaid NT v hygienických absorpčních produktech byla v roce 2008 192 000 tun a do roku 2013 by tato hodnota měla stoupnout na 245 000 tun.

Spotřeba airlaid jader by byla

s určitostí větší, kdyby se jejich aplikace ujala i u vedoucích světových značek plen. Ale tento předpoklad je méně pravděpodobný. Producenti plen objevili, že je ekonomičtější vyrobit ultratenké absorpční jádra optimalizací online zpracování buničiny a superabsorbentů, nežli zpracovávat předpřipravená airlaid jádra. Během následujících pěti let John R. Starr, Inc. však předpokládá konstantní růst. Mají za to, že se airlaid technologie bude dále prosazovat především v sektoru Femcare

a

inkontinenčních produktech. Airlaid jádra jsou široce rozšířená napříč všemi regionálními trhy s ultralevými vložkami a intimkami. Je očekáváno častější užití této technologie ve vložkách typu „bladder pads“ a v ostatních typech lehkých inkontinenčních produktů. Použití Airlaid technologie v dětských plenách by mělo být pouze ve speciálních aplikacích (např. pleny na plavání. Tento sektor by měl do roku 2013 pojmout zhruba jen okolo 8000 tun/rok. Výhled pro technologie airlaid jader ve 55

všech absorpčních produktech do roku 2013 naznačuje roční růst okolo 5 % a navýšení spotřeby zhruba na 245 000 tun. To znamená cca 168 000 tun na dámskou hygienu a 70 000 na inkontinenci. První z nich by měla růst okolo 5% a druhá okolo 6 % za rok. Tabulka 15 Světový výhled aplikací airlaid jader do absorpčních produktů (1000 tun) USA a Kanada Pleny na plavání, kalhotky, pleny Ultra tenké vložky a intimky Inkontinence Celkem Evropa Pleny na plavání, kalhotky, pleny Ultra tenké vložky a intimky Inkontinence Celkem Asie a ostatní regiony Pleny na plavání, kalhotky, pleny Ultra tenké vložky a intimky Inkontinence Celkem Svět celkem Pleny na plavání, kalhotky, pleny Ultra tenké vložky a intimky Inkontinence Celkem Zdroj: [4]

2007 3 30 15 48

2008 3 30 17 50

2013 2002-2007 2008-2013 3 1% 1% 31 0% 1% 24 15% 7% 58 5% 3%

3 45 22 71

3 46 25 75

4 48 37 88

3% 3% 11% 6%

2% 1% 8% 3%

0,4 52 9 62

0,5 57 9 67

0,6 89 10 99

24% 9% 5% 9%

3% 9% 1% 8%

7 127 46 180

7 134 51 192

8 168 70 245

3% 5% 11% 6%

2% 5% 6% 5%

Kompozita vyráběná metodou airlaid s vysoce superabsorpčním obsahem byla vyvinuta, aby poskytovala potřebnou absorpci ultratenkým plenám. Primární bariéra komerčního využití této technologie v aplikaci na dětské pleny je ekonomická. V Severní Americe bylo na tuto technologii instalováno mnoho výrobních linek s vidinou produkce těchto airlaid jader s významnými úspory z rozsahu. Ačkoliv jsou tyto linky schopny vyrábět tato kompozita za náklady rovnající se jiným technologiím, problém nastává v efektivní nízkonákladové integraci těchto jader do samotných plen. Výrobci zvažovali tato jádra využívat, ale postupem času vyvinuli technologii ultratenkých superabsorpčních jader na bázi klasické buničiny, které jsou výrazně šetrnější. Tento přebytek airlaid kapacit v Americe byl postupně absorbován díky poptávce ze sektoru femcare a ubrousků.

56

Ve Spojených státech amerických a Kanadě se v roce 2008 v sektoru femcare spotřebovalo 30 000 tun airlaid mezivrstev (slouží jako transfer tekutin) a airlaid absorpčních jader. Na výrobu inkontinenčních produktů se spotřebovalo 17 000 tun a na speciální plenky 3 000 tun. Spotřeba airlaid materiálů ve všech absorpčních produktech vzrostla meziročně o 5 % a dosáhla v roce 2008 hodnoty 5 000 tun. Do roku 2013 by měl být růst okolo 3 % a dosáhnout objemu 58 000 tun. V Evropě se v roce 2008 na výrobu absorpčních produktů spotřebovalo 75 000 tun. Procter and Gamble je hlavním spotřebitelem těchto materiálů v Evropě díky jeho silné pozici ve výrobě dámských vložek. Jejich ultratenké Always Ultra vložky využívají metodu „multi-bonded airlaid“ kompozita obsahující superabsorbentu. Do roku 2013 je očekáváno, že poptávka po airlaid produktech v Evropě poroste průměrně o 3 %. Spotřeba airlaid jader a mezivrstev v sektoru femure by měla do roku 2013 vrůst na hodnotu 48 000 tun. Obor inkontinence by měl spotřebovat okolo 37 000 tun. V Asii a ostatních regionech v roce 2008 celkově na absorpční výrobky zpracovali 67 000 tun airlaid kompozit. Nejběžnější aplikace v těchto regionech jsou ultra tenké dámské vložky. Růst v následujících letech by se měl pohybovat okolo 8 % a dosáhnout v roce 2013 99 000 tun spotřebovaných airlaid kompozit. Technologie airlaid se dělí na několik dílčích metod. Nejpoužívanější z nich je tzv. „multi-bonded/thermal bonded“. Touto metodou se v roce 2008 vyrobilo 149 000 tun absorpčních výrobků, což představovalo 77 % celkového množství. Procter and Gamble používá na výrobu jader a mezivrstev v ultratenkých vložkách metodu multibonded a Kimberly- Clark metodu thermal bonded. Metoda „latex bonded“ představuje pouze jedno procento poptávky. Další metodou je postup „hydrogen bonded“, která v roce 2008 vrostla meziročně o 8 %, a vyrobilo se s ní 31 000 tun NT. Tuto metodu používá nejčastěji Johnoson and Johnson na výrobu jader v ultratenkých vložkách a intimkách. Tabulka 16 Výhled technologie Airlaid dle typu (1000 tun)

Technologie Airlaid Latex bonded Multi bonded a thermal bonded Hydrogen bonded Kimberly-Clark´s Coform Celkem

2007 2008 2013 1,5 1,5 1,3 140 149 196 28 31 36 10 11 12 180 192 245

Zdroj: [4]

57

2002-2007 0% 6% 8% 3% 6%

2008-2013 -3% 6% 3% 3% 5%

Metoda vyvinutá společností Kimberly Clark se jménem COFORM se používá především pro výrobu vložkových jader a její spotřeba je relativně stabilní. Do roku 2013 se tempo růstu této metody odhaduje na 3 % ročně. Většina nových jader a mezivrstev však používá materiály vyrobené metodami multi-bonded a thermalbonded či hydrogen-bonded. Předpokládá se, že první dvě jmenované dosáhnou v roce 2013 80% podílu na trhu a 196 000 tun vyrobených NT. To znamená průměrný roční růst okolo 6 %. Metoda hydrogen-bonded by měla průměrně růst o 3 % ročně a v roce 2013 dosáhnout hodnoty 36 000 tun NT, což bude znamenat 15% podíl na trhu. Světová spotřeba buničiny (fluff pulp) vzrostla meziročně o 2,4 % a dosáhla tak v roce 2008 hodnoty 4,12 milionů tun. Do roku 2013 má dosáhnout spotřeby 4,72 milionů tun. Spotřeba buničiny na jednotku v absorpčních produktech však stabilně klesá z důvodu zavádění supertenkých výrobků, které obsahují redukované množství buničiny a více superabsorbentu. Použití buničiny na jednotku v dětských plenách a kalhotkách by mělo do roku 2013 klesat v průměru o 1,1 % ročně. Avšak poptávka po tomto materiálu se z důvodu celosvětově zvyšující poptávky po absorpčních produktech zvyšuje a tím kompenzuje pokles spotřeby na jednotku. To by mělo vést k růstu jeho spotřeby v absorpčních produktech o průměrně 1,6 % do roku 2013. Meziroční růst spotřeby buničiny v inkontinenčních produktech a airlaid NT je predikován okolo 3,5 -3,6 % mezi lety 2008 – 2013. Tabulka 17 Globální výhled poptávky po buničině dle druhu absorpčních produktů (1000 tun) 2007 2008 2013 2007-2008 2008-2013 Rozvinuté světové trhy (USA, Kanada, Mexiko, Západní Evropa, Asie-Pacifik, J a S Amerika, Blízký východ) Dětské pleny a kalhotky 1238 1237 1303 -0,1% 1,1% Ultra tenké vložky a intimky

409

423

481

3,2%

Inkontinence 978 1006 1176 2,9% Airlaid buničinové NT 650 365 416 4,3% Celkem 3275 3031 3376 1,9% Nerozvinuté trhy (Východní a střední Evropa, Čína, Indie, Střední Asie) Dětské pleny a kalhotky 392 398 468 1,5% Ultra tenké vložky a intimky 600 630 758 5,0% Inkontinence 37 41 77 13,2% Airlaid buničinové NT 23 25 46 5,5% Celkem 1052 1094 1349 4,0% Světová poptávka po buničině Dětské pleny a kalhotky 1629 1635 1771 0,3% Ultra tenké vložky a intimky 1009 1052 1239 4,3%

58

2,6% 3,2% 2,7% 2,2% 3,3% 3,8% 13,1% 13,3% 4,3% 1,6% 3,3%

Inkontinence Airlaid buničinové NT Celkem Zdroj: [4]

1014 373 4025

1048 390 4125

1253 462 4725

3,3% 4,4% 2,4%

3,3% 3,5% 2,8%

Na hlavních světových trzích se spotřeba buničiny odvíjí zejména od výroby inkontinenčních produktů a netkaných textilií metodou airlaid. Trend poptávky vyspělých trhů po buničině používající se při výrobě dětských plen a dámských vložek bude v následujících letech spíše plochý, či dokonce mírně klesající. Většinu poptávky z těchto trhů budě tvořit především výroba inkontinenčních produktů a NT metodou airlaid. V rozvojových zemích však bude spotřeba buničiny ve všech absorpčních produktech kladná. Důvodem je nenasycenost všemi produkty absorpční hygieny. Celková spotřeba buničiny by měla do roku 2013 dosáhnout 3,376 miliónů tun, což představuje roční tempo 2,2 %. Růst bude vycházet především z poptávky z rozvinutých zemí, kde se očekává nárůst o 255 000 tun, což bude znamenat podíl 42,5 % na celkové světové spotřebě. Graf 16 Průměrná spotřeba buničiny v dětských plenkách a kalhotkách (g/kus)

Zdroj: [4]

Odhaduje se, že v roce 2008 světové využití buničiny na jednu dětskou plenu/kalhotky bylo přibližně 13,6 gramů. Světová spotřeba na jednotku by měla do budoucna klesat až na 12,8 gramů na výrobek v roce 2013. Tento trend je předpokládán pro většinu regionů ve světě. Výroba jednorázových inkontinenčních plen pro dospělé bude v roce 2013 vyžadovat okolo 1 253 000 tun buničiny. Poptávka po buničině ve výrobě 59

netkaných textilií metodou airlaid byla v roce 2008 390 000 tun a do roku 2013 se očekává hodnota 462 000 tun s ročním tempem 3,5 %. Tabulka 18 Průměrná spotřeba buničiny v dětských plenkách a kalhotkách (g/kus)

Region USA a Kanada Západní Evropa Japonsko Asie-Pacifik Mexiko Jižní a Střední Amerika Blízký východ Nerozvinuté trhy Světový průměr

2008 13,6 12,4 13,1 13,3 14,2 14,8 18 14,1 13,6

2013 12,6 13 12,5 12,3 12,6 13,9 13,5 12,5 12,8

2008-2013 0,2% 0,3% -1,0% -1,5% -2,3% -1,3% -2,0% -2,3% -1,1%

Zdroj: [4]

Superabsorbenty jsou dalším vstupem hygienického sektoru a jejich spotřeba mezi lety 2007 a 2008 vzrostla o 8,9 % na 1,56 miliónů tun. Největší přírůstky zaznamenaly rozvíjející se trhy, kde je snaha zlepšit kvalitu a účinnost plenek. Nejnovější generace plenek má super tenké absorpční jádro obsahující vysoký poměr superabsorbentu na úkor buničiny. Inkontinenční produkty pro dospělé také následují trend zvyšování podílu superabsorbentu v absorpčních jádrech. Spotřeba superabsorbentu v tomto sektoru má do roku 2013 růst průměrným tempem okolo 4,6 % na 1,95 miliónů tun. Tento výhled předpokládá investice do nových kapacit na ledovou kyselinu octovou a superabsorbenty. Tabulka 19 Globální výhled poptávky po superabsorbentech dle druhu absorpčních produktů (1000 tun) 2007 2008 2013 2007-2008 2008-2013 Rozvinuté světové trhy (USA, Kanada, Mexiko, Západní Evropa, Asie-Pacifik, J a S Amerika, Blízký východ) Dětské pleny a kalhotky 912 976 1140 7,0% 3,2% Ultra tenké vložky a intimky 35 36 42 2,9% 3,1% Inkontinence 228 250 336 9,6% 6,2% Celkem 1175 1261 1518 7,4% 3,8% Nerozvinuté trhy (Východní a střední Evropa, Čína, Indie, střední Asie) Dětské pleny a kalhotky 235 273 396 16,5% 7,7% Ultra tenké vložky a intimky 15 16 21 7,2% 5,3% Inkontinence 6 7 16 20,3% 17,1% Celkem 255 296 432 16,1% 7,8% Světová poptávka po superabsorbentech Dětské pleny a kalhotky 1147 1249 1536 8,9% 4,2%

60

Ultra tenké vložky a intimky Inkontinence Celkem Zdroj: [4]

50 52 62 234 257 352 1430 1558 1950

4,2% 9,9% 8,9%

3,8% 6,5% 4,6%

Světová spotřeba superabsorbentu v dětských plenách a kalhotkách byla v roce 2008 cca 1,25 miliónů tun. Do roku 2013 se předpokládá meziroční nárůst o 4,2 % a výroby 1,54 miliónů tun. Průměrné použití superabsorbentu na jednotku by se mělo zvýšit o 1,4 % z hodnoty 10,4 gramů/kus v roce 2008 na 11,1 gramů v roce 2013. Na trzích USA a Kanady se měl průměrný obsah superabsorbentu v této kategorii zvýšit o 1 % z 11,5 gramů/kus na 12,0 gramů/kus v roce 2013. Graf 17 Průměrná spotřeba superabsorbentu v dětských plenkách a kalhotkách (g/kus)

Region USA a Kanada Západní Evropa Japonsko Asie-Pacifik Mexiko Jižní a Střední Amerika Blízký východ Nerozvinuté trhy Světový průměr

2008 11,5 11,6 11,5 10,8 9,7 9,3 8,9 9,7 10,4

2013 12 11,8 11,7 11,5 11,3 10,4 10 10,6 11,1

2008-2013 1,0% 0,5% 0,4% 1,2% 3,2% 2,3% 2,4% 1,9% 1,4%

Zdroj: [4]

Sektor dámských vložek globálně spotřeboval v roce 2008 cca 52 000 tun superabsorbentu. Růst ve spotřebě by měl mít meziroční tempo okolo 3,8 % do roku 2013 a dosáhnout tak hodnoty 62 000 tun. Superabsorbenty jsou navrženy tak, aby 61

v tomto segmentu jednak redukovaly vlhkost těla, ale také pohlcovaly zápach. Použití těchto NT v sektoru inkontinence pro dospělé bylo v roce 2008 257 000 tun. Světová poptávka po supeabsorbentech v tomto odvětví bude růst do roku 2013 okolo 6,5 % a dosáhne hodnoty 352 000. Graf 18 Světová poptávka po superabsorbentech dle sektorů hygieny (1000 tun)

Světová spotřeba Dětské pleny a kalhotky Ultra tenké vložky a intimky Inkontinence Celkem

2007 1147 50 234 1430

2008 1249 52 257 1558

2013 1536 62 352 1950

Zdroj: [4]

Globální růst ve spotřebě bariérových folií je způsoben především růstem absorpčních produktů v rozvojových zemích. Předpokládá se, že světová spotřeba byla v roce 2008 734 800 a v dalších pěti letech by měla růst ročně zhruba o 3,5 % na 871 900 tun v roce 2013. Vedoucí dodavatelé bariérových folií pro hygienický průmysl se snaží zužitkovat možností přidané hodnoty ve volitelném nastavění bariér a ve vrstvených materiálech pro speciální hygienické komponenty. Elastické folie a vrstvené materiály, potisknuté folie, perforované folie navržené pro množství funkčních požadavků a komponenty folie pro mechanické uchycovací systémy jsou příklady hygienických aplikací, které mohou dodavatelé nabídnout pro vyšší ziskovost.

62

V Severní Americe spotřeba folií dosáhla v roce 2008 164 500 tun a do roku 2013 by měla růst meziročně o 2,1 %. V tomto roce se poptávka po těchto NT bude pohybovat okolo 182 200 tun. Západní Evropa spotřebovala v roce 2008 163 200 tun folií a do roku 2013 by to mělo být 173 500 tun. Tento trend vyplývá ze zvýšené potřeby po inkontinenčních výrobcích. Poptávka v rozvojových zemích bude též rostoucí. Tabulka 20 Globální výhled poptávky po bariérových filmech dle druhu absorpčních produktů (1000 tun) 2007 2008 2013 2007-2008 2008-2013 Rozvinuté světové trhy (USA, Kanada, Mexiko, Západní Evropa, Asie-Pacifik, J a S Amerika, Blízký východ) Dětské pleny a kalhotky 293,7 301,5 327,7 2,7% 1,7% Ultra tenké vložky a intimky 80,2 82,8 93,9 3,2% 2,6% Inkontinence 180,1 190 242,4 5,5% 5,0% Celkem 554 574,3 664,1 3,7% 2,9% Nerozvinuté trhy (Východní a střední Evropa, Čína, Indie, Střední Asie) Dětské pleny a kalhotky 88,5 96,2 119,9 8,6% 4,5% Ultra tenké vložky a intimky 52,5 56,5 75,2 7,7% 5,9% Inkontinence 7,1 7,8 12,7 10,7% 10,1% Celkem 148,1 160,5 207,8 8,40% 5,3% Světová poptávka po bariérových foliích Dětské pleny a kalhotky 382,2 397,7 447,6 4,0% 2,4% Ultra tenké vložky a intimky 132,7 139,3 169,1 4,9% 4,0% Inkontinence 187,2 197,8 255,1 5,7% 5,2% Celkem 702,1 734,8 871,9 4,7% 3,5% Zdroj: [4]

Průměrné využití folií na výrobek v sektoru dětských plen se v roce 2008 mírně zmenšilo na 3,31 gramů/kus. Do roku 2013 by se množství mělo nadále zmenšovat tempem 0,4 % ročně až na 3,25 gramů/kus. V odvětví dámských vložek se průměrná spotřeba na jednotku také zmenšila a to na 0,63 gramů/kus v roce 2008. Do roku 2013 je trend nastaven cca na -0,2 %. Obor intimek roste o něco rychleji, nežli klasické vložky, což vyústilo v lehce negativní trend užití folií ve všech typech těchto produktů. Co se týče sektoru inkontinence pro dospělé, zde je očekáván průměrný meziroční pokles spotřeby folií o 0,6 % do roku 2013. Tento trend vyplývá z potřeby neustále zmenšovat výrobky a tím snižovat materiální náklady.

Průměrná

hmotnost/kus byla v roce 2008 7,59 gramů. Do roku 2013 by tato hodnota měla být okolo 7,36 gramů na jednotku.

63

Graf 19 Průměrná spotřeba bariérových filmů v absorpčních produktech (g/kus)

Světová spotřeba bariérových folií Dětské pleny a kalhotky Ultra tenké vložky a intimky Inkontinence

2007 3,34 0,64 7,69

2008 3,31 0,63 7,59

2013 3,25 0,63 7,36

Zdroj: [4]

4.4 Regionální trhy absorpčních produktů Skupina JStarr, Inc. předpokládá, že světové tržby všech typů absorpčních produktů byly v roce 2007 57,1 miliard USD. Severní Amerika (USA, Kanada a Mexiko) představovaly 24,2 % z celkových tržeb na absorpčním trhu, což znamenalo 13,8 miliard USD. 16 Zemí západní Evropy (Německo, Francie, UK, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko, Švédsko, Řecko, Rakousko, Švýcarko, Finsko, Dánsko, Norsko a Irsko) tvoří druhý nejsilnější region s tržbami okolo 13,7 miliard USD (24,1% globálních tržeb). Jedenáct zemí asijsko-pacifického regionu (Japonsko, Taiwan, Jižní Korea, Thajsko, Austrálie, Nový Zéland, Filipíny, Indonésie, Hong Kong, Singapure a Malajsie) tvořily podíl čítající 16,2 % s tržbami okolo 9,3 miliardy USD. Jižní a Střední Amerika (Karibik mimo Mexiko) zaujal čtvrtou pozici s 8,4% podílem a tržbami 4,8 miliard USD. Střední východ se odhaduje na 2,5 miliard USD v tržbách, což reprezentuje 4,3% podíl. Nerozvinuté trhy jako střední a východní Evropa, Čína, Indie a zbytek střední Asie a Afriky) je odhadován na 13 miliard USD s 22,8% podílem.

64

Graf 20 Světové tržby sektoru absorpčních výrobků dle regionů

Zdroj: [4]

V roce 2007 se přibližně 36 % světové spotřeby absorpčních produktů uskutečnilo v rozvinutých ekonomikách jako USA, Kanada, západní Evropa a Japonsko. Tato skupina tržních regionů představovala 42 % světové spotřeby dětských plenek a kalhotek, 24 % dámských vložek, 73 % dámských tampónů, a 80% inkontinenčních výrobků. Vyspělé trhy pozvolna svůj podíl co do objemu ztrácí, avšak mají stále produkty s vyšší hodnotou. Rozvojové země vytrvale získávají větší podíl na světovém trhu s absorpčními výrobky. Rozvojové trhy Asie-Pacifik (bez Japonska), Mexiko, Jižní a Střední Amerika a Blízký východ, představovaly v roce 2007 28% podíl na celosvětových tržbách. Tato skupina reprezentovala 36% podíl na trhu s dětskými plenkami, 26 % spotřeby dámských vložek, 15 % tampónů a 17 % inkontinenčních výrobků pro dospělé. Nerozvinuté trhy jako střední a východní Evropa, Afrika, Čína, Indie a zbytek Asie získaly 36% podíl na světovém objemu absorpčních výrobků. Dle produktů představovaly 50% podíl celosvětové spotřeby dámských vložek, 22% dětských plen a kalhotek, 12% tampónů a cca 3% spotřeby inkontinenčních výrobků. Tabulka 21 Světový objem absorpčních produktů dle zvolených regionů (2007, v miliardách jednotek) Plenky a kalhotky Rozvinuté trhy USA a Kanada

Vložky Tampóny Inkontinence Celkem

23,5

17

65

7,3

5,8

53,6

Západní Evropa Japonsko Celkem vyspělé trhy % Celosvětově

18,7 5,3 47,6 42%

23,8 9,6 50,3 24%

6,4 0,4 14,1 73%

7,9 5,8 19,5 80%

56,8 21,1 131,5 36%

Rozvíjející se trhy Asie-Pasifik Mexiko Jižní a Střední Amerika Blízký východ Celkem rozvíjející se trhy % Celosvětově

10,6 7,8 14,8 8 41,1 36%

21,1 6,8 16,9 9,2 54 26%

1,6 0,2 0,8 0,2 2,9 15%

2,5 0,5 0,6 0,4 4,1 17%

35,8 15,3 33,1 17,8 102,1 28%

Celkem hlavní světové trhy % Celosvětově

78%

50%

88%

97%

64%

Nerozvinuté země Střední a východní Evropa Afrika Čína Indie Zbytek Asie Celkem nerozvinuté trhy % Celosvětově

8,2 5,4 4,5 5,7 1,9 25,7 22%

21,4 9 51,2 15,4 7,5 104,5 50%

1,5 0,3 0,5

0,5 0,1 0,2

2,4 12%

0,7 3%

31,6 14,8 56,4 21,1 9,4 133,3 36%

114,4

208,8

19,3

24,3

366,8

Celkem Svět Zdroj: [4].

Mezi lety 2007 a 2008 se spotřeba absorpčních produktů zvedla o 5,2 % na hodnotu 356 miliard jednotek. Předpokládá se, že světová spotřeba dětských plen a kalhotek dosáhla v roce 2008 120,2 miliard jednotek, čímž od roku vzrostla o 5,1 % oproti roku 2007. Celosvětová spotřeba dámských vložek vzrostla o 5,3 % a dosáhla hodnoty 220 miliard výrobků. Světový objem tampónů byl v roce 2008 19,8 miliard jednotek. Inkontinenční produkty dosáhly hodnot 26,1 miliard. Na rozvinutých trzích jako USA a Kanada, západní Evropa a Japonsko je trh dosti nasycen a jeho průměrný růst byl mezi lety 2007 a 2008 1,1 %. Co se týče rozvinutých zemí, zde se tempo růstu mezi těmito dvěma lety pohybovalo okolo 7,2 %. Nerozvinuté země zaznamenaly 7,8% růst trhu s absorpčními hygienickými produkty.

66

4.5 Přehled hlavních výrobců absorpčních výrobků a trendy vývoje Nejvýznamnější společností je Procter & Gamble, která zastává na světovém trhu s dětskými plenkami podíl 34 %, 27 % na trhu s vložkami a 40 % s tampóny. Jejich tržby byly za 1. pololetí 2009 41,85 miliardy USD, čistý zisk rostl o 1 % a byl 6,24 miliardy USD. Jejich hlavním předmětem podnikání je segment „baby and family Care“. Tento segment zahrnuje plenky, kalhotky, dětské ubrousky, toaletní ubrousky, ručníky, papírové ubrousky a další papírové produkty. Podíl tohoto segmentu tvořil 7,24 miliardy USD, což je 7% nárůst. Čistý zisk se zvedl meziročně o 10 % a tvořil 932 milionů USD. Dalším segmentem zájmu je Dámská péče (Femcare – součást segmentu Health Care), která zahrnuje vložky, intimky a tampóny. Podíl tohoto segmentu na tržbách byl 7,235 miliardy USD a čistý zisk tvořil 1,3 mld. USD. To znamenalo meziroční pokles o 4 %. Tento pokles byl způsoben poklesem prodeje farmaceutických produktů, kterých je tato kategorie součástí. Jejich významné produkty jsou vložky Always, které jsou nejprodávanější ze sektoru Femcare. Nejrychlejší růst prodejů je na rozvíjejících se trzích. Dále „Pampers Baby Stages of development“ Prodeje této prémiové řady rostou cca jednociferným tempem. Pampers Baby Dry Caterpillar Flex jsou dalším významným produktem, který je podpořen silným marketingem. Cíle Procter & Gamble jsou především oblast dětských plena a Femcare. V sektoru plen se zaměřují především na rozvíjející se trhy, kde mohou realizovat zisk na zákaznících s nižšími příjmy. PG se snaží o navýšení výroby Pampers a Always v Egyptě. Staví novou továrnu v Pákistánu v městě Port Quasim. Druhý největší výrobce absorpčních výrobků Kimberley-Clark má světový podíl na trhu s plenkami 26 %, s vložkami 12 %, s tampóny 6 % a s inkontinencí 14 %. V roce 2005 zahájili strategický plán snižování nákladů s plánovaným koncem v roce 2008 a tím se nepřímo připravili na hospodářskou recesi. Tímto krokem dosáhli úspor téměř 400 miliónu USD. O jejich produkty Huggies a Huggies Pull Ups klesá v Severní Americe a Evropě zájem. Snaží se toto kompenzovat přednastavením cen a zvýšením reklamní kampaně. V Brazílii, Rusku, Číně, Indonésií a Turecku realizují dvouciferný růst v objemu prodejů. Kimberly-Clark se snaží posílit pozice v Austrálii a Vietnamu, kde trh roste rychleji. To samé platí pro Latinskou Ameriku.

67

Graf 21 Celkové podíly výrobců na trhu hygieny ve světě (2007)

Zdroj: [4]

Další společností je SCA, která realizuje 5 % světové tržby v plenkách, 5 % ve vložkách, je výrazným výrobcem v inkontinenci, kde má 2 5%, a největší podíl realizuje na evropském trhu, kde jejich inkontinenční výrobky představují 40 % trhu. Hygienická část firmy rychle roste a byla realitně nezasažena recesí. Snaží se o dynamičtější růst na rozvíjejících se trzích. V Evropě se orientuje na private labels a předpokládá trend levnějších absorpčních produktů. Ontex, jako další konkurent na trhu absorpčních výrobků, se trvale zaměřuje na private labels v obchodních řetězcích. Jejich produkce inkontinenčních výrobků má však značkovou pozici. V roce 2006 otevřeli novou továrnu na Femcare v Číně, jejíž produkce jde převážně do Evropy. Paul Hartmann se věnuje především trhu inkontinence, kde zaujímal v roce 2008 21 % evropského trhu a 8 % celosvětově. Silnou pozici má také v USA a Kanadě, kde získal firmu Whitestone Acquisition Corp. of Bloomington v Indianě. Tento krok byl důsledkem potřeby zvýšit růst tržeb v USA. Export z Evropy se vzhledem k rostoucímu Euru a klesajícímu dolaru přestal vyplácet. Tabulka 22 Přehled největších firem a jejich podíly na světovém trhu hygieny v roce 2007

Firma PG KC SCA Unicharm

Plenky Inkontinence Femcare Tampóny Mio. ks % Mio. ks % Mio. ks % Mio. ks % 39209 34% 0 0% 55359 27% 7416 40% 29803 26% 3417 14% 26000 12% 1065 6% 5915 5% 6088 25% 10269 5% 0 0% 6557 6% 2542 10% 15762 8% 675 4% 68

First Quality Ontex Grupi P. I.Mabe DSG Kao J&J Playtex Lil-Lets Paul Hartmann Attends Health care Lille Healthcare ostatní Celkem

3252 3% 2823 2% 2579 2% 2400 2% 1290 1% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% 20526 18% 114354 31%

1528 983 0 0 0 0 0 0 1937 677 743 6415 24330

6% 0 0% 4% 0 0% 0% 0 0% 0% 0 0% 0% 6542 3% 0% 30118 14% 0% 0 0% 0% 0 0% 8% 0 0% 3% 0 0% 3% 0% 26% 64766 31% 7% 208816 57%

0 847 0 0 0 3868 1820 489 0 0 0 2275 18455

0% 5% 0% 0% 0% 21% 10% 3% 0% 0% 0% 12% 5%

Zdroj: [4]

4.6 Regionální trendy Rozvinuté země jako USA, Kanada, západní Evropa a Japonsko jsou pro plenky a Femcare nasycené trhy. Vzhledem k demografickému vývoji lze očekávat zmenšení objemů prodeje na těchto trzích. Růst je možné očekávat především v inkontinenčních produktech. Trhy, kde je možné očekávat růst, jsou Čína, Indie, jihovýchodní Asie (Indonésie, Filipíny, Thajsko, Malajsie). Trh s plenkami je zde nasycen málo až středně. V Latinské Americe, střední a východní Evropě a na Blízkém východě se tvoří střední třída, která si může dovolit jednorázové hygienické produkty používat. Na tyto trhy se snaží dostat všichni velcí výrobci a to zvyšuje konkurenci a snižuje cenu. Vzhledem k volatilitě vstupních cen surovin a pohybu směnných kurzů se snižují producentům zisky. Toto doslova ruinuje lokální výrobce. Nejlepší pozice mají velcí světoví producenti. Dokážou určovat trendy vývoje zboží a uvádějí na trh nová vylepšení v atraktivním designu. Zákazníci je mají zafixované jako nejlepší a jsou ochotni platit i vyšší ceny. Konkurenti se snaží implementovat osvědčené novinky do svých levnějších produktů, aniž by byli nuceni zvýšit cenu. Firmy s výrobou i prodejem rozptýlením po celém světě lépe odolávají volatilitě směnných kurzů i cen vstupních materiálů. Celkově dosahují lepší ziskovosti než lokální společnosti. Firmy jsou si výhod globálních vůdců vědomy a dále pracují na posílení svých pozic. Přistupují k akvizicím lokálních firem na rozvíjejících se trzích a stavbám nových výrobních kapacit v oblastech předpokládaného vysokého růstu trhů. Místní konkurenti zvyšují výrobní kapacity pro levnější střední a nižší třídy absorpčních výrobků, cílíce na nižší příjmové skupiny. Tento jev je patrný v Brazílii a 69

Číně, kde mnoho menších lokálních firem drží společně významný podíl na trhu. Reakcí PG a KC je nabídka levnějších produktů základního designu (nižší řada produktů jako doplněk ke své standardní nabídce). Tyto základní levné plenky jsou určeny primárně pro uživatele, kteří poprvé přechází na jednorázové produkty. Druhou cílovou skupinou jsou dočasně zchudlí uživatelé standardních řad. Cílem je postupné převedení uživatelů těchto plen zpět na standardní řady a následně, jak se bude zlepšovat jejich ekonomická situace, docílit předešlé objemy. Před nástupem recese, kdy ceny vstupních surovin vystoupaly vysoko, bylo nutno tyto změny promítnout do cen pro koncového uživatele ve většině světových regionů. V průběhu recese vstupní suroviny velmi zlevnily a to umožnilo vytvořit vysokou ziskovost. Nastalá situace však následkem konkurenčního boje opět nutí zlevňovat.

70

Závěr Cílem této diplomové práce byla ekonomická analýza průmyslu s netkanými textiliemi, jeho vstupních surovin, výsledných produktů a trendů ve vývoji světového obchodu v tomto sektoru. Díky spolupráci se silnou nadnárodní společností PEGAS NONWOVENS a s evropskou asociací pro netkané textilie a příbuzné obory EDANA jsem byl schopen získat dostatek jinak nepřístupných dat, které byly výchozím prostředkem zpracování. Tyto informace se zakládají na sběru interních dat od nadnárodních společností sdružených pod asociacemi EDANA (Evropa), INDA (Severní Amerika) a ANFA (Asie) a jsou vysoce utajené. Tyto informace poskytly mé diplomové práci možnost opřít se o reálná data o produkci a spotřebě, která nejsou za jiných okolností k dispozici. Je pravdou, že i společnosti přispívající do těchto společných databází mohou mít rozdílné motivy a existuje zde možnost cílené mystifikace založené na různých důvodech. Tento fakt jsem se snažil korigovat analýzou dat dostupných v oficiálních mezinárodních databázích o světovém obchodu. Takovými jsou například Evropský statistický úřad (EUROSTAT) či databáze Mezinárodního obchodního centra při Světové obchodní organizaci (WTO). Tato data jsou založena na výsledcích jednotlivých celních úřadů, které evidují toky mezinárodního obchodu netkaných textilií dle kategorií Harmonizovaného systému. Zde se průmysl netkaných textilií potýká s nepřesným zařazením některých jeho výrobků do nevhodné kategorie. Většina netkaných textilií je evidována dle kategorie HS 56.03, avšak některé jako v HS 48.03 jako „papír“. Toto vede k nemožnosti precizně analyzovat celkový mezinárodní obchod s těmito výrobky. Vyvstává jednoznačná potřeba tento systém lépe propracovat. Vnímání průmyslu netkaných textilií není však ze strany úřadů dostatečné. Problém vyplývá především z důvodu relativní nenáročnosti tohoto sektoru na lidské zdroje. Výroba netkaných textilií probíhá na automatických linkách a potřeba zaměstnanců není vysoká. Lobbing za zlepšení poměrů ve vnímání tohoto průmyslu nemá zatím potřebnou sílu. Samotné provedení této diplomové práce probíhalo na základě častých konzultací s odborníky, kteří mají dlouholetou zkušenost s tímto oborem jak po technické, tak po obchodní a ekonomické stránce. V první části jsem se pokusil vysvětlit problematiku netkaných textilií, která je nutným základem pro pochopení souvislostí a terminologie této analýzy. Jelikož téma práce není technické ale ekonomické, zvolil jsem pouze 71

nutné minimum, které je vhodným doplňkem ekonomického zaměření mé diplomové práce. V kapitole číslo 2 jsem rozebral bariéry mezinárodního obchodu s netkanými textiliemi a jednotlivé celní sazby světových států ve vztahu k Evropské unii. Dále jsem se pokusil propojit teorii celní problematiky s reálným příkladem z praxe a doplnit o vlastní postřehy a vjemy dané situace. Teorii zavedení cla ve velké ekonomice jsem se pokusil reverzovat a poukázat, že celkové dopady zavedení cla na velkou ekonomiku nemusí být vždy pozitivní. V této oblasti je proto ještě mnoho prostoru k postupnému odstranění celních bariér. Kapitola 3 se zabývá světovou spotřebou a produkcí netkaných textilií globálně se zaměřením na Evropu, kde jsem měl k dispozici nejvíce aktuálních informací od asociace EDANA a též dat za rok 2010 týkajících se zahraničního obchodu 27 států Evropské unie. Je zde rozebrána produkce dle technologie, dle jednotlivých států a dle finálního sektoru. Analýza se týká i vstupních surovin, které významně určují trendy v daném průmyslu. Na závěr této kapitoly je porovnán zahraniční obchod EU 27 se světovými regiony. Je zde nastíněna pozice Evropy jako významného producenta i spotřebitele netkaných textilií. Vidíme však, že důležitost průmyslu NT se přesouvá podobně jako mnoho dalších oborů světového hospodářství výrazně na východ na dynamické trhy Asie. Východním trhům se poměrně dost věnuje závěrečná kapitola 4, kde je zanalyzován význam NT ve vybraných finálních produktech sektoru absorpční hygieny. Tento obor je hlavním oborem mého profesního zájmu, a proto tuto kapitolu považuji za stěžejní část diplomové práce. Je rozebrán vývoj produkce a spotřeby v globálním měřítku. Jsou zde vysvětleny 3 hlavní obory zájmu, dětské pleny, dámská absorpční hygiena a inkontinenční produkty pro dospělé. Je zde vysvětlen význam těchto sektorů a jejich rozložení na světových trzích. Analýza se týká také největších světových společností, které v tomto sektoru působí a výrazně ovlivňují dění a trendy na světových trzích. Určující význam této diplomové práce spočívá v predikci vývoje tohoto sektoru do roku 2013. Snaha o odhad vývoje globální produkce a spotřeby činí tuto práci využitelnou pro odbornou veřejnost, která se této problematice věnuje. Tento důvod je hlavním motivem této analýzy s tím, že věřím v uplatnění mé diplomové práce v praxi.

72

Seznam pramenů a literatury [1] KALÍNSKÁ, E., ŠTĚRBOVÁ, L. Mezinárodní obchod (pro 2 MO 301). Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1299-0 [2] KRUGMAN, P. R., OBSTFELD, M. International economics : theory & policy. Boston: Pearson, 2009. ISBN 978-0-321-55398-0 [3] NEUMAN,

Pavel,

ŽAMBERSKÝ,

Pavel.

JIRÁNKOVÁ,

Martina.

Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 159 s. ISBN 97880-247-3276-3 [4] John R. Starr, Inc. Global outlook for hygiene absorbent Products and key raw materials in 2007, 2008 and 2013. 2009/02 [5] Edana. Annual statistics 2009, 2010. [6] Edana. Sustainability Report 2007-2008, Absorbent hygiene Products. 2008 [7] Edana. Worldwide Outlook Nonwovens Indutry 2007-2012. 2008 [8] John R. Starr, Inc. Spunbonded Polypropylene World Capacities And Manufacturing Economics 2007, 2008-2012. 2008/06 [9] Pegas, interní dokument. Přehled výrobních linek NT. 2009/04 [10] Nonwovens Industry. International Top 40. 2009/11 [11] Henkel. Allied Supliers and market trends Europe. 2009/04 [12] Veletrh Techtextil. Osobní návštěva, Německo, 24.5-26.2011 Frankfurt am Main [13] Market trends for technical textiles. Technical Textiles. 2011/3, str. E81 [14] Global market 2008-2010. Technical Textiles. 2011/3, str. 136 [15] World Market for polyester raw material. Chemical fibers. 2010/3 str. 146 [16] Strategies for success in the Europe. Chemical fibers. 2010/3. str. 156 [17] The main asian and middle east yarn markets. Chemical fibers. 2011/1 str. 45 [18] Spunlaid celulose nonwovens. Chemical fibers. 2011/1 str. 52/53 [19] World textile business trends 2009. Chemical fibers. 2011/1 str. 188 [20] Roll goods exports remund in 2010. Nonwovens industry. 2011/3 str. 20/21 [21] EUROSTAT [online]. Zahraniční obchod EU27 v roce 2010 [22] International Trade Centre [online]. Cla zemí vůči EU27 [23] Trade map [online]. Mapa cel [24] Jirsák O., Kalinová K., Netkané textilie. Liberec. 2003. 80-7083-746-2. 73

Seznam tabulek, grafů, schémat Schémata Schéma 1 Proces výroby NT Schéma 2 Výroba suchou cestou – mykání a aerodynamická metoda Schéma 3 Metody spunlaid – tavenina polymerního granulátu, disperze vlákna a pojení. Schéma 4 Metoda výroby NT za mokra Schéma 5 Dovozní cla na evropskou produkci výrobků, které obsahuje kategorie HS 56.03.92 (% Míra protekcionismu) Schéma 6 Složení typické dětské pleny Schéma 7 Složení typické vložky a intimky Schéma 8 Složení typického inkontinenční pleny pro dospělé

Tabulky Tabulka 1 Produkce NT dle typu vrstvení vlákenné vrstvy v Evropě Tabulka 2 Výroba NT metodou Drylaid dle procesů pojení v Evropě (1000 tun) Tabulka 3 Produkce NT dle zemí Evropy Tabulka 4 Celkové Dodávky NT dle segmentů trhu (v tunách) Tabulka 5 Vývoj sektoru kapesníčky (wipes) Tabulka 6 Celkové dodávky NT dle segmentů trhu (v milionech m2) Tabulka 7 Typy vláken/polymerů používaných ve výrobě NT (v 1000 tunách) Tabulka 8 Spotřeba staplového vlákna při pojení dle metody pojení v Evropě (v 1000 tunách) Tabulka 9 Spotřeba pojidel na evropském trhu s NT (v 1000 tunách)

74

Tabulka 10 Spotřeba pojidel a ostatních chemikálií na evropském trhu s NT (v 1000 tunách) Tabulka 11 - 20 hlavních partnerů Evropské unie - Vývoz Tabulka 12 - 20 hlavních partnerů Evropské unie - Dovoz Tabulka 13 Zahraniční obchod EU 27 s NT dle oficiálních kategorií (V tunách) Tabulka 14 Zahraniční obchod EU 27 s NT dle oficiálních kategorií v roce 2010 (V miliónech EUR) Tabulka 14 Světová spotřeba absorpčních hygienických výrobků (Miliardy jednotek, obsahuje odhady do budoucna) Tabulka 15 Světový výhled aplikací airlaid jader do absorpčních produktů (1000 tun) Tabulka 16 Výhled technologie Airlaid dle typu (1000 tun) Tabulka 17 Globální výhled poptávky po buničině dle druhu absorpčních produktů (1000 tun) Tabulka 18 Průměrná spotřeba buničiny v dětských plenkách a kalhotkách (g/kus) Tabulka 19 Globální výhled poptávky po superabsorbentech dle druhu absorpčních produktů (1000 tun) Tabulka 20 Globální výhled poptávky po bariérových filmech dle druhu absorpčních produktů (1000 tun) Tabulka 21 Světový objem absorpčních produktů dle zvolených regionů (2007, v miliardách jednotek) Tabulka 22 Přehled největších firem a jejich podíly na světovém trhu hygieny v roce 2007

Grafy Graf 1 Důsledek zavedení (odstranění) cla ve velké ekonomice Graf 2 Produkce NT v roce 2010 ve vybraných regionech (Severní Amerika, Evropa, Asie – v mld. tun) 75

Graf 3 Produkce NT v regionu Evropa (v tisících tun) Graf 4 Podíl Produkce NT dle typu vrstvení vlákenné vrstvy v Evropě Graf 5 Podíl výroba NT metodou Drylaid dle procesů pojení v Evropě Graf 6 Podíl produkce NT dle zemí Evropy Graf 7 Podíl celkových dodávek NT dle segmentů trhu Graf 8 Podíl celkové dodávky NT dle segmentů trhu (v milionech m2) Graf 9 a 10 Celkový zahraniční obchod EU 27 (V tunách a eurech) Graf 11 Zahraniční obchod s NT a Textilem v EU27 v roce 2010 (Miliony EUR) Graf 12 Zahraniční obchod EU 27 s NT dle oficiálních kategorií v roce 2010 (V tunách) Graf 13 Světové tržby absorpčních výrobků dle produktu (2007) Graf 14 Světový výhled poptávky po Coverstocku sektorem absorpční hygieny (mld. m2 ) Graf 15 Světová Spotřeba Coverstocku v roce 2008 dle regionů (Celkem 83 mld. m2) Graf 16 Průměrná spotřeba buničiny v dětských plenkách a kalhotkách (g/kus) Graf 17 Průměrná spotřeba superabsorbentu v dětských plenkách a kalhotkách (g/kus) Graf 18 Světová poptávka po superabsorbentech dle sektorů hygieny (1000 tun) Graf 19 Průměrná spotřeba bariérových filmů v absorpčních produktech (g/kus) Graf 20 Světové tržby sektoru absorpčních výrobků dle regionů Graf 21 Celkové podíly výrobců na trhu hygieny ve světě (2007)

76