JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova KSP
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Bakalářská práce Využívání finančních prostředků EU pro oblast lidských zdrojů v Jihočeském kraji
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Jana Žlábková
Gabriela Pejšová Vlková 2012
Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu použité literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47 zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to – v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Ekonomickou fakultou – elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Táboře dne
----------------------------------------------Gabriela Pejšová Vlková
Poděkování Velmi děkuji vedoucí mé bakalářské práce ing. Janě Žlábkové za veškeré cenné rady, ochotu a vstřícnost. Také tímto děkuji zaměstnancům úřadu práce v Českých Budějovicích za poskytnutí potřebných informací . Zvláštní poděkování patří všem, kteří mě po dobu studia podporovali.
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 3 CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP..................................................................... 5 1.
Nezaměstnanost.................................................................................................. 6 1.1
Ukazatele nezaměstnanosti ............................................................................. 8
1.2
Druhy a typy nezaměstnanosti........................................................................ 9
1.2.1
Frikční nezaměstnanost ........................................................................... 9
1.2.2
Strukturální nezaměstnanost ................................................................... 9
1.2.3
Cyklická nezaměstnanost ...................................................................... 10
1.2.4
Sezónní nezaměstnanost........................................................................ 10
1.3
Cyklus nezaměstnanosti ............................................................................... 10
1.4
Politika zaměstnanosti .................................................................................. 11
1.4.1
Přístup EU ............................................................................................. 11
1.4.2
Přístup ČR ............................................................................................. 13
1.5
Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji od roku 2007 ........................... 19 Charakteristika operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. ............. 23
2. 2.1
Přehled a charakteristika orgánů působících v OP LZZ ............................... 24
2.1.1
Řídící orgán ........................................................................................... 24
2.1.2
Zprostředkující subjekty........................................................................ 25
2.1.3
Platební a certifikační orgán.................................................................. 25
2.2
Struktura OP LLZ ......................................................................................... 25
2.3
Finanční rámec OP LZZ ............................................................................... 27 OP LLZ v Jihočeském kraji ............................................................................. 28
3. 3.1
Možnosti financování z OP LZZ v Jihočeském kraji ................................... 32
3.2
Seznámení s vybranými projekty ................................................................. 33
1
3.2.1
Dobrá práce v Jihočeském kraji ............................................................ 33
3.2.2
Cesta do práce v Jihočeském kraji ........................................................ 36
3.3
Struktura vybraných projektů ....................................................................... 37
3.4
Analýza vybraných projektů......................................................................... 39
3.5
SWOT analýza projektů ............................................................................... 45
3.5.1
Silné stránky .......................................................................................... 46
3.5.2
Slabé stránky ......................................................................................... 46
3.5.3
Příležitosti ............................................................................................. 47
3.5.4
Ohrožení ................................................................................................ 48
Závěr .......................................................................................................................... 49 Seznam odborné literatury a zdrojů informací ........................................................... 51 Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh .................................................................... 53
2
Úvod Téma práce bylo zvoleno vzhledem k jeho aktuálnosti. Nezaměstnanost se dotýká každého občana, ať přímo či nepřímo. Někteří jsou či byli nezaměstnaní, jiní sdílí tento stav v pozici členů rodiny nebo jako plátci příspěvků na politiku zaměstnanosti. Změnu pohledu na nezaměstnanost prodělala ČR v devadesátých letech, kdy se nezaměstnanost stala pro občany ČR novým pojmem. Po změně politického systému podniky začaly vyrábět efektivně a mnoho povinně zaměstnaných lidí bylo propuštěno. Míra nezaměstnanosti dosáhla 4 % a i přes opatření vlády rostla. Další změny přístupu k řešení nezaměstnanosti bylo možné pozorovat od roku 1998, kdy ČR oficiálně zažádala o vstup do EU. Příprava na sjednocený trh a jednotné řešení globálních problémů vyžadovala i změny v legislativě ČR. V roce 2004 vstoupil v platnost Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb, který upravuje v souladu s právem Evropských společenství zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Na nezaměstnanost nelze pohlížet jako na problém pouze České republiky, ale je ho potřeba chápat globálně. V každé zemi existuje nezaměstnanost, ale ani v jediné se nejedná o přirozenou míru nezaměstnanosti. Vzhledem k propojenosti trhu je potřeba řešit problém společně. Cílem evropské politiky zaměstnanosti a sociální politiky je zajišťovat přiměřenou životní úroveň pro všechny občany. EU si je vědoma jedinečnosti kultury a tradic každého státu, proto přistupuje k řešení problému zaměstnanosti všeobecně a odpovědnost za naplňování politiky zaměstnanosti a sociální politiky ponechává v kompetenci daného státu. EU aktivně ovlivňuje sociální politiku jednotlivých členských států různými způsoby: v některých oblastech stanovuje minimální standardy chránící snadno zranitelné jedince a skupiny obyvatel (např. ochrana zaměstnanců v pracovněprávních vztazích stanovením pracovních podmínek a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrana zaměstnanců a příslušníků etnických menšin proti diskriminaci apod.), v jiných podporuje spolupráci a výměnu zkušeností mezi jednotlivými státy (např. politika zaměstnanosti, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení nebo reformy důchodových systémů) a konečně podporuje
3
národní politiky zaměstnanosti a sociální soudržnosti také finančně z Evropského sociálního fondu. Se vstupem ČR do EU vznikla otázka, jaké jsou možnosti finanční podpory, jak tuto podporu získat a jaké přínosy má pro občana ČR. Pro bakalářskou práci byl vybrán Jihočeský region. Míra nezaměstnanosti v tomto regionu je dlouhodobě pod průměrem ČR. Jihočeský kraj se aktivně zapojuje do projektů na podporu zaměstnanosti a v období 2008 až 2011 byly realizovány projekty Dobrá práce v Jihočeském kraji a Cesta do práce v Jihočeském kraji. Jelikož jsou projekty již ukončeny a jsou zpracována výstupní data, lze zhodnotit úspěšnost uvedených projektů.
4
CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP Cílem bakalářské práce je zhodnocení efektivnosti využití zdrojů z EU čerpaných v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V dnešním, pro běžného občana, složitém způsobu přerozdělování financí je velmi těžké odhadnout efektivnost výdajů ze státního rozpočtu i z rozpočtu Evropské unie. Vzhledem k tomu, že každý v produktivním věku přispívá do veřejného rozpočtu a je ovlivňován politikou EU, je potřeba informací oprávněná. Pro získání konkrétní představy o využití financování z EU a efektivnosti tohoto financování se zaměřím na dva konkrétní, již ukončené individuální programy. Dobrá práce v Jihočeském kraji a Cesta do práce v Jihočeském kraji. Teoretická část bakalářské práce bude vycházet ze studia odborné literatury, internetových zdrojů a materiálů poskytnutých úřadem práce v Českých Budějovicích. Nezaměstnanost a možnosti boje proti ní, je téma stále aktuální. Bude provedena rešerše v oblasti teorie nezaměstnanosti a přístupu Evropské unie i České republiky k tomuto problému. Nejdůležitějším nástrojem EU v boji s nezaměstnaností je Evropský sociální fond. Bakalářská práce se zaměří na jeden z programů financovaných právě z ESF. V práci bude představen operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Přiblížením jeho struktury lze lépe pochopit, jaké aktivity je možné z tohoto programu financovat. Praktická část se zaměří na možností financování v konkrétní lokalitě. Vzhledem k tomu, že cílem práce je zhodnotit efektivnost financování, bude za tímto účelem proveden rozbor dvou již ukončených projektů realizovaných z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Za tímto účelem bude navázána užší komunikace s Úřadem práce v Českých Budějovicích a společností Employment service a.s. Pro vyvození závěru bude použito údajů uvedených v závěrečných hodnotících zprávách obou projektů, statistických údajů zveřejňovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Dále vyhodnotím údaje získané z dotazníků vyplněných účastníky projektů a osobní zkušenosti získané při zapojení v projektu. Získané, převážně sekundární údaje, budou podrobeny komparativní analýze a SWOT analýze.
5
1. Nezaměstnanost „Co je to nezaměstnanost? Nic než nerovnováha na trhu práce. Buď je při dané úrovni hrubých mezd příliš nízká poptávka po pracovní síle anebo je příliš nízká nabídka práce – v případě, že se lidem pracovat nevyplatí. Možná je i kombinace obou okolností.“1 V širokém povědomí je nezaměstnanost vnímána jako negativní jev. Z hlediska sociálního lze s tímto názorem souhlasit, ale z ekonomického pohledu to není jednoznačné. Nezaměstnanost je projevem přizpůsobování ekonomiky novým podmínkám vzniklým na trhu. Souvisí se vznikem a zánikem podniků, s mobilitou pracovních míst, se schopností pracovníků se rekvalifikovat. Nezaměstnanost usnadňuje strukturální změny a odstraňuje strnulost mezd. Jak uvádí Václav Liška 2004 stejně tak působí jako brzda přemrštěných mzdových požadavků a jiných výhod. Pokud ale nezaměstnanost překročí určitou hranici, je považována za negativní jev. „Nezaměstnanost můžeme charakterizovat jako jev, který s sebou přináší negativní, zejména ekonomické a sociální, ale také politické či psychologické následky.“2 „Ztratit práci ve společnosti, kde je práce stále ještě spojována s vysokou společenskou i osobní hodnotou přináší stresující zážitek, který je navíc okolím stále ještě vnímán jako životní selhání.“3 Problém nezaměstnanosti se v České republice naplno projevil v 90. letech minulého století, kdy došlo k restrukturalizaci podniků a změny pojetí práce. Nezaměstnanost se z prvotních 4,4% v roce 1990 vyšplhala na 6% v roce 1998. V tuto dobu ČR jednala o podmínkách vstupu do EU. Evropská rada si byla plně vědoma problému se zvyšující se 1
KOHOUT, Pavel: Nezaměstnanost: její skutečné příčiny, Pavel Kohout - blog 2006, citace 29.4. 2006, přístup z internetu: http://pavelkohout.blogspot.com/2006/04/nezamstnanost-jej-skuten-piny.html 2 Hrabánková, M., Řehoř, P., Rolínek, L., Svatošová, L. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2011, 111 s. ISBN 978-80-7204-752-9. 3 ŠMAJSOVÁ BUCHTOVÁ, Božena eds.. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha : Grada Publishing a. s., 2002. 236 s. Psyché. ISBN 80-247-9006-8.
6
nezaměstnaností v Evropské unii. Proto za cíl politiky zaměstnanosti a sociálních politiky zvolila zajištění přiměřené životní úrovně pro všechny občany. „Evropská unie při realizaci svých záměrů a při přijímání opatření na jejich podporu, bude činná pouze tehdy, jestliže konkrétní záměr lze lépe dosáhnout na úrovni EU jako celku, než na úrovni jednotlivých členských států. Dílčí cíle zaměřené na trh práce (jak bylo zakotveno v Římských smlouvách), se vztahují zejména k základnímu právu zaměstnanců žít a pracovat v členském státě podle své volby, k právu na zlepšení jejich sociální ochrany a k právu na rekvalifikaci pro nezaměstnané.“4 Cílem evropské politiky zaměstnanosti a sociální politiky je zajišťovat přiměřenou životní úroveň pro všechny občany. Sociální politika je významně ovlivněna kulturou a tradicí jednotlivých států, proto nesou hlavní zodpovědnost za provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky členské státy. Evropská unie aktivně ovlivňuje sociální politiku jednotlivých členských států různými způsoby: stanovuje minimální standardy chránící
zranitelné jedince a skupiny obyvatel (např. ochrana zaměstnanců
v pracovněprávních vztazích stanovením pracovních podmínek a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrana zaměstnanců a příslušníků etnických menšin proti diskriminaci apod.), podporuje výměnu zkušeností mezi jednotlivými státy (např. politika zaměstnanosti, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení nebo reformy důchodových systémů) a finančně podporuje národní politiky zaměstnanosti a sociální soudržnosti z Evropského sociálního fondu.
4
LEITMANOVÁ,I.Trh práce EU aČR: stav a vývoj. České Budějovice, 1999, s.7.
7
1.1 Ukazatele nezaměstnanosti V České republice existují dva hlavní ukazatele nezaměstnanosti:
obecná míra nezaměstnanosti
registrovaná míra nezaměstnanosti
Obecnou míru nezaměstnanosti sleduje Český statistický úřad. K odhadu výše této nezaměstnanosti používá Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) a definuje nezaměstnanost v souladu s požadavky ILO5. Za nezaměstnané jsou v tomto případě považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Míra nezaměstnanosti je procentuální podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle neboli ekonomicky aktivním obyvatelstvu, tj.6
č
ě
ý
Registrovanou míru nezaměstnanosti sleduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro výpočet používá statistické údaje z úřadů práce a za nezaměstnané považuje ty, kteří se na úřadech práce jako nezaměstnaní zaregistrovali. Takže registrovanou míru nezaměstnanosti lze vyjádřit jako poměr mezi počtem neumístěných uchazečů o práci a disponibilní pracovní sílou (zjištěnou podle VŠPS7). Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby od 15-ti let, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.
5
ILO – International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce v Ženevě) VÁCLAV LIŠKA a kol., Makroekonomie, 2. vyd., Professional Publishing, 2004, ISBN 80-86419-54-1 7 VŠPS - Výběrové šetření pracovních sil 6
8
1.2 Druhy a typy nezaměstnanosti K hlubšímu pochopení podstaty nezaměstnanosti je potřeba seznámit se s jejími druhy a typy. Jsou evidovány čtyři základní typy nezaměstnanosti, a to: frikční nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanost, cyklická nezaměstnanost a sezónní nezaměstnanost. Dále se nezaměstnanost dělí na krátkodobou a dlouhodobou, dobrovolnou a nedobrovolnou. Nelze opomenou pojem přirozená míra nezaměstnanosti. Podle neoklasicistů se jedná o nezaměstnanost vyvolanou nedokonalostí trhu, nikoliv malou poptávkou po práci. Tato nezaměstnanost nevyvolává tlak na změnu mezd. Zvyšování přirozené míry nezaměstnanosti ovlivňují demografické změny (zvyšuje se objem skupin s tendencí k nezaměstnanosti), vládní politika (sociální jistoty vytvořené vládou nemotivují k hledání zaměstnání), strukturální změny (zaměstnanci reagují na změny ekonomiky pomaleji než je nutné) a dobrovolná nezaměstnanost (stav, kdy při nízké tržní ceně práce raději zaměstnání ukončí a hledá si jiné).
1.2.1 Frikční nezaměstnanost Je považována za dobrovolnou nezaměstnanost, a tudíž je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Vzniká fluktuací zaměstnanců, kteří se z různých důvodů rozhodli pro změnu zaměstnání. Důvodem pro změnu zaměstnání se rozumí například vývoj jedince v čase a tím i změna kvalifikace či zaměření nebo stěhování.
1.2.2 Strukturální nezaměstnanost Je také součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Vzniká díky malé flexibilitě trhu práce. Nezaměstnaní nemají požadované dovednosti a nejsou schopni je získat v čase, ve kterém je nabídka práce aktuální. Nebo žijí v jiném regionu a nejsou schopni za prací migrovat. Z toho vyplývá, že se jedná o nedobrovolnou nezaměstnanost.
9
1.2.3 Cyklická nezaměstnanost Souvisí s hospodářským cyklem, kdy v době recese se spotřeba i produkce společnosti snižují a nezaměstnanost se zvyšuje ve většině oblastí. Je považována za nezaměstnanost nedobrovolnou.
1.2.4 Sezónní nezaměstnanost Je vázána na charakter vykonávané práce. Příkladem může být zaměstnání v cestovním ruchu, stavebnictví, zemědělství atd.
1.3 Cyklus nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti z hlediska času vykazuje určitou cykličnost. Jedná se o cykly ne zcela totožné, měnící úroveň i rozsah. V grafu č. 1 je zachycen vývoj obecné míry nezaměstnanosti. Zde je patrné, že v letech 1993 až 1997 oscilovala úroveň nezaměstnanosti okolo hodnoty 4 %. Poté mezi lety 1998 a 1999 se cyklus přesunul na úroveň vyšší. Nadále cyklus osciloval okolo hodnoty 8 %, od které se několikrát vzdálil. Síla atraktoru byla ovšem dostačující a cyklus úroveň nezměnil. Pro detailnější rozbor cyklů a jejich změn, je nutný delší časový úsek, než je v současné době dostupný.
10
Graf 1 - Vývoj obecné míry nezaměstnanosti
Vývoj obecné míry nezaměstnanosti 10,0 9,0
8,7
8,8
7,9 7,8
7,0
4,3
4,0
6,7 5,3
4,8
4,0 4,3
7,3 7,1
7,3
6,5
6,0 % 5,0
8,3
8,1
8,0
4,4
3,9
3,0 2,0
Obecná míra nezaměstnanosti
1,0
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0,0
Zdroj: ČSU , vlastní zpracování
1.4 Politika zaměstnanosti 1.4.1 Přístup EU Nutnost řešit globálně problém nezaměstnanosti se projevila už v době existence Evropského Hospodářského Společenství (EHS). Ve smlouvě o EHS z roku 1957 se podpora „životních a pracovních podmínek a zaměstnanosti" (čl. 117 Smlouvy o EHS) stala základním cílem společenství. Od poloviny 90. let 20. století se na snižování nezaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti zaměřila i EU. Koordinovaný postup členských států v oblasti sociální politiky platí od podpisu Amsterodamské smlouvy (1997), na kterou později navazuje Evropská strategie zaměstnanosti, která se v roce 2000 stala součástí Lisabonské strategie.
11
V roce 2010 uvedla EU do praxe strategii „Evropa 2020“, která by měla EU i členským státům pomoci ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity a ke zlepšení sociální soudržnosti. Stanovené cíle, které se týkají zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, sociálního začleňování a změny klimatu a energetiky by měly být dosaženy do roku 2020. Každý členský stát si zvolil v rámci této strategie své vlastní cíle. Výjimkou není ani ČR. Srovnání vývoje nezaměstnanosti v EU a ČR zobrazuje graf č. 2. „Hlavní zbraní namířenou proti nezaměstnanosti je sám o sobě vznik jednotného trhu EU se společnou měnou, který má přispívat k ekonomickému růstu a vytváření nových pracovních míst a tedy i k poklesu nezaměstnanosti.“8 Graf 2 - Srovnání vývoje nezaměstnanosti v EU a ČR
Vývoj nezaměstnanosti
12 Míra nezaměstnanosti v %
10 8 Eurozóna
6
EU 27 4
ČR
2 0
Zdroj: ČSÚ , vlastní zpracování
Nástrojem, jak postupovat v rámci EU koordinovaně v této otázce, jsou směrnice. Ty zaručují stejnou minimální úroveň např. pracovních podmínek ve všech členských státech. Každý stát si s Evropskou komisí vyjedná podmínky rozvoje, které poté naplňuje v rozvojovém plánu. V případě, že výsledky zaměstnanosti nejsou v členském státě
dostačující,
lze
přijmout
stimulační
opatření
na
úrovni
EU.
Na nejaktuálnější a nejakutnější problémy v daných státech upozorňuje EU v tzv. 8
MAŇÁK, M.: 100 otázek a odpovědí o Evropské unii. Praha, 2000, ISBN 80-85864-77-0
12
Zelených knihách. Jde o snahu upozornit na problém a otevřít dialog, do kterého se může ve vymezeném čase zapojit každý. Sumarizace doporučení pro členské státy EU je provedena v tzv. Bílé knize, kterou může Rada EU schválit a vydat jako Akční plán unie pro danou oblast. Realizaci směrnic, strategií, plánů a doporučení je nutné doplnit finančními nástroji. K tomuto účelu slouží Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) nebo program PROGRESS. Program PROGRESS je zaměřen na aktivity se silným evropským rozměrem, zatímco ESF investuje do zavádění politik zaměstnanosti a sociálního začleňování v členských státech. Program PROGRESS je otevřen všem členským zemím. Možnost zapojení využila i Česká republika. Současně také čerpá prostředky z ESF, kde v programovém období
2007-2013 může získat až 3,77 miliard eur9 - zejména
prostřednictvím operačních programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Praha adaptabilita.
1.4.2 Přístup ČR Vláda ČR zpracovávala téma zaměstnanosti v Národním akčním plánu zaměstnanosti a poté v Národním programu reforem. Národní program reforem10 je vypracován v souladu se strategií „Evropa 2020“. Národní cíle v oblasti zaměstnanosti k roku 2020 jsou stanoveny s ohledem na cíle Strategie Evropa 2020 následovně: Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 - 64 let na 75 %; Zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 – 64 let) na 65 %; Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 - 64 let) na 55 %; Snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 - 24 let) o třetinu oproti roku 2010;
9
Operační programy 2007 – 2013 [online]. 2008, [cit. 29.12.2010]. dostupné z : http://www.esfcr.cz/07-13 10 Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020 [online], dostupné z : http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nrp/nrp_czech_cs.pdf
13
Snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikaci (stupeň ISCED 0 - 2) o čtvrtinu oproti roku 2010. Pro dosažení těchto národních cílu byly zvoleny oblasti vyžadující reformy. K tématu podpory zaměstnanosti se vztahují následující oblasti a reformní priority. Reformní priority v oblasti moderního sociálního systému a pracovního práva Komplexní reforma sociální politiky zaměřená na růst a zaměstnanost Zpružnění pracovního práva Zefektivnění zprostředkování práce Zpružnění trhu s byty Reformní priority v oblasti Integrace na trhu práce Reforma rodinné politiky Inovativní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Podpora zaměstnávání mladých lidí Podpora zaměstnávání seniorů
K boji proti nezaměstnanosti slouží dva hlavní nástroje: pasivní politika zaměstnanosti aktivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti snižuje dopad nezaměstnanosti v podobě finančních dávek pro nezaměstnané. Výše dávek a příspěvků je spjata s minimální mzdou a životním minimem. Pokud se změní jedna z těchto základních veličin, musí se změnit i ostatní, včetně podpory v nezaměstnanosti. Z čehož vyplývá, že čím větší je nezaměstnanost, tím dražší to pro stát je. Důležitý je fakt, že na aktivní politiku lze vydat to, co zbude po zaplacení pasivní politiky. Aktivní politika zaměstnanosti má preventivní charakter. Zaměřuje se nejen na uchazeče o práci, ale i na zaměstnance, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání. Dále se snaží zamezit jakékoliv diskriminaci na trhu práce a správnému poměru mezi příjmy ze
14
zaměstnání a výší sociálních dávek. Aktivní politika zaměstnanosti je přesně definovaná Zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. takto: Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR (ÚP ČR). V roce 2011 prošly úřady práce restrukturalizací. Od 1. dubna 2011 má právní subjektivitu pouze Úřad práce České republiky se sídlem v Praze. Nynější organizační struktura je následující: pražské generální ředitelství, 14 krajských poboček a 409 kontaktních pracovišť. Přenesení odpovědnosti na generální ředitelství má zajistit lepší kontrolovatelnost činností a úsporu administrativních nákladů.
Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
Rekvalifikace Rekvalifikace je nejsnazší způsob jak pružně reagovat na měnící se požadavky trhu práce. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.11 Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi Úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí Úřad 11
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Hlava II, § 108
15
práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.12
Po
dobu
rekvalifikace
přísluší
nezaměstnanému
podpora
v nezaměstnanosti. V tabulce č.1 je uveden přehled finančních prostředků vynaložených na rekvalifikace. Od 1. ledna 2012 si uchazeč o zaměstnání nemusí vybírat pouze z rekvalifikací nabízených Úřadem práce. Má možnost absolvovat zvolenou rekvalifikaci ve vybraném školícím středisku. Po dobu tzv. Zvolené rekvalifikace nemá uchazeč právo na podporu v nezaměstnanosti. Po absolvování rekvalifikace mu je cena rekvalifikace proplacena. Nový způsob rekvalifikování umožňuje nezaměstnanému na zvolené rekvalifikace čerpat až 50 000 Kč během tří let. Rekvalifikace na sebe musí navazovat, tzn. že každá další musí zvyšovat nebo rozšiřovat kvalifikaci předešlou. Pokud uchazeč ani po absolvování zvolených rekvalifikací nenajde vhodné uplatnění na trhu práce, zůstává dál v evidenci úřadu práce. Tabulka 1 - Výdaje ÚP ČR na rekvalifikace Údaje uvedeny v tis. Kč. Od roku 2008 zahrnuty i dotace z EU
Období
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem ČR 480635 Kč 408 250 Kč 357 299 Kč 269 289 Kč 271 130 Kč 388 131 Kč 582 261 Kč Zdroj: Portál MPSV , vlastní zpracování
Investiční pobídky Touto aktivitou se rozumí podpora zaměstnavatele, který vytvoří nové pracovní místo, nebo chce rekvalifikovat své stávající zaměstnance. Finanční podpora je možná až do plné výše platu zaměstnance.
12
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Hlava II, § 109
16
Veřejně prospěšné práce Jde o pracovní činnost konanou v délce 20 hodin týdně pro obce, státní instituce a neziskové organizace. Po dvou měsíční nezaměstnanosti se nezaměstnaný musí rozhodnout, zda bude pobírat jen existenční minimum (2 020 korun), nebo zda půjde dvacet hodin týdně pracovat pro blaho veřejnosti bez nároku na plat, ale zato s podporou. Výhodou tohoto řešení je, že nezaměstnaný neztratí pracovní návyky a netrpí tolik sociální deprivací. Jeho návrat na trh práce je tedy snazší.V tabulce č. 2 jsou uvedeny částky poskytnuté na VVP. Výše těchto částek výrazně přesahuje výdaje na rekvalifikace za stejné období. Tabulka 2 - Výdaje ÚP ČR na Veřejně prospěšné práce Údaje uvedeny v tis. Kč. Od roku 2008 zahrnuty i dotace z EU
Období
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem
833 189
838 951
899 298
684 989
949 087
1 371 223
1 623 832
ČR
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Zdroj: Portál MPSV, vlastní zpracování
Společensky účelná pracovní místa Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek. Přehled finančních prostředků poskytnutých na SÚPM je uveden v tabulce č. 3
17
Tabulka 3 - Výdaje ÚP ČR na SÚPM Údaje uvedeny v tis. Kč. Od roku 2008 zahrnuty i dotace z EU
Období
2 004
2 005
2 006
2 007
2 008
2 009
2 010
Celkem
1 030
1 184 356
1 071 803
867 971
596 654
985 295
1 454 155
ČR
597 Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Zdroj: Portál MPSV, vlastní zpracování
Překlenovací příspěvek Tento příspěvek je určen nezaměstnaným, kteří ukončí evidenci na ÚP a zahájí samostatnou výdělečnou činnost. Příspěvek je určen na provozní náklady spojené s podnikáním v délce trvání 5 měsíců. Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování je použit na nezaměstnaného, kterému ÚP věnuje zvláštní péči. Zaměstnavatel, který tohoto nezaměstnaného zaměstná, má nárok maximálně na polovinu minimální mzdy v délce maximálně tří měsíců. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Pokud zaměstnavatel z důvodu přechodu na jiný podnikatelský program není schopen zabezpečit pracovní náplň v rozsahu týdenní pracovní doby, může tento příspěvek použít na náhradu mzdy. Příspěvek na jednoho zaměstnance je možný maximálně ve výši poloviny minimální mzdy a délce maximálně 6 měsíců.
18
1.5 Vývoj nezaměstnanosti v Jihočeském kraji od roku 2007
Obrázek 1 - Složení Jihočeského kraje
Zdroj: http://www.cestujemepocr.cz/jihocesky-kraj
Jihočeský kraj o rozloze 10 057 km2 představuje 12,8 % z celé České republiky. Je tvořen 7 okresy- České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Má nejmenší míru zalidněnosti na 1 km2 - průměrně 64 obyvatel na 1 km2, průměrný věk obyvatel je 40,7 let. Podíl obyvatel kraje je následující: 0-14 let – 14,4 %; 15-64 let – 70,5 %; 65 a více let – 15,1 %. Poměr mužů a žen vyvážený. Z grafu č. 2 je patrné, že dlouhodobě vykazuje menší nezaměstnanost než je průměr v ČR.
19
Graf 3 - Srovnání registrované míry nezaměstnanosti ČR a Jihočeského kraje
Registrovaná míra nezaměstnanosti 10
9,01
9
7,98
8 7
8,57
8,5
6,62 5,44
6
7,78
7,53 Jihočeský kraj
% 5 4 3
4,47
4,83
Česká republika
2 1 0 2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: MPSV , vlastní zpracování
Struktura žadatelů o zaměstnání podle úrovně vzdělání a počtu nabízených volných pracovních míst dle stejného kritéria je uvedena v tabulce č. 4a),4b). Z přehledu vyplývá, že největší část nezaměstnaných tvoří uchazeči se vzděláním střední odborné s výučním listem, následují uchazeči se základním vzděláním a třetí v pořadí se umístili uchazeči s úplným středním vzděláním s maturitou bez výučního listu.
20
Tabulka 4a) - Přehled uchazečů a volných pracovních míst podle vzdělání
ROK Vzdělání Bez vzdělání a neúplné základní Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné s výučním listem Stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč.listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské Celkem
2007
2008 volná pracovní místa
uchazeči
volná pracovní místa
uchazeči
81 4435 14 313 6671 169 446 732 2724 134 94 623 16
73 2377 72 22 3264 114 92 164 595 27 18 165 0
65 4529 18 372 7124 167 457 880 2864 170 141 689 29
44 1343 26 8 1896 55 67 127 471 20 6 125 0
16452
6983
17505
4188
Tabulka 4b) - Přehled uchazečů a volných pracovních míst podle vzdělání
ROK Vzdělání
2009 uchazeči
2010 volná pracovní místa
uchazeči
volná pracovní místa
Bez vzdělání a neúplné základní Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné s výučním listem Stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč.listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské
72 6529 25 627 11971 224 683 1542 4329 261 224 1014 29
22 415 6 2 535 16 44 86 271 26 3 89 1
78 6946 26 675 12998 221 683 1572 4605 279 287 1139 36
54 419 24 7 730 6 68 123 301 9 6 102 1
Celkem
27530
1516
29545
1850
Zdroj: Portál MPSV, vlastní zpracování
21
V tabulce č. 5 je uvedeno rozdělení peněžních prostředků určených na politiku zaměstnanosti v Jihočeském kraji. Tabulka 5 - Přehled výdajů na politiku zaměstnanosti v Jihočeském kraji
2007
Výdaje na pasivní politiku
Výdaje na aktivní politiku
Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem Podíl APZ na PZ v % Zdroj: MPSV , vlastní zpracování
22
2008
2009
2010
849 205
800 545
249 940
368 687
447
435
255
752
286
183
959
583
732
619
1 099
1 169
214
335
145
232
39,1
29,6
22,7
31,5
2. Charakteristika operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Programy, které umožňují čerpat prostředky z ESF v období 2007 – 2013 pro oblast lidských zdrojů v České republice jsou :
OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)
OP Praha – Adaptabilita (OPPA)
Výše popsané neinvestiční programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu umožňují českým žadatelům získat z Evropské unie až 3,8 mld. EUR. Spolu s nezbytným spolufinancováním ze státního rozpočtu jde celkem o 4,4 mld. EUR, což činí cca 124,2 mld. Kč. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost byl schválen Evropskou komisí dne 16. 10. 2007. Je zaměřený na snižování nezaměstnanosti, vzdělávání, návrat sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech.. Globálním cílem operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU.
23
Strategie – zaměření OP LZZ
Aktivní prevence ztráty zaměstnání – zaměřeno na zaměstnance
Řešení nezaměstnanosti – zaměřeno na uchazeče a zájemce o zaměstnání
Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení – zaměřeno na dlouhodobě nezaměstnané a sociálně vyloučené
Posilování efektivnosti a kapacity veřejné správy a veřejných služeb
Mezinárodní spolupráce
Regionální dimenze a partnerský přístup
2.1 Přehled a charakteristika orgánů působících v OP LZZ 2.1.1 Řídící orgán Řídící orgán (ŘO) plně zodpovídá za správné a efektivní řízení programu a provádění pomoci z OP LZZ, v souladu s předpisy Evropské unie a s národními normami. Na základě Usnesení vlády č. 175/2006 ze dne 22. února 2006, kterým bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí určeno Řídícím orgánem pro operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, pověřil ministr práce a sociálních věcí svým příkazem č. 18/2006 výkonem funkce Řídícího orgánu OP LZZ odbor 72 MPSV. Řídicí orgán OP LZZ je metodicky podporován koordinátorem NSRR13, který vydává pokyny a doporučení s cílem efektivně dosáhnout splnění všech požadovaných úkolů.
13
Národní strategický referenční rámec (NSRR) představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007—2013.
24
2.1.2 Zprostředkující subjekty Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, na který Řídící orgán přenesl výkon některých činností. Příkladem může být Úřad práce, Občanské sdružení atd. ŘO deleguje na zprostředkující subjekty například zajištění procesu výběru projektů, monitorování (včetně shromažďování dat o projektech a jejich vkládání do MSSF), kontrolu projektů, ověřování žádostí o platby.
2.1.3 Platební a certifikační orgán Na základě usnesení vlády č. 198 ze dne 22. února 2006 byl ustaven jediný Platební a certifikační orgán (PCO), a to Ministerstvo financí ČR. Výkonem funkce Platebního a certifikačního orgánu byl poté pověřen odbor Národní fond Ministerstva financí.
2.2 Struktura OP LLZ Globální cíl programu je rozpracován do pěti specifických cílů, ze kterých vychází pět prioritních os. Zaměření těchto os je následující: Prioritní osa 1: Adaptabilita Mezi podporované aktivity patří další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod. Prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce Podporuje rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostiku, podporu veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, nové formy zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, začínající OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti, tvorbu, realizaci a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociálních skupin, institucionální a
25
metodické zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod. Prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příležitosti Např. poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, zavádění procesu zvyšování kvality, vzdělávací programy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod. Prioritní osa 4: Veřejná správa a veřejné služby Obsahuje podporu zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod. Prioritní osa 5: Mezinárodní spolupráce Podporuje výměnu zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod. Prioritní osa 6: Technická pomoc Zahrnuje financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.
26
2.3 Finanční rámec OP LZZ Rozpočet OP LZZ představuje 7 % prostředků na Cíl Konvergence v ČR, tj. cca 1 815 mil EUR z ESF. Včetně národního financování ve výši 15 % se jedná o částku přesahující 2,1 mld. EUR. Prostředky bude možné čerpat do konce roku 2015. Rozložení finančních prostředků je následující: prioritní osa 1 - 525,4 mil. € z fondů EU (28,6 % OP LZZ) prioritní osa 2 - 605,8 mil. € z fondů EU (33,0 % OP LZZ) prioritní osa 3 - 398,6 mil. € z fondů EU (21,7 % OP LZZ) prioritní osa 4 - 195,1 mil. € z fondů EU (10,6 % OP LZZ) prioritní osa 5 - 39,0 mil. € z fondů EU (2,1 % OP LZZ) prioritní osa 6 - 73,5 mil. € z fondů EU (4,0 % OP LZZ)
Stav čerpání rozdělený podle prioritních os a stádia projektu je uveden v tabulce č.6, ze které je patrné, že nejvíce finančních prostředků bylo prozatím použito na aktivní politiku trhu práce (osa č.2). Tabulka 6 - Rozložení prostředků a žádostí dle prioritních os data uvedeny v mld Kč
Programové období 2007-2013 prioritní osa
celková alokace
registrované žádosti
schválené projekty
projekty v realizaci
1
14,3
26,8
12,6
12,6
2
17,7
19,2
13,7
13,5
3
13,2
31,2
9,4
9,2
4
5,7
6,4
4,5
4,5
5
1
3,1
0,4
0,4
Zdroj: Monit7+ a MSC2007, stav ke dni 2. 3. 2012, http://www.esfcr.cz/statisticka-data-cerpani
27
3. OP LLZ v Jihočeském kraji Výzvy k jednotlivým operačním programům jsou zveřejňovány na internetových stránkách Evropského sociálního fondu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR . Výzva může být typu grantového nebo individuálního projektu. Výzvy k realizaci grantových projektů jsou určeny pro všechny subjekty, které splňují podmínky oprávněnosti žadatele uvedené v textu výzvy - tyto podmínky se mohou v konkrétních výzvách lišit. U individuálního projektu je v textu výzvy jasně stanoven příjemce podpory. Individuální projekty jsou určeny výhradně orgánům veřejné správy například Úřadu práce, krajům, odborným útvarům ministerstev, Úřadu vlády. Obrázek 2 - Průběh schvalování žádosti/projektu
Zdroj: ESF ČR, dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/8295/
Žádost nebo projekt k dané výzvě lze zaregistrovat prostřednictvím internetu přes aplikaci Benefit 7. Poté projekt projde složitou cestou hodnocení, které je znázorněno na obrázku č.2. Přihlášené projekty jsou obodovány podle předem daných hodnotících kritérií. Výběrová komise sestupně projednává projekty podle počtu dosažených bodů
28
až do vyčerpání alokace na výzvu. V případě shodného počtu bodů rozhoduje datum podání projektu.
Výběrová komise má minimálně 9 členů a jsou to zástupci státní správy, místní samosprávy,
sociálních
partnerů,
VŠ
apod.
Vzhledem
k tomu,
že
počet
zaregistrovaných žádostí dalece přesahuje počet finančních prostředků určených na výzvu, vytvoří se tzv. zásobník projektů. Velký zájem o dotace potvrzují data uvedené v tabulce č. 7, kde celkový počet žádostí k 2. březnu 2012 činí 10 056 a počet chválených projektů jen 3 287. Největší počet schválených i realizovaných projektů je z oblasti prioritní osy č.1. – Adaptabilita. Z toho vyplývá, že téměř 50% projektů je zaměřeno preventivně. Druhá, nejvíce zastoupená oblast realizovaných projektů, je sociální integrace a rovné příležitosti. Tabulka 7 - Počty projektů dle stavu a prioritních os
Počty projektů dle stavu a prioritních os Schválené
Projekty v
žádosti
projekty
realizaci
1
3625
1680
1675
2
915
241
234
3
4262
803
786
4
742
489
489
5
512
74
70
Prioritní osa
Registrované
Zdroj: Monit7+ a MSC2007, stav ke dni 2. 3. 2012,dostupné z: http://www.esfcr.cz/statisticka-data-cerpani
29
Schválený projekt podléhá po celou dobu realizace přísné kontrole, která je pravidelně zpracovávána v monitorovacích zprávách. V prvopočátku projektu jsou nastaveny cílové hodnoty, kterých je potřeba v rámci projektu dosáhnout. Přehled cílových indikátoru pro oblast podpory 2.1 je uveden v tabulce č. 8.
Tabulka 8 - Indikátory oblasti podpory 2.1.
Indikátory oblasti podpory 2.1. Druh indikátoru
Kód národního číselníku
Název indikátoru
Výstupy
07.41.00
Počet podpořených osob celkem Počet úspěšných absolventů kurzů celkem Počet vytvořených pracovních míst celkem Počet vytvořených pracovních míst - muži Počet vytvořených pracovních míst - ženy
07.46.13 07.01.00 Výsledky 07.01.01 07.01.02 zdroj: Metodika monitorovacích indikátorů, dostupné z: www.esfcr.cz/file/8258_1_1/
Nenaplnění cílových indikátorů je postihováno sankcemi. Přičemž nedodržení výstupových indikátorů je postihováno téměř vždy v plné míře. Při nenaplnění indikátorů výsledkových, je možné zažádat o výjimku z důvodu např. nasycenosti trhu nebo hospodářské krize. Výše postihů za nenaplnění indikátorů jsou uvedeny v tabulkách č. 9 a 10.
30
Tabulka 9 - Orientační přehled sankcí při nesplnění hodnot výstupů
Orientační přehled sankcí při nesplnění hodnot výstupů Dosažená hodnota monitorovacích indikátorů výstupů vzhledem k údajům uvedeným v žádosti (X)
Výše krácení dotace – z celkové částky dotace
X ≥ 85 %
0
85 % > X ≥ 70 %
13 - 17 %
70 % > X ≥ 55 %
18 - 22 %
55 % > X ≥ 40 %
28 - 32 %
40 % > X
48 - 52 %
zdroj: Metodika monitorovacích indikátorů, dostupné z: www.esfcr.cz/file/8258_1_1/
Tabulka 10 - Orientační přehled sankcí při nesplnění hodnot výsledků
Orientační přehled sankcí při nesplnění hodnot výsledků Dosažená hodnota monitorovacích indikátorů výsledků vzhledem k údajům uvedeným v žádosti (X)
Výše krácení dotace – z celkové částky dotace
X ≥ 75 %
0
75 % > X ≥ 50%
8 - 12 %
50 % > X
18 - 22 %
zdroj: Metodika monitorovacích indikátorů, dostupné z: www.esfcr.cz/file/8258_1_1/
31
3.1 Možnosti financování z OP LZZ v Jihočeském kraji V současné době probíhá v Jihočeském kraji 292 různých projektů financovaných z OP LZZ. Celkové náklady na tyto projekty činí 3 024 937 329,91 Kč14. Až 160 z uvedených 292 projektů realizují podnikatelské subjekty. Dalšími realizátory jsou nevládní neziskové organizace typu občanské sdružení, církevní instituce apod. Nejméně realizovaných projektů je ze strany veřejného sektoru. Rozdělení projektů podle příjemců je uvedeno v grafu č. 4. Rozmanitost trhu práce dokládá i příklad realizovaného projektu Jihočeská rozkoš, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.02/43.00119. Cílovou skupinou tohoto projektu jsou především ženy pracující v sexbyznysu, dále ostatní osoby působící v prostituční scéně a ohrožené rizikovým způsobem života, nejen rizikovým sexuálním chováním. Cílem projektu je motivovat sexuální pracovnice k odchodu ze sexbysnysu a návratu do společnosti a na trh práce.
Graf 4 - Rozložení projektů podle druhu příjemců
Rozložení projektů v Jihočeksém kraji podle skupiny příjemců 2% 5%
7%
Stát, státní organizace
31%
Kraje Obce Podnikatelské subjekty Neziskový sektor
55%
http://www.esfcr.cz , vlastní zpracování
14
Realizované projekty [online], dostupné y: http://www.esfcr.cz/modules/projectcost/index.php?h=cost&a=region&id_region=2&order[realisator_name]=asc
32
3.2 Seznámení s vybranými projekty V rámci 13. výzvy OP LZZ byly uskutečněny celkem 4 regionální individuální projekty. Výzva byla určena výhradně úřadům práce a trvala od 28. dubna 2008 do 14. Celková alokace mezi tyto čtyři programy činila 120 993 252 Kč.
prosince 2010.
Přehled finanční podpory pro jednotlivé projekty je uveden v tabulce č. 11. Kromě projektu Se sousedy k vzdělávání byla alokace finančních prostředků stejnoměrná.
Tabulka 11 Přehled RIP uskutečněných na základě výzvy č.13
Název projektu
Výše dotace
Cesta do práce v Jihočeském kraji
37 822 326,00 Kč
Dobrá práce v Jihočeském kraji
33 533 246,00 Kč
Máme na to v Jihočeském kraji
35 289 180,00 Kč
Se sousedy k vzdělávání
14 348 500,00 Kč
Zdroj: www.esfcr.cz, vlastní zpracování
3.2.1 Dobrá práce v Jihočeském kraji Zadavatelem této veřejné zakázky je Úřad práce v Českých Budějovicích. Projekt Dobrá práce v Jihočeském kraji, reg.č. CZ.1.04/2.1.00/13.00001, spadá pod oblast podpory
2.1.- posílení aktivních politik zaměstnanosti. Cílem projektu je zvýšení
zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných v Jihočeském kraji a jejich umístění na trh práce
pomocí
vzdělávacích,
motivačních
a
poradenských
aktivit.
Projekt byl zahájen 17. 12. 2008 a ukončen 31. 3. 2011. Realizace proběhla ve třech na sebe navazujících cyklech. Cílovou skupinou byli uchazeči dlouhodobě evidovaní na ÚP (6 a více měsíců), uchazeči s kratšími opakovanými evidencemi, zájemci o
33
zaměstnání v evidenci ÚP ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností, osoby s lehčími typy zdravotního omezení. Celkové náklady projektu byly 33 533 246 Kč. Při zadání projektu byly stanoveny tyto cílové indikátory min. 610 osob bude zařazeno do projektu a obdrží podporu min. 500 úspěšně podpořených klientů z aktivity Základní program min. 400 úspěšných absolventů rekvalifikačních kurzů min. 6 nových pracovních míst min. 50 vyhrazených míst, resp. vytvořených míst pro veřejně prospěšné práce
Do projektu se zapojily všechny úřady práce v Jihočeském kraji a doporučily k absolvování programu v rámci projektu celkem 692 osob spadajících do cílové skupiny. Vybraní účastníci projektu se postupně zúčastnili následujících aktivit:
Informační schůzky (uchazeči jsou seznámeni s možnostmi
plynoucími z absolvování projektu, vyplní dotazník, na základě kterého bude rozhodnuto o jejich zařazení do projektu)
Vstupní program (seznámení se s průběhem projektu, termíny a
osobními poradci)
Základní program (osvojení základních dovedností na PC,
používání internetu při hledání zaměstnání, orientace v základní pracovně právní problematice, vytvoření si portfolia a zhodnocení svých možností na trhu práce)
Poradenský program ( po celou dobu trvání projektu se mohou
účastníci obracet na své okresní asistenty, kteří poskytují poradenskou službu )
Následný program – RK ( absolvování rekvalifikace vybrané na
základě rozboru v základním programu)
34
Nástavbový program – ( možnost rozšíření či doplnění
rekvalifikace absolvované v rámci Následného programu)
Doprovodný program – PP ( účastníkům může být v rámci
projektu poskytnut příspěvek na dopravu, ubytování, péči o dítě, lékařskou prohlídku, potravinářský průkaz apod. ) S ohledem na typ nabízených volných pracovních míst, byly realizované rekvalifikace z následujících oblastí:
řidičská oprávnění
sociální oblast
IT programy
finance a účetnictví
elektrotechnika
řemeslo
služby
administrativa
Do projektu se mohli zapojit i zaměstnavatelé, kteří mohli čerpat příspěvky na nově vytvořená pracovní místa, na společensky účelná pracovní místa- vyhrazená, nebo veřejně prospěšné práce. O příspěvek mohli požádat i absolventi projektu, kteří se rozhodli zahájit podnikatelskou činnost.
35
3.2.2 Cesta do práce v Jihočeském kraji Zadavatelem této veřejné zakázky je taktéž Úřad práce v Českých Budějovicích. Projekt s reg číslem CZ.1.042/2.1.00/13.00002 spadá pod oblast podpory 2.1.posílení aktivních politik zaměstnanosti. Cílem projektu je pomoci osobám z cílové skupiny, posílit prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti a zamezit tak sociálním propadům. Zároveň by projekt měl přispět k přiblížení struktury nabídky pracovních sil se strukturou profesí poptávaných trhem práce. Cílovou skupinou jsou uchazeči evidovaní na ÚP v Jihočeském kraji po dobu 0 – 6 měsíců a evidovaní uchazeči patřící do znevýhodněných skupin – do 25 let, nad 50 let, OZP, a další. Projekt byl zahájen 17. 12. 2008 a ukončen 28. 2. 2011. Realizace proběhla v šesti na sebe navazujících cyklech. Celkové
náklady
projektu
byly
37 822 326
Kč.
Cílové indikátory:
min. 1286 osob obdrží podporu v rámci projektu
bude min. 1030 úspěšně podpořených klientů
bude min. 745 úspěšných absolventů kurzu
min. 6 nových pracovních míst
min. 50 vyhrazených míst, resp. vytvořených míst pro veřejně prospěšné práce
Aktivity projektu byly totožné s aktivitami předchozího projektu. Totožné byly i druhy rekvalifikací a možnosti firem získat dotaci na vytvořené místo. Shoda vychází z charakteru programů a společného územního celku.
36
3.3 Struktura vybraných projektů Celkové náklady projektů 71 355 572 Kč byly rovnoměrně rozloženy mezi hlavní aktivity programů15. Více prostředků bylo použito na podporu účastníků projektu Cesta do práce, kde bylo podpořeno více vytvořených pracovních míst. Na rekvalifikace byla v obou projektech použita téměř totožná suma. Jako subdodavatelé pro rekvalifikace byly vybrány následující společnosti:
Dům techniky České Budějovice, spol. s r.o, Plzeňská 2311/2a, České Budějovice 3
Jintes CB s.r.o. Tylova 130/2, České Budějovice 7
Jaroslava Cibulková - MEMORY TRAINING, Augustinova 2076/11, Praha 11
Svářečská škola Kunžak, s.r.o., Střížovická 223,Kunžak
Jaromír Kyznar – KOVOSVAR, Písecká 1314, Strakonice I
František Novotný-Základní kurz svařování plamenem, Sídliště 408, Vlachovo Březí
UNISVAR CZ s.r.o., Chýnovská 535, Planá nad Lužnicí
AMENA VIVA s.r.o. , tř. Čsl. legií 702/14, České Budějovice 5
Helena Seidenglanzová – INFORMA, Husova tř. 523/30, České Budějovice 2
Erudico s.r.o., Kněžskodvorská 2296/8a, České Budějovice 3
Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická, Skuherského 1274/3, České Budějovice 3,
Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice 6,
15
Jakub Adam – AUTOŠKOLA, Václavská 70, Jindřichův Hradec III,
viz tabulka č. 12
37
Zlatá stezka s.r.o., Rožmberská 1146, Prachatice II,
VOŠ-SŠ-COP, Budějovická 421/10, Sezimovo Ústí
Gradua-CEGOS, s.r.o., Karlovo nám., Praha 2
PRO DRIVER, spol. s r.o., Chýnovská 1917/9, Tábor
Dopravní podnik města ČB, a.s., Novohradská 738/40, České Budějovice
Tabulka 12 - Rozložení nákladů na aktivity projektů
Náklady na rekvalifikace Dobrá práce Cesta do práce
Celkem
10 000 340
Doprovodný
náklady
celkem
10 494 500
13 038 406
33 533 246
Kč 14 808 500
Kč 20 656 440
Náklady
program
Kč 10 656 100
Ostatní
Kč 25 303 000
Kč
Kč
Zdroj: Závěrečné hodnotící zprávy projektů, vlastní zpracování
38
Kč 12 357 726 Kč 25 396 132 Kč
Kč 37 822 326 Kč 71 355 572 Kč
3.4 Analýza vybraných projektů Projekt Cesta do práce i Dobrá práce v Jihočeském kraji byly zaměřeny na znevýhodněné uchazeče. Znevýhodnění mělo podstatu ve věku uchazečů, vzdělání a délce evidence. Věková skupina do 24 let byly většinou absolventi bez praxe a skupina nad 50 let byla znevýhodněná svým pokročilým věkem. V případě pokročilého věku jsou předpokladem neaktuální dovednosti například obsluha PC, klesající výkonnost při zaměstnání fyzického charakteru a v neposlední řadě i vzhled. Otázka sebeprezentace a vzhledu u žen po padesátce je velmi citlivá, nicméně častá. Z uvedených věkových skupin se projektů zúčastnilo přibližně 30 %16účastníků. Skupina účastníků patřící do věkové kategorie 25 – 55 let tvořila celých 70 %. Z pohledu délky nezaměstnanosti spadalo 63 % všech účastníků do kategorie – nezaměstnaní více než 12 měsíců17. Dlouhodobá nezaměstnanost má velký vliv na psychickou kondici jedince. Změna vnímání času a ztráta víry v nalezení zaměstnání ztěžuje návrat na trh práce. Nejmenší skupinu tvořili uchazeči s dobou evidence do 6 měsíců. Nejčastěji se v projektech vyskytovali uchazeči se středoškolským vzděláním, a to v 46 %18. Následovali uchazeči s výučním listem v 31 % případů. Vysokoškolské a základní vzdělání se vyskytlo celkem u 23 % absolventů projektů.
Uchazeči se
středním odborný vzděláním se vyskytují v regionu nejčastěji i z dlouhodobého hlediska, jak dokládá tabulka č.4. V roce 2010 byla nabídka pracovních míst pro uchazeče se středoškolským vzděláním 18 krát nižší než poptávka.
16
viz graf č. 5 viz graf č. 6 18 viz graf č. 7 17
39
Graf 5 - Rozčlenění účastníků projektů podle věku
Věkové zastoupení v projektu Dobrá práce v Jč a Cesta do práce v Jč do 24 let
5%
25--54 let
70%
55 a více let 25%
Zdroj: Závěrečné hodnotící zprávy projektů, vlastní zpracování
Graf 6 - Rozčlenění účastníků projektu podle délky evidence ne ÚP ČR
Délka evidence na ÚP 6% 15% 6 měsíců 16% 63%
8 měsíců 12 měsíců více než 12měsíců
Zdroj: Závěrečné hodnotící zprávy projektů, vlastní zpracování
40
Graf 7 - Rozčlenění účastníků projektů podle dosaženého vzdělání
Zastoupení v projektech podle vzdělání 31% 9%
ukončené ZŠ ukončené SŠ,SOŠ
14%
vyučen ukončené VŠ
46%
Zdroj: Závěrečné hodnotící zprávy projektů, vlastní zpracování
Rozdělení účastníků v projektech podle pohlaví, zobrazené v grafech č. 8 a 9 ukazuje, že obou projektů se zúčastnilo více žen, než mužů. Pro větší přehlednost jsou uvedena data pro jednotlivé okresy odděleně. Největší rozdíl mezi zastoupením mužů a žen v projektech byl v okresech Písek a Strakonice. Tento fakt se také projevil na složení rekvalifikací v uvedených okresech. Jak je znázorněno v grafech č. 10 a 11, bylo v těchto okresech uskutečněno nejvíce rekvalifikací ze sociální oblasti a oblasti financí a účetnictví.
41
Graf 8 - Rozdělení účastníků dle pohlaví, Cesta do práce
Cesta do práce v Jihočeském kraji rozdělení účastníků dle pohlaví muži
147 55
93 63
ženy
93
103
131
129
102
90
82
63
59
87
Zdroj: Závěrečná konference k RIP, vlastní zpracování
Graf 9 - Rozdělení účastníků dle pohlaví, Dobrá práce
Dobrá práce v Jihočeském kraji rozdělení účastníků dle pohlaví muži
ženy
67
62
55
62
64
78
59
28
28
38
40
38
32
41
Zdroj: Závěrečná konference k RIP, vlastní zpracování
42
Graf 10 - Počet úspěšných rekvalifikací, Cesta do práce v Jihočeském kraji
Zdroj: Závěrečná konference k RIP
Graf 11 - Počet úspěšných rekvalifikací, Dobrá práce v Jihočeském kraji
Zdroj: Závěrečná konference k RIP
Z grafu č. 12 je evidentní, že více účastníků se zúčastnilo projektu Cesta do práce v Jihočeském kraji, ale pokud budeme hodnotit úspěšnost projektu podle zdárně
43
dokončených rekvalifikací, byl úspěšnější projekt Dobrá práce v Jihočeském kraji. Zde byla 72 % úspěšnost rekvalifikací. Graf 12 - Úspěšnost rekvalifikací
Úspěšnost rekvalifikací Úspěšně dokončené rekvalifikace Nedokončené, neuskutečněné rekvalifikace
498 194
766
531 Cesta do práce Dobrá práce Zdroj: Závěrečná konference k RIP, vlastní zpracování
44
3.5 SWOT analýza projektů
SILNÉ STRÁNKY
pečlivě vybraní uchazeči
zaměření na aktuální poptávku trhu
SLABÉ STRÁNKY
nenaplněný počet rekvalifikovaných uchazečů
práce
opomenutí sdílených míst
ucelená nabídka poskytovaných
nespokojenost účastníků
služeb v rámci projektů
PŘÍLEŽITOSTI
OHROŽENÍ
velká nezaměstnanost a nepoměr
specifické vlastnosti kraje
mezi nabídkou a poptávkou ve
nedostačující jazykové znalosti
stejném oboru
zrekvalifikovaných účastníků
potřeba jazykových znalostí
půúolllllllllllllllllllll=
v příhraniční oblasti
sociální podpory
větší podpora začínajících podnikatelů
demotivující systém dávek státní demotivující náklady na dopravu do zaměstnání
zlepšení migrace nabídkou ubytování
45
3.5.1 Silné stránky Mezi kladné stránky projektů rozhodně patří skutečnost, že absolventi jsou pečlivě vybíráni. Projektu se účastní jen ti, kteří chtějí svůj stav nezaměstnaného opravdu změnit. Předpoklad úspěchu se tím zvyšuje, což dokládají výsledky projektů. Ze závěrečných hodnotících zpráv vyplývá, že rekvalifikací se zúčastnilo celkem 1 334 uchazečů, 94 % rekvalifikaci dokončilo a celých 50 % se po rekvalifikaci zaměstnalo. Další silnou stránkou projektů je přizpůsobení se požadavkům na trhu práce. Z dlouhodobých statistik nezaměstnaných je patrné, že největší poptávka i nabídka se týká zaměstnání vyžadujících středoškolské vzdělání. Důvodem jsou rozdílné požadavky na dovednosti jedince. Zde je rekvalifikace velmi dobrým řešením. Silnou stránkou je ucelenost služeb, které jsou v rámci projektu nabízeny. Vstupní pohovor, analýza možností a cílů, finanční podpora, odborní poradci pro individuální potřeby, rozšíření znalostí a dovedností.
3.5.2 Slabé stránky Jako slabou stránku projektu lze chápat fakt, že nebyl naplněn požadovaný počet rekvalifikovaných osob. Požadavek u projektu Cesta do práce v Jihočeském kraji byl 1030 osob zařazených do rekvalifikace, ale skutečně se rekvalifikovalo jen 805 absolventů. Opomenutí podpory dělených míst je také možné vnímat jako nedostatek u obou projektů. Z dotazování absolventů projektů navíc vyplývá, že celkově bylo s projekty spokojeno jen 45% absolventů. Nejvíce byli zúčastnění nespokojeni s organizací projektů a kvalitou lektorů. Mnozí lektoři měli pouze praktické zkušenosti bez pedagogického základu. Z organizačního hlediska nejvíce účastníky zklamala časové rozložení jednotlivých kurzů. Objem nových informací a nutnost vstřebat je v daném časovém
úseku
bylo
pro
mnoho
46
účastníků
velmi
náročné.
Minimálně v jednom případě se nepovedl výběr účastníků rekvalifikace. Za cílovou skupinu rekvalifikace EBC*L byli označeny osoby s vysokoškolským vzděláním. Úroveň informací podaných v rámci této rekvalifikace byla na úrovni středoškolské až vysokoškolské, takže všichni zúčastnění těmito vědomostmi disponovali.
3.5.3 Příležitosti K realizaci projektů přispěl velký počet nezaměstnaných a současně velký nepoměr v poptávce a nabídce pracovních míst se stejným stupněm vzdělání. V takovém případě je použití rekvalifikací velmi vhodné. Díky využití fondů EU bylo možné realizovat projekty v takovém rozsahu, který vyžadovaly. Nicméně projekt se nezabýval sdílenými místy. V této oblasti je Jihočeský kraj nevyužitý, zájem o tento druh pracovních míst ze strany uchazečů je značný. Zejména u matek po mateřské dovolené a osob se zdravotním znevýhodněním. Motivace případných zaměstnavatelů by byla řešením. Další oblastí, na kterou je možnost se zaměřit, jsou jazykové znalosti. V dnešní době otevřeného pracovního trhu je znalost jazyků nezbytností. V současné době se rekvalifikace zaměřují jen na prohlubování, nebo doplnění již získaných jazykových znalostí. Rekvalifikace zaměřená na začátečníky, mající dlouhodobější a intenzivní charakter je vhodným řešením a možností. Je potřeba myslet na to, že obyvatelé Jihočeského kraje vzhledem k jeho poloze, mají možnost dojíždět za prací do zahraničí. Přínosem by byla i větší finanční podpora začínajících podnikatelů. Bezúročná půjčka ve výši 100 000 Kč, bezplatné poradenství v začátcích, osvobození od povinných plateb pojistného v prvním roce podnikání – to vše by novým podnikatelům ulehčilo začátek a minimalizovalo případný neúspěch. Současný trh s byty je nevyhovující, lidé nemohou pružně reagovat na aktuální nabídky práce v jiném regionu. Zřízení „pracovních ubytoven“ spravovanými městem či zaměstnavatelem a sloužících celé rodině zaměstnance, by bylo možné řešení.
47
3.5.4 Ohrožení Úspěšnost projektů byla ohrožena specifickými charakteristikami kraje. Průměrný věk obyvatelů zvolna stoupá a tím stále větší procento patří do věkově znevýhodněné skupiny. Malá dopravní obslužnost v odlehlých obcích stěžuje možnost dojíždění do zaměstnání. Zaměstnatelnost absolventů rekvalifikací stěžují již zmíněné nedostačující jazykové znalosti. Vliv na zaměstnatelnost má i délka praxe, která je zejména u absolventů zcela nedostačující. Dalším faktorem, který ohrožuje úspěšnost projektů, je systém dávek státní sociální podpory. Výše dávek vyplacených nezaměstnanému v souhrnu v mnoha případech dosáhne hodnoty minimální mzdy. U jedinců s nízkým vzděláním, kteří najdou uplatnění v oborech s minimální mzdou, je tento fakt demotivující. Svůj životní styl poté přenáší dál na své potomky a vznikají generace nezaměstnaných v rámci jedné rodiny. Stejně tak demotivujícím dojmem působí výše minimální mzdy na uchazeče o zaměstnání. Jedná-li se o jedince s minimálním vzděláním a bydlištěm v odlehlé lokalitě, vyhlídky na minimální mzdu a vysoké náklady na dopravu, utlumí jeho veškerý zájem o návrat na trh práce.
48
Závěr Pro podporu boje proti nezaměstnanosti na sjednoceném trhu práce vyčlenila EU finanční prostředky, které lze čerpat prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Mezi příjemce se zařadila i Česká republika. Údaje shromážděné v této bakalářské práci měli poskytnout obraz o tom, zda jsou tyto finance přínosem a jak efektivně jsou využity. Efektivnost využití je doložena rozborem dvou zrealizovaných projektů v Jihočeském kraji. Celkově bylo na realizaci projektů použito 71 355 572 Kč. Z rozpočtu ČR bylo hrazeno pouze 15 % z této sumy, což je 10 703 336 Kč. V rámci projektů bylo rekvalifikováno 1303 osob, 50 % absolventů rekvalifikací našlo umístění následně po rekvalifikaci a po ukončení projektu bylo zaměstnáno celkem 54 % absolventů projektů. Na základě této sumarizace lze říci, že projekty byly úspěšné a finanční prostředky byly použity efektivně – přibližně 650 osob se vrátilo do zaměstnání. Tento fakt má přínos pro společnost na sociální úrovni. Dlouhodobá nezaměstnanost ničí v lidech dobré sociální návyky. Upadají do depresí, chudoby, vyčlení se ze společnosti a mnohdy zvyšují kriminalitu. Druhým podstatným přínosem je přínos ekonomický. Každý nezaměstnaný jedinec zatěžuje státní rozpočet formou dávek v nezaměstnanosti a různých příspěvků. A naopak – nepracuje a tudíž neplatí daň, zdravotní a sociální pojištění. To znamená, že zvyšuje výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti a snižuje prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. Ročně přichází státní rozpočet díky jednomu nezaměstnanému přibližně o 170 000 Kč19. Pokud bychom předpokládali, že všichni kdo zaměstnání po ukončení projektu našli, by mohli být v evidenci další rok, ušetřil státní rozpočet 650 x 170 000 Kč, což je 110 500 000 Kč. I tento závěr potvrzuje, že využití finančních prostředků z fondů EU je efektivní a pro obyvatele ČR přínosné.
19
Vláda ničí pracovní místa, proto roste státní dluh [online] ,Petr Mach - blog 2004, citace 14. 3. 2010, dostupné z : http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=5
49
Pro zvýšení efektivnosti příštích projektů na podporu zaměstnanosti považuji za vhodné intenzivnější kontrolu kvality realizace projektů i jednotlivých rekvalifikací. Lektoři nejsou vybíráni podle pedagogických zkušeností. Chybí jim psychologické vzdělání, které by pomohlo odbourat případný negativní přístup u dlouhodobě nezaměstnaných. Stejně jako výuka žáků základní nebo střední školy, má výuka dlouhodobě nezaměstnaných či jinak znevýhodněných jedinců, svá specifika. Efektivnost projektů snižuje i nesprávná motivace. Pokud má být rekvalifikace přínosem, měli by se jí účastnit lidé se zájmem a ne pouze z důvodu podpory v nezaměstnanosti při rekvalifikaci. Zároveň by to měli být lidé s přibližně stejnou úrovní vzdělání a schopnostmi. Stejně tak je důležitá kvalita organizace projektu. Změny v předem daných programech oznámené na poslední chvíli, zastupování lektorů osobami naprosto neadekvátními, často bez znalosti věci. Zorganizování kurzu pro účastníky s vysokoškolským vzděláním, jehož náplň byla určena pro účastníky se středoškolským a nižším vzděláním. Nucení účastníka do kurzu, o který nemá zájem, jen pro to, že ten, o který zájem má, se pro malý zájem nekoná. Toto jsou zkušenosti účastníků projektů, o které se podělili nejen se mnou, ale i s mnoha dalšími potenciálními zájemci o účast v příštích projektech. Z pohledu těchto účastníků lze efektivnost daných projektů zpochybnit.
50
Seznam odborné literatury a zdrojů informací [1] Hrabánková, M., Řehoř, P., Rolínek, L., Svatošová, L. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2011, 111 s. ISBN 978-80-7204752-9. [2] ŠMAJSOVÁ BUCHTOVÁ, Božena eds..: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha : Grada Publishing a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. [3] LEITMANOVÁ,I.:Trh práce EU aČR: stav a vývoj. České Budějovice, 1999, s.7. [4] LIŠKA V. a kol.:Makroekonomie, 2. vyd., Professional Publishing, 2004, ISBN 80-86419-54-1 [5] CHVOJKOVÁ, A., KVĚTOŇ, V.: Finanční prostředky fondů EU v programovacím období 2007 – 2013, Ireas, Praha 2007 ISBN 987-8086684-43-7 [6] PAVLÁK, M.: Lidské zdroje a fondy EU. Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. 1. vyd. Praha:ASPI, a.s., 2006. 128 s. ISBN 80-7357-139-0 [7] MAŇÁK, M.: 100 otázek a odpovědí o Evropské unii. Praha, 2000, ISBN 8085864-77-0 [8] Nezaměstnanost: její skutečné příčiny[online] ,Pavel Kohout - blog 2006, [citace 29.4. 2006], přístup z : http://pavelkohout.blogspot.com/2006/04/nezamstnanost-jej-skuten-piny.html [9] Výdaje na podporu zaměstnanosti [online], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje [10] Vývoj nezaměstnanosti od 7/2004 [online], dostupné z:http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004
51
[11] Vývoj nezaměstnanosti do 6/2004 [online], dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004 [12] Srovnání vývoje nezaměstnanosti v Eurozóně [online], dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode =teilm020&tableSelection=1&plugin=1 [13] Zprávy o situaci na trhu práce v Jihočeském kraji, [online] dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/statistiky [14] Výzva č. 13 [online], dostupné z: http://www.esfcr.cz/modules/calls/index.php?data%5Btitle%5D=&data%5Bi d_arranges%5D%5B%5D=&data%5Bnumber%5D=13&data%5Bis_ended% 5D=1&data%5Bis_grant%5D=1&data%5Bis_individual%5D=1&data%5Bfi nd%5D=less [15] Závěrečná konference k RIP Dobrá práce a Cesta do práce v Jihočeském kraji [online], dostupná z: http://www.dobraprace.net/index.php?art=novinky&parent=zaverecnakonference-regionalnich-individualnich-projektu [16] Přehled výdajů na jednotlivé projekty [online], dostupné z: http://www.esfcr.cz/modules/projects/index.php?data[mask]=[[%3A%3C%3 A]]CZ\.1\.04\%2F[0-9]\.[0-9]\.[0-9]{2}\%2F[0-9]{2}\.[09]{5}[[%3A%3E%3A]]&data[call_number]=13&data[project_title]=&data[f ulltext]=&data[realisator_name]=&data[project_number]=&data[participant] =&data[region]=Jiho%C4%8Desk%C3%BD+kraj&data[pub_grant]=&data[i s_running]=1&data[is_ended]=1&data[find]=more [17] Metodika monitorovacích indikátorů [online], dostupné z: www.esfcr.cz/file/8258_1_1/ [18] Vláda ničí pracovní místa, proto roste státní dluh [online] ,Petr Mach - blog 2004, [ citace 14. 3. 2010], dostupné z : http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=5
52
Seznam obrázků, tabulek, grafů Obrázek 1 - Rozložení Jihočeského kraje…………………………….……......……19 Obrázek 2 - Průběh schvalování žádosti/projektu .................................................... 298
Tabulka 1- Výdaje ÚP ČR na rekvalifikace .............................................................. 16 Tabulka 2 - Výdaje ÚP ČR na Veřejně prospěšné práce ........................................... 17 Tabulka 3 - Výdaje ÚP ČR na SÚPM ........................................................................ 18 Tabulka 4a) - Přehled uchazečů a volných pracovních míst podle vzdělání ............ 21 Tabulka 4b) - Přehled uchazečů a volných pracovních míst podle vzdělání ............ 21 Tabulka 5 - Přehled výdajů na politiku zaměstnanosti v Jihočeském kraji ............... 22 Tabulka 6 - Rozložení prostředků a žádostí dle prioritních os................................... 27 Tabulka 7 - Počty projektů dle stavu a prioritních os ................................................ 29 Tabulka 8 - Indikátory oblasti podpory 2.1. ............................................................... 30 Tabulka 9 - Orientační přehled sankcí při nesplnění hodnot výstupů ........................ 31 Tabulka 10 - Orientační přehled sankcí při nesplnění hodnot výsledků .................... 31 Tabulka 11 - Přehled RIP uskutečněných na základě výzvy č.13.............................. 33 Tabulka 12 - Rozložení nákladů na aktivity projektů ................................................ 38
Graf 1 - Vývoj obecné míry nezaměstnanosti ............................................................ 11 Graf 2 - Srovnání vývoje nezaměstnanosti v EU a ČR .............................................. 12 Graf 3 - Srovnání registrované míry nezaměstnanosti ČR a Jihočeského kraje ........ 20 Graf 4 - Rozložení projektů podle druhu příjemců .................................................... 32 Graf 5 - Rozčlenění účastníků projektů podle věku ................................................... 40
53
Graf 6 - Rozčlenění účastníků projektu podle délky evidence ne ÚP ČR ................. 40 Graf 7 - Rozčlenění účastníků projektů podle dosaženého vzdělání ......................... 41 Graf 8 - Rozdělení účastníků dle pohlaví, Cesta do práce ......................................... 42 Graf 9 - Rozdělení účastníků dle pohlaví, Dobrá práce ............................................. 42 Graf 10 - Počet úspěšných rekvalifikací, Cesta do práce v Jihočeském kraji ............ 43 Graf 11 - Počet úspěšných rekvalifikací, Dobrá práce v Jihočeském kraji ................ 43 Graf 12 - Úspěšnost rekvalifikací .............................................................................. 44
54
