Dotace EU v Karlovarském kraji

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí

Dotace EU v Karlovarském kraji Diplomová práce

Autor:

Bc. Eva Justová finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

……………………………………. Eva Justová V Karlových Varech dne 29.4.2012

Poděkování Děkuji doc. Ing. Františkovi Pavelkovi, CSc. za poskytnutou pomoc při zpracování této diplomové práce.

Anotace Předkládaná diplomová práce je věnována problematice dotací Evropské unie se zaměřením na Karlovarský kraj. V první části se zabývám charakteristikou politiky soudrţnosti, a to především fondy Evropské unie platné pro období 2007 – 2013. Následně se zabývám problematikou čerpání dotací v České republice. Zde je jiţ kladen důraz na operační programy, regionální politiku v České republice a popis ROP NUTS II Severozápad, jehoţ součástí je Karlovarský kraj. Práci jsem zakončila analýzou vyuţití dotací v Karlovarském kraji, která je provedena pro skupinu obcí a měst a podniků. Klíčové pojmy: Evropská unie, Česká republika, dotace z EU, operační program, prioritní osy, ROP NUTS II Severozápad, Karlovarský kraj, projekt, výzva.

Annotation This thesis is devoted to the subject of European Union grants, focusing on the Karlovy Vary Region. In the first part I explore the characteristics of the policy of cohesion, particularly in relation to European Union funds applicable for the period 2007 – 2013. I then discuss the drawing of grants in the Czech Republic. Emphasis is placed on operating programmes, regional policy in the Czech Republic, and a description of ROP NUTS II Northwest, which includes the Karlovy Vary Region. I conclude the work with an analysis of how grants are used in the Karlovy Vary Region, focusing on a group of towns, villages and enterprises.

Key words European union, Czech republic, EU subsidies, operating program, priority axis, ROP NURS II North – west, Karlovy Vary region, project, appeal.

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 8 1. FONDY EVROPSKÉ UNIE ................................................................................. 10 1.1. Evropská politika soudrţnosti........................................................................... 10 1.2 Fondy Evropské unie........................................................................................... 10 1.2.1. Strukturální fondy ........................................................................................... 10 1.2.1.1. Evropský fond pro regionální rozvoj ........................................................... 11 1.2.1.2. Evropský sociální fond ................................................................................. 11 1.2.1.3. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond .......................................... 14 1.2.1.4. Finanční nástroj pro podporu rybolovu ........................................................ 15 1.2.2. Fond soudrţnosti ............................................................................................. 15 1.2.3. Evropský fond solidarity ................................................................................. 17 1.2.4. Fondy předvstupní pomoci.............................................................................. 18 1.2.4.1. PHARE ......................................................................................................... 18 1.2.4.2. SAPARD ...................................................................................................... 19 1.2.4.3. ISPA ............................................................................................................. 20 1.2. Finanční rámec 2007 – 2013............................................................................. 21 1.4 Řízení fondů Evropské unie ................................................................................ 22 2. DOTACE Z EU V RÁMCI ČR ............................................................................ 23 2.1. Cesta k získání finanční podpory z EU .............................................................. 23 2.1.1. Operační programy.......................................................................................... 24 2.1.2. Projekt ............................................................................................................. 24 2.1.3. Jak zpracovat projekt....................................................................................... 26 2.2. Regiony (regionální politiky) v ČR ................................................................... 28 2.3. Cíle regionální politiky ...................................................................................... 30 2.3.1 Cíle konvergence .............................................................................................. 30 2.3.2. Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost .................................... 32 2.3.3. Cíl Evropská územní spolupráce..................................................................... 32 2.4. ROP NUTS II Severozápad .............................................................................. 33 3. ANALÝZA VYUŢITÍ DOTACÍ EU V KARLOVARSKÉM KRAJI ................. 36 3.1 Analýza dat získaných od obcí Karlovarského kraje .......................................... 37 3.2 Analýza dat získaných podniků v Karlovarském kraji ....................................... 47 3.3 Poradenské sluţby v rámci čerpání z fondů Evropské unie ................................ 50 3.3.1 MAS Sokolovsko ............................................................................................. 51 3.3.2 MAS 21 ............................................................................................................ 53 3.3.3 MAS Vladař ..................................................................................................... 54 3.3.4 OLIVIUS .......................................................................................................... 55 3.4 Rozbor dotací v Karlovarském kraji v číslech .................................................... 56 3.4.1 Dotace získané v rámci prioritní osy 1............................................................. 58 3.4.2 Dotace získané v rámci prioritní osy 2............................................................. 59 3.4.3 Dotace získané v rámci prioritní osy 3............................................................. 60 3.4.4 Dotace získané v rámci prioritní osy 4............................................................. 61 3.4.5 Dotace získané v rámci prioritní osy 5............................................................. 62 3.5 Důvody vyřazení ţádostí o dotace z EU v rámci ROP Severozápad .................. 62 ZÁVĚR...................................................................................................................... 68

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 72 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 73 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 74 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 75

ÚVOD Vývoj, rozkvět a zvelebování České republiky je velmi důleţitou oblastí jak pro samotnou Českou Republiku, pro růst jejího ekonomického potenciálu, tak pro její celosvětové postavení. Členství České republiky v Evropské unii v sobě skýtá pozitivní i negativní stránku. Pozitivitu jejího členství vidím například právě v moţnosti získávat finanční prostředky v podobě dotací, které pro Českou republiku znamenají moţnost jejího rozkvětu. Diplomová

práce

se

věnuje

problematice

čerpání

finančních

prostředků

v programovacím období 2007 – 2013, které je pro Českou republiku zásadní především výší finančních prostředků, které jsou pro ni z fondů Evropské unie alokovány. Pro představu se jedná o sumu, která se přibliţně rovná třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat a vyhodnotit, jak tuto příleţitost čerpání finančních prostředků vyuţívají subjekty v Karlovarském kraji a tím přispívají k sociálnímu, ţivotnímu a ekonomickému růstu. Subjekty mám na mysli města a obce, které svou působností spadají do Karlovarského kraje a dále podniky, jeţ mají v Karlovarském kraji sídlo. Teoretická část je věnována fondům předvstupní pomoci, jejichţ existence přispěla zemím získat členství v Evropské unii, dále fondům Evropské unie, které jsou pro programovací období 2007 – 2013 zřízené. Ty představují hlavní nástroj realizace evropské politiky soudrţnosti a prostřednictvím těchto fondů jsou rozdělovány finanční prostředky do členských zemí Evropské unie. Stěţejní součástí teoretické části je zaměření se na moţnost a podmínky čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie právě Českou republikou a konkretizace ROP NUTS II Severozápad, jehoţ součástí je Karlovarský kraj. Praktická část je věnována analýze dat, které jsem získala vyhodnocením dotazníků. Dotazníky byly směrovány dvěma skupinám, a to obcím a podnikům v Karlovarském

8

kraji. Cílem těchto dotazníků bylo vyhodnotit, jak efektivně vyuţívají moţnosti čerpat finanční prostředky z Evropské unie. Další část je věnována poradenské oblasti v otázce čerpání finančních prostředků z Evropské unie. Zde zmiňuji tzv. místní akční skupiny, které jsou přidruţeným obcím v této problematice nápomocny. Dále je analýza obohacena o rozbor dotací v Karlovarském kraji v číslech. Tato část jiţ specifikuje zrealizované projekty. Práce je zakončena analýzou nejčastějších důvodů, pro které byly vyřazeny projektové ţádosti o finanční prostředky z Evropské unie. Tato část můţe být nápomocna budoucím ţadatelům. Cílem práce je rozbor čerpání finančních prostředků z dotací Evropské unie v Karlovarském kraji.

9

1. FONDY EVROPSKÉ UNIE 1.1. Evropská politika soudržnosti Evropská unie se skládá z 27 členských států, které tvoří komunitu a jednotný trh s 493 miliony obyvatel. V těchto zemích o 271 regionech stále přetrvávají velké ekonomické a sociální nerovnosti. Evropská unie prostřednictvím politiky soudrţnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Jejím cílem je co v největším měřítku odstranit rozdíly v ekonomické a ţivotní úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zároveň zvýšit schopnost EU jako celku čelit výzvám 21. století. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udrţitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudrţné společnosti s co nejvyšší mírou zaměstnanosti. Mezi hlavní nástroje realizace evropské politiky soudrţnosti patří fondy EU.1

1.2. Fondy Evropské unie Jak bylo výše řečeno, fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky soudrţnosti. Jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky, které slouţí k sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich jednotlivými regiony, neméně slouţí také k podpoře hospodářského růstu členských států, podpoře vzdělanosti atd. Je důleţité zmínit existenci fondů, které slouţí na pomoc zemím kandidujícím na vstup do EU. 1.2.1. Strukturální fondy Jsou jedním z nástrojů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti a slouţí k dosahování ekonomické a sociální soudrţnosti Evropské unie.

Finanční prostředky ze

strukturálních fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, například regionům, které se potýkají s problémy strukturálního typu. Dále jsou určeny na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělání a přípravy zaměstnanosti.

1

Fondy Evropské unie:26,7 miliard € pro Českou republiku. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU

10

1.2.1.1. Evropský fond pro regionální rozvoj Neboli ERDF2. Tento fond je nejdůleţitějším a co do objemu peněz největším fondem ze strukturálních fondů. Prostředky jsou určeny na investice do výroby, která vede k tvorbě nových pracovních míst. Pomáhá sniţovat nerovnosti v zaostávajících regionech a upadajících průmyslových oblastech. Nejvíce peněz z ERDF plyne do zlepšení infrastruktury, a to dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní. Dále do výzkumu, vývoje a investic zaměřených na ţivotní prostředí. Aktuálním tématem je budování odpadních vod či instalace obnovitelných zdrojů energie. Mezi velmi podporované projekty patří výstavba silnic a ţeleznic, odstraňování ekologických zátěţí, regenerace brownfields3, úpravy koryt řek. Dále podporuje inovační potenciál podnikatelů či začínající podnikatele. V regionech směřuje podpora více na projekty obcí a měst, na zlepšení infrastruktury. Významnou podporou tohoto fondu je podpora zvýšení cestovního ruchu, coţ vede k podpoře např. turistických cest, zakoupení vozidel veřejné dopravy, rekonstrukcím kulturních památek, zvýšení kapacit ubytování či materiální vybavení školních zařízení.4 1.2.1.2. Evropský sociální fond Neboli ESF5. Tento fond je povaţován za hlavní finanční nástroj EU pro podporu zaměstnanosti v členských státech a také pro prosazování hospodářské a sociální soudrţnosti. Výdajová stránka ESF dosahuje zhruba 10% celkového rozpočtu EU. Jedním z hlavních cílů výdajů ESF je podpora vytváření většího počtu pracovních míst v EU, čehoţ fond dosahuje tím, ţe spolufinancuje národní, místní a regionální projekty, které zlepšují úroveň zaměstnanosti, kvalitu pracovních míst a otevřenost pracovního trhu v členských státech a jejich regionech. Kořeny ESF jsou postaveny na Římské smlouvě6 roku 1957. Z čehoţ plyne, ţe se řadí mezi nejstarší strukturální fondy. Jak je výše zmíněno, jeho cílem byla vţdy vyšší

2

ERDF - European Regional Development Fund Brofnfields – z angličtiny hnědá pole, termín označuje opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyuţívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny 4 Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Euroskop.cz věčně o Evropě [online]. 2005 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8639/sekce/evropsky-fondpro-regionalni-rozvoj-a-evropsky-socialni-fond/ 5 ESF - European Social Fund 6 Jsou souhrnným názvem pro dvě smlouvy, které byly podepsány v Římě 25. března 1957. Jedná se o smlouvu zakládající Evropské hospodářské společenství a smlouvu zakládající Evropské společenství pro atomovou energii. Byly jedním ze základů evropské integrace. 3

11

zaměstnanost, avšak během let fond vţdy přizpůsobil své zaměření tak, aby odpovídal lépe a efektivněji nárokům doby. Krátce po válce se zaměřoval na lepší zvládnutí migrace pracovníků v rámci Evropy, později na boj proti nezaměstnanosti mezi mladými a méně kvalifikovanými lidmi. V současnosti je pomoc ESF směrována také na podporu těch obyvatel, kteří obzvlášť obtíţně hledají zaměstnání, mezi které patří především ţeny, mladí uchazeči, starší uchazeči, migranti a lidé s tělesným postiţením. Mimo to ESF pomáhá podnikům a pracovníkům přizpůsobit se nejrůznějším změnám. V tomto směru podporuje inovaci na pracovišti, celoţivotní učení a mobilitu pracovníků. ESF je zřízen na základě sedmiletých programových cyklů. Strategie a rozpočet ESF se projednává mezi členskými státy EU, Evropským parlamentem a Komisí EU. Strategie definuje cíle financování samotného ESF, které částečně či plně sdílí s dalším strukturálním financováním. Mezi cíle aktuálního finančního cyklu ESF patří: -

cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, který chce posílit regionální konkurenceschopnost, zaměstnanost a atraktivitu pro investice,

-

cíl konvergence, který chce stimulovat růst a zaměstnanost v nejméně rozvinutých regionech (na tento cíl jde více neţ 80% z celkových prostředků ESF).

Strategie ESF dále stanovuje tzv. prioritní osy, coţ jsou opatření, která jsou nutná pro dosaţení cílů a která jsou způsobilá pro financování. Úroveň financování ESF se v různých regionech liší, a to v závislosti jejich relativního bohatství. Regiony EU jsou rozděleny do čtyř kategorií způsobilých regionů, a to na základě jejich regionálního HDP na osobu ve srovnání s průměrem EU (EU o 25 členských státech nebo EU o 15 členských státech) a dělí se do výše zmíněných cílů. Cíl konvergence zahrnuje: -

konvergenční regiony s HDP na osobu méně neţ 75% průměru EU-25,

-

phasing-out regiony s HDP na osobu více neţ 75% průměru EU-25, ale méně neţ 75% průměru EU-15.

Cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti zahrnuje:

12

-

phasing-in regiony s HDP na osobu méně neţ 75% průměru EU 15 (v období 2000 – 2006), ale více neţ 75% průměru EU-15 (v období 2007 – 2013),7

-

regiony konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, vztahující se na všechny ostatní regiony EU.

V konvergenčních regionech můţe spolufinancování projektů ze strany ESF dosáhnout aţ 85% celkových nákladů. V regionech regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti je běţnější 50% spolufinancování. V případě bohatších členských států a regionů finanční prostředky z ESF doplňují jiţ existující národní iniciativy na podporu zaměstnanosti, u méně bohatých členských států financování ESF můţe být hlavním zdrojem financí pro iniciativy související se zaměstnaností. Definice strategie jako samotná se provádí na úrovni EU, ale realizace financování ESF je odpovědností členských států a regionů EU. V okamţiku odsouhlasení strategie a alokování rozpočtu, se zaujme k programování společného přístupu. Členské státy a jejich regiony společně s Evropskou komisí naplánují sedmileté operační programy, které popisují oblasti, které budou financovány. Mohou být geografické či tematické. Členské státy EU určí vnitrostátní řídící úřady ESF, které zodpovídají za výběr projektů, výplatu fondů a celkového vyhodnocování postupu a výsledků projektu. Současný programovací cyklus ESF běţí od roku 2007 do roku 2013 pod heslem „investice do lidí“. Během tohoto období vynaloţí ESF investice ve výši kolem 75 miliard eur, coţ představuje téměř 10% celkového rozpočtu EU, a to především na projekty zvyšující zaměstnanost. Finanční prostředky se v rámci ESF vynakládají v šesti specifických prioritních oblastech: -

první prioritní oblastí je posílení lidského kapitálu, která zabírá 34% z celkových prostředků,

-

druhou prioritní oblastí je zlepšování přístupu k zaměstnání a udrţitelnost, která zabírá 30% z celkových prostředků,

-

třetí prioritní oblastí je zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a společností, podniků a podnikatelů, která čerpá 18% z celkových prostředků,

7

Evropský sociální fond. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%BD_soci%C3%A1ln%C3%AD_fond

13

-

čtvrtou prioritní oblastí je zlepšování sociálního začlenění zvýhodněných osob, a to 14% celkových prostředků,

-

pátou prioritní oblastí je posilování institucionální kapacity na celostátní, regionální a místní úrovni, která čerpá 3% z celkových prostředků a poslední

-

šestou prioritní oblastní je mobilizace pro reformy v oblasti zaměstnanosti a začleňování, která čerpá 1% z celkových prostředků.

V kaţdém regionu bude skutečná distribuce finančních prostředků záviset na samotných místních a regionálních prioritách.8 1.2.1.3. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Neboli EAGGF9. Fond je v účinnosti jiţ od roku 1962. Skládá ze dvou částí, a to podpůrné a záruční. Do roku 2006 byla jeho podpůrná část řazena mezi strukturální fondy EU, neboť poskytovala podporu modernizaci a zlepšování struktury ekonomických aktivit v zemědělství a na venkově. Od roku 2007 se jiţ nejedná o strukturální fond, jelikoţ financuje jen aktivity společné zemědělské politiky EU, a to 95 - ti% všech výdajů tohoto fondu. Mezi cíle společné zemědělské politiky patří například zvýšení produktivity zemědělství podporou technického pokroku a zajišťování racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního vyuţití výrobních činitelů, zejména pracující síly. Dalším cílem je odpovídající ţivotní úroveň zemědělské komunity, především zvýšení individuálních příjmů osob, které pracují v zemědělství. Konkrétní pomoc této části fondu je například podpora vývozu zemědělských přebytků EU do zahraničí či cenová a stabilizační opatření na trhu se zemědělskými výrobky. Mezi obecné oblasti podpory patří například podněcování nepotravinářské výroby, zachování a posílení ţivotaschopných sociálních struktur ve venkovských oblastech a ochrana posílení vysoké hodnoty přírody a trvale udrţitelného zemědělství, které respektuje poţadavky ochrany ţivotního prostředí.10

8

Evropský sociální fond. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%BD_soci%C3%A1ln%C3%AD_fond 9 EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fund 10 Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond(EAGG). Euractiv.cz [online]. EU-Media, s.r.o., © 2004-2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-zemedelskygarancni-a-p

14

1.2.1.4. Finanční nástroj pro podporu rybolovu FIFG11 je fond, který se podílel na modernizaci rybářského průmyslu. Prostředky fondu byly určeny na ochranu některých přímořských oblastí, modernizaci loďstva, rozvoj chovu ryb, vybavení rybářských přístavů, výrobu a obchod s rybími výrobky nebo podporu rybí výroby. Činnost tohoto fondu skončila v roce 2006. Z hlediska co

nejvyšší

efektivnosti

vyuţití tohoto fondu vidím nedostatek

v nepřizpůsobivosti novým členům EU. Fond byl koncipován na podporu pouze přímořských států, coţ nejsou všechny členské státy EU. 1.2.2. Fond soudržnosti Neboli CF12, téţ nazývaný jako Kohezní fond se odlišuje od strukturálních fondů tím, ţe je určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Byl zaloţen na základě Maastrichtské smlouvy13 v roce 1993, a to jako nástroj solidarity, jehoţ úkolem bylo pomáhat slabším zemím splnit kritéria pro vstup do Hospodářské a měnové unie, tedy maastrichtská kritéria. Fond soudrţnosti financuje projekty, které směřují do oblasti ţivotního prostředí a transevropských dopravních sítí, především na dálnice a silnice první třídy, ţeleznice, vodní doprava, řízení silniční, říční, ţelezniční, námořní a letecké dopravy, dále městská doprava při dodrţení zásad udrţitelného rozvoje. Poskytování pomoci směřující z tohoto fondu je podmíněno dvěma faktory. Nárok na pomoc z fondu soudrţnosti má ten stát, jehoţ hrubý národní důchod (dále jen HDP), na obyvatele je niţší neţ 90% průměru EU a který realizuje program „hospodářská konvergence“. V období 2007 – 2013 působí Fond soudrţnosti v Bulharsku, v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Litvě, v Lotyšsku, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, v Portugalsku, v Rumunsku, v Řecku, na Slovensku a ve Slovinsku. Při vyuţití Fondu soudrţnosti jsou rozhodnutí přijímána společně členským státem a Evropskou komisí. Projekty mohou být seskupeny (skupiny projektů propojené společnou strategií), zatímco jednotlivý projekt je moţno rozdělit do jednotlivých fází, 11

FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance CF - Cohesion Fund 13 Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána 7. února 1992, v platnost vstoupila 1. listopadu 1993. Vytvořila politickou a hospodářskou strukturu z tzv. tří pilířů, a to Evropské společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Policejní a justiční spolupráce. 12

15

které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou být financovány odděleně. Je nutné, aby se vyloučilo financování projektu z Fondu soudrţností a současně Strukturálních fondů. Samotná délka projektu se různí, záleţí na typu samotného projektu. O podporu z fondu soudrţnosti mohou ţádat: -

obce,

-

svazky obcí,

-

kraje,

-

státní podniky,

-

státní příspěvkové organizace,

-

nestátní příspěvkové organizace,

-

subjekty, v nichţ mají města nebo obce trvale nadpoloviční majetkovou účast.

Pro Českou republiku má Fond soudrţnosti svou vlastní strategii. Jedním z nejdůleţitějších kritérií je samotná velikost projektu, která představuje 10 milionů Eur. Mezi projekty, které lze realizovat pomocí Fondu soudrţnosti patří: 1. zajištění mnoţství a jakosti vod – do této kategorie spadá: -

rekonstrukce a intenzifikace existujících čistíren odpadních vod v sídlech nad 2 000 obyvatel,

-

vybavení existujících velkých čistíren odpadních vod (nad 10 000 obyvatel) zařízením k odstraňování dusíkatých sloučenin a fosforu,

-

rekonstrukce existujících kanalizačních sítí,

-

dobudování kanalizačních sítí,

-

vybudování kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod v sídlech nad 2 000 obyvatel,

-

budování úpraven pitné vody a souvisejících vodovodních sítí,

2. nakládání s odpady – do této kategorie spadá: -

podpora veškerého vybavení spaloven zařízením k dosaţení emisních limitů,

-

podpora vyuţití odpadů jako druhotných surovin,

-

vytváření systémů pro separaci, sběr a vyuţití separovaného odpadu,

-

podpora vyuţívání nebo likvidace čistírenských kalů,

-

podpora výstavby spaloven nebezpečných a komunálních odpadů,

3. kvalita ovzduší – do této kategorie spadá: -

energetická infrastruktura měst a obcí,

-

plynofikace kotelen a výtopen ve veřejném sektoru, 16

-

podpora energetických úspor ve veřejném sektoru,

-

podpora vyuţití alternativních a obnovitelných zdrojů energie ve veřejném sektoru,

-

podpora vyuţití odpadního tepla ve veřejném sektoru,

4. odstraňování starých zátěţí – do této kategorie spadá: -

identifikace lokalit starých ekologických zátěţí u státních či municipálních majetků a jejich mapování,

-

geologický, hydrologický a půdní průzkum, vyhodnocení míry nebezpeční pro systémy zásobování pitnou vodou a kvalitu podzemních i povrchových vod, případně zemědělství,

-

návrhy sanace území a způsobu zneškodnění kontaminovaných vod a zemin včetně návrhu následného vyuţití území,

-

vlastní provedení sanace včetně následné rekultivace,

-

zabezpečení zneškodnění nebezpečných odpadů v případě neznámého nebo sporného vlastníka.

Mezi další důleţité kritéria patří soulad projektu s krajskými nebo jinými koncepcemi a strategiemi. Projekt musí mít zajištěn spolufinancování a neméně důleţitým kritériem je zachování principu „znečišťovatel platí“, coţ znamená, ţe z projektu nebude mít prospěch soukromý sektor.14 1.2.3. Evropský fond solidarity Neboli EUSF15. Fond vznikl v roce 2002 v reakci na ničivé záplavy, které zasáhly střední Evropu, a to z iniciativy Evropské komise. Jako jediný fond funguje nezávisle na ostatních fondech. Členské a přistupující státy mohou o pomoc ţádat v případech velkých přírodních katastrof (tj. katastrofy, při kterých jsou odhadované škody vyšší neţ 0,6% HDP postiţeného státu). Tento fond se odlišuje tím, ţe jeho úkolem není plná náhrada ztrát ani úhrada škod soukromým osobám. V jeho kompetenci nejsou ani dlouhodobé rekonstrukce a ekonomická obnova. Byl zřízen za účelem poskytování flexibilní a rychlé finanční pomoci. Mohou se z něj financovat náklady na dočasné ubytování, provizorní opravy důleţitých dopravních tepen atd. Neméně důleţitou funkcí fondu je prevence proti těmto přírodním katastrofám. Jeho roční rozpočet činí 1 14

FOND SOUDRŽNOSTI EVROPSKÉ UNIE. Praha: c Ministerstvo ţivotního prostření, 2004. ISBN 807212-263-0. 15 EUSF – The European Union Solidarity Fund

17

miliardu eur. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí, a to částkou přesahující 2,4 miliardy eur. Jeho prvním úkolem byla pomoc při odstraňování škod po záplavách v Německu, České republice, Rakousku a Francii v roce 2002. O rok déle se podílel na likvidaci následků ztroskotání ropného tankeru Prestige ve Španělsku, dále vulkanické činnosti ve střední Itálii a lesních poţárů v Portugalsku.16 1.2.4. Fondy předvstupní pomoci Tyto fondy byly určeny pro země, jejichţ cílem bylo kandidovat do Evropské unie. Jejich úkolem bylo napomáhat těmto zemím při řešení konkrétních úkolů spojených se vstupem do EU.17 1.2.4.1. PHARE Mezi nejvýznamnější a nejznámější předvstupní programy patří program Phare18. Jako jeho hlavní cíl bych pozdvihla nápomoc v plnění podmínek stanovených pro vstup do EU. Předvstupní pomoc v rámci programu Phare se soustředila na následující oblasti: -

posílení veřejné správy a jejích institucí k zajištění efektivního fungování uvnitř EU,

-

podpora struktur občanské společnosti,

-

podpora sbliţování komunitární legislativy a právních norem kandidátských zemí,

-

programy na posílení hospodářské a sociální soudrţnosti, investiční podpora v hospodářsky a sociálně postiţených regionech a příprava na účast ve Fondu soudrţnosti,

-

intenzivní příprava na vyuţívání pomoci ze strukturálních fondů,

-

decentralizace předvstupní pomoci přenesením odpovědnosti za spravování finančních prostředků na orgány veřejné správy v kandidátských zemích.

V období 2000 – 2006 se program Phare rozšířil o další dva programy, a to o program ISPA a SAPARD.19 16

Fondy Evropské unie. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2007, 2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fondy_Evropsk%C3%A9_unie 17 Fondy předvstupní pomoci. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/F/Fondy-predvstupni-pomoci 18 PHARE – Poland and Hungary Assistance for Restructuring of their Economies 19 Phare. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha, Copyright c 2005,Ministerstvo financí ČR [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_phare.html

18

1.2.4.2. SAPARD SAPARD20 neboli Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova je prvním dotačním programem EU. Program poskytoval pomoc kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire21 vztahujícímu se ke společné zemědělské politice22, strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Pomoc z programu SAPARD mohly kandidátské země vyuţívat v časovém rozmezí let 2000 – 2006, maximálně však do konkrétního data jejich vstupu do EU. Cílem programu bylo: -

přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky,

-

řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udrţitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí.23

V České republice bylo za program odpovědné ministerstvo zemědělství a ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstva svou spoluprácí koordinovaly naplňování programu SAPARD v souladu s prioritami a opatřeními stanovenými v Plánu rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000 – 2006, který byl předloţen roku 2000 Evropské komisi. Česká Republika svou účast na programu zakládala na tzv. Víceletých finančních dohodách, které představovaly technický, procedurální a právní rámec programu. Víceletá finanční dohoda byla podepsána společně s Roční finanční dohodou, a to v únoru roku 2001. Zároveň byla následně schválena Parlamentem České Republiky a ratifikována Prezidentem ČR. Konkrétní výše předvstupní pomoci ES pro Českou republiku na jednotlivá léta byly stanoveny právě Ročními finančními dohodami. V rámci implementace programu SAPARD byla v České republice zřízena tzv. Agentura SAPARD, a to v rámci ministerstva zemědělství, která byla odpovědná za příjem ţádostí, kontrolu, administraci projektů, platby, monitorování aj. Program SAPARD byl první skutečně decentralizovaný nástroj pomoci ES, kdy veškerá 20

SAPARD – Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development Acquis Communautaire – termín představuje souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě, které se vztahují k činnosti Evropské unie. 22 CAP – Common Agriculture Policy 23 SAPARD. EAGRI [online]. Ministerstvo zemědělství, c 2009 - 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/sapard/ 21

19

odpovědnost za řízení projektů náleţela orgánům české státní správy a Evropská komise prováděla pouze kontrolu ex-post24 (na rozdíl například od programu PHARE, kde Evropská komise schvaluje implementaci ex-ante25). EU uvolnila v rámci programu SAPARD ročně částku 520 milionů Eur pro všech tenkrát deset kandidátských zemí. Česká republika mohla ročně čerpat aţ 22 milionů Eur. Český plán rozvoje a venkova identifikoval tři prioritní oblasti zaměření finanční a technické pomoci. Zhruba 60% příspěvku bylo zaměřeno na investice v zemědělském sektoru a sektoru zpracování potravin za účelem posílení konkurenceschopnosti a zejména k přijetí a prosazení příslušných norem EU. Druhou prioritní oblastí byl rozvoj venkova. Poslední priorita byla zaměřená na opatření k implementaci programu SAPARD pomocí vzdělávacích projektů a technické asistence.26 1.2.4.3. ISPA Nástroj finanční pomoci ISPA27 neboli Nástroj předvstupních strukturálních politik se specializoval na podporu investičních projektů, které přispívaly ke zlepšení infrastruktury ţivotního prostředí a dopravních sítí Trans-evropských koridorů. Kandidátským zemím byla poskytnuta investiční pomoc při uplatňování legislativy Evropských společenství zejména v oblastech znečištění vod, ovzduší a odpadového hospodářství. V rámci dopravní infrastruktury byla poskytnuta investiční podpora při rekonstrukcích, výstavbách a propojení národních dopravních sítí, jejichţ průchodnost a kvalita je nezbytná pro hospodářský rozvoj zemí a regionů. V letech 2000 – 2006 bylo kaţdoročně v rámci České republiky alokováno kolem 70 milionů Eur. Odpovědnost za předkládání projektů mělo ministerstvo dopravy a spojů. Národním koordinátorem ISPA byl náměstek ministra pro místní rozvoj ČR. Ten byl odpovědný za přípravu, realizaci a monitorování projektů a předsedá Monitorovacímu výboru ISPA. Priority ISPA byly stanoveny Národní strategií pro dopravu a téţ Národní

24

Ex-post – z angličtiny po skončení, dodatečně Ex-ante – z angličtiny očekávané 26 SAPARD. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha, Copyright c 2005 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_sapard.html 27 ISPA - Instrument for Structural Policies for Pre-accession 25

20

strategií pro ţivotní prostředí. Oba strategické dokumenty byly předkládány Evropské komisi.28 Příprava projektů v rámci ISPA měla dvě základní fáze, a to fázi přípravnou a fázi implementační. Podpora v rámci ISPA mohla být poskytnuta formou nenávratné podpory formou dotace, návratné podpory se zvýhodněnou úrokovou mírou nebo kombinace nenávratné a návratné podpory, příspěvku na částečnou úhradu úroků z komerčního úvěru. Celková výše podpory poţadované z prostředků ISPA mohla sahat aţ do výše 75% celkových nákladů na realizaci opatření. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byly všechny běţící projekty ISPA k 1. květnu 2004 překlopeny do Fondu soudrţnosti.

1.2. Finanční rámec 2007 – 2013 Představuje víceletý finanční záměr EU, který je přijímán formou dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Předmětem dohody jsou hlavní rozpočtové priority EU a stanovení výdajových limitů v rámci kaţdé priority. Tento finanční rámec se sjednává v rozmezí pěti aţ sedmi let. První návrh finanční perspektivy byl zveřejněn dne 10.4.2004 Evropskou komisí. Finální podoba finanční perspektivy EU na léta 2007 – 2013 byla schválena na summitu Evropské rady dne 16.12.2005. V rámci schválení finanční perspektivy bylo stanoveno, ţe EU bude hospodařit s částkou téměř 862,4 mld. EUR. Více neţ třetina této částky bude určena na regionální politiku EU. Rozdělení finančních prostředků v rámci jednotlivých priorit: -

v rámci konvergence rozděleno 81,9% prostředků,

-

v rámci regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti 15,7% prostředků,

-

v rámci Evropské územní spolupráce 2,4% prostředků.

28

ISPA. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, Copyright c 2005 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_ispa.html

21

Rozdělení finančních prostředků mezi členské státy: -

země, které přistoupily mezi prvníma 51,7% prostředků,

-

země, které přistoupily později 48,3% prostředků.

1.4. Řízení fondů Evropské unie Do přípravy, realizace a vyhodnocení čerpání prostředků z fondů Evropské unie je zapojeno velké mnoţství subjektů, a to jak na evropské, tak na národní a regionální úrovni. Jsou to instituce EU, ministerstva jednotlivých členských států, dále regionální samosprávné celky a jiné pověřené agentury či úřady. Avšak veškerá zodpovědnost za realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti je v rukou členských států. Na Evropské úrovni se při sjednávání střednědobého plánu výdajů evropského rozpočtu, a to na vrcholné úrovni v Evropské radě tvořené nejvyššími představiteli členských států, rozhoduje o mnoţství prostředků určených na různé politiky EU, v rámci nichţ téţ na politiku hospodářské a sociální soudrţnosti. Jakmile se Evropská rada shodne, Evropská komise má za úkol připravit návrh evropské legislativy, která je v podobě nařízení definujících pravidla pro vyuţívání prostředků z evropského rozpočtu rozdělovaných prostřednictvím jednotlivých fondů. Tato nařízení musí být schválena Evropským parlamentem a Radou EU, která se skládá z ministrů vlád členských zemí. Úlohou členských států je, aby následně připravily své Národní rozvojové plány a Národní strategické referenční rámce popisující prioritní rozvojové oblasti a k nim vymezují cíle, kterých chtějí dosáhnout pomocí prostředků z fondů EU. Národní strategický referenční rámec definuje soustavu operačních programů, které chce členský stát vyuţívat pro čerpání z fondů EU. Členské státy musí předloţit Národní strategický referenční rámec a soustavu všech operačních programů ke schválení Evropské komisi, která má odpovědnost za politiku hospodářské a sociální soudrţnosti EU, která posuzuje soulad mezi předloţenými dokumenty. Po schválení Evropskou komisí můţe následovat zahájení čerpání finančních prostředků z evropských fondů, které je uţ plně v rukou státu. Evropská komise průběh monitoruje, vyhodnocuje a zasílá finanční prostředky na speciální účet 22

zřízený pro tyto účely v kaţdém členském státě. V případě, ţe nastanou nějaké problémy, má Evropská komise právo poţadovat zdůvodnění a nápravu pod pohrůţkou zastavení čerpání, v některých případech navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu. Ve všech členských státech se při řízení operačních programů i realizaci projektů vychází z pěti základních principů hospodářské a sociální politiky: -

princip programování,

-

princip partnerství,

-

princip koncentrace,

-

princip doplňkovosti,

-

princip monitorování a vyhodnocování.29

2. DOTACE Z EU V RÁMCI ČR Dne 1. května 2004 vstoupila v platnost Smlouva o přistoupení30, na základě které se Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie. Spolu s tímto členstvím získala téţ právo členských zemí čerpat dotace z fondů EU. Na právě probíhající programové období 2007 – 2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur. Tato částka představuje zhruba tři čtvrtiny ročního státního rozpočtu ČR.31

2.1. Cesta k získání finanční podpory z EU Členské země dojednávají s Evropskou komisí operační programy, které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi hlavními evropskými fondy, a to Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Fondem soudrţnosti a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to

29

Řízení fondů EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Rizeni-fondu-EU 30 Smlouva o přistoupení byla podepsána 16. dubna 2003 v Aténách za účasti prezidenta Václava Klause a premiéra Vladimíra Špidly. Vstoupila v platnost 1. května 2004. 31 Fondy Evropské unie: 26 miliard € pro Českou republiku. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU

23

strategické dokumenty představující průnik priorit politiky hospodářské politiky a soudrţnosti EU a individuálních zájmů členských států. 2.1.1. Operační programy Operační programy specificky definují, které problémy má v plánu ţadatel řešit z prostředků poskytnutých z evropského rozpočtu a jakých cílů by rád dosáhl v probíhajícím programovém období. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda přispívají k uskutečňování záměrů kohezní politiky. Tak například Česká republika si pro toto období vyjednala 26 operačních programů. Sedm z nich je zaměřeno zeměpisně, coţ znamená na kraje a osm z nich tematicky, a to například na dopravu, zaměstnanost či ţivotní prostředí. Ostatní operační programy umoţňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci nebo zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudrţnosti. Jednotlivé operační programy se dělí na prioritní osy. Tyto osy konkrétně vymezují, na co mohou být finanční prostředky přidělené jednotlivému operačnímu programu vynaloţeny. Prioritní osy se skládají z oblastí podpory, popřípadě z podoblastí podpory. 2.1.2. Projekt Subjekt, který ţádá o finanční podporu z fondů EU, musí předloţit vypracovaný projekt řídícímu orgánu operačního programu. Těmito řídícími orgány operačních programů jsou u tematicky zaměřených operačních programů resortní ministerstva a u územně vymezených operačních programů regionální rady regionů soudrţnosti. To jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů. Projekt poukazuje, jak aktivity ţadatele mají přispět cílům, které jsou stanoveny v operačním programu a tím v podstatě i k uskutečňování evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Z toho vyplývá, ţe ţadatel musí znát prováděcí dokumenty operačního programu a řídit se jeho prioritními osami. Řídící orgány

operačních

programů

vyhlašují

pravidelně

časově

vymezené

výzvy

k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory.32

32

Fondy Evropské unie: 26 miliard € pro Českou republiku. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU

24

O finanční prostředky mohou ţádat: -

obce,

-

kraje,

-

ministerstva,

-

podnikatelé,

-

vlastníci dopravní infrastruktury,

-

neziskové organizace,

-

školy atd.

Oblasti, v kterých lze realizovat projekt: -

rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury – jde především o výstavby a opravy silnic, ţeleznic, dálnic, obchvatů, říční infrastruktury, nákup dopravních prostředků městské hromadné dopravy, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy,

-

ochrana ţivotního prostředí – do okruhu těchto projektů lze zařadit budování čistíren odpadních vod, rozvodných sítí pitné vody, instalace větrných elektráren, výsadba regenerační zeleně, budování systému odděleného sběru odpadů, investiční podpora vzdělávacích, informačních a poradenských center environmentálního vzdělávání aj,

-

rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce – jedná se o úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, infrastruktura pro poskytování vzdělávacích, sociálních a zdravotních sluţeb, infrastruktura pro poskytování volnočasových

a

zájmových

aktivit,

přeshraniční

spolupráce

v oblasti

mezilidských vztahů, společenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domů, -

rozvoj cestovního ruchu – především rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, budování, rekonstrukce a obnova skanzenů, muzeí atd., budování nových cyklotras s vyuţitím pro cestovní ruch a prezentace turistických destinací,

-

rozvoj lidských zdrojů – do okruhu těchto projektů patří rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané,

poskytování

sociálních

sluţeb,

pokročilé

vzdělávání

pedagogických pracovníků, inovace vzdělávacích programů, vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, všeobecná podpora dalšího vzdělávání, -

zlepšení kvality sluţeb poskytovaných veřejnou správnou a samosprávou – jde například o výstavbu datových sítí pro potřeby sluţeb veřejné správy, 25

-

podpora podnikání, vědy a výzkumu – patří sem například podpora při zakládání nových podniků, nových výrobních technologií, podpora patentové aktivity podniků,

vědeckovýzkumných

institucí

a

vysokých

škol,

podpora

marketingových sluţeb atd., -

program rozvoje venkova – podpora konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova.33

2.1.3. Jak zpracovat projekt První rozhodující skutečností, v případě, ţe subjekt má v plánu ţádat o dotace z fondů EU, je třeba zjistit, který operační program zvolit pro získání dotace. Hlavní podmínkou tedy je, aby projekt byl v souladu se záměry operačního programu, z něhoţ subjekt chce čerpat finanční prostředky. Ţádosti v podobě projektů jsou přijímány operačními programy v rámci tzv. výzev, které představují časově vymezené úseky určené k podání ţádosti o dotaci. Pro projekt je tedy rozhodující, jaké výzvy právě probíhají a jaké jsou plánovány na nejbliţší období. Časově vymezené úseky bývají otevřeny po dobu několika týdnů aţ měsíců. Ţádat o finanční prostředky z fondů EU mohou fyzické i právnické osoby mající sídlo v České republice.34 Je velmi důleţité, aby projektová ţádost byla správně zpracována, neboť na jejím základě je rozhodnuto o tom, zda finanční podpora bude zrealizována. Pomocníkem při tvorbě projektové ţádosti mohou být nejrůznější příručky pro ţadatele a jiné metodické pokyny připravené jednotlivými operačními programy. Zároveň je moţné vyuţít konzultací s pracovníky řídícího orgánu či zprostředkovatelského subjektu. Další neméně důleţitou podmínkou je vyplňování ţádostí v elektronické podobě. Velká většina ţadatelů k tomu vyuţívá internetovou aplikaci BENEFIT. Části, které odpovídají ţádosti v aplikaci BENEFIT: -

samotný název projektu,

33

Fondy Evropské unie: 26 miliard € pro Českou republiku. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU 34 Jak na projekt. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Jak-na-projekt

26

-

identifikace operačního programu a výzvy,

-

identifikace projektu,

-

identifikace ţadatele,

-

identifikace partnerů,

-

popis projektu, popis zdůvodnění potřebnosti projektu a jeho stručný obsah,

-

vazba na konkrétní opatření operačního projektu,

-

vazba na strategické dokumenty,

-

cíle projektu,

-

cílové skupiny samotného záměru projektu,

-

předpokládané datum zahájení projektu,

-

předchozí zkušenosti ţadatele,

-

publicita projektu,

-

udrţitelnost projektu,

-

harmonogram realizace,

-

realizační tým,

-

očekávané efekty, inovativnost projektu,

-

rizika projektu,

-

výstupy a výsledky,

-

horizontální témata,

-

klíčové aktivity a etapy realizace,

-

rozpočet projektu,

-

vnitřní postupy řízení a hodnocení,

-

další projekty,

-

prohlášení ţadatele,

-

a přílohy projektové ţádosti.35

Z mého hlediska je internetová aplikace příliš sloţitá a zdlouhavá. Tento fakt vidím jako překáţku mnoha ţadatelů. Do budoucna bych navrhovala aplikaci, která usnadní cestu k získání finančních prostředků z fondů Evropské unie vetší řadě ţadatelů. Jako součást projektové ţádosti můţe být poţadováno několik příloh. Mezi ně patří: -

logický rámec, představující záměry projektu,

35

Jak na projekt. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Jak-na-projekt

27

-

studie

proveditelnosti,

která

slouţí

k posouzení

uskutečnitelnosti

a

ţivotaschopnosti projektu, -

analýza nákladů a přínosů, která vystihuje, co pozitivního projekt přináší a co naopak bere,

-

rozpočet projektu, který je nezbytnou součástí kaţdé ţádosti o získání prostředků z fondů EU,

Při výběru subjektů, kterým bude dotace udělena, se vychází z hodnotících a bodovacích kritérií, která jsou předem dostupná veřejnosti. Většinou bývají součástí informací pro danou výzvu. V případě, ţe je projekt úspěšný, bude se subjektem uzavřena smlouva o financování.36

2.2. Regiony (regionální politiky) v ČR V rámci EU existuje 27 různých systémů správního členění, na základě jejichţ existence jsou zamezeny moţnosti vzájemného ekonomického a statistického srovnání regionů pro účely politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Pro tyto účely byla roku 1988 v České republice zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (dále jen NUTS37). Na základě NUTS jsou definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: -

NUTS I,

-

NUTS II,

-

NUTS III.38

Tabulka č. 1: Rozdělení NUTS podle počtu obyvatel

Úroveň

Doporučený minimální počet obyvatel

Doporučený maximální počet obyvatel

NUTS I

3 000 000

7 000 000

NUTS II NUTS III

800 000

3 000 000

150 000

800 000

Zdroj: Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU

36

Jak na projekt. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Jak-na-projekt 37 NUTS – Nomenclature Unit of Territorial Statistisc 38 Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU

28

Co se týká České republiky, byla vţdy dělena na kraje, které odpovídaly úrovni NUTS III. Z důvodů vstupu ČR do EU zavedla mezi stát a kraje další mezistupeň členění, který odpovídá úrovni NUTS II, coţ představuje regiony soudrţnosti. Tabulka č. 2: Specifické rozdělení NUTS

Úroveň

Název

Počet jednotek

NUTS I

Stát

1

NUTS II

Regiony soudržnosti

8

NUTS III

Kraje

14


Jak je jiţ výše uvedeno, Česká republika se dělí do 8 regionů soudrţnosti, které jsou jako celky směrodatné pro účely efektivního získávání finančních prostředků z fondů EU. Regiony soudrţnosti České republiky dělíme: -

Severozápad,

-

Severovýchod,

-

Jihovýchod,

-

Jihozápad,

-

Střední Čechy,

-

Moravskoslezsko,

-

Střední Morava,

-

Praha.39

39

Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU

29

Obrázek č. 1: Rozdělení České republiky na regiony soudržnosti


Mapa zobrazuje rozdělení České republiky na 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudrţnosti (NUTS II).

2.3. Cíle regionální politiky Hlavním cílem regionální politiky je přispět k sniţujícím se nerovnostem a rozdílům, které stále přetrvávají mezi členskými státy Evropské unie a jednotlivými regiony těchto států. Regionální politika má vymezené tři hlavní cíle, a to cíle konvergence, cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a cíl Evropské územní spolupráce. Cíle jsou rozebrány v následujících třech kapitolách.40

2.3.1. Cíle konvergence V rámci cíle konvergence je pro období 2007 – 2013 připraveno celkem 8 tematických operačních programů. Kaţdý z těchto operačních programů má specifické tematické

40

Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU

30

zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy.41

Cíl konvergence je zaměřen na podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II, a to s hrubým domácím produktem na obyvatele niţším neţ 75% průměru hrubého domácího produktu na celou EU. Mimo to v rámci tohoto cíle mohou čerpat ty státy, jejichţ hrubý národní důchod na obyvatele je niţší neţ 90% průměru hrubého národního důchodu téţ pro celou EU. Tento cíl je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrţnosti. Tematické operační programy se zaměřují především na problematiku rozvoje venkovských a městských oblastí, na vyváţený rozvoj regionů, na zlepšování veřejné dopravy a na posilování sociální soudrţnosti. Na tematické operační programy cíle konvergence je vyčleněno 21,2 miliard Eur. Mezi tematické operační programy patří: -

OP Podnikání a inovace,

-

OP Ţivotní prostředí,

-

OP Doprava,

-

OP Vzdělání pro konkurenceschopnost,

-

OP Výzkum a vývoj pro inovace,

-

OP Lidské zdroje a zaměstnanost,

-

OP Technická podpora.

Dále je v rámci cíle konvergence pro období 2007 – 2013 připraveno 7 regionálních operačních

programů

(dále

jen

ROP),

jejichţ

cílem

je

především

zvýšit

konkurenceschopnost jiţ samostatných regionů, přispění k jejich rozvoji a zvýšení jejich atraktivity pro potenciální investory. ROP tedy přispívá k modernizaci technické infrastruktury, zvýšení cestovního ruchu a k rozvoji malých a středních podniků. Jednotlivé ROP jsou jiţ řízeny samostatně, a to Regionální radou příslušného regionu

41

Tematické operační programy. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef-448c-8030-1da7e87b4aa7/Tematicke-operacniprogramy

31

soudrţnosti. Na ROP cíle konvergence je vyčleněno z fondů EU 4,6 miliard Eur. ROP se rozděluji na jiţ zmíněných sedm regionů.42 2.3.2. Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Do tohoto cíle se pro období 2007 – 2013 řadí ze všech regionů soudrţnosti České republiky jen Hlavní město Praha. Operační programy tohoto cíle jsou zřízeny za účelem zkvalitnění prostředí města, zvyšování zaměstnanosti, rozvoje trhu práce a téţ i pracovní síly. Na operační programy pro město Praha je vyčleněno 343,3 milionů Eur. Mezi tyto operační programy patří: -

OP Praha Konkurenceschopnost,

-

OP Praha Adaptability.

2.3.3. Cíl Evropská územní spolupráce Programy cíle Evropská územní spolupráce jsou orientovány na národní, meziregionální a přeshraniční spolupráci. Jedná se o operační programy: -

EPSON 2013,

-

INTERACT II,

-

OP Mezinárodní spolupráce,

-

OP Nadnárodní spolupráce,

-

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko,

-

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko,

-

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko,

-

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko,

-

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko.

Pro tyto programy bylo vyčleněno 389 mil. Eur.43

42

Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU 43 Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU

32

Obrázek č. 2: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007 – 2013

Zdroj: Regionální politika EU. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politikaEU

2.4. ROP NUTS II Severozápad Diplomová práce je dále specifikována na Regionální operační program NUTS II Severozápad, protoţe je předmětem tématu práce. Tento operační program je určen pro region soudrţnosti Severozápad sestávající z Karlovarského a Ústeckého kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury.44 ROP NUTS II Severozápad tvoří celkem deset okresů, které se skládají ze 486 obcí, s nichţ 94 nese statut město. Za Karlovarský kraj to jsou okres Sokolov, Karlovy Vary a Cheb. Za kraj Ústecký jsou to okres Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. ROP NUTS II Severozápad se řadí mezi regionální operační programy v cíli Konvergence. V rámci dotací z fondů EU je pro tento ROP vyčleněno 745,91 mil Eur,

44

ROP NUTS II Severozápad. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/594f37fe-8c48-41c7-a5c9-f785f70f3a63/ROP-NUTS-IISeverozapad

33

coţ představuje zhruba 2,79% veškerých prostředků určených z fondů EU pro celou Českou republiku. Globálním cílem ROP NUTS II Severozápad je zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu, a to s cílem zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a ţivot obyvatel. Specifické cíle ROP NUTS II Severozápad (dále jen SC) se dělí: -

SC I – Moderní a atraktivní města, představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu,

-

SC II – Venkovské oblasti, vyuţívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného ţivota obyvatel,

-

SC III – Dostupný region, který umoţňuje efektivní mobilitu svých obyvatel.

ROP NUTS II Severozápad obsahuje pět prioritních os (dále jen PO): -

PO 1 Regenerace a rozvoj měst – do této PO spadá stavební obnova či dostavba dopravní

a

technické

infrastruktury,

veřejného

osvětlení,

regenerace

brownfields, modernizace a obnova základních a středních škol a modernizace jejich vybavení, modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro poskytování sociální péče a téţ modernizace či rekonstrukce zdravotnických zařízení, -

PO 2 Integrovaná podpora místního rozvoje – jde například o stavební obnovu či dostavbu veřejného prostranství, výstavba či vybavení objektů občanské vybavenosti, například značení pro tělesně postiţené, rekonstrukce a výstavba chodníků, pěších zón, místních komunikací včetně parkovacích míst, rekonstrukce a obnova historických a kulturních památek, výstavba dětských hřišť,

-

PO 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost – do této PO spadají především rekonstrukce, modernizace a budování komunikací II. a III. třídy, modernizace a rozvoj regionálních letišť, rozvoj labské vodní cesty, rozvoj tratí MHD, rekonstrukce a modernizace ţelezničních stanic,

-

PO 4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu – jedná se o budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, tedy rozvoj či rekonstrukce cyklostezek, lyţařských tras, modernizace a úpravy lázeňské infrastruktury, revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního 34

dědictví, výstavba či modernizace sezónních ubytovacích zařízení, dále jde o vytvoření regionální sítě informačních center, podpora marketingu a propagace akcí regionálního významu, -

PO 5 Technická asistence – jde o podporu implementace ROP Severozápad.

Tabulka č. 3: Vyčlenění finančních prostředků z fondů EU na ROP NUTS II Severozápad

Prioritní osy

mil. Eur

podíl v %

Regenerace a rozvoj měst

288,6

38,7

Integrovaná podpora místního rozvoje

32,5

4,4

Dostupnost a dopravní obslužnost

262

35,1

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

142,6

19,1

Technická pomoc

20,1

2,7

Zdroj: ROP NUTS II Severozápad. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-NUTS-IISeverozapad, vlastní zpracováni

Z mého pohledu jsou prioritní osy na Karlovarský kraj kladně zaměřené. Prioritní osy odpovídají oblastem, ve kterých kraj potřebuje určitou míru zlepšení. Řídícím orgánem ROP NUTS II Severozápad pro období 2007 - 2013 je Regionální rada. Je to právnická osoba zřízená s účinností od 1.7.2006 v územním obvodu statistické jednotky NUTS II.45

45

ROP NUTS II Severozápad. Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/594f37fe-8c48-41c7-a5c9-f785f70f3a63/ROP-NUTS-IISeverozapad

35

3. ANALÝZA VYUŽITÍ DOTACÍ EU V KARLOVARSKÉM KRAJI Analýzu vyuţití dotací EU v Karlovarském kraji jsem se rozhodla provést pomocí zkoumání dvou skupin. Jako první skupinu jsem zvolila všechny obce Karlovarského kraje, druhá skupina jsou podnikatelé v Karlovarském kraji. Karlovarský kraj se rozkládá na 3314 km2, na nichţ celkově ţije 308 403 obyvatel. Plošně tvoří 4,25% z celé České republiky a ţije zde tedy 2,9% obyvatel České republiky. Karlovarský kraj je pokryt lesy, a to z 43,1%. Karlovarský kraj je situován na západě České republiky a vznikl rozdělením kraje západočeského, a to na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem a na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. S Ústeckým krajem tvoří oblast soudrţnosti Severozápad. Územím těchto dvou krajů se rozprostírají Krušné hory, jejichţ nejvyšší bod je Klínovec, který leţí v okrese Karlovy Vary. Kraj je proslulý lázeňstvím. Na území kraje se nachází jedny z nejznámějších lázní, a to Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynţvart a Jáchymov. Společně s léčivými prameny je kraj bohatý na přírodní minerální vody, jejichţ představitelem je například Mattoni. Především lázeňství udělalo z tohoto kraje cílovou destinaci pro hosty z Čech a hosty ze zahraničí. V souvislosti s rozvinutým cestovním ruchem se na území Karlovarského kraje nachází bujná nabídka kulturních zařízení a památkových zón. Celkem je na území 11 divadel, 26 kin a více neţ 60 muzeí a galerií.46 Dále je pro Karlovarský kraj téţ specifické zemědělství, v rámci kterého bych podotkla pěstování brambor, řepky olejky, ječmene a pšenice. Z ţivočišné produkce bych zmínila chov mléčného i masného skotu, drůbeţ a prasata. Charakteristickou činností pro tento kraj je téţ těţební a chemický průmysl. Karlovarský kraj se dělí na tři okresy, a to okres Sokolov, okres Karlovy Vary a okres Cheb. Celý kraj čítá 132 obcí. Nejrozsáhlejší z okresů je okres karlovarský, který svou 46

Karlovarský kraj. Karlovarský kraj: Informační portál Karlovarského kraje [online]. 2012, 24.1.2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/karlov_kraj/o_kraji/

36

rozlohou zaujímá 46% rozlohy celého kraje, má téţ nejvyšší počet obcí, sčítá jich 54 a je to okres s nejvyšším podílem ţijících obyvatel v kraji, v procentech 38,9. Okres Sokolov a okres Cheb jsou co do počtu obcí a rozlohy srovnatelné.

3.1. Analýza dat získaných od obcí Karlovarského kraje Jako techniku sběru dat jsem si vybrala dotazník, a to v elektronické podobě. Dotazník jsem rozeslala emailem na všechny obce Karlovarského kraje. Metodu dotazníku jsem si zvolila především z důvodů rychlého zjištění poţadovaných odpovědí. Na vyplnění dotazníku měly obce celkem 15 dní. Během této doby se mi vrátilo 54 vyplněných dotazníků. Návratnost byla tedy 41%. Dotazník se skládá ze sedmi otázek, jejichţ odpovědi jsem následně po vyplnění obcemi zhodnotila a vypracovala analýzu. Dotazník se nachází v příloze diplomové práce. 1. otázka dotazníku - „Čerpáte (či jste čerpali nebo budete čerpat) finanční prostředky (dotace) z fondů EU?“ Odpověď na tuto otázku se rozděluje na dvě větve. První větev čerpá dotace a z dotazníku tak vychází, ţe se týká celých 64% obcí (tedy 35 obcí), které se na vyplnění mého dotazníku podílely. Jedná se o obce či města Karlovy Vary, Vintířov, Pernink, Horní Blatná, Křiţovatka, Jenišov, Chyše, Stanovice, Mariánské Lázně, Teplá, Habartov, Touţim, Hory, Sokolov, Děpoltovice, Vojtanov, Lipová, Odrava, Lázně Kynţvart, Otovice, Valy, Tuřany, Stará Voda, Kacéřov, Milíkov, Chodov, Mnichov, Trštěnice, Šabina, Kynšperk, Kraslice, Březová u Sokolova a Cheb. Z výše napsaného lze vyvodit, ţe snaha ţádat a čerpat finanční prostředky z fondů EU je rozprostřena zcela na celý Karlovarský kraj, a to do všech okresů kraje. Snahu projevily, a to s kladným výsledkem, i velmi malé obce.

37

Graf č. 1: Čerpáte dotace z EU?

36 ANO 64% 64

NE 36%

Zdroj: vlastní dotazník, vlastní zpracování

Pro respondenty, kteří odpověděli právě ano, se odkryla další část otázek dotazníků, konkrétně čtyři. 2. otázka dotazníku – „Z jakých operačních programů, fondů dotace čerpáte? Obce a města, které čerpali finanční prostředky z fondů EU, nejvíce vyuţívali regionálního operačního programu, v případě Karlovarského kraje tedy ROP NUTS 2 Severozápad. Tuto volbu odůvodnili přehledným a aktuálním vypisováním výzev, které mohli buďto nalézt přímo na internetových stránkách samotného regionálního operačního programu, v druhém případě si chválili iniciativu regionálního operačního programu. Druhým fondem, z kterého ţadatelé čerpali nejvíce finančních prostředků je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. V tomto případě své projekty realizovali prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, který působí v České republice jako zprostředkovatel finanční podpory z Evropské unie. Třetím nejvíce vyuţívaným operačním programem jsou tematické operační programy, které obsahují širokou škálu oblastí. Nejvíce vyuţívanou oblastí se stal Operační program Ţivotního prostředí a Integrovaný operační program.

38

Graf č. 2: Z jakých programů, fondů čerpáte dotace?

Z JAKÝCH PROGRAMŮ, FONDŮ ČEPRÁTE DOTACE? 18 16 14 12 10 8

16

6

15 10

4

5

2 0 A

B

1

2

1

C

D

E

F

1

1

2

G

H

I

4 J

K


A – regionální operační program - NUTS 2 Severozápad B – tematický operační program – OP Ţivotní prostředí C – tematický operační program – OP Podnikání a inovace D – tematický operační program – OP Lidské zdroje a zaměstnanost E – tematický operační program – OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost F – tematický operační program – Integrovaný OP G – Evropská územní spolupráce – Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko H – Evropská územní spolupráce – Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou I – Evropský sociální fond J – Fond soudrţnosti – Evropský fond pro regionální rozvoj K – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 3. otázka dotazníku – „V jaké finanční výši jsou veškeré dotace?“ Výše poskytnutých dotací se řádově pohybovala od několika málo desítek tisíc korun aţ po několik desítek milionů. Největší poskytnuté dotace byly pouţity především na vybudování čističek odpadních vod a kanalizace, coţ přispělo k lepšímu a příjemnějšímu ţití ve městech. Dále byly tyto velké dotace poskytnuty na budování nových komunikací, které se tak staly nejen o mnoho bezpečnějšími, ale především

39

usnadnily lepší a efektivnější provoz. Neméně důleţité investice, které bych já sama chtěla zdůraznit, byly v oblasti zvelebování veřejných prostranství, výstavba volnočasových prostor a dětských hřiště. Tyto investice se na základě dotazníku staly pro města a obce lákadlem pro turisty, jak uţ z hlediska sportovní sféry, tak i z hlediska krás našich měst. Největší četnost dotací byla v rozmezí od 300 000 Kč do 5 milionů. Je důleţité poznamenat, ţe respondenti, spadající do této skupiny ţadatelů, jsou téţ menší obce. Graf č. 3: Výše čerpaných dotací

2

6

9

0 - 300 000 300 000 - 5 MIL 11

5 MIL - 20 MIL 20 MIL - 106 MIL

7

106 MIL a více


Niţší poskytnuté dotace byly pouţity především na menší opravy budov škol a jejich oplocení, na vydání publikací o dějinách obce, které vedlo k lepší propagaci obce samotné. Obce díky publikacím vzešly v podvědomí občanů a to vedlo i ke zvýšení turistiky do těchto obcí. 4. otázka dotazníku – „Měly poskytnuté finanční prostředky viditelný vliv na obec (město)? Pokud ano, jaký? Města a obce, které vyuţívají moţnosti čerpat dotace z Evropské unie, realizují velké mnoţství projektů a aktivit, které jsou spolufinancované z fondů EU. Kaţdý z těchto projektů a kaţdá obec či město mají nastaveny své specifické cíle, jejichţ dosaţení všeobecně přináší změny a pozitivní efekt v různých oblastech rozvoje města. Obecně

40

bych tyto projekty rozdělila do několika hlavních kategorií, a to podle toho, jak odpovídali respondenti neboli obce v mém dotazníku. V oblasti řízení a správy měst a obcí jsou realizovány projekty se zaměřením na zlepšení a zefektivnění organizačních procesů měst a obcí, rozvoj komunikace, strategické řízení a prostorové plánování. Další projekty spolufinancované z fondů EU probíhají v oblasti dopravní infrastruktury a dopravní obsluţnosti měst a obcí, městské zeleně a v infrastruktuře ţivotního prostředí. Neméně důleţitou sloţkou, která je téţ podporována z fondů EU, jsou aktivity v oblasti sociální a bytové politiky měst a obcí, školství a volnočasových aktivit. Graf č. 4: Konkrétní realizované projekty 25 20 15 10

21 15

5

A

B

10 6

2

0

12

10

8

20

18

2 C

D

E

F

G

H

I

J

K


A – zlepšení infrastruktury města, vyšší ţivotní komfort obyvatelstva, zlepšení vzhledu města, celková modernizace (vybavenost města) B – vydání vlastní knihy o městě či o obci C – centrum pro společenské, kulturní a sportovní dění D – úprava veřejného prostranství, výsadba zeleně E – záchrana kulturní či historické památky F – sběrný dvůr na sběr odpadu G – rekultivace, odstranění ekologických zátěţí H – rekonstrukce škol, jejich zateplení, výstavba hřišť v jejich prostorách 41

I – výstavba čističek odpadních vod, kanalizace J – rekonstrukce komunikace K – vybudování míst či zařízení pro trávení volného času Pět obcí v současné době nemůţe ještě zhodnotit, zda realizace daného projektu měla viditelný vliv na obec. Jsou to případy, kdy projekt není ještě dokončený, nebo je dokončený jen krátce. Ovšem starostové obcí jsou o pozitivním přínosu těchto investic přesvědčeny. 5. otázka dotazníku – „Pochází informovanost o moţnostech čerpání finančních prostředků z fondů EU z Vaší vlastní iniciativy či Vám byly poskytnuty nějaké informační semináře?“ Kaţdé město či obec jsou informováni o moţnostech čerpání finančních prostředků jiným způsobem. Velké mnoţství ţadatelů získává informace z vlastní iniciativy, a to v podobě práce a hledání na internetu, na stránkách ministerstev, na stránkách samotných operačních programů. K této činnosti má ve velké míře zřízen speciální tým úředníků a radních, které tyto informace sledují. Druhým největším zdrojem získávání informací o moţnostech čerpání dotací z fondů EU jsou společnosti, které se zabývají zprostředkováním evropských dotací (jedná se například o zmíněný OLIVIUS, s.r.o.). Tyto společnosti v rámci své činnosti rozesílají městům a obcím informační materiály o nově vzniklých výzvách a aktuálních příleţitostech v jednotlivých oblastech podpory. Jako třetí největší zdroj získávání informací se jeví různé semináře, které jsou ve většině případů pořádány pro starosty obcí a měst. Řada účastí na seminářích vznikla na základě pozvánek od europoslance Richarda Falbra. Jako další zdroj informací povaţují města a obce odborný tisk, díky kterému byly informovány o aktuálních výzvách. Celá řada upozornění o nově vzniklých výzvách přišla od v práci zmíněné MAS 21, dále MAS Vladař. Spolupráce téţ pochází od manaţerů různých svazků obcí, a to Mikroregionu Sokolov – Východ, Mikroregion Mariánskolázeňsko aj. Pomoc přichází také přímo od Magistrátu města Karlovy Vary.

42

Graf č. 5: Zdroj informací o čerpání 35 30 25 20 15

29

10

15

14

5

7

0 VLASTNÍ INICIATIVA

RŮZNÉ SEMINÁŘE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SPOLEČNOSTI

ODBORNÝ TISK


6. otázka dotazníku – „Z jakého důvodu? – malá informovanost, - zamítnutí projektu (prosím napište důvod zamítnutí), - nedostatečné finanční prostředky na finanční spoluúčast, - jiný důvod (jaký?)“ Tato otázka se týkala druhé větve respondentů, kteří na první otázku dotazníku odpověděli záporně, tedy, nečerpáme dotace z fondů EU. Jedná se o 36% tázaných, tedy 19 obcí. Jedná se o obce či města Prameny, Svatava, Kolová, Pšov, Hroznětín, Bublava, Pomezí nad Ohří, Útvina, Otročín, Vysoká Pec, Josefov, Jindřichovice, Černava, Hájek, Nebanice, Třebeň, Velichov, Šindelová a Vřesová. V tomto případě se jedná pouze o malé obce s nízkým počtem obyvatel. Nejčastějším důvodem, proč obce nečerpají dotace z fondů EU, jsou nedostatečné finanční prostředky na finanční spoluúčast, která je povinná. Z dotazníku vyplynulo, ţe obce jsou rozpočtově omezeny pouze na standardní chod obce, jakoţto zajištění dopravní infrastruktury, školství aj. V tomto případě nechtěly převzít riziko v podobě zadluţení obce, které by umoţnilo dotace čerpat. Druhý důvod, proč obce nečerpají dotace, je zamítnutí projektu. Příčinnou toho můţe být například projekt malého finančního rozsahu, neúplnost projektu. Důvodem zamítnutí projektu je i fakt, ţe z důvodů vysoké ceny za vypracování projektu specializovanou společností si obce vypracovávají projekty svépomocí. To vede k nedostatečné struktuře projektu a jeho zamítnutí. S tímto souvisí i další důvod nevyuţití dotací obcemi, a to komplikovaná administrativa projektů. Tato byrokratická obtíţnost dokázala předem odradit nemalý počet obcí.

43

Někteří respondenti se setkali s tím, ţe jejich projekty se neslučovaly s vypsanými výzvami. Je otázkou, proč se projekty neslučují? Hlavní cíle regionálního operačního programu jsou stanoveny tak, aby co nejlépe vyhovovaly spíše větším městům. Proto by do budoucna měla být tato překáţka odstraněna tak, aby si i mále obce našly svou specifickou výzvu, která by se slučovala s jejich projektem. I zadluţenost obcí u finančního úřadu byla překáţkou v cestě získání dotací z fondů Evropské unie. Vzhledem k tomuto faktu obec nemá nárok o dotace ţádat. Malá informovanost a přehled o fungování principu dotací se stala v malém měřítku také překáţkou čerpání dotací. Viditelným důvodem, který se stal překáţkou pro obce v cestě ţádání o dotace je nepříznivá cena za vypracování projektu. I kdyţ by obce měly zájem dotace čerpat, cena za vypracování projektu je natolik vysoká, ţe si to především malé obce nemohou dovolit. Myslím, ţe v tomto směru by měla být do budoucna sjednaná náprava, aby se dosáhlo toho, ţe všechny obce, jak malé, tak velké, budou mít stejné podmínky a moţnosti i po této stránce. Myslím, ţe by se vyplatila investice do pracovních sil s cílem naučit svůj vlastní personál pracovat tak, aby se plánování a příprava projektů zařadila mezi běţné úkoly a tím se sníţily její náklady. Graf č. 6: Proč obce nečerpají dotace?

12 10 8 6 10 4 6 2

6 3

2

3

0 A

B

C


44

D

E

F

A – nedostatek finančních prostředků na finanční spoluúčast B – zamítnutí projektu C – zadluţení obce u finančního úřadu D – komplikovaná administrativa E – malá informovanost F – projekt se neslučuje s výzvou 7. Otázka dotazníku – „Jste informováni o moţnostech čerpání finančních prostředků (dotací) z fondů EU?“ Tato otázka byla určena pro všechny respondenty, a to bez ohledu na to, jak odpověděli na otázku první. Tato otázka by se mohla zdát totoţná s otázkou pátou. Ovšem výsledky hodnocení ovlivní fakt, ţe do této otázky jsou zahrnuty i respondenti, kteří dotace nečerpají. A dále zde není zahrnuta vlastní iniciativa vyhledávání informací o příleţitostech. Z čehoţ jsem usoudila, ţe i kdyţ je obec či město dostatečně informované, ne vţdy dotací vyuţije. Překáţkou je tedy jiný problém, neţ nedostatečná informovanost. Z celé testované škály se ukázalo, ţe pouze 5,5% (3) obcí či měst nejsou ţádným způsobem informovány o moţnostech čerpání dotací druhou stranou. Celých 94,5% (51) obcí a měst jsou informováni různým způsobem a od různých zdrojů. Graf č. 7: Jste informováni o možnostech čerpání dotací z EU? 60 50 40 30 51 20 10 3

0 ANO

NE


45

Největší zdroj informovanosti o moţnostech čerpání dotací z fondů EU se ukázalo informování prostřednictvím elektronické pošty. Tento způsob uvedlo 46 obcí z 51. Z toho 15 obcí uvedlo jméno europoslance Richarda Falbra jako iniciátora těchto emailů. Druhým největším zdrojem informací jsou manaţeři místních akčních skupin, sdruţení obcí a mikroregionů, kteří obce upozorňují na nově vzniklé výzvy a aktuální příleţitosti. Tímto si obce a města velmi vychvalují partnerství v těchto institucích. V dotazníku byly zmíněné MAS Vladař, MAS Sokolovsko, Mikroregion Sokolov – Východ, Sdruţení Doupovské Hory, Dobrovolný svazek Krušné Hory – západ. Karlovarský kraj má snahu stále zvelebovat a vylepšovat svou funkčnost a vzhled. Proto samotný krajský úřad Karlovy Vary informuje obce a města Karlovarského kraje o aktuálních výzvách, novinkách a příleţitostech týkající se čerpání dotací z fondů EU. Obce a města pravidelně dostávají informační materiály, informační emaily. Graf č. 8: Zdroje informovanosti 50 45 40 35 30 25

46

20 15

28

10

19

19

21

G

H

14

12

5

23

0 A

B

C

D

E

F


A – elektronická pošta B – internet, sledování internetových portálů s informacemi o fondech EU C – manaţeři místních akčních skupin, sdruţení obcí a dobrovolných svazků D – krajský úřad Karlovy Vary 46

I

E – informace získané přímou výzvou z fondů F – agentury, které zprostředkovávají dotace G – semináře

3.2. Analýza dat získaných podniků v Karlovarském kraji Jako druhou skupinu v rámci vyhodnocování analýzy vyuţití dotací EU v Karlovarském kraji jsem zvolila skupinu, která se v posledních letech v Karlovarském kraji rozrůstá ve velkém měřítku. Mám na mysli podniky, které mohou téţ vyuţít moţnosti čerpání finančních prostředků z EU v rámci svého podnikatelského záměru. O vyplnění dotazníku jsem poţádala 50 podniků, jejichţ místo a sídlo působnosti se rozprostírá po celém Karlovarském kraji, tedy ve všech třech okresech kraje. Podniky byly záměrně vybrány tak, aby celá skupina byla tvořena z malých, středních i velkých podniků. Všech 50 podniků dotazník vyplnilo, coţ mi umoţnilo vytvořit efektivnější analýzu v této oblasti. Dotazník je strukturován ze čtyř otázek a je obsaţen v příloze diplomové práce. 1. otázka dotazníku – „Čerpáte (či jste čerpali nebo budete čerpat) finanční prostředky (dotace) z fondů EU?“ U této otázky se respondenti opět rozdělili do dvou skupin, a to do skupiny, která dotace čerpá a do skupiny, která dotace nečerpá. Z 50 dotázaných podniků čerpá finanční prostředky z fondů EU 24% podniků (12). Celých 76% (38) podniků v Karlovarském kraji, které byly dotazováni, nečerpají finanční prostředky z fondů EU. Z této otázky jsem zjistila, ţe o dotace ţádaly pouze malé či střední podniky, nikoli podniky velkého rozměru jak do počtu zaměstnanců, tak do výše jejich kapitálů. Z dotazníku si troufnu usoudit, ţe v tomto směru dotace pomohly rozvíjejícím se podnikům, jejichţ podnikatelská dráha je v samých začátcích.

47

Graf č. 9: Čerpáte dotace z EU?

24% ANO 76%

NE


2. otázka dotazníku – „Z jakých operačních programů?“ – tato otázka se týkala pouze respondentů, kteří v první otázce odpověděli kladně. V největším měřítku byl vyuţit tematický operační program Podnikání a inovace, jenţ je zaměřen na podporu podnikatelů, a to především malého a středního měřítka. Nejspíš i z toho důvodu se tento operační program jeví jako nejvíce vyuţívaný v Karlovarském kraji, a to vzhledem k velikosti podniků, které dotace čerpali. Dalším vyuţívaným fondem v Karlovarském kraji se stal Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, konkrétně Program rozvoje venkova – podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. Podniky, které čerpaly finanční prostředky z tohoto fondu, svou volbu zdůvodnily tím, ţe tento program umoţňuje poskytnutí finančních prostředků na vybavení provozovny, coţ mohla být jedna z překáţek pro zahájení podnikání. Dále se podniky nachází v obcích, které mají méně neţ 2000 obyvatel, coţ je jednou z podmínek tohoto programu. V rámci tohoto fondu byl téţ vyuţíván podniky Program rozvoje venkova – podpora cestovního ruchu. Podniky, které čerpaly finanční prostředky z tohoto programu, podnikají v oblasti cestovního ruchu. Třetím vyuţívaným programem se stal tematický operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který poskytl podnikům finanční prostředky na vzdělávání svých zaměstnanců.

48

Graf č. 10: Z jakých OP dotace pochází? 7 6 5 4 3

6

2 1

2

2

2

B

C

D

0 A


A – tematický operační program – OP Podnikání a inovace B – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – Program rozvoje venkova – podpora zakládání podniků a jejich rozvoje C - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – Program rozvoje venkova – podpora cestovního ruch D – tematický operační program – OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 3. otázka dotazníku – „Pochází informovanost o moţnostech čerpání finančních prostředků z fondů EU z vaší iniciativy či Vám byly poskytnuty informace zvenčí?“ Z dotazovaných podniků je informováno o moţnostech čerpání finančních prostředků z EU a o vypsaných výzvách pouze 15 podniků z celých 50 podniků. Coţ činí pouze 30%. Mým názorem je, ţe by podniky měly být informovány v mnohem větší míře, a to například samotnou obcí, krajem nebo přímo z fondů. Je přeci v zájmu obcí, kraje a celé České republiky, aby dotace byly byť i podniky vyuţívány v co největší míře. Tím dosáhneme nejen zlepšení infrastruktur, sníţení nezaměstnanosti, zvýšení cestovního ruchu, ale také tímto způsobem můţeme do našeho kraje přilákat nové investory. Podniky téţ naráţí na problém nepřehlednosti informací týkajících se čerpání finančních prostředků podniky. V tomto směru by měly být podniknuty kroky, které by tuto bariéru v co největší míře odstranily. 49

Graf č. 11: Jste informováni zvenčí? 40 35 30 25 20 15 10 5 0

35 15 ANO

NE


Kdyţ zváţím, ţe z 15 informovaných podniků čerpali dotace pouze 4 podniky, dostaneme se k otázce, kolik podniků by čerpalo dotace (nebo se alespoň pokusilo čerpat) v případě, ţe by informovanost zvenčí byla 100%. Dovolím si tvrdit, ţe procento vzrůstu pokusů, byť úspěšných či neúspěšných, by rapidně vzrostlo. Tudíţ usuzuji, ţe míra čerpání dotací v rámci podniků v Karlovarském kraji je silně ovlivněna nedostatečnou informovaností úřady. V tomto směru by měla být téţ sjednána náprava. 4. otázka dotazníků – „Z jakých důvodů nečerpáte dotace z fondů EU?“ – tato otázka se týkala respondentů, kteří odpověděli na první otázku záporně, tedy respondentů, kteří nečerpají a nikdy se nepokoušeli čerpat finanční prostředky z fondů EU. Jak je jiţ uvedeno výše, podniky se setkaly s problémem malé informovanosti o moţnostech čerpání finančních prostředků z fondů EU. Tvrdí, ţe kdyby v cestě neměli tuto překáţku, nic by jim nebránilo v tom, aby o dotace alespoň ţádat zkoušeli. Mým názorem je, ţe by se měla zvýšit informovanost zvenčí, ale také by měly podniky zapojit vlastní síly a zvýšit iniciativu pro získání většího mnoţství informací a tím si rozšířit obzory v otázce dotací. Spoléhat na pomoc zvenčí se ne vţdy můţe vyplatit.

3.3. Poradenské služby v rámci čerpání z fondů Evropské unie Co se týká čerpání dotací z fondů Evropské unie, je velmi důleţité zdůraznit oblast, která předchází samotnému ţádání o dotace. Mám na mysli vypracování ţádostí, které

50

jsou často velmi náročné jak obsahově, tak časově. Jejich součástí je, jak je jiţ v práci zmíněno, vypracování odborné a specializované dokumentace a velkého mnoţství příloh, bez jejichţ součásti je ţádost povaţována za nedostačující. Ne kaţdá obec by byla schopna a troufla by si na vypracování celé ţádosti sama. Po vstupu České republiky do Evropské unie, a to roku 2004, začalo v České republice vznikat rozsáhlé mnoţství obchodních společností a organizací, které se zabývají poradenskou činností v oblasti problematiky čerpání dotací z fondů Evropské unie. V Karlovarském kraji nejvíce působí tři poradenské organizace, které jsou v problematice čerpání dotací z fondů Evropské unie nápomocni ve všech směrech. Jedná se o tzv. MAS Sokolovsko, MAS 21, MAS Vladař a Olivius. Zmíněným organizacím bych se ráda věnovala v následující části práce, aby měl čtenář přehled o jejich činnosti a fungování. 3.3.1. MAS Sokolovsko Jak je jiţ výše zmíněno, jednou z organizací, se kterou spolupracují jednotlivé obce v otázce čerpání dotací z Evropské unie, je MAS47 Sokolovsko. Společnost MAS Sokolovsko o. p. s. byla zaloţena 21.7.2006 sedmnácti zakladateli, kteří jsou z veřejného, neziskového či podnikatelského sektoru. Jejím hlavním činností je poskytování obecně prospěšných sluţeb, jejichţ cílem je všeobecný rozvoj regionu (okresu) Sokolovsko. Tato místní akční skupina patří k nejmladším v rámci území celé České republiky. Zástupci MAS Sokolovsko realizovali vlastní Leader Sokolovsko 2007, v rámci něhoţ byly vytvořeny základní dokumenty, a to v podobě příruček pro ţadatele, výzev a smluv, zaloţené na principu Leader ČR. Celkový zájem ţadatelů měl velký ohlas, tudíţ bylo docíleno toho, ţe prostřednictvím Leader Sokolovsko 2007 byly realizovány projekty. Konkrétně bylo podpořeno v rámci Leader Sokolovsko 2007 8 projektů. Jako všeobecnou činnost MAS Sokolovsko bych uvedla například: -

47

koordinace rozvoje regionu ve všech partnerských oblastech,

MAS = místní akční skupina

51

-

realizace metody LEADER48 a programu EAFRD na území regionu,

-

zvýšení turistického potenciálu,

-

posuzování projektů k rozvoji regionů a téţ jejich koordinace,

-

spolupráce na rozvoji lidských zdrojů,

-

a neméně důleţitá agenda, činnosti spojené se spoluprácí s orgány Evropské unie v rámci rozvoje regionu aj.

Zpracování ţádostí o dotace z fondů Evropské unie není v popisu práce či činnosti MAS Sokolovsko, avšak ve velké míře v tomto směru obcím napomáhá. Pořádá školení a semináře směřující k tématu této problematiky, poskytuje veškeré informace. Dále je nápomocna s realizací projektů a financováním z fondů Evropské unie. Její důleţitou činností je téţ vydávání odborné publikace a informačních broţurek. Obce upozorňuje na vyhlášené výzvy. MAS Sokolovsko je tvořena 34 obcemi s téměř 70 000 obyvatel. Konkrétně ji tvoří: -

Svazek měst a obcí Kraslicka,

-

Mikroregion pod Chlumem,

-

Mikroregion Sokolov – východ,

-

Kynšperk nad Ohří,

-

Horní Slavkov,

-

Krásno,

-

Libavské údolí.

48

LEADER = je program Evropské unie realizovaný v členských zemích v programovacím období 2000 2006

52

Obrázek č. 3: MAS Sokolovsko v mapě

Zdroj: MAS Sokolovsko. Místní akční skupina Sokolovsko [online]. 2006, 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://mas-sokolovsko.eu/

3.3.2. MAS 21 Druhá organizace, která je nápomocna v problematice dotací z fondů Evropské unie sdruţeným obcím, je MAS 21. Území MAS 21 je tvořeno územím okresu Cheb v Karlovarském kraji. Dále leţí na hranici se Spolkovou republikou Německo a je tvořeno celkem 33 obcemi. Konkrétně území tvoří: -

Sdruţení Ašsko - dobrovolný svazek obcí Mariánskolázeňsko,

-

Mariánskolázeňsko – dobrovolný svazek obcí,

-

Mikroregion Chebsko – dobrovolný svazek obcí,

-

Sdruţení obcí a firem Chebská pánev – zájmové sdruţení právnických osob,

-

Svazek obcí Kamenné vrchy – dobrovolný svazek obcí,

-

Mariánské Lázně, 53

-

Vojtanov,

-

Trštěnice.

V rámci MAS 21 bych zmínila některé realizované projekty: Příprava podkladů pro následnou realizaci úprav veřejného prostranství obcí – stěţejním cílem projektu bylo vytvoření veškerých projektových dokumentací, plánů rozvoje a údrţby veřejné zeleně, projektů regenerace zeleně a jiných dokumentů, které se zabývaly úpravou veřejného prostranství. Partnery projektu jsou obec Krásná, Plesná, Dolní Ţandov, Tuřany, Drmoul, Velká Hleďsebe, Vlkovice, Tři Sekery, Lázně Kynţvart. Projekt bude mít dopad na území obce Tři Sekery, Plesná, Lázně Kynţvart, Drmoul, Dolní Ţandov, Tuřany, Vlkovice, Velká Hleďsebe a obce Krásná. Celkové náklady na projekt čítaly 4 047 560 Kč, z čehoţ v rámci dotací bylo získáno 3 440 426 Kč. Propagace turistických cílů, naučných stezek a muzeí na Mariánskolázeňsku, Kynţvartsku a Dolnoţandovsku – cílem projektu bylo seznámit veřejnost s turistickými cíly typickými pro území Karlovarského kraje a tím podpořit rozvoj cestovního ruchu a taktéţ venkovské turistiky v Karlovarském kraji. Celkové výdaje projektu činily 29 600 Kč a v podobě dotací bylo získáno 20 000 Kč. Do činnosti MAS 21 patří také pořádání seminářů, jak uţ bylo zmíněno i u MAS Sokolovsko. Dále všeobecná podpora v problematice získávání dotací z fondů Evropské unie, publikace odborných tiskovin a upozorňování obcí na aktuální vyhlášené výzvy. 3.3.3. MAS Vladař MAS Vladař je místní akční skupina, která zaujímá i jiné obce neţ ty, které spadají do Karlovarského kraje. Proto bych existenci této organizace zmínila pouze okrajově. Činnost MAS Vladař je víceméně stejná jako činnost MAS Sokolovsko a MAS 21. Z území Karlovarského kraje jsou sdruţeny do MAS Vladař tyto obce: -

jedná se o dobrovolný svazek obcí Doupovské hory – Touţim, Štědrá, Ţlutice, Verušičky, Čichalov, Pšov, Valeč a Chyše.

54

3.3.4. OLIVIUS Společnost Olivius je jednou z nejvíce vyuţívaných společností, které jiţ oproti výše zmiňovaným místním akčním skupinám poskytují v rámci své činnosti veškeré sluţby, které se týkají problematiky získávání dotací z fondů Evropské unie. Jiţ uţ mám na mysli i zpracování ţádostí při získání dotací. Společnost sídlí v městě Sokolov, které je městem spadajícím do Karlovarského kraje a dokonce městem okresním. Coţ nahrává všem, kdo poradenských sluţeb vyuţívá. Jednání je moţné uskutečnit osobně, coţ bych pozdvihla jako velkou výhodu. Olivius s.r.o. nabízí komplexní sluţby v oblasti jednotlivých operačních programů podpory z fondů Evropské unie, které bych separovala takto: -

veškeré poradenství v oblasti čerpání Evropských strukturálních fondů,

-

konzultace projektových záměrů,

-

komplexní zajištění administrativy u projektů,

-

komunikaci s administrativními orgány, kterou povaţuji za časově náročnou, a to v případě, ţe bychom ţádost zpracovávali samy,

-

zjišťování aktuálních informací v dané problematice,

-

samotné zpracování ţádostí o dotaci spolu se zajištěním povinných i nepovinných příloh,

-

zpracování podnikatelského záměru spolu se studií proveditelnosti,

-

administrativa, která je spojená s udrţením dotace,

-

realizace výběrového řízení v souladu s pravidly příslušného dotačního programu.

Poradenská činnost je poskytována jak obcím, tak obchodním společnostem. Z řad měst a obcí Karlovarského kraje vyuţili sluţeb společnosti Olivius s.r.o. následovně zmíněné: -

Habartov,

-

Horní Blatná,

-

Hranice,

-

Cheb,

-

Jáchymov,

-

Kynšperk nad Ohří,

-

Luby, 55

-

Sokolov,

-

Rotava,

-

Svatava,

-

Bukovany,

-

Citice,

-

Dalovice,

-

Josefov,

-

Kaceřov,

-

Krajková,

-

Libavské údolí,

-

Libá,

-

Sadov,

-

Těšovice,

-

Vintířov.

Povaţuji za vhodné zviditelnit tyto obce, jejichţ iniciativa získat finanční prostředky z fondů Evropské unie je natolik veliká, ţe sami vyhledávají pomoc. Jejich snaha přispívá Karlovarskému kraji v rozkvětu.

3.4. Rozbor dotací v Karlovarském kraji v číslech Na začátku této podkapitoly bych ráda připomněla prioritní osy a jejich související oblasti podpory, které obsahuje ROP NUTS2 Severozápad. Jedná se o: -

prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst, oblasti podpory – podpora rozvojových pólů regionu, podpora revitalizace a regenerace a infrastruktura v oblasti lidských zdrojů,

-

prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje, oblasti podpory – budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti, investice pro zlepšení fyzické infrastruktury,

-

prioritní osa 3 – Dostupnost a dopravní obsluţnost, oblasti podpory – rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu, rozvoj dopravní obsluţnosti regionu,

-

prioritní osa 4 – Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu, oblasti podpory – budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, zlepšování kvality a

56

nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení, podpora marketingu tvorby a rozvoje cestovního ruchu, -

prioritní osa 5 – Technická asistence, oblasti podpory – podpora implementace ROP SZ, podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity.

V období 2007 – 2013 bylo celkově předloţeno 967 projektů, které celkově čítaly 33,7 miliardy Kč z celkového dotačního příspěvku EU. Tato částka převyšuje celkovou alokaci na toto období v rámci ROP NUTS2 SZ zhruba o 15 miliard korun. Předloţené projekty bych následně ráda rozdělila do konkrétních prioritních os. V rámci prioritní osy 1 bylo přihlášeno 245 projektů, v rámci prioritní osy 2 bylo přihlášeno projektů 270. Vzhledem ke specifickému zaměření prioritní osy 3 bylo také přijato pouze 34 projektů. V rámci prioritní osy 4 bylo přihlášeno 402 projektů a v rámci prioritní osy 5, která je téţ specifická svým zaměřením, bylo přijato pouze 16 projektů. Graf č. 12: Počet předložených žádostí do programu ROP Severozápad 16 245 Prioritní osa 1

402

Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 270 34

Prioritní osa 4 Prioritní osa 5


Z řad výše uvedených projektů mohla být vzhledem k určenému limitu přidělených dotací vybrána jen část přihlášených projektů. Coţ vedlo k tomu, ţe pečlivým zkoumáním, výběrem a monitoringem byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotací na 279 přihlášených projektů. Čtenáři ponechám otázku, jakým způsobem dochází k výběru projektů, které nakonec budou financovány a zda cesta tohoto výběru je „čistá“ a spravedlivá. Mým názorem je, ţe vlastnost veřejných zakázek v ČR zasáhla jiţ i tuto problematiku. Podrobně na prioritní osy (dále jen „PO“): -

PO 1 – 102 uzavřených smluv, 57

-

PO 2 – 60 uzavřených smluv,

-


-


-

PO 5 – 11 uzavřených smluv

Graf č. 13: Projekty s uzavřenou smlouvou

11 102

84

Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3

22

Prioritní osa 4 60

Prioritní osa 5


Je důleţité podotknout, ţe počet financovaných projektů na základě uzavřených smluv se značně liší v porovnání se smlouvami pouze uzavřenými. Coţ znamená, ţe ne kaţdý vybraný projekt byl nakonec financován prostředky Evropské unie. Celková zasmluvněná částka dotačních prostředků Evropské unie čítá 14,3 miliardy korun, coţ představuje zhruba 72% celkové alokace finančních prostředků poskytnutých Evropskou unií v podobě dotací. Předešlý text této podkapitoly se zaměřuje na dotace v rámci celého ROP NUTS2 Severozápad, tedy na Karlovarský kraj, ale i na Ústecký kraj. Následující rozbor jiţ bude zaměřen pouze na Karlovarský kraj. 3.4.1. Dotace získané v rámci prioritní osy 1 Tuto část rozdělím na dotace konkrétním oblastem podpory. PODPORA ROZVOJOVÝCH PÓLŮ REGIONU – počet ukončených projektů čítá v Karlovarském kraji celkem 3. Dotace směrovaná na tyto 3 projekty čítá zhruba 294 milionů Kč (do částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). Jedná se o Meandr Ohře v Karlových Varech a Víceúčelová stezka 58

Rybáře – Stará Role – výše dotace se pohybuje kolem 31,3 milionů Kč. Druhým financovaným projektem je Volnočasový areál Rolava – výše dotace je zhruba 51,3 milionů Kč. V rámci projektu Rolava je i třetí projekt, a to výstavba krytého bazénu, lávky a parkoviště, na který bylo přiděleno zhruba 212,3 milionů Kč. PODPORA REVITALIZACE A REGENERACE – počet ukončených projektů v Karlovarském kraji je 18. Celková dotace na tyto projekty čítá zhruba 635 338 965 Kč (do částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). Vzhledem k velkému počtu projektů se nebudu zabývat kaţdým zvlášť. Pouze bych podotkla, ţe dotace byly směrovány do všech třech okresních měst Karlovarského kraje, a to především do měst Aš, Františkovy Lázně, Cheb, Chodov, Kraslice, Mariánské Lázně, Nejdek, Ostrov a Sokolov. INFRASTRUKTURA V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ – počet ukončených projektů v této oblasti podpory v Karlovarském kraji čítá celkem 3. Výše dotace směrovaná na tyto 3 projekty je celkem 874,5 milionů Kč. (do částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). První projekt je Projekt revitalizace Centra vzdělávání ISŠTE Sokolov – výše dotace je zhruba 370 milionů Kč. Druhý projekt je Centrum technického vzdělávání Ostrov – výše dotace je zhruba 377 milionů Kč. Třetí projekt je Modernizace vybavení a zařízení Karlovarské krajské nemocnice, a.s. – výše dotace čítá 127,5 milionů Kč. 3.4.2. Dotace získané v rámci prioritní osy 2 Dotace získané v rámci prioritní osy 2 jsou rozděleny do oblastí podpory: BUDOVÁNÍ KAPACITY PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, INFORMOVANOST A OSVĚTA VEŘEJNOSTI – počet ukončených projektů v této oblasti podpory v Karlovarském kraji čítá celkem osm. Dotace směrované na tyto projekty jsou zhruba 13 976 351 Kč (do částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). V rámci těchto osmi projektů byla realizována Příprava projektů pro následnou realizaci úprav veřejných prostranství obcí pro jiţ výše zmíněný MAS, 21, o.p.s., která byla dotována částkou 3 440 426 Kč. Další projekt, který bych ráda zmínila je dotace Cyklostezky po zaniklých obcích Slavkovského lesa a napojení na systémy v Sokolovské kotlině. Tato dotace byla směrována téţ jiţ

59

zmíněnému MAS Sokolovsko, o.p.s., a to ve výši 3 314 102 Kč. Ostatní projekty byly směrovány městu Jáchymov, Loket, Královské Poříčí, Velká Hleďsebe aj. INVESTICE PRO ZLEPŠENÍ FYZICKÉ INFRASTRUKTURY – četnost ukončených projektů v této oblasti podpory je devět. Výše dotací na tyto projekty čítá 236 045 475 Kč (do částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). Dotace byly čerpány městy Abertamy, Březová, Chyše, Nové Sedlo, Skalná, Touţim, Lipová, Pernink a Tři Sekery. Z mého pohledu je nejvíce viditelná dotace pro zmíněnou Skalnou, kde se jednalo o projekt Průtah silnice II/213, Skalná. Projekt byl realizován v okrese Cheb, kde se nachází nedostatečná dopravní infrastruktura. Cílem projektu byla modernizace stávajícího průtahu a napojení místních komunikací na tento průtah. Podél komunikace byly vybudovány chodníky, záchytné parkoviště, veřejné osvětlení a vysázena zeleň. Na realizaci tohoto projektu byly dotace ve výši 47 227 261 Kč. 3.4.3. Dotace získané v rámci prioritní osy 3 Rozdělení do oblastí podpory: ROZVOJ

DOPRAVNÍ

INFRASTRUKTURY

REGIONÁLNÍHO

A

NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU – v této oblasti byly dotovány tři projekty v celkové výši 793 169 403 Kč (částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). Z mého pohledu a troufám si říct, ţe i z pohledu mnoha obyvatel Karlovarského kraje, byly tyto dotace velmi efektivní. První projekt je Modernizace letiště Karlovy Vary, která čítala 87 078 289 Kč. Realizace projektu umoţnila efektivnější cestování do našeho kraje především pro občany Ruska, jejichţ podíl na cestovním ruchu Karlovarského kraje je více neţ nadpoloviční. Druhý a třetí projekt se nazývá Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji – I. a II. etapy. Realizace těchto projektů umoţnila efektivnější a rychlejší dopravní spojení mezi městy Karlovarského kraje. Zlepšila kvalitu komunikací. Na realizaci těchto projektů bylo přiřazeno 706 091 000 Kč. ROZVOJ DOPRAVNÍ OBSLUŢNOSTI REGIONU – ukončený projekt v této oblasti byl jen jeden. Jedná se o projekt Dopravní terminál Sokolov, který byl dotován částkou 101 067 305 Kč (částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). Realizace projektu umoţnila dostupnost veřejné 60

dopravy v jednom místě a především plynulý přestup z autobusu na vlak nebo městskou hromadnou dopravu. Musím podotknout, ţe především vzhled celého objektu je oproti původnímu velmi hezký. Se stavbou dále souvisela výstavba chodníků, výsadba zeleně a instalace nového veřejného osvětlení. 3.4.4. Dotace získané v rámci prioritní osy 4 Rozdělení na oblasti podpory: BUDOVÁNÍ

A

ROZVOJ

ATRAKTIVIT

A

INFRASTRUKTURY

CESTOVNÍHO RUCHU – ukončených projektů v této oblasti podpory v Karlovarském kraji je celkem pět. Celkové dotace na těchto pět projektů činí 210 769 175 Kč (částky jsou započítány také dotace z regionálního rozpočtu). Projekty byly realizovány v Léčebných lázních Jáchymov, a.s., v Aši, Františkových Lázních, v Habartově a Lokti. Ve Františkových Lázních se jedná o projekt Naučná stezka s expozicí zvířat v lesoparku Amerika, u něhoţ dosahovala

výše

dotace

23 526 289

Kč.

Nově

vede

územím parku

dvoukilometrová naučná stezka, která je lemovaná lavičkami a informačním systémem, který ocení především rodiče s dětmi. Celý systém je tvořen objekty, pomocí nichţ se dětí učí poznávat stromy, rostliny, stopy zvířat. ZLEPŠENÍ KVALITY A NABÍDKY UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ – v rámci této oblasti podpory bylo realizováno v Karlovarském kraji celkem deset projektů. Celkem na ně bylo přiděleno 229 800 991 Kč. Dotace byly poskytnuty společnosti ADAX, s.r.o., CHEPO plus, s.r.o., Imperial Karlovy Vary, a.s., IPM stars, s.r.o., Léčebné lázně Jáchymov, a.s., Moyo holding, a.s. a Správa sportovních zařízení Sokolov, spol. s r.o. PODPORA MARKETINGU TVORBY A ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU – v této oblasti podpory bylo realizováno sedmnáct projektů v Karlovarském kraji. Celkové dotace na tyto projekty čítají 41 196 638 Kč. Jedním z projektů je Audiovizuální průvodce městem Cheb, na který bylo přispěno v podobě dotací 1 158 739 Kč. Realizace projektu umoţnila, ţe v rámci poznávacího městského okruhu je moţno vyuţít mluvený výklad, a to ve více jazycích. Audioprůvodce, v podobě sluchátka, zprostředkuje návštěvníkům na významných památkových místech individuální výklad o navštíveném místě. Široké moţnosti nahrávky výkladu v českém i cizím jazyce přispěly především k vyšší informovanosti a celkové spokojenosti návštěvníků. Audioprůvodce je koncipován tak, aby 61

upoutal návštěvníka a seznámil ho s historií i současností města. S pomocí hudby nebo dobových scének je moţné přenést návštěvníka města Cheb do minulosti a umoţnit jeho fantazii cestovat v čase. 3.4.5. Dotace získané v rámci prioritní osy 5 V této PO nebyly v Karlovarském kraji realizovány ţádné projekty. Tato prioritní osa není tolik důleţitá co do rozvoje Karlovarského kraje, jedná se pouze o určitou technickou asistenci v rámci ROP SZ.

3.5. Důvody vyřazení žádostí o dotace z EU v rámci ROP Severozápad Na základě pečlivého rozboru souhrnných hodnotících zpráv pro Regionální radu, které jsou dostupné na webových stránkách ROP NUTS2 Severozápad jsem se pokusila vyhodnotit důvody, pro které byly vyřazeny projektové ţádosti o finanční prostředky z EU. Jen bych chtěla zdůraznit, ţe nejsou dostupné veškeré hodnotící zprávy, tudíţ vzorek zamítnutých ţádostí je jen částečný ze všech skutečně zamítnutých. I tak jsem přesvědčená, ţe výsledek bude odpovídající realitě. V kapitole jsem rozdělila tyto důvody zvlášť pro obce, podniky a skupinu svazků, mikroregionů a dobrovolných spolků. Jak jsem se jiţ zmiňovala, rozbor je vypracovaný ze všech dostupných projektových ţádostí, a to od roku 2007 do současnosti, tedy za aktuální finanční rámec. Regionální rada za období 2007 aţ po současnost vyloučila 248 projektových ţádostí. Tyto ţádosti nesplňovaly buďto kritérium formálních náleţitostí nebo kritéria přijatelností. Z čehoţ 158 (64%) projektových ţádostí bylo podáno obcemi a městy, 74 (30%) projektových ţádostí bylo podáno podniky a 16 (6%) projektových ţádostí podaly svazky, mikroregiony a dobrovolné spolky.

62

Graf č. 14: Zamítnuté projektové žádosti 180 160 140 120 100 80

158

60 40

74

20 12

0 ZAMÍTNUTÉ PROJEKTOVÉ ŢÁDOSTI

PODNIKY

SVAZKY,MIKROREG., DOBROV. SPOLKY


Nejvíce zamítnutých projektových ţádostí bylo na straně obcí a měst. Příčinu bych viděla v tom, ţe tato skupina je nejčastějším ţadatelem, proto se i poměr vyloučených ţádostí zvýší. Ze stejného důvodu vidím na druhém místě podniky a jako poslední svazky, mikroregiony a dobrovolné spolky. U obcí a měst se jako nejčastější důvod vyloučení projektových ţádostí stal fakt, ţe nedosáhly minimálního bodového ohodnocení projektové ţádosti, které činí 70% z celkového počtu bodů. To se týkalo 60 ţádostí, tedy 38%. Druhým nejčastějším důvodem zamítnutí projektových ţádostí u obcí a měst je fakt, ţe projekt není v souladu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu. Tento případ se vyskytl u 41 ţádostí, coţ činí 26%. Třetím nejčastějším důvodem byl rozdílný termín realizace akce a finanční rámec, který nebyl v souladu s podmínkami dané výzvy. To se týkalo 36 projektových ţádostí, tedy 21,5%.

63

Graf č. 15: Důvody zamítnutí projektových žádostí u obcí a měst 70 60 50 40 30

60

20

41

36

10 11 0 A

B

C

D

6

6

3

E

F

G

1 H

1 I


A – nedosaţená minimální bodová hranice B – projekt není v souladu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu ROP Severozápad C – termín realizace akce a finanční rámec není v souladu s podmínkami dané výzvy D – předloţené povinné přílohy nesplňují náleţitosti předepsané pro jednotlivé oblasti podpory E – projekt není svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušné oblasti podpory a není v souladu se zaměřením dané prioritní osy a konkrétní oblasti podpory F – vybrané indikátory nejsou v souladu s cíli projektu G – projekt není v souladu se zaměřením dané prioritní osy a konkrétní oblastí podpory H – projekt není v souladu s příslušnou legislativou EU a České republiky I – výše nárokované dotace přesahuje maximální přípustnou výši dotace Nejčastějšími důvody vyřazení projektových ţádostí u podniků je fakt, ţe projekt není v souladu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu. Týkalo se to 26 projektových ţádosti, tedy 35%. Druhým nejčastějším důvodem je termín realizace akce a finanční rámec, jeţ nejsou v souladu s podmínkami dané výzvy. V tomto případě jde o 20 projektových ţádostí, tedy 27%. Jako třetí nejčastější důvod zamítnutí projektových ţádostí je nedosaţení minimálního bodového ohodnocení. Týkalo se to 18 projektových ţádostí, coţ činilo 24%.

64

Graf č. 16: Důvody zamítnutí projektových žádostí u podniků 30 25 20 15 26 10

20

18

5 0 A

B

C

4

3

2

2

D

E

F

G

1 I


A – projekt není v souladu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu ROP Severozápad B – termín realizace akce a finanční rámec není v souladu s podmínkami dané výzvy C - nedosaţená minimální bodová hranice D – projekt nerespektuje minimální hranici celkových způsobilých výdajů stanovenou pro danou oblast podpory E – předloţené povinné přílohy nesplňují náleţitosti předepsané pro jednotlivé oblasti podpory F – ţádost se nevztahuje pouze na jednu oblast podpory ROP Severozápad G – projekt není svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušné oblasti podpory I – nejsou doloţeny všechny povinné přílohy Nejčastějším důvodem vyloučení projektových ţádostí u svazků obcí, mikroregionů a dobrovolných spolků je nedosaţení minimální hranice bodů v hodnocení projektové ţádosti. To se týkalo 5 projektových ţádostí, coţ činí 31%. Jako druhý nejčastější důvod se umístily rovnou dvě příčiny zamítnutí projektové ţádosti, a to s počtem 4, tedy 25%. Jednalo se o nesoulad termínu realizace akce a finančního rámce s podmínkami dané výzvy a o projekty, které nebyly v souladu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu ROP Severozápad.

65

Graf č. 17: Důvody zamítnutí projektových žádostí u svazků obcí, mikroregionů a dobrovolných svazků 6 5 4 3 5 2

4

4

1

2 1

0 A

B

C

D

E


A – nedosaţená minimální bodová hranice B – termín realizace akce a finanční rámec není v souladu s podmínkami dané výzvy C – projekt není v souladu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu ROP Severozápad D – projekt má prokazatelně negativní vliv na některé z horizontálních témat E – projekt nerespektuje minimální hranici celkových výdajů stanovenou pro danou oblast podpory Nejčetnější důvod, pro který jsou vyloučeny ţádosti (ze všech 248 vyloučených) je nesplnění minimální hranice bodového hodnocení. Tento případ se týká celých 83 případů, coţ činí 33,5%. Druhý nejčastější důvod je nesoulad projektu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu ROP Severozápad. Jako třetí nejčastější důvod se jeví netotoţný termín realizace akce a nesoulad finančního rámce s podmínkami dané výzvy.

66

Graf č. 18: Důvody zamítnutí projektových žádostí v ROP Severozápad 90 80 70 60 50 40

83 71

30

60

20 10

16

0 A

B

C

D

7

6

5

5

E

F

G

H

1 I

1 J


A - nedosaţená minimální bodová hranice B – projekt není v souladu s programem ROP Severozápad a s pravidly vyplývajícími z Prováděcího dokumentu ROP Severozápad C – termín realizace akce a finanční rámec není v souladu s podmínkami dané výzvy D – předloţené povinné přílohy nesplňují náleţitosti předepsané pro jednotlivé oblasti podpory E – vybrané indikátory nejsou v souladu s cíli projektu F – projekt není svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušné oblasti podpory a není v souladu se zaměřením dané prioritní osy a konkrétní oblasti podpory G – projekt není v souladu se zaměřením dané prioritní osy a konkrétní oblastí podpory H – projekt nerespektuje minimální hranice celkových způsobilých výdajů stanovenou pro danou oblast podpory I – projekt není v souladu s příslušnou legislativou EU a České republiky J – výše nárokované dotace přesahuje maximální přípustnou výši dotace Za hlavní příčinu vyloučení projektových ţádostí můţu vyvodit, ţe chyba je vţdy na straně ţadatelů, kteří chybovali ve vypracování projektu. Povaţuji za vhodnější investovat finanční prostředky do zhotovení projektové ţádosti externí společností, která se touto problematikou zabývá a má jiţ v této činnosti praxi. Je důleţité si uvědomit, ţe pouze dobře vypracovaný projekt má šanci na úspěch.

67

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit, jak efektivně jsou vyuţívány moţnosti čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie v Karlovarském kraji. Pro dosaţení tohoto cíle byly nashromáţděny informace od obcí a podniků tohoto kraje, na základě nichţ byly vyhodnoceny závěry této problematiky. Obce a města Karlovarského kraje mají snahu vyuţívat moţnosti získat finanční prostředky z Evropské unie, avšak v této cestě jim stojí mnohdy několik překáţek. Zásadním důvodem jsou nedostatečné finanční prostředky na povinnou finanční spoluúčast, bez které je získání dotací nemoţné. Velká část dotazovaných obcí se setkala s problémem zamítnutí projektové ţádosti o finanční prostředky z Evropské unie. K zamítnutí projektové ţádosti dochází z mnoha důvodů. Mezi ně patří vysoko kladené nároky na strukturu a formálnost ţádostí, dále vysoké ceny za vypracování projektové ţádosti specializovanou společností. Na finanční prostředky dosáhnou spíše větší obce a města, jejichţ rozpočet umoţňuje uvolnit takovou výši finančních prostředků, která je potřeba na zhotovení projektové ţádosti. V Karlovarském kraji toho dosáhlo 64% obcí a měst, coţ se můţe zdát jako uspokojivý výsledek, avšak zůstává otázkou, zda by celkový postup při získávání dotací neměl být do budoucna méně náročný a tím přispět k efektivnějšímu vyuţití finančních prostředků z Evropské unie a především umoţnit získat finanční prostředky z Evropské unie i malým obcím, jejichţ rozpočty pokryjí pouze chod obce samotné. V otázce čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie v rámci podniků v Karlovarském kraji jsem dospěla k méně pozitivním výsledkům neţ u skupiny obcí a měst. Z dotazovaných podniků této moţnosti vyuţilo pouze 24% podniků. Zásadním problémem je nedostatečná informovanost o moţnostech čerpání finančních prostředků z Evropské unie a o vypsaných aktuálních výzvách. Měla by se zvýšit především iniciativa městských a krajských úřadů informovat podniky v jejich městě sídlících. Je to ve prospěch jak měst samotných, tak podniků. Vţdyť jakákoliv investice v podniku můţe přispět k niţší nezaměstnanosti, přilákání nových investorů a zvýšení atraktivity

68

obcí a měst samotných. Také podniky by měly zapojit vlastní síly a zvýšit iniciativu pro získání většího mnoţství informací a rozšířit si obzory v otázce dotací. Osobně na Karlovarském kraji vnímám viditelné změny, které jsou zásluhou finančních prostředků z fondů Evropské unie. Tyto změny pociťují v nových dopravních komunikacích, zvelebování veřejných prostranství, sportovních areálech, prostorách pro volnočasové aktivity, ale také v oblasti zdravotnictví a sociální sféře. Ovšem povaţuji za zbytečné, vyuţít moţných finančních prostředků z fondů Evropské unie v tak malém měřítku, jak tomu bylo dodnes.

69

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěná monografie: Fond soudržnosti Evropské unie: jak získat finanční prostředky z Fondu soudržnosti. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2004. ISBN 80-7212-263-0. GROLIG, David a Lukáš BUMBÁLEK. Příklady dobré praxe: úspěšné projekty strukturálních fondů EU a dotací ČR. Praha: UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2008. ISBN 978-80-254-1856-7. CHVOJKOVÁ, Anna a Viktor KVĚTOŇ. Finanční prostředky fondů EU v programovém období 2007 - 2013. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2007. ISBN 978-80-86684-43-7. KUPČEKOVÁ, Alice a Filip GRYBERA. Bydlete úsporně. 1. vyd. Praha: BIZBOOKS, 2010. ISBN 9788025128572. MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Barrister a Principal, 2009. ISBN 97880-87029-56-5. MMR ČR. Projekty financování z nástroje ISPA. Praha: Fajnstudio/BOOM TISK, spol. s r.o., 2004. ODBOR RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ MMR ČR. Fondy EU: Glosář základních pojmů. Praha: Metropolis Media, a.s., 2005. PŘICHYSTAL, Aleš. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: VEGA-L, 2008. ISBN 978-80-86757-94-0. STEJSKAL a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. 1. vyd. Praha: PORTÁL, 2009. ISBN 978-80-7367-588-2. ŠEVČÍK, Pavel. Jak získat peníze od státu, bank a EU: Aneb receptář podpor, dotací, záruk a úvěrů pro podnikání a investování. Vyd. 1. Praha: Newfinances, 2004. ISBN 8090335411. WOKOUN, René. Regionální rozvoj - Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie,strategie... Praha: LINDE, 2008. ISBN 80-7201-699-0. ZEMÁNKOVÁ, Helena a Vladimír TAUER. Získejte dotace z fondů EU. Vyd. 1. Praha: BIZBOOKS, 2009. ISBN 9788025126493. Internetové zdroje: EAgri [online]. © 2009 http://eagri.cz/public/web/mze/

-

2011

[cit.

2012-02-10].

Dostupné

z:

Euractiv.cz [online]. Media, s.r.o., © 2004-2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ 70

Euroskop.cz věčně o Evropě [online]. 2005 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/ Fondy Evropské unie [online]. http://www.strukturalni-fondy.cz/

2007

[cit.

2012-04-19].

Dostupné

z:

Informační portál Karlovarského kraje [online]. 2012, 24.1.2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz Ministerstvo financí České republiky [online]. Copyright © 2005,Ministerstvo financí ČR [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ Místní akční skupina Sokolovsko [online]. 2006,2012 [cit. 2012-04-2]. Dostupné z: http://mas-sokolovsko.eu/ Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

71

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Rozdělení České republiky na regiony soudrţnosti Obrázek č. 2: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v období 2007 – 2013 Obrázek č. 3: MAS Sokolovsko v mapě

72

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Dělení NUTS podle počtu obyvatel Tabulka č. 2: Specifikace rozdělení NUTS Tabulka č. 3: Vyčlenění finančních prostředků z fondů EU na ROP NUTS 2 Severozápad

73

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Čerpáte dotace z EU? Graf č. 2: Z jakých programů, fondů čerpáte dotace? Graf č. 3: Výše čerpaných dotací Graf č. 4: Konkrétní realizované projekty Graf č. 5: Zdroje informací o čerpání Graf č. 6: Proč obce nečerpají dotace Graf č. 7: Jste informováni o moţnostech čerpání dotací z EU? Graf č. 8: Zdroje informovanosti Graf č. 9: Čerpáte dotace z EU? Graf č. 10: Z jakých OP dotace pochází? Graf č. 11: Jste informováni zvenčí? Graf č. 12: Počet předloţených ţádostí do programu ROP Severozápad Graf č. 13: Projekty s uzavřenou smlouvou Graf č. 14: Zamítnuté projektové ţádosti Graf č. 15: Důvody zamítnutí projektových ţádostí u obcí a měst Graf č. 16: Důvody zamítnutí projektový ţádostí u podniků Graf č. 17: Důvody zamítnutí projektových ţádostí u svazků obcí, mikroregionů a dobrovolných spolků Graf č. 18: Důvody zamítnutí projektových ţádostí v ROP Severozápad

74

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Území působnosti MAS Vladař Příloha č. 2 – Dotazník pro potřeby diplomové práce č. 1 Příloha č. 3 - Dotazník pro potřeby diplomové práce č. 2 Příloha č. 4 - Výzva

75

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Území působnosti MAS Vladař

Příloha č. 2 List č. 1 Dotazník pro potřeby diplomové práce č. 1

DOTAZNÍK PRO POTŘEBY DIPLOMOVÉ PRÁCE (Finanční perspektiva 2007 – 2013) NÁZEV OBCE (MĚSTA): POČET OBYVATEL: OKRES: 1. ČERPÁTE (ČI JSTE ČERPALI NEBO BUDETE ČERPAT) FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ (DOTACE) Z FONDŮ EU? Odpověď: A) ano, čerpáme: 2. Z jakých operačních programů? 3. V jaké finanční výši jsou veškeré dotace? 4. Měly poskytnuté finanční prostředky viditelný vliv na obec (město)? Pokud ano, jaký? 5. Pochází informovanost o moţnostech čerpání finančních prostředků z fondů EU z vaší iniciativy či Vám byly poskytnuty nějaké informační semináře? B) ne, nečerpáme: 6. Z jakého důvodu? – malá informovanost, - zamítnutí projektu (prosím napište důvod zamítnutí), - nedostatečné finanční prostředky na finanční spoluúčast, - jiný důvod (jaký?) 7. JSTE INFORMOVÁNI O MOŽNOSTECH ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ (DOTACÍ) Z FONDŮ EU? A) Ano – jakým způsobem? B) Ne – jaký si myslíte, ţe je důvod nedostatečné informovanosti?

Příloha č. 3 List č. 1 Dotazník pro potřeby diplomové práce č. 2

DOTAZNÍK PRO POTŘEBY DIPLOMOVÉ PRÁCE (Finanční perspektiva 2007 – 2013) NÁZEV OBCE (MĚSTA): POČET OBYVATEL: OKRES: 1. ČERPÁTE (ČI JSTE ČERPALI NEBO BUDETE ČERPAT) FINANČNÍ PROSTŘEDKY (DOTACE) Z FONDŮ EU? Odpověď: A) ano, čerpáme: 2. Z jakých operačních programů?

3. Pochází informovanost o moţnostech čerpání finančních prostředků z fondů EU z vaší iniciativy či Vám byly poskytnuty informace zvenčí?

B) ne, nečerpáme: 4. Z jakých nečerpáte dotace z fondů EU? – malá informovanost, zamítnutí projektu (prosím napište důvod zamítnutí), - nedostatečné finanční prostředky na finanční spoluúčast, - jiný důvod (jaký?)

Příloha č. 4 List č. 1 Výzva

Regionální rada regionu soudrţnosti Severozápad Vyhlašuje Výzvu K předkládání ţádostí o dotace v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad pro období 2007 – 2013 1. Číslo výzvy Číslo výzvy: 28 2. Program, prioritní osa, oblast podpory Program: Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007 – 2013 Prioritní osa: 3 – Dostupnost a dopravní obsluţnost Oblast podpory: 3.2 – Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu 3. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl prioritní osy: zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti především prostředky veřejné dopravy s cílem dosáhnout významného zvýšení vnitřní mobility obyvatel regionu a tím sníţení lokální nezaměstnanosti. Globální cíl oblastní podpory: zajistit kvalitní standard dopravní obsluţnosti v regionu modernizací doprovodné infrastruktury a integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k ţivotnímu prostředí. Operační cíle oblasti podpory: -

zvýšení aktivity veřejné hromadné dopravy v regionu

-

zavádění a postupné zlepšování ekologizace ve veřejné dopravě

Příloha č. 4 List č. 2

-

zlepšení dopravní obsluţnosti veřejnou dopravou v regionu pro všechny skupiny obyvatel

4. Podporované aktivity Předmětem podpory jsou projekty zaměřené na: -

přípravu koncepcí, programů a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obsluţnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace,

-

realizace

ucelených

integrovaných

projektů

rozvoje

dopravní

obsluţnosti zaměřených jak na rozvoj, modernizaci a rekonstrukci potřebné infrastruktury, tak na rozvoj souvisejících sluţeb, -

zlepšování dostupnosti veřejné dopravy pro specifické skupiny obyvatel (staré a handicapované občany),

-

rozvoje a budování páteřních regionálních cyklostezek včetně jejich napojení na páteřní síť cyklostezek v sousedních regionech a ucelených úseků lokálních cyklostezek s napojením na páteřní síť, důleţitých pro zajištění plnohodnotné dopravní obsluţnosti regionu.

5. Příjemci podpory - kraje, - obce nebo města do 49 999 obyvatel, - organizace zřízené či zaloţené obcí do 49 999 obyvatel nebo krajem, - dobrovolné svazky obcí, - nestátní neziskové organizace, - podnikatelské subjekty, - právnické a fyzické osoby. 6. Forma podpory Podpora je poskytována formou nevratné přímé pomoci (dotace).


Výše podpory ze Strukturálních fondů EU (ERDF) můţe dosáhnout aţ 85% celkových veřejných způsobilých výdajů projektů. Výše podpory ze Strukturálních fondů EU (ERDF) se v případě projektů vytvářejících příjmy vypočítá metodou finanční mezery. Míra spolufinancování zveřejněných zdrojů ČR (národní veřejné zdroje) musí dosáhnout, v návaznosti na poskytnuté zdroje Strukturálních fondů EU, minimálně 15% z celkových veřejných způsobilých výdajů projektů. Spolufinancování ČR bude zajištěno z rozpočtu krajů, obcí a veřejných neziskových organizací. Příjemce zajistí částečné spolufinancování projektu z vlastních zdrojů. V případě, kdy projekty předkládají veřejnoprávní subjekty nebo jimi zřizované organizace, představují vlastní zdroje ţadatele zároveň veřejné zdroje ČR. V případě projektů zakládajících veřejnou podporu bude postupováno v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (OJ L 302, 1.11.2006, s. 29). Intenzita podpory pro velké podniky nesmí přesáhnout 40%, pro střední 50% a pro malé 60%celkových způsobilých výdajů projektů. V určitých případech je také moţné aplikovat nařízení (ES) č. 1998/2006 o pouţití článků 87 a 88Smlouvy na podporu de minimis. Celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku (tj. podniku ve smyslu práva ES) nesmí v kterémkoliv tříletém období přesáhnout částku 200 000 EUR. Do výpočtu tohoto stropu musí být započteny všechny podniku poskytnuté podpory de minimis bez ohledu na jejich cíl nebo podobu (do výpočtu podpory de minimis se nezapočítávají podpory povolené na základě jiných výjimek).


V případě, ţe nelze vyuţít ţádnou z blokových výjimek zprošťující ŘO oznamovací povinnosti, bude jakákoliv zamýšlená podpora před jejím poskytnutím oznámena EK prostřednictvím standardní notifikační procedury. 7. Doporučená struktura financování Doporučená struktura financování je popsána v Prováděcím dokumentu ROP SZ v kapitole 11.4. 8. Minimální a maximální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt je 25 mil. Kč. Celkové výdaje dílčího projektu (tj. způsobilé a nezpůsobilé) nesmí při předloţení ţádosti o dotaci překročit hranici 49 999 999 EUR, tj. kritérium pro velký projekt dle nařízení Rady (ES) č. 9. Alokace prostředků (podíl ERDF) pro výzvu Alokace roku 2012 2013 Celkem

Částka v EUR 2 975 159 8 652 747 11 627 906

10. Místo realizace projektu Region soudrţnosti Severozápad

Částka v Kč 63 965 919 186 034 060 249 000 979


11. Maximální délka realizace projektu Datum zahájení projektu

Od 1. 2007 a zároveň před datem registrace 1.

Datum zahájení fyzické realizace projektu nepodléhajícímu reţimu veřejné podpory

Nejdříve dnem registrace projektu. (Fyzická realizace projektu nepodléhajícího reţimu veřejné podpory můţe být zahájena před datem registrace projektu, avšak výdaje vynaloţené na fyzickou realizaci projektu před datem realizace nebudou způsobilé)

Datum zahájení fyzické realizace projektu podléhajícímu reţimu veřejné podpory

Nejdříve v den vystavení Osvědčení o způsobilosti projektu Řídícím orgánem ROP Severozápad

Datum ukončení (fyzické) realizace jednoetapového projetku

Nejpozději 31.12.2012

Datum podání ţádosti o platbu u jednoetapového Nejpozdeji 29.1.2015 (a zároveň projektu a datum ukončení jednoetapového nejpozději 20 pracovních dnů od data projektu ukončení (fyzické) realizace projektu)

Datum ukončení fyzické realizace víceetapového projektu

Do 2.10.2013 musí být ukončena etapa (etapy) zahrnující minimálně 50% celkových způsobilých výdajů. Zbývající etapy projektu musí být ukončeny do 31.12.2014 (datum ukončení (fyzické) realizace projektu)

Datum podání poslední ţádosti o platbu u Nejpozději do 29.1.2015 (zbývající víceetapového projektu a datum ukončení celého etapy projektu) víceetapového projektu

12. Způsobilé výdaje Za způsobilé výdaje jsou povaţovány pouze ty výdaje projektů, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů EU, tj. ty, které jsou v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie a České republiky a odpovídají zaměření dané prioritní osy a oblasti podpory Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti NUTS II Severozápad pro období 2007 -2013. Způsobilé výdaje musí být zároveň v souladu s pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze SF aFS na programové období 2007–2013 a


s Přílohou č. 1 Příručky pro příjemce (Pravidla způsobilých výdajů), přičemţ úprava v Příloze č. 1 Příručky pro příjemce má přednost. Za způsobilé jsou povaţovány výdaje, které vznikly a byly skutečně uhrazeny nejdříve v den registrace ţádosti s výjimkou výdajů uvedených v Příloze č. 1 Příručky pro příjemce (Pravidla způsobilých výdajů), které jsou způsobilé, pokud vznikly a byly skutečně uhrazeny i před registrací projektu, avšak nejdříve od 1. 1. 2007. Výdaje projektů zakládajících veřejnou podporu, které budou podpořeny na základě nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy ES na vnitrostátní regionální investiční podporu, jsou způsobilé ode dne vystavení Osvědčení o způsobilosti projektů Řídícím orgánem ROP Severozápad. Za způsobilé jsou v této oblasti podpory povaţovány zejména následující typy výdajů: Hlavní způsobilé výdaje pro ostatní aktivity v rámci oblasti podpory 3.2: -

nákup pozemků (do 10 % CZV),

-

nákup staveb určených k demolici ve výjimečných a řádně odůvodněných případech (do 10 % CZV),

-

odstranění stavby,

-

zabezpečení stavby (inţenýrská činnost),

-

stavební části stavby včetně předem plánovaných vyvolaných nákladů,

-

technické zařízení budov (vzduchotechnika, elektroinstalace atd.) a zařizovací předměty (zdravotní technika),

-

technologická zařízení (nákup strojů a zařízení vč. montáţe),

-

pořízení strojů a zařízení (vč. výpočetní techniky, informačních a elektronických systémů),

-

výdaje na pořízení a zavedení bezhotovostních platebních prostředků pro integrované dopravní systémy (IDS) včetně nezbytných sluţeb souvisejících s uvedením celého systému do provozu,


-

vybavení budov nezbytné k naplnění cílů projektu (např. nábytek),

-

dlouhodobý nehmotný majetek (licence, software, know-how…),

-

DPH (za podmínky, ţe příjemce plnění nemá nárok na odpočet DPH na vstupu).

Ostatní způsobilé výdaje pro ostatní aktivity v rámci oblasti podpory 3.2 (do 10% CZV, není-li uvedeno jinak) – tyto výdaje nejsou způsobilé u projektů spadajících do reţimu regionální investiční podpory: -

výdaje na dodrţení pravidel publicity,

-

projektová

dokumentace

(projektová

dokumentace

stavby,

dokumentace pro územní řízení a vydání územního rozhodnutí, dokumentace pro podání ţádosti, EIA, studie proveditelnosti, CBA, podnikatelský plán), -

výdaje na finanční sluţby (poplatky za zřízení, za vedení zvláštního bankovního účtu a za transakce spojené s realizací projektu),

-

výdaje na audit a nezbytné posudky, jsou-li vyţadovány ŘO,

-

výdaje na realizaci výběrových řízení,

-

výdaje na poradenství, expertní, konzultační a jiné sluţby,

-

mzdové výdaje – hrubé mzdy zaměstnanců pracujících na přípravě a řízení projektů včetně sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem.

13. Termín výzvy Zahájení příjmu ţádostí o dotaci: 15. listopadu 2011 Ukončení příjmu ţádostí o dotaci: 30. března 2012 do 12:00 hod. 14. Místo předkládání ţádosti o dotaci Ţádost o dotaci bude předkládána osobně územně příslušnému Územnímu odboru realizace pro-gramu (ÚORP) na oddělení administrace projektů (OAP) podle následujících pravidel:


-

ţádosti k projektům, které budou realizovány na území Ústeckého kraje, se předkládají na OAP ÚORP v Ústí nad Labem, Masarykova 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem;

-

ţádosti k projektům, které budou realizovány na území Karlovarského kraje, se předkládají na OAP ÚORP v Karlových Varech, Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary (budova C krajského úřadu);

-

ţádosti k projektům realizovaným na území obou krajů se předkládají na územně příslušném OAP podle převaţujícího místa realizace projektu.

15. Kritéria pro poskytnutí dotace Výběr bude zaloţen na principu soutěţe mezi předloţenými projekty. Budou vybrány ty projekty, které dosáhly nejlepšího hodnocení. Počet podpořených projektů pak bude limitován výší alokace na danou oblast podpory. Projekt musí splňovat kritéria přijatelnosti, kritéria formálních náleţitostí a dosáhnout minimální hranice bodového hodnocení. Přesný popis hodnotících kritérií je uveden v příloze č. 4 Příručky pro ţadatele. 16. Náleţitosti ţádosti o poskytnutí dotace Ţádost musí být podána na standardním formuláři, který ţadatel vyplní pomocí internetové aplikace BENEFIT7 (internetová adresa aplikace je www.euzadost.cz) v řádně zalepené obálce a musí obsahovat tyto části včetně poţadovaného počtu vyhotovení: -

tištěný výstup webové ţádosti s unikátním kódem ţádosti -ve 3 vyhotoveních (originály),

-

tištěný výstup všech povinných (nepovinných) příloh včetně jejich seznamu -1 vyhotovení (1originál/ověřená kopie), s výjimkou


následujících povinných příloh, které se předkládají ve třech vyhotoveních: a) Podklady pro ekonomické hodnocení projektu –(1originál/ověřená kopie a 2 prosté kopie) b) Příslušné územní rozhodnutí nebo jiné opatření -(1originál/ověřená kopie a 2 prosté kopie) c) Projektová dokumentace, která se předkládá ve 3 vyhotoveních (3 prosté kopie). Na obálce musí být nalepen štítek vytištěný při tisku ţádosti o dotaci. Ţadatel se při přípravě a předloţení ţádosti o dotaci musí řídit základní dokumentací ROP Severozápad (tj. zejména programový dokument, Prováděcí dokument, Příručka pro ţadatele včetně příloh, Příručka pro příjemce včetně příloh) platnou ke dni vyhlášení výzvy a dále Metodickými pokyny Řídícího orgánu ROP Severozápad. Dokumentace je k dispozici na internetové adrese www.nuts2severozapad.cz.

Dotace EU v Karlovarském kraji

Recommend Documents