BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Ivana Chalupníková

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav pomocných věd historických a archivnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Správní vývoj obce Vysočany (dříve Molenburk a Housko) Od roku 1850 do roku 1945

Ivana Chalupníková

Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen pramenů a literatury, kterou cituji.

18. 7. 2008

Ivana Chalupníková

2

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 4 1 Historie obce ......................................................................................................................... 5 Od nejstarší historie obce Molenburk až k počátku 20. století............................................ 5 Od nejstarší historie obce Housko až k počátku 20.století .................................................. 7 Fond obce Molenburk ve státním okresním archivu Blansko ............................................. 8 Fond obce Housko ve státním okresním archivu Blansko .................................................. 8 Základní správní poměry ..................................................................................................... 9 2. Období od roku 1850 do roku 1918 ..................................................................................... 10 Vývoj obecní samosprávy v českých zemích po roce 1850 ................................................ 10 O rané době obecní samosprávy ze zápisu obecní kroniky ................................................. 14 Ze zápisů protokolů schůzí obecního výboru v Housku v letech 1910-1918 ...................... 15 Závěr .................................................................................................................................... 17 3. Období od roku1918 do roku 1945 ...................................................................................... 18 Vývoj obecní samosprávy v období první republiky a válečném období ........................... 18 Ze zápisů z obecní kroniky .................................................................................................. 20 Ze zápisů protokolů obecního zastupitelstva v Housku v letech 1919-1945 ...................... 22 Z protokolů schůzí obecního zastupitelstva v Molenburku v letech 1925-1945 ................. 28 Závěr .................................................................................................................................... 33 Použité prameny ....................................................................................................................... 35 Použitá literatura ...................................................................................................................... 35 Příloha 1: starostové obce Molenburk a členové obecní rady .................................................. 36 Příloha 2: starostové obce Housko a členové obecní rady ....................................................... 38 Příloha 3: obrazová příloha ...................................................................................................... 40

3

Úvod Tato práce mapuje správní vývoj v obcích Molenburk a Housko v období od roku 1850 do roku 1945. Těmito dvěma obcemi se zabývám z toho důvodu, že v šedesátých letech 20. století byly sloučeny a od té doby tvoří obec s názvem Vysočany. Považuji proto za správné zmínit samosprávu obou obcí. Zápisy obecních protokolů jsou v lepším případě (u obce Housko) dochovány až od roku 1910, u druhé obce spadá první dochovaný zápis do roku 1925. Pro dokreslení období bezprostředně po roce 1850 jsem tedy jako pramene použila obecní kroniky. Hlavním zdrojem informací pro tuto práci se staly zápisy z jednání obecního zastupitelstva a také obecní kroniky. Další literaturu jsem použila zejména pro ucelení náhledu na problematiku obecní samosprávy, neboť ze samotných zápisů nejsou změny a zásahy, ke kterým docházelo dostatečně patrné. Samotné zápisy by tak byly pro dokreslení tohoto samosprávného vývoje nedostačující. Tuto teoretickou část začínám rokem 1850, protože z hlediska správy by se dal tento rok označit za přelomový a klíčový vzhledem k vývoji samosprávy obcí. Práci jsem rozdělila do tří hlavních kapitol. V první se zabývám nastíněním historie obcí a jedná se spíše o takovou úvodní kapitolu pro další dvě následující. Její důležitost spatřuji v tom, že historie je pro další vývoj obcí důležitá a dokresluje životní úroveň v obci. Další text je rozdělen na dvě kapitoly z důvodů historických mezníků, které měly vliv na charakter obecní samosprávy. Tyto kapitoly se pak skládají z teoretické části samosprávy obcí, po níž následuje samotný vývoj samosprávy ve zmíněných obcích. Za každou z těchto dvou kapitol následuje závěr. V celém textu se řídím běžnou etikou vědecké práce, všechny zdroje, ze kterých jsem čerpala, uvádím v použité literatuře v závěru práce a také na příslušných místech v poznámkách pod čarou. Z důvodu, že na mnoha místech čerpám delší úseky z jednoho zdroje uvádím je jako poznámku pod čarou již u nadpisu. V případech kdy jsem do tohoto delšího celku vložila text z jiného zdroje, uvádím tento zdroj v poznámce pod čarou za koncem odstavce. Pokud není pokračující text jinak označen, čerpám jej opět z původního zdroje. Tato práce je přínosná zejména pro zájemce o historii a správní vývoj obce Vysočany a také by měla sloužit jako náhled do problematiky dějin obecní samosprávy, jejího vzniku a vývoje.

4

1 Historie obce

Od nejstarší historie obce Molenburk až k počátku 20. století1 Obec Molenburk leží na Drahanské vysočině, prostírá se na planině, která se mírně sklání od severu k jihu a hned pod obcí přechází v les. Obcí prochází okresní silnice od Sloupa k Drahanům. Dědina Molenburk má nepravidelnou náves rozloženou podél silnice a řadu domků zvaných „Pastvisko“. Po obvodu jsou lesy Rájecké a Plumlovské. Do pozemkového obvodu obce Molenburk patří 510 ha půdy, především panského lesa. Obyčejnější tratě nesou jména: Polačka, v Jurkově, Čihadlo, Sušiny, Vlčí skalka, Tovačoská, Luže, Šejty, Kopřivová, Koňačka, Bohdalevsko, Vypalená, Olejnice, Šerák, Zadní les, Masník, Vařéka. Historie obce je úzce spjatá s obcí Housko, které patřilo k panství Rájeckému. Bylo koupeno s tímto panstvím r. 1430 Janem z Lomnice, který byl oddaným stoupencem Zikmundovým. To vedlo k vyplenění jeho statků husity roku 1431. Tehdy bylo i Housko srovnáno se zemí a teprve koncem 17. století bylo znovu založeno na nynějším místě. Od Jana Lomnického koupil panství Rájec roku 1459 oblíbenec Jiřího z Poděbrad Jan Drnovský z Drnovic. V letech 1459 – 1620 vystřídalo se po sobě šest majitelů panství z rodu Drnovských. Ve válkách 30. letých bylo panství Rájecké předmětem sporů, nakonec se stalo majetkem rodu Roggendorfů. Po smrti Karla Ludvíka roku 1744 koupil panství rod SalmReifferscheidtů.2 Ves založil roku 1724 Karel Ludvík z Roggendorfu svobodný pán z Mollenburka (osada v Dolních Rakousích). Roku 1793 bylo zde 32 čísel s 230 obyvateli, roku 1900 už bylo čísel 81 se 122 rodinami a 550 obyvateli. Mezi nimi bylo 24 podsedníků, zbylé obyvatelstvo tvořili domkaři. Podsedníci se živili polním hospodářstvím a pálením vápna, domkaři převážně tkalcovstvím. Obec patřila do farnosti Protivanov (okres Boskovice) do roku 1784, v tomto roce připadla ke Sloupu. Místní obyvatelé usilovali v letech 1785, 1806, 1841, 1846 a 1848 o zřízení samostatné farnosti, avšak jejich žádosti byly vždy zamítnuty. Úspěšná byla až

1 2

Knies, Jan: Vlastivěda moravská, blanský okres, Brno 1902 Kronika obce Molenburk 1922-1945

5

deputace z roku 1849. Největší zásluhu o zřízení samostatné fary měl bývalý starosta z Houska, kterým byl Josef Musil, a sloupský farář P. Wolf.3 Teprve po roce 1870 bylo přikročeno ke stavbě kostela, která byla dokončena roku 1873. Náklady na tuto stavbu činily 40 000 zl, vedle kostela byla vystavěna fara za 5 000 zl. Koncem roku 1876 byl vypsán konkurz na obsazení místa faráře. Prvním farářem se stal Vendelín Hrubý (1877–1894), farnost spadala pod diecézi brněnskou a přifařena byla jen obec Housko. Obyvatelé jsou národnosti vesměs české. Ves byla označována též jako Molnburk, Molemburk, Molimburk, Molinburk, Mulinburk, Mulimburk, Molymbork a Holinburk.4 Velká vzdálenost vesnice od Sloupa byla příčinou, že již od počáku 19. století sem byli posílání učitelé „excurrendo“. Roku 1817 nechal kníže Hugo Salm vystavět školu, na níž déle působili Vavřinec Švéda a František Tenora. Roku 1817 zde bylo 62 žáků, od kterých učitel bral 4 kr. k. m. Roku 1892 byla škola rozšířena na dvoutřídní a počet žáků vzrostl na 145, do této školy docházely také děti z Houska. Po roce 1868 kdy stát převzal dohled nad školstvím, byla po vydání zákona v květnu roku 1869 zdejší škola zařazena do II. třídy. Školné se však platilo podle III. třídy a učitel měl roční plat 500 zl.5 Roboty vrchnosti: podsedníci robotovali 78 dní ročně, domkaři 26 dní ročně a hofeři 13 dní. Úroky se platily v 18. století o sv. Jiří a o sv. Václavu po 1 zl. 31 kr., k tomu 14 slepic a 16 kop vajec. Výkupného se platilo až 700 zl. k. m. Od počátku osady jsou zde vedeny rodiny Škvařilova, Ševčíkova, Kašpárkova, Přibylova, Králova, Kalova, Hudcova, Celých a Zouharova. Ze spolků je v Molenburku Cyrillská jednota (1893), Hasičský sbor (1892), a Reiffeisenova záložna (1900). Z významných osobností se zde narodil Jan Hudec, spisovatel a překladatel ze slovanských jazyků a sekretář české univerzity v Praze.

3

Kronika obce Molenburk 1922-1945 Tamtéž 5 Kronika obce Housko 1922-1945 4

6

Od nejstarší historie obce Housko až k počátku 20. století6 Obec Housko leží těsně vedle obce Molenburk, na nejvýchodnějším okraji tehdejšího politického okresu boskovického. Východní a jižní část obce se nachází v bezprostřední blízkosti lesa, z nichž první patřila k revíru Baldovec (Rozstání), velkostatku Lichtenštejna na Plumlově, druhá k revíru Holštejn, velkostatku Salmova v Rájci. Výměra obce činí 698,5 ha. Ves byla též označována jako Husí, Husie nebo Husko. U původní osady (která ležela o dva kilometry dále severovýchodním směrem) byl kostel zasvěcený Panně Marii, který zanikl pravděpodobně s válečnými bouřemi v 15. století. Již roku 1493 byl vypálen a jako pustý byl zmiňován i v roce 1564. Stával na místě dodnes zvaném „u kostela“. Po této zaniklé obci byly nalezeny různé předměty jako například klíče, řetězy, sekery atd. K obci patřil mlýn s panským rybníkem, myslivna, dvě samoty a pila. Po roce 1900 zde bylo 46 čísel s 321 obyvateli, z nichž 14 podsedníků drželo 26 jiter půdy.7 Desátky platili podsedníci čtvrt míry rži, čtvrt míry ovsa, žejdlík másla a šest vajec. O sv. Jiří platívali úroku 7 kr. a o sv. Václavu 7 kr., za slepice 7 kr. a přástku 12 kr.8 Ze spolků se v Housku nachází jen sbor dobrovolných hasičů založený roku 1911. Z významných veřejných budov lze zmínit jen kapli spojenou s hasičským skladištěm a pomník padlých vojáků ve světové válce. Více k historii obce Housko je zmíněno již výše v předešlém pojednání.

6

Kronika obce Housko 1922-1945 Knies, Jan: Vlastivěda moravská, blanský okres, Brno 1902 8 Tamtéž

7

7

Fond obce Molenburk ve státním okresním archivu Blansko9 Spisového materiálu se dochovalo jen nepatrné množství, které bylo ponecháno spíše jen jako ukázka rozsahu obecní agendy. Jedním ze zdrojů pro dokreslení tehdejších poměrů v obci je obecní kronika. O dějinách obce se můžeme blíže dozvědět z knihy Jana Kniese – Vlastivěda moravská, blanský okres, Brno, 1902. Písemnosti obecního archivu nebyly dříve sepsány, skartaci v obecním archivu provedl v roce 1953 pracovník okresního národního výboru (ONV) v Blansku Alois Beránek. V roce 1958 vytřídila okresní archivářka Marie Kalová nepotřebný písemný materiál do sběru. Archivní materiál převzala do okresního archivu v Blansku, fond uspořádala a v roce 1961 zinventarizovala. Fond obce Molenburk má celkový rozsah 0,59 bm. Z toho šest úředních knih z let 1908–1950, třicetšest účetních knih z let 1896–1948, jeden podací protokol z let 1942–1943, spisy z let 1908–1945 a učetní aktový materiál zahrnující léta 1923–1948.

Fond obce Housko ve státním okresním archivu Blansko10 Obec Housko, stejně jako obec Molenburk, je zmíněna v knize Jana Kniese. A stejně tak je tomu i s obecní kronikou, jejíž pisatel se nechal inspirovat kronikou obce Molenburk. Ves Housko se vyskytuje poprvé koncem 14. století jako část majetku Holštýnského, s nímž sdílela další osudy. Co se týká spisového materiálu i zde je podobný postup jako u materiálů z Molenburku, jediným rozdílem je datum přijetí a uspořádání fondu, který byl zinventarizován v roce 1960. Součástí fondu obce, který má celkový rozsah 0,59 bm, je pět úředních knih z let 1877-1954, dva podací protokoly z let 1929-1945, dvacetpět účetních knih z let 1919-1948, spisy z období let 1889-1942 a účetní materiál z let 1901-1948.

9

Kalová, Marie: Úvod k inventáři Archiv obce Molenburk 1896-1945 (1950), SOkA Blansko, B 091, 1961 Kalová, Marie: Úvod k inventáři Archiv obce Housko 1877-1945 (1954), SOkA Blansko, B 044, 1960

10

8

Základní správní poměry11 Co se správních poměrů týče, příslušely obce Molenburk a Housko k okresní politické správě v Boskovicích, kde se nacházela také berní správa. Příslušný berní úřad byl v Blansku, kde se nalézal rovněž okresní soud. Finanční stráž sídlila v Rájci a nejbližší finanční ředitelství bylo v Brně. Obec Molenburk spadala pod okresní školní výbor v Boskovicích, nejbližší železniční stanice byla v Rájci a příslušný poštovní a telegrafní úřad ve Sloupě. Obce spadají také do působnosti obchodní a živnostenské komory v Brně. Jak již bylo výše řečeno osudy Molenburku byly velmi propleteny se sousední obcí Housko a tyto obce na sebe byly často odkázány. Měly společnou školu i faru a dokonce i revír nesl jméno molenburský, i když myslivna byla v Housku. Tyto společné rysy a blízkost vesnic způsobovali, že byly velmi často zaměňovány: říkalo se Hrubé Housko a Housko nebo Malé Housko. A tak nejspíš nikoho nepřekvapilo, když byly tyto obce roku 1964 sloučeny dohromady.

11

Kronika obce Molenburk 1922-1945

9

2. Období od roku 1850 do roku 1918

Vývoj obecní samosprávy v českých zemích po roce 185012 Zavedení ústavnosti v roce 1848 znamenalo úplnou přestavbu politické správy a v souvislosti se zrušením poddanství bylo třeba rozhodnout, na které úřady přenést správu vykonávanou do té doby vrchností. Nejjednodušším řešením by bylo, kdyby veškerá politická správa v zemi byla svěřena státním politickým úřadům. Ale vrchnostenská správa byla velmi rozsáhlá, a bylo by proto třeba zřídit velké množství státních úřadů první stolice, což by bylo spojeno se značnými finančními náklady. Jako východisko se naskytla myšlenka, aby některé úkoly politické správy byly svěřeny samotným občanům. Zavedení takto pojaté samosprávy usnadňovala skutečnost, že by bylo možné navázat na dosavadní vývoj jednotlivých korunních zemí. Země odedávna vykonávaly vedle zákonodárné moci také část veřejné správy prostřednictvím zemských sněmů a stavovských zemských výborů. Myšlenka samosprávy, která by byla provedena na úrovni zemí se dala aplikovat i směrem dolů, takže v jednotlivých zemích byly vytvořeny kromě zemských zastupitelstev i nižší samosprávné svazy. Byly by to obce, okresy a kraje, kterým byla svěřena část veřejné správy, jenž vykonávali vlastními volenými orgány. Samospráva, která by tímto způsobem vznikla, byla samosprávou korporační neboli komunální. Hlavní zásady samosprávy se objevily už v návrhu kroměřížské ústavy, ve které se za nezadatelná práva obce prohlašovala svobodná volba zástupců, přijímání členů do obecního svazku, správa vlastního jmění a výkon místní policie. Dále veřejnost výsledků obecního hospodářství a zpravidla veřejnost jednání. Tyto hlavní zásady pro uspořádání samosprávy byly převzaty i do březnové ústavy. První zákonné úpravy se obce dočkaly v tzv. Stadionově prozatímním obecním zřízení z 20. března 1849. Zásadou bylo, že základem svobodného státu je svobodná obec. Zákon mluvil o obcích místních, okresních a krajských, ale platnosti nabyly jen předpisy o obcích místních. Obce se tímto staly nejnižšími články a instancemi územní samosprávy. Vycházelo se především z josefínských katastrálních obcí. Každá obec musela náležet do některého okresu a každá osoba musela patřit do svazku některé obce.

12

Janák, Jan – Hledíková, Zdenka – Dobeš, Jan: Dějiny správy v českých zemích, Praha 2005, s. 297-304

10

Stadionovo obecní zřízení rozděluje působnost obce na přirozenou a přenesenou. V rámci přirozené působnosti měla obec obstarávat především své vlastní záležitosti. V této působnosti nesměla být obec omezována kromě případů předvídaných v zákoně. Náplní přenesené působnosti bylo obstarávání určitých veřejných věcí, které obci přikazoval stát. V každé obci byly zřizovány dva povinné orgány. Prvním byl obecní výbor, který byl širším orgánem s tříletým funkčním obdobím. Rozhodoval většinou hlasů a byl orgánem kolegiálním, měl pouze usnášecí a dozorčí moc, výkonná moc mu byla odepřena. Obecní výbor si volil ze svého středu užší orgán, kterým bylo obecní představenstvo, skládající se z purkmistra (starosty, obecního představeného) a alespoň dvou radních, tento orgán však netvořil kolegium. Usnesení obecního výboru prováděl purkmistr, jenž byl výkonným orgánem. Radní se stali pouze pomocným a zastupujícím orgánem purkmistrovým. Starosta měl v rámci svého úřadu právo sistace, nebo-li právo na prozatímní odložení výkonu rozhodnutí obecního výboru, pokud se toto příčilo zákonu nebo jím mohla být způsobena obci podstatná újma. Nad správnou činností samosprávných orgánů byla zavedena instituce dozoru, která byla již roku 1850 rozšířena u místních obcí o místní policii. Vláda mohla kdykoli výkon místní policie obci odejmout a nechat ji obstarávat svými orgány. Na základě Zásad o organických zařízeních v korunních zemích rakouského císařství z roku 1852 byly provedeny zásahy i do nerozvinuté obecní samosprávy. Mělo být vypracováno nové obecní zřízení, avšak k tomu došlo teprve roku 1859. Nicméně v tomto kroku byla odstraněna veřejnost jednání orgánů obecní samosprávy s výjimkou zvlášť slavnostních aktů. Když v roce 1854 uplynulo tříleté funkční období obecních orgánů, nebyly provedeny nové volby, ale dosavadní orgány byly nadále ponechány ve svém úřadě. Nové obecní zřízení bylo vydáno teprve roku 1859, ale platnosti nabylo pouze jeho ustanovení o domovském právu. Na jaře roku 1861 byly vypsány nové volby do obecních orgánů, ve většině měst v Čechách byla opět zavedena veřejnost jednání. Obecní zřízení rozeznávala dvě základní skupiny osob, byli to jednak občané, jednak tzv. přespolní. Do skupiny občanů byli zahrnováni především obecní příslušníci, tedy ti, kteří měli v obci domovské právo. Toto právo musel mít v některé obci každý státní občan. Na důkaz příslušnosti k obci vlastnil domovský list. Domovská příslušnost zajišťovala právo na nerušený pobyt v obci. Domovské právo bylo za určitých okolností základem pro právo na chudinské zaopatření. Říšským zákonem o domovském právu z roku 1863 bylo obcím dáno právo, aby si samy určovaly okruh svých příslušníků. Cizí příslušníky, kteří nevedli spořádaný život mohla obec vypovědět. Pokud se někdo dopustil trestného činu, mohl být 11

z obce vypovězen tzv. postrkem. Nemohl však být nikdy vypovězen z domovské obce. Mezi občany také patřili obecní společníci, tedy osoby, které měly v obci nemovitost a nebo měly v obci předepsanou přímou daň z živnosti, či daň důchodovou. Co se týkalo volebního práva do obecních orgánů, bylo v zásadě podmíněno majetkovým censem a založeno na principu poměrného zastoupení jmění. Volební právo měli pouze státní občané mužského pohlaví, kteří splňovali tyto podmínky: byli zletilí a svéprávní, platili přímou daň v předepsané výši a nebyli z volebního práva vyloučeni zákonem (jako to bylo například u důstojníků armády v činné službě nebo šlo-li o osobu, která spáchala trestný čin). Volební právo náleželo také akciovým a obchodním společnostem, družstvům aj. Takzvaným honoracím bylo volební právo přiznáno bez ohledu na to zda platili daň nebo ne. Byli to především státní a zemští úředníci, úředníci veřejných fondů, křesťanští a židovští duchovní, doktoři s akademickým titulem z některé rakouské univerzity, představení a vyšší učitelé obecních škol, ředitelé, profesoři a učitelé středních škol a vyšších učilišť. Volby do obcí se zpravidla konaly ve třech voličských sborech, do nichž byli voliči rozděleni. V menších obcích se mohlo volit pouze ve dvou sborech. Sbory se vytvářely tak, že všechny přímé daně odváděné v obci se rozdělily na tři přibližně stejné díly. Voliči byli seřazeni od největšího berního poplatníka až po nejmenšího. Do prvního volebního sboru bylo zařazeno tolik největších poplatníků, aby byl souhrn jejich přímých daní zhruba třetinou přímých daní připadajících na obec. Do druhého sboru patřili střední poplatníci a do třetího drobní poplatníci. Volební právo měli také čestní občané, kteří byli spolu s honorací zařazováni zpravidla do prvního sboru. Voliči volili na tříleté funkční období obecní výbor, jehož počet členů závisel na počtu obyvatel v obci. V Čechách to bylo 8 - 36 členů, na Moravě 7 – 30. Obecní výbor volil ze svého středu obecní představenstvo tvořené obecním starostou a obecním radním. Počet členů obecního představenstva nesměl přesáhnout třetinu členů obecního výboru a zároveň počet radních nesměl klesnout pod dva. Obecní výbor byl v této době nazýván také obecním zastupitelstvem. K zastupování nepřítomných členů obecního výboru byli voleni náhradníci v počtu poloviny členů obecního výboru. Obecní výbor měl usnášecí a dozírací moc, byl sekundárním orgánem vyřizujícím zvlášť důležité záležitosti. Zasedání výboru byla veřejná. Obecní představenstvo bylo primárním orgánem a vyřizovalo bezprostřední a běžné záležitosti, ani nyní netvořilo kolegium. Působnost obcí se stále dělila do dvou základních skupin, první byla označena jako samostatná působnost, druhé označení, totiž přenesená působnost zůstalo zachováno. 12

V samostatné působnosti obcí byla zahrnuta především správa obecního jmění a záležitosti týkající se obecního svazku. Za předpokladu, že obec postupovala dle zákonů, mohla pod dozorem zemského výboru volně nakládat se svým movitým i nemovitým majetkem. Směla udílet domovské a měšťanské právo a také čestné občanství. Dále obec spravovala záležitosti místní policie. V oboru přenesené působnosti měly obce povinnost vykonávat záležitosti, které na ně byly přeneseny zákonem, nikoli pouhým ministerským nařízením. Stát přenášel na obce stále další a další úkoly. Ve věcech vlastní politické správy měly obce povinnost vymáhat peněžité pokuty, školní platy, příspěvky na kostely, fary, školy, atd. Ve volebních záležitostech spolupůsobily při volbách místních a okresních školních rad a při volbách do zemského sněmu a do říšské rady. Vyvěšovaly edikty o zamýšleném zřízení živnostenských závodů, činily opatření proti nakažlivým chorobám a jejich rozšiřování. Dále obce spolupůsobily při občanských sňatcích, sčítání lidu, při vyšetřování okolností důležitých pro zjištění nároku na odškodné a jeho výši podle zákona o úrazovém pojištění dělníků. Obce jimiž vedly státní silnice byly povinny udržovat za náhradu průtahy silnic. Spolupůsobily také v celé řadě záležitostí týkajících se přímých a nepřímých daní, cel, kolků, při vykonávání trestního a důchodkového práva. Obce měli na starosti také vojenské záležitosti, například provádění branného zákona, udržování přehledu o stavu dovolenců, záložníků a zemské obrany, opatřování místních vojenských potřeb, odvody koní a ubytování vojska. Obce měly také povinnost spolupracovat se soudy v záležitostech civilního soudnictví, v trestních věcech a dalších. Mezi přenesenou působnost obce patřila i trestní pravomoc, starosta se dvěma obecními radními tvořili obecní trestní senát. Do jejich působnosti spadaly zejména přestupky proti zákonům a nařízením o místní policii. Mohli v trestní pravomoci ukládat zpravidla peněžitou pokutu, která většinou připadla chudinskému fondu obce. Proti nálezu tohoto senátu bylo možné se odvolat k politickému úřadu první instance. Rozdělení působností na samostatnou a přenesenou mělo význam pro dozor a dohlédací právo na obce. Politický úřad druhé stolice mohl po dohodě s okresním nebo zemským výborem sesadit z úřadu členy obecního představenstva, kteří se dopustili hrubého porušení svých povinností. Tento úřad měl rovněž právo rozpustit celé obecní zastupitelstvo, v tomto případě musely být nejpozději do šesti týdnů vypsány nové volby. Pro činnost obecní samosprávy byly od samého počátku charakteristické finanční nesnáze a obce byly odkázány na výtěžek obecního jmění a popřípadě na přirážky ke státním daním a na obecní dávky. Finanční nezajištěnost obecní samosprávy vedla koncem století 13

k její krizi, zejména pak, když se samosprávná agenda (zvláště v oboru přenesené působnosti) stále rozrůstala. Nepostačovaly už ani výnosy z přirážek k přímým daním a obce se musely stále více zaměřovat na ukládání samostatných obecních dávek. Toto řešení však nebylo dostačující a zadlužení samosprávných svazů rapidně vzrůstalo.

O rané době obecní samosprávy ze zápisu obecní kroniky13 Podle starého zřízení měli ve správě obce rozhodný hlas jen usedlí, za které byli uznáváni do roku 1848 jen movitější podsedníci. Do téhož roku disponoval velkou mocí rychtář, který dostával rozkazy z vrchnostenské kanceláře. S obecním zákonem z roku 1849 nabyli vlivu i domkaři jako poplatníci ve třetím sboru zastoupení. Podle zákona bylo voleno obecní představenstvo, v němž byly podle poplatnosti zastoupeny všechny vrstvy. Prvním starostou, nebo-li jak se v Molenburku říkalo pudmistrem byl zvolen František Ševčík, který vedl úřad šestnáct let. Po něm byl zvolen starostou Vinter, který se však přestěhoval a na zbytek období za něj úřadoval I. radní Josef Škvařil. Pak po sobě jako starostové následovali Josef Škvařil, František Ševčík, František Škvařil, Karel Hudec, Metod Hudec a Karel Hudec ml. Bohužel už se kronika dále o trvání funkce starostů nezmiňuje, takže není možné ji nijak určit. Byly zřizovány také místní školní rady se zastoupením přiškolených obcí. Členové místních školních rad byli voleni na šest let, ale po tříletém období vypadla polovina členů, která byla novou volbou doplněna. Zde bylo kromě správce školy a virilistů voleno po dvou členech z Molenburka a stejný počet byl volen i z Houska. Kromě toho bylo voleno po jednom náhradníkovi. Předseda býval obyčejně zdejší, místopředseda z Houska.

13

Kronika obce Molenburk 1922-1945

14

Ze zápisů protokolů schůzí obecního výboru v Housku v letech 1910-191814 Jeden z prvních dochovaných protokolů obce Housko se vztahuje ke dni 24. listopadu 1910, kdy se obecní výbor usnesl, aby byla podána žádost o nouzovou podporu na zakoupení osiva. Dále proběhly volby dvou členů soudních odhadců a volby do sirotčí rady. Jako soudní odhadci byli všemi hlasy přítomných zvoleni František Kala a Josef Škvařil. Volby do sirotčí rady dopadly následovně, předsedou byl zvolen Cyril Slouka, dále Josef Svoboda, František Novotný a František Kala. Posledním bodem jednání bylo držení obecního býka, které zatím bylo závislé na obci Molenburk do doby, než se přihlásí držitel býka. Dne 2. prosince 1910 byla otázka obecního býka vyřešena, obecní výbor se dohodl na zakoupení býka k připouštění krav pro rok 1911. 18. prosince 1910 proběhla ještě volba do kostelního výboru, dřívější člen odstupuje neboť se stává kostelním hospodářem. Osmi hlasy byl zvolen Josef Vymazal. Dalším bodem bylo usnesení obecního výboru o opětné požádání revize na obecní hospodaření od roku 1906 za účelem vyřízení účtů za rok 1910 a rozpočtu na rok 1911. V neposlední řadě bylo projednáno usnesení o zřízení hasičského sboru. Jednání se zúčastnili: starosta Cyril Slouka, Jan Zouhar, Matouš Hejč, Josef Škvařil, Josef Svoboda, František Kala, František Novotný, náhradníci František Tomášek, František Musil, František Buřt. První zasedání obecního výboru v roce 1911 přineslo volbu dvou členů do místní školní rady, všemi hlasy přítomných byli zvoleni Matouš Hejč a Cyril Slouka. Proběhla také volba nového prohlížitele dobytka a masa, ve které byl všemi hlasy zvolen rolník František Musil. Schůze proběhla dne 3. ledna a účastnilo se jí sedm členů obecního výboru. V březnu téhož roku se starosta rozhodl, že odstoupí jak je patrno z jeho zápisu v obecních protokolech. Zde je dne 8. března přípisek o tom, že žádá obecní výbor, aby byl propuštěn ze starostenského úřadu z důvodu, že je stále členy výboru urážen a neprávem pomlouván. Jak vyplývá z dalších schůzí starosta propuštěn nebyl a i nadále mu byl jeho úřad ponechán. 14. května se obecní výbor zaměřil na volbu dvou členů volební komise do říšské rady, zvoleni byli Josef Svoboda a Josef Škvařil, za náhradníky byli zvoleni Josef Vymazal a Blažej Klusák.

14

SOkA Blansko, B 044/1 Knihy protokolů schůzí obecního výboru 1910-1928

15

Dne 21. května bylo usneseno, aby se napravovaly obecní resty (200 korun) z podpory státní a zemské, nebo-li c. k. moravského místodržitelství a moravského zemského výboru. Dále pak obecní výbor souhlasí s dalším působením starosty Cyrila Slouky. O několik dní později (28. května) se obecní výbor ve své schůzi usnesl o přijetí kandidatury pana Bohumila Skoupého (starosty, rolníka a obchodníka v Šebrově) na říšskou radu. Ze zápisu z 10. září je patrno jak se postupovalo v případě odstoupení člena obecního výboru. František Kala se vzdal členství ve výboru, starosta podal záležitost k slavnému c. k. okresnímu hejtmanství a jmenován byl ze sboru náhradníků František Buřt. V září roku 1912 byl projednáván projekt dráhy z Prostějova přes Drahanskou vysočinu do Rájce. Jak výbor, tak i poplatníci Houskovské obce dávají jednomyslně svůj souhlas k tomu, aby projektovaná dráha vedla obcemi Molenburk a Housko. Podepsán starosta Cyril Slouka. V polovině dubna roku 1913 se jedná o přípisu od zemského výboru, zabývajícím se obnovou hranic obecních pozemků. Výsledkem tohoto jednání je usnesení o tom, že obecní pozemky nevyžadují přeměření. Dále také obecní výbor nepřijímá doporučení od „slavného“ zemského výboru, týkajícího se vybírání přirážky spotřebních dávek. Zbytek roku 1913 se nese hlavně v duchu voleb do různých komisí jako například komise pro volbu do zemského sněmu (voleni tři členové). Reklamační komise, která ovšem neměla příliš práce neboť námitka, která byla vznesena nebyla podána správně a včas, a tudíž byla hned zamítnuta. Další volby se týkaly členů do volební komise. V září téhož roku bylo jednohlasně navrženo služné starostovi v částce 100 korun ročně, náměstkovi 50 korun a radním 30 korun. 12. října proběhlo skládání slibu obecních radních znějících takto: „Zavazujeme se za členy představenstva obce Houska v úřad nám starostou k zastávání přidělený, slibujeme na místě přísahy, že chceme Císaři pánu věrni a jeho poslušni býti, zákony zachovati a povinnosti své svědomitě plniti.“ Dne 25. února 1914 je mimo jiné na pořadu jednání rozšíření hostince patřícího Josefu Horáčkovi a také zavedení nedělního klidu v obchodech. V září pak volba zdravotního výboru, jehož členy se stávají Petr Veselý, Josef Vymazal, Matouš Hejč, František Musil a Cyril Slouka. Od 12. listopadu 1916 je na místě starosty podepisován radní Josef Vymazal. V červenci roku 1918 bylo usneseno vypsat na válečnou půjčku obnos 2000 korun, tato

16

půjčka byla upsána u agrární průmyslové banky s filiálkou v Boskovicích a byla splatná do konce roku 1919.

Závěr V období po roce 1850 byly některé obce slučovány a jiné rozlučovány. Proč nedošlo ke sloučení těchto dvou obcí, které si byly tolik blízké, se lze jen domnívat. Jelikož byly spolu velmi provázané a v podstatě jedna obec na druhé byla závislá. Obce Molenburk a Housko byly sloučeny až v roce 1964, jak již bylo výše řečeno, jejich sloučením vznikla obec Vysočany, která má i nadále dvě části nesoucí název Molenburk a Housko. V obcích byly, podle nařízení zákonů, zřízeny dva povinné orgány. Byly to obecní výbor, jako širší orgán volený na tři roky, a také obecní představenstvo, které bylo voleno ze členů obecního výboru. O volbách do obecních orgánů ani o volebním právu se v zápisech nenalézají žádné zmínky, je však možné předpokládat, že tyto záležitosti probíhaly v souladu s tehdejšími zákony. Ze zápisů z protokolů je patrné rozdělení působnosti obce na samostatnou a přenesenou část. Členové výboru zastávali často i některou jinou funkci, což je patrné ze zápisů protokolů. Například byli členy některé z komisí nebo místní školní rady apod. Říšský zákon z roku 1863 dal obcím právo si samostatně zvolit okruh svých příslušníků. Uplatňování tohoto zákona je patrné z některých zápisů, ve kterých členové výboru buď vyhověli, nebo nevyhověli žádostem osob o přijetí do svazku obce. Jedním z častých typů zápisu bylo jednání o obecním býkovi a jeho držení, jehož frekvence by se dala srovnat se schvalováním obecních účtů a rozpočtů. Podle obecního hospodaření jde poznat, že spousta obcí procházela finančním nedostatkem, a že ani tyto obce nebyly výjimkou. Období první světové války se pak neslo ve znamení úpisů k válečným půjčkám. Co se týká politické příslušnosti členů obecního výboru, v žádném z pramenů se k tomuto tématu nenachází zmínky. Není tedy možné zjistit ke které straně členové výboru patřili.

17

3. Období od roku1918 do roku 1945

Vývoj obecní samosprávy v období první republiky a válečném období15 Již na prahu republiky si česká společnost uvědomovala nebezpečí, které jí mohlo hrozit z německé strany při zachování dosavadního systému dvoukolejnosti veřejné správy. Tedy státní správy na jedné straně a územní samosprávy na straně druhé. Takže se poměrně ochotně smířila se srůstáním statní správy se samosprávou. V obecní samosprávě, kde stále platilo, že do obecních záležitostí mohou mluvit pouze ti, kteří přispívají na udržování obecního hospodářství, bylo především důležité bezodkladně vyřešit otázku volebních řádů. Již 6. listopadu 1918 se konala porada Národního výboru za účasti expertů, její usnesení bylo takové, že je třeba novelizovat co nejdříve volební řád v obcích a obecní zřízení. Nový volební řád byl ustanoven zákonem č. 75/1919 Sb. a novela k obecním zřízením zákonem č. 76/1919 Sb. Nový volební řád byl výsledkem dohody občanských stran se sociální demokracií. S přiznáním všeobecného, rovného, tajného a přímého hlasovacího práva všem osobám (tedy mužům i ženám, kteří měli v obci alespoň tři měsíce trvalé bydliště a dosáhli věku 21 let) přinesl zákon značnou demokratizaci. Pasivní volební právo měli kandidáti, kteří dosáhli věku 26 let a v obci měli minimálně rok trvalé bydliště. Volilo se na základě vázaných kandidátních listin a podle zásad poměrného zastoupení, došlo k odstranění většinového systému. Volební období bylo čtyřleté, ale roku 1933 se změnilo na šestileté, důvodem údajně bylo, aby délka volebního období v obcích odpovídala volebnímu období okresních a zemských zastupitelstev. Členům obecních orgánů byly zavedeny diety, tento krok umožnil i příslušníkům dělnictva zastávat funkce v obecní samosprávě. Jako řádné orgány byly uznávány obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta a jeho náměstci a komise. Obecní zastupitelstvo nahradilo dřívější orgán, kterým byl obecní výbor. Bylo voleno všemi voliči oprávněnými k volbě a složeno bylo z 9 až 60 členů podle počtu obyvatel v obci. S tím rozdílem, že virilisté v něm už neexistovali. Obecnímu zastupitelstvu byly vyhrazeny jen věci obsažené v samotném obecním zřízení (zejména schvalování obecních rozpočtů) a také ve zvláštních zákonech. Schůze členů

15

Janák, Jan – Hledíková, Zdenka – Dobeš, Jan: Dějiny správy v českých zemích, Praha 2005, s.376-379

18

obecního zastupitelstva se měly konat aspoň jednou za dva měsíce a jejich jednání bylo veřejné. Obecní zastupitelstvo si ze svého středu volilo užší orgán, kterým byla obecní rada, nahrazující dřívější orgán obecních představených. Rada byla složena ze starosty, náměstka (popřípadě náměstků) a radních. Počet všech členů rady tvořil jednu třetinu členů obecního zastupitelstva, byla tedy nejméně tříčlenná a i nadále fungovala jako obecní trestní senát. Její zasedání byla neveřejná a konala se poměrně často. Bylo jasně stanoveno, že rada tvoří sbor, který se za předsednictví starosty usnáší o věcech, které nejsou vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu nebo přímo starostovi. Toto ustanovení se zasloužilo o to, že z obecní rady se stal opravdový primární orgán obce. Obecní zastupitelstvo si rovněž ze svého středu volilo starostu i jeho náměstka, v obcích s minimálním počtem 24 zastupitelů se volili dva náměstci. Starosta měl také vyhrazené určité funkce, ke kterým patřilo svolávání schůzí obecního zastupitelstva a obecní rady, sistace nezákonných usnesení, zastupování obce navenek a další. Volba starosty nyní nemusela být potvrzena státem, ale volbu starosty musely nadále schvalovat státní úřady (na základě zákona č. 122/1933 Sb. o změnách řádu voleb v obcích). U místních obcí potvrzoval volbu starosty zemský úřad. Pokud státní úřad volbu nepotvrdil, bylo zastupitelstvo povinno uskutečnit volby nové, a to jak starosty tak náměstka. Osoba, jejíž volba nebyla potvrzena, neměla během dalších tří let možnost stát se starostou nebo jeho náměstkem. Kdyby obecní zastupitelstvo z nějakého důvodu neprovedlo novou volbu, pozbyla platnosti i volba členů zastupitelstva. V tom případě svrchovaný politický úřad jmenoval do čela obce správní komisi a vypisoval novou volbu obecního zastupitelstva. Státní úřady nebyly vázány žádným termínem, v kterém by se musela volba nového zastupitelstva uskutečnit. Právem obce bylo zřizovat poradní a přípravné sbory nebo-li komise, ty byly fakultativní, obligatorní byla pouze finanční komise a komise letopisecká. K mimořádným orgánům obce náležel vládní komisař nebo správní komise. Šlo o orgány, které musely být stanovené na přechodnou dobu po rozpuštění zastupitelstva. Stanoven byl buď vládní komisař, jako monokratický orgán, nebo správní komise. Pravomoc přechodného orgánu se týkala jen běžných záležitostí. Směl také provést neodkladné akty, jejichž odsunutím by nastala v obci podstatná škoda. Finanční hospodářství obcí se již v dřívější době nacházelo v kritickém stavu. Novela obecního zřízení přesunula na stát věcné náklady na bezpečnostní, polní, zdravotní a mravnostní policii, stavby a udržování cest. Krize samosprávných financí se ale i nadále

19

prohlubovala a pravidlem se stávaly vysoké obecní přirážky k přímým daním, které někdy byly až třistaprocentní. Otázka finančního hospodaření obcí měla být vyřešena na základě dvou zákonů z roku 1921(první finanční novela), obcím byl přikázán výnos některých státních daní a obce mohly přinutit velké podniky k příspěvkům na obecní vydání. Toto ustanovení však bylo již roku 1927 zrušeno. V témže roce byla přijata tzv. druhá finanční novela k obecnímu zřízení, která utužila nepřímou závislost obcí na politické správě, za čímž stálo zasahování úřadů do finanční samosprávy obce. V roce 1930 byla vydána třetí finanční novela, která měla zmírnit některé příliš omezující opatření. O pět let později, v roce 1935, byl vypracován zákon o finančních opatřeních v oblasti územní samosprávy. Hlavním cílem byl pokus o částečné oddlužení samosprávných svazků zřízením zemských pomocných fondů, které přejímaly zúročení a umořování dluhů tzv. nesoběstačných okresů a obcí. Po 15. březnu 1939 byla územní samospráva celou řadou zásahů podstatně omezena a nakonec se stala jen iluzorním pojmem. V místech s německou menšinou byla obecní zastupitelstva vesměs rozpuštěna a místo nich byli jmenováni vládní komisaři. V jiných obcích byli starostové, zastupitelstva a obecní rady ponechány, ztrácely však na významu ve prospěch starosty. Před koncem války bylo stanoveno svolávání obecní rady a zastupitelstva jen „podle potřeby“. Když se nějaké místo uvolnilo, bylo dosazováno jmenováním.

Ze zápisů z obecní kroniky16 V roce 1919 se konaly volby jak do zákonodárných sborů, tak do obecního zastupitelstva. Volby byly provedeny podle poměrného zastoupení, zvoleni byli Josef Vymazal, František Musil, František Pernica, Zdeněk Chlup, Matouš Hejč, Petr Veselý, Karel Kopka, Reinhold Chlup, Emanuel Král, Alois Ševčík, František Kala, Cyril Slouka (starosta). Při obecních volbách v roce 1927 bylo odevzdáno celkem 148 hlasů, z nichž strana lidová obdržela 76 hlasů a získala šest mandátů, zbývajících 72 hlasů bylo pro pana Cyrila Slouku, který dostal rovněž šest mandátů. V obecních volbách konaných 27. října 1931 ze tří podaných kandidátek obdržela strana lidová 59 hlasů a pět mandátů, Sloukova strana (II. lidová) 51 hlasů a čtyři mandáty, dělnická strana 32 hlasů a tři mandáty. 16

Kronika obce Housko 1922-1945

20

Národní shromáždění se usneslo na vytvoření zákona o pozemkové reformě. Podle tohoto zákona má být velkostatkářům odebrána určitá část půdy, která má být přidělena drobnému lidu. V Housku bylo rozděleno asi 10 měřic polí a luk, cena pozemku se pohybovala mezi 300 – 500 korun za míru. Co se týká elektrického vedení, byla elektřina v obci zavedena roku 1928 stejně jako v obci Molenburk. Zásluhu o připojení obce k elektrické síti Z. M. E.17 mají hlavně poslanec Josef Šamalík a pan Josef Nezval, kteří prosadili, že obec malá a od středu Moravského krasu odlehlá byla přijata do svazu krasových obcí i přes odpor Z. M. E., které se obávaly, že málokdo v obci bude využívat elektrický proud. Hlavní síť byla vybudována ze státní půjčky pěti milionů korun, kterou pro Moravský kras vymohli výše zmínění pánové. Obyvatelé doplatili obecní přirážkou jen malý zbytek nákladu a instalaci světel v domech. K roku 1932 se váže zmínka o vytvoření poboček odborových organizací v důsledku nezaměstnanosti. Dělníci, aby zajistili sobě a svým rodinám výživu pro případ nezaměstnanosti, založili dvě pobočky, které mají vyplácet podpory svým členům podle zemského systému. Zápis z roku 1939 se již nese v duchu válečném, je zde zmíněno zabrání naší republiky a její zrušení, neboť místo ní byl 15. března vytvořen protektorát. Česká vláda byla odstraněna a Hitler, hlavní vůdce německé říše, dosadil k vládnutí nad českými lidmi Němce. Byli to Herman Frank a Reinhard Heydrich. Na post ministra školství byl jmenován Emil Moravec, dětem ve školách byly zavedeny povinné hodiny němčiny. České nápisy byly strhány a nahrazeny německými. Československá hymna umlkla, také některé naše české písně bylo zakázáno zpívat, totéž platilo i u knih, na čtení mohly být půjčovány jen knihy, které němci schválili. Roku 1940 byl zakázán volný prodej životních potřeb a byly zavedeny potravinové lístky na všechny druhy poživatin. V měsíci dubnu byli vysláni od Němců úředníci do obce Housko a každý majitel jakékoliv nemovitosti musel podepsat, že dobrovolně předává veškeré nemovitosti k rozšíření vojenské střelnice na vyškovsku k obraně velkoněmecké říše. V roce 1943 měla být zdejší obec podle rozhodnutí německých vojenských úřadů vystěhována v jarních měsících. Po různých jednáních bylo vystěhování obce odročeno na další rok, ale s tou podmínkou, že budou-li potřebovat uvolnit některou usedlost, musí být volná do 14 dnů.

17

Z. M. E. – Západomoravské elektrárny

21

Roku 1944 byli v jarních měsících do zdejší obce dosazeni četníci k vystěhování místních občanů, a to do měsíce září. V sousední obci Molenburku vytvořili Němci komandaturu, občané měli možnost dát se dobrovolně zapsat do této komandatury s tím, že ji budou prosazovat a díky tomu se nemusí vystěhovat. Škola v Molenburku byla uzavřena a do její budovy byla dosazena „nějaká německá instance“ Dne 26. července 1945 byla obnovena volba členů místního národního výboru a zároveň volba předsedy tohoto výboru, zvolen byl Jindřich Veselý. Došlo také k obnovení československé strany lidové a byla založena komunistická strana.

Ze zápisů protokolů obecního zastupitelstva v Housku v letech 1919-194518 V období první republiky prošel změnou mimo jiné i volební řád (viz. výše). První zmínka o novém volebním řádu se nachází v obecním protokolu, který není datovaný, ale je sepsaný někdy mezi 14. únorem a 21. březnem 1919. Jedná se o protokol sepsaný o schůzi voličů v obci Housko, ve kterém starosta obce Cyril Slouka podává návrh o novém volebním řádě a navrhuje Housku, jako pořádné obci, volit na dohodnuté jedné kandidátní listině. Tento návrh uznali shromáždění voliči za správný a přijatelný. Z toho zápisu je patrné, že otázka voleb se stává také ženskou záležitostí, neboť mezi podepsanými figurují i jména dvou místních žen (Hejčová Františka a Procházková Adolfína). Obsah následujícího zápisu se váže k navrhování členů do obecní místní hospodářské rady na základě výnosu Okresního hejtmanství v Boskovicích ze dne 21. března 1919. Zvoleni byli Reinhold Chlup, Karel Kopka, Alois Ševčík, Method Klusák, Františka Hejčová a Cyril Slouka. Protokol sepsaný dne 20. května 1919 o schůzi členů nově zvolených do obecního zastupitelstva. Nově zvolení zastupitelé všichni jednohlasně souhlasí s tím, aby byla vydána jen jedna kandidátní listina, čímž by volba odpadla. Dále noví členové prohlašují, že se navzájem domluvili, aby společně pro dobro všech občanů (obzvláště chudých) pracovali, zvolit si za starostu obce jednoho člena výboru ze strany podsedníků a tři členy výboru za obecní radu a náměstka starosty ze strany domkařů. Starostou byl zvolen Cyril Slouka, náměstek (první radní) Petr Veselý, druhý radní Karel Kopka, třetí radní Alois Ševčík. 18

SOkA Blansko, B 044/1 Knihy protokolů schůzí obecního výboru 1910-1928 SOkA Blansko, B 044/2 Knihy protokolů schůzí obecního výboru 1929-1942 SOkA Blansko, B 044/3 Knihy protokolů schůzí obecního výboru 1943-1952

22

Dne 24. srpna 1919 byla na základě výnosu okresního hejtmanství v Boskovicích (z 8. srpna 1919, č. 17463) zřízena zvláštní finanční komise, podle § 14 zákona ze 7. února 1919 č.76/1919 sb. Volba proběhla ve dvou volebních skupinách, členové zvláštní finanční komise měli být jmenováni okresním hejtmanstvím v Boskovicích. První volební skupina navrhla Methoda Klusáka, skupina č. 2 navrhla Rudolfa Kuběnu. Téhož dne se také projednává stížnost většiny obyvatel ohledně přídělů piva. Lidé si stěžují, že pro obec není odpovídající příděl piva, žádají tak více piva a jeho rozdělení podle počtu obyvatel. Obecní rada s hospodářskou radou mají také provést rozdělení tabáku a doutníků. Konec roku se pak nese ve znamení projednávání obecního rozpočtu, jeho schvalování a také se týká záležitostí kolem obecního býka. Během roku 1920 se na zasedáních obecního zastupitelstva a obecní rady projednávaly běžné záležitosti spadající do jejich agendy, jako například opravy cest, správa obecního majetku, obecního býka, voleb různých komisí atd. Z následujícího roku stojí za zmínku zápis z 27. listopadu 1921, který se zabývá zřízením školní expozitury v Housku na návrh pana Svitavského, zemského školního rady v Brně. Členové obecního zastupitelstva v Housku si přejí, aby zde byla zřízena expozitura školy Molenburské s následujícím odůvodněním: podle § 2 zákona z 24. ledna 1840 se připouští zřízení expozitury i v tom případě, kdy je vzdálenost obce od školy do 4 kilometrů, a v obci Housko bývá v zimě sníh překážkou pro děti, které mají konat do školy cestu dlouhou 1-2 km. Dne 29. ledna 1922 byla provedena volba nového člena do kostelního výboru, který by nahradil zemřelého Karla Kopku. Zvolen byl Zdeněk Chlup. Proběhla také volba prohlížitele mrtvol, kterým se stal Josef Škvařil. Zápis o schůzi členů obecního výboru a občanů sepsaný dne 27. února 1922, hlavním předmětem tohoto jednání bylo přistoupení obce do Svazu Krasových obcí a zavedení elektrického osvětlení v obci. Za vedení elektrického osvětlení zaplatí obec 30 korun na hlavu, rodiny zaplatí podle své možnosti jedině za zřízení elektrického osvětlení svých obydlí. 23. srpna 1922 na základě přípisu okresní školní rady v zřízení expozitury při obecní škole v Molenburku má být zřízena školní expozitura v Housku za součinnosti obecního zastupitelstva v Molenburku a místní školní rady. Od 31. prosince 1922 je v obecních protokolech veden jako starosta Petr Veselý, který tak vystřídal dosavadního starostu Cyrila Slouku. V zápisech se probírá velký

23

nedostatek peněz, který je příčinou toho, že obec nemůže dát příspěvek na slepce a pro Masarykovu ligu proti tuberkulóze. Obecní zastupitelstvo žádá 11. března 1923 pana Cyrila Slouku o vysvětlení nejasných položek v deníku za dobu jeho úřadování, zároveň zastupitelé oznamují, že nepodáli žádoucího vysvětlení bude požádána revize u zemského výboru. V protokolu z 15. dubna 1923 je zapsáno jednání o stavbě nové silnice Ostrov – Housko, členem finanční komise se stává František Musil, za obec zvolen Petr Veselý. Hned několik důležitých bodů bylo projednáváno na zasedání dne 14. října 1923. Prvním bodem jednání bylo odložení žádaného protokolu o předání obecní samosprávy na příští schůzi, byli vybídnuti pánové Veselý a Jančík, aby tento protokol do týdne připravili. Dále proběhla volba členů obecní finanční komise, při které byli zvoleni: a) z obecního zastupitelstva František Pernica, Emanuel Král, Cyril Slouka, b) na návrh volebních skupin z nečlenů zastupitelstva František Musil, Jan Tomášek a Jan Petržela. Obecním pokladníkem byl zvolen Ludvík Jančík. Druhým bodem jednání byla žádost obecní rady Sloupu o příspěvek na měšťanskou školu, žádost byla zamítnuta pro neutěšené poměry obecních financí. Posledním bodem bylo projednávání obecních účtů, byly schváleny účty za rok 1922, které vykazují celkový rozdíl mezi vydáními a příjmy 1153, 42 korun. 18. listopadu 1923 projednalo obecní zastupitelstvo rozpočet na rok 1924 a usneslo se na přirážce k daním 520 %. Dne 25. listopadu bylo na zasedání obecního zastupitelstva přítomno deset členů, projednáván byl rozpočet na rok 1924. Rozpočty byly projednány obecní radou ve schůzi konané 1. listopadu 1923 a obecní finanční komisí ve schůzi konané 4. listopadu 1923. Veřejně byly vyloženy po dobu čtrnácti dnů (5.-19. listopadu), v této lhůtě nebyly podány žádné připomínky. Hlavní rozpočet i s výsledky vedlejších rozpočtů ohledně řádného hospodaření činí schodek 9 330 korun. Byly usneseny tyto přirážky: k dani činžovní 140 % a k ostatním daním 532 %. V únoru roku 1924 uznalo obecní zastupitelstvo nutnost zakoupení mapy katastru Housko. 21. ledna 1925 se obecní zastupitelstvo jednohlasně usneslo na obecním rozpočtu na rok 1925. Schodek činí 9 955 korun a má být uhrazen přirážkou ke všem přímým a ostatním daním ve výši 565 %. Dále zastupitelé přijímají do služby Josefa Škvařila jako ponocného s ročním platem 300 korun, noční služba měla být konána od desáté hodiny večerní do třetí hodiny ranní. Ponocný byl požádán, aby noční hodiny ohlásil hlásícími nástroji. Při nastalém požáru měl nejdříve upozornit prvně hořícího a pak trubače. Ponocný složil slib před obecním zastupitelstvem. 24

Dne 23. února 1925 byl sepsán protokol o volbě obecního honebního výboru, na kterou se ze 44 majitelů pozemků dostavilo 28 voličů. V květnu téhož roku je o schůzi obecního zastupitelstva na programu jednání o postavení chudobince. Znovu je zmiňován nedostatek financí. V roce 1926 měla obec Housko možnost přejít k politické správě v Blansku na žádost městské rady v Blansku. Vzhledem k větší vzdálenosti do Blanska bylo jednohlasně usneseno zamítnutí této žádosti. V roce 1927 bylo znovu projednáváno zřízení a dodávání elektrické energie do zdejší obce, dále také záležitost voleb, což je zmíněno v zápisu ze dne 16. října. Předmětem jednání bylo doplnění kandidátky č. 2 Národní občanské volební skupiny. Jelikož na této kandidátce kandiduje pouze pan Cyril Slouka (rolník v Housku) a tato kandidátka obdržela 72 hlasů, na které připadá 6 mandátů, je pan Slouka povinen podle § 58 nového volebního řádu tyto zbývající členy jmenovat. Doba ke jmenování byla stanovena dosavadním starostou Petrem Veselým na tři dny. Od 13. listopadu je jako starosta veden Cyril Slouka. 20. listopadu 1927 vznikl protokol o předání obecní správy, měl šest hlavních bodů zahrnujících předání obecní pokladny (předání peněz, účetních dokladů, vkladních knížek, cenných papírů, soukromých pohledávek, kaucí a deposit), dále zásob zboží a hmot jakož i inventáře, předání účetních knih výkazů a dokladů, předání knih a spisů vztahujících se na samostatný obor působnosti obce (seznam vydání domovních listů, knihy protokolů o usnesení obecního zastupitelstva, obec nevlastnila knihy protokolů zasedání obecní rady, finanční komise a stavební protokoly), dále pak předání knih spisů týkajících se působení obce při veřejné správě a trestní rejstřík. Dalšími předávanými materiály byly smlouvy, nadační listy, reversy o závazcích obce, příručky a instrukce, katastrální mapa, parcelní protokol, chudinský katastr, matrika příslušníků obce a razítka. Obecní správa byla odevzdána a přejata za přítomnosti bývalého i nynějšího starosty obce a ostatních členů obecního zastupitelstva. Protokol sepsaný o schůzi členů obecního zastupitelstva 27. listopadu 1927 obsahuje zápis nového obecního zastupitelstva, čítajícího 12 členů. Vyšlo z volby konané podle zásady poměrného zastoupení dne 16. října 1927. Toto zastupitelstvo stanovilo počet členů finanční komise na šest, polovinu členů volili zastupitelé, druhou polovinu zemský výbor. V prosinci roku 1928 zastupitelé projednávali obecní rozpočet na rok 1929, konečný schodek 9 348 korun žádá obecní zastupitelstvo z vyrovnávacího fondu. V roce 1928 proběhly volby do letopisecké a osvětové komise.

25

Dne 11. prosince se obecní zastupitelstvo vzdává vybírání přirážky k dani pozemkové na rok 1928 a další léta. Jednohlasně se usnáší, aby vybírání přirážky bylo přeneseno na ostatní činitele. V této schůzi obecní zastupitelstvo vyslovilo vřelé díky panu poslanci Šamalíkovi a panu Josefu Nezvalovi (továrníku v Jedovnicích, předsedovi Svazu krasových obcí) za pojmutí obce do Svazu krasu. Dále je poprosilo, aby byli i nadále obci nápomocni, obzvláště v období lesní reformy. Na konci června roku 1929 proběhla volba jednoho člena místní školní rady, zvolen byl Jan Petržela. A v říjnu téhož roku byla provedena volba člena místní školní rady v Molenburku, z dvanácti odevzdaných právoplatných lístků obdrželi Jan Petržela 6 hlasů a Cyril Slouka taktéž 6 hlasů. Následkem rovnosti hlasů bylo přikročeno k rozhodnutí pomocí losu, který vytáhl pan Slouka, a tím se stal novým členem místní školní rady. 8. prosince 1929 se zastupitelstvo zabývá zaváděním různých dávek. Připouští zavedení dávek z vína a lihových nápojů. Obecní zastupitelstvo žádá zemský výbor, aby nezaváděl dávky z domácích porážek, neboť obec Housko je nejchudší obec z okresu. Dále zastupitelstvo žádá zemský výbor o prominutí dávek z pronajatých bytů (místností), jelikož pronajaté byty nejsou vlastně byty, ale komory pro majitele domu potřebné, avšak pro citelnou chudobu zdejšího obyvatelstva bylo nutno postoupit tyto místnosti k pronajmutí. Dávku ze psů také žádali nezavádět, protože podle zastupitelstva by bylo bezvýznamné vybírat dávku ze psů v obci tak chudé. Jedna z mála dávek, které zastupitelé povolili zavést byla dávka za úřední výkony. Dne 28. prosince byly projednávány další dávky, jako například dávka z vína a lihovin, která se měla platit paušálně (120,- ročně). Dávka ze psů nemá být zavedena, protože by vynesla jen 30,- a dávka z karet by také neměla být zavedena, protože výnos 25,- by byl jen přítěží nadřízeným úřadům. V únoru následujícího roku, tedy 23. února 1930 se zastupitelé usnesli na jmenování pana prezidenta T. G. Masaryka čestným občanem obce Houska na památku jeho osmdesátých narozenin. Schvalování obecních účtů se týká zápis z 3. listopadu 1930, kdy konečný schodek v rozpočtu činil 7 139 korun. Zastupitelé jednohlasně žádají, aby byl tento schodek obci Housko hrazen ze státních přídělů na základě novelizace zákona č. 77/1927 Sb. 11. ledna 1931 se obecní zastupitelstvo usneslo přihlásit se na státní pozemkový úřad v Praze. Obec Housko žádá, aby byla pojata v rámci lesní reformy ve střední Moravě do zájmového obvodu velkostatků Plumlov, Vyškov, Boskovice a Šebetov. Z těchto

26

jmenovaných panství určil státní pozemkový úřad družstvu středomoravských obcí 14 000 ha lesa. Ze dne 22. února 1931 pochází usnesení o podpoře zavedení poštovní automobilové dopravy dělníků na trase Molenburk – Blansko. V tom smyslu, že v zimním období se obecní rada postará o proházení sněhu na silnici. V dubnu roku 1931 jmenovalo obecní zastupitelstvo na návrh starosty Cyrila Slouky dva čestné členy obce. Byli jimi pan František Hebelka (velkoobchodník v Husovicích) a pan Josef Šamalík (poslanec v Ostrově). Jmenováni byli za svoje zásluhy o obec Housko. Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva ze dne 2. července 1931 obsahuje jednání o zřízení prozatímní třídy při trojtřídní obecné škole v Molenburku. Obecní zastupitelstvo se jednohlasně usneslo podporovat místní školní radu v Molenburku ve zřízení prozatímní výpomocné odbočné IV. třídy, protože výlohy spojené s jejím zřízením jsou nepatrné. Hned z 1. ledna roku 1932 pochází protokol sepsaný o schůzi členů obecního zastupitelstva za přítomnosti obojího zastupitelstva. Jak dosavadního, tak nově zvoleného. Prvním bodem jednání jsou účty zahrnující období od počátku roku 1931 do 1. ledna 1932. Druhý bod jednání se zabývá odevzdáním veškerých knih a cenných papírů a konečně poslední bod odevzdáním celého archivu nově zvolenému starostovi Janu Petrželovi. 17. ledna 1932 se obecní rada usnáší podat žádost na ministerstvo sociální péče o příspěvek na nouzové práce regulace potoka a správu veřejných cest. Obecní rada také souhlasí s podáním žádosti na ministerstvo veřejných prací na zestátnění silnice vedoucí z Brna přes Jedovnice a Sloup. Zastupitelstvo obce Houska projevuje svým zápisem úplnou spokojenost a souhlas s činností důstojného pana faráře Antonína Starého. A zároveň ho prosí, aby i nadále neopouštěl svoje ovečky a stále za ně a svou církev veřejně i soukromě pracoval. Dále zastupitelé slibují, že budou pana faráře v jeho těžké práci podporovat. V obecních účtech za rok 1932, které byly prohlédnuty, zkoumány a stvrzeny, byl zjištěn přebytek 212,66 korun. V účtech za rok 1933 je už, ale schodek 45,59 korun, který s následujícími léty stále narůstá a tak v roce 1935 je to již 2 786,96 korun a v roce 1937 činí schodek 4 493 korun. 19. července 1937 se sešla místní nouzová komise, aby vyčíslila škody vzniklé následkem krupobití. Nouzová komise zjistila, že škody na žitě a ječmenu jsou 80 až 90 %, pšenici 65 až 80 %, ovsa bylo poškozeno 70 až 100 %, ovoce 50 %, brambor a řepy 50 až 60 %, máku 100 %. Dále se tato místní nouzová komise usnesla, aby byla podána žádost o podporu ze zemského fondu. 27

V prosinci proběhlo jednání o stavbě obecní školy v Housku, bylo jednohlasně usneseno, aby tato škola byla v Housku zřízena. K tomuto jednání měl být připojen podpisový list všech občanů v Housku podle pořadí domovních čísel, jak bylo napsáno v zápisu ze zasedání. Dne 18. dubna 1938 se projednávalo přistoupení obce Housko za člena národohospodářského spolku v Brně, obecní zastupitelstvo doporučilo přistoupení obce k národohospodářskému spolku západomoravskému. Od roku 1939 není v zápisech obecního zastupitelstva ani obecní rady zmiňován starosta. V roce 1943 mělo proběhnout stěhování obyvatel obce na příkaz německých vojenských úřadů.

Z protokolů schůzí obecního zastupitelstva v Molenburku v letech 1925-194519 Jeden z prvních dochovaných zápisů obce Molenburk se váže k 20. březnu 1925, kdy proběhla volba do místní školní rady. Ze strany lidové byli zvoleni Antonín Starý a Josef Celý, jako náhradníci Josef Němec a Josef Ševčík. Za stranu republikánskou pak byl zvolen Václav Nedoma a jeho náhradník Josef Škvařil. Při doplňovací volbě radního byl zvolen Jan Kupka. Obecní zastupitelstvo čítalo 15 členů, obecní rada ve složení: Josef Celý – starosta, Václav Němec, Jan Kupka a František Ševčík – radní. Ze dne 8. listopadu 1925 pochází stížnost finanční komise k zemskému výboru ohledně revize obecního hospodářství a účtu za rok 1924. Členové finanční komise svými vlastnoručními podpisy prohlašují, že jmenovanou stížnost ze dne 12. října 1925, která byla podána zemskému výboru, nepodávali a podpisy na stížnosti jsou vesměs padělané. Žádají tedy, aby byl neznámý pisatel soudně stíhán. 17. prosince byl schvalován obecní rozpočet na rok 1926, schodek v rozpočtu činil 9 224 korun, zastupitelstvo podle výkazu přímé daně rozhodlo, že obecní přirážka na rok 1926 bude obnášet 183 % z daně činžovní a z ostatních daní 475 %. Tato přirážka vynese právě tolik korun, aby se uhradil schodek a přebytek měl činit 37 korun.

19

SOkA Blansko, B 091/66 Protokoly obecního zastupitelstva 1925-1930 SOkA Blansko, B 091/67 Protokoly obecního zastupitelstva 1930-1931 SOkA Blansko, B 091/68 Protokoly obecního zastupitelstva 1932-1945

28

Ustanovení sčítacích komisí a odhadců za účelem sčítání domácího zvířectva proběhlo 20. prosince 1925 při zasedání obecního zastupitelstva. Dále podle nařízení okresní politické správy ze dne 23. prosince 1925 č. 31/ Mob. má obec obstarat pro případ mobilizace šest koní s postroji, jeden vůz a jednoho vozku. Následujícího roku, tedy 15. ledna 1926, byla provedena volba do osvětové komise. Nadpoloviční většinou hlasů byli zvoleni: řídící učitel Rudolf Sychra, učitel Antonín Lachman, farář Antonín Starý, obchodník František Šmehlík, kovář Silvestr Přibyl, rolník Cyril Škvařil a rolník Josef Celý. Dne 13. května 1926 bylo projednáváno placení obecních poplatků za zvěropolicejní prohlídku dobytka a masa, obecních dávek ze hry v karty, domino a na kulečníku a také v kuželky. Bylo usneseno, že tyto dávky se platit nebudou. Zastupitelé projednávali také jednání o domovské příslušnosti, tento protokol pochází ze dne 3. června a týká se dětí po zesnulém Ludvíkovi Hladkém. Okresní politická správa v Boskovicích sděluje, že obec Brankovice žádala o přijetí dětí po Ludvíku Hladkém z Brankovic (tamtéž příslušného), který roku 1917 padl na bojišti. Obec Molenburk domovské právo jmenovaným dětem neudělila a obec Brankovice podala odvolání k okresní politické správě do Vyškova, která podstoupila spisy okresní politické správě v Boskovicích. Ta učinila rozhodnutí č. 11314 ze dne 14. dubna 1926, v kterém je psáno, že jelikož obec Brankovice uplatnila nárok na přijetí zesnulého Ludvíka Hladkého do domovského svazku obce Molenburk teprve po uplynutí asi devíti let od jeho úmrtí (tedy po uplynutí lhůty z §4 domovské novely ze dne 5. prosince 1886 č. 222 ř. z.), a protože vdova po jmenovaném nabyla opětným provdáním domovského práva v obci, kam přísluší její nynější manžel, je zdejší úřad toho názoru, že žádosti obce Brankovic nemůže být vyhověno. 8. září 1926 bylo zamítnuto usnesení o zavedení lékařské služby z toho důvodu, že obec je chudá a vydržování lékaře by stálo peníze, čímž by se břemena značně zvýšila. Dne 26. září 1926 se obecní zastupitelstvo všemi hlasy usnáší, aby Svaz krasových obcí nechal zavést do obce elektrický proud a náklad na stavbu se uhradil ze státní půjčky. Dále se obecní zastupitelstvo usnáší, aby byl potřebný obnos 12 000 korun, na zakoupení akcií společnosti západomoravské elektrárny, vypůjčen v „Reifence“ v Molenburku. Tento obnos na sebe vypůjčí starosta a členové obecního zastupitelstva budou jeho ručiteli. Zároveň má být požádán Moravský zemský výbor o schválení výpůjčky a zemské finanční ředitelství o osvobození od kolků této půjčky. Nedostatku finančních prostředků se týká zápis z 28. října roku 1926, jedná se o přestoupení k okresní politické správě se sídlem v Blansku. Zastupitelé vycházejí z důvodu, 29

že je nutno šetřit a poplatníci jsou daněmi přetíženi, a že zřízení této správy by si vyžádalo opět velkých jak osobních tak věcných nákladů. Usnáší se tedy, aby nová okrasní politická správa v Blansku nebyla zřizována. Zápis z 15. května 1927 pojednává o tom, že podle nařízení okresní politické správy se musí v každé obci vést pamětní kniha, která se v Molenburku již nachází. Za kronikáře byl schválen pan učitel Antonín Lachman. Podle přípisku okresní politické správy ze dne 7. června 1927 č. 10/ Mob. má obec dodat čtyři koně, dva vozy a dva vozky. Majitelé koní jsou povinni dodat pro každého koně 12 kg sena, 20 kg ovsa, vědro na vodu, jeden ozubový klíč, jednu svítilnu a provaz na uvázání koní. Na základě přípisku správy školy v Molenburku ze dne 18. června 1927 č. 90 měla být zřízena postupná třída při I. třídě zdejší školy, protože jinak by byl překročen nejvyšší počet žáků ze 70 na 76. Obecní zastupitelstvo tedy souhlasí s usnesením místní školní rady. Kvůli velkému zadlužení obce nelze v září 1927 vyhovět politické okresní správě v Boskovicích o podporu Československému červenému kříži v Boskovicích na zřízení automobilové záchranné stanice na převoz nemocných. Obecní rozpočet na rok 1928 byl schválen a podepsán, avšak jeho schodek dosahuje výše téměř 9 000 korun. Dne 27. listopadu 1927 bylo usneseno všemi hlasy přítomných, aby bylo vybírání obecních přirážek k dani pozemkové přeneseno na berní úřad ve prospěch obce. Dále byl starosta Josef Celý zvolen za delegáta na schůzi Svazu krasových obcí. V roce 1928 bylo obměněno složení obecní rady, která čítala celkem pět členů, byli jimi Josef Němec, Jan Kopka a Vladimír Němec jako radní, Jan Vašíček ve funkci náměstka a starosta Josef Celý. 10. června 1928 se hlasovalo o obsazení definitivního místa řídícího učitele při zdejší škole. Sedm členů hlasovalo pro Antonína Lachmana a pět pro Karla Čapka. V listopadu téhož roku proběhlo schvalování obecního rozpočtu, jehož schodek činil 5611 korun a zastupitelstvo podalo žádost na zemský výbor o příděl z vyrovnávacího fondu. Dalším bodem jednání bylo zaslání příspěvku na tamní okresní úřad práce. Obecní zastupitelstvo se usneslo, že vůbec není možné přispívat okresnímu úřadu práce z toho důvodu, že obec má nekrytý schodek, který nemá čím uhradit. 16. prosince 1928 byl vzat zastupitelstvem na vědomí přípis z Ústředí starostenských sborů ohledně zákona o organizaci politické správy. Ke konci roku 1930

30

proběhlo tradiční schvalování obecních rozpočtů na další rok. Schodek rozpočtu se vyšplhal na 9 083 korun. V březnu roku 1930 se uskutečnila volba soudních odhadců, navrženi byli Josef Celý, Jan Vašíček, Josef Ševčík, František Nedoma a Karel Flek. Protože v této době proběhla zemědělská krize, zastupitelstvo se rozhodlo zaslat „memorandum proti krizi v zemědělství“. Zasláno mělo být na příslušné úřady, kterými byly ministerská rada, ministerstvo vnitra, předsednictvo poslanecké sněmovny a senátu a kluby poslaneckých vládních stran. Dne 28. října byl schvalován obecní rozpočet u nějž se jevil přebytek 49 korun., V prosinci 1930 byla projednávána žádost soukromého autodopravce pana Bekra ze Sloupa, který žádá prodloužení linky ze Sloupa do Molenburka do Rajce a zpět pravidelnou autodopravou. Obecní zastupitelstvo nemá proti zamýšlené lince námitek. V roce 1931 byla v říjnu vzata na vědomí zpráva ministerstva veřejných financí, díky které byl obci Molenburk poukázán konečný příspěvek na elektrifikaci obce 36 770 korun. Dne 15. listopadu 1931 proběhlo na zasedání stanovení obecního rozpočtu na rok 1932, přebytek činil 261 korun. Složení obecní rady z 10. června 1932 čítalo čtyři členy. Byli jimi radní František Kala, Method Hudec, náměstek Josef Nedoma a starosta Jan Vašíček. V následující knize protokolů je zápis z dřívějšího data (26. května 1932), ve kterém starosta zmiňuje přípis okresního úřadu v němž se nařizuje volba náměstka, zvolen byl Josef Celý. Z pozdějších zápisů nelze určit zda jde o špatnou dataci a kdo vlastně zmíněnou funkci náměstka vykonával, neboť často u protokolů ze zasedání chybí podpisy nebo je podepsán například jen zapisovatel. Během let 1933 a 1934 byly projednávány záležitosti obecního hospodaření a záležitosti týkající se obecního býka, případně povolení ku stavbě nebo přístavbě domů, záležitosti domovského práva, volby různých komisí, volba nového kronikáře. Na zasedání ze 6. ledna 1935 bylo projednáváno hospodaření a potřeba zřízení chudinského domu. Vedlejší rozpočet (chudinský) vykazuje potřebu 1 310 korun. Na úhradu řádného schodku ve výši 9 297 korun byly navrženy přirážky 200 % k dani činžovní, tato přirážka vynese 361 korun, a 305 % k ostatní dani, jež vynese 9 016 korun. Vzhledem k tomu, že obec nutně potřebuje obecní dům pro chudé příslušníky obce a uznává, že je potřeba rozřešit tuto tíživou situaci stavbou obecního chudobince, dali členové obecního zastupitelstva pánové Method Hudec a Josef Celý podnět k tomu, aby byl obecní rozpočet na rok 1935 po této stránce upraven. Výsledek jednání se pak v následujícím usnesení všech členů jeví následovně: 1) v hlavě X. rozpočtu bude zařazena položka na příspěvky na byt a topivo 31

částkou 1000 korun, 2) v mimořádném hospodaření bude upraven rozpočet obasahující náklad na stavbu chudobince s maximální částkou 20 000 korun. Pro pokročilou dobu má být tato záležitost projednána dne 7. ledna v pokračování schůze, načež teprve navržený rozpočet má být schválen. Dále byl ještě na tomto zasedání vzat na vědomí přípis Středomoravského lesního družstva o vyškrtnutí obce Molenburk ze seznamu členů. Dne 14. června je vzata zemským úřadem na vědomí úprava rozpočtu na rok 1935, přirážky byly k činžovní dani stanoveny 200 % a k ostatní dani 350 %. Mimořádný rozpočet zemský úřad neschválil, ohledně mimořádného rozpočtu měly být ještě u zemského úřadu učiněny další kroky. Dále ještě bylo projednáno zavedení občanské noční hlídky se sborem dobrovolných hasičů sloužící po dobu žní, počínaje 15. červencem. 17. listopadu 1935 bylo jednohlasně usneseno na návrh starosty obce zaplatit obecnímu sluhovi stejnokroj v obnosu 80 korun a podání žádosti okresnímu úřadu, aby byl obecní sluha, který je též nočním hlídačem, vzat do slibu a bylo mu povoleno nosit zbraň. Dále bylo v tomto roce projednáno zavedení autobusové linky na trase Molenburk – Brno. Dne 29. června 1936 bylo jednohlasně usneseno přistoupit do obvodu obce Rozstání pro stavbu měšťanské školy po rozdělení práv a břemen, jež by na sebe obec s přistoupením převzala. K žádosti obce Rozstání ze dne 20. prosince 1937 o přistoupení do obvodu obce Rozstání za účelem stavby měšťanské školy, po náležité debatě bylo usneseno této žádosti nevyhovět, a to z těch důvodů, že obec nemá finančních prostředků a je značně finančně zatížena. Obec Molenburk tedy i nadále spadá pod měšťanskou školu ve Sloupě. 5. března 1938 proběhla volba nového kronikáře, zvolen byl řídící učitel Antonín Tálský, který tak vystřídal ve funkci kronikáře Karla Čapka - řídícího učitele. V červnu roku 1938 proběhlo obnovení místních školních rad, volba byla provedena 1. června podle poměrného zastoupení následovně: strana lidová volila dva členy a dva náhradníky, strana republikánská volila jednoho člena a jednoho náhradníka. Protokol ze dne 26. srpna 1938 se zabývá předáním správy obce Molenburk, obsahuje předání obecní pokladny, kterou přebírá nově zvolený starosta Method Hudec. Dne 3. září 1938 přečetl starosta na zasedání obecního zastupitelstva vyzvání okresního úřadu v Boskovicích o účasti na oslavě výročí dvacetiletého trvání republiky, která se uskuteční v Boskovicích dne 4. září toho roku. Roku 1939 se v zápisech obecních protokolů vyskytuje zmínka o nových zákonech a nařízeních, ale blíže zde nejsou žádné informace.

32

Dne 23. května 1940 byli na zasedání přítomní členové obecního zastupitelstva a finanční komise obeznámeni s dekretem státního prezidenta ze dne 8. března 1940 č. 83 a všichni podepsali slib. Během roku 1940 byly schvalovány záležitosti ohledně držení a chování plemenného obecního býka a nově i plemenného obecního kozla, o kterém dosud v zápisech nebyly zmínky. 21. září 1944 zahájil starosta schůzi obecního výboru, do které se dostavilo osm členů, to jest všichni, kteří dosud nebyli přestěhováni. V září následujícího roku už se schází Místní národní výbor, který čítá 15 členů, přítomných členů bylo 13, proběhla volba předsedy Místního národního výboru, zvolen byl Josef Celý. Dodatek k protokolu ze dne 24. října 1945 o vyřizování žádostí o pracovní a vycházkové obuvi. Bylo jednohlasně usneseno, že bude z Místního národního výboru zvolen tříčlenný výbor (z každé politické strany jeden člen), který bude příděl obuvi a všech poukazů z jiných oborů (textilií, železa atd.) rozdělovat mezi potřebné. O každém takovém jednání mají být občané vyrozuměni způsobem v místě obvyklým a vyvěšením na tabuli všech žadatelů, kterým byl poukaz přidělen. Do komise byli zvoleni za stranu komunistickou Josef Strejček, za stranu českých socialistů František Přibyl a za stranu lidovou Pavel Ševčík.

Závěr Období od vzniku první republiky přineslo i pro obce několik změn, předně nový volební zákon, o jehož dopadu na obec se dají najít zmínky hned v prvních zápisech z tohoto období. Jak je patrné i v podpisových formulích z jednání kde se občas vyskytne i ženské jméno. Dále v obci dochází například ke změnám v kandidátních listinách. Další velkou inovací, která spíše závisela na finanční podpoře Svazu krasových obcí, bylo zavedení elektrického proudu. Na příkladu těchto dvou obcí je patrná velká finanční krize a zadluženost obcí, které si nemohly dovolit schválit kvůli chudobě obyvatel například zavedení lékařské služby a různé dávky a poplatky. Ze zápisů o schvalování obecního rozpočtu je patrné že obce téměř vždy musely žádat o pomoc z vyrovnávacích fondů. Dále je patrné, že tyto obce byly v podstatě zemědělské a tudíž závislé na úrodě, což se odráží jednak v zápisu ze zasedání nouzové komise a jednak v zápisu o hospodářské krizi.

33

V tomto období už je patrná politická příslušnost některých členů zastupitelstva a rozdělení na různé politické strany. Obec má opět dva orgány, počet členů obecního zastupitelstva byl v obci Housko 12, v obci Molenburk to pak bylo o něco více, neboť zastupitelstvo čítalo 15 členů. Obecní rada v Housku pak měla většinou čtyři členy (starostu a radní, z nichž jeden byl náměstkem), v Molenburku měla členů pět. Avšak ne vždy se daly z materiálů vyčíst jména všech členů, protože jen zřídka kdy se na jednání dostavili všichni členové obecní rady a také obecního zastupitelstva. V období druhé světové války jsou zápisy protokolů velmi řídké a dokonce i kronika byla dopsána s odstupem času, protože kronikáři hrozil trest za to, že by psal pravdivě o těchto událostech.

34

Použité prameny

Kronika obce Housko 1922-1945 Kronika obce Molenburk 1922-1945 Kalová, Marie: Úvod k inventáři Archiv obce Molenburk 1896-1945 (1950), SOkA Blansko, B 091, 1961 SOkA Blansko, B 091/66 Protokoly obecního zastupitelstva 1925-1930 SOkA Blansko, B 091/67 Protokoly obecního zastupitelstva 1930-1931 SOkA Blansko, B 091/68 Protokoly obecního zastupitelstva 1932-1945 Kalová, Marie: Úvod k inventáři Archiv obce Housko 1877-1945 (1954), SOkA Blansko, B 044, 1960 SOkA Blansko, B 044/1 Knihy protokolů schůzí obecního výboru 1910-1928 SOkA Blansko, B 044/2 Knihy protokolů schůzí obecního výboru 1929-1942 SOkA Blansko, B 044/3 Knihy protokolů schůzí obecního výboru 1943-1952

Použitá literatura

Janák, Jan - Hledíková, Zdeňka - Dobeš, Jan: Dějiny správy v českých zemích, Praha 2005. Knies, Jan: Vlastivěda moravská, blanský okres, Brno 1902

35

Příloha 1: starostové obce Molenburk a členové obecní rady

starosta Josef Celý Jan Vašíček Method Hudec

funkční období 1925-1932 1932-1938 1938-1945

obecní rada 1925 starosta radní radní radní radní

Josef Celý Jan Kopka František Ševčík Václav Němec Method Hudec

starosta radní radní radní radní

obecní rada 1927 Josef Celý Jan Kopka Václav Němec František Ševčík Přibyl Florian

obecní rada 1928 starosta radní radní radní radní

Josef Celý Jan Kopka Josef Němec Vladislav Němec Jan Vašíček

36

obecní rada 1932 starosta radní radní radní radní

Jan Vašíček Method Hudec František Kala Josef Nedoma Karel Čapka

obecní rada 1938 starosta radní radní radní

Method Hudec Josef Celý Jan Vašíček Josef Pernica

37

Příloha 2: starostové obce Housko a členové obecní rady

starosta

funkční období

Cyril Slouka Petr Veselý Cyril Slouka

1910-1922 1923-1927 1927-1931

Jan Petržela

1931-1945?

obecní rada 1910 starosta

Cyril Slouka

radní

Josef Vymazal

radní

Jan Zouhar

obecní rada 1913 starosta

Cyril Slouka

radní

Jan Musil

radní

Josef Vymazal

radní

Jan Zouhar

obecní rada 1919 starosta

Cyril Slouka

radní

Petr Veselý

radní

Karel Kopka

radní

Alois Ševčík

38

obecní rada 1923 starosta

Petr Veselý

radní

František Pernica

radní

Reinhold Chlup

radní

Alois Ševčík

obecní rada 1927 starosta

Cyril Slouka

radní

Rudolf Kuběna

radní

Alois Ševčík

radní

Josef Procházka

obecní rada 1931 starosta radní radní radní

Jan Petržela Cyril Slouka Adolf Hejč Josef Zouhar

obecní rada po roce 1937 starosta

Jan Petržela

radní

Cyril Slouka

radní

Josef Zouhar

39

Příloha 3: obrazová příloha

Celkový pohled na obec Vysočany

Pečeť dědiny Housko

Pečeť dědiny Molenburk

40

41

Pomník v Molenburku věnovaný padlým v první světové válce

42

Pomník v Molenburku v současnosti

43

Pomník v Housku věnovaný obětem světové války

44