Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Úplata za finanční služby
Bc. Michal Filipec 2013/2014
Poděkování Za užitečné poznámky k předmětu a obsahu této práce děkuji vedoucímu práce JUDr. Ing. Liborovi Kynclovi, Ph.D. Dále děkuji mé rodině a mé přítelkyni za podporu při psaní této práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Úplata za finanční služby zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Brně, dne 30. 6. 2014
……………………… Bc. Michal Filipec
Abstrakt V práci je shrnuta právní úprava úplaty za finanční služby, které jsou poskytované fyzickým osobám v České republice, a rozdíly mezi úplatou u jednotlivých typů služeb na finančním trhu (konkrétně pojištění a kolektivní investování). Práce je členěna na obecnou a praktickou část. Obecná část se věnuje stručnému vymezení finančního trhu, finančních služeb a úplaty za finanční služby a způsobu, jakým samotná úplata daný finanční produkt ovlivňuje. V praktické části je práce zaměřena na vybrané produkty, u kterých je úplata stanovena, na typy úplaty a rozdíly mezi nimi.
Klíčová slova Úplata, finanční služby, poplatky, kolektivní investování, pojišťovnictví, pojistná smlouva, investování, nákladovost
Abstract The thesis summarizes legislation of Consideration for Financial Services offered in the retail sector. There are also highlighted differences between Consideration for concrete Financial Service (especially insurance and collective investments). The thesis is structured into the general part, including basic definitions of financial market, financial service. Further there is shown the effect of Consideration on financial product. Next part, practical part, focuses on the Consideration for the chosen financial products, differences between them and types of the Consideration.
Key words Consideration, financial service, fee, collective investments, insurance, insurance contract, investment, cost
OBSAH ÚVOD................................................................................................................................. 8 1
2
3
4
VYMEZENÍ SEKTORU FINANČNÍHO TRHU ................................................... 9 1.1
FINANČNÍ TRH ..................................................................................................... 9
1.2
FINANČNÍ SLUŽBA ............................................................................................. 10
1.3
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ ............................................................................... 11
1.4
POJIŠŤOVNICTVÍ ................................................................................................ 13
1.5
SHRNUTÍ KAPITOLY ........................................................................................... 15
VÝZNAM ÚPLATY ZA FINANČNÍ SLUŽBY ................................................... 16 2.1
ÚPLATA ZA FINANČNÍ SLUŽBY .......................................................................... 16
2.2
ÚPLATA V POJIŠŤOVNICTVÍ A KOLEKTIVNÍM INVESTOVÁNÍ ............................. 17
2.3
VÝZNAM ÚPLATY V KOLEKTIVNÍM INVESTOVÁNÍ ............................................ 17
2.4
VÝZNAM ÚPLATY V POJIŠŤOVNICTVÍ ................................................................ 18
2.5
NÁKLADOVOST ................................................................................................. 18
2.6
SHRNUTÍ KAPITOLY ........................................................................................... 19
SROVNÁNÍ TYPŮ ÚPLAT.................................................................................... 20 3.1
FÁZE PŘEDKONTRAKTAČNÍ ............................................................................... 20
3.2
FÁZE UZAVŘENÍ SMLOUVY................................................................................ 21
3.3
FÁZE PLNĚNÍ ZE SMLOUVY ................................................................................ 22
3.4
FÁZE SPLNĚNÍ/ZÁNIKU SMLUVNÍHO ZÁVAZKU ................................................. 23
3.5
FÁZE PO ZÁNIKU ZÁVAZKU ............................................................................... 25
3.6
SHRNUTÍ KAPITOLY ........................................................................................... 25
SROVNÁNÍ ÚPLAT U VYBRANÝCH PRODUKTŮ FINANČNÍHO TRHU . 26 4.1
SHRNUTÍ KAPITOLY ........................................................................................... 28
ZÁVĚR ............................................................................................................................ 29 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................... 30 KNIHY ........................................................................................................................... 30 PRÁVNÍ PŘEDPISY ......................................................................................................... 31 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................. 32
6
Seznam zkratek Texty předpisů, na které je v textu práce odkazováno uvedenými zkratkami, byly získány z právního informačního systému ASPI a jsou ve stavu účinném ke dni 1. 4. 2014. NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ISIF
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve
znění pozdějších předpisů ZOP Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů IŽP
Investiční životní pojištění
LZPS Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů IS
Investiční společnost
EU
Evropská unie
7
Úvod Problematice úplaty za finanční služby není věnována v české literatuře dostatečná pozornost. Finanční služby ovlivňují běžný život všech lidí a úplata za finanční službu je základním parametrem při rozhodování spotřebitelů1 o využití finanční služby. Běžně používané názvosloví nekoresponduje s právní sférou. V praxi se velmi často objevuje pojem „poplatek“ jakožto synonymum slova „úplata“.2 V této práci je nutné tyto pojmy odlišovat (viz Kapitola 3). Cílem této práce je shrnout právní úpravu úplaty za finanční služby poskytované fyzickým osobám v České republice a její význam, dále porovnat úplatu v pojišťovnictví a kolektivním investování a srovnat konkrétní produkty v těchto oblastech. První část práce je věnována definici finančního trhu a finančních služeb. Zkoumaný problém, úplata za finanční služby, je zaměřen na oblast pojišťovnictví a kolektivního investování. Tyto oblasti jsou v další části definovány a doplněny o důležité právní předpisy. Dále je vymezena úplata za finanční služby obecně, v oblasti pojišťovnictví a v oblasti kolektivního investování. Práce následně zkoumá význam úplaty, jakožto prvku ovlivňujícího chování spotřebitelů. Takové chování je ukázáno v rámci spravedlivé sázky, spravedlivé pojistky a maximální pojistky. V práci je rozebrána také nákladovost investičních produktů a její konkrétní ukazatele, na které má úplata vliv. Fáze kontraktace a plnění smluv o finančních službách se zaměřením na úplatu představuje další kapitolu této bakalářské práce. V každé fázi jsou uvedeny příklady úplaty za finanční služby. Tyto poznatky jsou využity při zkoumání konkrétních finančních produktů. Poznatky a doporučení shrnuje závěr práce. Autor při zpracování práce čerpal z knižních pramenů, které jsou doplněny o elektronické zdroje, zejména webové stránky. Dalšími důležitými podklady jsou zákony a podzákonné předpisy České republiky a právní předpisy EU. Tyto předpisy jsou získány prostřednictvím informačního systému ASPI a Codexis. Bakalářská práce posuzuje skutečnosti dle stavu právní úpravy k 1. 4. 2014. 1
Spotřebitel je fyzická osoba nejednající ve své podnikatelské činnosti nebo v rámci výkonu svého povolání. 2 Zažité pojmy jsou např. „vstupní poplatek“, „poplatek za správu“ u kolektivního investování.
8
Vymezení sektoru finančního trhu
1
Kapitola obsahuje vymezení finančního trhu a finanční služby a právní předpisy upravující tyto pojmy. Práce se zaměřuje na pojišťovnictví a kolektivní investování, jakožto finančních služeb. Tyto finanční služby jsou proto také zkoumány.
1.1 Finanční trh Pod pojmem finanční trh myslíme místo, „kde se střetává nabídka a poptávka po penězích.“.3 Dále tímto pojmem často rozumíme systém vztahů a nástrojů umožňující „soustřeďování,
rozmísťování
a
přerozdělování
dočasně
volných
peněžních
4
prostředků“, což se děje na základě nabídky a poptávky. Nalézt definici finančního trhu, v platném českém řádu, není jednoduchou záležitostí. I když s termínem finanční trh český řád operuje, nijak jej nedefinuje. Využívá jej jako obecný termín reflektující závěry ekonomické teorie. Často se setkáváme také s pojmy „kapitálový trh“ a „peněžní trh“, které nejsou synonymem k pojmu „finanční trh“, ale jedná se o trhy se specifickým předmětem obchodu a jsou tedy segmenty finančního trhu. Ekonomická teorie rozděluje trh podle předmětu obchodu na:5
Peněžní Kapitálový Devizový Trh drahých kovů Právní teorie se v rozdělení finančního trhu s ekonomickou teorií mírně rozchází.
Dle zákona č. 256/2004 Sb., je předmětem úpravy zákona „poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu“6 a dle téhož zákona jsou nástroje peněžního trhu nástroji kapitálového trhu.7 Zdá se tedy, že zákonodárce považuje kapitálový trh za vlastní podmnožinu kapitálového trhu. Paradoxně se jedná podle některých zdrojů o právě dva
3
LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 28. ISBN 80-86419-63-0. 4 tamtéž 5 tamtéž 6 § 1 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014]. 7 § 1 odst. 1 písm. c) téhož zákona
9
základní rovnocenné segmenty finančního trhu.8 Dle ekonomických teorií lze finanční trh rozdělit podle mnoha kritérií. Jedním z takových rozdělení je rozdělení na trhy primární a sekundární. Na primárních trzích jsou obchodovány nově emitované finanční dokumenty9 (např. akcie, dluhopisy) a emitent získává finanční zdroje. Drobní investoři zpravidla na primární trhy nevstupují. Na sekundárních trzích jsou obchodovány již dříve emitované finanční dokumenty.10 Jedná se také o místo, kde je soustřeďována nabídka finančních služeb.
1.2 Finanční služba Služba je vymezena ve Smlouvě o ES jako „výkon poskytovaný z pravidla za úplatu“11. Z této definice však není možné odvodit, co se pojmem služba přímo rozumí. Proto je nutné použít definici ze Směrnice o službách, která za službu považuje: „jakoukoli samostatnou výdělečnou činnost poskytovanou zpravidla za úplatu ve smyslu článku 50 Smlouvy“12. Za smlouvu mezi věřitelem a dlužníkem dle NOZ považujeme vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.13 Smlouva o finanční službě je dle NOZ: „každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.“14. Proto můžeme finanční službu pro účely této práce charakterizovat jako samostatnou výdělečnou činnost poskytovanou za úplatu na finančním trhu. Finanční služby dále rozdělíme do tří oblastí:15
8
Česká nárdoní banka. Česká nárdoní banka [online]. 2003-2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/f.html 9 Finančním dokumentem rozumíme všechny druhy a formy cenných papírů, které představují závazky a pohledávky. 10 POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 209-210. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. 11 Článek 50 KONSOLIDOVANÉHO ZNĚNÍ Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014]. 12 čl. 4 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/EC ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, OJ L 376. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014]. 13 § 1724 odst. 1 NOZ 14 § 1841 NOZ 15 Finanční služby. Sagit [online]. 1996-2014 [cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_087.htm#pu
10
1. Bankovní služby 2. Pojišťovací služby 3. Investiční služby Vzhledem k rozsahu práce jsou zkoumány pouze pojišťovací a investiční finanční služby poskytované fyzickým osobám v České republice.16 Pojišťovací služby jsou poskytované na pojistném trhu, který je součástí peněžního trhu.17
1.3 Kolektivní investování Jedná se o nepřímé investování na finančním trhu a je založeno na sdružování finančních prostředků jednotlivých drobných investorů.18 Cílem je efektivnější správa společných prostředků, diverzifikace a minimalizace rizik. Práce je zaměřena na nejtypičtější způsob kolektivního investování a to pomocí otevřených podílových fondů spravovaných investičními společnostmi. Investiční společnost je právnickou osobou se sídlem v České republice, která má právo na základě povolení ČNB „obhospodařovat investiční fond nebo zahraniční investiční fond, popřípadě provádět administraci investičního
fondu
nebo
zahraničního
investičního
fondu“19
nebo
může
„obhospodařovat majetek zákazníka, jehož součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání“20, tzv. portfolio management a dále „provádět úschovu a správu investičních nástrojů včetně souvisejících služeb“21, pouze ale ve vztahu k cenným papírům, které jsou vydané tuzemským nebo zahraničním investičním fondem a v neposlední řadě „přijímat a předávat pokyny týkající se investičních nástrojů a poskytovat investiční poradenství týkající se investičních nástrojů“.22
16
V pojmu poskytovaná služba v České republice můžeme vycházet z vyjádření pracovníků ČNB v dokumentu: K výkladu pojmu poskytování finančních služeb v České republice. ČNB [online]. 2013 [cit. 2014-06-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_vykladu_pojmu_poskytovani_financnich _sluzeb_v_cr.pdf 17 Pojistný trh je někdy považován za samotný segment finančního trhu. Na publikace, které takto k pojistnému trhu přistupují, odkazuje tato bakalářská práce: KOBR, Tomáš. Aktuální problémy regulace pojistného trhu [online]. Brno, 2006 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/90590/esf_b/9_KOBR_90590_BP_text_bak_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 18 LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 310. ISBN 80-86419-63-0. 19 § 7 ISIF 20 § 11 odst. 1 písm. c) ISIF 21 § 11 odst. 1 písm. d) ISIF 22 § § 11 odst. 1 písm. e) a f) ISIF
11
1.3.1 Podílové fondy Jedná se o nejrozšířenější nástroj kolektivního investování. Fondem kolektivního investování může být podílový fond nebo akciová společnost.23 Podílové fondy dělíme na uzavřené a otevřené, z čehož otevřené jsou pro běžného spotřebitele dostupnější, a proto se jimi v práci zabývám.24 Typologie otevřených podílových fondů se v jednotlivých zemí liší. Pro Českou republiku jsou typické fondy bez právní subjektivity.25 Pro mnoho zemí západní Evropy a USA jsou typické otevřené fondy s právní subjektivitou, kde se investor stává akcionářem.26 Jedná se o formu SICAV27 a od 1. 1. 2014 je možné založit fond této formy i v ČR.28 Fondy jsou charakteristické velkou mírou oblíbenosti, bohužel legislativa upravující oblast kolektivního investování se v jednotlivých zemích liší. Na druhou stranu ČR se přiblížila právní úpravě EU díky ISIF, který implementuje příslušné směrnice EU upravující tuto oblast.29 Velmi důležitým předpisem na celoevropské úrovni je Směrnice UCITS IV,30 která má za cíl snížit závislost na ratingu. Z pohledu práva de lege ferenda je důležitá UCITS V, směrnice, která by měla přinést větší míru harmonizace práva upravující oblast kolektivního investování.31
23
§ 100 odst. 1 ISIF Hlavni rozdíl mezi těmito typy fondů je ten, že uzavřený podílový fond je zakládán na určitou dobu. 25 § 103 ISIF 26 LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 316. ISBN 80-86419-63-0. 27 Sociétés d’investissement a capital variable, do češtiny přeložitelné jako investiční společnost s proměnným kapitálem. 28 SICAV: v zahraničí známá struktura kolektivního investování u nás bude poprvé. Patria online [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: https://www.patria.cz/pravo/2363348/sicav-v-zahraniciznama-struktura-kolektivniho-investovani-u-nas-bude-poprve.html 29 Jedná se zejména o: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13.7.2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24.11.2010 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8.6.2011 o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17.4.2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17.4.2013 o evropských fondech sociálního podnikání. (EuSEF). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Constulting [cit. 23. 6. 2014]. 30 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2013/14/EU ze dne 21. května 2013, kterou se mění směrnice 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, Směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), Směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání se na ratingy (Text s významem pro EHP). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Constulting [cit. 23. 6. 2014]. 31 UCITS V - Seize the evolution. Deloitte [online]. 2014 [cit. 2014-06-28]. Dostupné z: http://www.deloitte.com/view/en_LU/lu/market-challenges/ucits5/index.htm#.U67t0UDb7ZU 24
12
Podílový fond je tvořen jměním a spravuje portfolia aktiv a dělí svoje portfolio na podíly (tzv. podílové listy), které prodávají investorům. Vlastnické právo investorů k majetku v podílovém listu „náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů“.32 Podílový fond je možné charakterizovat investiční strategií, kterou chápeme jako „způsob investování investičního fondu“.33 S investiční strategií souvisí i riziko investice a rozdělení fondů na:
Akciové Dluhopisové Peněžního trhu Smíšené Fondy fondů
Obr. 1: Trh podílových fondů v ČR
34
1.4 Pojišťovnictví I když je tento pojem v českém právu používán, není v předpisech vymezen. Budeme-li vycházet z ekonomické teorie, jedná se o odvětví zabezpečující finanční eliminaci rizik
32
§ 102 odst. 1 ISIF § 93 odst. 3 ISIF 34 Prezentace roku 2013. Asociace pro kapitálový trh České republiky [online]. 2014 [cit. 29 . 6. 2014]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/download/2879-tk_20140211_-_prezentace_roku_2013_final.pdf 33
13
ovlivňující činnost lidí.35 Úkolem pojišťovnictví je vytvářet a rozdělovat peněžní rezervy a fondy, které slouží k uhrazování pojistných potřeb vzniklých z nahodilých událostí podle stanovených pravidel.36 Služba spojená s tímto úkolem je pojištění.
1.4.1 Pojištění Tento pojem je v právním řádu také používán, ale vymezen není. Pojištění můžeme charakterizovat jako specifickou peněžní službu, kdy pojistitel37 vytváří pojišťovací fond38, který může sloužit ke krytí škod vzniklých nahodilými událostmi.39 Pro pojištění je charakteristický tzv. obrácení výrobní cyklus. Pojistitel nejprve nabízí své produkty a úplatu za své produkty kalkuluje dle matematicko-statistických metod a později „nakupuje“, vyplácí pojistné plnění v důsledku pojistných událostí.40 Pojištění je možné rozdělit dle mnoha kritérií. Jedná se např. o rozdělení na životní41 a neživotní pojištění.42 Pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je vymezena v NOZ a je dvoustranným právním úkonem se soukromoprávním charakterem.43 Účastníci pojištění si mohou upravit práva a povinnosti, pokud to zákon výslovně nezakazuje, a NOZ má značně dispozitivní charakter. Při úpravách není nutné nahlížet pouze na NOZ, ale i na právní předpisy lex specialis k NOZ, které pojistný vztah účastníků ovlivňují.44 Účastníky pojištění nazýváme pojistník a pojistitel45.
1.4.2 Pojišťovací právo Do této oblasti lze zařadit hmotněprávní i procesněprávní normy. Pojišťovací právo je oborem práva, který má interdisciplinární charakter.46 Danou problematiku je možné zařadit do práva finančního, protože jsou zde prvky práva veřejného. Jsou zde ale i 35 35
KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, s. 11. Student (Leges). ISBN 9788087212455. 36 tamtéž 37 Je osoba, která se zavazuje, že v případě nahodilé události poskytne plnění pojištěnému. 38 Dle § 51 odst. 1 ZOP tyto fondy tuzemských pojišťoven nazýváme „technické rezervy“. 39 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, s. 12. Student (Leges). ISBN 9788087212455. 40 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, s. 49. Student (Leges). ISBN 9788087212455. 41 O životním pojištění píše Karfíková: KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, s. 274. Student (Leges). ISBN 9788087212455. 42 § 3 odst. 2 písm. a), b) ZOP 43 § 2758 odst. 1 NOZ 44 Jedná se např. o zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. 45 Častý je také pojem pojišťovna (tento termín je využívám ve sféře veřejnoprávní) a je možné tento pojem považovat za synonymum k pojistiteli. 46 s. 28 v téže knize
14
prvky práva soukromého, z tohoto hlediska pojišťovací právo zařazujeme do práva občanského, případně obchodního. Zásadní problematiku představuje uzavírání a správa pojistných smluv, proto jsou v pojišťovacím právu dominantní soukromoprávní vztahy.
1.4.3 Prameny pojišťovacího práva Právní předpisy upravující problematiku pojišťovnictví jsou ZOP a NOZ. V rámci snahy o dosažení jednotného vnitřního trhu v EU je důležitá směrnice 2009/138/ES.47 Tato směrnice nahrazuje směrnice, které upravovaly do konce roku 2013 oblast životního pojištění,48 dále slouží k odstranění rozdílů mezi právními předpisy členských států EU a zavedení jednotných pravidel pro dohled nad pojišťovacími skupinami. Tuto oblast, obzvlášť oblast neživotního pojištění, upravuje rozsáhlá legislativa, viz Karfíková49 nebo Blair50. Vzhledem k rozsahu práce není detailně rozebírána. Velké množství předpisů stěžovalo orientaci v právní úpravě pojištění, částečně tuto situaci vyřešila směrnice 2009/138/ES.51
1.5 Shrnutí kapitoly V kapitole vymezuji sektor finančního trhu a pojednávám o finančních službách. Dále zkoumám kolektivní investování a pojištění jakožto finanční služby na finančním trhu. Vysvětluji princip pojištění a kolektivního investování, jejich právní úpravu a význam.
47
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014]. 48 Jedná se např. o Směrnici č. 2002/83/EC ze dne 5. listopadu 2002, o životním pojištění. In: Codexis [právní informační systém]. Wolters Kluwer [cit. 28. 4. 2014]. 49 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, s. 49. Student (Leges). ISBN 9788087212455. 50 BLAIR, Michael C, George Alexander WALKER a Robert L PURVES. Financial services law. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2009, lxx, s. 109 ISBN 01-995-6418-3. 51 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014].
15
2 Význam úplaty za finanční služby V této kapitole rozebírám úplatu za finanční služby, její právní úpravu a význam na rozhodování lidí v situacích, kdy výsledky volby nejsou jednoznačné, tedy rozhodování lidí v podmínkách rizika. Riziko je v ekonomické teorii situace, kdy se člověk rozhoduje a zná všechny možné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého z těchto rozhodnutí.52 Zásadním faktorem ovlivňujícím rozhodnutí lidí je vztah k riziku. Volí poté sázku nebo pojistku.
2.1 Úplata za finanční služby Za úplatu obecně považujeme výměnu jakékoli věci mající hodnotu, zpravidla peněz nebo služby, za čin nebo příslib.53 V praxi se často setkáváme s pojmem „poplatek“. Pojmy úplata a „poplatek“ však nejsou ekvivalentní. Poplatek je „peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů.“54 Poplatek má veřejnoprávní charakter a musí být stanoven zákonem,55 úplata na druhou stranu má charakter soukromoprávní. S tímto faktem souvisí i flexibilita v určování výše poplatků/úplaty. Z NOZ vyplývá pro výši úplaty: „Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy.“56 Výše úplaty tedy primárně závisí na dohodě stran, pokud není možné její výši určit, je dle obsahu smlouvy a zvyklostí určena soudem. Výše poplatků je na druhou stranu určena předpisem, který konkrétní poplatky upravuje.57
52
Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika [online]. 2013 [cit. 2014-06-26]. Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/miek2/texty/04_rozhodovani_spotrebitele_v_podminkach_rizika.pdf 53 RAHNAVARD, By Daniel. Contract law. 1. ed. London: Hodder Education, 2012, p. 39. ISBN 978144-4163-087. 54 RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 25. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 9788072392308. 55 Čl. 11 odst. 5 LZPS 56 § 1792 odst. 1 NOZ 57 Výši poplatků určuje např. zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů.
16
2.2 Úplata v pojišťovnictví a kolektivním investování Pro úplatu v pojišťovnictví je důležitý pojem pojistné.58 Jedná se o úplatu, kterou se zavazuje pojistník zaplatit pojistiteli za poskytnutou pojistnou ochranu. Úplatu v kolektivním investování představují náklady investorů za investování na finančních trzích. Z právního hlediska nepozorujeme rozdíl mezi úplatou v pojišťovnictví a kolektivním investování, v obou případech je placeno za finanční službu. Rozdílem je poměr úplaty na celkových vynaložených prostředcích. U pojištění je úplatou celá částka plynoucí od pojistníka k pojistiteli. V kolektivním investování se jedná pouze o část prostředků investora plynoucích k IS. Pokud vezmeme v potaz reálný princip pojištění, nalézáme analogii s kolektivním investováním. I když je pojistné úplata, získané prostředky z pojistného pojistníka, jsou použity např. na tvorbu rezerv59 a úplaty za následné služby. Analogii by tedy mohly představovat prostředky vynaložené na tvorbu rezerv s prostředky reálně zainvestovanými v podílovém fondu. Úplatou za tyto finanční služby jsou „poplatky“ účtované pojišťovnou nebo IS.60
2.3 Význam úplaty v kolektivním investování Výši úplaty u produktů kolektivního investování jsou administrátoři fondů povinni zveřejňovat v rámci klíčových informací, které jsou vyjmenovány v Nařízení Komise (EU) č. 583/2010.61 Tyto klíčové informace jsou zveřejňovány ve statutu fondu. K pochopení významu úplaty v kolektivním investování může sloužit spravedlivá sázka.
2.3.1 Spravedlivá sázka Za spravedlivou sázku je považována taková sázka, která poskytuje očekávaný výnos shodný s výchozí jistou částkou.62 Pokud tedy předpokládáme, že investor se bude snažit zvolit spravedlivou sázku, úplata poté rozhoduje, jestli sázku reálně zvolí. Výše
58
§ 2782 odst. 1 NOZ § 51 ZOP 60 Příkladem může být „vstupní poplatek“, který se objevuje např. u IŽP a investice prostřednictvím podílových fondů. 61 Nařízení Komise(EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 4.2014]. 62 Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika [online]. 2013 [cit. 26. 6. 2014]. Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/miek2/texty/04_rozhodovani_spotrebitele_v_podminkach_rizika.pdf 59
17
úplaty za poskytnutou sázku může snižovat očekávaný výnos takovým způsobem, že se ani člověk vyhledávající riziko nerozhodne pro sázku.63
2.4 Význam úplaty v pojišťovnictví Lidé s averzí k riziku jsou ochotni se vzdát části svého majetku za eliminaci rizika. Jednou z metod je pojištění proti negativní události. Má-li člověk uzavřenou pojistnou smlouvu, v případě výskytu náhodné události je vyplaceno pojištěnému příslušné plnění, čímž je eliminován dopad náhodné události na pojištěného. Rozhodnutí člověka, jestli uzavře pojistnou smlouvu, silně závisí na pojistném (úplatě za poskytnutou pojistnou ochranu). Předpokládat rozhodnutí člověka lze na základě spravedlivé a maximální pojistky.
2.4.1 Spravedlivá a maximální pojistka Pokud je hodnota majetku člověka v situaci s pojištěním stejná jako očekávaná hodnota majetku v situaci rizika, potom nazýváme takové pojistné spravedlivou pojistkou.64 Pokud ale pojištění, i za cenu pojistného převyšující očekávanou ztrátu, představuje vyšší užitek, než užitek v případě nepojištění, nazýváme takovou pojistku maximální.65 K uzavření pojistné smlouvy poté dochází zpravidla v intervalu mezi maximální pojistkou a spravedlivou pojistkou. S pojistným souvisí Rozsudek Soudního dvora ze dne 1. 3. 2011,66 dle kterého musí být pojistné shodné pro muže i ženy. Dříve se mohla spravedlivá a maximální pojistka u muže a ženy se stejnými preferencemi lišit a reálný dopad na pojistné pro ženy, má tento rozsudek v podobě navýšení pojistného pro ženy.
2.5 Nákladovost Dopad úplaty na investiční produkty ukazuje nákladovost. Jedná se o ukazatele, které se snaží zohlednit celkovou „poplatkovou“ strukturu produktů, které nabízí zhodnocení finančních prostředků. Významně tedy souvisí s úplatou za finanční služby. Tyto ukazatele byly vytvořeny ke srozumitelnějšímu přehledu nákladovosti investičních 63
Definici lidí s konkrétním vztahem k riziku vysvětluje: ŠEVELA, Marcel a Alena MELICHAROVÁ. Mikroekonomie II: (středně pokročilý kurz). Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, s. 65. ISBN 9788073755652. 64 Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika [online]. 2013 [cit. 26. 6. 2014]. Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/miek2/texty/04_rozhodovani_spotrebitele_v_podminkach_rizika.pdf. 65 tamtéž 66 Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. Března 2011. Association Belge des Consommateurs Test-Achats ASBL a další proti Conseil des ministres. Věc C-236/09. In: Codexis. Atlas Consulting. cit. [20. 6. 2014].
18
produktů. Problémem může být nesnadná orientace ve více typech úplaty nebo částečné neprůhlednosti nákladů spojených s daným produktem (tento stav je možné sledovat u IŽP).67
2.5.1 TER (Total Expense Ratio) Jedná se o ukazatel celkové nákladovosti fondu.68 Sestavuje se na základě auditovaných výsledků fondu z předešlého účetního období. Udává poměr celkových provozních nákladů k hodnotě vlastního kapitálu fondu. Tedy čím vyšší TER, tím stoupá poměr nákladů fondu k jeho výnosům. Výše TER je závislá na typu a velikosti fondu, jeho administrátorovi a dalších faktorech.69
2.5.2 TANK (Typická nákladovost konstrukce) Jedná se o ukazatel nákladovosti udávající poměr všech předpokládaných zaplacených poplatků vůči předpokládané budoucí hodnotě investice.70 Je udáván v procentech. Speciálním případem tohoto ukazatel je aTANK, jedná se o anualizovanou variantu ukazatele TANK.
2.6 Shrnutí kapitoly Kapitola pojednává o významu úplaty za finanční služby. Na začátku kapitoly je vymezena úplata za finanční služby a následně prozkoumána v oblastech pojišťovnictví a kolektivního investování. Dále je zkoumán význam úplaty, jakožto zásadní parametr při rozhodování spotřebitelů o využití finančních služeb. Tento význam je demonstrován na spravedlivé sázce, spravedlivé a maximální pojistce. Závěr kapitoly rozebírá ukazatele nákladovosti investičních produktů.
67
Investiční životní pojištění [online]. 2011 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: http://atank.cz/investicnizivotni-pojisteni/ 68 § 13 odst. 4 Vyhlášky č. 246/2013, o statutu fondu kolektivního investování. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer [cit. 18. 4. 2014]. 69 Jaké poplatky ožírají výnosy podílových fondů [online]. 2008 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.penize.cz/akcie/42090-jake-poplatky-oziraji-vynosy-podilovych-fondu 70 TANK - analýza finančních produktů. Ukazatel TANK [online]. 2011 [cit. 8. 4. 2014]. Dostupné z: http://atank.cz/ukazatel-TANK-nakladovost-IZP/
19
3
Srovnání typů úplat
Oblast kolektivního investování se výrazně liší od pojišťovnictví transparentností. IS jsou povinny zveřejňovat klíčové informace popisující základní charakteristiku podílového fondu.71 Část klíčových informací musí obsahovat prezentaci úplat za úkony provedené IS. I když se jedná o úplatu, daná sekce obsahuje „poplatky“ a je také pojmenována „Poplatky“.72 Pro tuto část práce je důležitá z toho plynoucí transparentnost možných úplat investora spojených s investováním prostřednictvím IS. K transparentnosti dále přispívá statut fondu,73 který obsahuje úplatu za zprostředkování investice. Pojišťovny mají povinnost sdělit pojistníkovi před uzavřením smlouvy informace uvedené v Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES.74 Pojišťovny nemají tak striktní informační povinnost co se týče úplat (mimo pojistné) za poskytované služby. Dle analogie z předchozí kapitoly nepředstavuje pojistné reálně jedinou úplatu, kterou pojišťovna klientům účtuje. Z tohoto důvodu může být detailní porovnání úplat těchto dvou oblastí problematické. Proto v této kapitole analyzuji pouze IŽP, u kterého jsou úplaty s touto službou spojené v porovnání s jinými pojištěními, nejtransparentnější. Kontraktace a plnění smluv o finančních službách zahrnuje pět fází,75 proto rozděluji úplaty na typy podle těchto fází.
3.1 Fáze předkontraktační Tato fáze se výrazně nepromítá na úplaty spojené s pojištěním a kolektivním investováním, protože poskytované služby v této fázi jsou bezúplatné a mají podobný charakter, poskytnout základní informace o konkrétní finanční službě.
71
Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27. 6. 2014]. 72 Oddíl 3 téže směrnice, § 220 odst. 1, písm. a) ISIF 73 § 220 odst. 1, písm. a) a § 222 odst. 1) ISIF 74 Oddíl 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014]. 75 KYNCL, Libor a Vladimír TÝČ. Regulace finančních služeb online v Evropské unii. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 26 Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 501. ISBN 978-802-1064-072.
20
3.1.1 Pojištění Než dojde k uzavření pojistné smlouvy, označujeme osobu mající zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem zájemcem o pojištění. Zájemci o pojištění musí být před uzavřením pojistné smlouvy poskytnuty alespoň informace dané zákonem, tyto informace jsou obsaženy zpravidla v pojistných podmínkách.76
3.1.2 Kolektivní investování Administrátor fondu poskytne bezúplatně před uskutečněním investice každému investorovi aktuální sdělení klíčových informací.77
3.2 Fáze uzavření smlouvy Úplatou v této fázi je „vstupní poplatek“, tedy úplata za uzavření smlouvy. Faktické splacení této úplaty vychází ze smlouvy o dané finanční službě a může být splacena v průběhu trvání smlouvy. V případě neživotního pojištění se také objevuje „vstupní poplatek“, ale jeho výše není dohledatelná, tak jak tomu je u IŽP. Důvodem je tlak na pojišťovny nabízející životní pojištění, aby zveřejňovaly úplaty (mimo pojistné) spojené s pojištěním. Podobný tlak na zveřejňování úplat u neživotního pojištění nepozoruji. V rámci kolektivní investování může být „vstupní poplatek“ splacen:78 -
Předem V průběhu Průběžně
V rámci pojištění může být „vstupní poplatek“ splacen: 79 -
Alokační procento Počáteční jednotky Pravidelný poplatek
76
Informace, které musí pojistitel poskytnout shrnuje: BÖHM, Arnošt a Karina MUŽÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010, s. 166-167 ISBN 978-807-4310-355. 77 §231 ISIF 78 Ceník. Pioneer Investments [online]. 2014 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/Cenik_PioneerFunds.pdf 79 Vše o investičním životním pojištění. Produktové listy [online]. 2005 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.produktovelisty.cz/finq-history/comments/2005/comm08.pdf
21
3.3 Fáze plnění ze smlouvy Z hlediska úplat za finanční služby se jedná o nejobsáhlejší fázi, protože primárním účelem pojištění a kolektivního investování je plnit ze smlouvy.
3.3.1 Pojištění Obligatorní náležitostí pojistné smlouvy je vymezení výše pojistného, jeho splatnosti a informace, jestli se jedná o běžné nebo jednorázové pojistné.80 Na základě pojistné smlouvy je pojistník povinen platit dohodnuté pojistné a pojistitel má nárok na dané pojistné, a to za pojistnou dobu. Další úplaty jsou uvedené v pojistných podmínkách, jedná se zpravidla o inkasní a správní „poplatek“, „poplatek“ za mimořádný výběr, „poplatek“ za přerušení povinnosti platit běžné pojistné, „poplatky“ spojené s fondy,81 výstupní „poplatek“.
3.3.2 Kolektivní investování Pro zhodnocení úplat je vhodné prozkoumat statut fondu kolektivního investování, který obsahuje údaje o „poplatcích účtovaných investorům a nákladech hrazených z majetku fondu kolektivního investování“82. Jedná se tedy o úplatu za uskutečnění nebo ukončení investice,83 „výkonnostní poplatek“.84 Úplata za uskutečnění nebo ukončení investice je vágní definice, proto vycházejme z Nařízení komise č. 583/2010,85 kde v Článku 10 jsou konkretizovány další „poplatky“: „vstupní poplatek“, „výstupní poplatek“ a „poplatek za správu“. Uvědomme si, že u IŽP „poplatky“ spojené s fondy, korespondují s náklady fondu zmíněných u kolektivního investování. Úplaty spojené s investicí do podílových
80
KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, s. 222. Student (Leges). ISBN 9788087212455. 81 Tyto „poplatky“ se např. vyskytují u ING Pojišťovny: Pojistné podmínky. ING [online]. 2014 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/files/cz/o-ing/pravni-ustanoveni/pojistnepodminky/pojistne-podminky/514253.pdf 82 § 2 odst. 1 písm. k) Vyhlášky č. 246/2013, o statutu fondu kolektivního investování. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit.18. 4 .2014]. 83 § 13 odst. 1 písm. a) téže Vyhlášky 84 § 13 odst. 1 písm. c) téže Vyhlášky 85 Nařízení Komise(EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 4. 2014].
22
fondů přes IŽP nejsou pro klienty vždy kompletně zveřejněné,86 a bez nutnosti informovat zájemce o pojištění o poměru „poplatků“ k pojistnému, (tedy neexistuje obdobný ukazatel nákladovosti, jak tomu je u kolektivního investování) vidím tuto situaci jako problém. Jako řešení de lege ferenda může být vytvoření ukazatele celkové nákladovosti produktů IŽP a povinnosti zveřejňovat tento ukazatel zájemcům o pojištění.
3.4 Fáze splnění/zániku smluvního závazku V oblasti pojištění jsou podmínky zániku pojistné smlouvy zpravidla vymezeny v pojistných podmínkách.87 V oblasti kolektivního investování zpravidla v obchodních podmínkách.
3.4.1 Pojištění Pojištění může tedy zaniknout těmito způsoby: -
Zánik pojištění dohodou
V případě souhlasné vůle smluvních stran, může dojít k zániku pojištění dohodou. Je ovšem nutné ujednat způsob vyrovnání smluvních stran.88 To zahrnuje např. povinnost pojistníka doplatit pojistné. -
Zánik pojištění výpovědí
Na základě právního úkonu smluvní strany může dojít k zániku pojištění výpovědí.89 Obecně může být pojistná smlouva vypovězena jak ze strany pojistníka, tak pojistitele, v některých případech pojistitel nemůže smlouvu vypovědět. 90 V této situaci je důležité odkupné.91 Odkupné bývá sníženo o správní náklady pojistitele.92
86
Viz Přehled poplatků. ING [online]. 2014 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/files/cz/produkty/pojisteni/514238e_pehled_poplatk_17ak.pdf 87 Podmínky v pojistných podmínkách, viz: § 2774 odst. 1 NOZ. 88 § 2802 NOZ 89 § 2805 - § 2807 NOZ 90 § 2805 písm. b) NOZ 91 § 2842 - § 2843 NOZ 92 O odkupném. ING [online]. 2011 [cit. 29. 6. 2014]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/poradna/o-odkupnem/
23
-
Zánik pojištěním uplynutím doby
V případě zániku pojištění uplynutím pojistné doby,93 může pojistitel požadovat úplatu za převod finančních prostředků pojistníkovi. V praxi je tato úplata nazývána „výstupní poplatek“. -
Zánik pojištění pro neplacení pojistného94 Zánik pojištění odstoupením od smlouvy95 Zánik pojištěné věci/pojistného nebezpečí/smrti fyzické osoby96 Zánikem pojistného zájmu
S pojistným zájmem se setkáváme v praxi od začátku roku 2014, jedná se o potřebu ochrany před následky pojistné události.97 Zanikne-li tento zájem, zaniká pojištění, ale pojistitel má právo na pojistné do doby, kdy se dozví o zániku pojistného zájmu. Pokud je uzavřena pojistná smlouva mezi pojistitelem a pojistníkem s neexistujícím pojistným zájmem, je smlouva neplatná. Pokud o takové situaci pojistitel věděl při uzavření smlouvy, nemá právo na pojistné, pokud se o ní dozví později, do této doby má právo na pojistné.98
3.4.2 Kolektivní investování Při prozkoumání všeobecných obchodních podmínek společností zjistíme, že smlouva mezi investorem a IS se uzavírá na dobu neurčitou a je možno ji ukončit dohodou nebo výpovědí.99 Investor nemá nárok na jakoukoli úplatu plynoucí IS během platnosti smlouvy, jak tomu je v některých případech při výpovědi smlouvy IŽP. Dalším nákladem při zániku závazku je často „výstupní poplatek“. Jedná se o úplatu za zpětný odkup podílových listů.
93
§ 2803 odst. 1 NOZ § 2804 NOZ 95 § 2808 NOZ 96 § 2810 NOZ 97 § 2761 NOZ 98 § 2762 NOZ 99 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO OBCHODOVÁNÍ S PODÍLOVÝMI FONDY INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. (dále jen „Podmínky“). J&T [online]. 2013 [cit. 29. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.jtis.cz/sites/www.jtis.cz/files/files/vop.pdf, Informace pro zákazníky Pioneer Investments. Pioneer Investments [online]. 2013 [cit. 29. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Aktuality/Info_pro_zakazniky_2013_12_16.pdf 94
24
3.5 Fáze po zániku závazku V této fázi může dojít k řešení sporů,100 které se mohou týkat úplaty v předchozích fázích. V této fázi poskytované služby spotřebitelům jsou bezúplatné a často splývají s fází předkontraktační.
3.6 Shrnutí kapitoly Kapitola srovnává typy úplat, které se objevují u IŽP a kolektivního investování. Je zmíněna transparentnost „poplatků“ a důvod jejich transparentnosti, respektive netransparentnosti. Úplaty jsou rozděleny do kategorií dle fází kontraktace a plnění smluv. V jednotlivých kategoriích je vidět, které „poplatky“ si společnosti účtují a které jsou případně charakteristické pouze pro určitou oblast. Poznatky jsou doplněny o vlastní doporučení de lege ferenda.
100
KYNCL, Libor a Vladimír TÝČ. Regulace finančních služeb online v Evropské unii. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 26 Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 501. ISBN 978-802-1064-072.
25
Srovnání úplat u vybraných produktů finančního
4 trhu
V této kapitole rozebírám konkrétní produkty, a to produkt z oblasti pojišťovnictví – ING Smart (předpokládejme maximální možné využití pojistného na investování) a produkt z oblasti kolektivního investování – Pioneer Rytmus. Tyto produkty představují finanční službu v odlišných oblastech finančního trhu. Cílem je nalézt rozdíly v úplatách za finanční služby těchto produktů pojišťovnictví a kolektivního investování. Úplaty rozděluji do fází dle Kapitoly 3 z důvodu možnosti srovnání i jednotlivých typů úplat. Rozdělení úplat do jednotlivých fází kontraktace a plnění smluv je formou Tab. 1 a Tab. 2 a jednotlivé fáze jsou pro lepší orientaci barevně odlišeny: Fáze předkontraktační Fáze uzavření smlouvy Fáze plnění ze smlouvy Fáze splnění/zániku závazku Fáze po zániku závazku
-
Životní pojištění ING SMART101
Pioneer Rytmus102 Úplata za investiční poradenství
Rizikové pojistné
Dle sazebníku
Správní poplatek
20 Kč
Inkasní poplatek
10 Kč
Alokační procento
Dle pojistné doby, 2% - 65% po dobu až 3 let
Poplatek za předčasné ukončení smlouvy
Ve výši dosud neuhrazených počátečních nákladů prvních 3 let + 3% z hodnoty podílových
0 Kč
Úplata za administraci
0 Kč -
„Vstupní poplatek“
Dle investičního horizontu a výše investice, 0,5% 2,75%
-
101
Sazebník a přehled poplatků 2014. ING [online]. 2014 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/files/cz/produkty/pojisteni/smart/514403.pdf 102 Ceník Pioneer Invest. Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/Cenik_PioneerFunds.pdf
26
jednotek garantovaného fondu Poplatek za 0,8% - 0,9% zprostředkování fondu
-
Poplatek správci fondu
0,22% - 0,51%
-
Převod podílových jednotek mezi fondy
1. převod zdarma, každý další 50 Kč
Změna alokačního poměru běžného pojistného
1. převod zdarma, každý další 50 Kč
-
Poplatek za přerušení povinnosti platit běžné pojistné
150 Kč
-
Poplatek za mimořádný výběr jednotek finančního (Garantovaného) fondu
0,3% z objemu výběru (do 10000 Kč 100 Kč, poté 3% z objemu výběru)
Výměna podílových listů za podílové listy jiného fondu
Výstupní poplatek
Rozdíl přirážky ke kupní ceně
1,9% nebo 2%
Tab. 1: „Poplatky“ ING Smart a Pioneer Rytmus
Pioneer akciový fond, ISIN: 770030000143103 Úplata za obhospodařování majetku fondu
Max. 2% p.a. z průměrné hodnoty vlastního kapitálu ve Fondu
Úplata depozitáři
Max. 0,13% p.a. hodnoty vlastního kapitálu Fondu (min. 0,5 mil. Kč a max. 2,5 mil. Kč
Úplata depozitáři za úschovu zahraničních cenných papírů
0,05% p.a.
Výstupní poplatek
0%
Výkonnostní poplatek
0%
Tab. 2: „Poplatky“ Pioneer akciový fond 103
STATUT Pioneer - dynamický fond. Pioneer investments [online]. 2012 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/PioneerDynamicky-Statut.pdf
27
Na těchto produktech lze pozorovat rozdíl v úplatách u pojištění a kolektivního investování. Pojišťovny si za svoje služby účtují celkově vyšší úplatu. Navíc některé úplaty se u kolektivního investování neobjevují (např. inkasní poplatek). Dalším rozdílem je poskytování investičního poradenství.104 I když IŽP reálně představuje spoření formou kolektivního investování, pojišťovny nenabízí investiční poradenství, tak jako IS. Také pozorujeme výraznou dominanci úplat ve fázi plnění ze smlouvy u IŽP. Ke zvýšení transparentnosti je také uvedena struktura nákladovosti Pioneer akciového fondu (viz Tab. 2), protože úplaty placené fondům (nehledě na to, jestli do nich investor vstoupí prostřednictvím IŽP nebo IS) zásadní měrou ovlivňují zhodnocení prostředků v těchto fondech. Závěrem upozorňuji na reálný příklad významu úplaty. Porovnáváme rozdílné finanční služby s podobným cílem – zhodnocením finančních prostředků. Proto má úplata za tyto finanční služby rozhodující význam v rozhodování investorů o využití finanční služby.
4.1 Shrnutí kapitoly Kapitola shrnuje úplaty u produktu životního pojištění ING Smart a u investičního produktu kolektivního investování, Pioneer Rytmus. Kapitola si klade za cíl přehlednou ukázku úplat a jejich typů u dvou konkrétních finančních služeb. Díky takovému srovnání lze pozorovat i transparentnost úplat u těchto produktů Tento přehled je prezentován formou tabulky s rozdělením do fází dle Kapitoly 3.
104
§ 11 odst. 1 písm. f) ISIF
28
Závěr Jedním z cílů práce bylo shrnout právní úpravu úplaty za finanční služby, které jsou poskytované fyzickým osobám v České republice. Primárně se jedná o NOZ a vzhledem k zaměření práce na oblasti pojišťovnictví a kolektivního investování ISIF a ZOP, SKIPCP, AIFMD, EuVECA, EuSEF a směrnice 2009/138/ES.105 Dalším cílem bylo porovnat úplatu za finanční služby ve vybraných oblastech finančního trhu, tedy pojišťovnictví a kolektivní investování. V oblasti pojišťovnictví je to primárně pojistné. Úplatu v kolektivním investování představují např. náklady vynaložené na správu majetku investorů. Úplata v pojišťovnictví představuje veškeré prostředky plynoucí od investora k pojistiteli, na rozdíl od úplat u kolektivního investování, kde představují pouze poměrnou část prostředků plynoucích od investora k IS. Jedním z hlavních cílů bylo prozkoumat význam úplaty v pojišťovnictví a kolektivním investování. Úplata hraje zásadní roli v rozhodování spotřebitele při výběru finančních služeb. V oblasti kolektivního investování slouží k pochopení tohoto významu spravedlivá sázka a v oblasti pojišťovnictví spravedlivá a maximální pojistka. Dalším nástrojem ukazujícím význam úplaty je nákladovost investičních produktů. Dále jsou úplaty rozděleny do typů dle fází kontraktace a plnění smluv. Z takového srovnání zjišťujeme dominanci úplat ve fázi plnění ze smlouvy. Dále zjišťujeme transparentnost, respektive netransparentnost IŽP z hlediska úplat za tuto finanční službu. Zmiňuji také doporučení de lege ferenda, v podobě zavedení ukazatele nákladovosti v oblasti pojišťovnictví. Poslední část práce, srovnání konkrétních produktů finančního trhu, ukazuje rozdíly v úplatě za služby u IŽP – ING Smart a kolektivního investování – Pioneer Rytmus. IŽP slouží i k naspoření volných prostředků, proto je možné tyto produkty porovnat i z hlediska nákladovosti. Na tomto srovnání ukazuji také konkrétní význam úplaty u daných produktů.
105
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting ČR [cit. 8. 4. 2014].
29
Seznam použitých zdrojů Knihy BLAIR, Michael C, George Alexander WALKER a Robert L PURVES. Financial services law. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2009, lxx, 1051 p. ISBN 01995-6418-3. BÖHM, Arnošt a Karina MUŽÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010, 184 s. ISBN 978-807-4310-355. KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. KYNCL, Libor a Vladimír TÝČ. Regulace finančních služeb online v Evropské unii. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 299 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 501. ISBN 978-802-1064-072. KYNCL, Libor a Vladimír TÝČ. Regulace finančních služeb online v Evropské unii: reader. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 567 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 494. ISBN 978-802-1061-842. LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 28. ISBN 80-86419-63-0. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 209-210. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 25. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 9788072392308. ŠEVELA, Marcel a Alena MELICHAROVÁ. Mikroekonomie II: (středně pokročilý kurz). Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 168 s. ISBN 978-807-3755652.
30
Právní předpisy Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 5. 2014]. Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18. 4. 2014]. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 5. 2014]. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014]. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17.4.2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18. 4. 2014]. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17.4.2013 o evropských fondech sociálního podnikání. (EuSEF). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Constulting [cit. 23. 6. 2014]. Nařízení Komise(EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 4.2014]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/EC ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, OJ L 376. In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014].
31
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). In: Codexis [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 8. 4. 2014]. Směrnice č. 2002/83/EC ze dne 5. listopadu 2002, o životním pojištění. In: Codexis [právní informační systém]. Wolters Kluwer [cit. 28. 4. 2014]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13.7.2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24.11.2010 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8.6.2011 o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18. 4. 2014]. Vyhláška č. 246/2013, o statutu fondu kolektivního investování. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18. 4. 2014].
Internetové zdroje Ceník. Pioneer Investments [online]. 2014 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/Cenik_PioneerFunds.pdf Jaké poplatky ožírají výnosy podílových fondů [online]. 2008 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.penize.cz/akcie/42090-jake-poplatky-oziraji-vynosypodilovych-fondu K výkladu pojmu poskytování finančních služeb v České republice. ČNB [online]. 2013 [cit. 2014-06-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_vykladu_pojmu_poskyt ovani_financnich_sluzeb_v_cr.pdf KOBR, Tomáš. Aktuální problémy regulace pojistného trhu [online]. Brno, 2006 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/90590/esf_b/9_KOBR_90590_BP_text_bak_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
32
O odkupném. ING [online]. 2011 [cit. 29. 6. 2014]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/poradna/o-odkupnem/ Pioneer Investments. Pioneer Investments [online]. 2013 [cit. 29. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Aktuality/Info_pro_zakazniky_2013_12_16.pdf Pojistné podmínky. ING [online]. 2014 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/files/cz/o-ing/pravni-ustanoveni/pojistnepodminky/pojistne-podminky/514253.pdf Prezentace roku 2013. Asociace pro kapitálový trh České republiky [online]. 2014 [cit. 29 . 6. 2014]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/download/2879-tk_20140211__prezentace_roku_2013_final.pdf Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika [online]. 2013 [cit. 2014-06-26]. Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/miek2/texty/04_rozhodovani_spotrebitele_v_podmink ach_rizika.pdf Sazebník a přehled poplatků 2014. ING [online]. 2014 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/files/cz/produkty/pojisteni/smart/514403.pdf SICAV: v zahraničí známá struktura kolektivního investování u nás bude poprvé. Patria online [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: https://www.patria.cz/pravo/2363348/sicav-v-zahranici-znama-struktura-kolektivnihoinvestovani-u-nas-bude-poprve.html STATUT Pioneer - dynamický fond. Pioneer investments [online]. 2012 [cit. 27. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/PioneerDynamicky-Statut.pdf TANK - analýza finančních produktů. Ukazatel TANK [online]. 2011 [cit. 8. 4. 2014]. Dostupné z: http://atank.cz/ukazatel-TANK-nakladovost-IZP/ UCITS V - Seize the evolution. Deloitte [online]. 2014 [cit. 2014-06-28]. Dostupné z: http://www.deloitte.com/view/en_LU/lu/marketchallenges/ucits5/index.htm#.U67t0UDb7ZU
33
Vše o investičním životním pojištění. Produktové listy [online]. 2005 [cit. 28. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.produktovelisty.cz/finq-history/comments/2005/comm08.pdf VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO OBCHODOVÁNÍ S PODÍLOVÝMI FONDY INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. (dále jen „Podmínky“). J&T [online]. 2013 [cit. 29. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.jtis.cz/sites/www.jtis.cz/files/files/vop.pdf, Informace pro zákazníky
34
